ROČ. 15 Č. 5 ŘÍJEN 2018 - CRV CZ...V následujících měsících se řada chovatelů bude...

TECHNOLOGIE CHOVU

Dojicí roboti ve velkém stylu

VÝŽIVA

Nejhorší krmení je žádné krmení

ODCHOV TELAT

Kolostrum od vlastní matky je nejlepší volbou

V TOMTO VYDÁNÍ

ROČ. 15 Č. 5 ŘÍJEN 2018

CS05_cover.indd 2 16-10-18 09:12

V následujících měsících se řada chovatelů bude potýkat s nedostatkem objemných krmiv. Se správně sestavenou krmnou dávkou do- jících krav můžete UŠETŘIT až 8 kg objemů na dojnici a den. Nejhorší krmení je žádné krmení!S TMR BALANCE PLUS můžete ušetřit objem- ná krmiva, více zkoncentrovat krmnou dávku a získat více mléka. Vhodné i pro NON GMO režim!Jsme připraveni na vaše dotazy. Zavolejte nám!

Nedostatek objemných

krmiv?

WWW.DEHEUS.CZ

Vhodným rešením je

TMR BALANCE PLUS

Vhodným rešením je

inz. Chov skotu_9.2018_210x297 mm_TMR BALANCE.indd 1 22.08.18 10:11CS05_p02.indd 2 08-10-18 14:00

Vzpomínám si na svou první návštěvu farmy s dojicím robotem. Byl jsem

úplně ohromen, když jsem viděl, jak bez-problémově krávy vstupují do robota bez známky stresu. Chovatel mi řekl, že krá-vy si zvykly na nový způsob dojení mno-hem dříve než on sám. Musel se naučit trpělivosti, když konečně kráva vstoupí sama do robota a také se musel naučit důvěřovat technice a kvalitě procesu dojení. Tato moje návštěva proběhla asi před 20 lety a od té doby se mnohé změ-nilo. V Nizozemsku a Belgii jsou dojicí roboti zhruba na 20 % farem. A rozhod-ně ne jenom v menších stádech. Roboti jsou umisťováni i na větších farmách. Důvodem je nedostatek dobrých dojičů. Dobrým příkladem je USA. Většinu prací na dojírně provádějí mexičtí dělníci, ale práce s (nelegálními) pracovníky je vel-kým rizikem. A proto se robotické dojení v USA velmi rozmáhá. A proč by se robo-tické dojení nemohlo rozšířit i v České

republice? Náklady na práci v ČR rostou každý rok a není snadné najít kvalitní dojiče. Práce s robotickými dojírnami nekonkuruje pouze v kvalitě dojení, ale i v nákladech. V tomto čísle jsme se ze-ptali několika chovatelů, proč se rozhodli investovat do robotických systémů. Ten-to článek najdete na straně 6.Také se připravujeme na zimu. Po su-chém létě se silážní žlaby nenaplňují tak, jak jsme zvyklí. V článku na stránce 12 popisujeme kvalitu a množství kuku-řice a travní senáže tohoto roku. Jak můžete vyplnit tuto mezeru v krmných dávkách pro Vaše stáda?Na stránce 16 se zaměřujeme na kvalitu mleziva. Víme, jak důležité je mlezivo pro telata, která někdy nejsou krmena správně ani včas.Vždy je co zlepšovat. A to je vlastně obsa-hem tohoto čísla. Přinášíme vám tipy a rady od kolegů a profesionálů, od kte-rých se můžeme všichni něco přiučit.

F O T O S T R A N A 4 Plemeno limousine

N O V I N K Y 5 Z domova i ze světa 9 Info CRV Czech Republic 19 Info Chr. Hansen 23 Info De Heus

T E C H N O L O G I E C H O V U 6 Dojicí roboti ve velkém stylu 10 Zlepšení vyhledávání říjí 29 Ovalert očima chovatelů

V Ý Ž I V A 12 Nejhorší krmení je žádné krmení 24 Co dokáží silážní inokulanty 2.

Š L E C H T Ě N Í 14 Výzkum využitelný v praxi 20 „Ekonomické krávy“

O D C H O V T E L A T 16 Kolostrum od vlastní matky je nejlepší volbou

R E P O R TÁ Ž Z F A R M Y 26 Charakter a mléčná užitkovost

Technologie chovuDetekce říje

Zlepšení vyhledávání říjí. Nástroj pro efektivní detekci v „tichém“ stádě.10

Jaap van der Knaap Učte se od kolegů a profesionálů

ŠlechtěníEkonomické krávy

Reportáž z farmyLegend Dairy Farm

Šlechtění na efektivitu konverze krmiva.20 Nizozemsko-americký

chovatel jistí budoucnost skotu plemene dutch belted.26

Z O B S A H U

3C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 1 8

CS05_content.indd 3 15-10-18 12:58

Zvědavé limousinské krávy pózují

před fotografem.

P L E M E N O L I M O U S I N E

CS05-photopage.indd 4 12-10-18 16:00

„Syntetické mléko“ se chystá změnit svět

na tomto místě máte příležitost podělit se s ostatními čtenáři o zajímavé, neob-vyklé a případně humorné záběry z Vaše-ho fotoarchivu. Věříme, že mezi Vašimi fotografiemi je ukryta řada snímků, kte-ré dokážou přinést radost, a proto stojí za to, je tímto způsobem sdílet s druhými. Sjednocujícím prvkem této rubriky je skot. Dalšími požadavky jsou ostrost, vy-soké rozlišení a formát „naležato“.

„Tomáš čeká na mléko“Farma Koukalových, Luková

Foto: Helena Koukalová

Vážení a milí čtenáři,

V SRN jako první překročila Carlotta na své třinácté laktaci hranici 200 000 kg mléka. Přidala se tak k nizozemským re-kordmankám Big Boukje 192, Dora 442 a Minke 64.Skywalkerova dcera Carlotta se narodila v roce 2001 a vypro-dukovala celkem 13 726 kg T+B díky složkám 3,73 % tuku a 3,08 % bílkovin. Pochází z výzkumného ústavu Landesan-stalt für Landwirtschaft und Gartenbau (LLG) v Idenu. Je zde chováno 400 vysokoprodukčních dojnic. Už 115 z nich pře-kročilo hranici 100 000 kg mléka.Carlotta a její rodina taktéž patří mezi tyto rekordmanky. Její matka Annegret (o. Design) nadojila za 11 laktací 118 000 kg mléka, zatímco celoživotní užitkovost její babič-ky Mony Lisy (o. Balance) byla za 9 laktací 100 527 kg mléka. Její dcera Pemela (o. Zador) nadojila za 8 laktací 108 000 kg mléka a vnučka Paola (o. Gibor) dosáhla za 7 laktací produk-ce 93 000 kg mléka a stále je ve stádě. V uplynulých šesti le-tech byla na této farmě celoživotní produkce dosažená při vyřazování průměrně 55 000 kg mléka.

Zdroj: www.veeteelt.nl, září 2018

Německá Carlotta překročila hranici 200 000 kg mléka na třinácté laktaci

Theo Spierings, bývalý generální ředitel jedné z největších světových mlékáren-ských společností, Fonterra z Nového Zé-landu, předpovídá, že kravské mléko bude mít v blízké budoucnosti velkou konkurenci, a to v podobě syntetického mléka. „V nadcházejících letech budou společnosti přebírat rozsáhlou výrobu vysoce kvalitních bílkovin z trávy v labo-ratořích. To učiní výrobce syntetického

mléka vážnými hráči na světovém trhu s mlékem.“Výhodou syntetického mléka ve srovná-ní s tradičním je o více než 90 % nižší dopad na životní prostředí. „A to je to, o čem se mluví. Lidé narození v letech 1980 až 2000 vědomě nakupují a pracují jen pro společnosti chránící životní pro-středí. A velmi brzy budou tvořit polovi-nu všech spotřebitelů.“

Spierings uvádí, že tradiční mlékárenský sektor by neměl odolávat, ale měl by se těšit na tyto druhy vývoje a zjistit, jaká může být jeho vlastní role.Současně se však musí tento sektor neustále vyvíjet, aby mohl pokračovat v trendu „nakrmení světa“. „Růst a sou-běžně ochraňovat klima, bez chemie a umělých hnojiv. To je to, oč tu běží.“

Zdroj: www.veeteelt.nl, říjen 2018

Carlotta (o. Skywalker)

C H O V S K O T U Ú N O R 2 0 0 9C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 0 9

Z D O M O V A I Z E S V Ě T A

55C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 1 8

Z V A Š I C H F O T O G R A F I Í

Těšíme se na Vaše fotopříspěvky na e-mailové adrese: [email protected]

CS05_se sveta.indd 5 15-10-18 12:56

Ve velkých stádech je vždy větší potřeba práce než na malých farmách. A tak není divu, že tito

chovatelé postupně přecházejí na automatizované systémy dojení. Ruší klasické dojírny a pořizují si robotické sestavy. Tyto systémy nejenže snižují po-třebu dojičů, ale také celkové náklady na práci. „Ano, při instalaci automatického systému jsou vysoké po-

autor Rachael Porter překlad Simona Burešová

Ve větších stádech, zejména v Evropě a USA, je stále

rostoucí tendence používat automatické systémy dojení.

A nyní také britští chovatelé začali používat roboty.

Abychom zjistili více, oslovili jsme několik specialistů na

tuto technologii a také jednoho velkého chovatele.

