PSMâESK¯ STATISTICK¯ Ú¤AD Stavební ãinnost leden – kvûten 2005 48 ROLETY, VRATA, MARK¯ZY...

âTVRTÉ âÍSLO

2005

www.psmcz.cz

stavebn í infozpravodajPSM

obal4/05 8.9.2005 16:50 Stránka 1

obal2 8.9.2005 16:54 Stránka 2

Jediná „pravá pálená taška“, ta

skutečně vydrží!

www.tondach.czRománská 12

„Pravá pálená taška“ je chráněná známka společnosti TONDACH Česká republika s.r.o.

PSM 210x297 1.4.2005 11:21 Stránka 1

PSM – stavební infozpravodaj 4/2005, 5. roãník. ·éfredaktor: Alena Janãová. Redakãní rada: Marie Báãová (IC âKAIT), Eva Hellerová, Josef Michálek (Fakulta stavební âVUT), Zdenûk Mirvald(jednatel PSM CZ). Inzerce: Michal Va‰koviã, tel./fax 224 310 504, 602 952 112; Václav ·ulc, tel. 224 312 401, 606 781 543; Petr Bure‰, tel. 233 330 219, 606 510 110; zastoupení Brno: Václav Karlík, tel. 545 117 433,728 734 251; zastoupení Ostrava: Josef Kirnig, tel. 597 577 399, 606 746 722; vydavatel: PSM CZ, s.r.o., Velflíkova 10, 160 00 Praha 6, tel. 224 310 031, 224 310 504, e-mail: [email protected], [email protected],[email protected], www.psmcz.cz. Tisk: Tiskárna Petr Po‰ík. Zaregistrováno: MK âR E 11138.

VáÏení obchodní pfiátelé, váÏení kolegové,ãtenáfii,

opût se budeme setkávat v novém ‰koli-cím roce, kter˘ zahajujeme pfiesnû 1. záfií,tak jako ostatní Ïáci a studenti. Po uplynutí I. pololetí 2005 lze konstato-vat, Ïe odborné semináfie, které spoleã-

nost PSM CZ organizuje pro ãleny komoryâKAIT v rámci celoÏivotního vzdûlávánía ostatní stavební odbornou vefiejnost,je neustále velk˘ zájem. Svûdãí o tom143 uspofiádan˘ch semináfiÛ za úãasti8 636 posluchaãÛ.Program II. bûhu celoÏivotního vzdûlá-vání ãlenÛ âKAIT pro léta 2004–2006konãí k 31. 12. 2006, kdy autorizovanéosoby oznámí své oblastní kanceláfii for-mou „âestného prohlá‰ení“, jak˘m zpÛ-sobem splnily své vzdûlávání. Ti, ktefiísplnili limit 10 kreditÛ a jejichÏ formaindividuálního vzdûlávání je v souladuse zásadami Programu CÎV, vydá OK„Osvûdãení o absolvování II. bûhu naléta 2004–2006.“ Na autorizované oso-by, které nepfiedají „âestné prohlá‰ení“,bude pohlíÏeno jako na ãleny âKAIT,ktefií se neúãastní celoÏivotního vzdûlá-vání a oblastní kanceláfi takov˘m autori-zovan˘m osobám „Osvûdãení o absolvo-vání II. bûhu“ nevydají. Struãnû a jedno-du‰e fieãeno, ten kdo na sobû nebudepracovat a nemá zájem se vzdûlávat,

bude mít urãitû problémy se získánímprojektov˘ch zakázek.Proto i spoleãnost PSM CZ, která je nej-vût‰ím poskytovatelem informací z oblas-ti stavebnictví pro autorizované osobyv rámci celoÏivotního vzdûlávání, pfiichá-zí s nov˘m motivaãním vloÏn˘m s vût‰ídostupností a celkov˘m nárÛstem po-ãtu posluchaãÛ. Velice dlouze jsme se pfies prázdniny za-b˘vali i kvalitou a odborností pfiedná‰e-jících a prezentujících se firem. Opût sehlásí fiada nov˘ch firem s nov˘mi sta-vebními materiály.Sledujte akreditované vzdûlávací progra-my pro ãleny âKAIT a www.psmcz.cz.Pfiipravujeme druhé vydání publikaceProjektanti – projektování – stavební ma-teriály – firmy – bytová druÏstva – úfiady.Pfieji Vám pro nadcházející období hod-nû zdraví, osobní pohody a tû‰ím se nadal‰í spolupráci s Vámi.

Zdenûk Mirvaldjednatel spoleãnosti

PSM stavební infozpravodaj 20052

O B S A H

ST¤E·NÍ KRYTINA, DOPL≈KY, Mezinárodní pokr˘vaãská olympiáda BRAMAC 2005 4

KOMÍNOVÉ SYSTÉMY Pálená stfiecha ve znamení klasiky i moderny 6

Profesionální stfie‰ní prvky 8

Univerzální komínov˘ systém Schiedel ABSOLUT 9

ZDICÍ MATERIÁLY, OBVODOVÉ PLÁ·Tù V˘hody vícevrstvého zdûní SENDWIX od KM Bety 10

Úspory energií z POROTHERMU Si 13

Komplexní a variabilní stavební systém KB-BLOK systém 14

Ekologická stavební hmota – LIAPOR 18

Cihelné bloky pro obvodové zdivo – HELUZ 21

STAVEBNÍ CHEMIE Obvodové plá‰tû staveb 22

Obnova historick˘ch fasád lazurním nátûrem 26

Silikonové a akrylátové tmely – kauãuky 27

TÉMA Evropská integrace 28

ELEKTRICKÉ ROZVODY Moderní elektrické rozvody OBO 32

PODHLEDY, DESKY Podhledové systémy AMF 36

Cementotfiískové desky CETRIS 39

OSVùTLENÍ Normy a trendy v osvûtlení 42

âESK¯ STATISTICK¯ Ú¤AD Stavební ãinnost leden – kvûten 2005 48

ROLETY, VRATA, MARK¯ZY Pohony a fiídící jednotky 54

VZDùLÁVÁNÍ Plán semináfiÛ II. pololetí 2005 – pfiedplatné 60

editorial 4-05 8.9.2005 16:57 Stránka 2


UÏ je znám pfiesn˘ termín pfií‰tíhoroãníku STAVEBNÍCH VELETRHÒ BRNOa jejich pojetí?

STAVEBNÍ VELETRHY BRNO probûhnouspoleãnû s investiãním veletrhem URBISINVEST jiÏ tradiãnû v dubnu, konkrétnûv termínu 25. – 29. 4. 2006. Souãástíbudou opût projekty IBF – Mezinárodnístavební veletrh, SHK BRNO – Meziná-rodní veletrh technick˘ch zafiízení bu-dov a ELEKTRO – Mezinárodní veletrhosvûtlovací techniky, elektroinstalací a sys-témové integrace budov. Investiãní vele-trh URBIS INVEST potom vedle ãtyfi hlav-ních oblastí, jimiÏ jsou investice, finance,reality a technologie, pfiedstaví také pro-jekt ENVI – Mezinárodní veletrh techni-ky pro tvorbu a ochranu Ïivotního pro-stfiedí. Zvlá‰tní dÛraz se bude v pfií‰tímroãníku klást na téma „Zelená energie“,které se promítne ve v‰ech jmenova-n˘ch projektech.

Existuje s odstupem nûkolika mûsícÛ je‰tûdal‰í poznatek k uplynulému roãníku,kter˘ byste nyní ráda pfiipomenula?

Informace uvedené v závûreãné zprávûplnû dokumentují úspû‰nost STAVEB-NÍCH VELETRHÒ BRNO 2005. Leto‰nídesát˘ roãník byl pln˘ rekordÛ. Poãínajepoãtem vystavujících firem (1 521) z 24zemí svûta, pfies rekordní obsazenou v˘-stavní plochu (74 400m2) aÏ témûfi k do-saÏení magické hranice 100 000 ná-v‰tûvníkÛ. K úspûchu uplynulého roãníkupfiispûl mimo jiné nárÛst poãtu zahraniã-ních subjektÛ a také vysoké zastoupenívystavovatelÛ v oboru Stavební stroje.Nemohu opomenout ukazatele, kteréjsou pro nás organizátory rovnûÏ velmidÛleÏité. Na základû marketingov˘chprÛzkumÛ zpracovan˘ch MU v Brnû by-lo s náv‰tûvou STAVEBNÍCH VELETRHÒBRNO 2005 spokojeno 82 % náv‰tûvní-kÛ, a jiÏ dnes potvrzuje svoji úãast napfií‰tím veletrhu 76 % vystavujících firem.

Ing. Jana Ostrá: Chceme dále zvy‰ovatefektivitu úãasti vystavovatelÛRozhovor s Ing. Janou Ostrou, manaÏerkou STAVEBNÍCH VELETRHÒ BRNO

Oba tyto vybrané údaje jednoznaãnûpotvrzují prospû‰nost veletrhÛ pro vy-stavovatele, coÏ nás bezesporu tû‰í.

âím se STAVEBNÍ VELETRHY BRNO chtûjídále vymezovat proti podobn˘m konku-renãním akcím, co by mûlo b˘t jejichspecifikem?

STAVEBNÍ VELETRHY BRNO mají díkysvému sloÏení z projektÛ IBF, SHK BRNOa ELEKTRO jednoznaãnou v˘hodu díkykomplexnosti a soudrÏnosti oproti kon-kurenãním akcím. Právû toto propojenía konání v‰ech veletrhÛ v jednom ter-mínu a na jednom místû si získalo obli-bu jak mezi vystavovateli, tak mezi ná-v‰tûvníky. ZmiÀovan˘ nárÛst obou fak-torÛ je toho pfiím˘m dÛkazem. Pokudk tomu navíc pfiipoãteme moderní záze-mí, profesionální sluÏby brnûnského v˘-stavi‰tû a vysokou odbornost v‰ech me-zinárodních veletrhÛ, v˘sledek je pronás urãitû pozitivní. KaÏdopádnû i pfiestento kladn˘ postoj nechceme, jak se li-dovû fiíká, usnout na vavfiínech. Na kaÏ-d˘ roãník peãlivû pfiipravujeme spoustunovinek a vylep‰ení. Ani následují roã-ník nebude v˘jimkou. Vûfiím, Ïe právûhlavní novinka pro rok 2006 v podobûnového veletrhu URBIS INVEST bude jakze strany vystavovatelÛ, tak samotn˘chnáv‰tûvníkÛ pfiijata kladnû.

Co byste vzkázala potenciálním vystavo-vatelÛm, ktefií teprve o své pfiípadnéúãasti na veletrhu uvaÏují, a co tûm klientÛm, ktefií jsou na veletrhu uÏ stál˘mi hosty?

Na‰í permanentní snahou je neustálézlep‰ování podmínek pro zv˘‰ení efekti-vity úãasti na‰ich vystavovatelÛ, k ãemuÏneodmyslitelnû patfií pfiivedení správné-ho náv‰tûvníka v podobû klienta neboinvestora na na‰e veletrhy. STAVEBNÍVELETRHY BRNO na‰ly svoje místo v mar-ketingové strategii mnoha tuzemsk˘chi zahraniãních firem a jsme rádi, Ïe seprocento stál˘ch vystavovatelÛ dále na-vy‰uje. Tento fakt svûdãí nejen o vysokékvalitû veletrhu na mezinárodní úrovni,ale zároveÀ – a to je mnohem dÛleÏitûj-‰í – o stále rostoucím efektu veletrÏníúãasti pro na‰e vystavovatele, aÈ jiÏv podobû získan˘ch kontaktÛ, poãtupfiedjednan˘ch kontraktÛ nebo ve formûupevnûní image firmy a jejího postavenína trhu. A co bych je‰tû vzkázala? KaÏdopádnûbych ráda upozornila na moÏnost získá-ní v˘razn˘ch slev, které vystavovatelézískají, pokud se na STAVEBNÍ VELETR-HY BRNO nebo URBIS INVEST pfiihlásído konce mûsíce fiíjna, kdy je první uzá-vûrka pfiihlá‰ek.

Na závûr je‰tû jedna otázka. Víme jiÏ, Ïese plánují urãité zmûny u veletrhu URBISINVEST, mÛÏete b˘t konkrétní?

Cílem „staronového“ veletrhu URBIS IN-VEST je spojení oblastí investiãních pfií-leÏitostí, finanãních produktÛ, realitní-ho trhu a municipálních technologií.Prvofiad˘m úkolem veletrhu URBIS IN-VEST je pfiivést správného náv‰tûvníka,pro kterého a potaÏmo i pro nás je nastranû jedné stûÏejní pfieváÏnû ‰irokánabídka investiãních pfiíleÏitostí, finanã-ních produktÛ a komplexní nabídka re-alitního trhu ze v‰ech regionÛ âR a nastranû druhé úãast kompetentních pra-covníkÛ pro moÏnost vedení reáln˘chjednání pfiímo v prÛbûhu veletrhu. �

brno 8.9.2005 16:58 Stránka 3


Mezinárodní pokr˘vaãská olympiáda BRAMAC 2005Bramac v Rakousku byl hostitelem 6. Mezinárodní pokr˘vaãské olympiádyOd 3. do 5. ãervna 2005 bylo Rakousko pofiádající zemí 6. Mezinárodní pokr˘vaãské olympiády. Pozvánído Ramsau na Dachsteinu (·t˘rsko) pfiijalo rovn˘ch 340 hostÛ ze v‰ech 10ti zemí koncernu Bramac. Hostéz Rumunska a Srbska sledovali tento veãer s napûtím. Ostatních osm zemí Rakousko, âeská republika,Slovensko, Maìarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina a Bulharsko pfiihlásilo do soutûÏevítûzné objekty sv˘ch národních soutûÏí.

Mezinárodní porota pod vedením panafieditele Hanse Reifenbergra (fieditel mar-ketingu a prodeje v Rakousku) vyhod-nocovala v‰echny zúãastnûné objektyv pûti kategoriích (soukromé a vefiejnénovostavby, soukromé a vefiejné rekon-strukce a také historické budovy). V po-rotû byli zástupci jednotliv˘ch zemía pro zachování objektivity Ïádn˘ porot-ce nesmûl hodnotit objekty své zemû.S napûtím oãekávané udûlování cen Me-zinárodní pokr˘vaãské olympiády Bramac2005 se konalo ve spoleãenském centruRamsau.Ceny pfiedávali jednatelé spoleãnostiBramac Dachsysteme International Dr.Johann Wörndl-Aichriedler a Ing. IngoWedam. âeská v˘prava byla opût – ja-koÏ i nûkolik pfiede‰l˘ch let – nejúspû‰-nûj‰í, jako jediná získala celkem 4 me-daile. Dal‰í s odstupem, ze ziskem pouzedvou medailí bylo Rakousko, Slovensko,Chorvatsko a Bosna a Hercegovina. Pojedné medaili si odvezli úãastníci z Bul-harska, Slovinska a Maìarska.Na závûr se vydatnû slavilo aÏ do brz-k˘ch ranních hodin. �

BRAMAC stfie‰ní systémy spol. s r.o. je ve-doucí firmou na ãeském trhu v oblasti v˘robya prodeje betonov˘ch stfie‰ních systémÛ. Naãeském trhu pÛsobí od roku 1991, v souãas-nosti vyrábí ve tfiech závodech na území âRa zamûstnává 295 lidí. V duchu své firemnífilozofie se zamûfiuje na vysok˘ standardsluÏeb a kvalitu v‰ech sv˘ch produktÛ. V roce1997 byla ocenûna certifikátem podle mezi-národního standardu kvality ISO 9002, a tojako první z v˘robcÛ stfie‰ních krytin v âR.BRAMAC stfie‰ní systémy spol. s r.o. je dce-fiinou spoleãností rakouské firmy BRAMACDachsysteme International, GmbH, kterouspoleãnû vlastní Lafarge Roofing (50 %)a Wienerberger AG (50 %). �

poãty medailí 1. místo 2. místo 3. místoâeská republika 1 2 1Chorvatsko 1 1Bosna a Hercegovina 1 1Rakousko 1 1Slovensko 2Slovinsko 1Bulharsko 1Maìarsko 1

bramac 8.9.2005 17:02 Stránka 4


Vítûzné objekty Mezinárodní pokr˘vaãské olympiády BRAMAC 20051. kategorierodinné domy – novostavby:1. místo: Suljeviç d.o.o. – Bosna-Hercegovina (obr. 1)2. místo: Neimar d.o.o – Bosna-Hercegovina3. místo: Szeiler Sándor – Maìarsko

2. kategorievefiejné budovy – novostavby:1. místo: H&B delta s.r.o. – âeská republika (obr. 2)2. místo: TATRADACH – Slovensko3. místo: Krovopokrivaã Ivan Zorko – Chorvatsko

3. kategorierodinné domy – rekonstrukce:1. místo: Krovstvo MLAKAR d.o.o. – Slovinsko (obr. 3)2. místo: Komárek s.r.o. – klempífiství, pokr˘vaãství,

tesafiství – âeská republika (obr. 4)3. místo: KLM Stfiechy Tábor – Jifií Mlsna – âechy (obr. 5)

4. kategorievefiejné budovy – rekonstrukce:1. místo: KROVAR – Chorvatsko2. místo: TOMEK pokr˘vaãské práce – âeská republika (obr. 6)3. místo: Fleischmann & Petschnig

DachdeckungsgesmbH & Co KG – Rakousko

5. kategoriehistorické budovy:1. místo: Zickbauer Ges.m.b.H. – Rakousko2. místo: KROVBAU – SLOVAKIA spol. s r.o. – Slovensko3. místo: RESTAVRACIA EOOD – Rosen Zonev Dimitrov – Bulharsko

1

2

3 5

64

bramac 8.9.2005 17:02 Stránka 5

Pálená střecha ve znamení klasiky i modernyŠikmé střechy si nejde bez pálených tašek takřka anipředstavit. Využití pálené krytiny je omezeno pouzejediným parametrem, a tím je sklon střechy. Napří-klad tašky se spojitou vodní drážkou se mohou pokládat od sklonů střech minimálně 22°, s patřičnoupojistnou hydroizolační vrstvou od 12°, neprofilovanétypy pálených tašek (bobrovky atd.) a drážkové taškytypu francouzských falcovek až od sklonu 20°.

Široká paleta barev

Pálené střešní krytiny se vyrábějí na přírodní bázi, kdy sesměs zeminy s příměsí jílu míchá s vodou, suší vzduchema ekologicky vypaluje v pecích vyhřívaných zemním plynem.Tašky tak nabízejí nejen vysokou pevnost a odolnost vůči povětrnostním vlivům a chemické zátěži, ale také výhody páleného materiálu – ekologičnost a prodyšnost.Nejširší sortiment pálených střešních krytin, zhruba 15 druhů,u nás nabízí firma Tondach. Na výběr je přitom jak škála barev, tak i typů a doplňků. Barevnost tašky získávají technologií glazurování či engobace. Díky tomu výrobce zaručuje maximální odolnost vůči UV záření, kyselým dešťům,sněhu i krupobití. Tašky jsou vlivem postupu výroby

stálobarevné, časem nedochází ke změně barevnosti a anitzv. „neoprší“, na rozdíl od barvených tašek z jiných materiálů.

Glazura nebo engoba?

Chcete střechu s leskem nebo vám stačí polomat? V prvnímpřípadě byste měli sáhnout po taškách glazovaných, v případě druhém si na střechu nechat položit engobované tašky. Vždy se však jedná o tašky s přírodní povrchovou úpravou, která výrobek dále zušlechťuje. Engobované taškyse vyznačují tenkým povlakem z keramické směsi vhodnéhosložení (vodou rozplavené jíly obarvené přírodními oxidy železa), který se nanáší na vysušenou tašku a takto upravenývýrobek se následně vypaluje. Engoby jsou bezolovnatéi bezkobaltové a umožňují získat tašky nejrůznějších barev. Výroba glazovaných tašek probíhá totožně jako u engobovaných, rozplavené jíly však obsahují vyšší podíl sklovitých příměsí a tašky díky tomu získávají vysokýlesk. Glazura nejenže výrobek zušlechťuje na nejvyšší možnou míru, navíc ho zpevňuje a chrání. Oba typy povr-chových úprav jsou podstatně hladší, než je povrch běžnýchrežných tašek. To brání znečištění tašek a znesnadňuje uchycování mechu.

www.tondach.cz

PSM182x267 18.8.2005 16:33 Stránka 1

Ačkoli se to může zdát neuvěřitelné, za pálené tašky,bez nichž si nelze představit klasické šikmé střechyobytných domů, historické stavby či třeba panoramaMalé Strany, vděčíme Římanům.Právě v té době se u nás totiž pálené tašky prvně objevily, a to na budovách římských obranných stanic, kladly se těsně vedle sebe, spoje se lepily a těsnily vhodnou maltou. První vlastní tašky se na našem území začaly vyrábět v období Velkomo–ravské říše a k rozvoji jejich výroby došlo v 10. a 11. století.

Kdysi byla synonymem pro pálenou tašku červenábarva. Ale to už není dávno pravda. V sortimentu pálených tašek; u nás je jejich hlavním výrobcem firma Tondach; si lze vybrat kvalitní tašky v celé barevné škále –k dostání jsou tašky bílé, různé odstíny červené, hnědé, šedé,modré, zelené, černé i dalších, některé speciální varianty lze připravit na zakázku. Celý proces výroby je i dnes založen na přírodní bázi, kdy se směs zeminy s příměsí jílu míchá s vodou, suší vzduchem a ekologicky vypaluje v pecích vyhřívaných zemním plynem. Taškyjsou vlivem postupu výroby stálobarevné, časem nedochází kezměně barevnosti a ani tzv. „neoprší“, na rozdíl od barvených tašek z jiných materiálů. Svoji barevnost získávají pálené taškytechnologií glazurování (vznikají vysoce lesklé tašky) či engobace (tašky matné až pololesklé), kdy se na vysušenoutašku nanese tenký povlak z keramické směsi vhodného složeníobarvený přírodními oxidy železa a posléze se vypálí. Vzniklá krys-talická vrstva dále celý výrobek zušlechťuje. Povrch takto uprave-ných tašek je mnohem hladší než jak tomu je u tašky režné, a tobrání znečištění tašek a znesnadňuje uchycování mechu.

Za co „mohli“ Římané

Hledá se „super“ pokrývač!Kvalitní střecha, toznamená hlavně vyni-kající práci pokrývače.Společnost Tondachchce ty nejlepší ocenit,a proto vypsala soutěž„Tondach Pálená stře-cha 2005“. Na akci se v pozici spoluvy-hlašovatele podílejí takéFakulta stavební Vysokéhoučení technického Brno a Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR a v rámci mediálního part-nerství odborné tituly Stavitel a Střechy, fasády, izolace. Soutěž je určena všem právnickým a fyzickým osobám podnika-jícím v oboru pokrývačství a klempířství a přihlásit lze jakoukoli hotovou stavbu (včetně fasády a dokončovacích prací), která byladokončena v období od 1. října 2004 do 30. října 2005, nacházíse na území České republiky a jejíž střecha byla kompletně realizována s využitím systémů Tondach. Soutěžit lze v kategoriích: rodinný dům, historická a církevní budova, obytný nebo činžovní dům, a to bez rozlišení, zda se jedná o novostavbu nebo rekonstrukci. Podrobné znění pravidel lze získat na www.tondach.cz, adresasekretariátu soutěže pro doručování soutěžních prací je:Omnimedia Public Relations s.r.o., Jeseniova 51, 130 00 Praha 3.Kontaktní mail pro dotazy: [email protected]

SOUTĚŽ

Všechny barvy duhy

www.tondach.cz

S postupujícím rozkvětem měst se pálená střešní krytina používa-la stále častěji.Dnes je pálená taška jednou z nejpopulárnějších střešních krytin.Její využití je přitom omezeno jediným parametrem, a tím je sklonstřechy. Například tašky se spojitou vodní drážkou se mohou pokládat od sklonů střech minimálně 22°, s patřičnou pojistnouhydroizolační vrstvou od 12°, neprofilované typy pálených tašek(bobrovky atd.) a drážkové tašky typu francouzských falcovek až od sklonu 20°.

PSM182x267 18.8.2005 16:34 Stránka 2


Zaãneme v˘robkem nejstar‰ím a také neroz‰í-fienûj‰ím – ventilaãními turbínami LOMANCO.Jedná se o aktivní ventilaãní prvek, kter˘ ro-taãní hlavicí odsává vzduch, ãímÏ prÛbûÏnû od-vûtrává stfie‰ní plá‰È nebo pfiímo libovolnoumístnost (napfi. WC, koupelnu, sklep…). Prvnízákladní podmínkou maximální úãinnosti jeumístûní turbíny v nejvy‰‰ím bodû stfiechy,nejlépe pfiímo v hfiebeni. Zde má turbína moÏ-nost pfiijímat maximální mnoÏství vûtru, jakoÏ-to hlavního hnacího prvku. Druhou, ãastoopomíjenou podmínkou ovlivÀující dlouhou Ïi-votnost turbíny, je její vodorovné vyrovnání(vyváÏení). Turbína v kompletní sadû obsahujestaviteln˘ kloub, díky kterému lze rotaãní hlavi-ci vyrovnat tak, aby nosná hfiídel, resp. bez-údrÏbová loÏiska, byla namáhána rovnomûrnû.Tfietí podmínkou vedoucí ke spokojenosti zá-kazníka je kvalitní uchycení do stfie‰ního plá‰-tû. Zde je nutné podotknout, Ïe tento bod b˘vánejvût‰ím ofií‰kem. Turbíny v základní sadû ob-sahují plochou ‰estihrannou základnu vhodnouk instalaci do ‰indele a podobn˘ch ploch˘chkrytin. V pfiípadû umístûní do profilovan˘chkrytin napfi. ta‰kov˘ch je velice dÛleÏité zvolitsprávnou základnu. K dostání jsou buì základ-ny pfiímo typizované a barvené pro nejbûÏnûj‰íkrytiny (KM Beta, Bramac, Tondach…). Ov‰empro ostatní krytiny je nutné základnu vyrobitpfiímo na míru. On to zase není takov˘ pro-blém, bude se vlastnû jednat o klasickou prÛ-chodku pfies stfie‰ní plá‰È s vyústûním na krkturbíny. Tuto metodu upfiednostÀuje vût‰inaklempífiÛ. Pfiece jenom prvek vyroben˘ na mírudo stfiechy nejlépe zapadne. Pak jiÏ jen zb˘vápohlídat kombinaci materiálÛ. JelikoÏ je turbínavyrobena z hliníku, je dÛleÏité eliminovat kom-binace s agresivními kovy, jako je napfi. mûì.Zde se styk materiálÛ fie‰í klasickou podloÏkouz gumy nebo olova. âasto se také doporuãujev tûchto pfiípadech pouÏít turbíny barvené, kte-ré mají pfiím˘ styk s hliníkem izolovan˘.Splnûním tûchto základních podmínek docílítemaximální spokojenost a pfiedev‰ím dlouhovû-kost turbíny LOMANCO, coÏ b˘vá ãasto i 40 let.

Profesionální stfie‰ní prvky v kaÏdodenní praxiNa stavebním trhu se objevuje dennû mnoho nov˘ch v˘robkÛ, které ov‰em aÏ v del‰ím ãasovém horizontu dokáÏí svojekvality. V˘robky od v˘hradního dovozce ABC s.r.o., které dokazují svou profesionální úroveÀ dennû jiÏ desítky let, jsouventilaãní turbíny Lomanco, svûtlovody ODL a Sunpipe a v neposlední fiadû komínové hlavice. PfiestoÏe se jich vyskytují pocelé republice desetitisíce, stále se objevují základní chyby pfii jejich montáÏi a na nû bychom se rádi nyní zamûfiili.

