pr˘vodce labyrintem ËeskÈho cestovnÌho ruchu¡hled-100.pdf · pr˘vodce labyrintem ËeskÈho...

pr˘vodcelabyrintem ËeskÈho

cestovnÌho ruchu

Ë a s o p i s l i d Ì a o l i d e c h v c e s t o v n Ì m r u c h u

www.e-vsudybyl.cz

sedmÈvyd·nÌ

2004

DalöÌ informace najdete na stran·ch 16 aû 17.

o b s a h

w w w . e - v s u d y b y l . c z 5

Expanze obchodu je do značné

míry o létání. Obchod je hlav-

ním hybačem dějin a letecká

doprava (tak jako kdysi námoř-

ní) obchodu. Ostatně, právě

nenáš obchod byl ten, kdo nej-

hlasitěji tleskal Českosloven-

sku vyklízejícímu nejen atlasy

světa, ale i svá tradiční odby-

tiště jiným, zřejmě humánněj-

ším, zbrojařským uskupením,

a nejen jim. Rovněž evropská

integrace je především o ob-

chodu. Obchod, a zejména vel-

ký obchod je o získávání per-

spektivních trhů. A Česko je velmi perspektivní, což dokládá nejen

každoroční schodek jeho platební bilance a rostoucí zadluženost

státu, ale i trvale růstová dynamika leteckého byznysu z/do Prahy

a dalších mezinárodních letišť v Česku.

Jaromír Kaincnakladatel Všudybylu

II ddíí mmii mmůůjj vvůůddccee VVššuuddyybbuudd:: „„NNuu,, ttuu mmáášš,, ppoouuttnnííččee,, mmiillýý tteenn ssvvěětt,,nnaa nněějjžžss ssee ppooddíívvaattii žžááddoossttiivv bbyyll.. PPrroottoo sseemm ttěě nneejjpprrvvee nnaa ttuuttoovvyyssookkoosstt uuvveeddll,, aabbyy ssoobběě nnaaňň zz cceellaa nneejjpprrvv ppoohhlleedděěll aa jjeehhoossppoořřááddáánníí vvyyrroozzuumměěll.. TTaattoo vvýýcchhooddnníí bbrráánnaa jjeesstt BBrráánnaa žžiivvoottaa,, sskkrrzzeenníížž vvššiicckknnii,, kkddoo ssee nnaa ssvvěětt ddoossttáávvaajjíí kk bbyyddlleenníí,, pprroocchháázzeejjíí.. TTaattoo ppaakkddrruuhháá bblliižžššíí bbrráánnaa jjeesstt BBrráánnaa rroozzcchhoodduu,, zz nníížž jjeeddeennkkaažžddýý,, jjaakk kkoommuullooss ppaaddnnee,, kk ttoommuu nneebb jjiinnéémmuu ppoovvoolláánníí ssee oobbrraaccíí..““

Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce L.P. 1623

Proto sem tÏnejprve na tutovysokost uvedl,

aby sobÏ naÚ z celanejprv pohledÏl

Průvodce labyrintem českého cestovního ruchu

Registrace: MK ČR E 10797Vychází 10x do roka v nákladu 10 000 ks.

VVyyddaavvaatteell:: PhDr. Jaromír KaincChalabalova 1605/17, 155 00 Praha 13

mobil: +420 603 177 536, fax: +420 235 522 906e-mail: [email protected]

GGrraaffiicckkáá úúpprraavvaa aa ssaazzbbaa:: IMidea s.r.o., Příční 12, 602 00 Brno, mobil: +420 603 871 550e-mail: [email protected] na titulní straně: Ondřej Kačaba

TTiisskk:: Graspo Zlín

ZZaa oobbssaahh iinnzzeerrááttůů,, PP..RR.. ččlláánnkkůů aa aauuttoorrsskkáá pprráávvaa kk nniimm zzooddppoovvííddaajjíí jjeejjiicchh zzaaddaavvaatteelléé..

C E S T O V N Í K A N C E L Á Ř

DDlloouuhhooddoobbýý kkoonncceepptt rroozzvvoojjee 66--77

PPrrvvnníí vvyyssookkoonnáákkllaaddoovváá 88

RRuukkuu vv rruuccee ss lleetteeccttvvíímm nnaa ssoobběě pprraaccoovvaatt 99

AAlllliiaannzz vvýýzznnaammnnýýmm lleetteecckkýýmm ppoojjiissttiitteelleemm 1100

NNeejjlleeppššíí lleetteecckkáá ssppoolleeččnnoosstt 1111

VV EEvvrrooppsskkéé uunniiii uužž ddáávvnnoo 1122

ČČeesskkáá sspprráávvaa lleettiiššťž rreekkoorrddnněě 1133

DDvvaa pprreezziiddeennttii kkřřttiillii nnoovváá lleettaaddllaa ČČSSAA 1144--1155

BBeezzppeeččnnoosstt nnaa ssvvěěttoovvéé úúrroovvnnii 1155

ČČSSAA ii lleettiiššttěě PPrraahhaa mmaajjíí vvyynniikkaajjííccíí rreeppuuttaaccii 1166

SS AAppppeellttoonneemm oo aammeerriicckkýýcchh vvíízzeecchh 1177

PPrrvvnníí vvýýrrooččíí RRaammaaddaa AAiirrppoorrtt HHootteell PPrraagguueevv1177

PPřřáátteellsskkýýmm lleettiiššttěěmm 1188--1199

HHootteell TTRRAANNZZIITT LLeettiiššttěě PPrraahhaa--RRuuzzyynněě 2200

GGoollff CCuupp 2200--2211

SSvvěěttoovvoouu cceennuu zzaa nneejjlleeppššíí kkoonnssttrruukkccii 2211

ZZ ÚÚřřaadduu pprroo cciivviillnníí lleetteeccttvvíí eeuurrooúúřřaadd 2222

ŠŠeessttýý MMDD--1111 vv pprroovvoozzuu 2222

LLeetteecckkýý bbyyzznnyyss jjddee nnaahhoorruu 2233

NNeejjúússppěěššnněějjššíí hhaannddlliinngg vv PPrraazzee 2244

HHooddnněě ššppaattnnáá zzvvěěsstt 2255

PPeerrffeekkttnníí zzáázzeemmíí cceessttuujjííccíímm 2266

NNeejjmmooddeerrnněějjššíí aauuttoobbuuss ssoouuččaassnnoossttii 2277

SSeettkkáánníí vv RRaadděějjoovvěě 2288

SSvvěěttoovváá ssííťž ččíísslloo jjeeddnnaa 2299

HHootteell GGaarrnneett SSttrraakkoonniiccee 2299

PPoojjiiššťžoovvnnaa rrookkuu 22000033 3300

VVeesseellíí vv ppřřííttoommnnoossttii pprrvvnníí ddáámmyy 3300

OO nneejjkkrráássnněějjššíí kkrráávvuu 3311

NNaa ddeenn ootteevvřřeennýýcchh ddvveeřříí 3311

HHootteell PPaařříížž ssttoolleettýýmm 3311

JJaaddrraann eexxpprreesssseemm rryycchhlleejjii 3322

1155.. vvýýrrooččíí zzaalloožžeenníí ssppoolleeččnnoossttii 3322

TToorrppeeddoovvaannéé ččeerrppáánníí ppeenněězz zz EEUU 3333

ZZáámmeekk vvee CCttěěnniiccíícchh ootteevvřřeenn 3333

SSlleezzsskkoooossttrraavvsskkýý hhrraadd mmáá ppůůvvaabb 3344--3355

OOssttrraavvaa vvýýrraazznněě ddoo kkrráássyy 3355

HHllaavvnníí cceennuu FFllaasshh BBaarrrraannddoovv ssppeecciiáállnníí eeffeekkttyy 3366

ZZllaattéé jjaabbllkkoo FFIIJJEETT BBrrnnuu 3366

l e t e c k · d o p r a v a

s e d m È v y d · n Ì 2 0 0 4

SS ggeenneerráállnníímm řřeeddiitteelleemm ČČeesskkéé sspprráávvyy lleettiiššťť IInngg.. MMaarr--ttiinneemm KKaaččuurreemm ssee ppoottkkáávváámmee ppřřii ppřříílleežťiittoossttii pprrvvnnííhhooppřříílleettuu ssppoolleeččnnoossttii TTAAPP PPoorrttuuggaall ddoo ČČeesskkaa 11.. ččeerrvvnnaavvee VVIIPP ssaalloonnkkuu ČČeesskkéé sspprráávvyy lleettiiššťť nnaa LLeettiiššttii PPrraahhaa--RRuuzzyynněě.. PPaannee řřeeddiitteellii,, vveešškkeerráá lleettiiššttěě vvee sspprráávvěě ČČeess--kkéé sspprráávvyy lleettiiššťť mmaajjíí ppoozziittiivvnníí ddyynnaammiikkuu,, ccoožť oobbzzvvlláášš--ttěě vv mmiinnuullýýcchh ddvvoouu lleetteecchh vv EEvvrrooppěě nneebbyylloo pprraavviiddlleemm..

To je pravda, ale teď už Česko není výjimkou. V po-sledním období, a vykazuje to i statistika IATA, dochá-zí k všeobecnému oživení letecké dopravy. Takže i le-tiště kolem nás zaznamenávají hospodářské oživení.Letecká doprava se dostává zpátky do konstelacepřed vypuknutím SARS a války v Iráku. Několik letnazpátek však většina evropských letišť zdaleka ne-dosahovala dynamiky Prahy a některé letecké spo-lečnosti měly vážné problémy, zatímco výkony na Le-tišti Praha-Ruzyně rostly a letiště se rozvíjelo. Hodnětomu napomohla skutečnost, jak a jaké Česká správaletišť nastavila leteckým dopravcům podmínky. Letiš-tě je možné vnímat jako subjekty, které výrazným způ-sobem spoluvytvářejí podmínky pro fungování ekono-mik. A právě v této oblasti se nám výrazně daří. Námivytvářené zázemí je kvalitní, tvůrčí, konstruktivní a rov-nocenné pro všechny účastníky letecké dopravy.

SSttáátt vv ččeellee ffiirrmmyy,, oobbzzvvllááššttěě ttaakkttoo ssttrraatteeggiicckkéé,, jjee mmjj..ttaakkéé oo vviizzii.. MMaallíí lliiddéé mmaajjíí mmaalléé vviizzee,, zzaattoo vveellccíí pprrýý jjssoouujjaakkoo hhvvěězzddyy:: SSaammii sseebbee ssppaalluujjíí,, aabbyy oozzáářřiillii ddrruuhhéé.. TToo--ttoo mmoouuddrroo nneenníí zz mméé hhllaavvyy.. KKddyybbyy ddííkkyy ooddvvaazzee,, aa ttooii uu vvááss vv ttoopp mmaannaaggeemmeennttuu ČČeesskkéé sspprráávvyy lleettiiššťť,, vv rroozz--hhoodduujjííccíícchh ookkaammžťiiccíícchh nneeddooššlloo kk pprroossaazzeenníí kk zzáássaadd--nníícchh kkrrookkůů,, jjeežť vv ddlloouuhhooddoobbéémm hhoorriizzoonnttuu uummoožťňňuujjíírroozzššiiřřoovváánníí mmoožťnnoossttíí LLeettiiššttěě PPrraahhaa--RRuuzzyynněě,, ddooššlloo bbyynneejjssppííšš kk ddlloouuhhooddoobbéé zzttrrááttěě zzáájjmmuu llééttaatt zz//ddoo PPrraahhyy..NNiiccmméénněě rroovvnněěžť „„ppřřeekkáážťííllkkoovvéé““ ssee ččiinniillii,, sseečč mmoohhllii,,aa ttaakk ddnneess LLeettiiššttěě PPrraahhaa--RRuuzzyynněě nnaappřř.. nneemmáá ppaarraalleell--nníí ssttaarrttoovvaaccíí aa ppřřiissttáávvaaccíí ddrrááhhuu..

Paralelní dráha, neboli „BIS“, je pro rozvoj pražské-ho letiště inklinujícího na pozici evropského hubu zá-sadní věcí. S dostavbou nového terminálu sice získá-me další odbavovací kapacity, odletové východy,stojánky, avšak s dráhovou kapacitou o moc víc ne-

naděláme. Už dnes jsme ve špičkových časech téměřna její maximální kapacitě. Stávající možnosti jedno-dráhového systému se snažíme vylepšovat procedu-rálními i stavebními zásahy, jako např. vybudovánímrychlých výjezdů z dráhy. Ty její využitelnost umožnízvýšit ještě o zhruba deset procent, což je ve špičko-vých časech docela zásadní. Avšak opravdovým a sy-stémovým řešením problému bude až výstavba para-lelní dráhy. Obdobně je dráhový systém řešen na řa-

dě dalších letišť, jako je například Londýn Heat-hrow, Mnichov či Paříž CDG. Při výstavbě paralel-ní dráhy je jednou z priorit ochrana životního pro-středí. Už samotné směrování nové dráhy budeminimalizovat dopady letecké dopravy na okolníobce a také na samotnou Prahu. Abychom nic ne-zanedbali, okamžitě poté, co na pražském letištizačaly strmě stoupat výkony, jsme se začali drázeintenzivně věnovat. Na podzim by měla být hotovastudie vlivu na životní prostředí a pracujeme i na

všech dalších podkladech, které jsou pro spuštěnívýstavby paralelní dráhy nezbytné.

SSppoouussttaa ppoolliittiikkůů,, vvččeettnněě pprraažťsskkééhhoo pprriimmááttoorraa MMUUDDrr..PPaavvllaa BBéémmaa,, kkoonnssttaattuujjee,, žťee zzaa ttoo,, žťee jjee PPrraahhaa ttaakk oobbllíí--bbeennýýmm ccíílleemm,, mmůůžťee KKaarreell IIVV.. aa ddaallššíí oossvvíícceenníí vvllááddccii..BBeezzeessppoorruu vvššaakk zzaa ttoo mmůůžťee rroovvnněěžť ffaakktt,, žťee kk nnáámm,, aa ttooii ddííkkyy LLeettiiššttii PPrraahhaa--RRuuzzyynněě,, vvůůbbeecc kkddoo ((zzaa ssoouuččaassnnéé--hhoo ttllaakkuu ppooppttáávvkkyy)) mmůůžťee……

Určitě. Co nám bude platné, že máme krásnou ze-mi a ta země krásné hlavní město, pokud se k námnebude moci turista nebo obchodník pohodlně a ry-chle dostat? A co nám bude platné mít nádherné le-

tiště, pokud nebudemít napojení na cel-kový dopravní systémČeské republiky, ne-bo alespoň na do-pravní systém hlavní-ho města Prahy?

Ano, vylepšujeme jednotlivé prvky zde na letišti. Aleuž dávno se mělo začít řešit kolejové spojení pražské-ho letiště s Prahou a dalšími městy vůbec.

AAnnoo,, zz hhlleeddiisskkaa ččeesskkéé mmaakkrrooeekkoonnoommiikkyy jjee hhrruubboouussttrraatteeggiicckkoouu cchhyybboouu ((pprrůůvvooddnníímm pprroojjeevveemm cchhrroonniicc--kkééhhoo ppooddcceeňňoovváánníí cceessttoovvnnííhhoo rruucchhuu vv oobbllaassttii ggeennee--

Její excelence velvyslankyně Portugalské republiky v České republice

Mrs. Ana Martinho a generální ředitel Českésprávy letišť Ing. Martin Kačur.

Dlouhodob˝ koncept rozvoje

6



rroovváánníí zzaahhrraanniiččnnííhhoo iinnkkaassaa)),, žťee ssoouuččáássttíí ddnneess jjiižťttrraannssaattllaannttiicckkééhhoo aa ttrraannssppaacciiffiicckkééhhoo lleetteecckkééhhoouuzzlluu -- LLeettiiššttěě PPrraahhaa--RRuuzzyynněě nneenníí rreegguulléérrnníí žťeelleezz--nniiččnníí nnááddrraažťíí,, zz nněěhhoožť bbyy nnáávvššttěěvvnnííccii ČČeesskkaa mmoohhlliippllyynnuullee ppookkrraaččoovvaatt ddoo vvššeecchh kkoouuttůů nnaaššíí kkrráássnnéézzeemměě uuttrráácceett ttaamm ssvvéé ppeenníízzee.. NNaavvíícc kkddyyžť vvššee nnaa--ssvvěěddččuujjee,, žťee LLeettiiššttěě PPrraahhaa--RRuuzzyynněě bbuuddee mmíítt jjeeššttěěvvyyššššíí ddyynnaammiikkuu,, nneežť uuddáávvaallyy ii ttyy nneejjssmměělleejjššíí pprroo--ggnnóózzyy..

Dynamika prvního kvartálu letošního roku bylahodně vysoká, přes čtyřicet procent. Nárůst jevyšší, než vůbec kdo kdy předpokládal, a to včet-ně expertů IATA.

JJaakkéé jjssoouu zzaa ttééttoo ssiittuuaaccee pprriioorriittyy ggeenneerráállnnííhhoo řřee--ddiitteellee ČČeesskkéé sspprráávvyy lleettiiššťť??

Dívat se na rozvoj letiště v dlouhodobém hori-zontu. Kdo v souvislosti s naším letištěm plánujes pohledem pěti- nebo desetiletým, plánuje krát-kozrace. Padesát let je doba, o níž musíme, mi-mo jiné i s ohledem na objem potřebných inves-tic, uvažovat. Dnes je důležité dotáhnout projek-ty, které jsme před zhruba pěti lety začali pláno-vat, a realizovat je. Ruku v ruce s tím nastavitstřednědobý plán a současně připravit dlouho-dobý koncept rozvoje letiště.

➤➤ www.csl.cz

VVee ččttvvrrttéémm vvyyddáánníí VVššuuddyybbyylluu ((ssttrr.. 3355))JJUUDDrr.. VVááccllaavv SSllaavvííččeekk kkoonnssttaattoovvaall,, žťee::„„dduuttyy ffrreeee nnaa lleettiiššttíícchh vv BBrrnněě,, PPrraazzee,, KKaarr--lloovvýýcchh VVaarreecchh,, OOssttrraavvěě,, pprroossttěě nnaa vvššeecchhmmeezziinnáárrooddnníícchh lleettiiššttíícchh vv ČČeesskkéé rreeppuubbllii--ccee,, bbuuddoouu mmíítt mmoožťnnoosstt pprrooddáávvaatt ssttáálleebbeezz ppooppllaattkkůů,, oovvššeemm uužť jjeenn ddoo ddeessttiinnaaccíímmiimmoo ssttááttyy EEvvrrooppsskkéé uunniiee.. TTzznn.. kkddyyžť nněě--kkddoo ppoolleettíí ddoo PPaařříížťee,, bbuuddee zzaa sstteejjnnéé zzbboo--žťíí ppllaattiitt oo nněěccoo vvííccee,, nneežť kkddyyžť ppoolleettíí ddooMMoosskkvvyy nneebboo ddoo CCuurryycchhuu,, zz ttoohhoo ddůůvvoo--dduu,, žťee ŠŠvvýýccaarrsskkoo aannii RRuusskkáá ffeeddeerraaccee nnee--jjssoouu vv EEvvrrooppsskkéé uunniiii..““ NNáámměěssttkkaa ggeennee--rráállnnííhhoo řřeeddiitteellee ČČeesskkéé sspprráávvyy lleettiiššťť JJUUDDrr..MMiilloossllaavvaa SSttooddoollyy aa vveeddoouuccííhhoo oobbcchhoodd--nnííhhoo úúttvvaarruu OObbcchhooddnnííhhoo aa pprráávvnnííhhoo úússee--kkuu ČČeesskkéé sspprráávvyy lleettiiššťť JJaannaa VVaallttrraa jjsseemmssee pprroottoo zzeeppttaall,, jjaakk jjee řřeeššeennaa ssyymmbbiióózzaapprrooddeejjůů dduuttyy ffrreeee aa dduuttyy ppaaiidd nnaa lleettiiššttiivv PPrraazzee--RRuuzzyynnii..

Co se týče duty free prodejů, nejednáse jen o teritoria zmiňovaná Dr. Slavíč-kem. V současné době k nám expandujíletecké společnosti, které vozí pasažéry z asijskýchzemí. Začal k nám od května létat Korean Air ze Sou-lu, od června Saudi Arabian Airlines z Rijádu a pro-jednává se otevření dalších linek. Nemůžeme pomi-nout ani státy amerického kontinentu, tj. pravidelnélinky do USA a Kanady. Duty free shopy u nás majístále opodstatnění, protože cestujících, kteří od náslétají do destinace mimo Evropskou unii, stále přibý-vá. Pochopitelně, česká legislativa musela reagovatna vstup Česka do Evropské unie. Museli jsme apli-kovat některé posuny týkající se uplatňování novévýše daně z přidané hodnoty a spotřební daně a vel-mi pečlivě zvažovat, jakým způsobem se prodeji du-ty free postavíme. Za vydatné pomoci zaměstnancůCelní správy ČR působících zde na letišti se změnapodařila zvládnout ve velmi krátkém čase. S výjim-kou několika málo dnů, kdy se prováděly inventury,se kontinuálně pokračovalo v prodeji, takže ani Čes-ká správa letišť ani prodejci nezaznamenali žádnévýznamnější ekonomické ztráty, které by vyplývaly

z uzavření prodejen. Se všemi prodej-ci se nám podařilo projednat, že sorti-ment zboží zůstane zachován. Aby-chom neomezovali možnosti cestují-cích v rámci Evropské unie nakupovatv neveřejné zóně, umožnili jsme jakjim, tak lidem směřujícím mimo Ev-ropskou unii nakupovat v tom samémobchodě při uplatnění principu dvo-jích cen. Pro první skupinu s daní z při-dané hodnoty a se spotřební daní,pro ty ostatní bez daní. Rozdíl v ce-nách je u některého zboží značný, pro-tože spotřební daň u alkoholu, alei u dalších komodit výrazně ovlivňujefinální cenu zboží. Zboží s daní nebobez daně je kupujícím prodáno na zá-kladě předložení jejich palubní vstu-penky.

V současné době dokončujeme ob-chodní strategii prodeje v termináluSever 2. Česká správa letišť obdrželadesítky nabídek na zabezpečení slu-

žeb cestujícím, takže má z čeho vybírat. Dohodlijsme se, že budeme vytvářet prodejní sekce a v nichnašim zákazníkům nabízet co nejkvalitnější zboží.Budou zde proto zastoupeny světoznámé značky ob-lečení, šperků, hodinek, psacího náčiní, skla apod.Protože světoznámé zboží není pouze zahraniční,soustřeďujeme se i na české výrobce. A úplná novin-ka, která není bezprostředně vázána na terminál Se-ver 2, reflektuje vyhlášení programu „KLASA“, kterýbyl předmětem soutěže a který se realizuje pod ga-rancí Ministerstva zemědělství ČR. Program „KLASA“počítá s prezentací nejlepších z potravinářských vý-robků České republiky, a na letišti by měl být otevřenjeden z obchodů, který by měl takovéto zboží prodá-vat. Jeho otevření předpo-kládáme na přelomu zářía října 2004 na místě, kdev tranzitu původně stávalokasino.

➤➤ www.csl.cz

JJaann VVaallttrr

JJUUDDrr.. MMiilloossllaavv SSttooddoollaa

Za vydatnÈ pomoci CelnÌ spr·vy »R

s e d m È v y d · n Ì 2 0 0 48

„„HHoopp vvaallaašškkuu oodd zzeemměě……,,““ ttaakk nněějjaakk pprroossttoořřeeccee mmoo--hhlloo zzaaččíítt mméé ppoovvííddáánníí ssii ss ppřřeeddsseeddoouu ddoozzoorrččíí rraaddyyzzllíínnsskkéé ssppoolleeččnnoossttii DDiissccoovveerryy TTrraavveell,, aa ..ss.. ppaanneemm RRoo--mmaanneemm VVaašškkůůjjeemm.. PPoottkkáávváámmee ssee ssppoolluu vv hhaallee tteerrmmii--nnáálluu JJiihh LLeettiiššttěě PPrraahhaa--RRuuzzyynněě,, aabbyycchhoomm ssii ttěěssnněěppřřeedd ooddlleetteemm pprraavviiddeellnnéé lliinnkkyy DDiissccoovveerryy TTrraavveell zz PPrraa--hhyy ddoo KKuunnoovviicc ppoovvííddaallii oo jjeejjiicchh ssppoolleeččnnoossttii aa mmiimmoo--řřááddnněě zzaajjíímmaavvýýcchh ssttrroojjíícchh.. NNee,, nneejjeeddnnáá ssee oo „„VVaallaa--cchhiiaa AAiirr FFoorrccee““,, jjeeddnnuu zz rreecceessíí VVaallaaššsskkééhhoo kkrráálloovvssttvvííBBoollkkaa PPoollíívvkkyy && ssppooll.. PPrroouuddoovváá BBAAEE 114466--220000 aa BBAAEE114466--330000 „„JJuummbboolliinnaa““ jjssoouu lleettoouunnyy sskkuutteeččnněě kkrráálloovvsskkýýmmii.. SSvvěěddččíí oo ttoomm ffaakktt,, žžee ssvvůůjj mmiimmoořřááddnnýý kkoommffoorrtt,,ssppoolleehhlliivvoosstt aa pprroovvoozznníí sscchhooppnnoossttii ppoosskkyyttuujjíí nneejjeennkklliieennttůůmm zzllíínnsskkéé ssppoolleeččnnoossttii DDiissccoovveerryy TTrraavveell,, aalleeii sskkuutteeččnnéé ppaannoovvnniiccii,, aanngglliicckkéé kkrráálloovvnněě AAllžžbběěttěě IIII..PPaannee ppřřeeddsseeddoo,, sseeddaaččkkyy vv kkůůžžii,, vvěěttššíí vveelliikkoosstt sseeddaa--ddeell ii rroozzeessttuuppyy mmeezzii řřaaddaammii…… JJee ttoo pprroo lleetteecckkoouu ssppoo--lleeččnnoosstt,, llééttaajjííccíí pprraavviiddeellnnéé lliinnkkyy zz KKuunnoovviicc ddoo PPrraahhyy,,AAnnttvveerrpp,, BBrruusseelluu,, SSiioonnuu,, MMoonnaassttiirruu ččii nnaa BBrraačč eekkoonnoo--mmiicckkéé??