Dojicí roboti v e velkém styluAutomatické dojicí systémy jsou ve velkých stádech stále populárnější

čáteční investice a vyšší náklady na provoz. Ale mnoha chovatelům se to vyplatí, protože odpadají problémy s neustálým hledáním kvalitního personá-lu. Mohou se tak soustředit na další práci a úkoly, které při řízení stáda mají,“ říká Bas van Santen ze společnosti Lely Atlantic.Před pěti lety vytvořila Lely pro větší stáda model Dairy XL – konstruovaný pro více než 500 krav a 8 nebo více robotů. V Německu a USA byly instalo-vány tyto robotické systémy pro stáda s více než 1 000 kravami. „Naše největší stádo v Německu má 30 robotů a další je vybaveno 44 roboty. V USA máme chovatele s 36 roboty. Tento podnik se chystá přidat dalších 8 jednotek a rovnou zdvojnásobit počet na 72 robotů,“ říká van Santen. A dodává, že ve Velké Británii jsou v současné době tři stáda, z nichž každé má 8 Lely robotů. V Severním Irsku je také stádo s 11 roboty.Větší stáda mohou těžit ze stejných výhod ve srovná-ní s menšími stády, a to například při dojení víckrát

Úspěch robotů ve velkých stádechBratři Tony a Michael Ballovi dojí stádo 500 krav pomocí osmi robotů na jejich farmě v Derbyshire. Prvních 5 Lely robo-tů si pořídili v roce 2015. Další 3 byly in-stalovány v roce 2016 na místo, kde se dříve nacházela dojírna. Tato dojírna 3x19 byla už 20 let stará a podle Tonyho „opotřebovaná“. „A navíc zde bylo mož-né podojit maximálně 220 krav.“Zpočátku uvažovali o instalaci velké ro-tační dojírny: „Na automatický dojicí systém jsme ani nepomysleli, byli jsme přesvědčeni, že by to v našem stádě ne-fungovalo. Ale pak jsme viděli Lely robo-ta v akci na výstavě hospodářských zví-řat v roce 2014. Uvědomili jsme si, že tato technologie může být vhodná i pro nás, ne jenom pro menší stáda.“Stádo bratrů Ballových je rozděleno do několika skupin, z nichž každá je ustáje-na se svým vlastním robotem. V jedné samostatné skupině, která je vybavena jedním robotem, je umístěno 55 čerstvě otelených dojnic a krav na počátku lak-tace. Stáj s 230 loži a 4 roboty se upro-střed rozdělí na dvě skupiny krav, které jsou dojeny každá dvěma roboty. To je stáj skupiny vysokoprodukčních krav

Bratři-chovatelé Tony a Michael Ballovi

ve střední fázi laktace. Skupina 180 krav v poslední fázi laktace je dojena 3 roboty ve třetí samostatné stáji.„Můžeme tak velmi snadno v každé stáji nebo přímo v robotu najít krávu, která právě potřebuje naši pozornost. A také jsme schopni nabídnout každé skupině odlišnou krmnou dávku. Dobré plánová-ní a nastavení jsou tady nezbytné. Proto-že toto je zcela jiný způsob dojení a ma-nagementu krav. Krávy se přizpůsobily velmi rychle, ale pro lidi je to mnohem těžší, protože zaběhnuté pracovní postu-py a protokoly se totálně změní.“ Po ně-kolika letech používání automatického dojicího systému jsou oba bratři velmi spokojeni s provozem a užitkovostí stá-da. „Zaznamenali jsme nárůst užitkovos-ti o 10 %, čímž jsme dosáhli průměr- ně 9 500 litrů mléka na krávu, stejně jako další výhody v oblasti zdraví a plod-nosti krav.“Rozhodně doporučují i chovatelům s vět-šími stády, aby roboty zvážili. „Systém je určitě vhodný i pro dojení velkých stád, ale není pro každého. Zajímejte se, jak vše funguje a přemýšlejte o tom, čeho vlastně chcete dosáhnout. A jděte se po-dívat na roboty, jak fungují za plného provozu na farmě.“


T E C H N O L O G I E C H O V U

C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 1 8

CS05_main article.indd 6 16-10-18 08:50

denně a ze zvýšené výtěžnosti mléka. „V automatic-kých systémech se objem litrů mléka vyprodukova-ného za pracovní dobu zvyšuje,“ říká van Santen. „Z běžné dojírny byste mohli očekávat tak 200 litrů mléka za hodinu práce, ale s robotickým systémem je možných i více než 500 litrů.“

Dojení větších stádAle dojení větších stád s roboty vyžaduje odlišný přístup. „Těch 55–60 krav na jednoho robota platí, ale nastavení musí být jiné. Je zřejmé, že nemůžete dojit 1 000 krav přes 16 robotů, všechny v jedné sku-pině. Vyžaduje to určitě více plánování a práce, ale nezbytný je také správný management a dobrý tým zaměstnanců. Software je neméně důležitý – robotic-ký systém zpracovává mnohem více dat než v men-ších stádech. A to vyžaduje pozornost. Vždy je důle-žité, aby systém fungoval hladce.“Specialista DeLaval Simon de Haan také potvrzuje tento mezinárodní trend. „Náš největší zákazník dojí

Dojicí roboti v e velkém styluAutomatické dojicí systémy jsou ve velkých stádech stále populárnější

své stádo pomocí 64 robotů,“ říká. „Ještě před něko-lika lety bylo naprostou výjimkou mít více než 4 ro-boty, ale nyní jsou stále častější a ve velkých stádech můžete často vidět, že pouze jedna osoba dohlíží na všechny krávy, často pomocí senzorů.“Specialista GEA Piet Sake de Boer uvádí, že v celosvě-tovém měřítku vzrostlo používání automatických dojicích systémů chovateli s 250–350 kravami a v současné době i u chovatelů s více než 350 kravami. „Dokonce i ve stájích, kde mají dojírny ve velmi dob-rém stavu, max. stáří do 10 let, zvažují, jak systém dojení předělat. A stále častěji je to proto, že získává-ní a udržení pracovní síly je čím dál obtížnější.„Tam, kde mají nedostatek zaměstnanců, mnozí z nich vykonávají více činností, například právě doje-ní. A přitom může být obtížné udržet dobrou a stá-lou kvalitu mléka, když mnoho různých lidí dojí stá-do, anebo když máte vysoký obrat personálu.“DeLaval odhaduje, že ve stájích s automatickým dojením je možné ušetřit až 50 % pracovních sil.

C H O V S K O T U Ú N O R 2 0 0 9C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 0 9 77C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 1 8


„A navíc, producenti a zaměstnanci ne-fungují nepřetržitě 24/7, ale například 16/7. To znamená méně přesčasových ho-din (které je potřeba zaplatit) a práce je pro zaměstnance atraktivnější,“ říká Simon de Haan.Bas van Santen tvrdí, že klíčem k úspě-chu je pomoc s plánováním a organizo-váním, jak rozdělit krávy do skupin podle stádia laktace a jejich potřeb managementu. „Obvykle doporučujeme cho-vatelům rozdělení krav do skupin: čers-tvě otelené a začátek laktace a krávy s vysokou a nízkou užitkovostí. Kolik vznikne skupin, bude záviset na velikos-ti stáda a na počtu stájí a dojicích robo-tů.“ Vysvětluje, že ideální velikost skupi-ny pro automatické dojicí systémy je kolem 120 krav se dvěma nebo třemi ro-boty. „Potom je snadné krávy sledovat a najít je ve skupině, pokud potřebují pozornost.“Specialisté na roboty poukazují na to, že ve stádech s více než 200 kravami je

klíčové plánování a uspořádání stáje (kr-miště, lože, dojení). „Zavedení protokolů je zásadní,“ říká van Santen a dodává, že uspořádání stáje musí být také dobře na-vrženo. „Jedna osoba musí být schopna najít a přesunout krávu během několika minut – se senzory nebo bez nich.“

Řízení lidíNezávislý odborník na automatické sys-témy dojení, Tim Gibson, má velké vý-hrady ohledně personálu, který pracuje v těchto systémech.„V různých částech světa je mnoho vel-kých stád s více než 1 000 kravami, kde robotické systémy pracují opravdu dob-ře. Zaměstnanci si osvojili technologii a nové pracovní postupy a jsou velmi fle-xibilní. Chovatelé stád vědí, že s těmito systémy řídíte lidi, a ne krávy. Ve Velké Británii je jen několik stád s více roboty, které fungují dobře. Ale určitě bych také měl zmínit stáda, kde roboty nainstalo-vali a poté se je rozhodli zrušit.“

Podle jeho názoru to není jen o technolo-gii. „Je to o lidech. Najít vysoce kvalifiko-vané a motivované zaměstnance, kteří by dobře pracovali s tímto novým způso-bem dojení a řízení krav, je nesmírně obtížné. Vím jen o několika málo far-mách, kde to úspěšně funguje.“ Tim Gibson apeluje na výrobce robotů, aby vždy navštívili nějakou velkou far-mu s tímto systémem dojení, aby na vlastní oči viděli, jak by vše mohlo a mělo fungovat. „Zašel bych klidně tak daleko, že by měli strávit týden práce s manažerem stáda. Je to nejlepší způ-sob, jak v praxi ověřit vhodnost tohoto systému.“Tim Gibson říká, že příliš mnoho chova-telů a zaměstnanců viní automatický do-jicí systém, když se něco pokazí či neda-ří. „Jde o to, že při pořizování robota jde o mnohem víc, než jen o výstavbu nové haly a instalaci zařízení. Zaměstnanci musí být prostě špičkoví a především nadšeni touto technologií.“ l

Robotické plemenné hodnotyCRV od dubna 2015 publikuje robotické PH. S jejich pomocí lze vyšlechtit stádo vhodné pro automatické dojicí systémy. To mohou využít nejen chovatelé vlastnící robotické dojení či ti, kteří o něm do budoucna uvažují, ale i majitelé kruho-vých dojíren, popř. dojíren s rychlým odchodem.

1) Efektivita automatického dojicího systému = nádoj kgM/min (jak efektivně krávy využívají robota) Dcery býků s vysokou PH nadojí více mléka za minutu provo-zu robota.

2) Interval dojení (kolik času uběhne mezi dvěma úspěšnými dojeními) Dcery býků s vyšší PH (>100) mají v průměru kratší interval mezi dvěma úspěšnými podojeními v robotu, tj. častěji na-vštěvují robota a nemusí k němu být naháněny.

