!N FOCH informace o Chartě 77 -...

!N F O C H informace o Chartě 77

Mtuvčí C h a r t y 77, Libri prohib i t i , n ám. M. G o r k é h o 2, 1 1 0 0 0 P r a h a 1

t N F O C H

!n f o r m a c e

o h a r t ě 7 7

Mluvčí C h a r t y 77, Librí p rohíb i t í , n ám. M. G o r k é h o 2, 110 00 P r a h o 1

O B S A H :

Str.:

Ze se tkán í s i gna t á řů Char ty 77 4 1. Úvod 9 2. Př íspěvky mluvčích . . . 11 3. Z d i skuse 24 4. Závěry z t emat ických sekcí 41 5. Z dopisů s i gna t á řů 51

Aktivity po se tkán i . . 60 Adresář s i gna t á řů Char ty 77 68 KŠAFT Charty 77 78 Dokument Char ty 77 č. 9/92 82 Závěrečná sdělení 85

Z Á V O D N Í V Ý B O R R O H A V E D E N Í

Ž e t . i n i Č n í s t a n i c e P R A H A - V R Š O V t C E

P O Ř Á D Á

V S O B O I U D N E 2 8 . L E D N A 1 9 7 8 O D 2 0 D O 3 H O D t N

N W . )PILIE§ V E V Š E C H S Á L E C H Ú S T Ř E D N Í H O K U L T U R N Í H O D O M U

Ž E L E Z N i Č Á Ř Ú V P R A Z E 2 - V t N O H R A D Y , N Á M . M Í R U 9

K t a n e ! hra j f 2

D e c h o v á h u d b a - . L E S A N K ^ ^ ^ ^ j a ^ c k S t ^ k a !

S k u p i n a . A L B A ^ ^ O S V ^ ^ e ^ B a n í j .

Předprodej vstupenek v oseMím nádraží Praha - Vršovice

na ZV ROH. telefon 2124. tinka 5423

V s t u p n é K č ? 2 0 . -

Setkání signatářů Charty 77

Dům železničářů, Náměstí míru

PRAHA

v sobotu 2. května 1992

v 10 hod.

(prezentace od 9 hod.)

TĚŠÍME SE NA VÁS

Věra Roubaiová, Eva Joachimová

Květa Princová

MLUVČÍ CHARTY 77

PLES

StGNATÁŘŮ CHARTY 77

A JEJtCH PŘÁTEL

v sobotu 2. května 1992 ve 20 hodin

Dům žeiezníčářů, Náměstí míru

PRAHA

Tato pozvánka slouii zároveň jako vstupenka pro dvě osoby.

p ř e d k l á d á m e vám záznam z t ře t ího s e tkán í s i gna t á řů Charty 77. Jsme si vědomi sku tečnos t i , že tak č iníme se z n a č n ý m opožděním. Při veš-k te ré naš í snaze j sme však nemohl i př íznivěj i oviivnit výrobní lhůtu t i skárny. Pros íme proto, abys te k tomuto nedos t a tku publ ikace byli sho-vívaví, za což vám děku jeme .

Dne 2. 5. 1992 proběhlo v Domě že lezničářů n a Vinohradech třet í se-tkán í s igna tá řů Charty 77. Se tkán í se účas tn i lo asi 650 s igna tá řů . Ode-hráva lo se v předvolební nervózní a tmos fé ře , naby té snahou vyrovnat se s dnešn í s loži tou s i tuací a pos tavení Char ty 77 v ní.

Možnost s e tkán í lidí, k t e r é spojoval a spo ju j e podpis pod Char tou 77 považu jeme za vel ice uži tečné. Daří se tak a le spoň v těch to ne fo rmá l -ních s e tkán í ch n a c h á z e t onoho nede f inova t e lného „ducha Charty 77". V tomto smyslu př ispěl j is tě i p les [vs tupenkou byla původní pozvánka na ples že lezničářů z 28. iedna 1978, na k te rý m á t e j is tě mnozí vzpo-mínky n e p ě k n é i h u m o r n é ) . N icméně je t o má lo a pro k o n k r é t n í čin-nost a budoucnos t Charty to mělo sice p ř í j emný , n i c m é n ě s tá le více se vyprazdňuj íc í obsah.

Během se tkán í se ukázalo , že s igna tá ř i ve velké vě tš ině s toj í o další , třeba na novém zák ladn ím textu a pozměněném názvu za loženém, po-kračování Char ty 77, že jsou ochotni p racova t [viz závěry s e k c í ) , že je na čem pracovat . Otázka zní, jak. Nebyl vyřešen ani problém pří-j ímání dalš ích s igna tá řů , an i problém volby či určování mluvčích. Uká-zalo se, že ev idence s igna t á řů je chybná , a že je ji t řeba komplexně zpracovat a vyda t na zák l adě všech dos tupných úda jů nový ověřený s sznam všech s igna tá řů . Dojem ze s e tkán í mohl být z n a č n ě zkres lený — velká čás t př í spěvků byla p ř e d n e s e n a lidmi, k teř í Chartu 77 pode-psali v roce 1989, něk t e ř í d i sku tu j íc í nebyli vůbec s igna tá ř i Charty 77. Na zpracování s eznamu a a d r e s s igna tá řů Char ty 77 se p racu je . Aby byla možná v z á j e m n á komunikace , je potřeba z ískat adresy nás všech. Prosíme vás tedy o pochopen í při vyplňování dotazníku , k te rý n a j d e t e v zadní část i Infochu. Tamtéž je t a k é uvedno, jaké řešení n a v r h u j e m e pro lus t race s i gna t á řů .

V textu j sme pro vás př ipravi l i větš inou zk rácený záznam t é m ě ř všech vys toupení na s e tkán í Char ty 77. V úvodu jsou vys toupení mluv-čích, po té nás ledu j íc í d iskuse a na konec závěry ze sekcí .

Char ta 77 vznikla j ako společens tv í lidí, k teř í se rozhodli zasazovat se o dodržování l idských p ráv a zákonnos t i ve své zemi. To je úkol , k t e rému bychom se neměl i zp ronevěř i t a t ímto pohledem bychom měl i

posuzovat dění kolem sebe. Domníváme se, že důleži tá je vůle a cíl — způsob p ráce se na jde , je třeba jej př izpůsobi t podmínkám, v nichž se spo lečnos t v d a n é chvíli nachází .

Eua /oac/H/nooá Kuěfa Pr íncouá Méra RoMĎaíouá

červenec 1992

Úvod Zkrácený úvodní text, k te rý dosta l při vs tupu každý návštěvník se-

tkán í Charty 77:

V Á Ž E N ! P Ř Á T E L E , Praha 2. května 1992

Před námi /e f ř e f i s e f M n ? sžgnařář^ C/mríi/ 77. Tofo s e f M n í cňdpe-me /aAro s e d á n í č i s iě pracouní . M první ťds i i Ďj/chom rád i předZožd: něAroiiA' myi/eneAr Are směrM daiš í ces iy 77 a ved?i disArMSi Ar ořdz-A'dm, Arieré nds všechny spo/M/í. DrMňd čdsí &y podie na^žch p ředs í ao měia p ředs iavovař p rdce v fémaíicAry dcnýc/ : seArcích. Poslední čdsř &Mde opěf spo /ečnd . CÍ!řěii Mzavříf dopoíední /edndní a s7:r-noMf p r ó r : seArcí.

Prácí seArcí pouažM/eme za veimi díviežiíOM. Domníudme se foíiž, že prdvě v nicň Ďy se mo/zii se/íř ?idé s podo&ný?n: zd/my a uyfuořM zd-Ariady řýmď, Arieré &y moňiy u d a n é oĎZasí: pracouaf i o ĎMdoucnH.

Právě o íaArouéío č innosř i v idíme odpověď na oídzArH, zda exisřence Char íy 77 má o dnešn í do&ě smysí , ne&o ne. Svou ž ivofascňopnos t ňned na počdiArv proArdzaia C/:aria niAroii iex/em a podpžsy pod ním, a?e čin-n o s t , Arierd mapoua fa ie/zde/ší poZiřicArot/ a spoíečensAroM sHuaci. Prdcž C/:arří/ se uěnouaZi ?idé, Aríeří c/ziěii něco říci , něco děfaf a téřo prdci se uěnovaH s max;?ndJní oĎéřavosfí a nasazen ím všecň sii.

V dnešn í do&ě md Araždý možnos í se zapo/M do poiiZicAréízo dění . Mysiíme si všaAr, že ř a d a z nds dd přednosf &eze/menné prdc: , Arierou CTzarřa od zaědř^M př i /a ía za svou.

í a p i d d r n ě řečeno , Zwďfo si n a / d e m e Zémařa, ArZerd nds &!/doo spo-/ovař a AronArréZní sys iém prdce — a paAr daZší exžsřence Cňarřy 77 přes ídvd Ďýí oZdzAroM a sidvd se Aríadným AronsíaZovdním, ne&o se ndm Zo nepodař í a paAr eyžsřence C/:arřy 77 přes ídud miř smysZ.

Rí/deme H ovšem ocňo in : při/moMí vAroZy, ArZeré vypZýoa/í z minuZé p rdce Cňar íy 77, hudeme se ZaAré musez zamysZeí, /aAr zapo/ i í nové Židi, ArZeré naše ř innos ř osZoví. WeZze podepisovaZ povodní proZ:Zdšení. ZVa-vrZio/eme vdm Are zvdžení, a&y se p w n í mZHučz zamysŽeH nad naš imi připomínA-ami, u duc/zH C/iariy 77, /e/í/:o ozniAru i ce?é min^Zé doby /e !pracouai i a předioži í i ndm p r o g r a m da iš íňo žiuofa a činnosN Cňaríy 77 v nouém oMo&i. Na nds potom &Mde, zda /e/icT! ndurň př i /meme. PředpoA;idddme, že na dnešn im sefArdní &yc/!om si mě/i popouidai o fom, zda iaA: Mťiníme na da iš ím seíArdní, ne&o ddme přednosf podpisové aArci, AríeroM Charřa 77 o pods f a í ě &y?a.

Me/ĎoFauě/R&n m;s íem C/zar/y 77, Z/yZy, /soM a asž ĎMdoí/ / a s í r ace s igna fdřá C7;arřy. /VěArfeř/ z n á s /SOM Bdsadně proí : , /¿nd ovšem í r^d na pío^n^m zoeře/nén?. Domníváme se, že nen í možné A;omuô?! coAroH u dMC/!M Cňar íy 77 přžArazoMař. / ed iné z daZ^fc/: Ďezuýcňod-nýcň disArusí o idíme o ocňoíé Araždé/zo z nds , samosâřně požddaí o v/asřní a doňodnouř se řřeba shromáždí? uêc^ny /MSírace a mfMOčžc?:. Ti po íom eueníí/dFné moňoM před/ožžř na dafSím seřArdní seznam řécň, Meř í ZHSřraci

Pro ňpJnosí zopaRu/emp í é m a ř a seArcí a časouý p rog ram sefArdní.* seArce.-

to le rance rasová, ná rodnos tn í , ideová a j . smysl Char ty 77 dialog osobní, diaiog se s t á tn í mocí výchova k l idským právům formy p r á c e CH77 sociá lní čs. vzá jemnos t i časopis Char ty rehab i l i t ace občan a p rávn í s tá t právní p ř ipomínky k zákonům individuální pe rzekuce

P r o g r a m :

10.00 — zahá j en í s e t k á n í — úvodní projevy, d iskuse k zák ladn ím otáz-kám ( s e t k á n í c h á p a t jako kva l i f ikovanou př ípravu p ro rozhod-nutí , k t e rě bude uč iněno na zák l adě výsledků jednán í prvními mluvčími, naváza t p racovní k o n t a k t y pro jednot l ivé oblast i ) pro jednot l ivá vys toupení doporuču jeme časový l imit 3 mi-nu ty i

14.00 — diskuse v sekc ích 16.00 — spo lečné sh rnu t í a d i skuse k němu 17.30 — u k o n č e n í

P l e s :

20.00 — z a h á j e n í p lesu 02.00 — ukončen í

Me?mí Ďycňom m;ífaH, MyĎys íe zudžM sod disArusn? uysfOMpenž, zda se týAra/í o&ecnýcň oídzeA: Cňar?y 77, ne&o /soH AronArréfní a paf řHa

do /ednofZiuýcň se&cí / / e možné oysřoí/p:í v nPAroíMra z nic/z^. / e d n d se M a o n ř o z nds, Arfeř? ma/f pro&Mmy socžd/ní.

nasž pros^M směrM/eme /za fy z nás , Arfeří ma/ í možnost Char tě 77 /žnančně př : spě í . Snažd i / sme se, aĎy íofo sef/rán? ĎyZo dň-sřo/ným aÁrončením / e d n é a počářArem dru/!^ e f apy Cňarfy 77. Paní Wendy Laers nám př i spě fa 100 í :síc Kčs na n á M a d y ío/:oío se íMnž , což ou3em zda/eAra nepoArry/e náAr/ady. Budeme ueími rádi , M y ž se s n á m : d o h o d n e t e na / o r m ě pomocž.

MaSe mJMUčí Char ty 77 pro roAr 1992 ne /en za se&e, aFe : za AroFeAríFu mFMUčícFí

Char ty 77

Eua /oac/ : imouá Ku^ía PrFncooá V^ra PouĎaFouá

Příspěvky mtuvčích V Á C L A V H A V E L

zas tupu je A. VONDRA:

Milí p řá te lé , p ř ipad l mi velmi n e s n a d n ý a ne l ehký úkol, abych vám tu, na tomto našem se tkán í pře t lumoči l pozdrav V. Havla. Pozdrav se-s tává z dvojího; j e d n á se j ednak o omluvu, j ednak o poselství .

Pan prez ident vy jádř i l velkou l í tost nad tím, že — ačkol iv původně p lánoval tohoto s e t k á n í se osobně zúčas tn i t — je dnes nepř í tomen .

Důvod je jediný; únava po ces tě na Dálný východ a n á r o č n ý pro-gram, k te rý ho očekává n e j e n př íš t í týden , a le v las tně i celý př íš t í mě-síc, a p ř ine jmenš ím do p a r l a m e n t n í c h voleb. Ta l í tost je o to větší, že na tuto budovu a n a večern í cha r tovn í t a n e c ho váží zcela spec i f i cké vzpomínky, o k t e r ý c h j is tě mnozí víte své. Nepř í tomnos t tedy nep ra -mení z toho, že by o to to s e t k á n í n e m ě l zá jem, a le č is tě z toho, že po t řebu je po té ces t ě a l e spoň k r á t k ý odpočinek .

Václav Havel soudí , že to, co Charta 77 byla, to, co p ředs tavova la i to, j akým způsobem p racova la a jak byla o rgan izována a s t ruk tu ro-vána (či neorgan izována a n e s t r u k t u r o v á n a ) , to už pro budoucnos t být nemůže a má-l i to to naše s e tkán í ně j aký úkol , tak jedním z t ěch úkolů by mohlo být, tu s i tuaci n ě j a k ý m demokra t i ckým způsobem re-f l ek tova t a zároveň se pokus i t rozhodnout o budoucnost i či nebudouc-nost i Char ty 77.

Nicméně V. Havel soudí , že s ama idea, k te rou Char ta 77 po celou dobu své ex is tence nes la , z e jména idea l idských práv, by n ě j a k ý m způ-sobem neměla zan iknou t . Char ta 77 by tedy neměla zan iknou t a zmizet z našeho světa .

Šance pru tuto s e tkán í tedy je pokusi t se n ě j a k ý m způsubem dát no-vou náplň , popř ípadě i ins t i tuc ionáln í zakotvení , ně j akému organismu, který by v dnešn í době smysl měl, k terý by odpovídal poměrům, k te ré v naš i zemi jsou, a zá roveň by bylo možné pokusi t s e n ě j a k ý m demo-kra t i ckým způsobem tuto novou náp lň tomu novému organismu dele-govat. V. Havel nechce p ř e d z n a m e n á v a t n ě j a k ý m konkré tn ím způsobem možné rozhodnut í , a le zdá se, že m á m e k dispozici dvě t éma ta , j imiž by se ten to nový o rgan i smus zabývat mohl nebo měl.

První t é m a t e m je o tázka l idských práv, k t e rá je p ř ine jmenš ím věčná. Otázka l idský práv a zá jmu o ně v ryzí podobě — to, čemu se všude v d e m o k r a t i c k ý c h zemích lidé, zabývaj íc! se l idskými právy věnují , a í je to Hels inský výbor apod. To, co v pods ta t ě u nás děla t po d louhá léta ku př ík ladu VONS; a to ať jde o s ledování l idských práv kdekol i na zemi.

Druhým tématem, jimž by se tento o rgan i smus zabývat mohl, je vy-tvářeni nadá le pros toru k š i roké d e m o k r a t i c k é diskusi a výměně ná-zorů. Cosi, co by p o m á h a l o z e j m é n a v t ěch to nejbl ižších důleži tých mě-sících a le tech, co by p o m á h a l o vytvářet to vskutku demokra t i cké pro-středí , jakýsi ins t i tu t , k terý každá d e m o k r a t i c k á země má. Něco, co by zároveň korespondova lo s tím duchem Charty 77, k te rý po ce lá léta byl z ře jmý, a k te rý dnes při těch mnoha pol i t ických diskusích tak čas to absen tu je , totiž vůle k d e m o k r a t i c k é m u dialogu navzdory mož-ným a pochop i t e lným názorovým odl išnos tem.

To je asi t akové resumé z toho vzkazu. Děkuji za vaši pozornost .

!. H Á J E K , D. N Ě M C O V Á , E. J O A C H I M O V Á

C H A R T A 77 V Č E R A , D N E S A Z Í T R A

Charta 77 se počá tkem roku 1977 předs tav i la českos lovenské veře j -nost i i o rgánům s tá tn í moci j ako volné, ne fo rmá ln í a o tevřené spole-čenství lidi různých přesvědčeni , různé viry a různých profesi , k t e ré spo ju j e vůle jednot l ivě i spo lečně se zasazovat o r e spek tován í občan-ských a l idských práv v naš i zemi i ve světě . Těch práv, k t e rá č lověku př iznáva j í u z á k o n ě n é mez iná rodn í pakty . Závěrečný ak t he ls inské kon-fe rence , če tné dalš í mez iná rodn í dokumen ty prot i vá lkám, nási l í a so-c iá ln ímu i duchovnímu út isku, r k t e r á s o u h r n n ě vy j ad řu j e Všeobec-ná d e k l a r a c e l idských práv OSN.

Tváři v tvář je j ich sous tavnému nep lněn í a př ímo hrubému porušo-váni ze s t r any po l i t i ckých a s t á tn ích předs tav i te lů vyhlási la Char ta 77 za svůj úkol vést v oblast i svého působeni kons t ruk t ivn í dialog s poli-t ickou a s t á tn í mocí a n a p o m á h a t oživení morá lně pol i t ické r e f l exe občanské pospol i tos t i , upozorňova t na různé konkré tn í př ípady poru-

šování l idských a občanských práv, př ipravovat je j ich dokumentac i , navrhovat řešení , p ř e d k t á d a t různé obecnějš í návrhy směřu j í c í k pro-hiubování t ěch to práv a jej ich záruk , působit jako p ros t ředn ík v př ípad-ných konf l ik tn ích s i tuacích, k te ré může bezpráví vyvolat .

Revoluce roku 1989/1990 pods t a tně změni la s t á tn í zř ízení i podmínky života české a s lovenské společnost i . Pol i t ická a s t á tn í moc dnes ne-po t laču je občanskou společnos t a p ř i j ímá ji j ako pa r tne ra . Listina Práv a svobod, p ř i j a t á ús tavn ím z á k o n e m v lednu 1991 vkládá do našeho právního řádu zásady a závazky mez iná rodn ích paktů .

Zde se p lně o teví rá ces ta tomu, co Charta 77 už při svém vzniku na-vrhovala — dialogu se s tá tn í mocí. Tento dialog i řešení problémů lid-ských práv musí jít dál , š í ř a hlouběj i , až do zák ladn ích otázek obecné l idské morá lky . P lně na mís tě je zkoumán í souladu, popř . nesouladu zákonných norem s Listinou práv a svobod i se závazky, převzatými v mez iná rodn ích dohodách a smlouvách o l idských právech, k nimž náš s tá t př is toupi l či př is toupí . S t e jně tak zpracování právních a mo-rá ln ích př ipomínek k zákonům, p ř e d k l á d a n ý m pa r l amen tům, v základ-ních s f é r á c h našeho života, k te rými se Char ta 77 od svého vzniku zabývala .

Z potřeby doby vyplývaj í i další oblast i , do nichž Charta 77 mohla za s t a r ého režimu vs toupi t jen v perspek t ivn ích , da l ekosáh lých úvahách — posky tnout p ros to r k diskusi , povbuzovat občany v ne jš i r š ím roz-sahu ke znalos t i svých práv a jej ich akt ivnímu up la tňován í jak vůči svému okolí, tak p a r t n e r s k y vůči s tá tn í moci na všech s tupn ích s tá tn í -ho mechan ismu. To je každodenn í úkol, k te rý musí být znovu promýš-len k o n k r é t n ě v ce lé mnoho tvá rnos t i i v de ta i lech , odpovídaj íc ích dané s i tuaci jednot l ivce, pracoviš tě , mís ta i větších územních celků. Jen tak lze vytvořit z ák l adnu a pos tupně i n f r a s t r u k t u r u funguj íc í demokrac ie , bez níž sebe lépe p romyš l ené a vytvořené ins t i tuce zůs tanou prázdný-mi fo rmami a z á k o n n é normy pouhými l i terami.

Poslední k o n f e r e n c e „ l idské d imenze" he l s inského procesu posta-vila všechny z ú č a s t n ě n é s tá ty p řed povinnost rozvinout výchovu svých občanů k l idským právům a vyzdvihla význam nevládních organizací , působících v t é to oblast i . Char ta 77 si p lně uvědomuje význam a ak tuá l -nost úkolů, k t e ré vzala za své již v roce 1977. Aby mohla ve své č innost i zodpovědně pokračova t , otevírá se Charta 77 ve svých klu-bech všem, k teř í sdí le j í s t a ros t o osud ideálů, s nimiž spoji l i a spo-jují svůj život a práci , každému, kdo souhlas í s její myš lenkou, účas tn í se jej í p ráce a podporu j e ji.

Char ta 77 ve svých k lubech poskytu je pros tor k diskusi , k re f lek to-vání občanských pos to jů a k pěs tování právního vědomí, us i lu je o pro-hlubování znalos t í naš ich i mez iná rodn ích zákonných norem, dotýka-jících se oblast i l idských práv.

R A D I M P A L O U Š

[Závěr sněmu Charty 77)

Mážené signařdřAry a sžgnaMř: Cňar íy 77/

Jak rozhodovat o naš í da lš í spo lečné exis tencí? Vyšlechti jste nesou-rodá sdělení . V čem je p rob lém?

Charta n ikdy neexis tovala a nebyla us tavena na zák l adě s ta tu tu , který by rozhodl , že se h lasu je . Vznikla tak , že se pod první prohláše-ní podepsa l i tři mluvčí, a potom se os ta tn í př idával i . Tito tři mluvčí postupoval i svou f u n k c i da lš ím nikoli po volbě p léna s igna tá řů (nebyla možná v s i tuaci to ta l i tn ího rež imu) , a le osobním p ředán ím této své f u n k c e dalš í t ro j ic i mluvčích. Takto to fungova lo v las tně až podnes .

Nyní ž i jeme v s i tuaci j iné, kdy je možno se scháze t , h lasovat a usná-še t se. Tato s i tuace nás nutí zamys le t se n a d prob lémem organ izace tohoto spo lečens tv í těch, kdo podepsa l i Chartu a even tuá lně i těch, kteř í s Chartou sympat izu j í .

Prv,ní, co je t řeba kons ta tova t , je, že nen í možno podepisovat Chartu původní . Kdo z vás by chtěl vědět proč, nechť si onen doku-ment přečte . Př ipomenu např . jednu větu „V rozporu s čl. 13 p a k t u o l idských p rávech , za j i š tu j í c ím všem právo na vzdělání , je nesče tným mladým l idem b r á n ě n o ve s tudiu jen pro je j ich názory, nebo dokonce pro názory je j ich rodičů" . To dnes již podpisovat nelze. Nelze podpi-sovat tuto první Chartu 77 ne proto , že bychom chtě l i být „extra t ř ída" , nýbrž proto, že to obsahově ne jde . Pokud se rozhodneme, že zůs tane-me tak , jak jsme, potom se s t a n e m e spo lkem ve te ránů , k te rý může působit , a le bude vymíra t . Nikdo podpis n ikoho z nás na onom doku-mentu nemůže šk r tnou t , pokud ho kdokol i z n á s sám neodvolá .

Neměli j sme s ice s ta tu t , avšak ex is tu je i zvykovtš právo: Charta 77 nebyla n ikdy c h á p á n a j ako jednot l iví s igna tá ř i , ale jako společens tv í , r ep rezen tované mluvčími. Mluvčí, když př ipravoval i dokumenty , radi l i se se všemi, k t e r é měli k dispozici , ne j ča s t ě j i s tzv. kolekt ivem mluv-čích, k te rý vytvářel i a vy tváře j í p ředevš ím všichni dosavadn í miuvčí Charty 77. Důvodem bylo za j i š t ěn í kont inu i ty v kr i t ické si tuaci . Kdyby s táva j íc í moc všechny tři mluvčí r ep rezen tu j í c í Chartu daného ka len-dá řn ího roku, pozaví ra la , okamži tě mohl i z tohoto zásobníku nas tou-pit další , abychom nebyl i t ak s n a d n o zl ikvidovatelní .

Tito tři mluvčí podle svého ne j l epš ího svědomí potom podepisoval i dokumen ty Char ty 77. Svědomitos t byla potom dána poctivou odpověd-nost í vůči všem p ř i p o m í n k á m a n á m i t k á m .

Jak teď tedy v naš í s i tuaci dá l ? Postup, k terý se zdá být z dosavad-ních diskusí kolekt ivu mluvčích n e j a d e k v á t n ě j š í m vzhledem k způsobu dosavadn ího jednání , je nás ledu j íc í :

1. dát př í leži tos t , aby buď ústně, nebo p í semně , buď v plénu nebo sekcích, kdokoi i cokol i řek] k tomuto problému.

2. Všechny tyto mate r iá ly p ředa t původní t roj ic i mluvčích — Hav-lovi. Hájkovi a mís to Pa točky Hejdánkovi . Tato původní t ro j ice mluv-čích, na zák l adě dodaných mate r iá lů a na zák l adě opět t rad ičn í kon-zul tace v kolekt ivu mluvčích rozhodne . Rozhodnut í může být, opa-kuji , nás ledu j í c í :

1. zůsta t , jak j sme a vymíra t 2. změni t se v o rgan izačn í s t r uk tu ru s h lasovac ím právem, se s t ano-

vami a se všemi ná lež i tos tmi legá ln í ins t i tuce . V tomto p ř ípadě minu-lou e tapu uzavří t z ávě rečným proh lášen ím a založit společens tv í no-vé, s novým proh lášen ím.

Působnost nového společens tv í by potom měla být širší, než je např . t émat ika l idských práv, např . t řeba i kr i t ika současného po j ímání lid-ských práv, nebo něco, co se n e t ý k á jen l idských práv, a le co je pře-k raču j e a t řeba i míjí . Vždyf pro l idská práva exis tu je u nás Hels inský výbor a j iné o rgan izace .

Exis tu je potom problém t i tulu „Char ta 77". Tato „značka" je ve svě-tě z n á m á a asi by měla být v n ě j a k é va r i an tě zachována , pokud roz-hodnut í bude takové, že se v jakés i f o r m ě má vůbec pokračova t — třeba „Klub Char ty 77" apod.

Hledáme náleži tou, zvykovému právu odpovídaj íc í cestu, k t e rá buď zachová s t a t u s quo, nebo ho n ě j a k p romění vzhledem k nové si tuaci .

B O H U M Í R ! A N Á T

ODKUD A KAM CHARTO 77

Charta 77 vzešla v čase h lubokého ná rodn ího a duchovního ú t l aku . V zemi vládl okupačn í režim, k te rý l idem vnucoval komunis t ickou ideo-logii, je j ímiž opěrnými pilíři byly ma te r i a l i smus a a the i smus ; p rak t i cký-mi mocenskými in s t rumen ty oné vlády pak byly dva p ra s t a r é , vždy ruku v ruce jdoucí p r inc ipy : lež a násil í . V této a tmos fé ř e vzniklo v Čechách společens tv í , k t e ré občany v naší zemi i š i rš í mez iná rodn í veře jnos t oslovilo nadě j í , že zača rovaný k ruh zla, f a t a l i smus mocensky zab lokovaného světa a t r i s tn í de te rmin i smus rez ignovaně p ř i j ímaných reá lných nutnos t í může být p ro lomen. Ideály z fo rmulované do výrazů moc bezmocných, nepol i t ická poli t ika a život v p ravdě dávaly tuši t , že v naš í zemi, j ako již nikol iv poprvé v historii , vzchází původní tvo-řivá dě j i nná iniciat iva. Char ta 77 byt v r e la t ivně k r á t k é m časovém úseku podala důkaz ž ivo taschopnos t i vn i t řně i navenek r e spek tup lného spo-lečenství . v němž víra ve smys lup lnos t boje za pravdu spoj i la lidi ra-

diká lně od l i šných názorových or ientaci , jež mnohdy v minulost i vedly do bezcest i nesmi ř i t e lného nepřá te l s tv í .

Podobně jako triumf a ponížení coby svého druhu mezní s i tuace z jevuj í c h a r a k t e r č lověka, po Lis topadu 1989 nas t a l a pro Chartu 77 nová hodina pravdy. Mnoho char t i s tú se rozběhlo do různých směrů znovu o tevřeného pol i t ického pros toru a na lez lo svou novu ident i tu ve s t r anách , a l ianc ích a s t á tn í ch funkc ích . Char tu 77 mnozí již berou jako his tor ickou remin i scenc i na hero ické období zdánl ivě beznadě jného pro t i to ta l i tn ího odporu , kdy prot iváhou represe byl zvláš tní pocit vnitř-ní svobody, Jan Pa točka tuto zkušenos t po jmenova l t e rmínem „solida-ri ta o t ř e sených" a popsa l ji jako nikoliv účelovou vzá jemnos t těch, kdo v o t řesu zakusi l i hlubší d imenzi života a kdo se již nenecha j í vylá-kat ve své nadě j i a víře sliby a nároky různých svě tských pro jek tů bu-dování míru, bezpečí a prosper i ty .

Na pr incipu so l idar i ty o t ř e sených rozvinula Char ta 77 velké téma dissentu , n o n k o n f o r m i s m u a odmí tán í š i rokých ces t masovost i , větši-nové kul tury a tou či onou formou ideologie zaš t í t ěného anonymního životního s tylu. Je-li na še s tole t í nega t ivně p o z n a m e n á n o „p ř í z rakem množství, , a „vzpourou davů", pak Charta 77 svým důrazem na indivi-duáln í au ten t ic i tu a t rvalou osobní odpovědnos t př ines la naší době cosi navýsost důleži té . Právě ten to moment duchovního dissentu , ta to úzká ces ta menš iny , t en to životní pos to j jedince, jenž hodnově rnos své exis-tence nemůže vykáza t svou hodnos t í či func í an i jako př ís lušník , hnut í , s t r any , ná roda či t ř ídy, nýbrž jen jako osamělá , zkoušce odpovědnost i podrobená svoboda, právě t en to momen t je podle mého názoru na Char-tě 77, k t e rá již nabyla j istou dě j innou zkušenos t s bezmocí i s mocí, dnes m o m e n t e m ne jpods t a tně j š ím .

Dvě k o n k r é t n í d imenze č innos t i Char ty 77, tedy obhajoba l idských práv a probuzení občanské společnos t i p ros t řednic tv ím dialogu se s tá t -ní mocí před tváří veře jnos t i , jsou v s i tuaci , kdy mnozí mohou být tak t rochu n a k l o n ě n i více či méně op rávněně ř ika t „ teď již máme, co jsme chtěl i" , poněkud prob lemat ické . Pevný bod p ředs t avu je d imenze třet í , k terou lze po jmenova t j ako rozměr e x i s t e n c i á l n í , duchovní či osobně mravní . 2 á d n á tzv. revoluce pol i t ická dosud totiž nevedla k hlu-boké vni třní p r o m ě n ě člověka ani ideál demokrac ie , tím méně důvěra v mechan i smus t ržn ího hospodářs tv í není s to odpovědět na hlubší o tázky l idké exis tence . At už se Charta 77 za řad í mezi dnes tak če tné fo rmal izované ins t i tuce či ne, neměla by v žádném př ípadě zapomína t k lás t svou o tázku, co se dě je s č lověkem ve st ínu pol i t ických sys témů a v pozadí h i s to r i ckých p řeměn . Exis tenciá ln í věrohodnost char t i s tú by měla i nadá le s tá t v ces tě m o h u t n é m u sous t řeďován i pol i t ické síly, kte-rá svou asser t ivnos t í dos t čas to umlču je h l a s individuálního rozumu a svědomí.