Běžně létáme i do dalších evropských destinací, ja-ko jsou Tivat, Ženeva nebo Zadar. Naše letadla ab-solvují také řadu speciálních charterových letů profirmy a např. i fotbalové kluby. Naše základní filozofi-e je totiž trošku odlišná. V segmentu trhu cestovníhoruchu a mezinárodní letecké přepravy totiž útočímena oblast speciální regionální přepravy. Ve středníEvropě zatím další dopravce tohoto charakteru ne-existuje. Soustřeďujeme se na krátké a střední vzdá-lenosti, a to jak v pravidelné dopravě, tak v oblasticharterů. Ano, a máme speciální letadla, která jsoupro tyto typy tratí vhodná. Mají vynikající výkonovéparametry. Umožňují létat jak speciální byznys, takprázdninové destinace, jako je např. Sion, Antverpy,

Brač a spoustu jiných letišť, kde letadla konku-rence ani nemohou přistát. Discovery Travel seneprofiluje - a ani do budoucna nebude - jako níz-konákladový přepravce. Profiluje se jako přeprav-ce, který klienta za co nejlepší cenu přepraví conejrychleji a přesně z bodu „A“ do bodu „B“, kte-

rý je co nejblíže finálnímu cíli cesty pa-sažéra jak z hlediska byznysu, tak vol-nočasových a prázdninových aktivit.Na palubách našich letadel poskytuje-me vysoký standard služeb. Zaměřuje-me se i na to, co v oblasti charterovépřepravy není zvykem: nabízíme přesnýletový řád. V prvních dvou týdnechoperací jsme měli jedno malé zpoždě-ní, a to ještě zaviněné přetížením leto-vého prostoru v oblasti Bruselu. O od-lišnostech našich letadel a služeb by-chom se mohli bavit poměrně dlouho. Nejlepší je sepřesvědčit přímo na palubách našich letadel. V sou-časné době jdeme cestou získávání osobních zkuše-ností jak z hlediska odborné veřejnosti, tak novinářů.Má to obrovský úspěch. Zřejmě každý, kdo je na pa-lubě našeho regionálního „jetu“, cítí tu jinakost v po-zitivním slova smyslu. Na jednom z novinářských letůdo Antverp a Bruselu nám byl přiřknut terminus tech-nicus: „první vysokonákladová společnost“ ve střed-ní Evropě, protože prý tvoříme vysoce hodnotné služ-

by ve prospěch zákazníka, aniž bychom útočili nahranice jeho finančních možností, a přesto námto ekonomicky vychází.

VVaaššee lleettaaddllaa jjssoouu sscchhooppnnaa ppřřiissttááttaa ssttaarrttoovvaatt ttéémměěřř vvššuuddee......

Discovery Travel, a.s. je českou akcio-vou společností, jež má, mj., anglickéhoakcionáře - společnost Flightline Ltd., nazákladě jejíhož certifikátu operujemei v České republice a v Evropě. V součas-né době Discovery Travel požádalo čes-ké úřady o registraci a licenci leteckéhopřepravce i v České republice a budeoperovat pod obchodním názvem Disco-very Link. Používáme letadla British Ae-

rospace modelové řady 146 a RJ 100. To jsou stroje,kterých momentálně používá královna Alžběta II.a anglická královská rodina. Tyto stroje patří mezi nej-bezpečnější na světě. Mají čtyři proudové motoryo velkém výkonu. Díky tomu dosahují vynikajících pa-rametrů strmosti klesání a stoupání a mají minimálnínároky na délku startovací a přistávací dráhy, tzn. žepři velkém objemu (v našem případě 96) cestujícíchdokáží přistát i na dráze dlouhé 1280 m. To je světo-vě ojedinělý parametr, což nám umožňuje vybírat de-stinace, které běžnými proudovými letadly není mož-no operovat. Kromě technických předností nabízí na-še letadla řadu dalších výhod - jsou pověstná svým ti-chým provozem, ne nadarmo mají přezdívku „šeptají-cí jet“, poskytují zákazníkům vysoký komfort, vysocekvalitní palubní služby za výhodnou cenu.

➤➤ www.discovery-travel.cz ➤➤ www.discovery-link.com

RRoommaann VVaašškkůůjj

d o p r a v a

PrvnÌ vysokon·kladov·ve st¯ednÌ EvropÏ


ŘŘeeddiitteellee OOddbboorruu cciivviillnnííhhoo lleetteeccttvvíí MMiinniisstteerrssttvvaa ddoo--pprraavvyy ČČeesskkéé rreeppuubblliikkyy JJUUDDrr.. JJoosseeffaa TTuurreecckkééhhoo jjsseemmoosslloovviill oottáázzkkoouu,, jjaakk ssee vvssttuupp ČČeesskkaa ddoo EEvvrrooppsskkéé uunnii--ee ppooddeeppssaall nnaa rreessoorrttuu,, kktteerrýý řřííddíí..

Téměř každý, když nastupuje do nového zaměstná-ní, má určité vize. Tou mojí bylo zvýšit poptávku po lé-tání po České republice nastavením vhodné dopravnípolitiky. Tedy pokračováním toho, co bylo započato,jistou liberalizací trhu, ale tak, aby přitom nebyli po-škozováni domácí dopravci a uživatelům zajištěna je-jich práva a slušná úroveň služeb. Trh se skutečně po-

dařilo otevřít. Praha je dnes obsluhová-na čtrnácti nízkonákladovými dopravci.Zvyšuje se poptávka po letecké dopravěsměrem k nám i u nás, protože jak tra-diční, tak nízkonákladoví dopravci oslo-vují jiný segment trhu, a tím přitahujík letecké dopravě i jiné zájemce, kteřítřeba volí standardní druhy letecké do-pravy. Při nastavení této politiky (což vů-bec nebylo snadné) zde bylo mnohoobav, že to ohrozí uplatnění českých do-pravců. Nicméně kapacity českých do-pravců, zejména pak Českých aerolinií, jsou povětši-nou umísťovány v zahraničí a mají své pevné místo natrhu. České dopravní letectví, co se dynamiky týče, jena světové špičce. Exemplárním příkladem je LetištěPraha-Ruzyně, podnik Řízení letového provozu a výs-tavba nového centra řízení letového provozu v Jenčiu Prahy. V současné době je dokončována první eta-pa nového terminálu Sever 2 - EUropa, který bude ori-entován na cestující zemí Schengenské dohody. Stá-vajícího terminálu (bojím se říci starého) bude využí-vat neschengenská klientela. Další dominantou letiš-tě jsou dva cargo terminály, Menzies Aviation Group(Czech) a ČSA, kde je evidentní rozvoj přepravy zboží,přesto, že se vstupem do Evropské unie jsou naše ze-mě především tranzitním územím nákladní kamiono-vé dopravy.

EEvvrrooppsskkáá uunniiee jjee oo pprrooppoojjoovváánníí eevvrrooppsskkýýcchh rreeggiioonnůů..ZZ ttoohhoottoo ddůůvvoodduu ssee zzvvyyššuujjee vvýýzznnaamm oossttaattnníícchh lleettiiššťžČČeesskkéé rreeppuubblliikkyy,, nneejjeennoomm oonněěcchh ddrruuhhddyy sspprraavvoovvaa--nnýýcchh ČČeesskkoouu sspprráávvoouu lleettiiššťž,, aallee ii KKuunnoovviicc,, PPaarrdduubbiicc,,PPllzznněě aa ddaallššíícchh.. KKddyyžž jjsseemm ssee mmiinniissttrraa ddoopprraavvyy IInngg..MMiillaannaa ŠŠiimmoonnoovvsskkééhhoo ppttaall ((vv ppááttéémm vvyyddáánníí lleettooššnníí--hhoo VVššuuddyybbyylluu,, ssttrr.. 1100)) vv dduubbnnuu ttoohhoottoo rrookkuu nnaa ččeesskkáárreeggiioonnáállnníí lleettiiššttěě,, ooddppoovvěědděěll:: „„VV ssoouuččaassnnéé ddoobběě ppřřii--pprraavvuujjeemmee ssppeecciiáállnníímm zzáákkoonneemm ooddssoouuhhllaasseennýý ppřřee--

vvoodd rreeggiioonnáállnníícchh lleettiiššťž vv OOssttrraavvěě,, BBrrnněěaa KKaarrlloovvýýcchh VVaarreecchh ddoo mmaajjeettkkuu kkrraajjůů..OOssttaattnníí lleettiiššttěě jjeeššttěě ppřřiipprraavveennaa nneejjssoouu,,pprroottoožžee jjssoouu ssttáállee vváázzáánnaa zzáájjmmeemmAArrmmááddyy ČČeesskkéé rreeppuubblliikkyy.. OOnnaa ttřřii lleettiiššttěěvv ppééččii kkrraajjůů bbuuddoouu mmíítt zzcceellaa mmiimmoořřááddnnééppooddmmíínnkkyy pprroo ddaallššíí rroozzvvoojj,, pprroottoožžee bbuu--ddoouu sslloouužžiitt ssppoojjeenníí kkrraajjůů ss rrůůzznnýýmmii rreeggii--oonnyy EEvvrrooppyy.. DDííkkyy ttoommuu ssee kk nnáámm ppooddaařřííppřřiilláákkaatt ii ddaallššíí lleetteecckkéé ddoopprraavvccee.. VVěěřříímm,,žžee ssee ttaattoo lleettiiššttěě ssttaannoouu ssoouuččáássttíí zzáá--kkllaaddnnííhhoo ssyyssttéémmuu rroozzvvoojjee aa zzppřřííssttuuppnněě--

nníí kkrraajjůů.. NNeejjhhoorrššíí vvěěcc,, kktteerroouu ČČeesskkáá rreeppuubblliikkaa zzdděěddii--llaa ppoo ppřřeeddcchhoozzíícchh rreežžiimmeecchh,, jjee jjeejjíí ššppaattnnáá ddoopprraavvnnííppřřííssttuuppnnoosstt vv rráámmccii EEvvrrooppyy,, aa ttoo ssee mmuussíí vv nneejjbblliižžššííddoobběě zzmměěnniitt..““

Dopravní politika Ministerstva dopravy České repu-bliky, ačkoliv letecká doprava není řazena do základ-ního systému dopravní obslužnosti státu, s takovým-to vývojem počítá. Proto již před vstupem do Evrop-ské unie Odbor civilního letectví Ministerstva dopra-vy ČR v kompetencích daných mu zákonem uvolnilmožnosti přímých spojení regionálních letišť, jež jsouomezeny pouze kapacitou letadel a jejich maximálnívzletovou váhou. Tato politika je završena převede-ním letišť v Ostravě-Mošnově, Brně a Karlových Va-rech pod krajské samosprávy. Jsme přesvědčeni, želetiště využijí pro své euroregionální kooperace. Fak-tem je, že naše země má velkou řadu letišť s meziná-rodním statutem. Na jednu stranu je hezké, že jich jehodně, na druhou je třeba vidět, že na tato meziná-rodní letiště, jak pro provoz uvnitřschengenské zóny, tak pro případ spo-jení mimo schengneskou zónu, budoukladeny určité požadavky na vybavenízejména při celním a pasovém odbave-ní cestujících. V evropském kontextu re-gionální letecká doprava velmi zdatně

funguje v místech, kde se zpravidla může odvíjet odindustrializace příslušných regionů. Mluvím teď o le-tecké přepravě osob. Podnikatel či manager při vizistrávení čtyř i více hodin ve „šňůře“ kamionů na dál-nici (a mám na mysli zejména Německo) raději sáh-ne po letecké dopravě, a to nejen proto, že čas jsoupeníze, ale že to začíná patřit k dobrému tónu a ima-ge. I u nás je řada podnikatelů, kteří pro své služebnícesty používají vlastních letadel, a bude jich stálevíc. Já se domnívám, že spojují účel s koníčkem, pro-

tože létání je krásný sport. Lidé, kteří létání podlehli,mají významnou motivaci k celoživotnímu vzděláváníse a růstu, protože jsou ruku v ruce s letectvím nuce-ni pracovat i sami na sobě a na svém intelektu. V té-to souvislosti chci jen pro zajímavost dodat, že spor-

tovní letectví je naším nejúspěšnějšímsportovním odvětvím, co se týče ziskumezinárodních i zahraničních ocenění,a to i navzdor tomu, že není zdaleka takdotováno a sponzorováno jako jinésporty.

➤➤ www.mdcr.cz

JJUUDDrr.. JJoosseeff TTuurreecckkýý

d o p r a v a

Ruku v ruce s letectvÌm na sobÏ pracovat

p o j i ö ù o v n a

s e d m È v y d · n Ì 2 0 0 410

AAlllliiaannzz jjee vveellmmii úússppěěššnnoouu ppoojjiiššťťoovvnnoouu,,nnaa ččeesskkéémm ttrrhhuu ppůůssoobbííttee jjiižť vvííccee nneežť ddee--sseett lleett.. ZZaa ttuu ddoobbuu jjssttee ssee vvyypprraaccoovvaalliimmeezzii ttřřii nneejjvvěěttššíí ppoojjiiššťťoovvaaccíí úússttaavvyy vv ČČee--sskkéé rreeppuubblliiccee.. JJiissttěě jjssttee zzaažťiillii lleeppššíí ii hhoorr--ššíí ččaassyy.. JJaakk zz vvaaššeehhoo ppoohhlleedduu vvyyppaaddaalluuppllyynnuullýý rrookk,, ppaattřřiill kk ttěěmm lleeppššíímm??

S rokem 2003 jsme velmi spokojeni.Dostali jsme se z veliké ztráty, kteroujsme utrpěli v důsledků povodní v roce2002. Na škodách jsme vyplatili zhru-ba tři miliardy pět set milionů korun.Stane-li se něco podobného, pak místo zaměření sena růst a nový obchod musíte dělat věci, které nor-málně neděláte: zmobilizovat firmu a zaměřit se namimořádnou likvidaci škod. A to jsme dokázali rychlea kvalitně. Ukázali jsme svoji sílu. Naši klienti o násihned věděli. Vyplatili jsme jim zálohy na pojistná pl-nění a na postižená místa jsme vyslali své specialis-ty, aby likvidace pojistných událostí proběhla co nej-rychleji a klienti cítili, že „stojíme na jejich straně“.Velkým firemním klientům, kteří utrpěli největší ztrá-ty, jsme ukázali, že pojištění je velmi důležité a že dí-ky rychlé reakci pojišťovny mohou brzy obnovit svépodnikatelské aktivity. Dokázali jsme, že Allianz jesilná pojišťovna, která rychle plní své sliby, a díky to-mu jsme získali i nové klienty.

PPřřeedd nneeddáávvnneemm vvssttoouuppiillaa ČČeesskkáá rreeppuubblliikkaa ddoo EEvvrroopp--sskkéé uunniiee.. MMiimmoo jjiinnéé ttoo zznnaammeennáá ii ootteevvřřeenníí nnaaššeehhooppoojjiissttnnééhhoo ttrrhhuu pprroo zzaahhrraanniiččnníí ppoojjiiššťťoovvnnyy.. OOččeekkáávváá--ttee,, žťee ssee nnaabbííddkkaa nnaa ččeesskkéémm ppoojjiissttnnéémm ttrrhhuu vvýýzznnaamm--nněě rroozzššíířříí??

To si nemyslím. Český pojistný trh i legislati-va byly na vstup do unie dobře připraveny.Neočekáváme tedy žádné výrazné změny.Nový zákon o pojišťovnictví, který vstoupilv platnost k 1. květnu,

přináší spíše kosmetické úpravy. Tovšak neznamená, že se zde neobjeví„noví hráči“. Bude to bezpochyby vítanýjev, neboť se zvýší konkurence, což mů-že mít vliv na zvýšení kvality poskytova-ných služeb, tlak na redukci nákladů,vývoj produktů a zkvalitňování distri-bučních kanálů.

HHoovvoořřiill jjssttee oo mmoožťnnoossttii vvssttuuppuu nnoovvýýcchhhhrrááččůů nnaa ttrrhh.. SStteejjnnéé ttoo aallee bbuuddee ii uu kkllii--eennttůů,, bbuuddoouu mmíítt ssnnaaddnněějjššíí ppřřííssttuupp kk ppoo--

jjiiššttěěnníí vv zzaahhrraanniiččíí.. NNeeoobbáávvááttee ssee,, zzeejjmméénnaa uu vveellkkýýcchhffiirreemmnníícchh kklliieennttůů,, jjaakkoo jjssoouu lleetteecckkéé ssppoolleeččnnoossttii,, žťee sseeppoooohhllééddnnoouu ppoo ppoojjiiššttěěnníí zzaa nnaaššiimmii hhrraanniicceemmii??

Ne, jednou z oblastí, kde se cítíme velmi silní, je po-jištění letadel a leteckých společností. Díky tomu, žeAllianz je celosvětově velkým leteckým pojistitelem,můžeme i českým leteckým společnostem nabídnoutodpovídající pojistné produkty. Proto jsme dlouholetý-mi partnery největších českých leteckých společností,jako jsou například České aerolinie. A jsme na to pat-řičně hrdí. České aerolinie jsou velmi stabilní firmous jasnou strategií rozvoje. Flotilu letadel ČSA pojišťuje-me již šest let. Za tu dobu se ČSA vypracovaly do svě-tové špičky a v leteckém byznysu hrají první ligu. Jsmerádi, že se na této úspěšné cestě můžeme podílet.

CCoo vvllaassttnněě oobbssaahhuujjee lleetteecckkéé ppoojjiiššttěěnníí??DDáá ssee ppoorroovvnnaatt ss ppoojjiiššttěěnníímm ppoozzeemm--nníícchh mmoottoorroovvýýcchh vvoozziiddeell??

Princip leteckého pojištění je velmi podobný. Každýprovozovatel letadla, ať je to velká letecká společ-nost nebo majitel „ultralightu“, musí uzavřít povinnépojištění odpovědnosti z provozu letadla. To je jakopovinné ručení u automobilu. Hradí se z něho škodyzpůsobené provozem letadla třetím osobám, včetněcestujících. Obdobně jako u automobilů je postave-né také základní havarijní pojištění letadel, ze které-ho se hradí škody vzniklé na letadle. Letecké pojiště-ní nabízíme pro velká dopravní letadla, menší spor-tovní stroje nebo vrtulníky, ale i pro „ultralighty“.K našim klientům patří největší české letecké společ-nosti, jako ČSA nebo Travel Service a Fischer Air, po-jišťujeme ale také několik desítek menších společ-ností, které provozují malá dopravní nebo sportovníletadla, pilotní školy nebo vrtulníky. Kromě pojištěníletadel si mohou sjednat také klasické pojištění fi-remních zákazníků, např. pojištění budov a majetku,životní pojištění pro zaměstnance atd. Rovněž v tom-to jsme velmi flexibilní.

VVššuuddyybbyyll ssee zzaamměěřřuujjee nnaa oossvvěěttuu aa pprrooppaaggaaccii cceessttoovv--nnííhhoo rruucchhuu jjaakkoo jjeeddiinnééhhoo hhoossppooddáářřsskkééhhoo ooddvvěěttvvíí,,kktteerréé uummíí ddoo ddaannééhhoo ggeeooeekkoonnoommiicckkééhhoo pprroossttoorruu ddoo--ssttáávvaatt ssppoottřřeebbiitteellee nnaadd rráámmeecc ssttáávvaajjííccíí ppooppuullaaccee.. TTee--ddyy ii vvýýzznnaammnnýýmm zzppůůssoobbeemm ((vv ČČeesskkuu vv řřááddeecchh mmiilliiaarrddeeuurr rrooččnněě)) ggeenneerroovvaatt zzaahhrraanniiččnníí iinnkkaassoo,, aanniižť bbyy eexx--ppoorrttoovvaall.. CCeessttoovvnníí rruucchh jjee bbáájjeeččnnýý bbyyzznnyyss nneevvyyččeerrppaa--tteellnnýýcchh mmoožťnnoossttíí aa zzppůůssoobb,, jjaakk ppoozznnáávvaatt cciizzíí kkuullttuurryyii ssaammaa sseebbee.. TToo aallee vvyyžťaadduujjee ččaass.. MMááttee ččaass cceessttoovvaatt??

Pracuji v globálně působící firmě, takže často ces-tuji. Díky tomu jsem poznal spoustu krásných míst pocelém světě. Rád se setkávám s jinými kulturamia snažím se vcítit do jejich způsobu života. Když jsembyl na návštěvě Brazílie, cítil jsem se tam za dva dnyjako doma. Je to nádherná země deštných pralesů.Najdeme zde ohromná území, kde vládne přírodaa člověk se musí přizpůsobit jejím zákonům. To se milíbí. Také v České republice je mnoho krásných míst,které stojí za vidění. Vždy se například velmi rád vra-cím do jižních Čech nebo si na kole vyrazím do okolíPrahy. Vůbec se proto nedivím zahraničním návštěv-níkům. Jejich obrovský zájem nevídaným způsobem(třiceti až čtyřicetiprocentní dynamikou) podněcuje

rozvoj letecké do-pravy směremdo/z České repub-liky, takže by jich užletos jen LetištěmPraha-Ruzyně mo-hlo projít k desetimilionům. A pokudse daří leteckým

dopravcům, což jemožné prohlásit o všech, kterév České republice pojišťujeme,zejména pak o našem vlajkovémdopravci, Českých aeroliniích, jeto samozřejmě pozitivní i pronás, jejich pojistitele.

➤➤ www.allianz.cz

Allianz je celosvÏtovÏv˝znamn˝m leteck˝m

pojistitelemOvÏ¯enou kvalitu nabÌzÌ

i na ËeskÈm trhuV »eskÈ republice nenÌ mnoho pojiöùoven, kterÈ mohou nabÌdnout kvalitnÌ

leteckÈ pojiötÏnÌ jak pro mal· sportovnÌ letadla, tak pro nejvÏtöÌ leteckÈp¯epravce. Jednou z tÏch, kter· to umÌ, je Allianz pojiöùovna. Proto jsem sidomluvil sch˘zku s p¯edsedou p¯edstavenstva Allianz pojiöùovny, panemMiroslavem Taclem. PovÌdali jsme si nejen o leteckÈm pojiötÏnÌ, ale takÈo zmÏn·ch v pojiöùovnictvÌ po vstupu do EvropskÈ unie a konkurenci ev-

ropskÈho trhu.

PPhhDDrr.. MMiirroossllaavv KKrruuppiiččkkaa

w w w . e - v s u d y b y l . c z 11

RRoozzhhoovvoorr ss ppřřeeddsseeddoouu ppřřeeddssttaavveennssttvvaaaa pprreezziiddeenntteemm ČČeesskkýýcchh aaeerroolliinniiíí IInngg.. JJaa--rroossllaavveemm TTvvrrddííkkeemm jjsseemm zzaahháájjiill pprroohhlláá--ššeenníímm pprriimmááttoorraa hhll..mm.. PPrraahhyy MMUUDDrr.. PPaa--vvllaa BBéémmaa,, kktteerrýý vvee ttřřeettíímm vvyyddáánníí lleettooššnníí--hhoo VVššuuddyybbyylluu ((ssttrr.. 66)) řřeekkll:: „„HHllaavvnníí mměěssttooPPrraahhaa jjee úúccttyyhhooddnnoouu aa aattrraakkttiivvnníí ttuurriissttiicc--kkoouu ddeessttiinnaaccíí nneejjeennoomm vvee ssttřřeeddooeevvrroopp--sskkéémm kkoonntteexxttuu,, aallee vv cceelloossvvěěttoovvéémm mměě--řřííttkkuu.. ZZ ttoohhoottoo ppoohhlleedduu ssee nneellzzee ddiivviitt ddyy--nnaammiicckkéémmuu rrůůssttuu oossoobb llééttaajjííccíícchh ddoo PPrraa--hhyy,, kkddyy pprraažťsskkýýmm lleettiiššttěěmm vv llooňňsskkéémm rroo--ccee pprrooššlloo jjiižť 77,,4466 mmiilliioonnuu cceessttuujjííccíícchh.. NNaavvíícc ddííkkyyúússppěěššnnéémmuu zzaaččlleenněěnníí ČČeesskkýýcchh aaeerroolliinniiíí ddoo lleetteecckkééaalliiaannccee SSkkyyTTeeaamm vvýýrraazznněě ppoossíílliilloo jjeehhoo ppoossttaavveenníí jjaakkoottrraannzziittnnííhhoo uuzzlluu,, ttaakkžťee rraazzaannttnněě ssttoouuppaajjíí ii ppooččttyy ppřřeessPPrraahhuu ttrraannzziittuujjííccíícchh ppaassaažťéérrůů,, jjeejjiicchhžť ppooččeett ssee vv llooňň--sskkéémm rrooccee vvyyššppllhhaall kkee ttřřii ččttvvrrttěě mmiilliioonnuu.. TTeennttoo ffaakkttmmnnee jjaakkoo pprriimmááttoorraa hhll..mm.. vveellmmii ttěěššíí aa vvííttáámm jjeejj..““ PPaannee pprreezziiddeennttee,, rráádd bbyycchh zzaaččaall ttéémmaatteemm ootteevvíírráánníínnoovvýýcchh lliinneekk ČČeesskkýýcchh aaeerroolliinniiíí aa zzvvyyššoovváánníí ppooppttáávvkkyyppoo llééttáánníí ddoo PPrraahhyy..

Zvýšená poptávka po létání do Prahy, jako význam-ného tranzitního bodu, je jedním z předpokladů prorůst a rozvoj ČSA. Snažíme se o maximální využitísoučasného růstu našeho mateřského trhu s cílemdosáhnout minimálně 55 % přepravených cestují-cích na hubu (mateřském letišti) Praha. Souvisí tos dalším rozvojem sítě našich linek, kdy se v souladus tržní strategií naší společnosti zaměřujeme přede-vším na rozšíření přepravních toků mezi východnía západní Evropou. S platností letního letového řádujsme otevřeli nová spojení do sedmi evropskýcha asijských destinací. Ruské Samary a Jekatěrinbur-gu, ázerbajdžánského Baku, polského Krakova, ně-meckého Dortmundu, Marseille ve Francii a Lucem-burku. Výrazně jsme také posílili spojení do již stáva-jících destinací, jako je Varšava, Tallin, Riga, Bir-mingham, Dublin a další. V letní sezoně plánujemepřepravit téměř 3 miliony cestujících, což je

o 22 % více než v letní sezoně loňské-ho roku. O tom, že se nám daří tytoplány nejen plnit, ale také překonávat,svědčí rostoucí přepravní výkony zaobdobí pěti měsíců letošního roku, kdyjsme přepravili 1,54 milionu cestují-cích, což je o 29 % více než ve stejnémobdobí loňského roku.

JJaakkéé vvýýhhooddyy aa nneevvýýhhooddyy ČČeesskkýýmm aaeerroo--lliinniiíímm ppřřiinneessllaa ččii jjeeššttěě ppřřiinneessee sskkuutteečč--nnoosstt,, žťee jjssmmee ssoouuččáássttíí EEvvrrooppsskkéé uunniiee??

