ročník 1 (2016) cena 50,- Kč číslo 2

SLOVANSKÁ UNIE vydává Slovanská unie z. s. říjen 2016

TÉMA

Podíl Slovanů na rozvoji evropské civilizace

Obsah

Slovanská vzájemnost ............................................................................... 13. ročník mezinárodního festivalu Dny slovanské kultury .......................... 6O nejstarším původu Slovanů .................................................................. 10Slovanské jazyky na úsvitu dějin ............................................................. 14Projekt Slovanskej únie "Slovanská kultúrna diplomacia" ako nástroj zachovania slovanskej identity ................................................................ 20Svezki Lva s kavoju ................................................................................. 24Rusko a Evropa, vzpomínka na Masaryka ................................................ 27Hej, Slované! ........................................................................................... 30Nakladatelství Lukáš Lhoťan .................................................................... 31Konference T. G. Masaryk a 95. výročí tzv. Ruské pomocné akce ............. 32Kozáci a „Ruská pomocná akce“ (1921) ................................................... 33Pokrova na Vltavě ................................................................................... 40text písně: Když napadne první sníh ....................................................... 42text písně: Kak za Donom za rěkoj .......................................................... 43text písně: Po goram Karpatskim ............................................................ 44

Uveřejňujemepříspěvkynapsanévčeskémneboslovenskémjazycenebov latinkounapsanéme-zislovanštině.Textyvkaždémjinémslovanskémneboneslovanskémjazycevčetněruštinyaanglič-tiny musí být doprovázeny překladem do jednoho z uvedených oficiálních jazyků. Autorem pří-spěvkumůžebýtkdokoliv.Každýautorjepovinendodatredakčníraděsvůjpříspěvekvelektronic-ké podobě ve formátuDOCX (napříkladWord verze 2010nebo vyšší) podle instrukcí na adresehttp://slovane.org/su včetně obrázků v samostatných souborech. Příspěvky jsou recenzoványobvykledvěmanezávislýmiodborníky,kteříproautorazůstanouneznámí.Redakčníradamáprávonazákladěvýsledkůrecenzníhořízenípříspěvekvrátitautorovikpřepracovánípodledoporučenírecenzentůneboodmítnout.

SLOVANSKÁUNIEjeodbornýperiodickýtiskspolkuSlovanskáuniez.s.TiskneTribunEUs.r.o.,Cejl892/32,Brno60200,obchod@knihovnicka.cz.VycházívPrazedvakrátročně.Řídíredakčnírada.EditorMartinMolhanec.Předplatnéadis-tribuci vyřizuje vydavatel Slovanskáunie z. s. Lohniského853/8, 15200Praha5IČ48133396 EACEAPIC923564549. Kontakt na redakční radu: IDDSgkf27k9 posta@slovane.org On-linearchívčasopisujenaadrese http://slovane.org/su © 2016 Slovanskáuniez.s. MKČRE22525

další články a informace najdete na adrese

http://slovane.org

9 772464 757004

on-line ISSN 2464-7578

9 772464 756007

print ISSN 2464-756X

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 1

Slovanská vzájemnost Adam Kulhavý a Vojtěch Merunka

Slovanská unie z.s., posta@slovane.org

Referátpřednesenýdne20.9.2016vSenátuParlamentuČRnakonferenci"T.G.Masaryka95.výročítzv.Rusképomocnéakce"

Úvodem Dámyapánové,milípřáteléavzácníhosté,mámedojem,žemladšígeneracisezáměrnězamlčujíkulturnítradiceslovanskévzájemnostinejenzdobyprvníčeskoslovenskérepubliky,očemžjeprávětotosetkánízdenapůděSenátuParlamentuČR,aletakébohatémezislovanskéstykyzdobyčeskéhoaslovenskéhonárodníhoobrozeníadokonce ivazbyzestaršídoby.Jesmutnouskutečností,žednešnímládeživědeckýdorostzrůznýchslo-vanskýchzemíčastějikomunikujesesvýmizápadnímikolegynežmezisebou,Ruskonevyjímaje.Čelímevarujícímuoslabovánívzájemnéhoslovanskéhokul-turníhoprostoruavzájemnémuodcizování.NapříkladmladíČešineznajíazbu-ku,aleanimladíRusovénejsouschopnipřečíststejnáslovanskáslovavlatince,protoželatinkuznajíjenpodleanglickévýslovnosti.Tovšechnojepříčinouvzá-jemného úpadku slovanských mezinárodních styků, přičemž záminkou je jennesouhlassaktuálnípolitickoureprezentacísousednízemě.

Co je slovanská vzájemnost Slovanskávzájemnost je idea jednotyslovanskýchnárodů,kterédnestvoříasi35% celkové evropské populace. Takové sjednocení umožňují naše vzájemněblízkéjazyky,díkykterýmsipříslušnícikaždéhoslovanskéhonárodadobřero-zumí se svými slovanskými sousedy bez nutnosti se složitě učit jejich jazyk.V případě Ruské akce pomoci bylo možné v mladém československém státě,především zásluhou pana prezidentaMasaryka, takto poskytnout útočiště de-sítkámtisíclidí,kteřízRuskauteklipředbolševiky.Vzniklyruskéstředníavy-sokéškoly,ruskákomunitaunásžilasvýmvlastnímživotem,alezároveňseza-čleňovalaaobohacovalanašispolečnost.Předevšímruštíumělciavědcipatřilikešpičce.Skutečnost, že slovanskénárodysi jsou taktoblízké,bylaznámáodnepaměti.Starověcí historikovédokonce všechnySlovanypovažovali jen za jedenvelikýnárodspatronemsvatýmJeronýmem.DíkyslovanskévzájemnostibylomožnévyslatúspěšnoumisisvatýchCyrilaaMetodějenaVelkouMoravua jejíobsahpřenéstkeSlovanůmnaBalkáněanaRus.DíkyslovanskévzájemnostimohlbýtnačeskémúzemízaloženSázavský(11.století)aEmauzskýklášter(1347),Kar-lovauniverzitajakoprvnímodernívysokéučeníprovšechnyslovanskénárody

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 2

(1348)apodobnýmzpůsobem fungovalomnohodalšíchkulturníchaduchov-níchcentervrůznýchslovanskýchzemích.Zakladatelé novověké ideje sjednocení všech Slovanů byli jižní Slované, kteříbyli od 15. století existenčně nejvíce ohroženi osmanskou expanzí do Evropyahledali u svých sousedů pomoc pro svoji záchranu. Byli to předevšímVinkoPribojević (+1532), Mavro Orbini (1563-1614), Juraj Križanić (1618-1683)az pozdějšíchosobnostínapříkladSlovákJánHerkeľ(1786-1853).

Česko-ruská slovanská vzájemnost v době Ruské akce pomoci "Slovanštínárodovécítíjedensdruhým,

jepřirozené,žejsmesiprávějazykemanázoryblízcí." T.G.Masaryk

Ruskoačeskézeměmajív20.stoletíspolečnouminulost,neboťruskákulturapočátku20.stoletísetehdystalasoučástíčeskoslovenskékultury.Českosloven-sko tehdy cíleně zvalo lidi ze všechmíst, ve kterých se nacházeli v okamžikubolševickéhopřevratu.NěkdobylvBerlíně,někdovIstanbulu,někdoemigrovalpřesFinskoneboPobaltí,někdoažzUSA.Lidécestovali,jakmohli,některéro-dinybylybolševickourevolucírozdělenyajejichpříslušníciputovalijednotlivěa se svými blízkými se setkávali až v Československu. V tzv. zlatém období(1922až1928)žilovnezávisléČeskoslovenskérepublicevícenež25tisícrus-kýchlidí.Vybíráme z dopisu českého průmyslníka, senátora a prezidenta HospodářskéúvěrníbankyJosefaŠimonkaposlanciNárodníhoshromážděníAntonínuHajno-vizedne21.7.1921:"VKonstantinopolianapředměstíchmeziapatickýmnebonepřátelskýmokolímžijítisíceruskýchvyhnancůzanesenýchdotěchtokrajůznámýmiudálostmi.Světočekává,ževprvéřadějimposkytnoupomocdvaslovanskéstáty:KrálovstvíSHS(Jugoslávie)anašerepublika.Důvodněsepřitompoukazuje,žepříbuznostkrveajazyka spolu s živými sympatiemi k představitelům bratrského národa vytvořilyv těchto zemích nejpřijatelnější podmínky pro pomoc, která by nebyla omezenajennazmenšeníneštěstí,alekterábyvyhnancůmposkytlamožnostikplodnéprá-citak,abymohlivyužítvlastnísílystejnějakodoma.Mezimasamiběžencůsevevelkémmnožstvínacházejíruští studenti.Zazvláštědůležitépovažujemevzítnasebestarostotytoperspektivnílidiaulehčitjimdalšístudiumnanašichvysokýchškolách.Našezemějebezpochybynejvhodnějšípropomoctakovéhodruhu.Věří-me,žeprávětaktobudenejlepšímzpůsobempřipravenoobrozenívelikéhoslovan-skéhonároda."MnohočeskýchosobnostívčetněMasaryka totižkladlodůrazna to,ženestačíjenposkytnoutazyl,aleivzděláníapříležitosti,abysemimobolševickéúzemímohlvybudovat"nový,lepšíruskýnárod".Jetěžképosoudit,nakoliktobylpře-hnanýpředpoklad.RuskýnárodsamozřejměBohudíkybolševikypřežil,alena

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 3

druhou stranu je třeba připomenout, že celkový počet uprchlíků z Ruska bylpodlerůznýchpramenůasi3milionyosobanapříkladRuskápravoslavnácír-kev,kterájevelmidůležitýmnositelemruskékultury,bylapodlesynodálnísta-tistiky z roku 1914 největší a nejbohatší křesťanskou církví na světě, dalekopředanglikánskouvčetněvšechbritskýchkoloniíavšemidalšímicírkvemi,alepoprvníchněkolikaletechbolševickéhořáděnízpůvodních163biskupůzbylinaruskémúzemípouzečtyřiavšech80tis.chrámůakaplí,vícenežjedentisícklášterů, 36 tis. církevních škol, 57 seminářů a čtyři duchovní akademie bylyzrušenyabuďpřestavěnykjinémuúčelunebosrovnánysezemí.Rusképravo-slavnécírkvisedodnesnepodařilovrátitsvojipůvodnísílu.Možnostvyužitípotenciáluruskékulturníobcedíkyčesko-ruskéslovanskévzá-jemnostiavysokákoncentraceruských intelektuálůučinilaPrahuodlišnouodostatníchpočetnějšíchevropskýchasvětovýchcenterruskéemigrace,kterýmibylifrancouzskáPaříž,německýBerlín,americkýNewYorknebočínskáŠanghaj.SlovanskáPrahabyla tehdynazývánaruskýmiAthénamiči ruskýmOxfordem,protožeruskákulturníavědeckáčinnostvPrazebylavtom-toobdobínejvětšínasvětěabylanejvícpropojenásdomácímprostředím.PrezidentMasaryksiruskékulturyvelmivážiladlouhodoběudržovalpřátelskévztahyseširokouskupinouruskýchfilozofů,umělcůaakademiků.Masaryktakéchápal podporu ruské inteligence jakomožnost využití ruských znalostí a do-vednostípřibudovánímladérepubliky.NapříkladvPrazevroce1923vzniklaRuskásvobodnáuniverzita,kteráBohuželnebylaporoce1945obnovena.Kroměbohatévědeckéčinnostitakéorganizo-vala, dnes by semoderním žargonem řeklo, "doškolovací kurzy celoživotníhovzděláváníauniverzitutřetíhověku".Dáletobylymimojinénásledujícíinstitu-ce: • Ruskáknihovna, • Ruskávědeckáspolečnostbadatelská, • Školaproruskéděti, • Ruskékulturněhistorickémuzeum, • Ruskáfilozofickáspolečnost, • Ruskáhistorickáspolečnosta • několik ruských knižních a odborných časopiseckých nakladatelství, např.Пламя,Хутор,Кремль,СлавянскоеИздательство,КрестьянскаяРоссия,РусскаяШколазарубежом,ВоляРоссииapražskénovinyРусскоеДело.

