Masarykova UniverzitaEkonomicko-správní fakulta

Studijní obor: Finance

Psychologická analýza akciíSeminární práce (Finanční trhy)

Autor: Barbora Smoradová, 349223

Brno, listopad 2011

Obsah

Úvod......................................................................................................................3

Psychologická analýza akcií..................................................................................4

Základní předpoklady psychologické analýzy...................................................4

Historie psychologické analýzy.........................................................................5

Teorie André Kostolanyho.................................................................................5

Teorie Johna Maynarda Keynese.......................................................................7

Teorie George Drasnara.....................................................................................8

Teorie Epsteinové a Garfielda...........................................................................9

Behaviorální finance........................................................................................11

Spekulativní bubliny........................................................................................13

Závěr................................................................................................................16

Seznam použitých zdrojů....................................................................................17

2

Úvod

Psychologická analýza je nedílnou složkou predikování burzovního vývoje, navzdory tomu ji

někteří investoři stále opomíjejí a nepřikládají ji takovou váhu jako fundamentální či

technické analýze. Cílem mé seminární práce je rozebrat jednotlivé teorie chování na trzích,

které se vyvinuly v průběhu nedávné minulosti. Mezi zakladatele těchto teorií patří přední

světoví psychologové a ekonomové s bohatými zkušenostmi s chováním lidí a trhů, jako

například André Kostolany nebo Maynard Keynes.

Seznámím čtenáře s typologií investora podle různých kritérií, které investora mohou

identifikovat, v závislosti na vztahu k penězům nebo riziku.

Na závěr se zmíním o důsledcích zanedbání psychologické analýzy v reálném světě a

dopadech přílišného optimismu ze strany profesionálních i amatérských investorů na vývoj

burzovního trhu i následného ekonomického vývoje.

3

Psychologická analýza akcií

Jako investory a účastníky na burze nás nejvíce zajímá, v jaký moment akcie nakoupit a

v jaký moment je prodat, abychom získali co nejvyšší zisk. Abychom dokázali tento okamžik

co nejpřesněji odhadnout, vyvinuly se v průběhu let různé analýzy akcií.

Základem analýz akcií jsou faktory, které mohou ovlivnit cenu akcií na trhu.

Mezi nejznámější a nejpoužívanější analýzy patří:

a) fundamentální analýza

b) technická analýza

c) psychologická analýza1

V mé seminární práci se budu podrobněji zabývat bodem c- psychologickou analýzou akcií.

Základní předpoklady psychologické analýzy

Odlišnost psychologické analýzy od fundamentální a technické tkví v tom, že psychologická

analýza se nezabývá přímo cenným papírem, ale chováním investorů, kteří budou cenné

papíry kupovat, protože občas právě chování účastníku trhu nejvíce ovlivňuje volatilitu kurzů

akcií.

Psychologická analýza staví na psychice člověka a jeho usuzování vývoje trhu. Investor

většinou předpovídá vývoj situace na základě současných a minulých veřejných informacích,

z toho plyne, že psychologická analýza je využitelná na trhu do středně silné formy

efektivnosti. Platí, že psychologická analýza je důležitá zejména v krátkém časovém

horizontu (dny, hodiny, minuty).2

1 Měšec.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. Akciové analýzy. Dostupné z WWW: http://trhy.mesec.cz/pruvodci/ceske-akciove-trhy/akciove-analyzy/. 2 Patria Online [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. 5. Psychologie trhu. Dostupné z WWW: <http://www.patria.cz/akademie/analyzy-investice-psychologie-trhu.html>.

4

Historie psychologické analýzy

Za hlavního zakladatele psychologické analýzy je považován francouzský psycholog,

matematik, sociolog a mimo jiné také lékař Gustav Le Bon, autor knihy „Psychologie davu“.3

Ve své knize vysvětluje, jak vlastnosti davu jako celku přesahují vlastnosti jeho jednotlivých

členů. Domnívá se, že dav není součtem vlastností individuí v celku, na druhou stranu tvrdí,

že dav dá za vznik novým vlastnostem-emocím. Charakter jedince ve skupině je potlačen, ten

následně nenásleduje vlastní mínění, podlehne davu a řídí se převážně emocemi, instinkty,

pudy a pocity. To vyústí ve fakt, že celý dav postrádá racionalitu.4

Podle Le Bona je pro investora důležité odhadnout chování davu, protože dav nesleduje pouze

výsledky z fundamentální analýzy, historická data nebo vývoj let minulých z analýzy

technické, investor se také řídí tipy dalších investorů a expertů, z toho plyne, že často úsudek

cizí vítězí nad úsudkem jednotlivce (jednotlivého investora).

