ročník X/ číslo 1 Jaro 2003

zpravodaj České společnosti ornitologické

Chřástal vodní (Rallus aquaticus) na hnízdě Foto Petr Macháček

Z OBSAHUn O webu ČSO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2

n Návrat kukaček . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

n Výsledky akce Pták roku 2002 . . . . . . 5

n Nová soutěž pro děti . . . . . . . . . . . . 6, 7

n Jaký byl ples ČSO? . . . . . . . . . . . . . . . 8

n Na pomoc břehulím . . . . . . . . . . . . . . 9

n Z legislativy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

n Petice za záchranu papoušků . . . . . . 11

n Za ptáky do světa– Kamerun III . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

Vedení ČSO se učíDo úvodníku jarního čísla Ptačího světa se ho-

dí nejlépe trocha optimismu. Poetické líčení ne-odolatelných půvabů probouzející se přírody pře-nechám jiným, v tomto směru nadanějším (kdy-by vám přece jen chybělo, oprašte zelené číslonašeho časopisu z loňska). Optimistickou náladuse pokusím podpořit informací zcela prozaickou,na první pohled nudnou, ovšem ve svém důsled-ku velmi důležitou.

Skutečnost, že Česká společnost ornitologic-ká je partnerem BirdLife International, snad nenítřeba připomínat. Svědčí o tom nakonec také lo-go na horním okraji této stránky. Co ale znamenátakové partnerství v praxi? Jednou z velkých vý-hod pro “rozvíjející se” organizace je možnost vy-užívat zkušenosti nabyté pokročilejšími partnerya s jejich pomocí se učit pracovat efektivněji. Nazákladě této myšlenky připravila britská Králov-ská společnost pro ochranu ptactva (RSPB) cyk-lus školení, nazvaný “Building on Experience”.Hlavním cílem celého programu je zlepšit vedenía management jednotlivých partnerských organi-zací BirdLife International. Školení se tedy účast-ní tajemníci, předsedové, zaměstnanci, členové

výboru a další klíčové osoby zastupující přísluš-né organizace.

V roce 2002 byla Česká společnost ornitolo-gická spolu s partnerskými organizacemi BirdLi-fe International z dalších patnácti zemí vybrána,aby se zúčastnila druhého ročníku tohoto škole-ní. Cyklus sestává ze čtyř modulů, konaných po-stupně ve Slovinsku, v Austrálii (tyto dvamoduly již proběhly), na Filipínách a v Kanadě.Každá země vysílá na školení dva zástupce - zaČSO jsou to tajemnice Lucie Stejskalová a člen-ka výboru Eva Cepáková. Po absolvování jednot-livých modulů se účastníci školení musejí onabyté znalosti a dovednosti podělit se svými ko-legy doma - a tak se vlastně učí celé vedení orga-nizace.

Náplní modulů jsou pro ornitologa poněkudneobvyklá a nezáživná témata - plánování, lidskézdroje, příprava projektů, získávání finančníchprostředků, sestavování rozpočtu atd. Všechnoale souvisí se vším. I tyto napohled odtažité zále-žitosti přispějí prostřednictvím efektivnějšíhomanagementu k naplnění hlavního cíle ČSO -ochraně ptáků a jejich biotopů. Podrobněji vás otom “jak se učíme” budeme informovat v letnímčísle Ptačího světa.

Eva Cepáková

2 PTAČÍ SVĚT JARO 2003

Návštěvnost webuNejsledovanějším ukazatelem, mluvícím o

úspěšnosti každého webu je jeho návštěvnost.Mohu říci, že nás velmi pozitivně překvapil ažnečekaně vysoký počet přístupů na nový webČSO. Vysokou laťku nám čtenáři nasadilihned první den po spuštění a od té doby semnožství návštěvníků pomalu, ale jistě zvyšu-je. Naplňuje se tím jeden z hlavních cílů nové-ho webu, aby se stal výkladní skříní ČSO vůčiveřejnosti. Čeho si však vážíme nejvíce, je vy-soké procento lidí, kteří se na náš web pravidel-ně vracejí. Ceníme si toho, že můžemeposkytovat aktuální informace členům ČSO,stejně jako skutečnosti, že prostřednictvímwebu ovlivňujeme mínění široké veřejnosti.

Co se povedlo nového?Všechny sekce se postupně plní články,

byly zahájeny některé nové seriály (další sepřipravují), návštěvníci se mohou zúčastnithned dvou soutěží – jedna v poznávání ptačíchhlasů (soutěží se o kazety Hlas pro tento den anové kolo začíná každé sudé pondělí) a druháv poznávání ptáků podle fotografií (aktualizu-je se vždy k 1. a 15. každého měsíce). Na webuje nová fotogalerie, pomalu se rozjíždějí istránky pro děti a v sekci Slovníky najdete pře-hledy evropských druhů ptáků v několika svě-tových jazycích. Nezapomeňte si také pro-hlédnout vtip týdne a podívat se na přehled ak-tuálních pozorování z celé ČR. Na webu užmá své stránky většina regionálních pobočekČSO, rozjíždějí se stránky časopisů vydáva-ných ČSO. To není zdaleka všechno a dalšívěci budou (doufejme) v následujících měsí-cích rychle přibývat.

A co připravujeme na jaro?Během letošního jara bychom se chtěli kro-

mě průběžné aktualizace stávajících rubrik apřípravy rubrik dosud chybějících, zaměřit pře-devším na jednorázové internetové projekty,od kterých si slibujeme zvýšení zájmu veřej-nosti jak o náš web, tak o aktivity ČSO obec-ně. Většina z těchto projektů by měla býtprovázána s tradičními akcemi ČSO, jako jePták roku, Návrat kukaček nebo Vítání ptačí-ho zpěvu.

Pták roku na webu ČSOPták roku, jako jedna z nejprestižnějších a

mediálně nejzajímavějších akcí ČSO, bude i

korunní akcí letošního jara na webu ČSO. Kro-mě obligátní elektronické verze brožury Ptákroku, by zde měli čtenáři najít i další článkys vrabčí tématikou, fotogalerii, kvízy se zálud-nými otázkami, soutěž pro děti, fotosoutěž

“Fotografujeme ptáka roku” a možná i nějakédalší překvapení. Pokud se přípravy stihnouv termínu, měla by být stránka spuštěna počát-kem března.

Návrat kukačekDotazníková akce Návrat kukaček přímo

vybízí k aplikaci přes internet. V první polovi-ně dubna by se na webu ČSO měla objevitstránka, na které budete moci nejen on-line vy-plnit dotazník, ale dozvíte se zde i spoustu zají-mavých informací o kukačkách a v průběhucelého jara zde budou zveřejňovány průběžnévýsledky celé akce.

Vítání ptačího zpěvuI na webu ČSO budeme sledovat přípravy a

průběh další tradiční akce ČSO “Vítání ptačíhozpěvu”. Organizátory jednotlivých setkáníbych chtěl na tomto místě vyzvat k zasílání ak-tualit a informací o průběhu akce a Vás ostatníbych rád upozornil, že právě web ČSO je to mís-to, kde najdete ty nejaktuálnější informace.

Další projektyUvažujeme i o dalších projektech, uvidíme

co nám čas a síly dovolí realizovat, i proto siVás dovolím trochu napínat. Jste-li zvědavi,podívejte se občas na web ČSO, není-li tamněco nového.

Nechcete nám pomoci?Přestože na přípravě webu ČSO pracuje ko-

lem 20 lidí, uvítali bychom další posily. Všich-ni do jednoho děláme web ve svém volnémčase a nad rámec svých pracovních povinnos-tí, z toho tedy také vyplývá, že se mu nemůže-me věnovat zdaleka tak, jak bychom sipředstavovali. Takže každý, kdo by chtěl jak-koli pomoci, bude vítán. Není přitom potřebaznalost programování ani žádná jiná speciálnívědomost, většinou stačí snaha pomoci.

Anglické stránkyV brzké době začneme dodělávat anglic-

kou verzi webu ČSO, na kterou zatím nebylotolik času. Chtěli bychom aby neskončila utoho, že bude poskytovat pár obecných údajůo ČSO, ale postupně se stane místem, kteréposkytne zahraničním zájemcům plnohodnot-né informace o našich aktivitách i o ptačíchdruzích a zajímavých lokalitách v ČR. Aby-chom takový projekt mohli realizovat, dává-me dohromady malý tým, který bude schopentuto práci rozjet. Neměli byste čas a chuť po-moci??

Publikujte na webu ČSOKaždý web žije jen pokud se pravidelně ak-

tualizuje, hledáme proto lidi, schopné a ochot-né přispívat svými články, ať už jednorázověnebo více či méně pravidelně. Uvítáme krátké

aktuality i rozsáhlejší články, je možnépřipravit celé seriály, stejně jako přidat starší ajiž někde otištěné články, samozřejmě jen po-kud jsou stále aktuální (přeci jenom ne všichnisi je třeba mohli přečíst). Jednou z takovýchrubrik, kam by mohl přispět nejeden z našichřad je např. “Za ptáky do světa”, ale nejen ta.

FotografiePřetrvávajícím problémem webu ČSO je

nedostatek fotografií našich ptáků. Přestoževětšina ornitologů alespoň občas fotografuje,nevěřili byste, jak je někdy složité sehnat foto-grafii třeba tak běžného ptáka jako je pěnicečernohlavá (přestože je symbolem ČSO, neník dispozici ani v jejím fotoarchívu!). Přitomvšechny fotografie na webu nemusejí být zrov-na super, kolikrát by se hodila i ta nejobyčej-nější fotka s tím nejobyčejnějším námětem.Máte-li doma pár fotografií našich ptáků a bylibyste ochotni je poskytnout na web ČSO, kon-taktujte nás prosím. Členům, kteří se fotografo-vání věnují více a systematičtěji nabízímeoplátkou za poskytnutí fotografií vytvoření je-jich vlastní fotogalerie na stránkách ČSO.

Nabídka reklamyZatím jsme se nedostali k využití možností

reklamy na webu ČSO. I když bychom v žád-ném případě nechtěli naše webové stránky pře-plnit křiklavou a všudypřítomnou reklamou,jejímu decentnímu použití se nebráníme, na-opak, i reklama může být vhodným doplňkemprezentovaných informací. Pokud byste tedyměli zájem umístit reklamu na web ČSO, nebověděli o někom, kdo by takový zájem mohlmít, prosím kontaktujte nás.

