ARGO

Kniha o očkování

r o b e r t w . s e a r s

Jak se správně rozhodnout ve prospěch svého dítěte

Vydání upravené pro Českou republiku

Z anglického originálu The Vaccine Book. Making the Right Decision for Your Child přeložil Tomáš Hakr.Úvod napsala Margit Slimáková.Přebal a grafi ckou úpravu navrhl Libor Batrla.Odpovědná redaktorka Markéta Nová.Jazyková korektura Dorota Müllerová.Technická redaktorka Saša Švolíková.Vydalo nakladatelství Argo, Milíčova 13, 130 00 Praha 3, www.argo.cz, roku 2014 jako svou 2040. publikaci.Vytiskla tiskárna Protisk.Vydání první.

ISBN 978-80-257- 0935-1

Naše knihy distribuuje knižní velkoobchod KosmasSklad: Za Halami 877, 252 62 HoroměřiceTel.: 226 519 383, fax: 226 519 387E-mail: odbyt@kosmas.czwww.fi rma.kosmas.cz

Knihy je možno pohodlně zakoupit v internetovém knihkupectví www.kosmas.cz

K A P I T O L A 1

Očkovací kalendář v České republice

Očkování je jedním z nejvýznamnějších kroků vpřed ve zdravotní péči za minulé století. Očkování mělo původně za cíl potlačit nejvážnější a potenciálně smrtelné dětské nemoci, jako jsou pravé neštovice, dětská obrna, tetanus a záškrt. Dnes můžeme naše děti vychovávat bez stra-chu z těchto nemocí. Očkování mělo rovněž za cíl omezit některé z nej-běžnějších a nepříjemných dětských onemocnění, jako jsou spalničky, příušnice, zarděnky a dávivý kašel. Ačkoli tyto nemoci nebyly úplně vymýceny, vyskytují se dnes už dosti málo. Během 60., 70. a 80. let dvacátého století nechávali své děti očkovat prakticky všichni rodiče, protože počet očkování byl omezený (pouze asi 8 injekcí v průběhu dětství) a vážné nemoci byly větší hrozbou.

Očkovací kalendáře se dnes na celém světě rozšiřují. Počet očkování, která dětem dáváme, vzrostl v USA na více než 50 (pokud děti nechá-váte také každoročně očkovat proti chřipce). Český očkovací kalendář se rozrostl tak, že obsahuje zhruba 25 dávek vakcín v rámci povinného očkování a 12 nebo více vakcín nepovinných. Rodiče se tážou, zda je nutné takové množství očkování, a to z několika důvodů. Za prvé, ně-které z nemocí, proti kterým očkujeme, nejsou vážné (jako jsou plané neštovice a hepatitida A). Za druhé se malým dětem dávají očkování chránící proti pohlavně přenosným nemocem, které pro děti nepřed-stavují žádné riziko (jako je očkování proti hepatitidě B). Za třetí se po-dávají vakcíny, které chrání pouze proti určitým kmenům příslušné choroby (jako je očkování proti HIB, pneumokokovým onemocněním a HPV vakcína), což vyvolává zvýšení výskytu těch kmenů choroby, proti kterým neočkujeme. Za čtvrté se zvýšil počet očkování podáva-ných malým dětem současně ve stejný den a rodiče se obávají, že pří-liš vysoká dávka chemikálií a složek ovlivňujících imunitu nemusí být pro děti bezpečná. A konečně, mohou se vyskytnout závažné reakce na očkování, i když k nim dochází zřídka. Rodiče si chtějí být jisti, že

1. Očkovací kalendář v České republice / 3

4 / ROBERT W. SEARS Kniha o očkování

činí správné rozhodnutí ve prospěch svých dětí, a porovnávání rizik očkování s přínosy ochrany proti nemocem je něčím, čemu by měl každý rodič rozumět.

USA jsou první na světě v počtu očkování podávaných dětem. Čím dál více zemí, včetně České republiky, svoje očkovací kalendáře pomalu rozšiřuje. Na následujících dvou stranách uvidíte porovnání očkovacího kalendáře platného v USA a v České republice:

Očkovací kalendář platný v USA v roce 2012

po narození hepatitida B

1 měsíc hepatitida B

2 měsíce záškrt, tetanus, dávivý kašel (DTaP), HIB, pneumokoková onemocnění, rotaviry a dětská obrna

4 měsíce záškrt, tetanus, dávivý kašel (DTaP), HIB, pneumokoková onemocnění, rotaviry a dětská obrna

6 měsíců záškrt, tetanus, dávivý kašel (DTaP), HIB, pneumokoková onemocnění, rotaviry, hepatitida B a chřipka (2 dávky)

