20
PTÁK ROKU 2006 O R E L M O Ř S K Ý
PTÁK ROKU 2006
O R E L M O Ř S K Ý
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:17 StrÆnka 1
Český název: Orel mořskýLatinský název: Haliaeetus albicillaPrůměrná hmotnost: Samice 7096 g, samec 4050 gDélka těla: 69–92 cmRozpětí křídel: 200–245 cmNejvyšší prokázaný věk: V zajetí 42 let, v přírodě na základě kroužkování 34 let, ale patrně žijedéle.Potrava: Nejčastěji ryby a vodní ptáci. Často požírá mršiny, především v zimě.Tah: Staří ptáci ze středoevropských populací jsou převážně stálí, mladí se potulují často do značných vzdáleností od svého rodiště.Hnízdění: V podmínkách střední Evropy hnízdí výhradně na stromech. Snůška od poloviny února,inkubace 34–46 dní, 1–2 mláďata (velmi vzácně 3) vyvádí v průběhu června. Hnízdí 1x ročně,náhradní snůška pouze v případě brzkého zničení hnízda.Dospělost: Pátý rok života.Právní ochrana v ČR: Ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je zařazenvyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. mezi kriticky ohrožené druhy. V Evropské unii je zařazen veSměrnici o ptácích 79/409/EEC v příloze I.Možnosti ohrožení v ČR: Rušení na hnízdištích, nelegální lov a trávení.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
AGENTURAOCHRANYPŘÍRODYA KRAJINYČESKÉREPUBLIKY
ROZŠÍŘENÍ ORLA MOŘSKÉHO V EVROPĚ (Cramp a Perrins 1994)
celoroční výskyt
jen zimní výskyt
jen hnízdní výskyt
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:17 StrÆnka 2
3
Úvodem několik málo postřehů o tomtoimpozantním a nádherném zvířeti z Brehmovaživota zvířat, 2. vydání, přeloženého do češtinyDr. V. Maulem a vydaného v roce 1929.
„Orlové mořští jsou dravci leniví, ale silní,vytrvalí a neúnavní a lupiči nejnebezpeč-nějšího druhu.
Neochrání před ním ani ježka jeho bodliny, anilišku její chrup a divoké huse neprospíváopatrnost o nic víc než potápce hbitost,s jakou dovedou zmizeti pod vodou.
Nordmann vypravuje, že jeden tento orelnapadl v Laponsku dokonce i holohlavéhorybáře a strhl mu kůži z hlavy.
Mořské ptáky vytahuje z jejich hnízd, mladétuleně uchvacuje přímo po boku jejich mateka ryby pronásleduje i do hloubky vody.
Ve žraní zdechlin nezůstává asi mořský orelza supy.
Leč při všech přehmatech, kterých se tentostatný dravec dopouští, jsou a zůstanou jehohlavní potravou ryby; ony tedy jsou zvěří,kterou především pronásleduje.
Nikdy nepropase příležitosti dostaviti se doblízkosti nepořádně obhospodařovanýchrybáren a není li zde příliš pronásledován,stane se konečně tak drzým, že usedá nastromy na několik kroků od rybářskýchchatrčí a hladově číhá, co na něj zbude.
Je pravděpodobné, že i on žije se svousamičkou ve věrném manželství po celý život,ale přes to musí sváděti těžké boje s každýmsamcem, který táhne okolo, a nešťastnývýsledek takového zápasu jej může připravitio samičku.
V kleci orel mořský brzy zkrotne a uzavírápotom s člověkem skutečné přátelství. Před-stavení zoologických zahrad mají proto orlamořského rádi a váží si ho. Orlové mořštípozdravují svého pána, jakmile jej shlédnou,jasným a veselým křikem působí mu radostzvláště tím, že ho dovedou přesně poznávatimezi všemi lidmi.“
Tolik velcí znalci přírody minulých století o orlumořském.
Lovící dospělý orel mořský Foto: J. Bohdal
POZNÁVÁNÍ V PŘÍRODĚ
Mohutný, největší evropský orel s roz-pětím křídel až 2,5 metru, kterého si snadnelze s jiným dravcem splést. Při krouženíjsou charakteristická dlouhá, „prknovitá“křídla s prstovitě roztaženými ručnímiletkami a dopředu výrazně vyčnívající hlavas mohutným zobákem. Klínovitý ocas jepoměrně krátký, u mladých ptáků hnědý,v dalších letech života hnědobíle mramo-rovaný až bílý, s hnědými okraji krajníchrýdovacích per. Pohlavně dospělí ptáci, tj. vevěku od pěti let, mají ocas čistě bílý. Celkověve zbarvení převládá tmavě hnědá, u mla-dých ptáků s více či méně výrazným bílýmskvrněním, staří ptáci mají přední část těla,především hlavu a krk, světlejší, někdy ažhnědožlutou. Zobák je u mladých ptákůtmavý, u dospělých žlutý. S orlem mořskýmse nejčastěji setkáme především v okolívětších vodních nádrží či řek, ale může se
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:17 StrÆnka 3
některých středomořských ostrovech,Blízkém východě a v 19. století i v Egyptě.Na západě zasahuje na Island, na východěna Kamčatku a ostrovy podél severo-východního pobřeží Asie. Izolovaná populacevíce než 160 párů označovaná někdy jakossp. H. a. groenlandicus Brehm, 1831 obývájihozápad Grónska. Orli přezimují v jižních
4
vyskytnout kdekoliv na území státu.S oblibou vysedává na vyvýšených místech,odkud má dobrý rozhled. V zimě po zámrzuho často spatříme sedět na ledě uprostředrybníka. Přitom už nepůsobí tak impo-zantním dojmem jako v letu, připomínáspíše mohutnou, zdaleka viditelnou na-čepýřenou slepici. Dá se dobře identifikovati podle hlasu, z daleka slyši-telného, opakovaného kli klikli či kji kji kji.