Svûtlovody – nûktefií se s nimi jiÏ setkali, jinímají tu moÏnost nyní. Jedná se vlastnû o mo-derní typ svûtlíku, pfiedãívající pÛvodní zdûnésvûtlíky prakticky ve v‰ech parametrech. Pfii-tom je jejich konstrukce naprosto jednoduchá.Základní sestava svûtlovodu, dodaná pfiímo odv˘robce ODL (USA), resp. Sunpipe (England),obsahuje v‰echny dÛleÏité prvky potfiebné promontáÏ v pfiípadû kdy staãí délka potrubí 1,2metru, tj. vzdálenost od stropu po krytinu (pfiímopfies pÛdní prostor). Pro instalace s vût‰í délkouse jen dopoãítají prodluÏovací díly. Na stfie‰e sezabuduje prÛchodka (základna), podobnû jakou turbín. Do základny se vloÏí speciální super-reflexní potrubí se zrcadlov˘m povrchem a vestropû se usadí ozdobn˘ stropní krouÏek, zva-n˘ difuzér. Ten je velmi dÛleÏit˘ k rovnomûrné-mu rozloÏení sluneãních paprskÛ. Tím se cel˘systém uzavfie a nyní se odrazem od zrcadlové-ho povrchu dostávají sluneãní paprsky do míst,kde klasická nebo stfie‰ní okna nelze nainstalo-vat a kde by se muselo trvale svítit Ïárovkou.Vzhledem k tomu, Ïe mÛÏe b˘t délka potrubíi 10 metrÛ, lze umístit svûtlovod prakticky kde-koliv. Jedná se o velice uÏiteãného pomocníka,kter˘ je i hygieniky a odborníky na osvûtleníuznáván jako prvek s pfiínosem zdravého den-ního osvûtlení a také pfiínos ekonomick˘.Posledním prvkem od dovozce ABC Brno, sekter˘m se mÛÏete setkat na stfie‰e, je komíno-vá hlavice. I kdyÏ se nejedná vyloÏenû o klem-pífisk˘ prvek, pfiesto je dobré tento v˘robekznát a vûdût jeho v˘znam. Hlavice se umísÈuje pfiímo na betonovou paticikomína a slouÏí k usmûrnûní tahu spalina zlep‰ení tahu komína. K dodání jsou dva typy, a to k uchycení seãtvercovou základnou nebo pfiímo do komíno-vé vloÏky. Komínové hlavice jsou rozdûleny nadva základní typy dle pouÏití a to Turbowenta Dragon. Turbowent je defakto podobná hlavi-ce jako LOMANCO, ov‰em vyrobená z nerezua s vysokoteplotnû odoln˘mi loÏisky. Tato hla-vice je vhodná spí‰e pro plynná paliva a obec-

nû pro v‰echny komíny s v˘stupní teplotou do150 °C.Konstrukãnû odolnûj‰í je DRAGON, dfiíve naz˘-van˘ kohout. LoÏiska má umístûna v horní ãás-ti, a tím velmi dobfie chlazena vzduchem, pro-to je pouÏíván na agresivnûj‰í spaliny, krbya kamna s tuh˘mi palivy (dfievo, uhlí…).

Nakonec bych se je‰tû rád zmínil o v˘robcíchpro klempífie, velice uÏiteãn˘ch a v poslednídobû ãasto poptávan˘ch profesionálních klem-pífisk˘ch oh˘baãkách VanMark. Oproti konku-renci se py‰ní velmi nízkou váhou, tudíÏ snad-nou pfienositelností (mobilitou) pfiímo na stavbu

a velice pfiesnou prací vãetnû fiezání a tvaro-vání plechu, dokonce i bez po‰kození laku. Podrobnosti o oh˘baãkách a o v‰ech v˘rob-cích se lze doãíst pfiímo na webu dovozcewww.abcweb.cz, kde je moÏné si vyÏádat kata-log ãi prezentaãní CD. �

Ing. Radim Ot˘pka, technick˘ poradceABC s.r.o., Ledárenská 57, Brno, 620 00

e-mail: [email protected]

abc 8.9.2005 17:03 Stránka 8


NOVINKA Schiedel ABSOLUT: Absolutnû univerzální komínov˘ systémOd podzimu bude v nabídce firmy Schiedel zcela nov˘ komínov˘ systém – Schiedel ABSOLUT. Tentosystém je dvousloÏkov˘ komínov˘ systém s integrovanou tepelnou izolací v komínové tvárnici a tenkos-tûnnou keramickou vloÏkou, vhodn˘ pro odvádûní spalin od spotfiebiãÛ na plynná, kapalná a tuhá paliva.Je mimofiádnû vhodn˘ i pro odvod spalin v podtlaku od nízkoteplotních a kondenzaãních spotfiebiãÛ, u 12a 14 cm také od spotfiebiãÛ nezávisl˘ch na pfiívodu vzduchu z místnosti (turbokotlÛ).

Schiedel, a.s.Horou‰anská 286, 250 81 Nehvizdy tel./fax: 326 999 011/010www.schiedel.cz

Zcela nová komínová tvárnice s integrovanou tepelnou izolacíz pûnového betonu je pouÏitelná pro ãtyfii rÛzné prÛmûry vloÏ-ky. To zjednodu‰uje projektovou pfiípravu, logistiku i montáÏ.Tepelnou izolací je pfiitom opatfien nejen komínov˘ prÛduch,ale i víceúãelová ‰achta. Sendviãová konstrukce tvárnice pro-to nevyÏaduje v pfieváÏné vût‰inû pfiípadÛ dal‰í dodateãnoutepelnou izolaci. Hrdlové spojení keramick˘ch vloÏek zaji‰Èuje absolutní tûs-nost. Profilovaná tenkostûnná keramická vloÏka je mimofiád-nû vhodná pro kondenzaãní techniku, je odolná pfii teplotníchzmûnách, bezpeãnû odolává vlhkosti, kyselinám a korozi.Projektování je díky systému ABSOLUT revoluãnû jednodu-ché. Je‰tû dfiíve neÏ je zvolen druh paliva a upfiesnûn v˘kona typ kotle, je jiÏ pevnû dán vnûj‰í rozmûr komínu. S jedin˘mvnûj‰ím rozmûrem komínové tvárnice mohou b˘t totiÏ prokaÏd˘ prÛduch pouÏity 4 rÛzné prÛmûry profilované vloÏky:12, 14, 16 nebo 18 cm. Oproti tradiãním tfiísloÏkov˘m komínÛm, které se samy o sobûvyznaãují rychlou montáÏí, systém Schiedel ABSOLUT dobu

stavby je‰tû v˘raznû zkracuje. Pfiesnétvárnice se zabrou‰en˘mi plochami, in-tegrovaná tepelná izolace (odpadá vklá-dání izolaãních rohoÏí), délka keramickévloÏky 1,33 m, dokonalá logistika – tojsou hlavní faktory, které ãasovou nároã-nost montáÏe komína sráÏejí na histo-rické minimum.Komínov˘ systém Schiedel ABSOLUT jelogick˘m pokraãováním firemní filozofiepfii volbû koncepce vytápûní v rodinn˘chdomcích se zaji‰tûním bezpeãného a spo-lehlivého odvodu a rozptylu spalin zav‰ech provozních podmínek. Poskytujeabsolutní volnost pfii volbû toho „nejlep-‰ího“ konkrétního spotfiebiãe paliv a toaÏ do konce fáze hrubé stavby. Ve dvou-prÛduchovém provedení s víceúãelovou‰achtou umoÏní pfiipojení prakticky li-bovolného kotle na plyn nebo LTOv kombinaci napfiíklad s krbov˘mi kamny.Dokonale tepelnû izolovaná tvárnice pfied-urãuje tento systém i pro pouÏití v nízko-energetick˘ch nebo pasivních domech.Komínov˘ systém Schiedel ABSOLUTbude oficiálnû pfiedstaven na veletrhu

For Arch 2005. Svou konstrukcí a prove-dením pfiedstavuje zásadní inovaci v ob-lasti komínové techniky. SplÀuje nejvy‰-‰í moÏné poÏadavky na technické fie‰eníspalinov˘ch cest, úãinnû spolupÛsobí pfiivyuÏití energií pro vytápûní. Pfiijìte se o tom pfiesvûdãit na veletrhFor Arch v Praze od 20. 9. do 24. 9. 2005.Zveme Vás na ná‰ stánek v hale 5, ãíslostánku B10. �

schiedel 8.9.2005 17:05 Stránka 9


V˘borné vlastnosti, dlouhá Ïivotnost, elegancePfiedev‰ím je nutné si rozmyslet a sta-novit základní vlastnosti stavby. V˘bûra doporuãení vhodného stavebního systé-mu pak z toho vût‰inou vyplyne.Kdo poÏaduje v‰estrannû vysoké sta-vebnû technické vlastnosti, jeÏ pfieÏijípoÏadavky budoucích generací, kdo ne-chce po desítky let investovat do oprava rekonstrukcí a kdo zároveÀ dbá o pÛ-sobiv˘ a nadãasov˘ vzhled stavby, aniÏby byl omezován v moÏnostech jeho do-cílení, dostane s nejvût‰í pravdûpodob-ností typ na systém obvodového zdûníSENDWIX, se kter˘m lze u stejné firmyzároveÀ koupit i betonovou stfie‰ní kry-tinu a nûkteré prvky zahradní architek-tury a tím stavbu urychlit, usnadniti zlevnit.

Základní charakteristikaSENDWIX je profesionálnû navrÏen˘a v praxi ovûfien˘ konstrukãní systémvícevrstvého zdûní, jehoÏ základem jevápenopísková cihla nebo kvádr, kterése pouÏívají ke zdûní vnitfiní nosnéa v nûkter˘ch variantách také vnûj‰í po-hledové stûny. Souãástí systému jsoutaké prvky pro zdûní pfiíãek, pfieklady,vûncovky, lícové a komínové zdivo, zdicía spárovací malty, lepidla a pomocn˘materiál. Lícové prvky jsou vyrábûny jakv pfiírodní bílé barvû, tak v barevn˘chodstínech – Ïlutá, ãervená, ‰edá, zelená.Tepelná izolace, pûnov˘ polystyrén ne-bo minerální vlna, je navrÏena tak, abys dostateãnou rezervou splnila poÏado-vané i cílové hodnoty souãasné tepelnûtechnické normy; tlou‰Èku izolace a te-dy i tepelnou ochranu lze upravit podleindividuálních poÏadavkÛ. Izolaci lze fie‰itjako nevûtranou v jednoplá‰Èové sesta-vû s kontaktní minerální omítkou neboodvûtrávanou v dvouplá‰Èové sestavû,kde lze fie‰it pohledové oplá‰tûní pfii-zdívkou z lícov˘ch vápenopískov˘ch prv-kÛ KM BETA. Velká pozornost byla vû-nována také fie‰ení detailÛ napojení okena dvefií do obvodové konstrukce, kterénezfiídka b˘vají místem zv˘‰en˘ch tepel-n˘ch ztrát (mostÛ).

Tepelná izolaceExistuje názor, Ïe dobrá tepelná izolacezávisí jen na tlou‰Èce izolantu, kter˘ lzenakoupit u nejlevnûj‰ího distributora.A Ïe podobnû lze koupit lepidlo, maltu,

V˘hody vícevrstvého zdûní SENDVIX od spoleãnosti KM BetaTûÏké obvodové konstrukce a tradiãní technika zdûní se u nás pfii v˘stavbû rodinn˘ch a bytov˘ch domÛtû‰í velké oblibû. PouÏívají se u více neÏ 95 % zahajovan˘ch staveb, coÏ je hodnû ve srovnání se zahra-niãím. Pfies tuto jednotu se investofii nerozhodují snadno: Je lep‰í jednovrstvé nebo vícevrstvé obvodovézdivo? Rozhodování mÛÏe usnadnit praktické seznámení se systémem vícevrstvého zdûní SENDWIX odspoleãnosti KM Beta.

kotvicí pfiedmûty, v˘ztuÏnou tkaninui dal‰í prvky a takto sesbíran˘ materiállze aplikovat na kaÏd˘ podklad. Tepelnûizolaãní systém je podle této logiky po-vaÏován za obchodní trik, jak za banálnízboÏí utrÏit velkou pfiidanou hodnotu,a obejití systému za zpÛsob, jak u‰etfiit.UÏivatel novostavby, kde byl takov˘krajní postoj uplatnûn, si zpoãátku ne-musí niãeho v‰imnout, ale po ãase semÛÏe dostavit zklamání.U systému SENDWIX je navrÏena tepel-ná izolace i dal‰í materiály tak, aby bylyv souladu nejen navzájem, ale i s cha-rakterem vápenopískového podkladu. Jdetedy o vy‰‰í úroveÀ fie‰ení, neÏ kdybybyl na vápenopískové zdivo pouÏit nûja-k˘ univerzální tepelnû izolaãní systém,nemluvû jiÏ o zmínûném amatérskémzhotovení. Proã?Pfii návrhu tepelnû izolaãního systémunení umûní spoãítat tlou‰Èku izolace,ale poradit si s vodní párou, která pro-stupuje difúzními mechanismy neboproudûním souvrstvím. Pára by zde ne-mûla kondenzovat ve vût‰ím mnoÏstvíãi nejlépe vÛbec. Pokud uÏ kondenzuje,coÏ b˘vá pfii velkém rozdílu mezi vnitfinía venkovní teplotou, pak musí mítvznikl˘ kondenzát moÏnost se v teplémobdobí s dostateãnou rezervou odpafiit.Je nutné si uvûdomit, Ïe takto formulo-van˘ poÏadavek pouze zajistí, aby zdivotrvale nevlhlo. Nefie‰í ale fakt, Ïe pfií-padné krátkodobé zavlhání konstrukcesniÏuje její tepeln˘ odpor právû v dobû,kdy je to nejménû vhodné, tedy v zimû.

SENDWIX je navrÏen tak, aby deklarova-ná tepelná ochrana fungovala i v tfies-kut˘ch mrazech. Dokonale to platí o va-riantû SENDWIX L s odvûtrávanou izolací,kde je moÏnost tvofiení kondenzátutechnicky vylouãena. Varianty SENDWIXM a SENDWIX P díky promy‰lené for-mulaci lepidel a kontaktní omítky sniÏu-jí moÏnost vzniku kondenzátu na tech-nicky dosaÏitelné minimum.

Z „difúzního“ pohledu je nejvhodnûj‰ízpÛsob realizace tepelnû izolaãní vrstvy

ten, kdy ve smûru zevnitfi ven klesajísouãinitelé difúze vodní páry jednotli-v˘ch vrstev souvrství. âím vût‰í je rozdílsouãinitelÛ sousedících vrstev, tím lépe.Takto je fie‰ena odvûtrávaná variantaSENDWIX L; zde má vnitfiní nosná vrst-va z vápenopískov˘ch prvkÛ souãiniteldifúze _ = 0,031_10-9, tepelná izolacez minerálních vláken _ = 0,170_10-9

a poté jiÏ následuje vzduchová provût-rávaná mezera, viz tab. 1.Pfii nevûtraném fie‰ení (SENDWIX P a M)se rozli‰ují dva pfiípady: Je-li pouÏita mi-nerální izolace, mûla by mít kontaktníomítka nejménû stejn˘ souãinitel difúz-ní propustnosti jako izolant. Vzhledemk tomu, Ïe rohoÏe z minerální vlny jsouvelmi propustné, není docílení tohotopoÏadavku triviální. Pfiední tuzemsk˘v˘robce such˘ch omítkov˘ch a malto-v˘ch smûsí, LB Cemix, kter˘ je dodava-telem omítek i lepidel pro SENDWIX,proto vûnoval v˘voji omítky mimofiád-nou pozornost. Díky malé difúzní pro-pustnosti vápenopískového zdiva je tokpáry relativnû mal˘ a tudíÏ i snadno od-vûtrateln˘ pfies tenkou porézní omítku.Odvûtrání navíc usnadÀují vztlakové sí-ly vznikající pfii proudûní vzduchu podélomítky.Pfii pouÏití izolace z pûnového polysty-renu, jehoÏ souãinitel difúze je o fiádmen‰í neÏ u vápenopískové cihly (tab.1), je nutné volit pfiedev‰ím takovoutlou‰Èku izolace, aby její tepeln˘ odporv˘raznû pfiev˘‰il odpor zdi. V tom pfiípa-dû je témûfi cel˘ teplotní rozdíl soustfie-dûn hlavnû v tepelné izolaci a vnitfinízdivo je udrÏováno pfiibliÏnû na úrovnivnitfiní teploty. Tím nedojde ke konden-zaci pfiímo ve zdivu. Ve studeném obdo-bí se sice mÛÏe objevit kondenzacev izolaci, ale její mnoÏství je tím men‰í,ãím je men‰í difúzní propustnost zdivaa také ãím men‰í je difúzní propustnostizolace.

Tepelná akumulacePfiestoÏe je tepelná akumulace obvodo-vé konstrukce nûkdy odmítána, tû‰í sepfiesto v âeské republice oblibû. Pfiijde

tab. 1: Hodnoty souãinitelÛ difúze vodní páry materiálÛ v systému SENDWIX

souãinitel difúze vodní páry d, s

pûnov˘ polystyren vápenopísková cihla rohoÏ z minerální vlny

0,0028_10-9 0,031_10-9 0,170_10-9

km beta 8.9.2005 17:06 Stránka 10


vhod jak v pfiechodném období, kdy serychle a v ‰irokém intervalu mûní teplo-ty, tak v období teplotních extrémÛ.Vysoká tepelná akumulace stabilizujevnitfiní teplotu na úrovni kolem celo-denní stfiední teploty. Velké zmûny ven-kovní teploty nebo zmûny v˘konu vytá-pûní se na vnitfiní prostorové teplotûprojeví po dlouhé dobû.Nejvíce akumulují teplo vícevrstvé kon-strukce, jejichÏ vnitfiní nosná zeì mávysokou objemovou tepelnou kapacitua zároveÀ je velmi dobfie tepelnû izolo-vána tak, aby bylo vnitfiní zdivo v ustá-leném stavu udrÏováno v celé tlou‰ÈcepfiibliÏnû na úrovni vnitfiní teploty. TentopoÏadavek, jak jsme uvedli v pfiede‰lépodkapitole, SENDWIX velmi dobfiesplÀuje a vykazuje vysoké hodnoty aku-mulace uÏ pfii relativnû mal˘ch tlou‰È-kách zdiva 240 mm. Pfii cyklické zmûnûvenkovních teplotních podmínek (dena noc) je odezva vnitfiní povrchové tep-loty pfii konstantním v˘konu vytápûnízanedbatelná.

Ochrana pfied hlukemVápenopísková tvarovka, která je základ-ní souãástí systému SENDWIX, mÛÏe b˘tpro mnohé stavitele doslova objevem,co se t˘ãe protihlukové izolace.V akustick˘ch pfiíruãkách se obyãejnûuvádí, Ïe k tomu, aby materiál mohl tlu-mit hluk, je nutná jeho vysoká objemo-vá hmotnost. Má se pfiitom za to, Ïe

„tûÏkou“ hmotu zvuková vlna tûÏko roz-h˘be. Tento pohled ale není pfiesn .̆Napfi. ocelová kolejnice, jejíÏ hustota jenûkolikanásobnû vût‰í, neÏ tfieba u be-tonu, vede zvuk docela dobfie. Podstat-né je, aby materiál neumoÏÀoval ‰ífienízvukové vlny. Jinak fieãeno, aby uspofiá-dan˘ harmonick˘ pohyb zvukové vlnymûnil na náhodn ,̆ nekoordinovan˘ po-hyb, tzn. teplo, a tím vlnu tlumil. To jepfiípad vût‰iny kompozitních materiálÛ,kde neplatí HookeÛv (lineární) zákon.Pfiesvûdãivû to platí i pro vápenopísko-vou cihlu. To, Ïe tato cihla znatelnû tlu-mí zvuk, si mÛÏe kaÏd˘ ovûfiit poklepemlehk˘m kladívkem na vápenopískovoucihlu a porovnat s odezvou slinuté kera-mické dlaÏdice.SENDWIX vykazuje uÏ pfii relativnû ma-l˘ch tlou‰Èkách zdi 240 mm velmi pfiíz-nivou hodnotu neprÛzvuãnosti a zvuko-vé pohltivosti. V pfiípadû dvouplá‰Èovévarianty SENDWIX L, kde je nosné vápe-nopískové zdivo kombinováno s tlumivouizolací z minerální vlny a pohledovoupfiizdívkou z vápenopískov˘ch prvkÛ,jde z akustického hlediska o mimofiádn˘nadstandard.

PoÏární odolnostVápenopískové cihly jsou zafiazeny dostupnû hofilavosti A. Konstrukce z tûch-to prvkÛ vyhovují nebo v˘raznû pfiekra-ãují poÏadavky na poÏární odolnost kla-dené na zdûné stûny.

Elegantní vzhledSENDWIX je navrÏen tak, aby architektaani stavebníka neomezoval ve zpÛso-bech jak dosáhnout zam˘‰leného vzhle-du stavby. MÛÏe volit jak kontaktní po-hledovou omítku s barevnû stínovan˘mfasádním nátûrem a strukturováním, taktaké fasádní pfiizdívku z vápenopísko-v˘ch pohledov˘ch prvkÛ aÈ uÏ v pÛvod-ní pfiírodní barvû nebo probarvení. Tov‰e mÛÏe kombinovat se stfie‰ní beto-novou krytinou KM Beta. Jedineãnéhoa neopakovatelného dojmu tak dosáhne,jestliÏe citlivû pouÏije vápenopískovéprvky také pfii v˘stavbû plotÛ a nûkte-r˘ch dal‰ích prvkÛ zahradní architektu-ry. BliÏ‰í informace o systému Sendwix Vámposkytnou jak www stránky spoleãnostiKM Beta – www.kmbeta.cz, nebo na te-lefonní bezplatné Infolince: 800 150 200.

KM Beta a.s.Dolní Valy 2, 695 03, Hodoníntel. 518 321 138www.kmbeta.cz, [email protected]: 800 150 200

km beta 8.9.2005 17:06 Stránka 11


IGLÚ – vzduchové hydroizolaceSystém slouÏí k hydroizolaci jak novo-staveb, tak rekonstrukcí. V˘hodou je, Ïestaãí pouze vykopat stávající podlahu.Skládá se z plastov˘ch elementÛ ve tva-ru kopule, které se poskládají na pfiipra-ven˘ podklad (napfi. podkladov˘ betonv základové desce) a vytvofií pochozíplochu. Pfies ni se poloÏí pouze armova-cí síÈ a v‰e se zalije minimálnû tfii centi-metry silnou betonovou vrstvou. Dále sepostupuje jako s bûÏnou podlahou. Podjednotliv˘mi elementy se vytvofií celo-plo‰ná dutina, která provûtrává a záro-veÀ hydroizoluje stavbu pomocí odvût-rávacích komínkÛ, které se umísÈujíkaÏd˘ch tfii aÏ pût metrÛ na protilehl˘chstranách objektu.Na obrázku 1 si mÛÏete prohlédnoutstavbu rodinného domu v Tovaãovû, kdebylo IGLÚ pouÏito jako izolace proti ra-donu, kter˘ se zde nachází ve vysokékoncentraci. Na plo‰e 210 m2 byly pou-Ïity elementy v˘‰ky 40 cm. Radon jespolu se zemní vlhkostí odvádûn mimoobjekt a nemÛÏe se pod ním hromadit.To je nesporná v˘hoda oproti bariéro-v˘m radonov˘m izolacím. Pomocí toho-to systému dochází ke zlep‰ení vnitfiní-ho prostoru domova.

U-BOOT – kazetové odlehãení ÎB desekSystém U-BOOT pfiedstavují polypropy-lenové elementy ztraceného bednûnípro odlehãení Ïelezobetonov˘ch mono-

...u‰etfiíte beton aneb o hydroizolacích a stropech tak trochu jinakDva rozdílné plastové elementy Vám zajistí markantní úsporu betonu pomocí vzduchové dutiny, ale kaÏd˘z nich má jin˘ úãel. První element (IGLÚ) dáte do podlahy a uÏ se nestaráte o vlhkost v domû. Druh˘(U-BOOT) se osvûdãí ve stropních nebo základov˘ch deskách a citelnû odlehãí Va‰i konstrukci. Chcetevûdût víc? Pak ãtûte dál...

GABEX, s.r.o. Barchov 21, 530 02 Pardubice tel. 466 971 575, mobil 602 449 232 e-mail: [email protected], www.gabex.cz

litick˘ch konstrukcí stropních a takézákladov˘ch desek. Potfieba odlehãenívzniká s nároky na vût‰í zatíÏení a roz-pûtí stavby. Této pfiednosti systému lzevyuÏít zejména u stropních desek patro-v˘ch garáÏí, rozlehl˘ch stropních desekkomerãních center. Systém U-BOOT vná-‰í do architektury vût‰í variabilitu v roz-místûní podpûrn˘ch pilífiÛ, coÏ je ne-sporná v˘hoda hlavnû u technick˘chfie‰ení. První realizací tohoto systému v âeskérepublice byla rekonstrukce v Praze.

Vzhledem k tomu, Ïe se jednalo o budo-vu Menzy Vysoké ‰koly ekonomické, naníÏ mûla pfiijít stfiecha jako nástavbastávající budovy pro potfieby vysoké ‰ko-ly, poÏadavky byly zfiejmé – maximálnûvylehãit stropní konstrukci. Celková plo-cha stropu byla 2 500 m2, maximálnírozpûtí 13,5 m a finanãní úspora bylavyãíslena na Kã 550 000,-. (Finanãníúsporu vyãíslila provádûcí firma. Úsporaby byla vût‰í, pokud by se s vylehãenímpoãítalo jiÏ pfii zakládání celé stavby –hlavnû v základech a ukotvení podpûr-n˘ch pilífiÛ v ní.)Na obrázku 2 si mÛÏete prohlédnoutspodní vrstvu armovací v˘ztuÏe a na nípoloÏené elementy U-BOOT v˘‰ky 16 cmse spodními trnov˘mi distanãními pat-kami 5 cm, které urãují sílu spodní be-tonové desky. Zfietelné jsou i boãní di-stanãní pásky, které se spojují pfiímo nastavbû pfii pokládce a udávají sílu ÎBÏebra. Kolem hlavice podpûrného pilífiese vylehãení neprovádí. �

1

2

gabex 8.9.2005 17:07 Stránka 12


„Pokud jste se rozhodli pro bydlení z pále-n˘ch cihel nebo moderních cihlov˘ch blokÛa chcete, abyste se skuteãnû nemuseli dûsitpenûz za vytápûní, zvlá‰tû kdyÏ tu‰íte, koliktepla „uteãe“ stûnami, vyplatí se dÛkladnûprostudovat nabídku trhu i v‰echny dal‰ídostupné informace a bûhem v˘stavby dbátna dodrÏování doporuãen˘ch stavebníchtechnologií," fiíká ing. Antonín Horsk˘ zespoleãnosti Wienerberger, v˘robce materiá-lu POROTHERM.Jedním ze základních poÏadavkÛ pfii v˘bûrustavebního materiálu je tepeln˘ odpor, jehoÏhodnota vyjadfiuje tepelnû izolaãní vlastnos-ti materiálu. Z dal‰ích údajÛ lze napfiíkladzískat informace i o tepelném odporu celékonstrukce sloÏené z více vrstev, tedy napfi.zdiva vãetnû vnûj‰í a vnitfiní omítky. DÛleÏitéinformace o vlastnostech materiálu podávátaké souãinitel prostupu tepla konstrukce U,pomocí kterého se vyjadfiuje celková v˘mû-na tepla mezi prostory oddûlen˘mi od sebestavební konstrukcí a pouÏívá se k v˘po-ãtÛm tepeln˘ch ztrát provozovan˘ch budov.Aãkoli jsou v‰echny cihly pálené ze stejnéhomateriálu – cihláfiské hlíny, existují i mezi ni-mi „supermani“ v hodnotách tepelného od-poru. Jedniãkou v dané kategorii je POROT-HERM Si (Super-Izolant), kter˘ je zatím natrhu ve dvou formátech: POROTHERM 44 Sia POROTHERM 40 Si – a to vãetnû doplÀkÛ.Oba druhy cihel s rezervou splÀují poÏadavkyna tepelnû izolaãní vlastnosti vnûj‰ích stûna pokud jsou doplnûny správnû proveden˘-

Úspory energií se vyplatí. Stavte proto z POROTHERMU Si!Také vás poslední informace o opûtovném zv˘‰ení ceny plynu nepotû‰ila a pfiem˘‰líte, o kolik víc vám tozase provûtrá penûÏenku? A pfiitom víte, Ïe ani ceny za ostatní energie nejsou zrovna nízké… Co s tím?A lze vÛbec u‰etfiit? UvaÏujete, zda dÛm je‰tû víc zaizolovat a zateplit, a to i kdyÏ bydlíte praktickyv novostavbû? Pfiitom by mnohdy staãilo, kdyÏ byste uÏ pfii v˘stavbû sáhli po vhodném stavebním materi-álu a dbali na dodrÏování doporuãen˘ch technologick˘ch postupÛ.

