5k v ě t e n

vě s t n í k f a r n o s t i u k o s t e l ů

s v. M i k u l á š e a s v. vá c l a v a

2 7 . d u b n a L é t a P á n ě 2 0 0 8

než obvykle nám letošní liturgický rok staví před oči základní pravdy naší víry. Již večer po čtvrté neděli adventní jsme se sešli kolem jesliček. Po svátku uvede-ní Páně do chrámu (tzv. Hromnicích) neuplynul ani týden a Popeleční stře-dou jsme vstoupili do postní doby. První jarní úplněk totiž nastal hned v pátek 21. března, Hod Boží velikonoční dva dny nato. Již 11. května tak slavností Let-nic skončí doba velikonoční a my vkro-číme do klidnějších vod liturgického mezidobí. Může nám připadat, jako by se i církevní kalendář letos poddal tlaku stále se zrychlujícího světa, a my zadýcháni sledujeme, jak naše duše stále více zůstá-

vá pozadu. Pokud se pak rozhodneme s tím něco dělat, zpravidla jen zvyšujeme náš stres a frustraci o další položku. A přece: ať je kalendář nastaven jak-koliv, mariánský měsíc květen zůstává se svými 31 dny stále týž. O Marii toho vlastně moc nevíme, protože většinou zůstávala v ústraní. V důležitých mo-mentech však byla na svém místě: v Bet-lémě, na Kalvárii i v jeruzalémském ve-čeřadle. Věřím, že nás tím s mateřskou

něhou vybízí, abychom poctivě pracovali a při-tom stále znovu hledali křehkou rovnováhu mezi soukromým a veřejným životem, mezi prožíváním blízkosti a nasazením se pro potřeby světa. MiM

R y c h l e j i

�/ V

Přednášky Kateřiny lachmanové a Vojtěcha Kodeta

V mechanice počítače ševelí cédéč-ko se záznamem přednášek Kateřiny Lachmanové a Vojtěcha Kodeta, kte-ří v uplynulých dvou měsících každé úterý pravidelně zaplnili větší z našich kostelů.

Nebohý šéfredaktor cítí povinnost o této bezesporu významné události napsat alespoň pár řádků, když už se tohoto úkolu nezhostil žádný dobro-volník. Těžko se mu však píše, protože osobně slyšel vždy pouze první promlu-vu obou přednášejících. U Kateřiny Lachmanové se zalekl pro něj nezvykle otevřeného způsobu hovoření o Ježíšo-vi, u Vojtěcha Kodeta pak spirituální interpretace jevů, které lze vysvětlit i jinak (viz příspěvek Obrana Sisyfova v sekci Prostor).

Jsem přesvědčen, že pro ty, kteří dokázali přednášky vstřebat, byly dů-kladným duchovním pokrmem. Přeji jim, aby takto nabytou energii dokázali využít v každodenním životě. Těm pak, kteří se nezúčastnili nebo které případ-ně po přečtení tohoto zmateného pří-pěvku přepadla zvědavost, doporučuji začíst se do některé z knížek, kterých oba přednášející napsali celou řadu.

Spíše pro účastníky přednášek je pak určen i jejich záznam na CD ve for-mátu MP3, který lze pořídit za 50 Kč v sakristii u sv. Václava. (Již na jedné z přednášek to Stanislaw zmiňoval – na-hrávka je ve formátu MP3, který nejde přehrát na běžných CD přehrávačích.) MiM

Velikonoce s P. Vojtěchem eliášem

Těšili jsme se, jak poprvé oslavíme Veli-konoce s P. Stanislawem. Zpráva o jeho onemocnění nás zaskočila. Jak budou celé oslavy probíhat? Brzy jsme měli jas-no – zastupovat bude Stanislawův přítel P. Vojtěch Eliáš z Katolické teologické fakulty UK. Bylo to výborné řešení.

Na Zelený čtvrtek byl kostel sv. Vác-lava plný. Kdo by nevěděl, že zde P. Eli-áš zastupuje, mohl by si myslet, že do Vršovic patří. Jeho chování bylo moc milé a přirozené. I kázání bylo úžasné a bylo prokládáno vtipnými poznámka-mi, např.: „Víte, co jsou svaté drby? To je, když se sejde rodina věřících u neděl-ního oběda a společně začnou hodnotit kázání, co dnes slyšeli v kostele.“ Po aktu mytí nohou dvanácti mužům po-dal kněz každému z nich ruku a popřál krásné svátky.