Vstup České republiky do Evropské unie přináší čes-kým společnostem snazší přístup na evropské trhya možnosti další expanze. Můžeme též předpokládat,že členství v Evropské unii bude mít dlouhodobě klad-ný vliv na české hospodářství, což povede k růstu hru-bého domácího produktu, růstu příjmů obyvatelstva,a tedy i k růstu poptávky po letecké dopravě. Hovoří-me-li o ČSA, vstup do Evropské unie znamená zásadnízměnu, která se promítá do všech činností naší spo-lečnosti. Především se nám otevírají nové trhy s mož-ností zřídit další linky na základě nových leteckých svo-bod. Tyto svobody nám bez jakýchkoliv omezení umož-ňují provozovat linky mezi destinacemi v jiných státechEvropské unie, aniž by vycházely či směřovaly na úze-mí České republiky. Prvním konkrétním příkladem jenová linka ČSA Marseille-Barcelona a zpět, kterouprovozujeme od června. Další výhody vstupu do Ev-ropské unie, které se pak dotýkají přímo cestujícícha znamenaly pro ně například zjednodušení odbavo-vacího procesu, jsou spojeny s akceptací občanskýchprůkazů jako dokladů totožnosti při cestách v rámciEvropské unie. K cestování do států Evropské unie jetedy nyní možné kromě pasu využít i národní identifi-kační průkaz (občanský průkaz) České republiky. Na

druhou stranu bude ale i Česká republika otevřena provšechny evropské dopravce, což pro nás může zname-nat možný nárůst konkurence na domovském letišti.Jsem však přesvědčen, že klady ze získaných letec-kých svobod převáží případná negativa.

ZZaahhrraanniiččnníí zzaassttoouuppeenníí ČČeesskkýýcchh aaeerroolliinniiíí zzaabbeezzppeeččuujjííkkoolleemm oossmmddeessááttii pprroocceenntt vveešškkeerrýýcchh ttrržťeebb ČČSSAA.. RRááddbbyycchh vv ttééttoo ssoouuvviisslloossttii vvzzppoommnněěll nnaa vvyyjjááddřřeenníí řřeeddiittee--llee lloonnddýýnnsskkééhhoo zzaassttoouuppeenníí ČČeesskkýýcchh aaeerroolliinniiíí ppaannaaBBoohhuussllaavvaa ŠŠaannttrrůůččkkaa pprroo ttřřeettíí vvyyddáánníí VVššuuddyybbyylluu rrookkuu22000011:: „„ČČeesskkéé aaeerroolliinniiee zzddee mmaajjíí vveellmmii ddoobbrrýý zzvvuukk.. JJssoouu zznnáá--mméé vvyyssookkoouu kkvvaalliittoouu ppaalluubbnníícchh sslluužťeebb,, ppřřííjjeemmnnýýmmppeerrssoonnáálleemm,, cchhuuttnnýýmm aa kkvvaalliittnníímm ccaatteerriinnggeemm.. DDrruu--hhýýmm ddůůvvooddeemm kkuuppooddiivvuu jjee,, žťee řřaaddaa ppaassaažťéérrůů aa pprriioorriinneecchhccee lleettěětt ss BBrriittiisshh AAiirrwwaayyss.. DDěěllaajjíí jjiimm ttoo nnaattrruucc!!BBrriittiisshh AAiirrwwaayyss nnaa ssvvéémm tteerriittoorriiuu vvyyssttuuppuujjíí vvyyssooccee ssuu--vveerréénnnněě,, aažť mmoonnooppoollnněě.. TToo uu řřaaddyy lliiddíí vvyyvvoolláávváá rreeaakk--ccii:: „„TTaakk ccoo kkddyybbyycchhoomm zzkkuussiillii jjiinnoouu ssppoolleeččnnoosstt??““OOhhllaassyy,, ss nniimmiižť ssee ppaakk sseettkkáávváámm,, jjssoouu:: „„AAnnoo,, mmyyjjssmmee bbyyllii ss ČČeesskkýýmmii aaeerroolliinniieemmii ssppookkoojjeennii..““ KKoouuzzllooúússppěěcchhuu ttkkvvíí vv ttoomm,, ddoo jjaakkéé mmíírryy ssee nnáámm ppooddaařříí uuššííttpprrůůbběěhh kkaažťddééhhoo zz lleettůů kklliieennttůůmm nnaa mmíírruu ttaakk,, aabbyy kkaažť--ddýý jjeeddnnoottlliivvýý ppaassaažťéérr mmoohhll nnaabbýýtt ppoocciittuu,, žťee ssii jjeejj ČČSSAAvváážťíí.. Žť ee jjssoouu ttuu kkvvůůllii nněěmmuu aa nnee,, žťee jjee ttoo oobbrráácceenněě..VVýýzznnaammnnoouu rroollii,, kkrroomměě jjiižť zzmmiiňňoovvaannééhhoo ppoozziittiivvnnííhhooppřřííssttuuppuu aa vvyyssookkéé pprrooffeessiioonnaalliittyy ppaalluubbnnííhhoo ppeerrssoonnáá--lluu,, zzddee jjiissttěě sseehhrráávvaajjíí vvyynniikkaajjííccíí vvýýkkoonnyy nnaaššiicchh ppiilloottůů..NNaa jjeejjiicchh mměěkkkkáá ppřřiissttáánníí ssee zzddee jjiižť ttrraaddiiččnněě ppěějjíí óóddyy..JJssoouu jjiimmii ppoovvěěssttnníí pprraakkttiicckkyy zzaa jjaakkýýcchhkkoolliivv mmeetteeoorroo--llooggiicckkýýcchh ppooddmmíínneekk..““NNaa vvyyjjááddřřeenníí ppaannaa ŠŠaannttrrůůččkkaa ssii,, ppaannee pprreezziiddeennttee,,ddoovvoollíímm nnaavváázzaatt ttíímm,, žťee ČČSSAA vvžťddyy ttěěžťiillyy zz vvyynniikkaajjííccííúúrroovvnněě ssvvééhhoo ppeerrssoonnáálluu aa jjeehhoo ppřřííssttuuppuu kkee kklliieennttůůmm..

Jsem rád, že mohu říci, že díky zaměstnancům ČSA,zvláště pak palubnímu personálu, jsou České aeroli-nie jednou z nejpříznivěji vnímaných evropských le-teckých společností. Spokojenost našich cestujícícha kvalita poskytovaných služeb jsou jedněmi z prioritČSA. O to, aby se cestující cítili „ve vzduchu jako do-ma“, se stará téměř pět tisíc našich zaměstnanců,z toho třináct set činí posádky letadel. Také sdílenézákladní hodnoty, jako je bezpečnost, spolehlivosta vysoká kvalita poskytovaných služeb, oslovují našezákazníky a jsou jednoznačně spojovány s naší spo-lečností. Svědčí o tom i ocenění „Nejlepší leteckáspolečnost se sídlem ve střední a východní Evropě“,které nám udělil letos v květnu ve Velké Británii pre-stižní letecký průvodce OAG (Official Airline Guide).

➤➤ www.csa.cz

IInngg.. JJaarroossllaavv TTvvrrddííkk


»SA jednou z nejp¯ÌznivÏji vnÌman˝chevropsk˝ch leteck˝ch

spoleËnostÌ


s e d m È v y d · n Ì 2 0 0 412

SSttááttnníí ppooddnniikk ŘŘíízzeenníí lleettoovvééhhoo pprroovvoozzuu ČČeesskkéé rreeppuubbllii--kkyy,, ss jjeehhoožž ggeenneerráállnníímm řřeeddiitteelleemm IInngg.. PPeettrreemm MMaatteerr--nnoouu ssii ppoovvííddáámmee,, ppoottvvrrzzuujjee ppoozziiccii ssttaabbiillnníí ssppoolleeččnnooss--ttii,, kktteerráá jjee sscchhooppnnaa zzaajjiiššťžoovvaatt bbeezzppeeččnnéé pprroossttřřeeddíí pprroolleetteecckkýý pprroovvoozz aa aaddeekkvvááttnněě rreeaaggoovvaatt nnaa ddyynnaammiikkuu vvýý--vvoojjee lleetteecckkéé ddoopprraavvyy.. SSttrraatteeggiicckkáá ppoolloohhaa ČČeesskkaa,, pprruužž--nnáá kkaappaacciittaa nnáárrooddnnííhhoo ssyyssttéémmuu,, kkvvaalliittaa aa bbeezzppeeččnnoossttppoosskkyyttoovvaannýýcchh lleettoovvýýcchh pprroovvoozznníícchh sslluužžeebb ssee pprroojjee--vvuujjíí jjaakkoo rroozzhhoodduujjííccíí ffaakkttoorryy,, kktteerréé ččeesskkýý vvzzdduuššnnýý pprroo--ssttoorr ččiinníí aattrraakkttiivvnníímm.. AA pprroottoožžee ssee hhrraajjee nnaa vvýýsslleeddkkyyaa ččeesskkéé nneebbee ssppoolleehhlliivvěě ffuunngguujjee,, ddoovvoollíímm ssii,, ppaannee řřee--ddiitteellii,, zzaaččíítt nneeppaattřřiiččnnoossttíí:: KKrreessllíířř JJeeaann EEffffeell bbyy ttuu mměěllsskkvvěělloouu iinnssppiirraaccii pprroo „„SSttvvoořřeenníí ssvvěěttaa““.. AAččkkoolliivv…… EEffffee--llůůvv úússttřřeeddnníí hhrrddiinnaa jjee uunniivveerrzzáállnníímm vvllááddcceemm nneebbeess,,aa vvyy „„jjeenn““ ppaarrcciiáállnníímm,, pprroottoožžee ŘŘíízzeenníí lleettoovvééhhoo pprroovvoozzuuČČeesskkéé rreeppuubblliikkyy řřííddíí nneebbeesskkýý cchhoodd ppoouuzzee nnaadd ČČeesskkoouurreeppuubblliikkoouu.. TTaakk,, jjaakkoo nnaa EEffffeelloovvaa hhrrddiinnuu,, jjiissttěě ii nnaa ŘŘíí--zzeenníí lleettoovvééhhoo pprroovvoozzuu ČČeesskkéé rreeppuubblliikkyy kkddeekkddoo kkuujjeeřřaadduu ččeerrttoovviinn.. NNiiccmméénněě,, ččíímm ddááll ttíímm hhuussttššíí lleetteecckkýýpprroovvoozz nnaadd ČČeesskkeemm zzvvllááddáá nnaa jjeeddnniiččkkuu..

K Effelovu vládci nebes… V jeho příběhu na to bylPán Bůh sám. Řízení letového provozu České repub-liky je kompaktním týmem špičkových odborníkůvčetně těch, kteří přímo řídí letový provoz.

HHoovvoořříímmee mměěssíícc ppoottéé,, ccoo ČČeesskkoo rroozzššíířřiilloo pprroossttoorr jjeedd--nnoottnnééhhoo eevvrrooppsskkééhhoo ttrrhhuu oo ssvvýýcchh 7788 886655 kkmm22,, aavvššaakkllzzee ssee mmii ddoommnníívvaatt,, žžee vv oobbllaassttii řříízzeenníí lleettoovvééhhoo pprroovvoo--zzuu kk ppřřeevvrraattnnýýmm zzmměěnnáámm ttíímmttoo kkrrookkeemm nneeddooššlloo..

Máte pravdu. Řízení letového provozu a české letec-tví vůbec je v Evropské unii prakticky dávno. Od roku1993 se podílíme na práci mezinárodní organizaceEurocontrol, kam jsem nejdříve jezdil jako pozorovatela potom jako zástupce státu do Committee of Mana-gement. Vzhledem k tomu, že letectví je globálním fe-noménem, musí být zdejší prostředí stejné jako kde-koliv jinde na světě, tedy i v zakladatelských zemíchEvropské unie. To, co je teď na Evropské unii ve vzta-hu k letectví zajímavé, je nový program „Single Euro-pean Sky“ (jednotné evropské nebe). To je zásadníkrok k zefektivnění řízení letového provozu v rámci Ev-ropské unie. Podobné iniciativy se odehrávají v USApod názvem Free Flight (let bez omezení), jemuž všakfederativní uspořádání států dává jiné možnosti. Stej-ným procesem – integrací nebe, odstraňováním pře-kážek, které přinášejí hranice států při plánováníhlavních dopravních toků – pak letectví procházíi v ostatních civilizací stižených světadílech. Letectvív letošním roce opět zažívá boom. Nárůsty jsou v řádudesítek procent už nejenom v Česku, ale i v ostatníchstátech Evropské unie. To naznačuje, že se letectvívrací do své původní role – obrovského generátoruhodnot v ekonomice. Co se týká projektu „Single Eu-ropean Sky“, naplnění principu odstranění státníchhranic a sjednocení služeb v organizačním slova smy-

slu, to je něco, co všichnipocítíme v historickykrátké době. Vytváří selegislativa pro vzájemnouinteroperabilitu – spolu-práci systému řízení provytváření funkčních blokůvzdušného prostoru. Projednotná pravidla koordinace civilního a vojenskéholeteckého provozu (tam je to vždy otázkou státní suve-renity silněji než kde jinde) . Pro výcvik řídících letové-ho provozu. Pro možnosti migrace řídících letovéhoprovozu jako pracovní síly a řadu dalších legislativ-ních opatření, která když budou naplněna, vzdušnýprostor a řízení letového provozu v Evropě se velmi ze-fektivní. Cestujícím by to mělo v konečném efektu při-nést zlevnění letenek, případně snížení zpoždění letů.

VV ssoouuččaassnnéé ddoobběě vv JJeennččii uu PPrraahhyy rroossttee vvaaššee nnoovvééúúžžaassnnéé……

Národní integrované středisko řízení letového pro-vozu. Tam se již v příštím roce přestěhuje podstatnáčást našeho podniku. V průběhu roku 2006 se odtudzačne řídit letový provoz. Je to nejenom středisko,kde se poprvé v historii podniku všichni sejdeme podjednou střechou. Je to něco, co nám umožní zvlád-nout další nárůsty provozu v českém vzdušném pros-toru a garantovat, že poslání, k němuž jsme byli vy-tvořeni, splníme i v následujících letech. Tzn., že bu-deme schopni v každém okamžiku 24 hodin denněřídit vzdušný provoz v našem prostoru na vysokétechnické i organizační úrovni. Středisko bude před-stavovat špičku evropské kvality.

ZZmmíínniill jjssttee nneejjnnoovvěějjššíí pprrooggrraamm „„SSiinnggllee EEuurrooppeeaannSSkkyy““.. UUžž aallee vv rrooccee 11999977 ČČeesskkáá rreeppuubblliikkaa ppooddeeppssaallaaddoohhoodduu oo ssppoolleeččnnéémm ssttřřeeddooeevvrrooppsskkéémm řříízzeenníí lleettoovvéé--hhoo pprroovvoozzuu..

Dohoda CEATS (Central European Air Traffic Servi-ces) se dodneška nenaplnila. Dokonce ani není rati-fikována. A to je také jeden z důvodů, proč jsme bylinuceni postavit vlastní středisko. Bez něj bychom ne-měli záruku, že bychom (a to již v blízkém budoucnu)byli po technologické stránce s to zvládat provoz nadnaším územím. V současné době hledáme způsob,jak využít legislativu „Single European Sky“, což jemoderní řešení, které je daleko komplexnější. Kon-cept středoevropského řízení letového provozu bylzaložen na principu smlouvy Maastrichtského středi-ska (část Německa a Benelux), které vzniklo před ví-

ce než třiceti lety. Tato koncepce je již dnes, a to i dí-ky úžasné dynamice v oblasti informačních technolo-gií a přenosu dat, překonaná. Zrovna tak, jako přidá-vat k současným střediskům další, a zvyšovat tak le-teckým dopravcům náklady. Proto se ve spoluprácise státní správou a ostatními podniky řízení letovéhoprovozu snažíme najít alternativní řešení. Z našehopohledu jsou nám přirozenými strategickými partne-ry naši sousedé. Dobré kontakty a porozumění na-cházíme i u ostatních signatářů původní smlouvy.Přitom Maďarsko a Chorvatsko budou rovněž mítnejmodernější střediska v regionu. Společně protohledáme řešení, která by umožnila uspokojivě řešiti problematiku ostatních vzdušných prostorů.

JJee ttoo pprroo ČČeesskkoo ddoobbrrýý bbyyzznnyyss vvllaassttnniitt zzhhrruubbaa ppůůllddrruu--hhééhhoo mmiilliioonnuu kkuubbiicckkýýcchh kkiilloommeettrrůů lleettoovvééhhoo pprroossttoo--rruu??

Je možné říci, že se vzdušný prostor dá pokládat zanárodní bohatství. V rámci Eurocontrolu existují jed-notná pravidla pro zpoplatňování služeb řízení leto-vého provozu. Ceny jsou nákladové a s ohledem nato, že každý poskytovatel má do určité míry monopol-ní postavení, je vše regulováno mezinárodními doho-dami a svázáno pravidly. Díky obrovskému nárůstuprovozu a pravidlům, kterými se musíme řídit, Řízeníletového provozu České republiky už po několik letsnižuje ceny. V letošním roce jsme byli vyhodnocenitzv. Performance Review Commission Eurocontroluve zprávě o ekonomických výsledcích a efektivitě jed-notlivých poskytovatelů letových provozních služebjako nejefektivnější služba řízení v Evropě. V tomtosmyslu rovněž očekáváme příznivé hodnocení odsdružení IATA. Nicméně IATA i od nás stále žádá, aby-chom ceny dále snižovali. Pravidla pro poskytováníletových provozních služeb nám pro tržní ceny nedá-vají žádný prostor. Do budoucna ale lze očekávat, žese i naše cena bude zvyšovat, protože s tím, jak novéstředisko uvedeme do provozu, začneme odepisovatmajetek. Nepředpokládáme však, že by ceny našichslužeb převýšily evropský průměr.

TTaakkžžee mmíítt nnaa ssvvéémm úúzzeemmíí ffiirrmmuu řříízzeenníí lleettoovvééhhoo pprroovvoo--zzuu,, kkrroomměě ttoohhoo,, žžee zzaamměěssttnnáávváá lliiddii,, nneenníí pprroo ddaannýýssttáátt aažž ttaakkoovvýýmm eekkoonnoommiicckkýýmm ppřříínnoosseemm??

To bych neřekl. Jsme sice státní podnik, ale ze stát-ního rozpočtu žádné subvence nedostáváme. Anio ně nestojíme. Nechceme o peníze ze státního roz-počtu soutěžit s učiteli, státními zaměstnanci, sezdravotnictvím… Naopak odvádíme státu daně. Plní-me všechny povinnosti i v dalších odvodech za zdra-votní a sociální pojištění. Jsme poměrně velký expor-tér, i když exportujeme služby. Podstatná část našichpříjmů je od zahraničních leteckých společností,z nichž některé v Česku ani nepřistávají.

➤➤ www.rlp.cz

IInngg.. PPeettrr MMaatteerrnnaa

»esk· leteck·doprava v EvropskÈ

unii uû d·vno

w w w . e - v s u d y b y l . c z 13

PohraniËnÌ veterin·rnÌstanice na letiöti v Praze-Ruzyni

Ve středu 2. června 2004 byla na pražskémmezinárodním letišti v Ruzyni za přítomnostizástupců Delegace Evropské komise v České

republice, České správy letišť, Ministerstva dopravyČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva ze-mědělství ČR, Centra pro regionální rozvoj ČR, Měst-ské veterinární správy v hlavním městě Praze, doda-vatelské společnosti Zlínstav a dalších otevřena nej-modernější pohraniční veterinární stanice v Česku ja-ko kontrolní vstupní místo na území Evropské unies cílem zajistit veterinární kontroly živých zvířat a živo-čišných produktů přicházejících z třetích zemí. Výstav-ba byla financována z fondů PHARE Evropské uniea národních fondů České republiky a zahrnovala loka-ci nové budovy na mezinárodním letišti v Praze-Ruzy-ni včetně veškerého technického vybavení v návaz-nosti na stávající infrastrukturu, terénní úpravya oplocení. Realizace projektu byla jednou z podmí-nek vyjednávání o přístupu České republiky k Evrop-ské unii. Konečným příjemcem zakázky byla Českáspráva letišť, která odpovídala za přípravu podmínek,provedení výběrového řízení a za realizaci stavby po-dle smlouvy. Provozovatelem stanice jsou České ae-rolinie. Kontrolu přicházejících zásilek provádějí za-městnanci Městské veterinární správy v Praze.

➤➤ www.csl.cz

RekordnÌ zisk 1,3 miliardy KËStátní podnik Česká správa letišť, který v roce

2003 provozoval tři mezinárodní letiště: Praha-Ru-zyně, Ostrava–Mošnov a Karlovy Vary–Olšová Vra-ta, vykázal za rok 2003 rekordní finanční výsledeka hospodaření skončil se ziskem před zdaněním vevýši 1,306 miliardy Kč. V meziročním srovnání takvykázal růst zisku o téměř 70 %, když za rok 2002vykázal auditovaný zisk před zdaněním ve výši771 milionů Kč. Hospodářský výsledek po zdaněníza rok 2003 činil přibližně 934 milionů Kč – zatím-co v roce 2002 to bylo 529 milionů Kč. Českáspráva letišť zaznamenala růst ziskového hospo-daření nejen v meziročním srovnání, ale i oprotisvému finančnímu plánu. Ten splnila na 147,5 %.Meziročně také vzrostl ukazatel přidané hodnotyo 431,6 milionu Kč a celková hodnota aktiv spo-lečnosti. Ta o přibližně 1 miliardu Kč, čímž dosáhla26,5 mld. Kč. Generální ředitel České správy letišťIng. Martin Kačur k tomu poznamenává: „Rok2003 se pro Českou správu letišť stal rokem re-kordních úspěchů. Rekordní finanční výsledek –vyšší o 70 %, rekordní počet odbavených 7,5 mili-onů cestujících, stejně jako rekordní počet doprav-ců, kteří zařadili Prahu na mapu svých destinací, tojsou naše výsledky za období, které celý svět obec-ně hodnotil jako nepříznivé pro rozvoj letecké do-pravy. Díky aktivní marketingové politice, kdy jsmedopravcům nabídli flexibilní cenovou politiku,a přes události, jako válka v Iráku či SARS, jsmejim na letišti v Praze vytvořili podmínky, které jemotivovaly k dalšímu posilování svých přepravníchkapacit, namísto toho, aby své linky rušili.“

HlavnÌm motorem vynikajÌcÌch v˝sledk˘

Česká správa letišť přišla v roce 2003 s nabíd-kou pro letecké společnosti létající do Prahy, kteráje motivovala k dalšímu rozvoji služeb. S padesáti-procentní slevou na přistávacích poplatcích po ob-dobí trvání válečného konfliktuv Perském zálivu a s ročním osvobo-zením od přistávacích poplatkůu zcela nově otevřených destinací.Hlavním motorem vynikajících fi-nančních výsledků za rok 2003 sestal silný nárůst přepravních výsled-

ků. Za jejich růstem v roce 2003 stálo jak zvýšeníprovozu klasických leteckých dopravců (včetněcharterových), tak nový fenomén letecké dopravy –tzv. nízkonákladoví dopravci. Praha se v roce 2003stala letištěm s největší nabídkou spojení právěs nízkonákladovými dopravci v rámci celého stře-doevropského regionu. Za celý rok 2003 letěloz/do Prahy s těmito dopravci celkem 679 tisíc pa-sažérů, což znamená meziroční nárůst oproti roku2002 o téměř 100 %. Z dalších výkonů letištěv Praze Ruzyni lze uvést také nárůst počtu odbave-ných letadel tzv. všeobecného letectví o 13 %.

Nejpopul·rnÏjöÌ destinace z hlediska let˘ z/do Prahy v roce 2003 Londýn 801 295 cestujícíchPaříž 403 999 cestujícíchFrankfurt 379 483 cestujícíchAmsterdam 326 330 cestujícíchMoskva 200 569 cestujícíchTel Aviv 184 546 cestujícíchCurych 171 722 cestujícíchKodaň 161 289 cestujícíchEast Midlands 158 969 cestujícíchBrusel 150 018 cestujících

Ve znamenÌ dalöÌho rozöi¯ov·nÌ LetiötÏ Praha-RuzynÏ

V roce 2003 byla zahájena další etapa rozšiřová-ní pražského mezinárodního letiště – výstavba ter-minálu Sever 2 – pod názvem projekt EUropa. V ro-ce 2003 se podařilo zajistit jak financování výstav-by získáním výhodného úvěru od Evropské inves-tiční banky, tak současně jeho zajištění ze stranykomerčních bankovních ústavů. Po svém dokonče-ní by terminál Sever 2 měl zvýšit odbavovací kapa-citu pražského letiště na více než 10 milionů cestu-jících. V současnosti se nachází ve stavu pokročilérozestavěnosti s tím, že Česká správa letišť plánu-je jeho částečné otevření již na letní sezónu 2005.

Kromě výstavby terminálu proběhlydalší aktivity s cílem další podpory růs-tu pražského letiště. Zde byla vykonánapředevším řada přípravných aktivit sezaměřením na plánovanou výstavbuparalelní dráhy 24L /06 R.

➤➤ www.csl.cz

»esk· spr·va letiöùrekordnÏ ñ

o tÈmÏ¯ 70 %



s e d m È v y d · n Ì 2 0 0 414

Podle Gutha Jarkovského se narozeniny slaví jižv předvečer výročí. Křtít letadla k narozeninámnebo mít narozeniny ke křtinám dopravních le-

tadel, to se podaří málokomu. Nicméně tato událostje o to významnější, že kmotrem nových letadel ČSAbyl náš pan prezident Václav Klaus. A tak se, váženíčtenářové, ke gratulantům k třiašedesátým narozeni-nám svého prezidenta připojuji i já prostřednictvímvašeho Všudybylu. 18. června totiž prezident Českérepubliky profesor Václav Klaus, starosta Slavkovau Brna Petr Kostík a starosta Náměště nad OslavouVladimír Měrka za přítomnosti legendárního pilotaletectva RAF Františka Peřiny, prezidenta Českýchaerolinií Ing. Jaroslava Tvrdíka, ředitele francouzsko-italské společnosti Aerospatiale Alenia – výrobce le-

tounů ATR – pana Filippa Bagnato a dalších hostůkřtili dva nové letouny ATR 42-500 Českých aerolinií.Letadla, která dostala jména Slavkov u Brna a Ná-měšť nad Oslavou, jsou zcela novou typovou řadouve flotile ČSA. Jejich nasazení zahajuje modernizaciflotily ČSA. „Dnešní křest letadel navazuje na vícenež čtyřicetiletou tradici, kdy naše stroje nesou jmé-na českých, moravských a slezských měst a repre-zentují ve světě regiony České republiky. Slavkovu Brna má slavnou historii z počátku 19. století a Ná-měšť nad Oslavou zase mnohaletou tradici letectví,“uvedl předseda představenstva Českých aeroliniía jejich prezident Ing. Jaroslav Tvrdík.