ROZŠÍŘENÍA POČETNOST
Druh s palearktickým ty-pem rozšíření. Na severuzasahuje do pásma leso-tundry až tundry, místy ažk 72° s. š. Jižní hraniceareálu probíhá od Balkán-ského poloostrova přes Tu-recko až k jižnímu pobřežíKaspického moře a dále navýchod přibližně na úroveňKoreje. Ojediněle hnízdil i na
Dospělý orel mořský Foto: J. Hlásek
● prokázané hnízdění ● pravděpodobné hnízdění ● možné hnízdění
Hnízdní rozšíření orla mořského v České republice v letech 2001–2003
(zdroj: Šťastný a kol. in prep.)
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:17 StrÆnka 4
5
částech areálu, místy zaletují poměrnědaleko k jihu, do oblasti Perského zálivu,Pákistánu, severní Indie a jihovýchodní Číny.V průběhu minulých století byli ve značnéčásti západní, střední a jižní Evropy vy-hubeni, koncem dvacátého století se v dů-sledku ochrany na řadu původních hnízdišťv Evropě vrátili.
Evropská populace orla mořského jeodhadována na 5000 párů, což je více než50 % světové populace. V České republice jesoučasná hnízdní populace odhadována na25–30 párů. Ze států sousedících s ČRhnízdí přibližně 320 párů v Německu,450–520 v Polsku, 60–100 v Maďarsku, 0–5na Slovensku a 4 v Rakousku.
PROSTŘEDÍ
Orel mořský, narozdíl od mnoha dalšíchdruhů orlů, obývá především nížiny. V Českérepublice se vyskytuje především v okolírybníků a jiných větších vodních ploch.V rámci svého obrovského areálu rozšířeníosidluje velmi rozmanité prostředí od skal-
natého mořského pobřeží Grónska, Islandu,Skandinávie a Dálného východu přes zales-něné břehy severoevropských jezer čisibiřských veletoků až k jezerům a deltámřek obklopených vyprahlou stepí. V doběpotulek se může vyskytnout i poměrnědaleko od vody.
VÝSKYT NA NAŠEM ÚZEMÍ
V Čechách zanikla poslední hnízdištěv polovině devatenáctého století, na jižníMoravě patrně hnízdili ještě ve 20. letechdvacátého století. V následujících dese-tiletích bylo území státu pouze pravidelnýmzimovištěm. Nejvýznamnější oblastí provýskyt zimujících orlů byly jihočeskérybniční pánve, především Třeboňsko, kde sena přelomu sedmdesátých a osmdesátýchlet zdržovalo najednou i více než 20 exem-plářů. Protože na Třeboňsku existovalyvhodné podmínky pro hnízdění orlů, pře-devším vhodné lesní porosty i dostatekpotravy, zahájili jihočeští ornitologovéa orgány ochrany přírody aktivity, mající za
Mládě orla mořského v šatě prvého roku Foto: J. Ševčík
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:17 StrÆnka 5
prvé úspěšné hnízdění proběhlo v roce1986. Tento pár tvořili vypuštění jedinci. Nazákladě chování orlů i pozdějších nálezůpoměrně starých hnízd lze ale s největšípravděpodobností předpokládat, že zde jižv této době hnízdili ptáci z divoké, původnězimující populace, a to minimálně na dvoulokalitách, u rybníků V. Tisý a V. Holná.
Zde je třeba připomenout, že podílvysazování orlů na vznikuhnízdní populace je častozveličován. Jednalo se bez-pochyby o velký úspěch,především z hlediska vypra-cování úspěšné metodiky. Alefaktem je, že projekt přišelv době, kdy zde již vznikalahnízdní populace přirozenýmšířením, podobně jakoi v jiných oblastech středníEvropy.
V následujících letech sepočet hnízdících párů po-stupně zvyšoval, orli začaliobsazovat další vhodné lo-kality nejen na Třeboňsku, ale
6
cíl obnovení původních hnízdišť. Byloa dosud je prováděno intenzivní přikrmovánízimujících ptáků, ve vhodných porostechbylo postaveno několik umělých hnízda v oblasti bylo v letech 1978–1985 vy-puštěno celkem devět mladých ptáků, po-cházející z odchovů německého sokolníkaa chovatele orlů pana Clause Fentzloffa. Prvézahnízdění bylo prokázáno v roce 1984,
Dospělý pták v letu Foto: J. Ševčík
Dva orli v šatě druhého roku Foto: J. Ševčík
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:17 StrÆnka 6
7
zimují orli mořští na řadě dalších míst Českérepubliky.