1 rok spalničky, příušnice, zarděnky, plané neštovice a hepatitida A

15 měsíců HIB a pneumokoková onemocnění

18 měsíců záškrt, tetanus, dávivý kašel (DTaP), dětská obrna, hepatitida A a chřipka

2 roky chřipka (očkuje se každý rok na začátku chřipkové sezony až do 18 let věku)

5 let záškrt, tetanus, dávivý kašel (DTaP), dětská obrna, spalničky, příušnice, zarděnky, plané neštovice

11–12 let záškrt, tetanus, dávivý kašel (Tdap), meningokoky a HPV (3 dávky)

16 let meningokoky – posilovací dávka

Očkovací kalendář platný v České republice v roce 20131

2 měsíce záškrt, tetanus, dávivý kašel (DTaP), HIB, hepatitida B a dětská obrna

3 měsíce záškrt, tetanus, dávivý kašel (DTaP), HIB, hepatitida B a dětská obrna

4 měsíce záškrt, tetanus, dávivý kašel (DTaP), HIB, hepatitida B, dětská obrna a pneumokoková onemocnění2

5 měsíců pneumokoková onemocnění

6 měsíců pneumokoková onemocnění

11–18 měsíců pneumokoková onemocnění (očkuje se kdykoliv během těchto měsíců)

15 měsíců spalničky, příušnice, zarděnky

18 měsíců záškrt, tetanus, dávivý kašel (DTaP), HIB, hepatitida B a dětská obrna

21 měsíců spalničky, příušnice, zarděnky

5 let záškrt, tetanus, dávivý kašel (DTaP)

10 let záškrt, tetanus, dávivý kašel (Tdap), dětská obrna

12 let hepatitida B (3 dávky, pokud dítě nebylo očkováno během raného dětství)

Nepovinná očkování: BCG (tuberkulóza), hepatitida A, plané neštovice, meningokoky, chřipka, rotaviry, HPV.

1. Očkovací kalendář v České republice / 5

1 Podle webových stránek SZU proběhla poslední aktualizace očkovacího kalendáře v ČR v roce 2010 vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem, s účinností od 1. 11. 2010. (http://www.szu.cz/tema/vakciny/ockovaci-kalendar-v-cr) Pozn. redakce.

2 V době, kdy píši tuto knihu, je očkování proti pneumokokům v České republice ne-povinné. Zařadil jsem je však do tohoto očkovacího kalendáře z toho důvodu, že většina lékařů jej ve výše uvedeném věku dětí běžně provádí.

6 / ROBERT W. SEARS Kniha o očkování

JAK CHÁPAT ČESKÝ OČKOVACÍ KALENDÁŘ

V prvních měsících života dítěte je český očkovací kalendář založen na používání kombinované vakcíny s názvem Infanrix hexa. Tato vakcí-na, kterou vyrábí GlaxoSmithKline (GSK), je kombinací DTaP vakcíny (záškrt, tetanus, dávivý kašel), vakcíny proti HIB (Haemophilus infl u-enzae typu B), hepatitidě B a dětské obrně, to vše v jedné injekci. Jed-ná se o velmi efektivní způsob, jak podat tyto čtyři vakcíny. Infanrix hexa však není jediným způsobem, jak děti čtyřmi výše uvedenými vakcínami naočkovat. Firma Sanofi Pasteur vyrábí vakcínu s názvem Pediacel, která je kombinací DTaP vakcíny, vakcíny proti HIB a dětské obrně. Poté je možné podat samostatnou vakcínu proti hepatitidě B, již vyrábí GSK. Jak se dočtete níže v této knize, domnívám se, že Pedia-cel je bezpečnější než Infanrix hexa ze dvou důvodů: 1. Očkování proti hepatitidě B není u malých dětí nutné a 2. Infanrix hexa obsahuje ve srovnání s vakcínou Pediacel mnohem více hliníku, který může být pro malé děti při podání ve vysokých dávkách toxický. Mnohá z doporuče-ní, která v této knize dávám, souvisí s tím, že je důležité omezit dávky hliníku. Většina lékařů nicméně nabízí pouze jeden druh těchto kom-binovaných vakcín. Mnozí z nich nabízejí pouze Infanrix hexa a nedají vám možnost vybrat si Pediacel. Snad lékaři začnou nabízet možnost výběru, pokud bude stále víc rodičů požadovat Pediacel.