➤➤ www.csa.cz

Dva prezidenti k¯tili nov· letadla »esk˝ch aeroliniÌ


w w w . e - v s u d y b y l . c z 15

VV ssoouuvviisslloossttii ss hhllaavvnníímm ttéémmaatteemm ttoohhoottoovvyyddáánníí VVššuuddyybbyylluu jjsseemm ssii ddoovvoolliill oosslloovviittřřeeddiitteellee ÚÚssttaavvuu pprroo ooddbboorrnněě tteecchhnniicckkéézzjjiiššťťoovváánníí ppřřííččiinn lleetteecckkýýcchh nneehhoodd IInngg.. PPaa--vvllaa ŠŠttrrůůbbllaa.. PPaannee řřeeddiitteellii,, jjiižť vvííccee nneežť mměě--ssíícc jjee ČČeesskkoo ssoouuččáássttíí EEvvrrooppsskkéé uunniiee.. DDííkkyykkoommuunniikkaaččnníímm tteecchhnnoollooggiiíímm aa lleetteecckkééddoopprraavvěě oossoobb ssee ssvvěětt ssttáávváá jjaakkoouussii gglloo--bbáállnníí vveessnniiccíí.. NNeejjeennžťee vvííccee lliiddíí cceessttuujjeevv rreellaattiivvnněě kkrrááttkkéémm ččaassee nnaa vveellkkéé vvzzddáállee--nnoossttii,, aallee jjaakk kkddyyssii vvee ssvvýýcchh ppřřeeddssccéé--nnáácchh zz OOssvvoobboozzeennééhhoo ddiivvaaddllaa pprroohhlláássiillJJaann WWeerriicchh:: „„KKddyyssii,, kkddyyžť jjeeddeenn ppaannoovvnnííkk cchhttěěll vvzzkkáázzaattttoommuu ddrruuhhéémmuu,, žťee jjee vvůůll,, ttoo ttoo ttrrvvaalloo.. DDnneesskkaa ttoo nneessttaa--ččíí aannii ddoořříícctt aa uužť jjssoouu ttoohhoo ppllnnéé nnoovviinnyy..““ TTeennttoo ppřřííkkllaadduuvvááddíímm pprroottoo,, žťee vvzzddoorr ttoommuu,, žťee nnaa ččeesskkýýcchh ssiillnniiccíícchhaa ddáállnniiccíícchh vv rráámmccii ppoozzeemmnníí ddoopprraavvyy uummíírraajjíí ttiissííccee lliiddíí,,nniikkddoo ssee nnaadd ttíímm mmoocc nneeppoozzaassttaavvuujjee.. ZZkkrrááttkkaa,, kkddyyžť jjeezzaabbííjjeenníí ((ssee)) nnaa ddeennnníímm ppoořřááddkkuu,, vvššeemm jjaakkoobbyy oottrrnnee..AAllee kkddyyžť ssee ssttaannee ccookkoolliivv vvee ssttaattiissttiicckkyy bbeezzkkoonnkkuurreennčč--nněě nneejjbbeezzppeeččnněějjššíí oobbllaassttii ddoopprraavvyy?? TToo jjee jjiinnéé kkaaffee……

V tom máte pravdu. V hromadných sdělovacích médi-ích se poměrně často objevují informace i o závadáchletecké techniky, přičemž jsou zpravidla zveličoványdimenze. Letecká doprava patří v České republice i vesvětě k nejbezpečnějším. Statistiky o ní nevycházejíz žádných odhadů, natož novinových článků, ale z fak-tických údajů. My, jako Ústav pro odborně technickézjišťování příčin leteckých nehod, a i obdobně zaměře-né instituce po celém světě, jsme povinni je vyhodno-covat a předávat o nich závěrečné zprávy a statistikydo Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAOa do ústředí Eurocontrolu. Zde se zpracovávají a na je-jich základě do života uvádějí bezpečnostní opatření.

ÚÚssttaavv pprroo ooddbboorrnněě tteecchhnniicckkéé zzjjiiššťťoovváánníí ppřřííččiinn lleetteecc--kkýýcchh nneehhoodd bbyyll uu nnááss vv ČČeesskkuu zzřříízzeenn tteepprrvvee ppřřeedd rroo--kkeemm.. CCoo jjssttee dděěllaall ppřřeedd ttíímm??

Absolvoval jsem vojenskou akademii, byl vojenskýmpilotem a létal různé typy letadel. V roce 1993 jsembyl jmenován do funkce nejvyššího inspektora vojen-ského letectva a PVO ČR. V roce 2002 jsem odešelz armády a nastoupil na Ministerstvo dopravy ČR naodbor civilního letectví. Mým hlavním úkolem bylo„postavit“ Ústav pro odborně technické zjišťování pří-čin leteckých nehod.

BBoojjoovvýý lleetteecc mmuussíí vvyyddrržťeett oobbrroovvsskkáá ppřřeettíížťeenníí,, mmíítt vvyy--nniikkaajjííccíí oorriieennttaaččnníí sscchhooppnnoossttii,, rryycchhlléé rreeaakkccee aa jjáánnee--vvíímmccoo.. JJeeddnnaakk pprroottoo,, žťee ttrrvvaallee pprroocchháázzíí nnáárrooččnnýýmmiitteessttyy,, aa žťee ppookkuudd bbyy vv nniicchh nneeuussppěěll,, bbyyll bbyy vvyyřřaazzeennzz aakkttiivvnníí ččiinnnnoossttii.. AAllee ttaakkéé pprroottoo,, žťee ppookkuudd bbyy uu nněěhhooddooššlloo kk mmoommeennttáállnníí iinnddiissppoozziicciivv mmaaššiinněě,, nneebbyyll bbyy uužť vvůůbbeecc nniiččíímm..PPřřeessttoo ssii ddoovvoollíímm nneeppaattřřiiččnněě ppooddoo--ttkknnoouutt,, žťee ppiilloottoovvaatt ššppiiččkkoovvýý vvoo--jjeennsskkýý lleettoouunn mmůůžťee bbýýtt ssnnaazzššíí nneežťúúřřaadd……

Ono to možná vyzní paradoxně, ale člo-věk se vždycky cítil nejbezpečněji, když se-děl v letadle, sám si jej řídil a sám za sebezodpovídal. Na tu dobu mám vynikajícívzpomínky a nelituji. Dnes se občas „sve-zu“. Občas mne pozvou. Jenom se ko-chám. Létání hlavou dolů a přetížení9G, tak ta doba už skončila. Když jsem bylinspektorem letectva a PVO, měl jsem podsebou zhruba dvacet tisíc lidí. Dneska jichmám dvanáct. Určitě se dají uřídit, alev současných složitých podmínkách to roz-

hodně není jednoduché. Co se týče šetření leteckýchnehod, často to jsou i velmi složité případy, jimiž se za-býváme i půl roku.

JJiižť jjsseemm zzmmiiňňoovvaall,, žťee lleetteecckkáá ddoopprraavvaa jjee cceelloossvvěěttoovvýýmmffeennoomméénneemm aa vvyy jjssttee nnaazznnaaččiill,, žťee ÚÚssttaavv pprroo ooddbboorrnněětteecchhnniicckkéé zzjjiiššťťoovváánníí ppřřííččiinn lleetteecckkýýcchh nneehhoodd jjee ssoouuččáássttíícceelloossvvěěttoovvééhhoo ssyyssttéémmuu..

Ano, jsme součástí skupiny expertů pro zjišťování pří-čin leteckých nehod mezinárodní organizace ECAC.Zrovna předminulý týden jsem byl na jejím zasedánív Paříži, kde se řešily otázky „velkých leteckých nehod“,podávání informací atd. Je to citlivá a velmi drahá zále-žitost. Šetření „velké letecké nehody“ může jít až do de-sítek milionů dolarů. Česko je zároveň členem meziná-rodní letecké organizace ICAO, jež má sídlo v Kanaděv Montrealu, kde jsme se my dva spolu začátkem letoš-ního května setkali, když jsem tam byl na zasedání sestejnou pracovní náplní. V Česku jsme poměrně krátcepůsobící institucí. Zkušenosti ale bereme nejen ze za-hraničí. Získáváme je i od těch, jež tuto problematikuv Česku řešili před námi.

NNáášš rroozzhhoovvoorr zzaaččaall kkoonnssttaattoovváánníímm,, žťee lleetteecckkáá ddoopprraavvaajjee nneejjbbeezzppeeččnněějjššíí zzee vvššeecchh ddrruuhhůů ddoopprraavvyy.. BBeezzppeeččnnoossttjjee ppřřeeddeevvššíímm oo pprreevveennccii.. PPrráávvěě jjeejjíí vveellmmii nníízzkkáá úúrroovveeňňuu ččeesskkéé ssiillnniiččnníí ddoopprraavvyy kkaažťddoorrooččnněě zzppůůssoobbuujjee,, žťee vv jjee--jjíímm rráámmccii zzaahhyynnee kkoolleemm ppaattnnááccttii sseett lliiddíí rrooččnněě,, tteeddyy jjaa--kkoobbyy ssee zzcceellaa vvyylliiddnníí jjeeddnnaa vvěěttššíí vveessnniiccee..

Ano, naším hlavním úkolem je prevence. Její koncep-ce vychází ze zjištěných příčin nehod. Na základě zjiště-ní vydáváme bezpečnostní doporučení, aby už k obdob-ným případům nedocházelo. Z naší strany to jsou jenomdoporučení. Správní řízení přebírá Ministerstvo dopravya Úřad pro civilní letectví, které doporučení prosazujía kontrolují jejich plnění.

JJee lleetteecckkáá ddoopprraavvaa vv ČČeesskkuu bbeezzppeeččnněějjššíí nneežť vv oossttaattnníícchheevvrrooppsskkýýcchh zzeemmíícchh??

Na tuto otázku se nedá odpovědět. Vycházejme z to-ho, že v někdejším Československua pak v Česku nebyla od roku 1977 „vel-ká letecká nehoda“. Musím to zaklepat!Bezpečnost leteckého provozu v Českérepublice je na světové úrovni!

➤➤ www.uzpln.cz

PPhhDDrr.. MMiirroossllaavv KKrruuppiiččkkaa

BezpeËnost na svÏtovÈ ˙rovni

s e d m È v y d · n Ì 2 0 0 416

LLeetteecckkéé aakkttiivviittyy mmaajjíí vvee sskkuuppiinněě ssppoo--lleeččnnoossttíí SShheellll ddlloouuhhoolleettoouu ttrraaddiiccii..AA pprroottoožžee kkvvaalliittaa lleetteecckkééhhoo ppeettrroolleejjee,,bbeennzzíínnuu ii mmaazziivv jjee zzáákkllaaddeemm bbeezzppeeččnnéé--hhoo llééttáánníí,, ddoovvoolliill jjsseemm ssii vv ssoouuvviisslloossttiiss hhllaavvnníímm ttéémmaatteemm VVššuuddyybbyylluu oosslloovviittoobbcchhooddnnííhhoo řřeeddiitteellee SShheellll AAvviiaattiioonnvv ČČeesskkéé rreeppuubblliiccee IInngg.. MMiillaannaa KKaaččaabbuu..PPaannee iinnžžeennýýrree,, ddííkkyy vvssttuuppuu ČČeesskkaa ddooEEvvrrooppsskkéé uunniiee SShheellll CCzzeecchh RReeppuubblliiccaa..ss.. jjiižž ddrruuhhýýmm mměěssíícceemm ooppeerruujjee nnaajjeeddnnoottnnéémm eevvrrooppsskkéémm ttrrhhuu.. JJaakk ttaattoosskkuutteeččnnoosstt oovvlliivvnniillaa vvaaššii ččiinnnnoosstt??

Dnem 1. května se toho pro nás moc nezměnilo.K podstatným změnám začalo docházet dávno předtímto datem, kdy se v rámci procesu příprav vstupuČeské republiky do Evropské unie český letecký trh,zejména na letišti v Praze, otevíral. Praha se stalajednou z mála destinací bývalého východního bloku,kam dnes létá velké množství nízkonákladových spo-lečností. V drtivé převaze vozí především zahraničnínávštěvníky do/z Prahy. Masovým importem kupnísíly tak významně akcelerují českou ekonomiku. Nadruhou stranu je faktem, že nízkonákladoví dopravcivytváří ostatním leteckým společnostem tvrdě kon-kurenční prostředí, a to všude, kam létají.

AAnnoo,, nnuuttíí jjee rreeaaggoovvaatt sslluužžbbaammii aa cceennoovvoouu ppoolliittiikkoouu.. Máme radost z toho, že se i za této situace naše-

mu vlajkovému dopravci, Českým aeroliniím, daříúspěšně konkurovat a otevírat nové linky. V této sou-vislosti se jako strategicky správný tah projevuje je-jich členství v alianci SkyTeam. České aerolinie zvy-šují nejen objem letů, přepravených pasažérů, alei zboží.

PPřřeeddeevvššíímm ddííkkyy ČČSSAA LLeettiiššttěě PPrraahhaa--RRuuzzyynněě ppoossiilluujjeessvvéé ppoossttaavveenníí ddeessttiinnaaccee ddáállkkoovvýýcchh lliinneekk vveeddeennýýcchhzz vvýýcchhooddnníícchh ii zzááppaaddnníícchh ččáássttíí zzeemmsskkééhhoo ggllóóbbuu..

Tento vývoj by měl těšit nejen stát, vlastníka mezi-národního letiště v Praze-Ruzyni, ale těší pochopitel-ně i nás, dodavatele leteckých paliv a ostatní firmy,

které zde na letišti působí. Obrovskouzásluhu na pozitivním trendu, co se vý-voje na Letišti Praha-Ruzyně týče, mápochopitelně jeho provozovatel, Českáspráva letišť. Vždy se jí dařilo být mini-málně o krok napřed. A především zá-sluhou práce ČSL se zdejší letiště,a s ním i letecký provoz z/do Prahy, vel-mi dynamicky rozvíjí a rozvíjel i v do-bách, kdy takřka všude stagnoval. Kdyžjste zmiňoval posilování postavení Le-tiště Praha-Ruzyně jako tranzitního uzlu,

kde se setkávají dálkové lety, pak bych zmínil, že má-me poměrně nového zákazníka Korean Air, rovněžčlena aliance SkyTeam, který do Prahy zatím létás Airbusem. Od července však má začít díky velkémuzájmu cestujících o tuto linku létat s Jumbem, Boein-gem 747. Už se na to těšíme...

JJuummbbaa uužž SShheellll AAvviiaattiioonn ppllnniill ii nnaa ddaallššíícchh ččeesskkýýcchh llee--ttiiššttíícchh……

V tomto případě se však bude jednat o pravidelnoulinku. Boeingy 747 plníme i v Brně. Ostatně letištěBrno-Tuřany bylo v roce 1995 vybráno jako prvnímísto ve východní Evropě pro vybudování odděleníprodeje produktů pro letecký provoz a pro výstavbupalivového hospodářství Shell Aviation. Provoz depabyl slavnostně zahájen 1.7.1996. Nové depo bylo vy-stavěno také na letišti Ostrava-Mošnov, kde byl pro-voz zahájen 16.3.1997. Teprve až po nich, 1. března1998, po padesátileté odmlce naplnil Shell Aviationsvé první letadlo na mezinárodním letišti v Praze-Ru-zyni. Naše spolupráce s brněnským i ostravským le-tištěm je rovněž velmi dobrá. Ostrava-Mošnov je le-tištěm s převážně sezonní, charterovou dopravou,která odtud s našimi, slovenskými i polskými turistysměřuje povětšinou ke Středozemnímu či Rudémumoři. V letošním roce by odtud měli odbavit rekordnípočet cestujících v rámci celé existence letiště.V Brně, které si rovněž vede dobře, mají rozpracova-né velmi nadějné projekty, které by měly být zaháje-ny začátkem prázdnin. Pokud se jejich realizace po-daří, bude to pro Brno i jeho letiště další z význam-ných úspěchů.

PPrroočč mmááttee rráádd ČČeesskkoouu rreeppuubblliikkuu??Protože si to zaslouží! Žijeme v krásné zemi, která

má podle mého názoru jedno z nejhezčích hlavních

měst. Stali jsme se členem evropského společenstvía po plánovaném rozšíření letiště se staneme křižo-vatkou politického, kulturního a obchodního života,a to nejen Evropy. ČSA i letiště Praha mají vynikajícíreputaci, a tak se Praha stává lákadlem pro dalšía další letecké společnosti. Letiště Praha zažíváv současné době přímo expanzi zájmu leteckých pře-pravců a není pro nás nic hezčího než být při toma napomáhat dalšímu úspěšnému rozvoji.

»SA i letiötÏ Praha majÌ vynikajÌcÌ reputaci

SShheellll AAvviiaattiioonn K letišti 57/1049, 161 00 Praha 6tel.: 220 113 878, fax: 233 325 302e-mail: [email protected] ➤➤ www.shell.cz➤➤ www.aviation.shell.com

Pro kaûdÈ letiötÏ je jednouz klÌËov˝ch ËinnostÌ zajiötÏnÌ le-teck˝ch pohonn˝ch hmot - sy-stÈm z·sobov·nÌ, skladov·nÌa plnÏnÌ leteckÈho paliva do

letadel. NenÌ pochyb o tom, ûese jedn· o vysoce profesion·lnÌËinnost, na jejÌû kvalitÏ z·visÌnejen vËasnÈ odlety leteck˝chdopravc˘, ale i ûivoty cestujÌ-

cÌch i pos·dek. LeteckÈ aktivitymajÌ ve skupinÏ spoleËnostÌ

Shell dlouholetou tradici. Ta sedatuje uû od roku 1919. Za

uplynul˝ch pÏtaosmdes·t letrostly nejen objemy prodanÈholeteckÈho paliva a maziv, jimiûse firma Shell ¯adÌ mezi p¯ednÌsvÏtovÈ spoleËnosti, ale takÈ

profesionalita a odbornÈ zna-losti jejÌch pracovnÌk˘. Proto sena spoleËnost Shell obracÌ cel·¯ada svÏtov˝ch letiöù se û·dostÌ

o vypracov·nÌ nejr˘znÏjöÌchstudiÌ a expertiz.

Historie Shell Aviation na ˙ze-mÌ »eska, stejnÏ tak jako n·-rodnÌho dopravce »SA, se da-

tuje od roku 1923. V tomto ro-ce se tu zaËaly prod·vat oleje

a maziva spoleËnosti RoyalDutch/Shell Group. Po ˙noro-vÈm p¯evratu v roce 1948 byla

Ëinnost Royal Dutch/ShellGroup na naöem ˙zemÌ znaËnÏomezena. Pades·t· aû osmde-s·t· lÈta byla ve znamenÌ jejÌspolupr·ce se spoleËnostmi

Transakta a Chemapol. V roce1991 byla ofici·lnÏ zaloûena

Shell Czechoslovakia s.r.o., kte-r· byla v roce 1993 rozdÏlena

na Shell Czech Republica.s. a Shell Slovakia s.r.o.


IInngg.. MMIIllaann KKaaččaabbaa

EuroAgentur Praha, M.I.P. Group a Česká správaletišť 23. června pořádaly slavnostní setkánípři příležitosti prvního výročí otevření Ramada

Airport Hotel Prague. Moderně zařízený hotel se na-chází na letišti Praha Ruzyně u terminálu Jih. Svoupolohou a vysokým standardem služeb je ideálnímpro obchodní cesty, krátkodobé pobyty a tranzitníubytování. Nabízí odpočinek v pohodlně vybavenýchpokojích, občerstvení v restauraci s českou i meziná-rodní kuchyní, prostor pro obchodní jednání v salon-cích, klidné pracovní prostředí hotelového businesscentra a také on-line informace o příletech a odle-tech letiště Praha Ruzyně.

➤➤ www.euroagentur.cz➤➤ www.mip.cz➤➤ www.csl.cz

z e s p o l e Ë n o s t i

w w w . e - v s u d y b y l . c z 17

Na 4. června zval prezident VisitUSA Committee pan ViktorDvořák do Francouzské restau-

race Obecního domu v Praze na dalšíschůzku Visit USA Committee. Tento-kráte s konzulem americké ambasádypanem Appeltonem ohledně proble-matiky amerických víz pro českéobčany.

➤➤ www.visitusa.cz

Novoměstský pivovar s.r.o.Vodičkova 20, 110 00 Praha 1

tel./fax: 222 232 448, 222 231 662,602 459 216

e-mail: [email protected]

Otevřeno denněPo –Pá 10.00 –23.30

So 11.30 – 23.30Ne 12.00 – 22.00

Novoměstský restaurační pivovarje ojedinělou gastronomickou

raritou v centru Prahy

Celková kapacita je 340 míst v atraktivníchrozsáhlých prostorách

Vlastní výroba 11° piva – kvasnicovýnefiltrovaný světlý a tmavý ležák

Prohlídka pivovarus odborným výkladem

Vynikající typicky českáa mezinárodní kuchyně

Pivní večery s živou hudbou

Bohatá nabídka menupro turistické skupiny

PRVNÍNOVOMĚSTSKÝRESTAURAČNÍ

PIVOVAR

S panem Appeltonem o americk˝ch vÌzech

PrvnÌ v˝roËÌ Ramada Airport

Hotel Prague

s e d m È v y d · n Ì 2 0 0 4

SS řřeeddiitteelleemm lleettiiššttěě OOssttrraa--vvaa MMooššnnoovv IInngg.. MMiicchhaa--lleemm ČČeerrvviinnkkoouu ssii ppoovvííddáá--mmee nnaa nneejjvvýýzznnaammnněějjššíímmlleettiiššttii EEvvrrooppsskkéé uunniiee

vv pprroossttoorruu ččeesskkoo--ppoollsskkoo--sslloovveennsskkééhhoo ttrroojjmmeezzíí.. Je to tak. Právě z těchto tří zemí odsud z Ostravy

každoročně odlétá největší množství lidí na pobytovézájezdy k mořím. Navíc vstupem do Evropské uniedošlo ke zjednodušení odbavení a vyřizování paso-vých formalit. V těchto chvílích Letiště Ostrava-Moš-nov přechází z podkřídel České správy letišť. Od prv-ního července je jeho provozovatelem akciová spo-lečnost Letiště Ostrava, a.s., stoprocentně vlastněnáMoravskoslezským krajem. Rádi bychom proto rozší-řili a zkvalitnili propojení moravskoslezského regionus dalšími strategickými místy v Evropě a svými služ-bami přispěli k maximální spokojenosti při cestová-ní. Ostravské letiště se rozvíjí poměrně dynamicky,přesto i v budoucnu zřejmě zůstaneme věčnými nes-

pokojenci. Byli bychom rádi, kdyby se rozvíjelo ještěrychleji, a to přesto, že v letošním roce pravděpodob-ně překonáme historický rekord z roku 1976, kdy tubylo odbaveno přes 210 tisíc cestujících. Nicméně,tehdy byla jiná doba s rozvinutou vnitrostátní letec-kou dopravou. Letos očekáváme 220 až 230 tisíccestujících, což by mělo být vykročením k ještě dyna-mičtějším nárůstům cestujících, jež budou využívatnaše letiště.

KKaamm ssee bbuuddee vvyyvvííjjeett ččeesskkáá lleetteecckkáá ddoopprraavvaa??Pokud uvažují nad tím, jak bude v příštích letech

vnímána, předpokládám, že s rostoucí životní úrovníobyvatel zdejšího euroregionu ztratí punc výjimeč-nosti - čehosi drahého. Letecká přeprava se stanedostupnější daleko širšímu spektru lidí. Významnouroli v tomto vývoji sehrají nízkonákladoví dopravci,protože se vyrovnají ceny letenek s cenami pozemnípřepravy. Letecká přeprava stále, ale především již fi-lozoficky, bude soupeřit s železniční. Nicméně, i kdyžbude železniční doprava vysokorychlostní, bude ve-dena pouze v úzkých koridorech, takže přímá spojení


Historie mezin·rodnÌho letiötÏ Ostra-va-Moönov sah· do prvnÌho desetiletÌminulÈho stoletÌ. Zde, v tehdejöÌ obci

Harty, ûili leteËtÌ pr˘kopnÌci Josef a Vi-lÈm éurovcovÈ, kte¯Ì tu v letech 1909 -

1914 prov·dÏli svÈ pr·ce a pokusy.DalöÌmu pokraËov·nÌ zabr·nila prvnÌsvÏtov· v·lka. Po nÌ se brat¯i Josef

a VilÈm vr·tili k civilnÌmu lÈt·nÌ s le-tounem koupen˝m z v·leËn˝ch p¯e-

bytk˘. Jejich podnik·nÌ ukonËil nedos-tatek finanËnÌch prost¯edk˘. MÌsto,

kde se nynÌ letiötÏ Ostrava nach·zÌ, by-lo k leteckÈmu provozu poprvÈ pouûi-

to nÏmeckou Luftwaffe, kter· zdev roce 1939 vybudovala polnÌ letiötÏ.V kvÏtnu 1945 je naopak pouûÌvala

prvnÌ Ëeskoslovensk· smÌöen· leteck·divize. Pak n·sledovalo obdobÌ neËin-nosti. Novodob· historie zaËÌn· v roce

1956 zah·jenÌm stavebnÌch pracÌ nasouËasnÈm letiöti. Od poË·tku bylo jas-nÈ, ûe bude slouûit p¯edevöÌm pot¯e-

b·m arm·dy. Ofici·lnÌ zah·jenÌ civilnÌ-ho provozu je datov·no 16. ¯Ìjnem1959, kdy zde p¯ist·l letoun TU -

104A a souËasnÏ byl p¯eveden veöker˝provoz z jiû nevyhovujÌcÌho letiötÏ Ost-rava - Hrab˘vka. Letov˝ provoz zajiö-

ùovan˝ spoleËnostÌ »SA zahrnovalhlavnÏ vnitrost·tnÌ, ale i nepravidelnÈ

zahraniËnÌ lety. P¯i nich se na p˘dÏmoönovskÈho letiötÏ vyst¯Ìdaly vöechny

typy dopravnÌch letoun˘ »SA, pÌsto-v˝ch i proudov˝ch. V 60. a 70. letechminulÈho stoletÌ tu byl i provoz aero-

taxi. V˝razn˝m zlomem se stal rok1989. Brzy po nÏm doölo k ukonËenÌËinnosti vojenskÈ Ë·sti letiötÏ, ËÌmû sep¯enesly veökerÈ starosti souvisejÌcÌ

s provozuschopnostÌ letiötÏ na bedra»eskÈ spr·vy letiöù. LetiötÏ Ostrava sestalo dynamicky se rozvÌjejÌcÌm orga-nismem. Dnes zde m˘ûete potkat le-

touny nejr˘znÏjöÌch dopravc˘, beznads·zky z celÈho svÏta, na chartero-v˝ch letech, stejnÏ jako stroje dom·-

cÌch leteck˝ch spoleËnostÌ. Mezin·rod-nÌ letiötÏ Ostrava se stalo klÌËov˝m bo-dem rozvoje MoravskoslezskÈho krajea zdejöÌho Ëesko-polsko-slovenskÈho

euroregionu.

