listopad 1999 • ročník 4 • číslo 11 • zdarma

DPkontaktList pracovníků Dopravního podniku hlavního města Prahy, akciové společnosti

Datum 17. října 1999 bude s definitivní platnos-tí zapsáno u stanice metra Hloubětín na IV. provoz-ním úseku tratě Bmetra jako první provozní den procestující veřejnost.

Krátce po čtrnácté hodině pražský primátor JanKasl seznámil přítomné s historií této stanice, vzniklépouze z peněz města. „Bohužel tok peněz ze stát-ního rozpočtu se zastavil, a tak jsme si museli po-radit. Proto také byla otevřena téměř s ročním zpož-děním. Doufám, že v nejbližší době se tok financíze státního rozpočtu do pražského metra znovu ob-

noví.“ Předseda představenstva a generální ředitelDopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společ-nosti Milan Houfek vyzdvihl zlepšení spojení s cent-

Ministr dopravy Antonín Peltrám, primátor Jan Kasl,náměstek primátora pro dopravu Martin Hejl a před-seda představenstva a generální ředitel Milan Houfeksjíždějí na prohlídku nově otevřené stanice.

Jeden z prvních vlaků, který zastavil ve stanici Hlou-bětín.

(Pokračování na straně 6)(Pokračování na straně 4)

Stanice Hloubětínjiž slouží veřejnosti

Naše služby musí být ještě kvalitnějšívzájem navazujících etapách. V první části je kon-statováno, že dotace poskytovaná Dopravnímu pod-niku hlavním městem Prahou je využívána účelně,a nebyly nalezeny závažnější nedostatky. Ve druhéje obecnou formou sděleno, že některé činnosti, pře-devším servisního charakteru, lze podle jejich zku-šeností vykonávat levněji, a to především formouvnějších dodávek. Zároveň je poukazováno na to,že v některých oblastech existuje příliš složitá or-ganizační struktura. Proto vzniká potřeba jejího zjed-nodušení odstraněním činností, které se na různýchúrovních více či méně překrývají.

Druhá část zprávy současně dále hlouběji roz-pracovává nároky na oblasti, ve kterých lze dosáh-nout nejvyšších úspor jako například oblast náku-pů, oprav a údržby, dodávek služeb.

Celou zprávou se v současné době zabývají or-gány města (byla již například projednána ve finančníkomisi). Do konce roku by měla být projednána i vestatutárních orgánech společnosti, v představen-stvu a dozorčí radě. Vedení společnosti se bude zá-věry zprávy a možnými dopady na chod společnostizabývat na výjezdním zasedání 4. a 5. listopadu.

DP–K Praha se v příštím roce stane hostite-lem nejedné významné akce. Ty se zcela jistě ne-vyhnou ani naší společnosti. Co nás tedy v pří-štích měsících čeká?

Především připravit se na rok 2000, tak aby-chom s pokud možno ještě vyšší kvalitou služebzvládli stejný objem výkonů jako v roce letošním.K tomu přibudou ještě vámi zmiňované akce, na-příklad zasedání Mezinárodního měnového fondua světová abilympiáda.

Doufám, že se při těchto akcích budeme mociprezentovat ještě lepším vozovým parkem než le-tos. Do provozu bychom měli nasadit dlouho oče-kávané nové vozy metra a první sériové rekonstruk-ce stávajících vozů. Jsem přesvědčen, že již nebu-deme muset dále omezovat dopravu na metru kvůlinedostatku vozů.

V oblasti dopravních prostředků povrchové do-pravy začneme s výraznější renovací tramvajía v současné době jsme již objednali dodávku dal-ších nízkopodlažních autobusů.

DP–K Většinu čtenářů zcela jistě zajímá, ja-ká je aktuální situace ohledně dodávky novýchvozů metra M1?

V současnosti je vyrobeno 5 souprav M1 včet-ně prototypu, na dalších 6 souprav jsou vyrobenyhrubé skříně. V těchto dnech ČKD Dopravní systé-my rozjíždí kompletace šesté až osmé soupravy. Fir-ma Siemens vyrobila elektrovýzbroj už pro celoudodávku t. j. 22 souprav, podvozky z ADtranzu jsoupřipraveny pro přibližně 17 souprav.

DP–K Zkoušky na nových soupravách M1již probíhají. Kdy dojde k homologaci prototypu?

Většina statických zkoušek je hotova, horší jeto se zkouškami jízdními. První etapa čítající 5000km bez zátěže byla dokončena, v těchto dnech bu-de zahájena druhá, t. j. 15 000 km se zátěží. Teprvepotom začne souprava najíždět 30 000 km s cestu-jícími. Homologace je tedy reálná na konci prvníhopololetí roku 2000.

Blíží se konec roku,mezi pracovníky našehopodniku se stále více ho-voří o tom, jaká bude bu-doucnost. Stejně jakov Poslanecké sněmovněParlamentu ČR, tak i napražské radnici se jednáo rozpočtu na rok 2000.Je veřejným tajemstvím,že rozpočet naší společ-nosti je ze tří čtvrtinpokrýván dotací z měst-ského rozpočtu. Krátce

před uzávěrkou čísla jsme požádali o rozhovor k ak-tuálním otázkám týkajících se Dopravního podnikuhl. m. Prahy akciové společnost předsedu předsta-venstva a generálního ředitele ing. Milana Houfka.

DP–K Již několik týdnů probíhají jednání o fi-nančním zabezpečení městské hromadné do-pravy v roce 2000. Jaká je současná situace oko-lo přípravy městského rozpočtu a s jakou část-kou je zatím počítáno pro naši společnost?

Příprava rozpočtu hlavního města Prahy, a tími rozhodnutí o výši dotace pro Dopravní podnik hl.m. Prahy, akciovou společnost jsou v plném běhu.Bohužel, zatím nebylo schváleno 1. čtení státníhorozpočtu, a tak nastává situace podobná loňské-mu roku. Lze předpokládat stav rozpočtového pro-vizoria, které s největší pravděpodobností zname-ná posunutí konečných rozhodnutí do I. čtvrtletí ro-ku 2000.

Situace pro naši společnost, stejně jako proostatní podniky a organizace řízené hlavním měs-tem Prahou, však nebude příliš příznivá. Nemůže-me očekávat výrazné navýšení provozní dotace, ob-jem investiční dotace bude ve srovnaní s letošnímrokem pravděpodobně ještě nižší.

DP–K Jaké konkrétní dopady bude mít tatosituace pro Dopravní podnik a jeho zaměst-nance?

Budeme se muset, jako již po několikáté, za-měřit na oblasti, kde lze ještě ušetřit. Znovu musí-me prověřit vytíženost a potřebnost některých pra-covníků, efektivnost obslužných činností a zároveňhledat oblasti, ve kterých je možné zvýšit výnos proDopravní podnik. Budeme hledat, pokud možno, conejméně bolestivá řešení k získání chybějících fi-nancí.

DP–K V prvním pololetí letošního roku pro-běhla v našem podniku „Kontrola využívání do-tace poskytované hl. m. Prahou“, kterou prová-děla firma PriceWaterhouse Coopers. Můžetenás seznámit s jejími výsledky?

Vzhledem k tomu, že hlavní město Praha po-skytuje Dopravnímu podniku hl. m. Prahy, akciovéspolečnosti na jeho činnost více než třetinu svéhorozpočtu má samozřejmě právo kontrolovat jehohospodaření, a to nejen prostřednictvím svých zá-stupců ve statutárních orgánech společnosti, alei například cestou renomované firmy PriceWa-terhouse Coopers, která provádí hl. m. Praze audita tím fakticky stanovuje její raiting.

Kontrolní zpráva byla vypracována ve dvou na-

kontakt 11•1999DP2

Na této stránce DP–Kontaktu obvykle uvádí-me články o historii městské hromadné dopravyv Praze. Obvykle se vztahují k některým zajíma-vým výročím. To dnešní se netýká žádné vozovny,dopravního systému ani vozidel. A přitom zahrnu-je vlastně tak od všeho trošku. Připomeneme siskupinu lidí, kteří se historii a současnosti dopra-

vy věnují především jako svému koníčku. Před tři-ceti lety (zdá se mi to až neuvěřitelné), 17. října1969, se ve vozovně Vokovice sešlo pětatřicet zá-jemců o tramvaje, trolejbusy, autobusy, tratě, jíz-denky či jejich fotografie. Někoho zajímalo všech-no, někoho jen určitá problematika. Na úplném po-čátku byl patrně článek Stanislava Linerta „Budeklub přátel tramvají?“ v tehdejším Pražském dopra-váku v roce 1968. Uvedeného říjnového dne se

konala vlastně jen první informativní schůzka. Přes-to je 17. říjen považován za den vzniku dnešníhoKroužku městské dopravy OKD Vltavská. Před tě-mi třiceti lety před skupinou nadšenců stál velminesnadný úkol: získat pro nový klub střechu nadhlavou. Existovat jako samostatná organizacev tehdejší době vůbec nepřipadalo v úvahu. Velkýzájem o sledování historického i současného dě-ní v dopravě přitom nutně vyžadoval pravidelnéschůzky. Za měsíc, 21. listopadu 1969, se skupi-na sešla znovu, tentokrát ve vozovně Motol, která

za sebou členové KMD zanechali, (a věřme bu-dou dál zanechávat) je neuvěřitelné množství peč-livě sesbíraných informací a zejména fotografií,často unikátních, pečlivě dokumentujících děnív pražské (i mimopražské dopravě). Až přijdoudalší generace historiků pražské dopravy, budou

mít v mnohém usnadněnou práci. Přesto všich-ni, kteří podle svých možností hledají další a dal-ší střípky do mozaiky historie pražské dopravy,vědí, že těch nezodpovězených otázek je (a bo-hužel v mnoha případech i nadále zůstane) ještěmnoho.

Všechno nejlepší Kroužku městské dopra-vy k jeho třicetinám, úspěšné bádání a mnohohezkých fotografií (ať nově vyfotografovanýchnebo objevených v archivech či soukromýchsbírkách).

–pf–Alespoň několika fotografiemi si připomeňme

symbolicky nejen KMD, ale i to, jak se během 30let jeho existence Praha měnila.

Přátelé městské dopravy oslavujíse pro přátele městské dopravy na nějaký čas stalajakýmsi neoficiálním útočištěm. Ještě do konce ro-ku se podařilo zorganizovat první akci – exkurzi doTatry Smíchov – a brzy následovaly další akce, včet-ně zájezdů do mimopražských dopravních podni-ků. Od 1. října 1970 se po několikaměsíčním úsilípodařilo získat mateřskou instituci – tehdejší Kul-turní dům Dopravních podniků hlavního města Pra-hy a definitivně vznikl Kroužek přátel městské do-pravy (od 1. ledna 1988 přejmenovaný na Kroužekměstské dopravy). Za třicet let své existence doslo-va vychoval stovky zájemců o problematiku měst-

ské dopravy a položil základy organizované cílevě-domé práce v této oblasti, uspořádal desítky exkurzía stovky přednášek.

Od roku 1973 (dnes již v 27. ročníku) vycházíkroužkový Zpravodaj a během let bylo vydánoi mnoho dalších tiskovin, které členům KMD po-

skytovaly cenné informace. To vše se až neuvěři-telně dařilo i v době, kdy každá cyklostylová blá-na podléhala přísné evidenci a o kopírkách se ni-komu většinou ani nesnilo. To nejdůležitější, co však

Historická schůzka před 30 lety, 17. října 1969. Čle-nové budoucího Kroužku (přátel) městské dopravyse svezli historickým vozem č. 500. Foto: Jiří Čermák

Souprava vozů 2117+1576 vjíždí 14. prosince 1973na starý most Barikádníků. Dnes už tu není ani starýmost ani tramvajová trať. Foto: Ing. Ivo Mahel

Zastávka tramvají na Bubenském nábřeží 9. dubna1972. Také toto místo zaznamenalo pronikavou změ-nu. Tramvaje jezdí jinudy, domy už nestojí.

Foto: Ing. Ivo Mahel

Na mnohé snímky museli členové KMD trpělivě če-kat do pozdních hodin nebo si přivstat. Je sobota13. prosince 1980, čtvrt na šest ráno. Po Václavskémnáměstí jede ta úplně poslední tramvaj…

Foto: Ing. Ivo Mahel

Mnoho členů Kroužku se dlouhá léta věnuje sbírá-ní historických pohledů a fotografií. Tento snímekzachytil provoz tramvají při rekonstrukci křižovatkyAnděl v říjnu 1935. Foto: sbírka Pavla Fojtíka

Již několikrát jsme vás informovali o tom, co jetrnem v oku klientům na našich službách. Tentokrátse dostala na náš redakční stůl pošta, adresovanápracovníkům výdejny důchodcovských průkazekv budově Centrálního dispečinku v ulici Na Bojišti.Dopisy spojuje spokojenost se službami poskyto-vanými tímto střediskem. Rádi z nich vybírámea doufáme, že na adresu našeho podniku bude cho-dit takových nebo podobných dopisů co nejvíce.A pracovníkům výše uvedeného střediska vzkazu-jeme, vydržte!

Paní Marie Pifflová z Prahy 3 společně s paníRokytovou oceňují rychlost a ochotu. „Chtěly by-chom vyslovit dík a obdiv nad ochotou, laskavostía rychlostí, se kterou se málokde člověk setká tak,jako ve výdejně pro důchodce.“ Paní Jana Klímo-vá z Prahy 10 byla spokojena s obsluhou. „Chtělabych touto cestou poděkovat za vzornou obsluhu,dá se říci, že v dnešní době nevídanou.“ Paní He-

lena Večeřová z Prahy 8 byla dokonce dojatá k sl-zám, což zní téměř neuvěřitelně. „Jsem dojmuták slzám výbornou službou a ochotou zdejších pra-covnic a jejich lidským zacházením. Ještě jednoudíky“.

Slovy chvály nešetřila ani Daniela Angerováz Prahy 4. „Setkala jsem se s dotyčnými pracovni-cemi celkem třikrát, z důvodu poskytnutí informacíaž do konečného dořešení získání důchodcovskélegitimace na MHD. Můžu konstatovat tu skuteč-nost, že s takovým vystupováním a ochotou se dnesuž málokdo setká. Mnoho lidí by se tu mohlo učit,jaký má být k lidem zvolen přístup. Díky jim!!!“

Závěrem dejme slovo paní Gajerové: „Málokdyse setká člověk v Praze s takovým přístupem úřed-níků k zákazníkovi jako tady v této komůrce u těch-to dvou milých a nesmírně ochotných lidiček (panía pána). Málem jsem dostala infarkt.“

–red–

Nejenom stížnosti přicházejí na naši adresu MHD ve světěGRAND CANYON (Arizona, USA): Návštěv-

níkům národního parku bude zakázán vjezdv automobilech a dopravu má převzít do čtyř letrychlodrážní tramvaj, vybudovaná v hodnotě 67mil. USD a provozovaná spolu s parkovišti P+Rpro více než 3000 automobilů soukromou spo-lečností ve spolupráci se správou národníhoparku.

MNICHOV (Německo): Nákladem 36,5 mil. DM(přibližně 700 mil. Kč) se staví severní tramvajovátangenta z Neuhasen přes Schwabing do Bo-genhausen v délce 8,5 km, která bude efektivnějšínež dosud provozované spojení autobusy. Trať po-vede též Anglickou zahradou.

HANNOVER (Německo): Místní DP – ÜSTRA– se spojil s firmou Volkswagen a zavedl ve čtvrtiList dopravu osobními auty na zavolání od byd-liště k nejbližší stanici tramvaje nebo autobu-su. Jde o první pokus směřující k omezení po-užívání soukromých aut k cestám po městě.

Každého člena Kroužku městské dopravy pocho-pitelně vždy uchvátily archivní filmové záběry. Takzachytil dobový kameraman například přepravu no-vých vozů lanové dráhy v roce 1932. Technické po-můcky hlavních aktérů? Vozík pod vagónem, navi-ják na ruční pohon a provizorní kolej.

Foto: sbírka Pavla Fojtíka

3kontaktDP 11•1999

Vozový park autobusů – XII. dílOdštěpný závod Autobusy měl ve stavu

k 31. srpnu letošního roku 171 autobusů s označe-ním Karosa – B 931, které jsou dodávány od roku1995. V letošním roce budou uskutečněny dodáv-ky ve verzi B 931 – E.

Autobus Karosa – B 931 je z výroby akciovéspolečnosti Karosa Vysoké Mýto. Vybaven je mo-torem LIAZ M 1,2 A ML 636 N. Jedná se o horizon-tální, řadový vznětový šestiválec s přímým vstřikempaliva, s turbodmychadlem, s alternátoremPAL 28V /75 A a automatickou převodovkou VOITHDIWA D 863.3. Najdeme ho v zadní části roštu ka-roserie.

Polosamonosná karoserie je sestavená a se-šroubovaná z panelů, zhotovených z ocelové, sva-řené a oplechované kostry, s dokončenou povrcho-vou úpravou. Výška podlahy dosahuje 890 mm nadzemí, odpružení je pneumatické s vlnovcovitými pru-

žinami. Vozidlo máuzavřenou kabinuřidiče. Troje dvou-dílné dveře s vněvýsuvnými křídlyjsou ovládánypneumaticky. Se-dadla jsou vybave-na látkovými pol-štáři.

Přední nápravaKAROSA – LIAZ jenezávislá s licho-běžnikovými ra-meny.

Zadní nápravaPPS DETVA –ROCKWELL jejednostupňová 11N DKTR – R160E –převod 5,12. Re-tardér je hydraulic-ký, integrovaný vpřevodovce. Spot-řeba podle ČSN300515 dosahuje25 l/100 km při 60km rychlosti.

Obsah nádrže 240 litrůMaximální rychlost 70 km/hodPrůměr otáčení 22 mStopový průměr zatáčení 19 m

Brzdy bubnové – průměr 420 mm, samostavi-telné brzdové páky HALDEX – obložení DON 7119,případně PAGID 320. Servořízení AXL, Semily HR–420–6–23. ABS – ASR značky BOSCH. Automatic-ké zátěžové regulátory KNORR – AB.

Rozchod kol: vpředu 1953mmvzadu 800 mm

Při celkové hmotnosti 17000 kg je maximálnístoupavost 21 %.

Tyto autobusy se dodávají v mnoha modifika-cích. Jednak s motory RENAULT a automatickoupřevodovkou ZF. Také jsou v provozu autobusys motory RENAULT a s automatickou převodovkoufirmy VOITH. Začínají se objevovat vozy s označe-ním B 931 E, kde je na první pohled zřejmé sníženívýšky podlahy nad zemí o 100 mm, aby byl splněnpožadavek EU. Nižší podlaha usnadňuje vstup i vý-stup z autobusu, ale není srovnatelný s autobusemnízkopodlažním. –bus–

Náš spolupracovníkobětí vraždy

V n e d ě l i12. září 1999proběhla v tele-vizních zpráváchreportáž o udá-losti, která za-skočila všechnypracovníky pro-vozovny Hloubě-tín odštěpnéhozávodu Elektrickédráhy. Pondělní

MF Dnes potvrdila, že byl ve svém bytě zastře-len dlouholetý pracovník DP, pan Karel Beneš.