KontaktBudete-li mít možnost a zájem jakkoli po-

moci, kontaktujte prosím hlavního koordináto-ra webu ČSO Petra Zasadila.(zasadil@lf.czu.cz)

Petr Zasadil

Co je nového na webu ČSO?Po třech měsících zkušebního provozu jsme koncem ledna převedli nový web ČSO do provozu plného. Během zkušeb-ního provozu byla ještě dolaďována grafika a doplňovány chybějící sekce. Ani dnes však nemůžeme říci, že web je defi-nitivně hotový a práce na něm skončila.Co je však potěšující, nový web ČSO se po více než třech měsících provozu postupně zabíhá. Téměř denně přibývajínové články či aktuality, mnoho z Vás posílá svá pozorování, redakce si vytváří systém, jak web spravovat a koordiná-toři projektů ČSO se postupně učí, jak své aktivity prostřednictvím webu prezentovat a vylepšovat. Web se zkrátkakonečně stává součástí každodenního života ČSO a důležitým nástrojem prezentace jejích aktivit.

NÁŠ INTERNETOVÝ TIP: Hlas pro tento den – www.rozhlas.cz/hlas - na těchto stránkách, které vycházejí ze stejnojmennéhorozhlasového pořadu, naleznete nahrávky, fotografie a textové charakteristiky již více než 160 druhů našich živočichů.

Přípravu webových stránek ČSO podpořilBirdLife International/

Vogelbescherming NederlandFinančně podpořeno Programem MATRA

Nizozemského Ministerstva zahraničních věcí

Nový web ČSO byl připraven s pomocí

redakčního systému

WPublisherkterý ČSO sponzorsky poskytla

firma WPublisher, s.r.o. Brno

Bližší informace: wp.wpublisher.cz

Návštěvnost webu - první tři měsíce provozu

Měsíc XI/02 XII/02 I/03

Počet IP adres 3 089 2 659 4 962

Počet přístupů 28 526 18 092 32 259

JARO 2003 PTAČÍ SVĚT 3

Letos opět sledujeme návrat kukačekMilí čtenáři, v tomto roce bychom vás chtěli požádat o spolupráci při sledování návratu ku-

kaček. Tato akce se v roce 1997 (Ptačí svět IV/1) setkala se značným ohlasem. V minulých le-tech jste byli zvyklí všímat si první vlaštovky. Doby příletu těchto druhů jsou si podobné.Nejvíce kukaček se k nám vrací ke konci dubna. Že ve vašem kraji již pobývá, poznáte snad-no podle známého kukání samečka. Vyplňte prosím následující údaje a zašlete je poštou naadresu České společnosti ornitologické, Hornoměcholupská 34, 10200 Praha 10-Hostivař,nebo e-mailem na adresu: , anebo vyplňte dotazník na stránkách Ptačího webu: www.birdli-fe.cz, kde najdete i další informace a zajímavosti z kukaččího života.

Hlášení by mělo obsahovat:datum a čas prvního pozorování; název obce, u které jste výskyt zaznamenali; název pří-

slušného kraje; typ prostředí (např. listnatý les, remíz v polích…); stručný údaj o počasí; jmé-no, adresa a věk pozorovatele; kde jste se o akci dozvěděli (název novin, rozhlasovéstanice…).

O výsledku svých pozorování se dočtete v podzimním čísle Ptačího světa a na výše uvede-ných internetových stránkách.

Kukačka obecná je ve všech evropských ze-mích především poslem jara. Staroněmeckýzákon například definoval začátek jara jakodobu, až kukačka zakuká – “wann der Gauchguket”. V Konfliktu jara se zimou anglickéhoučence Alcuina je kukačka rovněž symbolemjara. V Řecku dával přílet kukačky pokyn k ob-dělávání půdy a čínské lidové jméno pro ku-kačku – bugu – zní tamějším rolníkům jako

“vysej osivo”.Jméno kukačky ve většině jazyků (cuco,

coucou, cuculo, cuckoo, koekoek, Kuckuck,kakukk, käki) je ve své podstatě zvukomaleb-né, odvozené právě od typického kukání, kte-rým na sebe samci na jaře upozorňují. Staršíjména (zazula, zegzica, geguže, géac, gaukr,Gauch), jakým je i české žežulka, pocházejípravděpodobně od slova zvát (= volat). Kukač-ka se poměrně často vyskytuje i v dětských ří-kankách, lidových písních (v českýchpísničkách se kukání v nejrůznějších tvarechvýborně rýmuje s plakáním) a s žežuličkou sesetkáme dokonce i ve vánočních koledách.Známá je také česká pohádka o sporu kukačkys dudkem o zapůjčenou chocholku “vysvětlují-cí” význam hlasu obou druhů. Kukačka žádají-cí vrácení chocholky volá na dudka “Kluku!”a ten jí odpovídá “Už jdu!” V Německu, čes-kých zemích a Rusku existoval rovněž tanec

nazvaný po kukačce. Kukačka inspirovala inejrůznější umělce, od Aristofana přes Vival-diho až po Janáčka a Mahlera.

Kukačka obecná byla odedávna zahalenajistým tajemstvím. Hlas kukajícího samce jevelmi nápadný a není tedy divu, že se k němuváže řada lidových pověr. Kdo by nevěděl, žemu kukačka poví, kolik let ještě bude žít, akdo by při prvním zaslechnutí kukání podvědo-mě nesáhl do kapsy a nezkontroloval, má-lis sebou nějakou tu hotovost, aby se u něho fi-nance po celý rok držely? Možná ale nevíte, žemladé dívky ve Švédsku počítají kukání, abyse dozvěděly, za kolik let se provdají. Jestližepoprvé na jaře uslyšíte kukačku zakukat od se-veru, přinese vám to jen žal a starosti, kuká-livšak ze západu nebo z východu, pak věstí štěs-tí. V Irsku a Cornwalu je zase šťastným zname-ním, ozývá-li se kukání po vaší pravici.

Kukačce byla rovněž přisuzována schop-nost předpovídat počasí – v Anglii, Indii av částech Afriky bylo dlouhotrvající kukánípředzvěstí vlny deštivého počasí. Další pově-rou je, že kuká-li kukačka ještě po letním slu-novratu, bude velká nouze. V jihozápadníAnglii bylo malým dětem vštěpováno, že po-kud uslyší kukat kukačku, mají co nejrychlejiutíkat, aby se od ní náhodou nenakazily lenos-tí. Tím se nejspíš naráží na známý fakt, že ku-

kačka obecná nestaví hnízdo, nestará se ovlastní vejce ani své potomky a veškerou péčio ně přenechává pěstounům, jimž navíc mladákukačka vyhodí vejce či mláďata. Toto chová-ní je západní civilizací všeobecně vnímánojako kruté a nepřirozené a bývá nezřídka odsu-zováno. Zajímavé je, že např. v čínském konfu-cianismu bylo toto chování ideálem ctnosti.Indický bůh Indra na sebe na záletech bral po-dobu kukačky, podobně se podle starořeckébáje Zeus dvořil Héře proměněn v kukačku.Ta se od té doby začala řadit k atributům tétobohyně a bývá také proto (trochu paradoxně)spojována s manželstvím.

V Dánsku je navíc kukačka symbolemplodnosti a dlouhověkosti a podle makedon-ské lidové tradice bude šťastný ten, kdo na jařeuslyší kukačku jako první. Proto až vás omrzímonotónní kukání hodin s kukačkou v obýva-cím pokoji, vstaňte z pohodlného ušáku a vy-dejte se za charakteristickým hlasem kukačkyven, do přírody. Ať Vám první kukání v roce2003 přinese štěstí a prosperitu!

Petr Procházka

Poněkud složitou cestou přes výsledkyz mezinárodního sčítání vodních ptáků, pos-kytnuté ČTK, telefonát z ČTK a následnoukrátkou zprávu v Mladé frontě Dnes i Lido-vých novinách (6., resp. 7. února) se širší veřej-nost dozvěděla o výskytu početných hejnseverských husí na jižní Moravě. Reakce byla,na základě mých dosavadních zkušeností odnás, dost nezvyklá – v sobotu i neděli bylomožné vidět na hrázích střední novomlýnskénádrže desítky a desítky lidí, obdivujících ne-zvyklé divadlo. Starší lidé s dětmi, partnerskédvojice i jednotlivci vybavení dalekohledy afotoaparáty zde obdivovali, za nádherného slu-nečného počasí, tisíce husí polních, běloče-lých i velkých. Největší vzrušení vždyzavládlo, když nad husy nadlétali orli mořští, atisíce husích křídel rozvířily vzduch. Mezi hu-sami byli u nás velmi nezvyklí návštěvníci:bernešky bělolící i berneška velká, husa indic-ká, obě barevné formy husy sněžní, v hejnechplavali také morčáci malí i velcí, ostralky štíh-

lé. Navíc bylo možné pozorovat i hosty z již-ních Čech – husy velké s červenými límci.Prostě – kdo se dostavil, určitě nelitoval. Čte-náři Ptačího světa by to dokonce možná ještěletos mohli stihnout – severské husy z jižníMoravy pravidelně odlétají někdy okolo10.-15. března…

Musím říci, že reakcí pozorovatelů jsembyl mile překvapen. Že by i u nás zapouštěl po-malu kořínky jev zvaný birdwatching (pozoro-vání ptáků) mezi širokou veřejností tak, jak jeznám již dlouhou dobu v západní Evropě?Z několika krátkých rozhovorů s těmito lidmimi navíc bylo jasné, že jim není osud naší pří-rody vůbec lhostejný.

Na závěr tohoto kratičkého příspěvku si do-voluji navrhnout redakci Ptačího světa vyhlá-sit malou anketu: kdo vymyslí nejlepší českývýraz pro anglické slovo “birdwatching”,bude mít u autora tohoto příspěvku schovánuláhev kvalitního jihomoravského vína!

Tex a foto Josef Chytil

Pozn. redakce: Své nápady na český překladzasílejte do ČSO poštou nebo e-mailem. Naobálku nebo do předmětu zprávy uveďte heslo

”birdwatching”. Veškeré vaše návrhy předá-me autorovi článku k vyhodnocení.

Hráz střední nádrže VDNM, sobotní odpoled-ne 8.2.2003. Tmavý pruh na hladině, před mu-šovským kostelem, jsou tisíce severských husí.