Velkopáteční obřady se skládaly ze čtení pašijí, uctívání kříže a svatého přijímání. Pašije četli P. Vojtěch Eliáš, Vláďa Jeništa a Vítek Náměstek. I když pašijový příběh dobře známe, znovu nás naplnila vděčnost Kristu za velkou oběť, kterou přinesl. Atmosféru obřadů vý-znamně podpořilo následné provedení oratoria A. Dvořáka Stabat Mater, kdy v souboru Cantores Pragenses vystupo-valo také několik našich farníků.

Vyvrcholením slavnostních obřa-dů je velikonoční vigilie, při níž jsme nejdříve společně s knězem a minist-ranty vyšli před kostel. Kněz provedl žehnání ohně a od něho zapálil paškál. Pak jsme se v tichosti odebrali zpátky do kostela, kde si nejprve ministranti

O h l É D N U T Í�  za uplynulým měsícem nebo i dál

�/ V

zapálili své svíčky od paškálu a roze-šli se po kostele, aby všem přítomným zapalovali jejich svíčky. Za tajemného světla plamínků zazpíval Jenda Rückl velikonoční chvalozpěv. Potom jsme vy-slechli sedm starozákonních textů, pro-kládaných žalmy. Po slavném Gloria se rozezněly zvony a celý kostel se rozzářil jako symbol Kristova vzkříšení. Bylo to úžasné! Pak následovala čtení z Nového zákona a působivé kázání P. Eliáše. Po žehnání vody a obnově křestních slibů obešel kněz celý kostel a každého z nás pokropil svěcenou vodou. Letos kropil hodně a se svým osobitým humorem po-tom prohlásil: „To hojné kropení není proto, že jste moc velcí hříšníci, ale abyste se probudili.“ Slavnostní večer jsme zakončili písní Buď Tobě sláva. Při odchodu z kostela každý zúčastněný dostal na památku velikonoční přání.

Při každé z těchto slavnostních pří-ležitostí jsme se zároveň s P. Eliášem modlili za uzdravení našeho pana faráře Stanislawa, aby mohl být zase plný síly brzy mezi námi a sdílet společně s námi radost ze zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Veliké DĚKUJEME patří za celou naši farnost P. Vojtěchu Eliášovi, že společ-ně s námi slavil nejradostnější chvíle křesťanského roku.

Markéta Řečinská

Setkání kněží 19. 4.

Setkávají se bývalí spolužáci, kolego-vé ze zaměstnání, spoluhráči ze spor-tovního klubu … – ale že by se sešli kněží z jedné farnosti, to se tak čas-to nestává. O to mimořádnější bylo sobotní odpoledne 19. 4., kdy k nám

dorazilo čtrnáct kněží a navrch jeden jáhen. Jmenovitě to byli vršovičtí fa-ráři Michael Slavík, Roland Solloch (i s rodinou), Pavel Kuneš a Stanislaw Góra, kaplani Jiří Pištěk, Josef Šťast-ný a Jaroslav Konečný; „rodáky“ pak reprezentovali Stanislav Hošek, Pavel Žák, Jan Kotas, František Převrátil, Rajmund Tretera (dominikán), Pavel Kadlečík, Alois Křišťan (oba salesiáni) a jáhen Václav Slavíček. Dík patří Evě Hrubé, Jendovi Rücklovi i našemu Stanislawovi, že shromáždili kontakty a psali, telefonovali, mailovali …

Marně jsme vyhlíželi Jiřího Hájka, který se nakonec omluvil – dobrou zprávou budiž, že na podzim, dá-li Pán, bychom mohli za ním do Stříb-ra vyrazit na farní výlet. Kvůli dlouho plánované dovolené se omluvil Pavel Semela ml., nakonec nemohli přijít ani premonstrát Ignác Antonín Hrdi-na a další. Nebyl mezi námi ani Vladi-mír Mikulica, jemuž byla zakázána du-chovní služba. Z druhého břehu jistě přihlíželi ti, kteří už odešli k Pánu a za něž jsme se v přímluvách modlili.

Kněží společně sloužili ve 13 h mši svatou, které předsedal Michael Slavík jakožto generální vikář naší arcidiecé-ze. Počet kněží v presbytáři byl velký, ale ani my jsme se nenechali zahan-bit – na pozdrav „Pán s vámi“ odpoví-dalo více než 250 hlasů. Při liturgické modlitbě pak docházelo k legračnímu jevu: sborový přednes přítomných kně-ží byl tak mohutný, že mnohý z laiků odříkával i pasáže určené kněžím, pro-tože se prostě přidal k davu – ale neboj-te, Pán Bůh se jistě nezlobil.

