Date post: | 07-Mar-2016 |
Category: |
Documents |
Upload: | martin-stara |
View: | 221 times |
Download: | 0 times |
Revitalizace středu města Havlíčkův BrodDiplomová práce Martin Stára
OBSAH
úvod
Čestné prohlášení
Svět
Evropa
Česká republika
Vysočina
Okres Havlíčkův Brod
Město Havlíčkův Brod
Centrum města
Historické jádro
Model města
Parter
Příklad řešení bloku
Dispoziční řešení
měřítko výkresu
1:200 000 0001:40 000 0001:3 350 001:1 000 0001:500 0001:25 0001:5 0001:1 0001:7501:5001:2001:100
Diplomová práce
autor:
Bc. Martin Stára
datum:
zimní semestr 2010/2011
vedoucí:
prof. Ing. arch. Zdeněk Zavřel
ateliér:
Zavřel Seho Mádr
konzultace:
Ing. arch. Ján Štempel
Ing. arch. Ondřej Beneš
Ing. arch. Jan Jehlík
Úvod
Při hledání tématu pro svou diplomovou práci jsem se obrátil zpátky
k městu, ve kterém jsem vyrůstal, které znám “jako své boty”. Cílem mé
práce je najít možnou cestu při dalším stavebním rozvoji města. V tom, že
znám své město dobře, jsem se zmýlil. Při práci jsem zjistil, že jsem neznal
mnoho historických souvislostí. Objevil jsem zmizelý Brod po asanaci v
sedmdesátych letech. Zde cítím největší problém města a zde jsem také
našel konkrétní zadání. Asi naivně věřím, že pokud jsou občané města
cílevědomí dokáží znovu vytvořit podmínky pro rozvoj, které by mohli vést k
rozvoji centra v celém rozsahu. Myslím si, že žijeme v době s absencí vize.
Ať už politické, či morální. Veškeré kroky jsou prováděny pouze
v malém lokálním kontextu s vidinou krátkodobého zisku, případně opravy
aktuální chyby. Stali jsme se údržbáři měst, která postavili generace před
námi a musíme se ještě potýkat s chybami minulého režimu, které zničili
stoletá dědictví. Ve své práci se snažím najít „oslí můstek“ mezi historickým
dědictvím, v Brodě již nepřítomným, a nejistou budoucností. Věřím, že
základní hodnoty měst, jako je ulice, náměstí, dům, přetrvají. V mé práci
jsem se snažil projít celou paletou dostupných nástrojů při návrhu. Pracoval
jsem ve všch měřítkách protože věřím, že kontext už dnes nelze hledat jen
v nejbližším okolí. Vím, že je v dnešním společensko-politickém kontextu
naivní myslet si, že někdo zbourá tolik domů a bude hledat novou cestu
k tvorbě kvalitního městského prostoru. Obzvláště potom na maloměstě,
kde každá změna přináší tolik emocí. Mým cílem je však hlavně vyvolání
diskuze. A poukázaní na zoufalý výsledek asanace. Na neměsto, bez ulic,
bez parteru. Pokud by se mi podařilo, aby si občané Havlíčkova brodu
uvědomili, že nic není definitivní a pokud je společná vůle lze dokázat
nemožné.
Evropa7 000 mil.
510 mil.
13,3
Mount Everest
9 774
2,7
1,8
Populace
[obyvatel]
Rozloha
[km2]
Průměrná hustota
obyvatel [obyv./1km2]
Nejvyšší bod
8848[m.n.m]
HDP
[USD/1 obyv. rok]
Ekologická stopa
[glob. ha/ 1 obyv.]
biokapacita
[glob. ha / 1 obyv. ]
Evropa
Evropa731 mil.
10, 18 mil.
72
Mont Blanc
29,729
4,8
2,7
Populace
[obyvatel]
Rozloha
[km2]
Průměrná hustota
obyvatel [obyv./1km2]
Nejvyšší bod
4807[m.n.m]
HDP
[USD/1 obyv. rok]
Ekologická stopa
[glob. ha/ 1 obyv.]
biokapacita
[glob. ha / 1 obyv. ]
Česká republika
Česká republika10,5 mil.
