PSMcelého okna Jednoznačné přednosti, které systém REHAU Comfort-Design nabízí: moderní...

T ¤ E T Í â Í S L O

2005

www.psmcz.cz

stavebn í infozpravodajPSM

Roletový nadokenní prvek REHAUTechnicky dokonalé!

NOVÉ !

Comfort_Design_LETAK_Rolety 11.4.2005 11:27 Stránka 1

Možnost ovládání popruhem,klikou nebo elektrickým moto-rem

Pro snadný a bezúdržbovýprovoz: roletová hřídel uloženáa kuličkovém ložisku

Není potřeba samostatnéhoroletového trychtýře, vše jeintegrováno do upevňovacíhodílu

Armování ve vnější stěnězvyšuje stabilitu

Začišťovací úhelník zvenku

Kartáčkové těsnění prozvýšení tepelné a hlukové izo-lace

Hliníková koncová lišta s dora-zovými kolíky

Spojovací lišta pro upevněníroletového prvku na rámovýprofil

Nadokenní prvek s komůrko-vými profily z PVC odoláva-jícímu povětrnostním vlivům

Armování horní stěny zvýšenístability roletového truhlíku

Různé typy izolačních klínůpodle požadavků na tepelnouochranu

Začišťovací úhelník zevnitř

Revizní klapka otevíranásměrem dolu

Průchodka popruhu s kartáč-kovým těsněním

U profil pro revizní klapku

Přídavné armování v překlado-vém profilu pro zvýšení tuhosticelého okna

Jednoznačné přednosti, kterésystém REHAU Comfort-Designnabízí:● moderní spojovací techniku

s vlastním oknem● čtyři různé velikosti truhlíků● pro novostavby, rekonstrukce

a pro výšky až do 3,5 m● bezproblémově integrovaná síť

proti hmyzuNově je nyní v nabídce speciálněpro velikost 214 řešení revizní klap-ky pro přístupem spodem.

Vzhledově vždy hezké, vyhovujekaždému statickému požadavku,s možností výběru několika druhůtepelné a hlukové izolace a samo-zřejmě i s elektrickým pohonem.

Více než jen roleta do novostavby.Roletový nadokenní prvek 214 mmnenabízí jen přednosti rolet donovostaveb. Kombinací s novýmřešením revizní klapky, která se ote-vírá směrem dolu, se odstranilamožnost poškození stěn s malbounebo tapetami při případných opra-vách rolety.

Známý program příslušenství jeu korpusu 214 rozšířen o možnostpoužití lamely s šířkou 52 mm, širo-ký popruh a hřídel s průměrem od 60 mm. Různé zateplovací klíny jsou samozřejmě použitelnéi v tomto případě.

Přednosti odnímatelné revizní klapky:● revizní klapka otevíraná směrem

dolu● snadné otevírání revizní klapky

po odšroubování šroubů● šrouby jsou schované v drážce

přikryté naextrudovanou krytkou● roletový truhlík je možné na

vnitřní straně zednicky začistit● žádná poškození malby nebo

tapet při opravách rolety

Roletový truhlík o velikosti 214:Otevírání revizní klapky směrem dolu

769.001 CZ-0405

Praha REHAU, s. r. o., Obchodní 117, 251 70 Čestlice, tel.: 272 190 111, fax: 272 680 176, e-mail: [email protected], [email protected], www.rehau.cz

Brno REHAU, s. r. o., Vídeňská 122, 619 00 Brno, tel.: 547 425 582, fax: 547 425 583, e-mail: [email protected], [email protected], www.rehau.cz

11

109

2

1

3

4

56

7

8

16

15 1413 12

1

2

3

4

5

6

7

8

15

14

13

12

11

10

9

16

Comfort_Design_LETAK_Rolety 11.4.2005 11:27 Stránka 2

eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000

• Centrum vzorových domů EDEN 3000 • Vzorkovna stavebních materiálů

• Poradenské středisko Stavební fakulty VUT v Brně

• Prospektový servis • Prodejna odborné literatury

• Semináře, konference, kongresy • Podnikatelské mise do zahraničí

Otevřeno denně 10 až 18 hod.

Vstup vzorkovnou v přízemí budovy býv. Tuzexu vedle brány 9 BVVBauerova 10, 603 00 Brno

Kontakt:tel.: 541 152 861 (info pro vystavovatele)

541 152 515 (info pro návštěvníky)e-mail: [email protected]

www.stavebnicentrum.czwww.bvv.cz/eden3000

inz EDEN 210x297 1 3/31/05, 11:12:54 AM

PSM – stavební infozpravodaj 3/2005, 5. roãník. ·éfredaktor: Alena Janãová. Redakãní rada: Marie Báãová (IC âKAIT), Eva Hellerová, Josef Michálek (Fakulta stavební âVUT), Zdenûk Mirvald(jednatel PSM CZ). Inzerce: Michal Va‰koviã, tel./fax 224 310 504, 602 952 112; Václav ·ulc, tel. 224 312 401, 606 781 543; Petr Bure‰, tel. 233 330 219, 606 510 110; zastoupení Brno: Václav Karlík, tel. 545 117 433,728 734 251; zastoupení Ostrava: Josef Kirnig, tel. 597 577 399, 606 746 722; vydavatel: PSM CZ, s.r.o., Velflíkova 10, 160 00 Praha 6, tel. 224 310 031, 224 310 504, e-mail: [email protected], [email protected],[email protected], www.psmcz.cz. Tisk: Tiskárna Petr Po‰ík. Zaregistrováno: MK âR E 11138.

Pfiipíjím na zdraví

v‰em obchodním pfiátelÛm, kolegÛm,ãtenáfiÛm na‰eho ãasopisu, ale i tûm,ktefií úspû‰nû pfiekonávají podmínkyk rozvoji podnikání, zejména mal˘cha stfiedních podnikÛ a firem. KaÏd ,̆ kdo podniká, dobfie ví o ãem jefieã a kde je „jádro pudla“.

Kdysi fiekl pan ministr prÛmyslu a obcho-du pan Milan Urban: „Rozvoj podnikání,zejména mal˘ch a stfiedních podnikÛ,má pro âeskou republiku mimofiádn˘v˘znam, a to jak pro vytváfiení pracov-ních pfiíleÏitostí, tak i pro podporu roz-voje obcí, mûst a regionÛ, zvlá‰tû pakv souvislosti se vstupem âeské republi-ky do Evropské unie“.Nejsem pfiesvûdãen o tom, Ïe to myslelupfiímnû. Skuteãné podmínky jsou tako-vé, Ïe právû fiada mal˘ch a stfiedních fi-rem ukonãila své podnikatelské aktivity.Naopak velké zahraniãní firmy a nadná-rodní spoleãnosti vyãerpaly své daÀovéprázdniny a stûhují svá sídla do zahra-niãí, kde daÀové povinnosti jsou zcelaodli‰né a pfiíznivûj‰í neÏ v âeské repub-lice.Není se ãemu divit, vÏdyÈ témûfi celá po-litická garnitura, a je jedno jestli zpravaãi zleva, je jak se fiíká „za vodou“.Nechci konkrétnû zmiÀovat majetkovéa finanãní skandály, které probûhly tiskemo této skupinû HOMO, protoÏe vût‰inaobãanÛ uÏ reaguje na tyto skuteãnostivelice flegmaticky bez zájmu, a naopakpoãítá s tím, Ïe jde o bûÏn˘ rituál.

Jednu podstatnou snahu na‰ich vládcÛale musím opravdu velice váÏnû komen-tovat. Jde, váÏení pfiátelé a kolegovéãtenáfii, o zcela v˘jimeãn˘ nápad, kter˘má krásn˘ název: „CELOÎIVOTNÍ IMU-NITA“. Vysvûtlím oã jde, a jak má fiadov˘obãan tuto zhovadilost chápat. „Vstupdo politiky a mÛÏe‰ v‰e, jsi nedotknu-teln ,̆ nic se ti nemÛÏe stát.“ Zfiejmû jdeo ãeskou mentalitu a není se ãemu divit. Jenom jsem hroznû rád, Ïe v‰echny tytopolitické hulvátské man˘ry jednou skon-ãí, stejnû jako ostatní slu‰ní lidé naonom svûtû. BohuÏel, váÏení politiãtíbohémové, pfieci se jednou sejdeme, ne-boÈ NESMRTELNOST se skuteãnû odhla-sovat ani koupit nedá. Pfiesto pfieji v‰em, ktefií to myslí skuteã-nû upfiímnû, krásné prázdniny a radost-nûj‰í chvíle na dovolené.

Tû‰ím se na Vás na zaãátku ‰kolníhoa vzdûlávacího roku ve druhém pololetí2005.

Ing. Zdenûk Mirvaldjednatel spoleãnosti

PSM stavební infozpravodaj 20053

O B S A H

ST¤E·NÍ KRYTINA, KONSTRUKCE OdvodÀování a odvûtrávání ploch˘ch stfiech 4SANACE BUDOV Regenerace a sanace budov 10

Nanotechnologie a finální povrchy 12SOLÁRNÍ TECHNIKA, VYTÁPùNÍ Solární systémy ROTO 14

Stínící technika 17Tepelné fan-coily MINIB 19

VZDùLÁVÁNÍ Odborné semináfie na Slovensku 20STAVEBNÍ V¯PLNù GaráÏová vrata Alulux 22NOVÁ CIHELNA Wienerberger otevírá nejvût‰í cihelnu v âR 26TÉMA Stavební veletrhy Brno 2005 29

Plán odborn˘ch semináfiÛ 36DLAÎBY, OBKLADY Novinky 2005 od Lasselsbergera 42


Problematika návrhu správného a doko-nalého odvodnûní stfiechy se dá rozdûlitdo dvou hlavních ãástí:

� návrh tvaru a skladby stfie‰ního plá‰tû� návrh provedení v‰ech detailÛ stfiechy

Otázka tvorby detailÛ na stfie‰e je velmi‰iroká a vzhledem k charakteru ãlánkuse budeme v dal‰ím textu vûnovat pou-ze tvorbû detailÛ vtokÛ ploch˘ch stfiech.

Tvar stfie‰ního plá‰tû je urãen zejménapÛdorysem objektu, ale také jeho vnitfi-ní dispozicí, která mÛÏe velmi v˘raznûovlivnit umístûní vtokÛ. Základní nor-mou, kterou by se mûl projektant pfii na-vrhování stfiech fiídit, je âSN 73 1901:1999 Navrhování stfiech – Základní usta-novení. V tomto dokumentu jsou defi-novány v‰echny dÛleÏité parametry, sekter˘mi je potfieba pfii návrhu stfie‰níhoplá‰tû uvaÏovat. Na tomto místû je nut-no zdÛraznit návrh dostateãného sklo-nu stfiechy. Norma poÏaduje minimálnísklon 1° v celé plo‰e stfiechy, pfiiãemÏmaximální sklon, kdy se stále jedná o ná-vrh ploché stfiechy, je limitován hodno-tou 5°. Vlastní sklon je pak dosaÏen po-mocí spádové vrstvy pfiíp. sklonemstfie‰ní konstrukce.

Odvodnûní jednoplá‰Èov˘ch ploch˘chstfiech je pak moÏné provést dvûma zpÛ-soby:

� dovnitfi dispozice prostfiednictvím stfie‰-ních vtokÛ� vnû dispozice pomocí podokapních

ÏlabÛ

OdvodÀování ploch˘ch stfiech s vyuÏitím v˘robkÛfirmy HL Hutterer-Lechner GmbH

Vzhledem k v˘robnímu programu firmyHL Hutterer-Lechner se dále budeme vû-novat pouze odvodnûní prostfiednictvímstfie‰ních vtokÛ. Z hlediska poÏadavkÛna dostateãné odvodnûní stfiechy je nut-no navrhnout správnou dimenzi odvod-Àovacího potrubí dle âSN EN 12 056-3a âSN 75 6760 a dále dostateãn˘ poãetvtokÛ. âSN 73 1901:1999 a normy v˘‰euvedené doporuãují pro kaÏdou odvod-Àovanou plochu navrhnout min. 2 vtoky,v pfiípadû pouÏití 1 vtoku pak doplnitstfiechu bezpeãnostním pfiepadem. Umís-tûní vtokÛ na stfie‰e je ovlivnûno zejmé-na vnitfiní dispozicí objektu, ale i zde jemoÏné se fiídit nûkolika doporuãeními:

� maximální vzdálenost vtokÛ do rozvodíjednotliv˘ch stfie‰ních ploch by nemû-la pfiesáhnout 15 m (lépe v‰ak 10 m)� minimální vzdálenost vtokÛ od svisl˘ch

konstrukcí vystupujících nad stfie‰nírovinu (atiky, komíny apod.) je 1 m� v˘‰ková úroveÀ horního líce vtoku

musí b˘t umístûna v nejniÏ‰ím místûpfiíslu‰né odvodÀované plochy (firmaHL doporuãuje osadit vtok min 5 mmpod tuto úroveÀ).

Dal‰ím dÛleÏit˘m krokem pro zaji‰tûní100% funkãnosti vtoku je jeho dokonalénapojení na hydroizolaãní vrstvu, pfií-padnû na dal‰í vrstvy stfie‰ního plá‰tû,u kter˘ch poÏadujeme odvod vody. Totonapojení je v pfiípadû vtokÛ firmy HLumoÏnûno dodávkami vtokÛ s izolaãní-mi manÏetami naintegrovan˘mi na tûlevtoku pfiímo z v˘roby, a to manÏetamiz asfaltového pásu. Pro ostatní (mûkké– fóliové) materiály pfiípadnû specifické

podmínky montáÏe vtoku (Ïlaby atd.)je moÏno objednat izolaãní soupravyumoÏÀující tûsné napojení tûchto vrstevna sestavu vtoku. Tedy pro napojení fó-liov˘ch systémÛ slouÏí nerezová svornápfiíruba, která tyto mûkké fólie sevfiek pevnému izolaãnímu límci vtoku.