Za pokračovatele Le Bona můžeme považovat úspěšného maďarského investora André

Kostolanyho, anglického ekonoma John Maynard Keynese, amerického teoretika českého

původu George Drasnara a v neposlední řadě burzovní duo Ira Epsteinová a David Garfield.5

Teorie André Kostolanyho

André Kostolany, rodák z Maďarska, se proslavil svou predikcí na pokles trhu těsně přes

Velkou hospodářskou krizí v roce 1930. Jeho filosofií se stala jednoduchá rovnice: 2+2=5-1.

Podle jeho vlastních slov: "Pokaždé to nejprve přijde jinak a teprve později tak, jak to člověk

čekal. Nakonec zvítězí logika, ale je třeba umět přežít to fatální "minus jedna. Schází buď

trpělivost, peníze, nebo přesvědčení."6

3 VESELÁ, Jitka. Burzy a burzovní obchody : výchozí texty ke studiu. Vyd. 1. Praha : Oeconomica, 2005. 190 s. ISBN 8024509393, str. 894 Patria Online [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. 5. Psychologie trhu. Dostupné z WWW: http://www.patria.cz/akademie/analyzy-investice-psychologie-trhu.html.5Patria Online [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. 5. Psychologie trhu. Dostupné z WWW: http://www.patria.cz/akademie/analyzy-investice-psychologie-trhu.html.6 IHNed.cz [online]. 15. 11. 2000, 13. 6. 2001 [cit. 2011-11-15]. Dva + dva není na burze čtyři. Dostupné z WWW: http://hn.ihned.cz/c1-778357-dva-dva-neni-na-burze-ctyri.

5

Co se týče psychologické analýzy, teorie pana Kostolanyho je postavena na myšlence, že na

trhu je důležitější kvalita investorů, kupujících a prodávajících než kvalita obchodovaných

akcií.

Kostolany rozdělil účastníky trhu do 2 skupin podle jejich chování na trhu a také podle toků

peněz na:

a) hráče

b) spekulanty

Hráči (také nazývání jako roztřesené ruce) jsou charakterističtí investováním na základě

horkých tipů, citů, emocí a rozhodnutím masy, dá se říct, že prodávají, když trh klesá a

nakupují, když trh roste. Za to kategorie hráčů chce co nejdříve dosáhnout zisku. Má se za to,

že hráči tvoří 90% trhu.7

Spekulanti (jinak nazývání pevné ruce) jsou opakem hráčů. Tvoří malou část investorů na

trhu. Kostolany jim přidělil vlastnosti nazvané 4G. První G jde za slovo Gedanken- přeloženo

z němčiny- Myšlenky. Na znamení toho, že spekulanti přemýšlí nad svými kroky na burze,

vytváří vlastní prognózy a tipy. Předpovědi dlouhodobého vývoje mají podložené vlastními

myšlenkami a vlastními úvahami.

G číslo 2 je Gedult- trpělivost. Kategorie spekulantů jsou trpěliví, neřídí se davem nebo

davovou psychózou v reakcích na zprávy tisku nebo jiných medií.

Třetí G, jde pro Geld- čili peníze. Odlišnost v masovém chování je klíčová pro jejich úspěch

na trhu a může to spekulantům přinést vyšší zisky než davu.

A poslední G, je Glück- neboli štěstí, které potřebuje každý investor.8

Veselá popisuje, že na burze podle Kostolanyho dochází k věčnému koloběhu, kterému

Kostolany přisuzuje podobu ořechové skořápky, jejíž jednu polovinu tvoří vzestupný trend a

druhou potom naopak trend sestupný.9

7 EuroEkonóm.sk [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. Psychologické teórie investovania. Dostupné z WWW: http://www.euroekonom.sk/financie/financne-investovanie/psychologicke-teorie-investovania/. 8 Patria Online [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. 5. Psychologie trhu. Dostupné z WWW: http://www.patria.cz/akademie/analyzy-investice-psychologie-trhu.html.9VESELÁ, Jitka. Burzy a burzovní obchody : výchozí texty ke studiu. Vyd. 1. Praha : Oeconomica, 2005. ISBN 8024509393, str. 90

6

Koloběh na trhu by se dal rozdělit do fází:

1. Fáze nákupu- Spekulanti ucítí příležitost na trhu podle svých prognóz a začnou

nakupovat, hráčům trvá než se zorientují, pak nakupují také.