Wienerberger cihláfisk˘ prÛmysl, a. s.Plachého 388/28, 370 46 âeské Budûjovicetel. 387 766 111, fax 387 766 115zákaznická linka 844 111 [email protected] www.wienerberger.cz

DoplÀky vyfie‰í ostûní i nadpraÏíDoplÀky obou formátÛ – poloviãní a konco-vé bloky POROTHERM Si nabízejí ideálnía zároveÀ stavebnû jednoduché fie‰ení pro-stor pod okenními parapety, nadpraÏí (kon-strukce nad horní hranou okna) a ostûní(zdivo po stranách okna). Právû tato místajsou kritická pfii v˘stavbû formou takzvanéjednovrstvé konstrukce (bez dal‰ího dodateã-ného zateplení). Pfii extrémnû nízk˘ch ven-kovních teplotách zde mÛÏe dojít k poklesupovrchové teploty pod rosn˘ bod, coÏ seprojeví sráÏením vzdu‰né vlhkosti a v dlou-hodobûj‰ím hledisku se zde mohou objevitplísnû. Poloviãní a koncové bloky vycházející z for-mátu POROTHERM Si mají po celé své v˘‰-ce vybránu speciální kapsu, která se pfii pou-

Ïití poloviãního bloku v rohu stûny vyplÀujemaltou. Pokud se ale tyto bloky vyuÏijí oko-lo otvorÛ pro okna nebo dvefie, mohou po-skytnout pfievratné v˘hody. V ostûní se po-loviãní a koncové bloky vyzdívají stfiídavû povrstvách nad sebe tak, aby vytvofiily svislou(‰irokou a mûlkou) dráÏku. V parapetu sekladou vedle sebe fiezn˘mi plochami na sraztak, aby kapsy byly shora, smûrem k rámuokna, a plynule na sebe navazovaly.Zdûní ostûní a parapetu je nutné provádûts maximální moÏnou pfiesností. Jen tak jezaruãen optimální v˘sledek. Do dráÏky, kte-rá vznikne napojením kapes pod sebou nebovedle sebe, se vlepí pruh speciálního izolan-tu – extrudovaného polystyrenu XPSo tlou‰Èce 30 mm a teprve mezi takto zaizo-lované dráÏky se osadí okno nebo dvefie. �

mi omítkami, jejich tepelnû izolaãní schop-nosti se zvy‰ují aÏ na normou doporuãenéhodnoty, které jsou je‰tû o 30 % pfiísnûj‰í.V pfiípadû cihel POROTHERM 40 Si vykazu-je neomítnutá stûna z tûchto blokÛ vyzdûnána tepelnû izolaãní maltu POROTHERM TMtepeln˘ odpor pfii ustálené (praktické) vlh-kosti zdiva ve v˘‰i R = 3,65 m2_K_W-1. Pfiisystémovém pouÏití omítek POROTHERMTO a UNIVERSAL (vnûj‰í lehká omítka TOv tlou‰Èce 30 mm, omítka UNIVERSALv tlou‰Èce 10 mm jako vnitfiní a 5 mm jakovnûj‰í krycí) se docílí tepelného odporu R =3,82 m2_K_W-1, coÏ odpovídá hodnotû sou-ãinitele prostupu tepla U = 0,25 W_m-2_K-1.Tato v˘sledná hodnota souãinitele prostuputepla odpovídá doporuãené hodnotû pro„tûÏké konstrukce“ vnûj‰ích stûn z novûplatné normy âSN 73 0540-2:2002 Tepelnáochrana budov – âást 2: PoÏadavky.Pokud stavebník zvolí POROTHERM 44 Si,mÛÏe poãítat za totoÏn˘ch podmínek s na-mûfien˘m tepeln˘m odporem pfii ustálené(praktické) vlhkosti zdiva ve v˘‰i R = 4,01m2_K_W-1. Za systémového pouÏití omítekPOROTHERM TO a UNIVERSAL se docílí te-pelného odporu R = 4,20 m2_K_W-1. Uvede-n˘ údaj pak odpovídá hodnotû souãiniteleprostupu tepla U = 0,23 W_m-2_K-1.

POROTHERM 40 Si POROTHERM 44 Si

wiener 8.9.2005 17:09 Stránka 13


KB-BLOK systém, s.r.o. – to je nov˘ názevspoleãnosti – je dnes jiÏ jednoznaãn˘msynonymem pro komplexní a témûfi ne-omezenû variabilní stavební systém. Sta-vebníci oceÀují ekologickou nezávadnost,dlouhou Ïivotnost a minimální údrÏbu.Architekti a projektanti hodnotí právûzmiÀovanou variabilitu a vynikající tech-nické vlastnosti, zejména tepelnou ochra-nu budov ve skladbû sendviãové obvo-dové zdi. Realizátofii staveb si pochvalujírychlost stavûní a pfiesnost produktÛ.UÏivatelé jsou spokojeni, protoÏe stavbyz prvkÛ KB-BLOK systému jsou originál-ní a pÛsobí esteticky.Dnes se spoleãnost nachází v pozici líd-ra a inovátora na trhu betonov˘ch zdi-cích materiálÛ. Dále uplatÀuje systémfiízení jakosti dle âSN EN ISO 9001:2001, kter˘ je pouÏíván jako nástrojk naplnûní firemní jakostní strategie.Systém jakosti byl jiÏ v roce 2001 roz‰í-fien o systém ochrany Ïivotního prostfie-dí EMS podle âSN EN ISO 14001. Po-

Spoleãnost KB-BLOK systém, s.r.o. pod novou firemní znaãkouPfied rokem jsme na stránkách na‰eho ãasopisu pfiedstavili spoleãnost KERAMICK¯ a BETONOV¯ BLOK,která od roku 1993 dodává svoje produkty pod firemní znaãkou KB-BLOK systém pfiedev‰ím na ãesk˘ trh.Zajímalo nás, zda a jak tato spoleãnost roz‰ifiuje svou v˘robní kapacitu, jaké pfiedstavuje novinky a jakéobchodní aktivity uplatÀuje na trhu.

kb blok 8.9.2005 17:10 Stránka 14


mocí tûchto dvou nástrojÛ fiízení bylavytvofiena profesní fiídící struktura, kte-rá umoÏÀuje lépe komunikovat se zá-kazníky a plnit jejich poÏadavky.Spoleãnost dnes provozuje 5 v˘robníchlinek. V souãasné dobû zde probíhá rea-lizace I. etapy generální pfiestavby v˘rob-ního areálu v Postoloprtech. Nedávnobyla uvedena do zku‰ebního provozunová v˘konná a komplexní linka od fir-my COLUMBIA Inc. Cílem je ale souãas-nû vyfie‰it skladové prostory a logistickévztahy v celém areálu.Na Mezinárodním stavebním veletrhuIBF v Brnû letos spoleãnost KERAMICK¯A BETONOV¯ BLOK, s.r.o. pfiedstavilaodborníkÛm i vefiejnosti svou novou fi-remní znaãku a souãasnû fiadu novinekv tiskov˘ch a dal‰ích prezentaãních ma-teriálech spoleãnosti. Pod nov˘m logemse prezentovala nová a pro zákazníky,jak se ukázalo, velice zdafiilá prospekto-vá fiada. V souãasné dobû byla spu‰tûnanová verze webov˘ch stránek spoleã-nosti a v nejbliÏ‰ích dnech bude zájem-cÛm rozesíláno CD. Z jeho obsahu ze-jména projektanty osloví publikovanékonstrukãní detaily staveb z KB-BLOKsystému.Ve v˘ãtu novinek za pfiedchozí rok jenutno upozornit na rozvoj divize prode-je stavebnin. V roce 2004 byl postupnûzahájen prodej ve stavebninách Ústí n.L.-Stfiekovû, v Îatci a v Lodûnici u Berou-na. Spoleãnost vynakládá znaãné fi-

nanãní prostfiedky do rekonstrukce zís-kan˘ch prodejních míst, ale souãasnûv tûchto regionech získává dal‰í partne-ry mezi stavebními firmami i koneãn˘mizákazníky. Chce zde b˘t seriózním ob-chodníkem stavebních materiálÛ a od-bûratelÛm KB-BLOK systému nabízetdal‰í servis, moÏnost sniÏovat vlastnízásoby produktÛ a souãasnû rychle rea-govat na poptávku ze skladu v˘robce.Spolupráce se ‰kolami a podíl spoleã-nosti na odborné v˘chovû nové genera-ce stavitelÛ se staly jednou z priorit ve-dení firmy. Dnes je jiÏ pût stavebníchprÛmyslovek v severních âechách, v Pra-ze a Brnû vybaveno konstrukãními detai-ly staveb z betonov˘ch zdicích tvarovek,uãitelé stavebních konstrukcí získávajíod spoleãnosti kompletní dokumentacia pofiádají odborné exkurze do areáluspoleãnosti. V tomto roce byla jiÏ naãtyfiech stfiedních stavebních prÛmy-slovkách pofiádána soutûÏ projektÛ stu-dentÛ III. a IV.-t˘ch roãníkÛ. Zvlá‰tní pozornost vûnuje spoleãnoststudentÛm architektury a stavebním fa-kultám. V˘stavky produktÛ v areálechstaveních fakult v Praze a Brnû jsou jiÏsamozfiejmostí. Loni poprvé byla vyhlá-‰ena a pfii pfiíleÏitosti v˘stavy FOR ARCHvyhodnocena soutûÏ studentsk˘ch pracína téma rodinn˘ dÛm z KB-BLOK systé-mu. Letos po dohodû s âVUT byla téma-ta roz‰ífiena a soutûÏní podmínky umoÏ-Àují pfiihlá‰ení v ‰ir‰ím spektru témat.

Novinky mezi produkty spoleãnostiSpoleãnost KB-BLOK systém je známátím, Ïe kaÏd˘ rok pfiedstaví nûkolik no-vinek. Neustál˘mi inovacemi v˘robkové-ho portfolia vznikl postupnû stavebnísystém s více neÏ 130 základními prvky.Kombinacemi povrchov˘ch úprav a ba-revn˘ch odstínÛ je bûÏnû v nabídce cca500 druhÛ v˘robkÛ.Leto‰ní rok patfií k pfielomov˘m. Poãát-kem roku spoleãnost uvedla do provozulinku a vzápûtí nabídla na trh nov˘ po-vrch s oznaãením GRIND. Zatím, podleohlasu na v˘stavách velmi nadûjnû,oslovila ãesk˘ trh s prvky mal˘ch opûr-n˘ch zdí GRIND GARDEN STONE, GRINDZIQZAQ BLOK, GRIND Palisáda a zdicítvarovkou GRIND KLASIK. Pracuje na tom,aby v blízké dobû jako první u nás na-bídla ‰típané zdicí tvarovky s povrcho-vou úpravou GRIND. Opûrné zdi a prvkyzahradní architektury si velmi rychlezískaly své pfiíznivce i zákazníky.Spoleãnost letos dodala na trh novoupovrchovou úpravu stfie‰ní krytiny a po-jmenovala ji LUâANKA. Povrch se vyzna-ãuje vysokou gramáÏí prvního nástfiikua v povrchové vrstvû i leskem. Zejménaãervenohnûdá barva a antracitová seobjevily v poptávce krátce po zvefiejnûnínabídky.V pfiípadû KB-BLOK systému platí víceneÏ kde jinde pouãka: lépe jednou vidûtneÏ stokrát sly‰et. UvaÏujete-li o stavbûãi rekonstrukci domu, firemního sídla,o novém plotu nebo o vylep‰ení zahra-dy, obraÈte se na zástupce spoleãnostia va‰e pfiedstavy se stanou realitou. �

KB-BLOK systém, s.r.o.ul. Masarykova ãp. 635439 42 Postoloprty – prÛmyslová zóna

recepce: 415 778 311odd. vyfiizování objednávek: 415 778 318-9fax pro vyfiizování objednávek: 415 783 397GSM brána: 736 629 576, 736 629 572e-mail: [email protected]

kb blok 8.9.2005 17:10 Stránka 15

26. – 28. 1. 2006Výstaviště Praha 7 - Holešovice

StfiechyPraha

2006V‰e pro stavbu

a renovaci stfiech

Úspory energiía obnovitelné zdroje

Doprovodná v˘stava

spolupofiadatel:

Pořadatel: Střechy Praha s.r.o., e-mail: [email protected]

www.strechy-praha.cz

Zv˘raznûná témata:• Střecha jako součást energetického konceptu budovy

• Nízkoenergetické stavění

• Solární energie

Odborný program pro:- projektanty, architekty, stavební inženýry, investory,

studenty odborných škol

- představitele veřejné správy(obcí, měst, krajské samosprávy)

- prováděcí a stavební firmy, majitele domů, bytovádružstva

Program pro širokou veřejnost:- bezplatná poradenská centra, praktické ukázky

řemesel, přednášky, soutěže, atraktivní ceny, kulturníprogram

Prestižní soutěže:Zlatá taška – soutěž o nejlepší exponáty výstavy

MetalStar – soutěž o nejlepší kovovou střechua její detail

Mezinárodní soutěž učňů oboru pokrývač

Soutěž o nejpoutavější expozici

Hlavní témata přednášek, seminářů,diskusních fór:

Význam střechy při tvorbě energetického konceptubudovy

Nejčastější chyby při navrhování a realizacišikmých/plochých střech

Nízkoenergetické stavění

Dřevěné domy - přírodní, přirozené a zdravé bydlení

Zásady při výběru vhodné střešní krytiny, zásady přivýběru realizační firmy

Využití solární energie, možnosti získání dotací,ostatní obnovitelné zdroje energie

Fórum starostů pod záštitou ministra pro místnírozvoj ČR na téma „Energie a obec“(pátek 27.1.2006)

Uzávûrka pfiihlá‰ek 30. 9. 2005

inz_210x297_PSM_leto 8/4/05 11:58 PM Stránka 1

PSM stavební infozpravodaj 200517 PSM stavební infozpravodaj 2005

Ve Lhenicích u Netolic vyrÛstá bytov˘dÛm z materiálÛ SENDWIX M a SEND-WIX A 2416, které vyrábí a dodává KMBETA a. s. Investorem je Obec Lhenicespoleãnû s Obecním úfiadem ve Lheni-cích. Projektovou dokumentaci navrhlLT ateliér pod vedením Ing. arch. No-váãka a generálním dodavatelem stavbyse stala spoleãnost Sura & Co. s.r.o.V krásném prostfiedí jiÏních âech zaúãasti pfiedstavitelÛ KM BETA, obce, pro-

Semináfi pfiímo na stavbûPoslední ãervnov˘ t˘den uspofiádala spoleãnost PSM CZ prohlídku v˘stavby bytov˘ch domÛ z materiálÛSENDWIX M a SENDWIX A 2416 spojenou s odborn˘m semináfiem spoleãnosti KM BETA a.s.

jektanta, investora a generálního do-davatele stavby uspofiádala spoleãnostPSM CZ pfiímo na stavbû setkání staveb-ní odborné vefiejnosti, hlavnû pak projek-tantÛ a ãlenÛ komory âKAIT a âSSI.Prohlídkou stavby bytov˘ch domÛ bylaúãastníkÛm pfiedvedena technologie v˘-stavby z materiálÛ SENDWIX. Druhá ãástdne byla zahájena pfiedná‰kou hlavníhotechnologa Ing. Ludvíka Pelky v místnímhostinci ve Vadkovû, kde byly pfiedsta-

veny nové produkty spoleãnosti KM BETAvãetnû stûnového systému KMB Sendwixa betonové stfie‰ní krytiny a bylo upo-zornûno na nejãastûj‰í vady a poruchstfie‰ních plá‰ÈÛ.Pfiedná‰ce a prezentaci spojené s boha-tou diskuzí naslouchalo více neÏ 100 od-borníkÛ, pro které byla zaji‰tûna auto-busová doprava z âesk˘ch Budûjovic.Cel˘ den byl zakonãen spoleãn˘m obû-dem. �

Zleva obchodní fieditel Ing. Jan Hru‰ka

a hlavní technolog Ing. Ludvík Pelka

km beta2 8.9.2005 17:13 Stránka 17


Surovinou pro v˘robu Liaporu je 80 mi-liónÛ let stará tfietihorní hlína. Po vytû-Ïení se hlína upravuje, granuluje na ma-lé kousky, které procházejí rotaãní pecía expandují pfii teplotû okolo 1 100 °C.Tak vznikají lehké keramické kuliãky,které mají vysokou odolnost proti Ïárua mrazu, mají vysokou pevnost v tlakua v jak˘chkoliv podmínkách zaruãují vy-sokou Ïivotnost. Mezi nejãastûj‰í aplikacesypaného Liaporu lze zafiadit odlehãova-cí a zvukovû izolaãní vrstvy stropních,podlahov˘ch a stfie‰ních konstrukcí.Velice v˘hodné je pouÏití Liaporu pfii re-alizaci stfie‰ních zahrad. Jako dal‰í, v pra-xi pouÏívané aplikace, lze uvést napfi.geotechnické pouÏití pro vylehãení zem-ních tûles dopravních staveb, filtraãní

Liapor – osvûdãená a ekologická stavební hmota

násypy pro ãi‰tûní odpadních vod, pfiíp.izolaãní zásypy energovodÛ. Liapor jednes jiÏ také bûÏnû vyuÏíván jako kame-nivo pfii v˘robû lehk˘ch betonÛ, kde plníúlohu kameniva. Vznikne tak betonovásmûs specifické vnitfiní struktury, kterávyniká svou nízkou objemovou hmot-ností (od 450 aÏ 2000 kg/m3), pevností(2 aÏ 60 MPa), pfiízniv˘m souãinitelemtepelné vodivosti, vynikající schopnostípohlcovat zvuk a vysok˘m stupnûm po-Ïární odolnosti. Tyto betony jsou pakzákladem na‰eho thermoakustického zdi-cího systému. Pro v˘robu jednotliv˘chprvkÛ systému pouÏíváme ‰piãkovouvibrolisovací technologii, která zaji‰ÈujedodrÏení pfiesn˘ch rozmûrov˘ch tole-rancí.

LIAS Vintífiov – kompletní dodavatel hrubé stavbySpoleãnost LIAS Vintífiov, lehk˘ stavebnímateriál, k.s. se v souãasné dobû pre-zentuje jako dodavatel kompletní hrubé

Liapor M 115 mm

Liapor SL 365 mm

Liapor M 175 mm

Liatherm 300 mm Liatherm 365 mm Liatherm 425 mm

Liapor M 240 mm Liapor M 300 mm Liapor M 365 mm

liapor 8.9.2005 17:14 Stránka 18


Plán semináfiÛ s firemní prezentací Liaporna 2. pololetí roku 2005:

3. fiíjna 2005 – Olomouc (Regionální centrum)5. fiíjna 2005 – PlzeÀ (DK Inwest)18. fiíjna 2005 – Brno (Národní stavební centrum)9. – 10. listopadu 2005 – Praha (Masarykova kolej)24. listopadu 2005 – âeské Budûjovice (hotel Gomel)

stavby. Nabízí ‰irokou paletu typÛ a fiadtvárnic pro obvodové a vnitfiní zdivov nûkolika tfiídách pevnosti. Systém prohrubou stavbu doplÀuje kompletní na-bídka nosn˘ch pfiekladÛ nad okennía dvefiní prostory, vãetnû pfiekladÛ pronadokenní Ïaluzie. Jejich v˘hodou jevelká variabilita, nízká hmotnost, modu-lovû zapadají do zdicího systému Liapor.V rámci na‰eho servisu dále poskytuje-me zastropení na objednávku, tzn. podlepoÏadavku zákazníka. Konstrukce stropuje fie‰ena jako polostrop, maximalní roz-pon vychází z na‰eho statického v˘poãtua daného zatíÏení. Zajímav˘m architekto-nick˘m prvkem je prostorové schodi‰tûz lehkého Liaporbetonu. Schodi‰tû je pro-storov˘m prefadílem s moÏností zmûny‰ífiky ramene, poãtem a v˘‰kou stupnû.

Tvarovky pro tepelnû izolaãní vnûj‰í stûny Liapor SL a LiathermLiapor SL je unikátní zdicí tvarovka, jejíÏdutiny jsou zaplnûny tepelnû izolaãníhmotou na minerální bázi. Spoleãnûs vnûj‰í tepelnû-izolaãní omítkou dosáh-neme maximálního tepelného odporu.Z technologického pohledu jde o jedno-vrstvou konstrukci. Tvarovka Liapor SLje variantou i pro fie‰ení obvodovéhoplá‰tû u tzv. nízkoenergetick˘ch objek-tÛ, kde jsou kladeny vysoké nároky natepeln˘ odpor.

LiathermTvarovky Liatherm jsou konstruovány tak,aby dosáhly vysoké hodnoty tepelnéhoodporu pfii zachování povahy jednovrstvékonstrukce. Jsou tedy vhodné pro obvo-dové zdivo. Díky specifické konstruk-ci má tvarovka v˘borné zvukoizolaãnívlastnosti, je staticky a poÏárnû odolnáa hygienicky nezávadná. Sv˘m fie‰enímje vhodná pfiedev‰ím pro stavby rodin-n˘ch domÛ, kde je kladen vysok˘ dÛrazna hospodárnost budoucího provozu.

Tvarovky pro nosné stûny a vnitfiní pfiíãky Liapor MTvarovky typu Liapor M jsou urãeny provnitfiní nosné zdivo a dûlicí pfiíãky.Tvarovky této fiady vynikají v˘born˘mizvukovû izolaãními parametry, pfiede-v‰ím pak hodnotou indexu vzduchovéneprÛzvuãnosti Rw. ZároveÀ dosahujívysok˘ch pevností a poÏární odolnosti.Tvarovky fiady Liapor M lehce splÀují ná-roãné poÏadavky hygienick˘ch norems ohledem na akustick˘ útlum zvuku. Vespojení s dodateãn˘m izolantem jsouzajímavou variantou fie‰ení obvodovéhoplá‰tû jak pro rodinn˘ dÛm, tak i pro by-tovou a obãanskou v˘stavbu.

Novinka – kalibrované (brou‰ené) zdivo LiaporSpoleãnost Lias Vintífiov po letech v˘vo-je a zlep‰ování vlastností zdicích tvárnicLiapor uvádí na trh novinku – kalibrova-né (brou‰ené) tvarovky Liapor, kterémûní pohled na dosavadní technologiiprovádûní zdiva, respektive na spojová-ní zdicích prvkÛ. Premiéra této novinkybude pfiedstavena na 16. mezinárodnímstavebním veletrhu For Arch Praha, kter˘se koná 20. aÏ 24. záfií v praÏském ve-letrÏním areálu LetÀany. Expozici Liapornajdete v hale 1A 11, kam jste srdeãnûzváni. Více informací o této novince a ma-teriálech Liapor se mÛÏete dozvûdût ta-ké na odborn˘ch semináfiích stavebníchmateriálÛ a v˘robkÛ pod zá‰titou spo-leãnosti PSM CZ, s.r.o. i v druhém polo-letí leto‰ního roku. �

liapor 8.9.2005 17:14 Stránka 19


Ale ano. Péãe o zákazníky a neustálá inovace nabídky

jsou hlavními motivy, které povaÏujeme za rozhodu-

jící palivové ãlánky úsilí o zlep‰ení na‰í zatím ãtvrté

pozice na ãeském trhu.

Proto jsme také otevfieli v loÀském roce nové ‰kolicí

centrum ve vlastním areálu v Modfiicích u Brna.

Vzdûlávací stfiedisko vzniklo pfiestavbou b˘valé pro-

dejní haly a slouÏí k v˘uce teoretick˘ch i praktick˘ch

dovedností ve ãtyfiech oblastech: stavební chemie,

montáÏ obkladÛ a dlaÏeb, technika pro parketáfie

a podlaháfie, aplikace barev a lakÛ jiÏ více neÏ stole-

té znaãky Durlin. Bûhem jediného dne dokáÏeme pro-

‰kolit a také pobavit aÏ 40 pracovníkÛ stavebních

a obchodních firem, které v˘robky znaãky Murexin

a Durlin pouÏívají nebo prodávají. Pfiestavba byla

svûfiena do rukou v˘znamného brnûnského architek-

ta Tomá‰e Kotase. V˘sledek odpovídá skuteãnû jeho

vûhlasu. Pfiijìte se ‰kolit, uvidíte a zhodnotíte sami.

Posoudíme spoleãnû nejen úroveÀ architektonického

fie‰ení ‰kolících prostor, ale také úroveÀ, kvalitu

a snadnou zpracovatelnost tradiãních a zejména no-

v˘ch v˘robkÛ uvádûn˘ch spoleãností Murexin na ães-

k˘ stavební trh.

Tûch novinek v sortimentu roku 2005 je opravdu

mnoho. Obkladaãi jistû pfiivítají roz‰ífiení ‰kály spáro-

vacích malt o nûkteré speciality, jako je napfiíklad

Spárovací malta S3 urãená pro spárování dlaÏeb a ob-

kladÛ s velmi úzk˘mi spárami od 1 do 3 mm, nebo

Spárovací maltu B15, pouÏitelnou naopak pro spáry

‰iroké, tj. od 5 do 15 mm. Také nová kvalita hydro-

fobní Spárovací malty Aqua stojí za pozornost. V ob-

lasti stavební chemie pfiicházíme s transparentním

uzavíracím nátûrem na beton TOP SEALING, kter˘ vy-

tváfií hladk˘ pevn˘ a lehce udrÏovateln˘ povrch beto-

nov˘ch podlah odoln˘ pÛsobení vody, pohonn˘ch

hmot a chemikálií. Pro uzavfiení epoxidov˘ch podlah

pak lze pouÏít dvousloÏkov˘ EPOXY TOPCOAT. K po-

vrchové úpravû betonov˘ch podlah v kanceláfiích, na

chodbách, v nemocnicích, ve víceúãelov˘ch halách

a ve v˘stavních prostorách doporuãujeme pouÏití

Polyuretanového povlaku PU pruÏného s v˘razn˘mi er-

Stavební chemie a Murexin v roce 2005PfiestoÏe obrat spoleãnosti Murexin v prodeji v˘robkÛ stavební chemie roste dlouhodobûtémûfi dvakrát rychleji neÏ stavební sektor âR jako celek, není nejdÛleÏitûj‰ím ukazatelemhodnocení úspû‰nosti firmy. I kdyÏ...

gonomick˘mi úãinky. Novinkou je také bitumenová

rychleschnoucí hydroizolaãní stûrka plnûná polysty-

renem, pfiemosÈující trhliny a pfiitom Ïivotnímu pro-

stfiedí zcela ne‰kodná Hrubovrstvá stûrka 1K EXPRESS.Specialitou pro skuteãné odborníky v oboru prÛmy-

slov˘ch podlah jsou pak Vytvrzovací hmota 100,Ocelová vlákna MFT nebo WLS, popfiípadû TermopulverDB 80. Myslíme také samozfiejmû na fiemeslníky –

podlaháfie, kter˘m nabízíme nové speciální disperzní

Lepidlo na kauãukové podlahové krytiny CR5, vyznaãu-

jící se vysok˘m nábûhem poãáteãních pevností a vel-

mi nízk˘m obsahem emisí (EC1). Skuteãnou super-

novou na ãeském trhu bude jistû Aqua Parketov˘ lakNANO 2K, dvousloÏkov˘ lak na vodní bázi, vyrábûn˘

moderní nanotechnologií, urãen˘ k povrchové úpra-

vû parketov˘ch a dfievûn˘ch podlah v prostfiedích

s nejvy‰‰ím zatíÏením, tj. ve ‰kolách, kanceláfiích, ví-

ceúãelov˘ch halách, lak s velmi vysokou odolností

proti po‰krábání a obrusu a s vysokou chemickou

odolností. Bezpeãnostní plomby ASP 1 a ASP 2 pro vy-

tápûné potûry si jiÏ své zákazníky na‰ly a mohou tvo-

fiit jen jak˘si bonbónek v nadílce novinek roku 2005.

Ing. Jaromír Dalík, produktmanager

Murexin spol. s r.o.,Brnûnská 679, 664 42 Modfiice www.murexin.cz

murexin 8.9.2005 17:15 Stránka 20


Je potfieba si uvûdomit, Ïe cihla v posledníchletech prodûlala mnoho zmûn, neboÈ v˘robcicihel museli reagovat na ‰irok˘ sortiment natrhu nabízen˘ch nov˘ch materiálÛ, technologií,mûnících se norem a pfiedpisÛ i v souvislostise vstupem do EU. Vznikají nové cihláfiské v˘-robky, jeÏ splÀují poÏadavky trhu a pfiíslu‰n˘chnorem a zároveÀ si zachovávají své charakte-ristické a neocenitelné vlastnosti. Spoleãnost HELUZ stále zdokonaluje v˘robkya doplÀuje komplexnost svého v˘robního sor-timentu v závislosti na poÏadavcích trhu. V˘robnísortiment zahrnuje ‰irokou ‰kálu prvkÛ prosvislé i vodorovné konstrukce vãetnû rÛzn˘chdoplÀkÛ. Základními reprezentanty v˘robkÛ proobvodové zdivo jsou cihelné tepelnû izolaãníbloky s oznaãením SUPE®THERM P+D a jakonovinka téÏ cihelné bloky SUPE®THERM STIse zv˘‰en˘m tepeln˘m odporem. Jedná se ozazubené cihelné bloky, tzn. Ïe se maltuje pou-ze vodorovná loÏná spára a svislá spára je tvo-fiena díky tvarovan˘m stûnám (systém peroa dráÏka) bez pouÏití malty. Tím je dosaÏenojednoduchého a rychlého zdûní s nízkou spo-tfiebou malty.

Spoleãnost HELUZ cihláfisk˘ prÛmysl v.o.s. vyrábí komplexní ciheln˘ systém pro hrubou stavbu a je nej-vût‰ím ãesk˘m v˘robcem cihláfiského zboÏí. Zámûrem spoleãnosti je dodávat na trh kvalitní v˘robky,jejichÏ parametry jsou srovnatelné a v mnoh˘ch pfiípadech i pfiedãí konkurenãní zboÏí.