78 867
133
Sněžka
26,800
5,7
2,62
Populace
[obyvatel]
Rozloha
[km2]
Průměrná hustota
obyvatel [obyv./1km2]
Nejvyšší bod
1602[m.n.m]
HDP
[USD/1 obyv. rok]
Ekologická stopa
[glob. ha/ 1 obyv.]
biokapacita
[glob. ha / 1 obyv. ]
Vysočina
Vysočina518 864
6 795
76
Javořice
15 567
n/a
n/a
Populace
[obyvatel]
Rozloha
[km2]
Průměrná hustota
obyvatel [obyv./1km2]
Nejvyšší bod
837[m.n.m]
HDP
[USD/1 obyv. rok]
Ekologická stopa
[glob. ha/ 1 obyv.]
biokapacita
[glob. ha / 1 obyv. ]
Havlíčkův Brod
Pelhřimov
Žďár nad Sázavou
Jihlava
Třebíč
Okres Havlíčkův Brod96 011
1 264
75,9
Melechov
n/a
n/a
n/a
Populace
[obyvatel]
Rozloha
[km2]
Průměrná hustota
obyvatel [obyv./1km2]
Nejvyšší bod
709[m.n.m]
HDP
[USD/1 obyv. rok]
Ekologická stopa
[glob. ha/ 1 obyv.]
biokapacita
[glob. ha / 1 obyv. ]
Havlíčkův Brod
Světlá nad Sázavou
Habry
Chotěboř
PřibyslavLípa
Ledeč nad Sázavou
Havlíčkův Brod24 296
64,95
374,9
422
n/a
n/a
n/a
Populace
[obyvatel]
Rozloha
[km2]
Průměrná hustota
obyvatel [obyv./1km2]
Nadmořská výška
[m.n.m]
HDP
[USD/1 obyv. rok]
Ekologická stopa
[glob. ha/ 1 obyv.]
biokapacita
[glob. ha / 1 obyv. ]
Úvod
Havlíčkův Brod je město ležící v�údolí řeky Sázavy. Pro strukturu města
je krajinný aspekt určující vzhledem ke svahům, které se zvedají na obou
březích řeky. Jižní svah, kde bylo město založeno, je strmější a je na něm
převážná část obytných čtvrtí města. Severní svah je u řeky mírnější a zvedá
se až na hranicích města. Severní část je výrazně ovlivněna železniční tratí,
ke které byly přistavěny industriální zóny HB. Železniční trať hrála v�rozvoji
Havlíčkova Brodu výraznou roli. Právě výstavba několika velkých továren
zapříčinila výrazný přírůstek obyvatel, který se promítnul do výstavby
většiny obytních čtvrtí. Obytné čtvrti s�převážně individuální výstavbou
převládají struktuře HB. Výstavba byla většinou provedena v�krátkém
období, lze vysledovat jasné tendence doby výstavby.
Do kompaktní zástavby je většinou zakomponována občanská vybavenost
města. Dominantní prvek struktury města je park Budoucnost, který se
nachází na výrazném terénním zlomu, který lemuje historické centrum města
a dále pokračuje v�sérii rybníků směrem na sever ven z�města. Infrastruktura
výrazných dopravních tepen, které rozdělují město na čtyři části, je jedním
z�palčivých problémů současného Havlíčkova Brodu. Západní část města je
výrazně ovlivněna areálem psychiatrické léčebny, která rozlohou konkuruje
historickému centru. Pavilónový koncept celé léčebny se vzrostlými stromy
je příjemným místem klidu.
Havlíčkův Brod
Úvod
Po rozboru širších vztahů města jsem se soustředil na centrum města. Tento
porostor je dle mého názoru místem, které má největší potenciál místního
rozvoje. Je středem města s příjemnou dochozí vzdáleností, je místem
nejintenzivnějšího obchodu a postupně se probouzí s novou rekonstrukcí
náměstí. Pokud však hledáme rozvojové plochy v centru, lze je jen těžko
nalézt. Centrum je hustě zastavěno různými druhy zástavby od historické
až po totalitní. Nelze říci, že se od přelomu 19. a 20. století postavilo něco
co by bylo hodné zapamatování.
Střed města
1200
1949 1953 1975 1996
1400 1600 1800
Historický rozvoj města
Původně Německý Brod je středověké město, jehož historie sahá až k
počátku 13. století. Najdeme je již po 700 let na řece Sázavě v oblasti
obdařené mnohými přírodními krásami Českomoravské vrchoviny. Původní
osada při stříbrných dolech se stala městem s královskými výsadami a
vlastním horním zákoníkem.
Město založil mocný šlechtický rod Lichtenburkové zřejmě někdy mezi lety
1251 a 1258, jak dokládá zmínka v listině olomouckého biskupa Bruna z
roku 1256. Prvním vlastníkem města byl mocný feudál Smil z Lichtenburka,
lokátorem, tj. zakladatelem města pak jeho příbuzný, královský mincmistr
Eberhard. Uspořádání městské správy a místní horní zákoník byl vydán
tzv. Brodským privilegiem z roku 1278, které městu udělili synové Smila z
Lichtenburka.