Přes velkou časovou vzdá lenos t lze uvést závěrem tuto analogi i . Po-dobně jako ve XX. s to le t í Char ta 77, s toičt í f i losofové ve s ta rověku radi-ká lně up řednos tn i l i e th ickou problemat iku . Přes to právě v rovině prak-t ického j ednán í byla v dě j inách vyslovena nad je j ich pos to jem ne jed-na pochybnos t . Kupř. p ředs tav i te l ř ímské Stoy Lucius Annaeus Seneca — pedagog Neronúv, zahubený svým svě řencem — je v Komenského Labyr intu c h a r a k t e r i z o v á n větou: „Seneca n a t unách z la ta sedě vy-chvaloval chudobu," Myslím, že bude věcí k a ž d é h o z nás, aby Charta 77, k t e rá ve své době h luboce položila o tázku moci, nebyla ironií dě j in s t ižena podobným soudem.

J A N Š T E R N

Jedním z ne juž ívaně j š ích slov cha r t i s t i ckého jazyka bylo s lovo kon-sensus . Konsensus bylo nčco víc, než schvá len í urč i tého textu nebo podniku pros tou větš inou. Bylo to vni t řní s rozumění . A byla to záro-veň t rvalá vůle z í ska t pro myš lenku nebo koncepc i toho druhého, do-rozumět se. Neboí ke konsensu jsi neměl rodičovské požehnání . Hle-dání konsensu nebylo h ledán í polopravd, nebo bezcha rak te rn ích kom-promisů. Bylo to h l e d á n í spo lečné vůle, toho, co lidi spo ju je , ne nási-lím, a le p ř i rozenou si lou pravdivého a rgumen tu . V pozadí tohoto usi-lování byiy n ě k t e r é prvky l idského soužití , k t e r é ma j í svou nadčaso-vou p la tnos t . Předevš ím se s tá le znovu učit nev idě t ve svém oponen-tovi nepř í te le , p řekážku , k te rou mus íme zneškodni t , a le p a r t n e r a v hle-dání op t imáln ího řešení .

Dnes se opět něk t e ř í l idé pošet i le domnívaj í , že dosáhnou bůhví jaké-ho vítězství, když svého názorového pro t ivníka umlčí i n fo rmačn í blo-kádou nebo skanda l i zacemi . Má-ii do tyčný pravdu, nebo a lespoň kus pravdy, vrá t í se jim to i s ú roky zítra nebo pozítř í . Protože se při h le-dání konsensu nemys l í v po jmech vítězství nebo porážky, zavazuje to i ty, k teř í s vámi zprvu nesouhlas í , aby byli ochotn i p řezkoumat své námi tky a neháze l i vám jen z pres t ižn ích důvodů nebo z tvrdohlavost i k lacky pod nohy.

Takto dosažený výs ledek je vn i t řně pevný, a pro to byla vn i t řně sou-držná i Char ta . Avšak vedle toho to prvku, k te rý bychom mohli nazva t chválou dialogu, obsahu je h l edán í konsensu ješ tě j iný motiv, jehož absence o tv í rá d o k o ř á n dveře svárům, nenáv i s tným š tvanic ím a na-konec i k rvepro léván ím.

Hledání konsensu je v zá sadn ím rozporu s bezohlednost í . Bezohled-nost se neohlíží na n ikoho, de re se kupředu , f a sc inována jen svou po-sedlost í a zá jmem. Bezohlednost je neschopna vžít se do s i tuace toho

druhého a n e m á pro to ča s an i ná ladu zabývat se jeho zá jmy a po-třebami, neřkui i je j ich oprávněn ím. Bezohlednost zná jediné oprávně-ní, to své. A t a k é jediné právo, to moje . Zvítězí-li bezohlednos t mezi sociá ln ími skup inami , na s t anou vni t řní rozbroje . A zvítězí-li bezohled-nost v prosazování ná rodn ích nebo s t á t n í c h zá jmů, začne válka . Také he ls inský p roces s toj í a padá s neus tá lým h ledán ím a na lézán ím kon-sensu, insp i rovaným hor izon tem l idských práv.

Vzpomínám s j is tým s teskem, jak se v Char tě uvažovalo nad každým textem i nad každou akcí , zda jsou poja ty tak , aby zby tečně nepohor-šily n ikoho z naš ich p řá te l a možných spojenců , jak jsme se obávali zpupnos t i j ed iných spravedl ivých . Char ta ne ř íka l a l idem, kteř í dosud žili v zak le t í s t r achu : vy js te zbabělci, měli by js te se s tydět , a le na-opak je nabáda la ; v z p a m a t u j t e se do své svobody. Jenže ta to výzva plat í dodnes . Char ta byla sázkou na to lepší v člověku. Je to sázka , k terou kdysi uzavře l Goethův Hospodin s Mefis tem, sázka , o p ř e n á o dů-věru, že dobrý člověk ve svém temném vření p řes to o své pravé ces tě dobře ví. A právě ta to důvěra v to lepší a n a d ě j n é v l idech se skrývá za slovem konsensus .

A m ů j k o n k r é t n í návrh je, aby Char ta pokračova la pod svým ná-zvem. nebo v n ě j a k é j iné podobě, a aby pojem a ducha konsensu si v sobě uchovala .

N Á V R H M I L O Š R E J C H R T

CH 77 oznamuje , že ke dni p řes tává vydávat dokumenty a nebude n a d á l e pověřova t n ě k t e r é ze svých s igna tá řů úlohou mluvčích. Toto f a k t i c k é ukončen í č innos t i CH 77 se n á m jeví jako nutné , nechce-me-li ignorovat sku tečnos t , že v naš í zemi došlo k obnově demokrac i e a že tedy podmínky pro up l a tněn í občanské odpovědnost i jsou d n e s docela j iné než v době, kdy Char ta 77 vznikla .

Činnost Char ty 77 vyp lynula z vědomí, že „každý nese svůj díl od-povědnos t i za obecné poměry , a tedy i za dodržování uzákoněných paktů , k t e ré k tomu o s t a t n ě zavazuj í ne j en vlády, a le i všechny obča-n y " a ta to výzva z á k l a d n í h o p roh lášen í CH 77 z 1. 1. 1977 zůs tává t rva le ak tuá ln í . CH 77 vyros t la „ze zázemí sol idar i ty a přá te l s tv í lidí, k te ř í sdí le j í s t a ro s t o osud ideálů , s nimiž spoji l i a spo ju j í svůj život a prác i ." Tak to CH 77 ve svém zák iadn ím p roh lášen í porozuměla sama sobě a svou dalš í č innos t í potvrdi la zkušenos t , že víru ve smysl občan-ské angažovanos t i ne j l épe up la tn í ti, kdo se k péči o své ideály dokáží sdruži t .

Vědomi si toho, že dalš í č innos t CH 77 by byla a n a c h r o n i s m e m a zá-roveň přesvědčeni , že zák l adn í z á m ě r CH 77 je s t e jně na léhavý jako dřív, z a k l á d á m e „Sdružení pro l idská p ráva" .

SPLP je o tevřeno l idem různých přesvědčení , různé víry a různých profes í bez ohledu na s t r an ickou př í s lušnos t či nepř í s lušnos t , k teř í jsou ocho tn i jednot l ivě i spo lečně zasazovat se o r e spek tován í občanských a l idských práv v naš í zemi i ve světě, tedy těch práv, k t e r á člověku při-znáva j í m e z i n á r o d n ě uznané dokumen ty o l idských právech a Listina zák ladn ích p ráv a svobod.

SPLP nehod lá vyvíjet v las tn í pol i t ickou č innos t a v duchu „nepoli t ic-ké pol i t iky" chce zůs ta t mimos t ran ická . Chce sloužit obecnému zá-jmu jako m n o h é podobné občanské iniciat ivy ve světě. Nechce vytyčo-vat v las tn í pol i t ické p rogramové koncepce , a le vést v oblast i svého působení d ia log s pol i t ickou a s t á tn í mocí, z e jména tím, že bude upo-zorňova t na různé k o n k r é t n í p ř ípady porušován í l idských a občanských práv, p ř ip ravova t je j ich dokumen tac i , navrhova t řešení , p ř e d k l á d a t růz-né obecnějš í náv rhy směřu j í c í k prohlubování těchto práv a jej ích zá-ruk, působit j ako p ros t ředn ík v p ř í p a d n ý c h konf l ik tn ích s i tuacích.

SPLP na veře jnos t i zas tupu j í 3 mluvčí, k te ř í jsou každoročně voleni . Funkce mluvčích je nep lacená . Nejvyšším o rgánem je sněm SPLP, k te rý se schází j ednou ročně . Základní o rgan izačn í minimum, k te ré umožňu je SPLP existovat jakožto sdružení , u rč í s tanovy.

Praňa , ponděZí 27. dHĎna 2992

A N N A M A R V A N O V Á

Přáfe íé , ZoZiAr mžZž přáfe?<?/

Máme za sebou pů ld ruhé dese t i le t í od c h l a d n é h o podzimu, kdy jsme napsa l i své první podpisy pod CH 77 a rozešl i se z í skávat další . Naše osudy, život naš ich rodin a čas to i p řá te l , k teř í ná s tehdy odmít l i opust i t , jak jim př ikazova la s t á tn í bezpečnos t , se t e n k r á t vydávaly pře-těžkou cestou. A přes to se nezdálo , že by nás v tom čase rozdělovaly pol i t ické názory . Cíl byl společný. Prokázal i j sme lásku, sol idar i tu a přá te ls tv í ne jv íce pos t i ženým z nás , nebo těm z nás , o je j ichž postiže-ní j sme se dozvěděl i . Mám na mysli p rávě ta p rvn í lé ta , kdy ješ tě p ře s h r a n i c e ne jezdi ly kamióny s kn ihami a s t rochou peněz. Vzpomínám si na léta, kdy býval mluvčím boles tmi t rpící dok to r He jdánek nebo poli-cií čas to bitý a š tvaný kněz Václav Malý, kdy p rác i mluvčího Charty n ikdo nechtě l , a p ře s to j sme v pevném s t i sku prošl i t ím krušným ča-sem. Třeba já, nás i l ím s loučený sociá lní demokra t , s ehnavš í , až skoro po 20 le tech odvahu vys toupi t z KSČ, třeba uš lecht i lý ka to l ík dok to r Radim Palouš, a s námi původní komunis ta Ladislav Lis.

Ani po n á s nebyly t ro j i ce mluvčích pří l iš rozdí lné . Přece to n ikdo z nás nemůže zapomenou t . Pama tu j i si t řeba na rados t , když k nám domů př iš lo m n o h o z vás poprvé. Třeby ty, Luboši Vydro. A co s e to s ta lo teď?

Vzpomínám si na přeboles t ivé s t ahy svého už tehdy n e m o c n é h o ža-ludku, když jsem se pokouše la s t rpě t a spoň k růček h ladovky s vězně-ným Pe t rem Cibulkou a dalš ími .

A co se to s t a lo t eď? Pet ře Cibulko, p ro mě je a už asi pořád bude Václav Havel vzorem

h o d n ý m nás ledován í . Uráží m n e i za n ě j vaše tupení , že s e spoj i l se zločinci, k te ř í ho dosadi l i výměnou za svoji bez t res tnos t .

Utrác ím druhý, v las tně už t ře t í rok života fyz ickou nemohoucnos t i , p řečas to po nemocnic ích , p řečas to mohu jen s obtížemi a s cizí po-mocí dýcha t . Toto j sme zdědi l i po 40 l e t ech total i ty , to to mus íme na-pravi t . Vlas tně mus í t e vy, mladí . To, že budoucnost je a musí být vaše — to není f ráze , to je vaše deviza, to je h lavní odkaz té mé t ra-g ické gene race . Nedivím se, že nevěř í te bývalým komunis tům, an i těm. k te ř í u nich byli. Ale tak jim proboha vezměte je j ich moc . a nech te jim š tě tce a m a l í ř s k é pa le ty , pokud jsou je j ich mistry. Po 20 le tech členství v KSČ měl každý ješ tě d ruhých 20 let po r. 68 a s p o ň se po-kusi t nap rav i t to minulé . Každý z n ich nebo dovolte mi říct se sklo-penou hlavou, každý z nás , mohl po té možnost i sáhnout .

Generace dnešn ích sko ro s edmdesá tn íků , k t e rá té možnost i doká-

zala využít, končí , nebo by rozhodně konč i t měia . Jistě ne z gene rač -ních důvodů. Život Je už jen váš, bude už jen takový, jaký si je j při-praví te . Aí je k r á sný , af je i p lný úc ty ke všemu dobru a k ráse , k t e ré jsme na iéza i i spo lečně právě s Václavem Havlem.

Budete se radi t , jak dál s Chartou. N a j d ě t e důs to jný způsob, jak do-vršit její důs to jný život. Její é ra je neopakova t e lná , nedě l e jme z n í na -s tavovanou kaši .

V tom sych ravém podzimu vy js te zvonili klíči a já je drže la jakoby s vámi doma s pevným poci tem, že mezi s tot is íc i vašich h lasů je sly-šet i moje s ípavé „nevadí , ne j sme jako oni". Já a m ů j muž j sme s tá le důchodci , naše dět i se s ta ly n e z a m ě s t n a n ý m i . Nevadí , ony to zv láda j í bez pro tekc í , př ímluv, a zv ládnou to. Umějí to od naš ich přá te l , od nás, a věř te , i od Charty, od té dávné Char ty , neopakova t e lné Charty.

Což si už an i nevěř íme, že při po t řebě bychom její ses t ru nedokáza l i hezky rych le př ivés t na svě t?

Děkuju vám za všechno, za dopisy, za vzpomínky, , za přá te ls tv í . Dě-kuju, že ani na moje přá te l s tv í nezapomene te .

Maie Anna Maruanouá

A L E N A H R O M Á D K O V A

Vážení přáíeZé,

považuj i za velké š těs t í , že se v době těžkých zkoušek jednot l ivců i ce lých ná rodů můžeme t a k t o sej í t , abychom vyjádř i l i své názory n a dění ko lem a naváza l i nové osobní, spo l ečenské i p racovní vztahy.

Snad si mnozí z vás s tač i l i vš imnout , že je mi v las tn í každodenn í p ráce drobná , podobně jako víra ve s tř ízl ivost . Proto j sem vždy v uply-nulém roce p rosazova la o r ien tac i na dění mimo Prahu, h lavně na Slo-vensku a mezi naš imi k r a j a n y . Obávám se, že ta to t ře t í oblas t — život naš i ch exu lan tů v c iz ině a je j ich hlubší i n t eg race do nového vývoje doma — je oblast í , kde m á m e všichni n ě j a k ý dluh. Jako vaše býva lá mluvčí za rok 1991 mohu prohlás i t , že j sme byly nuceny r eagova t h lavně na obecně pol i t ické udá los t i a problémy u n á s i v zah ran ič í způsobem, k te rý ponecháva l jen málo času pro hlubší a p rav ide lný s tyk s naš imi s i g n a t á ř i ž i j íc ími v izolaci a obtížích a ( již na venková či v cizině.

V tomto duchu se vyslovila i pan í He lena Klímová, když ve svém

„rozloučení" s r e s p o n d e n t y naš í malé a n k e t y o Char tě 77 a char t i s -tech uved la j ako ne j ča s t ě j š í potřebu nás , kdo ne j sme angažovan í ve vysokých f u n k c í c h či v p a r l a m e n t e c h , potřebu vzá j emné komunikace , p ř ípadně t rvalé s p o l u p r á c e všude tam, kde to bude žádáno (v regio-ná ln ích k lubech Char ty či ve s tá lých pracovních komisích apod . j . P lně těmto názo rům vyslovuj i svoji podporu , pro tože exis tu je řada problé-mů, k t e rých se l idé opět bojí do tknou t a není n ikoho, kdo by urč i té pol i t icky choulos t ivé záleži tos t i byl ochoten nazýva t p ravým jménem a a spoň je moni to rova t , když ne r e f l ek tova t či ně j ak veře jně řešit .

Char ta 77 byla vždy vel ice roz různěná věkově, názorově, p rofes ioná l -ně a r eg ioná lně . Tuto sku tečnos t zača lo v pos lední době p řek rýva t morá lněpo l i t i cké rozděleni , v y j á d ř e n é me ta fo rou , jež se překvapivě uja-la v podvědomí naš í veře jnos t i , o ledovci s růžovou (či dokonce rů -žovo-rudou) šp ičkou. Prý jsou lidé, k te ř í se cít í t ím uraženi — nechá-pu proč. Stačí p řece le tmý pohled na p řeh ledy h lasování v obou par la -men tech a hned je jasné , kdo z naš ich s i gna t á řů h l a su j e po boku ko-munis tů , kdy a za co, p ř ičemž názor š i roké veře jnos t i je to poslední , co je za j ímá , vče tně názorů nás os ta tn ích char t i s tú , k teř í jim nejed-nou zač ínáme být n e p ř í j e m n ě na obtíž.

Na závěr mi dovol te uvést p ř ík lady re f lexe o Chartě . Ponechám s t ra -nou tzv. ana lýzu p. Dolejš ího z ř í jna 1990, po níž nás ledova lo t éměř pů l roční mlčení . Dnes je s i tuace j iná, v dobrém i z lém. Rozsáhlejš í č lánek o n á s uvedly F r a n k f u r t e r Al lgemeine Zeitung 30. 1. tohoto roku, kde je ob jek t ivně popsána s i tuace char t i s tú „dole" i t ěch „nahoře" . Nepř ímo vyk l ádá Chartu s odkazem na P. Uhla, M. Palouše, j. Dienst-biera a V. Havla paní J. Labor, k t e r á v č l ánku Hon na ča rodě jn ice v Praze (New York Review of Books, 23. 4. 1992) vysvět lu je lus t račn í zákon jako mstu m r a v n ě pokles lé spo lečnos t i vůči komunis tům, jíž se něk te ř í hodn í d is ident i — m a m ě snaží zabráni t . Podobný Článek se ne-dávno objevil i ve f r a n c o u z s k é m Independen tu k rá t ce poté , co P. Pit-h a r t přednesil na Sorboně př í spěvek , kde zavádí předs tavu jakés i di-chotomie, sporu a pos léze bojem mezi námi , kdy jsou „na j edné s t r a n ě mst i te lé , k teř í v y j a d ř u j í po t řeby mil iónů dycht íc ích po ka ta rz i . Na dru-hé s t r a n ě d is ident i -mora l i s té , p rávní absolut is té , kteř í si vystačí s čis-tým svědomím".

Již t a to pos lední věta ukazu j e na nezbytnos t s ledováni u rč i tých významových posunů af již jde o s n a h u us t rnou t na urč i té l egendě , p ř e d k l á d a n é tuzemcům či r o m a n t i c k y l a d ě n ý m pol i t ickým tur i s tům ze Západu, anebo o s n a h u rac iona l i zova t v las tn í se lhán í v průběhu t rans-f o r m a c e pol i t ické n o m e n k l a t u r n í moci v moc ekonomickou a f inančn í .

Obracím se na vás s nadě j í , že se i nadá le budeme se tkáva t , ne for -m á l n ě s t ýka t a že naše s t a r á i nová zkušenos t nezp lan í v zápolen í s bývalými es tébáky , povrchn ími žurna l i s ty či sametovými poli t iky. Za

svoji osobu p roh lašu j i , že už jenom z důvodu neus t á l ého pomlouváni , povrchního zevšeobecňování a u j e t ého pol i t izován! naše p ráce nekončí , ale naopak pro m n o h é v ne jh lubš ím slova smyslu opakovaně začíná.

J ! Ř Í V A N Č U R A

Několik slov k budoucnost i Charty 77. Je tady čas to frekventov)án názor , že Char ta musí pokračova t , avšak — ci tu j i : „z Charty 77 by měli odej í t ti, k t e ř í se v minulos t i angažova l i p ro minulý režim." Třeba Vodsloň, jehož zás luhou jsem byl p ropuš těn v r. 1955 z KNV, ale i Jiří Dienstbier , Jiří Há jek , Eva Kantůrková , Ladislav Lis, Jiří Ruml, Jan Štern . Chyb! mi tady posmr tné vyloučení F ran t i ška Kriegla.

Já jsem to to původně považoval za urč i tou nes tyda tos t , poněvadž to-to jsou slova s i g n a t á ř e z těch pos ledních 141 z p ros ince 1989. Já ne-vím j akým právem osobním on začíná kád rova t tuto organizaci , když do n! vstoupi l až po l i s topadu. Ale to je jedna věc.

Ale jde tu o něco j iného; o zá sadn í koncepc i pokračován! Char ty 77, tzn. Charta a í pok raču je , a le a t je to Charta p ropucovaná a vypucova-ná k n a š e m u obrazu. Chceme-li pokračova t v č innost i Charty 77, a í už pod t ímto jménem, nebo pod j iným, pak je vyloučeno, abychom vysta-vovali to, co n á s rozdě lu je ( toho se za ty dva roky navrš i lo m n o h o ) , ale je pot řeba h l eda t to drobné , co n á s spo ju je . Pokud to n e n a j d e m e , není důvod, abychom v č innos t i Charty pokračoval i . To spo lečné je h l edáno a bude h l edáno . Mluvil t ady o tom Saša Vondra. Je to ne jen obhajoba l idských práv, a le je to t a k é schopnos t lidí z disentu, ačkol i byli různého z a m ě ř e n í a měl i různé názory , se domluvit . Pros tě ta s chopnos t konsensu . To je něco, co t a t o spo lečnos t po t řebu je a na-jdeme i jiné c tnos t i , k t e r é Char ta osvědčila za ce lých těch dvanác t let , a na k t e r é by s tá lo za to naváza t .

Ale pokud budeme zdůrazňova t to, co nás rozděluje , budeme čisti t Chartu, kádrova t atd. , t ak to můžeme zavří t .

Ještě malou poznámku : vzadu v rohu jsou Listy, ve k te rých j sme od prvních dnů věnoval i Char tě nepře t rž i tou pozornos t , dvanác t let jsme tiskli všechny její dokumen ty . Dovolte, abychom vám ta to dvě čísla, kde je mimo j iné d i skuse o zák l adn ím programu Charty věnovali .

Z diskuse Čísla v závorce za jménem jsou čísla Dokumentu Charty 77, jímž bylo jméno s i g n a t á ř e zve ře jněno . Čísla d o k u m e n t ů 1 až 29 bez udání leto-počtové z k r a t k y pocháze j í z let 1977—1981.

JUDr. Josef Š Á R K A [76/89)

Vyslovuje uznán í č innos t i ž enských mluvlčfch Char ty 77 za pos lední období, z e jména Aleně Hromádkové .

Char ta by měla n a d á l e exis tovat tak , aby i nadá le byla důs to jná myš-lenek Jana Pa točky .

Dopis Chartě 77 od hnutí H U M A N — Slovensko

čte Miroslav LEHKÝ — Brat is lava [49/89)

Zkráceně p řeč tu dop i s ze S lovenska od předs tav i te lů Human, k te ř í se vy j ad řu j í vzh ledem k s i tuaci na Slovensku, a le 1 vůbec k ČSFR a Char tě 77:

f á ž e n í přáfe!<?,

pozdravu jeme vás a p ř e j e m e zdárný průběh. Zároveň považu jeme za svoji povinnos t vy jádř i t za hnut í Human svůj

názor na dalš í exis tenci a působení Char ty 77, k názorům, že Charta snad už sp ln i la svoji úlohu.

Podař i lo se snad za up lynu lé dva roky vytvoři t morá lně zdravou spo-lečnos t? Jaké je sku t ečné p rávn í a d e m o k r a t i c k é vědomí obyvate l s tva? ČSFR se každým měs ícem rych le j i rozpadá . Jestli vám ta to fo rmulace p ř ipadá př í l iš r ad iká ln í , z r e k a p i t u l u j t e si událos t i pos ledních dvou let a vzpomeňte si, kdo z vás si byl před rokem a půl ochotný př ipus t i t možnos t s i tuace , j akou m á m e dnes . Nakonec není divu, když vázne právě spo lup ráce na občanské půdě, mimo pol i t ické kul tury .

Uvědomme si, že názorové t ř í š tění spo lečnos t i po pádu komunismu muse lo pos t ihnout i s i g n a t á ř e Charty 77, a le a r g u m e n t o v a t př i roze-nost í tohoto procesu tehdy, když rozdí lnos t názorů nabývá vyšší důle-žitosti , než problémy, je j ichž zanedbáván í se vymstí vjšem, je a b s u d m í . Co tedy d ě l a t ?

Současná d e m o k r a t i c k á pol i t ická scéna nevyži je bez občanského pa r tne r a . Měl by vyjí t p rog ram, k te rý by v myš len í lidí zúčtoval s mi-nulost í . Jde o š i rokou k a m p a ň , k te rou bychom mohli nazva t de to ta-lizací spo l ečenského vědomí. Celá východní Evropa ten to krok nezbyt-

ně pot řebuje . Char ta 77 má velký kredi t v zahranič í , p ř i tom po roz-padu Národní f ron ty vzniklo množství o rganizac í v jeho t roskách , o je-jichž ideologické nezávis lost i je možno pochybovat . Není možné se spo léha t na kval i tu je j ich zpráv o zdejš í pol i t ické s i tuaci , k te ré bývaj í často zdeformované . Zde je též pole č innos t i pro Char tu 77.

Zároveň vás t aké prosíme, abys te zvážili naš i výzvu na intenziv-nějš í č innos t na Slovensku a vzhledem na nedos t a t ečný poče tn í a pro-fes ioná ln í s tav na Slovensku zvážit i o tázku možnost i p ř i j íma t nov*é sig-na tá ře .

Žijeme v době reiativnf demokrac i e a p lura l i ty , pol i t icky nebyl n ikdo p ronás ledovaný , je však otázkou, dokdy ta to s i tuace potrVá. Necí t íme, že by bylo po t řebné pře ruš i t občanskou č innos t na zabezpečení ne-j is tých výs ledků nehotové revoluce. Nevidíme an i důvod, proč by Char-ta 77 měla podn iknou t nepř i rozený a neodůvodněný ak t vlas tní likvi-dace. Znamena lo by to, uzna t u t rpen í a boj života v pravdě za nehodný dovršení svého smyslu , z n a m e n a l o by to, že to co js te dělal i , pocho-pili a v co jste uvěři l i — onen s jednocu j íc í p r inc ip exis tenciá ln í revo-luce — se po pádu j edné z n e k o n e č n ý c h forem to ta l i tn ího zř ízení roz-plynul j ako pře lud , k te rý ve sku tečnos t i n ikdy neexis toval .

Ale děj iny nekonč í ani o minutu dříve, než n a s t a n e soudný den, ne-končí ani potřeba života v pravdě , potřeba osobní zodpovědnos t i a svě-domí. Nekonč í po t řeba očisťování srdcí , k te rou jsme snad v j is tém k rá tkém, a le nebezpečném o k a m ž i k u zapomněl i na sobě vykonávat . Nekončí an i potřeba odvahy vydat svědectví a nemůže konč i t an i po-t řeba Charty 77.

ing. Michal K m Č F A L U Š I

— považuje za pot řebné , aby se Charta 77 vy jádř i la k zákonům o soud-ní a mimosoudní rehabi l i tac i — zákon 87/91 Sb. o mimosoudních rehab i l i t ac ích se d e f o r m o v a n ě vyk ládá a ap l iku je . Char ta 77 by mě-la usi lovat o p lněn í t ěch to zákonů a ř á d n é provedení rehabi l i tac í . Navrhuje , aby se Charta zabývala t a k é o tázkou 3. odboje

Otázka, zda Charta bude nebo nebude by vůbec neměla s tá t , když jsou tady úkoly, k t e r é jsou p rak t i cky pokračován ím toho, co Charta dě la la , pořád před námi .

Jiří P A L L A S (1)

— domnívá se, že v r ámc i j akés i psycho te rap ie Charty 77 by mělo do-jít ke zve ře jněn í agen tů býv. Stb v jej ích řadách

— vyslovuje pol i tování , že c iz incům z ceié Evropy, k teř í Char tě oběta-vě pomáha l i , nebylo poděkováno a ne j sou zváni na významná set-kání

— upozorňu je na záleži tos t kolem Nadace Char ty ve S tockholmu: do-dnes nebylo zveře jněno , an i z doby před l i s topadem 89 ani po něm, odkud chodi ly peníze, kam šly a jak s nimi pan Janouch zacházel . Nadace Charty 77 j edná jménem Charty 77, hodně lidí si to potom plete a jsou z toho problémy.

Miroslav R O S E N D O R F (62/89)

Charta 77 už dnes nen í zapotřebí . Otázka dodržovtání l idských práv je dnes věcí zákonodá rců . Ve FS by neměl sedě t n ikdo s ta r š í 40 let, neboť ti ne j sou za t íženi minulost í .

Charta dnes už n ikoho neza j ímá , svoji č innos t by měla ukončit .

Hana P O N Í Č K A (76/89)

— te l eg ram: drží Char tě 77 palce , aby t rvala i n a d á l e a povzbuzovala.

Ludovit D ! D I (28)

Char ta a cha r t i s t é jsou zázemím a svědomím národa , ješ tě není vy-hráno , pro to Charta 77 musí být, i když v nové podobě.

Pavel L U K E Š (26/89)

Nová č innos t Char ty 77 — musíme bojovat za udržení naš í demo-krac ie a h l ída t jej í dodržování , neboť plat í : „nejsou jako my" .

Pokud se Char ta rozhodne , že skonč í svoji č innost , t ak vznikne ve společnos t i da lš í problém; j akým způsobem kompenzova t její č innost , jakmi le do jde k n ě j a k é m u s p o l e č e n s k é m u průšvihu, j akým by byl např . větší množs tv í h lasů komunis tům ve volbách. Nic víc.

Vladimír P A V L Í K (37/88)

S i tuace na S lovensku je velmi vážná, hrozí n á s t u p d ik ta tury . My, kte-ří tam vedeme boj budeme pot řebovat pomoc. Proto Charta 77 by měla exis tovat . V červenci 1990 jsem byl nucen založit VONS.

dr. K V A P I L Í K O V Á

V naší spo lečnos t i je nespoko jenos t , je to vinou naš ich mocných , kteř í bohužel m n o h d y vyšli z k ruhu Charty 77 — jsou pří l iš sameto-ví. Přecháze j í se z ločiny komunismu.

Požadu jme důs lednou debolševizaci , a t a to důs ledná očista aby byla provedena t aké v naš ich ř adách .

Z projevu Jiřího W O N K Y na sjezdu Charty 77, dne 2. 5. 1992 (56/87)

Začínám slovy Fe rd inanda Peroutky, k t e ré napsa l v roce 1947 — „První věc, k te rou ná rodu je t řeba je duchovni po řádek a uznání , že zlo je zlem. Neodha lené , nepo t r e s t ané , neob j a sněné a omlouvané zlo, je schopno plodit dalš í zlo."

I já si myslel , že po l i s topadu budou ti, k teř í nás pronás ledoval i , za-vírali , vědomě porušoval i z ákony a je j ichž z loč inná č innost n a k o n e c vedla k smrt i Pavla Wonky, po t re s t án i . Bohužel opak je pravdou.

je možné, aby v právním s t á t ě l éka ř Radim Pek, k te rý necha l mého bra t ra zemří t a neposky t l umíra j íc ímu pomoc, dokonce ho necha l sou-dit na po j ízdném křes le n a d á l e vykonával l éka ř skou prax i? Nebo pří-s lušník SNV pan Pavel Vaněk , k te rý se choval obdobně si p ro jde pro-věrkami se slovy „my mu kvůli Wonkovi nebudeme kazi t ka r i é ru" stu-duje dále medic ínu na l é k a ř s k é f a k u l t ě v Hradci Králové. Sadis t ický př ís lušník Zdeněk Urban, k te rý Pavla zmlát i l , n a d á l e slouží. Př ís lušník Vylétal , k te rý mě zmrzači l nebyl pos taven před soud. Soudkyně Hor-vátová, k t e r á umí ra j í c ího odsoudi la v po j ízdném křes le je n a d á l e na svém místě. Bývalý p r o k u r á t o r Doležal, k te rý b ra t r a po léta n e z á k o n n ě s t íha l vykonává s ú spěchem soukromou praxi advoká ta .