Dnes jiÏ klasick˘ sortiment tvofií cihelné blokySUPE®THERM P+D, jeÏ jsou urãeny pro jed-novrstvé obvodové stûny, u kter˘ch poÏaduje-me dobré tepelnû izolaãní vlastnosti a vysoképevnosti. Vyrábí se v ‰ífikách 365, 380, 400,440 a 490 mm a pevnost tûchto tvarovek je P8,P10 a P15 MPa.

SUPE®THERM STI – cihelné bloky s nejvy‰‰ími tepelnû izolaãními vlastnostmi v âR!!!Novinkou a velk˘m v˘robním hitem spoleãnos-ti HELUZ jsou cihelné bloky SUPE®THERMSTI, jeÏ byly navrÏeny z dÛvodu neustále sezvy‰ujících nárokÛ na tepeln˘ odpor budov.Jedná se o cihelné bloky s nejvy‰‰ími tepelnûizolaãními vlastnostmi na trhu a díky tûmtovlastnostem pfiiná‰í stavebníkÛm velmi v˘znam-nou úsporu nákladÛ na vytápûní. Tyto cihelnébloky byly poprvé pfiedstaveny na veletrhuFOR ARCH v Praze v roce 2003, kde získalyocenûní za cihelné bloky s nejvy‰‰ími tepelnûizolaãními vlastnostmi. Cihly SUPE®THERM

STI jsou urãeny pro jednovrstvé obvodové stû-ny s nejvy‰‰ími nároky na tepelnû izolaãnívlastnosti a v‰echny bloky o tlou‰Èce 300, 365,380, 400, 440, 490 mm splÀují tepelné poÏa-davky platn˘ch norem bez dodateãného zatep-lování. Vyrábí se v pevnostech P6 a P8 MPaa li‰í se od cihel kvality P+D o 4 – 5 kg niÏ‰íhmotností, coÏ je dáno rozdílnou objemovouhmotností (u STI se pohybuje v rozmezí 600 –650 kg/m3, u P+D 700 – 800 kg/m3). Dal‰ízmûnou je vût‰í poãet fiad dûrování u ciheln˘chblokÛ STI. Cihelné bloky SUPE®THERM STI splÀují po-Ïadované hodnoty souãinitele prostupu teplaUN = 0,38 W/m2K stanovené revidovanou tepel-nou normou âSN 73 0540-2 Tepelná ochranabudov. Vût‰ina blokÛ splÀuje i doporuãenéhodnoty normy UN = 0,25 W/m2K. SpoleãnostHELUZ jako jediná vyrábí cihelné bloky pro ‰ífi-ku zdiva 49 cm a díky tomu lze pfiedstavit blokSUPE®THERM 49 STI s vÛbec nejvy‰‰ím te-peln˘m odporem, kter˘ je dosaÏen u jedno-vrstvého cihelného zdiva. Celkov˘ souãinitelprostupu tepla zdiva z ciheln˘ch blokÛ SU-PE®THERM 49 STI s tepelnû izolaãní maltoua omítkou je UN = 0,19 W/m2K (tepeln˘ odporR = 5,06 m2K/W). SUPE®THERM 40 STI je za-se nejekonomiãtûj‰í ciheln˘ blok z hlediskauÏitn˘ch vlastností a ceny, kter˘ s tepelnû izo-laãní maltou vykazuje hodnotu tepelného od-poru R = 3,95 m2K/W, coÏ pfiekraãuje doporu-

HELUZ cihláfisk˘ prÛmysl v.o.s.Dolní Bukovsko 295, PSâ 373 65tel. 385 793 011, fax 385 726 [email protected], www.heluz.cz

– cihelné bloky pro obvodové zdivo

ãenou hodnotu dle normy (R = 3,83 m2K/W).Úplnou novinkou na trhu je ciheln˘ blok 30 STIurãen˘ pro nejtenãí obvodové zdivo, které splÀu-je poÏadovanou hodnotu souãinitele prostuputepla UN = 0,38 W/m2K. V˘robce doporuãujepouÏívat pfii zdûní obvodového zdiva tepelnûizolaãní maltu, neboÈ u cihel v kvalitû P+D sezv˘‰í tepeln˘ odpor stûny o cca 20 %, u cihelSTI aÏ o 24 % oproti pouÏití klasické vápeno-cementové malty. Návratnost vy‰‰ích nákladÛpfii pouÏití tepelnû izolaãní malty je pfii souãas-n˘ch cenách za vytápûní 4 – 6 let.Pro zachování mimofiádn˘ch tepelnû izolaã-ních parametrÛ zdiva z ciheln˘ch blokÛ SU-PE®THERM STI, byla dofie‰ena i nejkritiãtûj‰ímísta stûn, tj. vazby rohÛ, ostûní oken a dvefií,zkonstruováním doplÀkÛ – krajov˘ch (K), po-loviãních krajov˘ch (K1/2) a rohov˘ch cihel(R). Prvky sortimentu HELUZ vycházejí z jed-notného modulového systému 250 mm. K do-saÏení jiné konstrukãní v˘‰ky, neÏ je násobek250 mm, slouÏí doplÀkové cihly nízké (N).S vyuÏitím cihel krajov˘ch a cihel poloviãníchkrajov˘ch pro ostûní okenních a dvefiních otvo-rÛ se do zapu‰tûné kapsy v cihlách vloÏí tepel-n˘ izolant, kter˘ plynule navazuje na tepelnouizolaci pfiekladu. Tím se zabrání vzniku tepel-n˘ch mostÛ kolem rámÛ oken a dvefií.V˘‰e uvedené cihelné bloky jsou posledním

stupÀem v˘voje cihláfisk˘ch v˘robkÛ. Stále sev‰ak jedná o staletími provûfien˘ pfiírodní ma-teriál, jeÏ dobfie izoluje a akumuluje teplo, mádobré akustické vlastnosti a bezproblémovûzvládá kolísání vlhkosti vzduchu, ãímÏ pfiíznivûovlivÀuje klima v interiéru objektu. Cílem spo-leãnosti HELUZ je uspokojovat potfieby staveb-níkÛ a na trh dodávat komplexní a kvalitní ci-heln˘ systém, z nûhoÏ lze postavit dÛm prospokojen˘ Ïivot. �

Systém pero+dráÏka

Tepelnû izolaãní blok SUPE®THERM 40 STI

Tepelnû izolaãní blok SUPE®THERM 30 STI

Detail okenního otvoru s pouÏitím doplÀkov˘chcihel krajov˘ch (K) a krajov˘ch poloviãních(K1/2), s následn˘m vloÏením izolantu do kapes

heluz 8.9.2005 17:17 Stránka 21


Ne kaÏd˘ si dostateãnû uvûdomuje dosahrozdílÛ mezi zateplen˘m a nezateple-n˘m objektem. Odhlédneme-li od tra-diãních ekonomick˘ch faktorÛ zohled-Àujících rozdíly v nákladech na vytápûnízatepleného a nezatepleného objektu,je zde je‰tû hledisko tepelné pohody. V nezatepleném objektu akumulovanéteplo ve zdivu rychle uniká. Takov˘toobjekt v zimû rychle chladne, v létû sepfiehfiívá. Je zde velk˘ rozdíl mezi povr-chovou teplotou stûn a teplotou vzdu-chu. Oproti tomu zateplením objektu lzeoptimálnû vyuÏít tepelnû akumulaãnívlastnosti domu. V místnosti se v˘raznûzmûní cyklus chladnutí x ohfiev. Prodlu-Ïuje se doba tepelné pohody a v letnímobdobí nedochází k pfiehfiívání domu.

Kudy teplo z budovy uniká?Ztráty u rodinného domu: stfiecha 15 %,okna 45 % (25 % prostup, 20 % vûtrání),obvodová stûna 30 %, podlaha 10 %.Ztráty u panelového domu: stfiecha 10 %,okna 50 % (28 % prostup, 22 % vûtrání),obvodová stûna 35 %, podlaha 5 %.

Nedostateãnû tepelnû izolovan˘m obvodo-v˘m plá‰tûm budovy tak mÛÏe unikat aÏ 35 % energie na vytápûní. Zabránit tomulze zateplením objektu. Zateplovat mÛÏe-me zevnitfi nebo zvenku, pouÏitím tepel-nû izolaãní omítky, kontaktního zateplo-vacího systému nebo odvûtrávanéhozateplovacího systému. Vnitfiní izolace sice omezí úniky tepla,nezabráníme v‰ak promrzání zdiva. Ne-mÛÏeme poãítat s akumulací tepla vezdivu. Místnosti se sice rychle ohfiejí, alei rychle ochladnou. Navíc v oblasti meziizolantem a zdí mÛÏe docházet ke srá-Ïení par, coÏ mÛÏe vést ke tvorbû plísnía k dal‰ím váÏnûj‰ím problémÛm.Pfii zateplování objektu z vnûj‰í stranyse ve zdech akumuluje teplo a místnos-ti chladnou pomaleji. Zejména star‰í ob-jekty vykazují velké mnoÏství skryt˘chtepeln˘ch mostÛ (nadokenní pfieklady, ztu-Ïující vûnce, rohy obvodov˘ch zdí, ostûní,parapety, sedla nebo chybûjící izolacev panelech apod.), které jsou zdrojempromrzání a vzniku defektÛ (statick˘ch,ovlivÀujících zdraví, estetick˘ch).

V˘hody zateplovacích systémÛ: � sníÏení spotfieby energie na vytápûní� sníÏení rizika kondenzace vodní páry

na povrchu obvodov˘ch stûn a rÛstuãern˘ch plísní

Chráníme obvodové plá‰tû stavebÚspora energie. Stále opakované a aktuální téma, které se t˘ká kaÏdého uÏivatele bytu, panelového i zdûnéhodomu nebo rodinného domu. Neustál˘ tlak v˘robcÛ energie na zvy‰ování cen vede kaÏdého k zamy‰lení,kde je moÏno u‰etfiit a nepl˘tvat zbyteãnû finanãními prostfiedky. Jedním z hlavních faktorÛ na fie‰ení ener-getické soustavy jsou tepelnû technické parametry obvodov˘ch konstrukcí.

� zlep‰ení tepelné pohody bydlení po cel˘ rok

� sníÏení hlukového zatíÏení� zlep‰ení tepelné akumulace zdiva� sníÏení statického namáhání

poklesem teplotních rázÛ� oÏivení vzhledu fasády

Kontaktní zateplovací systém ¤e‰ení, které nabízí ãeská znaãka CEMIXod spoleãnosti LASSELSBERGER, a.s., spl-Àuje v‰echny poÏadavky na modernísystém zateplení obvodového plá‰tû bu-dov. Nabízí hned nûkolik typÛ systémÛpodle typu pouÏitého tepelného izolan-tu a poÏadované povrchové úpravy.

THERM P(tepelná izolace – pûnov˘ polystyren) Jako tepelnû izolaãní desky se pouÏíváexpandovan˘ pûnov˘ polystyren fasád-ní. Desky se lepí k podkladu a následnûarmují materiálem Lepidlo a stûrkovacíhmota. Lepení desek je moÏné provésttaké v˘robkem Lepidlo na polystyren. Le-pidlo se naná‰í po obvodu desky a min.ve tfiech bodech uprostfied plochy deskynebo celoplo‰nû zubov˘m hladítkem.Minimální plocha styku desky s podkla-

dem musí b˘t 50 %. V‰echen doplÀkov˘materiál, hmoÏdinky, speciální profilya dal‰í jsou samozfiejmû souãástí nabídkyzateplovacího systému znaãky CEMIX.Pfiednosti: Vy‰‰í tepeln˘ odpor. NiÏ‰í po-fiizovací cena oproti ostatním systémÛm.Snadná montáÏ.

cemix 8.9.2005 17:18 Stránka 22


Nev˘hody: Omezené pouÏití do v˘‰kymax. 22,5 m z dÛvodÛ poÏární ochrany.

THERM M(tepelná izolace – minerální vlna) U tohoto systému se desky z minerálnívlny opût lepí a následnû armují v˘rob-kem Lepidlo a stûrkovací hmota CEMIX,kter˘ se naná‰í na desku celoplo‰nû zu-bov˘m hladítkem, nebo v pfiípadû deseks podélnou orientací vláken se mÛÏe na-ná‰et po obvodu desky a min. ve tfiechbodech uprostfied desky. V nabídce jsoudesky s podéln˘m nebo kolm˘m vlák-nem, tzv. lamely. Pokrytí desky pfii lepe-ní je 100 %.

Pfiednosti: Systém je moÏno pouÏít bezomezení v˘‰kou budovy. Má lep‰í pro-dy‰nost i zvukovou izolaci.Nev˘hody: Vy‰‰í pofiizovací cena oprotiostatním systémÛm. ObtíÏnûj‰í montáÏ.

THERM K(pro soklové partie objektu obloÏené keramick˘m obkladem) Systém pouÏívá desky z pûnového po-lystyrenu i minerální vlny lepené univer-zálním materiálem Lepidlo a stûrkovacíhmota CEMIX. Systém je ukonãen kera-mick˘m obkladem (obj. hmotnosti max.40 kg/m3), kter˘ zamezuje pronikánívlhkosti, zejména odstfiikující vody dosystému. Keramick˘ obklad se lepí spe-ciálním lepidlem pro obklady LepidloFlex a spáruje se pruÏnou Spárovacíhmotou FLEX. Jeho povrch se doporu-ãuje opatfiit vhodn˘m hydrofobizaãnímnátûrem.Pfiednosti: Soklová ãást stavby je odolnáproti mechanickému po‰kození a omy-vatelná.Nev˘hody: Keramick˘ obklad má vy‰‰íhmotnost neÏ omítka = má vy‰‰í nárokyna kotvení a pfiilepení obkladu. Dopo-ruãuje se pouze na soklové ãásti do v˘-‰e 1,5 m nebo pásy, které nejsou ‰ir‰íneÏ 1,5 m. Pro celoplo‰n˘ obklad nenísystém z difúzního hlediska pfiíli‰ vhod-n˘ – pouÏívají se montované obkladovésystémy odvûtrané.

Pracovní postupyProvádûní tepelnû izolaãních systémÛby mûla b˘t v˘hradnû jen záleÏitost od-

borníkÛ. Úspora finanãních prostfiedkÛ,dosaÏená pouÏíváním nekvalitních kom-ponentÛ, pouÏitím nedostateãného mnoÏ-ství materiálu a ãasov˘m tlakem, jezdánlivá a do budoucna Vám nepfiineseÏádn˘ uÏitek.Pokud pfiece jen chcete provádût aplika-ci sami, vyÏádejte si od v˘robce co nej-pfiesnûj‰í návody, kde jsou uvedenyi praktické rady, nákresy postupÛ a upo-zornûní na nejãastûji provádûné chyby.Pracovníci spoleãnosti LASSELSBERGERprodukující zateplovací systémy CEMIXvám návody ochotnû poskytnou a pfií-padnû poradí ãi doporuãí pro‰kolenoua provûfienou provádûcí firmu, která do-drÏuje v˘robcem vydan˘ a certifikovan˘postup pro provádûní kontaktních za-teplovacích systémÛ.

Finální vrchní omítkyV‰echny strukturované omítky CEMIX,vhodné pro aplikaci na uvedené zatep-lovaní systémy, jsou nabízeny v barevné‰kále ãítající cca 185 základních barev-n˘ch odstínÛ a jsou v zásadû dodáványv zrnitostech od 1,0 do 3,0 mm. Zá-kladní druhy jsou:

Strukturované omítky CEMIX – minerálníZ v˘robkÛ CEMIX je moÏno pouÏít buìMinerální omítku r˘hovanou barevnou(bílou) nebo Minerální omítku zatíranoubarevnou (bílou). Omítky se naná‰ejí ruã-nû bez pfiestávek ve vrstvû umoÏÀující

vytvofiení poÏadované struktury. Strukturase vytváfií je‰tû za mokra pomocí umû-lohmotného hladítka nebo hladítka z tvr-zeného polystyrenu, podle typu omítky.

Strukturované omítky CEMIX – pastovitéTento typ omítek je dodáván jiÏ v „mok-rém“ stavu a v poÏadovaném barevnémodstínu. Tyto omítky se je‰tû dûlí dledruhu pojivové báze na: Akrylátové,Silikátové a Silikonové. Vytváfiejí se jimizatírané i r˘hované struktury. Strukturase vytváfií je‰tû za mokra pomocí umû-lohmotného hladítka nebo hladítkaz tvrzeného polystyrenu podle typuomítky. Jejich v˘hodou je snadná apli-kace na pfiipraven˘ podklad, oproti mi-nerálním omítkám je zde men‰í rizikopfii napojování ploch. Tyto omítky vyka-zují vysoké uÏitné vlastnosti hotov˘chpovrchÛ.

Pastovité akrylátové omítky – r˘hovaná omítka / zatíraná omítkaPouÏívají se na v‰echny typy soudrÏ-n˘ch a odbornû proveden˘ch podkladÛ.SplÀují témûfi kaÏdé pfiání t˘kající se

barvy a struktury. Nedochází k barev-n˘m rozdílÛm a v˘kvûtÛm.TIP: Vysoká stálost barev, pfiekr˘vají sevlasové trhlinky v podkladu, mohou seãistit odpovídajícím proudem vody, v˘-bornû chrání zdivo pfied vlhkostí a vo-dou, není potfiebn˘ egalizaãní nátûr.

cemix 8.9.2005 17:18 Stránka 23


POZOR: Nevhodné na sanaãní omítkya zateplovací systémy s izolantem z mi-nerální vlny.

Pastovité silikátové omítky – r˘hovaná omítka / zatíraná omítkaVhodné na v‰echny bûÏné minerálnípodklady, ne v‰ak na podklady na bázisádry. Obsahuje zásadité pojivo (vodnísklo), proto je nutno peãlivû zakr˘tv‰echny navazující stavební konstrukce.Doporuãujeme je jako finální úpravu sa-naãních omítek.TIP: Vysoká propustnost pro vodní páru,ne‰piní se. Není nutn˘ kontaktní nátûr.POZOR: Nehodí se na sádrové podklady,nepfiekr˘vá trhliny v podkladu, není pfií-li‰ vodoodpudivá.

Pastovité silikonové omítky – r˘hovaná omítka / zatíraná omítkaPojivo tvofií silikonová emulze. Omítkyse hodí na v‰echny bûÏné minerálnípodklady. Velmi mikroporézní paropro-pustná struktura vhodná i na sanaãníomítky.TIP: Dobrá paropropustnost, vysoká odol-nost proti povûtrnosti, kryjí vlasové trh-linky v podkladu, mohou se ãistit odpo-vídajícím proudem vody, jsou hydro-fobní a fungicidní – odolávají tvorbû fiasa hub, nevznikají barevné rozdíly. Nenínutn˘ kontaktní nátûr.

Pastovitá mozaiková omítka – mozaiková omítkaAkrylátová strukturální omítka tvofiená

smûsí barevn˘ch kamínkÛ pfiedepsanézrnitosti. PouÏívá se zejména na povr-chovou úpravu soklÛ nebo jako dekora-tivní omítka na místa s vy‰‰ím rizikemstyku s okolím = vstupní haly, schodi‰-tû, apod.TIP: Paropropustná, pruÏná, odolná pro-ti nárazÛm, v˘razn˘ dekorativní efekt.

·lechtûné omítky b˘vají ãasto mylnû na-hrazovány klasick˘mi vápenocemento-v˘mi ‰tukov˘mi vrchními omítkami, je-jichÏ elasticita je v˘raznû niÏ‰í. Tím sezvy‰uje riziko následného popraskánívrchní omítkové vrstvy vãetnû nátûrua vytváfií se prostor pro pronikání vody.V dÛsledku pÛsobení atmosférick˘chvlivÛ mÛÏe docházet k následnému od-mrzání ‰tukov˘ch omítek. �

Dejte svému domu to nejlep‰íwww.cemix.cz

LASSELSBERGER, a.s. divize stavební hmotyTovární ulice 36, 373 12 Borovanywww.lasselsberger.cz

cemix 8.9.2005 17:18 Stránka 24


Silikony jsou organické polymerní slou-ãeniny kfiemíku. Právû obsah kfiemíkustaví silikonové slouãeniny na rozmezímezi organickou a anorganickou che-mii. Dodává silikonÛm vlastnosti, kter˘-mi znaãnû pfievy‰ují ostatní polymernímatriály: hydrofobitu, tepelnou odol-nost ve vysokém teplotním rozmezí (od-55 do 200 °C i více), odolnost vÛãi UVzáfiení, ozonu, povûtrnosti atd. Mezi nej-roz‰ífienûj‰í silikonové produkty patfiíjednosloÏkové a dvousloÏkové tmelya kauãuky, hydrofobizaãní pfiípravky, va-zelíny, laky, oleje a jejich vodné emulze. A co je v sortimentu LZK nového?

JednosloÏkové silikonové tmelyLukopren S v novém kabátûPod obchodním oznaãením LUKOPREN Sjsou nabízeny jednosloÏkové profi tme-ly. Za zmínku stojí Lukopren S 9780 – ne-utrální tmel se zv˘‰enou tepelnou odol-ností do 300 °C a zv˘‰enou odolnostívÛãi ropn˘m produktÛm a chemikáliím,Lukopren S 8280 – neutrální univerzálnítmel pro ‰iroké pouÏití ve 14-ti barev-n˘ch odstínech, Lukopren S Sanitary –neutrální silikon pro tûsnûní sanitárnítechniky nebo rozlivové tmely LukoprenS 3782 a S 9282. Acetátov˘ LukoprenS 6410 se pouÏívá pfiedev‰ím pro lepeníakvárií.

Novinky z Luãebních závodÛ

¤ada Lukopren S je doplnûna neutrál-ním a acetátov˘m tmelem LUKOPREN UNIN a UNI A pro hobby pouÏití.U v‰ech jednosloÏkov˘ch tmelÛ LUKO-PREN S a UNI probûhla v loÀském rocezmûna designu. Viz obr. 1.

JiÏ více neÏ 40 let dodávají Luãební závody a.s. Kolín na trh ‰irok˘ sortiment v˘robkÛ na bázi silikonÛ.Historie firmy v‰ak sahá mnohem dále, do roku 1871, kdy vznikla pÛvodní akciová továrna na v˘robukyseliny sírové a umûl˘ch hnojiv. Továrna pro‰la bûhem let celou fiadou zmûn, ovlivnûn˘ch hospodáfiskoui politickou situací u nás a v Evropû. V˘znamn˘m mezníkem bylo zavedení v˘roby silikonÛ v roce 1960,která v souãasné dobû tvofií hlavní v˘robní program. Nabídku pro oblast stavební chemie doplÀují akrylátovétmely a disperzní strukturní omítky.

Luãební závody a.s. KolínPraÏská 54, 280 24 Kolín IIwww.lucebni.cz

Modernizace dvousloÏkového silikonového kauãuku Lukopren N 1522DvousloÏkové kauãuky Lukopren N jsouurãeny pro v˘robu pruÏn˘ch forem, dokter˘ch lze odlévat celou fiadu materiá-lÛ. Nejstar‰í z nich, LUKOPREN N 1522,se v leto‰ním roce doãkal své moderni-zace. Drobné úpravy ve sloÏení kauãuko-vé pasty zaruãují del‰í dobu zpracování,lep‰í zatékavost a moÏnost probarvovánípomocí anorganick˘ch pigmentÛ. Základ-ní postupy zpracování vãetnû dávkováníkatalyzátoru zÛstaly nezmûnûny.

Lukopren Parafínov˘ SeparátorSkupina pomocn˘ch pfiípravkÛ pro apli-kace dvousloÏkov˘ch LukoprenÛ N se najafie leto‰ního roku roz‰ífiila o LUKOPRENPARAFÍNOV¯ SEPARÁTOR. Ten je urãen proseparace rozebírateln˘ch spojÛ a pro se-paraci kontaktních ploch silikon – silikonpfii v˘robû vícedíln˘ch pruÏn˘ch forem.V tûchto pfiípadech je totiÏ velmi pro-blematické pouÏití vodného LukoprenuSeparátoru, neboÈ se vlivem hydrofobitysilikonového podkladu sbaluje do kuliãeka nedokáÏe vytvofiit souvislou separaãnívrstvu. Lukopren Parafínov˘ Separátornarozdíl od nûj obsahuje rozpou‰tûdlo,které se po aplikaci odpafií a zanechárovnomûrn˘ parafínov˘ film s vynikající-mi separaãními úãinky. Viz obr. 2.

Lukofas silikon – omítka 2 mmJednou z v˘znamn˘ch skupin v˘robkÛstavební chemie jsou disperzní struk-turní omítky LUKOFAS. Novinkou leto‰nísezony v této skupinû je LUKOFAS SILI-KON – OMÍTKA 2 MM. Jedná se o disperz-

1 – Lukopren S 2 – Lukopren N

3 – Detail struktury

4 – Aplikace Lukofasu

ní hmotu, kde ãást pojiva je nahrazenasilikonovou sloÏkou, která zvy‰uje vodo-odpudivost a tím zlep‰uje samoãistícívlastnosti fasády. Stejnû jako Lukofas jesouãástí kontaktního zateplovacího sys-tému LUKO THERM. Viz obr. ã. 3 a 4.Vzhledem k rozsahu ãlánku nejsou infor-mace o v˘robcích vyãerpávající. Podrob-né informace o zmiÀovan˘ch novinkách,pfiípadnû celém v˘robním sortimentu Vámrádi poskytnou pracovníci Obchodnû-tech-nické sluÏby na tel. ãíslech 321741350–1a na e-mailové adrese [email protected].

lučební z. 8.9.2005 17:20 Stránka 25


Co je lazurní nátûr? Lazurnost je polo-prÛhledná, tedy ne zcela kryvá barevnápovrchová úprava. Lazurního efektu sedosahuje zvlá‰tní formulací nátûrovéhmoty, kdy se omezí ãi zcela vylouãí pfií-tomnost kryv˘ch bûlob na bázi rutilu(oxid titaniãit˘) a dal‰ích velmi kryv˘chpigmentÛ, a naopak se hmota zabarvímen‰ím mnoÏstvím jemnû mletého ba-revného pigmentu s men‰í kryvostí.Lazurní povrchová úprava umoÏÀujepozorovateli vidût jak barevnost nátûru,jeho barevn˘ odstín, tak i barevnosta strukturu podkladu nátûru. Lazura jetedy laicky fieãeno nûco mezi krycím ne-prÛhledn˘m nátûrem a bezbarv˘m nátû-rem – lakem.

Proã lazurní nátûr? Nátûr plní dvû funk-ce: estetickou, tedy funkci nositele ba-revnosti a vzhledu povrchu, a fyzikální,ochrannou funkci. Zde se nátûr stává ja-kousi obûtovanou vrstvou, vystavenoupovûtrnosti. Brání rychlému pronikánísráÏkové vlhkosti do pórÛ podkladu (ka-mene, omítek, zdiva) a umoÏÀuje odpa-fiení vlhkosti z podkladu. Rozpadá sepÛsobením krystalizace solí a ledu,oplachuje se stékajícími sráÏkami. Lazurní nátûr tedy poskytne povrchuochranu, zv˘razní nebo lehce nádechemzmûní pÛvodní zbarvení, aniÏ bychomztratili pÛvodní vzhled podkladu. Po-uÏívá se v‰ude tam, kde chceme ochrá-nit a zv˘raznit u‰lechtil˘ vzhled stávají-cí fasády, aÈ na historick˘ch stavbáchnebo stále více na kvalitnû proveden˘chnovodob˘ch fasádách z u‰lechtil˘ch po-vrchÛ.

Tlou‰Èka vrstvy: Z hlediska pfiiznání struk-tury a barvy podkladu by bylo ideálníprovést nátûr s minimální tlou‰Èkou, tj.pouze zrnka pigmentu „pfiilepit“ k pod-kladu, dodat podkladu pouze barevn˘nádech. Z hlediska ochrany podkladu jenaopak potfiebné, aby vrstva nátûru vy-kazovala co nejvût‰í tlou‰Èku, aby obû-tovaná vrstva vydrÏela co nejdéle.

