p sí příbuzní 30 psí kusy Neobvyklé společenství na Svatém Kopečku V přírodě obývají psovité a medvědovité šelmy jedno teritorium běžně, v zoologických zahradách však takové společenství uvidíme jen výjimečně. U nás ho můžeme pozorovat v Zoologické zahradě Olomouc na Svatém kopečku. A je na co se dívat. V přírodě žijí na stejných místech, obývají stejná teritoria, byť přátelé rozhodně nejsou. Neboť v drsné přírodě jde o přežití a medvědi a vlci jsou do jisté míry potravní konku- renti. Jejich soužití, jaké můžeme vidět v olo- moucké zoo, se v zajetí vidí jen opravdu málokdy. A umožňují ho nejen samotná zvířata, medvědi ba- ribalové a arktičtí vlci, ale také tři rozlehlé výběhy na svahu, do kterých lze nahlížet ze tří stran a ještě z chodníčku vedoucího ve čtyřech metrech nad částí areálu. Tráva, les, skalní stěna a potok jsou další přednosti plochy, určené pro společný pobyt medvědů a vlků. A ještě jedna zajímavost – oploce- ní je sice běžné jako v jiných zoo, v Olomouci však mají mezi výběhy kromě vstupních vrátek také kamenné průlezy, kterými se protáhnou pouze vlci. To umožňuje vlkům vstup do medvědího výběhu a návrat ke svým brlohům. Nežádoucí konflikty Ne vždy je však možný takovýto volný pohyb vlků, neboť pracovníci zoo se obávají konfliktu s fatálními následky v době, kdy se smečka stará o štěňata. Štěňata vlků, stejně jako psů, zkoušejí hranice, co vše si mohou dovolit. A tak staré přísloví – jsi mrzutý jako medvěd – by se nejspíš projevilo i zde. Stačilo by jedno silné medvědí ohnání nebo dokonce ublížení mláděti, a to by jistě smečka nenechala bez odezvy. A při silné početní převaze by medvěd neměl šanci. To je důvod, proč se v létě musíme spokojit v areálu baribalů s menším počtem vlků, obvykle se dvěma. Ale ani tak návštěvníci nejsou ochuzeni o kontakty vlků a medvědů. Je pravda, že starou medvědici trápí kloubní onemocnění a nestojí o jakýkoliv kontakt se svým medvědím parťákem, natož s vlky. Dokáže to dát najevo tak razantním způsobem, že má po jediném výpadu nadlouho pokoj. Tomu vlci rozumějí, ale o to více si užívají s mladším samcem. Nutno dodat, že vždy s pat- řičným respektem. Tak početnou smečku vlků lze u nás vidět jen výjimečně
Transcript
p sí příbuzní
30 psí kusy
Neobvyklé společenství
na Svatém KopečkuV přírodě obývají psovité a medvědovité šelmy jedno teritorium běžně, v zoologických zahradách však takové společenství uvidíme jen výjimečně. U nás ho můžeme pozorovat v Zoologické zahradě Olomouc na Svatém kopečku. A je na co se dívat.
V přírodě žijí na stejných místech, obývají stejná teritoria, byť přátelé rozhodně nejsou. Neboť v drsné přírodě jde o přežití
a medvědi a vlci jsou do jisté míry potravní konku-renti. Jejich soužití, jaké můžeme vidět v olo-moucké zoo, se v zajetí vidí jen opravdu málokdy. A umožňují ho nejen samotná zvířata, medvědi ba-ribalové a arktičtí vlci, ale také tři rozlehlé výběhy na svahu, do kterých lze nahlížet ze tří stran a ještě z chodníčku vedoucího ve čtyřech metrech nad částí areálu. Tráva, les, skalní stěna a potok jsou další přednosti plochy, určené pro společný pobyt medvědů a vlků. A ještě jedna zajímavost – oploce-ní je sice běžné jako v jiných zoo, v Olomouci však
mají mezi výběhy kromě vstupních vrátek také kamenné průlezy, kterými se protáhnou pouze vlci. To umožňuje vlkům vstup do medvědího výběhu a návrat ke svým brlohům.