Bylo žádoucí, aby měl každý z kně-ží možnost alespoň krátce promluvit.

4/ V

Není snadné takovou diskuzi mode-rovat, zvláště když shromážděné po-známky o kněžích byly místy chybné. O to větší dík patří Daně Vackové, že mě v tom nenechala samotného. Snad vás potěšila aspoň některá vzpomínka či myšlenka, kterou jsme z přítomných kněží vyloudili.

A pak už téměř praskaly zdi kaple pod náporem lidí, kteří se tam pře-sunuli na agapé. A byly to skutečně hody – díky vám všem, kteří jste se na

přípravě nejrůznějších „plodů země a plodů lidské práce“ podíleli, zvláště pak Zdeně Čihákové, která to vše or-ganizovala. Nikomu se nechtělo domů; někteří kněží to ještě vzali přes faru, kde popovídali o svým kněžských ra-dostech i starostech. A pak vzhůru do světa s modlitbou, kterou připomněl Jenda Kotas: „Bože, buď ke mně dob-rý. Tvoje moře je tak širé a moje loďka tak malá …“

MiM

Zprávy z ekonomické rady �1. �.

ER jednala hlavně o opravách v kostele sv. Václava. O stavu prací a rozpočtu informovala Ing. Helena Plachá. Na opravu východní strany (v současnosti již hotové) je přislíbeno ze svépomocné-ho fondu arcidiecéze 150 000 Kč; mini-málně 120 000 Kč bude splaceno z pro-středků farnosti. Oprava západní strany je závislá na vyjádření památkářů, roz-počet činí minimálně 600 000 Kč. Dále ER jednala o výhodnějším uložení pe-něžních prostředků farnosti, o opravě varhan, grantech a možnosti instalovat kamery k ochraně kostela sv. Václava.

 … a ��. 4.

ER projednávala přípravu oprav západ-ní části kostela sv. Václava, malování sa-kristie a předsíně kostela včetně opravy omítek – bude provedeno svépomocí. Dále byla projednána příprava schůz-ky s diecézním organologem, která

bude v květnu – bude se opět jednat o problému opravy varhan v kostele sv. Václava. ER jednala i o instalaci vo-doměrné šachty a osvětlení v sakristii. Jiřina Haaszová

Zprávy z pastorační rady �. 4.

S. Góra moc děkuje všem, kteří přispěli ke slavení Velikonoc, zvláště Jendovi Rücklovi a kněžím, kteří ho zastupo-vali. Byly projednávány podrobnosti volby nové PR a setkání kněží. S. Piš-lová zorganizovala ve středu 9. 4. odvoz sběru. V kostele zatím nebude výstava o Ugandě, ale fotografie kněží, kteří tu působili. H. Rechnerová odešle na charitativní činnost „likvidace lepry“ 1500 Kč nasbíraných dětmi a dospělými během postu.

S. Góra na návrh M. Slavíka požádal PR o provedení SWOT analýzy naší farnosti. Hodnotily se čtyři hlediska: sil-né a slabé stránky, možností a ohrožení. Každý člen PR mohl u každého hlediska

S P O l e č e N S T V Í�  naší farnosti a jeho záležitosti

�/ V

rozdělit návrhům tři hlasy. Výsledky budou jedním z podkladů pro novou PR k sestavení pastoračního plánu farnosti na rok 2008/2009. Jako nejvýznamnější silné stránky jsme označili obětavé lidi (7 hlasů), kvalitu kněžského vedení (6) a živé farní společenství včetně mláde-že (5). Za slabé stránky považujeme aktivitu stále stejné skupiny lidí (7), odcizení návštěvníků jednotlivých ne-dělních bohoslužeb (5) a to, že si o sobě moc myslíme (4). Hlavními možnostmi jsou aktivity s lidmi mimo kostel (7), využití grantů (6), mezigenerační setká-vání (4) a dny otevřených dveří farnosti (4). Jako ohrožení vnímáme přetížení angažovaných (9), spiritualizaci nespi-rituálních věcí (7) a uzavřenost vůči změnám (6).

podle zápisu Zuzany VáchovéP.S.: Po uzávěrce tohoto čísla Vinice se PR sešla 24. 4. Bylo to poslední setkání před volbou nové PR, proto se farní záležitosti neprojednávaly.