IInngg.. MMiicchhaall ČČeerrvviinnkkaa

P¯·telsk˝m letiötÏm

18

z bodu do bodu budou vítězit v letecké dopravě.Rozhodně pak při cestování přes geografické pře-kážky, jako jsou hory nebo moře.

NNeeddáávvnnoo jjssttee nnaa LLeettiiššttii OOssttrraavvaa--MMooššnnoovv ooddbbaavvoo--vvaallii ddvvaa ččeerrssttvvěě ssvvěěttoovvéé rreekkoorrddmmaannyy zz oossttrraavvsskkéé„„ZZllaattéé ttrreettrryy EEvvrrooppyy““,, ssllaavvnnééhhoo tteennoorraa JJoosséé CCaarrrree--

rraassee,, aakkttéérryy aa úúččaassttnnííkkyy MMiissttrroovvssttvvíí ssvvěěttaa vv lleeddnníímmhhookkeejjii 22000044 aajj..

Co se týče letiště a našich služeb, máme pozitivníohlasy včetně od vámi zmiňovaného José Carrerase.Významné osobnosti jsou pro každé letiště svátkem.Nicméně, chceme být hodným a přátelským letištěmpro všechny cestující. Naše letiště je vstupní branoudo významného integrujícího se euroregionu. Ale ne-jen z toho důvodu máme snahu, aby cestujícím ne-

způsobovalo komplikace, tj. bylo standardní vstupníbranou. Díky nedávné rekonstrukci odbavovací halyse nám podařilo zvýšit počet odbavovacích přepá-žek, což se bezesporu ukázalo jako nakročení správ-

ným směrem. Pokud si totiž pasažér letiště téměřnezapamatuje, krom toho, že na něj udělalo po-všechně dobrý dojem, znamená to, že jej zbytečněnezdrželo, že vše proběhlo v pořádku a on neměldůvod k nespokojenosti. Tomuto cíli je podřízenavýstavba nové části odletové haly, kterou zahájí-

me letos na podzim, i výstavba nového odletovéhoterminálu, plánovaná v letech 2005 až 2006, i kon-cepce našich nových interaktivních webových strá-nek s on-line provozem.

OOzzddoobboouu kkaažžddééhhoo lleettiiššttěě jjssoouu nneejjeenn vvýýzznnaaččnnééaa zznnáámméé oossoobbnnoossttii,, aallee ii ttoo,, ppookkuudd nnaa nněěmm ppřřiissttaa--nnee nněěkktteerrýý zz eexxoottiicckkýýcchh llééttaaccíícchh ssttrroojjůů..

Letos v zimě to byl AN-22. Je zajímavý tím, že máčtyři motory a na každém dvě protiběžné vrtule.

Skutečná rarita a vůbec poslední létající letoun toho-to typu na světě. Vývoj v oblasti cargo rovněž vykazu-je pozitivní dynamiku. Jen houšť a větší kapky.

w w w . e - v s u d y b y l . c z 19


LLeettiiššttěě OOssttrraavvaa,, aa..ss..čp. 401, 742 51 Mošnovtel.: 597 471 140, fax: 597 471 105e-mail: [email protected]➤➤ www.airport-ostrava.cz

s e d m È v y d · n Ì 2 0 0 420

Templ·¯skÈ sklepy

vzbudily pozornostOriginálně řešený stánek Templářských

sklepů Čejkovice byl v květnu k viděnína mezinárodním veletrhu „Víno a de-

stiláty 2004“ v Praze. Templářské sklepy tupředstavily několik novinek ze sklizněr. 2003. Nejvíce se líbily partie vín odrůd Syl-vánského zeleného, sytě červeného Aliberne-tu, dále zaujalo lehké svěží rosé odrůdy Zwei-geltrebe. Templářské sklepy jsou tradičním do-davatelem vynikajících archivních vín. Z před-stavené kolekce nově zařazených vín vzbudilypozornost výborně nazrálé partie Rulandskéhošedého r. 1998 a Neuburského ročníku 1999.Červená vína Templářských sklepů Čejkovicepocházejí ze severněji položených vinařskýchoblastí. O to více byli odborníci překvapeniochutnávkou Mo-drého Portugalunebo Frankovkyročníku 2000.

Hotel TRANZIT LetiötÏ Praha-RuzynÏ 25. května oficiálně zahájil v areálu mezinárodní-ho Letiště Praha-Ruzyně provoz hotel TRANZIT s cí-lem nabídnout komfort, který dnešní doba umož-ňuje. Jeho provozovatel společnost ACRON CZECHs.r.o. přišel s koncepcí moderního čtyřhvězdičko-vého hotelu kategorie garni, který je světu otevřenstejně tak jako výjimečné místo, jakým bezesporuLetiště Praha-Ruzyně je, a který svým stylem a za-řízením nabízí osobitý charakter a specifické služ-by, stavějící jej nad standard hotelů podobnéhotypu. Díky strategické poloze a objemu nabíze-ných služeb je hotel TRANZIT schopen uspokojit ši-roké spektrum klientů, od letových posádek a za-městnanců servisních firem letiště přes pasažérytranzitních letů a klienty cestovních kanceláří ažpo individuální cestující a turisty.

HHootteell TTRRAANNZZIITTLetiště Praha-Ruzyně, 160 08 Praha 6 tel.: 236 161 111, tel.: 236 161 112, fax: 236 161 115e-mail: [email protected]➤➤ www.hoteltranzit.cz

h o t e l

VVee ttřřeettíímm vvyyddáánníí VVššuuddyybbyylluu ttoohhoottoo rrookkuu ((ssttrr.. 66--77))bbyyll pprreezzeennttoovváánn pprroojjeekktt EEUUrrooppaa,, jjeennžž mmii bbyyll vvee VVššuu--ddyybbyylluu,, jjeehhoožž hhllaavvnníímm ttéémmaatteemm jjee lleetteecckkáá ddoopprraavvaa,,zzáámmiinnkkoouu kk iinntteerrvviieeww ss ggeenneerráállnníímm řřeeddiitteelleemm MMee--ttrroossttaavvuu aa..ss.. IInngg.. JJiiřříímm BBěělloohhllaavveemm..

Projekty se nejprve rodí v hlavách investorů.V tomto případě České správy letišť, kterou ve zmí-něném vydání primátor hl.m. Prahy Dr. Bém oceniljako odvážného a předvídavého hospodáře. Vlastnírealizaci ale mají v rukou stavební firmy. Na Ruzynistavíme tzv. „Spojovací objekt“ a ve sdružení s Do-prastavem estakádu před odbavovací halou. Inves-

torovi jsme nabídli kvalitu, spolehlivost a rychlost.Jsme rádi, že se zde můžeme prezentovat svou pra-cí. Letiště je vstupní branou do země, kde si ná-vštěvník utváří první dojem. Bývá i tečkou za poby-tem, která může umocnit jeho výsledný dojem.

CCoo ssii ppoodd ppoojjmmeemm „„SSppoojjoovvaaccíí oobbjjeekktt““ ppřřeeddssttaavviitt??Zázemí cestujících. Jde o rozsáhlou budovu

o šestnácti tisících metrech čtverečních, v níž bu-dou restaurace, obchody, konferenční prostory protři sta lidí, několik hotelových pokojů a zázemí prozaměstnance. To vše umístěné mezi stávající od-bavovací halou a novým terminálem Sever 2. Mi-mo tento objekt na letišti provádíme několik sta-veb, které budou sloužit dopravě. V prostoru předodbavovací halou společně s Doprastavem 376metrů dlouhý most ve výšce šest metrů nad zemí,který končí u nového terminálu Sever 2. Na opač-né straně u odbavovacích hal, v prostoru letiště,razíme tunel pro zavazadla, který spojí nový termi-nál s odletovou halou.

JJaakk ssttaavveebbnniiccttvvíí vvnníímmáá cceessttoovvnníí rruucchh??Určitě pozitivně. Realizovali jsem již řadu objektů

infrastruktury cestovního ruchu. Většinou jde o pro-jekty vhodně zapadající do krajiny, citlivé k životní-mu prostředí. Počátkem devadesátých let startova-la stavební konjunkturu rekonstrukce hotelů. Me-trostav a.s. jich má za sebou několik, mezi nimi i ho-tel Bristol v Karlových Varech. Dělali jsme i zcelaatypické projekty. Hezký a nápaditý je Marina Lip-no, jenž povýšil cestovní ruch na znovuobjevované

Šumavě na novou úroveň. Jachetní přístav na Li-penském jezeře, apartmány, zázemí, parkové úpra-vy. Patrioti říkají, že Lipno je naše moře. Nyní mái řádný přístav a zázemí pro jachting. V rámci infras-truktury cestovního ruchu pracujeme i na řadě do-pravních komunikací včetně dálničních tunelů.

MMeettrroossttaavv rreeaalliizzuujjee uunniikkááttnníí pprroojjeekkttyy nneejjeenn vv PPrraazzeennaa lleettiiššttii.. VV mmiinnuulléémm VVššuuddyybbyylluu vv ppoovvííddáánníí oo LLáázznníícchhMMššeennéé jjeejjiicchh ggeenneerráállnníí řřeeddiitteell DDrr.. DDuuššeekk zzmmiiňňuujjee aarr--cchhiitteekkttaa lláázzeeňňsskkééhhoo ddoommuu „„DDvvoorraannaa““ JJaannaa LLeettzzeellaa,,jjeennžž jjee ddaalleekkoo zznnáámměějjššíí vvee ssvvěěttěě,, zzeejjmméénnaa ppaakk vv JJaa--ppoonnsskkuu,, nneežž ddoommaa.. AA ttoo nneejjeenn pprroottoo,, žžee jjeehhoo ((nnaassvvoouu ddoobbuu rreevvoolluuččnníí tteecchhnnoollooggiiíí rreeaalliizzoovvaannýý)) sskkeelleettttzzvv.. „„AAttoommoovvééhhoo ddóómmuu““ zz ppřřeeppjjaattééhhoo bbeettoonnuu ppřřeessttááll

vvýýbbuucchh aattoommoovvéé bboommbbyy vv HHiirrooššiimměě.. ZZmmiiňňuujjii ttoo pprroo--ttoo,, žžee ssee ii MMeettrroossttaavvuu,, oobbddoobbnněě jjaakkoo ččeesskkéémmuu aarrcchhii--tteekkttuu JJaannuu LLeettzzeelloovvii,, ddoossttaalloo vv JJaappoonnsskkuu vveellkkééhhoouuzznnáánníí.. SSttaalloo ssee ttaakk ppřřii ppřříílleežžiittoossttii hhiissttoorriicckkyy pprrvvnnííhhoossvvěěttoovvééhhoo kkoonnggrreessuu ffiibb ((FFééddeerraattiioonn iinntteerrnnaattiioonnaalleedduu bbééttoonn)).. RRáádd bbyycchh pprroottoo zzaavveeddll řřeečč nnaa rreeaalliizzaaccii bbee--ttoonnoovvýýcchh ttuubbuussůů,, jjiimmiižž pprraažžsskkéé mmeettrroo „„CC““ ppooddcchháázzííttookk VVllttaavvyy zz HHoolleeššoovviicc ddoo TTrroojjee.. UUnniikkááttnnoosstt ttkkvvíí nneejjeennvv ttoomm,, žžee jjssttee žžeelleezzoobbeettoonnoovvéé kkoolloossyy vvyyttvváářřeellii vv ttzzvv..ssuucchhýýcchh ddooccíícchh aa ppaakk zzaassuunnuullii aa uukkoottvviillii ddoo ppřřeeddeemmppřřiipprraavveennéé rrýýhhyy vvee ddnněě VVllttaavvyy ((ttoo uužž úúddaajjnněě ddookkáázzaa--llyy ii jjiinnéé ffiirrmmyy jjiinnddee)),, aallee žžee oobbaa 66..770000 ttuunn ttěěžžkkééaa 116688 mmeettrrůů ddlloouuhhéé ttuubbuussyy mmaajjíí hhoorriizzoonnttáállnníí ii vveerrttii--

kkáállnníí zzaakkřřiivveenníí.. UU vvššeecchh ppřřeeddcchhoozzíícchh zznnáámmýýcchh rreeaallii--zzaaccíí ssee vvžžddyy jjeeddnnaalloo oo pprroojjeekkttyy ttuubbuussůů rroovvnnýýcchh..

To je tak. K investorům se snažíme přicházets vlastními řešeními a nápady. Málokdy se nám aletakováto nekonvenční a světově unikátní variantnířešení daří prosadit. V tomto případě jsme však na-šli v progresivně uvažujícím investorovi partnera,který společně s námi projekt vyvíjel. Život pak uká-zal, že cesta, kterou jsme zvolili, byla ta pravá. Rea-lizovali jsme řešení na špičkové světové úrovni tech-nicky i ekologicky. A za něj pak v Japonsku v Ósaceobdrželi světovou cenu za nejlepší betonovou kon-strukci této kategorie. Především jsme však ale in-vestorovi touto netradiční koncepcí ušetřili značnénáklady. A to navíc nikdo netušil, že do rozestavěné-ho projektu přijde „tisíciletá voda“! Kdybychom sta-věli klasicky, jistě by došlo k obrovské havárii a ne-dozírným škodám. Objekt staveniště v korytě řeky bytotiž vadil průchodu velké vody.

➤➤ www.metrostav.cz

Metrostav a.s., Ëlen DDM Group,do nÏhoû spolu s Metrostavem pa-t¯Ì spoleËnosti DOAS a.s. Bratislavaa Doprastav a.s. Bratislava, je uni-verz·lnÌ stavebnÌ spoleËnostÌ zajiö-ùujÌcÌ ¯ÌzenÌ a realizaci n·roËn˝chdÏl. Je ¯azen mezi nadpr˘mÏrnÏ

prosperujÌcÌ evropskÈ stavebnÌ fir-my s trval˝m r˘stem produkce,

trûnÌ hodnoty a s ˙rovnÌ ¯ÌzenÌ od-povÌdajÌcÌ standard˘m EvropskÈ

unie. P˘sobÌ ve vöech oborech sta-vebnictvÌ na celÈm ˙zemÌ »eskÈ

republiky. V segmentu podzemnÌ-ho stavitelstvÌ dominuje nejen nadom·cÌm trhu, ale ˙spÏönÏ proni-

k· i do zahraniËÌ. Da¯Ì se mui v segmentu dopravnÌch staveb.Realizace v pr˘myslovÈ v˝stavbÏa p¯i rekonstrukcÌch historick˝chobjekt˘ mu otevÌrajÌ cestu lÌdra

kvality. RozvÌjÌ developerskÈ akti-vity v bytovÈ a obËanskÈ v˝stavbÏ.Ve vysoce konkurenËnÌm prost¯edÌtÏûÌ ze svÈ seriÛznÌ cenovÈ politikya vst¯Ìcnosti v˘Ëi poûadavk˘m z·-kaznÌka. Ta je zaloûena na plnÈmgarantov·nÌ kvality, lh˘t realizacea na nadstandardnÌch metod·ch,umoûnÏn˝ch vysokou technicko-technologickou i kulturnÌ ˙rovnÌa dlouholetou finanËnÌ stabilitou

Metrostavu.

CestovnÌ ruch pot¯ebuje infrastrukturu

Generální ředitele Metrostavu a.s.Ing. Jiří Bělohlav (první zleva) při podpi-su kontraktu na Spojovací objekt Ruzyň.

Ražený zavazadlový tunel mezi novým terminálem a odbavovací halou.

Dvojkolejný tunel metra IV.C1 před stanicí Ládví.

Nová stanice Kobylisy na trase IV.C1.

w w w . e - v s u d y b y l . c z 21

o n · s


s e d m È v y d · n Ì 2 0 0 422

ÚÚřřaadd pprroo cciivviillnníí lleetteeccttvvíí bbyyll zzřříízzeennzzee zzáákkoonnaa čč.. 4499//11999977 SSbb.. oo cciivviill--nníímm lleetteeccttvvíí aa oo zzmměěnněě aa ddooppllnněěnníízzáákkoonnaa čč.. 445555//11999911 SSbb.. oo žžiivv--nnoosstteennsskkéémm ppooddnniikkáánníí vvee zznněěnnííppoozzdděějjššíícchh ppřřeeddppiissůů jjaakkoo úúřřaaddpprroo vvýýkkoonn ssttááttnníí sspprráávvyy vvee vvěěcceecchhcciivviillnnííhhoo lleetteeccttvvíí aa jjee ppooddřříízzeenn MMii--nniisstteerrssttvvuu ddoopprraavvyy ČČeesskkéé rreeppuubbllii--kkyy.. JJeehhoo řřeeddiitteellee ddoocc.. IInngg.. JJiinnddřřii--cchhaa PPlloocchhaa,, CCSScc.. jjsseemm vv ssoouuvvii--sslloossttii ss hhllaavvnníímm ttéémmaatteemm vvyyddáánnííppoožžááddaall oo rroozzhhoovvoorr..

Hlavní smysl práce inspektorů Úřadu pro ci-vilní letectví je ochrana a zajištění bezpečnos-ti civilního letectví. Od toho se odvozují veške-ré procesy i struktura našeho úřadu. V jehorámci pracují inspektoři, kteří např. dohlížejína činnost posádek a kontrolují ji za letu, in-spektoři - technici, kteří kontrolují stav techni-ky, jež je přebírána provozovateli od výrobců.Pracují zde inspektoři, kteří kontrolují stav le-tišť, zabezpečovacích a přistávacích zařízení,radiolokátorů, komunikačních prostředků atd.Tato kontrola je vždy zakončena vydáním nebonevydáním příslušného certifikátu, který říká,že je toto letadlo bezpečné, tento pilot způso-bilý, tento pilot na takové úrovni, že se můžestát kapitánem, že řídící letového provozu mo-hou řídit letový provoz, že jsou letiště způsobi-lá buď za podmínek viditelnosti, za nočníchpodmínek, ztížené viditelnosti atd.

BByyll jjssttee jjmmeennoovváánn ččlleenneemm sspprráávvnníí rraaddyy EEvvrroopp--sskkééhhoo úúřřaadduu pprroo cciivviillnníí lleetteeccttvvíí.. JJaakk ssee ddoo ččiinn--nnoossttii ÚÚřřaadduu pprroo cciivviillnníí lleetteeccttvvíí pprroommííttllaa sskkuu--tteeččnnoosstt,, žžee jjee ČČeesskkoo ssoouuččáássttíí EEvvrrooppsskkéé uunniiee??

Po vstupu do Evropské unie se z našeho Úřadu pro civilní letectví stal euroúřad. Opráv-nění, která teď vydáváme, vydáváme na zákla-dě rozhodnutí ,,Evropské agentury pro civilní le-tectví“, (EASA – Europien Aviation Safety Agen-cy), jež vytváří harmonizované prostředí v rámcicelé Evropské unie. Naše certifikáty tak platív rámci celé Evropské unie a máme možnosthovořit do vývoje evropského letectví.

JJee úúrroovveeňň ččeesskkééhhoo cciivviillnnííhhoo lleetteeccttvvíí ssrroovvnnaatteell--nnáá ss „„eevvrrooppsskkýýmm““??

Jsme minimálně na stávající úrovni zemí

někdejší evropské patnáctky.Česká republika se z hlediska ci-vilního letectví nachází ve fáziobrovského růstu. Česká letiště,a zejména pak Praha, se zřejměstanou přestupními mosty dodestinací směrem na jih a přede-vším směrem na východ, jakojsou Korea, Indie, Čína, Japon-sko a území Ruské federace.

JJaakkáá jjssoouu ssoouuččaassnnáá ooččeekkáávváánníízz hhlleeddiisskkaa lleetteecckkéé ddoopprraavvyy??

Zúčastňuji se mezinárodních akcí, povětši-nou organizovaných Ekonomickým institutemv Londýně, kde se tyto tendence probírají zaúčasti představitelů renomovaných leteckýchspolečností, letišť atd. Je zřejmé, že se civilníletectví bude i nadále rozvíjet velmi dynamic-ky. Osobní doprava o dvě procenta ročněa cargo zhruba o pět procent. V zemích na zá-pad od nás je poptávka po leteckém provozutakřka plně saturována. Očekávání nárůstů jepředevším v naší části Evropské unie. Očeká-vá nás nejen mohutný rozvoj velké mezinárod-ní letecké dopravy, ale i regionální. Tu už ne-můžeme vnímat jenom jako přepravu mezi bo-dy ležícími na území našeho či jakéhokolivjednoho státu, ale jako přepravu mezi regionyčlenských zemí Evropské unie. Hranice zmize-ly. To pro Česko vytváří předpoklady, že se tuvýkony letecké dopravy do roku 2020 zvýší nadvojnásobek současných. Ostatně vývoj odpočátku devadesátých let tuto dynamikumnohonásobně překročil. Jenom za uplynuléobdobí letošního roku jsou nárůsty na úrovnidesítek procent oproti obdobnému obdobíloňského roku. Další tendencí je, že docházík demokratizaci letectví. Díky internetu seosobní letecké doprava stává snáze dostupnái pro ne tak ekonomicky silné sociální vrstvy.Z toho jevu těží fenomén nízkonákladových le-teckých společností. V Evropě i v USA nízkoná-kladové společnosti zaujímají zhruba pěta-dvacet procent trhu. Dá se očekávat, že se je-jich podíl na letecké dopravě bude zvyšovat,a to i u nás. Pro české občany je to další zají-mavá možnost využívat relativně levné a bez-pečné dopravy, což iniciuje další nárůst pop-távky po letecké přepravě. Domnívám se, žetento jev není z hlediska velkých aerolinekhodnocen veskrze negativně. Díky nízkonákla-dovým společnostem se pasažéři mimo okruhzdrojových skupin tradičních leteckých spo-lečností učí cestovat letadly a objevovat takdalší dimenze letecké dopravy, kterých nejsounízkonákladoví dopravci s to dosáhnout.

➤➤ www.caa.cz

Finnair zvýšil počet frekvencí letů do Asie a dal doprovozu šesté letadlo typu Boeing MD-11, které vy-užívá pro lety do dálkových destinací. Počet letů do

Šanghaje se zvýšil o dva lety týdně na nynějších pět. Novéletecké spojení je operováno ve dnech pondělí a neděle.Již začátkem dubna společnost začala létat denně do Pe-kingu. Hongkong je létán třikrát týdně. To znamená, žeFinnair nabízí celkem 15 letů týdně do tří destinací v Čině.Další dva lety jsou během letní sezony přidané na linceHelsinki-Osaka, a to ve čtvrtek a v pondělí. Tím se zvýší

počet letů do Osaky na pět týdně. Nově zavedené linkybudou provozované do začátku řijna. Se dvěma lety týdnědo Tokia tak Finnair nabízí denní spojení do Japonska.Vzhledem k tomu, že Finnair létá tzv. severní cestou, ces-ta trvá pouhých 9 hodin 30 minut. Šesté letadlo typu Bo-eing MD-11 začalo svůj pro-voz v úterý 1.června. Prvnímletem letadla v barvách Fin-nair je let do Pekingu. Finnairzvýšil počet letů do Asie bě-hem posledních dvou let dva-krát. Mimo nově zavedenýchletů do Pekingu, Šanghajea Osaky společnost operujedenně do Bangkoku, ze které-ho dále pokračuje čtyřikráttýdně do Singapuru a třikráttýdně do Hongkongu.

➤➤ www.finnair.cz

IInngg.. JJiinnddřřiicchh PPlloocchh

Z ⁄¯adu pro civilnÌ letectvÌ euro˙¯ad

äestÈ MD-11 v provozu

ñ vÌce let˘ do äanghaje


w w w . e - v s u d y b y l . c z 23

IInngg.. MMiirroossllaavv KKůůllaa jjee oodd 11.. ččeerrvveennccee pprree--zziiddeenntteemm lleetteecckkéé ssppoolleeččnnoossttii TTrraavveell SSeerr--vviiccee.. PPaannee pprreezziiddeennttee,, jjaakkéé bbuuddee vvaaššeessmměěřřoovváánníí??

Budu se snažit zachovat všechny výho-dy této vysoce flexibilní a dynamicky serozvíjející společnosti, a k tomu přidatstandardní procesy typické pro zavede-né letecké společnosti, mezi něž se Tra-vel Service zařadil. Jenom charterovýprovoz, který donedávna dělal, je nepo-třeboval v plné míře. Dnes už to ale není pouzeo charterovém provozu. Od 1. května je Travel Servi-ce pod obchodní značkou Smart Wings i v pravidelnédopravě. Navíc chystá zavedení dálkového strojea jeho zařazení na dálkové tratě.

TTaakk jjaakkoo mmiimmoo ČČeesskkoo ddoonneeddáávvnnaa ttéémměěřř vvššuuddee lleetteecc--kkáá ddoopprraavvaa ssttaaggnnoovvaallaa,, ddnneess,, aa oo ttoo vvííccee vv ČČeesskkuu,, uu nnííddoocchháázzíí kkee zzřřeetteellnnéémmuu oožžiivveenníí.. JJaakkoo kkddyybbyy nněěkkddoo zzaa--ssaaddiill kkooššttěě aa oonnoo ssee ookkaammžžiittěě zzaazzeelleennaalloo.. NNaa ttaakkúúrrooddnnéémm ppoollii ssee nnyynníí lleetteecckkáá ddoopprraavvaa nnaacchháázzíí……

Ano, letecký byznys jde teď obrovsky nahoru, a toje moc dobře! Nicméně je to o sedmi tučných a sed-mi hubených letech. S tou periodou to úplně neplatí,ale sinusovka funguje. Neustále je třeba myslet nato, že po letech tučných opět přijdou léta hubená,kdy se sinusovka otočí opačným směrem, a být na topřipraven. Ono se hrozně dobře hospodaří, když jevšeho dostatek, ale pokud se v této době vytvoří ně-

které fixní náklady, s nimiž se v násle-dujících obdobích nedá moc dělat, lzedopadnout jako Swissair nebo Sabe-na. Nejvíce je třeba dbát na oblast ná-kladů v době, kdy se zdá, že to vůbecnení potřeba. Varuji před určitým ne-bezpečím z euforie, z toho, že se zdá,že i koště, když se zasadí, se zazelená,ale to nebude trvat věčně.