Je nu tno vytvoři t t akové zákony, aby soudci , p rokurá to ř i a přís luš-níci StB, k te ř í vědomě porušoval i zákony byli pos taveni p řed soud, byli zbaveni t i tulu JUDr. a nemohl i vykonáva t soukromou praxi advoká ta .

Paviel Wonka napsa l : Právní kul tura může buď vzkvéta t nebo upa-dat . Může být rozd rcena mocí. Máme n e s č e t n á h i s tor ická poučení o vze-s tupu i pádu p rávn í ku l tury . Čím vyšší p rávn í kul turu má národ , t ím více demokrac i e a lepší za j i š t ěn í práva a svobod. Nevytvoří-li nas tu-puj íc í řád p ř i j a t e lnou n á h r a d u za upadlou kul turu a morá lku potom není ž ivotaschopný a p ř ip ravu je si t ím svůj zánik .

Petr C I B U L K A — n e k r á c e n o [25)

Protože svůj projev považuj i za zásadní , tak budu mluvit déle, než t ř i minuty . Na d ruhý s jezd Char ty jsem se nedos ta l , p ro tože StB, k t e r á

byla z j e d n á n a na ochranu tohoto s jezdu mě nepus t i la dovnitř . Takže mám jeden př í spěvek k dobru.

1. Char ta nesp ln i l a svoje pos lání an i před l i s topadem, ani po něm. Zat ímco před 17. l i s topadem míra se lhán í Char ty odpovídala míře se-lhání společnos t i , po l i s topadu si Char ta může s těžovat jen sama na sebe. A záleží na nás, co s Chartou a Char tě dokážeme udělat .

2. Základní omyl v c h á p á n í smys lu dalš í ex is tence Charty je násle-duj íc í : t ím, že z p ros t řed í Char ty 77 přeš la do mocenských s t ruk tu r ta část d isentu , k t e rá byla pro komunis ty p ř i j a t e lná , Char ta se zača la s tyl izovat do ro le vítězů a v ládní větš iny. To zcela zl ikvidovalo jej í kr i t ický potenc iá l , díky k t e rému bylo v minulos t i jej í působení ve spo-lečnost i t ak pozit ivní a p řeměn i l a se ve s t ádo kejvalů, souhlas í se vším, co komunis t é a char tovn í e s t ab i shmen t provede.

3. pokud má mít ex is tence Charty 77 smysl , je třeba jí p řeměn i t z provládní kl iky na n á s t r o j obrany těch, k teř í jsou opět , nebo lépe ře čeno s tá le ještě, u t lačováni nomek la tu rn ími zbohat l íky a s nimi spo-jenou novou eli tou. Pokud Charta v sobě n e n a j d e sílu přes toupi t z po-hod lného v ládn ího rychl íku do opoziční loká lky , nebude jí škoda , když jí rozpus t íme. Přes to se domnívám, že tuto sílu v sobě na jde a doká-žeme Char tu p ř e m ě n i t v n á s t r o j obrany těch, k te ř í jsou potřební .

4. K tomuto s t r a t eg i ckému manévru však Charta musí být př iprave-na vybra t do svého čela lidi, k teř í jsou něčeho tak vel ikého schopni . Když ženy, t ak takové, jako je pí. Hromádková nebo ing. Vidlářová z Brna. Když by to měl být ch l ap a ne onuce, pak někdo f o r m á t u Johna Boka nebo Pet ra P lacáka .

5. V o p a č n é m p ř ípadě budeme svědky da lš ích osudných se lhán í Char-ty. Mám na mysl i n a p r o s t o k o n k r é t n í pol i t ické a morá ln í debakly . Pro osvěžení pamět i zde a le spoň n ě k t e r é z mnoha p ř ipomenu: a j of ic iá lní p r o p a g a n d a d n e s tvrdí, že komunis t i cké zločiny jsou pro-

mlčeny , p ro tože p romlčec í doba se poč í t á od 25. 2. 1948. Je to sp ros t á lež, pro tože p romlčen í lhůty lze počí ta t až ode dne zrušení ús tavního č l ánku o vedoucí úloze KSČ. A Charta 77 k takové lži mlčí .

b) V těch le tech bylo vyneseno 270 000 rozsudků, k t e ré dnes komunis-t ické soudy se sk ř ípo t em zubů rehabi l i tu j í . Jak rehabi l i tu j í , o tom budu mluvit pozděj i . Přes to , že bylo v ČSSR vyneseno 270 000 ne-spravedl ivých rozsudků, n ikdo za ně nenese odpovědnos t . Ani je-den soudce , p r o k u r á t o r nebo bacha ř nebyl za své zločiny volán k zodpovědnost i . Char ta k tomu mlčí a Václav Havel t aké .

c) Je to ješ tě m n o h e m horší . Všichni soudci a p rokurá to ř i , k te ř í mě posla l i pě tk rá t do vězení , zůs táva j í díky pí. Burešové, Ryche tskému a jim podobným dál na svých mís tech a soudí další lidi, vš ichni do jednoho. Také k tomu Charta mlčí.

d) Podal jsem t res tn í oznámen í na všechny es tébáky , soudce, proku-rá tory , bachaře a konf iden ty , k teř í mě ve vězení mlát i l i jako zvíře, ale dnešn í s ame tová d e m o k r a t i c k á p r o k u r a t u r a tyhle z ločince ubrá-nila před spraved lnos t í . In fo rmova l j sem o tom VONS a pros t řed-nictvím 60 000 výt isků naš ich necenzu rovaných novin i veře jnos t . I k tomu Char ta mlčí a Václav Malý, č len VONS, rovněž.

e) Byl př i ja t z ákon o soudních rehabi l i t ac ích ; já ř íkám, že je to zá-kon o a lmužnách . Je to da lš í podvod. Uvězněným je j ako odškodné vyp lácena pouze uš lá mzda. Za léta v komunis t i ckých věznicích v ne l idských p o d m í n k á c h nám tedy náleží jen ušlá mzda. A tu dos t aneme do dese t i let , nebudeme-l i díky inf lac i ješ tě něco do-plácet . P růměrný věk členů k o n f e d e r a c e pol i t ických vězňů je 77 let. Vůči nim je to zvlášť nes toudné . Naši lhář i p rohlašu j í , že pro oběti komunismu peníze ne jsou . Musíme počka t . To jim ovêm nebrán i dávat p r o p u š t ě n ý m es t ébákům odškodné až 150 000 — Kčs. Přitom nezapomeň te , že p řevážná vě tš ina es tébáků slouží dál. Např . v Jiho-moravském kraj i , , kde prověrky prováděl s i gna t á ř Charty 77 Jiří Muller, 75% es tébáků dál slouží. Je to s ta t i s t i cky p rokázáno . Otázka je, kdo pro koho n a k o n e c pracoval .

Na s t e j n é úrovni je ř ada dalš ích zákonů, je j ichž řada je velmi, velmi d louhá , i k nim Charta mlčí.

f) Char ta se nedokáza l a celou svou vahou postavi t ani za debolše-vizaci společnos t i , n e z a j í m á je to. Komunisty je t řeba volat k odpo-vědnost i ne proto, že porušoval i své v las tn í zákony, a le proto, že je dodržoval i . V o p a č n é m p ř ípadě bychom zaruči l i p ř edem bez-t res tnos t všem zločincům, k te ř í uchopí moc v budoucnost i , donut í spo lečnos t p ř i jmout v las tn í z loč inné zákony a ty jim po je j ich svr-žení zaručí bez t res tnos t .

Tenhle z růdný výklad právního s tá tu , tohle svinstvo je t řeba od-mítnout . Ani toho však Charta není s chopná ; lépe řečeno , ne j sou toho schopni svatoušci v jej ím vedení . O se lhán í char tovn iho es tab-l i shmentu bych zde mohl mluvit hodinu. Poslední debakl demokra -cie proběhl p řed n a š i m a očima před něko l ika dny. Byl p ř i j a t zá-kon o pr iva t izačních fondech . Náš sametový p a r l a m e n t odmít l na zak lada te l e pr iva t izačních fondů up la tn i t lus t račn í zákon. Vzhledem k tomu, že 75% těch to fondů je pod kont ro lou StB a zbytek 25% je pod kon t ro lou obyče jné komunis t i cké nomenk la tu ry , a vzhledem k tomu, že větš ina účas tn íků kupónové pr iva t izace dala své kupóny právě těmto pr iva t izačn ím fondům, drž i te lé moci převedl i t ímto zákonem ČSFR do rukou zločinců. I k tomu Charta mlčí.

Ještě k Václavu Malému. Za pos ledn ích dva a půl roku jsem ho n ikdy nes lyšel ve ře jně p ro tes tova t pro t i čemukol i z toho, o čem jsem tu teď mluvil.

Zcela na závěr . Koncen t race agen tů StB v ř adách Charty je nadprů-m ě r n ě vysoká. Pokud chce Char ta 77 asp i rova t na důvěryhodnos t , musí prověř i t své mluvčí k provedení lus t rac í všech s igna tá řů a p lošné zveře jněn í výs ledků. Pokud zde př í tomní neagen t i StB ten to základ-ní požadavek nedokáž í prosadi t , pak odmí tám se t rva t ve společnost i kon f iden tů a svů j podpis Charty odvolávám.

F. S T Á R E K — techn ická poznámka [14]

Tady už něko l ik rá t padlo — lus t race Charty 77. Mám návrh , j akým způsobem by to šlo podle toho dě ravého lus t račn ího zákona provést . Stá lo by to Chartu 350 000,— Kčs, p ředes í lám.

Mluvčí Char ty by požádal i všechny s igna tá ře , aby si s dvěs t ěkoruno-vým ko lkem požádal i FMV o v las tn í lus t raci , a opis výs ledku nebo ko-pii by poslal i mluvčím Charty. Mluvčí by po tom zveřejňoval i , od koho výsledky nedosta l i .

Miroslav B U D Í K

Chartu jsem podepsa l , protože jsem doufa l , že pomůže i zdravo tně pos t iženým, j ako jsem já. Je mi n e s m í r n ě smutno z návrhů, aby se Charta 77 rozeš la , prosím vás, abys te to nedopust i l i .

Otka B E D N Á Ř O V Á (1)

dopis — čte GRUNTORÁD

Omlouvám se, že jsem nepř i š l a mezi vás. Je mi líto, a le brání mi n ě k t e r é důvody, k t e r é považuj i za velmi významné .

Doufala jsem totiž, že Char ta 77 bude mít odvahu podívat se prav-divě i na sebe s a m u i svou v las tn í m i n u l o s t i dobu současnou. Upozor-ni la jsem ve svém vys toupení na loňském s jezdu Charty 77 na někol ik problémů, k te ré t r áp í mne a podle ohlasu na mé vys toupení i velkou čás t s igna tá řů Char ty 77. Když jsem si nyní , po roce, če t la svů j loňský d iskusní př í spěvek a Petici občanů Federá ln ímu sh romážděn í ČSFR, k te rou jsem spo lupodepsa la , z j is t i la jsem, že bych dnes mohla p řednés t sněmu totéž. Nic se nezměni lo . Ani v Chartě, ani v mých ná-zorech. Zdá se mi tedy zbytečné opakova t to, k čemu jsem se už jed-nou vyjádř i la . Tehdy byl m ů j př íspěvek v diskusi označován za nejvý-razně j š í a měl vel iký ohlas . Není to tedy jen moje s tanovisko. A tak

prosím o prominut i a zdravím všechny s t a t ečné , kdo ch tě j í sku tečně v pravdě také sami žít.

OřAra Bednářová

Pří/o/iy.- 1 text mého vys toupení na s jezdu Charty 77 Dopis Federá ln ímu sh romážděn í Pet ice

30. 4. 1992 Otka Bednářová Have lská 21 Praha 1

Považu/í za n v f n é se vy/ádřH Ar něAro?:Ara, pod?e mého ndzorM, zásad-ním o íázMm. '

1. Především minulost Char ty 77. Většina z n á s podepsa la Prohlá-šeni Charty 77, s t á la za ním, snaži la se, každý podle svých sil, při-spívat k tomu, aby Proh lášen í nebylo jen deklara t ivn í , ale aby se ta-ké nap lňova lo sku tky . Jak se to dař i lo , n e t r o u f á m si posuzovat . Veřej-nost se k nám ve své vě tš ině nepř ida la , a le urč i tě j sme vyslovovali názory a s t anov i ska z n a č n ě ve lkého p rocen ta ná roda . Tím jsme ovliv-ňovali a ovlivnili i událos t i ze 17. l i s topadu, př i spě l i jsme k rozbit í to ta l i tn ího režimu. To je u rč i t ě tak. Dnes je mnoho char t i s tú př ímo ve vedoucím pos taven ích a je mi up ř ímně líto, že musím v n ě k t e r ý c h pří-padech kons ta tova t , že si rych le zvykli na m a n ý r y lidí mocných . Do-mnívala jsem se, že tak , jako jsme vydržel i pol ice jní nápory a těžkou s i tuaci v období d isentu , že budeme jako s igna tá ř i Char ty 77 j edna t i po 17. l i s topadu, to z n a m e n á , že každý z n á s dál tam, kde působí, t am kde bydlí, tam, kde žije, bude Chartu 77 r ep rezen tova t svbu skromnos t i , svou upř ímnost í , svou o tevřenos t í , svou to le ranc í a snahou p rospě t dobré věci. Bojím se, že to tak není . Proto tady chci ape lova t na všech-ny s i g n a t á ř e Char ty 77, aby si uvědomil i , že změnou režimu pro ně nic nekončí , dokonce bych řek la , že sp íš zač íná , protože teď m a j í ti, kdo jsou v pos tavení mocných ukazovat , jak se chovat a jak j edna t v dneš-ních podmínkách . Podle mne je to ná š úkol, to co jsme h lása l i t a k é uvést do života. 2. Z toho důvodu považuj i Char tu 77 dál za n e s m í r n ě významné hnu t í i pro budoucí časy.

Navrhuj i , aby pokračova la ve své č innost i a i když v současné době mnohdy neví jak to, co prož íváme dnes nen í tak růžové a nekr i t izo-vate lné , aby se k s i tuaci n e m o h l a Charta 77 dál vy jadřovat , aby nemoh-la dál usi lovat o všechno, co si v zák ladn ím Proh lášen í p ředsevza la .

Rozhodně jsem prot i rozš i řování Char ty 77 — to z n a m e n á jsem prot i tomu, aby se Char ta rozví je la tím směrem, že by své Proh lášen í ješ tě dnes a v budoucnu nabízela k podpisu da lš ím občanům. Charta 77 m á

své významné h i s to r i cké místo — signovai i j sme ji za nesmí rně složi-tých podmínek s t ím, že si za to poneseme důs ledky . Dnes jsou pod-mínky jiné, s igna tá ř i dalš í by ovlivnili z n a č n ě význam Charty 77, sní-žili by ho. Pokud by měly být zř izovány Kluby Charty a rozšiřování s igna tá řů , v y j a d ř u j i svů j zásadn í nesouhlas ! — Dnes jsou docela j iné podmínky, nes rovna te lné , nemohla bych tu to koncepc i vůbec př i jmout . Pokud se to n ě k o m u jeví j ako ve lká př í lež i tos t k č innost i Charty 77, k oživení č innost i Charty, pak já jsem rozhodně prot i budování zase n ě j a k é o rgan izace s mi l iónovým členstvím. Je dost j iných možnost í v dnešn í d e m o k r a t i c k é společnos t i , kde mohou lidé působit — není potřeba, aby se s ta l i s igna tá ř i Charty.

3. Jak se dovídáme, jsou mezi námi s igna tá ř i , k teř í spolupracoval i se S tá tn í bezpečnost í , mnozí dokonce za odměnu .

Žádám je, aby mezi ná s nechodi l i . Zároveň žádám, abychom př i ja l i usnesení , že se j ako Charta 77 n e c h á m e lus t rovat a jména všech spolu-pracovníků StB, až na zemře lé s igna tá ře , zveře jn íme zceta o tevřeně .

Co m n e vede k tomuto požadavku : Charta 77 měla předevš ím svůj morá ln í význam. Neměla by ho ztra-

tit an i v budoucnu. Ti, kdo spo lupracova l i se S tá tn í bezpečnost í n á s všechny os t a tn í pošpini l i . Všeobecně se o n á s dnes n e p ě k n ě mluví, píše, a td . Otevřeme kar ty . Vždycky jsme se vyznačoval i o tevřenost í a t to bylo sebebolavějš í . I dnes je to naše povinnost . Snad nemusím při-pomínát , že mi n e j d e o žádnou mstu, nebo hon na ča rodě jn ice . Ale pokud se n e v y p o ř á d á m e sami se svou minulos t í i po té horš í s t r ánce , pak n e m á vůbec smysl , abychom pokračova l i jako Char ta 77 v dalš í č innost i . Pak by bylo na mís tě ji ihned ukonči t . Vytýkáme Komunis-t ické s t r aně , že se n ikdy ješ tě nedokáza l a př iznat ke své hrozné mi-nulost i . Chceme se snad chova t s t e j n ě ? Naše p rogramové Pro-h lášen í se s t akovým j ednán ím nes lučuje . Žádám tedy proto lus t race a zveře jněn í všech k rom zemře lých . Už proto, že mnozí z nás zapla t i l i t aké životy pro své n e k o m p r o m i s n í pos to je , mnozí u t rpě l i na zdraví , a ve lká čás t s i gna t á řů proži la opravdu těžké období, vče tně různých osobních t ragédi í .

Nechci dál f igu rova t j ako s i g n a t á ř k a Char ty 77 s těmi, kdo spolu-pracoval i s StB.

8. 2. 1991 Otka Bednářová. Havelská 21, P raha 1 — 110 00 teleí . : 26 42 28

Věra T O M A N O V A [61/88)

Kredit cha r t i s tú upadá , vinou č innos t i char t i s tů , k te ř í jsou v důle-ži tých funkc ích , nebo t ve všem, co se od l edna udě la lo je polovičatost .

Jako prv*ní schvá lený zákon v pa r l amen tu mě! být zákon o době ne svobody, k te rý by odsoudi l vládu zločinu a zločin v naš i zemi a záro-veň odsoudil t akové ins t i tuce , j ako je StB, j ako z loč ineckou organizaci . V tomto z á k o n ě mohlo být i uznán í 3. odboje.

Prosím ty z vás, k te ř í kand idu je t e a budete zvoleni, abys te ná s nenabáda l i k amorá lnos t i , cynismu, lhos te jnos t i ke s p á c h a n ý m zloči-nům. Zasaďte se v novém p a r l a m e n t u o k o n e č n é p la tné z á k o n n é odsou-zení bývalé vlády z loč innos t i a zločinu. V tom vidím důvod t rvání Charty 77 a její smysl .

dr. Emil L U D V Í K [1]

předseda Masarykova d e m o k r a t i c k é h o hnut í

— výzva k navázán í na masa rykovskou human i tu a demokrac i i , snaží-me se, vést mladou generac i pomocí pedagogů, aby si masarykov-ských pr inc ipů vš ímala .

— jsem pro to, aby Charta 77 dále žila a působila, a aby p. Havel byl i nadá le p rez iden tem, přes to , že v něk te rých věcech je jeho huma-nismus a idea l i smus př í l išný. Je pot řebné , aby Charta byla i n a d á l e a zau j íma la svá s tanoviska k současné s i tuaci .

F ran t i šek B U B E N Í K

Charta a í ž i je dál .

ing. Jaroslav C U H R A (80/f

— věcná poznámka

K návrhu zákona o p ro t ikomunis t i ckém odboji, k terý byl podán dne 14. 11. 1991: 13 pos lanců FS — s igna t á řů Charty 77 — nedoporuč i lo zařazení ,

2 pos lanc i ČNR byli proti , a pouze 4 pos lanc i FS — char t i s t i — byli pro toto za řazen í .

Josef A D Á M E K [28] j

Navržený p rog ram Charty 77, k te rý je v mate r iá lech pro toto se tkán í je dobrý, a le chybí v něm otázka rodiny. Dále o tázka obnovy dě j inných fak tů , kont inui ta byla p ře rvána . Dále považuj i za důleži té , abychom měli svůj t isk.

Tibor N O V O T N Ý [62/89]

Bylo by n e s p r á v n é Chartu 77 rozpust i t , nebo ukonč i t její č innost . Char ta musí žit a je]í č innos t by měla být ve spo lečnos t i m a r k a n t n í , pro tože to to období ]e obdobím, kdy my bychom se rozpust i l i a j iní se spo ju j i a u tužuj í . My se nesmíme rozbít, a le zkval i tn i t a rozproudi t ži-vot v reg ionech .

Ti, k te ř í však ch tě j í odej í t , nechť odejdou.

Miloslav M A R E Č E K — t e l e g r a m [37/88)

Od včere j š ího dne pokraču j i v p lném rozsahu v p ro tes tn í h ladovce . Zdraví s i g n a t á ř Charty 77 Miloslav Mareček.

[Z dopisu pí. j á rky Drobcové z D m a ) :

V den, kdy bude p rob íha t Váš s jezd budu drže t h ladovku, na pod-poru sp lněn í požadavků p a n a M. Marečka , 64. den.

Prosím Vás všechny na tomto s jezdu, p ř ič iň te se o to, aby se poža-davky p a n a Marečka začaly řeši t .

Neber te h ladovku jako vydí rání a ná t l ak , h ladovka je totiž boj, boj s l idmi, se k te rými už ne lze j inak, je to spíš začá tek bezmocnost i .

Vaše j a rka Drobcová

Lubor K O H O U T [26/89]

Nevidím důvod, proč se rozděl i t do sekcí a k j e d n o t l i ^ m problémůn mluvit v sekc ích . Tímto v pods ta t ě zase nic nevyřeš íme. Je čas rozhoc nout t ady a dnes , a nečeka t , jak d o p a d n e m e po volbách.

Char ta dnes n e m á smys l a morá ln í kredi t . To je i věcí mluvčí' . .! neboí se n e v y j a d ř u j í k ak tuá ln ím problémům.

Antonín K Ř Í Ž — HOS

H O S pozdravu je s e t k á n í s i gna t á řů Charty 77. V našem životě, v hospodářs tv í , ku l tuře , průmyslu se t rváva j í nomen-

k la tu rn í kád ry z minulos t i , a konsol idu j í se. To vytvář í současnou ne-spoko jenos t spo lečnos t i . Proto n e ř e š m e o tázku , zda být či nebýt Char-ta 77, a le d e j m e se dohromady , pode jme si ruce, a ř ešme tuto o tázku společně .

<

Jan D U S (27)

Char t i s té musí pokračova t v práci , a l e mě!o by doj í t ke změně ná-zvu Char ty 77. Zároveň je po t ř ebné si dá t nová pravidla . Char ta 77 by se měla ob rá t i t na ve ře jnos t j akýmsi k š a f t e m , jak se o něm zmiňu je R. Palouš v Listech. Navrhuj i : 1. Aby sepsán í k š a f t u Charty 77 bylo u loženo [opět ve smyslu jedno-

ho návrhu R. Pa louše] první t roj ici mluvčích, tedy ]. Hájkovi . V. Hav-lovi a L. Hejdánkovi . Ti tři aby si př ibra l i pomocníky , mezi k terý-mi by neměl chybět Radim Palouš.

2. Aby dnešn ím mluvčím Charty 77 bylo u loženo sezva t sněm s igna tá-řů Charty 77 v kvě tnu 1993, a ten to sněm by ten předložený k š a f t posoudi l . Teprve po rozhodnut í o t ěch to věcech aby se zača lo jed-na t o p rav id lech nové Charty a jej ím názvu.

John B O K (8) — N e k r á c e n o [8)

Polemika o tom, jestl i Char ta 77 ano nebo ne mi p ř i padá p ř ine jmen-ším zaváděj íc í . Kámenem úrazu je chyběj íc í dobrá vůle se podí le t na p rác i Charty. Tato vůle nechybě la l idem, k te ř í Chartu založili a vypra-covali t ehde j š í dokumen t , a k teř í r i skoval i vše, co nás ledovalo . Risko-vali r epres i moci, rozbí jení rodin a d o k o n c e donucení , aby tu to zemi opusti l i .

Já bych r ád p ř ipomněl z celé Char ty ma l inký úryveček: Charta 77 vyrůs tá ze zázemí sol idar i ty a přá te l s tv í lidí, k te ř í sdí le j í s t a ros t o osud ideálů, s nimiž spoj i l i a spo ju j í svůj život i práci . Char-ta 77 není organizac í , n e m á s tanovy, s t á l é o rgány a o rgan izačně pod-m í n ě n é členství . Patř í k ní každý, kdo souhlas í s její myš lenkou , účas t -ní se její p ráce a p o d p o r u j e ji. Chce sloužit obecnému zá jmu , j ako mno-hé podobné občanské iniciat ivy v různých zemích n a z á p a d ě a vý-chodě.

V té době v západn í ch zemích exis tovala demokrac ie , j ako exis tu je dodnes , na rozdíl od naší p seudodemokrac ie . A n i cméně se v t omto do-kumen tu odvo láváme na obdobné nebo s t e jné seskupen í občanů, k te ř í usi luj í o dohl ížení na dodržován í l idských a občanských práv a o úsilí , aby ta to p ráva byla akcep tována . N a j e d n o u dě láme, jakoby něco tako-vého v té to zemi nebylo po t řeba , pro tože m á m e pol i t ické s t r any , proto-že máme jakýs i pol i t ický p lura l i smus , p ro tože m á m e své p řá t e l e v par -l amentě . na Hradě apod. Je to blábol.

Jsme obyče jnými lidmi, j eden vedle d ruhého a jsme chybuj íc í . A jako chybuj íc í , tím, že se d o s t a n e m e do pol i t ické moci, z ač ínáme n ě k t e r é věci přehl íže t . A pro tože je z a č n e m e přehl íže t , je pot řeba , aby tu byl mravní a morá ln í h las , k te rý na to bude upozorňovat .

Já Jsem zažil n ě k t e r á j ednán í v p a r l a m e n t e c h a chtě lo se mi zvracet . Myslím, že odvolávání se na to, že nám tady f u n g u j e jakýsi pa r l amen t , v k te rém, jak všichni dobře víme, v íceméně převáží ta do ruda nebo růžová zaba rvená s t r ana , vždycky poškozu je a zpochybňu je zákony, k te ré by měly sku t ečně posi lovat demokrac i i , t a k nevidím důvod, p roč by neměla Charta dá le exis tovat .

Na závěr úryvek od Václava Havla — Poli t ika a svědomí: [ rád bych to p ř ipomenu l ) Ukazuje se, že pravda a mravnos t mohou zak l áda t nové východisko

poli t iky a mohou mít i dnes svou nespornou pol i t icku sílu. Varovný h las jed iného s t a t e č n é h o vědce, obkl íčeného kdes i v provincii v terori-zovaném poš tvaném okolí , je s lyšet p řes h r an i ce kon t inen tů a oslo-vuje svědomí n e j m o c n ě j š í c h tohoto světa , víc, než jsou ce lé brigády námezdn ích p ropagand i s tú sto oslovit sami sebe.

Ukazuje se, že t ak veskrze osobní ka tegor ie , jako je dobro a zlo, ma j í s t á l e svůj j ednoznačný obsah, a za j is tých okolnost í jsou schopny o t řás t zdánl ivě neo t řes i t e lnou mocí, s celou jej í a r m á d o u vojáků, poli-ca j tů a by rokra tů [ to „by rok ra tů" zdů razňu j i ) . Ukazuje se, že pol i t ika nemus í navždy zůs t a t p ro fe s ioná lům na t echn iku moci, a že jeden prostý e l ek t r iká ř , k te rý má s rdce na p ravém místě , ctí nad sebou cosi a nebojí se, může ovlivnit dě j iny svého ná roda . Ano, an t ipo l i t i cká po-li t ika j e možná . Pol i t ika zdola , pol i t ika č lověka, nikoliv apa rá tu . Poli t ika, ros toucí ze s rdce , nikoliv z teze.

Není náhodou , že t a to n a d ě j e p l n á zkušenos t musí být č iněna právě zde, na o n é p o c h m u r n é výspě. Za vlády dne je potřeba ses toupi t až na dno s tudny , aby člověk spa t ř i l hvězdy. Když psal Jan Pa točka o Char-tě 77, užil po jmu so l idar i ta o t řesených . Měl na mysli ty, kteř í se odvá-žili vzepří t neosobní moci a pos tavi t prot i ní to jediné, čím dosud dis-ponovali — své v las tn í l idství. Netkví lepší perspek t iva budoucnost i tohoto světa v jakémsi mez iná rodn ím společens tv í o t řesených , kteř í , nezna j í ce h r a n i c s tá tu , pol i t ických sys témů a mocenských bloků, vně Vysoké hry t rad ičn í pol i t iky, neasp i ru j í na f u n k c e a s ek re t a r i á ty a po-kusí se učini t r e á lnou pol i t ickou sílu z f e n o m é n u tak dnes technolo-gickou mocí vysmívaného, j ako je l idské svědomí?

Michal JJY M A Č E K [1]

Přimlouvám se za to, aby Char ta 77 exis tovala dál, a aby existovala pod zavedenou f i r emn í značkou . Bude těžké, aby se to podař i lo tak , aby to bylo smys lup lné . Proč?

Aby Charta smys lup lně exis tovala , tak se po t řebuje dos ta t do s te jné-ho pos taven í morá ln í au tor i ty , k te rou měla dřív. Podaři lo se u va lné část i veře jnos t i , j ednak urč i tým t iskem, j ednak chybami nás samot

ných, vzbudit p řesvědčení , že Charta 77 ( t rochu to přeženu) je bandou fízlú, bolševiků, lidí, bažících po moci a lidí, k te ř í se mezi sebou ne-dokáží domiuvit . Po t řebu jeme tyto věci n ě j a k ý m způsobem p řekona t . A do budoucnos t i t aké dokáza t zpracováva t věci, k te ré si vš ímaj í pří-tomnost i i budoucnost i , ak tuá ln í věci, věci koncepční , ř e k n ě m e na úrovni Římského klubu, nebo j iných podobných pol i t icko-nepol i t ických inst i tucí .

ing. Václav Ž A K [8)

Zdá se mi, že jsou zde dvě roviny. Jedna, k t e rá se pokouší udrže t Chartu v tom jej ím původním poje t í , tzn. že to byia morá in í inst i tuce.

Ta d ruhá skup ina , k t e rá tady mluví, je skup ina , k t e r á chce prosadi t v pods ta tě poje t í j akéhos i zúčtování s minulost í . Je to skupina , k t e r á p rosazu je vylučovací pr incip . Myslím si, že jsou to dvě dost i odl išné koncepce a těžko může Char ta dál fungova t , dokud v t o m t o zák lad-ním poje t í n e d o s á h n e jakéhos i konsensu .

Já bych se př imlouval za to — protože v Chartě je č i n n á spous ta lidí, k teř í jsou dnes ak t ivn í v pol i t ickém životě (vče tně mě) — aby Char ta 77 (pokud se s t a n e ins t i tucí ) pozas tavi la č lens tv í všem l idem, k te ř í jsou č inní v ak t ivn ím pol i t ickém životě. Tím p á d e m se uvolní p ros to r pro to, aby č innos t Char ty nebyla t a h á n a na jednot l ivé s t rany , podle toho, jak je to výhodné té k t e ré pol i t ické reprezen tac i . A Char ta by měla mít volené o rgány — já j sem ochoten to napsa t — s t ím, že ins t i tuce mluvčích by zůs ta la j ako důleži tý poradn í orgán . Ale nesou-hlas ím s panem Radimem Paloušem, že by o budoucnost i Char ty měl i rozhodovat původní tři mluvčí. Char ta není , nechc i ř íct h račkou , a le t ím, co by pa t ř i lo j im. Char ta pa t ř í s i gna t á řům. A o té budoucnost i by měli rozhodnou t s igna tá ř i . 2e se dříve v Char tě neh lasova lo podle mne s k u t e č n ě nen í a r g u m e n t e m . Mělo by se sku t ečně a z ře jmě korespon-denčn ím způsobem zaj i s t i t r ep rezen ta t ivn í vy jádřen í char t i s tů k bu-doucnost i Char ty 77.