Rozvoj horního podnikání a s ním také bouřlivý rozvoj města však trval
pouhých několik desetiletí. V roce 1319 získává město nejvyšší maršálek
Království českého Jindřich z Lipé. Ve druhé polovině 14. století dochází
k rychlému střídání majitelů císař Karel IV, Boček z Poděbrad, Vítek z
Landštejna a nakonec Čeněk z Vartenberka.
V roce 1422 byl Německý Brod napaden a dobyt husity a veškeré mužské
obyvatelstvo pobito.
V roce 1436 koupil panství lipnické Mikuláš Trčka z Lípy a ve vlastnictví
tohoto rodu byli obyvatelé Brodu až do roku 1561, kdy se jejich majiteli
stali pánové z Thurnu.
V 16. století dochází k novému rozkvětu města. Došlo k posílení hradebních
zdí, ve městě působí též významná českobratrská škola. Brodským
měšťanům se konečně podařilo domoci se významných městských privilegií.
V roce 1565 získali potvrzení práv a svobod, jako měla královská města a
roku 1566 právo užívat nový městský znak.
Vrcholný rozvoj Brodu byl bohužel přerván třicetiletou válkou. Brod byl
několikrát obsazen vojsky obou stran a vydrancován Švédy. Stejně tak
město těžce zasáhly morové epidemie v letech 1624 a 1649 i patent
vydaný císařem Ferdinandem II. přikazující nekatolickému obyvatelstvu
přestup na katolickou víru. V důsledku všech těchto událostí došlo k
silnému úbytku obyvatel města a po válce najdeme takto v Brodě na 200
prázdných domů.
Jedním z mála světlých bodů tohoto období bylo povýšení Brodu na
královské město v roce 1637, jež se promítlo i do městského znaku.
V následujícím období se Brod postupně vzpamatovával z utrpěných škod a
stával se významným střediskem barokní kultury a vzdělanosti. Vyrostly zde
nové kostely a v roce 1674 zde vznikl klášter bosých augustiniánů.V roce
1735 bylo ve městě založeno první latinské gymnázium v čáslavském kraji.
V roce 1850 se Německý Brod stal sídlem hejtmanství a dalších rakouských
státních úřadů. V roce 1870 se s vybudováním železniční trati mezi Prahou
a Vídní stal Německý Brod významným hospodářským centrem kraje.
Začíná stavební a podnikatelská konjunktura, která vrcholí v době před
první světovou válkou.
Po vzniku republiky zaznamenává město mnoho změn. Vznikají nové
obytné čtvrti, provádí se elektrifikace a plynofikace města.
Léta nacistické okupace znamenají smutnou kapitolu v životě města.
Německý Brod je prohlášen za říšské město a dostává nacistickou správu.
Již 5. května 1945, po obdržení zpráv o vypuknutí Pražského povstání je
svolán místní národní výbor, jenž město přejmenovává na Havlíčkův Brod
na památku význačného vlastence, politika, novináře a spisovatele Karla
Havlíčka Borovského.
V roce 1960 se Havlíčkův Brod stává okresním městem. Rychle roste počet
obyvatel a staví se nové čtvrti (např. sídliště Pražská, Žižkov, Výšina).
Struktura
Při pohledu na centrum města je patrný velký kontrast mezi původní
historickou zástavbou a domy ze sedmdesátych let. Drobná zástavba
s hustou strukturou, typickými podlouhlými domy, každý jiný avšak v
základním archetypu jsou všechny domy stejné. Jejich různorodost byla
výsledkem reakce na své okolí, na možnosti svých majitelů, atd. Každý
dům byl výsledkem historického vývoje dlouhého skoro 700 let. “Nová”
struktura panelového sídliště je výsledkem racionální úvahy, která byla
ideologicky podložená nejspíše v architektonických tendeních tehdy
moderního smýšlení. Jakýsi postcorbusierovský urbanismus v maloměstském
měřítku. Domy v zeleni, která není ničí a zároveň všech. Dlouhé pásy domů
přetnuly původní přirozené cesty z města a do města. Parter je v žalostném
stavu, u většiny míst ani nelze říci k čemu nekonečné zelené plochy slouží.