Nežádoucí konfliktyNe vždy je však možný takovýto volný pohyb vlků, neboť pracovníci zoo se obávají konfliktu s fatálními následky v době, kdy se smečka stará o štěňata. Štěňata vlků, stejně jako psů, zkoušejí hranice, co vše si mohou dovolit. A tak staré přísloví – jsi mrzutý jako medvěd – by se nejspíš projevilo i zde. Stačilo by jedno silné medvědí
ohnání nebo dokonce ublížení mláděti, a to by jistě smečka nenechala bez odezvy. A při silné početní převaze by medvěd neměl šanci. To je důvod, proč se v létě musíme spokojit v areálu baribalů s menším počtem vlků, obvykle se dvěma. Ale ani tak návštěvníci nejsou ochuzeni o kontakty vlků a medvědů. Je pravda, že starou medvědici trápí kloubní onemocnění a nestojí o jakýkoliv kontakt se svým medvědím parťákem, natož s vlky. Dokáže to dát najevo tak razantním způsobem, že má po jediném výpadu nadlouho pokoj. Tomu vlci rozumějí, ale o to více si užívají s mladším samcem. Nutno dodat, že vždy s pat-řičným respektem.
Tak početnou smečku vlků lze
u nás vidět jen výjimečně
31psí kusy
Žádná nuda Sousedství vlků a medvědů a především jejich společný výběh neslouží jen ke zvýšení atraktivnosti této části zoo, a tedy přitažlivosti pro návštěvníky, ale prospívá i samotným zvířatům. V Olomouci se totiž společenství vlků a medvědů nenudí, zatímco v jiných výbězích a v jiných zoo musí bojovat proti nudě zvířat takzvaným enrichmentem, tedy vymýš-lením a prováděním různých opatření ke zvýšení aktivity zvířat (například velké kočky se dobývají do balíku, v němž je ukryté maso, nebo si musí krmnou dávku snést ze stromu či strhnout z kladky a podobně). Jakmile se v našem případě vlk blíží k medvědovi, oba jsou ve střehu. Vlk se sice občas
snaží dostat k sokovi nenápadně a zezadu, to se mu však v podmínkách výběhu s nízkou trávou nemůže povést. Tak se chvíli zkouší parfémovat medvědím trusem, ale ani maskování vlčího pachu mu nikterak nepomůže. Nezbývá než provokace zpředu. Bude to však starší baribal brát od sotva dospělého vlka jako výzvu ke hře? Ne. Jen se po vlkovi ožene a ten hbitě uskočí. Zda to byl jen instinktivní úhybný manévr nebo už má zkušenosti s velmi dlouhými nebezpečnými medvědími drápy, to nikdo neví. Vlk je však zvíře chytré a nikdy zbytečně neriskuje. A tak když svými výpady a provokacemi nezískal
baribala ke hře, aspoň si posílil nějaké dřívější zkušenosti.
Medvěd to bere jinakA jaký vůbec má medvěd samotář vztah ke hře? Podle Američana Benjamina Kilhama, který mnoho roků studoval chování baribalů a několik jich v horách dokonce odchoval, medvědi nemají smysl pro takové hry, které by se nám líbily a které vidíme u mnoha jiných zvířat. Hrát si se štěňaty, ale třeba i s tygříky nebo se lvíčaty je nám příjemné, s med-víďaty to je však složitější. „Medvíďata nijak zvlášť nereagovala na láskyplná gesta, kterými lidé běžně
zahrnují kočky a psy, jako například popleskání, dr-bání, pohlazení po srsti. Když už se nějak projevila, pak to bylo kousnutím nebo rozčileným bručením na znamení nespokojenosti, leckdy se i snažila drá-py odstrčit dlaň, kterou se člověk snažil pohladit je po hlavě, krku nebo zádech. Kromě toho jsem mezi nimi nikdy nepozoroval žádné vzájemné olizování nebo pulírování,“ uvádí Kilham ve své knize Mezi medvědy. Přesto se autor pokoušel o nemožné. „Čím víc vyváděl, tím pravděpodobněji jsem mohl očekávat, že si bude hrát natolik surově, až mne kousne. I když kousance nebyly myšleny zas tak zle a neměly způsobit žádnou zvláštní újmu, pokaždé jsem skončil s bolestivými škrábanci všude tam, kde se mu podařilo mne zuby zachytit. Neměl jsem totiž tlustý medvědí kožich a volnou kůži, takže jsem ani jinak dopadnout nemohl. Rozčilený medvěd je těžko zvládnutelný, ať je velký nebo ještě malý. Vyřešil jsem to tak, že jsem vždycky
Baribal, jinak také severoamerický černý medvěd, žije v USA a v Kanadě v místech s rozsáhlými a souvislými plochami lesů zřejmě v počtech, ze kterých mnozí farmáři i obyvatelé kolem hor nemají radost. Odstřel baribalů je regulovaný. Samec dosahuje váhy 270 kg a délky ke dvěma metrům, samice bývá o čtvrtinu menší a lehčí. Žije samotářsky, samice rodí 2–4 mláďata. Živí se rostlinami, loví ryby a menší savce, nevyhýbá se ani mršině. Zimu prospí v brlohu.