TAH
Dospělí ptáci ze středoevropských po-pulací jsou převážně stálí, dobu mimohnízdění tráví v okolí hnízdiště. Mladí ptácise po vyvedení potulují. Potulky mohou véstrůznými směry a do různých vzdáleností.Orel kroužkovaný na hnízdě u rybníka VelkýTisý byl následující zimu nalezen otrávenýu Vídně. Před několika lety byl pro změnupozorován v zimě na Třeboňsku mladý orels křídelní značkou, který pocházel z Chor-vatska.
Potulky mladých ptáků z hnízdišť ležícíchv severněji položených oblastech Evropymají podle výsledků kroužkování častocharakter tahu. K jihu patrně odlétá z těchtooblastí i část dospělých ptáků. Před vznikemjihočeské hnízdní populace se zde kaž-
i v dalších oblastech České republiky. V roce1991 zahnízdili na Českobudějovicku, o něcomálo později ve východní části Jindřichohra-decka. Další hnízdiště vzniklo počátkem90. let na Českolipsku. Na jižní Moravě došlok prvému pokusu o zahnízdění již v roce1984, ale k prvému úspěšnému vyhnízděníaž v roce 2004.
Celkový počet hnízdících párů byl v letech1985–89 7–10, v roce 1994 10–15. V roce2000 bylo 17 hnízd prokázáno a 4–5 bylopravděpodobných.
V současné době je celkový počet hníz-dících párů orla mořského na území Českérepubliky odhadován na 25–30.
Stoupá i počet zimujících ptáků. Na Tře-boňsku je počet odhadován na 40–50 a nenívýjimkou pozorovat na ledě rybníků více než10 orlů pohromadě. Na jižní Moravě, na No-vomlýnských nádržích, bylo dokonce pozo-rováno až 60 jedinců. V menších počtech
Volavka popelavá čeká v blízkosti krmícího se orla na útržky masa Foto: J. Ševčík
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:17 StrÆnka 7
8
doročně počátkem zimy objevovali orli včet-ně dospělých, kteří se zdržovali až dopočátku března.
POTRAVAPředevším ryby a vodní ptáci, v menší
míře i různí savci. Složení potravy se měnípodle roční doby a je dáno místní nabídkou.V našich podmínkách jsou to v jarních ažpodzimních měsících ryby, především kapři,a vodní ptáci. Po zámrzu rybníků tvoří z vel-ké části potravu různá uhynulá zvířata, kteráorel v krajině najde, včetně velkých savcůjako je srnec či prase divoké. V zimě jepravidelným hostem na četných myslivec-kých újedištích zřízených za účelem lovuprasat a lišek, a to i těch, která jsou umís-těna na pasekách v lesních porostech.V místech s pravidelným výskytem vyder seorli společně s volavkami pravidelně přiživujíi na zbytcích ryb, které vydry vytahaly na led.
Denní spotřeba orla mořského je asi700 g, což je v průměru 500 g čisté svalo-viny. Dokáže ale, podle pozorování na krmiš-
tích, na jedno nasycení zkonzumovat téměřcelou dvoukilovou rybu.
Orel mořský, ač dokáže ulovit i zdravoukořist, vyhledává především defektní čiuhynulé jedince, čímž se řadí mezi druhy,vykonávající v přírodě sanitární funkci.
Při spatření ryby na hladině z velké výškyrychle klesne, přejde do horizontálního letua uchopí ji jediným máchnutím pařátu.Nejčastěji sebere rybu hmotnosti 1–2 kg,unese ale kořist o hmotnosti 5–6 kg.
Při útoku na vodní ptáky se nejčastějik rybníku přiblíží rychlým, horizontálnímletem v malé výšce. Ptáků, kteří při jehospatření vzlétnou, si většinou nevšímá, po-zornost zaměřuje na ty jedince, kteříz nějakých důvodů zůstanou na hladině.Neustále opakovanými útoky potápějící sekořist vyčerpá, až ji posléze z hladiny sebere.Po podzimních honech se jeho kořistí častostávají postřelené kachny a husy.
Závěrem několik případů spíše kuriózníchloveckých pokusů orla, které jsem pozo-roval:
Orli jsou při krmení na ledě pravidelně obtěžováni krkavcovitými ptáky Foto: J. Ševčík
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:18 StrÆnka 8
9
Mladý orel letící přes rybník Bošileckýzamířil k ostrůvku plnému ptáků. Před jehopřiblížením a usednutím všichni vzlétli, nazemi zůstala pouze husa s poraněnýmkřídlem. Orel proti ní na zemi podniklněkolik výpadů, husa ho vždy zahnala svýmtypickým obranným postojem. Nakonec toorel vzdal. Otočil se k huse zády a odkráčelna opačný konec ostrůvku.
Jiný mladý orel na vypuštěném Rožm-berku zaútočil ve výšce asi 50 metrů naletící volavku popelavou. Srazil ji k zemiúderem pařátu. Když se k ní ale na písčiněpřiblížil, volavka se ubránila výpadyzobákem. Posléze to orel vzdal a odlétl. Pochvíli se vzpamatovala a odlétla i volavka.
Nedospělý orel sedící na hrázi spatřil liškukráčející po zasněženém ledě VelkéhoTisého. Okamžitě se k ní rychlým letempřiblížil a usedl v její blízkosti, v zápětípřilétl a usedl na led druhý orel. Liška si takésedla, všichni tři se z několika metrůpozorovali. Vždycky, když se liška zvedlaa popošla, orli popoletěli a provedli náznak
útoku. Když si sedla, neodvážili se přiblížit.To se několikrát opakovalo, až to orlypřestalo bavit a odlétli, liška poté zmizelav rákosí.