Hustota zastavění je minimální. O veřejném prostoru v podstatě ani nelze
mluvit. Většina zelených ploch je zastavěna přístřešky pro popelnice
zarostlá náletovou zelení.
Současný stav města
Vybavení města a využití domů
Centrum města tvoří zbytek historického jádra. Domy s parterem
ve kterých jsou většinou malé obchody nebo služby. Domy jsou většinou
středověkého založení a mají rozměry cca 8x30 m. Tento tvar vytváří
specifické podlouhlé parcely s úzkým průčelím. Základním nedostatkem
těchto domů je nedostatek osvětlení. Náměstí je převážně tvořeno
těmito domy s barokními průčelími. Během minulého režimu byl ve středu
jižního průčelí Havlíčkova náměstí postaven dům s obchodním parterem.
V devadesátych letech bylo postaveno na náměstí několik bank s různou
úrovní kvality architektury. Jihozápadní část centra tvoří bytové domy
s různorodou fasádou snažící se jakýmsi způsobem reagovat na fasády
domů původních. Struktura této zástavby naporsto nevyhovuje lokalitě.
Monofunkční pásy bez parteru nevytváří město a celé území působí až
ztísněným dojmem. Východní stranu centra města definuje velkolepý záměr
nového moderního města. Po čtyřiceti letech zastaralá koncepce sociálních
bytů ve věžích za monofunkčním obchodním domem je největšís slabinou
celého Havlíčkova Brodu. Necitlivé rozestavění domů, které jakoby nestály
uprostřed města, ale někde na periferii. Asanace byla provedena důkladně.
Staré domy srovnány se zemí. Původní cesty přehrazeny jako například
budovou školky v Rámech, nebo panelovým domem za Havlíčkovým
domem. Necitlivá asanace ubytovala na relativně malých plochách
mnoho obyvatel Havlíčkova Brodu. Byty v panelových domech odpovídají
standardu sedmdesátych let. Směrem do parku je situováno několik
významných budov citlivě zakomponovaných do prostoru mezi centrem a
parkem. Severovýchdoní část centra tvoří rozvolněná zástavba rodinných
domů se zahradami odkazující na původní strukturu města mimo centrum.
kino OKO
kultuní dům
gymnázium
obchodní akademie
základní škola
dům dětí
základní umělecká
městský úřad
finanční úřadfinanční úřad
pošta
knihovna
městský úřad
galerie
muzeum
kostel
radnice
mateřská škola
galerie
Infrastruktura ve středu města
Automobilová doprava výrazně zasahuje do středu města. Dopravní síť
je postavena na původních stezkách, které procházely středem města.
Město je důležitou křižovatkou mezi severojižním (Kolín - Znojmo) a
východozápadním ( Pelhřimov - Olomouc) směrem. Průjezdy skrz město
jsou cca kolem 20 000 automobilů denně. Obchvat je zatím zbudován
pouze na sevrozápadě města. Průjezd skrz centrum a obzváště křižovatka
mezi ulicemi Dolní a Žižkova je během špičky nejkritičtějším bodem ve
městě. Průjezd náměstím je dle mého úhlu pohledu diskutabilní. Myslím si,
že pro zkvalitnění centra města by jeho uzavření automobilové dopravě, až
na MHD a obsluhu mohlo výrazně prospět. Západní část centra je téměř
bez dopravy a až na pár obslužných silnic s parkováním je bez dopravních
problémů.
16812
21711
18620
Parter a zeleň města
Centrum Havlíčkova Brodu je v současné podobě pouze náměstí a
Dolní ulice. S parterem komunikují pouze domy zástavby starší sto let.
Postfunkcionalistické přemýšlení v zónách vytvořilo monofunkční bloky,
které mají s parterem společné jen vstupy do bytových domů. Jediný, opět
monofunkční obchodní blok s parafrází na podloubí vytváří jakýsi vztah s
parterem města. A to pouze z jedné strany. Z druhé je nefukční zásobování
a sklady. Neadekvátní poměr využitelnosti je očividný. Zadní fasády vytváří
junkspace, který nepatří nikomu. Z centra zůstala jen jakási jizva rozšířená
v místě náměstí. Zbytek prostoru centra jsou “zadní” fasády, bezpředmětné
dvorky zásobování, místa nikoho. Z celé plochy centra funguje 20% v
klasickém městském duchu. Zbytek je sídlištěm, či obsluhou. Zvláštní poměr
u města s 25 000 obyvateli.