3) Habituace (jak rychle si prvotelky na robota zvyknou)Krávy po býcích s vysokou PH chodí k robotu z vlastní vůle krátce po otelení a dosahují tak velmi brzy finální délky in-tervalu dojení.

Z plemenných hodnot, které chovatelé při tvorbě připařovací-ho plánu běžně nesledují, je vhodné se zaměřit na:– efektivitu AMS (milkrobot efficiency),– interval dojení (milkrobot interval),– habituaci prvotelek (milkrobot habituation),– dojitelnost (milking speed),– vzdálenost zadních struků – dále od sebe je v případě robotů

žádoucí.Pro doporučení vhodných býků pro robotické systémy dojení na základě aktuálních plemenných hodnot kontaktujte konzu-lenty CRV.

C H O V S K O T U Ú N O R 2 0 0 98 V E E T E E L T J A N U A R I 1 / 2 2 0 0 9


8 C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 1 8


CRV v ČR již 15 let!CRV Czech Republic již 15 let dokazu- je, že má chovatelům v ČR co nabíd-nout. Společnost pokračuje ve šlechtění a úspěšné spolupráci s českými chovate-li. CRV si velmi rychle osvojila inovativ-ní metody šlechtění spočívající v ještě lepším využití dat pro předvýběry vhod-ných plemenných zvířat. I díky geno- mice, rozsáhlým embryo programům a stále se rozšiřujícímu okruhu spolu-pracujících chovatelů je náš program velmi úspěšný. Některé firmy na trhu tyto změny ještě zcela nezaznamena- ly a stále se snaží porovnávat velikost šlechtitelského programu počtem vy-koupených býků bez toho, aniž by kva-lita těchto býků přinášela chovatelům kýžený efekt. I když společnost CRV patří celosvětově mezi největší plemenářské společnosti, snažíme se, aby vybraní býci maximál-ně vyhovovali potřebám českých chova-telů. CRV Czech Republic stále pokraču-je ve svých tradičních šlechtitelských programech. Program CRV HOLŠTÝN je nyní součástí evropského šlechtitel-ského programu CRV. Nadále se reali- zuje i úspěšný šlechtitelský program českého strakatého plemene CZ ČESTR, ve kterém spolupracujeme s německou

Embrya jsou získávána od 160 genetic-ky nejcennějších zvířat z nukleové stá-je ve Wirdumu (NLD). Ročně je vypro-dukováno více než 10 000 embryí, z toho cca 600 ks je přeneseno v ČR, kam se průměrně dováží 50 embryí měsíčně. Březost dosáhla velmi dobré úrovně 53 %. Embrya jsou chovatelům prodávána za výrobní cenu 100 €. Do programu je v současné době zapojeno 19 holštýnských farem v ČR i SR. Všech-na narozená zvířata jsou majetkem za-pojených chovatelů, kteří tak získají potomky genomicky nejlépe hodnoce-ných zvířat v Evropě. Dále mají chova-telé možnost za velmi výhodných pod-mínek nejlépe hodnocené jalovičky a býčky zpětně odprodat do programu Delta Satellite. Hlavním kritériem vý-běru jsou nově hodnocené znaky: index efektivity produkce BLE a index zdraví BLH. Prvních pět zvířat již bylo expor-továno zpět do NLD. V případě zájmu o spolupráci kontak-tujte konzulenty CRV.

Program embryí Delta Satellite

pobočkou CRV, rakouskou společností Genostar i s partnerskými společnostmi Reprogen a.s. a Jihočeský chovatel a.s. Výsledek je patrný na první pohled. Býci CRV dlouhodobě dominují českým žebříčkům jak v holštýnském, tak ve strakatém plemeni. Ať již se to snaží konkurence interpretovat jakkoliv, zna-mená to, že krávy po býcích CRV se pro-sazují v českých stádech nejlépe, jsou efektivní a zdravé. Jsme rádi, že i díky tomu si například v roce 2017 vybrali chovatelé strakatých krav býky CRV na více než 40 % všech inseminací a chova-telé holštýnských krav na více než 26 % všech inseminací provedených v ČR. Ve strakatém plemeni máme pro čes- ké chovatele k 15. výročí firmy i tako- vou „třešničku na dortu“ – býk Rolls je nejlepší na světě v mezinárodním žeb-říčku GZW.

Genetika i informační produktyVedle tradičního šlechtění jsme v po-sledních letech úspěšně uvedli na trh i novou produktovou řadu, a to infor-mační produkty. Ty umožňují chovate-lům lepší a přesnější využití dat a efek-tivnější řízení chovu. Jsou to například připařovací program SireMatch, pro-

gram na řízení stáda VeeManager, Webskot na sběr a analýzu dat atd. Pro-střednictvím těchto softwarových pro-gramů jsou naši konzulenti schopni na-bízet chovatelům detailní rozbory stáda a podklady k reprodukčním auditům, které pomáhají chovatelům odhalit sla-bá místa a tím zlepšit efektivitu jejich podniků. V oblasti reprodukčního poradenství jsme se navíc rozhodli investovat i do rozvoje skupiny reprodukčních specialistů, kteří jsou schopni pomáhat chovatelům výraz-ně zlepšit reprodukci v jejich stádech. K tomu jim slouží i Ovalert, nástroj na detekci říje a monitoring zdraví. Tento systém používá v ČR již více než 60 chova-telů s více než 20 tisíci plemenicemi. Jejich zkušenosti se systémem Ovalert, ale i podporou ze strany CRV, naleznete na našich webových stránkách. Děkujeme všem našim zákazníkům za přízeň a slibujeme, že se jim i nadále budeme snažit poskytovat přidanou hod-notu prostřednictvím kvality svých pro-duktů a služeb, která ve svém důsledku vede ke zlepšování produkce i reproduk-ce a tím i celkové ekonomiky chovu.

9

I N F O C R V C Z E C H R E P U B L I C


CS05_CRV news.indd 9 12-10-18 16:20

Zlepšení vyhledávání říjí

Ve stádě Liama Baxtera čítajícím 120 čistokrevných holštýnských

dojnic se vyskytovaly problémy se sla-bými příznaky říje a špatnými výsled-ky reprodukce. Příčinu těchto problé-mů Liam spatřuje ve vysoké produkci

mléka a také hektickém průběhu pra-covních dní. „Jediná klidná část dne, kdy by dojnice s nejvyšší pravděpodobností vykazovaly příznaky běhání, byly veče-ry. A kvůli našemu vlastnímu přístupu jsme říje promeškávali. Situaci ztěžova-

la skutečnost, že jakékoli příznaky říje byly slabé,“ říká Liam. „Veterinární lékař plemenice vyšetřil a zjistil u nich pravi-delný cyklus. Říje jsme ale podle přízna-ků často nezaznamenali. A ve výsledku se délka mezidobí prodlužovala víc, než nám bylo milé.“Liam hospodaří společně se svým otcem Clivem a společně chovají poblíž města Morecambe v hrabství Lancashire stádo čistokrevných holštýnek linie Wickester. Krávy se telí po celý rok, ale s výrazným podílem na podzim.

Nástroj pro detekci říje„My jsme si ani neuvědomovali, jak moc „tiché“ byly říje některých našich krav, dokud se ve stádě nevyskytla jalovice s cystami, která se neustále běhala. Ta byla skvělým nástrojem detekce, za-znamenala spoustu říjících se plemenic, kterých jsme si nevšimli, a když se na to dívám zpětně, tak jsou pravděpodobně ani nemohli. Ponechali jsme si ji po ně-kolik měsíců, a když jsme ji nakonec prodali, uvědomili jsme si, že opravu musíme udělat něco pro zlepšení našeho procenta zjištěných říjí,“ vysvětluje Liam.

Příliš mnoho promeškaných říjí bylo důvodem investice do

systému automatické detekce pro farmáře z anglického hrabství

Lancashire. Během rozhovoru nám prozradil více o výhodách

instalace jednoduchého, ale efektivního systému detekce říje.

autor Rachael Porter překlad Jana Mušínská

Nástroj pro detekci říje v „tichém“ stádě

Vyhledávání říjných krav je nyní velmi jednoduché a efektivní



10 C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 1 8

CS05_farmreport.indd 10 16-10-18 09:06

Zároveň dodává, že během posledních několika let se říje staly „tiššími“ a obtíž-ně viditelnými. „Příznaky říje jsme hle-dali, ale ve stádě nebylo mnoho aktivity. Mohlo to být proto, že vyšší aktivita zví-řat se projevovala v noci – poté co se krá-vy po večerním dojení nakrmily a ve stá-ji nastal klid. Věděli jsme, že u krav probíhá pravidelný říjový cyklus. Potvr-dil nám to veterinář Andrew Rutherford, který zjistil, že se krávy 60 dnů po otele-ní běhají, což jsme my ale nezaznamena-li. Takže problém nebyl u krav – plod-nost byla dobrá. Prostě jsme neviděli žádné vnější příznaky říje.“Andrew a Clive se rozhodli poohlédnout po vhodném systému detekce říje a teh-dy jim padl do oka Ovalert od CRV. „Pro-hlédli jsme si několik systémů – hledali jsme něco jednoduchého. Něco, co bude dělat to, co chceme, a bude provádět to dobře,“ vysvětluje Liam.„Ostatní systémy, které jsme viděli, byly podle našeho názoru příliš komplikova-né. Chtěli jsme něco, co nás upozorní prostřednictvím mobilu či tabletu ve chvíli, kdy je kráva v říji.“ Zároveň roz-hodovala cena zařízení. „Máme pocit, že Ovalert nabízí nejlepší poměr hodno-ta : cena a neplatíme za spoustu dalších „doplňků“, které ani nechceme.“ MezidobíAčkoli Liam požadoval pouze pomoc s detekcí říje, Ovalert nabízí také mož-nost monitoringu zdraví na základě za-znamenávání délky stání, ležení a pře-žvykování. Systém začali využívat v listopadu 2016. Do stáda zakoupili 60 obojků s respondéry a podle Liama systém sám sebe splácí. Zhruba 6 měsíců po instalaci Liam uvedl: „Délka mezidobí se zkrátila o několik dní – z 415 na 410 – takže už nyní vidíme návratnost naší in-vestice, i když je stále brzy.“Zároveň se jim daří detekovat mnohem více krav v říji a inseminovat vyšší podíl stáda do 60. dne po otelení. „Pozorujeme obrovský rozdíl už nyní a díky tomu Ovalertu skutečně věříme. Stále chodí-me do stáje pozorovat krávy večer těsně před ulehnutím do postele, je to zkrátka síla zvyku. Ale nemusíme. Systém zpra-vidla zaznamená krávu v říji dřív, než spatříme jakékoli viditelné příznaky.“ Před instalací systému Ovalert se prů-měrná délka servis periody pohybovala okolo 139 dní a pouze 7 % stáda opětov-ně zabřezlo do 60 dnů po otelení. „Prů-měrná délka servis periody se v průběhu