Birdwatching se šíří i u nás?

Kukačka v lidové tradici

Letní soustředění začínajícíchornitologů Pálava – Lednice 2003Zveme opět mladé, začínající ornitolo-

gy, tentokrát už na čtvrtý ročník letníhosoustředění, které se uskuteční od 30 červ-na do 7. července. Podstatnou součástíakce bude, tak jako dříve, odchyt ptáků (anetopýrů) a výuka kroužkování pod odbor-ným vedením a dohledem RNDr. JosefaChytila ze Správy CHKO Pálava, tentokrátpoblíž lednických rybníků. Nedílnou sou-částí je i řada přednášek z obecné ornitolo-gie a ochrany přírody.

Tábor je určen pro zcela samostatné je-dince, stravu si zajistí každý sám. Ubytová-ní je skromné, v chatě ve vlastním spacáku.Kapacita tábora je omezená, maximálně 15lidí. Optimální věk účastníků je od 16 do23 let.

Podrobnější informace zašleme na vyžá-dání. Centrum ekologické výchovy Pála-va, Náměstí 32, 692 01 Mikulov, tel. 519513 399, fax 519 511 130, e-mail: cev@pa-lava.cz

4 PTAČÍ SVĚT JARO 2003

Celkem bylo ohlášeno hnízdění poštolekze 44 (z celkového počtu 76) bývalých okresůČeské republiky. Do sledování se zapojilo 98pozorovatelů a jejich zprávy shrnují zajímavépoznatky o 211 hnízděních poštolek. Je potěšu-jící, že se do sledování zapojil i značný početnečlenů České společnosti ornitologické –více než jedna čtvrtina. Nejvíce hlášení byloz území Prahy (13), dále následují okresy Jese-ník (8) a Havlíčkův Brod (6). Převahu hlášenítvoří záznamy jednotlivých zahnízdění v blíz-kosti bydliště pozorovatele, často přímo na bal-kóně či ve větracích otvorech na půdu.V takových případech byl také většinou zazna-menán počet vajec a vyvedených mláďat, cožvelmi oceňuji. Tyto údaje - a to jistě potvrdítevšichni, kdo se zajímáte o ekologii městskýchptáků – jsou pro ornitologa obtížně dostup-ným souborem dat. V některých případechbylo hnízdo dokonce sledováno v průběhuvíce let. Pětileté údaje o reprodukční úspěšnos-ti a chování mláďat na hnízdě zjišťovali žáci zá-kladní školy v Kamenici nad Lipou podvedením Hany Jančičkové.

Poštolky ve městě průměrně snášely 4,9vejce (n=10), ze kterých bylo vyvedeno 4,1mláděte (n=15). Ve větším počtu případů bylzaznamenán pouze počet mláďat na hnízděv období krmení (n=27), který dosáhl průměru4,9 mláděte na hnízdo. Ztráty na vejcích tedyprakticky nebyly zaznamenány. V otevřenékrajině byly počty vajec a vyvedených mláďatprůměrně nižší - 3,5 vejce/hnízdo a 3,3 mládě-te/hnízdo. Ačkoliv byl celkový počet sledova-ných hnízd v otevřené krajině velmi malý(n=4), nižší produktivita mláďat v otevřenékrajině souhlasí s výsledky v naší i zahraničníodborné literatuře. Někteří z vás také pomáha-jí poštolkám instalací hnízdních budek na stě-ny, střechy nebo balkóny budov. JaromírČejka z Nového Města na Moravě uvádí úspěš-né vyvedení šesti mláďat z budky na střeše pa-nelového domu. Další takové případy jsou veměstech vítány, neboť budky jednak usnadňujízjištění reprodukční úspěšnosti, ale zejménamohou mít příznivý vliv na počet úspěšně vy-vedených mláďat. Nejčastější příčinou ztrát namláďatech totiž ve městě bývá nedostatečnýprostor výklenků, kdy jsou některá mláďataz dutiny vytlačena, a často pak končí pod kolyautomobilů.

Z jedenácti lokalit v České republice bylaohlášena nepřítomnost druhu v letošním roce.Z některých míst v otevřené krajině byl dokon-ce hlášen úbytek či vymizení druhu v posled-ních letech. Alois Hejra z Klenovic v okolívesnice nezjistil přítomnost žádného páru, ač-koliv v minulých letech bylo hnízdění běžné.Občasná absence druhu je hlášena Emilem Pe-šinou z okolí Kašperských Hor a manželé Slá-movi z Terezína u Kunžaku uvádějí, žedokonce přes třicet let nebyla lokalita poštol-kou obsazena. K vymizení druhu někteří pozo-rovatelé uvádějí možnou příčinu. Oldřich

Rašovský z Jasenicebyl svědkem dvou pří-padů ulovení poštolkyobecné jestřábem les-ním, a předpokládátedy predaci za hlavnípříčinu vymizení poš-tolky z regionu. Obá-vám se, že vysvětleníje mnohem složitější.V jídelníčku jestřábalesního poštolka obec-ná netvoří významnousložku, spíše jen náhod-nou kořist (<0,5 %).Poštolka obecná je spe-cializována k lovudrobných hlodavců(hrabošů), jejichž poč-ty kolísají v několikaletých cyklech, které mo-hou v našich podmínkách trvat i více než pětlet. V různých částech naší republiky však tytocykly probíhají v různých fázích, dokonce aniv rámci okresu nemusí být tyto cykly synchro-nizovány. Hnízdní početnost poštolky v otev-řené krajině kolísá podle počtu kořisti nalovištích. V letech, kdy je tato kořist na lokali-tě málo dostupná se část populace buď přestě-huje do jiné oblasti nebo jednoduše nehnízdí.Tím lze částečně vysvětlit absenci i v několikaletech za sebou. Připočteme-li k tomu poměr-ně značnou mortalitu dospělců v průběhu ob-zvláště tuhých zim (až 68 %), je patrné, žepáry se nemusí nutně na jaře objevit ani na tra-dičních hnízdištích. Dále, hnízda krkavcovi-tých ptáků se po čase rozpadají a poštolkymusí hledat nová. Je možné, že v oblasti jsouvhodná místa k hnízdění již zabrána jiným dru-hem (např. kalousem ušatým) nebo se změnilpočet krkavcovitých ptáků. Některé oblasti na-víc nejsou skutečně k výskytu poštolky vhod-né. Jedná se o rozsáhlejší lesní porostys žádným nebo příliš nízkým zastoupenímploch vhodných k lovu. Ve městech bylo neob-sazení tradičního hnízdiště nejčastěji způsobe-no znepřístupněním hnízdních dutin, kterédokumentuje Vladimír Němec z Prahy a JiříMach ze Svitav. Instalováním budky v blízkos-ti bývalých vletových otvorů byl tento prob-lém vyřešen v Pitíně, kde Vladimír Jálzaznamenal okamžité obsazení této budky.Vojtěch Procházka z Javorníku uvádí neobsa-zené hnízdiště z důvodu přítomnosti kun.

Nejvíce informací se podařilo nashromáž-dit o umístění hnízda. V otevřené krajině byloumístění hnízda zjištěno v 58 případech. Poč-ty párů poštolek, které hnízdily v opuštěnýchhnízdech krkavcovitých na stromech a na slou-pech elektrického napětí byly srovnatelné. Poš-tolky k hnízdění využívaly také instalovanébudky, jak popisují například Vladimír Jál z Pi-tína, Petr Vach z Horní Stropnice a ZdeněkZbránek z Kroměřížska. Významnou roli hrajíi přirozená stanoviště – výklenky skalních

stěn Moravského krasu, kde hnízdění poštoleksledoval především Libor Dvořák. Skalní stě-ny v otevřené krajině nahrazují zříceniny hra-dů, např. hrad Lipnice nad Sázavou, jak uvádíJiří Tyrner z Havlíčkova Brodu. Také modernívýškové stavby v otevřené krajině mohou poš-tolkám posloužit jako hnízdiště - hnízdění nadůlních věžích v okolí Havířova a Karviné do-kládá Imrich Bitter a hnízdění uvnitř sila pří-mo na hromadě zásobních směsí fotografickydokumentoval Jan Růžička z Dolní Čermné.

Mnohem více údajů o umístění hnízda po-chází z našich měst - celkem 137 případů. Vý-znam opuštěných hnízd krkavcovitých ptákůna stromech byl poměrně malý, obzvláště přisrovnání s výškovými budovami měst. Z cel-kového počtu 119 hnízd umístěných na budo-vách ve městě se téměř 21 % nalézalo nastarších domech uprostřed zástavby, 13 % vevežích kostelů a 10 % na římsách zámků. Vý-znamným fénoménem je u poštolky v posled-ní době hnízdění na panelových domech. Nabalkónech těchto „výškových“ budov byloumístěno celých 10 % zaznamenaných hnízd.Méně než 10 % představují záznamy hnízděníz továrních zdí, škol nebo pivovarů.

Někteří pozorovatelé se nespokojili s údajio několika hnízdech a provedli sčítání párův celém městě či obci. Tyto údaje jsou natolikvýznamné, že jsem se rozhodl shrnout je do ta-bulky. Pro srovnání uvádím počet párů v Čes-kých Budějovicích, jako příklad většíhokrajského města. Velikost sídla ilustruje početobyvatel. V sídlech o počtu obyvatel 3 – 17 ti-síc byly počty hnízdících párů velice různé.Na početnost má zřejmě vliv přítomnost staršízástavby a výškových dominant. Napříkladv Březnici byl počet párů nejvyšší, ačkoliv sejedná o menší město. Nabídka hnízdních příle-žitostí je zde poměrně vysoká. Poštolky hnízdína kostele, zámku, pivovaru a škole. Jeden párnavíc zahnízdil v budce pro kavky s vletovýmotvorem o průměru 10 cm. V průměru tedyv městech okolo deseti tisíc obyvatel hnízdí

Výsledky akce Poštolka obecná – Pták roku 2002

V loňském roce bylo středem zájmu pozorovatelů sledování výskytu a hnízdění poštolky obecné. Tento malý sokolovitý dravec je v dnešnídobě nejhojnějším zástupcem dravých ptáků našich měst a společně s kání lesní také nejběžnějším dravcem otevřené krajiny. Všem, kteří námzaslali svá pozorování děkujeme a těšíme se, že se zapojíte i letos a pošlete nám zajímavé údaje o ptáku roku 2003 – vrabci domácím.