Pfii tvorbû dokonalého detailu osazenístfie‰ního vtoku se nesmí zapomenoutna tepelnou izolaci. Z dÛvodu moÏnéhopromrzání vtokového prvku a jeho okolív zimním období je nutno zajistit jehotepelnou izolaci. V˘robky firmy HL jsouvyrábûny nejmodernûj‰ími technologie-mi, které svou konstrukcí zdvojené stû-ny (mezera je vyplnûna vzduchem) vto-ku zaji‰Èují primární ochranu protivzniku tepelného mostu v oblasti vtoku.Pro dokonalej‰í ochranu proti zamrzánívtoku je moÏné objednat verze vtokÛv úpravû s elektrick˘m vyhfiíváním (ozna-ãení napfi. HL 62.1). Dal‰ím tepelnûizolaãním prvkem je osazení vtoku domontáÏní PUR pûny, která kromû fixaãnífunkce také pfiispívá k eliminaci tepel-n˘ch mostÛ. Posledním krokem pro do-konalé omezení tepeln˘ch mostÛ je vy-plnûní v‰ech voln˘ch prostorÛ kolemsestavy vtoku tepelnou izolací z mine-rální plsti a provedení tepelné izolacesvodového potrubí min. na v˘‰ku po-sledního podlaÏí. Tato izolace neplní jenfunkci tepelnû izolaãní, ale také zvukovûizolaãní.

Pro odbornou vefiejnost z fiad projektan-tÛ a realizaãních firem pfiipravuje ãeskézastoupení firmy HL Hutterer-LechnerGmbH ve spolupráci se sv˘mi externímispolupracovníky elektronickou prezen-taci t˘kající se problematiky správnéhoosazení vtoku do stfie‰ního plá‰tû.Prezentace obsahuje více neÏ 130 detai-lÛ správného osazení rÛzn˘ch typÛ vto-kÛ a jejich pfiíslu‰enství z v˘robníhoprogramu firmy HL do témûfi v‰ech typÛstfie‰ních plá‰ÈÛ. Prezentace je pfiehled-nû rozdûlena do nûkolika ãástí podletypu stfie‰ních plá‰ÈÛ a dále pak podlezpÛsobu vyuÏití stfie‰ního plá‰tû. Orien-tace v prezentaci je zcela intuitivní, kaÏd˘detail je moÏné si prohlédnout pomocíaplikace Autodesk VoloView®, pfiípadnûsi detail vyexportovat ve formátu DWGpfiíp. DXF pro dal‰í úpravy. U detailÛ jepfiiloÏen také popis pouÏit˘ch v˘robkÛze sortimentu firmy HL, pfiiãemÏ u vût‰i-ny v˘robkÛ je vytvofieno také propojenína katalog, kter˘ je souãástí prezentaã-ního CD. Toto CD by mûlo pomoci v‰emzájemcÛm o danou problematiku získat


ucelen˘ pfiehled jednak o zpÛsobech a moÏnostech správnéinstalace stfie‰ních vtokÛ do skladby stfiechy, jednak o v˘rob-ním sortimentu spoleãnosti HL v oblasti stfie‰ních vtokÛ. CDje distribuováno zájemcÛm prostfiednictvím zastoupení firmyHL v âeské republice od mûsíce bfiezna 2005, kontaktní úda-je naleznete uvedeny níÏe. �

HL Hutterer-Lechner GmbHTechnická kanceláfi âRIng. Jaroslav MaÀas, Tom Zelen˘Hvozdíková 6, 612 00 Brnotel./fax: 545 223 420e-mail: [email protected], [email protected]


Dvouplá‰Èové odvûtrávané ploché stfie-chy mají ale také urãité nev˘hody. Pfiiv˘stavbû dvouplá‰Èové stfiechy je tfiebamimo jiné správnû navrhnout typa tlou‰Èku tepelné izolace, neboÈ doda-teãné zateplení fiádnû odvûtrané dvou-plá‰Èové stfiechy je vût‰inou moÏné pou-ze za pfiedpokladu demontáÏe horníhoplá‰tû vãetnû stfie‰ní krytiny. K nev˘ho-dám dvouplá‰Èové stfiechy také patfiívy‰‰í investiãní náklady i vy‰‰í nákladyna pfiípadné opravy takové stfiechy.Na obrázku 1 jsou vidût dva typy stfiechs povlakovou krytinou z modifikova-n˘ch asfaltov˘ch pásÛ shora s ochran-n˘m posypem. Klasické jednoplá‰Èovéstfiechy jsou na obrázku tmav‰í a svût-lej‰í plocha je odvûtrávaná dvouplá‰Èo-vá stfiecha s dfievûn˘m krovem.

Dvouplá‰Èová stfiecha je charakteristickánejen dvûma plá‰ti, ale také vzducho-vou mezerou, která by mûla b˘t odvût-raná. PoÏadavky na provûtrání vzduchovémezery u dvouplá‰Èov˘ch stfiech s dfie-vûn˘m krovem nevypl˘vají pouze z pfií-slu‰n˘ch norem jako napfi. z âSN 731901 „Navrhování stfiech“ [ 1 ], ale lzeje doloÏit i mnoha pfiíklady z vybudová-ní takov˘ch stfiech ve stavební praxi. Obrázky 2, 3 a 4 dokumentují stav ne-provûtrávané dvouplá‰Èové stfiechy s dfie-vûn˘m krovem u obytné budovy po dvouletech jejího provozu. U fóliové krytinyna obr. 2 byly pfii v˘stavbû stfiechy nej-dfiíve nataveny pfiesahy, a poté bylo do-dateãnû provedeno její dokotvení, bo-huÏel nevhodn˘m zpÛsobem v plo‰ekrytiny. V pomûrnû velkém meziprosto-ru stfiechy byla provedena vrstva sypké

Specifika v˘stavby odvûtrávan˘ch dvouplá‰Èov˘chploch˘ch stfiech s dfievûn˘m krovemS v˘stavbou dvouplá‰Èov˘ch ploch˘ch stfiech se u nás setkáváme u rÛzn˘ch budov. Hlavní v˘hoda dfievûn˘chkonstrukcí horních plá‰ÈÛ u dvouplá‰Èov˘ch stfiech spoãívá v tom, Ïe takovou stfiechu je moÏné vybudovatpfiece jen s vût‰ími spády neÏ u bûÏn˘ch ploch˘ch stfiech se spádovou vrstvou z betonové mazaniny.

tepelné izolace z materiálu na bázi pa-píru, obr. 3. Tepelná izolace na bázi ce-lulózy navlháním rychle ztrácí své te-pelnû izolaãní vlastnosti a ãasto mûní(zmen‰uje) i svÛj objem. To podstatnéje ale vidût na obr. 4, kde je dfievûnákonstrukce horního plá‰tû dvouplá‰Èovéstfiechy jiÏ po dvou letech provozu velmipo‰kozená pÛsobením vlhkého nevûtra-ného prostfiedí, které se vyskytuje uvnitfistfie‰ního plá‰tû. U dfievûného záklopuse mimo jiné také objevila plíseÀ a lzepozorovat i hnilobn˘ proces. Ze staveb-nû-fyzikálního hlediska je na takovémpfiíkladu neodvûtrané dvouplá‰Èové stfie-chy zfiejmé i to, Ïe u ní do‰lo za pomûr-nû krátkou dobu k závaÏn˘m problé-mÛm, a to pfiesto, Ïe jako vrchní krytinabyla pouÏita fólie z mPVC, která má niÏ‰ídifusní odpor neÏ bûÏné asfaltové pásy. V normû [ 1 ] v Tabulce D.1 jsou uvede-ny poÏadavky na vûtrání stfiech a poÏa-davky na vzduchovou vrstvu. Uvedenyjsou minimální tlou‰Èky vzduchové vrst-vy pfii délce vzduchové vrstvy do 10 m1).Právû pro stfiechy vût‰ích rozmûrÛ neÏ10 m platí pro nejmen‰í tlou‰Èku vûtra-né vzduchové vrstvy poÏadavky uvede-né i v poznámce1): „Na kaÏd˘ 1 m délkyvzduchové vrstvy pfiesahující 10 m sezvût‰uje nejmen‰í tlou‰Èka vzduchovévrstvy o 10 % hodnoty pfiipadající nej-men‰í tlou‰Èce a pfiíslu‰nému sklonu.“Stfiechy (resp. vzduchové vrstvy) o roz-mûrech vût‰ích neÏ 10 m se bûÏnû vy-skytují na prÛmyslov˘ch, ale i na obyt-n˘ch i budovách. Také ne kaÏdá stfiecha je pro v˘stavbudvouplá‰Èové stfiechy vhodná. Napfi. stfie-cha, která má po celém obvodu stûny

vy‰‰ích sousedících ãástí budov, je prov˘stavbu dvouplá‰Èové stfiechy napros-to nevhodná. Pro odvádûcí a pfiivádûcí vûtrací otvoryplatí dal‰í poÏadavky uvedené v [ 1 ], viznásledující text.

D 2 Dvouplá‰Èové stfiechy s krytinou o vy-sokém difuzním odporu

D 2.1 Tlou‰Èka vzduchové vrstvy dvouplá‰Èovéstfiechy se volí co nejvût‰í. Minimální tlou‰Èkavzduchové vrstvy vûtrané dvouplá‰Èové stfie-chy v závislosti na délce a sklonu vzduchovévrstvy a poÏadované úãinnosti vûtracího systé-mu – viz tabulka D 1.D 2.2 Plochy pfiivádûcích vûtracích otvorÛ sevolí v rozmezí 1/100 aÏ 1/400 plochy stfiechyv závislosti na sklonu vzduchové vrstvy – viztabulka D 1, popfi. i vût‰í; plocha odvádûcíchvûtracích otvorÛ se oproti plo‰e pfiivádûcíchvûtracích otvorÛ zpravidla zvy‰uje nejménûo 10 %.

Pro lep‰í pfiedstavu o tom, jak velká máb˘t plocha vûtracích otvorÛ u dvouplá‰-Èové ploché stfiechy, si uveìme pfiíkladstfiechy o velikosti 400 m2 (12,5 x 32 m).Plocha odvûtrávacích otvorÛ má b˘t1/100 plochy stfiechy, tedy 4 m2, coÏ re-prezentuje prÛbûÏnou mezeru 13,3 cmvysokou o délce mezery 30 m.

U ploch˘ch stfiech men‰ích rozmûrÛnapfi. okolo 6-ti m délky se v praxi nû-kdy provádûjí odvûtrávané mezery o po-mûrnû mal˘ch v˘‰kách (mezera 5 cm,viz. obr. 5 aÏ 8), jejichÏ v˘‰ka je v celéfiadû projektÛ dokládána v˘poãty (vût‰i-nou pomocí souãasn˘ch existujících v˘-poãetních programÛ). Na obrázku 6 jemimo jiné vidût, Ïe tepelná izolace z mi-nerálních vláken byla u okraje desky po-loÏena po‰kozená. PoloÏení tepelné izo-lace o pfiíslu‰né tlou‰Èce v celé plo‰estfiechy je dÛleÏité, aby se minimalizo-valy tepelné ztráty a zamezil vznik te-peln˘ch mostÛ. Je tfieba pfiipomenout,Ïe odvûtrávací otvory je tfieba proti vni-kání nejrÛznûj‰ích ÏivoãichÛ a pevn˘chi kapaln˘ch sráÏek pfiekr˘t vhodnoumfiíÏkou, síÈkou, ap., která ov‰em do ur-ãité míry sníÏí odvûtrávací plochu otvo-rÛ a pfiedstavuje také urãit˘ odpor i proproudûní vzduchu.

U nûkter˘ch stfiech budov je vybudovánídvouplá‰Èové stfiechy s dfievûn˘m kro-vem spojeno s fie‰ením odvûtrání stfie-chy podél stûny vy‰‰í sousedící budovy.


Právû pfii opravû stfiech u jedné rozvod-ny elektfiiny v Praze byl fie‰en takov˘problém. Jednalo se o tfii stfiechy, kaÏdáo velikosti cca 800 m2 (stfiechy o rozmû-rech cca 18 x 42 m). NejniÏ‰í stfiechamûla ze dvou stran stûny vy‰‰ích ãástí

budov a ze dvou stran atiky. V˘stavbanosné dfievûné konstrukce je vidût naobr. 9. Rozpracovan˘ detail odvûtránídvouplá‰Èové stfiechy u stûny dokumen-tuje obrázek 10. Na obr. 11 je patrnéfie‰ení dfievûné konstrukce a rozmûry

1 2

5

6

9 10

12 13

14

11

7 8

3 4


dfievûné konstrukce u tohoto detailu.Od úrovnû stávajícího stfie‰ního plá‰tûk oplechování horních prken nad detai-lem odvûtrání u stûny je vzdálenost vût-‰í jak 0,75 m. U tohoto detailu je tfiebaupozornit na provedení dostateãn˘chpfiesahÛ jednotliv˘ch dfievûn˘ch prvkÛ,a to takov˘m zpÛsobem, aby se zabrá-nilo zatékání vody pfii de‰tích a nafou-kání snûhu do odvûtrávacích otvorÛstfiechy. ¤e‰ení detailÛ odvûtrání dvou-plá‰Èové stfiechy bude co se t˘ká roz-mûrÛ pochopitelnû ponûkud odli‰néu budovy umístûné v Praze nebo napfi.nûkde na horách.Na dfievûnou konstrukci, na prkenn˘ zá-klop byla postupnû poloÏena zaji‰Èovacívrstva A 330 H. Dále byl volnû poloÏen˘modifikovan˘ asfaltov˘ pás PARADIENEFM, pás byl kotven˘ v pfiesazích vrutys podloÏkami, pfiesahy pásu byly nata-veny, a poté byl nataven vrchní modifi-kovan˘ asfaltov˘ pás PARAFOR SOLO GSshora s ochrann˘m hydrofobizovan˘mposypem z keramického granulátu protiUV a tepelnému záfiení a proti mecha-nickému po‰kození.Pfii rekonstrukci této pultové stfiechy ne-bylo ani moÏné s ohledem na rozmûrykonstrukce a na umístûní oken ve stû-nách u sousedící ãásti budovy pfiíli‰ zv˘-‰it spád stfiechy. Spád stfiechy je prove-

den˘ na ‰ífiku stfiechy cca 18 m a je pro-veden˘ k jedné její del‰í stranû, viz. obr.13. Obrázky 12 a 13 znázorÀují detailodvûtrání u stûny a celkov˘ pohled naplochy dvouplá‰Èov˘ch provûtrávan˘chstfiech po jejich v˘stavbû.