Letos by se dožil 54. narozenin; tomu všakzabránila smrt z rukou člověka, jemuž ve svévrozené dobrotě sám pomáhal řešit životní kri-zi tím, že mu poskytl ubytování. Ten však pohádce použil zbraň, kterou potom předal svépřítelkyni; ta ji odhodila do kontejneru na od-padky, kde ji také později policisté našli. Pa-chatel byl tak otrlý, že sám ohlásil policii nálezmrtvého s tím, že jej tak po svém návratu v by-tě našel. Vyšetřování však takřka ihned ukáza-lo, že oznamovatel vraždy je současně pacha-telem.

Pan Beneš žil sám a nebyl nikdo, kdo bymu vypravil pohřeb. A tak my, kteří jsme jej znali,se s ním chceme alespoň těmito řádky napo-sledy rozloučit. Pracoval v naší provozovněpřes 27 let a znali jsme jej jako dobrého člově-ka a kamaráda. Získal si naši úctu a uznání jakpro svoji osobní morálku, tak i pro přátelskoua otevřenou povahu, která se mu nakonec sta-la paradoxně osudnou.

Čest jeho památce!Za pracovníky provozovny Hloubětín

Pavel Uhlík

Zahraniční sportovní kluby je mají ve svých řa-dách zcela samozřejmě, nikdo už se nepozastavujenad tím, že ve španělském klubu hrají například Ru-sové, Angličané nebo Nizozemci. Trochu jiná je si-tuace v hospodářství, ale na západ od našich hranicsi na cizince museli zvyknout daleko dříve než u nás.Nás zajímalo, jaká je situace v našem podniku kon-cem roku 1999 a zde jsou výsledky našeho pátrání.

V odštěpném závodě Metro je v současnosti za-městnáno sedm pracovníků cizí státní příslušnosti. Pětzaměstnanců slovenské a jeden polské národnostipracují v provozu v odborných profesích a jeden alžír-ské národnosti, který je zaměstnán jako odborný pře-kladatel. Všichni jsou odměňováni podle platnéhomzdového předpisu jako ostatní zaměstnanci.

V Elektrických drahách je zaměstnáno 22 cizin-ců, z toho 15 občanů Slovenska a 7 z bývalého So-větského svazu. Patnáctka cizinců vykonává povo-lání řidič tramvaje, po jednom najdeme v profesíchelektromechanik a svářeč. Rovněž jeden pracujev technicko–hospodářské funkci. Čtyři ostatní jsouzařazeni v profesi dělník v dopravě při výkonu ne-kvalifikovaných prací. Zahraniční zaměstnanci bylivětšinou přijati v letech 1993 až 1997, kdy byl na

trhu práce nedostatek pracovníků některých povo-lání. V současné době s cizinci pracovní poměrneuzavíráme.

Z důvodu trvalého nedostatku pracovníků ně-kterých profesí uzavřela provozovna Opravna tram-vají smlouvu se slovenskou firmou Agrika. Tato fir-ma zajišťuje svými zaměstnanci v provozovně vý-kon práce v potřebných povoláních – elektromecha-nik, zámečník kolejových vozidel, lakýrník, karosářa dělník v dopravě. Měsíčně je takto zaměstnáno při-bližně 30 občanů bývalé východní části společnérepubliky. Většina těchto pracovníků je již stabilizo-vána, pracovníci zvládají několik činností.

Zajistit na trhu práce v Praze pracovníky těchtoprofesí v potřebné úrovni (profese, přizpůsobivosta ochota občana hledajícího práci dlouhodobě dob-ře pracovat) je velice obtížné.

Využití spolupráce firmy přináší v současné do-bě přestavby Opravny tramvají i výhodu velké va-riability pracovníků v různých profesích pro redu-kované potřeby Opravny.

Pro další období předpokládáme, že počet pra-covníků této kooperující firmy budeme snižovat tak, jaktrh práce bude nabízet uchazeče potřebných vlastností.

Blíží se konec roku 1999 a právě v listopadu sebudou vyrábět nové stálé jízdenky pro rok 2000.Z každoroční zkušenosti víme, že odcizení neboztráta stálé jízdenky MHD ke konci roku, z důvodufinanční úspory zaměstnance za vystavení náhrad-ní jízdenky, se již nenahlašuje a čeká se na vydánínové legitimace (do roku 1999 cenový kupón), i kdyžztrátu, zničení nebo odcizení stálé jízdenky je drži-tel povinen ohlásit do 3 pracovních dnů od událostive výdejně. Tuto zkušenost máme hlavně u pracov-níků přepravní kontroly, kteří využívají kontrolníchodznaků.

Chceme proto upozornit všechny držitele stá-lých jízdenek MHD, že podle Směrnice generálníhoředitele č. 3/1999, bod 4.7.6, musí být stálá jízden-ka držitele odevzdána. Toto ustanovení platí přede-vším pro vystavení stálé jízdenky pro následující ka-lendářní období. Žádáme proto všechny držitele stá-lých jízdenek, kteří je z důvodu odcizení, nebo ztrá-ty nemají, aby si nejpozději do zahájení výroby stá-lých jízdenek pro následující rok nechali vystavitduplikát nebo náhradní jízdenku. Po zahájení výro-by stálých jízdenek na rok 2000 již nelze legitimacina rok 1999 vyrobit.

Nebude-li stálá jízdenka 1999 vrácena zpět, mů-že Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společ-nost odepřít poskytnutí stálé jízdenky až po dobu12 měsíců. Odbor tržeb a jízdních dokladů

V odštěpném závodě Autobusy pracovalok 1. říjnu letošního roku celkem 55 cizinců. Z toho26 v profesi řidič autobusu městské hromadné do-pravy a 29 dělníků. Z celkového počtu je 50 pracov-níků z Polska, 1 pracovník z Bulharska, 1 pracov-ník z bývalé Jugoslávie a 3 pracovníci z bývaléhoSovětského svazu (Rusové a Ukrajinci).

Z podkladů jednotlivých odštěpnýchzávodů zpracoval Petr Malík

Cizinci v našich službách

Výměna stálýchjízdenek MHD

Foto: Jan Aster

Z· kladnÌ technickÈ ˙ daje  KAROSA ñ B 931  Sou-asn˝  stav  Rok v˝ roby Maxim· lnÌ  celkov·  dÈlka mm  11345  11  1995 

ä ÌIka vozovÈ skIÌn1 mm  2500  133  1996 V˝ öka vozovÈ skIÌn1 mm  3165  25  1997 Maxim· lnÌ  pIednÌ pIevis mm  2340  0  1998 

PIednÌ pIevis mm  2290  2  1999 

Rozvor n· prav mm  5600  171 kusT  Celkem  k 31.8.1999 

ZadnÌ pIevis mm  3390     Maxim· lnÌ  zadnÌ pIevis mm  3390     

Pneumatiky  Michelin 275/70 R22,5 XZU 148/145 J TL 

Barum 11/70 R22,5 NR33 146/143 G TL   

Hmotnost vozu kg  10150     Po-et mÌst k sezenÌ  31+1     Po-et mÌst k st· nÌ  63     Celkov·  obsaditelnost  94+1     MOTOR LIAZ  M1,2 C ML 636E     Po-et v· lcT  6     PrTm1r vrt· nÌ mm  130     Zdvih pÌstT mm  150     Objem v· lcT cm3  11940     

V˝ kon kW/k  175 kW  pIi 2000 ot/min 

1050 Nm  pIi 1400 ot/min   

4 11•1999DPkontakt

Jak jsme Vám slíbili v článku 53. mezinárodníkongres UITP v Torontu v srpnovém čísle DP–KONTAKTu, vracíme se ještě jednou k bohatémuprogramu tohoto kongresu. Výběr z referátů, kterétam byly předneseny, jsme získali na CD ROMua předali je oddělení OBIS VTEI, kde je zpracovalia stručný výtah z nich uveřejnili ve ZPRAVODAJiVTEI č. 5/1999. Protože ale ne všichni tento Zpra-vodaj dostávají, přinášíme Vám přehled vybranýchreferátů.

– Jürg Rüeger (odbor marketinku, Dopravnípodnik Zürich) – „Züri mobil“, Třetí cesta – kom-binovaná mobilita

– Roger Williams (vedoucí dopravního plánová-ní, Generální rada oblasti Oxfordshire) – 25 let ome-zování automobilového provozu v historickýchanglických městech

– Pierre Griffe (vedoucí odboru projektů), Fran-cois Saglier (vedoucí projektu Météor) – Bilanceprvních měsíců provozu Météoru (první linkymetra bez řidiče v Paříži)

– Frank Müller–Eberstein (Drážďanský doprav-ní podnik, a.s.) – Strukturální změna v DresdenerVerkehrsbetriebe AG

– Prof. Vukan R. Vuchic (Pensylvánská universi-ta) – Jak dosáhnout vyváženosti mezi jednotli-vými druhy dopravy s cílem vytvořit fungujícía „snesitelné“ město

– Roger Wilson (Ředitel služeb pro cestující,Státní dopravní úřad Nového Jižního Walesu), Pe-

ter Moore (výkonný ředitel UITP pro Austrálii a No-vý Zéland) – Konkurence v nabídce služeb veřej-né dopravy v Austrálii

– Dr. Jeff Kenworthy (profesor katedry městské-ho životního prostředí, Institut Vědecké a technolo-gické politiky, Universita Murdoch, Perth, ZápadníAustrálie) – Vytvoření snesitelnějších měst ome-zením závislosti na automobilu: srovnání v me-zinárodním měřítku

– María Luiza Forneck – Členění poptávky: kaž-dodenní zkušenosti uživatelky „Metro integra-ted systém“

– Bernard Averous (obchodní ředitel a pověře-ný pracovník pro kvalitu RATP) – Kvalita: hybná pá-ka změn v podnicích

– Prof. Dr. Thomas Rieger, Ueli Sinzig, Dr. Chris-tian Laesser – Doprava ve volném čase jako novýpotenciální trh pro podniky veřejné dopravy

– Thomas Porombka (generální ředitel Doprav-ního a tarifního sdružení Stuttgart, s.r.o. /VVS/) –Projekt Mobilist – nová telematika – aplikacev regionu VVS (Stuttgart)

– Autor neuveden – Zapomeňte na tramvaj!Používejte autobus!

– Lorenzo Sancho de Coulhac (odpovědný pra-covník informačních koncepcí, Odbor projektů,RATP Paříž) – Multimodální informace přizpůso-bené pro každého zákazníka v každé situaci

– José M. Viegas (dopravní informace a systé-my a Vysoký technický Institut Lisabon – Portugal-sko) – K normám vysoké kvality – vzdělávání nazákladě evropských zkušeností

– Adolf Müller – Hellmann (generální ředitelSdružení německých dopravních podniků /VDV/) –Směrem k neznečišťujícímu autobusu pro lepšíkvalitu života v centrech měst

Všechny uvedené články můžete získat v plnémznění v angličtině, francouzštině nebo v němčině,případně vám na vyžádání oddělení OBIS VTEI zpra-cuje český překlad.

Další zajímavé materiály z tohoto kongresu bu-dou postupně vydávány v informačních materiálechVTEI a najdete je také na stránkách Intranetu ředi-telství. Ing. Alena Urbanová

1999 Toronto Canada

Další zprávy z TorontaNa první pohled by se mohlo zdát, že letní

a podzimní období je pro odbory okurkovou sezó-nou, avšak opak je pravdou. Pokud pomineme ta-kové „maličkosti“, jako je letní dětská rekreace ne-bo pravidelné vyhodnocování plnění kolektivníchsmluv, i tak je živo.

Každá z organizací předně řeší své specificképroblémy toho kterého odštěpného závodu, dálepak existují problémy společné a především, blížíse konec roku a s tím i zahájení vyjednávání o per-spektivě roku příštího. Nacházíme se tedy v obdo-bí příprav na rok 2000 a prozatím vše naznačuje,že tento rok bude pro Dopravní podnik hl. m. Pra-hy, akciovou společnost a jeho zaměstnance mno-hem složitější než rok letošní.

Podle dostupných informací totiž naše společ-nost nemůže prozatím počítat s navýšením provoz-ní dotace – ta je údajně uvažovaná v úrovni letoš-ního roku. Při tom existuje několik do značné mírynezpochybnitelných vlivů, které náklady našehopodniku v budoucím roce prokazatelně zvyšují (na-příklad zvýšení cen paliv – nafty a podobně). Věrupodivné. V této souvislosti nás i nemile překvapilainformace o nulovém nárůstu mezd v příštím roce.

Samozřejmě, jsme na začátku vyjednávacího ko-lotoče a vše se patrně nějak vyvine, nicméně jed-nání budou zřejmě tvrdá a velmi komplikovaná.

Pokud jde o společné problémy, kterými sezabývala naše Rada závodních výborů, pak šlág-rem letošního léta se opět staly uniformy, přes-něji řečeno směrnice, která nařizuje jejich správ-né nošení. Nelze jistě nic namítat proti snaze za-městnavatele docílit přitažlivého zjevu u uniformo-vaných zaměstnanců, pokud si uvědomíme, ko-lik peněz nákup těchto oděvů stojí, ale všeho s mí-rou. Jednak a především si myslím, že nové uni-formy byly již od počátku zaměstnanci kladně při-jímány a většina lidí je spontánně nosí a nosila při-jatelným a slušivým způsobem. Pokud se našeljedinec, kterému nedělalo žádný problém stejno-kroj nevhodně kombinovat (nahrazovat) s jinýmitextiliemi či sportovní obuví nebo nosil stejnokrojneupraveně, pak toto řešila a zakazovala již směr-nice původní. Za druhé mi stále není jasné nelo-gické dělení uniformovaných zaměstnanců na mé-ně přísné a přísnější kategorie, mezi kterými(přísnějšími) je kupodivu i náš (o. z. Metro) samo-statný provozní technik, který ve většině případůs cestující veřejností do styku při výkonu své prá-ce nepřijde.

Celá záležitost s nošením uniforem se po-stupně přes boje o zapnuté rukávy, knoflíky a při-měřeně dlouhé vlasy bohužel stala sporem dourčité míry prestižním a z vývoje posledních dnůvzniká dojem, že se jedná o nejvyšší prioritu Do-pravního podniku. Argumentuje se tím, že právěvzhled zaměstnanců je tím rozhodujícím kritéri-em v očích našich zákazníků – cestujících. Ten-to názor nesdílím. Domnívám se, že ústrojová ká-zeň, vstřícnost vůči cestujícím apod. mají jistěv reprezentaci naší firmy svůj význam, avšak pronaše zákazníky bude (myslím) vždy nejdůležitěj-ší, jak kvalitně a přitom bezpečně je na linkáchMHD přepravíme v našem automobily přecpa-ném městě. Mimochodem, všimli jste si v posled-ní době děkovných dopisů cestujících v tisku naadresu našich řadových zaměstnanců (vrácenédoklady, neodcizené peníze, ochota řidičů a dal-ší)? Marně přemýšlím, která směrnice jim tovlastně nařizuje?

Tolik jenom několik málo poznámek k součas-né odborové činnosti v Dopravním podniku hl. m.Prahy, akciové společnosti. To hlavní nás však te-prve čeká. Věřme, že jednání, která budou násle-dovat, přinesou příznivější informace, než jaké má-me dnes k dispozici.

Jiří Šindelář, předseda Rady ZV OO

Čím sev současnosti

zabývají odbory??

Naše služby musí být ještě kvalitnějším. Prahy, akciová společnost vynakládá na preven-ci a následné čistění. Přesto to nestačí a budememuset bojovat dál. Potřebovali bychom však dosta-tek vozů, zejména u metra, aby znečistěné soupra-vy vůbec nemusely vyjíždět na trať.

Současně, ale také očekáváme výraznou legis-lativní pomoc, tak aby postihy pro pachatele bylyvýrazně tvrdší. Ve srovnání s evropskými státy zjiš-ťujeme, že některé si již s tím „módním jevem“ do-kázaly poradit, některé jsou na tom obdobně ja-ko my.

DP–K Zejména v letních měsících se v mé-diích hodně diskutovalo o bezpečnosti našichklientů v dopravních prostředcích. V jakém stá-diu řešení je problém bezpečnosti?

Této otázce se budeme muset společně s or-gány Policie věnovat stále více. Jedná se o bezpeč-nost cestujících v našich prostorách a vozidlech,stejně jako o bezpečnost našich zaměstnanců. Bez-pečnostní strategie společnosti bude zpracovánado poloviny příštího roku, takže se k ní na strán-kách podnikového měsíčníku ještě několikrát vrá-tíme.

Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společ-nost se stal součástí širokého evropského kon-zorcia, které se bude otázkami osobní bezpečnostijak cestujících, tak zaměstnanců ve veřejné dopra-vě zabývat v projektu Prismatica, který je součástípátého rámcového programu výzkumu a demons-tračních projektů Evropské komise. Společně s na-ším podnikem se tohoto projektu účastní pařížskýRATP, STIB Brusel, ATM Milán, Metroplitano Lisa-bon a Metro Londýn.

Za rozhovor poděkoval Petr Malík

(Pokračování ze strany 1)DP–K V jedné z předchozích odpovědí jste

se zmínil o kvalitě námi poskytovaných služeb.Jaké další kroky musíme podle vašeho názoruudělat v této oblasti?

Nejprve chci říci, že působím v Dopravním pod-niku hl. m. Prahy téměř 9 let a mohu tedy porovná-vat nejen vnější vztahy, ale i vztahy uvnitř společ-nosti. To, že se právě ty velmi zlepšily, má ve svémdůsledku velmi kladný dopad na naše klienty.

V posledních přibližně pěti letech se kvalita na-šich služeb výrazně zlepšila, což zaznamenala vět-šina cestujících i všech ostatních, kteří nás ať užaktivně či pasivně hodnotí.

To však neznamená, že se tímto stavem mů-žeme nechat ukolébat. Další výrazný kvalitativnískok již pravděpodobně v našich podmínkách ne-ní možný, a proto se musíme soustředit na „dopi-lování“ stávajících problémů a zaměřit se přede-vším na drobné „detaily“, které však mohou vý-razně ovlivnit vnímání naší práce cestující veřej-ností. Mezi ně patří chování k cestujícím, ústrojo-vá kázeň, informování, pravidelnost dopravy, čis-tota a další, kterým se věnují standardy Programukvality služby.

Podle mého názoru musí i nadále základní směrve zlepšování našich služeb udávat právě Programkvality služby, který během svého dvouletého fun-gování přinesl velmi pozitivní výsledky.

DP–K Hlasy nejen uvnitř podniku se ptají, cobudeme dělat s novými druhy vandalismu jakojsou graffiti nebo znečišťování vozidel?

To je skutečně velký problém, všichni zaintere-sovaní vědí kolik milionů korun Dopravní podnik hl.

5kontaktDP 11•1999

Potřetí a naposledy jsme vyrazili po autobuso-vých a tramvajových konečných, abychom si udě-lali obrázek o stravovacím a občerstvovacím záze-mí odpočívajících řidičů i čekajících cestujících. Nazatím spoře zmapovaném území tak přibylo šest no-vých míst, o jejichž popis se s vámi nyní podělíme.