2. Fáze vyčkávání- Spekulanti vyčkávají= není vhodná na nákup ani prodej. Hráči

nakupují další a další akcie. Trh přichází do „přehánějící fáze“, která se blíží

momentu, kdy se trend otočí.

3. Fáze přeháněcí- okamžik před otočením trendu. Pevné ruce v této etapě prodávají

cenné papíry a investují do jiných cenných papírů a do jiných trhů. Trhem si šíří

negativní zvěsti, roztřesené ruce mění svá pozitivní očekávání a trh se propadá.

4. Začíná nový koloběh- ceny jsou nízké a výhodné pro spekulanty, pevné ruce nakupují

a aktiva se opět přesouvají ke spekulantům10

Teorie Johna Maynarda Keynese

John Maynard Keynes se proslavil knihou Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz z roku

1963. Keynes se zabýval člověkem v krátkém období a blízkém časovém horizontu, tomu

napovídá i jeho slavný citát: „V dlouhém období budeme všichni mrtví“.11

„Investiční rozhodování a jednání převážné většiny investorů je nasměrováno do nejbližší

budoucnosti. Hlavními důvody tohoto jednání jsou podle Keynese dvě skutečnosti. Jednak samotná

podstata lidské povahy a také fakt, že lidský život je konečný a příliš krátký. Druhým důvodem

krátkodobého chování investora je skutečnost, že čím je hodnocené období vzdálenější, tím obtížnější

je prognóza, odhad výsledku investice proveditelný a tím více postrádá na přesnosti.“12

Keynesova teorie tvrdí, že lidé jsou schopni činit rozhodnutí na základě vědomostí určitého

souboru znalostí. Vzhledem k tomu, že tento soubor není dokonalý a kompletní, naše znalosti

a povědomí o souboru jsou nepřesné a nedokonalé. Často může docházet k doplnění znalostí o

nežádoucí činitel v podobě emocí, nálad, očekávání, že nastane určitá předpokládaná situace.

10 Patria Online [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. 5. Psychologie trhu. Dostupné z WWW: http://www.patria.cz/akademie/analyzy-investice-psychologie-trhu.html.11 Psychologická analýza. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 10.10.2009, last modified on 25. 3. 2011 [cit. 2011-11-15]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Psychologická_analýza.12 VESELÁ, Jitka. Burzy a burzovní obchody : výchozí texty ke studiu. Vyd. 1. Praha : Oeconomica, 2005. ISBN 8024509393, str. 91

7

Trh je ohrožen právě těmi investory rozhodujících se na základě nedokonalých znalostních

souborů a jejich manipulovatelností masou, šířením informací, emocemi, atd.13

Stejně jako Kostolany, Keynes rozdělil investory do 2 skupin:

a) Skupina individuálních investorů

b) Skupina profesionálních investorů

Skupinu individuálních investorů můžeme přirovnat ke Kostolanyho „Roztřeseným rukou“.

Do této skupiny patří investoři ovlivnění výkyvy nálad na trhu, například vlnami optimismu a

pesimismu. Rozhodují se právě na základě nedokonalého znalostního souboru. V jiném

termínu bychom je mohli nazvat „davem“.

Keynes se zmiňuje, že skupina profesionálních investorů se rozhoduje i na základě chování

davu, snaží se předvídat jeho reakce více než skutečný stav. Profesionálové si jsou vědomi

davové psychologie a využívají ji k zaujmutí svých stanovisek, tímto (k mase protichůdným

postojem) je skupina profesionálů podobná Kostolanyho pevným rukou, čili spekulantům.

Keynesova teorie přiřazuje profesionálům dvě hlavní funkce: spekulaci (předvídání situace na

trhu) a podnikavost (předvídání budoucího výnosu majetku).

Teorie nepřihlíží ke spekulaci jako k příznivému jevu pro vývoj trhu, proto Keynes navrhuje

zvýšit daně, poplatky a také omezit možnost vstupu na trh, čím by se omezila schopnost

spekulantů měnit vývoj kurzů.14

Teorie George Drasnara

Základem teorie amerického ekonoma s českým původem George Drasnara se stalo poznání

dvou základních lidských vlastností: chamtivosti a strachu, které v teorii pracují na

jednoduchém systému. Podle toho, která z vlastností u lidí momentálně převládne, mění se

vývoje kurzy cen akcií.