Poštolka obecná s mláďaty Foto Lubomír Hlásek

Pokračování na str. 5

JARO 2003 PTAČÍ SVĚT 5

Ptáte se…Ve starší ornitologické literatuře jsem se dočetl, že při kroužkování se mláďata datlovitých a jiných dutinových ptáků vysekávají dlátem z du-

tiny. Je tento způsob ornitologického výzkumu dovolený?V současnosti záleží na tom, zda jde o druh zvláště chráněný, či nikoli. U druhů chráněných podle vyhlášky 395/1992 Sb. zní odpověď jedno-

značně ne (pokud by to někdo chtěl dělat, musel by mít výjimku z podmínek ochrany zvláště chráněného druhu). U druhů nechráněných vysekává-ní dutin podle žádného zákona přímo zakázáno není, ale rozhodně se neshoduje se současnými principy ochrany přírody.

Navíc od chvíle, kdy u nás začnou platit pravidla daná evropskou Směrnicí o ptácích, bude na všechny druhy ptáků pohlíženo jako na zvláštěchráněné, a tedy i vysekávání jakýchkoli dutin nebude možné. V kontextu dnešní doby bychom proto o podobných zásazích do života ptáků nemě-li uvažovat. Zdeněk Vermouzek

Vzácný úlovek - puštík obecný Foto Dáša Chytilová Exkurze Foto Dáša Chytilová

Zážitky účastníka Letního soustředění pro začínající ornitology Pálava 2002Loňské již třetí soustředění se málem ne-

uskutečnilo, protože měsíc před akcí vyhořelouvažované místo konání: lesácká chata v Sou-těsce. Volba organizátorů, Dáši a Jožky Chyti-lových, nakonec padla na Lednické rybníky.Základna byla u chatky Včelínek, která patříČSO, dvanáct účastníků bydlelo ve velkém vo-jenském stanu. Podmínky byly velmi skrom-né, ale účastníci se ukázali jako mimořádněodolní, takže si nikdo nestěžoval.

Nicméně už první cesta k rybníku (jen takse tam mrknem a pak si vybalíme) potvrdilasprávnost volby lokality. Prošli jsme kolemhnízda čápů bílých, u přítoku do rybníka jsmezaznamenali kvakoše noční a již při prvním po-hledu na sníženou hladinu rybníka, jsme spatři-li hotový ptačí uvítací výbor. Tři tenkozobciopační potěšili úplně všechny, kromě běžněj-ších ptáků jsme tady později pozorovali i kolpí-ky bílé a kolihu velkou.

V dalších dnech jsme se zabývali pod Jož-kovým vedením odchytem a kroužkováním,byl kladen důraz nejen na determinaci, ale i ur-čování pohlaví a stáří. Rozmanitosti odchyce-ných druhů nahrávalo i rozmístění linií sítí.Kromě běžných druhů byly i vzácnější “úlov-ky”, např. krutihlav a puštík. Mezi rákosníkyse překvapivě objevilo i pět velmi vzácných rá-kosníků tamaryškových.

Zažili jsme i noční odchyt bahňáků (podaři-lo se chytit např. vodouše šedého a bahenního,kulíka říčního), a netopýrů (netopýr hvízdavý,brvitý, vodní a Brandtův).

Ve volnějších chvílích, kdy se ptákům ne-chtělo moc do sítí, jsme poslouchali Jožkovypřednášky z obecné ornitologie a ochrany pří-rody. Navštívili jsme také dvě zajímavé lokali-ty - Skalky a Soutok, kde jsme pozorovali mj.rodinku ťuhýka šedého, raroha velkého, luňá-

ky hnědé i červené, včelojeda lesního a orlakrálovského.

O to, aby celá akce nevyznívala tak monoté-maticky, se postarali dva z účastníků s troškujinou orientací (dendrologickou a entomolo-gickou), takže bylo možno získat vědomosti iz jiných oborů.

Sečteno a podtrženo, byl to týden velmi in-tenzivní “nalejvárny”, mnozí odpadali běhempřednášek (zvláště po nočních odchytech neto-pýrů), nicméně kdo vydržel aspoň polovinu,učinil tím, v rámci svého ornitologickéhovzdělávání, mílový krok vpřed. Přesto nebylanouze ani o legraci a kulturní zážitky, např. ve-černí táboráky se zpěvem a kytarou. Myslím,že nevýznamný není ani fakt, že se dalo dohro-mady dvanáct podobně “postižených” lidíz celé republiky. Takže, jménem všech zúčast-něných, díky Dáše a Jožkovi Chytilovým.

David Schovánek

0

20

40

60

80

100

120

budovy strom-

budka

strom-

hnízdo

sloup-

budka

sloup-

hnízdo

skalní

stìny

po

èe

tzá

zn

am

ù

otevøená krajina

mìsta/obce

Tab. 1: Umístění hnízd poštolky v otevřené krajině a ve městech

město/obec pozorovatel prokázanéhnízdění

pravděpod.hnízdění

celkem poč. obyv.(tis.)

Č. Budějovice Riegert J. 42 3 45 99,6Březnice Sedláček O. 8 1 9 3,7Litomyšl Rejman B. 6 0 6 10,4Svitavy Mach J. 4 2 6 17,5Hlinsko Zvolánek Z. 6 0 6 10,9N. Město n. M. Čejka J. 5 0 5 10,6Vysoké Mýto Nováček L. 3 0 3 11,9Rakovník Fuchsová A. 3 ? 3 17,2Neurazy Král F. & spol. 0 1 1 0,7

Tab. 2: Počet párů poštolek v některých sídlech České republiky

5-6 párů. Z tabulky dále vyplývá, že na 2 400občanů v našich městech připadá jeden párpoštolky. V obcích většinou hnízdí pouze 1-2páry.

Na závěr bychom chtěli poděkovat všem,kteří se zapojili do pozorování poštolek a zasla-li nám cenné informace o hnízdění poštolek.Pokud vás hnízdění poštolek bude zajímat iv následujících letech, přivítáme zaslání dal-

ších hlášení. V letošním roce se těšíme na spo-lupráci se všemi, kteří se zapojí do akce Vra-bec domácí - Pták roku 2003 a pošlou nám svépostřehy a pozorování.

Zpracoval Jan Riegert

Dokončení ze str. 4

6 PTAČÍ SVĚT JARO 2003

POZOR! POZOR! POZOR! NOVÁ SOUTĚŽ PTAČÍHO SVĚTA PRÁVĚ ZAČÍNÁMilé děti, žáci a studenti, počínaje jarním číslem Ptačího světa začíná nová soutěž. A jak jinak než o ptácích.

Pravidla soutěže:n soutěž proběhne ve dvou věkových kategoriích: mladší: 6 - 10 let a starší: 11 - 15 letn v každém dalším čísle Ptačího světa vyjde nový úkol (čili celkem budou čtyři)n v každém následujícím čísle se dočtete správné řešení předchozího úkolun své odpovědi budete posílat do redakce Ptačího světa vždycky než vyjde další číslo, odpovědi, které dostaneme později, jsou neplatnén na první odevzdaný papír napište kromě správných odpovědí vaše jméno, kategorii, adresu a telefonní spojení, abychom vám mohli zavo-

lat, až vyhrajeten každému z vás založíme obálku se jménem a tam budeme po celý rok ukládat vaše odpovědin konečné vyhodnocení zveřejníme v jarním Ptačím světě 2004n v případě, že vícero z vás bude mít stejně bodů, rozhodne o vítězi los

A co můžete vyhrát?1. cena: Dalekohled2. cena: Cyklus audionahrávek Hlas pro tento den3. cena: Knížka o příroděA nebojte se. Něco malého vyhraje každý, kdo se zúčastní. Těšíme se na vaše odpovědi…

A ještě vyhlašujeme doprovodnou akci “Pták roku 2003 očima dětí”. Jak se můžete zúčastnit? Zpracujte téma vrabec domácí jakýmkoli způso-bem (můžete kreslit, malovat, modelovat, psát básničky, povídky či zamyšlení – prostě cokoli vás v souvislosti s vrabcem napadne). Své výtvory(nebo jejich fotografie) pošlete na adresu redakce do ČSO. Nejlepší díla vystavíme na našich webových stránkách.

Soutěž připravili: Václav Bartuška & Barbora Houdková

V minulém čísle jste v siluetách mohli poznat tyto ptáky: 1. Střízlík obecný, 2. Lelek lesní, 3. Tetřev hlušec, 4. Tetřívek obecný, 5. Šoupálek 6.Křivka obecná, 7. Sýkora parukářka, 8. Brhlík lesní, 9. Dudek chocholatý, 10. Sýc rousný 11. Datel černý.

Pokud jste se pustili do osmisměrky “vylétl” vám z ní bramborníček černohlavý. V tajenkách se skrývali papoušek kakapo soví a kivi jižní.

Za správné odpovědi a obrázky děkujeme Pavlu Benešovi z Dačic a dětem ze ZŠ U Vršovického nádraží v Praze. Za obrázky děkujeme i Jaku-bovi Jabůrkovi a Daniele Alexové. Krásné obrázky ptáků nám poslaly také děti ze ZŠ v Kynšperku nad Ohří. Bohužel se již tolik obrázků na strán-ky Ptačího světa nevejde, ale můžete si je nově prohlédnout na našich webových stránkách: www.birdlife.cz a má to tu výhodu, že tam jenaleznete konečně barevné!

Na začátek jeden nesoutěžní úkol pro nejmenší: dokážete správně vystřihnout, slepit a vybarvit vlhu pestrou?

u STRÁNKY MLADÝCH ORNITOLOGŮ u

JARO 2003 PTAČÍ SVĚT 7

Úkol 1 – kategorie mladší:Každý z nás něco jí. Vaším prvním úkolem v nové soutěži bude poznat, čím se který pták živí. Ptáci jsou očíslováni. U potravy jsou písmenka.Dokážete je správně přiřadit k sobě?