Různé podoby slovanské vzájemnosti Ruskáakcepomocibylahmatatelnýmpříklademslovanskévzájemnosti.Nebyloto žádnépolitické řečněnína tribunách, alebyla topoctivápráce, která lidem

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 4

reálně pomáhala: nové školy, knihovny, nakladatelství, ... Byl to příklad, kterýpřinesldobréovocenejenvpodobětisícůzachráněnýchživotů,aletakévmož-nostiprožítživotsnáležitoukvalitoucivilizovanéhočlověkaposkytujícívzdělá-ní, společenské seberealizace, přijetí a uznání a ne jen jako pouhý emigrantvcizízemi,kdemunikdonerozumí,aprotojsoumutamschopniaochotniob-starávatjenuprchlíkovyzákladníživotnípotřeby,jakojejídloapřístřeší.Jenomževšichni lidéhlásící seke slovanstvídnesnepřemýšlejí jakoprezidentMasarykajehopomocníci.Jakopříkladrůznýchpodobsiporovnejmekonkrétníukázkustanovdvouzcelkemasidvacetisoučasnýchslovanskýchspolkůpůso-bícíchvČeskérepublice:a) Poslánímspolkujerozvíjetslovanskouvzájemnostvrůznýchoblastechčin-nosti: nevládní politické spolupráce a hospodářské činnosti a spolupracujespodobnými organizacemi v zahraničí. Spolek nesouhlasí s členstvím ČRvNATOanesouhlasísevstupemČRdoEU.Náplníprácespolkujsoukomen-tářekaktuálnímupolitickémuděnídomaivzahraničí.

b) Poslánímspolku jerozvíjetslovanskouvzájemnostvrůznýchoblastechne-vládníanepolitickéčinnosti,zejménanapolikulturním,vědeckémaekolo-gickém. Spolekvnímá slovanskou civilizaci jako součást společnéhokultur-níhodědictvíEvropy.Náplníprácespolkujsoukulturní,osvětovéavzděláva-cíakcevdomácímimezinárodnímměřítku.

Zkrátka, pro někohomá větší cenu zvát slovanské umělce a vědce na veřejnávystoupení,aleprojinéhomávětšívýznambýtvyfotografovánnatribuněnebou řečnického pultu a vrcholem jeho slovanství je být viděn na pouličnímani-festaci,kterápodzáminkouoslavvítězstvíve II. sv.válcebrnkánanervysou-časnéVláděČeskérepubliky. Dámyapánové,milípřáteléavzácníhosté,žádnákultura,anitaslovanská,nemůžebýtslužkounebodokoncetrojskýmko-němnějaké politiky. Názvem rádoby všeslovanské aktivity ale svýmobsahemjenpolitikařeníveslužbáchmomentálnípotřebyněkohoprotiněkomunašená-rodynesjednocují,alerozdělují.NapříkladvRuskuasamozřejměnejentamseměnilpostojoficiálnístátnímocikZápadu:OdslepéhonapodobováníZápaduruskousmetánkouažkjehototál-nímu odmítání a vytvoření Bohem vyvoleného rusko-slovanského protikladukcelézápadnícivilizaci,kterýodmítáizápadnívědu,např.darwinismusamluvíoglobálnímspiknutísvětovéoligarchieprotiSlovanům. Podobněseměnilypostojebolševickémocikeslovanskévzájemnosti:Odprole-tářského internacionalismu před druhou světovou válkou, který při budováníkomunismu nahlížel na slovanskou vzájemnost jako na něco nepřátelskéhoazpátečnického,ažposovětskoupropagandupodruhésvětovéválce,kteráslo-

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 5

vanskou vzájemnost naopak vykládala jako záruku světovéhomíru a nositelepokrokovýchtradic.Ruská kultura však bez ohledu namomentálně platné politické postoje trvalepřispívaladopokladnicespolečnýchevropskýchcivilizačníchhodnot,coždoka-zujecelářadasvětověznámýchruskýchuměleckýchdělpředevšímvoblastili-teratury, hudby a výtvarného umění. Kultura každého slovanského národa jetotiž vzácná civilizačníhodnotana rozdíl odmomentálněplatnýchpolitickýchnázorůapostojůvjednénebodruhéslovanskézemi.

Závěr Dámyapánové,milípřáteléavzácníhosté,slovanskávzájemnostmůžemítrůznoupodobu.Našipředkovénámjasněuká-zali,kteráznich jestromem,kterýdává lidemdobréovoce.Zneužívatslovan-skou kulturu pro iluzi návratu do slovansko-sovětského dávnověku je nebez-pečnýnesmysl.VesvémreferátujsmeVámchtělisdělit,žemyšlenkaslovanskévzájemnostisa-hámnohemdáldominulosti,kdysloužilaproobranuaprospěchceléevropskécivilizace. Slované bojovali proti společnému evropskému nepříteli uAzova(1637),Terebovli(1675),Vídně(1683)anadalšíchbojištích.Jeďtesenapříkladpodívat do Šipky vBulharsku, kde v období 1877-1878proběhlo několik těž-kýchbitev.Pravoslavnýchrámspolečněpostaviliruskýačeskýarchitekt.Slovanskénárodydnes znovu čelí výzvě, jestli dokážíbýtmostemsetkávání avzájemného porozumění. Bohu žel, dnes slovanství také využívají zapšklí lidétoužícíponávratuSSSRaříkajístejnáslova,kterázníodislamistickýchteroris-tů:"Západjebezbožný,nemocnýamorálnězkaženýacennéjsounaněmjenjehotechnologie."Jsoutovesměsbývalíkomunističtíaparátčíci,kterýmsestýskápoztracenémociaprotopředsvýmomezenýmpublikemopakují,kčemubyliod-maličkavycvičeni:zakládajípolitbyra,píšíkádrovéposudkynadomnělénepřá-tele,publikujípolitickékomentářeatroubínapoplachprotinepřátelskémuZá-padu,kamalerádisamicestujíaposílajísvojedětidodrahýchškol.Díkynašíspolečnéevropskécivilizacidnesžijemevesvobodnéademokratickéspolečnosti amáme rovnost práva,můžeme a zároveň nemusíme praktikovatjakoukolivnáboženskouvíruamůžemetakémluvit,vzdělávatseaspolečenskyserealizovatvesvémrodnémjazyceamůžemedělatspoustudalšíchvěcí,kterépovažujemezastejněsamozřejméjakovzduch,kterýdýcháme.StejnýmiideálylidskésvobodyademokraciesetakéřídilprezidentMasarykačeskoslovenskávládaběhemRuskéakcepomoci.DěkujemeVámzapozornost.

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 6

3. ročník mezinárodního festivalu Dny slovanské kultury

Jiří Králík a Markéta Poláková Slovanská unie z. s.

Vpondělí23.května2016skončilletošnívpořadíIII.ročníkmezinárodníhofes-tivaluDNY SLOVANSKÉKULTURY.Tento ročníkbylpomnoha stranáchpře-lomový - konal se poprvé v novém prostředí a na základě aktivní spoluprácepředložilzcelanovoustrukturufestivalu,kteráobsahovalacelkem52akcípro2.500 návštěvníků na téma SLOVENSKÁ a SLOVINSKÁ KULTURA. Slovanskávzájemnost je od poloviny 19. století značně zpolitizovaná, ale náš festival seneslvduchutoho,žeslovanskávzájemnostnenívýsledkempoliticképropagan-dy.Jetonašepodobnostjazyků,kultury,astaletíspolečnéhistorie...jsoutode-sítkynárodůanárodnostížijícíchvceléEvropě.Vsoučasnédoběpříméhocivi-lizačníhostřetuodlišnýchkulturasnahorozdělováníEvropynazápadavýchodjeprávěnávratkekořenůmakulturnímhodnotámvýraznýmposílenímnejennašínárodní,aletakéspolečnéevropskéidentity.

zahájení festivalu v kině Hvězda, Uherské Hradiště

(na fotografii zleva: L. Kryštof, L. Marc, V. Merunka a J. Králík)

Festivaldíkyobrovskémunasazenípořadatelůaaktivnípomocimnohainstitucínabídlkvalitníapestrýprogramprovšechnyzájmovéskupinyapodařilosevy-tvořitvelmidobrouvýchozípozicipropřípravuvpořadíjižIV.ročníkumeziná-rodníhofestivaluDNŮSLOVANSKÉKULTURY2017,kterýseuskutečníopětna

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 7

přelomu května a června, kdy slovanské země slaví cyrilometodějský svátekslovansképísemnosti,abudevěnovánprezentacichorvatskéapolskékultury.

strategické cíle festivalu Vzájemně výhodná kulturní spolupráce slovanských národů byla v minulostivelmivýraznáataképotřebná,alevposledních25letechdocházelokoslabová-ní této tradice, která jevšakvelmidůležitápro formovánínejennašínárodní,ale i společnéslovanskéaevropské identity.Právě formavětšíhoatraktivníhofestivalumůževýrazněpřispětkpostupnémuobnovenítradičníchpřirozenýchavzájemněvýhodnýchkulturníchstykůslovanskýchnárodůanárodností. Pozitivnívýsledkydosavadníchročníků (2013,2014,2016), záštityapodporanejdůležitějšíchinstitucíaosobnostínászavazujíkdalšímurozvojitohotofesti-valuakpostupnémunaplňováníjehostrategickýchcílů,kterýmijsou:1. Vytvoření základu nové kulturně-společenské tradice jako oslava slo-vanské kultury na území ČR. Festival postupněnachází pevnémísto i datukonáníspojenésvelkomoravskýmipočátkynašístátnostianašíkultury.

2. Atraktivní multižánrová akce s významným turistickým potenciálemnejenprodomácíaleipronávštěvníkyzjinýchměstakrajůvčetnězahraničí,jakpotvrzujezájemdomácíchizahraničníchúčastníků.

3. Spoluprácesezahraničnímiinstitucemiaosobnostmi.Akcipořádámevespolupráci a za podpory příslušných velvyslanectví, ministerstev kultury akulturních středisek prezentovaných slovanských zemí a sdalšímimeziná-rodními institucemi.DíkypodpořeMinisterstva kulturyČeské republiky seSlovanskéuniiz.s. podařilo se stát oficiálním členemmezinárodní kulturníorganizaceFórumslovanskýchkultur(www.fsk.si)sesídlemvLjubljaniaje-jím partnerem pro ČR. Vytvořila se tím další možnost nejenom propagacefestivalu,aletakésnadnějšíspoluprácenašehospolkusezahraničnímipart-neryvširšímměřítku.VelmidůležitájeidlouhodobápodporaaspoluprácesmezinárodnímkulturnímsdruženímEvropskákulturnístezkaSvatýchCy-rila a Metoděje (www.cyril-methodius.eu) a rozvíjíme také těsnější spolu-prácesčeskýmicentryvzahraničíaUNESCO.

4. Spolupráce s místními aktivitami a významnými institucemi. Do akcezapojujememístní kulturní a společenské instituce těsně spojená sVelkouMoravou.

5. Slovanská vzájemnost. Spolupráce a zájem významných institucí vytvářízákladpropropojení spodobnýmiakcemipořádanýmikeDnůmslovanskékultury,vzdělanostiapísemnostivjinýchslovanskýchzemíchaneboiniciacepodobnýchaktivitveslovanskémzahraničíprobudováníspolečnéslovanskéaevropskéidentity.

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 8

statistika akcí Festival nabídl celkem 52 akcí, celkem 11 filmových představení, 14 beseds osobnostmi,jednodivadelnípředstavení(hráliJaroslavDušekaNatašaBurgerzDivadlaNaJezerceJanaHrušínského),6výstav,12koncertůa7společenskýchakcípro2.500návštěvníků.

folklórní vystoupení Nebeská muzika z Terchové

ochutnávky slovinských vín a ukázky tradičních řemesel

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 9

písemné záštity Prezident ČR Miloš Zeman, velvyslanec Slovinské republiky v ČR Leon Marc,velvyslanecSlovenskérepublikyvČRPeterWeiss,předsedaSenátuparlamentuMilanŠtěch,předsedaPoslaneckésněmovnyParlamentuJanHamáček,předse-davládyČRBohuslavSobotka,ministrzahraničníchvěcíLubomírZaorálek,mi-nistrkulturyDanielHerman,Ministerstvo školství,mládežea tělovýchovyČR,hejtmanZlínskéhokrajeStanislavMišák,hejtmanJihomoravskéhokrajeMichalHašek,předsedaZahraničníhovýboruPSKarelSchwarzenberg,předsedaVýbo-ruprozahraničnívěciSenátuFrantišekBublan,Výborprovědu,vzděláníakul-turuPS,předsedasdruženíEvropskákulturnístezkasv.CyrilaaMetodějeLadi-slavKryštofastarostovéspolupořádajícíchobcíaměst.

požehnání ArcibiskuppražskýaprimasčeskýDominikkardinálDukaapravoslavnýarci-biskupOlomoucko-BrněnskývladykaSimeon.

finanční podpora StátnífondkulturyČR,MinisterstvokulturySlovinskérepubliky,obecVelehrad,FondkulturyZlínskéhokraje,MinisterstvokulturySlovinskérepubliky,Slovan-skáuniez.s.

Jeho Excelence velvyslanec Slovinska v ČR pan Leon Marc předává

velkomoravskému archeoskanzenu v Modré darem odnož nejstarší vinné révy na světě (Starou trtu z Mariboru), která je zapsaná v Guinessově knize rekordů

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 10

O nejstarším původu Slovanů Ing. Petr Bolf

Slovanská unie z. s.