Z technologického hlediska je v˘stavbadvouplá‰Èov˘ch stfiech v porovnání s kla-sick˘mi jednoplá‰Èov˘mi nebo inverzní-mi stfiechami pomûrnû velmi nároãná.Vybudování nosné konstrukce druhéhoplá‰tû, pokládka vrstvy tepelné izolace,v pfiípadû dfievûného krovu provedenídfievûného záklopu a provedení vodo-tûsné izolace (povlakové krytiny) trváurãitou dobu, a tak vedle konstrukãníhofie‰ení stfiechy a volby materiálÛ je zaji‰-Èování stfiechy proti vodû v prÛbûhu jejív˘stavy velmi dÛleÏité. Vysoké nárokyjsou kladeny na pfiípravu stavby, natechnologick˘ postup a koordinaci jed-notliv˘ch stavebních profesí. Pfii de‰ti-vém poãasí tedy mohou vzniknout váÏ-né problémy zvlá‰tû se zaji‰tûním vrstvytepelné izolace proti vodû. Ve skladbû dvouplá‰Èové odvûtrávanéstfiechy je na obr. 14 nad tepelnou izo-lací poloÏena „vûtrná a prachová zábra-na“. Jedná se o volnû poloÏenou speci-ální textílii, která je vysoce propustnápro vodní páru, sniÏuje pfiestup tepla

z vrchní plochy tepelné izolace do od-vûtrávané vrstvy vzduchu v mezefie meziplá‰ti a omezuje spad neãistot do vrstvytepelné izolace. Pfii v˘stavbû dvouplá‰Èov˘ch stfiech s dfie-vûn˘m krovem nelze opominout i pro-blematiku ochrany dfieva proti rÛzn˘m‰kÛdcÛm (dfievokazné houby, dfievokazn˘hmyz, plísnû, bakterie). Cílem ochran-n˘ch opatfiení je zachování technick˘chparametrÛ dfievûn˘ch konstrukcí po ce-lou pfiedpokládanou dobu jejich Ïivot-nosti. Chemické ochranné prostfiedkyna dfievo musí mít dostateãnou a dlou-hodobou úãinnost, odolnost proti vlh-kosti atd. Dfievûné prvky je tfieba mon-tovat s vlhkostí odpovídající danémuprostfiedí, ve kterém se dfievûná kon-strukce bude dlouhodobû vyskytovat.Vedle celé fiady poÏadavkÛ na dfievûnékonstrukce se v praxi také ãasto objevu-je otázka velmi krátké doby, která uply-ne od tûÏby dfieva aÏ po jeho zabudová-ní na stavbû. Zabudování nedostateãnûvyschlého dfieva je obvykle doprovázenojeho deformacemi, kroucením dfievû-n˘ch prvkÛ, ap. V takov˘ch pfiípadechmohou mít deformace dfievûné kon-strukce velmi nepfiízniv˘ vliv i na povla-kovou krytinu. �

Ing. Jaroslav Brychta, CSc.

V úter˘ 18. 5. 2005 se v dopoledních hodináchuskuteãnilo jednání zástupcÛ sekce malého a stfied-ního podnikání a sekce velk˘ch firem Svazu pod-nikatelÛ ve stavebnictví âR (dále jen SPS). Hlavním bodem programu byly podmínky podni-kání, respektive vztahÛ mal˘ch a stfiedních firemk velk˘m firmám. „Tím naplÀuje nové vedení SPSsvÛj slib programového prohlá‰ení Svazu, kteréchce rovné podmínky pro v‰echny firmy bez roz-dílu, tedy i pro malé a stfiední,“ fiíká prezident SPSIng. Václav Matyá‰.

Kde je problémProblém totiÏ není ve vztahu mal˘ch a stfiedníchfirem k tûm velk˘m, ale v nedefinovanosti vztahÛna trhu!Zásadním problémem je absence jak˘chkoliv no-rem, které by urãovaly alespoÀ základní pravidla.Problémy tak zaãínají jiÏ u investorÛ, jejichÏ poÏa-davky jsou ãím dál nároãnûj‰í a ãasto aÏ nesmy-slné, napfiíklad pokud jde o délku záruk nebo v˘‰ipokut. Tyto neadekvátní, znaãnû nev˘hodné pod-mínky pak pfiechází z generálního dodavatele dá-le na subdodavatele. Dal‰ím, a je‰tû palãivûj‰ím problémem je potomtok penûz, pfiesnûji neplacení. I ten se totiÏ pfiená-‰í od investora pfies generálního dodavatele nasubdodavatele. A i tento problém vypl˘vá pfiede-v‰ím z absence norem, která by pro placení urão-vala pravidla. SPS proto usiluje o prosazení norem, které by

Základní problém ãeského stavebnictví: neexistují pravidlaNedostala va‰e firma zaplaceno za odvedenou práci? Má va‰e firma ve smlouvû znaãnû nev˘hodné neboãasto dokonce nesmyslné podmínky? Není to tím, Ïe je malá. Stejn˘ problém mají i velké spoleãnosti.DÛvod je tfieba hledat jinde – a sice v absenci norem, která by urãovala jasná pravidla.

vztahy na trhu definovaly. Ideální stav by byl, abyse dané problémy promítly do norem zákonn˘ch.¤e‰ením by v‰ak byla i norma obecnû uznávaná,tak je tomu napfiíklad v sousedním Nûmecku. Zdeexistuje norma s oznaãením VOB, která sice nemázákonn˘ charakter, ale je obecnû uznávaná, a tojak u soukromého sektoru, tak pfiedev‰ím u sek-toru vefiejného. A právû pro vefiejné zakázky by mûl b˘t stanove-na pravidla normou v první fiadû. A to od prÛbû-hu samotného v˘bûrového fiízení aÏ po podmínkyplacení. „Tím nejvût‰ím dluÏníkem je totiÏ stát,“upozorÀuje Ing. Bofiivoj Kaãena ze spoleãnostiSSÎ a.s., kter˘ je zároveÀ viceprezidentem SPS.„Napfiíklad pohledávky na‰í spoleãnosti vÛãi stá-tu ãinily v loÀském roce 6,3 miliardy korun.Zaplaceny byly aÏ v posledních dnech roku. Sestejn˘m zpoÏdûním tedy dostali zaplaceno i v‰ich-ni na‰i partnefii. A tato situace trvá jiÏ 6 let.“Neménû váÏn˘m problémem je potom takfika ne-kontrolované pÛsobení cizích firem na ãeskémstavebním trhu. âasto se tak objevují napfiíkladv˘robky, jeÏ v âeské republice nejsou vÛbec cer-tifikovány. Dal‰í aktivitou, na niÏ se proto SPS za-mûfiuje, je ochrana ãeského stavebního trhu.

První kroky k nápravûSPS jiÏ k narovnání vztahÛ na trhu podniklo prv-ní kroky. „Pfiipravili jsme V‰eobecné obchodnípodmínky nad nimiÏ pfievzalo gesci MinisterstvoprÛmyslu a obchodu,“ fiíká prezident SPS Ing.

Václav Matyá‰. „Také jsme pfiijali Etick˘ kodexSvazu. A shodli jsme se na tom, Ïe by to mûli b˘tpfiedev‰ím ãlenové SPS, ktefií by jak V‰eobecnéobchodní podmínky, tak Etick˘ kodex Svazu mûlidodrÏovat a jít tak pfiíkladem,“ dodává.

Kdo se jednání zúãastnilIng. Václav Matyá‰ – SPSIng. Miroslav Ma‰ek, CSs. – SPSIng. Pavel ·evãík – Bytostav Poruba a.s.Ing. Pavel Bûlohlávek, CSc. – SPSMartin Navláãil – Stavební firma Navláãil spol. s r.o.Karel ·klíba – Maratonstav ÚpiceIng. Bofiivoj Mináfi – STOMIX s.r.o.Ing. Milan Fronûk – Westav spol. s r.o.Ing. Jan Urbi‰ – Slezské stavby Opava, s.r.o.Ing. Zdenûk Bulíãek – SOSTAF s.r.o.Bohumil Sta‰ek – MANE – stavební s.r.o.Ing. Josef Malina – GEOINDUSTRIE s.r.o.Miloslav Tlust˘ – MAO KladnoIng. Bofiivoj Kaãena – SSÎ a.s.Ing. Zdenûk Burda (v.z.) – IPS Skanska a.s.Ing. Jifií Bûlohlav – Metrostav Praha a.s.Ing. Franti‰ek Vaculík (v.z. p. Vomela) – PSJ holdingIng. Václav Danûk – TCHAS spol. s r.o.Ing. Petr Kucháfi – SUBTERRA a.s.Ing. Rudolf Bor˘sek – LIAS Vintífiov, LSM k.s.Ing. arch. Zdenûk Klos – NOSTA spol. s r.o.Ing. Jifií Havlík – Pozimos a.s.


Vliv rozdílné tepelnû technické vlastnos-ti talífiku hmoÏdinky vÛãi izolantu mÛÏevést k pozdûj‰ímu vykreslování hmoÏdi-nek na povrchu fasády zateplovacíhosystému (obrázek 1). Talífiová hmoÏdin-ka ejotherm® STR U (obrázek 2) spolu sespeciálnû vyvinutou technologií montá-Ïe tento problém dokáÏe eliminovat.Princip montáÏe univerzálních ‰roubo-vacích hmoÏdinek ejotherm® STR U navícdovoluje hmoÏdinku ukotvit rychleji neÏje to u bûÏn˘ch ‰roubovacích hmoÏdi-nek obvyklé. Velk˘m pfiínosem je zejmé-na pouze 25 mm dlouhá kotevní ãást,kterou mÛÏeme kotvit do pln˘ch i duti-nov˘ch stavebních materiálÛ.

Talífiová ‰roubovací hmoÏdinka ejotherm® STR UPrincip:Talífiek hmoÏdinky je zapu‰tûn v tepelnéizolaci. K zapu‰tûní hmoÏdinky docházíbûhem montáÏe pomocí speciálního mon-táÏního nástroje STR tool (obrázek 3),kdy je izolant po obvodu talífie hmoÏ-dinky nafiíznut a následnû hmoÏdinkoustlaãen o cca 20 mm. Zahloubená hmoÏ-dinka vytvofií v izolantu válcov˘ otvor,do nûhoÏ je následnû zamáãknuta zátkaze stejného materiálu jako je izolant.Zátky jsou dodávány s hmoÏdinkamiejotherm® STR U, a to z polystyrenu nebominerální vaty (obrázek 4).Po montáÏi hmoÏdinky je dosaÏeno rov-né plochy izolantu, kde není nutné stûr-

kovat zahloubení zpÛsobená hmoÏdin-kami v izolantu. Tepelnû technické vlast-nosti materiálu pod povrchem vnûj‰ívrstvy zateplovacího systému jsou na ce-lé plo‰e stejné a ani po dlouhé dobû ne-dojde k vykreslení talífikÛ hmoÏdinek nafasádû.HmoÏdinka ejotherm® STR U má evrop-ské technické osvûdãení ETA pro upev-nûní vnûj‰ích kontaktních zateplovacíchsystémÛ s vrstvou omítky do betonua zdiva. �

1 Vykreslení hmoÏdinek na zateplené fasádû

3 MontáÏní nástroj STR tool

2 HmoÏdinka ejotherm® STR U 4 Zátky PS a MW 5 Nasazení zátky


ÚvodBytov˘ fond má tretinov˘ podiel na celkovejspotrebe energie v slovenskej ekonomike.Vysokú energetická nároãnosÈ prevádzky byto-v˘ch domov moÏno zníÏiÈ tepelnou ochranouobvodového plá‰Èa. Z bytového fondu posta-veného na Slovensku v hromadnej formev˘stavby treba zateplením revitalizovaÈ skoro600 000 bytov v panelov˘ch domoch, ktorémajú nevyhovujúce tepelnotechnické vlastnos-ti v dôsledku technológií pouÏit˘ch pri v˘stav-be. Spotrebu tepla na vykurovanie zvy‰ujezanedbaná údrÏba, absencia ekonomick˘chstimulov k hospodárnemu pouÏívaniu energiea nemeran˘ odber tepla. Roãná spotreba te-pelnej energie na vykurovanie merného bytu(65 m2, 200 m3) je 12,5 aÏ 13,7 MWh (45 aÏ49,5 GJ). Spotreba tepla prevy‰uje energetick˘limit 9,3 MWh/rok na byt (33,475 GJ/rok.byt,pri normatíve 0,515 GJ/m2), stanoven˘ STN73 05 40 pre dodatoãne zatepºované bytovédomy postavené do roku 1983. Pre zatepleniebytov˘ch domov vybudovan˘ch po roku 1983norma urãuje limit roãnej spotreby energie 7,3MWh/byt, pri podmienke zabezpeãenia tepel-ného odporu obvodového plá‰Èa R≥2 m2.KW-1

a stre‰ného plá‰Èa R≥3 m2.KW-1. Zmena STN73 05 40, v zhode s normou EU, sprísÀujekritéria pre projektovanie a tepelnú ochranunov˘ch budov a normuje spotrebu energie na6,1 MWh/byt.rok, so zníÏením príkonu na 85kWh/m2.Renovácia a zateplenie bytov˘ch domov je pro-striedkom energetickej sanácie bytového fon-du. ·tátna podpora programu obnovy a za-tepºovania bytov˘ch domov je podmienenádosiahnutím energetick˘ch úspor. Maximálnyenergetick˘ efekt obnovy existujúcich budovsa dosiahne súbeÏn˘m zateplením plá‰Èa, in-‰taláciou meracej a regulaãnej techniky a eko-nomizáciou nájomného. Zateplenie zniÏujepotrebu energie na vykurovanie bytov˘ch do-mov a meran˘ odber tepla zhospodárÀuje pre-vádzkovú spotrebu energie v bytoch. Zmenasystému normatívneho v˘poãtu poplatkov zavykurovanie viazan˘ch na v˘meru bytu a jehonahradenie ekonomick˘m ocenením merané-ho odberu energie stimuluje obyvateºov k ‰et-reniu teplom. Kritériom ekonomickej efektív-nosti zateplenia bytov˘ch domov je mierakompenzácie prírastkov ceny energie úsporouspotreby tepla pri meranom odbere energiea doba návratnosti investície do zateplenia zní-Ïením prevádzkov˘ch nákladov sanovanéhoobjektu.