Úkol 2 – kategorie starší:Víte, že všechno v přírodě spolu souvisí. Možná už jste slyšeli i něco o potravních řetězcích. V takovém řetězci jde zjednodušeně o to, kdo kohožere. Pokuste se sestavit takový řetězec z následujících obrázků. Pro jednoduchost jsou očíslovány, takže stačí napsat čísla správně za sebe. Aleaby to nebylo zas až moc jednoduché, stručně nám popište jak vámi sestavený potravní řetězec funguje.A pozor: Možná vám některý z obrázků nepůjde zařadit. V tom případě ho vyřaďte. Přejeme hodně zdaru!

1. štika

2. orel

3. hrdlièka

4. okoun

6. slunka

7. rostliny a øasy

5. hrotnatka

1. puštík

2. jestøáb

3. lelek

4. strakapoud

a - mùra b - larva

c - myšice

d - sojka

u STRÁNKY MLADÝCH ORNITOLOGŮ u

8 PTAČÍ SVĚT JARO 2003

Historicky první ornitologický ples byl úspěšnýV pátek 24. ledna 2003 se v Kulturním

domě barikádníků “na Barče” uskutečnil histo-ricky první ples České společnosti ornitologic-ké. Duchovním otcem myšlenky tuto akciuspořádat nebyl nikdo jiný než Honza Hora,který se však bohužel nakonec osobně nemohldostavit, neb ho přemohla choroba. Od myš-lenky k realizaci nebylo, zejména díky nadše-ní tajemnice Lucky Stejskalové, daleko. A takzačalo zařizování. Zajistit sál, kapelu, připra-vit pozvánky, vyběhat různá povolení, zaplatitspoustu poplatků… Mezitím srpnové povod-ně poničily obě jihočeské terénní stanice ČSOa hned tu byl nápad použít případný výtěžekz plesu na jejich opravu. A aby ten výtěžek ne-byl až tak zanedbatelný, rozhodli jsme se uspo-řádat i tombolu, která je oživením každéhosprávného plesu. To však znamenalo další zaři-zování, poplatky a shánění cen. Díky záměrupoužít výtěžek na opravu povodněmi poniče-ných objektů, jsme získali nemalé úlevy na da-ních. A díky velkému nadšení a podpoře všech

možných lidí bylo brzy nasbíráno téměř stocen do tomboly.

Konečně nastal den D. Hosté ve svátečnímse začali pomalu scházet, hudba začala hrát apředseda ČSO Karel Šťastný spolu s tajemnicíLuckou Stejskalovou oficiálně zahájili ples.Karel Šťastný si trochu posteskl, že se nesešlopříliš mnoho lidí, ale v té době ještě další a dal-ší hosté přicházeli. Konečně se našli první od-vážlivci, kteří vyrazili na parket a zanedlouhojiž byl sál plný tančících dvojic. Kapela s pozo-ruhodným názvem Internacionál a Helena hrá-la pro každého něco. V půl jedenácté přišel časpro dlouho očekávanou tombolu. Vyhlášenítomboly se ujal Ondra Sedláček a jeho výkonbyl více než bravurní. Výherci si odnášeliceny komické, jako třeba ptačí zob, mašlovač-ky, čokoládová vajíčka či keramické figurky,ale i poučné a užitečné– různé publikace ČSO,knihy o přírodě, pražský atlas hnízdního rozší-ření ptáků, budky pro sýkorky a nakonec si od-nesli i ty nejcennější – dvě lahve archivníhomikulovského vína, knihu Chráněná území

ČR vydanou AOPK ČR, malý dalekohled Ni-kon a dvoudílnou publikaci Important BirdAreas in Europe. Hlavní ceny losoval osobněpředseda ČSO Karel Šťastný. Na plese se pre-zentovala i nově vzniklá Česká společnostochrany tučňáka (SČOT), která je však jinakna ČSO zcela nezávislá a jejíž aktivity bude-me nadále se zájmem sledovat.

Po tombole se opět rozehrála kapela a druž-ná zábava pokračovala až do půl druhé ráno. Avýsledek v číslech? Celkem bylo podle útržkůna plese přítomno 170 lidí, lístků se však pro-dalo více než 200. Někteří tak vyjádřili svoupodporu zakoupením lístků, přestože se osob-ně nedostavili. Čistý výtěžek ze vstupného atomboly, po odečtení všech poplatků a nákla-dů, činí 14 400 Kč, které budou rozdělenymezi stanice Velký Tisý a Blatec – Dívčice.Na závěr bychom chtěli poděkovat všemochotným dobrovolníkům, kteří pomáhali s or-ganizací plesu. Náš největší dík však patřítěm, kteří si zakoupili lístky, přišli, tančili a ba-vili se. Děkujeme a těšíme se na příští ročník!

Text Barbora Houdková, foto Petr Fousek

Petr Voříšek gratuluje jménem výboru ČSOAmálce k narozeninám.

Ondra Sedláček, Lucka Stejskalová a KarelŠťastný se chystají vylosovat hlavní ceny tom-boly.

Losování tomboly právě začíná… Zatím se losují jen drobné ceny.

Napětí ve tvářích návštěvníků se během losová-ní zvyšovalo...

A potom už se jen tančilo…

Šťastný výherce členství Společnosti českéochrany tučňáka Angličan Steve O´Connor.

…až do půl druhé do rána.

JARO 2003 PTAČÍ SVĚT 9

Byli to právě slavíci, jenž mě kdysi přived-li do Prahy složit zkoušku na kroužkování.Zůstal jsem jim věrný. Vstoupili mi do životaa za ta léta na sebe dost víme. Budou-li se i na-dále vracet do povodí Kněžmostky a Klenice,dál budu chránit jejich hnízdiště a budu žádos-tiv dalších poznání. Co všechno musí za pou-hé čtyři měsíce pobytu stihnout! Nejdříve najítpod hvězdami domov, podbarvit májové veče-ry, vychovat potomstvo a rychle vyměnit peří,odlet je na obzoru. Stejný časový výměr musípostačit i mě k tomu, abych naměřil, navážil,učinil poznámky k opeření, opsal kroužek, pří-padně zavřel nový. Moji slavíci se dovedouz Afriky poměrně úspěšně navracet, nenachá-zím slov, když pobřežní lokalita hostí tři zpě-váky a není co kroužkovat, všichni se vrátilis kroužky. Zřejmě jsme se poznali a přesvěd-čit je, že je třeba vzít nové míry pro porovnánínebude vůbec jednoduché. Ty upocené výsled-ky však stojí za to.

V počátcích jsem kroužkoval předevšímmláďata v hnízdech, nyní se věnuji rodičům.

Tato druhá fáze bádání přinesla zcela jiné vý-sledky. Tak třeba pelichání slavíků. Ví se, žeprobíhá poměrně rychle, zjistil jsem, že už čas-to koncem hnízdění začnou někteří pelichat.V jednu chvíli jsou téměř nelétaví, zdržují sepodrostu bobulovin, chovají se velmi tiše - ja-koby nebyli. A pojednou nejsou doopravdy, topříhodná prázdninová noc je nasměrovala k zi-movišti. Na cestu, o které za dvacet let krouž-kování nevím zhola nic. Mohu zatím pouzespekulovat, kudy a kam letí, jak dlouho cestatrvá. Otázka migrace mých slavíků tak nadálezůstává „bílým místem“ výzkumu.

Některé výsledky se ale přece jen dostavi-ly, poslední mám v živé paměti. Se synemjsme utráceli další den končícího srpna na hníz-dišti slavíků, doufajíc, že se některý opozdileckonečně ohlásí a tehdy se tak opravdu stalo.Vysmažený den se chýlil ke konci, když přišelčas na poslední sklopnou síťku, ledabyle „odlo-ženou“ hned na kraji cesty, vybíhající hlubokodo polí. Poskakoval v ní slavík a vůbec ne leda-jaký! Na nožce měl kroužek a co víc, byl hed-

vábně tmavý. Tak jsem tedy ještě mé slavíkyneznal. Pohlíželi jsme na sebe všichni třiv tom obtěžkaném bezinčí, jako bychom se vi-děli poprvé. Číslo kroužku na noze ujišťovalo,že se jedná o jarního sólistu ve vyrežnalém fra-ku. Myslíme si, že přímo z ruky už zamířil k ji-hu, byl jeho čas.

Dne 16. května 1983 jsem upevnil prvníkroužek na nožku slavíka. To místo, jak šelčas, se v mnohém změnilo. Vloni se po letechznovu vrátil král. Jeho družku se nepodařiloodchytit, tak mohu ve skrytu duše doufat, žeaž se zjara do těch míst vrátím, bude na odře-ném kroužku staré samičky, těsně za symbo-lem, vyraženo důvěrně známé součíslí. Uslavíků se totiž zázraky opravdu dějí...

Pavel Kverek

Hnízdo slavíka obecného.Foto Lubomír Hlásek

Dvacet let s králem pěvců

Dvacetkrát jsem už vypravil své slavíky k jihu a před tím se právě tolikrát dočkal jejich návratu.Každoročně koncem dubna bývám netrpělivý, padne-li rekord příletových dat, nezahlédnu-lisnad o den dříve rezavé mihnutí na některé, z v té době ještě přehledných lokalit. Sotva se takstane, odstartuje tím zároveň nové dobrodružství, jedním dechem nutno však dodat - dobro-družství na odborných základech. Napětí je vystupňováno, pokud se navíc na nožce zalesknekroužek, vyžíhaný tropickým sluncem.

V minulosti patřila břehule říční k běžnýma poměrně hojným hnízdičům labského údolí.Pokles početních stavů byl, hlavně v důsledkuregulace říčního toku, zaznamenán již v prvnípolovině dvacátého století. Po druhé světovéválce pak pokračoval v důsledku zániku drob-ných cihelen a písníků, jejichž stěny byly vy-hledávanými hnízdišti. Jejich likvidací ztratilybřehule vhodné životní prostředí a jejich hníz-dění se tak stalo výjimečným. Malé, málo po-četné kolonie se příležitostně a krátkodoběobjevovaly při náhodných zemních pracíchv blízkosti říčního toku. Ojediněle pak hnízdi-ly jednotlivé páry ve spárách navigace, či vezděných náspech železniční trati. Tato hnízdiš-

tě však zpravidla zanikala, když byly z důvo-du údržby spáry opraveny zamazáním cemen-tovou maltou.