Kromě této velké kombinované vakcíny se podávají rovněž některé vakcíny samostatné. Dalším očkováním v českém očkovacím kalendáři je PCV (očkování proti pneumokokům), které se aplikuje v injekční po-době čtyřikrát během útlého dětství, i když později než hexavakcína. Batolata dostávají rovněž dvě dávky MMR vakcíny (spalničky, příuš-nice, zarděnky). Později během dětství se podávají posilovací dávky DTaP vakcíny a očkování proti dětské obrně a v deseti letech se na-bízí očkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli ve verzi pro větší děti, nazývané Tdap. Dětem, kterým je přes deset let, se doporučuje očkování proti hepatitidě B, pokud toto očkování nedostaly během út-lého dětství.

Potom jsou zde nepovinná očkování. V kojeneckém věku se může po-dat jedna dávka BCG vakcíny, chránící proti tuberkulóze. Vakcína proti rotavirům se během útlého dětství podává orálně ve dvou nebo třech dávkách (v závislosti na značce vakcíny) a má chránit proti nejběžnější

příčině zvracení a průjmu u malých dětí. Očkování proti planým neštovi-cím se může podávat v jedné injekci s MMR vakcínou nebo samostatně. Očkování proti hepatitidě A, chránící před tímto virem kontaminujícím potraviny, se může podávat během dětství ve dvou dávkách. Očkování proti meningokokům, chránící před příslušným typem meningitidy, se může během dětství podávat v jedné dávce. Očkování proti HPV se podává jako série tří dávek vakcíny a chrání dospívající i dospělé před tímto pohlavně přenosným virem. Pro snížení rizika chřipky je možné každý rok provádět očkování proti chřipce.

V následujících kapitolách uvádím podrobnosti o každém z těchto oč-kování, porovnávám dostupné značky vakcín, rozebírám jejich složky a vedlejší účinky a vysvětluji podrobnosti ohledně každé z nemocí, abyste mohli pochopit klady a zápory každého očkování.

JE OČKOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE POVINNÉ?

V USA, kde žiji a pracuji jako lékař, je očkování nepovinné – rodiče si mohou vybrat, zda své děti budou očkovat, nebo ne. To platí i v mno-ha evropských zemích.

V České republice je nicméně očkování povinné. Je šest vakcín, které jsou rodiče ze zákona povinni dát svým dětem: DTaP vakcína, vakcína proti hepatitidě B, HIB, pneumokokům a dětské obrně a MMR vakcína3. Kromě toho je několik dalších očkování, která jsou nepovinná. I přes zákonná ustanovení někteří čeští rodiče proti této povinnosti bojují. A podle listu The Prague Post Nejvyšší správní soud v roce 2010 roz-hodl, že rodiče nesmějí být postihováni, pokud odmítnou své děti oč-kovat. Jak mě informoval můj český kolega, neočkované děti nemohou navštěvovat jesle, předškolní zařízení a mateřské školy, mohou však chodit do školy. Zdá se tedy, i přes platné zákony, že čeští rodiče se mo-hou rozhodnout, která očkování, pokud vůbec některá, jsou pro jejich děti správná. A to je právě účelem této knihy: pomoci rodičům vybrat si, jak očkovat svoje děti tím nejbezpečnějším možným způsobem.

1. Očkovací kalendář v České republice / 7

3 Obecně vzato, očkování proti pneumokokům patří v ČR mezi nepovinná očkování; povinné je toto očkování pouze pro vymezené rizikové skupiny dětí. Pozn. překl.

8 / ROBERT W. SEARS Kniha o očkování

K A P I T O L A 2

Onemocnění Haemophilus infl uenzae typu B a očkování proti HIB

Očkování proti HIB v českém očkovacím kalendáři platném v roce 2013

2 měsíce záškrt, tetanus, dávivý kašel (DTaP), HIB, hepatitida B a dětská obrna

3 měsíce záškrt, tetanus, dávivý kašel (DTaP), HIB, hepatitida B a dětská obrna

4 měsíce záškrt, tetanus, dávivý kašel (DTaP), HIB, hepatitida B, dětská obrna a pneumokoková onemocnění

5 měsíců pneumokoková onemocnění

6 měsíců pneumokoková onemocnění

11–18 měsíců pneumokoková onemocnění (očkuje se kdykoliv během těchto měsíců)

15 měsíců spalničky, příušnice, zarděnky

18 měsíců záškrt, tetanus, dávivý kašel (DTaP), HIB, hepatitida B a dětská obrna

21 měsíců spalničky, příušnice, zarděnky

5 let záškrt, tetanus, dávivý kašel (DTaP)

10 let záškrt, tetanus, dávivý kašel (Tdap), dětská obrna

12 let hepatitida B (3 dávky, pokud dítě nebylo očkováno během raného dětství)

CO JE HIB?