SpořilovTramvajová smyčka na Spořilově je v kontextu

našich pátrání unikátem. Podle dosavadních indiciíby na takovémto místě – nikterak frekventovaném,navíc mimo zástavbu – měl stát maximálně malýstánek a spíše ani ten ne. Jenže ouha, na Spořilově

naleznete zřejmě nejoriginálnější stravovacía občerstvovací provozovnu ze všech pražských ko-nečných – První Pivní Tramway. Na stránkách DP–KONTAKTu jsme o ní již informovali, pro nezasvě-cené tedy alespoň ve zkratce: celá hospůdka je za-řízena v tramvajáckém (a vůbec dopravním) stylu,od interiéru až po fenomenálně obsáhlý a zašifro-vaný jídelní a nápojový lístek. Nepřekvapí, že maji-telem podniku je bývalý řidič tramvaje, který svounáklonnost k tomuto povolání nezapře i v jinémohledu – pro řidiče ED ve službě je otevřeno již od12:00 hodin, kdežto ostatní smrtelníci si musí ještědvě hodinky počkat.

Jižní MěstoSedm autobusových linek na jednu konečnou

rozhodně není nízký počet, přesto byste něco k jíd-lu a k pití na „Jižáku“ sháněli marně. A přitom velkýobjekt u odstavné plochy přímo vybízí k restaurač-nímu využití… Problém zřejmě tkví ve faktu, že ces-

tující většiny ze sedmera linek vystupují a nastupujína nedalekých Hájích či v Horčičkově a na samot-né konečné se tak pohybuje jen pár zbloudilých po-stav. Škoda, ale možná že by komerční využití výšezmiňovaného objektu přilákalo lidí více.

Nádraží HolešovicePo spořilovské „nejoriginálnější“ občerstvovně

se dnes seznámíme ještě s jedním jedinečným mís-tem. Nádraží Holešovice totiž drží primát v nejvyššíkoncentraci občerstvovacích možností na nejmen-ší ploše. Posuďte sami: dva „klasické“ kiosky s bo-hatým sortimentem (párky v rohlíku, grilované klo-básy, smažené sýry, bagety, hranolky, hamburgery,teplé a studené nápoje), stánek s grilovanými kuřa-ty, stánek s uzeninami, stánek s mléčnými lahůd-kami a 4 (!) stánky s ovocem a zeleninou – to všech-no doslova přilepené na vestibul stanice metra. A je-li snad někomu i toto málo, může si do seznamupřipočíst restauraci McDonald’s.

DejvickáNa Dejvické vyjíždějí autobusy z několika nástu-

pišť, možnost občerstvení je však pouze u toho,z nějž odjíždějí linky směr sídliště Dědina a ruzyň-ské letiště. Jde o trojici stánků; mezi dva občerstvo-vací se vklínil kiosek s pečivem. Sortimentem nijaknevybočují z průměru, určitě potěší nabídky seka-né a pizzy.

PalmovkaZ kdysi velké autobusové stanice se Palmovka

– zejména zásluhou prodloužení tratě B metra naČerný Most – stala nevelkou a spíše nevýznamnoukonečnou. Díky důležité tramvajové křižovatce zdeovšem možnosti dobrého občerstvení nevymizely,pouze se k nim musíte prodrat skrze tržiště, ležícímezi autobusovou konečnou a tramvajovou tratí.Nenáročné jedince ale jistě uspokojí bufet přímo naautobusové konečné (v době naší návštěvy zavře-ný) či občerstvovací okénko tamtéž.

ČeskomoravskáNa bývalé konečné trasy B na vás nečekají žád-

né gastronomické zázraky, pouze běžný a dobrýstandard, jaký byste měli nalézt u každé důležitějšístanice metra: stánek s grilovaný kuřaty, „klasický“občerstvovací stánek, kiosek s uzeninami a dvastánky s ovocem a zeleninou. Zpestření zde určitěpředstavuje nabídka langošů.

Marek Šebeš

Vaše dcera nebo syn jsou v závěrečném roční-ku základní školy a u vás doma se začíná horečnědiskutovat o tom, která škola se stane dalším pů-sobištěm vaší ratolesti.

Zajímavou nabídku pro nerozhodnuté připravi-la Střední průmyslová škola dopravní, Střední od-borné učiliště a Učiliště, akciová společnost zříze-ná Dopravním podnikem hl. m. Prahy, akciovou spo-lečností.

Střední průmyslová škola dopravní otevře v ná-sledujícím školním roce obory: Management do-pravy, Elektronické počítačové systémy a Elek-trotechnika. Chcete-li se o zmiňovaných studijníchoborech dovědět něco více, máte ideální příležitost,neboť ve středu 10. listopadu a ve středu 8. prosin-ce od 14.30 do 17.00 hodin budou v objektu školy(Plzeňská 102, Praha 5 – vozovna Motol) dny ote-vřených dveří, kdy vám učitelé zodpovědí všechnyvšetečné otázky.

Střední odborné učiliště a Učiliště nabízí vyučenívašich dětí v níže uvedených studijních a učebníchoborech. Čtyřleté studijní obory ukončené maturit-ní zkouškou: Mechanik silnoproudých zařízení,mechanik elektronik.

Tříleté učební obory ukončené závěrečnouučňovskou zkouškou: Elektrikář, autoelektrikář,mechanik elektronických zařízení, automecha-nik, klempíř, opravář pro stroje a zařízení, zed-ník, malíř pro interiéry, lakýrník, instalatér, aran-žér, aranžérka.

Dvouleté učební obory jsou určené pro žákys ukončenou školní docházkou v nižším ročníku:Stavební výroba, malířské a natěračské práce,technické služby v autoservisu.

Bližší informace obdržíte ve čtvrtek 11. listopa-du nebo v úterý 7. prosince od 14.30 do 17.00 ho-din, kdy jsou na programu dny otevřených dveřív objektu Středního odborného učiliště na Ro-hanském ostrově (Pobřežní 37, Praha 8 – v blízkostistanice metra Křižíkova). –sou–

Stravovací a občerstvovací možnosti na konečných III

V metru bude opět zníthudba a Mikulášskátramvaj bude jezdit

centrem městaPočtvrté ožijí v předvánočním čase vestibu-

ly metra zpěvem a hudbou žáků ze Základní ško-ly s rozšířenou výukou hudební výchovy v Pra-ze 7 v Umělecké ulici.

I vás, čtenáře DP–KONTAKTu, bychom chtělipozvat na jedno ze čtyř vystoupení, připravova-né na předvánoční středy. 1. prosince 1999v 17.00 hodin bude celý cyklus odstartován vevestibulu stanice Můstek tratě A v dolní částiVáclavského náměstí. O týden později, 8. pro-since v 10.30 hodin bude produkce pokračo-vat ve vestibulu stanice Hradčanská na lince A.Ve středu 15. prosince 1999 v 17.00 hodin sebude muzicírovat ve vestibulu stanice Florencna trati C. Poslední vystoupení se uskuteční22. prosince 1999 v 10.30 hodin ve vestibulustanice Můstek tratě A v dolní části Václavské-ho náměstí.

Na programu koncertů budou nejznámějšívánoční koledy a písně jako Nesem vám noviny,Dej Bůh štěstí, Tichá noc, Narodil se Kristus Pán,Veselé vánoční hody, Jak jsi krásné, Den pře-slavný, Vánoce, vánoce přicházejí a další.

V neděli 5. prosince odpoledne se vydá nasvou trať centrem města Mikulášská tramvaj,která v loňském roce vyvolala obrovský zájemPražanů a návštěvníků města. V letošním roce sebudete moci setkat s Mikulášem, čerty a andělyve dvou soupravách vypravovaných ze střešo-vické vozovny. –red–

SPŠ dopravní, SOUa U zve všechny na

dny otevřených dveří

Po uplynutí prvních tří čtvrtin roku 1999 může-me hodnotit vývoj nehodovosti oproti stejnému ob-dobí roku 1998 jako příznivý. Došlo ke snížení cel-kového počtu nehod i nehod zaviněných našimi ři-diči a s tím souvisí i zvýšení počtu ujetých km na 1nehodu (viz tabulka č. 1). Grafické znázornění vývo-je nehodovosti za stejná období roků 1994 – 1999je uvedeno v grafech č. 1 a 2.

Méně příznivě se vyvíjela situace v počtu lehce

zraněných osob, kde se zvýšil celkový počet lehcezraněných o 33 osob (+24,6%) a u zaviněných ne-hod našimi řidiči o 13 (+65 %) osob. Na vysokémpočtu lehce zraněných osob se nejvíce podílí(15 osobami) řidiči z garáže Hostivař. Patří sem i ne-hoda způsobená řidičem této garáže při zatahováníz linky, při které bylo lehce zraněno celkem 7 osob(6 cestujících a řidič autobusu).

(Pokračování na straně 7)

Nehodovost našich autobusů v obdobíleden až září 1999

Tabulka č. 1: Přehled hlavních ukazatelů nehodovosti

leden - z· IÌ  rozdÌl ± sledovan˝  ukazatel  1999  1998  v po- tu  v % 

nehody celkem  677  732  -55  -7,51 z toho zavin1nÈ o. z. Autobusy  219  275  -56  -20,36 ujetÈ km na 1 nehodu ñ celkem  71 436  67 205  4 230  6,29 - zavin1nou o. z. Autobusy   220 831  178 889  41 942  23,45 celkov˝  po- et lehce zran1n˝ ch   167  134  33  24,63 z toho zavin1n˝ ch o. z. Autobusy  33  20  13  65,00 celkov˝  po-et t1 ce zran1n˝ ch  5  6  -1  16,67 z toho zavin1n˝ ch o. z. Autobusy  0  1  -1  -100,00 celkov˝  po- et smrteln1 zran1n˝ ch  1  3  -2  66,67 z toho zavin1n˝ ch o. z. Autobusy  0  0  0  0,00 celkov·  v˝ öe ökody   17 100 865  14 708 428  2 392 437  16,27 z toho ökoda DP-Autobusy  3 314 964  3 174 138  140 826  4,44  

6 11•1999DPkontakt

rem města pro obyvatele sídliště Hloubětín, dosudodkázané na tramvaje nebo autobusy. „Doufáme,že od příštího roku dostaneme opět peníze ze stát-ního rozpočtu a budeme moci zahájit výstavbu met-ra na severní terasu města, což je pro nás v sou-časné době největší priorita v rozvoji pražské měst-ské hromadné dopravy.“

Po přestřižení pásky a označení jízdenky panemprimátorem se zástup slavnostních hostí vydal naprohlídku stanice, vyvolávající četné diskuse díkysvému barevnému provedení. Za pár okamžiků vestanici zastavil první vlak a jubilejní padesátá stani-ce pražského metra začala sloužit cestujícím. Mnozívyužili příležitosti a novinku si pořádně prohlédli,v pracovním shonu již na to nebude příležitost.

Pro nejbližší období bude prioritou otevření dru-hého vestibulu ve stanici Vysočanská a posléze ta-ké otevření poslední stanice na trati B, ČKD. Od pon-dělí 18. října došlo k několika změnám ve vedení li-nek povrchové městské hromadné dopravy, dotý-kající se především přilehlého území. –bda–

Stanice Hloubětínjiž slouží veřejnosti

(Pokračování ze strany 1)

Jubilejní padesátá stanice pražského metra již sloužíveřejnosti.

významu a hodnocení specifických parametrů po-dle konkrétního určení jednotlivých posuzovanýchstaveb.

Hodnocení probíhá dvoukolově s tím, že do už-šího výběru postupují stavby, které přesně splňujízákladní kritéria a v druhém kole je provedeno po-drobné hodnocení komisí špičkových odborníkůz oblasti architektury, urbanismu a stavebnictví.

Může nás těšit, že mezi pěticí staveb, které ob-držely čestný titul Stavba roku ’99 se umístila i sta-nice Rajská zahrada na IV. provozním úseku tratěB metra. Jistě si většina čtenářů této stanice po-všimla, ať už v souvislosti se svou prací či jen přicestách metrem.

Elegantní ocelová, bohatě prosklená konstruk-ce této atypické stanice, umožnila řešení ve třechetážích, kde jsou ve spodních podlažích výškověodděleny obě koleje a v nejvyšším podlaží je situo-vána obchodní vybavenost. Rovněž je odtud nástupna strop železobetonového tubusu metra ke staniciČerný Most, kde by měly v budoucnosti vzniknouturčité obchodní aktivity.

Na návrhu stavby bylo především oceněno ur-banistické umístění, jak do terénu, tak vzhledemk okolní zástavbě, ale stranou nezůstalo ani archi-tektonické a řemeslné provedení detailů konstruk-ce. Vedle projektantů z akciové společnosti Metro-projekt ing. arch. Patrika Kotase a ing. Jaroslava Ká-covského patří uznání pracovníkům Inženýringu do-pravních staveb, a. s. a dodavateli a. s. Metrostav.Svým dílem přispěli i pracovníci o. z. Metro a ředi-telství naší akciové společnosti.

Všem je nutno poděkovat za to, že ve vzájemnéspolupráci vytvořili dílo, které z hlediska technickéúrovně otevírá pražskému metru dveře do příštíhotisíciletí. Ing. Tomáš Jílek, technický ředitel

Stanice Rajská zahrada zvolena stavbou roku

Minulý díl Pražského dopravního zeměpisu bylvěnován Chodovu. V článku je zmínka o tom, žev souvislosti s výstavbou Jižního města docházelok trvalým či dočasným změnám, které byly způso-beny změnami starých a výstavbou nových komu-nikací.

Na tuto dobu je do dnešních dnů několik pa-mátek. Jedna z nich je téměř na konci Starocho-dovské ulice, poblíž stavebnin, či ulice V lomech.Jedná se o bývalou autobusovou smyčku, na které

byl ukončen provoz současně s prodloužením metraz Kačerova do stanice Háje, v té době Kosmonau-tů. Smyčka se zachovala do dnešních dnů, i kdyžpřístřešky před pár lety zmizely. V poslední fázi pro-vozu však auta a autobusy nejezdily tradiční Staro-chodovskou ulicí, ale souběžnou komunikací v pro-dloužení ulice Na sádce. Po otevření metra byla veš-kerá autobusová doprava převedena do zcela novéulice Hrnčířské a Starochodovská byla na jižnímkonci zaslepena.

Text a foto: Ing. Jan Šurovský

Stará smyčkaautobusů v Chodově

22 Kč. V průběhu listopadu by se měl na pultech ob-jevit reprezentativní kalendář s exkluzivními fotogra-fiemi Prahy Michala Pavlíka za 240 korun.

S velkým ohlasem se setkala na jaře letošníhoroku publikace Zdeňka Ježka 60 let vozovny Koby-lisy, jejíž poslední výtisky si můžete ve střediscích

Střediska dopravních informací nabízejí zajímavé novinkyPětice Středisek dopravních informací (Muze-

um, Jungmannovo náměstí, Anděl, Nádraží Hole-šovice a Černý Most) se velmi rychle dostala dopodvědomí cestující veřejnosti. Kromě tradičníhosortimentu se v posledních týdnech dostaly na pultnové zajímavé tituly a některé další se objeví v nej-bližších dnech.

Vaším každodenním průvodcem rokem 2000může být stolní kalendář věnovaný 125. výročí odzahájení provozu městské hromadné dopravy v Pra-ze. Jak vypadala městská hromadná doprava v uply-nulém jednom a čtvrt století, vám podrobně přibli-žuje kalendář s více než padesáti unikátními fotogra-fiemi, ať již historickými nebo současnými. Můžeteho koupit za 99 korun. Další z nabídky kalendářů, jejednolistový formátu A2 s vítěznou dětskou kresbousoutěže „Městská hromadná doprava očima dětí“ za (Pokračování na straně 12)

Tradiční veletrh For Arch 99 byl místem, kde byly21. září letošního roku vyhlášeny výsledky soutěžepořádané ve spolupráci akciové společnosti ABF,časopisu Stavitel, Ministerstva průmyslu a obcho-du České republiky a Svazu podnikatelů ve staveb-nictví o nejlepší stavbu uvedenou v tomto roce doprovozu.

I když se nejedná o soutěž ryze architektonic-kou, výraz a estetika stavby je jedním z prioritníchkritérií. Vedle nich je ovšem stejná pozornost věno-vána užitné hodnotě stavby, jejímu urbanistickému

Foto: Jan Šurovský

7kontaktDP

11•1999

Podle topografické evidence nehod se nejvícenehod (8) stalo uvnitř objektu garáží Řepy. Druhýmúsekem s nejvyšším počtem nehod (7) je ulice U Ply-nárny v úseku od křižovatky s ul. Chodovskou kekřižovatce s ul. Michelskou. Třetím je kruhový objezdna Vítězném náměstí se 6 nehodami. S 5 nehodamibylo 6 úseků, se 4 nehodami bylo 8 úseků a se 3nehodami bylo 30 úseků. V ostatních úsecích bylymaximálně 2 nehody.

Nehodovost našich autobusů v období leden až září 1999Tabulka č. 2: Nehodovost v měsících roku 1999 Garáž Řepy

Ze 6 zaviněných nehod jich bylo 5 zaviněno ne-pozorností řidičů autobusů při couvání v areálu gará-že. Jedna nehoda byla z příčiny nedání přednosti v jíz-dě. Přesto, že došlo oproti stejnému období roku 1998k výraznému snížení počtu nehod v garáži, je jejichpočet oproti jiným garážím stále vysoký.

Ulice U Plynárny v Praze 4Podstatně zvýšená nehodovost v této ulici je pře-

devším důsledkem zvýšené hustoty provozu. Od za-hájení rekonstrukce Chodovské ulice v úseku od kři-žovatky s ul. U Plynárny k nájezdové rampě na Jižníspojku ve směru na Spořilov volí mnozí řidiči radějiobjížďku ul. U Plynárny a Michelskou, nežli zdlouha-vé popojíždění v koloně vozidel. Na zvýšenou hustotuprovozu v této oblasti má vliv i vyznačená objízdnátrasa, zdánlivě vzdálené uzavírky ul. Přátelství v Uhří-něvsi. Zaviněná nehoda naším řidičem byla z příčinyneodhadnutí průjezdního profilu při odbočování vlevoz ul. U Plynárny do ul. Nad Vinným potokem.

Vítězné náměstí v Praze 6Na kruhovém objezdu Vítězného náměstí zůstá-

vá problémem jízda v jízdních pruzích a řazení se dopravého jízdního pruhu při odbočování vpravo. Přes-to, že se zde snížil celkový počet nehod, počet zavi-něných nehod našimi řidiči zůstal stejný. Zaviněné ne-hody našimi řidiči byly z příčiny nedodržení bezpečnévzdálenosti.

Snížená nehodovost v provozu autobusů v nároč-ných provozních podmínkách na území hl.m. Prahy,zejména výrazné snížení počtu zaviněných nehod, jebezesporu velkým úspěchem našich svědomitých ři-diček a řidičů, za což jim patří veliké poděkování. Po-zitivní úlohu ve snižování nehodovosti sehrálo jistěmnoho faktorů, mezi něž patří určitě i snižování přesča-sové práce, provedená preventivní opatření, větší pro-fesionalita nově přijímaných řidičů i kontroly zaměře-né na kvalitu výkonu služby řidiče atd. Určitou roli jis-tě sehrává i stálé zdůrazňování toho, že dodržováníjízdního řádu na úkor bezpečnosti silničního provozuje považováno za nežádoucí, a nikdo jej po řidiči ne-vyžaduje.