pouhých 6 měsíců zkrátila na 115 dní a podíl březích krav na 60. dni po otele- ní se zvýšil na 19 %, což je významné zlepšení.“Některé krávy a dojnice bylo stále potře-ba nechat prohlédnout veterinářem, ale jednalo se o zvířata s nejvyšší produkcí ve stádě, která nevykazovala výrazné příznaky říje. „Na 60. nebo 70. dni lakta-ce produkují 50 litrů mléka denně. S tak vysokým nádojem je mírný pokles v za- březávání přípustný. Říjový cyklus u nich probíhá, ale nevykazují příznaky říje.“Průměrný nádoj stáda je vysoký – okolo 10 000 litrů s obsahem 4,3 % mléčného tuku a 3,2 % bílkovin. „Vysoká mléčná užitkovost může mít podle naší zkuše-nosti negativní dopad na plodnost v tom smyslu, že krávy nevykazují výrazné pří-znaky říje. S ohledem na tuto skutečnost bylo pořízení systému pro vyhledávání říjí nezbytné,“ dodává Liam. „Byl to buď systém pro dektekci říje, anebo by někdo musel sledovat krávy 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. To za nás nyní provádí Ovalert.“Liam, který se systémem pracuje, o něm říká, že jednoduchost je klíčem k jeho úspěchu. „Přál jsem si něco, co nám po-může pracovat „chytřeji“ a pomůže zlep-šit efektivitu našeho stáda.“ A až dopo-sud je se systémem velice spokojený. „Ovalert sbírá údaje o kravách každých pět minut v průběhu celého dne a zasílá je zpět do počítačového kontrolního pa-nelu. Pokud zaznamená náhlé kolísání, které může indikovat říji, systém mě

upozorní přes zprávu na telefon. Já pak mohu krávu prohlédnout a rozhodnout se, zda ji mám inseminovat.“

Výběr vhodného plemeníkaOvalert je propojen s připařovacím pro-gramem SireMatch od CRV, který sou-běžně s upozorněním na říjící se pleme-nici navrhne vhodného býka. „To mi umožňuje rozhodnout, které plemenice oddělit do skupiny pro inseminaci ještě před začátkem dojení. Ostatní systémy na trhu závisí na čtečkách v dojírně. Jen-že je dobré vědět už před dojením, které krávy potřebujeme oddělit,“ vysvětluje.„Skutečně se těším na to, jaké bude naše procento zabřezlých krav 100 dnů po otelení v listopadu – 12 měsíců od za-vedení systému. Zvědavý jsem také na délku mezidobí. Myslím si, že se bude blížit ke 400 dnům, pokud nebude ještě kratší.“ l

Liam Baxter: „Jsme opravdu velmi spokojení s tím, jak celý systém, i naše krávy, fungují”

Ovalert Liama přes telefon upozorní, kterou krávu je potřeba oddělit a poté inseminovat


CS05_farmreport.indd 11 16-10-18 09:06

V Ý Ž I V A

C H O V S K O T U Ú N O R 2 0 0 9C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 0 912 12 C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 1 8

CS05_de Heus feature.indd 12 12-10-18 16:01

Řešení nedostatku krmiva je nákup objemů, nebo prodej zvířat

Nejhorší krmení je žádné krmeníSklizeň 2018, co se týče objemných krmiv, je uzavřena a nastává,

jako v suchém roce 2015, počítání bilancí siláží a senáží. Vyjdu,

nevyjdu? Letošní extrémně suchý rok způsobil nižší výnosy senáží

i kukuřičných siláží.

autor Aleš Klusoň

Řada farmářů, nebude-li mít dostatek objemných krmiv, bude stát před ne-

lehkou otázkou, co dělat a jak to vyřešit. Máte dostatek? Jste v pohodě. Vyjdete tak tak? Čekáte a kontrolujete množství. Máte trochu málo nebo hodně málo?Koncem roku 2015 byla řada farmářů v situaci, kdy řešili nedostatek objem-ných krmiv. Zkušenosti z minula tedy máme. Východiskem je nákup objemů. Ano, jsou oblasti, kde se urodilo. Problé-mem je doprava, cena a dále sekundární zahřívání objemů dovezeného, načech-raného a provzdušněného krmení.

Snižování stavuDalším krokem je snižování stavu dobyt-ka. S býky je to nejjednodušší, to moc nebolí! Je možné prodat i jalovice. To je bolestnější! A za jakou cenu? Snižovat můžete také prodejem „neefektivních“ dojnic, tj. dojnic s nízkou užitkovostí na konci laktace, nebo více „brakovat“ na ostatních parametrech. Se snižováním stavu dojnic přicházejí negativa jako menší tržby za mléko, nevyužití pracov-níků a dojírny. A k tomu všemu platí trž-ní pravidlo: Přetlak čehokoliv na trhu tlačí ceny dolů. Při pohledu do budouc-na víme, co se stane, nebudeme-li mít mladá zvířata do obratu stáda. Bude po nich vysoká poptávka a jsme zpět u trž-ních pravidel – cena půjde nahoru.

De Heus řešeníObjem se dá také nahradit vhodným já-drem. Dále pak musí být krmná dávka zkalkulována velice šetrně k bachoru. Dojnice na první fázi laktace mají běžně poměr jádra a objemu 50 : 50. Tento po-měr se může posunout ve prospěch jadr-

né složky, čímž se dá ušetřit až 8 kg ob-jemných krmiv na kus a den (při sušině objemů +/-33 %). De Heus v České republice nabízí výro-bek TMR Balance Plus NON GMO, kterým lze objemná krmiva nahradit. Je vhodný i pro farmy v NON GMO režimu. Produkt je složen ze vstupních surovin působí-cích šetrně k bachoru dojnice. Frakce karbohydrátů tlačících krávy do acidóz je tu velice nízká. Při dobře zkalkulované krmné dávce je to funkční varianta pro řešení nedostatku objemných krmiv. Dávkování TMR Balance Plus je do 4 kg. Dáme-li dojnici 3 kg TMR Balance Plus a ubereme 0,5 kg současného jádra, tak nám ještě zbývají necelé 2,5 kg sušiny, o které musíme ponížit krmnou dávku. A to je ten objem, jehož množství odpo-vídá asi 6 kg objemných krmiv na ks/den. Tato úspora může zachránit život vašim dojnicím, které byste jinak vyřadi-li. Finanční kalkulace je také jednodu-chá. Náklad naroste o 3 kg TMR Balance Plus. Na druhé straně se poníží o 0,5 kg jiného jádra a k tomu o 6 kg objemných krmiv. Toto samozřejmě vyjde s vyšším nákladem na krmný den, musíme si však uvědomit, že dojnice dostanou o 2,5 kg jádra více. A co se stane, když jim přidáte jádro? Měla by jít užitkovost nahoru, a to by mělo vyšší náklad pokrýt. Pro přes-nější finanční kalkulaci a návrh krm-ných dávek nás kontaktujte. Nezapomeň-te, že ne každým jádrem se dá objemné krmivo šetrně nahradit.

Rizika z nedostatku objemůTMR Balance Plus je řešením pro ty, kte-ří nechtějí snižovat stavy skotu, nemo-hou koupit objemy a chtějí, aby jejich

krávy měly plné bachory a efektivní pro-dukci. Podniky mající krmné dávky dojnic více postaveny na objemech, mají prostor na navýšení jádra vyšší a mohou počítat s vyšší potenciální úsporou siláží a senáží. Krmná dávka, kde je poměr já-dra vysoký, musí být zkalkulována s vy-sokou pozorností především na obsah vlákniny a frakci rychle stravitelných karbohydrátů. Šrotované obilí je tedy značně rizikovou komponentou a je po-třeba ho krmit menším množstvím. Dalším problémem je sušina krmné dáv-ky a separování jádra dojnicemi při žraní z krmného stolu. Když navyšujeme množství jádra v krmné dávce, snižuje-me množství objemných krmiv, a to jde většinou ruku v ruce s navyšováním např. slámy. Tak roste sušina TMRky na krmném stole. Zvířata mají lepší pod-mínky na vybírání jádra z míchanice. Ideální je, aby všechna zvířata mohla žrát ve stejný okamžik. Když tomu tak není, dominantnější krávy žerou jako první, vybírají jádro a poměr jádra ku objemu v jejich reálných krmných dáv-kách oproti teoretickým je zase vyšší, příjem vlákniny nižší a riziko acidózy vyšší. Submisivní krávy budou více v pohodě, protože na ně zbyde více obje-mů a méně jádra.

Důležitost vody v krmné dávceŘada podniků je zvyklá pracovat s vo-dou, která se přidává při tvorbě míchani-ce do krmného vozu. V případě suché nebo sušší míchanice je přidávání vody velice důležité. Jen prosím zajistěte va-šim krmičům takové technické podmín-ky pro její použití, aby její dávkování do vozu bylo rychlé. Někdy je potřeba přidat i 10 litrů na ks/den. Jestliže vidíte v hnojné chodbě velké množství průjmů, ale také velké množ-ství výkalů nesprávné konzistence, na vině je velice často právě separace krmi-va dojnicemi. Pokud se rozhodnete použít TMR Balance Plus NON GMO pro náhradu nedostatku objemných krmiv, pracovníci De Heus a.s. vám pomohou s finanční kalkulací a se-stavením krmné dávky. l


CS05_de Heus feature.indd 13 12-10-18 16:01

Jak sledovat výsledky šlechtění zaměřeného na lepší zdraví a vyšší efektivitu?