Je pochopitelné, že ve výše uvedenýchpřípadech se spíše jednalo o hru či pokusynezkušených mladých jedinců. Dospělý,zkušený orel dokáže zdolat i zdravouvolavku či husu velkou.
HNÍZDĚNÍ
V podmínkách střední Evropy hnízdí orelmořský výhradně na stromech. Hnízdo býváumístěno ve vidlici hlavního kmene nebo nasilné postranní větvi u kmene v blízkostivrcholu, většinou na okraji staršího porostus dobrou možností výletu do paseky či nadmladší porost. Téměř vždy se hnízdo nalézádo několika set metrů od vodní hladiny.Nejčastěji bývá umístěno na borovici, popř.na smrku či některém z listnáčů.
Mládě v druhém prachovém šatě Foto: J. Bohdal
Detail hnízda se snůškou Foto: J. Hlásek
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:18 StrÆnka 9
V letech 2004 a 2005 byli na území České republiky nalezeni 4 orli mořští, u nichž byla prokávyšetření nebylo možno provést. Kolik otrávených ptáků se nepodaří nalézt je otázkou, u něNepřirozená ztráta šesti nebo více jedinců z populace, která čítá asi 25–30 párů, je příliš vysou dlouhověkého druhu, který mívá ročně jen jedno mládě, může takováto ztráta zapříčinit krK trávení dochází přesto, že položením otrávené návnady se pachatel dopouští hned nodpovídající opatření, v žádném ze zjištěných případů nebyl travič vypátrán a potrestán.
JED! T POZOR JED! T POZOR JED! T POZO
Jed bývá injekčně vpravován do návnady – vnitřností, masa nebo vajKaždý případ trávení, byť by šlo jen o podezření, musí být ohlášen P
abychom nepoškodili stopy, a zabráníme v přístupu dětem i d
KOMU A JAK NÁLEZ OHLÁSIT KDYKOLI RÁD PORADÍ VEDOUCÍ P
■ Užití jedu, jako spolehlivého prostředku k odstranění nepřítele, ať jím je člověk nebo jinýpredátor, je sice známo odpradávna, přesto nepředstavovalo u nás ve 20. století vážnýochranářský problém. V posledních letech ale dosáhla tato zbabělá snaha o likvidaci škodné,která nedává oběti nejmenší šanci a odsuzuje ji ke kruté smrti v křečích, podobného rozsahu,jako v zemích západní Evropy.
■ Účelem trávení je zejména likvidace lišek a kun. Setkáváme se ale i s úmyslným trávenímdomácích zvířat jako součástí sousedských sporů.
■ Postiženi bývají prakticky všichni predátoři a mrchožrouti, z ptáků nejčastěji káně a krkav-covití. Často dochází i k otravám vzácných a ohrožených druhů, jako je orel mořský, královskýa skalní nebo luňák červený.
■ Pravidelné jsou i otravy psů, koček a jiných domácích zvířat. Jedy se také mohou dostat dokrmiva hospodářských zvířat nebo i do zdrojů pitné vody. Zatím se naštěstí nevyskytla otravau člověka.
PROČ?
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:18 StrÆnka 10
■ K nelegálnímu trávení se dnes zneužívá pře-devším karbofuran, pesticid běžně používanýv zemědělství. Jedná se o prudký jed, smrtelnádávka pro ptáky je kolem 0,5 mg na kilogramživé váhy. Jed působí velmi rychle, u ptákův průběhu několika minut.
■ Zákaz používání karbofuranu by ale stěží stačilk vymýcení trávení z českých luhů a hájů.Zkušenosti ze zahraničí říkají, že po vyčerpánízásob zakázaného přípravku si traviči rychlenajdou náhradu. Řešení je třeba hledat v pre-venci a důsledném vypátrání a potrestánípachatelů.
hž byla prokázána otrava karbofuranem. U dalších dvou jedinců je otrava předpokládána, aleotázkou, u několika hnízd v travičských oblastech ale zmizeli dospělí ptáci během hnízdění., je příliš vysoká na to, aby mohla být nahrazena přirozenou nadprodukcí potomstva. Zvláštězapříčinit krach celé rozvíjející se populace.
uští hned několika trestných činů. Bohužel odpovědné státní orgány doposud nepřijalypotrestán.
POZOR JED! T POZOR JED! T POZOR JED!
a nebo vajec. Ptáci po jejich pozření hynou většinou přímo na místě.ohlášen Policii České republiky. K návnadě se vůbec nepřibližujeme,
u dětem i domácí zvířatům, protože jed je nebezpečný i pro ně.
DOUCÍ PROGRAMU VOLNÁ KŘÍDLA NA TELEFONU 605 578 746.
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:18 StrÆnka 11
12
Hnízdo je mohutná stavba měřící v prů-měru okolo 100–160 cm. Je každoročně při-stavováno, po několika letech může pře-sáhnout výšku dvou metrů a hmotnostněkolika set kg. Některé páry mívají vícehnízd, která nepravidelně střídají, jinépoužívají hnízdo opakovaně po mnoho let.