Energetická sanácia bytov˘ch domovâlánok je zameran˘ na tepelnú ochranu bytov˘ch domov, návratnosÈ sanaãnej investície, energetick˘ audit zateplenej budovy a zníÏenie spotreby tepla pri meranom odbere energie

Tepelná ochrana bytov˘ch domovZ dôvodu potreby energetickej sanácie bytové-ho fondu je zatepºovanie najintenzívnej‰íma ‰tátom podporovan˘m programom obnovybytov˘ch domov. Zateplenie budov je rentabil-n˘ spôsob zv˘‰enia tepelného odporu obvodo-vého plá‰Èa, ktor˘ je najväã‰ou obalovou plo-chou objektu pre únik tepla a tepelné straty.Dodatoãná tepelná izolácia najmä panelov˘chbytov˘ch domov je záujmom vlastníkov bytovi ‰tátnej politiky rozvoja bytového fondu.Väã‰ina materiálov zabudovan˘ch v kon‰truk-ciach obvodového plá‰Èa nemala v minulostidostatoãn˘ tepeln˘ odpor a aj dnes, kedy sapoÏiadavky noriem na tepeln˘ odpor obalo-v˘ch kon‰trukcií zvy‰ujú, je nutné s aplikáciouzatepºovacích systémov poãítaÈ i v novostav-bách.Dôvody pre zateplenie bytov˘ch domov sútechnické a ekonomické. V dôsledku zatepleniasa zníÏí energetická nároãnosÈ prevádzky do-mu a trvale poklesnú v˘daje na vykurovaniebytov. ZníÏená spotreba energie na vykurova-nie umoÏní in‰talovaÈ lacnej‰ie zdroje teplaa zv˘‰enie tepelnej akumulácie skráti vykuro-vacie obdobie. Zateplenie zabráni kondenzáciivodnej pary na vnútornom povrchu obvodo-v˘ch kon‰trukcií a t˘m odstráni príãinu vznikupliesni. Vy‰‰ia a rovnomernej‰ia teplota stienzníÏi riziko porúch ich povrchov. Zvy‰ovanie poÏiadaviek na úsporu energií zväã-‰ením tepelného odporu obvodového plá‰Èabudov, v˘robcovia silikátov˘ch stavebn˘chmateriálov pochopili ako krok proti ich podni-kateºsk˘m zámerom a nie ako celospoloãenskúpotrebu. Prezentované sú názory, ktoré spo-chybÀujú potrebu zv˘‰enia tepelného odporuobvodov˘ch stien na hodnotu poÏadovanúeurópskou normou. Argumenty vychádzajúz platn˘ch národn˘ch noriem a súãasn˘ch cienenergií. Nehodnotí sa efekt uplatnenia eurono-riem, dopad v˘voja cien energií, ani kontexts rozvojom stredoeurópskeho regiónu, kdenikto nestavá jednogeneraãné budovy. Takéhodnotenia, bez technickej a ekonomickejargumentácie, sú zavádzajúce a nekorektné.V súlade s trendami normotvorby v Európskejúnii, od roku 2001 nie je uÏ moÏné v nov˘chãlensk˘ch ani v prístupov˘ch krajinách odvolá-vaÈ sa na nízke energetické poÏiadavky vlast-n˘ch noriem.Tepeln˘ odpor obalov˘ch kon‰trukcií R [m2K.W-1]je hlavn˘m faktorom strát a úspor energie.Tepelné straty závisia od veºkosti plôch obvo-dového plá‰Èa a od súãiniteºa prestupu tepla

k [W.m-2K-1]. Zväã‰ením odporu obalov˘chkon‰trukcií sa zníÏi únik tepla prestupom cezplá‰È budovy. V platnej norme STN 73 0540-2/1994 je poÏadovaná hodnota tepelného odpo-ru pre vonkaj‰ie steny 2,0 m2KW-1 a doporuão-vaná 2,9 m2KW-1. UÏ 10 rokov je známy odpo-rúãan˘ tepeln˘ odpor, ktor˘ je vy‰‰í ako odporväã‰iny vyrában˘ch stavebn˘ch materiálova kon‰trukcií nesendviãového typu. KeìÏe kon-denzácia vodnej pary zlep‰uje vedenie teplaa zniÏuje tepeln˘ odpor kon‰trukcie, znamenáto, Ïe v˘robcami deklarovan˘ tepeln˘ odporhomogénnych materiálov platí iba v období,v ktorom nedochádza ku kondenzácii, teda mi-mo mesiacov vykurovania. Sendviãové kon‰t-rukcie typu Velox a drevostavby kondenzáciuv zimnom období nevykazujú a hodnota tepel-ného odporu je pre ne po cel˘ rok kon‰tantná.V zateplenom objekte netreba kompenzovaÈv˘kyvy vonkaj‰ích teplôt vo vykurovacom ob-dobí dokurovaním a v lete ochladzovaním.Akumulácia tepla v dôsledku zateplenia budo-vy sa prakticky prejavuje stabilitou vnútornejteploty v lete i v zime, ão nám zaruãovali ibakon‰trukcie z kameÀa a pln˘ch tehál. DnespouÏívané tehelné bloky majú 1/10 akumuláciesteny z pln˘ch tehál porovnateºnej hrúbky.Zvy‰ovanie tepelného odporu murovacích ma-teriálov dierovaním a vytváraním mikropórovmá za následok zníÏenie akumulácie tepla ho-mogénnych kon‰trukcií. Naproti tomu, sendvi-ãové kon‰trukcie s masívnou nosnou vrstvouz betónu zachovávajú vysokú akumuláciu teplapri variabilnej moÏnosti návrhu tepelnéhoodporu presne podºa poÏiadaviek investora.Viacvrstvové kon‰trukcie skæbujú tradiãnépoÏiadavky na b˘vanie s modern˘m ‰t˘lomuÏívania bytov a potrebou úspory tepelnejenergie. V˘hodn˘m materiálov˘m variantomtepelnej ochrany nov˘ch i existujúcich byto-v˘ch domov je stavebn˘ systém Velox s 12 cmpolystyrénom (R = 3,8 m2KW-1), ktor˘ sa prib-liÏuje v˘‰ke tepelného odporu na navrhovaneja medzi odborníky diskutovanej hranici R =3,83 m2KW-1. Zmen‰ením tepeln˘ch strát sazníÏia náklady na vykurovanie, ktoré v závis-losti od tepelného odporu obvodového plá‰Èav rozpätí od 0,33 do 2 m2KW-1 strmo klesajú aÏna polovicu, od 2 do 3,83 m2KW-1 mierne kle-sajú a pri zv˘‰ení odporu do 5 m2KW-1 klesajúuÏ len nepatrne.

NávratnosÈ sanaãnej investícieDoba návratnosti investície do zatepleniaúsporou nákladov na vykurovanie je okolo 15


rokov. Neexistuje peÀaÏn˘ ústav, ktor˘ by zatúto dobu zhodnotil vklad zúroãením takouvysokou mierou, akú zaruãuje zateplenie byto-vého domu, a to s istotou ìal‰ích ziskov.Ekonomickú efektívnosÈ tepelnej ochrany byto-v˘ch domov potvrdzuje v˘poãet návratnosti in-vestície do zateplenia troch domov postave-n˘ch pred rokom 1983, s roãnou spotreboutepla na vykurovanie 12,5, 12,8, 13,7 MWh/byt. Zateplenie domov s nákladmi 90 000 Sk/byt (18 % z nákladov komplexnej opravy byto-vého domu, ktorá stojí 500 000 Sk/byt) musízníÏiÈ spotrebu tepelnej energie na normov˘limit 9,3 MWh/byt.rok. Úsporu energie ohod-notíme úsporou prevádzkov˘ch nákladov pricene tepla 480 Sk/GJ, ktorá sa uÏ v˘razne ne-zmení.V‰eobecne platn˘m poznatkom z ekonomické-ho rozboru zateplenia bytov˘ch domov je, Ïezv˘‰enie tepelného odporu z 2,00 na 3,83[m2KW-1] dodatoãn˘m zateplením obvodovéhoplá‰Èa je finanãne návratné v dobe, rentabilnejpre investíciu do obnovy bytového domu.Zv˘‰enie tepelného odporu, zhospodárneniebilancie tepeln˘ch strát, zníÏenie spotrebyenergie a úsporu prevádzkov˘ch nákladov za-teplením budovy treba v kaÏdom období po-sudzovaÈ s v˘hºadom do budúcnosti. KeìÏebytové aj rodinné domy sa stavajú na dlhúdobu, treba myslieÈ na to, Ïe na dome moÏnovymeniÈ v‰etko okrem stien. Práve preto trebaobvodov˘ plá‰È zatepliÈ. Tento fakt by mali ak-ceptovaÈ nielen developerské firmy, ktoré pri-chádzajú so stále lacnej‰ími ponukami, dosi-ahnuteºn˘mi najmä niÏ‰ou kvalitou zvisl˘chnosn˘ch kon‰trukcií nov˘ch domov, ale pre-dov‰etk˘m vlastníci bytov v existujúcich do-moch.

Energetick˘ audit budovyDosiahnut˘ energetick˘ efekt dodatoãného za-teplenia plá‰Èa v˘poãtom preukáÏe energetick˘audit budovy, ktor˘ sa vykoná v rámci expertí-zy pre energetickú certifikáciu zatepleného by-tového domu. V˘sledky auditu sa zaznamenajúdo energetického preukazu budovy, ktor˘ ob-sahuje údaje o roãnej spotrebe energie a tepel-n˘ch stratách prestupom a infiltráciouEnergetick˘ certifikát je energetick˘ pasportbudovy, ktor˘ vlastníka ãi investora informujeo kvalite budovy z hºadiska jej energetickej ná-roãnosti, v porovnaní so stanoven˘mi hodno-tami energetick˘ch limitov normy. Postupenergetického hodnotenia stavby je zhodn˘pre audit existujúcich domov i projektovan˘chbudov novej v˘stavby. PovinnosÈ hodnotiÈenergetickú nároãnosÈ budov vypl˘va zo smer-nice EU SAVE/93/76 z roku 1993. Podºa záko-na o hospodárení s energiami je od r. 2000energeticky preukaz povinn˘m dokladom k Ïi-adosti o stavebné povolenie a podkladom prezískanie dotácie na v˘stavbu a obnovu. Prestávajúce budovy je energetick˘ certifikát zá-vaÏn˘m dokumentom hodnotiacim kvalitustavby, pretoÏe mnoÏstvo energie potrebné

na vykurovanie domu je nepochybne dôleÏit˘komerãn˘ údaj o stavebnej nehnuteºnosti.Energetick˘ preukaz umoÏÀuje hodnotiÈ budo-vu podºa tzv. energetického ‰títku, rovnako akoin˘ v˘robok – spotrebiã energie. Energetick˘ audit posudzuje projektovan˘ stavbudovy, a to z dôvodu, aby bola moÏnosÈ vy-daÈ energetick˘ preukaz s rovnakym obsahoma porovnateºn˘mi údajmi pre projekt novej stav-by aj pre obnovu stojacej stavby. Energetic-k˘ certifikát vypracováva nezávislá in‰titúcia.Vydávanie energetick˘ch preukazov pre v‰et-k˘ch majiteºov budov (aj pre vlastníkov rodin-n˘ch domov) financuje ‰tát. Záväzkom ‰tátu,vypl˘vajúcim z podpisu dohody o Európskejenergetickej charte a z Protokolu o energetic-k˘ch úsporách a poÏiadavkách na trvale udrÏa-teºn˘ rozvoj, vedºa podpory úãinného fungova-nia trÏného mechanizmu, cien, internalizácieextern˘ch nákladov a prínosov, je aj realizáciaprogramu podpory energetick˘ch úspor.