Výzkum využitelný v praxi

V současné době je již v Nizozemsku zapojeno do programu „přizpůso-

beného šlechtění“ přes tisíc chovate-lů. Tento program využívá genomické hodnoty získané z DNA krav a jalovic. Co přesně ale tito chovatelé s analýzou DNA plánují dělat? Jaká rozhodnutí udě-lají a jak budou sledovat jejich efekt ve stáji? To jsou otázky, kterými se zabývají v CRV, šlechtitelském kampusu a WUR.

Propojení teorie s praxí „Díky novým technologiím mají chova-telé přístup k více informacím, ale potře-bují rovněž pomoc při zjednodušení šlechtitelského procesu. Proto bylo v roce 2015 zahájeno testování, které má ukázat, jak úzce je propojena teorie s praxí,“ říká Roel Veerkamp z WUR. „Dostupnost genomického testování sa-mičího potomstva poskytuje chovate-lům více nástrojů pro sledování zlepšení jejich stád. Ve šlechtitelském kampusu pak zkoumáme, jak tyto výsledky pře-vést do praxe.

Testování 500 zvířat Všech 500 krav, jalovic a telat ve šlechti-telském kampusu bylo do roku 2015 ge-nomicky testováno. Díky genomickým testům máme na základě DNA profil každého zvířete. Tyto analýzy ukázaly, že stejně jako ve všech stádech, i zde se výsledky výrazně liší. „Na základě těchto hodnot jsme rozdělili stádo do dvou sku-pin,“ říká Martin de Bree, manažer šlechtitelského kampusu. „Jedna skupi-na má vysoké hodnocení efektivity, a ta druhá má vysoké hodnoty zdraví.“

„Na tyto skupiny jalovic a krav byli rov-něž použiti býci se stejným zaměřením (efektivita, resp. zdraví),“ dodává Willem Dotinga, který zajišťuje praktickou pod-poru ze své pozice poradce CRV. Býky s vysokým hodnocením efektivity použí-váme na krávy, které mají pro efektivitu rovněž vysoký index, a stejně tak je to i se zvířaty, která mají dobré hodnoty pro zdraví. Díky tomu dosáhneme rych-lejšího pokroku u dané vlastnosti a mů-žeme tak jasně vidět rozdíly.“ Chovný cíl lze definovat jako dvě skupi-ny krav, které jsou stále schopny fungo-vat jako jedno ucelené stádo. Výhodou využití šlechtitelského kampusu pro tes-tování je možnost mít velké množství dat z jednoho místa. „Všechny informa-ce o každé krávě jsou zaznamenány,“ říká de Bree. Kromě zdraví a plodnosti, které jsou samozřejmostí, je sledováno i zdraví paznehtů, tělesná kondice a pří-jem krmiva. „Stáj je vybavena 120 mod-rými RIC krmicími automaty, díky kte-rým víme přesně, kolik toho krávy sežerou.“ Maximálně 40 inseminacíBěhem uplynulých 18 měsíců bylo pro-vedeno mnoho inseminací ve dvou šlech-titelských směrech. Po každých plemen-ných hodnotách jsou do programu zařazeni nejlépe hodnocení býci pro zdraví a efektivitu. Mezi býky s vysoký-mi hodnotami pro efektivitu patří napří-klad Solero, G-Force, Malcolm, Crescen-do či Antidote, zatímco Rocky nebo Whatsapp jsou ve skupině pro zdraví. Jsou i býci, kteří excelují v obou zna-

cích – například Treasure, Finder, Gene-ral či Solution. „Po každých plemenných hodnotách vybíráme šest až sedm býků a každého pak použijeme maximálně čtyřicetkrát,“ vysvětluje systém Dotinga. „To znamená, že máme široký výběr bý- ků. Vybíráme pouze ty s nejlepším hod-nocením pro daný znak.“ De Bree dodá-vá, že první tři inseminace jsou na zákla- dě doporučení programu SireMatch. „Pro třetí inseminaci vybíráme býka s dobrou plodností, který vyhovuje našemu chov-nému cíli.“ Chovatelé v kampusu nepoužívají býky plemene belgické modré. „Vyšší hmot-nost telat po těchto býcích by mohla mít vliv na testy příjmu krmiva,“ vysvětluje de Bree. V kampusu se měsíčně otelí cca 30 jalo-vic. Nejstarší testovaná zvířata budou zanedlouho inseminována. To znamená,

Společnost CRV ve spolupráci s univerzitou a výzkumným

ústavem v nizozemském Wageningenu (WUR) testuje a sleduje

500 krav, jalovice a telata ve šlechtitelském kampusu.

autor Alice Booij překlad Martina Sasáková

Š L E C H T Ě N Í

Tab. 1 – Výsledky genomického testování ve šlechtitelském kampusu

skupina „zdraví“ skupina „efektivita“

Počet BLH BLE BLH BLE krávy 500 2 2 3 4 jalovice 169 3 4 4 6 telata 89 4 5 5 8

Všechna zvířata

Stanovení vhodného chovného cíle může významně ovlivnit ekonomiku chovu


CS05_Dairy campus (health + eff).indd 14 16-10-18 09:04

že výsledky genomického testování jsou již známy u velké části zvířat. Na papíře Dotinga vidí vzrůstající trend u efektivi-ty a zdraví (viz tabulka). Jaké budou tedy později výsledky v praxi? „Už za rok za-čnou první krávy dojit, takže musíme počkat a uvidíme.“

O 150 litrů více mlékaRené van der Linde, projektový manažer v CRV, dychtivě očekává výsledky a poku-sil se je teoreticky odhadnout. „Jeden bod navíc v efektivitě představuje zhru-ba 150 litrů mléka více na laktaci při stejné krmné dávce. Pět bodů navíc ve zdraví představuje o 2,5 % méně zdra-votních problémů.“ Otázkou samozřejmě zůstává, jestli roz-díl mezi zvířetem s lepším a horším hod-nocením bude rychle viditelný i v praxi. Předpokládá, že rozdíl mezi zvířaty ve stejné skupině bude evidentní už po jed-né laktaci, protože připařují „efektivitu s efektivitou“ a „zdraví se zdravím“. Do-mnívá se, že s postupem laktací budou tyto rozdíly ještě jasnější. Jedním ze záměrů tohoto testování je ukázat chovatelům, jakého pokroku mo-

hou dosáhnout při jasném stanovení chovného cíle. „Krávy poskytnou důkazy o rozdílech a ukáží, že cílené šlechtě- ní opravdu přispívá k lepší efektivitě a zdraví. Nové techniky, jako je genomic-ká selekce, pomáhají chovatelům jít kupředu.“„Výběr efektivity a zdraví představuje dva komplexní chovné cíle, které zahr-nují odlišné důležité znaky. Z výzkum-ně-technického pohledu by bylo jedno-dušší vybrat si například rámec,“ uznává Veerkamp. „Za pár let byste ve stádě za-znamenali vyšší a kratší zvířata. Studie tohoto znaku by ale nepřinesla žádné praktické výhody. Výběrem efektivity a zdraví byly nastaveny chovné cíle, kte-ré odrážejí potřeby společnosti, jež poža-duje dlouhovýkonnou zdravou krávu še-trnou k životnímu prostředí.“

Délka testováníDélka testování je oficiálně nastavena na pět let. Avšak již nyní všichni zúčastnění říkají, že je to příliš krátká doba. Veer-kamp naznačuje, že je záměrem pro-dloužit dobu testování na deset let. „Jen tak můžete udělat důkladné hodno-

cení. Koneckonců, šlechtění trvá dlou-ho.“ Dotinga s tím souhlasí: „Sledování by mělo trvat dvě až tři generace. Čím delší testování bude, tím spolehlivější budou výsledky.“

Rychlejší pokrokVeerkamp je extrémně pozitivní ohledně hodnoty genomické selekce a pokroku ve stádě. „Vidíme, že zlepšení stáda po-stupuje dvakrát rychleji; genetický trend se celosvětově zdvojnásobuje. Šlechtíme ve vyšším rychlostním stupni. Výběr dobře promyšleného a jasně stanovené-ho chovného cíle je tím pádem v součas-né době pro chovatele ještě důležitější, než tomu bylo v minulosti. Jinak o svůj cíl přijdete nebo se prostě vydáte špat-ným směrem. A to se pak odrazí ve vý-sledcích vašeho stáda.“Veerkamp rovněž očekává, že se zvýší vý-znam šlechtění ve vztahu k ziskovosti. „Pokud šlechtění nevěnujete žádnou po-zornost nebo nedokážete dělat pevná rozhodnutí, v určité fázi uvidíte důsled-ky. Čím déle budete otálet se stanovením chovných cílů a strategie, tím více risku-jete, že zůstanete pozadu.“ l


CS05_Dairy campus (health + eff).indd 15 16-10-18 09:04

Čím dříve tele napojíte, tím rychleji bude chráněno

Kolostrum od vlastní matky je tou nejlepší volbou

O D C H O V T E L A T


CS05_calf rearing special.indd 16 15-10-18 12:57

Během jedné hodiny nejméně dva lit-ry mleziva. Toto základní pravidlo se

zdá být jednoduché, ale ne vždy je dodr-ženo. Čím více mleziva tele dostane, tím lépe pro jeho zdraví.„Není zde jednotná rada, co se týče managementu kolostra,“ říká Bart Pardon, veterinární lékař, který pracuje na Fa-kultě veterinárního lékařství na Ghent-ské univerzitě v Merelbeke. „Ovšem po-dání vysoce kvalitního mleziva bez- prostředně po porodu je vždy tím nejlep-ším doporučením.“