Haemophilus infl uenzae typu B (HIB) je bakterie, která může způso-bovat meningitidu (zánět mozkových blan), sepsi, infekce kostí, těžké infekce krku bránící dýchání (nazývané epiglotitida neboli zánět hrta-nové příklopky) a zápal plic. Různých bakterií, virů a hub, které mo-hou napadat lidi a způsobovat takovéto infekce, existují desítky. HIB je pouze jednou z příčin těchto infekcí a napadá téměř výlučně malé děti a starší lidi. Velmi podobný HIB je pneumokok (o němž budete číst v kapitole 7). Rovněž meningokok (viz kapitola 12) je bakterie, která může způsobovat meningitidu a sepsi.

HIB se přenáší jako běžné nachlazení a začíná podobnými symptomy. V případě mírného průběhu může mít dítě horečku, která by měla ro-diče během několika dnů přimět k návštěvě lékaře. Lékař bude dítě pravděpodobně léčit antibiotiky, zejména pokud se u něj projevuje in-fekce ucha nebo dutin, bronchitida, nebo je u něj podezření na zápal plic. Dítě se nejspíš uzdraví, aniž by jeho rodiče či lékař vůbec věděli o tom, že příčinou nemoci byl HIB.

V případě středně těžkého průběhu se nemoc projevuje stejnými symptomy jako mírná forma, ale dítě je navíc letargické, vypadá ne-mocně a někdy také těžce dýchá. V takovém případě by se měl provést rentgen plic a rozbor krve k zjištění infekce. Protože je podezření na vnitřní bakteriální infekci, podají se orálně antibiotika (případně se podají intramuskulární injekcí). O dva dny později, pokud výsledky rozborů krve odhalí bakterii HIB, bude dítě na několik dní přijato do nemocnice, kde mu budou intravenózně podávána antibiotika. Dítě bude nemocné, ale pravděpodobně se úplně uzdraví.

Těžké případy se projevují symptomy meningitidy, zápalu plic nebo epiglotitidy, které jsou lékaři na první pohled zřejmé. Dítě bude hospi-talizováno, bude u něj nasazena agresivní antibiotická léčba a možná se bude provádět podpora dýchání na jednotce intenzivní péče. Většina dětí na léčbu postupně reaguje a plně se uzdraví, může však strávit mnoho dnů nebo týdnů v nemocnici. Ke komplikacím meningitidy způ-sobené HIB, jako je ztráta sluchu, problémy s učením nebo neurologické poškození, dochází u přibližně 25 % těch, kteří přežijí. Úmrtnost činí zhruba 5 % a k úmrtím obvykle dochází pouze tehdy, pokud má nemoc od samého začátku tak silné příznaky, že léčení není dostačující, nebo

2. Onemocnění Haemophilus infl uenzae / 9

10 / ROBERT W. SEARS Kniha o očkování

pokud podezření na toto onemocnění nevznikne dostatečně brzy, což má za následek zdržení v testování a léčbě. Takové případy naštěstí ne-jsou obvyklé. Infekce krve, kostí a plic, způsobované HIB, ačkoli jsou méně závažné, mohou být také smrtelné.

JE HIB BĚŽNÝ?

Není, ale býval. Předtím, než se v polovině 80. let 20. století začalo v USA proti HIB očkovat, došlo každý rok zhruba ke 20 000 případů vážných infekcí HIB. Dnes se v USA vyskytne pouze asi 25 případů roč-ně, přičemž téměř ke všem dochází u dětí do pěti let věku a k většině v prvních dvou letech věku. HIB se může vyskytnout rovněž u starších lidí. Mírné infekce HIB (jako je obyčejná rýma nebo kašel) jsou možná běžnější, netestují se však a nejsou diagnostikovány, protože je u nich zřídkakdy potřeba lékařské ošetření.

V České republice je HIB rovněž extrémně vzácný: ročně je zde hlá-šeno nejvýše pět případů. Před zavedením očkování proti HIB v roce 2001 docházelo v České republice ročně zhruba ke 100 případům.

Onemocnění HIB v rychlosti

Je běžné? Je vážné? Je léčitelné?

ne ano ano

KDY SE PROVÁDÍ OČKOVÁNÍ PROTI HIB?

Očkování proti HIB se provádí ve věku dvou, tří, čtyř, šesti a osmnác-ti měsíců. V České republice jsou dostupné dvě značky velkých kom-binovaných vakcín, které zahrnují i vakcínu proti HIB: Infanrix hexa a Pediacel. Samostatné vakcíny pouze proti HIB nejsou v České repub-lice snadno dostupné.