Není vždy pravidlem, že orli vyhledávajíodlehlá místa ve starých a člověkem málonavštěvovaných porostech, jak jsme se dřívedomnívali. Současná hnízdiště jsou ukázkoutoho, že když není druh pronásledován neborušen v bezprostřední blízkosti hnízda,může se zdržovat i v kulturní krajině s po-měrně značnou lidskou aktivitou.
Dospělý pár se v blízkosti hnízda zdržuječasto již v prosinci, kdy můžeme za pěknéhopočasí pozorovat zásnubní let, případněobčas i přinášení stavebního materiálu nahnízdo. Intenzivní dostavba hnízda probíhápředevším koncem ledna a v únoru, vejceorel snáší v druhé polovině února, výjimečněpočátkem března. Ve snůšce bývají nejčas-těji dvě vejce, méně často jedno a poměrněvzácně i tři. Sezení trvá v průměru 38 dní,
Mládě na hnízdě při kroužkování 17. květnaFoto: J. Mráz
Nedospělý orel v letu s dobře patrným kroužkemFoto: J. Bohdal
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:18 StrÆnka 12
13
Méně obvyklé světlé zbarvení orla mořskéhove věku 2–3 roky Foto: J. Bohdal
Orli mořští tráví mnoho času postáváním a pozorováním okolí Foto: J. Bohdal
oba partneři se při něm střídají. Po vylíhnutíjsou mláďata zpočátku krmena samicí, kterájim trhá potravu přinášenou samcem.Později, když už jsou schopna sama kořisttrhat, jim ji předkládá i samec. Hnízdní péčetrvá 70–75 dnů, mláďata jsou schopnahnízdo opustit přibližně v polovině června.Po opuštění hnízda se zdržují ještě pourčitou dobu v jeho blízkosti, jsou na němkrmena a tráví na něm či v jeho okolí noci.
Pokud hnízdo z nějakých důvodů spadnea odrostlejší mláďata pád přežijí a dokážívyšplhat na vyvýšená místa, kde jsouchráněna před prasaty či liškami, jsou rodičeschopni je odchovat i mimo hnízdo. Svérodiče mladí orli doprovázejí ještě nejméněměsíc po vyvedení. Pohlavně dospívají vevěku pěti let.
OHROŽENÍ A MOŽNOSTI OCHRANY
Současná legislativa zajišťuje orlůmmořským úplnou ochranu. Podle zákonačíslo 114/1992 Sb. o ochraně přírody a kra-jiny je zařazen vyhláškou č. 395/1992 Sb.mezi kriticky ohrožené druhy. V Evropskéunii je zařazen v Příloze I. Směrnice o ptá-cích. Dle této Směrnice byly v České re-publice pro orla vyhlášeny 3 ptačí oblastisoustavy Natura 2000, a to Třeboňsko, Pá-lava (hnízdiště i zimoviště), a Střední nádržVodního díla Nové Mlýny (zimoviště). Meziochranné podmínky ptačích oblastí pro orlamořského patří především omezení lesnic-kých prací a jiného rušení v okolí hnízdaa v ptačí oblasti Střední nádrž VDNM i ome-zení lovu vodní pernaté zvěře na hrázia v případě zámrzu i na hladině.
Přes vysoký stupeň ochrany dochází u násk úmyslnému pronásledování orlů moř-ských, zejména k nelegálním zástřelům. Jezcela jisté, že několik nalezených zastře-lených orlů je pouze pověstnou „špičkouledovce“.
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:19 StrÆnka 13
14
Další, ještě zrůdnější činností je kladeníotrávených návnad, které se v posledníchletech velmi rozšířilo, přestože jakékolitrávení ve volné přírodě je víc než 40 letnelegální. Jed bývá injekčně vpravován dotěl uhynulých zvířat a ta jsou pak roz-misťována po krajině. I když není travičstvízřejmě přímo namířeno proti orlům moř-ským, představuje v současné době nej-kritičtější faktor v jeho ochraně, který můžev krátké době nepříliš početnou populacizcela zlikvidovat. Orgány řešící tuto trestnoučinnost bohužel naprosto selhávají, pacha-telé zůstávají v drtivé většině nevypátránia nepotrestáni.
Ve srovnání s přímým pronásledováníma trávením mají další negativní faktory spíšeokrajový vliv, ať již se jedná o rušení nahnízdech, zničení hnízdiště těžbou dřeva čivykrádání hnízd.
CO MŮŽEME PRO ORLY UDĚLAT
Pro zajištění efektivní ochrany tohotodruhu je nezbytně nutné zabránit úmyslné-mu i neúmyslnému pronásledování. Je toúkol především pro státní orgány (Českáinspekce životního prostředí, Policie ČR,místně příslušné orgány ochrany přírody),které ale musí od ornitologů a milovníkůpřírody dostávat podněty v případě jaké-hokoli podezření.
Velmi důležité je i omezení rušeníhnízdících ptáků. Proto pokud náhodou čina základě chování orlů najdete jejichhnízdo a je studené počasí a doba páření čisezení na vejcích (únor až březen), raději serychle vzdalte. Pouze upozorněte na tutoskutečnost příslušný orgán ochrany přírody.Ten, společně s lesní správou, má pravomocokolí hnízda uzavřít a především zastavit
Mladý orel bývá při lovu často neúspěšný Foto: J. Bohdal
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:19 StrÆnka 14
15
případnou těžbu dřeva či jiné práce.Kontrolu z dálky dalekohledem proveďtepozději, nejlépe až v dubnu, kdy už je prav-děpodobné, že na hnízdě jsou větší mláďata.V následujících měsících, přibližně odpoloviny května, jsou již mláďata tak velká,že u většiny hnízd zjistíte jejich početz dálky dalekohledem.