Protože podle názoru pracovníků ochranypřírody byl jedním z důvodů vymizení břehulínedostatek hnízdních příležitostí, využili pra-covníci ústeckého střediska Agentury ochranypřírody a krajiny výstavbu rybího přechodu naStřekovském zdymadle a rekonstrukce Bílin-ského a v roce 2001 iniciovali zabudování jimidodaných umělých hnízdních nor do stěny bu-dovaného přechodu a dalších do stavby mos-tu. Snahy ochranářů našly u stavbařůpochopení a v průběhu výstavby bylo do stěnypřechodu zkušebně zabudováno asi čtyřicet

nor. Protože menší část nor byla již v průběhuvýstavby, bez ohledu na rušení probíhajícímipracemi obsazena, bylo rozhodnuto, že do do-končení výstavby bude do stavby zamontová-no dalších čtyřicet umělých hnízdních nor.

V roce 2002 po návratu břehulí bylo ověře-no, že část vybudovaných nor byla znovu obsa-zena, ve stěně rybího přechodu hnízdilominimálně šest párů a stejný počet byl pozoro-ván i u mostu přes Bílinu.

Popis umělé nory: Umělou noru tvoří kra-bice z umělé hmoty, rozměrů 200x200x80mm spojená s vletovou rourou, tvořenou umě-lohmotnou meliorační trubkou (tzv. husím kr-kem) o průměru 60 mm a délce 500 mm.

Jiří Vondráček

Ztráty na ptactvu, které jsou způsobeny lid-skou činností, jsou v současné době bohuželnedílnou součástí všech ztrát, kterým ptačí po-pulace podléhají. Zatímco přirozené ztrátyjsou ptáci schopni vyrovnat, ztráty způsobenélidskou činností se pro některé ptačí druhy stá-vají velmi vážným mortalitním faktorem. Nej-smutnější na celé věci je to, že to jsou ztrátyzbytečné a bylo by možno při troše dobré vůlejim předcházet nebo je úplně odstranit. Zejmé-na tažní ptáci umírají každoročně po mi-lionech v důsledku srážky s letadly, auty,vlaky, rozvody elektrické energie, majáky, vě-trnými elektrárnami, radiokomunikačními sto-žáry apod. Zatímco v Evropě se tomutoproblému věnuje relativně malá pozornost,v Severní Americe existuje několik specializo-

vaných pracovních skupin. I nabídka interneto-vých stránek těchto skupin je velmi bohatá.S využitím údajů jedné z nich bylo možné sesta-vit následující tabulku, která alespoň v hrubýchrysech představuje obrovské ztráty mezi tažný-mi ptáky na severoamerickém kontinentu.

Další podrobnosti je možné získat na adre-se: www.currykerlinger.com/default.htm.V případě zájmu je autor tohoto sdělení scho-

pen zaslat další internetové adresy, které sevěnují tomuto tématu.

S využitím článku Kube J. 2002: WWW –Ornithologie im Internet. Vogelwelt 123:165-167 přeložil a upravil Libor Schröpfer

Na pomoc břehulím

Příčina srážky Roční počet obětí

Kolize se skleněnými tabulemi 100 milionů – 1 miliarda

Domácí kočky 100 milionů

Automobilová doprava 50 - 100 milionů

Zemědělství (pesticidy, žně apod.) Více než 1 milion

Radiokomunikační stožáry 2 - 4 miliony

Otevřené nádoby na vodu (napajedla apod.) Více než 1 milion

Znečištění ropnými produkty 2 miliony

Rozvody elektrické energie 1 - 175 milionů

Kolize ptáků s antropogenními překážkami

10 PTAČÍ SVĚT JARO 2003

Novela zákona o ochraně přírody konečně v ParlamentuProcesem schvalování v Parlamentu ČR

v současnosti prochází novela zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Jde o klí-čový zákon, který je základem ochrany příro-dy v České republice, proces novelizace jeproto velmi bedlivě sledován organizacemi za-měřenými na ochranu přírody, Českou společ-nost ornitologickou nevyjímaje.

Jako u mnoha jiných zákonů, smyslem no-vely je sladit naše zákonné předpisy s požadav-ky evropské legislativy před naším vstupemdo EU. Tyto požadavky jsou zakotveny vedvou základních dokumentech EU, ve Směrni-ci o ptácích a Směrnici o stanovištích (správněSměrnice č. 79/409/EHS o ochraně volně žijí-cích ptáků a Směrnice č. 92/43/EHS o ochraně

přírodních stanovišť, volně žijících živočichůa planě rostoucích rostlin). Jak již názvy napo-vídají, první se věnuje pouze ochraně ptáků,druhá, o mnoho mladší, pokrývá celý zbytekpřírody. Obě lze v češtině nalézt na webu ČSOv sekci Volná křídla.

Zjednodušeně řečeno, hlavní požadavky,které je potřeba začlenit do naší legislativy,jsou dva: musíme zajistit vytvoření systémuchráněných území NATURA 2000 a zajistitochranu všech druhů ptáků vyskytujících sev Evropě. Projednávání obou těchto oblastí seod začátku účastnila i ČSO, přestože postojMinisterstva životního prostředí, které novelupřipravovalo, se v průběhu dvou let několikrátzměnil od tzv. „velké novely“ (zásadního pře-

pracování celého zákona) po současnou „euro-novelu“ (pouhé začlenění výše uvedených po-vinností).

V době přípravy tohoto čísla Ptačího světanení ještě definitivní podoba zákona jasná, zá-leží na tom, jaké pozměňovací návrhy vyjdouz projednávání novely v Parlamentu. Reakcerůzných zájmových skupin jsou různé, objevu-jí se i tendence nejen oslabit nově navrhovanáochranná opatření, ale i některé stávající prin-cipy. Další vývoj lze předvídat jen stěží, o prů-běhu schvalování a hlavně o konečné podobězákona budeme na stránkách Ptačího světa in-formovat.

Zdeněk Vermouzek

Bonne chasse!Zimní lovecká sezóna 2002/2003 v jedné

zemi Evropské unie.Nad výřadem... „Tak co jsme to dnes ulovi-

li, chlapci? Ta čírka, Gerarde, to byla mistrov-ská rána, létají, potvůrky, opravdu rychle.

Zato z toho kosa, Pascale, moc nebude -střelil jsi ho moc nablízko a je samý brok. Stej-ně jako ten drozd nebo co to vlastně bylo,z toho zkrvaveného kusu masa nejde nic poz-nat. Dnes jsi měl vůbec smůlu, když tak kou-kám na tu čejku, ta bude nejmíň pětiletá -pečínka bude příliš tuhá.

Řeknu Vám, pánové, ten Richardův ohař jek nezaplacení, tu bekasinu vystavil opravdunádherně, stejně jako sluku na Štědrý den. AJacquesův skřivan na závěr, to byla výška!Skoro nebyl vidět. Střílíš, hochu, stejně dobřejako nebožtík tvůj děd.

Ale tebe, Pascale, tebe musím trochu pesko-vat. Ten sokol - to byla klukovina. Může z tohobýt pěkná polízanice, víš, kolik se kolem motáochranářů! Vzpomeň si na tu věc s černým čá-pem před pár lety, ještě že na to Francoisovinepřišli....

No nic, byl to hezký den, ale už musímedomů, stmívá se, ať ráno včas vstaneme na tyhřivnáče, co nocují v lese u Saint Nazarre.“

Asi to celé bylo úplně jinak. Jedno však jejisté - žádný z těchto ptáků se k nám na jaře ne-vrátí. Jejich kroužky s příslušným komentá-řem (uloveni) jsem našel jednoho mrazivéhodne počátkem února v dopise, otevřenémv Kroužkovací stanici v Praze-Hostivaři...

Jaroslav Cepák

Lovu zdar? Foto Josef Chytil

Změny vyvolalo Ministerstvo zemědělství,které chtělo řešit některé nedostatky, které vy-hláška obsahovala. Z ptáků se změny týkajízejména bažanta obecného, kde MZe navrhloprodloužení doby lovu v bažantnicích o jedenměsíc (do 31. ledna) a povolení lovu bažantasokolnickými dravci od 1. září (střílet se můžeaž od 16. října). Další, z hlediska ochrany ptá-ků vítanou změnou je zrušení doby lovu špač-ka obecného.

Česká společnost ornitologická a Agenturaochrany přírody a krajiny ČR se s navrhovaný-mi změnami nespokojily a pokusily se prosa-dit další, které by odstranily nejkřiklavějšínedostatky. V první řadě se jednalo o zkrácenídoby lovu kachny divoké, poláka chocholač-ky, poláka velkého a lysky černé ze 16. srpnazpět na 1. září, jako tomu bylo dříve. Dalšímkontroverzním ustanovením vyhlášky bylo po-volení lovu řady druhů včetně káně lesní akáně rousné na letištích. Pojem „letiště“ při-tom není nikde definován a v extrémních přípa-dech by se „letiště“ (pruh louky) dalo nalézttéměř v každé honitbě a hrozil by nekontrolo-vatelný odstřel obou druhů kání. ČSO aAOPK požadovaly vypuštění celého odstavce,nebo alespoň nepovolení odstřelu kání.

Požadavky dále směřovaly ke zkrácenídoby lovu u některých druhů. Evropská Směr-nice o ptácích zakazuje lov ptáků v období roz-množování, tento zákaz porušovala vyhláškamimo jiné u straky obecné a vrány obecné.

Oba druhy se mohly lovit již od 1. června, kdyčást populace ještě hnízdí. Navrženo bylo po-volení doby jejich lovu až od 1. srpna. Posled-ní návrh se týkal zkrácení doby lovu husyvelké, husy běločelé a husy polní z 15. lednana konec roku.

Výsledky projednávání se odrazily v podo-bě nové vyhlášky č. 480/2002 Sb., která vstou-pila v platnost 1. ledna 2003. Z tabulky jepatrné, že vyhláška doznala z hlediska ochra-ny ptáků řady pozitivních změn. I přesto ale zů-stávají v platnosti některá ustanovení, kterájsou v rozporu se Směrnicí o ptácích, přede-vším je stále možný lov některých druhův době hnízdění.

Nově stanovené doby lovu nejsou jedinouzměnou v myslivecké legislativě v poslednídobě. Od listopadu 2002 platí další vyhláškaMZe, která určuje způsoby stanovování mini-málních a normovaných stavů zvěře a zařazo-vání honiteb nebo jejich částí do jakostníchtříd. Z ptačích druhů se týká pouze bažanta.Další změnou je právě probíhající novelizacezákona o myslivosti č. 449/2001 Sb., týkajícíse změn práv vlastníků pozemků. Celkově tosvědčí o skutečnosti, že současná podoba mys-livecké legislativy není zdaleka definitivní av brzké době se zřejmě dočkáme dalšíchzměn. Doufejme, že budou pokračovat v na-stoupeném směru.