13 VESELÁ, Jitka. Burzy a burzovní obchody : výchozí texty ke studiu. Vyd. 1. Praha : Oeconomica, 2005. ISBN 8024509393, str. 9114 VESELÁ, Jitka. Burzy a burzovní obchody : výchozí texty ke studiu. Vyd. 1. Praha : Oeconomica, 2005. ISBN 8024509393, str. 91

8

Pokud zvítězí strach nad chamtivostí, ceny kurzů budou klesat. Na druhou stranu, pokud

zvítězí chamtivost nad strachem, ceny budou stoupat s tím, jak lidé budou chtít získat koupí

akcií ještě větší zisk a vliv na vývoj situace.15

Teorie Epsteinové a Garfielda

Toto burzovní a psychologické duo se proslavilo v 90. letech společným výzkumem, kdy

pomocí dotazníku analyzovali chování stovek amatérských i profesionálních investorů. Na

základě těchto pozorování rozdělili investory do několika skupin, přičemž typologii

obchodníků stanovili dle vztahu k penězům, na investory:

1. Maskované

2. Paranoidní

3. Pomstychtivé

4. Depresivní

5. Úzkostné

6. Konfliktní16

Vztah k penězům může ovlivnit současný stav rodinných/ osobních financí, nebo dokonce

finanční situace z investorova dětství, náležitost ke skupině není trvalá, investor se může

přesouvat mezi skupinami i s vývojem své finanční situace.

Pokud si blíže definujeme jednotlivé typy, můžeme říct, že maskovaní investoři cítí peníze a

zisk jako možnost získat uznání od ostatních. Na druhou stranu pomstychtiví obchodníci

vnímají bohatství jako povýšení se nad ostatními. Paranoidní investoři berou peníze jako

prostředek ochrany, depresivní obchodníci chtějí peníze z důvodu náhrady/prostředku štěstí.

Úzkostní investoři by bez peněz nemohli žít, vnímají dostatek peněz jako nezbytnost pro to,

aby byli šťastní.

Podle zjištění Epsteinové a Garfielda patří nejvíce obchodníku do skupiny konfliktních

investorů, kteří vidí peníze jako vítězství a zároveň se úzkostně bojí neúspěchu.17

15 VESELÁ, Jitka. Burzy a burzovní obchody : výchozí texty ke studiu. Vyd. 1. Praha : Oeconomica, 2005. ISBN 8024509393, str. 9316 VESELÁ, Jitka. Burzy a burzovní obchody : výchozí texty ke studiu. Vyd. 1. Praha : Oeconomica, 2005. ISBN 8024509393, str. 9417 Patria Online [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. 5. Psychologie trhu. Dostupné z WWW: http://www.patria.cz/akademie/analyzy-investice-psychologie-trhu.html.

9

Garfield a Epsteinová popisují, že investor se neocitá jen na jednom trhu, ale ve skutečnosti

na dvou: vnějším a vnitřním. Vnější trh je trh ovlivňován ekonomickými faktory, za to do

vnitřního se promítají psychologické vnitřní prožitky jako strach, skepse nebo optimismus.18

Epsteinová a Garfield ovšem nebyli jediní, kdo se zabýval typologií investorů. Existuje

několik dělení. Mezi jejich pionýry patří Max Barnwell, který svou teorií rozdělil investory na

aktivní a pasivní. Aby vytyčil mezi investory rozdíl, použil jako dělení dle způsobu získávání

peněz.

Z toho plyne, že pasivní investoři rádi získávají peníze bez rizika, pod tím si můžeme

představit například formou pravidelné mzdy nebo dědictví. Tito účastníci trhu věří finančním

poradcům, zejména je pro ně důležité nízké riziko i za cenu nízkého výnosu. Vzhledem ke

svému negativnímu postoji k riziku mají tendenci faktor rizika nadhodnocovat a právě tím jim

mohou unikat i dobré investiční příležitosti. Nutno podotknout, že pasivní roli na trhu si lidé

většinou nevolí sami, ale jejich postoj bývá ovlivněn jejich momentální finanční situací.

Protipólem pasivních investorů jsou investoři aktivní. Aktivní skupina má k riziku otevřenější

postoj, riskují za cenu vyššího výnosu a také hledají nové možnosti k investování. Zpravidla

nemají tendenci využívat služeb finančních poradců, ale mají rádi situaci pod vlastním

vedením. K aktivním investorům se řadí ve větším zastoupení muži oproti ženám.