Zeleně ve smyslu trávníků a náletových stromů je všude kam se člověk
podívá nekonečně. Nejde však o kvantitu. Kvalitní parkově či jinak
upravené zeleně je v centru minimum. Masa parku Budoucnost dominující
východní straně centra je prvek, který může leckteré město Havlíčkovu
Brodu závidět. Nábřeží řeky s hřišti a hradební zdí je úžasným místem,
které stále čeká na objevení obyvateli města. Tyto dva celky je důležité
udržovat, rozvíjet a chránit. Zbytek zelených ploch je pouze ukázka
neschopnosti projektantů minulého režimu řešit krajinářskou architekturu
ve městě. Město je pak sídlištěm v té nejhorší možné formě v kontextu
historického urbanismu. Celé Smetanovo náměstí je příkladem
bezkoncepční zelené plochy s podivným zalesněním. Bez laviček, bez
tváře, bez ducha. Nikdo tam nikdy není. Proč taky?
Koncepce řešení při tvorbě nové struktury
Koncepce řešení nové struktury centra města je postavena na čtyřech
základních principech. Těmito principi jsou: vymezení, propojení,
koncentrace a rozvrstvení.
Vymezení
Důležitým krokem při návrhu nové struktury je vymezení hranic, které jasně
určí, kde se nachází centrum města. Toto centrum je srdcem města. Lze říci,
že vše co je za jeho hranicemi je periferie. K tomuto vymezení využívám
dva elementy. Hradby a zeleň. V místech kde zůstaly hradby zachovány
je respektuji a podporuji je hradebním příkopem, do kterého navrhuji
umístit různé relaxační a volnočasé aktivity (hřiště, půjčovny bruslí apod.)
Vzhledem k tomu, že tento “green belt” je ve většině prostoru již přítomen
jedná se pouze o jeho kultivaci a v místech kde není jeho podpoření
systémem stezek pro bruslaře nebo pro kola.
Propojení
Současná struktura města je plná slepých cest a ulic končících ve zdi. Mým
cílem je vytvořit všesměrnou strukturu, která bude reagovat na historické
cesty. Primární cesty propojují centrum s okolím, sekundární cesty jsou tzv.
vlásečnice, které zajišťují “lokální prokrvení” prostorů mimo hlavní cesty.
V místech křížení primárních cest se sekundárními vytvářím náměstí.
Ve všech případech na místě, kde náměstíčka byla před asanací. Pokouším
se o jakousi prostorovou archeologii, kde postupně odkrývám místa s
energií, která zaručí životaschopnost uzlů.
Koncentrace
Střed města je prostor, který má největší potenciál v rámci celého sídla.
Je prostorem, kam je potřeba dojít(dojet) zařídit administrativu, je místem
setkání, je místem relaxace i čilého ruchu. Střed města je místem, kam by
měli mít všichni stejně blízko. Navrhuji proto všechny jedinečné městské
funkce koncentrovat do jediného prostoru. Tímto způsobem lze zajistit
dostatečné oživení parteru, který bude zajímavý pro obchody, kavárny,
hospody, služby atd... Smysl středu jako nejzajímavějšího prostoru se
obnoví. To vše přístupné jedině pěšky tak, aby vznikaly sociální interakce
mezi lidmi.
Rozvrstvení
Město není jen plošné. Navrhuji proto vertikální rozvrstvení nejen funkční,
ale i prostorové. Každý dům obsahuje vlastní platformy soukromých ploch,
které mají vlastního majitele, který se o tyto prostory stará a může je
využívat. Funkčně se držím tradičního trojdělení. V přízemí je vždy prostor
přímo napojený na parter města, případně vstupy do domů. Od druhého
patra jsou v domech umístěny hlavní funkce: bydlení, administrativa, dům
pro seniory, divadlo apod.
Nová struktura
Při návrhu struktury nové zástavby jsem navrhoval směrem od většího
měřítka k menšímu. Základními tvary bloků vydefinovala uliční síť. Při
návrhu jednotlivých bloků jsem vycházel vždy z orientace ke světovým
stranám, předpokládané typologii a k odkazu historické zástavby. Domy
jsou orientovány podobným způsobem jako byla původní historická
zástavba. Vzhledem k tomu, že nahusto zastavěné parcely 8x30 m, které
jsou základním stavebním prvkem původního města, nelze vzhledem k
higienickým požadavkům zopakovat, snažil jsem se najít alespoň parafrázi
k této typologii. Jednotlivé domy jsou vždy orientovány kolmo na osu bloku.
Domy v blocích jsou vždy orientovány kolmo na delší osu bloku. Parter
je vždy kompaktní bez přerušení tak, aby byly jednotlivé bloky v rámci
přízemí pevně zakotveny ve struktuře města.