Kdy zvolit tenkou vrstvu a kdy tlust‰ínátûr? Jemnû porézní podklady, jako jsouhlazené ‰tukové omítky, jemnû poréznípískovce ãi le‰tûné kamenné desky ne-potfiebují dal‰í ochranné vrstvy. Vodapo nich stéká rychle, nestaãí nasáknout.Na druhé stranû otevfiené póry dekora-tivní omítky, hrubû porézní kámen jakojsou arkózy, hrubozrnné Ïuly, nebo na-vûtralé ‰tuky ãi omítka s vyplavenou po-

Obnova historické fasády lazurním nátûremVedle krycího nátûru fasády, poskytujícího barevnû jednolit˘, ãasto aÏ plechovû pÛsobící vzhled a vedlebezbarvé impregnace bez barevné úpravy se po staletí pouÏívalo také lazurní pfiibarvení podkladu. Tentopfiíspûvek rozebírá techniku lazury a její zákonitosti a pfiedstavuje nabídku nûmecké firmy Remmers protento typ barevné úpravy na fasády.

vrchovou vrstvou umoÏÀují vodû rychlezatéci, ãímÏ narÛstají ‰kody na fasádû.Pro tyto hrubû porézní podklady volímetlustou vrstvu nátûru s vlastní mikropo-rozitou. Nátûr tedy zabrání rychlému za-teãení sráÏkové vody, kapky po nûm sté-kají. Pfii zahfiátí fasády oslunûním v‰akvodní pára mÛÏe unikat ven pfies mikro-póry v nátûru.

V ãem se li‰í postup provádûní lazurníhonátûru od krycího? Krycí nátûr skryjenerovnomûrnosti podkladu: aÈ barevné,tak rozdíly v nasákavosti, druhu materiá-lu, lesku a matu, prÛhlednosti. Tenko-vrstv˘ krycí nátûr samozfiejmû neskryjerozdílnou strukturu: jemnû hladké plom-by v hrubém podkladu, zrnité maltovévysprávky v brou‰en˘ch nebo utaÏen˘chplochách. Lazurní nátûr v‰ak zv˘raznífiadu tûchto rozdílÛ, zvlá‰tû tûch ne-chtûn˘ch: vysprávky jsou jinak nasákavéneÏ opravovaná plocha, kámen mÛÏeb˘t lesklej‰í neÏ omítka, cementováplomba v brizolitu je nápadnûj‰í, neod-ráÏí se slída a cement nátûrem ztmavne.Vysprávky je tedy tfieba pfied lazurnímnátûrem skr˘t, zpatinovat a pfiipodobnitk vyspravované plo‰e. Rozdíly ve struk-

tufie podkladu nejsou u lazury tolik pa-trné, neboÈ nátûr není plechovû stejno-mûrn .̆ Pro krycí i lazurní barevnou úpravu na-bízí firma Remmers tradiãnû systémynátûrÛ a tmelÛ na silikonové bázi. V ta-bulce 1 jsou materiály rozdûleny podlepouÏití a typu nátûrové techniky.

Jak pfiipravit podklad? Podklad pod ná-tûr se pfiipravuje nejprve stejnû jako podjak˘koli fasádní nátûr. Vymûní se ãi vy-spraví plochy s nepevn˘m povrchem,vyãistí a vyplní se spáry a prasklinyv podkladu, vytmelí se po‰kozené a chy-bûjící plochy a tvary. Pro tlou‰Èky do10 mm a pro praskliny do 5 mm se s v˘-hodou pouÏívá silikonovou emulzí pojen˘stûrkov˘ tmel Funcosil Silikonspachtelse vzhledem a zrnitostní ‰tuku. V˘ho-dou je rychlá pfiepracovatelnost (nátûr)uÏ po 1 aÏ 2 dnech. Není tedy tfiebaãekat na vyzrání jako u hydraulické ãivápenné malty. Fasáda se poté stejnomûrnû penetrujesystémov˘m penetraãním nátûrem, je-hoÏ úkolem je pfiedev‰ím sjednotit sa-vost podkladu. V pfiípadû spra‰ujícíhopovrchu omítek se pouÏije penetrace se

typ hmoty / urãení pro krycí nátûr pro lazurní nátûrpenetrace hydrofobní Funcosil Imprägniergrund Funcosil Imprägniergrundpenetrace zpevÀující Funcosil Hydro Tiefengund Funcosil Grundierung SVstûrkov˘ tmel Funcosil Siliconspachtel Funcosil Siliconspachtelpro vysprávkynátûr tenkovrstv˘ Funcosil LA Silikonfarbe Funcosil Historic Lasurplnicí nátûr Funcosil Silikon Streichputz Funcosil Historic Schlämmlasurfiedûní Voda do 7 % Voda+Funcosil OW+Funcosil LA

bezbarv˘

tabulka 1

remmers 8.9.2005 17:21 Stránka 26


barvého Funcosilu Historic Schlämmlasur.Viskozitu a tím tlou‰Èku nátûru lze mo-difikovat nafiedûním vodou (do 5 %). Od leto‰ní sezóny firma Remmers nabí-zí pro krycí i lazurní barevnou úpravuhistorick˘ch fasád také systémy nátûrÛna vápenné bázi. Pojivem tûchto hmotje ãist˘ vápenn˘ hydrát bez pfiísad.Tento hydrát je pro pouÏití speciálnû fy-zikálnû upraven mikrodispergací, tzv.aktivací a stabilizován proti zpûtnéagregaci. V praxi to znamená, Ïe vápen-né hmoty s tímto pojivem jsou máslovi-tû vazké, velmi dobfie se natírají i v tlust-‰ích a kryv˘ch vrstvách a enormnûrychle tuhnou. Tyto revoluãní zmûny ni-koli ve sloÏení, ale v pfiípravû vápennéhohydrátu staví vápenné barvy na podob-nou technickou úroveÀ jako silikátovéa silikonové barvy, pfii zachování v‰echv˘hod vápenného pojiva. Vápenné hmoty nacházejí nejvût‰í odbytv oblasti péãe o historické stavební pa-mátky. Kromû památkové péãe nachází vápen-né barvy uplatnûní ve stále více mód-

zpevÀujícím úãinkem. Zpevnûní hrubû-porézních ãi nasákavûj‰ích podkladÛ seprovádí akrylátovou emulzí Funcosil HydroTiefengrund. Penetrací dojde k mírnémuztmavení nasákavûj‰ích míst, proto sepouÏívá jen pod krycí nátûry. Pro jemnûporézní spra‰ující podklady a pod lazur-ní nátûry se uÏívá siloxanové penetraceFuncosil Grundierung SV. Vyschlá napenetrovaná fasáda by bylapfiipravena pro krycí nátûr. Pfiípadnénerovnomûrnosti v drsnosti podkladu jev tomto okamÏiku moÏno korigovat vy-tmelením jemnou stûrkou Funcosil Silikon-spachtel prakticky od nulové tlou‰Èky,nebo ve vût‰ích plochách pouÏitímhustého nátûru zaplÀujícího hrubé póryFuncosil Silikonstreichputz. Pro stejno-mûrnou strukturu podkladu se pouÏijetenkovrstv˘ silikonov˘ nátûr Funcosil LASilikonfarbe. Pod lazurní nátûr je tfieba v tomto oka-mÏiku provést je‰tû barevné korekce vy-správek a skvrn. K tomu se pouÏije malémnoÏství krycího nátûru Funcosil LASilikonfarbe, naná‰eného houbiãkou tzv.tupováním na barevnû odli‰ná místa.Pro nastavení stupnû kryvosti nátûru jemoÏné jeho fiedûní vodou a ãist˘m poji-vem. Nafiedûním kryvost klesá, ale pfií-tomnost bûlostného titanoxidu rutilové-ho typu nedovoluje úplného lazurníhoefektu. Cílem je skr˘t vysprávky tak, abynebyly na první pohled rozeznatelné.Pro retu‰ platí obecné pravidlo, Ïe musíb˘t vÏdy stejného nebo svûtlej‰ího od-stínu, neÏ je okolní plocha. Tmav‰í bod ãiplo‰ka by vÏdy byly na okolí patrné. Sjednocen˘ napenetrovan˘ a vysprave-n˘ povrch je moÏno natfiít lazurním ná-tûrem. Pro hladké jemnû porézní pod-klady pouÏijeme Funcosil Historic Lasur,kter˘ dle poÏadovaného stupnû pfii-barvení fiedíme vodou a ãist˘m poji-vem. Pro dosaÏení velmi tenk˘ch vrstevnátûru, které se pfiirozenû z povrchu zanûkolik let omyjí, je moÏno k fiedûnípouÏít jen ãistou vodu. Ochranu protipovûtrnosti zv˘‰í pfiídavek Fucosilu OWk fiedûní. Pro tlust‰í vrstvu filmu sepfiidá je‰tû bezbarv˘ nátûr Fucosil LAfarblos.Hrubû porézní podklady, které je tfiebauzavfiít prody‰nou lazurní hmotou, pfietí-ráme obdobn˘m zpÛsobem hust˘m ná-tûrem Funcosil Historic Schlämmlasur.SníÏení barevného krytí se dosáhne fie-dûním barevného odstínu pomocí bez-

Lazurní nátûr nikdy zcela neskryje strukturu kamene, vady a vysprávky podkladu. Pfii vût‰ímnafiedûní jsou patrny i lasy a pecky v horninû.Plomby bude tfieba pfied lazurním nátûrem natupovat krycí hmotou Funcosil LA Silikonfarbe

Krycí nátûr portálu zcela skryje, je-li podklad kamenn˘, nebo zhotoven z omítaného zdiva.Funcosil LA Silikonfarbe (vlevo)

Vápenn˘ program pro fasády typ hmoty /urãení pro krycí nátûrpenetrace zvlhãení podkladustûrkov˘ tmel pro vysprávky Funcosil Historic Kalkspachtel,

jemná nebo hrubámalta pro vût‰í vysprávky Funcosil Kalkspatzenmörtelnátûr tenkovrstv˘ bíl˘ Funcosil Historic Kalkfarbeplnicí nátûr bíl˘ Funcosil Historic Kalkschlämmepfiibarvení Funcosil Historic Kalk-Volltonfarbefiedûní voda

ních technikách barevné úpravy stûn in-teriérÛ. Oblíbené techniky „benátského‰tuku“, vym˘van˘ch lazur, melírovánía ‰tukolustra (stucco lustro) jsou praktic-ky moÏné pouze vápennou technikou. Lazurní technika s vápennou barvou jevelmi jednoduchá. Vápenná barva neob-sahuje Ïádn˘ oxid titaniãit˘ (není-li umû-le pfiidán), a tak její kryvost je moÏnojednodu‰e sníÏit zfiedûním vodou. Vhod-ného odstínu se dosáhne pfiimíchánímbarevného nátûru Funcosil Historic Kalk--Volltonfarbe do „bezbarvého“ vápennéhonátûru Funcosil Historic Kalkfarbe, pfií-padnû hustého nátûru Funcosil HistoricKalkschlämme. Po provedeném nátûrua jeho vyschnutí je tfieba provést je‰tûnavlhãení vrstvy nátûru vodou, aby do-‰lo k fixaci a ztuhnutí. JelikoÏ hmoty ne-obsahují Ïádné organické pfiísady, vysy-chají velmi rychle. Bez následného zvlh-ãení by nátûry neztuhly, ale jen vyschlyna prá‰ek. Lazurní technika je oproti provádûníkrycího nátûru o nûco nároãnûj‰í na ãis-totu provedení a zku‰enost malífie ãi na-tûraãe. Nátûr touto technikou v‰ak dávávelmi Ïiv˘ vzhled, upoutávající oko po-zorovatele. Lazurnost je ta kvalita, kterouobdivujeme na star˘ch dosud neobno-ven˘ch fasádách historick˘ch památek.Proã si takov˘ poÏitek nepfiipravit po-mocí lazurní techniky i na své fasádû,i ve svém interiéru? �

Pavel ·Èastn˘[email protected]

4

remmers 8.9.2005 17:21 Stránka 27


Vznik a v˘voj Evropsk˘ch spoleãenstvía Evropské unieMy‰lenka evropské integrace (politické-ho a ekonomického sjednocení Evropy)nabyla reálné podoby po druhé svûtovéválce. Jako reakce na právû skonãen˘nejvût‰í váleãn˘ konflikt byla spojenas pfiedstavou sjednocené Evropy, kteráby zabránila opakování historie a dal‰í-mu ozbrojenému stfietnutí v budoucnu.Souvisela rovnûÏ s obavami z nové re-militarizace Nûmecka a opakování v˘vo-je po první svûtové válce. Byla reakcí narozdûlení Evropy na dva tábory a poku-sem o postupné vybudování hospodáfiské-ho a politického celku s velmocensk˘mpostavením. Úvahy o celoevropském státûse objevovaly v rÛzn˘ch zemích („Spo-jené státy evropské“ W. Churchilla, rok1946), ale reálnou podobu dostaly veFrancii. Návrh vypracovan˘ francouzsk˘mministrem zahraniãních vûcí RobertemSchumanem a jeho asistentem JeanMonnetem na pfielomu 40. a 50. letpfiedpokládal vytvofiení nadstátního cel-ku (organizace s vlastní svrchovaností),kterému ãlenské státy pfiedají dobrovol-nû, na základû mezinárodní smlouvypravomoci v urãit˘ch pfiedem vymeze-n˘ch oblastech. V ostatních oblastechzÛstane svrchovanost ãlensk˘ch státÛnedotãena. Francouzsk˘ návrh se setkals kladn˘m pfiijetím se strany Nûmecka,Itálie a zemí Beneluxu. V první fázi jejodmítla Velká Británie, ·v˘carsko a dal-‰í státy, které nebyly ochotny se vzdátãásti své suverenity ve prospûch nad-státní organizace.Pováleãnou ekonomiku evropsk˘ch stá-tÛ bylo moÏno charakterizovat malouv˘konností, v‰eobecn˘m nedostatkema snahou po ochranû pfied vnûj‰ími vlivy.Protekcionismus se uplatÀoval formoucel, daní i administrativních limitÛ. S cí-lem odstraÀovat pfiekáÏky vzájemnéhoobchodu a rozvíjet hospodáfiskou spo-lupráci zaloÏilo ‰est evropsk˘ch zemí

(Francie, Nûmecko, Itálie, Belgie, Nizo-zemsko a Lucembursko) Evropské spole-ãenství uhlí a oceli (ESUO, PafiíÏskásmlouva 1951) Evropské hospodáfiskéspoleãenství (EHS, ¤ímská smlouva 1957)a Evropské spoleãenství pro atomovouenergii (EURATOM, dal‰í ¤ímská smlou-va 1957). V jejich rámci pfienesly zaklá-dající státy ãást své svrchovanosti na ta-to spoleãenství. PafiíÏská smlouva bylapfiijata na dobu 50 let a její platnostskonãila v roce 2002. Platnost obou¤ímsk˘ch smluv, zakládajících EHS a EUR-ATOM, není ãasovû omezena. Spoleãen-ství pÛsobilo zpoãátku jako celní unie:mezi jeho ãleny byla postupnû sniÏová-na a odstraÀována cla, ru‰ena omezeníobchodu. Tzv. spoleãn˘ trh se postupnûutváfiel v prÛbûhu dvanáctiletého pfie-chodného období. V polovinû 60. letbyly tzv. Sluãovací smlouvou spojeny dojednoho systému vedoucí orgány v‰echtfií Spoleãenství (jedna Rada a jednaKomise pro v‰echna tfii spoleãenství).Koncem 60. let je vytvofien spoleãn˘ trh,s urãit˘mi omezeními se uvolÀuje se po-hyb zboÏí, osob, sluÏeb a kapitálu.V roce 1973 se ãlenem Evropsk˘ch spo-leãenství stala Velká Británie, Irsko a Dán-sko (Norsko odmítlo ãlenství v referendu).V roce 1981, po dvaceti letech pfiidru-Ïení pfiistoupilo ¤ecko, v roce 1985 ·pa-nûlsko a Portugalsko. V roce 1986 byla vytvofiena koncepcejednotného vnitfiního trhu (pfiijetím Jed-notného evropského aktu), prostoru bezvnitfiních hranic. Na ekonomickou inte-graci navázala integrace politická spoãí-vající ve spoleãné zahraniãní a bezpeã-nostní politice. Také ekonomická inte-grace se dále prohlubuje smûrem k vy-tvofiení jednotné hospodáfiské politikya jednotné mûny. ProtoÏe pÛsobnostEvropského hospodáfiského spoleãenstvípfiekroãila pÛvodní ekonomick˘ program,bylo toto spoleãenství pfiejmenováno naEvropskou unii. Stalo se tak v roce 1992

Maastrichtskou smlouvou o Evropské unii.Ratifikaãní proces Maastrichtské smlou-vy – vzhledem k mnoÏství a obsahuzmûn, které pfiiná‰ela – nebyl v ãlensk˘chstátech jednoduch˘ a skonãil aÏ v roce1993, kdy smlouva vstoupila v platnost. Evropská unie je oznaãení pro celek tvo-fien˘ ãlensk˘mi státy Evropsk˘ch spole-ãenství, pfiijaté Maastrichtskou smlouvouv souvislosti s budováním hospodáfiskéa mûnové unie. Z právního hlediska ne-ní Evropská unie mezinárodní organiza-cí, protoÏe nemá právní subjektivitu.Mezinárodní smlouvy s dal‰ími státyjsou dále uzavírány a právní normy pfii-jímány jménem Spoleãenství (proto ta-ké Dohoda o pfiidruÏení âR k Evropsk˘mspoleãenstvím, nikoliv k Evropské unii).Maastrichtskou smlouvou bylo Evropskéhospodáfiské spoleãenství pfiejmenová-no na Evropské spoleãenství (proto seprávní normy evropského práva oznaãu-jí po roce 1992 ES, namísto dfiívûj‰íhooznaãení EHS). Vznik Evropské unie neznamenal zru‰eníEvropsk˘ch spoleãenství. Nyní existujíoba celky (EU a ES) paralelnû vedle sebes totoÏnou ãlenskou základnou, ale s rÛz-nou pÛsobností. PÛsobnost Evropsk˘chspoleãenství je dána jejich zfiizovacímismlouvami; je charakterizována nadstát-ností, vãetnû závaznosti pfiijat˘ch opat-fiení i pro ãlenské státy, které tato opat-fiení neschválily a vãetnû vynutitelnostiplnûní pfiijat˘ch opatfiení. PÛsobnostEvropské unie je ‰ir‰í. Zahrnuje pÛsob-nost Evropsk˘ch spoleãenství (tzv. prvnípilífi EU) a dvû dal‰í oblasti: zahraniãnípolitiku a vnûj‰í bezpeãnost (druh˘ pi-lífi) a vnitfiní bezpeãnost a justici (tfietípilífi EU). Prvky nadstátnosti zÛstávajíomezeny pouze na Evropská spoleãen-ství, tj. první pilífi (tzv. komunitární pilífi).V záleÏitostech druhé a tfietího pilífie lzeproto rozhodovat pouze na základû do-hody v‰ech zúãastnûn˘ch stran (tzv.mezivládní pilífie).

Evropská integraceOd kvûtna roku 2004 je âeská republika ãlensk˘m státem Evropské unie. Na území âeské republiky platíprávo Evropsk˘ch spoleãenství, které mé v pfiípadû kolize pfiednost pfied národním právem. Stavebnictvípfiitom patfií k nejvíce regulovan˘m oblastem v Unii (na prvním místû je oblast zemûdûlství). Smlouvy,spoleãné politiky, strategie a dal‰í dokumenty unie se stávají kaÏdodenní souãástí vefiejné komunikace,politického i hospodáfiského Ïivota. Jaké jsou principy, na kter˘ch je Evropská unie zaloÏena, jak je tomus národní a nadstátní svrchovaností, kam se Evropská unie chce dále ubírat? Pfii snaze porozumûtobsahu základních evropsk˘ch dokumentÛ naráÏíme na problém, Ïe se stále vyvíjely a mûnily, mûnil sei „bruselsk˘ slovník“. Struãn˘ pohled na historii evropské integrace, nejdÛleÏitûj‰í zakládající a strate-gické dokumenty, pfiiná‰í následující ãlánek.

eurointegrace 8.9.2005 17:22 Stránka 28


âlenská základna Evropsk˘ch spoleãen-ství se dále roz‰ífiila v roce 1995 o Ra-kousko, ·védsko a Finsko na 15 zemí.K 1. kvûtnu 2004 pfiistoupilo 10 zemístfiední a v˘chodní Evropy a Sfiedomofií:âeská republika, Slovensko, Polsko, Maìar-sko, Slovinsko, Estonsko, Loty‰sko, Litva,Kypr a Malta.Maastrichtská smlouva o Evropské uniipfiedpokládala pokraãování v institucio-nální reformû ES/EU. V roce 1997 bylauzavfiena Amsterodamská smlouva a ná-slednû v roce 2000 Smlouva z Nice, jejíÏratifikace byla ukonãena v roce 2003.Jednání v Nice rozhodlo o novém rozdû-lení hlasÛ a zastoupení v institucích EUpo pfiistoupení 10 nov˘ch ãlenÛ EU.Dílãí zmûny t˘kající se orgánÛ ES/EUpfiinesla smlouva o pfiistoupení nov˘chãlenÛ v roce 2004. Dal‰í práce na insti-tucionální reformû ES/EU vedly k vypra-cování návrhu Smlouvy o Ústavû proEvropu (zkrácenû ústava EU) s cílem vy-tvofiení mezinárodní smlouvy, která na-hradí dosud platné dokumenty, pfiede-v‰ím Smlouvu o Evropské unii (tzv.maastrichtskou), a Smlouvu o zaloÏeníEvropsk˘ch spoleãenství (¤ímská smlou-va ve znûní pozdûj‰ích úprav); ale taképozmûÀovací smlouvy z Amsterodamua Nice. Pfiijetím ústavy by Evropská uniezískala právní subjektivitu. Evropskáústavní smlouva byla slavnostnû pode-psána v ¤ímû dne 29. fiíjna 2004.Bûhem následujících dvou let mûla b˘tratifikována ve v‰ech ãlensk˘ch státechEU; v platnost by pak vstoupila 1. listo-padu 2006. PoráÏka Ústavní smlouvyEU v referendech ve Francii a Nizozem-sku oddálila dokonãení institucionálníreformy EU a zpochybnila obsah evrop-ské ústavy. Ukazuje se pfievaha názorÛ,Ïe dal‰í roz‰ifiování Unie by se mûlo zpo-malit, nebo dokonce zastavit.

Mezinárodní organizace v EvropûV Evropû po druhé svûtové válce vznika-ly, vedle Evropsk˘ch spoleãenství, dal‰ímezinárodní organizace zaloÏené naklasickém základním principu meziná-rodního práva, zásadû svrchované rov-nosti státÛ. Na jejich vznik mûlo vlivpfiedev‰ím rozdûlení Evropy do dvouprotikladn˘ch politick˘ch a vojensk˘chblokÛ. V západní ãásti Evropy vzniklav roce 1949 Rada Evropy jako politickáorganizace zamûfiená na ochranu lid-sk˘ch práv a spolupráci v mimoekono-mick˘ch oblastech. Vojensko-politickouorganizací sdruÏující vût‰inu státÛ zá-padní Evropy, USA a Kanadu se stalaOrganizace Severoatlantické smlouvy (NA-TO). Státy v˘chodní Evropy se sdruÏily

v ekonomické organizaci Rada vzájemnéhospodáfiské pomoci (RVHP) a ve vojensko-politické organizaci Var‰avská smlouva. V roce 1948 byla ustavena Evropská or-ganizace pro hospodáfiskou spolupráci.SdruÏovala 18 západoevropsk˘ch státÛ,které pfiijaly americkou pováleãnou po-moc – MarshallÛv plán. Jejím nástup-cem se v roce 1961 stala Organizace prohospodáfiskou spolupráci a rozvoj (OECD),jejíÏ ãinnost stále pokraãuje. âleny OECDjsou mimo evropsk˘ch zemí také vyspû-lé prÛmyslové státy svûta, napfi. USA,Kanada, Japonsko, Austrálie, Nov˘ Zéland.Od poloviny 90. let je ãlenem OECD ta-ké âeská republika. Státy, pro které nebyla pfiijatelná nad-státní koncepce Evropsk˘ch spoleãen-ství, zaloÏily z iniciativy ·védska v roce1960 Evropské sdruÏení volného obchodu(ESVO). Jeho ãleny se staly Dánsko,Norsko, ·védsko, Velká Británie, Portu-galsko, Rakousko a ·v˘carsko. SdruÏenísi kladlo za cíl odstranit pfiekáÏky vzá-jemného obchodu a vytvofiit „malou zónuvolného obchodu“. Uvolnûní se t˘kalopouze prÛmyslov˘ch v˘robkÛ a produk-tÛ mofiského rybolovu. Vylouãeny bylyzemûdûlské produkty, pohyb osob nebokapitálu. Postupnû se nûkteré ãlenskéstáty ESVO staly ãleny EHS. Mezi státyEHS a ESVO byly uzavírány dvoustrannédohody o uvolnûní obchodu. Od polovi-ny 80. let jsou dohody uzavírány jenmezi obûma mezinárodními organizace-mi. V roce 1992 uzavfiely obû organizaceSmlouvu o vytvofiení Evropského hospo-dáfiského prostoru (EHP), která vstoupilav platnost v roce 1994 (bez úãasti ãlenaESVO ·v˘carska, které ji v referendu od-mítlo). Od roku 1995 jsou ãlensk˘mistáty ESVO, které je zároveÀ souãástíEvropského hospodáfiského prostoru,pouze Norsko, Island a Lichten‰tejnsko.Ostatní b˘valí ãlenové ESVO se staly ãle-ny Evropsk˘ch spoleãenství. Evropsk˘hospodáfisk˘ prostor není samostatnoumezinárodní organizací; fie‰í hospodáfi-ské vztahy mezi ãleny ES a ESVO, pfie-dev‰ím voln˘ pohyb zboÏí, osob, sluÏeba kapitálu. Dal‰í mezinárodní organizací s ekono-mick˘m programem je Evropská bankapro obnovu a rozvoj. Byla zaloÏena v roce1999 v PafiíÏi. Jejím sídlem je Lond˘n.Má celkem 59 ãlenÛ (státy stfiední a v˘-chodní Evropy, USA, Japonsko, Evropskéspoleãenství, Evropská investiãní banka).

Základní principy Evropsk˘ch spoleãenstvíKlasickou, obecnû uznávanou a respek-tovanou zásadou mezinárodního práva

je zásada svrchované rovnosti státÛ. Naprincipu svrchované rovnosti státÛ jsouzaloÏeny mezinárodní vládní organiza-ce, jejichÏ ãleny jsou státy. Znamená to,Ïe mezinárodní organizace jsou zaloÏe-ny na dobrovolném pfiístupu a souhlasusv˘ch ãlenÛ s jednotliv˘mi rozhodnutí-mi; nemají Ïádné pravomoci vÛãi ãlen-sk˘m státÛm a nemohou je proti jejichvÛli zavazovat. Naproti tomu Evropská spoleãenstvíjsou zaloÏena na poÏadavku vytvofieníintegraãního celku, kter˘ by disponovalvlastní svrchovaností vy‰‰ího fiádu, kte-rou mu v pfiesnû vymezen˘ch oblastechodevzdají ãlenské státy. Jedná se o tzv.princip nadstátnosti (supranacionality).Tento princip je v Evropsk˘ch spoleãen-stvích uskuteãÀován následujícími for-mami:

a) Evropská spoleãenství mají vlastní zá-jmy a vlastní vÛli konstituovanou a pro-jevovanou prostfiednictvím vlastníchorgánÛ s autonomním postavením.Tato vÛle se vytváfií nezávisle na ãlen-sk˘ch státech (Komise, Soudní dvÛr),nebo na principu vût‰iny (Rada), tj.pfiípadnû i proti vÛli nûkter˘ch ãlen-sk˘ch státÛ, které jsou i v tomto pfiípa-dû pfiíslu‰n˘mi rozhodnutími vázány.

b) Orgány Evropsk˘ch spoleãenství jsounadány pravomocí tvofiit právo, kteréje závazné pro orgány Spoleãenství,ãlenské státy, jejich fyzické a právnic-ké osoby a pfiedstavuje samostatn˘právní systém nezávisl˘ na vnitro-státním právu ãlensk˘ch zemí.

c) Evropská spoleãenství jsou nadána fi-nanãní samostatností a ãerpají zdrojevlastních pfiíjmÛ (cla, daÀ z pfiidanéhodnoty aj.). Rozpoãet Spoleãenstvídosáhl v roce 1998 v˘‰e 81 miliardKã.

K pfiechodu svrchovan˘ch práv na inte-graãní celek dochází jen ve vymezen˘ch,pfiesnû urãen˘ch oblastech. Vût‰inu svr-chovanosti si ãlenské státy ponechávají.Prosazování svrchovanosti integraãníhocelku a respektování práv a zájmÛ ãlen-sk˘ch státÛ je fie‰eno mechanismemfungování dvou orgánÛ Spoleãenství,které mohou rozhodovat jen spoleãnûa z nichÏ jeden zastupuje zájmy Spole-ãenství (Komise) a druh˘ zájmy ãlen-sk˘ch státÛ (Rada). V˘luãná pravomocEvropsk˘ch spoleãenství se vztahuje naoblasti:– ãtyfii základní svobody vnitfiní trhu

(voln˘ pohyb zboÏí, sluÏeb, osob a ka-pitálu),

– spoleãná obchodní politika navenek,



– pravidla pro hospodáfiskou soutûÏ nakomunitární úrovni,

– spoleãná zemûdûlská politika,– spoleãná politika rybolovu,– spoleãná dopravní politika.