Brandwellův koncept rozdělení účastníků trhu byl v 90. letech prohlouben a rozšířen na

model pětiskupinový. Tímto vylepšením jsou investoři rozděleni do 5 skupin:

1. Dobrodruh

2. Hvězda

3. Individualista

4. Ochránce

5. Vyrovnaný19

18ČERMÁK, Petr. Peníze.cz [online]. 01.06.2009 [cit. 2011-11-15]. Emoce často kazí obchody. Změnit se nedají. Dostupné z WWW: http://www.penize.cz/investice/53744-emoce-casto-kazi-obchody-zmenit-se-nedaji. 19 VOCÍLKA, Aleš. Peníze.cz [online]. 11.10.2007 [cit. 2011-11-15]. Jste dokonale racionální investor?. Dostupné z WWW: http://www.penize.cz/investice/29450-jste-dokonale-racionalni-investor.

10

Mezi původní aktivní investory patří dobrodruzi a hvězdy. Dobrodruzi jsou podle

psychologické analýzy člověka cholerici, výbušnější povahy, kteří se snaží dosáhnout cíle a

porazit trh. Hvězdy jsou v investicích trochu opatrnější než dobrodruzi, z psychologického

hlediska se jedná o sangviniky. Bývají většinou opatrnější v úsudcích, nedělají vše po svém a

častěji dávají na rady zkušenějších investorů, rády se řídí momentálními trendy na trhu.

Mezi pasivní investory patří individualisté a ochránci. Individualisté jsou povahou flegmatici,

věří sami sobě a svým výpočtům a provedeným nezávislým analýzám, investují jen do

uvážlivě promyšlených a prozkoumaných instrumentů. Ochránci jsou nejpasivnějším typem

investorů. Psychologicky jsou nejčastěji melancholici, kteří se vyhýbají riziku, bojí se prohry

a neradi riskují. Upřednostňují rady od zkušenějších investorů a obvykle vkládají své peníze

do zajištěných produktů s minimálním rizikem.

Pátým typem investora může být investor vyrovnaný spadající do neutrální kategorie.

Vyrovnaný obchodník má rysy všech výše zmíněných typů investorů.

Podobných typologií účastníků na trhu jsou další desítky a je zbytečné se jimi pro účel této

práce dál zabývat. Závěrem je však nezbytné podotknout, že pro investora je důležité znát

sebe sama a uvědomit si, jaký postoj a roli na trhu zastává. Svými individuálními analýzami a

myšlením se může v některých situacích lišit (v negativním slova smyslu) od chování trhu.

Investor by si měl toto odlišení od průměru uvědomit a snažit se průměru přiblížit, a tím

realističtěji odhadovat dění a budoucí vývoj na trhu, aby pak byl schopen v budoucnosti lépe

investovat.20

Behaviorální finance

O behaviorálních financích se svět poprvé dozvěděl v 70. letech 20. století, v době kdy se

spatřila světlo světa teorie efektivních trhů. Teorie efektivních trhů21 nám říká, že trh je

efektivní, nové informace zpracovává ihned, kurz je tedy vždy aktuální, obsahuje veškeré

informace a je přizpůsoben své vnitřní hodnotě. Pohyb kurzu vyvolávají nové informace: tyto

informace jsou neočekávané a nezávislé, tudíž i změny vyvolané těmito informacemi se pyšní

stejnými vlastnostmi. Dalším předpokladem efektivních trhů je, že investor nemůže být

20 VOCÍLKA, Aleš. Peníze.cz [online]. 11.10.2007 [cit. 2011-11-15]. Jste dokonale racionální investor?. Dostupné z WWW: http://www.penize.cz/investice/29450-jste-dokonale-racionalni-investor.21 VESELÁ, Jitka. Burzy a burzovní obchody : výchozí texty ke studiu. Vyd. 1. Praha : Oeconomica, 2005. ISBN 8024509393, str. 94

11

schopen dlouhodobě porážet trh a tím dosahovat nadprůměrných zisků z důvodu, že na

efektivním trhu je poptávka efektivně tlačena k vyrovnané hodnotě- průměru, proto ani

výnosy, kterých investoři dosahují, nemohou být po dlouhou dobu nad průměrem trhu.22

Jakkoliv se tato teorie může zdát dokonalá, nezachycuje opravdové výkyvy a dění

v opravdovém světě. Právě odlišnosti od teorie efektivních trhů daly za vznik novému

odvětví, behaviorálním financím.