ČČeesskkoo jjee ssoouuččáássttíí EEvvrrooppsskkéé uunniiee aa TTrraa--vveell SSeerrvviiccee,, vvzzhhlleeddeemm kk vveelliikkoossttii ssvvéé fflloottiillyy,, ttoohhoo vvyy--uužžíívváá mměěrroouu vvrrcchhoovvaattoouu..

Travel Service byl jednou ze společností, které sedařilo připravit se na vstup s předstihem. Měl svédceřiné společnosti v Maďarsku a ve Španělsku,čímž si vytvořil dobré předpoklady pro uplatnění naspolečném evropském trhu. Hodlá toho využívatv daleko větší míře, než by se dalo čekat.

TTrraavveell SSeerrvviiccee jjee vv oossoobbnníí ppřřeepprraavvěě pprraavvdděěppooddoobbnněěnneejjvvěěttššíímm ppaarrttnneerreemm lleettiiššť vv OOssttrraavvěě aa vv BBrrnněě..

To je o tom, využít obchodní příležitost a nabídnoutzákazníkovi službu, která se mu přiblíží co nejvíce.Proč by měl zákazník jezdit na letiště do Prahy, když

stejná služba za ním může přijít do Brna nebo Ostra-vy? Pragmatický důvod. Vyplácí se to oběma stra-nám. Nicméně, na straně letišť je stále ještě prostor,aby více podporovala vytváření povědomí o tom, žeexistují, o svých službách, a přispěla tak k rozvoji lé-tání právě z nich. A služby nabízela za rozumné ceny.

AAnnoo,, rroozzvvoojj llééttáánníí zz//ddoo BBrrnnaa ččii OOssttrraavvyy aappoodd.. jjeeii oo bbyyzznnyyssuu ddaannýýcchh lleettiiššťž ccoobbyy ppooddnniikkaatteellsskkýýcchh ssuubb--jjeekkttůů aa mmoožžnnáá ii oo pprroossttoorruu pprroo ddaallššíí ddoopprraavvccee.. UUžž pprroo--ttoo,, žžee EEvvrrooppsskkáá uunniiee bbyy mměěllaa bbýýtt vv nneeppoosslleeddnníí řřaadděěoo rreeggiioonnáállnníí iinntteeggrraaccii..

Obecně bych nepovažoval za důležité, je-li zde pro-stor pro další dopravce, ale jestli je tady prostor pronapojování dalších destinací. Pak je úplně jedno,jestli je napojí existující dopravci nebo noví. Co se tý-če dopravců, jsem přesvědčen, že se letecký svět bu-de vyvíjet směrem ke snižování jejich počtu. Budedocházet ke spojování a zánikům leteckých společ-ností v daleko větší míře, než stačí vznikat dopravcinoví. I „low cost business“ projde po obou amplitu-dách sinusovky. Teď jde dobře. Počet nízkonáklado-vých dopravců stále ještě roste. Ale to nepůjde done-konečna. Vůbec bych nevylučoval, že i v této oblastizačnou vznikat něco jako aliance leteckých dopravcůa kooperace, které budou připomínat „code shareo-vou“ spolupráci tradičních leteckých dopravců. Zku-šenosti z oblasti pravidelné dopravy jsou v řaděsvých aspektů využitelné i v oblasti „low cost“ .

➤➤ www.travelservice.aero

IInngg.. MMiirroossllaavv KKůůllaa

Leteck˝ byznys jde nahoru, a to je moc dob¯e!


s e d m È v y d · n Ì 2 0 0 424

SS IInngg.. LLaaddiissllaavveemm KKlliimmeeššeemm,, oobb--cchhooddnníímm řřeeddiitteelleemm MMeennzziieess AAvviiaattiioonnGGrroouupp ((CCzzeecchh)) nnaavvaazzuujjii nnaa nnáášš rroozzhhoo--vvoorr pprroo llooňňsskkéé vvyyddáánníí „„lleetteecckkééhhoo VVššuu--ddyybbyylluu““,, vv nněěmmžž nnaa ddoottaazz,, ccoo dděělláá ččee--sskkéémmuu MMeennzziieessuu rraaddoosstt,, pprroohhlláássiill::„„NNíízzkkoonnáákkllaaddoovvíí ddoopprraavvccii,, pprroottoožžeejjssmmee uu nniicchh vvyyssooccee úússppěěššnníí.. JJee ttoo aalleeii ccaarrggoo,, kktteerréé nnáámm uuttěěššeenněě rroossttee.. NNáášštteerrmmiinnááll bbyyll kkoonncciippoovváánn ddoo bbuuddoouucc--nnaa,, aa ooččeekkáávvaannýý vvssttuupp ČČeesskkaa ddoo EEvv--rrooppsskkéé uunniiee ddáá jjeeššttěě vvííccee zzaa pprraavvdduu ttěěmm,, kktteeřříí ttvvrrddiillii,,žžee jjeejj mmáá ssmmyyssll ttaakkhhllee vveellkkoorryyssee ddiimmeennzzoovvaatt.. VVěěřříímm,,žžee zzaa rrookk bbuuddeemmee mmíítt oobbjjeemmyy vvýýkkoonnůů vv ccaarrgguu vvěěttššííoo ddeessííttkkyy pprroocceenntt..““ PPaannee řřeeddiitteellii,, ssppllnniillaa ssee vvaaššee ooččee--kkáávváánníí??

Nejdříve bych ale asi měl pohovořit o celkových vý-sledcích roku 2003. Pokud budeme brát v potaz veš-keré zboží odbavené na Letišti Praha-Ruzyně včetnězboží ČSA, pak Menzies Aviation Group (Czech) od-bavil 47 % z tohoto celkového objemu. Když ale vyne-cháme vlastní zboží ČSA, které si tato letecká společ-nost sama odbavila, náš podíl vzroste na 76 %. Tzn.tři čtvrtiny zboží pro veškeré ostatní letecké společ-nosti šly přes nás. Pokud porovnávám první čtyři mě-síce letošního roku, dostávám se k jistému parado-xu. Ve srovnání s rokem 2003 došlo k nárůstuo 30 % na objemu odbaveného zboží v exportu i im-

portu. Pokud vezmu výsledky za květen2004, je ten letošní srovnatelný s květ-nem 2003. Zde sehrály roli dva brzdícífaktory: Jednak to, že se vývozci v prvníchčtyřech měsících snažili vyvézt co nejvícezboží, aby se snáze dostali k vratce DPH,a v importu se projevuje to, že někteří zá-kazníci proclívají na import mimo Českourepubliku a jejich zboží pak už jde k zákaz-níkům mimo náš terminál.

VVaaššee ssppoolleeččnnoosstt ooddbbaavvuujjee ppaassaažžéérryy vvěěttššiinnyy nníízzkkoonnáá--kkllaaddoovvýýcchh ssppoolleeččnnoossttíí llééttaajjííccíícchh zz//ddoo ČČeesskkaa,, aabbyy zzddeessvvýýmmii úúttrraattaammii vvýýrraazznněě ppooddppoořřiillii ččeesskkoouu eekkoonnoommiikkuuii nneeeekkoonnoommiikkuu..

Ano, i v letošním roce jsme nejúspěšnější han-dlingovou společností v oblasti nízkonákladovýchaerolinií. Co do objemu je z nich největší „ea-syJet“, která bude od 1. září do České republikylétat celkem 63× týdně! Z destinací Newcastle,Londýn-Stansted, East Midlands, Londýn Gat-wick, Bristol a Dortmund. Je to úžasný fenomén,když uvážíme, že předchůdcem „easyJet“ bylaspolečnost „Go Fly“, kterou „easyJet“ koupil.

Začala v roce 1999 s deseti lety týdně a byla tehdyjedinou nízkonákladovou společností létající do Čes-ka. Naším dalším zákazníkem je „bmibaby“, kterásem létá 28x týdně, a to z letišť East Midlands, Man-chester, Cardiff, Londýn Gatwick a Teesside. Dalšíminízkonákladovými společnostmi, které svým pasažé-

rům nabízejí Prahu, jsou „Jet2“, které létají z Le-eds-Bradford a Belfastu, což je unikum, protožeBelfast nemá mnoho leteckých spojení se zahra-ničím. Společnost „Germanwings“, která létá z Ko-lína nad Rýnem, „Flyglobespan“, která létá z Glas-gow, a „Sterling European“, jež létá z Kodaněa kterou výsledky natolik uspokojily, že bude létati ze Stockholmu, „Norwegian Air Shuttle“, ta létáz Osla a Trondheimu. Její výsledky, pokud jde o vy-tíženost letů, překonávají všechny do současnédoby známé skutečnosti. V Norsku je Praha zřejměještě větším fenoménem než ve Velké Británii.

➤➤ www.menziesaviation.com

Menzies Aviation Group p˘sobÌ na öestadevades·ti letiötÌch v EvropÏ,Asii, SevernÌ a JiûnÌ Americe a v Austr·lii. Poskytuje sluûby nejvyööÌ

kvality od pozemnÌho handlingu po cargo logistiku s öirok˝m akËnÌmr·diem navazujÌcÌch sluûeb.

Nej˙spÏönÏjöÌ handling v Praze

IInngg.. LLaaddiissllaavv KKlliimmeešš

w w w . e - v s u d y b y l . c z 25

RRoozzhhoovvoorr ss pprraažžsskkýýmm zzaassttuuppiitteelleemm IInngg.. FFrraannttiišškkeemmLLaauuddáátteemm jjsseemm zzaaččaall kkoonnssttaattoovváánníímm,, žžee ssee nneejjvvýýzz--nnaammnněějjššíí ččeesskkéé lleettiiššttěě LLeettiiššttěě PPrraahhaa--RRuuzzyynněě lleettoosszzřřeejjmměě vveellmmii bbllíízzkkoo ppřřiibbllíížžíí ddeesseettii mmiilliioonnůůmm ooddbbaavvee--nnýýcchh cceessttuujjííccíícchh..

Ano, Praha je čím dál významnějším evropským le-tištěm, a jsem rád, že se takto rozvíjí. Odmítavý po-stoj, který byl ještě v devadesátých letech např.k možnosti výstavby paralelní BIS dráhy, se postupněmění. Úspěšnost Letiště Praha-Ruzyně by měla při-spět k tomu, aby se včas podařilo navýšit jeho kapa-citu, což je existenčně důležité. Praha si ve svýchstrategických plánech vůbec nemusí dávat za cíl, žebude kulturní metropolí. Tou bude i bez jakýchkolivstrategických plánů. Musí ale mít ambice být evrop-ským centrem obchodu, inovací apod., a k tomu jemoderní a příjemné letiště, včetně jeho spojení s vni-trozemím, potřeba.

CChhrroonniicckkyy zzaanníícceennoouu nneellééččeennoouu ppaattoouu lleetteecckkéé ddoo--pprraavvyy vv ČČeesskkuu,, aa zzeejjmméénnaa vv PPrraazzee,, jjee jjeejjíí pprrooppoojjeennííss oossttaattnníímmii ssoouuččáássttmmii ddoopprraavvnníí oobbsslluužžnnoossttii ČČeesskkéérreeppuubblliikkyy.. VV ttoommttoo ppřřííppaadděě ssee rroozzhhooddnněě nneeddáá hhoovvoořřiitt,,žžee jjddeemmee ss ddoobboouu.. UUžž jjsseemm,, aa ttoo ii nnaa ssttrráánnkkáácchh VVššuu--ddyybbyylluu,, zzmmiiňňoovvaall,, žžee eevvrrooppsskkýýmm vvzzoorreemm pprroo mmnnee jjeeššvvýýccaarrsskkýý iinntteeggrroovvaannýý ssyyssttéémm ddoopprraavvnníí oobbsslluužžnnoossttii,,aa ttoo ii pprroovváázzaannoossttíí lleetteecckkéé ss oossttaattnníímmii ddrruuhhyy ddoopprraavvyy..PPřřiittoomm mmáá ppřřeeddssttaavvaa jjee ddaalleekkaa ttoohhoo,, žžee zzaahhrraanniiččnníínnáávvššttěěvvnnííkk ČČeesskkaa ppřřiijjddee kkddeessii vv cciizziinněě nnaa lleettiiššttěě,, ČČSSAAmmuu ooddbbaavvíí zzaavvaazzaaddllaa,, oonn ppoo ppřříílleettuu ddoo PPrraahhyy ppřřeesseedd--nnee ddoo vvllaakkuu,, aanniižž bbyy ssee ssttaarraall oo ssvvoouu bbaaggáážž,, pprroottoožžeevvíí,, žžee nnaa nněějj bbuuddee ččeekkaatt nnaa jjeehhoo ppookkoojjii vv hhootteelluu vv BBee--cchhyynnii,, kkddee mmáá zzaajjiiššttěěnn ppoobbyytt.. TToo,, ccoo mmnnee mmrrzzíí,, jjee,, žžeessee vv ssoouuvviisslloossttii zz pprraažžsskkýýmm lleettiiššttěěmm nneeppooččííttáá ss rreegguu--lléérrnníímm žžeelleezznniiččnníímm nnááddrraažžíímm.. Žžee ssee ppaassaažžééřřii lleetteecc--kkýýcchh ssppoolleeččnnoossttíí bbuuddoouu ddoo ččeesskkééhhoo vvnniittrroozzeemmíí ddoo--pprraavvoovvaatt ppřřeess cceennttrruumm PPrraahhyy ((mmoožžnnáá)) ttzzvv.. rryycchhllooddrráá--hhoouu,, kktteerráá zzřřeejjmměě bbuuddee,, hhnneedd ppoo ttéé zz ššeeddeessááttýýcchh lleettmmiinnuullééhhoo ssttoolleettíí mmeezzii MMoosstteemm aa LLiittvvíínnoovveemm,, ddrruuhhoouunneejjppoommaalleejjššíí nnaa ssvvěěttěě.. NNeebboo ppoo vvěěččnněě uuccppaannýýcchh ssiill--nniiččnníícchh aa ddáállnniiččnníícchh kkoommuunniikkaaccíícchh..

Opravdu nevím, jestli lze vůbec hovořit o nějakérychlodráze, má-li mít v pražské části maximální ry-chlost 80 km/h. Co se týče tzv. rychlodráhy, domní-vám se, že to skončí jakousi modernizací železnice.Musím se přiznat, že čím dál více začínám být skep-tický k tomu, že tento systém bude lákat pasažéry le-teckých společností. Jiná věc je, že bude mít klíčovývýznam pro cestování z Kladna do Prahy. Dnes seprojekt kolejového napojení letiště víceméně překlá-pí pod gesci Českých drah. Nicméně je výzvou propříští generace, aby se Letiště Praha-Ruzyně povšech stránkách stalo plnohodnotným letištěm. Zřej-mě to nebude Buštěhradská dráha, ale propojení že-leznice Praha - Děčín s železnicí Praha - Plzeň. Pokudby toto spojení bylo dostatečně rychlé, což se zdá, žeano (jedná se o trasy evropských rychlostních kori-dorů), pak je to o něčem jiném. Letiště Praha-Ruzyněby mohlo využívat možnosti zástupuv případě nepříznivého počasí např. veVídni apod., přičemž časové prodlevycestujících by nemusely být tak veliké.

KKddyybbyy mmnnee nněěkkddoo ppooddeezzíírraall,, žžee nneemmáámmrráádd ppřříírroodduu,, nneenníí ttoo pprraavvddaa.. JJeenn mmnnee

ššttvvoouu „„nnaa ttooppoollee ppooddllee sskkaall,, zzeelleennýý mmuužžííkk zzaattlleesskkaall““ttzzvv.. oocchhrráánnccii ppřříírrooddyy,, ddííkkyy jjeejjiicchhžž ppřřeeččaassttoo uuppllaattňňoovvaa--nnéé „„vvyyččůůrraannoossttii““ ččii nnaaiivvnníí ssttuuppiiddiittěě ddoopprraavvaa zzaažžíívváákkoollaappssoovvéé ssttaavvyy aa ppřříírrooddaa eekkoollooggiicckkáá ttrraauummaattaa..

Nicméně dopravní stavby jsou velikým zásahem dopřírody. Ale kde je chyba? U nás je spousta tzv. eko-logických hnutí. Pokud pominu klíčovou skupinu,které jde o konkrétní profit, pozemkové spekulaceapod., pak skutečně existuje skupina lidí, kteří tos ekologií, jež je součástí plnohodnotného života,myslí dobře. V téhle zemi se skokově přejala legisla-tiva, jež v západoevropských zemích a v USA vznika-la celá desetiletí a kde ani není až tak přísná jako ta-dy v Česku. Dnes jsme v situaci, kdy není vytvořenasystémová podpora ekologických zájmů země a kdyschází kvalitní management. Takže i z tohoto důvoduse teď nákladní doprava vrhá na silnice, které se podjejím náporem rozpadají. To je naprostá tragédie!Vedle planých válek, jestli někde zasáhneme nějakéúzemí, nebo jestli v Ústí nad Labem zvedneme hladi-nu Labe o třicet centimetrů, které může někdo hod-notit jako krajinářsky citlivé, nikoho nezajímá, že byse měla posílit role architektury dopravních staveb.Už i v tvrdě ekonomických Spojených státech americ-kých přijali zákon o scénických dálnicích, protože ty-to stavby jsou budovány s horizontem sto padesátiroků. To je dnešní názor. Nicméně tak, jak velí zkuše-nost, do dneška v Evropě jezdíme po římských ces-tách. Jsem proto přesvědčen, že tento horizont budepodstatně delší. Pouze budou po těchto trasách jez-dit jiná vozidla na jiný pohon. A to už si zaslouží neje-nom naše slezská, moravská a česká krajina, ale ja-kékoliv místo na téhle planetě, aby bylo posuzovánovelice striktně, jak do dané krajiny zapadne. A také,

jestli budeme akcentovat ekologicky vícešetrnou železniční a kombinovanou že-lezniční dopravu, nebo ji rušit, protožetop management železnic předem rezig-nuje na to pokusit se dát špeditérům ob-chodně akceptovatelnou konkurenčnínabídku.

DDoopprraavvnníí oobbsslluužžnnoosstt LLeettiiššttěě PPrraahhaa--RRuuzzyynněě jjee lliimmiittoo--vváánnaa ttaakkéé ddííkkyy nneeeexxiisstteennccii ssiillnniiččnnííhhoo oobbcchhvvaattuu PPrraa--hhyy.. AAllee mmoožžnnáá,, žžee jjee vv ttoomm nněějjaakkýý zzáámmyyssll „„oocchhrráánnccůůppřříírrooddyy““.. Žee bbyy oobbssttrruukkccee,, jjeejjiicchhžž ddůůsslleeddkkeemm jjssoouupplloouužžííccíí ssee kkoolloonnyy mmoottoorroovvýýcchh vvoozziiddeell nnaa ssttáávvaajjííccíícchhppoozzeemmnníícchh kkoommuunniikkaaccíícchh,, uummeennššoovvaallyy eekkoollooggiicckkoouuzzááttěěžž vv ČČeesskkéé rreeppuubblliiccee?? „„KKddee jjeenn ttii ssoouuddrruuzzii zz NNDDRR

uudděěllaallii cchhyybbuu……??““Věřím, že už se snad

příští rok začne na dvouúsecích pražského ob-chvatu stavět ve většímrozsahu. Obstrukce tzv.„ochranářů“ stojí tuhlezemi miliardy korun.Dnes je cena za jedenúsek výstavby pražskéhoobchvatu stejná jakopřed několika málo letyza oba úseky kompletně,

protože mezi tím došlo ke dvojnásobnému nárůstucen. Jestli mne Ministerstvo životního prostředí ČRněčím štve, tak svou katastrofální nekompetentnos-tí! Jen bych připomněl, že nejsou zvládnuty provádě-cí předpisy pro to, aby tato země mohla žádat o fi-nance z kohezních fondů Evropské unie na dopravnístavby, které leží v dopravním systému evropskýchkoridorů. To je např. obchvat Plzně; stavby na dálniciD8 od Lovosic až po státní hranici; kompletní pražskýokruh a patří tam také ostravská D47. K rozpočtu Mi-nisterstva životního prostředí ČR by mělo být faktickypřičteno nejenom to, co dostávají z našich daní, aleještě bych jim na vrub připočítal astronomické ztráty,které způsobují svou nekompetentností, nečinnostíči pomalou činností.

HHoovvoořřííttee oo oobbrroovvsskkýýcchh ssuummáácchh……Aby si lidé udělali názor, musím říci, že kohezní fon-

dy na tyto stavby na evropských dopravních korido-rech nabízejí až 85 % ceny vlastní stavby. Takže tojsou desítky a desítky miliard korun. A jestliže o nězbytečnými obstrukcemi či spíše odbornou neschop-ností Ministerstva životního prostředí ČR přijdemev době, kdy Česku horentně narůstají státní dluhya dopravní infrastruktura zaznamenává prohlubujícíse deficit zanedbanosti a nedokončenosti, to je hod-ně moc špatná zvěst.

➤➤ www.praha-mesto.cz

HodnÏöpatn· zvÏst

IInngg.. FFrraannttiiššeekk LLaauuddáátt

o n · s

s e d m È v y d · n Ì 2 0 0 426

KKddoo ssee kkddyy oocciittll nnaa nněě--kktteerréémm zz vveellkkýýcchh eevvrroopp--sskkýýcchh lleettiiššťť,, aa nneemmuussíí ttoobbýýtt zzrroovvnnaa MMoosskkvvaa –– ŠŠee--rreemmeeťťěěvvoo,, aallee nnaappřř.. LLoonn--ddýýnn--HHeeaatthhrrooww vv zzeemmiiss ppuunncceemm ddiissttiinnggoovvaannéé

aakkuurrááttnnoossttii,, vvíí,, žťee jjee nneessmmyyssll jjeett ddrroožťkkoouu aa ppřřeeppooččíí--ttáávvaatt cceennuu jjíízzddnnééhhoo nnaa kkoorruunnyy.. SSaammoozzřřeejjmmoouu ssoouu--ččáássttíí kkaažťddééhhoo vveellkkééhhoo mmeezziinnáárrooddnnííhhoo lleettiiššttěě jjee zzkkrráátt--kkaa ssaammoozzřřeejjmméé vvyyuužťíívváánníí iinnddiivviidduuáállnníí ppřřeepprraavvyy.. TToobbyyll ttaakkéé ddůůvvoodd,, pprroočč jjsseemm ssii ddoovvoolliill oosslloovviitt ppaannaa JJoo--sseeffaa SSkkáálluu,, jjeeddnnaatteellee ssppoolleeččnnoossttii FFIIXX ssppooll.. ss rr..oo..,, pprroo--vvoozzoovvaatteellee AAIIRRPPOORRTT CCAARRSS nnaa pprraažťsskkéémm rruuzzyyňňsskkéémmlleettiiššttii..

Provozovat smluvní přepravu přímo v areálu letištězavazuje. Důsledně dbáme na to, aby naše službyměly trvale vysoký standard za konkurenční - s ostat-ními dopravci zde působícími – srovnatelné ceny. Narozdíl od většiny z nich se u nás ve firmě jezdí za pře-dem smluvený paušál. Ceny jsou stanoveny podlepásem. Do centra Prahy to stojí 560 Kč. 500 Kč sto-jí Staré Město. Provozní čekací dobu neúčtujeme.Jednou smluvená cena je stejná bez ohledu na to,zdali cestující jede patnáct či dvacet minut nebov případě obtížné průjezdnosti Prahou déle. ProvozAIRPORT CARS je řízen z dispečinku na Letišti Praha-Ruzyně prostřednictvím vysílaček. Pohyb vozů předpříletovou halou je řízen dvěma dispečery. V příleto-vé hale je informační přepážka AIRPORT CARS, v nížhostesky od sedmé hodiny ranní do třiadvacáté ve-černí podávají cestujícím informace. Všichni řidičijsou vybaveni viditelně nošenými identifikačními kar-tami s fotografiemi a číslem, takže pokud zákazníkněco zapomene ve vozidle apod., je poměrně snad-né zpětně dohledat, kdo jej vezl. Protože operujemena exponovaném místě, všichni naši řidiči prošli ško-lením proti terorismu, které zajišťují České aerolinie.

NNaa pprraažťsskkéémm lleettiiššttii jjssttee jjiižť oodd rrookkuu 11999911.. ZZaa ttuu ddoobbuussee zzddee uudděěllaall oobbrroovvsskkýý kkuuss pprrááccee.. JJaakk vvee VVššuuddyybbyylluu

řřeekkll ppaann pprriimmááttoorr BBéémm,, ii ddííkkyy lliiddeemm vv ččeellee ČČeesskkéésspprráávvyy lleettiiššťť,, kktteeřříí vviidděěllii ddááll nneežť oossttaattnníí..

Přesně tak. Za ty roky, co zde máme čest působit, aťuž za generálního ředitele pana Ing. Miloše Šťastnéhonebo nyní za generálního ředitele pana Ing. MartinaKačura, jde letiště obrovsky nahoru. I v tom, jaké námpodnikatelům krok za krokem vytváří lepší a lepší pod-mínky k podnikání. Dnes díky této strategii v areálupřed terminálem Sever 1 disponujeme pronajatýmstanovištěm a parkovištěm s budovou, v níž se naši ři-diči mohou občerstvit a odpočinout si, což je nezbyt-nost, protože mají ze zákona povinné přestávky. Českáspráva letišť cestujícím vytváří perfektní zázemí, a na-še práce tak má díky této strategii úplně jiný šmrnc,než v začátcích. Pro řadu cestovatelů je AIRPORT CARSjakousi tečkou za příletem nebo před odletem. Plně siuvědomujeme, že mezinárodní letiště Praha-Ruzyně jevstupní branou do celé České republiky a že jsmeprvní, s kým se její návštěvníci mají možnost setkat.Rozhodně děláme vše pro to, aby svoji cestu, ať do ho-telu nebo místa bydliště, zdárně završili a byli spokoje-ni až do poslední chviličky.