I když kousance nebyly myšleny
zas tak zle, pokaždé jsem skončil
s bolestivými škrábanci
Parfémování vlkům v domovině pomáhá, u medvědů ani trochu
Rozlehlý a členitý výběh umožňuje baribalovi mnoho aktivit
p sí příbuzní
32 psí kusy
honem spěchal pryč a snažil se najít pro medvídka něco na hraní nebo k snědku, abych tak odvedl jeho pozornost. Dobrá nálada se zpravidla záhy vracívala zpět,“ popisuje Kilham jednu z dalších povahových charakteristik baribalů.
Studnice poznáníPozorovat vlky v jejich přirozeném prostředí je velmi obtížné a teprve až v posledních letech k tomu etologům pomáhá nová generace záznamové a přibližovací techniky. I tak jsou to obvykle jen fragmenty jejich smečkového života. Proto jsou také poněkud rozdílné pohledy na jejich chování, zvláště když se pak porovnává s chováním psů. Vynořují se třeba názory, že dlouho užívaná přirovnání chování psa k vlčím projevům jsou mylná. „Je nutné vzít v úvahu, že některé druhy chování (hrabání, chození dokola před ulehnutím a další) jsou stejné u vlka i u psa, ale v řadě ohledů se chovají zcela odlišně. Proto nevěřím, že bychom měli srovnávat chování vlka a psa, protože, stručně řečeno, pes není vlk,“ tvrdí zkušený cvičitel psů Barry Eaton ve své knížce Psí dominance: mýtus nebo skutečnost? Ale ať už je diskuse či pravda o (ne)podobnosti vlčí dominan-ce té psí jakákoliv, stojí za to pozorovat velkou vlčí smečku v Olomouci a vytvářet si svůj názor. Možná je to nejlepší ve dnech půstu. To dostávají vlci jen pár kousků pečiva, aby návštěvníci nebyli v době komentovaného krmení (14.00 hod.) ošizeni o podívanou. Díky své početnosti smečka po krátké konzumaci začne rozvíjet na více místech repertoár chování, které v jiné zoo neuvidíme. Jednotlivci nebo skupinky mladých vlků si utvářejí vztahy, což se neobejde bez scének a zvukových projevů připomínajících trpícího psa.