OnejstaršímpůvoduSlovanůpanujípřinejmenšímodXIX. století (kdyseo tolidézačalivíce,azejménavědeckyzajímat)nejrůznějšízvěsti.Slovanéseobjevi-livpoloviněprvníhotisíciletíbezjasnénávaznostinapředchozíkultury.Běhempoměrně krátké doby osídlily celou východní polovinu Evropy od dnešníhoHamburkupoSoluňnajihuapoUralaKavkaznavýchoděajihovýchodě.Územíorozlozepřes3milionykilometrůčtverečníchdokázalinašipředciosídlitbě-hempouhých100až200let.JakmohliSlovanéosídlittakobrovskéhoúzemívtakkrátkédobě?Mohlaproběhnoutvelkápopulačníexploze. JenževtéžedoběnahraniceŘím-skéŘíšeútočilyhordybarbarů.Dobanebylavůbecpříznivápoklidnémuobdě-lávání půdy a plození dětí. Všude jinde vŘímském impériu docházelo spíše kúbytkuobyvatel.Žebysiprávěvtédivokédoběnašislovanštípředciřekli“je-bemenato”ajakřekli,takudělali?Toneznídostvěrohodně.Věda,kterásamasebenazývávědouseriózní,říká,žedošlokmasivnímuexoduznějaké pravlasti. Němečtí nacionalističtí historikové to v 19. století nazvalistěhováním národů. Přičemž k osídlení poloviny Evropy slovanskými kmenydošlovlastněažposkončenístěhovánínárodů,nebovobdobí,kteréseněkdyoznačujejakodruhávlnastěhovánínárodů.Většinahistorikůseshodujenatom,žepravlastSlovanůbylaněkdemeziVislouaDněprem,tedyvlastněvPinskýchbažinách,napoměrněmalémanepřílišúrodnémúzemí.Mohlosejednato100až600 tisíc kilometrů čtverečních. Jak obyvatelé z této oblastimohli v krátkédoběosídlitúzemíčítajícípřes3milionykilometrůčtverečních,tedyúzemípři-nejmenším pětinásobné, dostmožná více než desetinásobné? Přišli na území,které jistěnebylo liduprázdné(jaksenámsnažínamluvitKosmas)anověpří-chozíslovanskýživeltedymuselbýtnatolikpočetný,abypůvodníobyvatelstvopřečíslil. I když jepravděpodobné i to, žepopředchozíneklidnédobě, kdy seEvropouvalilykočovnéhordyagermánskébojovnékmenybylaznačnáčástEv-ropydostivylidněná.PředpříchodemSlovanůnaBalkánmizíbezestopyzescénydějinvelkénárodyThráků, Dáků a Skythů. Hérodotos v 5. století př. n. l. je považoval za druhýnejpočetnější národna světě (po Indech), a pokudby se sjednotili, stali by senárodemnejmocnějším.Vroce106dobyliúzemíDácie(dnešníRumunsko)Ří-manéaběhemkrátkédobymizíDákovézescénydějin.Téměřbezestopy.Zů-stala po nich snad jen brynza, bača, vatra a koliba. Slova, která se dnes kromrumunštinyvyskytujíveslovanskýchjazycíchkarpatskéhooblouku.

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 11

Ještějednousitoshrňme.Římanéporoce106zničínárod,kterýbylpovažovánzajedenznejpočetnějších.Zmizeltéměřbezestopy.Alevroce500sineporadísinvazíSlovanůadopustí,abySlovanéobsadilivelkoučástjejichříše,ažtéměřkhlavnímuměstu,Konstantinopoli.Možnétoje,za400letsemůžestátleccos,Římběhemtédobyzažilnasvémtrůněněkolikpsychopatů,Říšebylavbídnémstavu,rozpadlasenadvěčásti,přičemžtazápadnízanikla.CosisvouhloupostínezničilisamiŘímanéakočovnínájezdníci,todokonaliGermáni,nejenVanda-lové,aleidalšígermánskékmeny.VXIX.stoletísekaždýnárodvEvropěsnažilukázat,žemábohatouhistorii.Ne-bylatožádnálegrace.Šloohodně.ČešisesnažiliukázatNěmcům,ženejsoujensedláci,kterýmčouháslámazbot,žemělivelkéučenceažebytedyčeštinamě-labýtivkrálovstvíčeskémjazykemúředním.Aneváhaliprodobrouvěcfalšovatirukopisy.Maďařisesnažilidokázat,žeUherskákotlinajeabylajejich,cožjimSlovanéaRumunivyvraceli,nechtělisetotižzažádnoucenunechatpomaďar-štitaneustáledokládali,ževUhráchžilidávnopředpříchodemMaďarů.SrbovéaBulhařizoufalebojovalisTurky.Vbojisislámemjimpomáhalajejichpravo-slavnávíraavědomí,žemajínadnepřítelemkulturnípřevahu.Polácisesnažiliobnovitsvůjstát,kterýbylještěkrátcepředtímevropskouvelmocí.Paksijena-třikrátrozporcovalitřiokolnístáty,Rusko,PruskoaRakousko.Všechnyslovan-skénárodybojovalyzasvousvobodu.Žádnýslovanskýnárodneměl svůj stát,všichnibylipodnějakoucizínadvládou.Sjedinouvýjimkou:Rusové.Národpo-četnýamocný,tvořípolovinuvšehoSlovanstva.Jenžeruskéelity,včetněcarskérodiny,radějihovořilyfrancouzsky,případněněmecky.Ruštinabylapromnohénamyšlenéšlechticejenjazykemrabůamužiků.NaštěstíneprovšechnyalidéjakoAlexanderSergejevičPuškin,LevNikolajevičTolstojadalšísvůj jazykmi-lovaliatvořilivněm.Odskočiljsemsizdobystěhovánínárodůobezmála1400letvpřed,abychřekljednuvěc.VXIX.stoletíjsmebojovalizasvousvobodu,zato,zdavůbecpřežijenárodní kultura slovanských národů, zda přežijí slovanské jazyky. Stejně jakokdysidávnozmizeliDákové,takzmizeliSlovanézDolníhoLabe,zůstalijenná-zvyměst jako Lubeck, Rostock, Berlin, Schwerin, Dresden a mnoho a mnohodalších.ZkustesiprohlédnoutmapuvýchodníhoNěmecka,odHamburkukhra-nicímČech aPolska.Udržel se tam jenmalýnárodLužických Srbů, jehodalšíosudjenadmírunejistý.Početmluvčíchsepočítáužjennapouhétisíce.Aněm-činajetaklákavá.UžvXIXstoletísenašipředciptali“Kdojsme,odkudjsmepřišli”.Odpověďbylomožnéhledatvestarýchkronikách.KosmaszačínánášnárodnípříběhrovnoustavbouBabylonskévěže. Jaksebiblickýpohlednasvětnahrazovalpohledemvědeckým,hledalisenovávysvětleníateorie.Jednaznich,kteránakoneczvítě-zila a ovládá dodnes evropskou vědu historickou, přisoudila Slovanům náhlývýskyttěsněpostěhovánínárodů.Tonenípřílišuspokojující.Alevícskutečněnevíme. Snažíme se prokázat spojitost Slovanů s některým známýmantickým

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 12

národem. Nejčastěji s Venety, ale byly i pokusy spojovat nás se Sarmaty, čiThráky. Někteří šli ještě dál. Jan Kolár neváhal spojovat Slovany s Etrusky.Idnesseobjevujírůznéteorieotom,žeSlovanémělikdysivelkouříšiаvyspě-loucivilizacinaKrétě,čivEgyptě.Tytomyšlenkyjsouposlednídobouopětveli-cepopulárnízejménameziruskýmiaukrajinskýmirodnověrci.Řekovémělivelkoucivilizaci,otomnikdonepochybuje.Nyníjsoumalýmnáro-demnaokrajiEvropy.JeštěpředtisíciletybyloŘeckonaopakstředemEvropy,bylocentremzápadnícivilizace,kulturyavzdělanosti.Dnesmajíhlavnědluhyamusejísnášetrozmaryzúřednickéhocentrakdesidalekonaseveru.Adost.ŘeknuVámjednuvěc.Jetovůbecdůležité?Jedůležité,zdajsmemělině-jaké bohaté dějiny, jaké mají Řekové, nebo zda jsme byli třeba jen rolníciaotroci?Možná,žecelátavelkáslovanskáexpanzeproběhlajinak.Možnánašipředkové,šikovníapracovitírolnícizeseverubyližádanýmiotrokyvbohatýchměstechnařeckémařímskémjihu.Mohlitambýtdovlékáninásilímaprodává-ní,podobnějakoprobíhalobchodsotrokyvUSAo1400letpozději.Alemohlina jih pomalu po dlouhá léta odcházet více méně dobrovolně. Podobně jakodnesodcházímilionySlovanůzapracídoVelkéBritánieaNěmecka. Jetozasejenteorie.Pravdunejspíšnikdynezjistíme.Cojealeskutečnědůležité,jeto,žejsmezvítězili.Aťjsmebyličímkoliv,aťjsmemělivelkoucivilizaci,neboaťjsmebylijenneotesaníbarbařizeseveru,dnesžijíSlovanévpoloviněEvropy.Nerozumímesi,alenašejazykyjsousiblízkéastačíjenmaléúsilí,abychomsiporozuměli.Můžemesenavzájemučitnějakýslovan-ský jazyk. Ať třeba ruštinu, protože je to jazyk poloviny Slovanů. Nebo radějipolštinu, či srbštinu a chorvatštinu?Nebo si tomůžemeusnadnitpomocímo-dernizovanéverzestarécírkevní slovanštiny,kterousestavilVojtěchMerunkaakteráje,jakseukazuje,srozumitelnánapříčslovanskýminárodybezučení.SlovanésisvémístovEvropěobhájili.Mnohénašenárodymělyještěpřed200letynamále,alednesjsmetu,jenásmnohoaplatíonásto,coříkalHérodotos,dovolímsiparafrázovat:“SlovanéjsounejpočetnějšímetnikemvEvropě,apokudbysespojili,stalibysenejsilnější lobbistickouskupinouvEvropskéUniiapřileh-lém vesmíru.” Dnes však nejde o to spojovat se avytvářet velké říše. To dostmožnáaninemámevpovaze.Jdeotospolečněprosazovatsvézájmy,respekto-vat svouodlišnosta zároveňrozvíjet, conás spojuje.Evropskéheslo “jednotnív rozdílnosti”bychomsimělivzítzasvéaměnitEvroputak,abychomnanine-muselipořádnadávat.Nenídůležité,jestliv téEvropěbudouBritové,nebone-budou.Vlastněneníanidůležité,jestlivtéEvropěbudememy,nebonebudeme.Pokud budeme jen okrajem Evropské unie, asi nás takové členství naplňovatnebude.Alebudeme-lijednotní,budememociprosaditsvépředstavy.Nespojujenásjenjazyk,aleikomunistickédědictví,zkušenostisnesvobodou,národníút-lak, nebo to, že jsme se nepodíleli na koloniálním řádění evropských států posvětě.Naopak,samisedojistémírytakovoupolokoloniipomalustáváme.

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 13

Jazykjevelicedůležitávěc.Používámehocelýden.Angličtinasicedobývásvět,alevIndiisepomaluvracíkmístnímvariantámhindi,najihuUSAvytlačujean-gličtinušpanělštinaačtvrtinaobyvateltétoplanetysivystačíseznalostíčínské-hopísma.MySlovanémámemožnostsesmalýmúsilímdomluvitjazykem,kte-rýjenámvšemblízký.Můžemevněmvyjádřitřaduvěcí,kteréangličtinavyjád-řitnedokáže.Můžetobýtnesmírnězábavné,protožepoznávánímslovanskýchjazykůpoznávámeinašímateřštinu.Nejprvesezalekneme,kdyžzjistíme,jaksevSrbskumrdáavPolskušuká,alepakzjistíme,kdesetynašehrubévulgarismyvzalyažetovlastněbylakdysiběžnáslova.AonejstaršímpůvoduSlovanůnechťsikaždýmyslícochce.Kdochce,aťjepo-tomekEtrusků,kdochceaťjepotomekbarbarů,kdochce,aťjetřebapotomekkanibalů.Beztakjsmesměsínejenslovanskýchgenůato,conásdržípohroma-dě,jepředevšímnašekulturaanášjazyk.Myslemenabudoucnost.