Blízko k příroděKaždý, kdo požádá výživové poradce o správné zásady napájení kolostrem, již neuslyší klasické pravidlo „hodně, rych-le, často a čerstvé“, i přesto, že se tato zaběhnutá teorie nejeví jako zastaralá. Přibližte se co nejvíce přírodě, tak zní doporučení dnes. To znamená, že je dů-ležité poskytnout teleti co nejvíce mlezi-va jeho vlastní matky.„Především z nákazových důvodů je dob-ré mít k dispozici mlezivo od vlastní matky,“ říká Jan Hulsen, veterinář spo-lečnosti Vetvice. „Se směsným kolostrem zvyšujete riziko šíření různých infekč-ních onemocnění. Částečně z tohoto dů-vodu vždy doporučujeme podávat teleti mlezivo jeho vlastní matky. V dlouhodo-bém měřítku tímto způsobem zamezíte výskytu onemocnění, jako je paratuber-kulóza či salmonela.“Existuje zde však ještě další důvod, proč Jan Hulsen doporučuje napájení telat čerstvým mlezivem vlastních matek. „Ko- lostrum obsahuje protilátky matky, kte-ré se vstřebávají do krve telete a přispí-vají k vybudování vlastního imunitního systému.“ Jan Hulsen to srovnává se sho-dou dárců orgánů u lidských pacientů. „Antigeny na protilátkách matky a tele-te, tzv. MHC komplex, jsou do značné míry totožné, což je nezbytné.“

Rychlé nadojení po oteleníHulsen zjistil, že všeobecně je věnována příliš velká pozornost zjišťování kvality kolostra, ale nedostatečná pozornost už je věnována zajišťování optimální kvali-

ty kolostra. Uvádí jednoduchý příklad: „Čím rychleji podojíte krávu po otelení, tím více protilátek mlezivo obsahuje.“Hulsen chovatelům doporučuje, aby do-jili své krávy co nejrychleji po otelení, nejlépe do třiceti minut. „V této době má kráva hodně endorfinů, což usnadňuje její dojení.“ Totéž platí i pro tele: „Tele se rodí „sterilní“ a nejlépe pije krátce po narození. Čím dříve dostanete kolost-rum do telete, tím rychleji je chráněno.“Měření kvality mleziva není podle Jana Hulsena nutností. Mnohem efektivnější je odebrání vzorku krve telete pro stano-vení hladiny protilátek po podání mlezi-va. „Stačí dvakrát za rok odebrat krev

pěti nebo deseti telatům a stanovit jejich hladiny protilátek. A to nám řekne mno-hem víc.“Podle Barta Pardona je použití přístrojů (např. refraktometr) pro rozbor mleziva přínosem, protože umožňují získat rychlý přehled o kvalitě dostupného mleziva. „Pokud dáte nekvalitní mlezivo již po otelení, nikdy nedosáhnete dob-rých výsledků.“

Získání kvalitního kolostraPro získání vysoce kvalitního kolostra platí některá důležitá pravidla. Přede-vším je důležitý zdravotní stav matky. „Zvířata v optimální kondici, krmená krmnou dávkou s dostatkem energie, poskytují nejkvalitnější mlezivo,“ říká Bart Pardon. Zmiňuje také hladinu sele-nu u krav: „Kolostra krav s příliš nízkým obsahem selenu velmi často obsahují příliš málo protilátek. V případě předáv-kování pozorujeme zvýšenou koncentra-ci protilátek. Proto je selen tak důležitý pro kvalitu mleziva.“Aby byla zaručena dostatečná kvalita, je nezbytné rychlé zchlazení kolostra

Krmení novorozeného telete je v praxi často rutinní prací. Poho-

tové reakce a použití kvalitního kolostra jsou základem správné-

ho managementu. Pokud to zdravotní status na farmě dovolí,

je nejlepší volbou kolostrum od vlastní matky.

autor Annelies Debergh překlad Simona Burešová

Podání vysoce kvalitního mleziva bezprostředně po porodu je vždy nejlepším doporučením



(pokud se okamžitě nepoužije). „Při okol-ní teplotě 12 °C se počet zárodků zvyšuje o faktor 2500. V porovnání s tím pozoru-jeme v chladničce růst faktorem 500 za pět hodin.“Totéž platí pro rozmrazování kolostra. „Mlezivo, které se pomalu rozmrazuje nebo zahřívá, obsahuje více zárodků, než když se rozmrazí.“ Dodržování hygie- ny je proto nezbytné. „Shromažďování kolostra musí být prováděno co nejpečli-věji. Samozřejmostí jsou čisté pomůcky, dezinfikované peroxidem vodíku.“Jan Hulsen také zjistil, že hygiena může být velmi často zlepšena. „Odhadujeme, že jedna třetina až čtvrtina prvního mleziva v praxi obsahuje příliš vysoký počet bakterií. V minulosti byla norma 100 000 mikroorganizmů na mililitr ko-lostra a nedávno experti snížili tento standard na 50 000, na základě dopadu na mladá telata. „Správně provedené hygienické postupy při dezinfekci použitých napájecích kbe-líků a lahví velmi pomáhají. Pracujte pouze s pomůckami, lahvemi nebo kbe-líky, které se snadno čistí a mají hladký povrch.“

Dlouhodobý účinekHygiena je také středem pozornosti pro Aagje Kramerovou, veterinářku ve spo-lečnosti Jongveecoach.nl. „Čistota a rychlost podání mleziva definují jeho kvali-

tu.” Podle Kramerové chovatelé skotu chápou důležitost správného podávání kolostra po narození, ale již si neuvědo-mují vliv kvality kolostra na pozdější kvalitu života krávy. „Pokud tele dosta-ne během prvních dvou hodin po naro-zení čtyři litry mleziva, má to za násle-dek celkově delší život a méně zdra- votních problémů v krátkodobém, ale i dlouhodobém horizontu. A to je stále podceňováno.“Hulsen doporučuje napájet mlezivem déle než obvyklých 24 hodin po otelení, nejlépe až tři dny. I po prvním nadojení mléko stále obsahuje nezbytné živiny. „Kolostrum poskytuje lokální ochranu ve střevech a také obsahuje hormonální látky, které působí na metabolizmus. Takže kolostrum nejenže buduje imunit-ní systém telat, ale také nastavuje jejich metabolický systém.“Množství dostupného kolostra a jeho kvalita určuje systém hospodaření s ním na farmě, ale také ovlivňuje nákazovou situaci. „To rozhoduje, zda je pro vás vý-hodnější pasterizace,“ říká Bart Pardon. „Pasterizace pomáhá zabránit šíření ná-kaz.“ Podmínkou však je, že je proces pasterizace dobře zvládnutý. „Pasteri- zace může být velmi dobrým řešením, ovšem jen při dodržení předepsaných podmínek. A ty jsou přesně dané: šede-sát minut, šedesát stupňů,“ zdůrazňuje Aagje Kramerová.

Takže nejlepším doporučením je zůstat co nejblíže přírodě. „Mlezivo matky je vždy tou nejlepší volbou.“ Podle Pardona by podávání mleziva mělo být zajištěno také co nejpřirozenější ces-tou. „V ideálním případě se pokuste, aby telata začala pít mlezivo sama. Pokud to nefunguje nebo není dostatek času, mů-žete použít sondu,“ míní Aagje Kramero-vá. „Při napájení z láhve se kolostrum dostane do střeva o něco rychleji, než když použijete sondu. Pokud si však nejste jisti, potom je sonda skvělou alter-nativou. Je jen na vás, co vám nejlépe vyhovuje.“ l

Shrnutí– Podojení do půl hodiny po ote-

lení poskytuje nejlepší kvalitu mleziva.

– Kolostrum matky je nejlepší volbou, pokud to dovolí zdra-votní status farmy.

– Při získávání mleziva pracujte s čistými, suchými a hladkými materiály.

– Kolostrum musí být udržováno v chladu, aby se zabránilo růstu zárodků (bakterií).

– Mlezivo působí jak krátkodobě, tak dlouhodobě.

Chovatelé chápou důležitost správného podávání kolostra po narození, ale již si neuvědomují vliv kvality kolostra na pozdější kvalitu života


O D C H O V T E L A T

18 C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 1 8


Vzpomenete si na slavný trikordér ze Star Treku, který slouží k rychlé analýze hmoty? Technologie pro roz-poznávání látek už jsou dávno k dispo-zici – spektrometry se používají v labo-ratořích po celém světě. Základní princip vychází z analýzy odraženého světla. Běžný spektrometr je drahé a velké stolní zařízení. Tým SCiO se rozhodl koncept miniaturizovat do malé krabičky, kterou stačí posvítit na látku, a hned znáte její složení.

Kvalitní servis a poradenstvíSpolečnost Chr. Hansen se dlouhodobě snaží přinášet svým zákazníkům kva-litní poradenství a co nejlepší servis v oblasti produkce objemných krmiv, a to jak před, tak především během sklizně. Součástí kvalitního servisu je také následná analýza a zhodnocení vyprodukovaných objemných krmiv přímo na zemědělském podniku. Ke zlepšení poradenských služeb nema-lou měrou určitě přispěje chytrá kra-bička od společnoti SCiO, která oske-nuje siláž a zjistí, jaké jsou parametry analyzovaného krmiva. Zdá se vám to jako vize daleké budoucnosti? Vůbec

ne – SCiO je molekulární analyzátor, který to dokáže. Uživatelé používající SCiO s sebou nosí kompaktní zařízení, dlouhé cca 7 cm, které dokáže oskenovat organické i an-organické látky a poskytnout relevant-ní informace. Původně se počítalo pou-ze s analýzou potravin, léků či rostlin, ale díky takřka neomezeným možnos-tem bude mít SCiO do budoucna mno-hem širší využití. Jedinečnou výhodou tohoto zařízení je možnost jej využívat kdekoliv a kdykoliv. SCiO představuje miniaturní spektrometr, který obsahu-je zdroj infračerveného záření, které proniká do testovaného předmětu a zkoumá jeho odraz. Pokud tento od-raz ale porovnáme s rozsáhlou databá-zí vzorků, můžeme s určitou přesnos-tí odhadnout, o jakou látku se jedná a jaké má vlastnosti. Tato metoda mě-ření není nejpřesnější, pro zmíněné použití senzoru SCiO však stačí.SCiO připomíná na první pohled větší fl ash disk a jen málokdo by předpoklá-dal, že se jedná o spektrometr do kap-sy. Přístroj je chráněn plastovým pouz-drem, které brání znečištění senzoru na přední straně.Běžné spektrometry jsou povětšinou velikosti počítačů a jen těžko bychom je pohodlně nosili s sebou. SCiO sází na fakt, že každý s sebou nosí mobilní te-lefon. Samotné tělo tedy slouží jako zdroj infračerveného záření a detek-tor, o zpracování výsledků se pak postará samotný telefon. Ten získané údaje odešle do cloudu, kde je rozsáhlá databáze naskenovaných prvků. Po je-jich porovnání a zpracování získáme výsledek, který se zobrazí v aplikaci mobilního telefonu.