Orel mořský je fascinující, atraktivnípták, okroužkovat ho či se zabývatvýzkumem hnízdní biologie je zcela jistěsnem řady kroužkovatelů či ornitologů.Kroužkování je navíc zdrojem cennýchinformací. Je nutno si ale uvědomit, žeu takto vzácného druhu je vždy na prvnímmístě jeho ochrana a že vedlejším efektempravidelných kontrol a lezení na hnízdo bytaké mohlo být opuštění snůšky nebo jejívybrání vránami či krkavci v době ne-přítomnosti rodičů. Proto je třeba, abypřípadné kontroly na hnízdě prováděl vždyjen zkušený spolupracovník Kroužkovacístanice Národního Muzea Praha, vlastnícípotřebná povolení od příslušných orgánůochrany přírody. Vlastní kontroly je nutnédomluvit s místními orgány ochrany přírodya Kroužkovací stanicí NM Praha. Zcelanezbytné je dodržování zásad dobré praxekroužkování, především omezit rizikojakéhokoli negativního dopadu v důsledkunapř. příliš dlouhé kontroly, kontroly zašpatného počasí apod.
Orli si občas, patrně v důsledku nedo-statku vhodných starých stromů, stavínestabilní hnízda v poměrně mladýchporostech. Často bývá jedinou možností, jaknestabilní hnízdo s mláďaty zachránit, jehopodepření a stabilizace. To většinou zajistí,finančně i personálně, příslušný orgánochrany přírody.
V minulých desetiletích byly prováděnypokusy se stavbou umělých hnízdníchpodložek. Přesto, že jich bylo postaveno
několik desítek, orli je obsadili pouzev několika málo případech. Proto bylovětšinou od jejich stavby upuštěno.
Jednou z možností aktivní ochrany jei zimní přikrmování rybami či jiným masem,které ovšem musí být veterinárně nezá-vadné. Přikrmování má význam předevšímtam, kde bývá větší koncentrace orlů a kdedochází po zámrzu vodní hladiny k náhlémunedostatku potravy. Pravidelné zimnípřikrmování, které udrželo zimující ptákyv oblasti po celou zimu až do jarních měsíců,bylo v osmdesátých letech minulého stoletípatrně jedním ze zásadních faktorů podíle-jících se na vzniku naší nejsilnější hnízdnípopulace v jižních Čechách.
Hnízdo orla mořského. Dobře jsou patrnépodpěry, kterými bylo stabilizováno Foto: J. Bohdal
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:19 StrÆnka 15
16
White – tailed Eagle – The Bird of the Year 2006Every year, the Czech Society for
Ornithology (CSO, BirdLife Internationalpartner in the Czech Republic) launches theawareness campaign “Bird of the Year”, toinform the general public about a selected birdspecies. In 2006, the White-tailed Eagle(Haliaeetus albicilla) is the target of thecampaign.
The White-tailed Eagle is the largestEuropean bird of prey. In the past centuries,the species was driven extinct in most ofwestern, central and southern Europe,however, it reappeared at many formerbreeding grounds at the end of the 20th
century as a result of strict protection.The European population of the White-
tailed Eagle is estimated at 5000 breedingpairs, representing more than 50 % of theglobal population. The current estimate for theCzech Republic is 25–30 pairs which can befound mostly in lowlands in the vicinity offishponds and large water reservoirs. Withinits huge distribution range, the speciesinhabits a variety of habitats from the rockycoast of Greenland, Iceland, Scandinavia andthe Far East, to forested sides of northern-European lakes and Siberian rivers, as well aslakes and deltas of the rivers in dry stepperegions.
The diet of the White-tailed Eagle includesmainly fish and water birds, sometimes alsomammals. Food composition depends on theseason and local availability. The species oftenforages on carcasses.
In Central Europe, White-tailed Eagles placetheir nests exclusively on trees. The existenceof current breeding grounds documents thefact that the species can inhabit culturallandscape with a relatively high level of humanactivity, unless the birds are persecuted ordisturbed at the nest. The nest is a massiveconstruction reaching about 100–160 cm indiameter. New nest material is added eachyear, so the nest may eventually exceed theheight of two meters and the weight of several
hundreds of kilograms after several years. Eggsare laid from mid February, and 1–3 hatchlingsfledge during June.
Despite the high level of legal protection,deliberate persecution of White-tailed Eagles(especially illegal hunting) is known to happenin the Czech Republic. Moreover, the use ofpoisoned baits has become more frequent inrecent years, even though poisoning ofanimals in the wild has been forbidden by lawfor more than 40 years. The poison is injectedto dead animals, which are then distributed inthe countryside. Although poisoning isprobably not aimed specifically at White-tailedEagles, it is currently the critical factoraffecting the species, having the potential todestroy the not very numerous population inshort time. In comparison with persecutionand poisoning, other negative factors such asdisturbance at nests, destruction of breedinggrounds by logging or nest robbery have a minor effect.