DDoopprraavvaa jjee oo lliiddeecchh ……Ano, jak o pasažérech, tak o nás, kteří pro ně pře-

pravu zajišťujeme. Provozní ředitel společnosti FIX,pan Miroslav Šedivý, má na starosti nejen zastřešeníprovozu, ale zejména administrativu. Naši řidičizajišťují služby 24 hodin denně. Co se týče oprávně-ných reklamací, ano, vyskytnou se. Tak jedna dvě doroka. Jsou za ně vysoké postihy. A pokud řidič způso-bí markantní kiks, okamžitě s ním ukončíme smluvnívztah. O práci u nás je trvale větší zájem, než jsmes to využít. Je to práce na vyšší úrovni s komfortním,bezpečným vozidlem. Dalo by se říci, s lepší kliente-lou. Osmdesát procent tvoří zahraniční návštěvnícia dvacet procent tuzemská klientela. Jezdíme provelké mezinárodní kongresy, pro Českou národníbanku aj. Při návštěvě amerického prezidenta BillaClintona si nás americká strana vybrala, abychomzajistili dopravu pro část jeho doprovodu. Pro

královnu Alžbětu II. jsme, v rámci její návštěvy Česka,zajišťovali obdobné služby.

AA vvaaššee vvoozzbbaa??V devadesátém roce minulého století jsme uzavřeli

smlouvu s Volkswagenem, který nám již čtrnáct letdodává vozy. My i naši zákazníci jsme s nimi velicespokojeni, zvláště pro jejich bezpečnost. Za celoudobu našeho působení nedošlo k jediné újmě nazdraví u některého z přepravovaných zákazníků. Jez-díme Passaty stříbrné barvy, jen několik nejstarších,které tento rok dovyměňujeme za nové, je bílých. Od1. ledna 2005 to budou samé stříbrné. Už se těšímena nové modely. K naší radosti si už k nám našli ces-tu i lidé, kteří se dříve domnívali, že jsme dražší nežkonkurence, zřejmě pod dojmem kvalitního a špičko-vě udržovaného vozového parku.

➤➤ www.airport-cars.cz

d o p r a v a

JJoosseeff SSkkáállaa

AIRPORT CARSSpoleËnost FIX spol. s r.o. byla zaloûenav r. 1991. Ve stejnÈm roce uspÏla ve v˝-bÏrovÈm ¯ÌzenÌ na zajiötÏnÌ smluvnÌ p¯e-pravy uûivatel˘ sluûeb »eskÈ spr·vy le-tiöù. Od roku 1991 rozöÌ¯ila sv˘j vozov˝park z 66 na dneönÌch 205 vozidel (dopoloviny pr·zdnin by jich mÏlo b˝t na

230). Jejich prost¯ednictvÌm zajiöùuje ve-dle individu·lnÌ p¯epravy osob z LetiötÏ

Praha-RuzynÏ p¯epravu na jakÈkolivmÌsto v Praze, »esku i EvropÏ, vËetnÏ

p¯Ìpadn˝ch v˝voz˘ ñ na p¯·nÌ z·kaznÌ-k˘ ñ z Prahy a blÌzkÈho okolÌ zpÏt naletiötÏ, i mnohÈ v˝znamnÈ akce, jako

nap¯. p¯epravu doprovodu americkÈhoprezidenta p¯i jeho n·vötÏvÏ Prahy,

kongresovÈ akce apod. Dopravu zajiöùu-je v˝hradnÏ vozidly Volkswagen Passats klimatizacÌ v bezvadnÈm technickÈm

stavu a ËistotÏ. StanoviötÏ vozidel se na-ch·zÌ p¯ed p¯Ìletovou halou letiötnÌho

termin·lu Sever. Vöichni ¯idiËi AIRPORTCARS jsou zkuöenÌ, sluönÏ obleËenÌ s mi-

nim·lnÏ z·kladnÌ znalostÌ anglickÈhojazyka. Ve vöech vozech AIRPORT CARS

je moûno platit platebnÌmi kartamiVISA, Eurocard, MasterCard, Diners

Club a American Express. JÌzdnÈ z Letiö-tÏ Praha-RuzynÏ do cÌlov˝ch mÌst v Pra-ze je ˙Ëtov·no za pevnÈ ceny dle ceno-vÈ mapy AIRPORT CARS v rozmezÌ od

120 do 870 KË za vozidlo obsazenÈ jed-nÌm aû Ëty¯mi cestujÌcÌmi. P¯i v˝vozech

z·kaznÌk˘ z Prahy a blÌzkÈho okolÌ zpÏtna letiötÏ je poskytov·na dvacetipro-

centnÌ sleva z jÌzdnÈho.

PerfektnÌ z·zemÌ cestujÌcÌm

PerfektnÌ z·zemÌ cestujÌcÌm

w w w . e - v s u d y b y l . c z 27

Firma pana Františka Hejnala jeprvním dopravcem v České re-publice, která vlastní nový uni-

kátní luxusní patrový autobus Neo-plan Skyliner-Royal Class, vyhovujícínejpřísnějším předpisům Evropskéunie. Představila jej 10. června v Pra-ze na Pankráci v hotelu Holiday InnPrague Congress Centre, v němž ná-sledně probíhala tisková konferencea raut. Neoplan Skyliner-Royal Classbyl postaven přímo na zakázku pana Hejnala, jenžkvůli ještě většímu pohodlí nechal snížit jeho ka-pacitu z 88 na 81 sedaček. Na motoru a brzdáchjsou uplatněny převratné technické novinky. Jdeo nejmodernější autobus současnosti. Nový Neo-plan Skyliner-Royal Class je určen zejména k pro-nájmům pro zájezdy do zahraničí.

Neoplan Megaliner & Neoplan Skyliner

Cestovní a přepravní agentura F. Hejnal-Ouběni-ce Turismo vznikla v roce 1990. 20. listopadu

1991 její majitel František Hejnal na-koupil první tři zájezdové autobusy.V rámci obnovy vozového parku sepak stoprocentně specializoval naznačku Neoplan. V současné doběvlastní pět patrových autobusů Neo-plan Skyliner s přepravní kapacitou63 až 69 osob a čtyři vozy NeoplanMegaliner s kapacitou 79 až 87osob.

P¯Ìbram - Praha - KoöicePočátkem roku 1992, jako vůbec první v Česko-

slovensku, pan František Hejnal začal připravovatdálkovou autobusovou linku Příbram - Praha - Ko-šice, jejíž první spoj vyjel 29. února 1992. Po roz-

padu Československa se tato linka stala linkoumezinárodní a z původních pětadvaceti spojů mě-síčně se rozrostla na současných sto až sto dvacetpět každý měsíc. Ročně tak přepraví na sto tisíccestujících. 29. dubna tohoto roku pak Cestovnía přepravní agentura F. Hejnal - Ouběnice Turismooslavila 12. výročí zahájení provozu mezinárodnílinky Příbram - Praha - Košice. Kromě toho, žev současné době již jezdí čtrnáctkrát týdně, je pro-dloužena za Košice, přes Trebišov až do Kráľovské-ho Chlmce, jenž leží deset kilometrů od Čierné nadTisou na slovensko-maďarsko-ukrajinském troj-mezí. Současná trasa je tak vedena: Příbram - Do-bříš - Praha - Brno - Starý Hrozenkov - Drietoma -Trenčín - Dubnica nad Váhom - Povážská Bystrica -Ružomberok - Poprad - Spišská Nová Ves - Levoča- Prešov - Košice - Sečovce - Trebišov - SlovenskéNové Město - Kráľovský Chlmec.

➤➤ www.hejnal-turismo.cz

FFrraannttiiššeekk HHeejjnnaall

Chcete překvapit

svoje zákazníky?

Disponujemevelkým

vozovým parkem

9 autobusůNEOPLAN

70–85 míst

TURISMO – František Hejnal Cestovní a přepravní agenturaOuběnice 17, 263 01 Dobříš

tel.: +420 318 690 114, fax: +420 318 690 112email: [email protected]

www.hejnal-turismo.cz

pro ně v současné době nejmodernější a nejpohodlnější

autobus vyrobený v květnu 2004firmou NEOPLAN

■ kapacita 76 míst■ satelitní navádění■ audiovizuální příjem

(DVD, TV, Radio)

OBJEDNEJTE

NejmodernÏjöÌautobus souËasnosti

d o p r a v a

s e d m È v y d · n Ì 2 0 0 428

TTrraavveelleexx,, nneejjvvěěttššíí nneebbaannkkoovvnníí ppoosskkyyttoo--vvaatteell sslluužžeebb vv oobbllaassttii zzaajjiiššttěěnníí aa rreeaalliizzaa--ccee mmeezziinnáárrooddnníícchh ppllaatteebb aa zzáárroovveeňň nneejj--vvěěttššíí eemmiitteenntt cceessttoovvnníícchh ššeekkůů VVIISSAAaa MMaasstteerrCCaarrdd,, zzaauujjíímmáá vveeddoouuccíí ppoozziicciivv oobbllaassttii zzaajjiiššťžoovváánníí hhoottoovvoossttnníícchh ppee--nněěžžnníícchh ttrraannssaakkccíí aa ttookkůů pprroo ffiinnaannččnníí iinn--ssttiittuuccee aa cceessttoovvnníí kkaanncceelláářřee.. MMáá zzaassttoouu--ppeenníí vv jjeeddnnaattřřiicceettii zzeemmíícchh ssvvěěttaa,, ppřřii--ččeemmžž ttoo ččeesskkéé 1199.. ččeerrvvnnaa vv RRaadděějjoovvěěnneeddaalleekkoo SSttrráážžnniiccee oorrggaanniizzoovvaalloo pprraa--ccoovvnníí sseettkkáánníí zzaa úúččeelleemm pprreezzeennttaacceessvvýýcchh nnoovvýýcchh sslluužžeebb –– eelleekkttrroonniicckkééhhoo oobbcchhooddoovváánníí((FFXX PPaayynneett)) aa ppoojjiiššttěěnníí kkrriizzoovvýýcchh rriizziikk ((ffoorrwwaarrddoovvéékkoonnttrraakkttyy)).. SSoouuččáássttíí pprrooggrraammuu bbyyllaa ii nnaabbííddkkaa vvyybbrraa--nnýýcchh sslluužžeebb vvýýzznnaammnnýýmm kklliieennttůůmm Žž iivvnnoosstteennsskkéé bbaann--kkyy aa vvěěrrnnoossttnnííhhoo pprrooggrraammuu ČČeesskkýýcchh aaeerroolliinniiíí.. SSeettkkáá--nníí ssee uusskkuutteeččnniilloo nnaa aaggrroottuurriissttiicckkéé ffaarrmměě vv ppeennzziioonnuuRRoosseettaa vv RRaadděějjoovvěě.. PPřřii ttéé ppřříílleežžiittoossttii jjsseemm oo kkrrááttkkýýrroozzhhoovvoorr ppoožžááddaall jjeejjííhhoo mmaajjiitteellee IInngg.. FFrraannttiišškkaa MMrrkkvvuu..FFrraannttiišškkuu,, pprroočč sseess ddaall nnaa ttuuttoo oobbllaasstt ppooddnniikkáánníí??

Je to jakýsi návrat ke kořenům. Vyučení v oborui další studia vinařské problematiky zakončená vyso-koškolským diplomem ti dávají předpoklad k temu,abys měl rozhled. Přehled, co sa dá tvořit. A dyž tomáš trošičku srovnané a pár roků praxe, řekneš si:„Proč bych nemohl svoje řemeslo uplatnit v soukro-mém podnikání?“ Uvědomění je jedna věc, a praco-vat s přírodú druhá, obzvlášť než nastřádáš potřebnéhodnoty, abys je z nuly mohl rozvíjet v soukromýchpodmínkách. Podařilo se nám nastolit jakýsi model,prosadit ho a rozjet. Mnozí náš úmysl zavrhovali a ří-kali: „Co tam chcete dělat? Mimo hlavní dopravní ko-munikace, kdesi na periferii civilizace, na malé dědi-ně?“ Teď ale možu říct, že jsme ve správném čase nasprávném místě. Návštěvnost penzionu je velmi sluš-ná. Jsou to individuálové i firemní skupiny, správnírady apod. Ať jsou naši hosté odkudkoliv, z každé ob-lasti, najdou u nás místo ke své realizaci i relaxaci.

VVaaššee kklliieenntteellaa jjee sskkuutteeččnněě ppoozzoorruu--hhooddnnáá……

Svá výjezdní pracovní zasedáníu nás organizují firmy, ministerstva,banky, cestovní kanceláře a jiné,nejen české subjekty. Vzhledemk blízkosti sousedního Rakouskak nám řada hostů přijíždí i z Rakou-ska. Není to otázka se „jenom“ na-jíst a napít, ale i estetiky a kongre-sového zázemí. V tomto se velmi vý-razně projevuje vliv a nezastupitel-

nost mé manželky. Její cit a něžnost, kterými jáneoplývám.

➤➤ www.travelex.cz➤➤ www.roseta-pension.cz

k o n g r e s o v · t u r i s t i k a

IInngg.. FFrraannttiiššeekk MMrrkkvvaa

Setk·nÌ v RadÏjovÏ

w w w . e - v s u d y b y l . c z 29

SS ppřřeeddsseeddoouu ppřřeeddssttaavveennssttvvaa aa ggeenneerráállnníímmřřeeddiitteelleemm úúvvěěrroovvéé ppoojjiiššťžoovvnnyy aa jjeeddnnaatteelleemmaa ggeenneerráállnníímm řřeeddiitteelleemm sseerrvviissnníí ssppoolleeččnnoossttiiEEuulleerr HHeerrmmeess ČČeessccoobb IInngg.. JJúúlliieemm KKuuddlloouu ssiippoovvííddáámmee ppřřii ppřříílleežžiittoossttii zzmměěnnyy nnáázzvvuuaa vvllaassttnniicckkýýcchh pprráávv ddoo ddnneeššnníí aakkttuuáállnníí ppoo--ddoobbyy ssppoolleeččnnoossttii EEuulleerr HHeerrmmeess ČČeessccoobb,,úúvvěěrroovváá ppoojjiiššťžoovvnnaa,, aa..ss..

Ano, koncem května u nás došlo k zásadnízměně, když se z česko-německo-belgickéfirmy stala firma německo-belgická. Jsempřesvědčen, že spolupráce s českou částínašich někdejších majitelů bude pokračovat i nadále.Akcionářsky se však Euler Hermes Čescob, úvěrovápojišťovna, a.s. stala stoprocentně zahraniční firmou.Změna, k níž došlo ve vlastnictví, je výsledkem proce-su, který probíhá v celém světě. Znamená to, že posi-luje své členství v nejsilnějším uskupení pojistitelů,protože Euler Hermes Group, člen skupiny Allianz, jenejvětším úvěrovým pojistitelem na světě. Neříkám toproto, abych někoho ohromoval. Nicméně kdyby načeský trh v úvěrovém pojištění přišel někdo nový a ře-kl: „Mám sto padesát šest milionů korun, které vyža-duje zákon, a udělám tady úvěrovou pojišťovnu…“, takse mu to nepovede, protože nebude mít informační síťa zdroje. Pojištění pohledávek je o tom mít dostatekspolehlivých, prověřených informací. Umět je zpraco-vat, vyhodnotit a na tomto základě stanovit limity projednotlivé klienty. Světová síť číslo jedna znamenái světovou síť v oblasti informací, a my jich v rámci na-šeho uskupení máme na čtyřicet milionů.

KKddyyžž nněějjaakkáá ffiirrmmaa ddooddáávváá nněěkkoommuu ssvvéé zzbboožžíí,, aaťž vveeffoorrmměě sslluužžeebb nneebboo vvěěccíí,, vvee vvěěttššiinněě ppřřííppaaddůů ssee ttaakk dděě--jjee nnaa bbáázzii ddooddaavvaatteellsskkýýcchh úúvvěěrrůů,, rreesspp.. ppoohhlleeddáávveekk,,zz ččeehhoožž vvyyppllýývvaajjíí mmnnoohháá rriizziikkaa.. ÚÚvvěěrroovvéé ppoojjiiššttěěnníí pprroo--ttoo vv zzeemmíícchh EEvvrrooppsskkéé uunniiee ppaattřříí kk zzáákkllaaddnníímmuu vvyybbaavvee--nníí ddooddaavvaatteellůů.. PPaannee ppřřeeddsseeddoo,, EEuulleerr HHeerrmmeess ČČeess--ccoobb,, úúvvěěrroovváá ppoojjiiššťžoovvnnaa,, aa..ss.. jjee pprrvvnníí ssppeecciiaalliizzoovvaa--nnoouu ssoouukkrroommoouu úúvvěěrroovvoouu ppoojjiiššťžoovvnnoouu vv ČČeesskkuu.. JJaakkééttoo jjee ssttáátt vv ččeellee úúvvěěrroovvéé ppoojjiiššťžoovvnnyy nnaa ččeesskkéémm aa ppoo--ddllee mmíírryy pprrooppoojjiiššttěěnnoossttii kk ppoojjiiššttěěnníí sskkeeppttiicckkéémm ttrrhhuu??

Před osmi lety jsem si ani nepomyslel, jak moc jepojišťovnictví zajímavá a napínavá hra. Tehdy mi při-padalo, že je v něm příliš mnoho tabulkových údajůa suchých výpočtů. Navíc mne mrzelo a dodnes mrzí,že obecně pojišťovny v Česku nejsou společensky

příliš akceptovány. Dokumentuje tonejen úroveň propojištěnosti. Alenapř. i ohlasy na povodně v roce2002, kdy pojišťovny zaplatily vícenež polovinu škod. Nikdo z předsta-vitelů státu tehdy dostatečně zře-telně neřekl, že se na tom podílelya že to je pro českou společnosta národní hospodářství důkaz vy-kročení správným směrem. Pokudby totiž popovodňové škody mělazaplatit samotná státní pokladna,

asi by to bylo podstatně horší.

PPttáátt ssee vvááss,, jjee--llii nnáášš ggeeooggrraaffiicckkýý aa eekkoonnoommiicckkýý pprrooss--ttoorr ppeerrssppeekkttiivvnníí pprroo ppooddnniikkáánníí,, bbyy bbyylloo nnooššeenníímm ddřříívvííddoo lleessaa.. PPoojjiiššťžoovvnněě EEuulleerr HHeerrmmeess ČČeessccoobb ssee vv ČČeesskkuuddaařříí,, ccoožž zznnaammeennáá,, žžee ssee ttuu ddoommááccíí ii mmeezziinnáárrooddnníí oobb--cchhooddyy hhýýbbaajjíí.. MMůůžžee ttoo aallee bbýýtt nneejjeenn pprroossttřřeeddíímm,, aalleettaakkéé ttíímm,, žžee uummííttee.. ČČíímm jjee ttoo vvíícc??

Kombinací obojího. Byl bych proti sobě, kdybychtuto variantu neakceptoval. Je zde jedna poměrněvelká zvláštnost. V době, kdy jsme v Česku s úvěro-vým pojišťováním začínali, byl náš obchod oriento-ván vysloveně na exportní operace. V současné do-bě, už proto, že se situace v oblasti informací na če-ském trhu zprůhledňuje, začíná převažovat pojištěnídomácích pohledávek. Lidé si uvědomili možnostirizika a našli cestu, jakým způsobem proti němu bo-jovat. Nemáme jenom výchovné cíle, ani vzdělávacíposlání. Pohledávky nejen pojišťujeme, ale také jepreventivně zpracováváme a snažíme se je pro svéklienty vymoci i poté, co je odškodníme. To je určitázvláštnost. Obecně se má za to, že když pojišťovnajednou zaplatí, jsou spokojeni všichni. Ne tak u nás.Pohledávky vymáháme s vysokou úspěšností pro-střednictvím kooperujících organizací. Pojištěna to-tiž nebývá jenom platební neschopnost. Nejvíce po-jišťujeme platební nevůli - když někdo nechce zapla-tit. A pokud protistranu takovéhoto spekulanta od-škodníme a on, spekulant, se domnívá: „Je to v po-hodě, nezaplatil jsem, zaplatí jim pojišťovna…“, bo-

jujeme až do konce a využíváme všechny legální pro-středky. Dáváme tak trhu signál, že není dobré něconezaplatit.

ZZmmíínniill jjssttee ppllaatteebbnníí nneevvůůllii -- aa ccoossii ttaakkoovvééhhoo pprrookkaazzoo--vvaatt,, aa vv ČČeesskkuu……

Je to tak trochu jako detektivka, protože klient přijdea řekne si: „Fajn, vy mi všechno pojistíte, zaplatím po-jistné a když něco nastane, dostanu to zpátky.“ Je-nomže situace je trochu jiná. My se snažíme, a to jehlavním prvkem naší činnosti, vystupovat jako serióz-ní, tj. dlouhodobý partner. Pojistníka potřebujeme ne-jenom, aby nám zaplatil pojistku. Zkoumáme protobonitu jeho odběratelů, abychom na základě těchtoinformací mohli odhadnout limit, kolik dotyčná firmaunese úvěrového zatížení. Některé firmy stále nechtějío svém hospodaření poskytovat informace, i když ma-jí ze zákona povinnost každého půl roku ukládat listin-né výsledovky u obchodního rejstříku. Zkuste se podí-vat, kolik jich tam je. Některé klienty, když nám jejichpartneři nechtějí poskytnout výsledky svého hospoda-ření, zdvořile požádáme, aby je pro nás od nich vyžá-daly. Zde platí jednoznačné pravidlo: Kdo, přestože jeklientem požádán, řekne: „My vám ty informace nedá-me,“ tak tam je jasná nula a nepatří do normálníhobyznysu.

➤➤ www.eulerhermes.com

Euler Hermes »escob, ˙vÏrov· pojiöùovna, a.s.

je dÌky sv˝m dvÏma akcion·¯˘mñ Euler Hermes Kreditversiche-

rungs-AG and Euler HermesCredit Insurance Belgium

N.V. ñ souË·stÌ nadn·rodnÌhouskupenÌ Euler Hermes Group.Se sedmat¯iceti procenty svÏto-vÈho trhu ˙vÏrovÈho pojiötÏnÌje Euler Hermes Group nejvÏtöÌpojiöùovacÌ skupinou ve svÈ ka-

tegorii. Je zastoupena v pÏtat¯i-ceti zemÌch svÏta. Na öest tisÌc

jeho zamÏstnanc˘ po celÈm svÏ-tÏ roËnÏ pojiöùuje riziko v obje-

mu p¯es p˘l miliardy euro.V r·mci on-line datab·ze m·

p¯Ìstup k informacÌm o vÌce neûËty¯iceti milionech spoleËnostÌ.Rating vöech Ëlensk˝ch spoleË-nostÌ skupiny Euler Hermes p¯i-

znan˝ renomovanou firmou Standard & Poorís je A+.

IInngg.. JJúúlliiuuss KKuuddllaa

p o j i ö ù o v n i c t v Ì

SvÏtov· sÌù ËÌslo jedna

DR. JIŘÍHO FIFKY, 386 01 STRAKONICE, TEL.: 383 321 984, 383 324 758, E-MAIL: [email protected]

WWW.HOTELGARNET.CZ

CELKOVÁ KAPACITA 42 POKOJŮ – 29 DVOULŮžKOVÝCH, 12 JUNIOR SUITES (Z TOHO2 BEZBARIÉROVÝCH) A 1 VELKÉ APARTMÁ. V BLÍZKOSTI HOTELU KVALITNÍ SPORTOVNÍ ZÁZEMÍ.


s e d m È v y d · n Ì 2 0 0 430

Tradiční utkání českých pojisti-telů při příležitosti udělovánítitulu „Pojišťovna roku“ na zá-

kladě prestižní ankety Komory pojiš-ťovacích makléřů se uskutečnilo 15.června v Kongresovém centru Floretv Průhonicích. Pojišťovnou roku2003 se stala Kooperativa pojišťov-na a.s. Česká pojišťovna zvítězilav kategoriích Životní a úrazové pojiš-tění a Pojištění motorových vozidel.Kooperativa je vítězem i v kategoriiObčanská pojištění. Nejlepším spe-cializovaným pojistitelem byla i v ro-ce 2003 vyhlášena D.A.S. pojišťov-na právní ochrany, a.s. Komora po-jišťovacích makléřů se letos rozho-dla udělit zvláštní ocenění „Osob-nost roku 2003“ Ing. Luďku Menčí-kovi, generálnímu řediteli AIG CzechRepublic pojišťovny, a.s. za mimo-řádný osobní přínos ve prospěchprofese pojišťovacích makléřů.

14. června byla v přítomnosti první dámy, paní Livie Klausové, u příležitostikonání třetího Vítání léta aneb Kloboukové party v Japonské zahradě TOPHOTELU Praha předána značka CZECH MADE firmě ProMoPro pro službu

„Pronájem kongresové techniky“. Z rukou předsedy představenstva Sdruženípro Cenu České republiky za jakost Ing. Pavla Ryšánka si ocenění převzaliMilena a Jaroslav Veselí, spolumajitelé firmy ProMoPro.

➤➤ www.promopro.cz ➤➤ www.tophotel.cz➤➤ www.czechmade.cz

VeselÌ v p¯ÌtomnostiprvnÌ d·my

Pojiöùovna roku 2003


w w w . e - v s u d y b y l . c z 31

ÑPatnáctý rok života je první stupeňdospělosti, kdy člověk obdrží občanskýprůkaz. Naším občanským průkazem při

15. výročí od založení firmy se stala admini-strativní budova, která vznikla na adrese:K Horkám 16/23, Praha 10-Hostivař.“ Těmitoslovy zval generální ředitel Euroagentur PrahaViliam Sivek na „malý den otevřených dveří“spojený s občerstvením 22. června 2004.

➤➤ www.euroagentur.cz

Voriginální atmosféře dvou století se23. června uskutečnila velkolepá slav-nost ke stému výročí Hotelu Paříž. Nejen

v elegantních interiérech hotelu, ale i pod širýmnebem v ulici U Obecního domu.

➤➤ www.hotel-pariz.czVelk˝ ËlovÏk

zval na mal˝ denotev¯en˝ch dve¯Ì

27. kvÏtna v Praze-KarlÌnÏ

o nejkr·snÏjöÌkr·vu

HotelPa¯Ìûstolet˝

s e d m È v y d · n Ì 2 0 0 432

Předseda představenstva a generální ře-ditel PURO-KLIMA, a. s. Ing. Jaromír Ferbrzval na přátelské setkání při příležitosti

15. výročí založení společnosti do reprezenta-tivních prostor Kongresového centra Praha.K blahopřání se připojuje i Všudybyl.