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 14

Slovanské jazyky na úsvitu dějin Dušan Polanský

dusan.polansky@seznam.cz

Cílemtohotočlánkujepoukázatnato,žeteorieomasovémšířeníslovanskýchjazykůvEvropěranéhostředověku,vdoběstěhovánínárodů,sestáváčímdálméně pravděpodobnou, že přibývá indicií, které tuto teorii napadají,zpochybňují.Kromě pozoruhodných, zásadních dat zoblasti genetiky, týkajících sepříbuznosti jednotlivých evropskýchpopulací a proměn struktury evropskýchpopulacívčase,kterýmsevěnovalčlánekAntonaPerdihavčasopiseSlovanskáunie 2016/1, lze poukázat i na některé další poznatky zoblasti historickýchpísemnýchpramenů,lingvistikyaarcheologie.Dnes již víme, na základě genetických studií, že vraném středověku nedošlovEvropě kmasovému stěhování národů, že pohyby kmenů, o kterých mámezáznamy zpozdně antických a raně středověkých zdrojů, byly spíše pohybyvojenských, bojovných elit. Šlo obvykle o jednotky procent podílumigrujícíchlidí,vůčicelkovépopulacidanéhoregionu.Pokudvdoběstěhovánínárodůdošlokrozšířeníslovanskýchjazykůzmenšíhopůvodního teritoria na polovinu Evropy, muselo se tak dít tím způsobem, ževládnoucí elity „vnutí“ většinovépopulaci svůj jazyk a potlačí jazykypůvodní.CožsestalonapříkladuMaďarů,kteříobsadiliKarpatskoukotlinuv10.stol.n.l.Naopak u Bulharů se vládnoucí elity jazykově poslovanštily. Vpřípadě Angliedošlo ksituaci „něco mezi“. Normané v Normandii během několika generacíopustili svůj původní germánský jazyk ve prospěch francouzštiny. Poté, codobyli Anglii, z pozice francouzsky mluvící šlechty výrazně ovlivnili slovnízásobudnešníangličtiny.Rozšíření slovanských jazyků vládnoucími elitami vraném středověku bymuselobýtextrémněúspěšné,úspěšnějšínežšířenílatinyŘímskouříší,sjejímrozvinutým písemnictvím a byrokracií. Úspěšnější, než šíření zmíněnémaďarštiny, jejíž lexikon obsahuje desítky procent slov pocházejícíchzokolních,nepříbuznýchjazyků.Slovanské jazyky jsouhomogennější,podobny jedendruhémuvíce,než jazykyrománské, germánské, keltské. Na územích slovanských jazyků nenacházímestopyponějakýchpředchozích jazycích.Vevrcholnémstředověkusevynořujevýjimečně jednolitá skupina jazyků na velkém teritoriu. Tak homogenní, žejazykovědci předpokládají existenci jednotného jazyka praslovanštiny ještěvletech500-800n.l.Italský lingvista Mario Alinei, zastánce teorie paleolitické kontinuity jazykůvEvropě, tedy velkého stáří a stability indoevropských jazyků, upozorňuje na

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 15

rozpor mezi představou, že Slované v6. století n.l. ovládli násilím původnípopulaci, vyhubili ji, či alespoň bleskurychle zničili stopy po předchozíchjazycích na nově slovanských územích, a faktem, že Slované byli tradičnímiotrokyEvropyranéhostředověku.Ve většině západoevropských jazyků je podobnost slov Slovan a otrok,vycházejícízlatinskéhosclavus.Např.anglickyslav=slovan,slave=otrok.Cožnaznačuje to, že Slované východní Evropy byli snadnou, bezbrannou kořistíobchodníků sotroky. Těžko by bylo zotročovat kmeny které právě dobylypolovinuEvropyapobily,čiasimilovalypůvodníobyvatelstvo.Ostatně Dušan Třeštík ukazuje, že český přemyslovský stát byl založen v10.stol.n.l. jako firma na export otroků, Praha získala svůj statut významnéhoměstacobytržištěsotroky,kterýmibyliobyčejnízemědělcistředníavýchodníEvropy, „porobený zemědělný lid“, exportovaný do západní Evropyastředomoří, typicky do arabského Španělska. Příjem zobchodu s otroky bylnejvýznamnějšípoložkoupříjmůpřemyslovského„státníhorozpočtu“v10.stol.n.l.Vpřípaděpočátkůčeskéhostátutedyvidímespolečnostslovanskymluvícíchotrokůiotrokářů,nepodobnoudnešnímunovověkémupojetínároda.Nejstaršípísemnéprameny,kterézmiňujíSlovanyjsounásledující:Jordanes vDe origine actibusque Getarum zroku 551 n.l. Slovany zmiňuje sejményVenethi,Antes,Sclaveni.veVitas.Columbanizlet639až643, jekděnípředrokem615psáno"terminiVenetiorum qui et Sclavi dicuntur" (území Venetů, kteří jsou také nazývániSlovany);ve Fredegarii Chronicon, napsané okolo roku 650, je kdění z let 623 až 631napsáno "Sclavos coinomento Vinedos" (Slované, jmenovaní Vendi), "marcaVinedorum","WalucusduxWinedorum",vHistoria Langobardorum Pavla Diakona okolo roku 783, se píše o určitémúzemí před rokem 600 "Sclaborum provinciam" resp. okolo 625 "Sclavorumregionem".ToúzemíjsoutehdejšíKorutany,Rakousko.První slovanskou zmínku najdeme v 11. – 12. stol. na Ukrajině, kde Nestor,mnich Pečerského kláštera v Kyjevě, v letopise Povesť vremennych let psaloDunajijakoovýchozímboduslovanskéhoosídlení.Takénapsal"NoriciižesutSlovene",koblastiIlýrie"tubobešeSloveniperveje".Mario Alinei upozorňuje, že slavisté přehlížejí důležitý fakt nesymetričnostislovanskéhoprostoru,přestožejedobřeznám.Severníslovanskéjazykynejsoujednotné,aledělísenazápadníavýchodní,přičemžmajítytodvěvětverozdílnépodobnosti, shody, s jihoslovanskými jazyky. To lze vysvětlit jedině tak, žejihoslovanské jazyky byly dřívějším jádrem, ze kterého se vyvinuly severnívětve, každá svým vlastním způsobem - západní versus východní. TentopoznatekjevrozporusvětšinouvýkladůopůvoduSlovanůvevýchodníEvropě.

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 16

Historik a archeologF. Curta studiembyzantských zdrojů zjistil, že v okolí let400 až 700 n.l. nedošlo na Balkáně k jakékoliv masové imigraci (kroměpříchodupředkůčástidnešníchChorvatůaSrbůvletech625–630n.l.)TermínSlovanépovažujeCurtazapouhouinvenciByzance.Kvůli špatné ekonomické politice impéria se krajina v tomto období spíševylidňovala.Nejprvepomalu,pokrizovýchletech535–540pakrychleji,takžepo roce 540 nemohlo obyvatelstvo poloostrova udržet hranici na Dunaji.Postupně chudnoucí, vyvlastňovaní, zemědělci odcházeli buď do SoluněaCařihradu,nebonaseverpřesDunaj,odkudpozdějinapadaliSoluňaCařihrad,nebo i částečně na severozápad na řídce osídlená území (v důsledku válekainfekčníchchorob.)Pak,poroce540n.l.začalyslovanskévýbojepřesDunajnaBalkán,kterébylyloupežného charakteru. Curtova zjištění o tzv. "slovanskémateriální kultuře",na kterou odkazují slovinští archeologové jako na důkaz o právě příchozíchSlovanech, nemůže být z chronologického pohledu indikátorem slovanskéimigracenaBalkán.TatomateriálníkulturabylaznámávdolnímPodunajívícenežstoletípředdomnělýmpříchodemSlovanůarozšířilasedostředníEvropy.NaseverodKarpatseobjevilaažněkolikstoletípodomnělémodchoduSlovanůodtudnajih.DlePavlaSerafimova(vespoluprácisGiancarlemTomezzolim)existujídokladytoho, že starověká galština, kontinentální keltština, dokumentovaná nápisyzobdobí300př.n.l.až400n.l.naúzemídnešníFrancie,bylavkontaktu,mimojiné,seslovanskýmijazyky,minimálněnaúrovnivýpůjček.Galsky dumno = tmavý, srv. česky temno. Galsky seco, česky sekat. Galskyacamno=skála,českykámen.Galskydervo=strom,českydřevo.Asno=jasno,busu=pusa,ústa,sedlon=sedlo,mucuno=mokřina,močál,menekki=mnoho,derc = držet. Jedním z mnoha keltských bohů byla Meduna, bohyně meduamedoviny, dále Govanon, bůh kování, kovář. Bůh Ocelus, léčitel.Staroslověnskyceliti=léčiti.Zajímavostíje,žemnohozvýšeuvedenýchgalskýchslovnemásvůjodpovídajícíprotějšek,v(dnešních)ostrovníchkeltskýchjazycích-velštině,irštině,skotskégaelštině.Např.galskyacamno=kámen,skála,sevelšskyřeknecraig,čimaen.Odyssey Belchevsky, Makedonec žijící vKanadě, si všímá toho, že dle onlineetymologického slovníku angličtiny, je zhruba 25% základních, běžných slovoznačeno jako neznámého, nejasného původu, nebo jako potenciálněprarománské, pragermánské, prakeltské slovo, ovšem bez přesvědčivéetymologie.Okolo65%těchtoslovmůžebýtvysvětlenoslovanskýmijazyky.Zavedltermínkonceptuálnílingvistika,kterýsezabýváexistencí„rodin“,shlukůslov,sestejnýmkořenemapříbuznýmivýznamy.Slovanskéjazykyjsounatytokonceptybohaté,přičemžjdečastookonceptyodvozenézpřírodníchjevů.

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 17

Příkladem budiž shluk slov rod, národ, rodina, rodiče, porod, příroda, nebokonceptžití,bytí,viděníasvětla.Sluncevytvářípodmínkyproschopnostvidět,žít a existovat. Proto jsou vidění, žití, bytí funkcemi přírodního světla. Veslovanských jazycích jsou příslušná slova strukturována a propojena jakojazykovýkoncept.Makedonskysviti,viti,vidi,živiti,žiti,biti,bidi,českysvětlo,vidění,žití,bytí.Belchevsky se zabýval některými slovy vhomérských eposech, tedy archaickéřečtině,kterésezdajíbýtvýpůjčkamizeslovanskýchjazyků,přičemžvmodernířečtině buď neexistují, nebo „stojí osamoceně“, bez funkčních vztahů, netvoří„rodinu“slov.Příklademtakovéhokonceptujevzduch,duch,dech,vanout,dout,duše.Vhomérskýcheposechsevyskytujekořendu-diaslovadusae–dusais–disaiznamenajícívydechnout,vypustitduši,udusitse.Výraz pro oko v homérských eposech je okko. Online etymologický slovníkangličtiny uvádí okko jakožto slovo řeckého původu, jednoduše proto, že senachází v homérských eposech. Tento úsudek je ovšem nesprávný, protožeřeckéslovoprookoznímatia jeneindoevropskéhopůvodu. (Jinéřeckéslovoprooko,opthalmos,jepříbuznévelkéskupiněslovanskýchslovsouvisejícíchsesvětlem,obeli–beli–belina=osvítit,projasnit(českébílý,bělina.))Slovooheň–ogan–ogon–ogono–ognoi–ogenj je také svázánosokem, světlem.Kdyžrozdělámeoheň,vidíme.Oheňjepronásjakýmsi„oknem“prosvětlujícímsvět.Pokud nastane tma, je noc, praindoevropsky nokt. Tj. zápor ne + oko = noko,nok. Tento koncept je potvrzen klasickou řeckoumytologií, bohyní noci nyx -noks – nuks. V homérských eposech nukta = noc. Avšak řečtina nemá ne vesmyslu záporu. V řečtině slůvko ne znamená ano. Tudíž jméno bohyně nocinepochází z řečtiny, ale jde o slovo společné indoevropským jazykům.Vmoderní řečtině nihta, latinsky nocce, anglicky night, francouzsky nuit atp.Homérskéslovonokarvevýznamuspícínebotrávícínoc,lzerozložitnanok+ar,znamenajícínoc+příponaarvevýznamuaktivity,dělání,např.mlýn+ař=mlynář.Perličkou je etymologie nabízená Belchevskym pro anglické slovo family =rodina. Online etymologický slovník angličtiny uvádí jako „sluhovévdomácnosti“, z latinského familia znamenající sluhové, členové domácnosti,pomocníci v domácnosti, od latinského famulus = anglicky servant = českysluha.Tímtoetymologickýslovníkkončí,slovofamulusexplicitněoznačujejakoneznáméhopůvodu.Analýzulzerozvinoutsvyužitímslovanskýchjazyků.Slovofamilia je jednoduchou složeninou následujících slov. Sfa – sfoja – sfoe = svá,svojeamilo–mila–milos=milé–milá.Zájmenosva–sfasevyskytujerovněžvsanskrtu, nejen ve významu svůj, ale i příbuzný, přítel. Sva – sfa je takénapříklad vmakedonštině součástí mnoha slov týkajících se pokrevníhopříbuzenství. Například sfekrva = tchýně, svá krev, srv. česky švagrová.EtymologG.Curtiusuvádí,žesfe(sfo,sfa)zhomérskýcheposůsepozdějiměnínafe,ve.