Miloslav V A Š Í N A (5)

Po minu lém s jezdu vfe s jezdovém palác i jsem odj ížděl do svého do-mova s p řesvědčen ím, že Charta pozbývá svého smyslu. Za ten rok se udály m n o h é věci, p řemýš le l j sem a dnes si myslím, že jsem se mýlil . Mám za to, že Char ta 77 má do budoucnost i svůj hluboký smysl , po-kud ovšem bude tím společens tv ím, k t e rým byla na začá tku . To zna-mená , že nebude suplovat ve spo lečnos t i j iné orgány , nebude se po-koušet debolševizovat , nebude se pokouše t lus t rovat , a le bude na to l ik mravně a m o r á l n ě pravdivě h luboká, že ve svých ř a d á c h unese i ty,

kteř í se n ě j a k ý m způsobem v minulost i provinil i , se lhal i , poklesl i ; a bude pokračova t v tom, na čem Char ta s tá la , tzn. z jevovat , být zjevo-vate lkou pravdy. To je to, co by mělo smys l ve spo lečnos t i i dnes , protože nebudeme n ikdy na takové úrovni, abychom mohl i říci, že j sme vůči p ravdě splni l i s t op rocen tně všechny svoje úkoly. Bude-li Char ta t ímto do budoucna , mi lerád v ní budu dál pokračova t a dám jí veškeré síly svého života.

ing. Zbyněk M I Č K A (49/89)

Mluvčí Charty byly doposud ze známých důvodů jmenovaní , za minu-lého režimu nebylo možno je volit. V dnešn í době si musíme vybudo-vat vn i t řn í demokra t i ckou organizaci , podle pr incipu, k te rý nemus íme vymýšlet , ty to pr inc ipy jsou známy.

Navrhuj i , abychom už dnes zvolili nové mluvčí, podle návrhů , k t e r é vzejdou z p léna . Pakl iže by to to nebylo možné , navrhu j i uloži t s táva-jícím mluvčím svola t dalš í s jezd Char ty 77 v prosinci , kde by mluvčí na př íš t í rok byli tedy zvoleni.

Jan S T E R N [80/87)

— t echn ická p o z n á m k a Já m á m z OF i z HOS své zkušenos t i s těmi to rychlými h lasováními .

1. něk te ř í l idé už odešl i 2. takovou věc je t řeba p rod i sku tova t

Toto s Chartou 77 n e m á vůbec nic spo lečného , to je pokus o urči tý převra t a já žádám, abychom si k t ěmto dvěma koncepcím, k te ré se tu vytvořily, vyžádal i k o r e s p o n d e n č n ě od všech s igna tá řů s tanoviska . Aby tedy mluvčí provedl i ko re spondečn í průzkum, jest l i důvě řu j eme Václavu Havlovi a Ladislavu Hejdánkovi , aby př ipravi l i nový koncep t Charty.

Blanka S A D Í L K O V Á

Myslím, že dnešn í den byl za j ímavý a i hezký. Pro lidi je n e s n a d n é se o r i en tova t , a tak naše s tanoviska budou právě

t e d po t řebná . Jako pro t iváha dobře o rgan izovaných přesvědčovacích akc i komunis tů .

Char ta by měla pokračova t .

pluk. František S V A T U Š K A [28]

Nesouhlas ím s n á v r h e m Chartu 77 rozpust i t . Proč n á s nezl ikvidovali es tébáci v době to ta l i ty? Byli j sme s i lní a pevní, jednotn í .

Navrhuj i , aby název Char ta 77 zůstal . Charta je pod t ímto názvem známa předevš ím v cizině.

Charta má úc tu a kred i t , a já děkuj i p rez iden tu Havlovi, prof. Háj-kovi a zemře lému prof . Patočkovi za to, že vůbec přišli s myš lenkou ji založit .

Karel K O Ř Í N E K

Když j sem se 18. tedna 1977 př ih lás i l k Chartě, dal jsem dr. prof . Hájkovi něko l ik dokumen tů , pod textem „Ukradené dí tě" . Je za j ímavé , že za celé období t ěch 19 le t s t a rý rež im neudě la l nic, a le ješ tě smut-ně jš í je, že nový režim za nece l á 3 léta neudě la l a le l au t r nic.

Chtěl bych z tohoto mís ta ješ tě poděkova t všem těm z vás char t i s tů , k teř í js te v době, kdy my j sme byli tř i a půl roku v i legal i tě př ispěl i — mohl bych jmenova t : je to pá t e r Václav Malý, Tomáš Hradí lek — ne-jsou zde vš ichni př í tomni , a a í mi prominou, že n e m o h u jmenova t všechny, bylo vás hodně , k te ř í j s te př i spě l i a lespoň k tomu, že jste zmírni l i naš i s i tuaci .

Jsem proto, aby Char ta zůs ta la , aby se název neměni l .

Milan H O Ř Í N E K (8)

Přej i si, abychom zůsta l i j ednotn í .

Jiří M A T O U Š E K (26/89]

Příspěvek k otázce budoucnosti Charty 77.

Píši tento svůj p ř í spěvek v sá le ŮKD2, kde probíhá již t ře t í s e t k á n í s i gna t á řů Char ty 77. Je jasné , že se zde o p ě t nedosáhne zásadn ího roz-hodnut í o budoucnos t i tohoto občanského hnutí , Navrhuj i zde v písem-ném př í spěvku nás ledu j í c í p rognos t i cké řešení , k t e ré má šanci pohnou t s touto d louhot rva j íc í pa tovou si tuací .

N á v r h :

1. Je z ře jmé , že t aková to s e t k á n í nemohou jasně rozhodnout o bu-doucnos t i hnut í .

2. Navrhuj i p í semně obes la t fo rmou a n k e t n í h o l ís tku všechny s igna-táře , s j a sně fo rmulovanými návrhy , řeš íc ími budoucnos t hnutí . (Tuto metodu bylo možno použít i na tomto se tkán í . ] a) Pokračova t v původní č innos t i Ch 77, např . s j asnou drobnou úpra-

vou názvu, j ako Nová Charta 77 apod. b) Založit nové občanské hnut í , navazuj íc í a vycházej íc í z t rad ic Ch 77,

o p a t ř e n é zcela novým názvem, který by symbolizoval i nový směr č innost i tohoto nového hnut í .

c) Možnost nepř ih l á s i t se z j akéhokol i důvodu k výše uvedeným bo-dům.

U bodů a) a b) by byly adresy ga r an tů i o rgan izá to rů těch to směrů činnost i , j imž by posílal i své podpisy, s tvrzuj íc í př ís lušenství k tomu či onomu směru , nyně j š í s igna tá ř i Ch 77. Skupina c) by pochopi te lně žádnou č innos t nevyví je la .

Po té to p ředběžné „se lekc i" h lavních myš lenkových proudů by do-šlo k s a m o s t a t n ý m se tkán ím s igna tá řů obou těch to směrů . Tato se tkán í by měla již j i s tě k o n k r é t n ě j š í podobu, neboí by byly z ř e jmé je j ich h lavní zásady , j akými f o r m a m i by ta to hnu t í pracovala a pod jakou „h lav ičkou" ch tě j í t a to s t a ronová uskupen í pracovat . Tato se skupen í by se j istě snáze dohodla i o da lš ím p ř ípadném př i j ímání nových členů, o svých o rgan izačn ích s t ruk tu rách a bylo by i snažš í rozhodnout o lust-rac ích všech č lenů.

Toto řešen í lze p ř í p a d n ě rozšíř i t či doplni t . Pokusím se dá le j ako au to r návrhu o jeho zdůvodnění . Nelze n ikoho nut i t , aby dá le pokračoval či nepokračova l v č innost i

Charty 77. Char ta 77 se jeví v dnešn í době j ako názorově nap ros to roz t ř í š t ěné

hnut í . P ř ík ladem lze uvést volání po debolševizaci Charty 77 jako ta-kové a spo lečnos t i jako ce lku . To přece původní Charta 77 nemůže prosazovat , když jej í ř ady tvoří, podle mého odhadu, z 50 % bývalí, v minulos t i i vysoce pos taven í č lenové KSČ.

V p ř ípadě vzniku nové n á s l e d n i c k é o rgan izace je nu tné , aby prová-děla takovou č innos t , k te rou by oslovila širší občanskou společnos t , avšak pod úp lně novým názvem a nesnaž i l a se na nových zák ladech využívat jakés i neu rč i t é popular i ty jména Charta 77. Musela by se po-kusit z í ska t si svou č innos t í nový, ničím n e p o z n a m e n a n ý image.

Na závěr se z to tožňu j i s vys toupením p. Rejchr ta a Rosendorfa z Ostí nad Labem.

Závěry z jednání sekcí 1. SEKCE:

„O S M Y S L U C H A R T Y 7 7 '

— g a r a n t : Bohumír Janát

1. sekce j ednán í III. snčmu Charty 77 měla témat ický název „O smys-lu Char ty 77" a byla f a k t i c k ý m pokračován ím všeobecné rozpravy z do-poledního průběhu sněmu. Během této sekce se usku tečn i l a živá, místy bouřl ivá d iskuse , jež se zda leka n e d o k á z a l a v těsna t do časového limi-tu dvou hodin. Mnoho s igna t á řů projevovalo zá j em a s ta ros t o budouc-nos t Char ty 77 a cít i lo po t řebu vy jádř i t se k věci. Diskuse se jen v malé míře týka la f i losof ických otázek, mnohem více v ní šlo o záleži tost i p r ak t i cké morá lky a k o n k r é t n í c h pol i t ických sporů. Hovořit o konkré t -ních závěrech j ednán í 1. sekce by bylo nepoct ivé: jed iným závěrem, k te rý lze vyvodit , je sku tečnos t , že věc smyslu Charty 77 je pro mnoho lidi navýsost živá a ak tuá ln í .

Budoucnost Charty 77 lze podle návrhu Radima Palouše otevří t kro-kem, v němž tři původní mluvčí Jiří Hájek , Václav Havel a místo ze-snu lého Jana Pa točky Ladislav He jdánek zkonc ipu j í p rohlášen í , v němž vyjádř í pos lán í Char ty 77 v hor izontu z m ě n ě n é pol i t ické s i tuace v naší zemi i ve světě. Tito tři by tedy měli říci, co a jak dál anebo napsa t závěť [ „ k š a f t " ) Char ty 77 a text tohoto p roh lášen í předloži t s igna tá -řům. Návrh R. Palouše jsem doporuči l jako rozumné východisko z jed-nán í 1. sekce , avšak z n a č n á čás t účas tn íků vyjádř i la s t ímto náv rhem nesouhlas . Miuvčím tohoto d issentu se s ta l Pet r Cibulka, jehož zák ladn í teze — pakl iže jsem ji dobře pochopi l — zněla , že Char ta své histo-r ické pos lání nesp ln i la a n a o p a k se mu v j ednán í n ě k t e r ý c h svých mo-censky exponovaných s igna tá řů v j istém smyslu zpronevěř i la . Vzhle-dem k tomu, že Pe t r Cibulka projevoval opravdu živý z á j e m o smysl Char ty a že jeho vys toupení v dopo ledn í část i sněmu vyvolalo u zúčas t -něných ne j s i lně j š í pozi t ivní odezvu, navrh l jsem v ús tn ím zhodnoce-ní 1. sekce , aby tři původní mluvčí při koncipování ak tuá ln ího pro-h lášení Charty 77 přizval i ke konzul tac i osoby a názory , jež r ep resen-tují ducha h ledán í , kr i t iky a d issentu . Fak tem je, že p ředs tava spolu-práce Václava Havla a Pe t ra Cibulky vyvolala v sá le zprvu nesmělý pot lesk p řeh lušený vlnou i ron ického veselí.

Za n e j p o d s t a t n ě j š í vh lad Charty 77 do pok ladn ice národn ích a mož-ná i světových hodno t p o k l á d á m schopnos t tohoto společens tv í pře-

kona t zdánl ivě f a t á l n í a nep řek roč i t e lné rozpory a an imozi ty polit ic kého a duchovního života mravn í velkorysost í , nesobeckost i , dobrou vůlí a poukazem k čemusi vyššímu. To dáva lo Char tě 77 svobodu od úzkost í , s t a ros t í a obav, jež s sebou čas to nese vůlí k moci nesený poli-t ický p roces a p rávě ta to svoboda za ložená v úsil í o život v p ravdě je čímsi navýsost cenným, co by se nemě lo z t ra t i t v nových rozbězích pol i t ických a h o s p o d á ř s k ý c h mechan i smů. O pravdě nelze h lasovat [Pa točka ) , a pro to an i demokra t i cký akt , jenž by Chartu rozděl i l na větš inu a menš inu n e z j e d n á jasno ve věci smys lu tohoto společenství . V moř i po l i t i ckých t ak t ik , intr ik a s t ra tegi í , jež zap lavuj í n á š osobní 3 spo lečenský život, by Charta 77 měla být os t růvkem, z něhož lze věci nahl íže t „sub spec ie ae t e rn i t a t i s " či v „absolu tn ím hor izon tu" a v oprav-dové úc tě k čemusi vyššímu.

Vzhledem k tomu, že ne lze rez ignovat na možnos t dorozumění a konsensu mezi těmi, kdo věc Charty 77 berou dosud jako svou vlastní , je t řeba vyt rva le usi lovat o tvořivý, rozpory p řekonáva j í c í dialog uvni t ř tohoto společens tv í . Jako j eden z k o n k r é t n í c h kroků doporuču j i přizvat Pe t ra Cibulku k s e tkáván í kolekt ivu mluvčích Charty 77.

Bohumír Janát

2. SEKCE: „O TOLERANCÍ" pro menšiny a „PRO DIALOG'

— garan t : Helena Klímová

Bylo zde k o n s t a t o v á n o různými l idmi, že způsob, podle k te rého Char-ta žila v dobách p řed l i s topadových , není možno v současné době do držovat , je zapot řebí , aby Char ta povsta la v n ě j a k é nové podobě.

Dále jsme hovoři l i o tom, že je zapotřebí , aby se r e f l ek tova ly ne j enom různé pol i t ické pos to je , a le t a k é ex is tenc iá ln í pocity společnost i .

Velmi pods t a tný h l a s se ozýval od lidí ze Slovenska — s igna tá řů ze Slovenska, kde ta s i tuace demokra t i ckých sil je velmi oh rožena a s lyšel i j sme m n o h o velmi k o n k r é t n í c h a d ras t i ckých př ípadů. Na p řán í p. Pavlíka jmenu j i a l e spoň př ípad okresn ího p r o k u r á t o r a dr. Vladimíra Koníka, k te rý je p ronás l edovaný za to, že vystoupil na konfe renc i o z ločinech komunismu.

Mluvili jsme o lus t rac ích , vyskyt l se názor , k terý va ru j e před ploš ným zveře jněn ím.

Bylo mi líto, že nedoš lo n a n a š e původní téma, t j . menš iny a říkali jsme si, že bychom tomu měli věnovat da lš í práci . Ci-li: kdo by měl zá jem pracova t na s i tuaci menš in u nás . tak bude vítán, v sekci , ke k t e ré jsme se př ih lás i l i : J. Š tern , J. Vohryzek, já a další .

Z P R Á V A Z N Á S L E D U J Í C Í S C H Ů Z K Y

— zapsa la : Helena Klímová

DIALOG MEZI SKUPINAMI — VÝBOR CHARTY 77 PRO PREVENCI NEPŘÁTELSTVÍ A RASISMU A PRO POROZUMĚN!

MEZI LIDSKÝMI SKUPINAMI

se seše l dne 22. června na žurf ixu v L1BRI PROHIBITI.

Výbor vzešel ze s ekce podobného jména zas toupené na pos ledním se-tkán í Charty 77 v Národn ím domě na Vinohradech . Podobně jako tehdy přišli Josef Vohryzek, Jan Š tern a Helena Klímová, k romě nás ješ tě dal-ší zá j emci o tu to práci , známí z okruhů mimo dosavadní Char tu 77: Edita Žlnayová, Hana Šebková, Zlata Černá, Nelly Rasmussenová, Ale-na Smutná , Ruben Pel lar .

Lidská p ráva a je j ich obrana m a j í v různé době různou podobu: zde a nyní — ve s t ř edn í Evropě pos tkomuni s t i cké doby — nebezpeč í pro č lověka a jeho p ráva p ředs t avu je nová nesnášen l ivos t mezi skup ina-mi. V tom je možno učini t něco k dobrému, to za prvé.

Za d ruhé : s t á top rávn í rozkol v ČSFR vyvolává dojem, j ako by se na še republ ika s k l á d a l a pouze z Čechů a Slováků. (V ne j l epš ím př ípa-dě jsou občas zmíněny ješ tě n ě k t e r é p ř e s n ě vymezené ná rodnos t i po-dle taxa t ivního výčtu z minu lého režimu [viz Ustavní zákon č. 144/1988 Sb.) Napět í z t a k o v é b i p o l á m o s t i je možno rozředi t tím, když se ve-ř e j n é pozornos t i vhodně p ř ipomíná s t r a n a t řet í , tot iž osudy dalš ích skupin (vče tně e tn i ckých hos tů d o č a s n ý c h ) ; a když se ve ře jné pozor nost i p ř ipomene , že naš i republ iku vcelku jakožto svoji vlast ma j í rádi t aké ne j různě j š í míšenci . Role celé této t ře t í s t r any se pak může po-dobat vhodně p ř ipomenu té p ř í tomnos t i dět í při manže l ském konf l ik tu : t en t ře t í — ti t ře t í — mohou ve chvíli vášnivé ná rodnos tn í i r rac iona-lity p ř ipomína t p r inc ip real i ty .

Za t ře t í : úsilí t akového druhu má své př i rozené mís to v Char tě 77. Nicméně : pokud by Charta v tu to chvíli zůs ta la němá, nemus í pak už promluvi t n ikdy, s ama by se odepsa la . A pokud má pokračova t , je je-nom dobré, když to bude ve spo luprác i s dalš ími novými l idmi, k te ř í ch tě j í p racova t ; a když to bude na tématu , k t e ré je t ak to ak tuá ln í , horké .

První se tkán í Výboru bylo ve z n a m e n í oh ledávání t ématu a vzá jem-né výměny in fo rmac í . O čem byla řeč?

— hledá se právník , ochotný h á j i t obět i pos t ižené ras i smem — bylo by dobré sebra t a zveře jn i t his tori i Romů, ze jména romský

holocaus t , o němž nen í m n o h o známo — různé skup iny se m a j í s e tkáva t a d iskutovat , t řeba i v TV

— ras is t ické přeč iny by se měly moni torova t a zp racováva t — ze jména t řeba s t řež i t nov inářskou et iku, ras i s t ický týdeník Poli t ika

je bez t res tně rozš i řován — po jďme iniciovat se tkáván í dět í : bílých i snědých , na hřišt i , v diva-

dle, . . . u s p o ř á d e j m e pak pro ně povídání v kruhu — obvykle se mluví jen o Romech a o Židech, j sme n a d m ě r n ě evropo-

cent r i s t ič t í . Otevřel i j sme se teď i os t a tn ímu světu, jenže — snad každý Číňan u nás byl už někdy zbitý, a to v Praze! Lidé je pova-žují za Vie tnamce — je to a r g u m e n t ? Vietnamci ma j í s ta rš í ku l turu než my [a le an i to nebyl a rgumen t , pozn. Hel)

— třeba zaměř i t se na osnovy škol — neměl i bychom vydávat žádné dokumenty ani p rohlášen í , a l e měli

bychom psá t do novin, o rgan izova t se tkán í , ozývat s e . . . Milí char t i s té , kdo chce te při té to prác i být, prosíme, nap i š t ě do

L1BR1 PROHIB1T1 na naše tři jména a př iveďte i lidi účinlivé, poct ivé, nové. Ozvěte se co ne jdř íve a my Vás pak pozveme na se tkán í po p rázdn inách . Těšíme se!

3. SEKCE: „VÝCHOVA K LIDSKÝM PRÁVŮM"

— g a r a n t : Libuše Šilhánová

Pracu j i v Čs. he l s i n ském výboru a m á m už urč i té první zkušenos t i na poli výchovy k l idským právům.

Zabývali jsme se předevš ím problemat ikou té to výchovy na školách , a to jak na s tá tn ích , tak v a l t e rna t ivn ím školství , na ško lách vêch s tupňů a př ípravou uči te lů pro tuto č innos t .

Bylo kons ta továno , že by bylo dobré vytvoři t tým výchovy k l idským právám, kde by byli zas toupen i akt iv is té z různých občanských inicia-tiv, organizací , p ř í p a d n ě se př ipoj i t do již exis tu j íc ího t akového týmu. To proto , že ex is tu je dos t rozsáh lý tým dekády výchova k l idským prá-vům a bylo by vel ice dobré, kdyby se Char ta se svými zá jemci d o to-hoto týmu př ipoj i la . Jejich úkolem by mělo být p r o s t ř e d n i c t v í pří-s lušných ins t i tucí p o m á h a t uč i t e lům k výchově k l idským právům, ze-jména t emat icky . Téma Charty 77 a dalš ích iniciativ by ale rozhodně nemě lo být ve ško lách p o j e d n á n o s t a rým ortodoxním způsobem. Ne-měly by být opomí jeny ani o t ázky metodiky vzdělávání v oblas t i lid-ských práv, z e jména ak t ivn í me toda účast i , metody divadla a j iné.

Sekce doporuču je , aby se Char ta 77 vyslovila z á sadně k problemat i -ce výchovy k l idským právům v různých oblas tech života naš í společ-nosti . Dále s ekce doporuču je , aby se Charta 77 vyslovila k současnému pos tavení uči te lů a je j ich ča s tým sporům s minis te rs tvem školství .

Charta 77 by měla ve svých klubech, p ř í padně sekc ích věnovat po-zornos t p ř íp ravě akt iv is tů pro výchovu k l idským právům a diskusi k různým ak tuá ln ím problémům l idských práv v naš í společnost i , a k u tváření občanské společnost i .

4. SEKCE: „PRAČE KLUBO CHARTY 77"

— g a r a n t : Květa Princová

V Olomouci f u n g u j e klub Charty 77, k te rý jsem se pokoušela spolu-iniciovat , vím ale, že f u n g u j e klub Char ty v Chrudimi, byly pokusy v Českých Budějovicích, ve Zlíně.

Dohodli j sme se na tom, že Kluby Char ty 77 se budou samozře jmě odví jet od toho, jak se bude vyvíjet Char ta 77. Dospěli jsme k tomu, že by bylo všeobecně dobré, kdyby byl vytvořen nový dokument , k te rý by vytvářel pozit ivní r á m e c pro dalš í vývoj Charty . Něco, co by bylo smě-řováno čis tě do budoucnost i .

Kluby jsou n e s m í r n ě důleži té , pro tože mohou na úrovních mís tních, k ladem k dosažen í n ě j a k é h o konsensu , a to je v las tně to, co by mohla Charta ze svého n a s t ř á d a n é h o bohats tví společnos t i př inés t . P rak t icky : kde je více s igna tá řů , může se kolem nich sdružovat j akékol i množství lidí, k te ř í ne j sou s igna tá ř i . My v Olomouci j sme as i sedm s igna tá řů a kolem je asi p a d e s á t lidí, k te ř í s igna tá ř i ne jsou . Jsou to lidé, k te ř í m a j í urči tý r e spek t k duchu Char ty 77. Tato s e tkán í by mohla být dopředu publ ikována v t isku. Bylo by dobré, kdyby diskuse byla ř ízena, aby l idé na ní byli p ř ip raven i . Mohou být p ř í tomni i novinář i , k te ř í o t ěch to d iskusích budou re fe rova t .

V rámci Klubů Char ty 77 by se mohly usku tečňova t i p r áce různých p racovn ích skupin , tak, jak byly tady navrženy na sněmu, a podle dispozic, k t e ré v tom d a n é m místě jsou. Co je však pods ta tné , je to, že kluby musí vznikat z mís tn ího zá jmu. Vzniknou tam, kde lidi budou cítit pot řebu, d i sku tova t a nacháze t spo lečná řešení .

5. SEKCE: „OTÁZKY SOCíALNÍ".

— garan t : Jiřina Šiklová

Pří tomni akcep tova l i výzvu zás tupců nev ládn ích organizac í pro spolu-prác i s up rch l i ckými tábory, aby s igna tá ř i , k teř í bydlí v okolí uprchl ic-kých táborů se pokusi l i ovl ivňovat lidi ve svém okolí a na léza t pracov-ní př í leži tost i a ubytování pro uprch l íky , k te ř í z ískal i azyl v ČSFR. Zá-jemci se mohou obrace t na ad resu : Barbara Veselá, YMCA — Praha 1, Na poříčí 12.

Sociální komise poda la návrh , aby sněm Charty 77 odpověděl na tele-g ram pana M. Marečka , v němž by mu sděl i l , že považuje jeho pro tes t prot i pe r soná ln ímu obsazení p rokurá to ra a soudu za správný , a le sou-časně ho i žádá , aby zvolil t akové fo rmy postupu, k t e ré by nepoškodi lo jeho zdraví .

Sekce se domnívá , že je vhodné vytváře t kluby Charty 77 a zá j -mové sekce Char ty 77 podle regiónů. Mezi těmi to kluby a sekcemi se musí vytvoři t i n f o r m a č n í sít , k t e r á by evidovala soc iá ln í problémy char t i s tú a s ta la se morá ln ím g a r a n t e m sociá ln í pol i t iky.

Sekce požaduje , aby Char ta 77 podporova la a p rok lamova la rea l izac i bezbar iérového př í s tupu k s t á tn ím budovám, tak aby „vozíčkář i" ne-byli d i skr iminováni ve spo l ečenském a po l i t i ckém životě. Obrát i t se můžete na Z. Neumannovou , Vinohradská 65, P raha 2,120 00, tel . 250 783.

Jednán í s ekce se účas tn i l i char t i s té , p racu j í c í v oblast i duchovní pé-če ve vězeňství . Jej ich fo rmy p ráce př i sp íva j í k human izac i vězeňství . Pro tes tu j í též prot i zk re s l enému in formován í veře jnos t i o sebepoško-zování vězňů i o s k u t e č n é m stavu věznic.

6. SEKCE: „PRO ČS. VZÁJEMNOST" — garan t : Miroslav Lehký

Charta 77 by se měla vy jad řova t k ak tuá ln ím vni t ropol i t ickým udá-los tem, tedy i udá los tem, týka j í c í ch se t ěch to vztahů. Char ta by měla využít v rámci možnost i všeho, aby prosazovala u sku tečněn í r e f e r e n d a o budoucnost i spo lečného čs. s tá tu .

Char ta by mě la vydat p roh lášen í k nas t áva j í c ím volbám, ve k t e r é m by vyzvala občany k pol i t ické ku l tu ře a zvýrazni la by spoj i tos t výs ledku na budoucnos t ex is tence spo lečného s tá tu . Od pol i t ických s t r a n by v tomto p roh lášen í měla žáda t , aby j asně ve svých volebních progra-mech, k r o m ě j iného, fo rmulova ly svůj pos to j k čs. f ederac i , podle kte-rého by měli občané pozděj i možnos t s ledovat , jestl i tyto záměry plní, nebo ne.

7. SEKCE: „O ČASOPISU CHARTY 77" — g a r a n t : Jiří Ruml

V této sekc i se seš lo ce lkem 9 lidí a došl i jsme k závěru, že dokud nebude jasné, co bude s Char tou dál , n e m á cenu dě la t ně j aký časopis . Mohl by vzn iknout až po té, až se dohodneme , jaký bude dalš í osud Charty 77.

J inak jsme si řekl i , že do té doby je t řeba pron ika t do no rmá ln ího denn ího t isku, k tomu m á t e možnos t všichni .

Nejsou možnos t i an i mate r iá ln í , ani l idské, abychom ně j aký nový časopis dělal i , p ro tože t aké nevíme, koho bychom tím oslovovali.

J inak; jeden s i g n a t á ř z t é to sekce je ochoten dá t k dispozici svou tis-k á r n u a to by bylo dobré, tam by se mohl In foch t i sknout .

Potom jsme dos ta l i př is l íbeno, že v Listech máme možnost v každém čísle dva a rchy mate r iá lu , to bychom mohl i využít.

8. SEKCE: „REHABILITAČNÍ"

— g a r a n t : Věra Roubalová

vytvoři la p racovn í skupinu , k t e r á bude usi lovat o u rych lenou rehabil i -tac i p ředevš ím lidí poškozených v padesá tých le tech. Tyto př ípady jsou ne jna l éhavě j š í a je pot řeba se s nimi zabývat co ne jdř íve . Kon-k ré tně se j edná o zákony o soudní a mimosoudní rehabi l i tac i .

Tato skup ina se chce dá le vy jádř i t k tzv. zbytkovým t res tům, k prác i p rokura tu r , soudů, min is te rs tva sp raved lnos t i a os ta tn ích minis ters tev . Chce t aké usi lovat o uznán i t ře t ího odboje.

Vyzýváme občany, k te ř í by ch tě l i v naš í p rác i pomoci, aby se p í semně přihlási l i na ad re se : Gorkého nám. 2, Praha 1.

Dále vyzýváme s i g n a t á ř e Charty, aby se se svými n e d o ř e š e n ý m i pří-pady rehabi l i t ac í obrát i l i t a k é na výše uvedenou adresu .

9. SEKCE: „OBČAN A PRÁVNÍ STÁT'

— g a r a n t : prof. dr. Jiří Hájek CSc.

Dovolte mi říct několik slov, která by nás mohla dovést k výcho disku tohoto našeho setkání.

Char ta 77 se př i svém vzniku sous t řed i la předevš ím k p rob lemat ice ochrany p ráv č lověka prot i zvůli moci. Našim úkolem bylo probudi t znovu k životu a ak t iv i tě občanskou společnost . Myslím, že p rávě v p růběhu tohoto n a š e h o snaženi jsme si uvědomili , že jedním z pod-s ta tných cílů n a š e h o společens tv í má být p rávn í s tá t .

Myslím, že teď je t řeba si říci, jak dnes dál. Jsme ve společnos t i , kde s t á tn í moc nes to j í nep řá t e l sky vůči té to občanské společnost i . Char tu 77 nyn í je, už n e j e n s t a r a t se o och ranu t ěch to p ráv a svobod Jsme ve společnos t i , kde jsou za ručena l idská práva . A o tázka pro — protože s a m o z ř e j m ě sebedokona le j š í s tá t , sebe dokona le j š í s t á tn í maš iner ie někdy n e f u n g u j e p e r f e k t n ě , zvlášf proto, jest l iže ne fungu -je živá, ak t ivn í občanská spo lečnos t .

Nám pů jde o to, abychom ty různé nedos t a tky , k t e ré dnes k za j i š těn í a o c h r a n ě l idských práv se vyskytnou, abychom jim čeiiii , abychom jim předcháze l i , abychom se snaži l i odčiňovat je všude tam, kde k nim dochází .

Ale to by bylo málo . My m á m e dnes něco navíc. Naším úkolem je docílit toho, aby ta to práva a svobody se s ta ly ak t ivn ím f a k t o r e m v bu-dování společnos t i , k t e r á je d n e s demokra t i cká , budování akt ivní ob-č a n s k é společnos t i , k t e r á tvoří jakousi i n f r a s t r u k t u r u p rávn ího sys tému a fungován í demokrac ie . A zde p rávě si, mysl ím, uvědomujeme, že se dos táváme do nových dimenzí , do dimenzi už da leko ak t ivně j š ího po-zit ivního působení .

Proti s t á tu nen í zapot řeb í už bojovat . Je potřebí pomáha t ho zdoko-nalovat . Je pot řebí oživovat t en zák lad , k t e r ý m je občanská společ-nost. A mysl ím, že tím směrem je t řeba, abychom pamatova l i v dalš í prác i na fo rmy a metody, k t e rými budeme pracovat . Jsou zde p řekážky , to si uvědomujeme . P řekážky jsou v přež ívání s t a rých s t ruk tu r , v pře-žívání n ě k t e r ý c h s t a r ý c h mocenských vlivů a h l a v n ě v přežívání ve způsobu myšlen í a j ednán í v životě společnos t i , k t e r á se vyvíjí na ces tě k důs ledné a ak t ivn í spo lečnos t i občanské . A tedy nebezpečí t ěch to s t a rých metod, je n e j e n o m v udržován í n ě k t e r ý c h v rchnos t enských zvyků ze s t r any těch , kdo jsou v n ě k t e r ý c h mocenských pozicích, a le nebez-pečí je tady v se t rváván í u rč i tých p o d d a n s k ý c h pos to jů v myšlení a jednání , k t e r é se s tá le vyhýbaj í a n e s t a r a j í se o spo lečné obecné zá jmy, nýbrž se sous t řeďuj í na v las tn í sobecké. S ta ros t o ty obecné by nej -radě j i p řenecha l i n ě j a k é nové vrchnos t i — s tím, že by počí ta l i samo-z ře jmě s je j ím da l eko l a skavě j š ím a shovívavějš ím postojem, anebo k te ré se p ro jevu j í v pokusech s tá t se novou vrchnost í , nel iš ící se pří-liš do té vrchnos t i s t a r é .