➤➤ www.puroklima.cz

1989ñ2004

Do 26. září bude pravidelně každý pátek z Pra-hy do Splitu vyjíždět charterový vlak cestovníkanceláře ČD travel. V loňském roce odvezl

více než šest tisíc pasažérů a šest set automobilůa motocyklů. Cyklistům přepravoval jízdní kola. V le-tošním roce je jeho provoz vylepšen o: pozdější od-jezd z Prahy (ve 12.05); nakládku automobilů kroměPrahy také v Brně; zastávky v Chorvatsku pro přípoje- Perkovič do Šibeniku a Knin do Zadaru; zařazení vo-zů kvality EC k sezení; autobusové transfery do dal-

matských letovisek o 30 % levnější než v loňském ro-ce; snídaně v ceně lůžka; předprodej jídel, polopen-ze a plné penze v jídelním voze; o prodej a servírová-ní občerstvení z pojízdného minibaru po dobu jízdya příznivé ceny jídel a nápojů; zachování loňské úrov-ně cen jízdenek (nejlevnější zpáteční jízdenka stále1990 Kč).

➤➤ www.cdtravel.cz

C E S T O V N Í K A N C E L Á Ř

Ondyno náš někdejší mocnář postávajícenahý před zrcadlem, unaveně hledě nasvůj obraz, si říká: „Jsem stár. Jsem velmi

stár. Jsem velmi velmi stár…“ Ale pak mu nějak„přeskočilo“ a bujaře vzkřikl: „Jsem superstar!“Tak zrovna tohle se v hotelu Crowne Plaza Prague26. května 2004 neodehrálo. Zato se tam kona-la každoroční zahradní party, sice ne zahradní(pršelo, jen se lilo), ale na téma: „Hledá se su-perstar.“ A na rozdíl od úvodního příběhu ze živo-ta to byla skutečně prvoplánová recese.

➤➤ www.crowneplaza.cz


Superstarv hotelu Crowne

Plaza Prague

Jadran expressempohodlnÏji a rychleji

w w w . e - v s u d y b y l . c z 33

NNaa vveellmmii ppřřííjjeemmnnéé vveeččeerrnníí ggaarrddeenn ppaarr--ttyy vv zzaahhrraadděě hhootteelluu HHoolliiddaayy IInnnn PPrraagguueeCCoonnggrreessss CCeennttrree ssee ttřřii ttýýddnnyy ppoo vvssttuuppuuČČeesskkaa ddoo EEvvrrooppsskkéé uunniiee ppoottkkáávváámmeess RRNNDDrr.. JJaanneemm KKoouukkaalleemm,, řřeeddiitteelleemmPPrraažžsskkééhhoo ddoommuu vv BBrruusseelluu.. MMůůjj pprrvvnnííddoottaazz nnaa nněějj zznněěll:: „„PPaannee ddookkttoorree,, jjaakknnááss,, ččeesskkéé oobbččaannyy aa ČČeesskkoo vvůůbbeecc,, vveessvvéémm ssrrddccii vv BBrruusseelluu vvnníímmáá EEvvrrooppsskkááuunniiee??““

Teď mám zrovna jednu negativní zku-šenost, která se týká volební kampaně a názorův podání potenciálních českých zástupců v Evrop-ském parlamentu, jež byly v Belgii prezentovány v te-levizi. Ani jedna z kandidujících stran tam nevypada-la moc dobře. Jinou věcí však je, jak je občany Ev-ropské unie vnímáno hlavní město Praha. A tadymohu konstatovat, že vysoce pozitivně. Jako pro Ev-ropskou unii očekávaný přínos do kultury, architek-tury apod. To je pozitivní. To se dobře prodává.

RReepprreezzeennttuujjeettee hhll..mm.. PPrraahhuu.. PPrraahhaa jjee vvee ssvvěěttěě ddaallee--kkoo zznnáámměějjššíí nneežž řřaaddaa zzeemmíí ssttřřeeddnníí EEvvrrooppyy,, nnaattoožžČČeesskkoo..

Mj. i proto se Pražský dům v Bruselu rychle stávápojmem. Akce tam pořádané jsou hojně navštěvo-vány a poutají pozornost médií. Když jsme nedáv-no pořádali dny „Praha - Brusel - Praha“, vzdor to-mu, že současně s tím v Bruselu běžela volebníkampaň a političtí představitelé lítali od mítinkuk mítinku, zpravidla neopomněli navštívit některouz akcí v Pražském domě. Mile mne to překvapilo,protože takovéto kampaně a jejich intenzitu známi z opačné strany.

VVžžddyy jjssttee bbyyll uuzznnáávváánn,, aa ttooii ccoobbyy ppoolliittiikk ssvvýýmmii ooddppůůrrccii,,jjaakkoo oorrggaanniizzaaččnněě vveelliicceesscchhooppnnýý ččlloovvěěkk ss ppeerrffeekkttnníímmppřřeehhlleeddeemm,, jjaakk ccoo ssee ttýýkkaallooaaggeennddyy pprriimmááttoorraa hhllaavvnnííhhoomměěssttaa PPrraahhyy,, ttaakk ssoouubběěžžnněěsseennááttoorraa PPaarrllaammeennttuu ČČeesskkéé rreeppuubblliikkyy.. JJaakk ssvvýýcchhsscchhooppnnoossttíí vvyyuužžíívvááttee,, aačč ppllaacceennýý hhll..mm.. PPrraahhoouu,, vveepprroossppěěcchh ČČeesskkéé rreeppuubblliikkyy,, pprroottoožžee,, jjaakk jjsseemm jjiižž uuvvee--ddll,, pprroo ddrrttiivvoouu ssíílluu cciizziinnccůů PPrraahhaa rroovvnnáá ssee ČČeesskkoo??

Teď, v prvním kole, se snažím napomoci koordi-naci všech orgánů, které tam za Česko působí. Ne-ní to sice moje úloha, ale vzápětí po mém příchodudo Bruselu jsem začal zjišťovat, že ne všichni tamspolu komunikují či vidí společný cíl. A já se budusnažit, aby jej viděli. Vnímám, že obdobný pocit

zřejmě má i český velvyslanec a ně-kolik dalších lidí. Základem je zapo-menout politické rozmíšky, udělat sijakýsi časový a věcný plán a využítmožností, které tam máme, a finanč-ních prostředků, které tam vkládá-me. Být důstojnými reprezentantyČeska.

EEvvrrooppsskkáá uunniiee nniikkoommuu,, tteeddyy aannii nnáámm,,zzaaddaarrmmoo nniicc ddáávvaatt nneebbuuddee.. SSyyssttéémm jjee

nnaassttaavveenn ttaakk,, žžee ppeenníízzee,, kktteerréé mmaajjíí vv ČČeesskkuu ppůůssoobbííccííssuubbjjeekkttyy ššaannccii ččeerrppaatt zz ffoonnddůů EEvvrrooppsskkéé uunniiee,, ttaammČČeesskkoo mmuussíí vvlloožžiitt,, aa jjeenn ččáásstt zz nniicchh vvee ffiinnáállee mmůůžžeeddoossttaatt zzppááttkkyy.. ZZaattíímm ttoo aallee vvyyppaaddáá,, žžee nneeddoossttaannee..NNeejjeennžžee jjssmmee ssii nneeuumměěllii řřííccii oo ppeenníízzee zz ppřřeeddvvssttuupp--nníícchh ffoonnddůů,, aallee aassii ssii nneebbuuddeemmee uumměětt řřííccii aannii oo ttyyttoo..

Bohužel, k vašemu konstatování nemohu než říci:Ano! Má mise, jež by se povětšinou měla odehrávatv Bruselu, je díky tomuto „českému syndromu“ taktrochu torpedována. Rád bych se co nejdříve vrátildo Bruselu, ale dnes vidím, že mnoho podklado-vých materiálů budeme muset spoluvytvářet. Při-nejmenším musím počítat s tím, že se mnoha pří-pravných akcí musím zúčastňovat i v Praze. Takžemísto v Bruselu teď budu v Praze obíhat institucea snažit se v nich přimět odpovědné pracovníky na-jít potřebný standard práce. apod. Je to složitý pro-blém. Na druhou stranu si přiznejme: Rakousku totrvalo šest let, než dokázali získat peníze, které doEvropské unie vložili. Ani u nás to nebude otázkajednoho roku. Musí se začít okamžitě. Ono se totižmělo začít vytvářet projekty přesahující hranice re-gionu minimálně rok dva před vstupem. Evropskáunie je o multiregionální spolupráci. Rád bych pro-to vyzval všechny tvůrčí lidi nejenom v Praze, alev celém Česku (už proto, že Praha jako hlavní měs-to nikdy nebude moci reprezentovat jenom svoje lo-kální zájmy), kteří jsou s to předkládat rozumné pro-jekty, aby pojem lobbismus začali v souvislostis Bruselem vnímat jiným způsobem, než je tadyv Česku (kde je vnímán převážně negativně) obvy-klé. Aby vaše konstatování, že si nebudeme umět ří-ci o evropské peníze, bylo záležitostí pouze tohotoobdobí. A aby toto období bylo co nejkratší.

RRNNDDrr.. JJaann KKoouukkaall

CCIITTYY OOFF PPRRAAGGUUEE –– IInntteerrnnaattiioonnaall AAffffaaiirrss DDeeppaarrttmmeennttJan Koukal – Head of Delegation of Prague to the EUAvenue Palmerston 16, 1000 Bruxelles, Belgiumtel.: 0032 2 230 72 84, fax: 0032 2 230 95 35e-mail: [email protected]➤➤ www.prague-city.cz

1. června byl pro ve-řejnost částečněotevřen zámek ve

Ctěnicích na severový-chodním okraji Prahyproslulý mimořádněatraktivní stálou expozicíkočárů. V jeho přízem-ních prostorách je výsta-va o historii a rekon-strukci objektu. Postup-ně tak vrcholí návrat to-hoto výjimečného areáludo života. Celé první pa-tro zámku pak bude věnováno stálé expozici, jejíž pří-prava je v plném proudu. Po jejím otevření na jaře příš-tího roku bude zpřístupněn celý areál – nejen zámek,ale i půvabně zrekonstruovaný park, na nějž navazujekrajinná partie s rybníkem a lesem. Jak zdůraznil RNDr.Igor Němec, radní hl.m. Prahy pro kulturu a cestovníruch, jedná se o významný počin jak pro turistya návštěvníky Prahy, tak pro její obyvatele, neboť na sa-mém okraji města, již v přírodě, ale stále ještě v dostup-nosti městské hromadné dopravy, vyrůstá místo, kterésvým půvabem, bohatým kulturně historickým obsa-hem i možností relaxace významně rozšiřuje možnosttrávení volného času v naší metropoli.

➤➤ www.pis.cz

o n · s

Z·mek ve CtÏnicÌchotev¯en

»erp·nÌ penÏz z EvropskÈ unie tak trochu torpedov·no

SBA-Expert, a.s.Kongresové centrum Praha

Na Pankráci 17–19/1685, 140 21 Praha 4mobil: 603 517 970, 728 642 063, 602 430 920

tel./fax: 261 174 196e-mail: [email protected], www.sbaexpert.cz

u n · s

s e d m È v y d · n Ì 2 0 0 434

SS ppřřeeddsseeddoouu ppřřeeddssttaa--vveennssttvvaa OOssttrraavvsskkéé vvýýss--ttaavvyy aa..ss.. ppaanneemm KKaarrlleemmBBuurrddoouu jjssmmee ssee ppoottkkaalliinnaa kkoonnffeerreennccii „„DDeessttii--nnaaččnníí mmaannaaggeemmeennttaa zzvvýýššeenníí pprrooddeejjnnoossttiirreeggiioonnuu““ ss ppooddttiittuulleemm„„CCeessttoovvnníí rruucchh -- vvýýzz--nnaammnnýý nnáássttrroojj pprroossppee--rriittyy ttuurriissttiicckkééhhoo rreeggiioonnuuSSeevveerrnníí MMoorraavvaa aa SSlleezz--

sskkoo““ vv ppůůllccee dduubbnnaa vv KKoonnggrreessoovvéémm cceennttrruu nnaa vvýýssttaa--vviiššttii ČČeerrnnáá lloouukkaa.. PPaannee ppřřeeddsseeddoo,, mměěll jjssttee zzddee ppoouu--ttaavvoouu pprreezzeennttaaccii vvěěnnoovvaannoouu SSlleezzsskkoooossttrraavvsskkéémmuuhhrraadduu aa aakkccíímm,, kktteerréé vv nněěmm ppoořřááddááttee.. OOssttrraavvaa jjee pprroommnnee mmeettrrooppoollíí nneejjeenn ssttiižžeennoouu ddůůllnníí aa hhuuttnníí ččiinnnnooss--ttíí,, aallee ii ppllnnoouu ppaammáátteekk.. NNiiccmméénněě oo SSlleezzsskkoooossttrraavv--sskkéémm hhrraadduu jjsseemm nneemměěll ppoonněěttíí.. JJaakk ssee vváámm ppooddaařřii--lloo ttuuttoo ppaamměěttiihhooddnnoosstt vvrrááttiitt ddoo žžiivvoottaa??

Spousta řečí začíná tím, že v poslední řadě jsou topeníze. Peníze byly v první řadě. Ty se na opravy po-dařilo vyčlenit díky maximálně pozitivnímu přístupuzastupitelstva města Ostravy. Kolem hradu nebyl

žádný boj o pozice. Pětapadesát zastupitelů napříčpolitickým spektrem si odhlasovalo, že se hradopraví. To byl základ. Řekl jste, že Ostrava je stiženadůlní a hutní činností. V obecném povědomí stálezůstáváme „východem“ republiky. My z Ostravy to si-ce do Prahy nemáme daleko, ale opačně? Ostravabyla městem s rozvinutým těžkým průmyslem. Ost-rava je městem, kde tento průmysl stále ještě je, alepoměry ekologického zatížení tímto průmyslem se

změnily natolik, že je dnes nádherným čistým měs-tem. A nesouhlasím ani s vaším druhým výrokem, žeOstrava má mnoho památek. Nemá, a to byla zá-kladní myšlenka, proč město zafinancovalo razantnírekultivaci ostravského výstaviště. Když jsme si pro-bírali, kam v Ostravě o víkendech s dětmi, vyšla námzoologická zahrada, Hornické muzeum v Landeku,Ostravská věž a pomalinku jsme končili. Pak už jenhypermarkety a shopping parky… Od nás z Černélouky jsme koukali přes řeku Ostravici na osiřelou ru-inu a přišli s ideou, že by se to tam mělo vyčistit a žeby se měla zprovoznit aspoň tzv. malá prohlídka vě-

že a nádvoří. Sklep strašidel, provozovaný zatímv areálu výstaviště Černá louka, byl jednou z na-šich prvních nových aktivit, kterou jsme zkoušelisprávnost našich záměrů. Stále se těší zájmu ve-řejnosti. Podnikáme další kroky směřující k tomu,aby byl hradní areál čistý, voňavý, uklizený. Abytam mohli přicházet maminky s dětmi apod.Mnoho lidí potvrzuje, že Slezskoostravský hrad

má svůj půvab.V současné doběje prakticky co čtr-náct dnů akce pronávštěvníky hraduv širokém spektruzájmů. Slezskoostravský hrad je již opět začleně-ný do řad českých historických památek a hlavněpřipomíná občanům starou historii města. Nahradě, díky finanční podpoře města, budou po-kračovat další kroky. Neustále se zde pracujea jsem přesvědčen, že finále by mohlo být pěkné.

KKaarreell BBuurrddaa

Slezskoostravsk˝ hradpostavila ve 2. polovinÏ 13. stoletÌknÌûata z rodu Piastovc˘ u brodiötÏpoblÌû soutoku Ostravice a LuËiny

jako pohraniËnÌ pevnost proti ËeskÈ-mu st·tu (Ostravice tehdy byla hra-niËnÌ ¯ekou). Posl·nÌm hradu bylai ochrana zemskÈ stezky z Opavyp¯es HluËÌn a TÏöÌn do Krakova.

O jeho v˝znamu svÏdËÌ i fakt, ûe byljiû ve 13. stoletÌ obehn·n Ëty¯i me-try vysokou a 2,5 m tlustou zdÌ. Bylt¯ÌpodlaûnÌ stavbou s ochrann˝m

hradebnÌm systÈmem. PrvnÌ docho-van· pÌsemn· zmÌnka o jeho exis-tenci se vztahuje k 2. srpnu 1297,

kdy se v OstravÏ seöli moravötÌ a tÏ-öÌnötÌ ölechtici v Ëele s tÏöÌnsk˝m knÌ-ûetem MÏökem a olomouck˝m bis-

kupem DÏt¯ichem z Hradce, abyprojednali spory, kterÈ vznikaly tÌm,ûe hraniËnÌ ¯eka Ostravice v d˘sled-ku Ëast˝ch z·plav mÏnila svÈ ¯eËiötÏ.

Od roku 1327 TÏöÌnsko pat¯Ì k Ëe-skÈmu st·tu a Slezskoostravsk˝ hradztratil funkci pohraniËnÌho hradu.ÿeka Ostravice p¯estala b˝t st·tnÌhranicÌ a stala se hranicÌ mezi pan-stvÌmi olomouckÈho biskupa a tÏ-öÌnskÈho knÌûete, mezi Moravoua Slezskem. Ve Ëty¯ic·t˝ch letech

16.stoletÌ byl Slezskoostravsk˝ hradp¯estavÏn na renesanËnÌ z·mek. By-la vybudov·na vstupnÌ br·na s vÏûÌ,kter· se dochovala dodnes. V roce

1872 z·mek vyho¯el, byl vöak obno-ven. HlavnÌ p¯ÌËinou jeho dalöÌ zk·zy

byla tÏûba uhlÌ. V d˘sledku d˘lnÌËinnosti stavba poklesla

o 16 m a v osmdes·t˝ch letech mi-nulÈho stoletÌ proöla neodbornou

rekonstrukcÌ. V uplynul˝ch dvou de-setiletÌch Slezskoostravsk˝ hrad pro-dÏlal ¯adu necitliv˝ch stavebnÌch z·-sah˘, nÏkolikr·t zmÏnil vlastnÌka, aû

mu nakonec hrozil tot·lnÌ z·nik.Doslova v hodinÏ dvan·ctÈ jej zach-

r·nilo statut·rnÌ mÏsto Ostrava.

Slezskoostravsk˝hrad m· p˘vab

u n · s

w w w . e - v s u d y b y l . c z 35

PPrriimmááttoorraa IInngg.. AAlleeššee ZZeeddnnííkkaajjsseemm ssee zzeeppttaall,, jjaakk vvnníímmáácceessttoovvnníí rruucchh,, jjeehhoo zzááppoorryy ččiippřříínnoossyy pprroo ssttaattuuttáárrnníí mměěssttooOOssttrraavvuu..

Ostrava, jako město s vý-raznou průmyslovou minu-lostí, se za posledních desetlet výrazně změnilo a vyrostlodo krásy. Stále více se pre-zentuje jako město kulturya sportu. Pro rozvoj turistikyse využívá výhodná geografická poloha Ostravy v blízkos-ti hranic dalších dvou států - Polska a Slovenska. Městomá ideální prostory pro konání výstav, veletrhů, kultur-ních setkání či sportovní klání. Návštěvníkům nabízí pes-trou směsici možností, jak strávit volný čas - pro ty, kdose chtějí hýbat, bavit, vidět nebo jen tak odpočívat a ko-chat se krásou přírody. Turisticky velmi lákavé je také nej-bližší okolí Ostravy s širokou nabídkou letní i zimní rekre-ace, lázeňské péče či sportu. Ve své funkci se snažímo to, aby se Ostrava stala městem evropského střihu.O tom, že se to daří, svědčí například úspěšné pořádáníletošního Mistrovství světa v ledním hokeji. Každoročněse ve městě koná řada významných kulturních a jinýchsportovních akcí, jmenujme například atletický mítinkZlatá tretra, zápasy tenisového Davis Cupu či světová li-ga ve volejbale. Z kulturních akcí mezi ty nejvýznamnějšípatří Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj, loutko-vý festival Spectaculo Interesse a také hudební festivalColours of Ostrava. Věřím, že nejen samotní Ostravané,ale také návštěvníci Ostravy naleznou v tomto městěvlastní zalíbení. Je zde řada krásných a zajímaných míst.Stačí jen přijet a prohlédnout si je.

➤➤ www.mmo.cz

IInngg.. AAlleešš ZZaahhrraaddnnííkk

PROGRAMY

9.ñ11. 7. ÑColours of Ostravaìñ hudebnÌ festival

1. 8. ÑOskar·da ñ SDO Brontosau¯iì ñ o dÏtech ñ pro dÏti ñ z·bavy, hry, hudeb-

nÌci, jarmark, ûonglÈ¯i

7. 8. ÑV˝stava ps˘ spoleËensk˝ch plemenì

21.ñ22. 8. ÑBivojìñ piknik na hradÏ, öermÌ¯i,

divadlo, st¯elnice a v˝stava replikhistorick˝ch öÌp˘

11.ñ12. 9. ÑPoh·dkov˝ hradìñ rytÌ¯skÈ slavnosti, hry pro dÏti,

p¯ekvapenÌ pro malÈ i velkÈ

28. 9. Oslavy sv. V·clava

12. 12. ÑSt¯Ìbrn· nedÏle na hradÏì ñ koledy, v·noËnÌ

zvyky a tradice, dobroty, z·bava

19. 12. ÑZlat· nedÏle na hradÏìñ koledy, v·noËnÌ zvyky

a tradice, dobroty, z·bava

PROVOZ HRADU1. dubna aû 30. z·¯Ì

˙ter˝ - nedÏle 10.00 aû 18.00 hodin

(pondÏlÌ zav¯eno)

VSTUPN…dospÏlÌ 30 KË, zlevnÏnÈ 20 KË

rodinnÈ 50 KË

OOssttrraavvsskkéé vvýýssttaavvyy aa..ss..Roman Lilik, správce hradu a pronájmy Výstaviště Černá louka, 728 26 Ostravafax: 596114 962, mobil: 721 262 690e-mail: [email protected]➤➤ www.cerna-louka.cz➤➤ www.slezskoostravskyhrad.cz

u n · s

Přes šest set tisíc diváků a návštěvníků bylo vednech 28. 5. – 6. 6. 2004 přítomno více neždvěma stům akcí festivalu zábavy pod hrady

Špilberk a Veveří se společností Skanska „Brno –město uprostřed Evropy“ a mezinárodní ohňostrojnépřehlídky „Ignis Brunensis“. V jejich řadách se bylomožné setkat s reprezentací obou komor Parlamen-tu ČR, vlády ČR, velvyslanectví, státních, krajskýcha městských institucí, s marketingovými odborníkyz Ruské federace, kteří zde jednali o možnosti spo-lupráce aj. Na pozvání Jihomoravského kraje, statu-tárního města Brna, agentury Czech Tourism a hlav-ního producenta SNIP & CO zde byla i skupina třice-ti novinářů a touroperátorů z Rakouska, Polska,Španělska, už proto, že v Brně probíhalo zasedání

exekutivy světové organizace novinářů cestovníhoruchu FIJET. Mezi velmi významné hosty a aktéry be-zesporu patřily týmy soutěžních ohňostrojných sku-pin – Fuegos Artificiales A. Cabbaler ze Španělska,Panzera di Francesco Bauducco z Itálie a představi-telé ohňostrojných společností, které se ucházejío účast v dalších ročnících přehlídky – Pyro 2000 –Velká Británie, Macedos Pirotecnia – Portugalsko,Vogler Feuerwerk – Rakousko, Privatex Pyro - Slo-vensko. Hlavní cenu mezinárodní soutěžní přehlídkyohňostrojů „Ignis Brunensis“ statutárního městaBrna a Jihomoravského kraje si letos z Brna odvezloFlash Barrandov speciální efekty.

➤➤ www.bmue.cz➤➤ www.flash-sfx.cz

ZlatÈ jablkoFIJET Brnu

Mezinárodní federace novinářů a publicis-tů cestovního ruchu FIJET každoročněoceňuje některou z mimořádných lokalit

mezinárodního turismu „Zlatým jablkem FIJET“. Tu-to cenu si vítězný kandidát – místo, město, památ-ka či oblast nebo areál – získá za svou pozoruhod-nou kulturní, historickou, politicko-společenskou,ekologickou či jinou hodnotu nebo význam, popř.za mimořádně zdařilou rekonstrukci nebo péčio udržování turisticky atraktivních cenných objek-tů, za mimořádný druh nebo rozsah aktivit v oblas-ti turismu apod. Poslední z uvedených důvodů byltím, který přinesl prvenství Brnu pro rok 2004. Vi-ceprezident FIJET Miguel Angel García Brera zeŠpanělska i člen exekutivy Ozcan Sandikciogluz Turecka při předávání „Zlatého jablka FIJET“dorukou brněnského primátora Petra Duchoně mj.uvedli: „Festival Brno-město uprostřed Evropy jemezinárodně ojedinělý nejen tím, že do obdobícca jednoho týdne soustřeďuje na stovky kultur-ních, poznávacích, zábavních a sportovních akcí,které přilákají přes půl milionu návštěvníků, ale ta-ké mezinárodní soutěží v komponovaných ohňos-trojích, které se zúčastňují nejlepší týmy zemí s oh-ňostrojnou tradicí“. Mezi destinacemi, které semohou získáním „Zlatého jablka FIJET“ pochlubit,jsou např. York ve Velké Británii, Pézenas ve Fran-cii, Sarajevo v Chorvatsku, Bukovina v Rumunsku,Turku ve Finsku, Suzdal v Rusku, Antverpy v Belgii,Sharm el Sheikh v Egyptě, Cartagena de Indiasv Kolumbii, Tyr v Libanonu, toulky krytými vozy poIrsku atd. Členové exekutivy FIJET v Brně uskuteč-nili své řádné zasedání, věnované přípravě výroč-ního kongresu, volbě Výkonného výboru FIJET, pro-vozu webových stránek, přípravě publikací, člen-ským otázkám a hospodaření federace. Účastnilise vybraných akcí festivalu – především ohňostro-jů a výletů do brněnského okolí. Ocenili zejménaMoravský kras, Lednicko-Valtický areál i návštěvuvinného sklepa Kovacs. K úspěšné misi exekutivyFIJET svou podporou přispěly ČSA, hotely PařížPraha, Pyramida Praha, Ramada Airport a Co-rinthia Towers Praha, Euroagentur Praha a CK Fer-tour Praha. O pobyt v Brně se za podpory Jihomo-ravského kraje postarala firma SNIP & Co., hotelVoroněž, DCK Čebus a další organizace.

Miroslav Navara

s e d m È v y d · n Ì 2 0 0 436

HlavnÌ cenu Flash Barrandov

speci·lnÌ efekty

Date post:	25-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

pr˘vodce labyrintem ËeskÈho cestovnÌho ruchu¡hled-100.pdf · pr˘vodce labyrintem ËeskÈho...

Documents