Behaviorální finance dokazují, v rozporu s teorií efektivních trhů, že se kurz cenných papírů

může i na dlouhou dobu výrazně lišit od výsledků výpočtů fundamentální analýzy. To

umožňuje (opět v rozporu s teorií efektivních trhů) dosahovat i nadprůměrných příjmů po

delší dobu.

Behaviorální finance nejsou exaktní vědou, tudíž nám tato teorie nemůže přesně určit, kdy

(který den) bude trh v propadu, ale říká nám, jak bude trh na dně vypadat a jak se bude

chovat.23

Podle Mishkina se lidé bojí ztrát, Mishkin tento stav nazývá averzí ke ztrátě.24 Ta se projevuje

tak, že lidé jsou víc nešťastní ze ztrát, než se cítí být šťastní z výnosů.

Podle sledování psychologů se poukázalo, jak lidé ve velké míře přeceňují své investice a jsou

přespříliš sebevědomí, co se investování týče. Investoři totiž věří, že jsou chytřejší než jiní

investoři a také že trh není nastaven správně, proto se raději obrátí k vlastním domněnkám o

vývoji trhů. A právě takováto přemíra sebevědomí v kombinaci s davovým chování způsobuje

vznik tzv. spekulativních bublin.25

V průběhu času se behaviorální finance rozšiřují, ale stále zůstávají malou ekonomickou

disciplínou. Poznatky ovšem nejsou malé ani zanedbatelné- slučují totiž znalosti nabyté

z psychologie chování individuálního investora a z poznatků o tržním vývoji. V budoucnu se

možná dočkáme vyššímu zastoupení této vědy v investorských rozhodnutích.

22 VESELÁ, Jitka. Burzy a burzovní obchody : výchozí texty ke studiu. Vyd. 1. Praha : Oeconomica, 2005. ISBN 8024509393, str. 9423 POLANSKÝ, Igor. FinExpert.cz [online]. 12. 2. 2010 [cit. 2011-11-15]. Psychologie investorů. Dostupné z WWW: http://finexpert.e15.cz/psychologie-investoru. 24 MISHKIN, Frederic S; EAKINS, Stanley G. Financial markets and institutions. 6th ed. Boston : Pearson Prentice Hall, 2009. ISBN 9780321374219, str. 14225 MISHKIN, Frederic S; EAKINS, Stanley G. Financial markets and institutions. 6th ed. Boston : Pearson Prentice Hall, 2009. ISBN 9780321374219, str. 142

12

Spekulativní bubliny

Veselá definuje spekulativní bubliny jako situace, kdy se kurzy určitého instrumentu dočasně

velmi výrazně odchylují nahoru či dolů od své správné (tj. vnitřní) hodnoty.26

Při zkoumání vzniku spekulativních bublin se můžeme setkat se dvěma náhledy. Prvním

vysvětlením je, že na vině jsou investoři, kteří reagují na určité události zprvu návalem

optimismu, takže investoři nakupují stále víc a víc zpopularizovaných instrumentů, tím se

bubliny nafukují. Cena se zvyšuje po celou dobu, kdy investoři věří v pozitivní vývoj kurzu.

Ale jakmile optimismus dosáhne svého vrcholu, převládá na trhu pesimistické stádové

chování.27

Druhým náhledem na spekulativní bubliny je teorie hlučného obchodování podle A.Shleifera

a L. H. Summerse založená na předpokladu, že ne všichni investoři se chovají na trhu

racionálně, občas se totiž nerozhodují na základě analýz na založených reálných zkoumáních

(jako například na základě fundamentální analýzy), ale dávají větší důraz a mění svá

rozhodnutí podle zpráv z neověřených zdrojů a alarmujících novinek vyvolávajících hysterii.28

Teorie hlučného obchodování rozděluje investory na 2 typy:

1. Arbitražéry- to jsou racionální investoři obchodující na základě podložených analýz

2. Hlučné obchodníky- se dají definovat jako iracionální obchodníci investující na

základě šumů. Tato skupina negativně ovlivňuje vývoj kurzů

„Teorie hlučného obchodování říká, že v realitě existují značné překážky působení zákona

jednotné ceny na akciových trzích. Ve skutečnosti neplatí, že arbitráž na akciových trzích vede k

tomu, že akcie se stejným rizikem a očekávaným výnosem jsou prodávány za stejnou cenu. Důvodem

je dle Shleifera a Summerse nejistota ohledně budoucího vývoje jak výnosnosti a rizikovosti

jednotlivých akcií tak budoucí tržní ceny.“ 29

26 VESELÁ, Jitka. Burzy a burzovní obchody : výchozí texty ke studiu. Vyd. 1. Praha : Oeconomica, 2005. 190 s. ISBN 8024509393, str. 9227 VESELÁ, Jitka. Burzy a burzovní obchody : výchozí texty ke studiu. Vyd. 1. Praha : Oeconomica, 2005. 190 s. ISBN 8024509393, str. 9228Shleifer, A. – Summers, L. H.: The Noise Trader Approach to Finance. Journal of Economic Perspectives vol. 4, 1990, s. 19-23 29 HEDIJA, David; ČÁMSKÝ, František. Strategie obchodování na kapitálových trzích. [s.l.] : [s.n.], 2007, str. 45

13

Jako příklad spekulativních bublin z reálného světového dění na burzách patří mezi

významné:

1. Tulipánová horečka (tulipánové šílenství)- se odehrála v 30. letech 17. století

v Holandsku a je názorným příkladem průběhu a následků spekulativních bublin i

v letech pozdějších. Tulipánová horečka dostala svůj název podle cibulek tulipánů,

které byly v 17. století vzácností a také ukazatelem vkusu a blahobytu. Ceny cibulek

rostly, více a více s tím jak lidé viděli v cibulkách příležitost na zisk a postupu na

sociálním žebříčku, zanedlouho byly cibulky součástí směnného obchodu. Cena se

šplhala do závratných výšek. Pro lepší představu: těsně před splasknutím tulipánové

bubliny odpovídala cena jedné cibulky ceně jednoho měšťanského domu. Zanedlouho

po nastoupení takto vysoké ceny, začali lidé pochybovat a bublina splaskla. Po

splasknutí bubliny se cena tulipánů propadla o 90%, tento propad měl velmi negativní

účinky na holandskou ekonomiku, která vyústila v dlouholetou regeneraci

ekonomiky.30

2. Velký krach v   USA - nastal v říjnu 1929 a trval do roku 1932. Index Dow Jones

stoupal nepřetržitě už od roku 1921, do roku 1929 vzrostl index z 60 na 400 bodů.

Zpočátku se investování týkalo pouze profesionálních investorů, později se se

stoupajícími cenami akci přidávala i široká investorská populace. Cena akcií byla

nadhodnocována i optimistickými prognózami bank. V roce 1929 nastal krach, burza

se propadla během pár dnů o 60%.31

3. Zlato v   roce 2011 - další stále se nafukující bublina?

Cena zlata nezadržitelně roste po několik let. V nedávné době se opět stala oblíbenou

investicí centrálních bank, zejména asijských a latinskoamerických, které ho zkupují

zpět, což znamená opačný vývoj než v 70. letech po uvolnění měn ze zlatého

standardu. Velká je i oblíbenost zlata mezi širokou investorskou populací, tu pohání

k nákupu myšlenka, že zlato je dobrým uchovatelem hodnot a lidé na něj nenahlížejí

jako investici.32

30 VYKOUKAL, Petr. Peníze.cz [online]. 25.11.2005 [cit. 2011-11-15]. Finanční šílenství aneb půl království za tulipán. Dostupné z WWW: http://www.penize.cz/dan-z-prijmu-fyzickych-osob/17683-financni-silenstvi-aneb-pul-kralovstvi-za-tulipan.31 URBÁNEK, David. Peníze.cz [online]. 12.04.2007 [cit. 2011-11-15]. Největší burzovní krachy v novodobé historii. Dostupné z WWW: http://www.penize.cz/investice/18748-nejvetsi-burzovni-krachy-v-novodobe-historii.32 HOVORKA, Jiří. Měšec.cz [online]. 7. 10. 2011 [cit. 2011-11-15]. Proč cena zlata pořád roste?. Dostupné z WWW: http://trhy.mesec.cz/clanky/proc-cena-zlata-porad-roste/.

14

15

Závěr

Psychologická analýza se i přes své nematematické zaměření vedle fundamentální a technické

analýzy stává důležitou součástí predikování vývoje na trhu a tudíž i úspěšného investování.