Řidiči jsou průběžně informováni o vývoji nehodo-vosti příslušné garáže a celého odštěpného závodu.Kontroly řidičů při výkonu služby jsou zaměřeny nasprávnou techniku jízdy, nepřekračování nejvyšší do-volené rychlosti, odbavování cestujících a odjezdy zezastávek a jsou prováděny kontroly na požívání alko-holu při nástupu do služby i v jejím průběhu. Naše pro-vozní kontrola zajišťuje měření rychlosti jízdy autobusůve spolupráci s provozní kontrolou o. z. ED a doprav-ním dozorem ředitelství. Kontroly dodržování rychlostijízdy bohužel prokázaly své opodstatnění.

Závěrem bychom chtěli poděkovat za dobré vý-sledky všem pracovníkům, kteří svou svědomitou pracípřispěli ke snížení nehodovosti v provozu autobusů.Svědomití a ukáznění řidiči respektující pravidla silnič-ního provozu a zásady bezpečné jízdy – kterých je vý-razná většina – se nemusí prováděných kontrol obá-vat. Ti, kteří jezdí riskantním způsobem či nedodržujípravidla silničního provozu, musí počítat s nekompro-misním postupem.

Všem řidičkám a řidičům přejeme ještě více uje-tých kilometrů bez nehod a dobrý pocit z odvedenépráce ve prospěch našich klientů.

Za dopravní úsek o.z. Autobusy připravilStanislav Tvrdý

Graf č. 1: Počet nehod za období leden – září v letech 1994 až 1999

ce

lke

m

zavi

ně

né

ce

lke

m

zavi

ně

né

ce

lke

m

zavi

ně

né

Graf č. 2: Počet ujetých km v tisících na 1 nehodu

úsek 1999 1998 rozdíl

Garáž Řepy 8 6 15 15 –7 –9U Plynárny 7 1 1 1 6 0Vítězné náměstí 6 2 8 2 –2 0

Úsmìvy s DP-KONTAKTem

Spytihněv

  1999  1998  rozdÌl ± m1sÌc  celkem  zavin1nÈ 

o. z. A  celkem  zavin1nÈ o. z. A  celkem  zavin1nÈ 

o. z. A leden  79  22  75  32  4  -10 ˙ nor  62  15  82  20  -20  -5 bIezen  86  27  86  34  0  -7 duben  69  19  75  29  -6  -10 kv1ten  69  28  92  44  -23  -16 -erven  81  24  106  43  -25  -19 -ervenec  54  21  70  20  -16  1 srpen   68  25  58  21  10  4 z· IÌ  109  38  88  32  21  6 celkem  677  219  732  275  -55  -56 

8 11•1999DPkontakt

Snahou našeho podniku by mělo být, aby měst-ská hromadná doprava byla co nejatraktivnější. Svourychlostí, spolehlivostí a bezpečností by měla lákatdalší potencionální cestující. Preference městské hro-madné dopravy je jedním ze základních kroků, kterýby měl pomoci lepšímu, zejména rychlejšímu pohy-bu povrchové dopravy po ulicích našeho města.

Proto jsme se preferenci městské hromadné do-pravy na stránkách DP–KONTAKTu věnovali už mno-hokrát. Tentokrát přinášíme informace o dalších pre-ferenčních opatřeních, realizovaných v síti elektric-kých drah a autobusů v letošním roce.

V souladu s postupnou realizací Projektu po-vrchové městské hromadné dopravy v Praze bylav letošním roce provedena následující preferenčníopatření.

V síti elektrických drah

Kolejová křižovatkaBělehradská – Otakarova – KřesomyslovaJedná se o osazení betonových dělicích prvků

podél kolejí na třech ramenech této křižovatky, pro-vedené v srpnu v celkové délce přibližně 300 metrů

(ve směru od zastávky Nuselské schody v délce 50metrů, ve směru od Divadla na Fidlovačce v délce150 metrů a obousměrně mezi křižovatkou a náměs-tím bratří Synků v délce 2 x 50 metrů).

Opatření přineslo podstatné zlepšení prů-jezdnosti tramvají, neboť k blokování kolejového pru-hu automobily již nedochází.

Poznámka: Do konce letošního roku se předpo-kládá realizace preferenčních opatření v úsecíchŠvábky – Zenklova, Podolská vodárna – Výtoň, Ra-šínovo nábřeží v úseku mezi Palackého a Jiráskovýmnáměstím, Bělehradská – Jugoslávská, Revoluční.Ve všech případech se jedná o aplikaci betonovéhodělicího prvku podél tramvajových kolejí.

Křižovatka ulic Plzeňská – TomáškovaNa Plzeňské ulici ve směru z centra před křižo-

vatkou s ulicí Tomáškovou bylo provedeno zvýraz-nění vodorovného značení v zájmu ochrany prů-jezdního profilu tramvají před automobily odbočují-cími vlevo do ulice Tomáškovy.

Mimo rámec Projektu povrchové městské hro-madné dopravy v Praze, na základě iniciativy Ma-gistrátu hl. m. Prahy je rovněž připraveno k realizaciosazení betonových dělicích prvků proti najížděníautomobilů na tramvajové koleje v některých parti-ích Křižovnické ulice v Praze 1.

V síti autobusůBarrandovský most

V průběhu května byl zřízen vyhrazený jízdnípruh pro autobusy MHD na příjezdové rampě mos-tu ve směru z Modřanské ulice.Vyhrazený pruhv délce přibližně 250 metrů začíná za křižovatkouModřanská – rampa mostu a končí u připojení ram-py k ostatním jízdním pruhům na mostě. Je vyzna-čen v levém jízdním pruhu rampy.

Z dosavadních zkušeností lze konstatovat, žeplynulost autobusové dopravy v tomto úseku do-znala po realizaci zmíněného opatření podstatnéhozlepšení.

Vrchlického uliceS platností od 1. července letošního roku byl zří-

zen vyhrazený jízdní pruh pro autobusy městské hro-madné dopravy v ulici Vrchlického v Praze 5. Jed-

ná se pravý jízdní pruh ve směru do centra v úsekumezi ulicemi Práchnerovou a U Trojice v délce při-bližně 1100 metrů, který je vyhrazen v pracovní dnyod 6 do 9 a od 14 do 18 hodin.

V uvedeném úseku ulice Vrchlického docháze-lo před zavedením preferenčního opatření k nepra-videlnostem autobusové dopravy a ke zdržení, kte-ré u některých spojů dosahovalo až 17 minut.

Kontroly kázně prokázaly, že naprostá většina ři-dičů respektuje vyhrazený pruh, který je ve vyhraze-ných dobách až na výjimky volný. Neukáznění jed-notlivci jsou kontrolováni hlídkou dopravní policie. Ne-respektování vyhrazeného jízdního pruhu není díkypolicejním kontrolám velkého rozsahu a zůstává beznegativního vlivu na plynulost autobusové dopravy.

Tak zvané „vzdutí“ (kolona stojících nebo po-malu jedoucích automobilů v levém jízdním pruhu)dosahuje standardně k západnímu okrají ma-lostranského hřbitova (k ulici Erbenově), nárazověaž na úroveň Klamovky (k ulici Práchnerově).

V kontrolovaném období nedochází v úsekuvyhrazeného jízdního pruhu a v době jeho platnostike zdržování autobusových spojů. Ke zdržování do-chází nadále v období, kdy jízdní pruh není vyhra-zen, tedy především mezi 9. a 14. hodinou.

Průzkumem obsazenosti jednotlivých spojůautobusových linek č. 123, 130, 132, 167, 191 a 217byl zjištěn (ve srovnání s totožnými průzkumy z do-by před zřízením vyhrazeného jízdního pruhu) v sou-ladu s našimi předpoklady další nárůst počtupřepravených osob, což svědčí o zvýšení přitažli-vosti autobusové MHD po zavedení preferenčníhoopatření.

Průzkum zátěže na tramvajových linkách v pro-filu mezi zastávkami Bertramka a Anděl prokázal vesrovnatelných obdobích přibližně stejné hodnoty zá-těže.

Výsledky kontrol prokázaly, že v úsecích, kdejsou pro plynulost městské hromadné dopravy vy-tvářeny vhodné předpoklady, dochází i k absolutní-mu nárůstu počtu osob přepravovaných hromad-nou dopravou. Přepravní průzkumy rovněž potvr-zují správnost zachování obou druhů povrchovédopravy v relaci Košíře – Anděl.

Na základě dobrých výsledků doporučujemerozšíření časové platnosti pro využívání vyhrazené-ho pruhu autobusy městské hromadné dopravya žádáme Policii ČR o pokračování kontrolních ak-cí v zájmu vytvoření žádoucích návyků ze strany mo-toristické veřejnosti. Jindřich Malý, 90 114

Foto: Jan Šurovský

Jak pokračuje preference MHD v roce 1999

č. 1 – stůjkaždý vlak musí zastavit čelem předtouto návěstí

č. 2 – bezpečnostní zastaveníkaždý vlak musí zastavit čelem předtouto návěstí. Za dodržení určitýchpodmínek pokračuje v jízdě

č. 3 – přednost v jízdě před protijedoucítramvajízačátek úseku, v němž není povolenasoučasná jízda tramvají v obou směrechjízdy

č. 4 – přednost v jízdě před protijedoucítramvají vyznačeného typuzačátek úseku, v němž není povolenasoučasná jízda tramvají určitých typův obou směrech jízdy; v tomto případěje takto označen začátek úseku, v němžnení dovolena současná jízda všechtypů tramvajových vlaků s vlaky,sestavenými z vozů KT8 a RT6

č. 5 – přednost v jízdě před protijedoucítramvají vyznačeného typuzačátek úseku, v němž není povolenavlakům KT8 a RT6 současná jízda vobou směrech

č. 6 – dej přednost v jízdě protijedoucítramvaji; č. 7,8 – protijedoucí tramvajivyznačeného typustejný, jako u předchozích návěstidel –obr. 3, 4 a 5

č. 9 – konec úseku – přednost v jízděpřed protijedoucí tramvajíkonec úseku, jehož začátek je označennávěstidly – obr. 3, 4, 5

č. 10 – konec úseku – dej přednost vjízdě protijedoucí tramvajikonec úseku, jehož začátek je označennávěstidly – obr. 6, 7, 8

č. 11 – omezená rychlostzačátek úseku, v němž je rychlost jízdyomezena na hodnotu v kmh-1, udanoučernou číslicí

č. 12 – pomaluzačátek úseku, který je nutno projíždětpomalu, tj. do rychlosti 10 kmh-1

Návěstidla na tramvajovémtrolejovém vedení

Podíváte-li se pozorně na tramvajovou trolej,uvidíte na mnoha místech zavěšené tabulky, uchy-cené k příčným drátům. Jaký mají význam?

Jedná se o nepřenosná návěstidla, která vychá-zejí ze zákonu o drahách. Jejich užívání upravuje§ 55 Dopravního a návěstního předpisu pro tram-vaje D 1/2. Nejprve se věnujme těm, které se v praž-ské kolejové síti užívají – je jich celkem 18. Běžněse jim říká „vnitropodnikové značky“ (VPZ).

(Pokračování na straně 9)

DP 9kontakt 11•1999

Poznámka: Pokud se návěstidel 3 až 8 použije předkolejovým rozvětvením, doplňují se černou šipkou,která vyznačuje směr, ve kterém zákaz vzájemnéhopotkávání platí.

Dopravní a návěstní předpis pro tramvaje znáještě další návěstidla, která se však v Praze z růz-ných důvodů v současné době využívají jen zřídka:

č. 13 – ukončení omezené rychlostikonec úseku, jehož počátek je označennávěstidly – obr. 11 a 12

č. 14 – úsekový děličmísto, ve kterém je trolejový drátpřerušen; pro jízdu platí zvláštnípodmínky

č. 15 – úsek častých nehoddélka úseku, ve kterém dochází vezvýšené míře k dopravním nehodám, jevyznačena ve spodní části návěstidla vmetrech

č. 16 – manipulační výhybkavýhybka, která je v pravidelném provozupojížděna jen do jednoho směru

č. 17 – zajišťovací výhybkavýhybka, jejíž jazyky jsou trvalepostaveny do jednoho směru jízdy

č. 18 – oblouk o malém poloměruúsek, pro jehož projetí platí zvláštnípodmínky

Návěstidla na tramvajovémtrolejovém vedení

(Pokračování ze strany 8)

Dopravní podnik bude mít novou ústřední budovuNovinové články v uplynulých dnech přinesly in-

formaci o tom, že naše společnost chystá koupi no-vé ústřední budovy. Jedná se o objekt situovaný na-proti západnímu vestibulu stanice metra Vyso-čanská, který se v současnosti dokončuje. O novémobjektu v této lokalitě jsme informovali již před vícenež dvěma lety. Od té doby však došlo k mnohazměnám. Z tohoto důvodu jsme požádali o rozho-vor předsedu představenstva a generálního ředite-le ing. Milana Houfka.

DP–K Od našeho posledního rozhovoruo nové ústřední budově se mnohé změnilo, jakáje v současnosti situace a můžete zopakovat dů-vody, které vedly k hledání nového sídla naší ak-ciové společnosti?

Možná každý ze zaměstnanců ani neví, že bu-dova v Holešovicích, která byla dlouhá léta tradič-ním sídlem Dopravního podniku, nikdy nebyla je-ho majetkem. Postavena byla v letech 1932 až1934 jako ústřední budova pražských Elektrickýchpodniků, jejichž součástí v té době byl i dnešní Do-pravní podnik, který tehdy provozoval tramvajovoua autobusovou dopravu v hlavním městě. V roce1952 se tak objekt dostal do vlastnictví resortu mi-nisterstva paliv a energetiky s tím, že Dopravnímupodniku bylo zachováno právo užívat i nadále se-verní křídlo hlavního objektu. Po roce 1989 se bu-dova dostala do vlastnictví státu a posléze bylaprodána České spořitelně. Nový vlastník počítá do

budoucna s využíváním celého objektu pro vlastnípotřebu. Mimoto požaduje Česká spořitelna po-měrně vysoké nájemné a celý objekt má projítkomplexní rekonstrukcí. S ohledem na tyto skuteč-nosti byla provedena podrobná nákladová analý-za, ze které vyplynulo jako optimální řešení poří-zení vlastní budovy.

Abych se vrátil k první části vaší otázky. V úterý5. října rada Zastupitelstva hl. m. Prahy ve funkciValné hromady Dopravního podniku schválila zá-měr odkoupení nové budovy v přednádražnímprostru železniční stanice Praha–Vysočany. O šestdní později představenstvo definitivně potvrdiloodkup budovy stavěné IPS.

DP–K Jaké varianty nového objektu byly nastole a podle čeho probíhal konečný výběr?

Nabízely se nám dvě cesty. Buď odkoupit vhod-ný objekt uvolněný v souvislosti s likvidací nebo re-strukturalizací některého z bývalých státních pod-niků nebo pořídit úplně novou budovu, ať už for-mou vlastní výstavby nebo z nabídky nových ne-movitostí na trhu.

Ze starších objektů byly prověřovány napříkladbudovy bývalých podniků zahraničního obchoduMerkurie v Holešovicích nebo Strojimport u stani-ce metra Želivského. Zkoumány byly i možnosti zís-kat některé z uvolněných administrativních budovprůmyslových podniků v Karlíně, Holešovicích čiStrašnicích. U všech těchto staveb se však ukazo-vala nutnost provedení celkových rekonstrukcí, kte-

ré zásadním způsobem navyšovaly pořizovací ná-klady.

Při úvahách o vlastní výstavbě byly navázánykontakty s Ředitelstvím silnic a dálnic, které počí-talo s výstavbou poměrně rozsáhlého komplexu bu-dov na Pankráci, kde vlastní řadu pozemků. Pro-blémem se však ukázalo zajištění financování. Z tétospolupráce však vzešla myšlenka vypsání veřejnéobchodní soutěže na koupi společného objektu,kde by byly dislokovány administrativní útvary obouspolečností. Do vypsané soutěže byly podány dvěnabídky, shodou okolností obě v lokalitě Vysočan.Soutěž jako taková sice musela být pro formálnínedostatky obou nabídek zrušena, nabídka poda-ná IPS se však pro Dopravní podnik ukázala zají-mavější zejména z pohledu ceny. Navíc se jednáo objekt, který bude dokončen začátkem příštíhoroku, takže naši tíživou situaci budeme moci vyře-šit v blízké budoucnosti. Proto byl celý záměr po-drobně rozpracován a předložen ke schválení před-stavenstvu a následně valné hromadě naší společ-nosti ke schválení. Na základě jejich kladných sta-novisek byla zahájena příprava vlastní koupě a zá-roveň probíhá upřesňování technických paramet-rů a dispozičního uspořádání celé budovy tak, abyco nejlépe odpovídala potřebám dislokovanýchútvarů.

DP–K Zaměstnance našeho podniku zcelajistě nejvíce zajímá, jaké útvary se budou do „Ro-

kytky“ stěho-vat a kdy do-jde k velkýmpřesunům?

H l a vn ímcílem je sou-středění do-sud rozptýle-ných praco-višť. V prvé řa-dě se jednáo obchodně–ekonomickéúseky ředitel-ství společ-nosti a o. z.Elektrické drá-hy, které jsoudosud dislo-kovány v Bu-benské. Z bu-dovy v Char-vátově ulici sedo novéhoobjektu pře-

stěhuje úsek ředitele a úsek technický o. z. Elekt-rické dráhy. Přemístěn sem bude samozřejmě i tech-nický úsek ředitelství a všechny útvary úseku ge-nerálního ředitele.

Vlastní stěhování by mělo začít koncem 1. čtvrt-letí příštího roku a dokončeno by mělo být nejdéledo června. V podstatě tímto dojde k tomu, že mimodepa, vozovny, garáže a ústřední dílny budou veš-keré ostatní útvary soustředěny jednak do Centrál-ního dispečinku v ulici Na Bojišti, kde je dislokovándopravní úsek ředitelství a také všech odštěpnýchzávodů, jednak do nové budovy, která bude takézapsána jako nové sídlo celé společnosti, ale i o. z.Elektrické dráhy.

DP–K Mnoho lidí se bude ptát, jak se projevínákup nové budovy na finančním hospodařenícelé akciové společnosti.

Převážná část prostředků potřebných k zapla-cení nové budovy bude získána prodejem uvolně-ných objektů. Zbývající díl je rozložen do splátek aždo roku 2003. To znamená, že jednotlivé splátky ne-dosahují ani výše nájemného, které je požadovánoze strany současného majitele objektu v Bubenskéulici. Lze rovněž předpokládat – s ohledem na to,že se jedná o zcela nový objekt – že provozní ná-klady budou přibližně v prvních 10 letech výrazněnižší než u objektů starších. Sečteno, podtrženo, ná-kup nové budovy bude v souhrnu představovat re-lativní úsporu.