Vztah v pravomoci Evropsk˘ch spole-ãenství a ãlensk˘ch státÛ v oblastech,které nespadají do v˘luãné pravomociES, se fiídí principem subsidiarity. Tentoprincip je formulován v Maastrichtskésmlouvû o Evropské unii a t˘ká se pou-ze nev˘luãné pravomoci ES. Evropskéspoleãenství vyvíjí ãinnosti v oblastech,které nespadají do jeho v˘luãné pravo-moci, jen tehdy a potud, pokud cílÛzam˘‰lené ãinnosti nemÛÏe b˘t uspoko-jivû dosaÏeno ãlensk˘mi státy, ale mÛÏejich b˘t, co do rozsahu a úãinkÛ navr-hované ãinnosti, lépe dosaÏeno Spole-ãenstvím. âinnost Spoleãenství nepfie-kroãí rámec toho, co je nezbytné prodosaÏení cílÛ Spoleãenství (tyto cílevymezuje Smlouva ES). JestliÏe orgánSpoleãenství zjisti, Ïe podle principusubsidiarity budou cíle navrhované ãin-nosti lépe dosaÏeny ãlensk˘mi státy,stanoví pro tuto ãinnost jen obecnéhlavní zásady. V oblastech v˘luãné i nev˘luãné pravo-moci Spoleãenství se dále uplatÀujeprincip proporcionality. Podle nûho ãin-nost Spoleãenství nepfiekroãí rámec to-ho, co je nezbytné pro dosaÏení cílÛSmlouvy ES.V pfiípadû pochybností o uplatnûní prin-cipu subsidiarity a proporcionality pfií-slu‰í koneãné rozhodnutí Soudnímudvoru.

Právní subjektivita SpoleãenstvíV‰echna tfii Evropská spoleãenství vznik-la jako mezinárodní organizace a majíprávní subjektivitu podle mezinárodní-ho práva. Tato subjektivitu je zakotvenave zfiizovacích smlouvách Spoleãenstvía zakládá právo uzavírat mezinárodnísmlouvy s jin˘mi subjekty mezinárodní-ho práva (státy nebo mezinárodní orga-nizace). Spoleãenství mají právní sub-jektivitu také z hlediska vnitrostátníhopráva ãlensk˘ch státÛ a rovnûÏ v právuSpoleãenství. Evropská unie naproti to-mu nemá právní subjektivitu ani v prá-vu mezinárodním, ani vnitrostátním,ani komunitárním.

Rozpoãet SpoleãenstvíCelkov˘ rozpoãet Spoleãenství dosahujev˘‰e odpovídající 1,27 % hrubého ná-rodního produktu v‰ech ãlensk˘ch stá-tÛ.Pfiíjmem Spoleãenství jsou

– cla dovozní pfiiráÏky pro dovozu zboÏíz tfietích (neãlensk˘ch) zemí (cca 20 %pfiíjmÛ)

– podíl na vybrané dani z pfiidané hod-noty ve v˘‰i 1,7 % z celkové ceny zbo-Ïí a sluÏeb, u nichÏ se uplatÀuje DPH(cca 50 % pfiíjmÛ)

– pfiíspûvek ãlensk˘ch státÛ stanoven˘podle podílu hrubého národního pro-duktu ãlenského státu na celkovémhrubém produktu Spoleãenství (cca30 % pfiíjmÛ).

Na stranû v˘dajÛ rozpoãet obsahuje tzv.povinné v˘daje (zemûdûlství) a nepovin-né v˘daje (strukturální fondy, rozvojovápomoc, spoleãné politiky aj.). V˘dajerozpoãtu lze kvantifikovat následovnû:– zemûdûlská politika (v 80. letech 60 –

70 %, nyní 50 – 55 %),– strukturální fondy, regionální a sociál-

ní politika, nezamûstnanost, mládeÏaj. (25 – 30 %),

– v˘zkum a v˘voj (cca 4 %),– spoleãné politiky v oblasti dopravy,

kultury, vzdûlání, ochrany spotfiebite-le (cca 2 %),

– vnûj‰í vztahy – rozvojová pomoc, po-moc pfiidruÏen˘m zemím (cca 6 %),

– správní a administrativní aparát, ostat-ní (cca 8 %).

Mûnová unieV první fázi po vzniku evropsk˘ch spo-leãenství zÛstávala mûnová politikav pravomoci jednotliv˘ch ãlensk˘ch státÛ.Teprve v roce 1978 dochází na základûnafiízení Rady ke zfiízení Evropského mû-nového systému. Jeho základem byl me-chanismus smûnn˘ch kurzÛ (MSK) a spo-leãná mûnová jednotka (ECU – EuropeanCurrency Unit). ECU byl pouze zúãtova-cí jednotkou, vytvofienou specifick˘mipodíly národním mûn ãlensk˘ch státÛ;existovala vedle národních mûn ãlen-sk˘ch státÛ. Zmûny kurzÛ mohly b˘tprovádûn jen na základû dohody minis-trÛ a guvernérÛ centrálních bank pro-stfiednictvím mûnového v˘boru a zaúãasti Komise. Kurzy národních mûn semohly pohybovat v urãitém rozmezí ko-lem kurzu stanoveného pomocí ECU.Nejsilnûj‰í mûnou ES se stala nûmeckámarka a nejvût‰í vliv v Evropském mû-novém systému mûla Bundesbank (nû-mecká ústfiední banka). Evropsk˘ mûno-v˘ systém vedl ke stabilitû mûnov˘chkurzÛ uvnitfi ES. Jeho v˘znam se v‰aksilnû sníÏil po roce 1993, zejména v dÛ-sledku potíÏí nûmecké ekonomiky (nû-mecká restriktivní politika znamenalazv˘‰ení úrokové míry a zdraÏování úvû-rÛ). Po pfiijetí a platnosti Maastrichtské

smlouvy byl mûnov˘ ko‰ ECU zmrazena Evropsk˘ mûnov˘ systém postupnûnahrazen mûnovou unií.Jednotná evropská mûna euro (EUR) jenejen zúãtovací, ale skuteãnou mûnou,nahrazující národní mûny ãlensk˘ch stá-tÛ. Zavedení euro se provádûlo postup-nû, po jednotliv˘ch krocích od roku1990 do roku 2002, kdy byly uvedenydo obûhu bankovky a mince euro.V rámci tohoto procesu vznikl v roce1994 Evropsk˘ mûnov˘ institut (EMI) sesídlem ve Frankfurtu, jehoÏ v˘bor tvofiilpfiedseda EMI a guvernéfii národníchústfiedních bank. V roce 1998 EMI na-hradila Evropská centrální banka (EC B),která tvofií spolu s bankami v‰ech ãlen-sk˘ch státÛ Evropsk˘ systém centrál-ních bank (ESCB). Îádná banka tohotosystému nesmí pfiijímat instrukce odvlád ãlensk˘ch státÛ nebo orgánÛ Spo-leãenství. Z iniciativy Nûmecka byl pfiijat ‰éfy vládEU v roce 1996 Pakt stability a rÛstu (jakosouãást Maastrichtsk˘ch dohod) s cílemzaruãit stabilitu euro. Pakt zavazuje ãlen-ské zemû k vyrovnan˘m rozpoãtÛm vestfiednûdobém horizontu a k udrÏení roz-poãtov˘ch deficitÛ pod 3 % HDP. Evrop-ská unie vykázala v letech 2001 a 2002slab˘ hospodáfisk˘ rÛst a nûkteré ãlen-ské státy zaãaly mít s plnûním poÏadav-kÛ Paktu potíÏe. V roce 2001 to byloPortugalsko, které vykázalo rozpoãtov˘deficit ve v˘‰i 4,1 % HDP. NásledovalyNûmecko a Francie, které rovnûÏ pfiekro-ãily v roce 2002 hranici 3 % HDP pro de-ficit vefiejn˘ch financí. Se souhlasemRady ministrÛ financí a hospodáfiství EU(ECOFIN) bylo v pfiípadû Nûmecka a Fran-cie upu‰tûno od sankcí, navrhovan˘ch Ko-misí, které stanovil Pakt stability a rÛstu.

Podpora konkurenceschopnosti ãlensk˘ch zemíAmsterodamská smlouva o Evropskéunii pfiijala mezi nov˘mi cíli Unie podpo-ru vysoké konkurenãní schopnosti a eko-nomické v˘konnosti. Sleduje se tím ze-jména ekonomické postavení Evropskéunie v porovnání se Spojen˘mi státya Japonskem. K posílení konkurence-schopnosti evropské ekonomiky je urãe-na zejména– podpora v˘zkumu a technologického

rozvoje na základû vícelet˘ch rámco-v˘ch programÛ,

– podpora vzdûlávání a odborné v˘cho-vy, provádí se prostfiednictvím progra-mÛ financovan˘ch ze strukturálníchfondÛ,

– rozvoj transevropské dopravní, ener-getické a komunikaãní sítû,



– podpora mal˘ch a stfiedních podnikÛ,provádí se zejména odstraÀovánímadministrativních bariér pro nové pod-nikatele a lep‰ím pfiístupem ke kapi-tálu,

– podpora zaostal˘m regionÛm (s níz-kou hospodáfiskou a Ïivotní úrovnía s vysokou nezamûstnaností),

– opatfiení v útlumov˘ch odvûtvích s cí-lem urychlit jejich restrukturalizaci (hut-ní, loìafisk˘ a textilní prÛmysl).

Úsilí o zv˘‰ení konkurenceschopnostiEvropské unie bylo podpofieno mj. vy-hlá‰ení tzv. lisabonské strategie, nazva-né podle místa, kde byla schválena.Summit v portugalském Lisabonu v ro-ce 2000 stanovil strategické cíle na ob-dobí 2000–2010. Podle lisabonskéstrategie se Evropská unie má stát „nej-konkureãnûschopnûj‰í a nejdynamiãtûj-‰í vûdomostní ekonomikou svûta, kterázaruãí udrÏiteln˘ hospodáfisk˘ rÛst,vznik nov˘ch a lep‰ích pracovních místa vût‰í sociální soudrÏnost“. Dal‰í dlou-hodobou strategií je Strategie udrÏitel-ného rozvoje EU, naz˘vaná podle místapfiijetí v roce 2001 göteborgská strate-gie. Stanovila cíl zajistit vzájemnou sou-hru politik udrÏitelného rozvoje z hledis-ka hospodáfiského, sociálního a environ-mentálního. V‰echny zásadní politikymusí b˘t hodnoceny z hlediska jejichdopadu na udrÏiteln˘ rozvoj. Neuspo-kojivé v˘sledky v plnûní cílÛ lisabonskéstrategie, které se ukázaly jako nereál-né, vedly Evropskou komisi v roce 2004k ustavení odborné skupiny, která mûlaprovést rozbor stavu lisabonské strate-gie a návrh dal‰ího postupu. Zpráva tzv.Kokovy skupiny (nazvané podle jménavedoucího skupiny, b˘valého nizozem-

ského pfiedsedy vlády Wim Koka) z fiíjna2004 konstatovala, Ïe neúspû‰n˘ stavsouvisí s tím, Ïe lisabonská strategie sesoustfieìuje na pfiíli‰ velké mnoÏstvíúkolÛ, je ‰patnû koordinována a priorityjsou ãasto ve vzájemném rozporu. Hlavnípfiíãinou je v‰ak to, Ïe chybí politickávÛle na stranû ãlensk˘ch zemí prosazo-vat její priority. Zpráva navrhla fiadu doporuãení, k nimÏpatfií mimo jiné: získat a udrÏet nejlep‰ív˘zkumné pracovníky, uãinit z v˘zkumua v˘voje nejvy‰‰í prioritu, podporovatinovace, urychlit pfiijímání právních no-rem vnitfiního trhu, zlep‰it podnikatel-ské prostfiedí, pfiijmout národní strate-gie celoÏivotní vzdûlávání.Evropská unie se musí pfiednostnû zamûfiitna ekonomick˘ rÛst a pracovní pfiíleÏitostia odstranit konflikt mezi tfiemi pilífii li-sabonské strategie, ekonomick˘m, soci-álním a environmentálním. Je tfieba vy-tvofiit partnerství pro reformu, jehoÏúãastníky budou v‰echny zainteresova-né subjekty: obãané, sociální partnefiia vefiejná správa. âlenské státy mají se-stavit a pfiijmout národní akãní plány,které budou respektovat Hlavní smûryhospodáfiské politiky (Broad EconomicPolicy Guidelines) a Hlavní smûry za-mûstnanosti (Employment Guidelies) pfii-jaté na úrovni EU. V zájmu cílÛ lisabonské strategie pfied-loÏila Evropská komise v lednu 2004 ná-vrh nové smûrnice o sluÏbách na vnitfinímtrhu (smûrnice b˘vá oznaãována jakoBolkensteinova smûrnice, podle tehdej-‰ího komisafie pro vnitfiní trh). Cílemsmûrnice má b˘t usnadnûní usazování,usnadnûní pfieshraniãního poskytovánísluÏeb, zv˘‰ení kvality sluÏeb, vytvofienísystému administrativní spolupráce me-

zi ãlensk˘mi státy a posílení práv pfií-jemcÛ sluÏeb. Souãasnû ukládá ãlensk˘mstátÛm povinnost odstranit z národníchprávních fiádÛ omezující opatfiení, kterábrání svobodû usazování. Za omezujícía tudíÏ zakázaná oznaãil v‰echna tatoopatfiení Evropsk˘ soudní dvÛr. Pfiestose v mnoha národních pfiedpisech nebosprávní praxi objevují. Smûrnice mûlab˘t pfiijata do konce r. 2005, tento ter-mín se v‰ak nyní jeví jako nereáln .̆Návrh smûrnice se stal od poãátku ter-ãem kritiky odborÛ, socialistick˘ch strana nûkter˘ch ãlensk˘ch zemí (Francie, Bel-gie, Rakouska, ·védska, Dánska, Nûmec-ka). Kritici smûrnice se obávají, Ïe otev-fiení trhu sluÏeb povede k masivnímupfiílivu poskytovatelÛ sluÏeb z nov˘chãlensk˘ch zemí, ktefií budou sluÏby na-bízet za niÏ‰í ceny. Podle kritikÛ smûrni-ce smûfiuje k plné liberalizaci témûfiv‰ech druhÛ sluÏeb napfiíã EU. Trnemv oku odborÛm, ale také vládám nûkte-r˘ch ãlensk˘ch zemí, je pfiedev‰ím usta-novení smûrnice, podle kterého by se nazamûstnance firmy, která poskytujesluÏby v nûkteré z dal‰ích zemí EU, vzta-hovaly pracovnûprávní podmínky vãetnûreÏimu sociálního zabezpeãení platnév domovské zemi dotyãné firmy. �

Marie BáãováInformaãní centrum âKAIT

Prameny:

[1] T˘ã, Vladimír: Základy práva Evropské unie

pro ekonomy, vydalo Linde Praha 2004

[2] KRÁL, Richard: Transpozice a implementace

smûrnic ES v zemích EU a âR, C. H. Beck,

Praha 2002

[3] Internetové portály obsahující dokumenty a ko-

mentáfie k na‰emu ãlenství v EU a právu ES



Moderní elektrické rozvody budovInvestofii moderních administrativnícha víceúãelov˘ch budov preferují variabi-litu vnitfiního uspofiádání, která je ne-zbytná zejména v nájemních objektech.Mezi stavebními konstrukcemi protodostávají pfiednost velkoprostorové ske-lety z litého betonu, kryté lehk˘mi více-vrstv˘mi panely nebo celoplo‰nû pro-sklen˘mi plá‰ti. Kreativitû stavebního fie‰ení v‰ak musíodpovídat také ve‰keré technologickérozvody, vãetnû elektrick˘ch. Jejich situ-aci komplikuje také nárÛst poÏadavkÛna objem ukládané kabeláÏe i poãet pfií-pojn˘ch míst. UloÏení kabelÛ pod omít-kou se proto stává minulostí a kabelovétrasy se pfiesouvají do speciálních úloÏ-n˘ch systémÛ. V men‰ích kanceláfisk˘ch místnostech

s pracovi‰ti podél stûn postaãuje obvo-dové uspofiádání pfiípojn˘ch míst. Vevût‰ích místnostech se v‰ak stává nut-ností prostorové uspofiádání v˘vodÛ,k nimÏ lze elektrické kabely pfiivést pou-ze podlahou nebo stropem. Variabilní obvodové fie‰ení v˘vodÛ elek-trick˘ch rozvodÛ poskytují pfiedev‰ímpodparapetní kanály. Pfiední v˘robciz této oblasti povaÏují za samozfiejmost,Ïe do jejich pfiíslu‰enství patfií také vo-dorovné a svislé Ïaluzie nebo panely,umoÏÀující napfi. zakrytí v˘klenkÛ podokny nebo topn˘ch tûles. Nejinak je to-mu v pfiípadû firmy OBO Bettermann,v jejímÏ sortimentu lze najít jednoduchéi vícekomorové podparapetní kanályz plastu, oceli nebo hliníku. Pro vedení kabelov˘ch tras pod stro-

pem místností jsou vhodná pfiedev‰ímlehká provedení kabelov˘ch ÏlabÛ z oce-lov˘ch plechÛ nebo drátÛ, která zÛstá-vají ve vût‰inû pfiípadÛ skryta nad pod-hledy. Jen v nûkolika málo pfiípadechtvofií pfiímou souãást interiérÛ. Potfiebnápfiípojná místa se u tohoto typu kabelo-v˘ch tras vytváfiejí nejsnadnûji pomocísvisl˘ch pfiístrojov˘ch sloupÛ, kotve-n˘ch mezi podlahu a strop. Pfiívody pfií-strojov˘ch sloupÛ lze v‰ak realizovatstejnû dobfie i z podlahy. K tomuto úãe-lu zahrnují podlahové systémy OBOspeciální prvky, umoÏÀující rychlé, bez-peãné a pfiitom estetické fie‰ení pfiecho-du mezi svisl˘mi sloupy a vodorovn˘miúloÏn˘mi systémy.Vût‰inu instalací podlahov˘ch systémÛv‰ak pfiedstavují samostatné aplikace.

1 Dvojit˘ podparapetní kanál se svisl˘mi Ïaluziemi kryjícími topné tûleso2 Pfiístrojové sloupy OBO, pfiípojná místa dotváfiející interiér 3 Pfiístrojov˘ sloupek jako nástavba podlahového v˘vodu4 V˘vod podlahového rozvodu v plovoucí podlaze5 V˘vod podlahového rozvodu v dlaÏbû autosalonu

1

2

3 4

obo 8.9.2005 17:23 Stránka 32


Své místo si pfiitom jiÏ na‰ly nejen v mo-derních, ale i památkovû chránûn˘chobjektech. V historick˘ch budovách pfii-tom mnohdy pfiedstavují jediné fie‰eníelektrick˘ch rozvodÛ, které nenaru‰ujearchitektonicky cenné nebo statickynepouÏitelné stûny a stropy. Díky tomulze podlahové systémy OBO spatfiit napfi.v praÏském AneÏském klá‰tefie nebo

·ternberském paláci. K tûmto úãelÛmse vyuÏívají pfiedev‰ím pfiístrojové v˘vodyz nerezavûjící oceli, skryté v maximálnímoÏné mífie pod klasickou dfievûnounebo kamennou podlahovou krytinou.V moderních kanceláfisk˘ch budováchse vyuÏívají pfiedev‰ím plastová prove-dení pfiístrojov˘ch jednotek, vhodná prokobercovou krytinu, nicménû své pevné

místo v nich mají také kovové jednotkyvhodné pro parkety, plovoucí podlahya nejrÛznûj‰í druhy dlaÏby. Souãasná generace podlahov˘ch systé-mÛ OBO pfiitom zásadním zpÛsobemroz‰ifiuje dosud obvyklé aplikaãní moÏ-nosti. Pro stavební fie‰ení je dÛleÏitákonstrukce podlahov˘ch krabic nepfie-ná‰ející hluk mezi pochozí a nosnoupodlahovou vrstvou, stejnû jako podla-hové v˘vody sledující bez problémuv˘‰kovou dilataci jednotliv˘ch podlaho-v˘ch vrstev. Zajímavá jsou také prove-dení pfiístrojov˘ch jednotek OBO prozv˘‰ené zátûÏe. VyuÏívají se napfi. v hy-permarketech, autosalonech a podob-n˘ch prostorech, kde by se mohly po-hybovat tûÏké ãistící stroje, zdvihacíplo‰iny apod., tedy v‰ude tam, kde jiÏklasické pfiístrojové v˘vody podle stan-dardních v˘robkov˘ch norem nemusí vy-hovovat.Je jen nûkolik málo renomovan˘ch fi-rem udávajících trendy rozvoje a mûfiít-ko kvality mezi v‰emi v textu zmínûn˘-mi instalaãními systémy. Mezi nû patfiíbez pochyby spoleãnost OBO Better-mann. BliÏ‰í informace k její nabídce lzezískat na internetové adrese www.obo.cznebo pfiímo od pracovníkÛ OBO Better-mann Praha s.r.o. �

Ing. Jifií Burant, OBO Bettermann Praha s.r.o.

5

obo 8.9.2005 17:23 Stránka 33

www.het.czHET, spol. s r. o. � 417 65 Ohníč u Teplic � tel.: 417 810 111 � e-mail: [email protected]

� Interiérové barvy� Tónovací barvy a přípravky� Fasádní barvy� Tenkovrstvé omítky� Penetrace a prostředky pro úpravu povrchu� Tmely

� Latexové barvy� Akrylátové barvy na dřevo a kov� Speciální akrylátové barvy� MULTICOLOR 2001 – tónovací systém

interiérové a fasádní barvy

MALÍŘSKÉ BARVY

Navštivte nás na stavebním veletrhu FOR ARCH 2005 (hala 1, stánek D16), který se koná 20.– 24. 09. 2005 v Pražském veletržním areálu Letňany.

05029_inz_psm_a4.indd 1 29.8.2005, 12:21:00

amf 8.9.2005 17:27 Stránka 36

amf 8.9.2005 17:27 Stránka 37


Budova Václavského námûstí ã. 19 bylapÛvodnû postavena v roce 1896 proitalskou poji‰Èovnu Assicurazione Gene-rali jako hlavní sídlo jejich zastoupenív âechách. Fórum je pûtipatrov˘ objektvybudovan˘ v novobarokním stylu s bo-hatû zdobenou pískovcovou fasádou.Rekonstrukce budovy Fórum byla prová-dûna podle nejvy‰‰ích mezinárodníchkritérií, kde byl kladen velk˘ dÛraz nazakomponování moderních technologiía systémÛ, aniÏ by byl poru‰en pÛvodnícharakter objektu. Firma R˘dl Podlahové Centrum zde kom-pletnû rozebrala pÛvodní podlahy, kterése nacházely ve velmi ‰patném stavu.Ve‰keré prkenné záklopy, dfievûné trámya po‰kozené podklady byly kompletnûodebrány a nahrazeny nov˘m dvojit˘mro‰tem, do kterého byla vloÏena zvuko-vá a tepelná izolace Orsil. Na tento dvo-jit˘ ro‰t byly do kfiíÏe zafixovány OSB-desky. Na tyto desky byly následnûpfiilepeny pÛvodní pfiedev‰ím dubovévlysy o rozmûrech 50 x 400mm a to par-ketov˘m lepidlem UZIN MK-73 na bázisyntetick˘ch pryskyfiic. Na povrchovouúpravu paraketov˘ch vlysÛ pouÏila fir-ma R˘dl k vytmelení rozpou‰tûdlov˘ tmelPallmann Uni-Kitt a na povrchovou úpra-vu dfievûn˘ch podlah laky na vodní bázi,

Rekonstrukce paláce Fórum na Václavském námûstíPalác Fórum je vynikajícím pfiíkladem praÏské architektury z konce 19. století. Sv˘m strategick˘m umístûnímpfiedstavuje Fórum jednu z nejv˘raznûj‰ích budov Václavského námûstí. Spoleãnost R˘dl Podlahové Centrum se podílela na celkové rekonstrukci a revitalizaci podlahov˘ch plochv tomto prestiÏním objektu a firma UZIN s.r.o. byla dodavatelem materiálÛ pro pokládku a povrchovouochranu dfievûn˘ch podlah.

a to Pall-X 325 (základní lak) a Pall-X 96(vrchní objektov˘ lak). Rekonstrukce zdeprobíhala v plo‰e ca 5 500m2 a materiá-ly firmy Uzin a Pallmann byly pouÏity navût‰í ãásti plochy. Nyní slouÏí budovapfiedev‰ím pro komerãní úãely

PouÏité materiály:UZIN MK-73 (1-sloÏkové parketové

lepidlo)Uni-Kitt (rozpou‰tûdlov˘ tmel

Pallmann)Pall-X 325 (základ. lak na vodní bázi

Pallmann)Pall-X 96 (1-sloÏkov˘ vrchní

objektov˘ lak na vodní báziPallmann)

Srdeãnû Vás zveme k náv‰tûvû spoleãné-ho stánku Uzin/Pallmann – Pechar a synv hale ã. 2 E 18 na 16. mezinárodnímstavebním veletrhu For Arch Praha 2005.

�

uzin 9.9.2005 08:39 Stránka 38


Desky CETRIS® sluãují v˘hodné vlastnos-ti cementu a dfieva, nachází uplatnûnív montovan˘ch stavbách v‰eho druhu,jsou ideální pro technologie suché v˘-stavby, stavby v nároãn˘ch klimatick˘chpodmínkách a v‰ude tam, kde je poÏa-dována souãasnû odolnost proti vlhkosti,pevnost, nehofilavost, ekologická a hygie-nická nezávadnost. Desky neobsahujíazbest ani formaldehydy, jsou odolnévÛãi hmyzu a pÛsobení plísní. Jsou ne-hofilavé a zvukovû izolaãní.

V âeské republice v Hranicích na Moravûse desky vyrábûjí jiÏ od roku 1991 nanejmodernûj‰ím technologickém zafiíze-ní tohoto typu v Evropû. Celková rekon-strukce a modernizace strojního zafiíze-ní s cílem zv˘‰it v˘robní kapacitu pakprobûhla v letech 2000 a 2001. V sou-ãasné dobû se stala firma CIDEM Hrani-ce, a.s., divize CETRIS nejvût‰ím v˘rob-cem cementotfiískov˘ch desek v Evropû.

Cementotfiísková deska CETRIS®

= kvalitní deska z âeskaCementotfiísková deska CETRIS® je kvalitní deskov˘ materiál mimofiádn˘ch vlastností urãen˘ pfiedev‰ímpro podlahové systémy, odvûtrané fasádní systémy, protipoÏární aplikace, pÛdní vestavby, stfie‰nínadstavby, stûny a pfiíãky, podhledy, systémy ztraceného bednûní, zahradní doplÀky.

Cementotfiískové desky CETRIS® se vyrá-bûjí standardnû v tlou‰Èkách od 8 po32 mm vÏdy ve dvoumilimetrov˘ch in-tervalech. Po dohodû lze dodat i deskytlou‰Èky 34, 36, 38 a 40 mm. Základnírozmûr desek je 3350 x 1250 mm.V souãasné dobû je na trhu 11 druhÛcementotfiískov˘ch desek. Desky v zá-kladním provedení CETRIS® BASIC, pod-lahové desky CETRIS® PD a CETRIS® PDB,desky opatfiené základním penetraãnímpodnátûrem CETRIS® PLUS, fasádní des-ky s koneãnou povrchovou úpravouCETRIS® FINISH, CETRIS® LASUR a CETRIS®

DOLOMIT, desky jejíÏ povrch tvofií reliéfimitující strukturu dfieva, omítky nebobfiidlice bez CETRIS® PROFIL nebo s po-vrchovou úpravou, CETRIS® PROFIL PLUSãi CETRIS® PROFIL FINISH a koneãnû in-teriérová deska CETRIS® LASIN.