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 18

Slova milia – milos – mili se také vyskytují v homérských eposech, hnedvněkolikaobdobáchmilia(=láska)-milos–omilia(=pomilovat)–mili–meleo‘mele (= můj drahý). Jde o součást širokého konceptu, který dodnes patříslovanskýmjazykůmmili–mil–milue–miluva–omilen–omilvaatd.TudížSfa+milia–sfamilia–s’familia–familia=našidrazí,milí.Existuje několik tisíc krátkých nápisů v oblastech archaických kulturjihovýchodní Evropy a východního Středomoří, k jejichž interpretaci mohouposloužit slovanské jazyky. V některých případech přesvědčivěji, v některýchméněpřesvědčivě.Většinatakovýchnápisůjezdobpřednašímletopočtem.Jdezejména o nápisy z předřímské severní Itálie: venetské a rétské, (starší) částnápisůvoblastietruské.Dále lzezmínitmessapské,starší frygické,čidokoncemínojskénápisy.Při snahách o čtení a výklad těchto písemných památek jsou samozřejměapochopitelněvyužíványlatina,řečtina,jazykykeltské,aleigermánské.Pokudněkdo poukáže na podobnosti se slovanskými jazyky, bývá to zpravidlaignorováno, poněvadž slovanské jazyky jsou považovány za poměrně mladéajejichvýskytvdoběhlubokopřednašímletopočtembyjeučinilstaršími,cožby vnášelo problémy do široce přijímané chronologie vývoje rodinyindoevropskýchjazykůodpraindoevropštinykdnešnímjazykům.Natétoteoriipracujehistorickájazykovědaposledních150až200let.Profesionálnílingvistésetomutosměruúvahtéměřnevěnují.Většinouproto,že„vědí“, že jsou nesmyslné. Na základěmalého objemu sporných dat nehodlajínabourávat mohutné, dominantní paradigma. V některých případech senevyjadřujíproto,žemajíobavyzpoškozenívlastníhorenomé,ztrátykariéry.Tentosměrstudiajevrukounadšenýchamatérů,kteříseobjektivnědopouštějíchyba jsou taksnadnonapadnutelní.Nejvýznamnějším jménemmezizastánci„slovanských“ verzí výše uvedených archaických písemných památek jeSlovinec Matej Bor. Jako jeden z mála nebyl ryzí lingvistický amatér, mělmagisterskévzdělánívoboruslavistiky.Jehoprácesvenetskýminápisynabáziznalostislovinskýchdialektůjevnitřněkonzistentní,nebylanikýmpřesvědčivěrozporována, „rozcupována“. Zaslouží si postavení alternativního výkladukmainstreamu, přesto je důsledně ignorována. Pokud vím, jedinýmprofesionálem, který se o ní vyjádřil pozitivně, byl Američan Charles Bryant-Abraham.Jinakjehopráce,zvýšeuvedenýchdůvodů,jakobyneexistuje.UnássetohototématudotkldivokýamatérAntonínHorák,jehožmnohénázoryjsou fantaskní, jeho práce se starými texty nedosahuje úrovně a konzistenceMatejeBora,přestojsouněkterébodyjehoprácevelmipozoruhodné,napříkladčteníNovilarskéstély,nasvoudobuvýjimečnědlouhéhotextu.Frekvenční analýza hlásek, porovnávající různé jazyky, ukazuje, že výšeuvedenéarchaické jazyky jsoubližšíslovanskýmjazykům,než latiněařečtině.Dle frekvenční analýzy jsou staroslověnština, slovinština, předřímská

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 19

venetština, tocharština, stará frygičtina a messapština odvozeny z jednohozdroje,zatímcoitalické jazyky– latina,oštinaaumberština,odvozenyz jinéhozdroje. Přičemž jde ve všech případech o indoevropské jazyky, víceméněpříbuzné.Zdá se, že bude třeba poupravit pohled na úsvit dějin ve východní poloviněEvropyamožná iredefinovatpozicislovanských jazykůvrámci indoevropskérodiny.

literatura

• PERDIH,Anton.IzvorSlovencevindrugihEvropejcev.Ljubljana: Jutro,2016.256s.ISBN978-961-6746-93-9.

• ALINEI,Mario.InterdisciplinaryandlinguisticevidenceforPalaeolithiccon-tinuity of Indo-European, Uralic andAltaic populations in Eurasia,with anexcursusonSlavicethnogenesis.JournalQuadernidiSemantica24,2003.s.187-216.http://www.continuitas.org/texts/alinei_interdisciplinary.pdf

• SERAFIMOV, Pavel a Giancarlo Tomezzoli. Slavic influences in the ancientGaul.Proceedings of the Eighth International Topical Conference Origin ofEuropeans.Ljubljana:Jutro,2010.ISBN978-961-6746-47-2.

• BELCHEVSKY, Odyssey. Proto Slavic Roots of the European LanguageswereanalyzedandconfirmedwithanewMethodology/PrinciplesofConceptuallin-guisticsandTheirNature-BasedEvolution.ProceedingsoftheEighthInterna-tionalTopicalConferenceOriginofEuropeans.Ljubljana: Jutro,2010. ISBN978-961-6746-47-2.

• CURTA, Florin. The Making of the Slavs.New York: Cambridge UniversityPress,2001.463s.ISBN978-113-9428-88-0

• ŠAVLI, J.aM.BoraI.Tomažič.VenetiFirstBuildersofEuropeanCommunity.Wien:EditionesVeneti,1996.ISBN0-9681236-0-0

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 20

Projekt Slovanskej únie "Slovanská kultúrna diplo-macia" ako nástroj zachovania slovanskej identity

doc. PhDr. Natalia Alexandrovna Bondarenko, CSc. Moskovský inštitút otvoreného vzdelávania

Anotácia V článku sa analyzujú nové sociokultúrne javy v Čechách a v Rusku, a to vprojekte „Slovanská kultúrna diplomacia“. Tento projekt je zameraný nazachovanie a rozvoj slovanských jazykov a kultúr, národnej identity v obdobíglobalizácie.

Kľúčové slová identita,slovanskávzájomnosť,slovanskákultúrnadiplomacia

Predstavenie problému V XXI. Storočí sa ľudstvo stretlo s novými javmi : vzrastajúcou globalizáciou,informačnými revolúciami, migračnými prúdmi, ktoré kardinálne zmenilinárodné zloženie štátov a iné. V týchto podmienka stojí pred národmi ostropostavenáotázkaozachovaníidentity,záchranenárodnýchjazykovakultúr.Projekt „Slovanská kultúrna diplomacia: analýza, stratégia a taktika vbudúcnosti“, (1) ktorý vznikol v česko-moravskej Slovanskej únii, obsahujedôležitésmerovaniavoblastizachovaniajazykovakultúrslovanskýchnárodov,ktorésúdôležitousúčasťounieleneurópskej,aleajsvetovejkultúry.Poukazujesavňomnato,žeplnohodnotnépoznaniesaneurčujelenpraktickoupotrebou,aledôležitýjeajveľkýpotenciálinformácií,ktorýzabezpečujeduchovnúzrelosťpredovšetkým mladého pokolenia, jeho svetonázorový potenciál, ktorý jehlavnousúčasťouidentitykaždéhočloveka.

Slovanská kultúrna diplomacia – teoretický aspekt Základné tézy projektu „Slovanská kultúrna diplomacia: analýza, stratégia ataktikavbudúcnosti“predostrelvosvojomčlánkupredsedaSlovanskéhozväzudoc. Vojtech Merunka. Poukázal na nasledujúce negatívne javy, ktoré sauskutočnilinakonciXX.azač.-XXI.storočia:rozpadJuhoslávie,Československa,SovietskehoZväzu,tragickéudalostinaUkrajineainé.Podľa neho, procesy globalizácie a liberalizácie v XXI. storočí brzdia rozvojidentity Slovanov. Preto je pre novú historickú realitu potrebné určiť inéstratégieasmerovanianazachovanieslovanskéhosveta.

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 21

Pripomeniem, že sa Slovania neraz nachádzali pred výberom „byť, či nebyť“.ZačiatkomXIX. storočia saobjavili tendencie štáto–národnostnej asimilácie zostrany nemeckej buržoázie a maďarskej šľachty vo vzťahu k slovanskýmnárodom. (prvípanslovaniaboli vXVI . aXVII storočí : JurijKrižanić,MavroOrbini, Vinko Pribojević, ktorí v slovanskej vzájomnosti videli instrumentochranyohrozenýchjuhoslovanovprotiTurkom).Myšlienkaslovanskejvzájomnostivzniklavtomtoobdobíabolazameranáprotitýmtojavom.Ajkeďbolapolitickyslabá,vnárodnooslobodzovacomhnutíhraladôležitú„obrannúamobilizujúcuúlohu,predovšetkýmvčeskomaslovenskomnárodnom obrodení“ (2) Tomu predovšetkým pomáhala vedecká činnosť voblasti slavistiky J. Dobrovského, J. Jungmana , P. J. Šafárika iných. Podporusvojich predstáv o úlohe slovanstva našli v humanistickej historicko–filozofickejkoncepciiI.Herdera.Termín „ Slovanská vzájomnosť“ vošiel do historickej lexiky po publikovanítraktátu J. Kollára „O literárnej vzájomnosti medzi kmeňmi a nárečiamislovanskými“ (v r.1836 v češtine, v r. 1837 v nemčine). Vedec sa sústredil naprogramslovanskejkultúrnejvzájomnostiajehouskutočnenia,akoprostriedku,ktorý je najväčšou nádejou na ochranu slovanstva pred rozdelením, naupevneniearozvoj.Tentoprogramsastalstimulomrozvojanárodnejkultúryastal sa základom na výmenu kultúrnymi hodnotami. Tátomyšlienka je v sú-časnostinepochybná.(3)Keď sa vrátime k projektu „Slovanská kultúrna diplomacia: analýza, stratégiaataktikavbudúcnosti“,jedôležitézdôrazniťtvrdenieozachovaníarozširovaníslovanských jazykov, popularizácii bohatého historicko-kultúrneho dedičstvaSlovanov, predovšetkým medzi mládežou. Taktiež sú dôležité vedecké akultúrnekontaktymedzivedcamirôznychkrajín.Nemôžeme nesúhlasiť s myšlienkami doc. Merunku o tom, že sa po druhejsvetovej vojne slovanské národy nachádzali v tábore socializmu, ktorý bol vurčitomzmysle„odporcomneslovanskéhoZápadu“.Ajnapriektomudochádzakrozvoju slovanských jazykov, ktoré boli súčasťou jednotného európskehokultúrneho priestoru, začali svoju činnosť , alebo pokračovali vedecké akultúrnekontaktynielenmedziSlovanmi,aleajzápadnýmivedcami.Vsúčasnostipozorujemeopak:rodnéjazykyBulharov,Čechov,Slovákov,Srbov,Chorvátov sú skôr exotickými, nakoľko hlavné miesto medzi jazykmi vmedzinárodnej komunikácii sa udeľuje západným jazykom (anglickému,francúzskemu,nemeckému,talianskémuai.).Preto je v súčasnosti podľa mienky autora dôležitá úloha. Tou úlohou je,hlavnemedzimládežouneslovanskýchnárodovvoväčšejmierešíriťslovanskéjazyky,šíriťvedomostiosvojbytnejkultúrenárodovslovanskéhosveta.KtomujepotrebnépoužívanieSMI–internet,TVainé.

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 22

Slovanská kultúrna diplomacia – praktický aspekt Môžeme poznamenať, že iniciatívy o popularizácii vedomostí o slovanskomsveteexistovaliajvinýchkrajinách.Vroku2006boliautoromčlánkuŠtátnehoinštitútu ruského jazyka A. S. Puškina rozpracované špeciálne kurzy preštudentovbakalárskejformyštúdia,ktoríštudovalipodľaprogramu:„RuskoazahraničníSlovania:filozofickýahistoricko-kulturologickýaspektvzájomnýchsúvislostí “, „Dialóg slovanských kultúr“, „Ruská téma v kultúre Slovanov“,„Vzájomnésúvislostislovanskýchkultúr“,„KategóriapeknéhovkultúreJužnýcha Východných Slovanov“ (obdobie stredoveku). Spoločným cieľom týchtokurzov jenielenrozšíriťobzorštudentovosvojbytnejkultúre,aleaj ichodrazv „histórii vzájomných vzťahov“ Ruska a slovanských národov v rôznychhistorickýchobdobiach.Keď sa dnešný ruský študent stretol s dôležitými javmi rusko–slovanskýchvzťahov,odhaľovalneopakovateľnúkultúruslovanskýchnárodov,nostalsaajsúčasťou tohto veľkého slovanského spoločenstva. Odhaľoval menej známestránkysvojejvlasti,ktorejhistória jeprepletenáznámymimenami:BielorusaSimeona Polockého, Čecha Eduarda Nápravníka, Poliakov Jána Čerského aBronislavaPilsudského,SlovákaDušanaMakovickéhoamnohýchiných.O tietokurzyzačaliprejavovaťzáujemaj študenti inýchnárodností–študentizMoldavska,Rumunska,Číny,Srbska,ČiechaSlovenska,Vietnamu,Maďarska.Kurzy im pomáhajú lepšie spoznávať Rusko. Jeden príklad z praxe : čínskyštudentprišiel namojuprvúvyučovaciuhodinuaodmietolnavštevovaťmojeprednášky.Oznámilmi, žeprišiel študovať ruštinuaSlovaniahonezaujímajú.Napriektomuniekoľkokrátprišiel,počúvalspolužiakov,pozrelsifilmyčeských,poľskýchasrbskýchautorov.Napísalzáverečnúprácu„PuškinvČechách“apoukončení kurzu povedal: „Vďaka vášmu odbornému kurzu som začal lepšiechápaťRusov“.Chcelabysompovedaťajojednejiniciatíve,ktorápomáhažiakomaštudentomv zoznamovaní sa s kultúrou iných slovanskýchnárodov. Je to súťaž „Srbskovmojom srdci“, ktorá je organizovaná za podpory Veľvyslanectva Srbskejrepubliky v Ruskej federácii od roku 2010. Až do dnešného dňa početúčastníkovdosiaholpočetokolo500ľudízrôznychmiestRuska:zBelgoroda,Bаrnuala, Dolgoprudneho, Kostromy, Moskvy, Sankt-Peterburga, Riazani,Stavropoľa,aletaktiežzmestaGomeľvBielorusku.ŠtudentomzMGUaSPBU,ktoríštudujúsrbskýjazyk,bolaponúknutánomináciana-prekladzosrbskéhodoruskéhojazyka.Pripomeniem, výučba cudzieho jazyka je už štandardnou súčasťou učebnýchplánov škôl. V roku 1993 Súkromné slovanské gymnázium v Bratislave akoprvé na Slovensku zahájilo výučbu slovanských jazykov (súčasne s aktívnymzvládnutím dvoch západných svetových jazykov: anglický jazyk francúzskyjazyk španielsky jazyk nemecký jazyk) aktívne komunikovať aj jedným zo

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 23

slovanských jazykov (chorvátsky jazyk, ruský jazyk, poľský jazyk). Študentbymal chápať cudzí jazyk ako znak národnej a individuálnej identity, poznaťkultúru vlastnej krajiny prostredníctvom iných kultúr a civilizácií, osvojiť sinormysprávaniasaaspoločenskékonvenciekrajiny,jazyk,ktorejsaučí.Štúdium jazyka vnímame ako prípravu pre potreby reálneho použitia v praxiobchodu a turistického ruchu. Okrem aktívneho zvládnutia jazyka získavaabsolvent kultúrno-spoločenský prehľad o súčasnosti a histórii príslušnejkrajiny.Toto všetko je podľa môjho názoru jasným potvrdením významu projektu„Slovanská kultúrna diplomacia“ v popularizácii dedičstva Slovanov azachovanianárodnejidentity.