Použití v praxiPodívejme se ale, jak je SCiO používáno v zemědělské prvovýrobě. Odborní po-radci společnosti Chr. Hansen SCiO sice používají teprve několik týdnů, ale odezvy ze zemědělské prvovýroby jsou velmi pozitivní. Možnost analy-zovat objemná krmiva přímo na jámě je neocenitelným pomocníkem přede-vším při sklizni, jak se ukázalo v prů-běhu nedávno ukončených sklizní si-lážních kukuřic. SCiO umí během několika minut stanovit aktuální suši-

SCiO – ruční spektrometr, technologie jako ze Star Treku

Chr. Hansen Czech Republic, s.r.o. • Starovice 215 • 693 01 StaroviceTel.: +420 519 323 438 • [email protected] • Zákaznická linka: 800 10 10 28 • www.chr-hansen.com

nu naskladňované hmoty, a umožní tak okamžitě reagovat na danou situaci korekcí délky řezanky nebo změnou dávkování silážního aditiva. Umí také stanovit sušinu u již prokvašených ku-kuřičných siláží, což pomáhá monito-rovat stav krmení přímo na jámě. Vý-stupní protokoly si můžete prohlédnout obrázcích. SCiO lze také úspěšně použít k analýze bílkovinových silaží, u kterých během několika minut dokáže stanovit nejen sušinu, ale také dusíkaté látky a NDF. Rychlost a operativnost těchto analýz je důležitá pro monitoring aktuálního sta-vu siláže přímo v jámě, může být také vodítkem pro zootechnika k případné korekci krmné dávky.

SCiO zařízení používané Chr. Hansen

Kukuřičná siláž měřená pomocí SCiO

19C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 1 8

I N F O H A N S E NI N F O H A N S E N

CS05_Hansen news.indd 19 15-10-18 13:53

Šlechtění na efektivitu konverze krmiva

„Ekonomické krávy“Jak je možné, že dcera jednoho býka

vyprodukuje ze stejné krmné dáv-ky o 10 kg mléka více než dcera jiné- ho býka? To je otázka, kterou si Jan Nieuwenhuizen za svůj chovatelský život položil nesčetněkrát. „Efektivita konverze krmiva, představující kilogramy mléka vyprodukované jednou krávou z jednoho kilogramu krmiva, je klíčový ekonomický ukazatel,“ říká chovatel z nizozemského Zevenhovenu.

To, jak efektivně dokáže kráva převést krmivo na mléko, je podle

chovatele Jana Nieuwenhuizena klíčový ekonomický ukazatel.

Vždy byl přesvědčen o tom, že je tento znak dědičný. Až do

nedávna však musel pouze odhadovat, v jaké míře budou býci

tento znak přenášet.

autor Wichert Koopman překlad Martina Sasáková


Š L E C H T Ě N Í


CS05_feed efficiency.indd 20 12-10-18 15:58

„A tento znak bude nabývat stále většího významu, i pokud chceme snížit uhlíko-vou stopu při produkci mléka. Pokud dokážeme identifikovat genetické rozdí-ly mezi zvířaty, otevře se nám ve šlechtě-ní skotu mnoho nových příležitostí.“

Neustálá snaha o zlepšeníSpolečně s manželkou Pauline a dcerou Maryse vlastní Nieuwenhuizen šedesáti-hektarovou farmu se 140 dojnicemi a 100 ks mladého dobytka. Kromě chovu a šlechtění skotu provozu-je jeho rodina farmářský obchod, prona-jímá pokoje a organizuje rekreační poby-ty s venkovskou tématikou. Ve finančním roce 2016–2017 byla průměrná užitko-vost 12 479 kg mléka s 4,16 % tuku

a 3,42 % bílkovin. Současná produkce stáda, které je dojeno roboty, je s BSK 60 ještě o něco vyšší. (BSK = standardizova-ná hodnota mléčné produkce každé krá-

Jan Nieuwenhuizen: „Rozdíly v efektivitě konverze krmiva dávají

nové možnosti ve šlechtění“

vy do 50. dne třetí laktace). Jan se díky svým výsledkům a díky tomu, že je cho-vatelem slavné linie Newhouse, řadí mezi „mistry svého řemesla“, ale přesto se snaží neustále zlepšovat genetický po-tenciál svého stáda.

Dobrý mléčný typ„Náš chovný cíl je založen na ekonomi-ce,“ vysvětluje Nieuwenhuizen. „Všech-ny matky býků jsou obyčejné krávy mléčného typu s průměrným rámcem. Jsou to krávy, které jsou vhodné pro každou farmu. Velké a těžké krávy, které více sežerou, jsou sice hezké na pohled, ale pokud vám nenadojí o to více mléka, nejsou efektivní,“ říká na základě dlou-holetých zkušeností. Pro Nieuwenhuizena nejsou významné rozdíly v efektivitě konverze krmiva žád-nou novinkou. Byl již mnoho let pevně přesvědčen o tom, že důležitý faktor, který tyto rozdíly způsobuje, je určen geneticky. Všechno je v číslechChovatel je rovněž nadšený z nové ple-menné hodnoty SFM (Saved feed for maintenance = uspořené náklady na zá-chovnou dávku – viz box). „Až donedáv-na jsem musel pouze odhadovat, jak bu-dou jednotliví býci efektivitu konverze krmiva přenášet,“ vysvětluje. „Je skvělé, že nedávno byla pro tento znak zavede-na plemenná hodnota.“ A CRV je jediná plemenářská firma, která má PH pro příjem krmiva založené na skutečném příjmu krmiva. Nieuwenhuizen však zároveň dodává, že není dobré se slepě soustředit pouze na efektivitu konverze krmiva. „V žád-ném případě nechceme chovat zvířata, která produkují mléko na úkor svého zdraví. To je také důvod, proč beru vždy v potaz celkovou genetickou kvalitu zví-řat. Naštěstí je v nabídce dostatek býků, kteří dokazují, že je možné chovat sou-časně efektivní, zdravé a dlouhovýkonné krávy.“ l

Plemenná hodnota SFCM (uspořené náklady na záchovnou dávku)Od prosince 2017 je u všech býků kalkulována plemenná hodnota SFCM (Saved Feed Cost for Maintenance). Ta je vyjádřena v eurech za krávu a za laktaci. Plemenná hodnota je vypočte-na na základě dat o příjmu krmiva a mléčné užitkovosti. Krmivo, které

kráva nevyužije pro produkci mléka, je využito pro pohyb, zažívání a záchovu životních funkcí. Plemenná hodnota SFCM slouží pro šlechtění krav, které efektivně využíva-jí krmivo pro mléčnou produkci.

C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 1 8 21

CS05_feed efficiency.indd 21 12-10-18 15:58

22 22 C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 1 8

Euroliner & Terradisc

joskin.coms.r.o.

VYSOKÁ KVALITA BEZ KOMPROMISU

www.tiskarna-didot.cz

Trnkova 119, 628 00 Brno-Líšeň+420 543 215 538

[email protected]

&TISK OBALY

...poctivé řemeslo.

CS05_p22.indd 22 08-10-18 14:03

O TMR Balance jsme v tomto časopise již psali mnohokrát. Dnes bychom se chtěli na tyto „úspěšné“ bílkovinné koncentráty zaměřit z pohledu vstup-ních surovin.Jak všichni víme, krmení krav je vlast-ně krmení bachorových mikroorgani-zmů, které potřebují pro svůj úspěšný život ve správný čas správný obsah a kvalitu energie i proteinu. To nám zajistí krmná dávka s pestrým zastou-pením vstupních komponent. Na větši-ně českých farem patří mezi nejčastěji používané bílkovinné komponenty, které si ve většině případů dávkuje farmář přímo do krmného vozu, sójo- vý a řepkový extrahovaný šrot, popř. extrahovaný šrot slunečnicový. Tedy nejčastěji 2–3 bílkovinné zdroje. Bílko-vinné koncentráty TMR Balance obsa-

hují v průměru 7 různých bílkovin-ných vstupních surovin, které zajišťují pestrou výživu pro bachorové mikroor-ganizmy. Každá má k danému obsahu NL i jistý obsah energie. Specialisté na výživu společnosti De Heus pracují s výživářským programem Feed-Expert, založeným na systému Syn-chroFOS. Naším cílem je synchroniza-ce bachorových mikroorganizmů, kte-ré tímto způsobem výživy mají k dispozici energii i NL rychle, středně a po-malu trávené v bachoru. Chce-li far-mář tento způsob výživy napodobit a vynechat zpracování v naší společ-nosti, musí 7 těchto surovin nakoupit a kvalitně je uskladnit, zaplatit 7 fak-tur, správně nadávkovat do krmného vozu a precizně zamíchat. Navíc je naše portfolio doplněno o řadu TMR

Předpokladem pro co nejlepší užitko-vost dojnic je správný odchov mléčné-ho skotu, pro který je nutno zvolit vhodnou technologii a management již při samotném odchovu telat. Podmín-ky pro správný odchov telat vytváříme již v poslední třetině laktace dojnic, v období stání na sucho a těsně před porodem.Ve výživě telat rozlišujeme tyto fáze: mlezivová, mléčná a rostlinná.