Elimination of persecution is crucial foreffective conservation of the species. Govern-mental bodies (Czech Environmental Inspec-torate, Police of the Czech Republic) are incharge of this task, however, their work has tobe based on cooperation with ornithologistsand nature lovers whose information in thecase of any suspicion is extremely valuable. Atthe same time, disturbance of breeding birdshas to be avoided.
A portrait of adult female J. Ševčík
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:19 StrÆnka 16
Zabýváme se:• ochranou a výzkumem ptačích druhů a společenstev• ochranou jejich přirozených stanovišťa dalších oblastí
jejich výskytu• pořádáme vzdělávací a výchovné akce pro širokou
veřejnost• vydáváme řadu vlastních publikací
Kdo se může stát členem ČSO?Vítáme v našich řadách každého, kdo má rád přírodua chce přispět k její ochraně.Zájemcům nabízíme dvě formy členství:• individuální – po dosažení 12 let• rodinné – umožňuje členství i dětem do 12 let
Co svým členům nabízíme?• Možnost se aktivně zapojit do výzkumné,
ochranářské čivzdělávací činnosti ČSO.
• Řadu populárních i odborných publikací.
• Členské exkurze,přednášky, poznávacívycházky za ptákya další akce.
• Možnost využívat rozsáhlou odbornou knihovnu.• Možnost využívat terénní stanice na zajímavých
lokalitách.• Členství v regionálních pobočkách ČSO.
Členské příspěvkyČSO získává na svou činnost finance formou projektůa darů. Část nákladů musí však být hrazena z členských příspěvků.Individuální členství – plný příspěvek: 500 Kč/rokIndividuální členství – poloviční příspěvek: 300 Kč/rok(členové ve věku 12–18 let, studenti, nepracující důchodci)
Rodinné členství: 600 Kč/rok(bez ohledu na počet rodinných příslušníků)
Ochranu ptáků můžete podpořit zasláním finančního daru na účetČeské spořitelny, a.s. č. ú. 1922224339/0800, var. symbol 1506
K o n t a k t n í a d r e s a :Česká společnost ornitologická
Hornoměcholupská 34102 00 Praha 10 - Hostivař
tel./fax: 274 866 700e-mail: [email protected]
www.birdlife.cz
PTÁCI POTŘEBUJÍ NAŠI OCHRANUPOMOZTE I VY – STAŇTE SE ČLENY ČESKÉ SPOLEČNOSTI ORNITOLOGICKÉJsme dobrovolné zájmové sdružení profesionálních i amatérských ornitologů, zájemců
o pozorování ptáků a milovníků přírody a spolupracujeme v rámci mezinárodníhosdružení BirdLife International s podobně zaměřenými organizacemi z celého světa.
Česká společnost orni to logickáPartner BirdLi fe Internat ional v České republ ice
V ROCE 2006 SLAVÍME JIŽ 80 LET NAŠEHO PŮSOBENÍV OBLASTI OCHRANY A VÝZKUMU PTACTVA !
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:20 StrÆnka 17
PŘIHLÁŠKA DO ČESKÉ SPOLEČNOSTI ORNITOLOGICKÉ
Pokud chcete přispět k ochraně ptáků, staňte se členy ČSO.Stačí pouze vyplnit a poslat tento lístek.
Jméno a příjmení:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Datum narození: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Bydliště: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSČ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
E-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Členství ■■ individuální ■■ rodinné
Datum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podpis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vyplněnou přihlášku zašlete na adresu ČSO, Hornoměcholupská 34, 102 00 Praha 10
DLOUHODOBÝ PROGRAM ČSOČeská společnost ornitologická seochraně ptáků před pronásledováním,ilegálním obchodem a dalšími projevyptačí kriminality věnuje systematickyod roku 2000. Odborníci ČSO doku-mentují každý případ a pomáhají odpo-
vědným orgánům při jejich vyšetřování. ČSO vede i databázi zjištěných pří-padů, která ukazuje rozsah ptačí kriminality v rámci celé republiky. Meziná-rodní případy řeší Eurogroup Against Bird Crime, jíž je ČSO aktivním členem.
K o n t a k t :Zdeněk [email protected] 578 746www.birdlife.cz/volnakridla
VOLNÁ KŘÍDLA
Informujte nás o jakémkoli podezřenína ptačí kriminalitu! Poradíme vám,jak podat oznámení České inspekciživotního prostředí nebo Policii ČR.Každý zjištěný případ pomáhá k do-kreslení skutečné situace.