Vybavení města a využití domů
Nová struktura vytváří několik vrstev kolem Havlíčkova náměstí. Každá
vrstva má své specifické vybavení. Základním funkčním vybavením vnější
vrstvy je bydlení s obchodním parterem. Naproti rekonstruované továrně
je administrativní blok. Další vrstva je vyskládána z různých typů funkcí od
jihu je vaplněna domem pro seniory, hotelem, administrativní budovou,
městským úřadem a budovou nového městského divadla. Vnitřní vrstva
přímo sousedící s havlíčkovým náměstím, byla asanací zasažena minimálně.
V návrhu dotvářím hlavně část na louži, kterou tvoří multifunkční třípatrové
domy.
kino OKO
kultuní dům
gymnázium
obchodní akademie
základní škola
dům dětí
dům pro seniory
hotel
kombinované funkce
základní umělecká
městský úřad
finanční úřadfinanční úřad
bydlení
administrativa
knihovna
městský úřad
galerie
muzeum
kostel
radnice
městské divadlo
mateřská škola
galerie
Infrastruktura v nové části města
Novou částí historického jádra prochází pěší zóna, ze které je vypuštěna
doprava do přilehlých ulic. Ty dopravně obsluhují jednotlivé domy. Vě
vetšině území je potom lemována parkovacími stáními mezi nimi jsou
umístěny stromy. Pod většinou bloků jsou navrženy podzemní parkoviště,
případně parkoviště na terénu,
16812
21711
18620
Parter a zeleň nové části městaPétří nového území je pěší zóna, která se točí kolem historického náměstí.
Její stopa kopíruje původní cestu na které ležel koňský trh. Cílem je
vytvoření prostoru, který nabídne koncentraci osob jak ve směru do centra,
tak i kolem něj. Zeleň je koncipována v pásu kolem města. V místě silnic
navrhuji zazelenění stromy. V místě parků a travnatých ploch navrhuji
podpoření parterovými prvky, které podpoří míst. Celý zelený pás kolem
města bude mít stejné designy jednotlivých prvků.
ParterSoučástí kvalitní struktury města je i kvalitní řešení parteru. Základní vizí
je vytvoření dostatečně intenzivní páteřní pěší zóny s parterem tvořeným
službami, obchody i veřejnými budovami. Základní struktura má měřítko
původní zástavby a historického města. Vedlejší ulice potom slouží jako
obslužné a dovolují automobilovou dopravu. Vnější hrana je definována
hradbami s promenádou kolem zeleného pásu.
Koncepce řešení parteru
Řešení parteru vychází ze základních prostorových vztahů mezi domy jako
stavebními prvky města. Parter vnímám jako plochu, na které se odehrávají
děje ve městě. Prázdný prostor mezi domy vnímám jako místo, kde se
dotýkají aury domů. Stejně jako není vidět magnetické pole, není vidět
pole kolem domů. Mým konceptem je zobrazení, až zhmotnění těchto
vztahů mezi domy ve dláždění i mobiliáři. Základním vztahem je vztah
mezi domem a městem. Dům je “zapuštěn” do země. V místě dotyku domu
se zemí vzniká jakýsi šev. Ten reprezentuje tenký pás jemného dláždění
žulovými kostkami v proměnlivé šířce. V místě spojení domu s ulicí dům
“vyplazuje jazyk” kterým se dotýká vozovky - drobné dláždění je napojeno
na dláždění ulice. Další úrovní je prostor kolem domu. Jakási “aura”,
zhmotnění osobní zóny domu. Ta je proměnlivá jak dle výšky, tak dle
potřeby vymezení si shromažďovacího prostoru či prostoru předzahrádky.
Tento prostor je definován velkoformátovou žulovou dlažbou navazující
na koncept řešení náměstí od architektů Buriana a Křivinky. Prostor vzniklý
mezi “aurami” domů je zhmotněn v pásku jemné žulové dlažby, který vede
chodce skrz město nebo je rozšířen do formy vozovky. Náměstí vnímám
jako “negativní” domy. Obrácenou formu. Hmotu prázdna. Každé náměstí
je ze své podstaty jiné. Každé je svázané s historií města a dle svého
nejbližšího okolí hledá svou funkci. Náměstí definuje velkoformátová žulová
dlažba různých tvarů, která nemá jasný směr a vytváří tak za pomoci
mobiliáře a tvaru okolních domů svůj svébytný charakter.