Pavel Marhoul

Myslivost – odysea pokračuje

Nekončící seriál o myslivecké legislativě, se kterým jste se na stránkách Ptačího světa set-kávali v minulých letech, s námi zřejmě bude i letos. Vyhláška č. 245/2002 Sb. o dobách lovuzvěře, o které psal v podzimním čísle ročníku 2002 Jan Hora, platila sotva několik měsíců, ajiž se dočkala své novelizace.

Druh Vyhláška č.245/2002 Sb. Vyhláška platná od 1.1.2003(č.480/2002 Sb.)

bažant obecný Kohout 16.10.-31.12., slepice pouzev bažantnicích, 16.10.-31.12.

kohout od 16.10. do 31.12.V bažantnicích kohout islepice od 16.10. do 31.1. Lovlovec. dravcem je pro kohoutai slepici od 1. 9. do 31.12.

husa běločelá, husa polní,husa velká

16.8.-15.1. 16. 8. - 15. 1.

kachna divoká, polákchocholačka, polák velký,lyska černá

16.8.-30.11. 1. 9. - 30. 11.

straka obecná, vrána obecná 1.6.-konec února 1. 7. - konec únorašpaček obecný 15.6.-30.11., jen v místech

intenzivního obhospodařovánívišňových a třešňových sadů a vinic

Vypuštěn z vyhlášky

káně lesní, káně rousná na letištích možnost celoročního lovu Vypuštěny z vyhlášky

JARO 2003 PTAČÍ SVĚT 11

Aby se osud ary Spixova neopakoval…Poslední ara Spixův (Cyanopsitta spixii)

zmizel z volné přírody v Brazílii v roce 2000.(O osudech tohoto druhu jsme informovaliv Ptačím světě v číslech VII/1 a VIII/2.) V sou-časnosti žije jen asi 60 těchto papoušků v zaje-tí. Záchranný program se nedaří uskutečňovat,protože řada chovatelů preferuje své vlastnic-ké zájmy před společným úsilím o zachovánídruhu. Z tohoto pohledu je velmi významnýmúspěchem World Parrot Trustu (WPT – Světo-vá nadace na ochranu papoušků) získání jedno-ho ary Spixova od soukromého chovatele. Oexistenci tohoto jedince se do té doby vůbecnevědělo, navíc je Presley (tak se papoušekjmenuje) velmi důležitý pro záchranný prog-ram a bez nadsázky i pro přežití celého druhu– pochází z volné přírody a v zajetí strávil 25let. Pro současné chovy, kde jsou skoro všich-ni ptáci navzájem příbuzní, znamená význam-né “oživení krve”, jeho genetická výbavapřináší do chovů tolik potřebnou variabilitu.Protože velcí papoušci se dožívají poměrně vy-sokého věku, čeká Presleyho snad ještě řadalet úspěšného rozmnožování se samičkou své-ho druhu, kterou neviděl víc než 20 let (tehdyuhynula samička, která byla odchycena záro-veň s ním).

K vyhynutí ary Spixova v přírodě přispěloněkolik faktorů, posledním hřebíkem do rakvebyl pytlácký odchyt pro chovatelské účely.Tento papoušek nebyl zřejmě nikdy příliš hoj-ný, jeho rozšíření je vázáno na určitý druh stro-mu v poměrně omezené oblasti Brazílie.Odlesňování vedlo k roztříštění populace azbylí ptáci byli doslova vychytáni, protože

s ubývajícím množstvím rostla poptávka zá-možných chovatelů a vyplácená odměna bylapříliš velkým lákadlem. Na počátku 90. letzbyl v přírodě poslední samec, který zmizelv roce 2000. Jeden pokus o doplnění páruv roce 1995 dopadl neúspěšně, další byl s ohle-dem na velmi nízký počet chovaných ptáků na-plánován až na rok 2000, k realizaci už alebohužel nedošlo.

Ara Spixův není jediným druhem, pro kte-rý je nejvíc ohrožujícím faktorem v současnos-ti odchyt a prodej chovatelům. Z 94 druhůpapoušků, kteří jsou zařazeni v celosvětovéčervené knize jako ohrožení, silně ohroženínebo kriticky ohrožení, se nelegální odchyt ob-jevuje mezi rozhodujícími faktory u více nežtřetiny. Přitom je jasně prokázáno, že částečnépovolení odchytu v přírodě není jako regulač-ní mechanismus příliš účinné, kontrola je složi-tá a otvírají se cesty pro uplácení, padělánídokumentů apod. Důsledkem je nekontrolova-ný odchyt mnohem většího množství ptáků,než které bylo původně povoleno. Podle poz-natků World Parrot Trust je nejefektivnějšícestou, jak tomu zabránit, úplný zákaz dovozuptáků z volné přírody do vyspělých zemí. Ta-kovýto zákaz již platí v USA a od jeho zavede-ní klesl velmi významně počet legálních inelegálních dovozů. Největším současným im-portérem vzácných ptáků z volné přírody takzůstává Evropská unie, resp. celá Evropa včet-ně ČR. Jen během let 1997 – 2000 bylo do EUlegálně dovezeno 469 602 ptáků pocházejí-cích z přírody, počet nelegálních dovozů lzeodhadnout jen stěží.

World Parrot Trust proto zahájil kampaňza úplný zákaz dovozu ptáků z volné přírodydo EU. Jeho součástí je petice, kterou do sou-časnosti podepsalo přes 18 tisíc lidí jak z vy-spělých zemí Evropy a Ameriky, tak ze zemítřetího světa, odkud většina dovážených ptákůpochází. I zde totiž postupně začíná převládatnázor, že dlouhodobě udržitelné využívání pří-rodního bohatství (jako například turistika za-měřená na pozorování vzácných druhů) jemnohem výhodnější než pochybný zisk z oka-mžitého prodeje.

K podpoře petice za úplný zákaz dovozuptáků z volné přírody do EU se oficiálně přihlá-sil i výbor České společnosti ornitologické,který současně doporučuje všem svým čle-nům její podpis. Plný text petice v češtině lzenalézt na webových stránkách ČSOhttp://www.birdlife.cz/index.php?ID=204.

Zdeněk Vermouzek

Presley – ara Spixův, který se díky WPT dostalpo 25 letech v zajetí zpět do své domovinyv Brazílii. Zde bude zapojen do záchrannéhochovu.

Foto Alain Breyer, World Parrot Trust

Dnes tanker leží na mořském dně v hloub-ce kolem 3,6 km a jeho obsah, díky velmi níz-ké teplotě vody v této hloubce, má velmituhou konzistenci a specifickou hmotnost blíz-kou vodě. Přesto však trhlinami do začátkuúnora unikalo několik tun ropy denně a uzavře-ní trhlin vraku se zřejmě technikům z francouz-ské miniponorky Nutile podařilo až 5. února.To dává naději, že devět desetin nákladu, kte-rý se s vrakem potopil, zde také zůstane. Unik-lá část ropy zatím znečistila podstatnou částatlantického pobřeží Španělska, zasaženo je iPortugalsko a postižení ptáci jsou nacházeni ina pobřeží Francie.

SEO, partner BirdLife ve Španělsku doká-zal získat pro spolupráci stovky dobrovolníkůna čištění pobřeží a na sběr a očistu ptáků, kte-ré moře zaneslo na pobřeží. Pracovníci i dobro-volníci další partnerské organizace, francouz-ské LPO mohli nabídnout cenné zkušenostiz organizace práce při odstraňování ropné ha-várie. Sami totiž měli v poměrně čerstvé pamě-ti havárii tankeru Erika, která v roce 1999podobným způsobem zdevastovala bretaňsképobřeží Francie.

Do poloviny února se ve Španělsku a Fran-cii podařilo zachránit přes 1500 postižených

ptáků, dalších téměř 5000 však bylo vylovenojiž mrtvých nebo ve stavu, který jejich záchra-nu již neumožnil. Pokud vezmeme v úvahu, žedaleko větší část ptáků zahyne přímo na moři anení vyplavena na pobřeží, lze počet postiže-ných jedinců odhadnout na 20 000 – 40 000.Havárie postihla tři ze šesti významných pta-čích území (IBAs) na atlantickém pobřeží Špa-nělska a jejím důsledkem bude zřejměvyhubení hnízdní populace alkouna úzkozobé-ho ve Španělsku. V nebezpečí je i populace kri-ticky ohroženého buřňáka mauritánského. Tav předchozích letech zaznamenala prudký po-kles početnosti, zejména kvůli predaci domácí-mi kočkami, a po havárii se tak druh ocitl ještěblíže hrozbě vyhynutí.

Čištěním pobřeží a postižených živočichůvšak snahy ochranářů nekončí. BirdLife Inter-national se snaží prosadit na legislativní úrov-ni Evropské unie urychlené zavedenípředpisů, které byly navrženy již po haváriitankeru Erika. Pokud by lodi bez dalšíhoochranného pláště, který snižuje riziko rop-ných havárií měly možnost plout vodami EUaž do roku 2015, jak bylo původně navrženo,mohli bychom očekávat ještě další tři až čtyřikatastrofy podobného rozsahu.

Dokud budeme závislí na přepravě ropy aropných produktů na velké vzdálenosti pomo-cí tankerů, zřejmě se nehodám s úniky těchtolátek nevyhneme. Řadě z nich je však možnépředcházet zpřísněním předpisů a častějšímiinspekcemi technického stavu lodí. Tisíce mrt-vých ptáků a zdevastovaná pobřeží jsou přílišvysokou cenou za lidskou nedbalost.

Podle materiálů SEO/BirdLife Internationalpřeložil a upravil David Lacina

Další tanker na dně – opět ekologická katastrofa

Když se 13. listopadu loňského roku protrhla stěna tankeru Prestige přepravujícího 77 000 tun ropy a o šest dní později se pak tanker rozlomilna dvě části a klesl ke dnu Atlantiku asi 245 km od galicijského pobřeží, vyvolala tato událost nejen paniku mezi obyvateli postižené oblasti avzájemné obviňování na evropské politické scéně, ale vyžádala si i rychlý zákrok španělských, francouzských a portugalských ochranářskýchorganizací. Partneři BirdLife ve zmíněných zemích díky svým předchozím zkušenostem hráli vedoucí úlohu.