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:20 StrÆnka 18
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:20 StrÆnka 19
Pták roku 2006 – OREL MOŘSKÝ
Autor textu: J. Ševčík, Z. Vermouzek (prostřední dvoustrana)Kresba na titulní straně: J. Hošek • Fotografie: J. Bohdal, J. Hlásek, J. Mráz, V. Mrlík, J. Ševčík • Anglický souhrn: E. Cepáková • Příprava do tisku: L. Hošková Sazba: Vladimír Vyskočil - KORŠACH • Tisk: Glos Semily • Náklad: 9000 výtiskůVydala Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, ORNIS Muzea Komen-ského v Přerově, Českým svazem ochránců přírody, Ochranou fauny ČR, Správou chráněné krajinné oblasti Třeboňsko,Správou chráněné krajinné oblasti Pálava, Sdružením mladých ochránců přírody a za finančního přispění členů ČSO.Praha 2006
V EDICI BIOPHON BYLO DOSUD VYDÁNO NA AUDIOKAZETÁCH:SOVY – 69 variant hlasů všech našich 11 druhů sov. (63 minut, 4. rozšířené vydání, 1999)RUKOVĚŤ MYSLIVCE – HLASY ZVĚŘE – hlasové a zvukové projevy 23 druhů savců a 46 druhů ptáků. Jedná sei o lovné druhy a druhy uvedené v mysliveckých zákonech. Obsahuje např. 7 druhů hlasů jelení zvěře, 3 dančí, 5 druhů hlasových projevů srnčí zvěře atd. (65 minut, 4. rozšířené vydání, 1995)PTÁCI RÁKOSIN A OKOLÍ VOD – 106 variant hlasů 50 druhů ptáků. (90 minut, 3. vydání, 1994)*HLASY DRAVCŮ – 53 variant hlasů 22 druhů dravců. (60 minut, 1993)*KUKAČKA, LELEK, RORÝS, SROSTLOPRSTÍ A ŠPLHAVCI – 68 variant hlasů 17 druhů. (65 minut, 1993)*HLASY NAŠICH ŽAB – hlasy všech našich 13 druhů žab. S mluveným doprovodným komentářem Vladimíra Hanákao životě, ochraně a významu obojživelníků. (50 minut, 1993)*PĚVCI I – hlasy 39 druhů pěvců. (60 minut, 1993)*PĚVCI II – hlasy 37 druhů pěvců. (60 minut, 1993)*PĚVCI III – hlasy 43 druhů pěvců. (60 minut, 1993)MISTŘI PĚVCI PTAČÍ ŘÍŠE – zpěvy 22 vybraných druhů pěvců. (72 minut, 1994)VYDRA ŘÍČNÍ a její sousedé z mokřadů – 10 hlasů vyder a hlasy 20 jejich sousedů. (80 minut, 2002)Tituly označené * je možno nyní objednat jako kusovou výrobu CD s textovou vložkou, v ceně 249,- Kč / kus + poštovné.
V EDICI BIOPHON BYLY DOSUD VYDÁNY DIGITÁLNÍ ZÁZNAMY NA KOMPAKTNÍCH DISCÍCH:CD – ROK V PŘÍRODĚ – 99 hlasů a zvuků z přírody. Zvukové pásmo sestavené z unikátních denních i nočníchhlasových a zvukových projevů živočichů a dalších zvuků, které charakterizují přírodu během celého roku. CD bezmluveného komentáře. Textová příloha česky, německy a anglicky. (61 minut STEREO, 1999) CD – MISTŘI PĚVCI PTAČÍ ŘÍŠE zpěvy 22 vybraných druhů pěvců. CD bez mluveného slova s textovou přílohou.
(8 minut, 2003). CD – SOVY EVROPY 77 variant hlasů všech 13 druhů evropských sov. (67 minut STEREO, 2003)CD – PTÁCI VOD A MOKŘADŮ 1. díl, POTÁPKY až HUSY, 71 variant hlasů 30 druhů vodních ptáků.
(67 minut STEREO, 2003)CD – PTÁCI VOD A MOKŘADŮ 2. díl, HUSICE, KACHNY A JEŘÁB POPELAVÝ, 68 variant hlasů 17 druhů vodních ptáků.
(76 minut, 2004)CD – PTÁCI VOD A MOKŘADŮ 3. díl, KRÁTKOKŘÍDLÍ, BAHŇÁCI A DLOUHOKŘÍDLÍ, 83 variant hlasů 46 druhů ptáků.
(79 minut, 2004 CD – HLASY NAŠÍ ZVĚŘE 99 variant hlasových a zvukových projevů 28 druhů savců 51 druhů ptáků. CD s vysvětlujícítextovou přílohou, uvádějící zoologické podrobnosti o jednotlivých zvířatech. 5. přepracované a rozšířené vydání. (73 minut, 2003)Cena audiokazet s textovou přílohou je 134,- Kč / kus + poštovné. Cena CD 249,- Kč / kus + poštovné.Doporučujeme přehrávat na HIFI zařízení, bez korekcí basů a výšek.Zájemcům zašleme podrobný seznam zvukových záznamů pro jednotlivé tituly. Audiokazety a CD je možnozakoupit v Národním muzeu v Praze, Václavské náměstí, nebo objednat na dobírku, pro podniky i na fakturu(uveďte bankovní spojení, IČO a DIČ, tel. čís., e-mail), na adrese:
PELZ – BIOPHON, P.O.BOX 159, 160 41 PRAHA 6tel.+ záz. 233 339 993, e-mail: [email protected], http:// www.biophon.cz
BIOPHON nabízí audiokazety, které obsahují řadu unikátních zvukových záznamů hlasů volně žijících ptáků a zvířat. Každýhlas je slovně uveden českým a latinským názvem živočišného druhu. Audionosiče s tištěným doprovodným textem jsouurčeny odborným pracovníkům, pedagogům, studentům, pracovníkům ochrany přírody, myslivcům a zejména všemmilovníkům přírody. Přináší nenahraditelné informace adeptům myslivosti a jsou výbornou doplňkovou pomůckou při výucepřírodopisu. Nahrávky jsou zaznamenány na nejkvalitnějším materiálu BASF Superchrom nebo na CD.
ptak_2006.qxd 3.1.2006 14:20 StrÆnka 20