Meranie spotreby teplaÚãinn˘m nástrojom ovplyvÀujúcim spotrebuenergií je uÏ dnes beÏné meranie elektriny, ply-nu, vody a tepla v bytoch. Rozuãtovanie nákla-dov vykurovania na objekty a uÏívateºov bytovvychádza z pomerového merania a ukazovate-ºov spotreby tepla na 1 m2 zapoãítateºnej pod-lahovej plochy [GJ/m2.rok], resp. ukazovateºovvzÈahovan˘ch k denostupÀom [MJ/m2.deno-stupeÀ.rok]. V praxi sa uplatÀujú dve metódymerania (dvomi druhmi zariadení): meranietepla, meranie teploty.Prv˘m spôsobom je meranie mnoÏstva teplaodovzdávaného radiatormi do bytu, podºa kto-rého sa po príslu‰n˘ch korekciách na dispozí-ciu bytu a veºkosÈ radiatorov stanovujú rozuã-tovacie hodnoty pre jednotlivé byty v dome.Pri druhej – denostupÀovej metóde, ktorá po-chádza zo ·kandinávie, zariadenie kontinuálnemerá tepeln˘ stav bytu (tepelnú pohodu)a z rozdielu vonkaj‰ej (napr 8°C) a vnútornej(napr 20°C) teploty priebeÏne poãíta vykurova-cie jednotky = denostupne = gradeny kaÏdéhobytu. Meracie zariadenie zaregistruje 12 deno-stupÀov. DenostupeÀ vyjadruje teplotnú nároã-nosÈ vykurovania vo vzÈahu k vonkaj‰ej teplo-te. DenostupÀová metóda merania re‰pektujeteplotné toky medzi bytmi a vyjadruje teplotn˘komfort konkrétneho bytu. Platba závisí odteploty v byte.V zateplen˘ch objektoch sa zmen‰enímtepelného príkonu do bytov a zníÏením teplotyvykurovacieho média (vody, pary) teplota radi-atora zaãne blíÏiÈ teplote v byte. Meranie mnoÏ-

stva tepla na radiatoroch, t.j. meranie spotrebypodºa prvej metódy tu uÏ stráca citlivosÈa prakticky ho nemoÏno pouÏiÈ.Elektronické zariadenia meracej a regulaãnejtechniky (napr. centralizovan˘ merací systémMV1) vyrábané pre druhu metódu merania, zá-klad ktor˘ch tvoria bytové meracie jednotkyBMJ v bytoch, zbernicovo prepojené s centrál-nou jednotkou umiestnenou v spoloãn˘ch pri-estoroch domu, umoÏÀujú ìal‰ie doplÀujúcefunkcie (meranie spotreby tepla, studenej vo-dy, teplej uÏitkovej vody v bytoch) a vedú uÏí-vateºov k úsporám. K centrálnej jednotke moÏ-no pripojiÈ 961 BMJ. KaÏdá BMJ priebeÏnepoãas celého vykurovacieho obdobia poãítadenostupne = gradeny. Nemerá sa teda tran-sport energie na vykurovacom telese, ale tep-lotn˘ stav bytu. Poãet denostupÀov, charakte-rizujúci uÏívan˘ tepeln˘ komfort bytu, slúÏik rozdeleniu celkov˘ch nákladov na teplo na-merané domov˘m meradlom pri päte domu.Údaj pätneho meradla, vynásoben˘ sadzbou zapríslu‰nú energiu, sa rozdelí na základnú zloÏ-ku a spotrebnú zloÏku v urãitom pomere, napr.30 % a 70 %. VeºkosÈ platby kaÏdého bytu sapreto skladá zo základnej zloÏky a spotrebnejzloÏky platby. Základná zloÏka platby je odvo-dená z podlahovej plochy bytu a je nezávislá nameraní. VeºkosÈ spotrebnej zloÏky je v pria-mom vzÈahu k nameran˘m hodnotám spotrebyenergie v príslu‰n˘ch mesiacoch. Do spotrebykaÏdého bytu sú rovnako rozpoãítané spotrebyspoloãn˘ch priestorov domu. Metodika platípre rozuãtovacie organizácie a majiteºov byto-v˘ch domov.

ZáverNajv˘znamnej‰ím hospodárskym efektom ob-novy a zateplenia bytov˘ch domov je zníÏenieprevádzkovej spotreby energie a predæÏenieÏivotnosti budov. Makroekonomick˘ dopad t˘ch-to efektov na úsporu energie, zmen‰enie likvi-daãného úbytku bytov a t˘m aj zv˘‰enie prírast-ku bytového fondu z novej v˘stavby, je roz-hodujúcim rozvojov˘m aspektom obnovy budov,ktor˘ zdôvodÀuje potrebu renovácie bytovéhofondu a zateplenia bytov˘ch domov. �

LiteratúraHROMNÍKOVÁ, M.: Obnova bytového fondu. ISBN 80-227-2123-9. Bratislava: STU, 2004, 150 s.

Doc. Ing. Mária Hromníková, PhD. Stavebná fakulta STU v Bratislave, Radlinskeho 11, 81368 Bratislavatel: 02/59274312,e-mail: [email protected]

Bytov˘ dom 1 2 3Súãasná spotreba tepla [MWh/byt.rok] 12,5 12,8 13,7ZníÏenie spotreby tepla o [MWh/byt.rok] 3,2 3,5 4,4

[%] 25,6 27,0 32,2Úspora tepelnej energie [GJ/byt.rok] 11,52 12,6 15,84Úspora nákladov na teplo [Sk/byt.rok] 5530 6048 7603NávratnosÈ investície [rokov] 16,3 14,9 11,8


V 80. letech minulého století do‰lo s v˘vojem techniky, kdy se zaãínábûÏnû pouÏívat elektronov˘ mikroskop, k „objevení funkce“ betonu.Elektronov˘ mikroskop umoÏnil zvût‰ení, které do té doby technika ne-umoÏÀovala. Je prakticky moÏné sledovat molekuly a jejich prvky (napfi.délka a hustota vedlej‰ích fietûzcÛ, celková geometrie molekuly apod.). Nanotechnologie pfiinesla nov˘ pfiístup do vûdy o pfiísadách a pfiímû-sích. Nyní je moÏné, aby chemikálie nebo polymery byly modifikoványtak, Ïe kombinací vhodn˘ch funkãních skupin lze dosáhnout poÏadova-ného chování látek. Polymery jsou pak vyrábûny ve variantách pro sil-nou ãi slabou absorpci na cementov˘ch ãásteãkách, pro fiízenou efekti-vitu dispergace a pro kontrolu prÛbûhu hydratace.Díky v˘zkumu v oblasti „nano“ nám tato technologie umoÏÀuje fiíditspotfiebu vody a kontrolu konzistence betonu a malt v ãase.Chemické a fyzikální chování polymerÛ mÛÏeme díky nanotechnologiifiídit napfi.:� zmûnou délky fietûzce polymeru� zmûnou délky boãních fietûzcÛ polymeru� zmûnou elektrického náboje� zmûnou hustoty boãních fietûzcÛ polymeru� mnoÏstvím voln˘ch funkãních skupin

Díky nanotechnologii v oblasti technologie betonu mÛÏeme dnes vyrá-bût betony, které:� udrÏují stálou konzistenci betonu v prÛbûhu i nûkolika hodin� zaji‰Èují moÏnost pouÏívání samozhutÀujícího betonu, kter˘ eliminuje

pfiípadnou nekvalitu, která se objevuje na stavbû v dÛsledku nedosta-teãnû vy‰koleného personálu resp. nedostateãného strojního vybavení(vibraãní technika)

� zaji‰Èují kvalitní finální vzhled konstrukce s tím, Ïe technické parametrybetonu poÏadované projektem jsou garantovány.

Pfiísady do betonu byly v minulosti klasicky vyrábûny na základû hrubé-ho a nepfiesného seskupení atomÛ a jejich fietûzcÛ.Nové pfiísady na bázi polykarboxylátÛ jsou tak speciálnû formulovan˘mimolekulami, které jsou vyváÏenû nastaveny kombinací prvkÛ jako jsounapfi.: elektrick˘ náboj, délka fietûzce hlavního polymeru, délka a hustotaboãních fietûzcÛ, nové funkãní monomery a celková geometrie moleku-ly pfiísady. Zmûnou urãit˘ch prvkÛ tak lze reagovat na poÏadavky zákaz-níka/trhu – napfi. na zmûnu druhu cementu, zmûnu doby pouÏitelnostibetonu, zmûny klimatick˘ch podmínek atd. Nanotechnologie v pfiípadû betonu vede smûrem k diferenciaci polyme-ru v závislosti na souhrnu poÏadavkÛ na ãerstv˘ a zatvrdl˘ beton – dovelké ‰kály speciálních produktÛ.V pfiípadû lepidel – kde mnoÏství kombinací je odvozeno pouze od cha-rakteru a struktury podkladu, naopak nanotechnologie umoÏnila elimi-novat pÛvodní ‰kálu lepidel na jediné – „jedno lepidlo pro v‰echny typypodkladÛ“.Nyní je tfieba si pfiedstavit, Ïe mÛÏeme ovlivnit kaÏd˘ jednotliv˘ atom ne-bo molekulu v pfiísadû (úãelovû vyrábûn˘ polymer), a tak mûnit jehoúãinky (reakci) na cement (mnoÏství vody, rychlost hydratace, kontrolakonzistence atd.).

Toto je základní idea v nanotechnologii betonuBezesporu je snem kaÏdého obkladaãe, aby mûl k lepení keramickéhoobkladu takovou maltu, která mÛÏe b˘t skuteãnû pouÏitelná na v‰echno.Tedy obraznû fieãeno, aby kdyÏ cestuje na stavbu, mûl pouze jedno ba-lení na v‰echno – vyrovnání podkladu, nalepení obkladu a dlaÏby, ten-kovrstvé, tlustovrstvé lepidlo, aby mohl jedním produktem lepit na jak˘-koli stavební podklad (dfievo, PVC, ocel, umakart, sklo . . .). A právû nanotechnologie umoÏnila tento sen promûnit ve skuteãnost –jedno na v‰echno. Firma PCI takov˘ produkt opravdu uvedla na trha v roce 2004 právû na ná‰. Jedná se o víceúãelové speciální flexibilnílepidlo s obchodním názvem PCI Nanolight. Je to skuteãnû revoluãnítechnologie a vlastnost, Ïe nalepit s tímto lepidlem mÛÏete na jak˘kolivpodklad, opravdu i na ocel a sklo, je na rozdíl od bûÏn˘ch lepidel na ob-klady a dlaÏby opravdu garantovanou skuteãností.Princip této technologie ukazuje obrázek:

Nanotechnologie a finální povrchy

Díky speciálnímu plnivu a pojivu znázornûn˘mi svûtl˘mi kuliãkami, do-chází ke zvût‰ení kontaktní plochy mezi keramick˘m obkladem, lepidlema podkladem. Tyto bûhem vytvrzování vzniklé nanostruktury jsou mno-honásobnû men‰í neÏ lidsk˘ vlas. Díky nim získává lepidlo své v˘teãnévlastnosti, zejména extrémní pfiilnavost ke v‰em podkladÛm:� stávající keramick˘ obklad a dlaÏby� cementové, anhydritové a sádrové podklady� betony� sklo� kovy� mozaiky� PVC� dfieva i dfievotfiísky

KdyÏ se porovná plocha nalepení (viz pfiede‰l˘ obrázek) bûÏného ce-mentového lepidla, pokr˘vá plochu ve styku cement a ostatní inertníplniva cca 30 %. Plnivo nanotechnologie pokr˘vá plochu ve styku cca80 %. To je obrovská záruka pfiilnutí keramického obkladu k podkladu.Lepidlo má velmi nízkou nasákavost, takÏe v souãasnosti do bazénu do-poruãujeme v systému PCI právû toto lepidlo. Dal‰ími vlastnostmi PCI Nanolight jsou:� vysoká vydatnost a nízká spotfieba a hmotnost� je urãeno pro lepení a vyrovnání podkladu� pro tenkovrstvé a pro stfiednûvrstvé loÏe� má rychlé vytvrzování (po 5-ti hod. lze spárovat) a prodlouÏenou dobu

lepivosti� snadná zpracovatelnost, krémovitá konzistence

PCI Nanolight má velmi nízkou mûrnou hmotnost. BûÏná flexibilní le-pidla mají mûrnou hmotnost cca 1,3 – 1,7 kg/dm3. PCI Nanolight mámûrnou hmotnost 0,9 kg/dm3. Tím je dána jeho vysoká vydatnost.Vydatnost je zhruba o 30 % vy‰‰í neÏ u bûÏného lepidla.Tedy balení je 15 kg, ale jeho objem je stejn˘ jako u bûÏného lepidlas váhou balení 25 kg.PCI Nanolight splÀuje kritéria EN 12004 v kvalitativní tfiídû C2FTE.


C2 – zv˘‰ená pfiídrÏnost k podkladu

F – rychlé vytvrzování T – vysoká stabilita (nesjíÏdí)E – prodlouÏená doba lepivosti

PCI Nanolight je doporuãeno a schváleno pro pouÏití v bazénech.VyuÏívá v˘hody nanotechnologie a díky tomu dosahuje v˘jimeãn˘ch pa-rametrÛ. Práce s lepidlem PCI-Nanolight je oproti star‰í generaci lepidelmnohem jednodu‰‰í, pfiesnûj‰í a pro zpracovatele i pfiíjemnûj‰í. PCI Nanolight je lepidlo v˘borné pro ãasovû nároãné práce – lze bezpeãnûspárovat po nalepení po cca 5 hod. Po jednom dni je pak plnû zatíÏitelné.V duchu filozofie – nabídnout trhu a hlavnû zpracovateli takov˘ materiál,kter˘ usnadní aplikaci a zároveÀ usnadnûním neztratí nic ze sv˘ch uÏit-n˘ch vlastností a kvalit, vyvinulo PCI spárovací maltu na bázi cementuPCI Durafug NT. Opût jsme ve svûtû nanotechnologií. PÛvodní doslovajedinou moÏností, jak bezproblémovû zaspárovat keramick˘ obklad ba-zénové vany, byl produkt na bázi epoxidu s ohledem na chemickou odol-nost a odolnost stálého zatíÏení vodou. Zpracování takové hmoty pfiiná-‰í vysoké nároky na technologickou kázeÀ zpracovatele. Epoxidovéspárovací malty byly jedinou moÏností, aby spáry nebyly Ïivnou pÛdoupro mikroorganizmy. Nanotechnologie opût pfiinesla revoluãní zmûnu –utûsÀuje póry cementového tmelu tak, Ïe se tmel stane prakticky nena-sákav˘m, nevytváfií Ïivnou pÛdu pro mikroorganizmy. A aplikace? Jako

u cementového spárovacího tmelu. PCI-Durafug NT má chemickouodolnost, která je podstatnû vy‰‰í neÏ u epoxidu a je deklarovaná odol-nost proti kyselinám a zásadám (viz tabulka). Dal‰í v˘znamnou vlast-ností je odolnost pfii ãi‰tûní vysokotlak˘m vodním paprskem – do 150°Cpfii 100 bar.