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 24

Svezki Lva s kavoju Michal Swat

wlkpelasank@gmail.com

Dnes žijemo v takom vrěmeni, že slovjanoljubec mogl by se zasmutiti.Istinno,imajemodobuvkojejmožnojestpomysliti,žecělanašamodernakultura i vsekake jej prvěstki krěpkim tokom a širokimi volnami tečutnam od Zapada i Ameriki ili iduč podle Kitaja. Ako by onoj neščestnyslovjanoljubec pijuč čašku kavy imal tako mračne myslji v svojojslovjanskoj mysli, ona čaška kavy mogla by mu prjamo v lice kriknutiživymglasomslovjanskogoodčajanogožaljenja.Akolikavabylabysmlě-kom,moglabyrazkričatisedvojno.Tovsehvala tomu, ibo točno333 lět nazad skupščinapoljskih vojinov vidžučturečske měški so sěmenami kavy ne odmětnula jih na směti kako jědyveljbludam.

Sobieski blagoslavi vojska podčas vienskoj sěče, obraz Juliuša Kossaka (1871)

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 25

Tymčitateljam,ktore ješčeneugadiliobčempišu,skažu:da,bitvavienska, ilipoběda pod Vienoju, kako kto si hoče. Vitězstvo nad turečskimi vojskami jestglavno znano kako poběda poljsko-austrijačska. Ale jednako možno by byloskazati, že to bylo vitezstvo velikoju čestju slovjansko. Trěba pamětati, žeonogdynaozemjahPoljsko-LitovskojUnijedomovilomnogoinyhnarodov,napr.RusyniavelikojučestjupolkovpoljskojarmijebylikozakiizZaporoža.KozakiizZaporožavonymvrěmenibylislovjanskimsměsempolovinynarodovsvěta.Bez togo slovjanskogo prinosa mogli bysmo toliko govoriti ob vienskomrazgromě, ibo iz 18 tysečev zaščitnikov Vieny poslě dvu mesecu turečškojobsadyostalosamo5tysečev,agradbylmedlozahvačany.Vojsk Poljsko-Litovskoj Unije bylo menje neželi vojsk avstrijačsko-němečskih(27tysečevslovjanskih,38tysečevgermanskih),alevažnabylajihjakost.O tom govori napriměr povědka, suglasno s koju Kara Mustafa izslal JanoviSobieskomu sěme maka, aby objaviti jemu kolikost svojih vojinov. KakoodpovědjSobieskiizslalKarězrnopeprca,znakom,žejegovojinisutmožebytimenšejukolikostju,aletežejejestjihugryzti.Blagodare surabotě onyh ljudij iz raznyh zemej možno bylo v dva dnjaprěměstitigustymlěsemvienskim27tysečvojska(včem14tysečekonnice, i26kanonovpočestjah),apakučinitinajvečšivhistorijinapadkavalerije,ktorydopustil pobědu vienskoj sěče toliko 30 minutami i stopnutje muslimskojexpanzije do Evropy namnogo stolětji.Može byti, že bez pomoči vojsk kraljaJana Sobieskogo, imenovanogo "Lvom Lechistana" dnes by ne bylo kulturyZapada.Na žalost, ona poběda ne byla dobro ocěnjena ni avstrijačsko-němečskimisoveznikaminidobroizkoristanaotstranypoljskoj.AustrijskicěsarLeopold I.nehočelnavetsjeti šapkuniprědsynompoljskogokralja ni kogda klanjali semuhorugve poljskogo vojska, a doVieny došli dvěprocesijivojsk:jednaLeopoldaivtoraSobieskogo.Zajmlivejesttakože,žezapadEvropytakomaloznalkulturujejnogoosrědkaaiztoka, že austrijaki ne znali odličiti Poljakov so "podobrinymi" glavami otKozakovsoseledcamiiodTatarovizKrymu,iFrancuzPjotrLorrainemněl,žeoružjepoljskihhusarovjestprostoněkakitipkuhnjenogobodca.Žalj, zatože dnes pravdopodobno boljšost ljudij ne znaje, že kava, kojuvsekakodenno pije, byla razslavjena v Europě člověkom, ktory se zoval JerzyFranciszek Kulczycki. Toliko on imal pomysl, aby vožmuti měški s divnymisěmenamiaotvoritiprvukavarnjuvVieně,gdenošučturečskooděnjepodavalsvojizmysl–kavusmedom,iKulczyckisestalslavnyvVieně.DodnestrajarazpravakakojnarodovostibylKulczycki.Onsam,vsvojihtekstovgovoril, že jest Poljakom, ale rodom byl pravoslavny Rusyn, i za to suglasno

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 26

s ukrajinskojuistorijejumoglbyti jedinoKozakom,alejestproblem,jerboSrbiuženašliteoriju,žeprišelizSrbijeitakpravdopodobnobylSrbom...

Viena, pametnik kozaka Kulczyckogo i kavy na ulici Kulczyckogo

Pravdopodobnohvalavienskojpobědě,sěmjamojegodědaamnogoinyhvvrě-meni komunističnoj bědy mogli jěsti vsekakodenno kartofli ibo prěd VienuPoljska byla državoju, gde ljudi jedli glavno krupu, jedino potom nastupilo ihrazširjenje.Ale najprvo važnym jest fakt, že hvala slovjanskoj pomoči v godině 1683,historijaakulturaEvropymogla sedalěje razvijati i stati taka,kaka jestdnes,čtodajenamvelikivnjejuděl.Itak,akoličitatelpopročitanjututogotextanačelbyněgdeslyšati,žeslovjanskenarody ne imali nikakogo učestja do kultury Europy, vsegdy znakomsoprotivjenjamožeseběnadětikravatu(kravatajesthrvatskooděnje)iuvaritičašku vkusnoj črnoj kavy, najlučše s mlěkom, ibo tu kombinaciju kozakKulczyckitakožeizmyslil.

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 27

Rusko a Evropa, vzpomínka na Masaryka Ing. Petr Bolf

Slovanská unie z. s.

Češtínárodovciv19.století“jemně”upravovaličeskédějiny.Abyobstálivkon-kurenci s těmiNěmeckými (také notně přibarvenými), aby dodali národu ná-rodníhrdost,abynárodvůbecstvořili(jinakbychomdopadlijakoIrové,kdeseAngličanůmpovedlotéměřzničitirskýjazykaIrovésehomezisvětovýmivál-kamisnažilidostikontroverzně,až“násilně”obnovit,vštípithoanglickymluví-címžákůmzákladníchškol).MasarykmělkvůlisvémuvýkladudějinkonfliktsPekařem,proběhlavelkolepádebata O smyslu českých dějin. Masaryk sám velký humanista se snažil pře-svědčitzpopelavstávajícíčeskýnárod,žeodčasůJanaHusaprobíhávnašíze-mi,našemnárodě,kontinuálníhumanizačníproces,vesměssabotovanýzvenčí.Tojesamoosoběhloupost.Husitskéválky15letpoupálenímistraJanaHusanejspíšbylyvíceoboustrannýmvražděnímarabováním,nežspravedlivýmbo-jemzaHusovyideály.NaBíléHořešlovětšiněomocaprospěchářstvírůznýchlokálníchmocipánů,nežoto,abyKomenskýnemuselemigrovatamohlbudovatmoderní a ušlechtilé školství. Navíc v řadách českého stavovského vojska,ivčeleceléhostavovskéhopovstání,bylomnohočeskýchNěmců.AletohleMa-sarykvěděl.Byltočlověkvelmivzdělaný,atakékritický.PřisvécestěpoRusku,podobně jakoKarelHavlíčekBorovský,velicebystřevystihlyproblémyRuska.Krom tohoMasaryk popisuje i své rozpory s L. N. Tolstým, který se o změnupoměrůvRuskuzasazoval.KroměMasarykajsmemělicelouřadusnílků,fanatikůapoblouznilců,kteřívy-mýšleli všemožné teorie, falšovali rukopisy, či násilně čistili jazyk a vytvářelinová, nesmyslná slova. Namnohé z nich se zapomnělo, někteří zůstávají jakošrámyhanbynanašichdějinách.Podobnětomajíijinénárody.Angličané,kdyžviděli,jakúspěšněvládnoupolo-viněsvěta,budujíprůmyslavymýšlejínovéanovévynálezy,dospělikpřesvěd-čení,ženesou“Břemenobíléhočlověka”amajívéstaučit(nejen)obyvateleIn-die(tojetazemě,kdebudovalichrámyakanalizacivdobě,kdyAngličanéběha-li polonazí s lukem po lese, na to se však zapomnělo). Němci o něco pozdějibřemenobíléhomužepřetvořilivholocaust.Ruskojevmnohaohledechnemocnázemě.Jeveliké,cítíse(postaletí)nedoce-něné.Elityseodnárodňujíautíkajízezemě.Hlasusečastodostávášarlatánůma poblouznilcům. Přitom Rusko, ač bylo vždy na okraji evropského prostoru,mělosvévelikány,kteřívýrazněpřispělirozvojievropskéasvětovévědyakul-tury.

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 28

NedůvěruRuskakzápadupodporujítřivěci.Velkéschizma,NapoleonskéválkyaDrangnachOsten.Rusko téměřzcelaminulonenhumanizačníproces,kterýprobíhal v Evropě od renesance, přes osvícenství až po dnešek. Rusko je po-sledníevropskáimperiálnívelmoc.VEvropě,tézápadníčásti,sepošokuzdru-hésvětovéválkyzačalstavět“společnýevropskýdům”míru,lásky, volnéhoob-chodu apřátelství.NabudovánímoderníEvropy sepodíleli iméněpošpiněníčlenovéNSDAP,kterýmbylomožnoodpustit,anemělipřímouvinunazločinech.CodělalaFrancie,VelkáBritánieaHolandskovdobě,kdyzhrozenizdruhésvě-tovéválkybudovalimírovouEvropu?VAfrice, Indiia Indočíněvraždilimístníobyvatelstvoabojovalizaudrženísvýchpanství.Ruskotohlevšechnovnímáposvém:“Vynásbudetepoučovatotom,comůžemedělatnaKrymu,vČečně,naDonbase?Vymůžeteamyne?”Pořáddokola.Spirálaseroztáčíacobudenajejímkonci?DalšíkonfrontaceZápadusRuskem?Proč?Vdobě,kdysena jihuznovuvzmáhá “Osmanskáříše”,kterámákevropskýmideálům o několik světelných let dále, než věčně autoritativní Rusko? A TurcidnesnemusídobývatVídeň,jižtamjsou.PročnefungujespolupráceZápaduaRuska?Dostmožná jsourusképředstavypro západ nepřijatelné, možná se západ chová vůči Rusku příliš nadřazeně,možnázápadpořádnese svůjúdělBíléhomuže.Pardon,gendercorrect i údělbíléženy,údělmultikulturníženyaúdělmultikulturníhomuže,atakéúdělcelémultikulturníLGBTkomunitya... VRuskužije140milionůobyvatel.Mezinimijespoustarozumných,vzdělanýchlidí.Možnánehned,aleběhemdvou,třígeneracímohouzRuskavybudovatto,očRuskousiluje od časůPetraVelikého -moderní evropský stát. KonfrontacízápadusRuskemženemeRuskoknacionalismu,dostávásehlasůmpoblouznil-cůašarlatánů.Naoboustranáchpomyslnébarikády.Otevřeme hranice s Ruskem, otevřeme západní univerzity ruským studentůmaruskéuniverzityzápadnímstudentům,abysemohlivzájemněpoznávat.Ob-chodujme spolu. Poznávejme vzájemně naší a jejich kulturu. Ignorujme ruskénacionalistyazápadnírusofoby.JePutinzlo?DěláPutinšpatnévěci?Pokudano,musísitoRusovévyřešitsamiaktomupotřebujíumětporovnatpoměryunichdomaavzápadníEvropě.TakjakoMasarykaHavlíčekBorovskýkdysipoznalipoměryvRuskuapochopili,žezáchranavšehoslovanstvapodvládouruskéhocarajepošetilost.BudoucnostEvropynenívtom,žedonašichměstnastěhuje-memilionymohamedánů.Alevtom,žebudemetrpělivěhledatspolečnékořenymeziVýchodemazápadem,kterékdysidávnorozděliloVelkéSchizma.OnotoVelkéSchizmanemájennáboženskývýznam,kvůliněmuzápadvyplenilhlavníkřesťanskéměstoKonstantinopolapozdějihonechalpadnoutdorukouTurků,kvůliněmuseještěnedávnovraždililidénaBalkáně.Ruské agenty a ruskou propagandu zničí jen jediná věc. Když se jednoho dneprobudíazjistí, že jevlastněnikdonepotřebuje,protožemeziRuskemazbyt-