Rád bych vám p ř ipomenu l Masarykova slova. Ve 20. le tech zdůraz-ňoval odrakouš t i t se. Tzn. zbavit se komplexu poddans tv í anebo úřed-nictví c ísaře pána . Myslím, že něco podobného m á m e u nás , a že to-muto všemu je t řeba čeli t , v- těch fo rmách , o k te rých se domluvíme, a je t řeba si uvědomit , že Char ta 77 nebo to, co ji bude nás ledova t , je nezas tup i t e lná v té to s f é ř e občanské společnost i .

10. SEKCE: PRO PRÁVNÍ PŘIPOMÍNKY K ZÁKONOM STÁVAJÍCÍM A VZNÍKAJÍCÍM

— g a r a n t : Eva Joachimová

Sekce p rávn ích p ř ipomínek k d n e š n í m zákonům došla k závěru, že práce , k te rou kona la Char ta 77 v minu lých le tech mapován ím jednot-livých spo lečenských oblast í a dáván ím dohromady př ipomínek k těm-

to oblas tem je zcela nezbytná i v době dnešní . Zcela k o n k r é t n ě se jed-ná o mnoho zákonů , mnohé z nich už tady byly jmenovány. Mnoho-krá t padl požadavek , že bychom měli iniciovat zákon o 3. odboji a zákon o morá ln ím t r ibunálu .

Z rozpravy sekce právních př ipomínek vyplynulo někol ik bodů:

a) zákony , a t s t áva j íc í či nově př i ja té , jsou velmi nedokona lé a je pot řeba se jimi dá le zabývat ,

b) l idé maj í z á j e m podí le t se na p ř íp ravě zákonů fo rmou právních při-pomínek ve všech fázích p ro j ednáván í zákona ,

c) je r e á l n á možnos t návrhy zákonů př ipomínkova t , v současné době probíha j í mezi námi a Ořadem vlády ČSFR jednání , j sme zváni na p ro j ednáván í zásad zákonů, dos táváme přeh led p ro j ednáván í záko-nů ve FS a ČNR.

Z vlas tn ích zkušenos t í jsem zj is t i la , že nadě j i na akcep tován í připo-mínek , maj í pouze p ř ipomínky s t ručné , věcné, pokud možno v pa ragra -fovém znění . P ř ipomínkami , p řed loženými touto fo rmou a osobními vy-s toupeními v ČNR se nám podař i lo jeden návrh zákona zcela změnit .

Je z ře jmé, že t aková f o r m a př ipomínek vyžaduje odbornou fundo-vanost ve zp racovávané oblast i a obrovské množství práce . Základní podklady a p ř ipomínky je n u t n é vždy převzí t z praxe. Teprve poté lze provés t podrobnou ana lýzu problémů a je j ich důs ledků a ve f o r m ě pa-r ag ra fového znění předloži t p ř í s lušným mís tům.

Pro práci s ekce vidím takové to p ř e d p o k l a d y :

a) s ekce by se se s t áva la z ř á d n ý c h č lenů a ko responden tů , b) sekce by s tanovi la p lán p r á c e j ednak v závislost i na nu tnos t i nove-

l izace n ě k t e r ý c h z á k o n ů [školství , ž ivnos tenský zákon apod.J , jed-nak v závis lost i na p ř ip ravovaných zákonech ,

c) jasně určený způsob s tyku a spo lup ráce se z á k o n o d á r n ý m i orgány [vče tně zvážení působení pos lanců z á k o n o d á r n ý c h sborů — s igna-tářů Charty 77).

P ředpok lad ř á d n é h o č lenství vyplývá z nu tnos t i p ř e d k l á d a t velmi zá-važné mate r iá ly na mís ta , k t e r á budou ch t í t vědět , kdo může jako před-k lada te l hovoř i t a na koho se lze obracet . Členové by se měli účas tn i t zp racován í všech fází , vče tně obhá jen í .

Korespondent i by mohl i být h lavně l idé z venkova, k te ř í s ice nemo-hou p rav ide lně docháze t a účas tn i t se veškeré práce , a le jsou schopni sumar izovat p ř ipomínky z praxe.

Jména členů, event . i ko re sponden tů by měla být známá, aby se mohl i i os ta tn í podí let svými př í spěvky ke konkré tn ím, jim důvěrně z n á m ý m oblas tem.

11. SEKCE: „PRO INDIVIDUÁLNÍ PERZEKUCE"

— g a r a n t : A. Hromádková

Já jsem vedla komisi pro indiv iduáln í pe rzekuce . Nebudu líčit jed-notl ivé velmi o t ř e sné p ř ípady .

Většina př í spěvků se týka la fungován í p r o k u r a t u r a soudů. Nejčas-těj i jde o problém věcného posunu, p rávn ího problému občana, igno-rování jeho právn ího zá jmu. Větš ina p ř ípadů dá le ukáza l a na porušo-vání p rocedurá ln í ch pos tupů práva vůbec, i n a d á l e se s tává , že ti, kdo poškozoval i s i g n a t á ř e Charty [ jde t aké i s i tuaci na ok resech] dnes dě-laj í u soudů rehabi l i t ace . Byly vysloveny žádost i o re f lex i spo rných a obecně p l a tných př ípadů , o je j ich důs ledné zveře jňování , moni torování atd. , a s a m o z ř e j m ě o spravedl ivé řešeni , či n á p o m o c tomuto spravedl i -vému řešení . Členové sekce li tovali , že mezi ná s př iš lo t ak málo anga-žovaných pol i t iků-char t i s tů , vče tně p a n a prez iden ta .

Bylo n á s ko lem šedesá t i . Účastníc i té to s ekce si vyměni l i ne jen zkušenos t i , a le p ř í p a d n ě i ad re sy a padla jména spolehl ivých právní-ků. Pokud jsem mohla , tak jsem da la n ě k t e r á doporučení na takovou první pomoc, k te rou nabízí advoká tn í komora .

Občanské iniciat ivy, r e spek t ive výbory mís tn ích občanů, např . t en kyjovský výbor na och ranu p. Marečka, byly doporučeny jako vhodné řešen í v obdobných s i tuacích .

Všichni p ř í tomní se dohodli , že co si neudě láme , co nevybo ju jeme sa-mi, to p ros tě nebude.

Z dopisů signatářů Chtějí-l i noví, mlad í l idé pokračova t v nových podmínkách , proč jim bráni t , dá t si t řeba název Char ta 92? Ti s tarš í , k teř í by nyn í chtě l i být char t i s ty , měli p řece možnos t př ih lá-sit se, kdy toho bylo ne jv íce zapot řeb í po roce 1968 až do pros ince 1989.

28. 4. 1992, Brno S u p ř í m n ý m pozdravem se tkán í char t i s tú a d íkem za zas l ané pozvání

F. Můllerová

Původní smys l a pos lán í Char ty 77, to jest s ledování jak se dodržuj í l idská práva , péče o d e m o k r a t i c k é p r inc ipy a s t anov iska k ak tuá ln ím širš ím o t á z k á m života spo lečnos t i lze dobře p řenés t na nás l ednou in-st i tuci . Nejde tu totiž o ide je absolutní , konečné . Na tomto poli bude vždy co zdokona lova t , dop lňova t a př ipusťme, př i nepředv ída te lnos t i po l i t i ckého vývoje, t řeba i opě tně obha jova t .

Myslím, že nová Char ta by měla mít podobu š i rokého občanského hnut í s e l e m e n t á r n í m i p rvky organizace , jako evidencí č lenů, č l enskými pří-spěvky, s ř ídíc ími o r g á n y a tak podobně. Př í jem nových členů je samo-zře jmý, j inak hnu t í z e s t á rne a vymře. Všeobecně známý a zv*učný ná-zev by se měl zachova t , s p ř ípadnými úpravami , jako nap ř ík l ad CHAR-TA 77 NOVA, NOVA CHARTA 77, CHARTA 77 DNES či j inak . Jako zač ína j íc í důchodce bych r ád nab íd l nové Char tě svoji skrovnou pomoc, a to i ve věcech o rgan izačn ích .

S p ř á n í m zda ru nové Char tě 77 RNDR Václav F lande ra , CSc.

Mážení přáíe?<?,

již loni skup ina s i gna t á řů Charty 77 navrhovala , aby byli všichni s igna tá ř i u rych l eně pro lus t rováni , p ro tože je známo, že mezi n imi byla ce l á ř ada p l a c e n ý c h a g e n t ů StB. Tento náv rh byl ko lek t ivem mluvčích a o ran izá to rů loňského s e t k á n í sme ten se s tolu a ve věci se n ic ne-podniklo . Mezitím se pověs t Char ty 77 z n a č n ě zhorš i la . Domníváme se, že je k lus t rac i s i gna t á řů n u t n o př ikroči t , protože to je jediný způsob, jak by Charta 77 znovu z í ska la sv*ůj morá ln í kredi t .

Pokud mluvčí Char ty 77 nepožáda j í o tuto lus t rac i a nevyda j í opra -vený seznam s igna tá řů , nehod i áme se v budoucnost i účas tn i t č innost i an i schůzek Charty 77.

22. 4. 1992 S pozdravem Andre j a Olga Stankovičovi

VZTAHY MEZ! CHARTOU 77 A KONFEDERACÍ POLITICKÝCH VĚZŇC

[Zkrácený text)

Musíme kons ta tova t , že vztahy mezi Char tou a Konfederac i ne jsou nej lepš í . Upozorňu jeme však ze začá tku , že ta to j is tá nedůvěra polit , vězňů vůči Char tě nebyla vyvolána tzv. „Analýzou" M. Dolejšího. Rada KPVČ dokonce navrh ia vyloučení p. Dolejšího z Konfede race pro ne-ser ióznost a p rob lemat ickou minulost . Odtud tedy ví tr ne fouká , p řes to však t řecí p lochy tady jsou a nebude na škodu, když si u j a sn íme , kde jsou.

Někte ř í polit , vězňové [a ne j en oni) vidí v Chartě hnut í bývalých komunis tů , k te ř í p rohrá l i vn i t ros t ran ický mocenský boj a pro které , podle názoru t ěch to kr i t iků, měla být Char ta nás t ro jem, jak si za j i s t i t pol i t ickou budoucnos t . Vadí jim t a k é v Char tě [a le i všude j inde) tzv. „osmašedesá tn íc i " , lidé, k te ř í do r. 1968 patř i l i k v ládnoucí e i i tě a po invazi se se s t r a n o u rozešli . Lidé, kteř í V 68 r. nah léd l i svůj omyl a upř ímně , za osobních obětí usi lovali o n á p r a v u v tom vidí kř ivdu.

Problém je v tom, že dě j iny nezača ly v 68 roce. Každý „osmašede-sá tn ík" byl před tím „ o s m a č t y ř i c á t n í k e m " a období ne jhorš ího teroru, ne jvě t š ích zločinů prot i l idskost i , to byla pověs tná „léta p a d e s á t á " — od února 1948 do kvě tna 1960. „Osmašedesá tn íc i " se na tomto te roru ak t ivně podíleli . Pozděj i po tom obětavě hasi l i požár , k te rý sami pomá-hal i založit . To jim může být p ř ič teno jako polehčuj íc í okolnost , spo-luodpovědnos t i za zločiny p a d e s á t ý c h let je to nezbavuje . Zločiny byly s p á c h á n y a nám jde dnes o to, aby se objek t ivně zjist i lo, kdo je hiav-ním viníkem a kdo je spo luv in íkem. Nejde o up la tněn í pr incipu kolek-tivní viny, jak nám bývá n ě k d y p ředhazováno .

Objektivní soud nechf vynese verdikt kdo je vinen a v jakém rozsa-hu je vinen bez toho, aby určoval t res t . Jde nám o morá ln í zhodnocen í sku tků p ro tagon is tů komuni s t i ckého režimu.

Takový je pohled na věc ze s t r any polit , vězňů, a le „audia tur et pa r s a l t e ra" . Kri t ikům Charty mus íme př ipomenout , že na Chartu nemohou k lás t měř í tka , podle k t e rých posuzu jeme j iná pol i t ická hnut í .

Charta 77 není a n ikdy nebyla opoziční pol i t ickou s t ranou , an i spol-kem, ba an i n ikdy nebyla pol i t ickým hnu t ím v tom běžném slova smys-lu. Char ta byla a je občanská iniciat iva, na jejíž půdě se scháze l i l idé,

je j íchž pos to je a názory pol i t ické, občanské př íp. náboženské se někdy d i a m e t r á l n ě rozcháze ly , k teř í se však shodl i na j ednom jediném, že to-tiž každá vláda je bezpodmínečně povinna respek tova t Deklarac i lid-ských práv. To s tač i lo k tomu, aby na j edné s t r a n ě ba r ikády se oci t l i l idé, k teř í za j iných okolnos t í a bez t ěch to podně tů by k sobě n ikdy nenaš l i cestu. Kri t ikům Charty t aké doporuču jeme : p řeč tě te si zák lad-ní p roh lášen í Charty z r. 77. Uvažte: bylo ú č e l n é a správně , když u nás někdo k o n e č n ě začal nazýva t věci jej ich správnými jmény? j is tě při-pust í te , že to úče lné bylo, ale zá roveň poukáže te na sku tečnos t , že se v Char tě angažova l i lidé, k teř í ten pro t iprávní s tav, k te rý Charta kri t i-zuje , kdysi způsobil i .

Ano, z h led i ska char t i s tú př ipoušt íme, že naše usi lování nebylo bez chyb, že l edacos j sme mohl i udě la t j inak a lépe. Ovšem přá te lé , dnes , po pa tnác t i le tech nám vaše kr i t ika nen í nic p la tná . Po bitvě každý gene rá l em. Proč jste nepř iš l i už t enk rá t , proč jste se neozval i , proč jste nám neukáza l i , v čem dě láme chyby?

No vidíte, a už j sme tam, kde jsme nechtě l i být. Už si navzá jem vy-č í táme a p ř e d h a z u j e m e co kdo měl udě la t a neuděla l . Vzá jemné výtky a k o n f r o n t a c e ? Z toho nebudou mít uži tek jedni ani druzí — na tom může prof i tova t jen náš spo lečný nepř í t e l . Co s tím udě l áme?

Bylo by velmi už i tečné občas se se j í t a k l idně, bez emocí si o pro-b lemat ických o t ázkách pohovoři t . Bylo by velmi uži tečné, kdyby Char-ta spo lupracova la s Konfederac í na řešení jednoho velmi bolest ivého problému, k te rý n á s t rápí . Je to problém tzV. „zbytkových t res tů" . Spo lupráce na řešení křivd minulos t i bude j istě už i tečnějš í než ne-plodné k o n f r o n t a c e .

duben 1992 Lubomír Obruča Kosmonautů 1550 51101 TURNOV

Domnívám se, že z řad něk te rých s igna t á řů dochází k pokusům o zne-užití Charty 77. Musím kons ta tova t , že hrdos t na urč i tou spř ízněnos t s něk t e rými osobnos tmi Char ty 77 se díky jej ich současnému působe-ní, a lespoň u mne , pos tupně mění v odpor a stud. Do úvahy je dá le nut-né zah rnou t i pochop i t e lné množství konf iden tů , k te ré Charta 77 po-s tupem času absorbovala .

Uvedené důvody mě vedou k požadavku na zas tavení č innost i Char-ty 77, dokud tak lze učini t ješ tě s č is tým š t í tem a současně k osob-nímu rozhodnut í , k dnešn ímu dni ukonči t své členství .

Prosim o s eznámen í s igna tá řů s uvedeným s tanoviskem.

S pozdravem Josef Havránek , P lzeňská 170, P raha 5

Bohuslavice n. Met. 28. 4 .1992 Mážení přdřeZé/

Dovolte mi zaměř i t se na něco hlubšího, co za Chartou kdes i v hlu-binách exis tovalo a co t am beze změny ex is tu je dodnes .

Tu vidi te lnou čás t Char ty od počá tku mnozí cha r t i s t é spa t řova l i v tom zák ladn ím dokumen tu , k t e rý se pro ně právě jevil j ako spásný ostrů-vek v rozbouřeném oceánu n a p l n o rozběhnuté normal izace . Tou ký-ženou oblast í k l idu nebyl klid od š ikan a ponás l edován í vnějš í mo-cí, a le bylo to o t čekáván í k l idu svědomí, že p řece jen svědomí hlá-sící se k p ravdě a sp raved lnos t i zde n a j d e svůj poko j i za cenu toho, co se dalo očekáva t .

Zde si mus íme dosad i t už pouze to, j a k é byly čí p ředs tavy o oné kýžené p ravdě a sp raved lnos t i u jednot l ivých s igna tá řů Charty. Ně-kteř í dosáhnuvš í svého m a l é h o cíle dnes již naš l i „svou" spravedl -nost a „svou" pravdu, a ti p a t r n ě dalš í t rvání Charty nepot řebuj í , j iní , k teř í ma j í p ředs tavy o p ravdě a sp raved lnos t i poněkud hlubší a dál než jim je s chopna zp ros t ř edkova t p ř í t omná rea l i ta , ti ma j í j istě dost důvodů pro to, aby Char ta t rva la a p racova la dál.

Př ik lán ím se s tá le více k názoru , že nebudeme-l i v p ředpok láda -ném spo lečném časopise dále pokračova t v těch n e j z á k l a d n ě j š í ob-las tech t eo re t i ckého uvažování o sku tečně zák ladn ích hodno tách sp ra -vedlnost i , pravdy, způsobech obětavého žití, so l idar i ty , demokrac i e a podobně, nemůžeme pak doj í t k n ičemu j inému než k rozchodu, nebo k lac inému spo lka řen í a dokonce až k jakés i f o rmě organ izovaných nespoko jenců či boles t ínů.

Dávám pro to návrh , aby p ráce a Činnost Charty pokračova la k romě j iného i č innos t í v tom z á k l a d n í m výzkumu a vzdělávání , navazu j íce tak na život a dílo zesnu lého prof . Pa točky či j iných p r a k t i c k ý c h teo-ret iků zák ladů l idského bytí, a z té to ne jh lubš í p ráce aby vycházela i ř ada mate r i á lů p ro ty, k te ř í sei nadá le budou chtí t s j ednocova t na tom, co je výs ledkem soudného uvažováni o zák ladech l idských činnost í .

Ne jasnos t o z á k l a d n í c h h o d n o t á c h působí onu roz t ř í š těnos t a rozhá-danos t jíž jsme dnes svědky n e j e n mezi char t i s ty , ale dokonce i v ce lé Evropě či světě .

A tak v závěru si dovolím všem obětavým pracovn íkům Charty, je-jím současným i d ř ívě j š ím mluvčím, a le i všem neznámým poděkovat za oběf, s jakou pracova l i a se zasazovali o prosazování těch ne jh lub-ších l idských hodnot . A chtě l bych t ímto prosi t i os ta tní , aby si uvě-domili , že Pravda není výs ledkem konsensu , tedy něco odh lasované vět-šinou, a le že Pravda a Sp raved lnos t je něco ba Někdo vyšší, k te rý kon-sensus a jednt,ťu působí u těch , k t e ř í je j pokorně h leda j í . Proto nes tač í ř íka t jen to, co si kdo myslí, ale důlež i té ]e myslet tak, aby se to sho-

doválo s Nejvyšší Pravdou , Spravedlnos t í a Láskou, k t e rá n á s o moc p ře sahu je . Na to jsem se pokouše l t ímto př í spěvkem upozorni t .

Děkuji za porozumění . P. Andre j Lukáček

P. S. 1. P ř imlouvám se za dalš í t rván í Char ty s tím, že zá j emce o spo-luprác i s Char tou n e b u d e p ř id ružova t ně jaký nový podpis pod to či ono. a le myšlenky, p rezen tované pro ok ruh zá j emců ve spo lečném časopise , jehož duch by měl zůs ta t s te jný, jako vše co mot ivovalo dosavadní č innost Char ty .

O DNEŠN! SMYSL CHARTY 77

Nej lepš i chví le v dvace t i le té „normal izac i " jsem zažil ve společen-ství Charty 77.

Na pos ledním ve lkém sh romážděn í Char ty se Václav Havel vyjád-řil o da lš ím jej ím oprávněn í dokonce j ako možné poslední moráln í autor i tě . Nové zkušenos t i jen potvrzuj í p l a tnos t tohoto tvrzení.

Četní z p ředs tav i t e lů Char ty poč ína je jedním z p rvn ích mluvčích, se stali význačnými činitel i nové tvořící se s t á tn í moci.

Nedos táva j í se v ládnouc í č in i te lé s cha r tovn i minulost í ne snad v dů-s ledku změny svých názorů ale p ředevš ím postavení do rozporu se samotným zák ladn ím d o k u m e n t e m Char ty? Př í tomnost , och rana jis-tých nových d e m o k r a t i c k ý c h vymoženost í vede někdy ke krokům, kte-ré u rč i tou kr i t iku nové legislat ivy i p raxe považuj í za os labování ces-ty, k te rá d n e s ve s loži tě jš ích per ipe t i í ch vede k nap lňován í dř ívěj -š ích cha r tovn ích p ř e d s t a v ?

V mnohem větší mí ře je n u t n é dá t p růchod spraved lnos t i pokud jde o oběti z ločinů a kř ivd za ce lé 40.1eté období a po t res ta t ty, je j ichž vina prot i republ ice a jej ím občanům je nesporná . Je jak kr imináln í , pol i t ická či mravní .

A tím, jak usuzuj i , se dos t áváme k pods ta tě o dnešn ím poslání Char-ty 77. Jestli b u d e uznáno, že její dnešn í akt ivní kolektiv a mluvčí se mohou dos ta t někdy zcela p ř i rozeně do konf l ik tu a polemik s v ládnou-cí mocí, pak nen í důvodu nic n a zá sadách její p ráce měni t .

Char ta 77 za dobu od l i s topadu 1989 nep ř i cháze l a s dokumenty po-dobnými nap ř . jako bylo Právo na děj iny z roku 1984. Pokud si vzpo-meneme, vyvolal tehdy v s amotných char t i s t i ckých ř a d á c h velkou po-lemiku spor o sp rávnos t a vhodnos t textu ze jména když něk te ř í jeho smysl viděl i jen v hodnocen í h i s to r iog ra f i cké práce . Žlo však o něco pods ta tně j š ího : abychom si nenecháva l i b rá t právo na v las tn í dě j iny .

Položme si o t ázku : jak bychom d n e s v Char tě dosáhl i u r č i t ého kon-sensu v p ř íp ravě vydání d o k u m e n t u o naš í současné ku l tu ře?

Jestliže jsme s to t ak to bez d i skr iminac í a obcházení exis tuj íc ích problémů pokračova t v prác i mluvčích a za konsensu p řevážné část i char t i s tů — můžeme zůs ta t u exis tence Char ty 77 a kon f ron tova t její č innost s novými zkušenos tmi a pozna tky .

1. 5. 1992 Váciav Siavík

Mážen? přáíeZ<?,

mysi im na n a š e s e t k á n í v Praze, kde to bylo moc f a j n i p ř e s to j iskření . Apeluji na rozum všech, abychom hleda l i východiska z ny-ně jš ího út lumu.

Dnešní r ad iká lové by měli mít na vědomí, že bývali komunis t é v Char tě pa t ř í mezi první s i g n a t á ř e a že svůj hř ích z mlád í zapla t i l i dos ta tečně . Zvláště mlad í se mohou JEN domnívat , že by v je j ich s i tua-ci kdys i j edna l i Jinak. Agenty mezi námi Je však t řeba od ta jn i t , i když o pravdivost i StB d o k u m e n t ů si lze mys le t leccos.

Moc bych ch tě la n ě j a k pomáha t , a le jsem t rémis tka , n e m á m vůdčí, o rgan izá to r ské , an i m o d e r á t o r s k é schopnos t i a rozje t s ama klub je nad mé síly. Muselo by nás být víc. Kdyby se tedy vyvedlo nové pro-hlášení , snad by se i v tomto neci t l ivém kra j i p ř ida lo pár nadšenců bez pol i t ických ambici a dalo by se něco podnika t .

Podporu j i náv rh na volby mluvčích, moc se př imlouvám za časopis byt v s ebesk romně j š i fo rmě . Jsem ochotna p la t i t př íspěvky. Moc bych si p řá la čas tě j š í možnos t se tkán í . Třeba formou víkendu pod s t anem, či k r á tké r e k r e a c e h r a z e n é z v las tn í kapsy .

Držím nám všem palce Kanioková J. Gorkého 410, Frýdek-Místek

1. Vzhledem k tomu, že dosavadn í podoba Charty z a b r a ň u j e její akce -schopnos t i a tím i k z í skán í větš ího vlivu na vni t řní poměry v n a š e m s t á t ě jsem pro p ř e m ě n u Char ty 77 na no rmá ln í spo lečenskou a poli t ic-kou organ izac i se všemi a t r ibu ty takové organizac i př ís lušej íc ími , k te-r á by bylo budována na z á k l a d ě územního č lenění .

2. Aby se Char ta 77 nemuse la v budoucnos t i s t á le nuzova t a nepř i -m ě ř e n ě omezovat , musí si vybudovat sol idní mater iá ln í , hmotnou , fi-n a n č n í z ák l adnu pro své po t řeby a účely. Proto nav rhu j i zavés t p ro č leny z r e f o r m o v a n é o rgan izace Charta 77 roční č lenský př í spěvek 100 Kčs. V dnešn í ch in f l ačn ích poměrech je to sku t ečně minimum, k te ré by každý č len mohl Char tě dát , pokud doopravdy má zá jem, aby se Charta s ta la vlivnou organ izac í v českos lovenské společnost i . Dále

z téhož důvodu založit a vést nadac i nebo fond Charty 77, k te rý by propagoval a pořádá! peněžní sbírky, př i j ímai dary , odkazy atd. jak z Československa , tak z ciziny. Tato n a d a c e nebo fond musí být orga-n izačně , p r á v n ě a pe r soná lně spo jena s Chartou 77 přes dozorčí radu a její hospoda řen í by mělo být kon t ro lováno jednou za půl roku nezávis lou aud i to r skou f i rmou.

3. Další velmi důleži tou pot řebou k tomu, aby se Char ta 77 s ta la vliv-nou spo lečenskou a pol i t ickou o rgan izac í ve s t á t ě je jej í neus t á l á akti-vita v masových sdělovacích pros t ředc ích . Jsem pro to, aby dosavadní 1NFOCH se s ta l normáln ím, p rav ide lným t iskovým o rgánem Charty 77, ne j sp í š jako 14tideník, k te rý by si mohl kdokol i o b j e d n a t za půlroční nebo roční p ř e d p l a t n é a k te rý by byl d i s t r ibuován bud PNS, soukro-mými dis t r ibutory nebo v las tn í dis t r ibucí (poš tou) . Cena tohoto časo-pisu by měla m i n i m á l n ě pokrý t veškeré n á k l a d y na t en to časopis , aby Charta 77 když už by na něm nevyděláva la , tak by rozhodně na něm nemě la p rodě láva t . Tento časopis by měl o t iskovat pos to je Char-ty 77 ke vni t řn ím a mez iná rodn ím problémům, a le i o t iskovat zprá-vy a umožňovat kon t ak ty územně č leněných organizac í Charty. Dále usi lovat o z í skání s tá lých vysí lacích časů pro p rav ide lné pro-g ramy Charty 77 v rozh lasu a v televizi, a í už s t á t n ím rxebo soukro-mém i pro jednot l ivé po řady v čase , kdy rozh las a televizi s l edu je nejvíc pos luchačů a diváků. V těch to pořadech by měla Char ta 77 s e z n a m o v a t n a š e občany se svou prací , se svými postoj i , názory a s tanovisky a podněcova t o nich diskusi v ce lé společnost i .

4. Z h i s to r ických , zvykových, o rgan izačn ích a p rávn ích důvodů jsem pro zachování dosavadn ího názvu Charta 77 i v názvu na š í nové, re-fo rmované organ izace .

Se s rdečnými a up ř ímnými pozdravy

Vladislav Krupička

Vážení a milí p řá te lé !

V a n k e t ě CH 77 Lumír Sokol z Pardubic napsa l : Myslím, že Char ta je věčná a l idé kolem ní sůl země, nebo biázni, a le i to je pr ima! F ran-tišek Čejka z Liberce ř íká p ř e s n ě to, proč se CH 77 nemůže uzavř í t (str . 8 In fochu) a p roč s oběma pány ze s rdce souhlas ím.

Ode všech jsem v současné době kr i t izován za to, že je, t rvá „ infor-mační vakuum" a že CH 77 nevydává d n e s nic, co by p o m á h a l o v je-jich práci se lépe or ientovat . Proto ví táme, že „ L I S T Y" zveře jňu j í mnoho důlež i tých mate r i á lů CH 77 či osob bl ízkých našimj názorům a ví táme i názo r že by měl existovat časopis — zp ravoda j CH 77. Vítám i s tanovisko k budoucí práci v k lubech CH 77, kde by se sku t ečně

prováděla nepo l i t i cká pol i t ika v ducliu a směru n a z n a č e n é m původ-ním pojet ím role CH 77.

Dědictví to ta l i smu v mysl ích n á s všech exis tu je , to nelze zas t í ra t , ani před t ím zaví ra t oči.

Děkuji . Dr. Mládek Jaromír

Chtěla bych říci pá r slov na obranu V a š k a M a l é h o , ke k te rému byl nespravedl ivý ve svém vys toupení Petr Cibulka.

Byla jsem moc ráda , když se Vašek Malý na prosbu nás tří mluvčích u ja l ř ízení s e tkán í Char ty 77.

Aby se tkán í bylo kons t ruk t ivn í , domluvil i jsme s ním dvě zák ladn í pravidla . Za prvé, že dé lka př í spěvku bude max. 3 minuty a za druhé , že pokud se př í spěvek bude t ýka t j iného než zák ladn ího t éma tu se-tkán í t j . „co dál s Chartou 77", bude p řednáše j í c í požádán , aby svůj př íspěvek p řednes l v p ř í s lušné sekci . [V sekc ích se d iskutovalo od 14 do 16 hod.) Jsem Vaškovi Malému velmi Vděčná, že se t ak to dohodnu tá pravidla snaži l dodržovat . Kdo na s e t k á n í byl, ví, že to nebylo lehké .

Myslím, že u Vaška Malého n e n í po t řeba obha jova t jeho morá ln í a poli t ický kredi t . Přes to bych ch tě la říci, že Vašek vykonává velmi pre-cizně a obětavě svoji profes i . Po mši sva té se čas to velmi pravdivě a cit l ivě v y j a d ř u j e k m o m e n t á l n í s i tuaci . Mimo j iné komentova l v tele-vizi mši za oběti komunismu v c h r á m u sva tého Víta na Hradě.

Ještě jednou děku j i Vaškovi za sebe i za d ruhé dvě mluvčí za po-moc při s e tkán í Char ty 77.

Věra Roubalová

Předložil i j sme vám zk rácený záznam t ře t ího s e tkán í Char ty 77 a př íspěvky, k t e ré došly v dopisech.

Na závěr In fochu p ř i k l á d á m e n ě k t e r á novějš í of ic iá ln í vy jád řen í Charty 77 k současné povolební s i tuaci .

Ještě bychom chtě l i velmi poděkova t těm, k te ř í nám pomáha l i s pří-pravou a p růběhem se tkán í Char ty 77 i tohoto čísla Infochu.

S rdečně zdraví

Eva Joachimová Květa Pr incová Věra Roubalová

Červenec 1992

Aktivity po setkání

Generální prokurátor ČSFR V Praze, dne 5. května 1992 UJDr. Martin LAUKO P r a h a

f á ž e n ý p a n e g e n e r á í n í pro^Hrdíore ,

obrac íme se na Vás s na iéhavou žádost í o u rych i ené vyř ízení opráv-něných požadavků pana Marečka. Váš p ř edchůdce svým n e a d e k v á t n í m a nevs t ř í cným př í s tupem posunul věc do takové roviny, že Vaše úloha ]e již velmi z t ížena . Přes to a nebo právě pro to byste měl nah l édnou t celou zálež i tos t z poh ledu vyrovnání se s minulost í . Z t o h o t o pohledu je s a m o z ř e j m ě tvrzení vyše t řova te le k r a j s k é p rokura tu ry Brno ze dne 18. 6. 1990 sp. zn. VK 16/90, že „podle p l a tné p rávn í úpravy a us t á l ené jud ika tury j ednán í M. Marečka nap lňova lo všechny z á k o n n é znaky sku tkové pods ta ty t r e s tného činu, za k te rý byl s t í hán" n e p l a t n é a je potřeba toto usnesen í zruši t .