Smetanovo náměstí
Na holubníkuNa holubníkuNa holubníkuNa holubníkuNa holubníkuNa holubníkuNa holubníkuNa holubníkuNa holubníkuNa holubníkuNa holubníku
LoužeLoužeLoužeLoužeLoužeLouže
Blok 08Bytový dům
Při hledání správné sídelní struktury jsem vybral jeden z bloků, který je
zpracován do úrovně prověřovací studie. Jedná se o blok č. 8, který se
nachází na rozhraní mezi starým městem a novou zástavbu. Vytváří novou
hradbu která z východu jasně vydefinuje okraj historického centra.Blok je
v parteru kompaktní od druhého podlaží se rozpadá na jednotlivé věže.
Věže se vějířovitě rozevírají směrem z města. Pravidelná forma je prořezána
lodžiemi. V přízemí domu jsou parkoviště, které mají na střeše soukromé
zahrady. Jednotlivé věže jsou vždy orientovány delší fasádou na jih. Celý
blok se skládá ze čtyř samostatných domů, na každého připadnou vždy dvě
věže, každá se samostatným vstupem. Garáže jsou společné vždy právě
pro dvě věže. Každá z věží má jiný tvar a jiný počet bytových jednotek.
Výměnou věží se prostor mezi nimi propojuje i uzavírá zárověň. Parter
je plně využit pro obchod a služby směrem na východ. Střechy domu
jsou zelené a sbírají vodu pro zalévání trávníků na společné platformě ve
druhém podlaží. Kompaktní hmoty domů zajišťují minimální tepelné ztráty.
40% prosklení fasád je dostatečné k ideálnímu prosvětlení fasád bez
potřeby stínění.
Nadpis 1Nadpis 02Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text
Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text
Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text
Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text
Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text
Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text
Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text
Text Text Text Text Text Text Text Text
Půdorys parteru
Bytový dům je nepodsklepený z důvodu úspory financí za nákladné a
složité hloubéní základů. V návrhu je počítáno se svažujícím terénem, který
dovolujé různé světlé výšky při po obvodě bytového domu. V místech, kde
parter domu sousedí s ulicemi se zvýšenou intenzitou pohybu obyvatel,
jsou umístěny komerční plochy. Ty lze různě spojovat či dělit dle potřeby
aktualního pronájmu. Vstupy do domu jsou mezi těmito plochami. Většinu
plochy parteru zabírají zastřešené garáže.
Půdorys druhého nadzemního podlaží
Ve druhém nadzemním podlaží se propojený parter rozdělí na jednotlivé
bytové domy. Tvary domů reagují na okolní zástavbu drobným natočením.
Bytové domy se rozevírají jako vějíř se středem v historické části. Drobné
rozdíly v úhlech zadních stěn vytváří rozmanité prostředí mezi domy,
které nabízí průhledy a uzavřené prostory. Plocha na střeše garáží je
rozdělena na několik prvků. Největší část zabírají soukromé zahrady bytů.
Jejich plocha nabízí dost prostoru pro jakékoliv využití od relaxace až
po zahradničení. Ostatní plochy patří poměrným dílem všem obyvatelům
bytových domů. V těchto společných plochách jsou umístěny pískoviště pro
děti, hřiště, pobytové terasy, prostor pro grilování a zazeleněné plochy se
stromy kde je možné v klidu relaxovat. Mezi jednotlivými plochami je systém
cest který spojuje jednotlivé bytové domy do jednoho celku. Na společné
plochy se vždy vstupuje ze schodišťového prostoru každého domu.
Nadpis 1Nadpis 02Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text
Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text
Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text
Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text
Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text
Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text
Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text Text
Text Text Text Text Text Text Text Text
Řešení typického podlaží
Většina bytových domů je v současné době vyskládána ze stejných podlaží
“vyskládaných” na sebe. Realizované příklady z celého světa ukazují, že
tomu tak nemusí být. Navrhuji systém, který dovoluje bohaté horizontální
členění při zachování kompatkní fasády. Mým cílem je možnost tvorby
bohaté vnitřní struktury při zachování základní konstrukční logiky, která
nenavýší cenu projektu. Dispozice je rozdělena na tři základní části.
Základem je komunikační jádro se schodištěm, výtahem a manipulačním
prostorem umístěné na severní fasádě. Byty toto jádro obklopují z východu,
jihu a západu. Kolem jádra jsou umístěny stoupačky a na ně jsou napojeny
všechny koupelny a kuchyně.