Velikonoční výzdoba

Někteří lidé se ptali, zda jsem dělala velikonoční výzdobu u sv. Václava. Ne-dělala jsem ji, jen se pak starala, aby nám dlouho vydržela. Květiny nám při-jela naaranžovat sestra Václava Dudo-vá, kterou někteří znáte, vždyť pochází z Vršovic. Na náš kostel stále myslí, a tak nám jej na Velikonoce již desátý rok vyzdobila. Letos přijela z Brna již v úterý svatého týdne odpoledne. Přivez-la všechny ty krásné květiny na výzdobu obou našich kostelů. Dala se hned do práce, které bylo hodně, proto pokra-čovala ještě druhý den celé dopoledne. Bylo krásné pozorovat, s jakou radostí a láskou květiny angažovala. „Vždyť je to pro Pána Ježíše.“ Jsme jí vděčni, že tak hezky přispěla k oslavě Kristova vzkříšení. Chtěli bychom poděkovat také paní Hedvice Vondruškové, která květiny zaplatila. Lída Müllerová

P R O S T O R  pro sdílení myšlenek, zážitků apod.

Světec v tomto měsíci:                         sv. Magdalena Žofie Baratrová 

Dne 13. prosince 1779 propukl v bur-gundské vesnici Joigny ve Francii požár. Téhož dne se tam narodila místnímu bednáři a vinaři Jakubu Baratovi a jeho ženě Magdaleně dcerka, kterou pojme-novali Žofie – tj. „moudrá.“ Jméno se k děvčátku skutečně hodilo: malá Žofie byla vážné a mimořádně nadané dítě. Proto byla také připuštěna k prvnímu sv. přijímání dříve než její vrstevnice. Systematické vzdělávání žen ovšem

tehdy neexistovalo ani v urozených ro-dinách, natož na venkově. Žofie však měla štěstí, že si jejího nadání všiml její starší bratr Alois, který byl jáhnem v rodné vesnici, a začal sestru vzdělávat. Žofie byla chápavou žačkou a naučila se brzy latinsky, řecky, mluvila rovněž italsky a španělsky. Další vzdělávání narušila Velká francouzská revoluce. Alois byl zatčen jakobíny a odvlečen do Paříže. Naštěstí byl Robespierre svržen a on dostal svobodu. Poté vzal svou teh-dy šestnáctiletou sestru do Paříže. Zde Žofie využila svých schopností a na-

(svátek 24. 5.)

�/ V

dání jako pomocná katechetka, když pomáhala při výuce zanedbané mláde-že. Jejím cílem bylo jednou vstoupit ke karmelitkám.

Při své práci poznala jezuitského kně-ze Josefa Varina, který zamýšlel založit řád, který by se věnoval výchově ohro-žených dívek a jehož konstituce by se řídila jezuitskou řeholí. V počestné, na-dané a Bohu důvěřující Žofii spatřoval vhodnou osobu k uskutečnění tohoto cíle. Žofie se dala přesvědčit, spolu se třemi dalšími družkami se zasvětila Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a přijala jméno Magdalena. S Varinovou pomocí založila r. 1802 „Řeholnice Nejsvětější-ho Srdce Ježíšova“. Magdalena se stala představenou řádu a v r. 1806 byla zvo-lena generální představenou. Stále více sester se shromažďovalo kolem Matky Magdaleny a řád se utěšeně rozvíjel. Kromě Francie měl filiálky v mnoha dalších evropských zemích, ale i v Af-rice a Americe. Řád zakládal pensi-onáty, internáty a externáty pro děti všech vrstev, pořádal exercicie pro ženy, vychovával učitelky. Magdalena Žofie Baratová byla představenou plných 62 let. Zemřela ve věku 85 let 24. 5. 1865 v Paříži. Papež Pius XI ji v r. 1925 v Římě slavnostně kanonizoval. A. K.

chyt č. �: černá a bílá

Když dobýváme skálu, hledáme chyty. Podobně i na naší cestě víry nacházíme body, o které se můžeme opřít rozu-mem. Je jich celá řada a každý z nás si hledá takové, které mu nejlépe pad-nou do ruky. Snažím se vám některé z těch „mých“ přiblížit – třeba leží i na

vaší cestě. V posledních číslech Vinice jsme se mohli dočíst, že věřit v existenci Stvořitele je rozumné, ovšem musíme si být vědomi omezenosti našeho poznání jakoby formou obrazů. Vzápětí pak při-chází otázka dobra a zla. Obojí ve světě potkáváme. Na které straně stojí Bůh? Nebo máme bohy dva, jednoho s bílým a druhého s černým praporem?