Jedním z nejdÛleÏitûj‰ích cílÛ spoleãnos-ti je neustále dbát na kvalitu v˘robkÛa sluÏeb. V˘roba je dozorována certifi-kaãními orgány z âeské republiky, Ruska,Nûmecka a Holandska. Jsme drÏiteli cer-tifikátu CE podle EN 13986, kter˘ zavr-‰uje celkovou technickou certifikaci a cer-tifikátu systému managementu jakostidle âSN EN ISO 9001:2001. Díky ‰piãkové kvalitû na‰ich v˘robkÛa sluÏeb se na‰e „deska z âeska“ úspû‰nû po-uÏívá na stavbách nejen v tuzemsku, alei na vyspûlém trhu nejrozvinutûj‰ích zemíEvropy, kam vyváÏíme v souãasné dobûvíc neÏ polovinu celkové produkce.Kromû tradiãních sluÏeb jako je fiezání, vr-tání, brou‰ení ãi frézování poskytujemena‰im zákazníkÛm nadstandardní prodejníservis v podobû technického poradenství,‰kolení montáÏních i obchodních firem,

zpracování cenov˘ch nabídek, konzultacetechnické dokumentace, poskytování vzor-kÛ na fasádní systémy ãi zaji‰Èování do-pravy. Samozfiejmostí jsou podrobné technickékatalogy vãetnû certifikovan˘ch fasádnícha podlahov˘ch systémÛ v ti‰tûné i elektro-nické podobû, vzorníky povrchov˘ch úprav,katalogy referencí nebo neustále aktuali-zované internetové stránky. �

V˘robní závodCidem Hranice, a.s., Divize CETRISNová ulice 223, Hranice 753 01tel. 581 676 281, fax 581 601 454www.cetris.cz, e-mail [email protected]

Cementotfiísková deska CETRIS® BASIC

RD Norimberk, CETRIS®FINISH Sídli‰tû Nov˘ Prosek, Praha, CETRIS®FINISH Matefiská ‰kola Chvaletice, CETRIS®FINISH

cetris 8.9.2005 17:29 Stránka 39

vega 8.9.2005 20:29 Stránka 40

NYNÍ NAVÍC

15 LET KLIDU A JISTOTY!

Firma Bramac nabízí na českém trhu nejen vysoce kvalitní tašky, ale i vlastní originální střešní doplňky, důležité pro správnou

pokládku tašek a bezchybnou funkci celé střechy. Tašky a doplňky společně tvoří kompletní střešní systém Bramac.

A nyní pro vás máme příjemnou novinku: pořídíte-li si kromě tašek i naše doplňky, obdržíte speciální, bezkonkurenční

záruku 15 let na funkčnost celého střešního systému Bramac, která bude platit souběžně s tradiční 30letou zárukou

na tašky. Získáte klid a jistotu, že vám střecha bude sloužit dlouhá léta bez jakýchkoli problémů a dalších investic. Podrobnosti

o našich zárukách najdete v záručních listech firmy Bramac.

Infolinka 844 106 106, www.bramac.cz

PRO ZÍSKÁNÍ ZÁRUKY POŽADUJTE ORIGINÁLNÍ DOPLŇKY BRAMAC.

STŘECHA, TO JE

inzerce_zarukaA4.p65 1.3.2005, 13:391


1. Úvodem

Nouzové osvûtlení obvykle stojí, aÏ nav˘jimky, na okraji zájmu projektantÛi provozovatelÛ stavebních objektÛ. Ne-právem, protoÏe v posledních letechvstoupily v platnost národní verze evrop-sk˘ch norem, které stanovují podmínkypro zfiízení nouzového osvûtlení ve sta-vebních objektech, vyslovují poÏadavkyna provedení svítidel, pouÏívan˘ch pronouzové osvûtlení a pfiedepisují prová-dûní pravideln˘ch testÛ nouzové osvût-lovací soustavy. Cílem ãlánku je pfiedev‰ím upozornûnína ãeskou technickou normou âSN EN1838:2000 Svûtlo a osvûtlení – Nouzovéosvûtlení, novou âSN EN 50172:2005Systémy nouzového únikového osvûtle-ní a na dal‰í souvislosti a provázanostis jin˘mi technick˘mi normami nebopfiedpisy a vyhlá‰kami.Obû dvû normy, jak âSN EN 1838, takâSN EN 50172 shrnují souãasné po-znatky o nouzovém osvûtlení do základ-ních dokumentÛ, závazn˘ch pro návrha provoz nouzové osvûtlovací soustavy,a to jako poÏárnû – bezpeãnostního za-fiízení podle vyhlá‰ky 246/2001Sb a no-rem pro poÏární bezpeãnost staveb. Normy zavádûjí do ãeské praxe rozdûle-ní nouzového osvûtlení na únikové nou-zové osvûtlení a náhradní osvûtlení a sta-novují poÏadavky na intenzity osvûtlení,pfiepínací ãasy, zálohování lokálních v˘-padkÛ napájení a provádûní pravidel-n˘ch testÛ funkãnosti a samostatnosti,vãetnû vedení deníku nouzové osvûtlo-vací soustavy (protipanické osvûtlenía nouzové osvûtlení prostorÛ s velk˘mrizikem).

2. Druhy nouzového osvûtlení

Nouzové osvûtlení je povaÏováno zaobecn˘ termín, kter˘ zahrnuje rÛznédruhy osvûtlení. Schema ukazuje, kterédruhy nouzového osvûtlení norma âSNEN 1838 rozli‰uje (dole).

2.1 Nouzové únikové osvûtlení

Je definováno jako osvûtlení, které za-ji‰Èuje bezpeãnost lidí opou‰tûjících pro-stor, nebo snaÏících se dokonãit poten-ciálnû nebezpeãn˘ proces pfied opu‰tûnímprostoru. PoÏadavky a minimální hodnotyjsou pfiedmûtem ãásti 4. normy. Je po-Ïadováno osvûtlení v celém prostorua je touto normou doporuãeno montáÏísvítidel do v˘‰ky alespoÀ 2 m nad podla-hou. Znaãky (na v‰ech v˘chodech a po-dél únikov˘ch cest) musí b˘t osvûtleny(vnûj‰ím osvûtlením nebo vnitfiním osvût-lením), pfiiãemÏ tam, kde není pfiím˘ po-

Normy a trendy v nouzovém osvûtlení

hled na únikov˘ v˘chod, musí b˘t vhodnûumístûna znaãka nebo série znaãek tak,aby se usnadnil postup smûrem k nou-zovému v˘chodu. Svítidla nouzového únikového osvûtlenímusí b˘t umístûna tak, aby zajistila do-stateãnou osvûtlenost v blízkosti kaÏd˘chúnikov˘ch dvefií a v místech, kde je ne-zbytné zdÛraznit moÏné nebezpeãí nebobezpeãnostní zafiízení. (obr. 1)

Nouzové osvûtlení

Náhradní osvûtleníÚnikové nouzové osvûtlení

Osvûtlení únikov˘ch cest Antipanické osvûtlení Osvûtlení prostor s vysok˘m rizikem

Praha 3, Vinohrady, Palác Flora, nouzové osvûtlení

Obr. 1 – místa, která musejí b˘t nouzov˘m únikov˘m osvûtlením zdÛraznûnaDruhy nouzového osvûtlení �

Vysoce nebezpeãné prostory

Blízko kaÏdého schodi‰tû

U kaÏdého poÏárního hlásiãe

U kaÏdé zmûny úrovnû Blízko kaÏdého kfiíÏení únikov˘ch cest

Vnû kaÏdého posledního únikového otvoru

U kaÏdého poÏárního zafiízení

Na nástupi‰ti v˘tahu Toalety Technické prostory

techniserv 8.9.2005 17:31 Stránka 42


Nouzové únikové osvûtlení je ãlenûnona následující typy s tûmito poÏadavky:a) nouzové osvûtlení únikov˘ch cest, 1 lx

v ose únikové cesty, rovnomûrnost 1 : 40,barevné podání Ra = 40, 50 % intenzi-ty do 5 s, 100 % intenzity do 60 s.

b) protipanické osvûtlení (vefiejn˘ch prostorÛ),0,5 lx v celém prostoru, rovnomûrnost1 : 40, barevné podání Ra = 40, 50 % in-tenzity do 5 s, 100 % intenzity do 60 s.

c) nouzové osvûtlení prostorÛ s velk˘m ri-zikem, 10 % intenzity normálního osvût-lení, minimálnû v‰ak 15 lx, musí b˘t za-bránûno stroboskopickému jevu, rovno-mûrnost 1 :10, barevné podání Ra = 40,100 % intenzity trvale, nebo do 5 s.

Obr. 2 – umístûní bezpeãnostních znaãek

Ke kaÏd˘m únikov˘m dvefiím Znaãky jsou poÏadovány tehdy, pokud smûr úniku je nejasn˘

nebo nejednoznaãn˘

Pfii zmûnû smûru anebo kfiíÏení únikov˘ch cest

2.2 Náhradní osvûtlení

U náhradního osvûtlení platí, Ïe:

a) pouÏije-li se náhradní osvûtlení pronouzové únikové osvûtlení, musí spl-Àovat rozhodující poÏadavky této normya

b) je-li hladina náhradního osvûtlení niÏ‰íneÏ u minimálního normálníhoosvûtlení, mÛÏe b˘t pouÏito pouzepro pfieru‰ení nebo dokonãení ãin-nosti.

3. Bezpeãnostní znaãky

âSN EN 1838 a âSN ISO 3864 upravujípoÏadavky na provedení bezpeãnostníchznaãek (piktogramÛ) pro vyznaãení smû-rÛ úniku, a to jak z hlediska barevnosti,pouÏit˘ch symbolÛ a velikosti. Je velmi dÛleÏité rozli‰ovat mezi sebousvítidla nouzového únikového osvûtlení,které je urãeno pro vytvofiení svûteln˘chpodmínek pro únik a hasební zásah,a svítidla bezpeãnostních znaãek, kterájsou urãena pro vyznaãení smûru úniku,vyznaãení míst hasební techniky a místprvní pomoci (obr. 2).

4. Testy

âSN EN 50171 zavádí poÏadavek na sle-dování lokálních v˘padkÛ napájení, toznamená, Ïe pfii v˘padku elektrické ener-gie se rozsvítí nouzové únikové osvûtle-ní pouze v té ãásti budovy, kde do‰lok poru‰e. Dále je striktnû poÏadovánoprovádût kaÏd˘ mûsíc test funkãnostia jednou roãnû test samostatnosti, pfii-ãemÏ se zji‰Èuje spolehlivost svûteln˘chzdrojÛ a napájecích zdrojÛ, vãetnû jejichkapacity. O provádûn˘ch zkou‰kách a zá-

sazích musí b˘t veden deník nouzovéhoosvûtlení. Norma vyslovenû nepfiedepisuje nutnostpouÏití adresovateln˘ch systémÛ nou-zového osvûtlení, ale na druhou stranupfiedpokládá provedení a evidenci testÛna takové úrovni, Ïe adresovateln˘ systéms monitorovacími a vyhodnocovacímijednotkami se stává nezbytn˘m.

5. Závûrem

Pro návrh nouzového osvûtlení nestaãípouze seznámení se základními norma-mi, ale je nutná znalost celého souborusouvisících norem, spolupráce s projek-tantem vlastní stavby a spolupráce sezpracovatelem projektu protipoÏárníhozaji‰tûní objektu, podle kterého lze správ-nû navrhnout umístûní bezpeãnostníchznaãek, provést v˘poãet nouzového osvût-lení, stanovit systém ovládání apod. Spoleãnost Techniserv, spol. s r.o., divize3 je certifikovan˘m odborníkem, specia-lizovan˘m na problematiku nouzov˘chosvûtlovacích soustav, a to zejména sys-témÛ OVA DARDO a GEWISS EIB. Nou-zové únikové osvûtlení navrhujeme, in-stalujeme a provádíme dálkovou správusoustavy, vãetnû záruãního a pozáruãní-ho servisu a pravideln˘ch revizí. ProjektantÛm a elektromontáÏním firmámposkytujeme bezplatné konzultace pfiifie‰ení návrhu nouzové osvûtlovací sou-stavy podle platn˘ch âSN EN, vyhlá‰eka ostatních pfiedpisÛ. �

Petr VáÀaTechniserv, spol. s r.o.

http://www.techniserv.cze-mail: [email protected]

techniserv 8.9.2005 17:31 Stránka 43

POZVÁNKA NA SPOLEâNÉ ODBORNÉ SEMINÁ¤E

Dům prDům pro so spokpokoo jený živjený živoott

P L Á N O D B O R N ¯ C H S E M I N Á ¤ Ò I I . P O L O L E T Í 2 0 0 5T E R M Í N M ù S T O M Í S T O K O N Á N Í

6. 9. Praha Hospodáfiská komora âR13. 9. PlzeÀ DK Inwest14. 9. Karlovy Vary Hotel Thermal5. 10. Ústí nad Labem Interhotel Bohemia6. 10. âeské Budûjovice BB Centrum Gerbera

11. 10. Hradec Králové ALDIS20. 10. Pardubice Hotel Labe27. 10. Most Hotel Murom2. 11. Pfiíbram Kulturní dÛm3. 11. Liberec DÛm kultury

14. 11. Jihlava Hotel Gustav Mahler15. 11. Brno Národní stavební centrum16. 11. Ostrava Hotel Harmony22. 11. Olomouc Regionální centrum23. 11. Zlín Hotel Moskva

PREZENCE 8.00 – 8.30, VLOÎNÉ 100,- KâKaÏd˘ úãastník obdrÏí firemní materiály (CD, prospekty).

Na závûr kaÏdého semináfie bude vyhlá‰ena tombola a spoleãn˘ obûd.

Tyto semináfie jsou zafiazeny do programu celoÏivotního vzdûlávání ãlenÛ âKAIT

Pofiadatel: PSM CZ, s.r.o., Velflíkova 10, 160 00 Praha 6telefon 224 310 031, faxy 224 312 337, 224 312 331, e-mail: [email protected], [email protected]

A4_dům 8.9.2005 17:34 Stránka 44


Oslaben˘m místem nejen v koupelnách, aleprávû na terasách ãi balkonech, jsou spárymezi obklady ãi dlaÏbou. Vût‰inou se jednáo minerální materiály, jejichÏ pórovitá struk-tura pfiiná‰í pfii vysokém zatíÏení vlhkostí ur-ãitá úskalí. Pfiíli‰ zatûÏovaná spára totiÏ mÛÏepo ãase urãité mnoÏství vlhkosti propustit.„BûÏné“ cementové spáry, jsou-li navlhãené,v˘raznû ztmavnou a pfii vysychání opût ze-svûtlají. Spáry vytvofiené cementovou spá-rovací maltou Ceresit CE 43 aquastatic svÛjvzhled takfika nemûní. Novinka navazuje na spárovací maltu urãe-nou pro pfiím˘ kontakt s vodou Ceresit CE40 aquastatic. Obû spáry mají aquastatick˘,neboli hydrofobní efekt, to znamená, Ïe se najejich povrchu vytvofií uzavírací, nepropust-n˘ film, po kterém vlhkost ve formû kapiãeksteãe, aniÏ by se vsákla. Velmi nízkou nasá-kavost spárovacích hmot zaruãuje systémtfiístupÀové hydrofobizace: 1. optimálnû zvo-lená zrnitost plniva, 2. hydrofobizace na po-vrchu spáry a 3. hydrofobizace ve struktufiespáry. Díky tomuto efektu zÛstávají kapkyvody na povrchu spáry v podobû perliãeka nepronikají dál do její struktury, coÏ zvy‰u-je trvanlivost spár a jejich odolnost proti po-‰kození, po‰krábání a za‰pinûní.Zatímco elastická spárovací malta CeresitCE 40 aquastatic je urãena pro spáry ‰ífikydo 5 mm a uplatní se zejména v koupelnácha sprchov˘ch koutech, nov˘ Ceresit CE 43aquastatic je univerzální, flexibilní hmota pro‰ífiku spáry do 20 mm, je ideální zejménapro balkóny a terasy, ale patfií i do interiérÛ.Spárovací malta Ceresit CE 43 aquastatic sehodí pro spárování obkladÛ a dlaÏeb z kerami-ky, skla a kamene. Je vysoce elastická, protomÛÏe b˘t pouÏita nejen na balkóny a terasy,ale i vytápûné podlahy, dfievotfiískové a sád-rokartonové desky, v bazénech, lázních, sani-tárních oblastech, saunách apod. Tato spá-rovací hmota je navíc vyztuÏena vláknem,takÏe v˘raznû omezuje tvorbu trhlin. Je vy-

Nová univerzální spárovací hmota odolná vÛãi pronikání vody

Elastická spárovací hmota Ceresit CE 43 aquastaticje ideální zejména pro terasy a balkóny

soce odolná proti mechanickému zatíÏení a tedy vhodnádo prÛmyslov˘ch provozÛ. Tfii druhy konzistence umoÏÀu-jí víceúãelové zpracování, tedy spárovaní obkladÛ, dlaÏebi zdiva. Zaspárovaná plocha je pochozí jiÏ po 5 hodinácha první kontakt s vodou je moÏn˘ jiÏ po 24 hodinách.Mezi její v˘hody patfií i praktické balení v plastové nádobû5 kg, s kterou se lépe manipuluje a navíc v ní lze spárova-cí maltu rozmíchat s vodou, protoÏe právû u barevn˘chspárovacích hmot je kladen dÛraz na ãistotu pracovníhonáfiadí a míchacích nádob, k dispozici je v‰ak i 25ti kg ba-lení v papírovém pytli. V souãasnosti je na trhu spárovacíhmota Ceresit CE 43 aquastatic dostupná v 11 barevn˘chodstínech: bílá, ‰edá, antracite, bahama a karamel, grap-hite, clinker, terra, chocolate, kiwi a polar.Více informací naleznete v technick˘ch listech produktÛCeresit nebo na www. ceresit.cz �

henkel 8.9.2005 17:35 Stránka 45

PROJEKTANTI � PROJEKTOVÁNÍSTAVEBNÍ MATERIÁLY � FIRMY

BYTOVÁ DRUÎSTVA � Ú¤ADY

Seznam projektantÛ podle autorizací, v˘znamn˘ch staveb-

ních firem, bytov˘ch druÏstev, úfiadÛ. Pfiehled stavebních

materiálÛ, systémÛ a technologií podle oborÛ. Odborná

publikace, která poslouÏí ke vzájemné informovanosti.

www.psmcz.cz

pfiipravujeme 2. vydání

pro období 2006–2007

ti‰tûná publikace + CD + wwwpfiipravujeme 2. vydání

pro období 2006–2007

ti‰tûná publikace + CD + www

publikace2-2 8.9.2005 17:36 Stránka 46

články 8.9.2005 17:42 Stránka 47


A. Soubor stavebních podnikÛ

Do stavebních podnikÛ se sídlem v âRjsou zahrnuty podnikatelské subjektys pfievaÏující stavební ãinností (odpoví-dá zafiazení do oddílu 45 v odvûtvovéklasifikaci stavebních ãinností /OKEâ/): a. stavební podniky s 20 a více zamûst-nanci (údaje jsou zji‰Èovány v˘kazemStav 1-12), b. stavební podniky s ménû neÏ 20 za-mûstnanci, za které se provádí mûsíãníodhad stavebních prací.

B. Struãné metodické poznámky

Stavební práceJsou to zejména práce na v˘stavbû, pfie-stavbû, roz‰ífiení, obnovû, opravách a údrÏ-bû stál˘ch i doãasn˘ch budov a staveb.Zahrnují se i montáÏní práce stavebních

âeské stavebnictví leden–kvûten 2005

konstrukcí a hodnota zabudovanéhomateriálu a konstrukcí. (Patfií sem práceuvedené v oddílu 45 standardní klasifi-kace produkce „Stavební práce na no-vostavbách, rekonstrukcích, moderniza-cích, roz‰ífiení, generálních opravách,opravách a údrÏbû“.)

Stavební práce „S“ (podle dodavatelsk˘ch smluv) celkemJe to celková hodnota vlastních v˘konÛze stavební ãinnosti vykazující jednotky(vãetnû zabudovan˘ch materiálÛ) pro-vedená na základû smlouvy o dodávcepro koneãného uÏivatele (stavebníka)vãetnû hodnoty eventuálních poddodá-vek stavebních prací pfiijat˘ch od jin˘chdodavatelsk˘ch organizací pro splnûnídané smlouvy o dodávce pro koneãného



uÏivatele. (Nepatfií sem poddodávky sta-vebních prací vykazující jednotky pro ji-né dodavatele ani dodávky stavebníchprací realizované mezi závodov˘mi jed-notkami vykazující jednotky.)Objem skuteãnû proveden˘ch prací seuvádí ve fakturovan˘ch hodnotách (hod-nota v˘konÛ, která byla provedena, aleje‰tû nezúãtována, se stanoví odhadem)bez danû z pfiidané hodnoty.Stavební práce se ãlení na S v tuzemskua S v zahraniãí.

S v tuzemskuâlení se podle druhu proveden˘ch prací: a. a) stavební práce na nové v˘stavbû

a na rekonstrukcích a moderniza-cích,

b. b) stavební práce na opravách a údrÏ-bû (pouze pro koneãné uÏivatele,nikoliv na vlastním hmotném in-vestiãním majetku,

c. c) ostatní stavební práce, které nelzezahrnout do v˘‰e uveden˘ch dru-hÛ prací (napfi. stavební práce progeologick˘ prÛzkum, skr˘vkové prá-ce provádûné dodavatelsky pro ji-

né v rámci jejich provozní ãinnosti/nikoli pro investiãní v˘stavbuapod./, demolice /na místû kde senávaznû nebude stavût jiná stav-ba/, pfiiráÏka za inÏen˘rskou ãin-nost /pokud je souãástí smlouvyo dodávce stavebních prací a jiné).

Stavební práce ad a) aÏ c), zji‰tûné zasledovan˘ i minul˘ rok se pfiepoãítávajína cenovou úroveÀ cenového prÛmûruroku 2000 cenov˘mi deflátory, které pub-likuje odbor statistiky cen a zahraniãní-ho obchodu âSÚ (jde o mûsíãní odhady,které jsou v závûru ãtvrtletí korigoványpodle v˘sledkÛ pfiímého ãtvrtletníhozji‰Èování).

S v zahraniãíZahrnuje objem stavebních prací prove-den˘ch pro koneãného uÏivatele v za-hraniãí, vãetnû pfiíp. pfiijat˘ch poddodá-vek od jin˘ch organizací (tuzemsk˘chi zahraniãních). Údaje za stejné obdobíminulého roku jsou jen v cenách minu-lého roku (nepfiepoãítávají se do stál˘chcen).

ZSV celkem Pfiedstavují objem stavebních prací, kte-ré jednotka provedla pracovníky zahr-nut˘mi do jejího evidenãního poãtu(vãetnû produktivní práce uãÀÛ). Patfiísem i objem prací na nové v˘stavbû, re-konstrukcích a modernizacích pro vlast-ní organizaci. Mezi ukazateli práce „S“a „ZSV“ platí rámcov˘ vztah:stavební práce podle dodavatelsk˘ch smluv- práce pfiijaté jako poddodávky od jin˘ch

jednotek+ práce provedené v poddodávce pro jiné

jednotky= stavební práce provedené vlastními pra-

covníky

Zamûstnanci celkemDo evidenãního poãtu zamûstnancÛ sezahrnují v‰ichni stálí i doãasní zamûst-nanci, ktefií jsou v pracovním pomûruk vykazující jednotce (av‰ak zejménabez Ïen na matefiské dovolené a dal‰ímatefiské dovolené, osob ve v˘konu vo-jenské sluÏby, uãÀÛ a studentÛ na pro-vozní praxi), a to bez ohledu na to, ja-kou ãinnost vykonávají.



Stavební podniky se sídlem v âR (vãetnûodhadu za jednotky do 20 zamûstnancÛ)podle pfiedbûÏn˘ch v˘sledkÛ provedlyv kvûtnu 2005 stavební práce za 37 294mil. Kã, tj. o 26,0 % více neÏ v kvûtnu2004, pokud není uvedeno jinak, jsouv‰echny indexy stavebních prací a pro-duktivity práce vyjádfieny v cenách prÛ-mûr cen roku 2000=100).Na základû vykázan˘ch údajÛ stavebnív˘roba v kvûtnu meziroãnû vzrostla ve stá-l˘ch cenách o 26,0 %. Tento rÛst se dosta-vil podle oãekávání v návaznosti na pfied-chozí vykázané poklesy v bfieznu a dubnu2005 ovlivnûné pfiefiazením stavebníchprací do kategorie základní sazby DPH(od 1. 5. 2004). Vût‰ina stavebních firemvloni pfiizpÛsobila své fakturace tak, abyvyuÏila poslední pûtiprocentní zdanûní.

Manuálnû pracující na stavebních pracíchManuálnû pracující (dûlníci) na staveb-ních pracích provádûjí pfiímo stavebnípráce nebo stavební ãinnost podnikuzabezpeãují (napfiíklad manuálnû pracu-jící dopravy nebo ve skladech vykonáva-jící práce plnû nebo pfieváÏnû pro sta-vební ãinnost podniku). Do manuálnûpracujících (dûlníkÛ) na stavebních pra-cích patfií zamûstnanci zafiazení v Kla-si-fikaci zamûstnání do tfiíd 71, 72, 81, 83a 93, ktefií pracují ve stavební ãinnostipodniku.

Mzdy zamûstnancÛ a manuálnû pracujících (bez OON)Jsou to hrubé nominální mzdy osob,které jsou v pracovním pomûru k vyka-

zující jednotce. âástky vyplácené z OONsem nepatfií.

Odpracované hodinyJe to celkov˘ poãet odpracovan˘ch ho-din v‰ech zamûstnancÛ a manuálnûpracujících (dûlníkÛ) na stavebních pra-cích.

Sezónnû oãi‰tûné indexyJsou poãítány metodou DEMETRA a cha-rakterizují vliv mezimûsíãního sezónní-ho oãi‰tûní na pÛvodní indexy a budouzpfiesÀovány v závislosti na ãasovém po-stupu revize pÛvodních indexÛ. �

© âesk˘ statistick˘ úfiad, 2005



Podle modelového propoãtu âSÚ se cel-ková stavební v˘roba zv˘‰ila v kvûtnuo 5,8 %.

V lednu aÏ kvûtnu 2005 prostavûly sta-vební podniky (vãetnû odhadu) 137 087mil . Kã , tj. o 5,9 % ménû neÏ ve stejnémobdobí loÀského roku.Stavební podniky s 20 a více zamûstnan-ci provedly stavební práce za 86 506mil. Kã, tj. o 5,2 % ménû neÏ v kvûtnu2004.Z celkového objemu stavebních prací za86 506 mil. Kã tvofiily podstatnou ãástpráce provedené v tuzemsku (98,7 %).

Na nové v˘stavbû, rekonstrukci a mo-dernizaci bylo prostavûno 75 379 mil. Kã( 87,1 %) z celkového objemu, na opra-vách a údrÏbû 8 820 mil. Kã (10,2 %)a na ostatních pracích 1 195 mil. Kã(1,4) %. Stavební práce provedené v za-hraniãí pfiedstavovaly 1 113 mil. Kã (1,3 %)z celkového objemu stavebních prací.Pozemní stavitelství tvofiilo z celkovéhoprostavûného objemu 60,6 % a inÏen˘r-ské stavitelství 36,7 %.

Z hlediska velikosti podnikÛ nejvíce sta-vebních prací z celkového objemu v led-nu aÏ kvûtnu 2005 provedly podniky s 1 000 a více zamûstnanci 29,5 %

(o 11,3 % více neÏ v lednu aÏ kvûtnu2004), podniky se 25 aÏ 49 zamûstnan-ci 14,5 % (o 15,0 % ménû neÏ v lednu aÏkvûtnu 2004), podniky se 100 aÏ 199zamûstnanci 10,6 % (o 12,6 % ménû neÏv lednu aÏ kvûtnu 2004) podniky s 500aÏ 999 zamûstnanci 10,0 % (o 0,6 % ví-ce neÏ v lednu aÏ kvûtnu 2004).

Podle odvûtvové klasifikace ekonomic-k˘ch ãinností (OKEâ) se pozemním a in-Ïen˘rsk˘m stavitelstvím zab˘valo 1 769podnikÛ, které provedly stavební práceza 78 389 mil. Kã (o 3,7 % ménû neÏv lednu aÏ kvûtnu 2004); stavebnímimontáÏními pracemi 410 podnikÛ, kte-ré provedly práce za 5 196 mil. Kã(o 26,6 % ménû neÏ v lednu aÏ kvûtnu2004); dokonãovací stavební ãinností111 podnikÛ, které provedly práce za1 156 mil. Kã (o 1,8 % více neÏ v lednuaÏ kvûtnu 2004) a zbytek tvofií pfiípravastaveni‰tû a pronájem stavebních a de-moliãních strojÛ a zafiízení s obsluhou.

V ãlenûní podle soustavy národníchúãtÛ (ISEKTOR) se nejvíce na stavebníchpracích podílely nefinanãní podnikysoukromé, které prostavûly 67 457 mil.Kã (tj. 78,0 % z celkové objemu a o 6,7 %ménû neÏ v lednu aÏ kvûtnu 2004), ne-finanãní podniky soukromé pod zahra-

niãní kontrolou 16 301 mil Kã (tj. 18,8% z celkového objemu a o 3,7 % více neÏv lednu aÏ kvûtnu 2004), domácnosti1 470 mil. Kã (tj. 1,7 % z celkového ob-jemu a o 12,4 % ménû neÏ v lednu aÏkvûtnu 2004) a nefinanãní podniky ve-fiejné 1 279 mil. Kã (tj. 1,5 % z celkové-ho objemu a o 17,0 % ménû neÏ v lednuaÏ kvûtnu 2004).