Tomáš Jílek, Petr Malík

Foto: Petr Malík

č. 19 – přejezd s předností v jízdě tramvajena délku zábrzdné vzdálenosti senachází přejezd přes dráhu, na kterémje vyznačena dopravním značenímpřednost v jízdě tramvají

č. 20 – nezabezpečený přejezd *)na délku zábrzdné vzdálenosti senachází přejezd přes dráhu, který nenízabezpečen ani světelnými signály, anizdůrazněním přednosti

č. 21 – přejezd zabezpečený SSZ*)na délku zábrzdné vzdálenosti senachází přejezd přes dráhu,zabezpečený světelným signalizačnímzařízením

č. 22, 23 – stáhni sběrač a zvedni sběračnávěstidla označují úsek, ve kterémpřekážka na troleji nedovoluje jízdu sesběračem proudu v provozní poloze

*) Tato návěstidla se neumisťují na trolejové ve-dení, ale do země vedle tratě.

Posledními návěstidly, která můžete na tramva-jovém trolejovém vedení spatřit, je „pra-covní trolejový kontakt“ (obr. 24); označu-je místo, ve kterém zvláštním režimem jíz-dy dochází nebo nedochází k sepnutí elek-

trického obvodu k přestavení výhybky a „textová ná-věst“ (bez vyobrazení), užívaná jako dodatková ta-bulka tam, kde je nutno význam návěsti zpřesnit.

–zjs–

11•199910 DPkontakt

Možná jste během letošního léta zaregistrovali,že na stránkách Dopravního podniku v deníku Metrozačal vycházet seriál o evropských městech a jejichveřejné dopravě. Lidé chystající se strávit dovolenouv zahraničí tak měli možnost seznámit se nejen s his-torií, památkami a pozoruhodnostmi vybraných tu-risticky atraktivních míst starého kontinentu, ale ta-ké s tamní hromadnou dopravou. Šlo přitom veskrzeo informace praktické (tj. jak po městě cestovat, ko-lik stojí jízdné, kde je lze koupit apod.), pamatovánobylo ale také na dopravní fanoušky, takže nechybělyúdaje o celkové podobě dopravního systému ve měs-tě a o různých dopravních zajímavostech.

Údaje o veřejné dopravě v Evropě mohou býtovšem inspirativní i pro odbornou veřejnost. Samo-zřejmě, každá země a každé město se vyvíjí za spe-

cifických podmínek a mnohá pravidla jsou na jinámísta těžko přenosná, nikdy ale není na škodu se-známit se s tím, „jak to dělají jinde“. Navíc skutečněv mnohém se zásady dopravní politiky evropskýchměst shodují. Přijměte tedy nyní pozvání na malýexkurz křížem krážem po Evropě a její veřejné do-pravě. Možná vás ledacos zaujme.

Veřejná doprava v evropských městech je témanesmírně široké – lze o něm psát desítky článků a stá-le by ani zdaleka nebylo vyčerpáno. Je proto nutnése zaměřit pouze na jednu oblast a tu potom pro-zkoumat detailně. Oblastí našeho zájmu se staly ce-ny a druhy jízdného. Nejprve si tedy přiblížíme ev-ropskou MHD v několika číslech a srovnáních.

Jednoduché a celodenní jízdenkyZ pohledu českého (tj. obvykle nepříliš movité-

ho) turisty je vždy samozřejmě nejdůležitější přepo-čet na naší měnu. Může se tak ovšem stát, že v ze-mích jako je Norsko, Rakousko, Velká Británie či Ně-mecko tuzemský návštěvník nad cenami jednodu-chých jízdenek (což je buď jízdenka pro krátkodo-bou místní jízdu nebo hodinová přestupní jízdenka –každé město ji definuje odlišně) pouze zalapá po de-chu, neboť jejich ceny v přepočtu překračují částku50 Kč. Největším šokem je pak norská metropoleOslo, kde jedno svezení místní MHD přijde na 20norských korun, tedy na 88 Kč. Pro odbornou veřej-nost však tyto údaje nabývají významu až ve vztahuk údajům dalším, například k výši hrubého domácí-ho produktu nebo k průměrné mzdě v zemi. O prvnějmenované jsme se pokusili: srovnali jsme výši jízd-ného s HDP příslušného státu (v roce 1997) a vyšlanám zajímavá čísla. Ze všech hodnocených evrop-ských měst je relativně nejdražší jednoduchá jízdenkav londýnském metru (autobusy zde mají odlišné a lev-nější jízdné), velmi draze se rovněž cestuje po Buda-pešti a Bratislavě, levné není ani norské Oslo. Na-opak výrazně nejlépe se mají v Aténách, kde je jed-noduchá jízdenka relativně třikrát levnější než v jižzmiňovaném londýnském metru. Praha figuruje v na-šem srovnání někde uprostřed; je lehce dražší nežBerlín, o něco levnější Barcelony a zhruba stejně dra-há jako Vídeň. Jde pouze o výsledek přibližný, vzhle-dem k problémům s definicí „jednoduché jízdenky“jsme v případě naší metropole počítali s uměle vy-tvořenou cenou 10 Kč za jízdenku.

Ve srovnání ceny jednoduché jízdenky s hrubýmdomácím produktem země nám Praha elegantně za-padla do evropského průměru, v dalším provedenémsrovnání však výrazně vyčnívá. Jde o poměr ceny jed-noduché jízdenky k ceně jízdenky celodenní.Z výsledných čísel je patrné, že ve městech západníEvropy převládá zcela jednoznačný trend: získat co

nejvíce návštěvníků města (neboť právě jich se jed-noduché a celodenní jízdenky týkají především) prokoupi jízdenky celodenní. Toho lze docílit právě vel-mi výhodným poměrem cen jízdenek ve prospěchjízdenky celodenní. V Praze je spolu s Budapeští ten-to poměr nejméně příznivý ze všech hodnocenýchměst, celodenní jízdenka tu stojí více než sedmkráttolik co jízdenka jednoduchá. Protipólem těmto dvě-ma středoevropským metropolím je norské Oslo, kdese jednoduchá jízdenka vlastně již téměř nevyplatí –celodenní jízdenka přijde totiž na pouhý dvojnáso-bek ceny jízdenky jednoduché. Ale i v ostatních zá-padoevropských městech poměr cen jasně nahrávákoupi lístku na celodenní neomezené cestování;v Londýně, Vídni a Berlíně za něj zaplatíte trojnáso-bek ceny obyčejného jízdného, čtyřnásobek pakv Barceloně. Dokonce i Bratislava je v tomto směruzápadní Evropě blíže: zatímco jednoduchou jízden-ku zde pořídíte za 10 Sk, celodenní již za 55 Sk. Nadruhou stranu je však v některých městech platnosttěchto výhodných jednodenních jízdenek omezena(neplatí například na noční spoje). A mějme na pa-měti ještě jeden fakt: i když jsme konstatovali, že jevždy ošidné jednoduše přepočítávat zahraniční ce-ny na naše, opačný postup nám ukáže, že pražskácelodenní jízdenka stojí např. Londýňana méně nežjedna jízda první zónou šestizónového londýnskéhometra.

Týdenní jízdenky a cestování „na černo“Ve zbylých dvou srovnáních naše metropole už

opět obsadila solidní evropský průměr. První z nichbylo stejně jako předchozí věnováno návštěvníkůmměsta – porovnávali jsme ceny týdenní a jednodenníjízdenky. V Praze tento poměr činí 3,5 (týdenní jíz-denka stojí 250 Kč, jednodenní 70 Kč), podobně ja-ko v Oslu a Bratislavě. Nejvýhodnější poměr nabízíturistům Budapešť – týdenní lístek přijde na dvou

a půl násobek jednodenního, naopak v Londýně čiBerlíně si návštěvník města sáhne do kapsy nejhlou-běji a za týdenní jízdenku zaplatí asi pětinásobek ce-ny jízdenky jednodenní. O co jsou jízdenky v britskémetropoli dražší, o to jsou zde ovšem benevolentnějšík černým pasažérům. Zkoumání výše pokuty za jíz-du bez platné jízdenky a jejího poměru k ceně oby-čejného jízdného tvořilo naše závěrečné srovnánía z pětice vybraných měst vyšel Londýn jasně jakonejbenevolentnější k tomuto zvláštnímu způsobucestování. Vzhledem k tomu, že ve městě nad Temžíje jízdné v autobusech zhruba poloviční jízdnéhov metru, jsou i pokuty v obou dopravních prostřed-cích odlišné: 5 liber v autobusech a 10 liber v metru.Ve srovnání s cenou jednoduché jízdenky jde o část-ku velmi nízkou (pokuta činí pouze sedminásobekceny této jízdenky), v Londýně však asi vědí, co dě-lají. Znalci britských poměrů totiž říkají, že „na ostro-vech“ se tímto způsobem prakticky nepodvádí, a tojednoduše proto, že se to nedělá, že to není slušné.Na otázku, jak by to vypadalo v Praze, pokud by po-kuta za jízdu „na černo“ činila 70 Kč, nechť si každýodpoví sám. U nás se zatím vyplácí tvrdší linie, kdypokuta činí zhruba dvacetinásobek ceny obyčejné-ho jízdného. V evropském kontextu ovšem nejsme vý-jimkou, ještě razantněji bojují proti cestujícím–nepla-tičům v Oslu (pokuta zde přijde na 500 norských ko-run /asi 2 200 Kč/, což činí pětadvacetinásobek ce-ny jednoduché jízdenky) nebo v Aténách, kde si od-halené černé jízdy cení dokonce na čtyřicetinásobekceny obyčejné jízdenky.

Ceny a druhy jízdného v evropských metropolích

Automat na jízdenky ve stanici berlínského metra

Všechny druhy vídeňských jízdenek pěkně po-hromadě

Elektronická jízdní karta, která v norském Oslo brzynahradí klasické jízdenky

Zajímavé druhy jízdnéhoVedle výše uvedených cenových srovnání jsme

se rovněž snažili zaznamenat v systémech veřejnédopravy jednotlivých evropských měst některá zají-mavá či netradiční řešení, a to opět v oblasti jízdné-ho. Z velkého množství podnětů jsme nakonec vy-brali tři, které vám zde předkládáme.

Se zajímavým druhem jízdného přišli v Bratisla-vě. Jde o tzv. kombinované jízdenky, jejichž cíl je oči-vidný: získat pro cestování městskou hromadnou do-pravu především rodiny s menšími dětmi. Kombino-vaná jízdenka je vlastně jednoduchá společná jíz-denka pro více osob (dospělý + dítě, dospělý + 2 děti,2 dospělí + 2 děti, jsou ale i další kombinace, např.pro cestování s živým zvířetem apod.), která vyjdeo nějakou tu korunku levněji, než kdyby si každý kou-pil vlastní lístek. Například rodina s dvěma dětmi byzaplatila za 4 jednotlivé jízdenky celkem 30 Sk (2 za10 Sk a 2 za 5 Sk), jízdenka kombinovaná ji však při-jde o tři koruny levněji.

Velmi populární jsou v evropských městech jíz-denky kombinované s dalšími službami, které s do-pravou přímo nesouvisí. Mají je například v Oslu (tzv.OsloKortet), Kodani (Copenhagen Card) či Vídni(Wien–Karte). Tyto jízdenky umožňují volné cesto-vání městskou hromadnou dopravou – od jednohodo tří dnů, v případě Vídně pouze dni tři – a vedletoho poskytují svému majiteli množství atrakcí a ak-tivit s velkou slevou nebo zcela zdarma. S Oslo-Kortet máte například volný vstup do všech památ-kových objektů a muzeí po celé norské metropolia zdarma parkování na vyhrazených parkovištích.Copenhagen Card vás rovněž opravňuje k bezplat-ným vstupům do turisticky atraktivních objektů a po-skytuje slevy na půjčení auta, projížďky po kanálea dokonce slevy na některé atrakce v jižní části blíz-kého Švédska. Wien–Karte platí na rovné stovce míst,od paláců amuzeí až po kavárny a cukrárny, kde do-stanete slevy nebo dárky. Tato karta má dokonce svouvlastní internetovou stránku, kde je kompletní seznamvšech „zlevněných“ míst (je zde samozřejmě uvede-na výše poskytované slevy a další odkazy), a mátezde imožnost její on–line objednávky. A jaké jsou ce-ny? Za třídenní karty s výše uvedenými výhodami za-platíte v Oslu 250 norských korun (1100 Kč), v Ko-dani 320 dánských korun (1570 Kč) a ve Vídni 210 ši-linků (550 Kč).

Třetí z vybraných zajímavostí je noční jízdné. Zdáse, že běžnou evropskou praxí se stává speciální jízd-né na noční spoje, tj. spoje mezi půlnocí a pátou ho-dinou ranní. Zajištění dopravní obslužnosti městai v noci se v Evropě bere jako samozřejmost, ovšems poukazem na to, že jde o nadstandardní službu,za niž si je třeba připlatit. A nejde jen o několik osa-mocených měst, ale skutečně o trend – zvláštní tarifmají noční linky v Londýně, Oslu, Amsterdamu,Frankfurtu, Curychu, Paříži, Vídni, Varšavě, Bratisla-vě. Samotný tarif je město od města jiný. V Oslu sev nočních spojích platí dvojnásobek běžného jízd-ného a neplatí zde žádné časové jízdenky, v centruLondýna stojí jízda nočním autobusem rovněž dvoj-

násobek oproti jízdě ve dne a platí zde jen některéčasové jízdenky, noční Bratislavu si zpoza oken au-tobusu vychutnáte za dvojnásobek obyčejného jízd-ného – tj. za 20 Sk –, ovšem vlastnictví jakékoli ča-sové jízdenky (tedy i turistické) vám poskytne tentozážitek zdarma, ve Varšavě zase zaplatíte za nočníprojížďku městem trojnásobek ceny běžné denní jíz-denky. Toto téma by si ovšem zasloužilo mnohemhlubší rozbor a určitě samostatný článek.

Marek Šebeš

11•1999DPkontakt 11DPDP

Při naší návštěvě se také na tento problém stočiladiskuse. „Drogy jsou dnes celosvětovým problé-mem, ani my před ním nezavíráme oči. Pokudzjistíme žáka, který přináší omamné látky do ško-ly a ty distribuuje, tak bude vyloučen. I u nás má-me žáky, kteří se „zapletli“ s drogama a snaží-me se jim pomoci. Najdete tu žáky, kteří se poúspěšném léčení vrátili do školních lavic,“ vysvět-luje strategii boje proti novodobému zlu náš prů-vodce.

Na závěr naší návštěvy se ocitáme u třeťákův hodině českého jazyka. Místo literatury s nimi ho-voříme o problémech, které je tíží. Slyšíme nářky na

neschopenky, zavřenou školu krátce po začátku vy-učování a další standardní problémy, které už z na-šich hlav odvál čas, ale pro současné studenty jsoualfou a omegou. Ptáme se na indexy alias žákov-ské knížky, zřízené kvůli serióznímu informování ro-dičů o prospěchu jejich ratolestí.

Když se dostáváme k problémům drog, slyší-me jen: „Nevím o někom, kdo by tady něco pro-

dal nebo koupil. Je možné, že když víte na kohose obrátit, tak možná. Nijak veřejně však nic ne-koupíte.“

Střední technická škola hlavního města Prahyje rozhodně jednou z nejmodernějších, co se týkávybavení, ať již učeben nebo zařízení pro volný čas.Co se týká výuky, je tvrdá, ale snaží se být spraved-livá. Chce vědět, že každou kapitolu osnov uspo-kojivě zvládnete. Poctivě si přiznejme, několik let poopuštění školních lavic, zda jsme nikdy nic neošidi-li. Tato škola, když půjdete okolo, tak vás ničím ne-zaujme, ale snaží se naučit své žáky poctivému pří-stupu k problémům a dalším životním zkouškám.

Jsme na tento poctivý přístup všichni připrave-ni nebo jsme se naučili něco jiného?

Střední technickou školu v Radlické ulicinavštívil a snažil se popsat Petr Malík

Zvláštností je rozdílné hodnocení jednotlivýchmodulových zkoušek. Z klasické výuky jsme zvyklína pětistupňovou klasifikaci, ale ta při této novinceneplatí. „U těchto zkoušek můžete dostat pouzetři známky. Jedničku, pokud zkoušku splníte na80 procent, dvojku pokud máte alespoň 50 %správně a ve zbylých případech jsou žáci hod-noceni trojkou, která znamená neprospěl. Nakonci pololetí jsou tyto známky převedeny naklasickou pětistupňovou klasifikaci,“ informova-la nás ing. Jindřiška Mináriková, statutární zástup-kyně ředitele, jejíž učitelskou parketou je chemie.

Naše další otázka samozřejmě míří na oba na-še průvodce. Co je vedlo k tomu, aby zavedli tuto

novinku? „Naším cílem je vytvořit školu nestre-sující žáky. Všichni by měli hrát fair play. Termínyzkoušek jsou žákům oznámeny dopředu, stejnějako rozsah učiva, který se bude zkoušet. Pokudse někomu test nepovede, může si jej opravita původní známka je smazána.“

Je logické, že nikde v naší společnosti nejsouideální lidé, a tak i zde dochází ke kontroverzním si-tuacím, ale ty se snaží vedení řešit s citem a po-chopením. „Největší problémy dělá modulová vý-uka u nováčků. Pro ty je to přece jen velká změ-na oproti základní škole,“ objasňuje ing. Minári-ková.

V oborech, kde se učí podle klasické výuky, jetaké určen počet známek tak, aby mohl žák být hod-nocen na vysvědčení, ale je to přece jen volnějšínež u modulové výuky, jak jsme se dověděli od stu-dentů třetího ročníku „klasického“ oboru.

Způsob výuky na Střední technické školev Radlické ulici neklade velké nároky pouze na žá-ky, ale také na učitele. „Vytváříme učitelský sbor,který je ochoten na naše podmínky přistoupit.Učitelé jsou i pod kontrolou žáků, pokud bychomzjistili, že někdo z nich sráží sebevědomí našichstudentů, musíme se s ním rozloučit. Učitelé jsouve škole pro žáky a nikoliv naopak,“ vysvětlujejednu z nejdůležitějších částí strategie školy ředitelNovotný.

Co se týče navštívených učeben, jen jsme zali-tovali, že doba školní docházky je už dávno pryč.Od perfektních tělocvičen a školních hřišť až po mo-derně vybavené odborné učebny, ať již pro oděvni-ce, hoteliéry nebo nábytkáře. Z dílny posledně jme-novaného oboru také pochází již zmíněná ředitelna.

Pokud se absolventi školy prosadí v praxi, takto s českým průmyslem nemůže být tak černé jakov posledních měsících.

Černou můrou současného školství jsou drogy.

Omluva redakceČervencový DP–KONTAKT otiskl na stranách

14 a 16 vítěznou soutěžní práci Michala Maléhopod názvem „Jak poradit rodičům, aby jejich dětinebraly drogy?“ Tento materiál obsahoval ne-pravdivé informace, které nebyly redakcí předzveřejněním ověřeny. Za toto nedorozumění seStřední technické škole v Radlické ulici omlou-váme.

Dojedete-li do stanice metra linky B Nové Bu-tovice, necháte za sebou sídliště a vydáte se zpět.Čeká na vás většinou průmyslová zástavba, kterána první pohled k návštěvě neláká. Stojí za to pře-kousnout negativní dojem a vydat se přes rušnouRadlickou ulici do areálu, kde sídlí Střední technic-ká škola hlavního města Prahy.