Odolnost vÛãi chemikáliím

Organické kyseliny Rozpou‰tûdlakyselina mravenãí (+) aceton +kyselina octová (+) butanol +kyselina mléãná - ethanol (alkohol) +kyselina ‰Èavelová + isopropanol +kyselina vinná + petrolether +kyselina citrónová (+) formaldehyd +

xylol +Louhy (zásady) Ostatníamoniak + benzín +hydroxid amonn˘ (roztok) + glycerín +chlorové bûlidlo + testovací roztok +hydroxid draseln˘ + peroxid vodíku +louh sodn˘ + syrovátka (+)Olejesilikonov˘ olej +motorov˘ olej +hydraulick˘ olej +parafinov˘ olej +topn˘ olej +jedl˘ olej +terpentinov˘ olej +

Vysvûtlivky: + = odoln˘, (+) = podmíneãnû odoln˘, - = není odoln˘

Tak to je svût nanotechnologie. Vítejte v nûm, uÏijte si jisto-ty v oblasti lepení obkladÛ a dlaÏeb, které Vám pfiiná‰í. �


Solární energie patfií mezi nevyãerpatelné. Negativní dopady na Ïivotní prostfiedí jsou pfii jejím získáváníminimální. MnoÏství vyuÏitelné energie v‰ak závisí na klimatick˘ch podmínkách jednotliv˘ch ãástí zemskéhopovrchu. Dobré vyuÏití se nachází v oblastech s dlouh˘m svitem a v oblastech s vy‰‰í nadmofiskou v˘‰kou.

ROTO solární program

V âeské republice je vyuÏití sluneãní energie pomûrnû dobré,i kdyÏ v prÛbûhu roku kolísá. Roãnû dopadá kolmo na 1 m2

plochy 800 – 1 250 kWh solární energie. Od dubna do fiíjna75 % a od fiíjna do dubna 25 % energie. Celková doba sluneã-ního svitu se pohybuje v rozmezí 1 400 – 1 800 h/rok (hor-ské oblasti 1 600 h/rok, oblast jiÏní Moravy 2 000 h/rok).Jaké jsou optimální podmínky pro pouÏití sluneãních kolek-torÛ na stfie‰e? Mezi základní patfií:– vhodná lokalita (optimální prÛmûr délky sluneãního svitu,

klimatické podmínky)– orientace budovy (pro maximální vyuÏití je nutná orientace

stfiechy na jih. KaÏd˘ odklon sniÏuje procento vyuÏití a vy-nucuje si úpravu systému).

– sklon stfiechy (pro celoroãní provoz je nutn˘ sklon min. 40°vÛãi vodorovné rovinû)

Dal‰ími okolnostmi, které rozhodují o optimálním vyuÏití so-lárního systému jsou:– technické fie‰ení a odborné zpracování systému (délka roz-

vodÛ, tepelná izolace a ochrana kolektoru proti vûtru)– úroveÀ tepelné izolace celého objektu – kvalita pravidelné údrÏby.Pfii rozhodování je také nutné si uvûdomit, Ïe solární systémmusíme kombinovat s klasick˘m zdrojem energie (kotel naplyn, tuhá paliva, olej apod.). DÛvodem je pokrytí v˘padkusolárního systému v dobû, kdy jeho úãinnost v˘raznû klesánebo ho nelze vyuÏít vÛbec (zima, zataÏeno). Nûmecká spoleãnost Roto-Frank AG se zab˘vá solární techni-kou uÏ fiadu let. V‰echny systémy jsou konstruovány na zá-kladû vlastního v˘voje a v˘zkumu a pfii jejich kompletaci jsoupouÏívány v˘robky ‰piãkov˘ch svûtov˘ch producentÛ. V sou-ãasné dobû ROTO nabízí solární program, kter˘ zahrnuje dvasystémy pro vyuÏití sluneãní energie.

Solární kolektory (RSK) – sluneãní energie ohfiívá vodu, kteráse pouÏívá pro mytí, praní nebo vytápûní domu. Fotovoltaické ãlánky (PV modull) – sluneãní energie se mûní naenergii elektrickou.

Tento systém má zatím v podmínkách âR omezené vyuÏití. Vy‰‰ípofiizovací náklady a absence v˘raznûj‰í podpory ze strany státuse odráÏejí v del‰í dobû návratnosti investovan˘ch prostfiedkÛ.

Oba systémy byly navrÏeny v souladu s designem a rozmûrystfie‰ních oken ROTO a jsou dodávány vãetnû ve‰kerého pfií-slu‰enství s plnou kompatibilitou se stfie‰ními okny ROTO.Také zpÛsob montáÏe kolektorÛ odpovídá zpÛsobu montáÏestfie‰ních oken. Cel˘ solární systém se montuje do stfie‰níkonstrukce, ãímÏ vzniká úspora stfie‰ní krytiny, systém je lé-pe chránûn proti klimatick˘m vlivÛm a tím se zvy‰uje i jehoúãinnost. Rozmûry kolektorÛ vycházejí z rozmûru okna 9/14(94 x 140 cm) a 11/14 (118 x 140 cm). Okna se tak dají li-bovolnû kombinovat s kolektory do sestav, které na stfiecháchvytváfiejí zajímavé architektonické celky. Pfiitom nezáleÏí natom, zda jsou v sestavû solární kolektory nebo fotovoltaickéãlánky. V sestavách nad sebou rozhoduje ‰ífika i v˘‰ka kolek-torÛ, ale v sestavách vedle sebe je rozhodující pouze jejichv˘‰ka, takÏe do ní lze zafiadit i okna uÏ‰í 7/14 (74 x 140 cm).

ROTO solární kolektorySystém ROTO solárních kolektorÛ se obecnû skládá z:� solární kolektor (1)

• Mûdûn˘ absorbér se speciální absorpãní vrstvou„Sunsect“

• Oplechování• Speciální bezpeãnostní sklo• Dfievûn˘ rám s tepelnou izolací s pfiemontovan˘mi

montáÏními úhelníky � integrovaná regulaãní stanice DENTASOL CD (2)

• fiídící jednotka• ãerpadlo (volba dopravní v˘‰ky 6,7 a 9m)• odvzdu‰Àovací ventil• pojistn˘ ventil s odboãkou do expanzní nádoby• regulaãní ventil• teplonosné medium (nutnost pouÏití nemrznoucí

smûsi – je souãástí dodávky)• kontrolní manometry (teplota studené vûtve, teplota

teplé vûtve, tlak v okruhu)• teplotní ãidla (kolektor a zásobník)

1

2

4

3


– expanzní nádoba (obsah 25 l a 5 0l) (3)– kombinovan˘ solární zásobník o objemech 200, 300, 400

nebo 500 l pro ohfiev teplé vody a o objemech 750/180nebo 1000/200 l pro vytápûní objektÛ s integrovan˘m zásobníkem na ohfiev teplé vody (4)

– plnicí ventil– spojovací potrubí s tepelnou izolací– smû‰ovací ventil pro regulaci teploty vody ve spotfiební vûtvi– odboãka ke spotfiebiãÛm– pfii pouÏití kolektorÛ k vytápûní objektÛ se pfiifiazuje vûtev,

které zaji‰Èuje spojení s otopn˘m systémem (podlahovétopení, radiátory)

NejbûÏnûj‰ím zpÛsobem vyuÏití solárního kolektoru v âR jeohfiev vody pouÏívané k mytí nebo jako alternativní pfiívodteplé vody do automatické praãky. Princip tohoto systému spoãívá v tom, Ïe v solárním kolektoruse ohfiívá teplonosné medium (nemrznoucí smûs). Medium pro-téká regulaãní stanicí, která fiídí prÛtok a teplotu. Do regu-laãní stanice vedou teplotní ãidla z kolektoru i ze zásobníku.V pfiípadû, Ïe klesne teplota v zásobníku o 5°C pod nastavenouhodnotu, ãerpadlo spustí obûh ohfiáté kapaliny, aÏ se teplota v zá-sobníku dostane na poÏadovanou hodnotu. Teplota v zásob-níku je nastavena na 60°C s teplotním spádem na 45°/50°C.Teplota media v systému se pohybuje okolo 120–150°C.Systém je chránûn proti pfiehfiátí a to tím, Ïe ãerpadlo spustíobûh i v pfiípadû, Ïe teplota v kolektoru stoupne za mezníhodnoty. Po regulaci teplot se vypne. Tato okolnost je dÛleÏi-tá hlavnû v dobû, kde není systém vyuÏíván, napfiíklad v do-bû dovolen˘ch. V soustavû jsou i dal‰í prvky zabezpeãující ochranu systémuproti pfietlaku, protoÏe zanedbání bezpeãnosti, vzhledemk tomu, Ïe v soustavû proudí medium o vysoké teplotû a vy-sokém tlaku, by mohlo vést k havárii.

Pfiíklad stanovení prvkÛ solární soustavy: Úãel: ohfiev teplé vodyPoãet osob: p = 4 plánovan˘ odbûr vody 30–50 l/osoba

(optimum) maximální celková spotfieba 200 l/den

Teplota teplé vody: ttv = 45°CTeplota studené vody: tsv = 10°CMaximální teplota v zásobníku: tzás = 60°CPodíl pokrytí roãní spotfieby: 60 %

Objem zásobníku:2 . Vsp . p . (ttv – tsv)

Vzás. = ----------------------------------------tzás – tsv

2 . 50 . 4 . (45 – 10)Vzás. = --------------------------------------------

60 – 10Vzás. = 280 l

Plocha kolektoru:Rozmezí pro stanovení plochy Skol kolektoru na jednu osobuvychází z lokality.Konstanta je urãena od 1 do 1,5 m2/osoba Skol = p . 1,5 = 4 . 1,25 = 5 m2

Podle volby sortimentu bude skladba systému:Solární zásobník ROTO objem 300 l+Solární kolektor ROTO typ RSK 9/14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 ksneboSolární kolektor ROTO typ RSK 11/14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 ksneboSolární kolektor ROTO typ RSK 18/14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 ks

Tabulka technick˘ch parametrÛ solárních kolektorÛ


Samozfiejmû spolu s ostatními komponenty. DÛleÏité je urãe-ní parametrÛ základních komponentÛ, coÏ je zásobník a ko-lektor.

Ohfiev teplé uÏitkové vody pomocí solárních systémÛ je nej-ãastûj‰í forma vyuÏití solárních kolektorÛ. Kolektory lze po-uÏívat za pfiíhodn˘ch podmínek i v zimním období. Hlavní v˘-hodou je, Ïe teplou uÏitkovou vodu potfiebujeme cel˘ rok a 60 % pokrytí nákladÛ na její pofiízení dává celkem dobrou‰anci pro návrat investice. Dal‰í z pomûrnû ãast˘ch zpÛsobÛ vyuÏití solárních systémÛ jeohfiívání vody pro bazény. Ohfiev bazénÛ probíhá ve vût‰inûpfiípadÛ v letním období, ve kterém je úãinnost kolektorÛ nej-vût‰í. TakÏe pokrytí nákladÛ mÛÏe b˘t u vnitfiních bazénÛ aÏ50 %, u venkovních mÛÏe b˘t i vy‰‰í. Ménû bûÏné je vyuÏívání sluneãní energie pro vytápûní celéhodomu. K nejvy‰‰ímu vyuÏití solárního systému dochází v chlad-ném období (jaro, podzim, zima), kdy je jeho v˘kon omezendélkou denního osvitu, coÏ je rozdíl oproti celoroãnímu ohfie-vu vody. Pro takovou formu je velmi dÛleÏit˘ v˘bûr lokality,která musí poskytovat podmínky pro celodenní pfiístup slu-neãního svûtla. âasto se pfiitom zapomíná na nízké postavení

slunce v zimním období a dlouhé stíny okolo stojících stro-mÛ. V na‰em klimatickém pásmu jsou pro tento úãel vhodnépouze jiÏní nebo v˘‰e poloÏené ãásti na‰í republiky.Nesporn˘m pfiínosem tûchto systémÛ je nemalé sníÏení spo-tfieby ostatních energií v urãitém období roku a to i pfiesto, Ïemusíme solární energii kombinovat s nûkter˘m z klasick˘chzdrojÛ energie. I to v‰ak pfiispívá ke sníÏení celkové ekologic-ké zátûÏe, která je dÛsledkem získávání energií z jin˘ch, ze-jména neobnoviteln˘ch zdrojÛ. �

P¤INÁ·ÍME POKROK NA ST¤ECHU

22. ãervna 2005 se uskuteãní prezen-tace dokonãení stavební ãásti projektuv˘stavby IATCC v Jenãi u Prahy.