Fasády
Celý objekt je navržen tak, aby dokázal obsáhnout všechna měřítka
kontextu – tedy krajinu a prostředí, město a ulici, dům a člověka. Velký
městský blok se rozpadá na několik věží, zachovává si pevný tvar v
parteru. Odstupy věží vycházejí z potřeby na oslunění bytů. Jednotlivé
věže reagují na pomyslný ohyb ve tvaru města, centricky se uzavírají
směrem do města. Na západ k rozvolněné zástavbě bloku s villadomy se
naopak otevírá a propojuje tak okraj centra s jádrem města. Velké zářezy
do kompaktní formy domu posouvají měřítko blíže k drobné zástavbě
v okolí. Prosklené plochy obchodů v parteru domu aktivují ulici v okolí.
Jednotný charakter oken s různým posunem v závislosti na typu bytu
spojuje celý blok. Rozehranost fasád se odkazuje k historické zástavbě,
racionální základ se tak rozehrává v detailu. Nejmenším detailem jsou
nakonec zábradlí z ocelových prutů v červené barvě. Barevnost oken se
odkazuje k ničivým požárům, které zasáhly západní část města a doplňují
atmosféru domu drobným detailem.
východní fasáda
západní fasáda
severní fasáda
jižní fasáda
Řezy
V řezu je patrné vertikální členění bytového domu na parterovou část se
vstupy do domů, parterem a parkováním pro obyvatele bytových domů.
První podlaží se soukromým parterem pro byty a společné plochy je
navrženo tak, aby bylo možné na strop nad parkovištěm navést dostatek
zeminy pro růst minimálně pětimetrových stromů. Vzhledem k zastavění
celého bloku jsou skrze celé první přízemí vytvořeny dutiny zasypané
zeminou, které umožňují vsakování dešťové vody do zeminy pod budovu.
podélný řez
příčný řez
Počet a velikosti bytů
Při návrhu počtu a veliskotí bytů jsem vycházel ze statistických ůdajů
dostupných na internetové stránce Českého statistického úřadu. Průměrná
velikost bytu v ČR je cca 77 m2. Dle velikosti bytů je bytový fond v ČR
rozdělen takto: 1+kk = 10%, 1+1 = 25%, 2+1 = 31%, 3+1 = 25%, 4+1(a
větší)= 8%. Při návrhu jsem rozdělil počty bytů dle podobného klíče jako je
současný stav v ČR. Průměr jsem adekváteně nastavil kontextu a současné
poptávce v Havlíčkově Brodě. Různorodost velikostí a dispozičních řešení
vytváří bohaté sociální prostředí. Mým záměrem je předejít tvorbě ghett
uvnitř města, tvorbou různorodé nabídky bytů. Díky různým velikostem tak
mohou bydlet senioři vedle mladých rodin.
Dispoziční řešení bytů
Byty v domě jsou navrženy v několika variantách, které lze v rámci
pozice variabilně měnit. Všechny byty mají základní prostorové členění
stejné. Bytový dům je rozdělen napříč na tři pole – komunikační trakt se
schodištěm a výtahy, mokrý blok s koupelnami a u jížní fasády se nacházejí
obytné místnosti. Tento systém dovoluje libovolné skládání bytů při
zachování jader ve vertikálním systému.
V přízemí jsou dvoupatrové byty(č. 7. 8. 9.), které mají tři možné varianty
řešení a vždy navazují na soukromou zahradu. Základním řešením je
dvoupatrové 2 + kk s ložnicemi ve druhém podlaží a obývacím pokojem
s pracovnou nebo pokojem pro hosty v přízemí. Luxusnější variantou je
loftový byt s prostorovým propojením obou pater ustupujícím podlažím
směrem do zahrady. Rozšířením nejmenšího bytu o další podlaží vzniká byt
s denní částí navazující na zahradu a noční částí ve druhém podlaží.
V posledních polích vždy vycházejí největší byty (č. 4. 5. 6.), které nejsou
ani v přízemí dvoupatrové. Tyto byty jsou ve variantách 2+kk, 3+kk a 4+kk.
Do těchto bytů lze variabilně umístit terasu, která dále formuje celkové
působení domu.
Nejmenší varianty bytů jsou ve středních polích domu(č. 1. 2. 3.). Byty jsou
orientovány vždy na jih, kde jsou umístěny obytné místnosti. V severní části
bytů jsou umístěny mokré bloky a šatny.
Byt č. 1. 2. 3.
Byt č. 4. 5. 6.
variantry s terasami
Byt č. 7. 8. 9.Byt č. 7. 8. 9. 9.