Školní budova z posledního období reálnéhosocialismu, jakých známe z našich sídlišť dosta dost. Trochu nás překvapí vstup přes vrátnici zná-mou z národních podniků, ta nebývá u školních za-řízení zrovna samozřejmá. Za několik minut už se-díme v elegantní pracovně ředitele školy ing. Mila-na Novotného a dostáváme vysvětlení. „Škola za-čala vznikat jako Střední odborné učiliště stát-ního podniku Křižík, krátce před rokem 1989. Bo-hužel politické změny přišly pro tuto stavbu br-zy. Nebyla dokončena a záhy se dostal do pro-

blémů i podnik Křižík. Město Praha bylo jedinýmsubjektem, který byl ochoten poskytnout tolikpotřebné finanční prostředky na dostavbu. Roz-hodně to nebyla levná záležitost, jednalo se o 58miliónů korun.“

Hlavní zásluha na zachování areálu pražskýmškolám patří hlavnímu městu Praze, a proto se takév polovině roku 1993 stává se souhlasem Minister-stva školství, mládeže a tělovýchovy České repub-liky zřizovatelem Střední technické školy. V areálunení „průmyslovka“ sama, ale nacházejí se zde školypro zrakově postiženou mládež z celé republiky.

V současné době škola nabízí absolventům zá-kladních škol možnost dalšího studia v pěti obo-rech, Management obchodu a služeb, Elektronic-ké počítačové systémy, Nábytkářství, Oděvnictvía Hotelnictví a turismus.

Zájem o studium je poměrně veliký. „Největšízájem byl o obor Hotelnictví a turismus, kde ote-víráme jednu třídu pro 30 žáků. Mezi zájemci bylo39 dětí s vyznamenáním, a tak všichni vykoná-vali přijímací zkoušky. Ale i o ostatní obory je zá-jem, který až trojnásobně převyšuje naše mož-nosti,“ vysvětluje ředitel ing. Milan Novotný, duchov-ní otec mnoha změn na této škole.

Tou nejdiskutovanější je modulová výuka, v sou-časnosti používaná přibližně na deseti procentechtuzemských škol. Podle zkušeností pedagogů naškole v Radlické ulici drtivé většině tamních žákůvyhovuje a s normálním systémem by neměnili.„V současné době jsou formou modulové výukyvyučovány pouze dva obory, Elektronické počí-tačové systémy a Management obchodu a slu-žeb. Osnovy v těchto předmětech jsou naprostostejné jako při klasické výuce, ale učivo je roz-děleno do určitých částí, tzv. modulů. Po ukon-čení každé části následuje zkouška. Počet zkou-šek závisí na počtu vyučovaných hodin, toho kte-rého předmětu,“ vysvětluje základní rozdíly oprotiklasické výuce ředitel. Je samozřejmé, že každý žákmusí mít všechny moduly za pololetí splněné.

Vstupní brána spíše připomíná vstup do podniku mi-nulosti.

Oděvnice připravují další model, který bude prezen-tován při Dnu otevřených dveří.

Přestávka je časem k diskusi, ale i poslední přípravěna následující hodinu.

Ve cvičném baru, vybavení připravili budoucí nábytká-ři, se snaží získat potřebné vědomosti studenti oboruHotelnictví a turismus.

K rozumnému využití volného času slouží videosála svépomocí vybudovaná posilovna.

Nedaleko stanice Nové Butovice se nachází moderní školské zařízení

DPkontakt 11•199912

zakoupit za 55 korun. Koncem října oslavila 90 letod svého vzniku střešovická vozovna. Přátele his-torie zcela jistě potěší čtyřicetistránková brožura Vo-zovna Střešovice 1909 – 1999 autora Pavla Fojtíkaprodávaná za 60 Kč. Novinkou na předvánočním tr-hu bude první díl Pražského dopravního zeměpisu,tak jak vycházel více než dva roky v DP–KONTAK-Tu, jeho cena by se měla pohybovat okolo 65 ko-run.

Ještě více zájmu než tramvaje vyvolalo u ces-tující veřejnosti metro. Brožovaná kniha Pavla Fojtí-ka (Nejen) čtvrtstoletí pražského metra si získalamnoho příznivců. Poslední výtisky jsou k dostání za49 Kč. Děti jistě ocení skládanku puzzle s motivemnové soupravy pražského metra M1, která je k má-ní za 59 korun.

V souvislosti s otevřením stanice metra Hloubě-tín bylo vydáno i několik placených informačníchmateriálů, které patří k tradiční nabídce Středisekdopravních informací. Za 39 korun je dispoziciaktualizovaná mapa Prahy s linkovým vedením met-ra, tramvají a autobusů v měřítku 1:23 000. NovéSchéma sítě přijde na 9 korun a korunu více musítevydat při koupi aktualizované edice Nočních jízd-ních řádů tramvají a autobusů.

Informace o tom, jak se dostanete městskouhromadnou dopravou k významným pražským pa-mátkám vám poskytne za 15 korun skládačka Ví-tejte v Praze, vydaná nejen v českém, ale i němec-kém a anglickém jazyce. –bda–

Střediska dopravníchinformací nabízejízajímavé novinky

(Pokračování ze strany 6)

Stalo se již tradicí, že listopadový DP–KONTAKTpřináší nabídku rekreace v zimních měsících v zaří-zeních Dopravního podniku hl. m. akciové společ-nosti. Bohužel, nikoliv vinou redakce není seznamkompletní.

Rekreace pro dospěléOdštěpný závod Metro nabízí

Pension Nimrod u Mariánských LázníPension se nachází v oblasti Slavkovského le-

sa několik minut jízdy autem severně od Marián-ských Lázní, kde je ideální terén pro pěší, cyklo a ly-žařskou turistiku.

Pension nabízí vánoční pobyt od 21. do 27. pro-since 1999 (úterý až pondělí).

Poplatek za ubytování a stravování formou po-lopenze činní:

pro zaměstnance a rodinné příslušníky cizídospělá osoba 260,- Kč 350,- Kčděti do 10 let 200,- Kč 270,- KčŠtědrovečerní večeře 260,- Kč

za osobuMimosezónní pobyty jsou organizovány od 1. do

30. listopadu 1999 a od 8. ledna do 30. dubna 2000.Při obsazení 24 lůžek činí poplatek za ubytování a pl-nou penzi na týden pro dospělé, ale i pro děti do 10let 1350,- Kč. Pokud nebude zaplněna plná kapacitaplatí cena uvedená u vánočního pobytu.

U pobytů v termínech mimo výše uvedené, platíceny pro vánoční rekreaci.

Zájemci o rekreaci se mohou přihlásit kdy-koliv na ekonomicko zaměstnaneckém odděle-ní v budově A depa Kačerov, 1.patro, číslo dveří111, telefon 61 02 25 99.

Odštěpný závodElektrické dráhy nabízíRekreační středisko „Vesna“

Rekreační středisko je umístěno v Jizerskýchhorách 5 kilometrů od Jablonce nad Nisou, pod vr-cholem Černé Studnice v Nové Vsi nad Nisou. Přessvůj název funguje celoročně, tedy i v zimě. V místěje sjezdová dráha s osvětlením a dvěma lyžařskýmivleky i spousta běžeckých značených tratí, pro ne-lyžaře je k dispozici sáňkařská dráha a mnoho dal-ších příležitostí k vyžití jak v penzionu, tak v neda-lekém Jablonci nad Nisou či Liberci.

Penzion umožňuje ubytování ve třech úrovních,od naprosto komfortního (Vesna I – dvě jídelny, bar,TV, SAT, video) přes bungalovy (TV, lednička) postandardní (Vesna II – vinárna, stylová restaurace).Objekt pokoje soc.zařízení

stravování cenaVesna I 2, 3 a 4 lůžkové vlastní

polopenze 390,- Kč za osobu a denVesna II 2, 3, 4 a 5 lůžkové společné

plná penze 290,- Kč za osobu a denbungalov čtyřlůžkový vlastní

beze stravy*) 550,- Kč za bungalov*) při ubytování v bungalovu lze zajistit stravu za120,- Kč denně polopenzi nebo 140,- Kč denně pl-nou penzi

Děti do 10 let mají slevu 20 %!Zájemci se mohou hlásit ihned přímo v pen-

zionu Vesna, 468 27 Nová Ves nad Nisou 582, te-lefon 0428 312 328.

Odštěpný závod Autobusy nabízíRekreační středisko Lučanka

Penzion Lučanka se nachází v lesnaté krajiněJizerských hor nedaleko Jablonce nad Nisou blíz-ko známé rozhledny Bramberk. Nejbližší okolí umož-ňuje provozovat jak sjezdové lyžování (přibližně 200

metrů za chatou se nachází vlastní vlek o. z. Auto-busy), tak běh na lyžích (na hřebenech a v okolí jsouudržované tratě). Další možnost lyžování je na udr-žovaných sjezdovkách asi 5 km od chaty.

Kapacita střediska je 50 lůžek s možností přistý-lek. Pokoje jsou rozděleny na jedno čtyřlůžkovéapartmá a dvou až pěti lůžkové pokoje. Na poko-jích se nachází umyvadlo s teplou a studenou vo-dou, sprchy a WC jsou umístěny na patře.

Stravování je zajištěno formou plné penze i po-lopenze ve vlastní jídelně. V objektu se nachází sty-lová vinárna s krbem, kde lze trávit příjemné večery.

Doprava na toto středisko je individuální. Pří-jezd k chatě je možný pro osobní vozy i autobusyv každém ročním období. Parkování je umožněnopřímo u chaty.

Ceny za den v KčPlná penze Dospělí Děti do 10 letPokoj č. Zaměstnanci Cizí Zaměstnanci Cizí1 340,- 390,- 290,- 340,-2 až 10 320,- 360,- 270,- 310,-11 až 13 300,- 340,- 250,- 290,-Polopenze:1 300,- 350,- 260,- 310,-2 až 10 280,- 320,- 240,- 280,-11 až 13 260,- 300,- 220,- 260,-

V době od 11. března do 1. dubna jsou po-skytovány slevy ve výši 20 %!

Rekreační středisko je možno využít i k pobytuskupin:1. Mateřské školy 200,- Kč2. Školy v přírodě a lyžařské výcviky

pro základní školy 230,- Kč3. Školy v přírodě a lyžařské výcviky

pro střední školy a učňovská střediska,včetně pedagog. dozoru 250,- Kč

Ceník lyžařského vleku:jednotlivá jízda 5,- Kčpůldenní jízdenka 50,- Kčcelodenní jízdenka 80,- Kč

Bližší informace o rekreaci na Lučance sedovíte v o. z. Autobusy, Bubenská 1, Praha 7, 3.patro, číslo dveří 315, telefon 96 13 33 20–21, fax96 13 33 35.

Rekreace pro dětiOdštěpný závod Metro nabízí

Zimní dětské tábory v roce 2000 jsou pořádányv období jarních prázdnin, které jsou ve školách naúzemí Prahy 1 až 5 od 7. do 11. února 2000 a veškolách v Praze 6 až 10 od 14. do 18. února 2000.

Pro první prázdninový termín jsou připraveny tá-bory od 5. do 12. února, resp. od 6. do 13. února,pro druhý od 12. do 19. února 2000.

Zimní dětské tábory se uskuteční v následují-cích objektech:

Horská chata „SKI“ (Ztracenka)Sobotín – Klepáčov Hrubý Jeseník

Tábor je určen pro děti ve věku od 8 do 16 let,ubytovány budou ve 3 až 5 lůžkových pokojícha stravování je zajištěno přímo v objektu.

Lyžařské terény a vleky se nacházejí v okolí cha-ty a jsou vhodné pro středně pokročilé a pokročilélyžaře. Doprava je zajištěna autobusem.Chata Špičák Albrechtice v Jizerských horách

Tábor je určen pro děti ve věku od 9 do 16 leta ubytovány budou ve 3 až 5 lůžkových pokojích.

Lyžařské terény a vleky jsou přímo v místě a jsouvhodné především pro zdatné lyžaře. Doprava domísta tábora je zajištěna autobusem.

Hotel Daniela Jeseníky – Pusté ŽibřidoviceV této lokalitě bude pořádán pouze I. turnus od

6. do 13. února. Tábor je určen pro děti ve věku od 7do 11 let, ubytovány budou ve 3 až 4 lůžkových po-kojích a stravování je zajištěno přímo v objektu.

Lyžařský vlek je umístěn přímo v místě a terényjsou vhodné pro začátečníky. Doprava do místa jezajištěna autobusem.

Všeobecné podmínky: táborů se mohou účast-nit děti od 7 do 16 let (není-li uvedeno jinak), re-spektive od ukončení 1. třídy základní školy, doukončení povinné školní docházky.

Bližší informace vám podá paní Kiliánová,telefon 61 02 22 44.

Z podkladů jednotlivých odštěpných závodůsestavil Petr Malík

Možnosti vánoční a zimní rekreaceve střediscích Dopravního podniku

11•1999DPkontakt 13DPDP

Co zajímavého najdete na internetu

Vy se ptáte, my odpovídáme…

Po krátké přestávce přinášíme další otázky a od-povědi týkající se důchodové problematiky, která jevelmi pečlivě sledována.

Každého samozřejmě nejvíce zajímá, zvláště tyjimž se přiblížil důchodový věk a uvažují o předčas-ném starobním důchodu, nebo ti, kdo důchodové-ho věku již dosáhli a chtějí odejít na zasloužený od-počinek, zda požádat o důchod ještě v roce 1999nebo až v roce 2000.

V následujících příkladech si zcela jistě najdete od-pověď i na problém, který se bytostně dotýká vaší osoby.

Chtěl bych odejít k 1. lednu 2000 do starob-ního důchodu. Lze již důchod pro rok 2000 vy-počítat? Nebo je výhodnější odejít ještě v roce1999, třeba k 30. prosinci 1999 a nechat si vy-měřit důchod k 31. prosinci 1999?

Výhodnost – rozumím tedy výši vašeho důcho-du – je možné určit zcela přesně až po výpočtu obouvariant důchodu.

a. Přiznání starobního důchodu (předčasné-ho i řádného) ještě v roce 1999

Pro výpočet důchodů budou brány roční hrubévýdělky od roku 1986 až do 1998 – tedy 13 výdělko-vých roků – a redukce a koeficienty platné pro rok1999 , včetně 5% valorizace, která se vztahuje navšechny důchody přiznané do 31. prosinci 1999. Vý-dělek roku 1999 se do tohoto výpočtu nezahrnuje,pojištěná doba v roce 1999 ano. Do důchodu tedymůžete odejít nejpozději k 31. 12. 1999, to zname-ná, že toto datum je dnem přiznání důchodu (sa-mozřejmě i kdykoliv dříve). Například ukončíte pra-covní poměr k 30. prosinci 1999, a od 31. prosince1999 budete žádat o předčasný starobní důchod,nebo si požádáte o přiznání řádného starobního dů-chodu k 31. prosinci 1999 a od tohoto data, pokudse s organizací dohodnete na další pracovní čin-nosti, uzavřete pracovní poměr na dobu určitou, pří-padně lze uzavřít i dohodu o změně pracovní smlou-vy na dobu určitou a podobně. Nebo k 30. prosinci1999 ukončíte pracovní poměr.

Výpočtový základ, tzv. redukovaný příjem – bylpro rok 1999 stanoven takto:

Z osobního vyměřovacího základu (průměrnýhrubý měsíční výdělek za posledních 13 let) včetněkoeficientů je následující krácení – redukce:

– částka 6 100 Kč se započítává plně,– nad 6 100 Kč do 13 000 Kč pouze 30 %,– nad 13 000 Kč pouze 10%.Uvádím opět příklady redukce osobního vymě-

řovacího základu pro stanovení výpočtového zákla-du pro důchod:

a) z částky 9 000 Kč činí 6 970 Kč. Výpočet: 6100+ (9000 – 6100) x 30% = 6 970

b) z částky 12 000 Kč činí 7 870 Kč. Výpočet:6100 + (12000 – 6100) x 30% = 7 870

c) z částky 18 000 Kč činí 8 670 Kč. Výpočet:6100 + (13000 – 6100) x 30% + (18000 – 13000)x 10% = 8 670

d) z částky 30 000 Kč činí 9 870 Kč. Výpočet:6100 + (13000 – 6100) x 30% + (30000 – 13000)x 10% = 9 870

Tyto výpočty se samozřejmě vztahují na všech-ny druhy důchodů – starobní, invalidní, částečně in-validní, vdovské, vdovecké a sirotčí.

b. přiznání starobního důchodu (předčasné-ho i řádného) v roce 2000

Pro výpočet důchodů od 1. ledna do 31. pro-since 2000 budou brány roční hrubé výdělky od ro-ku 1986 až 1999, tedy 14 výdělkových roků a re-dukce a koeficienty platné pro rok 2000. Pokud te-dy například ukončíte pracovní poměr k 31. prosin-ci 1999 a kdykoliv později, bude důchod vyměřenjiž podle předpisů platných pro rok 2000.

Výpočtový základ, tzv. redukovaný příjem – bylpro rok 2000 stanoven takto:

Z osobního vyměřovacího základu (průměrnýhrubý měsíční výdělek za posledních 14 let) včetněkoeficientů je následující krácení – redukce:

– částka 6 300 Kč se započítává plně,– nad 6 300 Kč do 14 200 Kč pouze 30 %,– nad 14 200 Kč pouze 10%.

Důchodová problematika

Od železniční a autobusové dopravy – ústřed-ních to témat úvodních dvou dílů našeho seriálu –se dostáváme do oblasti, kde se většina z nás bu-de orientovat patrně nejlépe. Tématem tohoto a pří-štího bloudění světem internetu totiž bude měst-ská hromadná doprava. Dnes zatím zůstaneme zahranicemi naší republiky a podíváme se na virtuálnípodobu některých předních evropských dopravníchpodniků. V prosinci pak podnikneme exkurz po we-bových stránkách českých a slovenských DPa možná zavítáme i na některé neoficiální stránkyo městské hromadné dopravě.

Ačkoli internet jakožto celosvětová informačnísíť existuje jen několik let, zdá se, že v evropskýchdopravních podnicích o jeho významu rozhodně ne-pochybují a budoucnost tohoto směru informováníveřejnosti a sebeprezentace malují těmi nejrůžo-vějšími barvami. Soudit se tak dá z grafického i ob-sahové provedení webových stránek, které jsmeměli možnost navštívit – dopravní podniky v ZápadníEvropě je nepojímají jako nutné zlo a práci navíc(jak se s tím můžeme velmi často setkat u někte-rých institucí podobného charakteru v našich kon-činách), ale naopak jako výzvu k ještě lepší prezen-taci a k poskytování ještě kvalitnějších služeb. Mů-žete se tak setkat se stránkami, jež představují ne-jen bohatý zdroj informací, ale také svébytné díloestetické hodnoty.