Protože dozoru je t e g e n e r á l n í p r o k u r a t u r u České republ iky, měl byste doh lédnout na to, jak je p l n ě n o usnesen í ús tavně právního výboru Čes-ké ná rodn í rady ze dne 12. 3. 1992 č. 603 a č. 604. Obě usnesen í při-k l ádáme .

Nejde jen o to, že pan Mareček od 1. 5. 1992 opět hladoví a že v Brně paní Drobcová drží k dnešn ímu dni na podporu jeho požadavku již 66. den h ladovku. Jde o zásadn í p ř í s tup k občanovi, k terý p rokura tu ru upozorní na n e z á k o n n o s t a s e t k á se dva roky po 17. Mstopadu s tá le ješ tě s to ta l i tn ím př í s tupem.

Naléhavě Vás žádáme , abys te ve své funkc i ukázal , že hod lá te v ta-kovém postupu pokračova t .

Prosíme, abys te ná s in formoval o Vaší u rych lené odpovědi panu Ma-rečkovi a doufáme , že naš i důvěru nezk lamete .

M l u v č í C h a r t y 77

Eva Joachimová Květa Princová Věra Roubalová

Za sp rávnos t : Věra Roubalová Nad s ta rou pískovnou č. 1281 Praha 5-Zbraslav 156 00

U s n e s e n í č. 6Q3 ústavně právního výboru České národní rady

z 12. března 1992

k pet ic i p a n a S imka a pana dr. Zemánka z 4. března 1992 ve věci požadavků pana MHosiava Marečka z Kyjova a pet ice mluvčí Charty 77

ze dne 4. března 1992

Po zprávě p ř e d s e d k y n ě komise ús tavně právního výboru ČNR zříze-né k p ro j ednán í pe t ice z 4. března 1992 ve věci požadavků pana Milo-slava Marečka z Kyjova JUDr. Ivany Janů a po rozpravě k petici M. Šimka a dr. Zemánka ze dne 4. března 1992 a k petici mluv-čích Char ty 77 Evy Joachimové, Květy Princové a Věry Roubalové ze dne 4. března 1992

k části petice týkající se bodu 2 prohlášení pana Marečka ús tavně právní výbor České ná rodn í rady

I. k o n s t a t u j e, že t res tn í s t íhán í pana Marečka za rozš i řování pe t ice Někoi ik vět v roce 1989 byio n e z á k o n n é a prot iús tavní ,

II. j e p ř e s v ě d č e n, že p roku ra tu ra České repubi iky vyřizovala po-dání pana Marečka ve věci jeho t res tn ího s t íhán í za rozš i řování pet ice Někol ik vět se značnými procesn ími p rů tahy a věcně ne-a d e k v á t n ě ( t ý k á se to ze jména usnesen i vyše t řova te le k r a j s k é pro-kura tu ry Brno ze dne 18. 6. 1990 sp. zn. Vk 16/90, ve k t e r ém se mimo j iné uvádí, že „podie p l a tné právní úpravy a u s t á l ené judi-ka tu ry j e d n á n í M. Marečka nap lňova loo všechny z á k o n n é znaky sku tkové pods ta ty t r e s tného činu, za k te rý byl s t íhán" ; toto tvr-zení nebylo žádným da lš ím rozhodnut ím resp. opa t ř en ím prokura -tury z rušeno ani z m ě n ě n o ) ,

i l l . d o p o r u č u j e p ředsedn ic tvu České ná rodn ího r a d y , a b y požádalo gene rá ln ího p r o k u r á t o r a České republ iky, aby využil svých pravo-mocí, z j edna l ve věci nápravu a zaj is t i l , aby byla podán í pana Marečka ve věci jeho t res tn ího s t íhán í za rozš i řování pet ice Něko-lik vět a d e k v á t n ě vyř ízena;

k části petice týkající se bodu 3 prohlášení pana Marečka ústavně právní výbor České n á r o d n í rady

I. j e p ř e s v ě d č e n , že p roku ra tu ra České republ iky vyřizovala po-dání pana Marečka v té to věci p rocesně ne sp rávně (viz podán í z 9. a 11. če rvna 1991), a že se vůbec nezabývala námi tkou pana Mareč-

ka týka j íc í se § 23 odst . 4 z á k o n a o péči o zdraví lidu, 11. d o p o r u č u j e p ředsedn ic tvu České ná rodn í rady, aby požáda lo

gene rá ln ího p r o k u r á t o r a České republ iky, aby využil svých pravo-

mocí, z j e d n a l ve věci n á p r a v u a zaj is t i i , aby byla podán í pana Ma-rečka ř á d n ě a ú p l n ě vyř ízena ;

ús tavně právn í výbor České ná rodn í rady s pol i továním kons t a tu j e , že p ř í s tup a způsob vyř izovaní ce lé záleži tos t i týka j í c í se p a n a Miloslava Marečka je s t á l e ovl ivňován duchem to ta l i tn ích p rak t ik , a že an i př i v las tn ím p r o j e d n á v á n í p ř ípadu v České n á r o d n í r adě nebyla ze s t r any Generá ln í p r o k r a t u r y České republ iky p ro jevena ná lež i t á vs t ř ícnos t ; ú s t avně právn í výbor České n á r o d n í rady kons t a tu j e , že pan Miloslav Mareček s důs lednos t í upozorni l na závažné spo lečenské problémy, nic-méně ho žádá , aby svoji h ladovku ukonči l .

Pe t r KOHÁČEK, v. r. JUDr. Miloslav VÝBORNÝ v. r. ověřovate l výboru p ředseda výboru

U s n e s e n í č. 604 ústavně právního výboru České národní rady

z 12. března 1992

ke zprávě komise ús t avně p rávn ího výboru České ná rodn í rady ve věci požadavků p a n a Miloslava Marečka z Kyjova

Po zprávě p ř e d s e d k y n ě komise JUDr. Ivany Janů a po rozpravě

ús tavně právní výbor př i p r o j e d n á v á n í pe t ice pana dr. Zemánka a pana Šimka z 4. b řezna 1992 ve věci požadavků pana Miloslavtá Marečka z Kyjova a pe t ice mluvičí Char ty 77 Evy Joachimové, Květy Pr incové a Věry Roubalové ze dne 4. b řezna 1992

1. z j i s t i 1, že v p l a tném právu chybí m e c h a n i s m u s kont ro ly a pře-zkoumán í č innos t i g e n e r á l n í h o p r o k u r á t o r a České republ iky j ako předs tav i te le m o n o k r a t i c k é h o orgánu nezávis lým soudním orgá-nem,

l l . k o n s t a t u j e , že g e n e r á l n í p roku rá to r České republ iky ješ tě ne-splni l u snesen í z 22. schůze České ná rodn í rady č. 230 ze dne 11. zá-ří 1991 a usnesen í výboru České ná rodn í rady pet ičního, p ro právní och ranu a bezpečnos t č. 108 ze dne 26. června 1991, kde se gene-rá ln ímu prokurá torov i doporuču je , aby předložil zásady z á k o n a o p rokura tu ře ,

111. d o p o r u č u j e p ředsednic tvu České ná rodn í rady in ic iovat nepro-d lené z a h á j e n í p rac í n a nové legis la t ivní úpravě působnost i , posta-vení a vn i t řn í o rgan izace p rokura tu ry tak , aby se přiblížila vzorům osvědčeným v d e m o k r a t i c k ý c h zemích.

Pet r KOHÁČEK, v. r. JUDr. Miloslav VÝBORNÝ, v. r. ověřovate l výboru předseda výboru

GENERÁLNÍ PROKURÁTOR ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNl REPUBLIKY

JUDr. MARTIN LAUKO Praha 13. 5. 1992 GP 196/92

Vážená paní Věra R o u b a l o v á , Nad s ta rou p ískovnou 1281 156 00 P r a h a 5 Zbraslav

[Zkráceno)

Mážená pan?,

sdě lu j i Vám, že jsem př i ja l Vaše podán í ze dne 5. kvě tna 1992, k te ré j s te mi spoiu s da lš ími mluvčími Char ty 77 adresova la ve věci u rychle-ného vyřízení požadavků p. Miloslava Marečka z Kyjova-Boršova.

Ubezpečuj i Vás, že ihned po n á s t u p u do f u n k c e gene rá ln ího proku-rá to ra ČSFR jsem učinil vše po t řebné pro to, aby bylo zabezpečeno ná lež i té p roše t ř en í požadavků p. M. Marečka .

P řezkoumání zákonnos t i pos tupu a rozhodnut í v té to věci jsem ne-zjist i l takové sku tečnos t i , k t e ré by odůvodňovaly změnu čí z rušen í ci-tovaných rozhodnut í .

V závě rečné zprávě S tá lé p a r l a m e n t n í vyše t řovací komise ne jsou ob-saženy k pos tupu a rozhodnu t í Generá ln í p rokura tu ry ČSFR žádné vý-hady, neboť še t ř en ím zmíněné komise byly výsledky še t ření , provede-ného Generá ln í p r o k u r a t u r o u ČSFR potvrzeny.

Generá ln í p roku ra tua ČSFR se zabývala toliko prvním z požadavků p. Miloslava Marečka a n e s h l e d a l a z ákonných podkladů pro př i je t í opa-t ření , k t e rá by spada l a do jej í kompe tence , ze jména k zahá j en í t res t -ního s t íhán í prot i k t e réko l i osobě.

Řešení zbývaj íc ích dvou požadavků p. M. Marečka s p a d á do kompe-tence Generá ln í p r o k u r a t u r y České republ iky . S te jnop i s Vašeho podá-ní zas í lám g e n e r á l n í m u prokurá to rov i ČR. V t é to souvislost i podotý-kám. že g e n e r á l n í p r o k u r á t o r f ede r ace může republ ikovým orgánům pro-ku ra tu ry u k l á d a t úkoly tehdy, jest l iže to považuje za nu tně v nalé-havém zá jmu ČSFR proto , že hrozí nebezpečí z prodlení nebo proto, že g e n e r á l n í p r o k u r á t o r r epub l iky je neč inný . O žádný z uvedených př ípa-dů se však v té to věci n e j e d n á .

Ubezpečuj i Vás, vážená paní , že k p řezkoumán í pos tupu a rozhod-nut í GP ČSFR jsem př i s tupova l s p lnou vážnost í a odpovědnost í , m a j e na mysli možné důs ledky , k t e r é by h ladovka p. Marečka mohla při-nés t předevš ím jemu s a m o t n é m u . S poc i tem s t e jné vážnost i a odpo-vědnost i Vám zas í lám to to své sdělení , vycházej íc í ze z j i š těn í objektiv-

ní pravdy, p rově řeného nezáv is lým p a r l a m e n t n í m orgánem, k t e ré je v souladu s p rávn ím řádem našeho d e m o k r a t i c k é h o s tá tu .

Věřím, že toto mé vysvět lení p ř i jme te s pochopením. S pozdravem

CHARTA 77

Vážený pan JUDr. Martin LAUKO Generá ln í p r o k u r á t o r ČSFR P r a h a

i/džený p a n e gencrd /n í proAruráfore,

V Praze, dne 19. kvě tna 1992

obdrželi j sme Váš dopis ze dne 13. 5. 1992, ve k t e r é m r e a g u j e t e na žádost CHARTY 77, abys te jako nový gene rá ln í p roku rá to r ČSFR pře-zkoumal způsob vyřízení požadavků pana Marečka Generá ln í p rokura-turou ČSFR a ČR.

Uvádíte, že výs ledky še t ř en í S tá lé pa r l amen tn í vyšet řovací komi-se FS potvrdi ly výs ledky še t ř en í Generá ln í p rokura tu ry ČSFR. Pokud však jde o posouzení výs ledků še t ř en í Generá ln í p rokura tu rou ČR, Vaše odpověď v tomto ohledu bohužel pouze ukazu j e na zněn í § 1 odst . 4 zákona o p roku ra tu ř e , že totiž an i Vy osobně, ani Váš úřad nevykoná-váte dozor vůči gene rá ln ím p r o k u r a t u r á m republ ik , l edaže by šlo o př ípad, kdy gene rá ln í p r o k u r á t o r f ede r ace může republ ikovým orgá-nům p rokura tu ry uk láda t úkoly tehdy, jest l iže to považuje za nu tné v na l éhavém zá jmu ČSFR proto , že hrozí nebezpečí z prodlení nebo proto, že g e n e r á l n í p r o k u r á t o r je neč inný .

Pan Mareček opět od 1. 5. 1992 obnovil h ladovku a je podporován pani Drobcovou z Brna, k t e r á drží již 81. den h ladovku. U obou se jed-ná o velmi závažný zdravotn í s tav, k te rý se může každým dnem změ-nit v kr i t ický.

Mluvčí CHARTY 77 jsou p řesvědčeny , že na př ípad pana Marečka je nu tno ap l ikovat Vámi c i tovaný § 1 odst. 4 zákona o p rokura tu ře .

Navíc došlo k j a snému dek la rován í pro t iús tavnos t i jak z á k o n n é h o opa t řen í p ředsedn ic tva FS č. 10/89 Sb. Stálou pa r l amen tn í vyšet řovací komisí FS [čemuž se GP ČSFR vyhýbá) , tak i p ro t iús tavnos t i t r e s tn ího s t íhání pana Marečka za rozš i řování pet ice Několik vě t ús tavně práv-ním výborem ČNR ve svém usnesen í č. 603 ze dne 12. 3. 1992.

jes t l iže ani t ak to jasně d e k l a r o v a n é p roh lášen í neměn í pos to j gene-rá ln ího p rokurá to ra ČR, je možné ve smyslu § 6 ods t . 3 zákona o pro-ku ra tu ře nav rhnou t p ředsednic tvu ČNR jeho odvolání .

Dříve než do jde na doporučen í ús tavně právn ího výboru ČNR č. 604 z 12. 3. 1992, t j . k nové legis la t ivní úpravě působnost i , pos tavení a vni třní o rgan izace p roku ra tu ry tak, aby se přiblížila vtzorúm osvědče-ným v d e m o k r a t i c k ý c h zemích, a p e l u j e m e na Vás, p a n e gene rá ln í pro-kurá tore , abys te se zasadi l o co ne j rych le j š í odpověď Generá ln í proku-ra tury ČR v sou ladu s výše uvedenými závěry pa r l amen tn í ch orgánů.

Věříme, pane gene rá ln í p rokurá to re , že chápe te na léhavos t našeho dopisu jak ve smys lu l idském, tak ve smyslu pods ta ty požadavků pana Marečka, tj . p ravdivého vyrovnání se s to ta l i tn í minulost í .

Žádáme Vás, abys te co ne j rych le j i k o n k r é t n ě reagoval na náš do-pis.

Mluvčí CHARTY 77

Eva JOACH1MOVÁ Květa PRINCOVA Věra ROUBALOVÁ

Za sp rávnos t : Věra Roubalová Nad s ta rou pískovnou 1281 156 00 Praha 5 - Zbraslav

GENERÁLNÍ PROKURÁTOR ČESKÉ REPUBLIKY

JUDr. Ludvík Brunner

[ Nezkráceno)

1V/1 Gn 725/91 1V/1 Gn 709/90 V Praze, dne 5. června 1992

i /óžená pan í , gene rá ln í p r o k u r á t o r ČSFR dr. Martin Lauko mi zas la l s t e jnop i s Va-

šeho podán í ze dne 5. kvě tna 1992, ve k t e r ém jste se na ně j obrát i la s na iéhavou žádost í o u rych l ené vyřízení požadavků pana Marečka. Obdržel jsem i p roh lášen í pana Marečka s amo tného ze dne 1. 5. 1992, ve k te rém trvá na sp lněn í svých dříve vyslovených požadavků, z nichž dva se týka j í Generá ln í p rokura tu ry ČR. Jde o jeho požadavek t r e s tně s t íha t osoby, k t e ré byly č inné v t res tn ím s t íhání , vedenému proti němu za rozš i řování Někol ika vět v roce 1989 a l ékařku , k te rá prot i jeho vůli vydala v témže roce souh las k ni t roži ln í výživě v době, kdy držel svou první h ladovku. Př í s lušné spisy, k te ré se t ý k a j í těchto věcí, znovu pro-s tudoval a posoudi l nový řed i te l odboru dozoru v t res tn ím řízení. V sou-ladu s p ředchoz ími s t anov isky zj ist i l , že zde sku t ečně ne jsou dány podmínky pro t res tn í s t íhán í osob, k t e ré pan Mareček označi l . To bylo panu Marečkovi již n ě k o l i k r á t vysvět leno, n i cméně na svých po-žadavcích trvá. Jelikož še t ř en í všech záleži tost í pana Marečka, k t e rá

byla doposud provedena GP ČR, byla zcela úp lná a vyčerpávaj íc í , ne-hodlám ve věci již vést žádné řízení.

K usnesen í OPV ČNR č. 603 a 604 z 12. 3. 1992 uvádím, že předsed-nictvo ČNR se jimi odmít lo zabývat , takže iniciat iva n ě k t e r ý c h poslan-ců, v y j á d ř e n á v t ěch to usnesen ích nenaš la pa t ř ičnou odezvu v před-sednic tvu ČNR.

Doufám, že tuto mou zprávu vezmeme na vědomí s pochopením.

Paní Věra Roubalová Nad s ta rou pískovnou 1281 Praha 5 Zbraslav

Mluvčí CHARTY 77 dnes zas la ly prez identu republ iky t en to t e legram:

„Vážený pane prez idente ,

velmi nám záleží na tom, abyste věděl, že Vás podporu jeme v úsilt o zachování d e m o k r a c i e u nás .


Eva JOACH1MOVA Květa PRINCOVA Věra ROUBALOVÁ"

12. 6. 1992

V Ý Z V A C H A R T Y 77

Charta 77 jako společens tv í Čechů a Slováků, k t e ré během posled-n ch 15-ti let upozorňova lo na porušování l idských práv a usi lovalo o demokrac i i v naš í zemi, se znepoko jen ím s ledu je prvky nedemokra -t ičnost i objevující se v n ě k t e r ý c h projevech s lovenských poli t iků.

Zjišťujeme, že se na Slovensku obnovuje a tmos fé ra s t r achu a ne-důvěry.

Nechceme, aby se demokrac i e a svoboda z našeho pros to ru vytra-tily.

Proto chceme ubezpeči t všechny občany Slovenska, k teř í maj í obavy o demokra t i ckou budoucnos t své země, že v Chartě 77 na jdou své zá-s tánce .

S konkré tn ími obavami a problémy se může te obrát i t na své p řá te le z Charty 77, a d r e s a : Gorkého náměs t í 2, Praha 1, PSČ: 110 00.


Eva JOACH1MOVÁ, Květa PRINCOVA, Věra ROUBALOVÁ

29. června 1992

y Praze , d n e 6. če ruence 1992

CHARTA 77 K HELSINSKÉMU SUMMITU, KONANÉMU VE ONĚCH 9. A 10. ČERVENCE, 1992

Charta 77 se zrodi ia z he l s inského procesu. Jejím insp i račn ím zdro-jem se s ta ! závěrečný d o k u m e n t KBSE v roce 1975 v Hels inkách, jakož i mez inárodn í pak ty o i idských právech tam s tvrzené. Tak jako s tá ty se udržuj í ideami, z nichž se zrodiiy, tak i občanské iniciativy, j ako je Char ta , mohou úspěšně čeiit novým okoinos tem, pokud zůs tanou věr-ny své původní inspi rac i a dokáží ji tvořivě up ia tn i t i v nové s i tuaci .

Nová s i tuace nas ta i a . His tor ické změny v le tech 1989—1990 otevřeiy ne jen ná rodům s t ředn í a východní Evropy, a le ce iému kon t inen tu his-tor ickou šanci s tá t se kon t inen tem míru, spo iupráce , eko iogické ohledu-plnost i a r e spek tu k zák iadn ím i idským právům.

Rozpad to ta l i tn ích sys témů ukonči l jednu e tapu děj in he l s inského společenství . Avšak sotva je jedno nebezpečí , jedno zlo zažehnáno , už se objevuje nové. Zlo je s těhovavé, jen jeho f i r emní značky se mění . Po rozpadu komunis t i ckého impér ia došlo k mohu tnému oživení národ-ně e m a n c i p a č n í c h snah , d ržených pod pokl ičkou v poslední ko loniá ln í říši. Tyto snahy jsou legi t imní, avšak s těmito legi t imními ná rodn ími snahami vyskáka l i i démoni nac iona l i smu a maj í se čile k světu. Ve své předvídavé eseji z května 1945 de f inu j e George Orwell nac iona-l ismus takto:

„Nac iona l i smem rozumím předevš ím návyk p ředpok láda t , že l idské bytost i je možné tř ídi t j ako hmyz, a že mil ióny či desí tky mil iónů lidí )ze jako celek bez váhán í označi t za „dobré" nebo „zlé". Za d ruhé — což je mnohem důleži tě jš í — mi však t aké jde o zvyk z to tožňovat sama sebe s urč i tým n á r o d e m nebo j iným útvarem, který k l ademe mimo do-sah kategor i í dobra a zla a prosazování jehož zá jmů p o k l á d á m e za svou jedinou povinnost . Nac iona l i smus bychom ovšem neměl i zaměňo-vat s v las tenec tv ím."

Nac iona l i smus má jeden n e k l a m n ý znak : to, co uznává jako nárok pro svůj národ , neuznává pro e tn i cké menš iny žijící na jeho území. A n e j e n to. Nac iona l i smus neuznává žádné menš iny , tudíž an i menš iny názorové. Pokud ne j s t e s n ím jedné víry. jste odpadl ík — tedy dis ident .

Bylo kdysi řečeno , že svoboda není svobodou, pokud není svobodou a bezpečím pro všechny, tedy i j inak smýšlej íc í . A my k tomu znovu dodáváme: pokud není svobodou a bezpečím také pro lidi j iného jazy-ka, vzezření nebo i barvy plet i .

Háj i t toto pojet í svobody a bezpečí vidí Charta 77 jako svůj s taro-nový ak tuá ln í úkol .

Mluvčí Char ty 77: Eva Joachimová, Květa Pr incová, Věra Roubalová

Adresář signatářů Charty 77 f á ž e n í přáfe?<?, sžgnafář i 77,

ná š původní a d r e s á ř s igna tá řů v mnoha p ř ípadech již neodpovídá jej ich sku tečným současným podmínkám. V průběhu iet ř ada osob změ-niia bydiiště, z a m ě s t n á n í a povoiání , p ř ípadně i jméno, něk te ř í již naše řady na t rva io opusti i i . V seznamu s igna tá řů , k teř í byli zveře jněni v dokumen tech Char ty 77 v rozpět í iet 1977 až 1989, o t i š těném v publi-kaci Char ta 77 z roku 1990, se mimo to vysky tu je přes 400 jmen, u nichž adresy vůbec nemáme .

Přikroči l i j sme pro to k nezbytné revizi a dop lněn í ad re sá ře , k te rý chceme rozšíř i t o dalš í důlež i té osobní úda je . Naším cí lem je auten-tický a komple tovaný seznam všech s igna tá řů , k terý bude zpracován počí tačem a zveře jněn jako d o k u m e n t Charty 77. V té to souvislost i se obrac íme i k Vám se zdvoři lou žádost í o pomoc.

Svoji ad resu a jméno, uvedené na dalš ím, odpovědnim listu potvrď-te, nebo je oprav te a up řesně te . Př ipoj te , prosíme, i da lš í doplňuj íc í úda je podle p řed t i sků . Budeme Vám mimo to velmi vděčni za veškeré další už i tečné i n f o r m a c e o ad re sách a spo jen í se s igna tář i , uvedenými v p ř ipo jeném seznamu a s dalš ími známými s igna tá ř i z Vašeho okolí, jakož i o těch, kdo již nežijí . Odpovědni list odděl te , pře ložte , p ře lep te , o f r a n k u j t e známkou 3 Kčs a odeš le te na naš i adresu .

Za pomoc při ak tua l i zac i a doplnění naší j m e n n é kar to téky Vám s rdečně děku jeme .

S p ř á t e l s k ý m pozdravem

M i u v č i C h a r t y 77

Eva joach imuvá Květa Princová Věra Roubalová

zde oddě l t e

C3 to

Jméno, p ř í jmení , t i tu ly :

Rodné číslo: Povoiání :

Současná a d r e s a :

Te le fon :

Datum (s tač í rok) podepsán í úvodního p roh lášen í Charty 77:

Současné adresy mých z n á m ý c h s igna tá řů , změny adres , p ř í jmení , úmr t í atd.:

Dne: 1992 podpis :

MLUVČÍ CHARTY 77 L!BR) PROHtBiT! NÁMĚSTÍ M. GORKÉHO 2 110 00 PRAHA 1

Níže uvádíme jména těch s igna tá řů , u n ichž nám chyběj í adresy . Povolání a z a m ě s t n á n í vyp isu jeme tak, jak je sami uvedli ve svých při-h lášsn ích v ie tech 1977 až 1989.

Signatáři bez známých adres, publikovaní v dokumentech Charty 77:

Abrahámová Heiena , s tuduj íc í

Baiabán Vladimír , mechan ik Balák Stanis lav , doc. CSc. Barna Pavel, s ladovník Bartošek Zdeněk, dě ln ík Bator Robert, dě ln ík Bauer Edmund, ev. duchovní Bednař ík Josef, dě lník Bednař ík Josef, psycholog Bednářová I rena , i n v . d ů c h o d c e Bělovský Miroslav, domovník Beneš Fran t i šek , výtvarník Benešová Jaroslava, dě ln ice Benetková Marie, v domácnos t i Bláha F ran t i šek , prof. Dr, l éka ř Bláža Pavel, D r , f i losof Boháček Miloslav, dě ln ík Bosák Vladimír , fo tograf Bosáková Marie, v domácnos t i Bouček Václav, důchodce Braha Vladimír , Ing., dě lník Brázda Jan, učeň Broďák Zdeněk, dělník Brojírová I rena Buben Petr, důchodce Buk Zdeněk, zámečn ík Bukovanská Helena , vý tvarn ice Buňka Josef, dě ln ík Buňka Petr, ř idič Bureš Karel, t echn . p rac . Bušta Antonín, i n s t a l a t é r

Cachová Naděžda , s tudu j íc í Cihelka Vladimír, dě ln ík Cinibulk Jaroslav, uči te l hudby Cohorna Viktor, důchodce

č e č r d l e Miloš, dělník Čech Jaromír , brusič kovů Cech Vládo, p r o g r a m á t o r Čechová Miluše, psycholožka Čepička Jan, dělník Č e m o h o u s Alan, dělník Černý Miloslav Černý Václav

Daněčková Věra, dě ln ice Dedecius Jiří, masé r Devátý Jiří, hote l . zam. Dobák Pavel, techn. kon t ro lo r Dobrovodský Adrián, j íd lonoš Dohnalová Blanka, p r o g r a m á t o r k a Dolejšová Blanka, ú ředn ice Doležal Jiří, dělník Doněk Jiří Doubek Vladimír, dělník Dvořák Jaroslav, t echnik Dvořák Josef, dě lník Dvořák Zdeněk, t echn ik

Ers teňuk Vladimír, fo tograf Er s t eňuková I rena , zdrav, ses t ra Exler Leoš, dělník Exlerová Jitka, s tuduj íc í

Fábera Jan Fábera Jaroslav, hod iná ř Fa i f rová Jana F a r k a š Luděk, technik Fasura Miroslav, dělník Feigel Miroslav, dělník Fic Jaroslav, t echnik Fischerová Antonie, v důchodu F laková Silvie, v domácnos t i Forš t Fran t i šek , číšník

Galuska Jiří, dě ln ík Geisslerová Luisa, ukl izečka Glamoš Rudolf Goldmanová Anděla , d ů c h o d k y n ě Gombík Robert, kat . duchovní Grič Roman, dělník

Hanzl íček F ran t i šek , dělník Hanzlík Petr, výkupč í Haramule Vítězslav, zedník Haramulová Marta , dě ln ice Havlíček Jan, pokrývač Havlík Jaroslav, prac . JZD Havlík Otto, lesník Hayer Zdeněk Hiroš S te fan , dělník Hlaváčková Slavěna , t e l e fon i s tka Hlaváčková Věra , s tuduj íc í Hodic Josef, Dr., h is tor ik Hof fman Leopold, býv. předs .

b ran a bezp. výb. NS Holovský Miroslav Horáček Fran t i šek , č íšník Horák Petr , Dr. Horáková Daňa, Dr. p ř ek l ada t e lka Horáková Milada, p rac . s lužeb Hořčík Emil, dě ln ík Horný Vladislav, dě ln ík Houska Karel , ú ředn ík Hrabal F ran t i šek , dě ln ík Hradí lková Simona, dě ln ice Hrdina Petr , p a m á t k á ř Hr icenko Miroslav, dě ln ík Hroníková Marta , uk l ízečka Hruška Karel , dě ln ík Hruška Miloš, dě ln ík Hruška Petr , ř idič Hübber Roland, o p r a v á ř Hübner Pavel, dě ln ík Hudymač Dušan, dě ln ík

Charvát Bohumil, dě ln ík Chmelíčková Ivana , ú ř edn i ce Chmelová-Pípalová Hana , f igu ran t -

ka

Janeček Jiří G., inv. důchodce Janul ík Fran t i šek , dě ln ík Jaroš Pavel , dělník Jašková Jitka, dě ln ice Jeřábek Pavel, dě lník Jíiek Fran t i šek , dělník Jina Tomáš, t echn ik Jíra Antonín, dělník J i rásek Miroslav, chlad, mechan ik Jirousek Tomáš, učitel Jiřík Arnošt, dě ln ík Joglová Jana, ú ředn ice Jonák Zbyněk Junek Libor, dělník Jung Josef, s ladovník Júnová Ivana, l abo ran tka Jurník Alois, sk ladn ík Just Jan, dělník

Kabelka Jaroslav, dělník Kadlec Pavel Kamiš Antonín, dělník Kanivková Jaroslava, ř idička Kasal Jiří, dělník Kaše Jakub, ú ředník Kašpar Hynek, dělník Kaš íák Zdeněk, údržbář Kautský Fran t i šek , dělník Kavinová Anna, Dr. l é k a ř k a Kayser Hilmar, dě ln ík Kayserová Mar ianna , ú ředn ice Keres túr Peter , dě ln ík Kiulpekidisová Aloisie, ú ředn ice Klement Petr , n á s t r o j a ř Klokočka Vladimír, doc. Dr.,

p rávník Kobrová Eva, zdrav, ses t ra Kočí Ludmila Kočí Zdeněk Kohout Milan, Ing., topič Kohsová Vilma, dě ln ice Kolář Jiří, spis. a výtv. Komárkové Alena, dě ln ice Konval inková Jana, zdravotn ice Kopeček Pavel, sp isovate l

Korbela Fran t i šek , duchovní Koroptvička Jan, vý tvarn ík Kořínek Jiří, Ing., ekonom Kos Vladimír, ú ředn ík Kostková Pavla, ú ředn ice Kotlas Jan, Ing. Kouba Jaroslav, dě ln ík Koudela Jan, ú ř edn ík Koudelka Josef, fo tograf Koutná Anna, dě ln ice Koutný Bohumil, ú ředn ík Kováč Petr, k a m e r a m a n Kováčová Zdena Kra jča Miroslav, dě ln ík Krajčová Zdena, dě ln ice Král Miloslav, doc. Ing. CSc.,

věd. p rac . Krátký Jan Kratochví l Jiří Kraus Karel , f i g u r a n t Kraus Miloš Krebes Milan, dě ln ík Krejčí Jaroslav, DrSc., fi losof Krejčí Jaroslav ml., r ybá ř Krejčí T a í j a n a , o še t řova t e lka KroIopová-RHsslerová Ria, s tud. Kronďák Petr , k l e m p í ř Krumpera Voj těch, JUDr., p rávn ík Krumpholec Milan, dě ln ík Krúpa Karel , dě ln ík Křel ina Jan, dě ln ík Křížová Veronika , v domácnos t i Kučera Lumír, dě ln ík Kučera Pavel, dě ln ík Kuch Dalibor, dě ln ík Kuchyňa Jaroslav, uči te l Kuchyňová I lona, v domácnos t i Kús Václav, dě ln ík Kušnírová Jaroslava, p r o j e k t a n t k a Kvapil Ladislav, č íšník Kvičala Pavel, topič Kvítek Zdeněk, dě ln ík Kytlica Jaros lav

Le jnar Jiří ml., l aboran t Lešt ínský Jan, Ing., t echn ik Levický Gabriel, dě lník Linhar t Milan, dělník Liška Oldřich Lukášek Maxmilián, dělník Lyalíkoff Václav, dělník

Macák Vladimír, au tomechan ik Máčková Char lot ta , dě ln ice Macháček Jan, h l ídač Macháčková Zdena, úřednice Málek Radislav, s tuden t Malfa i t Jaroslav, dě ln ík Malík Vladimír , p rodavač Man Vladimír, e l ek romon té r Mareček Fran t i šek , dělník Marek Jiří, s t uden t Mareš Jiří, dě ln ík Mařik Jan. dělník Mařík Ladislav, dělník Máslo Jaroslav, č e rpač Maštera Fran t i šek , ř idič Mašterová Marie, v domácnos t i Matušt ík Mart in, s tuden t Matzenauerová Marie, ev. duchovní Mazánek Rostislav, dě ln ík Mener t Evžen, Dr CSc., fi losof Merhaut Vladislav, t echn ik Metyš Jan, r ep rodukčn í g r a f i k Miklas Milan, au tomechan ik Mikulová Věra, dě ln ice Mlejnek Jaroslav Moletz Milan, dělník Motal Petr , topič Motloch Zdeněk, a s a n a č n í p rac . Moučka Otakar , dě ln ík Mučka Jaroslav Müller Aleš, dě ln ík

NěmČok Richard Němec Fran t i šek , t echn ik Němejc Antonín, dě ln ík Newer la Jiří, zásobovač

Novák Jiří, t o p e n á ř Novák Miloš, dě ln ík Nový Miroslav, t echnik Nový Mirosiav, inv. důchodce

Odolán Bohusiav, dě in ík Oit Jiří, děiník Opočanský Josef, dě iník Opočenský Pavel, dě iník Oppeiová Věra, č íšnice

Panák Petr, topič Papež Ladisiav, zámečn ík Pařízek Jan, děiník Pař ízková-Kratochví lová Jarmiia ,

dě ln ice Pate jd lová-Horčicová, Dr, dů-

c h o d k y n ě Pavlovský Pavel, dě ln ík Pazdera Karel , dě ln ík Pechancová A n n a , ú č e t n í Pecharová Marta Pekár ik Jozef, dě lník Pěkný Pavel, dě ln ík Pele Antonín, Ing., k o n s t r u k t é r Pele Jan, vý tvarn ík Pe t ráň Karel , e l e k t r i k á ř Pi lnáček Jan, topič Pinter Vladimír Píša Milan, ka t . duchovní Podhrázký Petr , r e d a k t o r Podolská Dana, zdrav, ses t ra Pojar Antonín, dě ln ík Pojer Jaroslav, pošt . zam. Pokorný Bohumil, Dr, h is tor ik Pokorný Miloš Pokorný Vladimír , s t uden t Pokorný Zdeněk, Ing., t echn ik Poláček Rudolf [Pave l ? ) , ř idič Polma Jiří

Polomík F ran t i šek , s a n i t á ř Popel Jiří, dě ln ík Pospíšil Luboš, dě ln ík Pospíši lová Anna, s tudu j íc í

Poupa Dušan, dělník Poupová Alena, Ing., texti lní inž. P rocházka Jaroslav, i n s t a l a t é r Procházka Tomáš, dělník Procházka Václav, Ing., výv. prac . Procházková Jarmila , chemička Prokopová Helena, chemička Průša Mojmír Př ikryl Lubomír, zámečník Pták Jaroslav, dělník

Rašková Pavla, p rodavačka Rektor isová Miroslava, novinářka Rommelová Angelika, svob. po-

volání Rozmiler Josef, pedagog Rusek Antonín, Ing. ekonom Rušej Pavel, dě lník Růžička Ota, dělník Rybková Olga, por. asis t .