V průběhu jejího působení vzniklo množství teorií, které dělí účastníky většinou do 2 skupin

podle jejich chování na trhu, příkladem může být teorie Maynarda Keynese nebo

Kostolanyho.

Mít povědomí o vlastním investorském typu může investorovi pomoct poznat sebe sama a

uvědomit si svůj vztah k riziku, penězům a poté mu napomoct k dosahování lepších výnosů

na trhu. K poznání sebe sama může podstoupit různé testy, o kterých například pojednává

teorie Epsteinové a Garfielda nebo pana Barnwella.

Investoři by také měli věnovat pozornost možným projevům chování a vlnám optimismu na

burze. Neměli by zanedbávat signály a možná by jejich sledování měli dokonce věnovat více

času. Sami sebe pak budou moct ochránit před nepříznivými skutečnostmi, jako jsou

například spekulativní bubliny a následný propad cen kurzů akcií a jiných investičních

instrumentů.

16

Seznam použitých zdrojů

Knihy

1. HEDIJA, David; ČÁMSKÝ, František. Strategie obchodování na kapitálových trzích.

[s.l.] : [s.n.], 2007, str. 45

2. MISHKIN, Frederic S; EAKINS, Stanley G. Financial markets and institutions. 6th

ed. Boston : Pearson Prentice Hall, 2009. 697s. ISBN 9780321374219, str. 142

3. SHLEIFER, A.; SUMMERS, L. H. The Noise Trader Approach to Finance. Journal of

Economic Perspectives vol. 4, 1990, s. 19-23

4. VESELÁ, Jitka. Burzy a burzovní obchody : výchozí texty ke studiu. Vyd. 1. Praha :

Oeconomica, 2005. 190 s. ISBN 8024509393, str. 89-94

Internetové zdroje

1. EuroEkonóm.sk [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. Psychologické teórie investovania.

Dostupné z WWW:

http://www.euroekonom.sk/financie/financne-investovanie/psychologicke-teorie-

investovania/.

2. HOVORKA, Jiří. Měšec.cz [online]. 7. 10. 2011 [cit. 2011-11-15]. Proč cena zlata

pořád roste?. Dostupné z WWW: http://trhy.mesec.cz/clanky/proc-cena-zlata-porad-

roste/.

3. IHNed.cz [online]. 15. 11. 2000, 13. 6. 2001 [cit. 2011-11-15]. Dva + dva není na

burze čtyři. Dostupné z WWW: http://hn.ihned.cz/c1-778357-dva-dva-neni-na-burze-

ctyri.

4. Měšec.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. Akciové analýzy. Dostupné z WWW:

http://trhy.mesec.cz/pruvodci/ceske-akciove-trhy/akciove-analyzy/.

5. Patria Online [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. 5. Psychologie trhu. Dostupné z

WWW: http://www.patria.cz/akademie/analyzy-investice-psychologie-trhu.html.

6. POLANSKÝ, Igor. FinExpert.cz [online]. 12. 2. 2010 [cit. 2011-11-15]. Psychologie

investorů. Dostupné z WWW: http://finexpert.e15.cz/psychologie-investoru.

17

7. URBÁNEK, David. Peníze.cz [online]. 12.04.2007 [cit. 2011-11-15]. Největší

burzovní krachy v novodobé historii. Dostupné z WWW:

http://www.penize.cz/investice/18748-nejvetsi-burzovni-krachy-v-novodobe-historii.

8. VOCÍLKA, Aleš. Peníze.cz [online]. 11.10.2007 [cit. 2011-11-15]. Jste dokonale

racionální investor?. Dostupné z WWW: http://www.penize.cz/investice/29450-jste-

dokonale-racionalni-investor.

9. VYKOUKAL, Petr. Peníze.cz [online]. 25.11.2005 [cit. 2011-11-15]. Finanční

šílenství aneb půl království za tulipán. Dostupné z WWW: http://www.penize.cz/dan-

z-prijmu-fyzickych-osob/17683-financni-silenstvi-aneb-pul-kralovstvi-za-tulipan.

10.POLANSKÝ, Igor. FinExpert.cz [online]. 12. 2. 2010 [cit. 2011-11-15]. Psychologie

investorů. Dostupné z WWW: http://finexpert.e15.cz/psychologie-investoru.

11. Psychologická analýza. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg

(Florida) : Wikipedia Foundation, 10.10.2009, last modified on 25. 3. 2011 [cit. 2011-

11-15]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Psychologická_analýza.

18