Dobrovolníci sbírají na plážích ptáky zahube-né ropou.

Foto Alvaro López, SEO/BirdLife

12 PTAČÍ SVĚT JARO 2003

Ročník X/Číslo 1. Redakce: Česká společnost ornitologická, Hornoměcholupská 34, 102 00 Praha10-Hostivař, tel./fax 274866700, e-mail cso@birdlife.cz. Odpovědný redaktor: Barbora Houdková,technický redaktor: Alexandra Trublová a Martin Fejfar. Vychází čtyřikrát ročně v nákladu 3000 výtisků.Sazba a tisk: JAVA Třeboň. Zaregistrováno MK ČR pod číslem E 12781.

O zábavu jsme měli postaráno. Ve vagónuse co chvíli objevil prodavač kamenů proti ha-dímu uštknutí či úžasného afrodisiaka, v lep-ším případě kazatel některého z desítekmístních náboženství. O hladu či žízni už ne-může být řeč vůbec. Kromě obchodníků pro-cházejících vlakem, od kterých jsme siz bohatého sortimentu vybrali panáky whiskypodávané v igelitovém pytlíku, nabízejí potra-viny desítky lidí v každé stanici přímo do oké-nek. Pohled na vagón plný černochů, kteří seza bujarého veselí cpou banány a koblihamiv půl čtvrté ráno, nemáte šanci zapomenout.S odpadky si nikdo hlavu neláme. K oknůmmá přístup jen málokdo a tak se vše kupí napodlaze.

Savanu jsme navštívili v období sucha.V této době je v přírodě poněkud složité se-hnat vodu použitelnou k pití, vaření a dokoncei k mytí. Zbylé kaluže v korytech potoků neboi líně tekoucí řeky jsou k těmto účelům napros-to nevhodné, díky vysoké koncentraci podkož-ních a střevních parazitů. Ptákům a domorod-cům stačí, ale my jsme raději sáhli po vodě zezakrytých studen upravené dezinfekčními tab-letami a hygienu jsme omezili na minimum.Další nepříjemností jsou rozsáhlé požáry, ne-milosrdně proměňující třímetrové travinyv černý popel. Jen tato spáleniště vám zaručujíbezpečí před ohněm. Po týdnu táboření jsme sico do barvy nic nezadali s místním obyvatel-stvem, které nás tak bralo za své. Nevýhodyklimatu však bohatě vynahradí ornitologickézážitky.

Zvlněnou krajinu s roztroušenými skalka-mi pokrývá stromová a keříčkovitá savana, ze-lenající se pouze v okolí domorodých vesnic avysychajících řečišť. Právě zde se soustřeďujevětšina ptáků, existují však i druhy přizpůsobe-né k soužití s ohněm. Poštolka rezavá (Falcoalopex) loví hmyz a drobné obratlovce vypla-šené ohněm, podobné taktiky využívá i nacho-vě červená vlha nubická (Merops nubicus).Na spálené zemi jsme mnohokrát pozorovalipři sběru potravy malého skřivana hnědohřbe-tého (Eremopterix leucotis), jehož černavéopeření splývá s podkladem. Ostatně ani uhlo-vě černé zbarvení místní sýkory bělokřídlé(Parus leucomelas) jistě není náhodné.

Pravý ornitologický ráj však představujířídké galeriové lesy v zařízlých údolích v blíz-kosti posledních vodních zdrojů. Zde již ptácinemusí šetřit nápady co se týká morfologic-kých struktur, pestrosti zbarvení i etologic-kých projevů. Svítání je zde nerozlučně spjatos pronikavým křikem přeletujících hejn pa-poušků senegalských (Poicephalus senega-lus). Jejich let je tak prudký, že jej sami ztěží

zvládají a otřásající se strom vás nenechává napochybách, kam právě zaletují za potravou.Flétnové trylky vycházející z koruny stromunapovídají, že papoušci nejsou jedinými ptá-ky, které přilákalo zrající ovoce. Ani ve snu byvás však nenapadlo, že majitelem melodické-ho hlasu je veliký holub zelený (Treron waa-lia), kterého kromě potravních zvyklostís papouškem senegalským pojí i svítivě zele-nožluté zbarvení.

Tím však výčet ptačích skupin živících sedužnatými plody i plody s tvrdou slupkou zda-leka nekončí. Na červených bobulích ukry-tých v koruně stromu přímo nad našímtáborem si každé ráno pochutnávala dvojicezoborožců šedých (Tockus nasutus). Před tím,než se pustili do hostiny nás však bavili svýmepigamním chováním, kdy oba ptáci zakláníhlavu, roztahují křídla a přednáší duetovou sé-rii hvízdavých tónů. Na rozdíl od další skupi-ny ptáků, v jejichž repertoáru nechybí duetovézpěvy, se jejich hlasové projevy dají označitza decentní. Vousáci (čeleď Capitonidae) osobě dávají vědět mnohem výrazněji. Blížícíse vousáky nelze přeslechnout. Tito šplhavci,s robustním zobákem a dlouhými “vousy” přijeho kořeni, patří k nejpozoruhodnějším ptá-kům savany. Nebýt zygodaktylní nohy s dvě-ma prsty vpřed a dvěma nazad, těžko byobstálo jejich zařazení mezi datly a strakapou-dy. Velké druhy (rod Lybius), žijící v párech čimenších skupinkách, jsou plodožravé, menšídruhy (rod Pogoniulus), žijící spíše samotář-sky, se přiživují i hmyzem. Největší zástupce,vousák senegalský (Lybius dubius) je kroměkontrastního černočerveného zbarvení pozoru-hodný svým hrůzostrašným zobákem opatře-ným na okraji dvěma ostrými zuby, s jejichžpomocí snadno louská neobyčejně tvrdé slup-ky místních plodů. Naopak drobné druhy,např. v této oblasti hojný vousák zlatočelý (Po-goniulus chrysoconus), chováním značně při-pomínají naši sýkoru modřinku. Poletujív koncích tenkých větviček, zavěšují se na ně izespodu a hlasitě komentují přiblížení nevíta-ného hosta. Vyndáváte-li jej ze sítě, neopome-nou vám vrazit svůj ostrý zobák pod nehet.

Ve výčtu plodožravých ptáků nesmí chy-bět turakové (Musophagiformes). Ornitologo-vi dá poměrně práci se přesvědčit, že skutečněpozoruje ptáka příbuzného kukačce a ne holu-ba, či ještě hůře slepici. V blízkosti našeho tá-bora jsme se mohli seznámit se zástupci hnedtří rodů. Nevýrazně zbarvený turako šedý (Cri-nifer piscator), typický zástupce ploché sava-ny, nás zaujal především ledabylou chochol-kou na temeni hlavy a jakoby ležérním chová-ním i hlasovými projevy. To turako bělokorun-

katý (Tauraco leucolophus) a turako fialový(Musophaga violacea), obyvatelé lesnatýchhorských údolí, patří k nejpestřejším a bohu-žel i nejohroženějším ptákům Afriky.

Ohromné, rudě zbarvené květy baobabůr.Bombax lákají velké množství nektarivor-ních ptáků, sladké pokušení však svádí snadvšechny pěvce. A tak kromě pestrých strdimi-lů nilských (Hedydipna platura), senegal-ských (Chalcomitra senegalensis) a proměn-livých (Cinnyris venustus) na květech zastih-neme leskoptve purpurové (Lamprotornis pur-pureus), žluvy zlaté (Oriolus auratus) čizvonohlíky žlutočelé (Serinus mosambicus).

V období polední siesty, kdy většina ptákůmlčí, se často prozrazovaly nápadným dvojsla-bičným zpěvem medozvěstky (čeleď Indicato-ridae). Není náhodou, že se samec medo-zvěstky křiklavé (Indicator indicator) ozývalprávě v blízkosti našeho tábora, neboť celá sku-pina je proslulá neobvyklým potravním chová-ním. Člověka nebo jiné zvíře láká medo-zvěstka k dutině obydlené včelami a po vybrá-ní jejich plástů čeká na zbytky. Díky tomu, žejsme již jeden nezapomenutelný běžecký záži-tek se včelami prožili, jsme jejího volání přílišnedbali.

V Africe jsme byli již déle než devět týdnů,což je příliš dlouho na to, abyste spíše než nanádheru, která vás obklopuje, stále častěji mys-leli na domov. Švitoření jiřiček obecných (De-lichon urbica), prohánějících se nad bavl-níkovou plantáží v odpoledním žáru, znělojako výzva k návratu. Africká savana nám ješ-tě připravila nádherné rozloučení. Nad plantá-ží, kterou olizovaly poslední slunečnípaprsky, proletěl lelek dlouhoperý (Macrodip-teryx longipennis). Jeho prodloužené letky, pojedné na každé straně, s prapory redukovaný-mi až na samou špičku pera, vlají daleko za lel-kem a vytváří dojem, že jej pronásledují dvamotýli.

Posledním dílem popisujícím na stránkáchPtačího světa naše putování po Kamerunu ses Vámi neloučíme. Další osudy výpravy anaše bohaté ornitologické zážitky, navíc v po-drobnější podobě, můžete sledovat na interne-tové adrese ČSO: www.birdlife.cz.

Ondřej Sedláček, Jan Riegert,Štěpán Janeček, Petra Janečková,

Saša Přibylová & Denisa

Za ptáky světaKamerun III. Savana

Po vánocích strávených na pobřeží nám zbývaly ještě tři týdny času. Rozhodli jsme se od-cestovat daleko na sever Kamerunu do pásu věhlasných afrických savan. Znamenalo tovšak překonat vzdálenost zhruba 1400 km kamerunskou hromadnou dopravou. Obzvláštěhluboké zážitky v nás zanechala patnáctihodinová cesta vlakem v druhé cenové třídě. Jedi-ně místenkový systém ve výchozí stanici nám zaručil, že nebudeme viset z okénka či sdíletzáchodový koutek s kozou či hejnem slepic.

Z keřů v savaně se často ozývá chraplavé varo-vání čagry černohlavého (Tchagra senegala),ptáka z příbuznosti ťuhýků.

Foto Štěpán Janeček