Píšeme černou barvou na bílý papír, a to nás mate. Bílá je totiž i symbolem dobra, a tak máme pocit, jakoby dob-ro souviselo s prázdnotou. Podívejme se však v noci na oblohu. Už se vám rozsvítilo? :)) Černá je prázdnota! Bílá pochází od světla, které ji narušuje. Při-chází k nám od objektů, které buď sami září, nebo světlo odrážejí. Ostatně i pa-pír vnímáme jako bílý, protože odráží světlo. Jsou však ve vesmíru i nesmírně hmotné objekty, které se nám jeví jako černé, protože veškeré světlo pohlcují. Černou barvu tedy najdeme tam, kde buď světlo není nebo není vyzařováno.

Podle mého názoru je to trochu po-dobně s dobrem a zlem. Dobro je sku-tečnost, tvoření. Proto Bůh nemůže být jiný než bezpodmínečně dobrý, vždyť on je Bytí a zároveň Stvořitel našeho světa; ten, který vyzařuje. Neexistuje žádný opak Boha, protože zlo je jen prázdnota nebo pohlcování dobra bez ochoty ho předávat dál – vzpomeňte na stále hladovější Zmarchrobovy polibky z geniální knihy C. S. Lewise Rady zku-šeného ďábla. Působení zla ve světě nás v tomto přesvědčení nemusí zneklid-ňovat – i vakuum má přeci fyzikálně měřitelné účinky, nehledě na obrovskou gravitaci černých děr. A vyznávat kult zla je k smíchu: kromě několika ne-mocných lidí všichni touží po tom mít

�/ V

se dobře – jde jen o to, zda dobro chtějí pro všechny včetně sebe, nebo pouze pro sebe bez ohledu na ostatní. MiM

Ó, blažení, kdo v tebe věří,

teď, nedbaje už stěn a dveří, budeš k nim vcházet, host a Pán … Už od Velikonoc mě hřeje v duši vědomí, že, jak dou-fám, patřím k těm „blaženým“. To, že Vzkříšený k nám bude přicházet, není jen sen básníka Renče, vždyť Ježíš sám slíbil: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm“ (J 6,56); nebo jinde: „Kdo mě miluje, bude za-chovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat: přijdeme k němu a učiníme si u něj příbytek“ (J 14,23). A pak ta ohromující vstupní antifona v neděli Zmrtvýchvstání: „Vstal jsem z mrtvých a jsem stále s tebou“.

Tak málo myslíme na to, jakou výsa-dou je pro nás křesťany to, že patříme k vyvolenému Božímu lidu: „ Jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha; tebe si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech lidských pokolení, které jsou na tváři země, abys byl jeho lidem, zvláštním vlastnictvím“ (Dt 7,6). Nebo: „On je náš Bůh, my lid, jejž on pase, ovce, jež vodí svou rukou“ (Ž 95,7). A konečně Ježíšovo ujištění: „Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou, a já jim dávám věčný život; nezahynou na věky a nikdo je z mé ruky nevyrve.“ (J 10,27n.).

Každé závěrečné požehnání na konci eucharistie mě naplňuje radostí: patřím do společenství lidí, kterým Pán Bůh rukama svého služebníka stále žehná, svolává na ně dobro. Vím, že spousta

neznámých lidí po celém světě se za mě modlí. Přijímám zvláštním způsobem všechny milosti, které pramení z každé eucharistie, která se koná kdekoli na světě. Je mi líto, že tolik lidí o tom neví a plácá se v prázdnotě svého života od jedné trampoty ke druhé; nevědí, že existuje někdo, kdo by je obklopil – kdy-by o to stáli – svou něžnou otcovskou péčí. Trápí se nesmyslností svého živo-ta, zbytečností svých nezdarů, těžkostí, nemocí a utrpení. Kéž bychom jim to dokázali sdělit! JN

Obrana Sisyfova

Upozornění: tento příspěvek obsahuje soukromé názory autora, a ačkoliv ho píše šéfredaktor, nejde o žádné „ofici-ální stanovisko“, což ostatně platí o na-prosté většině článků ve Vinici.

Kdo se zúčastnil 8. 4. přednášky P. Vojtěcha Kodeta „Cizí oheň“ o mi-mokřesťanské spiritualitě, možná si vzpomene na některý s humorných obratů, kterými P. Kodet své povídání prokládal. Obávám se však, že jeden z nejvtipnějších momentů večera zůstal nepovšimnut, proto na něj upozorňuji.