Na poãátku kvûtna byla kolaudací do-konãena stavební ãást projektu v˘stav-by IATCC. Investorem tohoto ambicióz-ního projektu je státní podnik ¤ízeníletového provozu. Generálním dodava-telem stavebních prací byla spoleãnostHOCHTIEF VSB, divize 8.Projekt stfiediska fiízení letového provo-zu je mimofiádn˘ a unikátní nejen v ães-kém, ale i celoevropském mûfiítku. Jsou

Prezentace dokonãení stavební ãásti projektu v˘stavby IATCC –

Národního integrovaného stfiediskafiízení letového provozu v Jenãi u Prahy

v nûm umístûny nejmodernûj‰í, maxi-málnû zabezpeãené technologie. Po jejichnároãném zku‰ebním provozu a ovûfienínavigaãního systému má b˘t cel˘ kom-plex uveden do plného provozu na poãát-ku roku 2007. Stfiedisko bude poskyto-vat letové provozní sluÏby ve vzdu‰némprostoru âR a na ruzyÀském leti‰ti.Spoleãnost HOCHTIEF VSB, prostfiednic-tvím své divize 8, práce na této v˘jimeã-né stavbû zahájila v ãervnu 2003 a do-konãila je v dubnu 2005. Na zastavûné plo‰e 8 860 m2 byl vybu-dován areál, kter˘ se skládá z nûkolika

základních celkÛ. Vedle pracovi‰tû fiíze-ní letového provozu je v nûm mimo jinétaké technické a administrativní zázemístátního podniku ¤ízení letového provozua parkovi‰tû. Obestavûn˘ prostor pfied-stavuje témûfi 130 tisíc m3. Architektonick˘m zámûrem bylo vytvofiitnadãasov˘ reprezentativní komplex bu-dov, kter˘ bude vybaven nejmodernûj‰í-mi fiídícími technologiemi a souãasnûzamûstnancÛm poskytne kvalitní a pfií-jemné pracovní prostfiedí. Vybudovan˘ areál se stane nov˘m síd-lem podniku. �

ROTO stavební elementy s.r.o.Stra‰nická 382/43, 102 00 Praha 10-Hostivafitel. +420 272 651 428, fax +420 271 750 [email protected], www.rotocz.cz, www.roto-frank.de

Firma SOLAR-TECHNIK s. r. o. se sídlem veFry‰táku u Zlína je v˘robcem stínící techniky jiÏod roku 1991. Sortiment tvofií horizontální in-teriérové Ïaluzie pro plastová, dfievûná i kovováokna s lepen˘mi skly vã. znaãkového typuIsodesign (také v atypickém provedení) a speci-ální provedení pro stfie‰ní okna, vertikální Ïa-luzie pro nejrÛznûj‰í poÏadavky zastínûní a do-tváfiení interiérÛ, klasické látkové roletky s pru-Ïinov˘m i fietízkov˘m ovládáním vãetnû roletzatemÀovacích a izolaãních na stfie‰ní okna, z ro-lovacích systémÛ v‰echny typy pfiedokenníchrolet, vrata i mfiíÏe.

Od r. 2005 jsou vyrábûna také sekãní garáÏovávrata. Sortiment v˘robkÛ na okna doplÀují sítûproti hmyzu na okna i dvefie, a to jak s rámem,tak i rolovací vhodné rovnûÏ pro stfie‰ní okna.·est druhÛ v˘suvn˘ch ramenov˘ch mark˘z vãet-nû kazetov˘ch pro rozmûry od 2 do 14 m ‰ífikys hloubkou vysunutí aÏ 5,1m. V‰echny v˘robkyjsou nabízeny v ‰iroké ‰kále barev a variants ruãním nebo elektrick˘m ovládáním se záruka-mi provûfien˘mi dlouholet˘mi v˘robními zku‰e-nostmi.

Vedle stínící techniky vyrábí firma jiÏ více neÏ10 let lamelové plastové shrnovací dvefie ve 30dezénech lamel s mnoha variantami prosklenía ovládacích prvkÛ.

Mezi dal‰í aktivity firmy patfií prodej hliníkov˘chprofilÛ standardních i nestandardních tvarÛ proprÛmysl i stavebnictví.Nejen pro vlastní potfiebu, ale i také pro dal‰í zá-kazníky, provozuje prá‰kovou lakovnu se ‰piã-kovou technologií elektrostatického naná‰eníprá‰kÛ.

Jako nezbytnou sluÏbu zákazníkÛm poskytujeSOLAR-TECHNIK servis sv˘ch v˘robkÛ po celémúzemí âR, jednak prostfiednictví sv˘ch poboãekv Praze, âesk˘ch Budûjovicích a v Brnû, ale taképrostfiednictvím mnoha smluvních montáÏníchfirem.Vlastní rozvoz v˘robkÛ po vybran˘ch trasácha vyuÏití nejvhodnûj‰ích alternativních pfiepravzaji‰Èuje rychlé a ekonomické dodávky v˘robkÛfirmy v‰em zájemcÛm.

Hlavním krédem vztahÛ k zákazníkÛm SOLAR-TECHNIKU jsou:

vysoká kvalita – pfiijatelná cena – krátké termínydodání a kompletní servis.

www.solartechnik.cz

SOLAR-TECHNIK s.r.o., Hole‰ovská 399, CZ – 763 16 Fry‰tákFry‰ták u Zlína tel. 577 100 511, Brno tel. 545 214 866, Praha-Smíchov tel. 251 552 305,Úvaly u Prahy tel. 281 982 450, âeské Budûjovice tel. 387 413 130

PROJEKTANTI � PROJEKTOVÁNÍSTAVEBNÍ MATERIÁLY � FIRMY

BYTOVÁ DRUÎSTVA � Ú¤ADY

Seznam projektantÛ podle autorizací, v˘znamn˘ch staveb-ních firem, bytov˘ch druÏstev, úfiadÛ. Pfiehled stavebníchmateriálÛ, systémÛ a technologií podle oborÛ. Odbornápublikace, která poslouÏí ke vzájemné informovanosti.

www.psmcz.cz

pfiipravujeme

2. vydání pro

období 2006

–2007

ti‰tûná publik

ace + CD + ww

wpfiipravujeme

2. vydání pro

období 2006

–2007

ti‰tûná publik

ace + CD + ww

w


Spoleãnost PSM CZ ve spolupráci se SKSIpfiipravila na I. pololetí roku 2005 proodborníky z fiad stavebních inÏen˘rÛ,architektÛ, projektantÛ a dal‰í stavebníodborné vefiejnosti cyklus odborn˘chsemináfiÛ, zamûfien˘ch pfiedev‰ím napfiedstavení nov˘ch stavebních materiá-

Stavebnictví je pfiedev‰ím o informacíchOdborné semináfie a prezentace stavebních materiálÛ, v˘robkÛ a technologií jsou jednou z cest, jak získatinformace o nov˘ch trendech v oboru. Spoleãnost PSM CZ tyto akce ve spolupráci se SKSI zaãala pofiádattaké ve Slovenské republice.

lÛ a nov˘ch systémov˘ch fie‰ení v danétématické problematice. Celková regene-race a sanace panelov˘ch domÛ, hydro-izolaãní systémy spodní stavby, vsako-vací systémy, odluãovaãe ropn˘ch láteka stfie‰ní plá‰tû ‰ikm˘ch a atypick˘ch stfiechbyly hlavními tématick˘mi okruhy.

Odborné semináfie probûhly zatím je-nom v Îilinû, B. Bystrici, Nitfie a ãtyfii-krát v Bratislavû.Poslední akce v Bratislavû se konalav reprezentativních prostorách spoleã-nosti Doprastav a byla pouze v podobûprezentací novinek na téma „I. roãník pre-


zentace pfiedních firem pfiedstavujícíchnejmodernûj‰í stavební materiály a tech-nologie.“ Postupnû jedenáct firem pfied-stavovalo svoje novinky. V dopoledníãásti firma BACHL pfiedstavila materiál nastfie‰ní izolaci BACHL tecta-PUR, KM BETAbetonovou stfie‰ní krytinu a vícevrstvézdivo SENDWIX, âESK¯ CAPAROL upo-zornil na vady a poruchy ETICS v dÛ-sledku nesprávného upevnûní izolaã-ních desek, FORBO pfii‰lo na prezentaci

s novou kolekcí MARMOLEUM GLOGAL2 a bytov˘mi podlahovinami NOVILONa NOVILUX a SANELA pfiedvedla bezdo-tykové snímaãe pro úsporu vody a hygi-enu prostfiedí.Po obãerstvení a pfiestávce, kdy probí-hala diskuse a kontakt úãastníkÛ na zá-stupce firem, pokraãovala prezentacev pofiadí: SANITEC s programem komplet-ního sortimentu koupelnového nábytkua vany KERAMAG, KOLO, PANDA, ARDEX

Baustoff se stavebními hmotami pro re-konstrukce a novostavby, DAKON s nej-novûj‰ími trendy ve vytápûcí technice,HELUZ cihláfisk˘ prÛmysl s ciheln˘mi blo-ky a keramobetonov˘mi v˘robky, NOVA-SERVIS s novinkami v sanitární technicea SCHÖCK-WITTEK s fie‰ením tepeln˘cha akustick˘ch mostÛ a speciálními prv-ky do Ïelezobetonu. Na závûr byla pro127 úãastníkÛ pfiipravena hodnotná tom-bola a vítûz si odvezl horské kolo od po-fiadatele spoleãnosti PSM CZ. �

Objednávka pfiedplatného Objednávám závaznû ãasopis PSM – stavební infozpravodaj. Pfiedplatné na rok 2005 ãiní 400 Kã + 5 % DPH. Cena zahrnuje 5 ãísel vãetnû 2 roz‰ífien˘ch vydání.Pfiedplatné bude uhrazeno na úãet ã. 169310389/0800, VS = ãíslo faktury � fakturou � sloÏenkou typu C

PSM – stavební infozpravodaj

Tento ãasopis byl ohodnocen 1 bodem a byl zafiazen do celoÏivotního vzdûlávání ãlenÛ âKAIT

Kontakt: PSM CZ s.r.o.Velflíkova 10160 00 Praha 6tel. 224 310 031224 310 504 fax 224 312 [email protected]

jméno / pfiíjmení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

firma / IâO / DIâ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ulice / obec / PSâ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

telefon / fax / e-mail . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ãinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

datum / podpis (firemní razítko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

PSM

ST¤E

CHY

PRAH

A–

PLÁ·

Tù IZ

OLAC

E OS

TRAV

A 20

05

STAVEBNÍ INFOZPRAVODAJ

PREZ

ENTA

CE S

TAVE

BNÍC

HM

ATER

IÁLÒ

PRVNÍ â ÍSLO

2005

www.psmcz.cz

DRUHÉ âÍSLO2005

www.psmcz.cz

stavební infozpravodaj

PSM

ROTO stavební elementy s.r.o.

střešní okna – solární systémy – půdní schody

T ¤ E T Í â Í S L O2005

www.psmcz.cz

stavebn í infozpravodaj

PSM


Alulux patfií v Evropû mezi vedoucí firmy v ob-lasti v˘roby hliníkov˘ch profilÛ na pfiedokennírolety, garáÏová vrata a rolovací mfiíÏe. Svéprodukty dodává do cca 75 zemí svûta a odroku 1990 i do âR.Vzhledem k narÛstajícímupoãtu spokojen˘m zákazníkÛ a stále stoupajícípoptávce bychom Vám dnes rádi pfiedstavilina‰e garáÏová celohliníková vrata a uvedlinûkteré skuteãnosti, dÛleÏité pro Va‰e rozho-dování o koupi tûchto vrat.

GaráÏová vrata RESIDENTDnes se rolovací vrata vyrábí ze speciálníchhliníkov˘ch lamel vypûnûn˘ch polyuretanem.Dokonalá povrchová úprava zaruãuje dlouhouÏivotnost a ‰iroká paleta nabízen˘ch barevvysokou uÏitnou i estetickou hodnotu. Vratanepotfiebují natírat jako vrata dfievûná, nekrou-tí se, vyÏadují minimální údrÏbu.JelikoÏ jde v tomto pfiípadû o luxusní v˘robek,je nutné aby kaÏd˘ zájemce pfii v˘bûru dodava-tele sledoval nûkteré dÛleÏité parametry, kteréve svém dÛsledku rozhodují o Ïivotnosti v˘-robku.Na co by se mûl ptát kaÏd˘, kdo se rozhodujekoupit rolovací vrata:a. velikost lamely, tj její krycí v˘‰ka – v rolo-

vacích systémech se pouÏívá lamel o v˘‰ce55 mm nebo 77 mm. Firma Alulux pro gará-Ïová vrata jakéhokoli typu nabízí pouze la-melu CD 77, která má krycí v˘‰ku 78,5 mm.Men‰í lamelu o v˘‰ce 55 mm nedoporuãuje,vytváfií sice men‰í nábal a tudíÏ potfiebujemen‰í nadpraÏí, ale jedná se o lamelu urãe-nou v˘hradnû na pfiedokenní roletu a nikolivna garáÏová vrata.

b. tlou‰Èka plechu vlastní lamely – patfií meziprvní základní parametry. Firma Alulux májako standardní tlou‰Èku 0,55 mm, vût‰inaostatních dodavatelÛ má tlou‰Èku jen 0,50mm. Tento parametr spolu s chemick˘msloÏením je základní pro urãení velikosti plo-chy, kterou je moÏné z tûchto lamel vyrobit.Lamela CD 77 firmy Alulux je urãena promax. ‰ífiku 5,4 m a max. v˘‰ku 4,0 m pfii cel-kové max. plo‰e 16 m2.

c. povrchová úprava – Lamely Alulux CD 77jsou standardnû dvakrát lakovány pfiiãemÏ tl.laku dosahuje 30 µm. Tlou‰Èka barvy je roz-hodující pro otûr, ke kterému dochází pfiinatáãení lamel do nábalu v kastlíku. Styãnéplochy jsou enormnû vystaveny abrazi, kte-rá je tím vût‰í, ãím více prachu je usazeno nalamelách a na velikosti vrat – potaÏmo jejichhmotnosti. Za urãitou dobu dojde k prodfie-ní barvy aÏ na základní plech a je tedy logic-ké, Ïe lamely, které mají jen jedno lakovánís tl. laku kolem 15 µm, budou vykazovatpo‰kození laku za podstatnû ka‰í dobu.