Za jedny z nejoriginálnějších stránek využívají-cích množství grafických triků a multimediálních prv-ků lze považovat stránky barcelonského dopravní-ho podniku na adrese www.tmb.net. Vězte, že barce-lonští si s nimi skutečně vyhrávají, ještě před půl ro-kem měly stránky zcela jinou (a možná ještě nápa-ditější) podobu. Ta dnešní zatím není definitivní, ně-které sekce se teprve dodělávají a nejsou k nahléd-nutí, ale pokud bude vše vyvedeno v duchu úvodníznělky, máme se na co těšit. Vysoce kvalitními strán-kami, vzhledově zatím vůbec nejpřitažlivějšími z ná-mi navštívených, se prezentuje Ženeva – najdete jena adrese www.tpg.ch. Není zde tolik „hejblátek“jako v případě Barcelony, v kombinaci elegantního

oranžového pozadí s modrými titulky však vše pů-sobí neskutečně jednoduše a kompaktně a je takideálním předpokladem pro dokonalou orientaci.A že tu mají ledacos, od kompletní dokumentacevozového parku až po jízdní řády veškerých linek,je v evropských poměrech samozřejmostí. Trojlís-tek graficky nejpovedenějších internetových strá-nek doplňuje vídeňský dopravní podnik –www.wiennet.at. Tamní grafici pojali jednotlivá od-větví činnosti podniku jako planety na oběžné drá-ze – najedete-li na ně myší, rozsvítí se, kliknete–li,vydávají zvuky. Mezi nimi je umístěno i jakési těleso(družice?, lunochod?), jež v sobě skrývá informacena téma roku 2000 a zabezpečení dopravního pod-niku ve Vídni. Vskutku nápadité!

Další námi vybraný trojlístek evropských do-pravních podniků nepřináší tolik vizuálních překva-pení, zato dominuje počtem poskytovaných infor-mací. Jde o tři západoevropská velkoměsta Paříž,Londýn a Berlín. Pařížský RATP naleznete nawww.ratp.fr. Jde o velmi kvalitní a dobře promyšle-né stránky: v horní polovině obrazovky jsou umís-těny hlavní odkazy – informace pro cestující (tj. jíz-denky, vyhledávání cesty a spoje, mapa sítě, mapaulicí apod.), RATP dnes, budoucnost RATP, ekolo-gie, kultura a život ve městě – v dolní polovině paknovinky, např. informace o Meteoru, supermodernílince 14 pařížského metra. Podobně rozčleněnya možná ještě lépe strukturovány (více informací nahlavní stránce při stejné přehlednosti) jsou i stránkyberlínské www.bvg.de resp. londýnskéwww.londontransport.co.uk (zde mají – stejně jakove Vídni – speciální stránku věnovanou problemati-ce roku 2000).

Na závěr jednu kuriozitu. Netradiční krok smě-rem k co nejširšímu spektru zákazníků učinilstockholmský dopravní podnik na své adresewww.sl.se. Velmi podrobné a pěkné webové strán-ky totiž připravil v deseti jazykových verzích – ovlá-dáte-li z cizích řečí třeba jen turečtinu či srbo-chorvatštinu, nebude zde mít nejmenší problém!

–mš–

Uvádím opět příklady redukce osobního vymě-řovacího základu pro stanovení výpočtového zákla-du pro důchod:

a) z částky 9 000 Kč činí 7 110 Kč. Výpočet: 6300+ (9000 – 6300) x 30% = 7110

b) z částky 12 000 Kč činí 8 010 Kč. Výpočet:6300 + (12000 – 6300) x 30% = 8010

c) z částky 18 000 Kč činí 9 050 Kč. Výpočet:6300 + (14200 – 6300) x 30% + (18000 – 14200)x 10% = 9050

d) z částky 30 000 Kč činí 10 250 Kč. Výpočet:6300 + (14200 – 6300) x 30% + (30000 – 14200)x 10% =10250

Tyto výpočty se samozřejmě vztahují na všech-ny druhy důchodů – starobní, invalidní, částečně in-validní, vdovské, vdovecké a sirotčí.

Z výše uvedeného vyplývá, že výpočtový základpro rok 2000 je vyšší než v roce 1999, koeficientypro rok 2000 jsou vyšší než v roce 1999, ale ve vý-počtech důchodů od 1. ledna 2000 není 5% valori-zace, která platí pro důchody vyměřené v roce 1999.Při výpočtech důchodů u našich zaměstnanců, kteříse na mne obrátili se žádostí o výpočet obou vari-ant důchodu jsem zjistila téměř ve všech případech,že výpočet důchodu pro rok 2000 je příznivější. Slův-ko téměř však znamená, že toto nemusí být přízni-vější u všech žadatelů. Pokud uvažujete o odchodudo důchodu a chcete znát jeho výši, můžete se namne po předchozí domluvě obrátit. K výpočtu po-třebujete hrubé roční výdělky od roku 1986 do roku1998 (včetně vyloučených dob) + hrubý výdělek le-den až září, případně až říjen roku 1999 (včetně vy-loučených dob) a samozřejmě je třeba znát vaši cel-kovou dobu pojištění od skončení povinné školní

docházky (tedy před 18 rokem věku) do data žá-dosti a důchod.

Pro úplnost ještě uvádím, že výši všeobecnéhovyměřovacího základu a výši přepočítacího koefi-cientu pro výpočty důchodů v roce 2000 najdeteve Sbírce zákonů, částka 77 – Nařízení vlády č.228/1999 Sb. ze dne 29. 9. 1999, účinnost od 1. 1. 2000.

Chcete-li znát odpovědi na některé dalšíotázky o důchodech, obraťte se písemně nebotelefonicky na zaměstnanecký odbor Dopravní-ho podniku hl. m. Prahy, a. s. – ředitelství. Adre-sa je Bubenská 1, 170 26 Praha 7, 96 19 33 61

Helena Bajerová,zaměstnanecký odbor ředitelství

Knihovnu čeká velká reorganizace zaměřenák využití a uplatnění progresivních trendů v oblastimediálních technik ve prospěch služeb uživatelům.

V důsledku toho proběhla revize knižního a pe-riodického fondu knihovny. Došlo jednak k vyřazeníněkterých knižních a periodických jednotek (budounabídnuty zaměstnancům našeho podniku poschválení likvidační komisí). Ústřední technická kni-hovna (ÚTK) bude včas informovat o podrobnos-tech a také k přebudování prostor, takže v součas-né době může knihovna fungovat i jako studovna.Je zde třeba dotáhnout ještě mnoho změn, alevzhledem k dočasnosti sídla ÚTK v Bubenské, bu-dou tyto změny realizovány až na novém působišti.Zaměstnance podniku budeme prostřednictvím DP–KONTAKTu a pomocí jiných informačních kanálů se-znamovat s jednotlivými kroky reorganizace a sou-časně očekáváme aktivní spolupráci tak, aby kni-hovna mohla co nejlépe sloužit svým uživatelům.

Jakékoliv informace získáte na telefonním čísle96 19 23 05. –Stg–

Ústřední technickáknihovna DP informuje

Pražský dopravní zeměpis II

DPkontakt 11•199914

7. částHorní Měcholupy

Horní Měcholupy (původ jména jsme uvedliv červencovém DP–KONTAKTu) se dříve nazývalyMalé Měcholupy a doložena je i podoba Měcho-lupce. První písemnázpráva o této vesnicipochází z roku 1353.Z dalších dvou staletímáme jen málo zpráva ani držitelé zdejšíchstatků nepatří mezivýznamné rody. Nej-známějším držitelemčásti vsi byl Janz Kunvaldu, podko-moří Království české-ho. Od 16. století bylaves na dlouhou doburozdělena na dvě čás-ti – jedna patřila kestatku v nedalekýchPetrovicích, druhá ná-ležela k lichtenštejn-skému panství v Uhříněvsi. Když byla v roce 1849vytvořena obec Horní Měcholupy, bydlelo v ní pou-ze devět desítek obyvatel. Proto byla připojenak sousedním Petrovicím (zůstala však zachovánajako tzv. katastrální obec, což byl tehdejší pojempro nynější katastrální území). Na přelomu 19. a 20.století žilo v Horních Měcholupech ve 27 domech213 obyvatel. Okresní hejtmanství pro Horní Mě-cholupy tehdy sídlilo na Žižkově, okresní soud v Ří-čanech, pošta v Hostivaři (od roku 1872) a faru mě-li Hornoměcholupští až v téměř 6 kilometrů vzdá-lených Čestlicích. Brzy po vyhlášení českosloven-ské samostatnosti, v roce 1920, se Horní Měcho-lupy osamostatnily a vytvořily samostatnou poli-tickou obec. V roce 1936 proběhla malá úpravahranic s Petrovicemi, v roce 1951 s Prahou. V ro-ce 1968 se staly Horní Měcholupy součástí hlav-ního města (ale zachovaly si vlastní místní národ-ní výbor) a jejich území bylo vybráno k rozsáhlébytové výstavbě a v roce 1978 byla zahájena stav-ba sídliště Horní Měcholupy – Petrovice s 6759byty. Sídliště obklopilo starou zástavbu a zasáhlo(jak už název napovídá) částečně i na území Petro-vic. V průběhu doby tak došlo prakticky k urba-nistickému splynutí obou bývalých obcí, i když siponechaly svoji vzájemnou samostatnost. Částpůvodní obce byla zbořena. V důsledku výstavbysídliště proto v osmdesátých letech velmi prudcevzrostl počet hornoměcholupských obyvatel. Jest-liže v roce 1980 žilo na území Horních Měcholup799 obyvatel, v roce 1991 to bylo už 10 124. Vý-stavba nových domů a komunikací si vynutila ně-které menší změny hranic katastrálního území. Nej-dříve byla v roce 1976 odloučena severozápadníčást zdejšího území ve prospěch katastru Hosti-vaře, na kterém vzniklo dnešní sídliště Hornomě-cholupská. Od 1. ledna 1988 byla naopak připoje-na část hostivařského katastru (přes 26 hektarů)a současně upraveny katastrální i správní hranice

s Petrovicemi. V roce 1990, po přijetí nového záko-na o hlavním městě Praze, se Horní Měcholupy stalyjednou z městských částí Prahy (městské části za-čaly formálně fungovat v den komunálních voleb, tj.24. listopadu 1990. Jen za nedlouho, při dalších ko-

munálních volbách bylos účinností od 18. listopa-du 1994 k městské částiHorní Měcholupy připoje-no celé katastrální územíHostivaře, náležející do tédoby k městské částiPraha 10 a takto zvětše-ná městská část bylapřejmenována na Prahu15. Současně převzalaněkteré kompetence i proněkteré sousední měst-ské části a stala se takzákladem pro budoucí(ale dodnes nevytvořený)nový městský obvod.

Na počátku 20. stole-tí byla naprostá většina

hornoměcholupského katastru předurčena k země-dělství. Teprve v roce 1938 vznikl v obci malý zá-vod na výrobu celuloidového zboží. Stával u dnešníželezniční zastávky. V roce 1975 zahájila v HorníchMěcholupech činnost nová pražská plynárna (v tédobě nesl zdejší závod název Výroba plynu Praha)a dominantou severní části katastru se na dlouháléta stal obrovský plynojem o objemu 300 tisíc m3.Dočasnými podniky stavebního průmyslu se na vý-chodním okraji Hor-ních Měcholup stalyareály Armabetonu aPozemních staveb Zlín.

Horní Měcholupyležely sice stranouhlavních silnic, ale načernokosteleckou sil-nici to nebyl ani kilo-metr. Největší význampak měla silnice doHostivaře (odpovídádnešní ulici Locho-tínské, Frankelověa západní části Hornoměcholupské. Jižním směremmístní silnice pokračovala do Petrovic (Boleveckáa v Petrovicích Edisonova), ze kterých mělo významspojení do Uhříněvsi. Prvním dopravním prostřed-kem se zde stal vlak. Projížděl hornoměcholupskýmúzemím sice od roku 1871, ale nejbližší nádraží by-lo ve 2,5 kilometru vzdálené Hostivaři. teprve od 1.června 1926 byla v Horních Měcholupech zřízenavlastní zastávka. Přesto, že na tehdejší dobu byloželezniční spojení s hlavním městem kvalitní, brzyzačala hrát svoji roli v hornoměcholupském životětaké doprava autobusová. O linkách jezdících počernokostelecké silnici jsme se již zmínili v částio Dolních Měcholupech. Veřejná autobusová dopra-va se obci začala přibližovat také ve směru od Hosti-vaře. od 14. září 1930 dojížděla na hostivařské Hu-

sovo náměstí (dnešní Hostivařské) linka Elektric-kých podniků A, (pozdější 101), prodloužená o rokpozději až k hostivařskému nádraží. Přímo do Hor-ních Měcholup přijela autobusová linka v roce1931 a provozoval ji velkopopovický podnikatelVodenka. Jeho autobusy jezdily z Velkých Popo-vic přes Horní Měcholupy na vinohradské náměs-tí krále Jiřího (nynější nám. Jiřího z Poděbrad). Od30. května 1933 však zahájily dopravu na podob-né lince č. 1019 ČSD s konečnou stanicí u Wilso-nova nádraží, ale hned v závěru roku dopravu opětzajišťoval Vodenka. Od roku 1934 opět jezdila lin-ka ČSD. Uvedená linka ztratila pro Horní Měcho-lupy v každém případě význam 4. května 1942, kdybyla zkrácena do trasy Říčany – Stránčice. Dalšíautobusová linka, provozovaná ČSAD, se v Hor-ních Měcholupech objevila až od 27. září 1964(01123) a zajistila spojení s hostivařskou průmys-lovou oblastí na straně jedné a s Petrovicemi,Pitkovicemi a Čestlicemi na straně druhé. Základnídopravní obsluhu převzal brzy po připojení ku Pra-ze Dopravní podnik hlavního města Prahy. Dne 30.září 1968 zahájil provoz na nové autobusové linceč. 154 Spořilov – Chodov – Háje – Petrovice – HorníMěcholupy – Hostivař, nám. J. Marata a od roku1973 přibyla i linka č. 187 Chodov – Hostivař, Auto-renova. V té době se přes Horní Měcholupy ještějezdilo po původních komunikacích. Po zahájeníprovozu na prvním úseku linky C metra, začala lin-ka 154 dojíždět až ke stanici Budějovická. V po-zdějších letech se v Horních Měcholupech obje-vily i další linky (204, 220, 136, 181, 505, 271, 183,111 a 506. V závislosti na výstavbě sídliště Horní

Měcholupy – Petroviceopouštěly autobusy pů-vodní cesty a byly pře-vedeny na nové komu-nikace. V roce 1984 sepřestalo jezdit Locho-tínskou (uvádíme dneš-ní názvy) a byl zahájenprovoz v severní částiMilánské (přes zastávkusídliště Horní Měcholu-py) a v nové částiHornoměcholupské se-verozápadně od obce.

V roce 1986 autobusy opustily Boleveckou a bylypřevedeny na jihovýchodní úsek Hornoměcho-lupské a dočasně i do ulic Na Křečku a Ho-loubkovské, ze které se v roce 1990 přestěhovalyna zbývající úsek Hornoměcholupské kolem že-lezniční zastávky. Od roku 1995 jezdí autobusy ta-ké ulicí K Měcholupům novým nadjezdem přes že-lezniční trať do Dolních Měcholup. Pro úplnost ješ-tě dodejme, že od roku 1977 zajíždějí autobusytaké na severní okraj hornoměcholupského katast-ru k Plynárně Měcholupy. Pro obsluhu vlastní bý-valé obce však tamní linka (101) fakticky nemá vý-znam. Připomeňme také, že se několikrát vážněuvažovalo o obsluze hornoměcholupských sídlišťtramvajemi. Zatím však zůstalo jen u předběžnýchstudií. –pf–, fp–

Čas plyne až neuvěřitelně rychle. Historií (až ne-čekaně vzdálenou) se stávají najednou událostiz provozu pražské dopravy, které pro nás byly mno-ho let naprostou samozřejmostí. Náš nový seriál jevlastně také jakýmsi okénkem do historie – ovšemdo té nedávné. Budeme si čas od času připomínatmísta a události z doby vlastně docela nedávné, toco většina z nás ještě dobře pamatuje. A přitom jeto vlastně už tak dávno…

Pamatujete si ještě na zlíchovský provizornímost?

Je duben 1987. Za nedlouho zbudou po pro-slulém zlíchovském provizorním mostě s kolejovousplítkou jen podobné fotografie… Most, jehož his-torie se 14. dubna 1987 uzavřela, sloužil tramvajími automobilové dopravě (a také autobusům) od 26.ledna 1970. Byl postaven původně jako krátkodo-

bé provizorium, proto měla provozu stačit jedno-duchá ocelová příhradová konstrukce s úzkoumostovkou a kolejovou splítkou. Provoz byl řízensvětelnou signalizací. Místo přibližně dvou let, bě-hem kterých měl být postaven nový most, se naněm velmi živý provoz odehrával 17 let. Důvod vý-stavby provizorního mostu byl prostý – havarijní stavpředchozího dvoukolejného mostu, který byl posta-ven asi v polovině 20. let místo původního úrovňo-vého železničního přejezdu, jež byl dlouho překáž-kou prodloužení tramvajové tratě do Hlubočep.Tramvajový provoz na původním mostě začal 20.července 1927 a doprava byla zastavena 28. ledna1969. Provoz přes zlíchovský most (mosty) se v le-tech 1967 – 1973 neobešel bez dalších organizač-ních opatření. Nějaký čas tudy nemohly napříkladjezdit spřažené soupravy 2xT3, a proto odsudv denním provozu musela na čas zmizet i zdejší teh-dy tradiční linka č. 5.

Dnešní (v pořadí tedy třetí) most byl uveden doprovozu 1. září 1988 a byl postaven v jiné ose, uhlu

i niveletě o 25 – 35 metrů severněji. Na hlubo-čepském předmostí musela být vozovka vyzdviže-na až o tři metry proti původnímu stavu a výstavbanájezdu na nový most vedla i ke zrušení tramvajovésmyčky u Lihovaru. –pf–

Pamatujete si?

HORNÍMĚCHOLUPY

Foto: Jan Šurovský

11•1999DPkontakt 15DPDP

VODOROVNĚ: A. Výzva; český literát; africká anti-lopa; chemický prvek. – B. 1. díl tajenky; východočes-ký vrch. – C. Malajská dýka; ambaláž; pravěká sekyra;pán (z malajštiny); házet. – D. Adéla (domácky); epopej;panečku; tenisový dvorec; druh pryskyřice; SPZ Bruntá-lu. – E. SPZ Rakovníka; herecká hvězda; německý filo-zof; tíha; dílčí údaje; slovenská předložka. – F. Milenec;mořský záliv; druh hvězdy; vada čoček; Sarmat. – G.Nedokonalost; krátký kabát; ranní vláha; ženské jmé-no; velmi nápadné. – H. Papoušek; přežvýkavec; útvardruhohor; část nohy; karetní trumf; citoslovce vrčení. –I. Předložka; léčivá bylina; Verdiho opera; římský císař;druh slitiny; takhle. – J. Manilské konopí; schopná orby;heslo; zaúpění; žena Chaplina. – K. Planeta; 2. díl ta-jenky. – L. Žactvo třídy; hnůj; dvakrát snížený tón; vo-jenská prodejna.