P. Kodet mluvil o oblasti paranor-málních jevů a praktik (astrologie, homeopatie …). Uznává jejich existen-ci a sílu („divili byste se, jak dobře to funguje“), varuje však před nimi jako před cestami, jimiž se otevíráme dé-monům. Současně chválí a propaguje skeptické hnutí, konkrétně klub Sisy-fos za to, že proti uváděným praktikám rovněž bojuje. To je ale vtip par ex-cellence! Vždyť skeptici vycházejí z na-prosto opačných východisek – uvedené

�/ V

praktiky popírají jako pseudovědecké a podvodné. Dovolte mi to doložit dvě-ma citacemi ze Stručného výkladového slovníku českých skeptiků, uveřejně-ného na www.sisyfos.cz: „Homeopatie je absurdní výmysl, který dnes nemá žádné opodstatnění.“ „Horoskopy jsou jen hříčkou a pomůckou k výdělečné činnosti astrologů.“

Podotýkám, že nejsem členem Sisy-fa, jakožto přírodovědec však neskrý-vám sympatie ke skeptickému hnutí. Domnívám se, že vyhánění démonů a kritické myšlení skeptiků nejsou slu-čitelné. To nás nutí k volbě. Můžeme přijmout vizi světa, kde budeme za vším hledat démony, a budeme proti nim bojovat, aby nás neovládli. Druhou možností je volba kritického přístupu, který odmítá nevědecké principy ak-ceptovat. Křesťan schopný analytické-ho myšlení to nemá lehké, protože ani jedna cesta mu ve své vyhraněnosti ne-může připadat pravdivá. Přimlouvám se však o to, abychom hledali – navzdo-ry tomu, že to někdo může považovat za projev démona. MiM

 … a doplnění P. Vojtěcha Kodeta

Rád bych touto formou reagoval na ně-které konkrétní otázky, které jsem do-stal po skončení své přednášky na téma „Cizí oheň“ a na něž jsem již neměl mož-nost odpovědět. Ještě dříve, než je uvedu a zodpovím, rád bych se chtěl omluvit všem, kteří očekávali podrobnější zdů-vodnění příčin škodlivosti některých věcí, na které jsem upozorňoval. Téma, o kterém jsem mluvil, je tak rozsáhlé, že se na všechny podrobnosti v časovém

limitu nedalo odpovědět. Mým hlavním úmyslem bylo především informovat a varovat před duchovně škodlivými skutečnostmi, které nás obklopují.

Jednak bych chtěl upřesnit, že závad-né na různých metodách alternativní medicíny není z principu to, že jsou alternativní, ale to, že k léčení používají duchovní síly, které nejsou od Boha. By-liny, které stvořil Bůh, jsou jeho darem, a kdo rozumí jejich používání, může mnoha lidem pomoci. Nesmí však svoji praxi bylinkáře spojovat se šarlatán-stvím. Stejně tak není špatné vnímat, jak se nám v přírodě regeneruje orga-nizmus, ale chtít používat magicky síly z přírody je pro nás nebezpečné.

Na internetové stránky sisyfos.cz jsem upozornil ne proto, že bych se vším, co se na nich píše, souhlasil, ale proto, že mnohé metody léčení se pre-zentují jako vědecké a přitom s vědou nemají nic společného. Tyto stránky pochopitelně neřeší duchovní rozměr těchto metod, na ten právě jsem upo-zornil ve své přednášce. Nechci niko-ho svým upozorněním strašit, jak mi bývá podsouváno, ani nevidím za vším démona. Je snad ale pochopitelné, že díky své praxi modliteb za osvobození se s démonickým pozadím skutečností setkávám častěji než ostatní. Trvám na tom, že novodobé formy okultizmu, jak se s nimi můžeme setkat dnes právě pod rouškou vědeckosti (např. reiky, homeopatie …), jsou pro každého velmi nebezpečné a v důsledku ho odvádějí od Boha a od naděje na věčný život. Proto před nimi varuji. Věřím, že ten, kdo s čistým úmyslem hledá, co je pro něho správné, to také s pomocí Boží nalezne. P. Vojtěch Kodet O. Carm.