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 29

kemEvropypanujínormálnísousedskévztahy.OspolečnéEvropěodLisabonupo Vladivostok mluvil ještě v roce 2013 Radosław Sikorski. Majdan v KyjevěajednostrannýpohlednavěczestranyEUvšezměnily.Jepotřebaobnovitdů-věrumezivýchodemazápadematakénotnádávkaempatie.Naoboustranách.PřitomEUmázasebouužjednuvelkoupolitickouchybu.VdoběválkyvJugo-sláviisetakéstátyEUpřiklonilyvícenajednustranuaválečnýpožártakhasilybenzínem.Následky jsoucítitdodnes.BosnaaHercegovina jede-factookupo-vanouzemí.EUznízamýšlelavybudovatmodernímultietnickýstát,jakésibal-kánskéŠvýcarsko.DnesjeBosnaaHercegovinajednouznejchudšíchzemíbyvšíJugoslávie.Evropskýkomisařbylztohozklamán.IvtombombardovanémSrb-skusežijeoněcolépe.Apřestoneváhámepodporovatukrajinskéoligarchyjenproto,žese momentálněhlásíkevropskýmhodnotám,ačkolivmorálněsenelišíodtěch,kteřísehlásíkbývalémuprezidentoviJanukovyčovi,čikRusku.

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 30

Hej, Slované! Darja Belskaja

pamětnice obnoveného všeslovanského sjezdu v Praze v roce 1998

Hej, Slované, ještě naše slovanská řeč žije… zpívá se v naší Slovanské hymně.Ano,zatímještěžije,alejakdlouhoještěbudežít?Kdyžpozorujiněkterépányidámy, jaksinaslovanskémhnutíohřívajísvojizatuchloupolívčičku, tak jejichchoréjednánínelzenazvatjinak,nežjakonechutnépolitikaření,kterénapomá-hánepřátelůmaznemožňujenašesjednocování,takbudoucnostvidímčerně.Pamatuji si dobře naše nadšení při přípravě Všeslovanského sjezdu, který sekonalvroce1998,jehoždušíbylprofesorBřetislavChválaanemáloseonějza-sloužilispisovatelahistorikAlexejPludek,jehožSlovanskáuniespolupracovalasevznikajícímSlovanskýmvýboremČR.Někomutoasimocvadí.Slovanskéhnutísidnespřisvojujínovípochybníhrdinové,kteřívystupují jakovysocí kozáčtí oficíři a podepisují se všemožnými akademickými tituly, u kte-rýchjedokázáno,ženejsoupravdivé.Stačíjimsizaložitnovýspoleksúdernýmnázvem,někdepoříditkozáckouuniformu,mítdostdrzostiauměthodnělhát.Jsoutoaktivníčlenovékomunistickéstranyazároveňmajíplnáústaslovanství,hrají si na pravoslaví, a řeční i dostávají diplomy za spolupráci od kohokoliv,kdo jimposkytneprostor, třebaodmormonůascientologůneboodkatakom-bálníchodpadlickýchsekt. Duševně zdravého člověka tenhle jedovatýmix odpuzuje, ale jejichposkokůmz řadplukovníkůbývaléČSLAvevýslužběpostiženýchstejnouchoroboutoim-ponuje a považují je za slovanskéhrdiny ze síně slávy. Je záhadou, že jim tenhejslovanskýgulášprochází.Vypadáto,žejsoujenloutkynašpagátě,sekterousinějakýdobřeutajenýprincipálmanipuluje,jakchce.Jehohejslovanskéloutkypotompropagujícokoliv,napříkladobdivknacistickéideologiizato,jaksena-cistůmdařilo„pořádnězatočit“seŽidy,cožbyprýbylopotřebaučinitivRusku.Hejslovanskýpředsedajednohomoskevskéhospolkuo tomdokoncepíšeknihy.Dosvéhopolitikařeníbohuželzatahujíilidi,kteříotěchtovšechvěcechnemajítušeníanežstihnouprozřít,jsousniminamočeni.UžsenamočiliMezinárodníslovanskývýbor.A jakébyztohomohlovzejítponaučení?Titohejslovanštíhošibysevesvýchmyšlenkáchměli dopracovat až do ranéhoúsvitu Slovanstva, zamyslet se nadjehopravoupodstatou.VzpomínámsinanašehopříteleaspolupracovníkazBě-lehradu,profesoraahistorikapanaVladimíraJankoviče.Jakovědecdobřeznalslovanskébohyaumělnatototémapoutavěvyprávět.Mělajsemmožnostsnímčastonatototémapovídatajsempřesvědčena,ževíranašichpředkůmáněcodosebe.Dorokaseslaviloosmsvátků.Ztěchtosvátkůbychvýševzpomenutýmhejslovanůmnejvícedoporučila Zimní slunovrat (předchůdceVánoc). Při jehooslaváchsextatickýmitancisi lidézesvýchhlavdostávaliukrytéběsy,abyse

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 31

mohliočistitavklidupřežítzimu.Potombychdoporučilavyjítsipřijarnírov-nodennostisprůvodemvynášejícímsymbolvšehozlého,bohynismrtiMoranu.Tasepakshodízeskálynebodovody,abysníodplavaloveškerézloamohlisepřivítatbohovésílyjara–JarovítaVesna.Kdyžsevšaknadtímzamyslím,docházími,žetitohejslovanéajejichposkoci,ikdybyseutancovaliažksmrti,stejněby jimtonepomohlo,běsovétamzůsta-nou.Námvšakzbývávíra,ženámnadnimipomůžezvítězitslovanskýbůhhro-muasílyPerun,kterýsisnimiporadí.

Nakladatelství Lukáš Lhoťan NakladatelstvíLukášLhoťan(www.lukaslhotan.cz)existujeodroku2011avy-dalo již 16 titulů, především na téma náboženství a historie. Do konce roku2017 je naplánováno vydání dalších pěti titulů, které se nyní nacházejív přípravě.Vsoučasnédoběsedokončujevydánídvouzásadníchknih:1. PrvníknihoujedíloprofesoraJanaBohuslavaMiltneraoživotěvýznamnéhočeského šlechtice snázvem „HraběKaplíř,obránceVídněprotiTurkůmroku1683“.

2. Druhým dílem je sbírka textů česko-francouzského emigranta před komu-nismemahistorikaMartinaJanečka,kterýpopisujehistorickéanáboženskésouvislostidnešníspolečenskékrizevEvropě.

Nakladatelstvíplánujevdlouhodobémhorizontuspolupracovat seSlovanskouunií a znovu vydat knihy autorů věnujících se nejen náboženským či histo-rickýmtématům,aleidílafilozofická,sezaměřenímnaslovanství,křesťanstvíapřínosČechů,MoravanůaSlezanůsvětu.Vsoučasnosti nakladatelství čerstvě vydalo knihu „Obrana Vídně při obléháníTurky1683“česko-německéhoprofesoraBenaImendörffera.

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 32

Konference T. G. Masaryk a 95. výročí tzv. Ruské pomocné akce

Irena Dzjubová Všekozácký svaz českých zemí a Slovenska

Dne20.záříseod14hpodzáštitoumístopředsedySenátuParlamentuČRpanaIng.ZdeňkaŠkromachaveFrýdlantskémsalónkuSenátuParlamentuČRkonalamezinárodníkonferencenatéma"T.G.Masaryka95.výročítzv.Rusképomoc-néakce".KonferenciodborněpřipravilVšekozáckýsvazčeskýchzemíaSloven-ska,z.s.vespoluprácisKoordinačníradouruskýchkrajanůvČeskérepublicez.s.aRuskýmstřediskemvědyakulturyvPraze.KonferencizahájilatamanVšeko-záckéhosvazupanMikhailA.DzyubaavladykaKirill,MetropolitaStavropolskýaNevinnomysský, který je předsedou synodálního výboru Ruské pravoslavnécírkveMoskevskéhopatriarchátuprospolupráciskozáctvem.VprvnímblokuvystoupilisesvýmiodbornýmipřednáškamipaníPhDr.LenkaKločkováaPhDr.HelenaNováčkovázNárodníhoarchívuČR,paníPhDr.DanaHašková zaSlovanskéhoústavuAkademievědČR, v. v. i., paníMgr.AnastázieKopřivová, externí specialista,NKČRSlovanskéknihovny,paníZoyaBarbaru-nová,nezávislýodborník,panMgr.JánNovákzPravoslavnécírkveČeskýchze-míaSlovenska,panJUDr.etMgr.StanislavKörner,externistaKatedryhistorieFFUniverzityJ.E.PurkyněapaníMgr.AdrianaKokuňková,potomekkozáckýchemigrantů.Vdruhémblokupopřestávcesesvýmiodbornýmipřednáškamivy-stoupilipandoc. Ing.VojtěchMerunka,Ph.D. zeSlovanskéuniez.s.,panPhDr.EmilVoráček,DrSc. zHistorickéhoústavuAkademievědČR,v.v. i.,paníDok-torkahistorickýchvědMariaA.VasiljevazDomuruskéhozahraničíASloženici-na,panMgr.JánPilko,PhD.zPravoslavnébohosloveckéfakultyPrešovskéuni-verzity. Pan atamanMikhail A.Dzyuba v závěru konferenci udělil účastníkůmkonferenceavzácnýmhostůmpamětnímedailek95.výročítzv.Rusképomoc-né akce T. G.Masaryka. Po konferenci se v prostorách Senátu Parlamentu ČRještě konal malý koncert uměleckého souboru Kozáci Vltavy pod uměleckýmvedenímpanaViktoraA.Bytcheka.

pamětní medaile k 95. výročí Ruské akce

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 33

Kozáci a „Ruská pomocná akce“ (1921) JUDr. et Mgr. Stanislav Körner

Všekozácký svaz českých zemí a Slovenska

Základní historické milníky Vdůsledkuúnorové revolucevRusku roku1917abdikuje imperátorVšíRusicarNikolajII.amocvzemipřebírátzv.Prozatímnívláda,kterásesnažíRuskosměřovatkdemokratickéforměuspořádánístátuajehoinstitucí.Tentoprocesvšakpřerušuje„Velkáříjnovásocialistická“revolucevříjnutéhožroku,kdypodvedením Lenina a jeho nejbližších spolupracovníků dochází ke svržení Proza-tímnívládyakmocisedostávajíbolševici.Říjnovárevolucesoučasněpředsta-vujezačátekobčanskéválky,kterátrvalaaždoroku1920,kdybolševicizískalijednoznačněnavrch.