Ve stavebních podnicích bylo v lednu aÏkvûtnu 2005 zamûstnáno 155 tisíc za-mûstnancÛ, tj. o 4,0 % více neÏ v lednuaÏ kvûtnu 2004 a z toho 100 tisíc ma-nuálnû pracujících (dûlníkÛ). PrÛmûrnámûsíãní mzda v lednu aÏ kvûtnu 2005dosáhla 17 432 Kã a byla o 3,6 % vy‰‰íneÏ v lednu aÏ kvûtnu 2004, reálná mzdabyla vy‰‰í o 2,0 %. PrÛmûrná mzda dûl-níkÛ ãinila 13 744 Kã, tj. o 0,7 % víceneÏ v lednu aÏ kvûtnu 2004. Produkti-vita práce z „S“ se klesla v bûÏn˘ch ce-nách o 5,6 %, ve stál˘ch cenách o 8,9 %proti lednu aÏ kvûtnu 2004. �

© âesk˘ statistick˘ úfiad, 2005

Poznámka: poãet podnikÛ s 20 a vícezamûstnanci = poãtu v‰ech aktivníchpodnikÛ. Za mûsíce 1. ãtvrtletí 2005byly údaje upfiesnûny abylo pouÏito de-finitivních cenov˘ch deflátorÛ.


ww

w.p

smcz

.cz

PREZENTACE STAVEBNÍCH MATERIÁLÒ

Zastoupení Ostrava:PSM CZ, s.r.o.28. fiíjna 150/2663, 702 00 Ostrava-Moravská Ostravatel. / fax +420 597 577 [email protected], www.psmcz.cz

PSM CZ, s.r.o.Velflíkova 10, 160 00 Praha 6tel. +420 224 310 031 fax +420 224 312 331te./fax +420 224 310 [email protected], www.psmcz.cz

Zastoupení Brno:PSM CZ, s.r.o.Cejl 20, 602 00 Brnotel. +420 545 117 433 fax +420 545 117 [email protected], www.psmcz.cz

� pofiadatel odborn˘ch semináfiÛ pro ãleny âKAIT v rámci celoÏivotního vzdûlávání

� odborné semináfie a firemní dny v âeské republicea ve Slovenské republice*

� osobní kontakt s projektanty, architekty, ale i dal‰í odbornou vefiejností

� spolupráce s âKAIT, âSSI a Svazem podnikatelÛ ve stavebnictví v âR

� vydavatel ãasopisu PSM – STAVEBNÍ INFOZPRAVODAJ

� vydavatel STAVEBNÍHO KATALOGU LOGfirem na ãeském trhu, nyní IV. vydání ke stavebnímu veletrhu IBF

� vydavatel publikace PROJEKTANTI – PROJEKTOVÁNÍ

� zprostfiedkovatelská ãinnost v oblasti obchodu a sluÏeb

NEJÚâINNùJ·Í FORMA MARKETINGOVÉ KOMUNIKACE

*V I. pololetí 2005 jsme uspofiádali 143 odborn˘ch semináfiÛ, které nav‰tívilo 8 636 posluchaãÛ z fiad stavební odborné vefiejnosti

image A4 8.9.2005 17:49 Stránka 52

image A4 8.9.2005 17:49 Stránka 53


Pohonem fiízené a dálkovû ovládané roletymÛÏete spou‰tût a vytahovat dotykemtlaãítka: jednu, nûkolik nebo v‰echny.âast˘m poÏadavkem je ovládání skupinyrolet najednou, napfi. v loÏnici, v celémpfiízemí nebo na jiÏní stûnû ob˘vacíhopokoje. Vhodnou kombinací motorÛa ovladaãÛ dostanete individuální fie‰e-ní Va‰í situace, rolety pak mÛÏete ovlá-dat jednotlivû nebo ve skupinách. A jakmÛÏe roleta pfiispût ke zv˘‰ení bezpeã-nosti Va‰eho domu? Násilnému nad-zdviÏení rolety brání brzda, integrovanáv pohonu, ve spojení s aretaãními závû-sy. Rolety také chrání Vás i Vá‰ majetek.Pfii pouÏití inteligentního pohonu OximoRTS se roleta zastaví pfii nárazu na pfie-káÏku, napfi. pfii nárazu na kvûtináã.Pokud je roleta pfiimrzlá nebo jinak blo-kovaná v koncové poloze, pohon se vy-pne a roleta je chránûna proti po‰koze-ní. Inteligentnû ovládané rolety sniÏujítepelné ztráty a chrání interiér pfied slu-neãním záfiením.

Chcete naplno vyuÏít ochrann˘ch schop-ností Va‰í komfortnû ovládané mark˘zy?Dáte pfiednost kaÏdodenní ranní rozcviã-ce s klikou mark˘zy, ãi námahu svûfiítepohonÛm? Je pfiece snadné promûnitpouh˘m stiskem tlaãítka lodÏii, terasunebo ãást zahrady v útulné zákoutí.Pohon Somfy je k mark˘zám ‰etrnûj‰ía prodluÏuje jejich Ïivotnost. Plynul˘pohyb nezatûÏuje zbyteãnû ramena mar-k˘zy, ani látku, která je vÏdy optimálnûvypnutá a rovnomûrnû se navíjí. Vûtrnéãidlo zabezpeãí pfii zesílení vûtru nadpovolenou mez svinutí mark˘zy a ochrá-

Hvûzda protisluneãní soustavyStavíte dÛm a pfiem˘‰líte, jak ochránit sebe i Vá‰ interiér pfied prudk˘m sluncem? Chcete zv˘‰it bezpeã-nost domu pfied vloupáním? Nebaví Vás obíhat nûkolikrát dennû dÛm a stahovat a vytahovat Ïaluzie?Nechcete, aby se Va‰e mark˘za po‰kodila siln˘m vûtrem? Nabízíme Vám inteligentní fie‰ení pro zastínûní Va‰eho domu...

ní tak mark˘zu pfied po‰kozením. De‰-Èové ãidlo zajistí, Ïe látka mark˘zy zÛ-stane suchá. A aÏ poté opût zaãne svítitslunce, sluneãní automatika mark˘zuopût vysune a ochrání Vás pfied neÏá-doucími úãinky sluneãních paprskÛ.

Dal‰í moÏností fie‰ení exteriérového za-stínûní jsou venkovní Ïaluzie. Nepropustípfies okno pfiím˘ sluneãní svit, zajistípfiíjemné rozpt˘lení osvûtlení a navícdotváfiejí vnûj‰í vzhled domu. Pohonemovládané venkovní Ïaluzie lze ovládatjednotlivû, ve skupinách nebo automa-ticky v závislosti na poãasí. K ovládánívenkovních Ïaluzií se vyuÏívá pohonOrienta, kter˘ lze rychle a bez kompli-kací vestavût do koneãného v˘robku,a to bez pouÏití speciálních nástrojÛ.

Somfy, spol. s r.o.Türkova 828, 149 00 Praha 4-Chodovtel. 296 372 486–7, fax 272 937 846

Zmínûné typy exteriérového zastínûnílze snadno fiídit ovladaãi fiady Inteo jakkomfortnû – bezdrátovû, tak i standard-nû – „drátovû“. Bezdrátové ovládání RadioTechnology Somfy TM nabízí velkou vol-nost pfii vytváfiení i doplÀování fiídicíhosystému a nevyÏaduje propojovací ka-bely mezi ovladaãem a pohonem. Tímjsou minimalizovány zásahy do fasádya interiéru.

Dle potfieby mÛÏete mûnit také svÛj in-teriér – motorem pohánûn˘mi interiérov˘-mi prvky.Dfiíve neÏ objednáte ruãní fie‰ení, zkustese zamyslet nad fie‰ením s elektrick˘mpohonem a ovládáním. Roletky, fiímskéroletky, Ïaluzie ãi plissé mÛÏete ovládatjednotlivû, ve skupinách ãi automatickyv závislosti na svûteln˘ch podmínkách.

Podle toho, jak si nastavíte naklopení la-mel, si mÛÏete zachovat soukromí a pfiitommít sami moÏnost v˘hledu do okolí. Pohony a fiídicí jednotky pro interiérovéstínicí prvky jsou napájeny bezpeãn˘mnapûtím (24 V). Lze je proto bez obavinstalovat v koupelnách, bazénech apod.Navíc motorov˘ pohon je k zafiízením in-teriérového zastínûní ‰etrnûj‰í a prodlu-Ïuje jejich Ïivotnost, neboÈ rovnomûrn˘a plynul˘ pohyb zbyteãnû nezatûÏujeani navíjecí mechanismus, ani vlastnízastínûní. �

somfy 8.9.2005 17:52 Stránka 54


somfy 8.9.2005 17:52 Stránka 55


O spoleãnosti:Hydro BG CZ s.r.o. je dcefiinou spoleãnostírakouské spoleãnosti Graspointner GmbH,zab˘vající se v˘vojem, v˘robou a prodejembetonov˘ch odvodÀovacích ÏlabÛ BG Systéma jejím v˘hradním zástupcem pro âR. Spo-leãnost Hydro BG CZ s.r.o. má sídlo v Chrá-‰Èanech u Prahy (poblíÏ obchodní zónyZliãín). Na‰e sesterská spoleãnost Hydro BGs.r.o. je nejvût‰ím v˘robcem odvodÀovacíchÏlabÛ na Slovensku a lídrem na trhu. Dal‰ísesterské spoleãnosti jsou v Budape‰tia Zagrebu.

Co je vlastnû BG Systém:BG Systém je ucelen˘ systém odvodÀova-cích ÏlabÛ nabízen˘ v nûkolika dimenzíchsvûtlosti prÛtoãného profilu (od 100 do400 mm), se ‰irok˘m rozsahem stavebnív˘‰ky (od 60 do 500 mm), s moÏností kom-binace litinov˘ch nebo pozinkovan˘ch krytÛpro ve‰kerá zatíÏení (od 15 do 900 KN) a tu-díÏ nespoãtem moÏností jeho vyuÏití (terasy,balkony, chodníky, garáÏe, komunikace, par-kovi‰tû, odstavné plochy, ãerpací stanice,obchodní a prÛmyslové zóny, dálnice, pfií-stavy, leti‰tû apod.). Odtokové vpusti s ka-lov˘mi ko‰i, ãelní, resp. koncové deskya ostatní pfiíslu‰enství je samozfiejmostí.Mezi produkty BG Systému patfií rovnûÏspeciální dvoj/troj dílná uliãní vpust s pfiíslu-‰enstvím a jako doplÀkov˘ sortiment takékabelové Ïlaby.

Nûco o v˘robû a pouÏit˘ch materiálech:Ve‰keré produkty BG Systému jsou vyrábûnyz kvalitního vibrolisovaného betonu a mo-hou b˘t pouÏity i v agresivním alkalickémprostfiedí (pH > 7) a odolávají téÏ ropn˘mlátkám. Kovové komponenty ÏlabÛ vãetnûkrytÛ pocházejí z ãesk˘ch sléváren. Litinovézárubnû jsou povrchovû upraveny v katodic-ké lázni. Tato povrchová úprava zabraÀujerychlému zrezavûní zárubní, pokud jsouuskladnûné na volné plo‰e.

V ãem spoãívají v˘hody pouÏití BG Systému:Pfii pouÏití liniového odvodnûní lze estetickyrozdûlit rÛzné povrchy ploch (napfiíklad dlaÏ-ba – asfalt), a tím dotváfiet obraz stavby.Pozitivem jsou i niÏ‰í náklady na inÏen˘rskésítû, jednoduché napojení povrchu komuni-kace k linii ÏlabÛ a celkovû opticky ãisté fie-‰ení. Nespornou v˘hodou je pfiíslu‰ná sílanosn˘ch stûn Ïlabu, jejich vy‰‰í hmotnostzaruãuje stoprocentní pfiilnutí tûlesa Ïlabuk obetonování, tím je zaji‰tûna jejich stabili-ta. Pfii samotné pokládce je dostaãující men-‰í tlou‰Èka podkladního betonu. Úplné obe-tonování stûn ÏlabÛ jako je tomu u ÏlabÛz plastu nebo polymerick˘ch hmot je nadrámec doporuãovan˘ch moÏností (aÏ na v˘-jimky v extrémnû zatíÏen˘ch provozech),ãímÏ mÛÏe v koneãn˘ch nákladech na reali-

Odvodnit elegantnû jakoukoliv zpevnûnou plochu? Spoleãnost Hydro BG CZ s.r.o. pfiedstavuje odvodnûní formou:

Marek Huben˘HydroBG CZ s.r.o.Chra‰Èany 140, 252 19 Rudná u Prahytel. 257 950 853,fax 257 950 832mobil 602 655 457

zaci dojít k úspofie jak finanãní, tak ãasové.Vzhledem ke stálé svûtlé ‰ífice není tfiebarozpûrek. To jsou v˘hody, které levnûj‰í Ïla-by z plastick˘ch nebo polymerick˘ch hmotnenabízejí.

Novinky ve v˘robním programu roku 2005:Hitem leto‰ního roku se dle mnoÏství poptá-vek, objednávek a poãtu dodan˘ch kusÛstala dvoj/trojdílná uliãní vpust BGZ-S 200s pantov˘m uzávûrem litinového krytu.Pracovníci v˘vojového oddûlení reagovali nanespoãet dotazÛ a pfiipomínek pfiedev‰ím zestrany investorÛ a vyvinuli vpust obdélníko-vého tvaru, kterou lze osadit jak samostatnûpro bodové odvodnûní zpevnûné plochy,tak zaãlenit do linie odvodÀovacích ÏlabÛ.Vrchní díl vpusti je opatfien zabudovan˘m li-tinov˘m rámem, do kterého je na jedné del-‰í stranû pantem uchycen˘ litinov˘ kryt tfi.zatíÏení D (400 KN). Na druhé stranû se krytpfii‰roubuje. Pro vyjmutí kalového ko‰e takstaãí pouze demontovat dvû matky a ro‰tjednodu‰e odklopit. VloÏením tzv. mezidíluse vpust stává trojdílnou. Díky profesionál-nímu pfiístupu, pruÏnosti a flexibilitû pracov-níkÛ ve v˘robû lze v pfiípadû v˘‰kov˘ch ko-lizí zji‰tûn˘ch pfiímo na stavbû tûsnû pfiedosazením upravit v˘‰ku jednotliv˘ch seg-mentÛ nebo umístit v˘tok pfiímo na míru.Dal‰í novinkou roku 2005 se stalo zdokona-lení Ïlabu pro vysoké zatíÏení BGZ-S ve svût-lostech 100, 150, 200, 300 a 400 mm.

PÛvodní ocelové zárubnû s vyãnívajícímiukotven˘mi v˘ztuhami se závitem pro pfii-‰roubování litinov˘ch krytÛ tfi. D, E, F bylynahrazeny zárubní litinovou s tak zvan˘m SVsystémem. Ten spoãívá v tom, Ïe litinov˘kryt lze uchytit pomocí rychlouzávûru, kdyro‰ty jednodu‰e zaklapnou do litinov˘ch zá-rubní bez nutnosti ‰roubování. Tyto SV zá-rubnû jsou v‰ak pfiipraveny jako univerzál,takÏe jednotlivé kryty se dají jak zaklapnout,tak pfii‰roubovat, popfi. uchytit kombinacíobou tûchto zpÛsobÛ. PouÏití ÏlabÛ BGZ-S jevhodné pfiedev‰ím tam, kde se poãítá s ex-trémním zatíÏením kolov˘mi tlaky jako jsoudálnice, pfiístavy, leti‰tû, nebo tam, kde jeÏlab extrémnû namáhán brzdn˘mi a smyko-v˘mi silami, jako napfi. u ãerpacích stanicnebo odstavn˘ch ãi manipulaãních plochpro tûÏké kamiony.

Závûrem:BG Systém splÀuje poÏadavky norem ISO9001 i EN 1433. Na‰ím cílem je nabídnoutideální pomûr: vysoká evropská kvalita –pfiijatelná cena. Krátká dodací lhÛta a indivi-duální pfiístup ke kaÏdému zákazníkovi s na-bídkou nejoptimálnûj‰ího fie‰ení je samozfiej-mostí. Tímto zpÛsobem se snaÏíme budovatdobré jméno na‰í spoleãnosti. Jednodu‰e fieãeno: „Vá‰ úspûch je ná‰ cíl.“

BG Systém

hydro bg 8.9.2005 17:54 Stránka 56

RO

LE

TY

- V

RA

TA

- M

ŘÍ

ŽE

- M

AR

KÝ

ZY Předokenní hliníková roleta

Systémové řešení pro roletové nosné překlady RONO od fi rmy Wienerberger.

Luxusní sekční zateplená vrata pro privátní účely

NOVINKA - Garážová sekční vrata pro privátní účely od fi rmy Alulux s.r.o., jsou vyráběna z originálních kvalitních dílů dodávaných německou fi rmou „Tekla-Technik, Tor+Tür GmbH & Co.“. Garážová sekční vrata SEGATO v mnohém ohledu určují nová měřítka. Počína-je novými provedeními s povrchem „WOODGRAIN“, „GLATT“ drážkované se středovou drážkou, nebo s hladkým elegantním povrchem drážkované, přes znamenitá řešení bezpeč-nosti, jakým je např. patentovaná bezpečnostní ochrana proti přivření prstů, či inovační systémy pohonu. Prvotřídní materiál a hodnotná kvalita vyhotovení, certifikována v souladu s normou DIN EN ISO 9001, atraktivní optika vrat a vynikající komfort obsluhy, dělají naše vrata pro každého stavitele a renovovatele investicí, která se vyplatí.

NOVINKA - panel s drážkami a hladkým povrchemZLATÝ DUB.

Komfort a hodnotu bydlení dokáží mimo jiné zvýšit předokenní hliníkové rolety.V současné době si tento prvek získává stále větší oblibu. Firma Alulux s.r.o. nabízí pro novostavby optimální řešení , které ve spojení s nosným překladem RONO od fi rmy WIENERBERGER splňují veškeré technické požadavky a vynikají jednoduchou montáží. Originální rolety PROTHERMA vynikají dlouhou životností, chrání před nežádoucími pohledy, vloupáním , proti hluku, v létě před

slunečními paprsky. Díky vynikajícímu technickému řešení , kdy montáž je bez tepelných mostů, dochází k tepelné izolaci domu - jsou tedy také v zimních měsících ekonomické.

Vyrábí a dodává :Alulux s.r.o.Zděbradská 73; 251 01 Říčany; Tel.: 323 637 840; Fax.: 323 637 846-7; E-mail : [email protected]; www.alulux.cz

Stfiechy, Fasády, Izolaceãasopis pro profesionály ve stavebnictví

www.mise.cz/strechy, [email protected] Velikého 30, 703 00 Ostrava-Vítkovice

tel.: +420 595 693 052, fax: +420 595 693 069

A4 12/2004 17.6.2005 6:58 Stránka 1

Plán semináfiÛ na záfií – listopad 2005 více informací a pozvánky na semináfie na www.psmcz.cz


19. 9. Olomouc Regionální centrum Vady a poruchy obvodov˘ch plá‰ÈÛ, stfiech a stfie‰ních konstrukcí.26. 9. âeské Budûjovice BB Centrum Gerbera Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav.26. 9. Brno Národní stavební centrum InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní

stavby, âOV. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.27. 9. Praha Hospodáfiská komora Nové smûry v konstrukci fasád na bázi ocele, hliníku, skla a keramiky vãetnû zateplovacích systémÛ.27. 9. Ústí nad Labem Interhotel Bohemia Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních

systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky.27. 9. Ostrava Hotel Harmony RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,

architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.3. 10. Olomouc Regionální centrum RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,

architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.4. 10. Praha Hospodáfiská komora InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV.

¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.4. 10. Liberec DÛm kultury Systémová fie‰ení a materiály pro návrh a realizaci koupelen a sanitárních zafiízení.4. 10. Jihlava Hotel Gustav Mahler RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,

architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.5. 10. PlzeÀ DK Inwest RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,

architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.5. 10. Ústí nad Labem Interhotel Bohemia DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.6. 10. Karlovy Vary Hotel Thermal OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu.6. 10. âeské Budûjovice BB Centrum Gerbera DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.7. 10. Brno Národní stavební centrum Systémová fie‰ení a materiály pro návrh a realizaci koupelen a sanitárních zafiízení.

10. 10. Ostrava Hotel Harmony InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãnístavby, âOV. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.

11. 10. Hradec Králové ALDIS DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.11. 10. Zlín Hotel Moskva Systémová fie‰ení a materiály pro návrh a realizaci koupelen a sanitárních zafiízení.13. 10. Praha Hospodáfiská komora RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,

architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.14. 10. ·umperk SO· a SOU Ïelez. a stavební Vady a poruchy obvodov˘ch plá‰ÈÛ, stfiech a stfie‰ních konstrukcí.18. 10. PlzeÀ DK Inwest IV. roãník prezentace pfiedních firem pfiedstavujících nejmodernûj‰í stavební materiály

a technologie v âR.18. 10. Praha Hospodáfiská komora Sortiment otopn˘ch tûles, konvektorÛ – chyby a správná fie‰ení pfii projektování i realizaci.18. 10. Brno Národní stavební centrum RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,

architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.19. 10. âeské Budûjovice BB Centrum Gerbera Sortiment otopn˘ch tûles, konvektorÛ – chyby a správná fie‰ení pfii projektování i realizaci.19. 10. Ostrava Hotel Harmony OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu.19. 10. Banská Bystrica Dom misijného hnutia TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ.20. 10. Pardubice Hotel Labe DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.20. 10. Písek DÛm kultury RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,

architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.21. 10. Ústí nad Labem Interhotel Bohemia Systémová fie‰ení a materiály pro návrh a realizaci koupelen a sanitárních zafiízení.25. 10. Praha Hospodáfiská komora OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu.25. 10. Brno Národní stavební centrum Sortiment otopn˘ch tûles, konvektorÛ – chyby a správná fie‰ení pfii projektování i realizaci.25. 10. Jihlava Hotel Gustav Mahler InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV.

¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.26. 10. Hradec Králové ALDIS Systémová fie‰ení a materiály pro návrh a realizaci koupelen a sanitárních zafiízení.26. 10. Karlovy Vary Hotel Thermal RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,

architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.26. 10. Ostrava Hotel Harmony Sortiment otopn˘ch tûles, konvektorÛ – chyby a správná fie‰ení pfii projektování i realizaci.27. 10. Praha Hospodáfiská komora Systémová fie‰ení a materiály pro návrh a realizaci koupelen a sanitárních zafiízení.27. 10. Vala‰ské Mezifiíãí Hotel Apollo InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV.

¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.27. 10. Most Hotel Murom DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.1. 11. Pardubice Hotel Labe Vady a poruchy obvodov˘ch plá‰ÈÛ, stfiech a stfie‰ních konstrukcí.1. 11. Brno Národní stavební centrum Nové smûry v konstrukci fasád na bázi ocele, hliníku, skla a keramiky vãetnû zateplovacích systémÛ.2. 11. Pfiíbram ÚZSVM DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.2. 11. Olomouc Regionální centrum InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV.

¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.3. 11. âeské Budûjovice BB Centrum Gerbera TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ.3. 11. Liberec DÛm kultury DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.3. 11. Ostrava Hotel Harmony PANELOVÉ DOMY: celková regenerace a sanace, statika, zateplovací systémy, fasády,

stavební v˘plnû, omítky, balkony a v˘tahy v návaznosti na rekonstrukci bytov˘ch jader.

program 8.9.2005 21:54 Stránka 60


4. 11. Zlín Hotel Moskva Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav.7. 11. Trenãín InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV.

¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.7. 11. Ústí nad Labem Interhotel Bohemia InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV.

¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.9.– 10. 11. Praha Masarykova kolej VI. roãník prezentace pfiedních firem pfiedstavujících nejmodernûj‰í stavební materiály

a technologie v âR.9. 11. Bratislava Doprastav InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV.

¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.14. 11. PlzeÀ DK Inwest InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV.

¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ.14. 11. Jihlava Hotel Gustav Mahler DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.15. 11. Karlovy Vary Hotel Thermal Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav.15. 11. Brno Národní stavební centrum DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.16. 11. Písek DÛm kultury Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav.16. 11. Ostrava Hotel Harmony DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.22. 11. Ústí nad Labem Interhotel Bohemia Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav.22. 11. Olomouc Regionální centrum DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.23. 11. Liberec DÛm kultury Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav.23. 11. Zlín Hotel Moskva DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu.24. 11. âeské Budûjovice Hotel Gomel RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader,

architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény.25. 11. Pardubice Hotel Labe Nové smûry v konstrukci fasád na bázi ocele, hliníku, skla a keramiky vãetnû zateplovacích systémÛ.28. 11. Hradec Králové ALDIS IV. roãník prezentace pfiedních firem pfiedstavujících nejmodernûj‰í stavební materiály

a technologie v âR.28. 11. Brno Národní stavební centrum PANELOVÉ DOMY: celková regenerace a sanace, statika, zateplovací systémy, fasády,

stavební v˘plnû, omítky, balkony a v˘tahy v návaznosti na rekonstrukci bytov˘ch jader.29. 11. Praha Hospodáfiská komora TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ.29. 11. Ostrava Hotel Harmony Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav.30. 11. PlzeÀ DK Inwest OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu.30. 11. Jihlava Hotel Gustav Mahler TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ.30. 11. Bratislava Doprastav TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ.

Objednávka pfiedplatného Objednávám závaznû ãasopis PSM – stavební infozpravodaj. Pfiedplatné na rok 2006 ãiní 400 Kã + 5 % DPH. Cena zahrnuje 5 ãísel vãetnû 2 roz‰ífien˘ch vydání.Pfiedplatné bude uhrazeno na úãet ã. 169310389/0800, VS = ãíslo faktury � fakturou � sloÏenkou typu C

PSM – stavební infozpravodaj

Tento ãasopis byl ohodnocen 1 bodem a byl zafiazen do celoÏivotního vzdûlávání ãlenÛ âKAIT

Kontakt: PSM CZ s.r.o.Velflíkova 10160 00 Praha 6tel. 224 310 031224 310 504 fax 224 312 331www.psmcz.cz

jméno / pfiíjmení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

firma / IâO / DIâ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ulice / obec / PSâ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

telefon / fax / e-mail . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ãinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

datum / podpis (firemní razítko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

DRUHÉ âÍSLO

2005

www.psmcz.cz

stavební infozpravodaj

PSM

ROTO stavební elementy s.r.o.

střešní okna – solární systémy – půdní schody

T ¤ E T Í â Í S L O

2005

www.psmcz.cz

stavebn í infozpravodaj

PSM

âTVRTÉ âÍSLO2005

www.psmcz.cz

stavebn í infozpravodaj

PSM

program 8.9.2005 21:54 Stránka 61

böhm 8.9.2005 18:00 Stránka 62


Národní stavební centrum BrnoDcefiiná spoleãnost Svazu podnikatelÛ ve stavebnictví Národnístavební centrum Brno je centrem stavebních informací, cíle-n˘ch jak k ‰iroké laické vefiejnosti, tak k vybran˘m skupinám od-borníkÛ.Vzorkovna stavebních materiálÛ i volné plochy slouÏí jako pres-tiÏní celoroãní prezentace novinek v materiálech, v˘robcích,technologiích ve stavebnictví.Centrum nabízí prostory pro firemní jednání, semináfie, ‰kolení,prezentace. Je spoluzakladatelem dlouhodobého vzdûlávacíhoprogramu âeská stavební akademie.Pofiádá odborné exkurze pro odborná uãili‰tû a stfiední odborné‰koly stavebního zamûfiení. V pfiedná‰kovém sále Národního stavebního centra probíhajírovnûÏ odborné akce spoleãnosti PSM CZ. �

böhm 8.9.2005 18:00 Stránka 63

böhm 8.9.2005 18:00 Stránka 64

zdicí malty

tepelně izolační a lehčené malty

jádrové omítky

vrchní omítky

sádrové omítky

šlechtěné omítky

cementové potěry

lepidla

spárovací hmoty

nátěry a penetrace

sanační omítky

tepelně izolační a lehčené omítky

LASSELSBERGER, a. s., divize stavební hmotyTovární ulice č. p. 36, 373 12 Borovany, tel.: 387 925 275, fax: 387 925 214,

e-mail: [email protected]

Rady pro hobby.qxd 22.8.2005 19:12 StrÆnka 1

Kontaktní adresa: DIRICKX BOHEMIA spol. s r.o., U Pansk˘ch 1447, 580 01 HavlíãkÛv Brodtel. 569 425 120, 569 422 128, fax 569 426 054, e-mail: [email protected], www.dirickx.cz

dirickx 8.9.2005 18:02 Stránka 2

Date post:	19-Nov-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

PSMâESK¯ STATISTICK¯ Ú¤AD Stavební ãinnost leden – kvûten 2005 48 ROLETY, VRATA, MARK¯ZY...

Documents