Sádlo Hubert , dělník Schne ide r Miroslav, p rodavač Schuber t Daniel , Ing., sk ladn ík Schulzová Naděžda , odb. as is tent -

ka Skal ický Miroslav, dělník Skř íček Libor, dě lník Slabá Květa, kadeřn ice S ládek Oldřich Š lach Karel, k a m e r a m a n Slíva Antonín, pedagog Slovák Antonín, abs. CMBF Smazal Jan, Ing., býv. st . zam. Smrčka Ivan, s tuduj íc í Smutný Bohumil, ř idič Sobotková Věra, ú ředn ice Socha Ladislav, ú ředník Souček Jan, doc. Dr., sociolog Soukup Karel Soušek Jaroslav, t ruh lá ř Spálovský Zdeněk, řidič S t aňková Marie, domovnice S te iner Petr , k lempí ř

Steklý Josef, vý tvarn ík Švecová Anna, tech. prac . S ta r ínský Mart in , spoj . manipul . Šves tka Petr , dě lník S t rháň Jiří S t ředa Jiří, s a n i t á ř Takacs Josef, zámečn ík S tudený Pavel Tauš Karel , Jevištní technik Suchý Rudolf, dě ln ík Tesař ík Igor, zdravotn ík Suková Petra , dě ln ice Tobolová Taťána, plavčí mist r Svárovský Antonín, ak . mal í ř Todorov Pavel, dě lník Svoboda Miroslav, e l ek t romecha- Tokarz Josef, dě ln ík

nik Tokarzová Fran t i ška , v domácnos t i Svoboda Stanis lav , je řábník Tomášek Alois, důchodce Svobodová Xenie, ú ředn ice Tomeš J indř ich Ša f r a tová Ingr id , t echn . kon t ro - Tomin Julius, filosof

lorka Toušková Jana, t lumočnice < Tranžík Jan, dě ln ík

Šeba Jan, dělník T renčanský Ludovít, s tuden t Šebová Marie, dě ln ice Tr inkewi tz Karel, výtvarník Šedo I l ja , inv. důchodce Tůmová Jana, p rodavačka Šef l Zdeněk, ř idič Tumpach Fran t i šek , r e d a k t o r Šejna Miroslav, i n s t a l a t é r Tvrdík Petr, s t ro jn í mechan ik Ševčík Martin, p rodavač Ševčík Radim, ope rá to r Uhlík Antonín, Ing., dě ln ík Šídlo Jaromír , e l e k t r o m o n t é r Unger Jan, s tuduj íc í Š imandlová Eva, s tudu j íc í Unger Jaroslav, dě ln ík Š imánek Petr Ungerová Ivana, v domácnos t i Š imoníková Marie, s tudu j íc í Uxa Pavel Š imůnek F ran t i š ek , r ecepčn í

Uxa Pavel

Škoviera Š te fan , dě ln ík Vágner Jaroslav, m o n t é r Šk rabánek Jan, t echnik Vágner Jaroslav, m o n t é r

Š k r a b á n k o v á Lenka , vý tvarn ice Valešová Olga, duchovní

Šling Karel , Ing., ekonom Vaněk Jiří, dě lník Sme jka lová Dana, Dr Vaník Jan, dě ln ík Šmída Pavel, dě ln ík Vaňková Helena, kres l ička Šmolíková Pavla, sp rávcová Vašatová Jana, dě ln ice Š n a j d r Vlast is lav, měř ič Vašíček Zdeněk, Dr, h is tor ik Š r e m e r Pavel, mikrobio log Vaško Jindřich, vodař Štencl Jiří, s t uden t Včel Vladimír , hudebník Štef l Zdeněk, ř idič Vesecký Jan, mon té r Š tě t ina Fran t i šek , č íšník Veselý Josef, ekonom Števichová Miluše, dě ln ice Vinklárek Stanis lav, absorp té r Štolba Marek, topič Viš te jn Milan, dělník Štrobl Klaudius, s t ř edn í k á d r Vít Jan, nov inář Štulíř Vlast is lav ml., p r o g r a m á t o r Vitáček Jaroslav, Dr, býv. polit . Šubr tová Věra, dě ln ice prac .

75 —

Vítek Jiří Vlahovič Milan, ř idič Vlasák F ran t i šek , děiník Viasák Stanis lav , ú ředn ík Vnuk Oldřich, dě ln ík Voborník Roman, dě ln ík Voců Věra, dě ln ice Vojáčková Olga, nov iná řka Vokatá Dagmar , t echn ička Volánek Jaroslav, s t ro jn ík Volf Jaroslav, e l e k t r i k á ř Vondruška Josef, mal í ř pokojů Voráčková Jana, kn ihovn ice Voříšková Květa, dě ln ice Vrašti l Vladimír , dě ln ík Výprach t i cká Jana

Weimar Š t ěpán W i t t m a n n Robert, h l ídač Záhora Josef, Dr, důchodce Zaj íček Pavel, dě lník Zapadlo Milan, dě ln ík Zavadil Pavel, dě lník Zedek Stanis lav , dělník Zelenková Jitka, t echn ička Zrnek Vlast imil Zolman Zdeněk, dě ln ík Zonyga Vojtěch, ř idič Zukal Vilém

2ák Josef, dělník 2ák Váciav, Ing., p r o g r a m á t o r

V d o k u m e n t e c h Charty 77 nepubl ikovaní :

Bárta Bedřich, důchodce Novotný Miloslav Roman E., JUDr, p rávník Románová B., MUDr, l éka řka

Vágner Jaroslav, mon té r Valouch Otakar Veit Vladimír , hudebník a zpěvák Veselý Pavel, umělecký zámečník

/

Signatáři z našeho adresáře, jejichž adresy jsou již neplatné.

Dřívější, nyn í již n e p l a t n á ad resa

Baxant Pet r Geise lbergers t r . 34/1B/6, Wien, Austria Baxantová Eva Geise lbergers t r . 34/1B/6, Wien, Austria Bolf Lubomír Valer ies t r . 12, Baden b. Wien, Austria Bouček Viadimír Dlouhá 25, P raha 1 Bouše Zdeněk B. Dušní 10, P raha 1 Decaste l lo josef Mar i ánská 587, Liberec 1 Dedecius Karei Mar iánská 587, Liberec 1 Dupalová Michaela Havanská 20, P raha 7 F iš te jn Jefim Ka je t ane r s t r . 17, München, BRD Fr idr ich Jaroslav Kreuzkape l lens t r . 68, München 8, BRD Gruša Jiří Uhlgasses t r . 41, Meckenheim, BRD Hanzel Bohumil Or röga ten 7 A—1524, Flen, Švédsko Ha ran tová Eva j í lová 2, Brno Hermách Jiří, Doc. Schöpfs t r . 18, Innsbruck , Austria Hlinský Roman, Šaldova 201/11, Ústí nad Labem Hrábková Jiřina Šeř íková 10, P raha 1 Jedlička Tomáš Got twaldova 55/396, Havířov Kazík Zdeněk 1480 Egl ing ton Ave 303, Toronto, Ontario, Canada Koniar Pavol Hotel Hron, Brat is lava Košař Miroslav Chopinova 2, P raha 2 Kozlík Jan Pionýrů 69, P raha 6 Král Milan Gordova 41, Brno 2 Kučera Jan P lzeňská 158, Praha 5 Lánský Karel , !ng. Belgická 36, Praha 2 Leroch Milan Pens ion Föhrendorf S taub 26, Mönchdorf , Austria Liška Bohumír Kollárova 38, Plzeň Machonin Serge j , Dr W. P iecka 64, P r a h a 2 Mildner Pavel Thä lmanova 2152/bl. 14, Most Mrkvová Jana Alšova 12, Opava Pař ízková Eva V údol í 459/8, P raha 6 Pavlovský Pavel 777 Seneca Ave, Riedgewood NY, U.S.A. Plíva Ladislav Pape lgasse 17/13, Wien, Austria P řev ra t ská Jana Guo Roselawn Ave 203, Toronto, Ont., Canada Richter Vladimír Im S te inchen 4, Woffe l sbach , BRD Svárovský Antonín Kollárova 179, Klatovy 2 Vaněček F r a n t i š e k Sa l i e r igasse 2/2, Wien, Austria Vaněčková Dagmar Sa l i e r igasse 2/2, Wien, Austria Vozáb Josef Tr inkhauss t r . 10/2/25, Wien, Austria Vránová Věra Cimburkova 23, P raha 3 Wal te ra Pe t r Velet ržní 5/264, P raha 7

— 77 —

KŠAFT Charty 77

Kšaf t nebol i závě t odkazu je vždy něco z m a j e t k u umíra j í c ího dědicům či př íš t ím poko len ím. Co Char ta 77 měla , čím d i sponova la?

Byla společns tv ím lidí, k te ř í od pros ince roku 1976 podepisoval i do-kument , jehož h lavním smyslem byla obrana l idských práv. Nebyla spol-kem, t edy o rgan izac í s pevnými s tanovami , byla jen skup inou lidí, k teř í dal i svým podpisem ve ře jně na jevo , že p ř ipomína j í s t á tn í r ep rezen tac i povinnos t r e spek tova t to, k čemu se z á k o n n ě zavázala . Si tuace sedm-desá tých let byla ve s rovnán í s padesá tými lety od l i šná nikoli jen mírou bru tá ln ího nási l í , nýbrž morá ln ím cyn i smem. Metody to ta l i tn í manipu-lace byly r a f inovaně j š í a opor tunnos t vyžadovala vládnoucí ga rn i tu ra bezostyšněj i a veře jně j i .

Když v roce 1976 všechny př í s lušné s t á tn í ins tance schvál i ly , s igno-valy a ve ře jně dne 13. ř í jna ve Sbírce zákonů [č. 120] publikovfaly Mezi-ná rodn í pak t o občanských a pol i t ických právech a Mezinárodní pak t o hospodá ř ských , soc iá ln ích a ku l tu rn ích právech , aniž by cokol i res-pektovaly z je j ich obsahu a smyslu , míra rozhořčení nad cynismem se pro něk t e r é občany naš í vlast i nap ln i l a . Bez ohledu na konsekvence se 242 s i g n a t á ř ů prvního d o k u m e n t u Charty 77, da tovaného 1. ledna 1977, prostavi lo prot i p řez í ravos t i a l ibovolnému ovladačství předs tavi te lů moci. V průběhu da lš ích týdnů, měsíců a let se př idával i další , až po-čet vzrost l na dnešn ích 1.858.

Soli téř i ve lkých jmen v různých zemích tzv. východního bloku své odmí tnut í to ta l i tn í svévole sice ve ře jně deklaroval i již v době na š í „nor-mal izace" , jak eu femis t i cky ten to cyn ický čas nazýva l i t ehde j š í moci-páni, tedy již p řed vznikem Charty 77. Nicméně Chartou 77 vzniklo uvni t ř to ta l i tn ího rež imu za že leznou oponou jedno z prvních, snad vů-bec první š i roké o tevřené spo lečens tv í p ro tes tn ího typu. Ve svě tě v t é době ovšem žily a u tváře ly se l eck te ré občanské skupinové iniciat ivy — af už mot ivované úsil ím podpoř i t soužití mezi s tá ty , ná rody , či ekume-nickými s n a h a m i o po rozuměn í mezi různě nábožensky či svě tonázoro-vě o r ien tovanými komun i t ami nebo odpovědnos t í l idstva vůči devasto-vané př í rodě. Naše časy jsou mezi j iným cha rak te r i zovány vzrůs ta j íc í nedůvěrou v a u t o m a t i c k é z lepšování s i tuace světa v toku děj in . Lidé čím dál tím víc pociťují , že pozice pas ívnfho účas tn íka vede do propas t i zmaru ; že sice dě j iny ne lze ovládat j ako s t ro jový mechan i smus [ to pře-ce jsou sny sp íše to ta l i tn ích vůdců] , avšak au ten t i cká odpovědnos t ob-

čanů je bezpodmínečnou záleži tos t í l idského pobytu na světě a l idské role v h i s to r i ckém dramatu , aby vůbec mohlo dopada t a dopadnou t dob-ře. Vzít své bř ímě na svá r a m e n a — to byl a s t á l e více je ná rok doby.

A tak se Char ta 77 zařad i la do tohoto un iverzá ln ího směřování , a to za okolnos t í vel ice r i skan tn í ch . Odtud potom lze vyVodit, čím Char ta 77 žila a co může vzkáza t da lš ím účas tn íkům even tuá ln ích občanských ini-ciativ.

1. Bráni la pos t i žené odvoláváním se na p l a tné zákony. Tím neprosa-zovala jen zákony , týka j í c í se l idských a občanských práv, nýbrž pro-sazovala zákonnos t samu. Zákon je občanům nad řazenou normou a pla-tí pro všechny, z e j m é n a však pro ty, co jsou u moci. Zákon ovšem plat í tehdy, uzákoňuje- l i zákonnos t , t akže nesmí být v konf l ik tu s j iným zá-konem, aby nebylo možno využít jednou ten a podruhé onen podle to-ho, jak se to někomu hodí. Není mysl i te lné , aby na jedné s t r a n ě byl zd ro jem zákonnos t i občan, respekt ive jeho svobodně zvolení zás tupci a na d ruhé s t r a n ě se zákonem svěřovalo rozhodování n ě j a k é mocenské „vedoucí s i le" . Poctivá a č is tá zákonnos t je z á k l a d e m ř á d n é občanské společnost i .

2. Svoje odhod lán í k neopo r tunn í poct ivost i mani fes tova la Char ta 77 v osobním i skup inovém nasazen í , spo j eném s ne j různě j š ími r iziky. Není třeba vypočí távat , že t a to r izika se nap ln i l a někdy a ž měrou vrchova-tou; pe rzekuce p ř ímých účas tn íků a jej ich rodin, přá te l a podporovate-lů je v úplnos t i možná jen stěží a v neúp lnnos t i by mnozí bezpochyby zůstal i nespraved l ivě ne jmenován i . Důležitější však je sám c h a r a k t e r t akové neopo r tunn í mani fes tace^ svoboda, právo, občanství a dalš í dob-ré devizy se neobe jdou bez těch, kdo jsou ochotni r iskovat svou zaj iš tě-nost a vnějš í klid. Je to p ř ímo mravní závaznos t , k t e rá č lověka n a b á d á a povolává k rozhodnu t í pro t i sebeuspokoj ivému zaj išťování a pro vy-danos t n á r o k ů m toho, co v las tně zak l ádá lidství člověka. Je zde třeba znovu p ř ipomenou t slova jednoho z tří prvních mluvčích, brzy po vzni-ku Charty 77 ná s l edkem pol ice jn ího výs lechového m a r a t ó n u zemře lého Jana Patočky, j akko l i byla již m o h o k r á t p ř ipomenuta , a k t e rá napsa t v textu n a z v a n é m „Co je a co není Char ta 77": „Bez mravn ího základu, bez přesvědčení , k t e r é není věcí opor tun i ty , okolnos t í a očekávaných výhod, ž á d n á sebe lépe t echn icky vybavená společnos t nemůže fungo-vat. Morálka však zde nen í k tomu, aby spo lečnos t fungova la , nýbrž pros tě k tomu, aby člověk byl čloVěkem. Nede f inu j e ji člověk podle libo-vůle svých potřeb, přání , t endenc í a tužeb, nýbrž ona to je, k t e rá vyme-zuje č lověka." Jakkol i mí ra t akového l idského nasazen í byla u různých s igna tá řů různá , p řece ne lze nevidět , že p rávě neopor tunn í chování spo-jené s ohrožením posky tova lo Char tě 77 ve vlast i v zahran ič í tu ne j -vyšší vážnost .

3. Char ta 77 vy t rva le a vě rně odoláva la mocenskému t laku od ledna roku 1977 do l i s topadu roku 1989. Tok času a událos t í měni l sice per-

spekt ivy a odhady da lš ího vývoje měly různé časové dimenze. Když se nepodař i lo zl ikvidovat společens tv í Charty 77 hned v zá rodku a když se Charta 77 s ta la evropsky , ba světově proslulou, měla být min is te rs tvem vnitra , resp . policií v r ámc i návyku pě t i l e tkového p lánován í zl ikvidová-na do konce roku 1981. Nepodař i lo se, i když se r ep re se s tupňovaly . V roce 1982 byl min i s t r vni t ra vyměněn , pe rzekuce pokračova la a poli-cie zkoušela různé dalš í metody . Nicméně Char ta držela své pozice na-dále. Lidé p r a g m a t i c k y stř ízl ivě uvažuj íc í považoval i jej í č innost , proje-vující se p ředevš ím publ ikací podepsaných dokumen tů , za bláhové sníl-kovství donk icho t ské povahy a upozorňoval i na to, že přece všechny mocenské t r umfy má v rukou „s t rana a v láda" — a rmádu , bezpečnost , všechny zdejš í masově komunikačn í média a ne spoče tné řady posluš-ných f u n k c i o n á ř ů a ú ředn íků — a my jen psací s t ro je a ne j i s t é i legál-ní kon tak ty se zah ran i čn ími přá te l i a něko l ika rozhlasovými s tan ice-mi. Char ta 77 však p ř e s všechny t akové úsudky a odsudky neus tupovala od svého prý ne rea l i s t i ckého úsilí , ba pos tupem doby postoupi la do před-sunutě j š ích pozic: p ř ipomenou t lze např . man i fe s t ac i u hrobu T. G. Ma-sa ryka v Lánech r. 1987, kde počet p ř í tomných byl v ř ádu s tovek, či ma-n i fes tac i 10. p ros ince 1988 na Škroupově náměs t í v Praze, kde počet p ř í tomných s toupl do řádu tisíců, ne-li deset i t is íce . Byla to houžev-natos t , odhod lanos t a věrnos t poct ivé věci. k t e ré znamena ly víc než prakt ic is tn í , tzv. r ea l i s t i cký mocenský kalkul .

4. Char ta 77 neměla , nesměla a nemohla mít s tanovy, p sané normy svého fungování , nemohla po řáda t valné h romady , s igna tá ř i nemohl i volit či odvolávat své předs tav i te le . Samotný t i tul těch, kdo hovořili za s i gna t á ř e a jménem Charty 77, je p ř í značný : mluvčí. Byli zpravidla tři a „úřadova l i " jeden rok. Potom sami vyhledával i své nás tupce , se-známil i se svým náv rhem a s ochotou nav rženého všechny ty, kteř í byli dosaži te lní , a zprav id la v lednu nás ledu j í c ího roku předa l i ono převoz-n ické veslo na lodi, k te rou potom dalš í t ro j ice měla převést až k bře-hům dalš ího roku. Kolektiv mluvčích potom tvořili vš ichni bývalí mluv-čí a další ak t ivn í s igna tá ř i . Odtud se mohl i z ískávat náhradn íc i , jest l iže funguj íc í mluvčí byl policí izo lován či uvězněn. Vrátil-li se mluvčí z vě-zení, mohl dokonč i t svůj ú řad t řeba i v ý k o n e m f u n k c e v dalš ím období — což se s k u t e č n ě i s ta lo . Aktivistou byl kdokol i ze s igna tá řů , kdo se rozhodl a mohl účas tn i t j ednán í o činnost i . Nikdo n ikoho nedelegoval a neexis tovala ž á d n á „výběrová" ins t i tuce, k t e r á by „p ř i j íma la" a „odmí-ta l a" účas t toho či onoho s igna tá ře . Dokumenty se též p ro jednáva ly se všemi ocho tnými s igna tá ř i . Dos tupnos t byla ovšem opět dána obou-s t r annou vs t ř ícnost í . Nebylo možno při exis tu j íc ích repres ích a č íhavém pol ice jn ím dozoru usku tečn i t maximum, nýbrž vždy jen s t ř í z l ivé j^p t i -mum. Avšak nebyla tu s n a h a podvádět , e l iminovat , obcházet někoho, nedba t na s t anov i sko kohokol i . Pat ř i lo k č is tému svědomí každé t ro j ice mluvčích, že podepsa l i a zveře jn i l i vždy jen takový dokumen t , k te rý

respektovat s t anov i ska a p ř ipomínky všech dos tupných účas tn íků . Ovšem exis tovala j is tá os t raž i tos t vůči pol ice jní inf i l t rac i , odposlechu a des informaci . A ovšemže se nemohlo podař i t t ěmto podkopným vlivům zcela bráni t . Avšak ce lková t endence směřova la k o tevřenému jednání , vždyf n a k o n e c jeden z h lavních výsledků činnost i Charty 77 bylo zve-ře jňován í č ís lovaných, da tovaných a k o r e k t n ě podepisovaných doku-mentů — protes tů , s tanovisek a p roh lášen í k s i tuaci a dění ve společ-nosti . Char ta 77 fungovala v pods ta tě podivuhodně dobře na zák ladě pouhé poslušnost i a so l idar i ty , nepsaného „gente imen ag reemen t " , na zák ladě s t á l ého vracení k s a m o t n é m u pr incipu společenství těch, k teř í svým podpisem vyhlási l i svou osobní, vni t řn í občanskou odpovědnost .

5. To, co udržovalo společens tv í s igna tá řů Charty 77 přes ús t rky a p ronás ledování , p řes mocenskou nevybavenos t a přes různě silný mrav-ní c h a r a k t e r , různou fyz ickou a in t e l ek tuá ln í sílu a různé zdravotní , sociá iní a rod inné podmínky jednotl ivců, byla věcná vydanost , vyda-nost věci. Ne doh l edné perspekt ivy konce ús t rků , ne spočinut í v klidu bez pe r sekuce . bez s t r achu a obav, že právě toto s i lné zvonění u domov-ních dveří z n a m e n á výslech, hrozby fyz ickým nási l ím, či dokonce od-chod na čas z domova do cely. Všechen osobní prospěch či úspěch bud nebyl vůbec tím, co de te rminova lo j ednán í Charty 77, a pokud pro ně-koho byl even tuá ln ím motivem, pak byl v nedohlednu . Mnozí, zvláš tě ti s tarš í , byli s rozuměni s rea l i s t ickou vizí, že zemřou v téže s i tuaci , v níž jako persekvovaní „char t i s t i " doposud žili, v si tuaci „samozvanců a z t rosko tanců" . Byly to tedy nikol i z ře te le osobní úspěšné živ*otní d ráhy a za j i š těnos t i , nýbrž oddanos t věci obce, životní s iušnost i a občanské vzá jemnos t i , k t e ré se dokáza ly prosazovat po všech zkouškách a zkla-máních vždy znovu a znovu a udržovat při let i té exis tenci společens tv í s igna tá řů Charty 77 přes veškerou nepravděpodobnos t dlouhodobějš í -ho t rvání .

Charta 77 uzavírá svou životní pouť. Dědicům a nás iedovníkům od kazuje svou h lubokou zkušenos t : zažila s t r á d á n í i šťastný konec pá-dem total i ty , prot i níž s tá la , a le i pos tupné dožívání v období, kdy sice zmizet „vnějš í nepř í t e l " , avšak kdy osobní osudy rozděli ly s i gna t á ř e a rozmeta ly je různými směry , a to jak v životech občanských , tak i v po-stoj ích k tomu, co je s tmelovalo .

Ani př íš t í leta, des í t i le t í či s t a le t í — pokud vůbec budou — se ne-obejdou bez konf l ik tů . 1 nap ř í š t ě budou vládci více než méně hodni svých pozic. 1 v budoucnu bude zapot řeb í toho, co udržovalo Chartu 77 v sevřené pohotovost i a ak t iv i tě p řes nepř ízeň spo lečenských okolnos-tí. Char ta 77 může spo lečnos t i odkáza t „ j en" svou zkušenos t občanské odpovědnos t i a so l idar i ty o t řesených . 6. září 1992

RADIM PALOUŠ

Dokument Charty 77 č. 9/92

Charta 77 — jako n e f o r m á l n í občanská iniciat iva — dohrá la svou his-tor ickou roli . Něk t e r é prvky je j iho zák ladn ího prohlášen í , její volná s t ruk tu ra a způsob jej í p ráce odpovídaly totiž to ta l i tn ím poměrům, ve k te rých vznikla. Tyto poměry vyžadovaly spec i f ický a ve svobodných podmínkách , nepouž i te lný model ve ře jného působení . Proto jsme se rozhodli práci Char ty 77 uzavří t . Péči o odkaz Charty 77 pověřu jeme kolektiv mluvčích Rudolfa Ba f fka , Danu Němcovou, Josefa Vohryzka. Vyzýváme všechny s i g n a t á ř e Char ty 77, aby dál j edna l i — způsoby při-měřenými nové době — v duchu Char ty 77 a v souladu s jej ími ideály. Ideje nedě l i t e lnos t i l idských práv a svobod, důs to jného občanství , vzá-jemného re spek tu , dialogu, t o l e rance a povinnost i nadřazova t zá jmy obecné z á j m ů m osobním jsou s tá le ak tuá ln í . Je t řeba je prosazovat v nej-rúzně jš ích s p o l e č e n s k ý c h organ izac ích a spolcích, pol i t ických s t r a n á c h a klubech, odborných ins t i tu tech i ve ře jných funkc ích , lze znovu a zno-vu usilovat o to. aby jimi byl p ros toupen celý veře jný život.

Podepsáni mluvčí Charty 77: R. Battěk, V. Benda, J. Dienstbier , J. Há-jek, M. Hájek . V. Havel, L. He jdánek , T. Hradí lek, A. Hromádková , E. Joachimová, E. Kantůrková , H. Klímová J. Kozlík, M. R. Křížková. M. Ku-bišová, M. Lehký, L. Lis, J. Li tomiský, V. Malý, A. Marvanová, D. Něm-cová, M. Palouš, R. Palouš H. Ponická, K. Pr incová, M. Rejchrt , V. Rou-balová, Jan Ruml, Jiří Ruml, J. S te rnová , J. Šabata , A. Šabatová, L. Šilhá-nová, J. Š t e m , P. Šust rová, M. Tyl, J. Vančura , J. Vohryzek, A. Vondra.

Praha 3. 11. 1992

Za správnos t : Eva Joachimov'á

MMí p ř á t e l ,

Posiední s t r á n k y 1NF0CHU se nám nepsa ly lehce. Víme, tak jako vy. že je mnoho problémů, ke k te rým by se Char ta 77 měla vyjádř i t . Víte a le sami ne j l épe , j aké obrovské názorové rozdíly jsou mezi s igna tář i . Shodnout se, na j í t pot řebný konsensus , k terý je z á k l a d e m jakéhokol iv je j ího ve ře jného vy jádřen í , nen í v současné podobě Charty 77 možné, je to t rochu smutné , a le rea l i s t i cké kons ta tován i .

Z tisku i televize js te se mohii dozvědět , že kolekt iv mluvčích vydal dokument číslo 9/92, k terý m á t e před sebou. Tomuto dokumen tu před-cházela řada jednání . Tak, jak zaznělo na květnovém sněmu, chtěl i jsme ukončení p ráce Charty v současné podobě vázat na vznik nového spo-iečenství . Měli j sme za to, že toto nové společens tv í by mohlo vzniknout jako r eakce na nyně j š í s tav v pos t to ta l i tn ích sys témech se všemi jeho s loži tostmi a nebezpečnými jevy. V 1NFOCHU p ř ik i ádáme texty Bohu-míra Janá ta , Miloše Rejchr ta a Jana S terna , k te ré se pokusi ly vznik no-vého společens tv í inciovat . Bez obětavých lidí, k teř í by se té to iniciati-vy chopili , však text zůs t ane pouze textem, byt sebelepším. Žádné spo-tečenství s amo o sobě totiž n ikdy nic neuděia io , za každou akc í Charty, za veškerou její p rac í s tá l i k o n k r é t n í lidé. A akt ivi ta s igna tá řů , tak jak jsme ji my poznaly v současné době je mizivá.

Stály jsme před rozhodnut ím, co dál. Co bychom předaly dalš ím mluv-čím? Jak d louho by dalš í mluvčí h ledal i v pods t a t ě již neexis tuj íc í kon-sensus? Brzy bychom se dosta l i do s i tuace, že mluvčí by mluvili jménem Charty, ale vy jadřova l i by pouze své osobni mínění . A to je na Chartu málo, její síla byla p rávě ve společens tv í lidí, k teř í se pros t řednic tv ím miuvčích snaži l i o vyslovení zamlčovaného .

Závěr se rodil těžce. Radim Palouš napsa l , jak slíbii na sněmu „Kšaf t Charty 77". Bohumír Janát napsa l dopis, ve k te rém nesouhlas í s ukon-čením p ráce Char ty 77. Většina mluvcích se však, jak vidíte podle pod-pisů, shodl i na textu, k te rý p rác i Char ty 77 uzavírá. Nemůžeme samo-z ře jmě uzavří t ani spo lečens tv í Charty, an i závazek, k te rý každý z nás na sebe vzal svým podpisem. Aktivity, k t e ré char t i s t é založili , žij í dál v ias tn im životem. Rudolf Bat těk, Dana Němcová a Josef Vohryzek jsou pověřeni kolekt ivem mluvčích péčí o odkaz Charty 77.

Jak jsme Vás již in fo rmova l i na sněmu, je r eg i s t rována Nadace Obce Charty 77, k t e rá bude p řevážně př ispívat s igna t á řům Charty 77 v obtíž-ných zdravotn ích , či soc iá ln ích s i tuacích. Jejími s t a tu t á rn ími zás tupci jsou Rudolf Bat těk, Dana Němcová a Josef Vohryzek. Př íspěvky na kon to jsou velmi v í tány.