EL GRECO (Domenico Theotocopuli, 1541–1614) se učil na Krétě u malířů ikon a dospěl k malbě, ve své době docela nepochopitelné. Až minulé století mohlo ocenit tu svobodnou, divokou a expresívní tvorbu. Nevelký obraz Panny Marie (galerie ve Štrasburku) je asi z poloviny umělcova života. Dílo je už hodně vzdáleno byzantským madonám, které svou neměnnost odvozovaly od tradice, že přesně tak viděl kdysi svůj model svatý Lukáš. Obraz je krásným protějškem Grecova obrazu Krista ve Šternberském paláci na Hradčanech. (vs)

Na první straně mariánský logotyp od Radka Brože.

10/ V

Pouť seniorů na Svatou horu

V sobotu 24. 5. se uskuteční duchovní obnova seniorů na Svaté Hoře u Příbra-mi. Doprava zájezdovým autobusem, odjezd v 8 h od kostela sv. Václava. Program: návštěva Památníku Karla Čapka ve Strži u Dobříše, prohlídka Svaté Hory, mše svatá, oběd a duchovní program v místním exercičním domě. Návrat okolo 18 h. Zájemci se mohou zapsat do přihláškového archu v kostele sv. Václava vzadu na stolku. Cena je 250 Kč (včetně oběda a vstupného do Strže). Pokud by pro někoho byla cena jediným důvodem neúčasti, obraťte se prosím s důvěrou na pana faráře.

Sůl nad zlato

Premiéra pohádky v nastudování farní-ho dramatického kroužku bude 15. 5. od 18 h na faře. Toto představení je určeno pro rodiče a známé účinkujících. Pro farní veřejnost pak hrajeme v neděli 25. 5. po mši sv. v 8.30 a ještě jednou přede mší sv. v 10.30. Dana Vacková

liturgické slavnosti

V měsíci květnu se letos koncentru-je řada významných slavností: Nane-bevstoupení Páně (čtvrtek 1. 5.), Seslání Ducha svatého (neděle 11. 5.), Nejsvě-tější Trojice (neděle 18. 5.), Těla a krve

Páně (čtvrtek 22. 5.), Nejsvětějšího srd-ce Ježíšova (pátek 30. 5.). Přijďme je prožít ve slavnostní liturgii! V neděli po slavnosti Těla a krve Páně (25. 5.) pak můžeme být svědky toho, jak při mši sv. v 10.30 poprvé přijmou eucharistického Krista naše děti.

Mariánská pouť Prahou

Mariánská pouť Prahou se letos koná v sobotu 3. 5. Proti předchozím rokům jsou změny na začátku a konci pouti. Zahájena bude v 9.30 hodin v kostele Panny Marie Andělské (kapucíni u Lo-rety na Hradčanech). Tam bude začátek modlitby růžence.

Další průběh bude jako dříve. Mše sv. bude slavena v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově od 10 hodin. Pak přejdeme k soše P. Marie z exilu, která stojí nad Prahou, na okraji zahra-dy kláštera premonstrátů. Navštívíme postupně několik kostelů; v každém z nich se pomodlíme jeden desátek růžence. Na Staroměstském náměstí se zastavíme k modlitbě na místě, kde stála socha P. Marie (asi ve 14.45 ho-din). Zakončení pouti bude letos v kos-tele P. Marie Sněžné (františkáni) asi v 15.15 hodin.

Letošní ročník pouti je již 270. Za totality se pouť nemohla konat. Nyní ji pořádá Sekulární františkánský řád, který všechny srdečně zve.

M. Müller st.

P O Z V á N Í�  na následující měsíc nebo i trochu dál

11/ V

Týdenní program

Pondělí 13.3017.00–19.3019.00–21.00

Mariina legieřezbářský kroužek /Václav Novák/cvičení pro radost

FARBOHBOH

Úterý 16.00–17.3016.45–18.0018.00–20.0019.00

Barevný kroužek /Simona Pišlová/biblická hodina /Jozef Nagy/ lichý týdendramatický kroužek dospělých /Dana Vacková/modlitební setkání /Václav Novák/

KLUFARKLUKAP

Středa 10.00–12.00

15.0015.00–16.4516.0018.0018.45po mši sv. 19.0019.3019.30

setkání maminek s miminky a předškoláky /Zdena Čiháková/

návštěva galerií /Simona Pišlová/ 1. st. v měsícimožnost setkání s knězemEuroskaut /Lukáš Alexa/náboženství pro dospělé /P. Pavel Kuneš/setkání mladýchúklid kostela sv. Václava 1. a 3. středa v měsícipěvecký sbor /Olga Polanská/setkání mladých lidí /19–30 let/ 1. st. v měsícisetkání mladých lidí /13–19 let/ 2. st. v měsíci