Povstání donských kozáků a „razkazačivanije“ Vbřeznuroku1919nebývalousilouvypuklopovstáníkozákůnaDonu,neboťkozáci velmi dobře pochopili, co mohou čekat od bolševické vlády, v níž bylpouze jediný její členruskéhopůvodu(Bucharin).Byliochotnipřijmoutvládusovětů,alebezbolševiků. Jejichpovstaleckýmheslembylo:„Zasovětskouvlast,protikomuně,protipopravámadrancování!“

Razkazačivanije - genocida kozáctva v režii Trockého

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 34

DvanejmocnějšímužovébolševickéhoRuska,LevDavidovičBronstein-Trockij,pravý iniciátor a vůdce revoluce, stejně jako JakovMichajlovič Sverdlov totiždali jasněnajevo, jakýosudmohoukozácipodjejichvládouočekávat.Obabyliskutečnýmistrůjcirudéhoteroru.Roku1919vyjádřilTrockijzřetelněsvůjpo-stojkekozákůmslovy: „Svýmpůvodemjsoukozácipouhýzoologickýdruhanicvíc.Starékozáctvojenutnénemilosrdněsežehnoutplamenemsociálnírevoluceajejich poslední zbytky svrhnout jako svině z evangelia do Černéhomoře!“ V dů-sledkutěchtopostojůapřímýchrozkazůobou jmenovanýchbylo jenvoblastiDonskéhokozáckéhovojskavyvražděno,umučenoavyhladověnovícejak1250000kozákůa jejichrodinnýchpříslušníků,včetněženadětí.Podleúdajůsou-časnýchruskýchhistorikůbylstavdonskéhokozáctvavobdobírudéhoteroruas tímsouvisejícíemigraceredukovánna60 %,násilíbolševikůsesamozřejměnedotklo pouze donských kozáků - z původních kubáňských, těrských a ural-skýchkozákůzůstalodokoncejen10až15 %.Šlotedyogenocidučilépeřečeno,vzhledemkhistorickýmsouvislostem,oholocaustvpravémslovasmyslu, jak-kolivtobolševicieufemistickynazývali„razkazačivanijem“.Kozáci,kteřízdalekanevšichnibylikulakyčivesnickýmiboháči,neboťnapros-tá většina znich se živila tvrdoukaždodenníprací a službouv armádě, se alespontánně,hrdinskyaobětavěbránili.Proč?Protožebojovalizapravoslavnouvíru,zasvérodiny,zasvédětiazasvěřenoupůduizasvůjrodnýDon,KubáňčiTěrek,přičemžjejichnejvětšímzločinembylapodlebolševickéhovedeníznačnáhospodářskásoběstačnostamístnísamospráva.Rudáarmádačítalatehdyasi200000mužů,spřevahouněmeckých,rakousko-uherskýchzajatců(hlavěMaďarů),Číňanůajiných„internacionalistů“,protinístálo30 až35000kozáků.Vdůsledku tohoto zjevnéhonepoměru sil bylonapravém břehuDonu povstání potlačeno na počátku června 1919, kozáci všakustoupilinalevýbřehřekyspolusesvýmirodinamiačástímovitéhomajetkuazdepokračovalivhrdinskémodporuaždopolovinyčervna.ZbytkykozáckýchoddílůsepakspojilysdočasněúspěšnouDonskoučiDěnikinovouarmádou,ne-booperovalysamostatněv týluRudéarmády.Poté,kdypoofenzívěbolševikůnajižníajihovýchodnífrontěpadl10.1.1920RostovnaDonuaobsazenobylotéměřcelépovodíDonu,nastalorabováníahromadnépopravy.

Exodus Bílé armády PopotlačenípovstánínaDonusealekozácistáleještěvmalýchoddílechzoufalebránili,ažposlézezůstalvrukáchbělogvardějskéarmádyazbytkukozákůpou-zeúzkýpásčernomořskéhopobřežívpodhůříKavkazuaKrymskýpoloostrov.Na přelomu let 1919 a 1920 se pod údery „rudých“ hroutí jižní a kavkazskáfrontaavlednuroku1920jeDěnikinovaarmádazatlačenauNovorossijskaažkČernémumoři. Bělogvardějské jednotky včetně kozáků se na anglických lo-díchevakuujínaKrym,kterýzůstáváposlednízákladnouvbojiproti„rudým“.

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 35

Děnikinrezignujenaveleníavpozicihlavníhovelitele„bílé“armádyjejstřídábaronWrangel.

Baron Pjotr Wrangel s ženou Olgou v Istanbulu, říjen 1921

12.listopadu1920vydávábaronPjotrWrangelcobyvrchnívelitelOzbrojenýchsil jižního Ruska rozkaz o ukončení bojů a o evakuaci z Krymu, začíná tzv.„russkij ischod“ – „ruský odchod“. Po porážce bělogvardějských jednotek naKrymuopustilo v listopadu roku1920množství bělogvardějců a kozáků svouvlastanaspojeneckých lodíchodjelovstříc svýmdalšímosudůmdo internač-ních táborůvTurecku(např.Čataldža,Čilingiradalší),odkudseemigrantinapozvánírůznýchvláddostávalidodalšíchzemí.Naloďovánízačalo14.listopadu1920vSevastopolu,Jaltě,Feodosii,posledníloděodplulyzKerče16.listopadu1920.Vjedenokamžiktakvícenež160.000osobopustiloRusko.SpolusBílouarmádou opustilo Krym přibližně 16-18.000 kubáňských kozáků, z nichž cca12.000sevprvnífázi„odchodu“usadilonařeckémostrověLemnosv Egejskémmoři.

Naloďování prvního sledu na transportní loď Elpidifor (česky nosič naděje), Gallipoli 1920

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 36

Počátky „Ruské pomocné akce“, náklady a výsledek První československý prezident T. G. Masaryk pomáhal ruským emigrantůmprogramem”ruskápomocnáakce”,kterýseuskutečnilvedvacátýchatřicátýchletech,aaždoroku1937vyčleňovalačeskávládapenízeproruskéemigranty.Vlastníakcivšakmuselopředejítpolitickérozhodnutí,ježreagovalonasložitousituaci,vnížseruštíemigrantivtáborechvTureckuanaLemnunacházeli,kdybylozřejmé,žesoukromáiniciativajižnestačíamusínastoupitstátnízásah.Včervnuroku1921docházínaMinisterstvozahraničníchvěcí(MZV)interpela-ceohledněpostojevládyk ruskéemigraci již existujícínaúzemíČSR.Na tutointerpelaciodpověděloMZV1.července1921jednoznačně:„Vládačeskosloven-ská sdílí úplněnázor v prvé interpelaci vyznačený, že účinnépomoci ruské emi-gracimůžesedostatijentím,kdyžstátujmesevevěcitéiniciativy,převezmeúpl-nětutoakcíavěnujejíjednakdostatečnéfinančníprostředky,jednakplnousvoupozornostavšeckosvéúsilí.“Nazákladěžádostipředstavitelůruskéemigraceoposkytnutímožnostipřesíd-leníněkolikatisícruskýchemigrantůdoČSRadresovanéčeskoslovenskévláděbylpodzáštitouprezidentaT.G.Masarykarozpracovánplántzv.„rusképomoc-né akce“ a dne 28. července 1921 rozhodlo předsednictvo vlády ČSRo provedenítzv.„rusképomocnéakce“.Zodpovědnostzapřípravu,organizaciarealizaciceléakcebylasvěřenaMZV,vjehožčelestálministrEdvardBeneš.

Podmínky převážených uprchlíků nepředstavovaly žádný komfort, listopad 1920

Finanční podpora ČSR naplňování potřeb ruské emigrace představovala bez-příkladnéčástky,podleoficiálníchúdajůčinilyvýdajepronázornostnapř.vro-ce1921 11miliónůKč,vroce192250miliónůKč,vroce192366miliónůKč,

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 37

v roce192483miliónůKčavroce192573 miliónůKč.Průměrnéměsíčnívýda-je československé vlády pro potřeby ruské emigrace dosáhly ke konci roku1924cca7miliónůKč,cožpředstavovalonejvětšívýdajenaruskéemigrantyzevšechevropskýchzemí!V tehdejšímČeskoslovensku tak tisíce bělogvardějců a protibolševických emi-grantůnašloposvémodchoduzRuskasvůjdruhýdomov.PrahabylapoPařížiaBerlínutřetímnejvětšímcentremruskéemigrace,kdyseodhaduje,žeúzemímČeskoslovenska prošlo přes 40.000 uprchlíků, přičemž přibližně 20.000 jichv Československuzůstalodéleausadilose.

Donský kozák v emigraci – jeden příběh za všechny 7.října1901sevkozáckéstaniciPlatovskajavDonské,nyníRostovskéoblasti,v samotnémstředuVševelikéhovojskadonského,narodilSergejMangašov.Sta-nicePlatovskajabylapojmenovánapovelmislavnémgeneráluatamanoviM.I.Platovovi (1751–1818), kterému spolu se stovkoudalších vesnic a stádem10000 koní patřila a v ní také tento jeden z nejslavnějších kozáků dne 3. ledna1818 zemřel;mladý Sergejměl tedy oddětství před očima veliký vzor hodnýnásledování. Sergej Mangašov už od mala těžce pracoval v hospodářství aúčastnilseaktivnětradičníhokozáckéhoživota- jezditnakoniseučilzároveňs chůzípozemi,nakoněhootecrituálněpoprvéposadilněkolikdníponarození.KdyžpropuklopovstánínaDonu,kterésezáhyrozšířiloinaKubáň,Těrekadojinýchkozáckýchoblastí,byloSergejiMangašovoviosmnáctlet-tobylaproko-záka doba, kdy si už po vzoru svých předků zavěšoval na řemen šašku av rychlémcvaluzkoušelobávanoutřímetrovoukozáckoupíku.BěhempovstánísepřipojilkDonskéarmáděasdílelsníjejítragickéosudyzakrutýchbojů,jaképřinášíobčanskáválka,bojůtímsmutnějších,žemimokozákybylprozáchranuRuskapředbolševickouhrozbouochotenpřinášetobětimálokdo.SergejMan-gašovjakopříslušníkIII.DonskéhokozáckéhosboručelilpodvelenímgenerálaWrangelarudéofenzívěaspolusezbytkybělogvardějskýchvojskustupovalnaKrym.Odtudbylspolusostatnímidonskýmikozákyvlistopaduroku1920eva-kuovándo internačníhotáboravČataldže(Catalca)vTureckuasi50kmodIs-tanbulu. Život v táboře pod vojenským dozorem byl drsný, ponižující a promnohémorálně zhoubný, proto řada kozáků odsud hledala únik vstupem doCizinecké legie či v hornické práci v Brazílii, Sergej vzhledem ke své fyzickéodolnostiživotvtábořepřežil.Poté,kdynazákladěmezinárodníchdohodopomociruskéemigracibylavČes-koslovenskupodosobnízáštitouprezidentaT.G.Masaryka„nazákladěmyšlen-ky humánní, slovanské, politické i hospodářské“ realizována tzv. „Ruská po-mocnáakce“,seodkonceroku1921díkytétovelkoryséakcipřesunulozinter-načních táborůdoČSRněkolik tisícdonských, kubáňskýcha těrskýchkozáků,mezinimiidvacetiletýSergejMangašov.Skozákybylopočítánopředevšímproprácivzemědělství,pronižmělivrozenépředpoklady.Pomocpřivyhledávání

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 38

práce,vzděláváníasociálnímzaopatřeníorganizovalodroku1921emigrantskýspolekZemgor,jehožzásluhoutakéSergejnalezlprácivzemědělství.PodleevidencePolicejníhoředitelstvívPrazebylSergejMangašovvroce1924evidovánvubytovněZemgoruvPraze-Břevnově,Bělohorskáulicečp.192,od-kudvúnoru1925přesídlildoStrašnic,jehoevidenčníkartavšakkupodivune-přinášížádné informaceorodičích,rodinnémstavuaniodalšíchmístech jehopobytu.Vzhledemktomu,ževkvětnu1945celýarchivZemgoruodvezlaspolusmnoha ruskými emigrantyNKVD, nemáme až do roku 1946 oMangašovovižádné zprávy. Pravděpodobně pracoval nějaký čas na Slovensku, proto takéz česképolicejníevidencemizí,avČecháchseznovuobjevujejižženatsmla-dou vdovou, zemědělskou dělnicí Annou, rozenou Šmorikovou, narozenou6.ledna1904veVelkéRovnéokresŽilina.SergejaAnnaseživilisezónnípracív zemědělstvíavychovávalispolusyna,kteréhoSergejvyženil.Podvacetiletech,vzáříroku1946,seSergejMangašovsmanželkouasesynemnáhleobjevujev,německýmobyvatelstvemopuštěné,polabskévesniciRadejč-ně(okresÚstínadLabem),kterábylapodobnějakodalšíokolnívesnice–Řeh-lovice, Dolní Zálezly, Dubice, Dubičky a další – až do roku 1946, kdy došlok odsunuNěmců,převahouněmecká.SergejMangašovsesrodinouujímáma-léhoopuštěnéhostaveníčp.8sedvěmamístnostmi,chlévemastodolouaspolus manželkoupakobatěžcepracujívmístnímvelkostatkučp.28,kterýsev roce1950přeměňuje v JZD, jehož jsouobamanželé zakládajícími členy. Jiné volbyprodonskéhokozákaajehoženunebylo,protožeživotvevysídlenémpohraničí,vkopcovitémterénunadhlubokozaříznutýmtokemLabe,nebylnijaksnadný.PamětnicepaníEmílieRůžičkovázDubice-Dubičekčp.29,kterámanželeMan-gašovyznalavelmidobřearádananěvzpomíná,jakosedmnáctiletéděvčetan-čila se Sergejem na každé zábavě v hostinci „UMasáků“. Podle jejích slov byldonskýkozákvýbornýtanečník,skvělýspolečník,veselýalaskavýčlověkavr-cholemkaždézdejšívesnickézábavybylo jehosólové tanečnívystoupení „ko-záčka“, kterého tančilmistrně. Paní Růžičková Sergeje popisuje jako statnéhomužestředníatleticképostavy,zvlněnýchvlasů,tmavýchočíaenergickýchpo-hybů,kterýsenebálžádnépráceapoprácisedokázalveseleadružněbavit.

Sergej Mangašov, donský kozák (1901 - 1966)

Slovanská unie, ročník 1 (2016), č. 2 39

SergejMangašovzemřelnáhle23.11.1966vevěkušedesátipětiletapohřbenjenamalémhřbitověukostelasv.BarboryvDubici-Dubičkáchhnedzabranou,vlevopřihlavnícestěp