Hliníková garáÏová vrata firmy Alulux – jednoduchost a elegance

Pro garáÏ jen to nejlep‰í!Rolovací vrata mají stejnû jako pfiedokenní rolety dlouhou tradici. Plechové rolety na garáÏích neboobchodech byly za první republiky velmi roz‰ífieny. V souãasné dobû nabízíme fie‰ení z moderníchmateriálÛ se v‰ím komfortem.

d. velikost hfiídele – pro kaÏdou velikost ‰ífikya v˘‰ky vrat jsou pfiesnû urãeny i velikostihfiídele. Pro men‰í garáÏová varta staãí hfií-del 70 mm, pro vût‰í pak na‰e firma nabízíhfiídel prÛmûr 102 mm. Je proto dobré si jiÏv nabídce vyÏádat podklad o tom jakou veli-kost hfiídele v systému nabízí.

e. plovoucí hfiídel – firma Alulux standardnûnabízí ve v‰ech rolovacích garáÏov˘ch vra-tech typ RESIDENT plovoucí hfiídel. Tototechnické fie‰ení sniÏuje namáhání motorua tudíÏ prodluÏuje jeho Ïivotnost a dále tím,Ïe navíjení do nábalu je vÏdy provádûno tan-genciálnû, je sníÏen vektor tfiecí síly na nulua sníÏí se opotfiebení lamel v místû vedení vevodících li‰tách.

f. speciální krouÏky – na vlastní hfiídeli je v na-‰ich vratech standardnû fiada speciálnû tva-rovan˘ch krouÏkÛ, které zaji‰Èují pfiesné usa-zení prvních lamel pfii natáãení na hfiídel.Tyto krouÏky, které jsou fa. Alulux patentová-ny ve svém dÛsledku sníÏí hluãnost vrat pfiinavíjení a sniÏují abrazi.

g. zamykací systém – ve vratech RESIDENTjsou standardnû dodávány zámky proti nad-zvednutí rolety. Originalita na‰eho fie‰ení jev tom, Ïe zamykání je proti dílu upevnûné-mu ve vodící li‰tû a nikoliv proti samosvor-nosti motoru. Tyto zámky jsou certifikoványa odolávají nadzvedávací síle aÏ 350 kg.

Pro pohon garáÏov˘ch rolovacích vrat se po-uÏívají trubkové, vsuvné motory, zpravidlas mechanismem pro nouzové otevírání klikou.Námi pouÏívané motory SOMFY nebo BECKERpatfií mezi nejlep‰í! Nároãnûj‰í uÏivatel volí va-riantu s dálkov˘m ovládáním vrat, které mÛÏeb˘t souãasnû vyuÏito i pro vjezdovou bránu.

DETOLUX – garáÏová vrata taÏená pod strop V˘hodné fie‰ení pro nízké garáÏe, kde by jinávrata sníÏila jiÏ tak nízkou prÛjezdnou v˘‰ku.Zde vystaãíme s v˘‰kou nadpraÏí cca 8 cm,coÏ je v˘raznû ménû oproti 30 cm u rolovacíhosystému.Detolux – garáÏová vrat jsou vyrobena ze stej-ného hliníkového vypûnûného profilu CD77 jakbylo popsáno v˘‰e. Detolux je dále standardnûvybaven:a. dálkov˘m ovládáním na frekvenci 868 MHz

s jedním dálkov˘m ovladaãem jednokanálo-v˘m. Na pfiání lze dodat aÏ 4-kanálov˘ a takdal‰í kanály vyuÏít napfi. na otevírání vjezdo-vé brány, dal‰ích vrat a osvûtlení u domu.

b. bezpeãnostní nájezdovou li‰tou, tj. schop-ností vrat rozeznat pfiekáÏku. V okamÏikunajetí na ni pak vrata reverzují a zabrání takpo‰kození zdraví ãi majetku.

c. nouzov˘m otevíráním v pfiípadû v˘padku el.proudu jednoduchou operací uvolníme se-vfiení uná‰eãe a vrata lze lehce otevfiít. TentopoÏadavek je velice dÛleÏit˘ i z hlediska bez-peãnostního, kdy zajistí v pfiípadû poÏáru ry-chlé opu‰tûní garáÏe.

d. pfiíplatkovû je moÏné provést toto nouzovéotevírání zvenãí. Toto se provádí v pfiípa-dech, kdy do garáÏe není jin˘ vchod a nelzetedy vyuÏít standardního nouzového otevírá-ní zevnitfi.

e. nouzové osvûtlení – po vyslání signálu seautomaticky rozsvítí nouzové svûtlo v moto-ru a po dobu 3 minut umoÏní vystoupeníz vozu a rychlou orientaci v tmavé garáÏi.

VERTICO – garáÏová vrata taÏená do bokuV roce 2003 pfiedstavila firma Alulux tuto pfie-vratnou novinku na svûtové v˘stavû R+T veStuttgartu a hned dostala cenu za designa technické fie‰ení.Vrata VERTICO jsou opût celohliníková garáÏo-vá vrata vyuÏívající lamelu CD 77 stejnû jakov pfiede‰l˘ch typech vrat. Jedineãnost spoãíváv otoãení pancífie na v˘‰ku a díky technické do-konalosti detailÛ (vût‰ina je Aluluxem patento-vána) jsou vrata taÏena podél stûny v garáÏi.S v˘hodou jsou tato vrata pouÏívána pro gvou-garáÏe. VERTICO vrata jsou standardnû vyba-vena:a. dálkov˘m ovládáním na frekvenci 868 MHz

s jedním dálkov˘m dvoukanálov˘m ovladaãem.Jedním kanálem ovládám otevírání a zavírá-ní nastaveného prÛchodu napfi. 100 cm ‰ífi-ky, coÏ nám slouÏí jako dvefie. Druh˘m ka-nálem pak ovládáme otevírání a zavíránícel˘ch vrat. Na pfiání lze dodat aÏ 4-kanálo-v˘ a tak dal‰í kanály vyuÏít napfi. na otevírá-ní vjezdové brány a osvûtlení u domu.

b. bezpeãnostní nájezdovou li‰tou tj. schop-ností vrat rozeznat pfiekáÏku. V okamÏikunajetí na ni pak vrata reverzují a zabrání takpo‰kození zdraví ãi majetku.

c. nouzov˘m otevíráním v pfiípadû v˘padku el.proudu jednoduchou operací uvolníme se-vfiení uná‰eãe a vrata lze lehce otevfiít. TentopoÏadavek je velice dÛleÏit˘ i z hlediska bez-peãnostního, kdy zajistí v pfiípadû poÏáru ry-chlé opu‰tûní garáÏe.

d. pfiíplatkovû je moÏné provést toto nouzové

Zabudováním na‰ich vrat získátevysok˘ komfort pfii vyuÏíváníVa‰eho auta ve spojení s garáÏí!

Co do kvality Alulux nezná kompromis – ISO 9001-2000


otevírání zvenãí. Toto se provádí v pfiípa-dech, kdy do garáÏe není jin˘ vchod a nelzetedy vyuÏít standardního nouzového otevírá-ní zevnitfi.

e. nouzové osvûtlení – po vyslání signálu seautomaticky rozsvítí nouzové svûtlo v moto-ru a po dobu 3 minut umoÏní vystoupeníz vozu a rychlou orientaci v tmavé garáÏi.

Vrata jsou velice tichá a tak pozdní návrat z di-vadla neru‰í ostatní spící ãleny rodiny.Pokud se s tûmito vraty poãítá jiÏ od saméhoprojektu, pak není potfieba do garáÏe dûlat po-stranní dvefie – jsou totiÏ vlastnû integroványdo systému otevírání. ·ífika otevfiení se mÛÏelibovolnû mûnit aÏ tfieba do poloviãky dvouga-ráÏe a tak jeden z fiidiãÛ, kter˘ ãastûji vyjíÏdís vozidlem bude stát na místû otevírání vrata druh˘, kter˘ jezdí ménû ãasto bude vyuÏívatplné otevfiení vrat. V˘hodou u zateplené garáÏeje jistû minimální únik tepla ve srovnání s kla-sick˘mi sekãními ãi rolovacími vraty, která jenutné otevfiít celá.Hliníková garáÏová vrata RESIDENT, DETOLUXnebo VERTICO vhodnû dotváfiejí charakter Va‰ehodomu a ve spojení s pfiedokenními roletamii sjednocují architektonické prvky stavby.Vrata se vyrábûjí vÏdy na míru, montují na vnitfi-ní, jiÏ hotové, omítnuté a vybílené zdi garáÏe.Elektroinstalace je velmi jednoduchá.

Sekãní garáÏová vrata SEGATO = krása z oceliSekãní garáÏová vrata SEGATO stanovují v mno-ha smûrech nové standardy. Poãínaje nejrÛz-nûj‰ími variantami povrchov˘ch dezénÛ, pfiesvynikající bezpeãnostní fie‰ení, jako napfi. pa-tentovan˘ tvar panelu zamezující vzniku nebez-peãn˘ch ‰tûrbin mezi jednotliv˘mi sekcemi. Boãní ochrana na pantech zabraÀujíce sevfieníprstÛ, integrovanou techniku kování a inteli-gentní pohonné systémy. Profilovan˘ pruÏino-v˘ kanál, chránûn˘ patentem, sniÏuje tfiení me-zi skfiíní kanálu a umûlohmotn˘mi kluznicemia zaji‰Èuje je‰tû ti‰‰í chod. PruÏinov˘ kanál jechránûn krytem pfied prachem a neãistotami. Vícenásobn˘ systém pruÏin na obou stranáchvodící kolejnice optimálnû vyrovnává hmot-nost vrat v kaÏdé situaci. Bezpeãnost navíczvy‰ují dvojitá bezpeãnostní lana na kaÏdéstranû. Vratové kfiídlo je drÏeno i pfii prasknutílana a pruÏiny a lze ho i potom otevfiít a zavfiít.Kfiídlo vrat se skládá z sekcí uspofiádan˘ch nadsebou a zasouvá se úspornû pod strop garáÏe.V dÛsledku umístûní vodících kolejnic za otvo-rem je cel˘ prÛjezd voln˘ jak pro osobní auto-mobily, tak i pro malá dodávková auta.Vratová sekce s konstrukãní tlou‰Èkou 40 mm,dvoustûnná, tepelnû izolovaná polyuretanovoutuhou pûnou je vyrábûna na nejmodernûj‰í pl-nû automatizované lince v závodû Tekla – SRN.

Konstrukce sekce a její provedení zaruãují dlou-hou Ïivotnost!Sekce nabízíme v novém moderním ztvárnûnípovrchu – tzv. stfiedová dráÏka pro barvu bíloua hnûdou a lamely pro zlat˘ dub, kdy vrata zís-kají velkorys˘ vzhled. GaráÏová vrata SEGATOz povrchovû u‰lechtilé oceli s dráÏkováním,Vám ponechávají velk˘ prostor pro individuál-ní fie‰ení.V dÛsledku prvotfiídního materiálu vyrábûnéhoplnû na automatick˘ch linkách podle DIN ENISO 9001, díky atraktivnímu vnûj‰ímu vzhledua vynikajícímu obsluÏnému komfortu jsou na‰evrata pro kaÏdého stavebníka investicí, která sevyplatí. KaÏdá vrata jsou vyrábûna s maximálnípeãlivostí. �

Vyrábí a dodává:

Alulux s.r.o.Zdûbradská 73, 251 01 ¤íãanytel. 323 637840, fax 323 637 846–7www.alulux.cz, [email protected]

MontáÏe:Zaji‰Èují vy‰kolené partnerské firmy

Resident

Vertico

Detolux

Segato

Stavíme na profesionálním základû.

Materiály Ceresit- vstupenka mezi profesionály

Systémová fie‰ení pro:• lepení, spárování obkladÛ a dlaÏeb a utûsÀování pod nimi• vyrovnávání a sanace podlah• zateplovací a omítkové systémy• izolace a utûsÀování

Henkel âR spol. s r.o., U PrÛhonu 10, 170 04 Praha 7, tel.: 220101145, fax: 220101407, www.ceresit.cz, e-mail: [email protected]

Ceresit_ImageInz_A4 1.4.2005 13:47 Stránka 1


Wienerberger otevírá nejvût‰í cihelnu v âeské republice – Otevfiení nejvût‰í a nejmodernûj‰í cihelny v âeské republice – Budování trÏní pozice na severní Moravû

Nová cihelna v Jezernici

Na oslavû byl i dÛstojn˘ raut

Prohlídka nové cihelny V˘robní linka

První v˘roba ciheln˘ch blokÛ

Slavnostní pfiestfiiÏení pásky, zleva gen. fieditel Wienerberger AG Dr. Reithofer, jednatel spoleãnosti Wienerberger Josef Kotek, starosta obce Jezernice Du‰an Pofiízka, ministr prÛmyslu MilanUrban, hejtman olomouckého kraje Ivan Kosatík.


Otevfiení druhého v˘robního závoduna severní Moravû VídeÀ, 10. 6. 2005 – Wienerberger ci-helna Jezernice, spol. s r.o., se 100 %majetkovou úãastí spoleãnosti Wiener-berger AG, otevírá dnes v Jezernici

Date post:	25-Jan-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

PSMcelého okna Jednoznačné přednosti, které systém REHAU Comfort-Design nabízí: moderní...

Documents