FAR

různéFARBOHFARVACVACKAPFARFAR

Čtvrtek 8.4516.00–16.45

16.00–16.4516.45–17.3017.3018.3019.0019.30–20.30

20.00–21.00

setkání farníků při čaji 1. čtvrtek v měsícináboženství pro předškolní děti

/Jarka Nagyová a Hana Rechnerová/náboženství pro mladší děti /Jarka Nagyová,/ náboženství pro starší děti / Hana Rechnerová/ dramatický kroužek pro děti /Dana Vacková/„Rozhovory o životě z víry“ /Jozef Nagy/ sudý týdenzkouška kapely Missa setkání modlitebního společenství maminek

/Zdeňka Čiháková/tichá adorace před Nejsvětější svátostí /Jiří Vyšohlíd/

FARFAR

FARFARFARFARFARFAR

MIKSobota 10.30–12.00

14.00modelářský kroužek /Petr Hříbek/procházky Prahou /Simona Pišlová/ 1× měsíčně

BOHrůzné

Neděle 9.30–10.30 9.30–10.3011.30

prodej knih /Alena Králová/farní knihovna /Jana Stibůrková/farní káva

VACVACVAC

Farní kancelář

lichý týden: pondělí a čtvrtek 8.30–12.00sudý týden: pondělí a čtvrtek 17.00–19.00

Možnost setkání s knězem

středa 15.00–16.45 na faře

Příležitost ke svátosti smíření  nebo duchovnímu rozhovoru

neděle 7.30–8.15 VACstředa 17.00–17.45 VACčtvrtek 7.15–7.45 MIKpátek 17.00–17.45 VACjindy dle předchozí domluvy

s P. Stanislawem

1�/ V

Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice, www.farnostvrsovice.cz, tel. 271 742 523 | Vydání červnového čísla je plánováno na 25. 5., příspěvky dodávejte nejpozději ve čtvrtek 15. 5. na email svatovinice@centrum.cz, případně osobně nebo do „vinného boxu“ v kostele sv. Václava | Šéfredaktor: Míla Müller ml. (MiM), Praha 10, Pod Sychrovem 28, tel. 272 765 083, 732 736 728 | Redakční rada tohoto čísla: Stanislaw Góra, Alena Králová, Pavel Mikula, Markéta Řečinská, Václav Sokol | Sazba Slávek Heřman, tisk Eva Hrubá a Jan Rückl, výtisky pro vás zkompletovali Polákovi

Přehled pravidelných bohoslužebneděle 8.30 kostel sv. Václava 10.30 kostel sv. Václava /pro rodiny s dětmi/ 19.00 kostel sv. Mikuláše /P. Pavel Kuneš/úterý 18.00 kostel sv. Mikulášestředa 18.00 kostel sv. Václava /nejen pro mládež/čtvrtek 8.00 kostel sv. Mikulášepátek 18.00 kostel sv. Václavasobota 8.00 kostel sv. Mikuláše

Kalendář akcí na květen

  1. května /čt/  Nanebe­vstoupení  Páně

8.0018.00

eucharistieeucharistie

MIKVAC

  5.–8. května farní pouť do Polska  7. května /st/ 15.00

po eucharistii19.30

návštěva galerieúklid kostela setkání mladých lidí /19–30 let/

VACFAR

10. května /so/ 19.0021.00

bdění před slavností Seslání Ducha svatéhoeucharistie

VACKAP

13. května /út/ 19.30 koncert mladých umělců /bude upřesněno/ MIK14. května /st/ 19.30 setkání mládeže /13–19 let/ FAR15. května /čt/ 18.30 „Rozhovory o životě z víry“ FAR20. května /út/ 16.45–18.00 biblická hodina FAR21. května /st/ po eucharistii

19.00úklid kostelasetkání ekonomické rady

VACFAR

22. května /čt/Boží tělo

8.00 18.00 19.30

eucharistieeucharistie + ustanovení pastorační radysetkání pastorační rady

MIKVACFAR

24. května /so/ 8.00–18.00 duchovní obnova pro seniory (nebude ranní eucharistie u sv. Mikuláše!)

SvatáHora

25. května 10.30 první svaté přijímání VAC29. května  /čt/ 18.30

17.00„Rozhovory o životě z víry“koncert /bude upřesněno/

FARMIK