SVISLE: 1. Výprava cestující pouští. – 2. Český lite-rát; čápovitý pták. – 3. Pražský podnik; soubor; Twai-novo jméno. – 4. Cestovní doklad; evropská sopka; za-kalení. – 5. Název písmene; duchovní; klerika. – 6. Muž-ské jméno; část Prahy 6; opoziční strana. – 7. Druh anti-lopy; druh psa (slangově); čistidlo motorů. – 8. Délka(básnicky); druh lamy; jiným směrem. – 9. Iniciály skla-datele Janáčka; parková květina; červená; značka erbia.– 10. Vojenský odvod; Ibsenovo drama; 1015 (římsky).– 11. Bojiště; žahavý hmyz; hudební značka. – 12. Zá-mezí; druh nápoje; ženské jméno. – 13. SPZ Levic; gra-fit; roční období; maďarsky „a“. – 14. Druh výšivky; řím-ský mravokárce; SPZ Semil. – 15. Zvykové právo; Do-nalda (domácky); mytologický krasavec. – 16. Potomek;

Tajenka z čísla 10: Poctivost jest velebena, ale mrzne a často i zmrzne. (J. John)

bezhrbý velbloud; forma genu. – 17. Rajská jablíčka; bůh Germánů; 0,01 hektaru (slovensky). – 18. Pal-ma betelová; ostrý přízvuk; číslovka. – 19. Krokova dcera; mzda; dámský klobouček. – 20. Packat; velkénádoby. – 21. Tělovýchovná cvičitelka.

Pomůcka: alela, alit, és. PaedDr. Josef Šach

PÍSMENNÁ KŘÍŽOVKA S TAJENKOUPÍSMENNÁ KŘÍŽOVKA S TAJENKOU

Napsali o nás

Pokud chceme poskytovat co nejlepší služby,musíme vědět, kolik cestujících s námi jezdí a při-bližně v jakých časech. Z tohoto důvodu se pořá-dají pravidelné rozsáhlé přepravní průzkumy. V rámciharmonogramu průzkumové činnosti na letošní rokprovede Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová spo-lečnost ve spolupráci s ROPIDem (Regionální or-ganizátor pražské integrované dopravy) ve čtvrtek25. listopadu 1999 v době od 5.30 do 18.30 hodinpřepravní průzkum v celé tramvajové síti. Termínprůzkumu byl stanoven s ohledem na zprovozněnístanice metra Hloubětín a zejména na prováděnouvýlukovou a rekonstrukční činnost tramvajových tratítak, aby výsledky nebyly touto činností ovlivněny.Přepravní průzkumy se provádějí v povrchové měst-ské hromadné dopravě zpravidla ve 2 až 3 letýchcyklech (u metra zejména po otevření nových úse-ků tratí). Na základě výsledků obdobného průzku-mu tramvajové sítě, který byl proveden 9. dubna1997 byly provedeny některé změny linkového ve-dení a intervalů linek k 9. listopadu 1998, následněpak úpravy linek č.12 a 19 v dubnu letošního rokua od 18. října linek 8 a 19 v souvislosti s otevřenímstanice metra Hloubětín. Tento připravovaný prů-zkum bude sloužit k ověření výše uvedených změna k zjištění přepravních požadavků tramvajové síti.

Přípravu přepravního průzkumu zajišťuje do-pravní úsek ředitelství ve spolupráci s ROPIDem. Pří-prava je organizačně a hlavně personálně značněnáročná. Předpokládá se účast přibližně 850 pra-covníků. Proto se ho zúčastní pracovníci všech útva-rů ředitelství, odštěpného závodu ED, ROPIDu a žáciSPŠ, SOU a U, a. s. zřízené Dopravním podnikem.Při průzkumu bude použita již osvědčená metodazápisu časů a počtu cestujících po odjezdu z jed-notlivých zastávek do předem připravených formu-lářů , které je nutno rozepsat na dvě směny pro 291„tůráků“, 87 ranních „šejdrů“ a 87 odpoledních„šejdrů“. Tyto formuláře se rozdají jednotlivým účast-níkům, jednak osobně předem nebo přímo v denprůzkumu na určených místech. Sleduje se obsa-zenost pouze prvních vozů. Obsazenost druhých vo-zů se stanoví při vyhodnocení pomocí koeficientů,které byly zjištěny a použity pro jednotlivé linky nazákladě sledované obsazenosti v rozhodujících pro-filech dané linky.

Pro informaci uvádím, že vyhodnocením zís-káme údaje o přepravní poptávce ve vztahu k pře-pravní nabídce, jak pro jednotlivé linky, tak i proskupinu linek ve zvoleném úseku, včetně průměr-ného obsazení vozů, procentní využití linek, po-čet přepravených cestujících mezi jednotlivými za-stávkami, rozbor rychlosti linek a dále porovnánískutečného průběhu provozu s plánem tj. jízdnímřádem, včetně sledování pravidelnosti jednotli-vých spojů, pořadí a linek s možností časovéhočlenění.

Vyhodnocení přepravního průzkumu provedou

tam byli v nájmu,“ uvedl generální ředitel Doprav-ního podniku Milan Houfek. Také primátorův ná-městek pro dopravu Martin Hejl koupi nové bu-dovy schvaluje: „Podnik sídlo potřebuje a není totak, že by nevěděl co roupama, že když chce zvy-šovat jízdné, tak si pořídí budovu. Je to tlak okol-ností, které trvají od počátku devadesátých let,“řekl Hejl…

Blesk (18. 10. 1999)Do Hloubětína už jede metro

První cestující vystoupili včera z projíždějící sou-pravy na nově otevřené stanici metra Hloubětín jižpo čtvrt na tři, ještě ve chvíli, kdy na nástupišti poslavnostním přestřižení pásky postával primátor JanKasl, ministr dopravy Antonín Peltrám a zástupciDopravního podniku, Metrostavu a dalších dodava-telských firem. Trať B měří 25,704 km, jízdní dobaz konečné na konečnou je 41 minut a díky umístěníkoncových stanic u dálnice D5 na Zličíně a D11a R10 spolu s parkovišti P+R jako jediná trasa met-ra respektuje ideu účinného omezování individuál-ní automobilové dopravy. Dalšího slavného otevírá-ní nových stanic metra se, pokud finance dovolí,dočkáme v novém tisíciletí. Prodlouženo má být„céčko“ do Ládví a Letňan a začít stavět by se mě-la i zbrusu nová trasa D. „Doufám, že to pan ministrPeltrám vyřídí na vládě,“ řekl Jan Kasl.

Vybral ing. Jan Urban

Večerka (1. 10. 1999)Předními dveřmi

Předními dveřmi mohou od dnešního rána ces-tující nastupovat do všech autobusů MHD. Po dlou-hých dvaceti letech, kdy byly první dveře pro ná-stup tabu, tak Dopravní podnik připravil jistézkulturnění cestování. „Jen prosíme lidi, aby se ponástupu nezdržovali v prostoru pro řidiče, protožemu tak brání ve výhledu,“ svěřila se Večerce tiskovámluvčí Zuzana Knoblochová.

MF Dnes (9. 10. 1999)Dopravní podnik kupuje novou budovuAdministrativní pracovníci Dopravního podni-

ku se budou počátkem příštího roku stěhovat donové budovy ve Vysočanech, přímo naproti rad-nici deváté městské části. Do budovy, za kterouDopravní podnik zaplatí tři sta osmdesát milionůkorun, se mají stěhovat pracovníci podniku, kteřídoposud sídlili ve třech různých budovách v me-tropoli. Do budovy ve Vysočanech bude Doprav-ní podnik sestěhovávat pracovníky z budov v Bu-benské, Drahobejlově a Charvátově ulici. Doprav-ce chce domy v Drahobejlově a Charvátově uliciprodat a získat za ně přibližně dvě stě milionů ko-run. „Objekt v Bubenské ulici musíme vyklidit,protože město počátkem devadesátých let pro-hrálo soudní spor o tuto budovu se státem a vlá-da ji prodala České spořitelně. Od té doby jsme

pracovníci oddělení přepravních průzkumů doprav-ního úseku ředitelství. Výsledky budou vydány for-mou sborníku a na disketách.

V této souvislosti bychom chtěli požádat řidičetramvají o vytvoření vhodných podmínek pracovní-kům provádějící průzkum (umožnění pobytu ve vo-ze na konečných zastávkách, použití sociálního za-řízení a podobně). Dále chci předem poděkovatvšem pracovníkům za spolupráci při zajišťování to-hoto průzkumu.

Za dopravní úsek ředitelství ing. Zdeněk Mikula

Přepravní průzkum tramvajové sítě jepřipravován na závěr listopadu

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

K

L

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

DP-KONTAKT List pracovníků Dopravního podniku hlavního města Prahy, akciové společnosti Sídlo redakce: Praha 9, Drahobejlova 48, č. dveří 406, telefon: 96 19 20 25,e-mail: malikp@dp-praha.cz Redakční rada: Ing. Zdeněk Došek (předseda), Ing. Jiří Cimrhakl, Ing. Jan Urban, Ing. Marie Lásková, Ing. Viktor Baier, Zdeněk Ježek a Ing. JiříHorký Šéfredaktor: Ing. Petr Malík Grafická úprava: Hynek Pech Výroba: SOFIPRIN Praha MK ČR 8307, ISSN: 1212-6349 Uzávěrka tohoto čísla: 28. října 1999

SPOLEČENSKÁKRONIKA

V listopadu 1999 oslavují 60. narozeniny:Stanislav Balonek – A, garáž Klíčov (25),Jaroslav Hukal – ED, prov. opravna tramvají (31),Ladislav Kubák – A, garáž Kačerov (31),Josef Kvapil – M, dopravní úsek (24),Jiří Váňa – A, garáž Klíčov (20),Zdeněk Zákostelecký – A, dopravní úsek (24),Zdeněk Zelenka – ED, provozovna Strašnice (33),Jiří Žďárský – M, služba staveb a tratí (15),František Žilák – A, garáž Kačerov (26).

V listopadu 1999 oslavují 50. narozeniny:Zdeněk Balák – M, služba ochran. systému (19),Josef Barák – A, DOZ Hostivař (22),Pavel Beneš – M, služba vozov. hospodářství (17),Jan Dvořák – ED, odbor provozní dispečink (15),Bohumír Hejný – M, služba staveb a tratí (23),Josef Herodes – M, sl. technolog. zařízení (15),Jiřina Höferová – M, dopravní úsek (14),Josef Charvát – M, služba ochran. systému (18),Jindřiška Kadlecová – M, sl. staveb a tratí (26),Milan Kolár – A, garáž Kačerov (23),Jiří Kos – M, služba elektrotechnická (25),Ivan Košař – M, služba elektrotechnická (24),František Krejčí – ED, provozovna Pankrác (31),Jaroslav Mésároš – M, sl. vozov. hospodářství (26),Jiří Mink – A, DOZ Hostivař (31),Bohuslav Pospíšil – A, garáž Kačerov (24),Pavel Přitasil – A, garáž Dejvice (10),František Ptáček – M, sl. technolog. zařízení (12),František Remiš – M, garáž Dejvice (11),Milan Roudný – ED, provozovna Kobylisy (16),Tomáš Sequens – ED, prov. opravna tramvají (31),Stanislava Šimonová – M, sl. sděl. a zabez. (18),Josef Teichman – M, služba staveb a tratí (25),Karel Vondráček – ED, provozovna Žižkov (31).Všem jmenovaným (ale i těm, kteří slaví stejná ju-bilea, ale nesplňují kritérium pro zveřejnění v na-ší rubrice, tj. 10 let odpracovaných u DP), srdeč-ně blahopřejeme.

Do starobního důchodu odešli:Jana Jiráková – ED, odbor financování (20),Josef Kohout – A, garáž Klíčov (18),Vladislava Vašáková – M, sl. ochran. systému (22),Robert Vykysalý – ED, provozovna Kobylisy (45).Všem děkujeme za vykonanou práci ve prospěchDopravního podniku.

Vzpomínáme:12. září 1999 nás ve věku 54 let opustil pan KarelBeneš – ED, provozovna Hloubětín, který u DPpracoval 27 let.23. září nás ve věku 49 let opustila paní LudmilaKorbelářová – A, ekonomický úsek, která u DPpracovala 10 let.24. září 1999 nás ve věku 50 let opustil pan JiříAmbrůžek – ED, provozovna vrchní stavba, kterýu DP pracoval 26 let.Vlastníma očima Zahraniční zkušenosti

Pravidelně se na stránkách DP–KONTAKTu ob-jevují články se zahraničními zkušenostmi. Jsou pronás inspirací v naší další práci, někdy poskytují ná-vod, jak dělat věci lépe. V jiných případech upozor-ňují na to, jakých chyb se máme vyvarovat, aby sepražská hromadná doprava nepropadla tak výraz-ně, jako tomu bylo před lety na západ od nás.

Mockrát jsem slyšel, že není nad osobní zkuše-nost, občas jsem takovým slovům starších nepřiklá-dal moc velkou důležitost, ale na začátku října jsemnavštívil Paříž a pochopil jsem. Několik hodin jsemse pohyboval osobním automobilem po metropoliFrancie a několik cest jsem podnikl městskou hro-madnou dopravou. Při své další cestě bych volil jed-noznačně, městská hromadná doprava je vítězem.

Ve městě na řece Seině jsem nebyl poprvé, aletentokrát jsem se ve větší míře pohyboval buďv osobním automobilu nebo městskou hromadnoudopravou, a tak byla možnost více vychutnávat běž-

ný život než když se vydáte jen po památkáchpěšky.

Ulice města, není rozdíl jestli na okraji nebov centru, byly přeplněné pomalu se pohybujícímiosobními automobily, mezi kterými kličkovaly desít-ky jezdců na motorkách. Cesty jsou počítány nadlouhé minuty, ať cestujete jakýmkoli směrem. Kdyžk tomu cizinec přičte neznalost prostředí, neví, kte-rý sjezd či nájezd je ten pravý, musí si připadat jakokapka v pověstném moři.

Městská hromadná doprava je daleko rychlejší,pro našince poměrně přehledná a pokud neví, Paří-žané se snaží pomoci pochopit odlišnosti systému.Určitým rébusem jsou přestupy v metru, ale pokudsi před cestou dobře promyslíte, kam se chcete do-stat, nemělo by vás ani přestupování vyvést z míry.

Pražské přestupy jsou některými zákazníky kriti-zovány pro jejich dlouhé vzdálenosti, ale to, co mu-síte absolvovat v Paříži, se s námi nedá srovnávat,

někdy i pět minut putujete podzemím, než se octnetena vámi hledaném nástupišti pro navazující směr.

Velice zajímavý je systém okružní autobusovélinky okolo širšího centra. Linka je rozdělena na třivzájemně se překrývající části, je pamatováno napřestupy na metro, které vás bez problémů dovezedo samotného centra. Další nespornou výhodou jefakt, že linka většinu své trasy absolvuje ve vyhraze-ném pruhu, a tak je daleko rychlejší než postávající„osobáky“, zejména ve špičkách.

V dopravní zácpě jsem jen přemýšlel, proč všich-ni tak rádi ve svých autech tak dlouho stojí a čekají.Je pohodlnost už tak veliká? Pokud by použili měst-skou dopravu, museli by svého cíle dosáhnout da-leko dříve. Jen doufám, že Pražané budou chytřejšía čas jim bude milejší než trochu menší pohodlí.

Pokud tomu bude právě naopak, tak vidím našibudoucnost dost černě.

Nepropadejte podzimnímu pesimismu! –bda–

Vztek, beznaděj, bezmezná křivda a obrovskézklamání se rozhostilo v duších dvanáctky taneč-níků country tanců v hostivařském domečku v ne-děli 17. října krátce před druhou hodinou ranní. V tuchvíli totiž hlavní rozhodčí Petr Taks z agenturyDobrý den, zaštiťující podobné akce u nás, ozná-mil vedoucímu skupiny JUDr. Antonínu Vondráko-vi, že pokus o překonání rekordu po čtyřicetiodtancovaných hodinách končí s odůvodněním, žesoutěžící málo pijí.

Během pokusu ani jeden z rozhodčích nemělk výkonu tanečníků připomínky. Pouze přibližně ho-dinu před zastavením pokusu velice přátelsky Takspronesl: „Pijte více.“ Z jeho poznámky se však ne-dalo vytušit, že by mohlo následovat rozhodnutí

o skončení pokusu. Antonín Vondrák nám po skon-čení sdělil: „Já sám jsem během pokusu přibral je-den kilogram a chvílemi jsem cítil, jak mi tekutinyv žaludku doslova žbluňkají.“

Ve chvílích před osudovým okamžikem sev myslích tanečníků začínala rozlévat bojovná ná-lada. Vytoužená meta, odtancovat padesát hodin,se blížila a žádný ze šesti párů neměl velké problé-my. Ještě v půl druhé nám šéf skupiny Vondrák sdě-lil: „Myslím, že to zvládneme. Samozřejmě problé-my jsou, ale není to nic mimořádného.“ Skupinaudělala pro úspěch mnohé. Strava byla konzulto-vána s odborníky a pečlivě připravena početným zá-stupem doprovodného personálu, stejně jako da-tum pokusu, od sobotního rána byli přítomni masé-ři, kteří se v přestávkách starali o zdraví všech ta-nečníků. V neděli ráno se měla objevit i lékařka, abyzkontrolovala zdravotní stav.

Nejednalo se o lacinou záležitost, počínaje pro-nájmem sálu a aparatury, konče pečlivě připrave-ným jídlem a zdravotním zabezpečením. Tyto pro-

středky přišly vniveč jedním rozhodnutím rozhodčí-ho, chovajícího se v celém průběhu akce velice žo-viálně a možná i nevhodně. O to větší bylo rozčaro-vání.

O dva dny později už měl Antonín Vondrák pře-ce jen lepší náladu. „Na pondělí a úterý jsem si vzaldovolenou, abych se zotavil z náročného pokusu,ale samotného mě překvapilo, že už v neděli večerjsem byl v pohodě, a tak místo regenerace se vě-nuji vyřizování celé záležitosti. Stálo nás to mnohoprostředků a sil. Nevzdáme se, v březnu nebo v říj-nu, to jsou nejvhodnější měsíce pro vytrvalostní re-kordy, pokus zopakujeme. Přesvědčili jsme se, žepříprava byla dobrá a mohli jsme vydržet. Síly námnechyběly.“

V průběhu dvou dnů jsme několikrát navštívilihostivařský domeček, kde skupina country tancůze strašnické vozovny, absolvovala svůj pokus o zá-pis do Guinessovy knihy rekordů. Atmosféra bylaod prvních okamžiků velice dobrá, z každého z ta-nečníků byla cítit obrovská vůle po dosažení co nej-lepšího výkonu. Hudba hrála stále rychlostí 27 až33 taktů za minutu, tak jak předpisovaly regule sou-těže.

Na závěr se sluší připomenout dvanáctku nej-prve statečných a po 40 hodinách neuvěřitelně zkla-maných. S číslem jedna tancovala Jindra Zíbarová,

s dvojkou Antonín Vondrák, s trojkou Jana Štěpá-nová, se čtyřkou Miloslav Richter, s pětkou KamilaKubáčová a šestkou Jan Beran. Nejmladší účastni-cí pokusu byla se sedmičkou Dáša Dvořáková tan-cující v páru s Josefem Crhanem, devítku mělaJorga Rudolfová, desítku nezmar Marek Šolc, je-denáctka byla na rameni Jany Sazmové a s dva-náctkou se snažil Ivan Stočes.

Pokus o světový rekord sledoval s vydat-nou pomocí kolegů Petr Malík

Pokus o taneční rekord skončil verdiktem rozhodčího

Dobrá nálada provázela první minuty tanečního ma-ratonu.

Zleva Marek, Jana, Jorga a Ivan při jedné z mnohafigur, kterou nabízejí country tance.