Vzhledem k d o k u m e n t u č. 9/92 bylo na kolekt ivu mluvčích dohodnu-to, že nebude te vyzváni , abys te nám zaslal i svá ius t rační osvědčení .

My tři, k t e ré j sme byly mluvčí pro rok 1992, ještě dokonč íme verifi-

kaci j m e n n é h o seznamu s igna tá řů Charty 77 a pokus íme se uspořáda t a d r e s á ř s igna tá řů . Proto Vás prosíme, abys te věnoval i pozornos t našemu dotazn íku a vyp iněný n á m jej odesiai i na adresu Gorkého nám. 2, Praha 1.

Přáiy bychom si, aby nám s t a r á kamaráds tv í vydržeia , abychom si by-li schopni n e p ř í j e m n é věci ř íka t z očí do očí, aby v nás zůsta l a lespoň kousek toho, co nás vzá j emně tak s i inč spojovalo .

mluvčí Charty 77 pro rok 1992

Eva joach imová Květa Pr incová Věra Roubalová

IČO: 47610051 KONTO č. 37135021/0100 [Komerční banka)

Závěrečná sdětení

NÁVRH zákíadniho prohlášení „Sdružení pro lidská práva"

My obyvate lé té část i Evropy, k te rá byia d louhodobě pos t ižena nad-viádou komunismu, si s t á ie více uvědomujeme , že ten to systém kromě j iných škod zdeformovat t aké naše myšiení a četou naši duši. Tušíme, že kořeny krize, ve k t e ré jsme se ocitti , dosahu j í ješ tě dá te než do ob-dobí a r o g a n t n í nadv tády komunis t i ckých s t r an . Sama sku tečnos t , že ko-munis t ické režimy vůbec mohiy být nas to teny , je jedním z projevů té to krize, je s tá te z ře jmějš í , že pád komunis t ických d ik ta tu r v Evropě na podzim 89 n e z n a m e n á počá tek fungován í nových demokra t i ckých a hos-podá ř ských mechan i smů , k t e ré s amoč inně budou zahrnova t občany stá-ie vyššími dávkami btaha a š těst í . Naopak s obnovenou svobodou se pro-t rhly i bar ié ry s e s t avené z k r á sných tži a zas t í rání , za nimiž se hroma-diiy ne ře šené probtémy. Komunis t ická utopie, k te rá svou vizí spraved-tivé a dokona t é společnos t i z ískata oddanos t mnoha upř ímných a pocti-vých iidí, vyúst i ia ve vládu s t r achu a neschopnos t i . K pocitu mnoha lidi, že je pro to nej tepš í , už n ikdy nevěř i t n ičemu a neusi tovat o nic, co by p ře sahova lo r á m e c v ias tn ího p rospěchu se druží více či m é n ě vě-domé doznán í v tas tn ího se lhán í . Nebtahé dědictví minulost i tak znovu pokř ivu je vztah občanů k moci i občanů k sobě navzá jem, př ispívá k fa-lešnému c h á p á n í v las tn í ná rodn í či skupinové ident i ty , t lač í nás k mo-čátům ras ismu a nac iona l i smu.

Jsme přesvědčeni , že va lná čás t nesnází , k te ré jsme zdědil i i k t e ré si nově vytvář íme, p tyne z opomenu t í n e z a d a t e t n é důstojnost i , k te ré se těší každá jednot l ivá l idská bytost a z opomenut í úcty, k te rou jsme si jako l idské bytost i n a v z á j e m povinováni . Bez zák ladn ího povědomí, že m ů j btižni m á t a t áž práva j ako já a že spiše s t rp ím újmu na svých prá-vech, než ú jmu na právech bližního, nevytvoř íme demokra t i ckou společ-nost, us tav ičně usi luj ící o tu též míru svobody pro všechny, nýbrž společ-nost , kde drzí a si lní budou d ik tova t s lušným a s tabým. V budoVání spo-lečnost i , kde by jedni byli ochotn i nasad i t své pohodlí a omezit svou svobodu ve p rospěch práv a svobod druhých , máme na co navazovat . Char ta 77 a VONS (zvtáš tě díky těm jejím akt ivis tům, k teř í pro obranu práv a svobod byli odsouzeni k d louhole tému věznění) p rokáza ly , že

oběť pru d ruhé není romant ický přeži tek, nýbrž nutný s tavební prvek zdravé společnos t i .

Na Chartu 77 c h c e m e naváza t i při h l edán í modelu, jak se vyrovnat s nesp raved lnos tmi minu lé doby. Jan Pa točka př ipomněl [„Co můžeme očekávat od Charty 77?"] svým spoluobčanům, že není lepší p ros t ředek , jak zmenši t t lak t rou fa lých mocipánů , „než jsou-li znej is těni , vidí-li, že nespraved lnos t a d i sk r iminace ne j sou zapomínány , že se n a d tím vším voda nezaví rá" . Odmí táme názor , že dnes by se již nad tím vším voda zavřít měla . Po celou dobu své č innos t i Charta i VONS j ednoznačně pro-kazovaly, že všechny r ep rese prot i obhá jcům l idských práv byly již ve své době n e z á k o n n é a p ro t i zákonné . Ti, kdo zneuži l i svou úředn í nebo soudní pravomoc, musí být voláni k zodpovědnost i . Nebudeme schopni p rokáza t , že ne sp raved lnos t se nevyplácí , sotva se nám podař í vybudo-vat právní s tát .

Budování s p o l e č e n s k é morá lky , za ložené na takovém pochopení lid-ských práv, k t e r é ne jd ř íve činí d ruhým to, co očekává od nich, pravdivý pohled na nás s a m é a naš i minulos t , neúčelový rozbor problémů součas-nosti , to vše vyžadu je náš čas, naše úsilí a t aké pros tor , kde by se „sol idar i ta o t ř e sených" [J. Pa točka ) mohta vtěl i t ve smys lup lný rozho-vor, v z á j e m n é nas louchán í a poznávání , v drobné i větší p ro jek ty .

1 dnes exis tu je ř a d a lidí, k te ř í ne jsou a nech tě j í být p rofes ioná ln ími poli t iky, kteř í však, t ak j ako s igna tá ř i Char ty 77 ve své době, cítí , že „každý nese svů j díl odpovědnos t i za obecné poměry" [Proh lášen í Charty 77 z 1. 1. 1977). Nebylo by odpovědné ten to potenc iá l nevyužít . Proto se Char ta 77 a hnut í Human rozhodl i vyzvat muže a ženy, jimž jsou blízké myš lenky v té to výzvě obsažené, aby zak láda l i

Sdružení pro l idská práva

Členem Sdružení se s t ává každý s i g n a t á ř té to výzvy bez rozdílu, národ-nost i a st. př í s lušnos t i . Organizačn í s t ruk tu ru , k t e rá chce být co ne j jed-nodušší a bez p l a c e n é h o a p a r á t u určí s tanovy.

Praha, září 1992 Miloš Rejchr t

Současná krize a budoucí renesance ideje Charty 77

[Někol ik myš lenek pro mluvčí a p řá te le Charty 77)

Civilisace je možná jen tehdy, když l idstvo zachovává rozdělení úloh; jest l iže vedle těch, kdo pěs tu j í vášně pol i t ické, exis tu je t ř ída li-dí, k teř í z iehčuj í tyto vášně a uct ívaj í hodno-ty, k t e r é jsou vyšší než světské .

/MHen Benda

Třebaže Char ta 77 p ředs t avu je f enomen značně mnoho tvá rný , je j ími nosnými pr inc ipy byly a zůs táva j í idea života v pravdě, myš lenka moci bezmocných a koncep t nepo l i t i cké poli t iky. Nejsou to pr incipy nové, k te ré by Charta 77 teprve objevila. Idea života v p ravdě se t áhne coby zák ladn í mravn í výzva ce lými dě j inami . Myšlenka moci bezmocných a koncep t nepo l i t i cké pol i t iky — maj íc í rovněž ho jné h is tor ické prece-denty — nejsou ani tak c tnos t í v nouzi či p řechodnou s t ra teg i í v čase ú t laku, jako spíše p ro jevem touhy po čemsi vyšším a výrazem vážného rozhodnut í nepodrobova t se f a t á l n í m u rea l i smu objekt ivních nutnos t í , který k lade upad lou rea l i tu tohoto světa j ako nezměni t e lnou a v jehož jménu byly č iněny čas to ty ne jhorš í věci.

„Kráčet prot i proudu rea l i ty" považoval Jan Pa točka za navýsos t důle-žitý pohyb, k te rý vede k objevu duše, jež je ve světě t ím ne j cenně j š ím , t řebaže svět p ř e s a h u j e v tom smyslu , že není s r o v n a t e l n á s žádnou věcí, sku tečnos t í a n i t ro svě t ským f a k t e m . Péče o duši, jež vyžadu je odvážnou d is tanc i od sebevědomé, p rávě v ládnouc! rea l i ty , je od dob Sókra tových t rvalým pr inc ipem nepo l i t i cké pol i t iky. Ta pak hluboce ovlivňuje život l idského společens tv í a u tvář í podobu s tá tu , přes tože nebere do rukou žádný ins t rument s t á tn íků a pol i t iků či ně j akou z rekvizit t e c h n o k r a t ů moci. Tedy ani myš l enka moci bezmocných nemůže být pouze ak tuá ln ím pro tes t em v čase nesvobody či s amoúče lným dis idents tv ím po pádu sku-tečné tyranie , neboť ta to myš lenka zp ř í t omňu je moudros t , jež vidí dá! než čas to se měníc ! ,duch doby' .

Konkrétn í h is tor ickou ctivíií zrodu Charty 77 byla doba těžkého národ ního, pol i t ického a duchovního út iaku. i když Charta 77 naváza la na dva výrazné proudy tehde j š í světové poii t iky (he l s inský proces déten-te a Carterova l idskoprávní in ic ia t iva) , svět vytušit , že zde jde o cosi víc než o pád komunis t i ckého režimu či o pouhou res taurac i vzorce západn í civi l izace v naší zemi. Bylo zde cosi víc, k čemu i západn í svět vzhlíží s touhou a naděj í . Znovu se zde o tevře la možnos t omezení vlivu reá lné poli t iky, tedy možnos t osvobození se od té neu tě šené s fé ry ryze svě t ského konání , jež buďto sklouzává do zabyd lené banal i ty každoden-nosti anebo se coby další nový pro jek t g lobální s t r a t eg ie čas od času musi oživovat opakován ím fa ta i i ty kruhu s taveb a pádů Babylonských věží.

Char ta 77 — jako jedna v ř adě mnohých na d louhé ces tě — neměla sílu změni t svět a r a d i k á l n ě zvrát i t vzorec poli t iky, k te rá — jak se shoduj í rea l i s té — je bojem o moc, jenž die potřeby hovoří jazykem šle-che tných ideálů, tvrdé nu tnos t i anebo u p ř í m n é amorá lnos t i h lás íc í se k sobeckému prospěchu v ias tn ích životních zá jmů. Přesto se domnívám, že to, co Charta 77 mohla a v budoucnu bude muset udržet , je pr inc ip nads t ran ickos t i , nez iš tnos t i a univerzální sol idar i ty .

Sku tečná krize Charty 77 nas t a i a po Listopadu 1989, kdy část jej ích s igna tá řů odešla do vysoké poli t iky, oblékla kos týmy mocných a touto proměnou jako by ch tě la dek la rova t možnost r ad iká ln í ka ta rze té to — jak odjakživa soudil se l ský rozum — t rad ičně nečis té s fé ry . Ti, kdo vy-zývali in te lek tuá ty k h r o m a d n é m u vstupu do poli t iky, si však zapo-mněli položit o tázku, kdo bude držet a ch rán i t místo duchovních lidi a plnit je j ich pos lání zachovat kr i t ický odstup, bráni t roz jezdům vůle k moci a poukazova t k h o d n o t á m vyšším než je úspěch a kar ié ra . Poza-pomněl i na h is tor ickou trvalost Sókra tova sporu se sof is ty a poli t iky, opomněl i to, co Julien Benda mysle l „Zradou vzdě lanců" a co chtěl Jan Patočka vy jádř i t svým rozl išením „Duchovní člověk a in te lek tuá l" . Smutné je, že jako udá los tmi potvrzovaný f ak t se s tá le výrazně j i uka-zuje sku tečnos t , že cha r t i s t é ve svém ned iouhém působení ve vysoké poti t ice nezkul t ivoval i mysl an i si nezískal i s rdce ná roda tak, jak se jim to dař i lo v n e p o m ě r n ě delš ím období, kdy s tá l i pevně na svém místě.

Aniž bych ch tě l n ě k o h o obviňovat či kres l i t c h m u r n é vize anebo za-pomína t na pods ta tnou sku tečnos t , že za mnoho velkých věcí, k t e ré se udály, máme důvod mít r ados tnou povinnos t vděku (za j i s té nikoliv sa-mi sobě) , mysl ím, že je t řeba si p ř ipomenout , že v dě j inách se za du-chovní zpronevěru čas to draze plat í . Nelze si zakrývat fak t , že součas-ná pol i t ická a mravn í b i lance vykazu je varovné položky: rozpadá se Masarykem založený s tá t , na jehož počá tku , jak napsa l Karel Čapek, s tá lo cosi vpravdě ve lkého a dě je se tak , aniž by se kdokoliv z pol i t iků pta l na názor t řeba jen dosud žijící gene race našich rodičů, k teř í byli ochotni ctít a há j i t Českos lovensko jako svůj domov; ve společnos t i

vzrůstá apa t i e a f r u s t r a c e ze zmařených ideáiů a n e s p l n ě n ý c h slibů a šiří se egoismus souk romého sebeza j i š fován í ; a konečně , na růs t a j í š ance těch, kdo podobně jako v minulos t i šiří a využívají prvek anonymi ty , chaosu, ne j i s to ty a s t r achu k v las tn ímu opouzdřen i ve s t á tn ích s t ruktu-rách, čímž se znovu potvrzuje s t a ré pravidlo, že každá pol i t ická revoluce v pos ledku dláždí ces tu byrokraci i .

Co v dané s i tuaci má činit Char ta 77? Kdybych měl někomu dávat konkré tn í doporučení , musel bych asi s mnohými s igna tá ř i a s většinou současn íků říci u p ř í m n é „nevím". A přece . Nejen s tá ty , národy a hnut í , a le i konkré tn í l idé se obnovuj í svými původními ideály. Char ta 77 v*znikla v čase osudového rozhodnut í , kdy již nebylo možno mlčet a kdy moc pravdy se postavi la prot i tvrdé moci v ládnouc í rea l i ty .

Zaj is té nelze očekáva t p ř e s n é opakováni minulých h is tor ických si tua-ci, n i cméně t ak j ako dosud neskonči ly děj iny, neuzavře l se ani smysl a pos lání Char ty 77. Toto společens tv í možná naznač i lo novou formu l idského spolubyt í : nebylo d e m o k r a t i c k é ve smyslu sous tavného pod-ř izování menš iny větš ině, existovala zde s p o n t á n n í a moudře po j ímaná rovnost ; v Char tě se až na vzácné vyj ímky nehlasovalo , p r inc ipem byl konsensus , tedy p r inc ip spo lečné vůle k pravdě , pr inc ip umí rněnos t i a absence vůle k moci.

Tvář tomuto společens tv í , k te rou svého času vnímali s r e spek tem mnozí lidé v naš í zemi, dával i tři mluvčí, na je j ichž sku t ečné nezávis-losti vzhledem k v ládnoucí moci a bytos tné j inakost i vzhledem k zá-k ladn ímu pr incipu reá lpol i t iky bude — má li mít Char ta 77 budoucnos t — velmi záležet . Na přesvědčení , že takoví l idé nikoliv pouze v n a š e m úzkém společens tv í exis tuj í , lze založit důvěru v možnos t budoucí rene-sance ideje Char ty 77. Pa t rně pouze so l idar i ta lidí sk romných a oprav-dových bude moci zaruč i t to, že Listopad 1989 nebyl jen p řechodným vítězstvím a v pos ledku ironií dě j in . ,

Bohumír j aná t

Září 1992

Sdružení pro ¡¡dskó práva

Rok 1992 se s ta l k r i t i ckým rokem pol i s topadového vývoje. Českoslo-vensko, k te ré si z í ska lo svou nekrvavou demokra t i ckou přeměnou obdiv a respekt , se rozpadá . Jeho pres ident , k te rý fasc inova l posels tvím na-děje Evropu p rávě tak j ako Spo jené s tá ty , z t ra t i l svou zák ladnu , v je-jímž jménu usi loval o nové uspo řádán í Evropy v p řá te l ský všecelek, kde by jeden d ruhému byl g a r a n t e m bezpečí a svobody. Jugoslávský masakr , způsobený nac ioná ln ím egoismem a bezohlednost í k legi t imním z á j m ů m druhých ná rodů a menš in , o t řás l hodnověrnos t í he l s inského společen-ství ne schopného zabrán i t e tn i cké genocidě . Válka s i r áckým agreso-rem a h o s p o d á ř s k é dep rese [konec k o n j u n k t u r y zbrojeni nepos t ih l jen Slovensko, a le da l eko větší země] odkáza la možnos t d ruhého Marshal-lova p lánu do ř íše snů. Musíme si pomoci předevš ím sami a ne j sme na tom nikde v pos tkomunis t i cké část i Evropy dobře. Reoidtva nac ioná ln í -ho egoismu — viz jej í p ř íznaky v Německu nebo ve Franci i — může vést k z t rosko tán í ev ropské in tegrace a k novému vytváření zá jmových koalic, a to i vo jenských .

V tomto okamžiku je naše vlast spiše oblast í sváru než konsensu a věcné spo lupráce . Dráty, k t e r é jsme přes t ř íha l i s našimi sousedy, se mohou — proti naš í vůli — objevit na moravsko-s lovenském pomezí. Nejde však jen o bar ié ry mezi Českou a Slovenskou republikou. Jde i o nev id i te lné o s tna t é d rá ty n a t a ž e n é mezi znesvá řenými tábory nově polar izované společnos t i . Opět se a r g u m e n t u j e h lavně z pozice sily a za ne júč inně j š í vyvrácení názorů prot ivníka se považuje nezabývat se mer i tem věci, a le osobně ho znemožni t . Vytrácí se ohled k člověku — jednotl ivci a považuje se za možné s viníky bez -rozlišování pošpin i t i nevinné. Nedokáza l i jsme za tři roky od l i s topadu 1989 postavi t před soud jed iného es t ébáka , k te rý lidi vydíral nebo trýznil . Neobjasněny zůs távaj í ne j en če tné zločiny z 50tých let, a le i re la t ivně nedávné tero-r is t ické akce prot i Zině Freundové , Ivanu Medkovi, Petru Placákovi , Václavu Svobodovi a dalš ím. Zat ímco s t á tn í bezpečnost je sk ry ta v ano-nymitě , došlo k p lošnému zveře jněn i jej ích sku t ečných i úda jných spolu-pracovníků bez jakéhokoMv rozboru a rozl išení — af se každý obháj í , jak může. Je naš í os tudou, že tak byli zneuc těn i Fran t i šek Tomášek , Zde-na Sal ivarová, Vlasta Chramostová a mnozí další . Zat ímco noviny pro-kádrovaly Pavla Wonku, jehož ces ta k o t ev řené opozici nebyla bez zá-krutů, vězeňský lékař , k te rý je j uznal s chopným soudntho líčení i vaz-

by, ačkoliv Wonka už jen šepta l a nemohl chodit , se dál těší dobré pověsti a ne jen p rokurá to r , a le i l éka ř ská komora se jeho p ř ípadem od-mítá zabývat . Atd.

Tam, kde se p řes tává rozl išovat mezi v inným a nevinným, mezi sta-tečným občanem a zbabělým př is luhovačem, tam se smývaj í kontury dobra a zla. A přece p rávě v dnešn í r o z h á r a n é chvíli by měli k sobě dobří lidé nacháze t ces tu např íč s t r a n a m i a ná rodn ími hran icemi . Prá-vě toho úkolu by se mělo u jmout nev ládní společens tv í jako byla Char-ta 77. Avšak Charta 77 ve své dosavadní podobě a složení není s to tomuto úkolu dos tá t . Pol i t ická po la r izace mezi někde j š ími akt ivis ty Charty dosáh la už t akového s tupně , že na bývalý konsensus není po-myšlení . Významní cha r t i s t é se rozcháze j ! v zásadn ích o tázkách . Jedni viní své druhy , že se nedokáza l i — navzdory své č innost i v d isentu — důs ledně rozej í t se svou komunis t ickou minulos t ! a s ta l i se v uplynu-tých t řech letech brzdou obnovy. Druzí jim tuto výtku vrace j í a vytý-kaj í jim sklon k paušá ln ímu řešení a známkování , k t e ré nebere zře te l na jednot l ivce a děl í opět lidi na ka tegor ie j ako hmyz. Těch rozdílů je ovšem víc, a le nemělo by smyslu je zde spec i f ikovat . Zkušenost nedáv-ného sněmu Char ty le tos na jaře va ru je před nes lavným koncem této do l i s topadu 89 uznávané morá in í autor i ty . Poslední sku t ečně význam-ný dokumen t Char ty . Slovo k spo luobčanům H., kde se ješ tě budoucí prot ivníci dokáza l i dohodnout v zásadn ích o tázkách , pochází z května 1990.

Vycházej íce z tohoto z j i š tění , domníváme se, že by bylo lépe ukonči t č innost Charty v její t r ad ičn í podobě a pokusi t se naváza t na její pr in-cipy a zkušenos t i novým způsobem. Chtěli bychom např ík lad naváza t na č innost komis í minu lého sněmu, kde se odehráva la ta lepší a kon-s t ruk t ivn í čás t j ednání . N a v r h u j e m e proto ustavit sdružení pracovních skupin, jež se z formovaly ještě uvni t ř Char ty na minulém sněmu. Mohly by to být p ro začá tek tyto skupiny či komise:

Skupina pro dialog a svobodu projevu

S pravděpodobným rozdělen ím republ iky zan ikne f ede rá ln í televize a rozhlas , a tím zan ikne i s k r o m n á plu lar i ta těchto médií . Hrozí nebez-pečí, aby se dnešn í byt d e f o r m o v a n é dialogy nezměni ly na dva mono-logy podle zásady „cuius regio, e ius religíio". Byla by to pak opět „Nuda v Čechách" , jak zní titul kn ihy A. Kl imenta z dob normal izace . Skupina by měla moni to rova t všechny p ř ípady mocenského pot lačování dialogu a usilovat, aby ta to média měla Jistou autonomii a možnost nezávis lost i jak n a vládě, tak na opozici . (Viz BBC). Ne jde ovšem jen o ta to ne js le-dovanějš í média . Jde o to, aby i v" s t r an i cky vyhraněných novinách mu-seli r e spek tova t zá sadu „s lyš te obě s t r a n y " a zásadu e l emen tá rn í sluš-

nosti . A ne jde zas jen o tisk, a ie i o vysoké školy , o je j ich autonomii , k t e rá — ač je to k nevi ře — může být znovu ohrožena .

Konečně by mohla skup ina pro dialog po řáda t d iskusni večery, na nichž by se probíra ly problémy, k te ré jsou opomí j eny nebo tabuizovány.

Skupina pro porozumění mezi lidskými skupinami a prevenci proti rasismu

Tato skupina už p r a c u j e a má svůj p rogram. Skupina nechce vydávat „dokumenty" , a le psá t do novin a organizovat ne fo rmá ln í se tkán í lidí různých původů a ovl ivňovat školní osnovy.

Na tuto skupinu by měla naváza t

Skupina na obranu dětí a rodiny

jež by mohta nah rad i t někde j š í femin is t icky o r i en tované akt ivi ty . Ne-dávno jsme s ledoval i p roces se t řemi chlapci . Jeden n a j a l své dva spolu-žáky, aby zabili jeho otce a ma tku . Otec nebyl doma. a le ma tku hroz-ným způsobem likvidovali . Žádné výčitky svědomí, jen l í tost nad z t rá-tou svobody — tedy ú p l n á ci tová degenerace . Není to o jedinělý př ípad . Puber íačky zamordu j í s t a ř enu pro pár korun . V 19. s tole t í na to Raskol-nikov potřeboval teorii o nadč lověku . naše dívenky k tomu nepo t řebu j í nic. A neprávem už zapad l př ípad 151etého Viktora Bačíka, pozvolna umučeného t řemi výros tky v Ruzyni.

Jsou to výs t r ažná svět ia , k t e r á podceňu jeme . Naše skup ina by měla nah lédnou t , co se to v las tně dě je v su t e r énu naší společnost i , kdo vy-choval tyto c i tové mrzáky . Jak ochrán i t včas tyto děti před nimi sa-mými?

To jsou tři náměty , k t e rými by se Sdružení mohlo zabývat . Se lekce jeho č ienů by byla pracovní : kdo chceš pracovat v naší skupině , buď vítán. Nic za to nebudeš mít — ani moc, ani slávu, ani peníze. To by by-ia př i rozená se lekce jako v Char tě do l i s topadu 89.

Konečně by bylo možno uvažovat o vytvoření č tvr té sekce „česko--s lovenské vzá jemnos t i " , je j ímž spojovacím č lánkem by by! týden ík „Mosty".

Ale to už p ředb íháme diskusi . Teprve bude-li chuf myš lenku uskuteč-nit, měii bychom pověři t p ř íp ravný výbor pro s t ručný p rog ram a sta-novy.

Jak už jsme řekl i , nové společens tv í by se mohlo jmenovat Sdruže-ní pro lidská práva nebo Sdružení pro humanizaci společnosti.

Září 1992 Jan Stern

Eva Joachimová Květa Pr incová Věra Roubalová

m l u v č í C h a r t y 77

Mážené mÍMOČ?.'

neměj t e mi za zié, když v d a n é ciiviii dám výraz svým poci tům a řeknu otevřeně, že ze způsobu uzavřeni č innost i Charty 77, tím méně pak z to-hoto ak tu s amotného , p ražádnou rados t nemám. Dovolte mi ještě jed-nou vyjádř i t mé přesvědčení , že Charta 77 své místo, smysi a pos iání v našem čase má : spíše jako živá idea a společens tv í než jako uzavřený his tor ický fak t a zapeče t ěný odkaz. Nebyia svou pods ta tou vázána na existenci to ta l i tn ího režimu, s t e jně jako opravdu svobodní l idé neměn í své zásady a způsoby chování v dobách dobrých či ziých. Spíše než so-f i s t ikovaná konsp i r ace byiy jej í metodou konsensus , přá te ls tví , otevře-nost a dobrá vůie. Pro m n o h é byla a zůs tává reá inou mravní hodnotou a její s iovo by si dokáza lo naiéz t , v p ř ípadě věrnost i původní ideji , znovu svou au tor i tu a váhu. Zároveň jsem si vědom toho, že takovéto s tanovisko nez í ska lo na koiekt ivu mluvčích výraznou podporu. Přesto se nemohu ubrán i t pocitu, že s Chartou 77 se i v podobě konkré tn ího společens tv í kolekt ivu mluvčích vytrácí cosi cenného . A i když chápu ne lehkou s i tuaci vašeho rozhodnut í , pod uzaví ra j íc í ak t Charty 77 svůj podpis př ipoj i t nemohu. Vitali tu ideje Char ty 77 i prozíravost d a n é h o ak tuá ln ího rozhodnut í ukáže budoucnost . Osobně vám t řem i celému na-šemu společens tv í pře j i s chopnos t uchovat si živý proži tek svobody a síly pozice moci bezmocných .

Všechny přá te le s rdečně zdravím a v přá te ls tv í zůs távám

Praha , 27. X. 1992 Bohumír Janát

24. l i s topadu 1992 zemřela náh le po d louhé a velmi těžké nemoci Anna Marvanová , mluvčí Charty 77 v le tech 1982—1983. Za nás za všechny se s ní rozloučil Jiří Rum).

Za Aničkou... /

Na Aničku Marvanovou vzpomínáme každý po svém, a naš lo by se asi jen málo těch, k teř í na ni nevzpomína j í v dobrém, pokud ji opravdu dobře poznali .

Nebudu zde mluvi t o ceiém jejím životě, chci si jen spolu s Vámi vybavit někol ik cha rak t e r i s t i ckých okamžiků a př íhod, k t e ré nelze pominout , máme-l i doceni t její smysl p ro sol idar i tu s l idskými bolest-mi a j inak nešťas tnými osudy, její neokázalou s ta tečnos t , s níž čelila též nepř ízn i svého v las tn ího osudu. U Anny Marvanové jsme vždycky nacháze l i n e j e n pochopení , ale i vel ice konkré tn í posilu ve chvíli, když se nám zdálo, že n ikdo neví o našem t ichém zápase s b ru t á lně t r i umfu j í c í mocí.

Naše rod ina vědě la , že když Anička, sama už stěží mobilní, zavolá, aby jí naš i k luc i př iš l i sp r av i t vodovod či př ipevni t pol ičku, že se od ní bezpečně vrá t í s novými čísly Svědectví a Listů nebo štosem sami-zdatů . P rávě tak nám p o m á h a l a rozši řovat samizda tové Lidovky a ka-zety v ideožurná lů , ale též p í semné i ús tn í vzkazy těch, k teř í naše snahy podporoval i v zahran ič í . Její a F ran t i škův byt se s tal jakousi cen t rá lou zpráv dobrých a bohužel i těch zlých, když n ě k t e r é h o z nás post ihla d louhodobě j š í nedobrovo lná nepř í tomnos t . A v té době, na začá tku osmdesá tých let, kdy naše řady c i te lně proř id ly nási l ím vynucenými odchody nebo vězněním, p řevza la dalš í osud existen-ce Char ty na ce lé dva roky jako její mluvčí a byla n e j e n odvážná , a le i p ř e s svou n e m o c n e ú n a v n á a neudo la t e lná . Co se jí jen ti zbabělí es tébáci navyhrožoval i , když s neurva los t í jim vlastni šmejdi i i v jej ím bytě, kde ukradl i , co mohl i — jen jaksi opomněl i v koupelně n a h l é d n o u t pod na-močené prád lo , kde se obvykle skrýva lo to ne jcenně jš í , pro nás tolik pot řebné . Dlouho bych mohl vzpomínat na všechny ty př íhody ne-od lučně sp ja té s naš ím vzpurným počínáním. Tu vzpurnos t jsme če rpa-li p rávě u ní, Anička ji snad měla v krvi .

Ale ješ tě na jedno nesmím zapomenout , na její spř ízněnos t se vzác-nými p ředs tav i te l i dvou generac í , a p řece jednoho ducha . Oba se ted s Aničkou znovu se tkáva j í tam na p ravdě Boží. Jan Patočka a Milan

Šimečka. Ten d r u h ý možná o to víc, že s námi vedi ten boj détc a mož-ná i proto, že působi i p ředevš ím v Brat is iavě, kde se Anna Marvanová před 64 lety narodi la . Rozioučit s Aničkou bych se chtěl jejími viastní-mi slovy, k te rá nám poslala na poslední sněm Charty 77 do v inohrad-ského Národn ího domu: „Utrácím d ruhý , v las tně už t ře t í rok života fyzickou nemohoucnos t í , p řečas to po nemocnic ích , p řečas to mohu jen s obtížemi a s cizí pomocí dýcha t . Toto jsme zdědili po 40 letech tota-iity, toto mus íme naprav i t , to je h lavní odkaz té mé t r ag ické gene race . Viastně mus í te vy, mladí . To. že budoucnos t je a musí být vaše — to není f ráze , to je vaše devíza, to je h lavní odkaz mé t r ag ické gene race .

Nedivím se, že nevěř í t e bývaiým komunis tům, ani těm, k teř í u nich byii. Ale po 20 letech členství v KSČ měi každý ještě d ruhých 20 let po roce 1968 aspoň se pokusi t naprav i t to minuié . Každý z nich, nebo dovolte mi říci, se sk lopenou hlavou, každý z nás, mohl po té možnost i sáhnout . Generace dnešn ích sko rosedmdesá tn íkú , k te rá té možnosti do-kázala využít , končí nebo by rozhodně konči t měla .

Jistě ne z g e n e r a č n í c h důvodů, ale život je už jen váš a bude už jen takový, jaký si jej p ř ip rav í te . "

Tiše si o p a k u j m e tato moudrá siova, a pokaždé si vybavíme tvář i všechny ty okamžiky, k t e r é jsme prožívali s tou, s níž se dnes fyzic-ioučíme.

Bůh Tě opa t ru j , Aničko. Zasloužíš si to.

30. l i s topadu 1992

Date post:	07-Mar-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

!N FOCH informace o Chartě 77 -...

Documents