Špatné argumenty V zoo na Svatém Kopečku můžeme dokonce porovnávat, jak se početná skupina vlků ze severu liší od malé skupiny vlků iberských. Ti pocházejí ze Španělska a patří mezi ohrožené druhy (existuje 1500–2000 kusů). Jejich projevy při získávání dominance nad jiným jedincem se zdají mnohem drsnější, než je tomu u vlčích kolegů ze severu. „Vlci jsou zlí,“ komentují dětem málo informova-ní rodiče dramaticky vypadající situace, kdy se utvářejí vztahy mezi jedinci ve smečce. Tím posilují názory dětí na nebezpečnost vlků, které mívají z různých pohádek, kde vlk bývá v nelichotivé roli. Ve skutečnosti se však „zlí“ vlci ve smečce zraní jen výjimečně. Hluboce fixované dědičné schéma chování jim velí, že vztahy ve smečce musí být jasně vymezené od nejvyššího až po posledního člena, ale nesmí se při tom zranit, neboť to smečku oslabuje jak při lovu, tak při obraně svého teritoria před jiným predátorem nebo konkurenční smečkou. Jak však vyplývá ze zkušeností pracovníků zoo, tato málo početná smečka je opravdu razantní až nebezpečná, proto nikdo z personálu zoo nesmí při krmení do výběhu – na rozdíl od vlků arktických, mezi které vstoupí ošetřovatelka a hází jim maso. Ale ani u seveřanů se nedá riziko napadení vyloučit, třeba v situaci, kdyby žena uklouzla, zranila se a nemohla vstát. Pak by vlci mohli zkoušet, co vše si mohou na zraněného člověka dovolit. „Pro takový případ musí při každém krmení být přítomná druhá kvalifikovaná osoba, která v kritické chvíli vstoupí do výběhu a smečku oddělí od zraněné,“ takto jsou informováni návštěvníci při komentovaném krmení.
Těšte se na zlodějeZajímavostí kolem vlků, baribalů a mnoha dalších zvířat je na Svatém kopečku u Olomouce více než dost, a proto stojí za to udělat si výlet do tohoto krásného kouta Hané. A můžete se těšit na něco, co jinak nemá nikdo rád – na zloděje. Více než kdo jiný totiž v tomto kraji kradli makakové červenolící, mezi kterými se dalo procházet jejich velkým lesním výběhem. Momentálně je sice výběh v rekonstrukci, ale snad už příští rok se můžeme těšit na tuto oje-dinělou zvláštnost. Protože se makakům hodí téměř vše, co je volně dostupné, jako třeba jen tak v ruce držený mobil, fotoaparát nebo na kočárku položená
Vlk arktický obývá nehostinné kraje převážně za Severním polárním kruhem. Živí se středními a velkými savci. Jako všechny zvířecí druhy žijící na drsném severu, jsou i tito vlci mohutnější, váží až 65 kg. Samice rodí po 62–65 dnech tři až šest nebo i více mláďat, která kojí do dvou měsíců. Na rozdíl od medvědů se na výchově potomků podílí i otec. V dospělosti mají trvale bílou srst. Počty arktických vlků jsou ustálené a nehrozí jim vyhynutí jako řadě jiných poddruhů vlků. Lávka vede do momentálně rekonstruovaného
výběhu nenechavých makaků.
Zoologická zahrada Olomouc Darwinova 29779 00 Olomouc – Svatý Kopeček, tel.: +420 585 151 601e-mail: [email protected]řeno denně po celý rok, prodej vstupenek:leden—únor 9:00—16:00březen 9:00—17:00duben—srpen 9:00—18:00září 9:00—17:00říjen—prosinec 9:00—16:00
Vstupné sezónní mimosezónní duben – září říjen – březenDospělí 110 Kč 80 KčDěti od 3 do 15 let, studenti do 26 let, 70 Kč 50 Kčdůchodci Děti do 3 let zdarma zdarma
33psí kusy
dětská lahev na pití či sušenky, v mžiku o to přijdete. A šance na vrácení drahých nebo důležitých věcí – ještě fungujícího fotoaparátu nebo peněženky s nepoškozenými doklady – není vždy jistá. Proto po znovuotevření výběhu dbejte pokynů při vstupu mezi tyto nenechavce. A jste-li v kraji na dovolené se svým psem, nemusíte ho svěřovat známým nebo ho dávat do psího hotelu. Do olomoucké zoo se může i se psy a nebudou se tam nudit, neboť se setkají se zvířaty, jejichž pachy ani způsoby pohybu dosud nikde nezaznamenali, a vy budete mít o zážitek navíc, když uvidíte, jak reagují.
Text a foto: Josef Růžička
Průchody, kterými se vlci mohou
dostat k medvědům
Štěňata jsou důvodem, proč nemá smečka volný přístup k baribalům
Inzerce
zánětyhorních cestdýchacích
prevence onemocnění dýchacího
ústrojí
posiluje
imunitu kašelVýhradní distributor pro ČR:
Economy Class Company s.r.o.: Praha 10, Na Výhledech 1234/8tel.: 274 781 415, [email protected]