V první fázi nemá po narození obranné látky a kvalitní kolostrum vytváří potřebnou obrannou bariéru. Pro dosa-žení dobré imunity musí tele přijmout v prvních hodinách života 4 litry kvalit-ního mleziva ve dvou dávkách. První by mělo dostat do dvou hodin po narození a druhou během dalších 4 hodin. Další četnost napájení by měla být minimál-ně 3x denně v množství 2 litry na jedno napájení. Teplota mleziva se má pohy-

bovat mezi 38–40 °C. Telata musí mít k dispozici od prvního dne kvalitní pitnou vodu a jsou obvykle napájena kolostrem do 5 dní věku.Mléčná výživa navazuje na mlezivovou fázi a trvá obvykle 8 týdnů. V tomto ob-dobí se používá mléčná krmná směs (MKS) a startér pro telata. Telata jsou na-pájena MKS 2x denně v dávce 2–3 litry na jedno napojení. Teplota MKS by měla být také v rozmezí 38–40 °C jako mlezi-vo. Zároveň podáváme kvalitní startéro-vou směs, a to od 7. dne věku. Navykání na startér je postupné, dávkuje se denně v malém množství, aby nedocházelo k jeho zvlhčení a zaplísnění. V době, kdy telata začnou přijímat cca 1 kg startéru, je vhodné omezit napájení MKS a tím se zvýší příjem startéru. Je také třeba dbát na dostatek čisté a pitné vody. V rostlinné fázi je nezbytné, aby telata měla k dispozici startér ad libitum, kva-litní seno a objemná krmiva. Postupně si navykají na objemnou píci, ale rozho-dující příjem živin mají ze startéru.Společnost De Heus má propracovaný systém odchovu telat a jalovic. Pro od-chov telat je v naší nabídce kvalitní mléčná směs Kaliber Milk a startéry Kaliber Starter a Junior.

TMR Balance – nyní i v NON GMO verzi

Výživa telat

De Heus a.s. • Marefy 144 • 685 01 Bučovice • Česká republikaTel. +420 517 307 701 • Fax +20 517 307 702 • [email protected] • www.deheus.cz

Balance NON GMO, které jsou vyráběny v NON GMO režimu. Zákazník má tedy jistotu, že to, co nakoupil, je opravdu bez geneticky modifikovaných kompo-nent. Toto vše dokládáme certifikáty kvality, které můžete nalézt na našich webových stránkách.

23C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 1 8

I N F O D E H E U S

CS05_de Heus news.indd 23 12-10-18 15:48

Vliv bakteriálních silážních inokulantů na užitkovost mléčného skotu (2. část)

Co dokáží silážní inokulanty

Zlepšení užitkovosti nejde na vrub pou-ze vyšší stravitelnosti nebo zlepšení

fermentace. Existují také další parametry, které mohou ovlivňovat užitkovost zvířat a jsou v současné době přehlíženy. Hovoří se o účinku silážních inokulantů uvnitř bachoru a o produkci bakteriocinů schop-ných kontrolovat účinky nežádoucích mikroorganismů. Komerční bakteriální inokulanty obsahující Lactococcus lactis, schopný produkovat nisin, jsou úspěšně používány k omezení růstu klostridií v silážích. Kmeny běžně používané v siláž-ních inokulantech mají schopnost vázat se na mykotoxiny, což by mohlo ovlivnit také užitkovost zvířat.

Vyvazování mykotoxinůMykotoxiny jsou škodlivé sekundární metabolity plísní s mnoha nežádoucími

účinky. Nejčastějšími a nejproblematič-tějšími mykotoxiny jsou ty, které produ-kují rody Penicillium (PR toxin, roquefortin C, patulin), Fusarium (deoxynivalenol, zea-ralenon, T-2 toxin) a Aspergillus (aflatoxin, gliotoxin, fumitremorgens, fumigaclavi-nes). Aflatoxin je nebezpečný kvůli jeho karcinogennímu účinku a možnosti pře-nosu do mléka. V průměru je koncentra-ce aflatoxinu B1 v mléku přibližně 1,7 % z celkové koncentrace aflatoxinu B1 v su-šině krmiva. Příjem aflatoxinu B1 nad 100 ppb může ohrozit užitkovost mléčné-ho skotu a způsobit poškození ledvin u hovězího dobytka. Krmení laktujících krav dietou kontami-novanou aflatoxinem ohrožuje nejen je-jich zdraví a užitkovost, ale je také zdro-jem přenosu toxinu do mléka a mléčných produktů. Použití bakteriálních inoku-

lantů bylo studováno jako forma detoxi-kace potravin po mnoho let. V první práci zaměřené na použití silážních inokulan-tů ke snížení množství mykotoxinů v silá-žích bylo testováno deset rozdílných kme-nů LAB v různých experimentech a růz- ných podmínkách na kvalitu siláže a schopnost vázat aflotoxin B1 (kukuřičná siláž uměle inokulovaná toxinem). Při inoku-lační dávce 106 CFU/ml byla schopnost vazby nízká pro všechny kmeny a pohybo-vala se v rozmezí od 0 do 4,27 %. Pokud byla aplikovaná dávka LAB 109 CFU/ml, bylo všech deset kmenů schopno vázat aflatoxin B1. Dva kmeny Ltb. plantarum, jeden kmen Ltb. buchneri a jeden Pediococcus acidilactici, vykazovaly nejvyšší sklon k vázání toxinu (v rozmezí 23,9–33 %).

Snížení nežádoucích bakteriíKlostridie jsou gram pozitivní, většinou striktně anaerobní sporulující bakterie, které dobře rostou v silážích s nízkým obsahem cukru, nízkou sušinou (< 30 %) a vysokou pufrovací kapacitou. Můžeme je rozdělit do dvou skupin, na sacharoly-tické klostridie metabolizující laktát a proteolytické klostridie degradující NL a aminokyseliny. Nežádoucí je tvorba ky-seliny máselné, amoniaku a biogenních aminů, jako je putrestin, kadaverin, tyr-amin a glukosamin, které způsobují zdra-votní problémy u hospodářských zvířat. Různé bakteriální inokulanty a chemická aditiva byla testována na schopnost snížení kontaminace klostridií v silážích. Protože klostridie netolerují nízké pH, mohou homofermentativní bakterie mléč- ného kvašení inhibovat aktivitu klostridií v silážích podporou fermentace a rych-lým poklesem pH. Aplikace některých chemických sloučenin (benzoát sodný, dusitan sodný, hexamin a propionát sodný) inhiboval růst klostridií u krátce zavadaných krmiv.Kromě inhibice zprostředkované sníže-ním pH, mohou LAB také produkovat me-tabolity, jako jsou bakteriociny, které in-hibují nebo zabíjejí blízce příbuzné druhy bakterií, nebo dokonce rozdílné kmeny stejného druhu. Bakteriociny produkova-né jedním bakteriálním kmenem se mohou vázat na specifické receptory na membráně citlivých buněk. Receptory jsou proteiny, jejichž normální funkcí je transport látek, růstových činitelů nebo

V první části tohoto článku jsme se věnovali vlivu použití siláž-

ních mikrobiálních aditiv na užitkovost mléčného skotu. V této

druhé části bude věnována speciální pozornost faktorům, které

mohou negativně ovlivnit zdraví zvířat, jako je např. působení

kvasinek, plísní a jiných patogenních bakterií, což můžeme

kolektivně označovat jako „silážní hygienu“.

autor Queiroz, O. C. M., Bryan, K. A,, Copani, G.: Animal Health and Nutrition, Chr. Hansen, Inc.překlad Ing. Peter Pleyer, Chr. Hansen Czech Republic, s.r.o.

V Ý Ž I V A

Měření teploty v siláži


CS05_Hansen feature.indd 24 15-10-18 14:31

mikroživin přes vnější membránu. Bakte-riociny také mohou mít škodlivé účinky na DNA a RNA cílových buněk. Například Ltb. buchneri produkuje buchnericin, kte-rý inhibuje růst vybraných druhů Listeria, Bacillus, Micrococcus, Enterococcus, Streptoco-ccus, Lactobacillus, Leuconostoc a Pediococcus. V případě omezení rozvoje klostridií, je výhodné použití L. lactis produkující nisin, pro snížení produkce amoniaku a butyrátu. Byl také prokázán pozitivní vliv na užit-kovost vysoce produkčních krav při zkr-mování kukuřičné siláže inokulované L. lactis, E. faecium a Ltb. plantarum v dávce 1,5 x 105 CFU/g.

Redukce kvasinek a plísníZnepokojení z přítomnosti kvasinek v si-lážích převládá nad potenciálním rizikem kontaminace mykotoxiny. Střední a vyso-ká úroveň kvasinek (6,4 a 8,4 log10 CFU/ml bachorové tekutiny) může snížit stra-

Graf 1 – Vliv inokulace LAB siláží na počet kvasinek a plísní v 9 pokusech. Ošetření Ltb. buchneri a L. lactis při sušinách 32%–38,7% snížilo počty kvasinek a plísní od 91 %** do 99 %**

Graf 2 – Vliv inokulace LAB siláží na počet kvasinek a plísní v 11 pokusech. Ošetření Ltb. buchneri, E. faecium a L. plantarum při sušinách 26,4 %–38,9 % snížilo počty kvasinek a plísní od 94 %** do 98 %**

vitelnost NDF. Za 12 hodin fermentace byl při vyšší koncentraci kvasinek zazna-menán pokles stravitelnosti NDF o 10 % a zároveň došlo ke snížení pH bachorové tekutiny (6,39 vs. 6,35). Tyto údaje nazna-čují, že v závislosti na koncentraci speci-fických kvasinek, může být ovlivněna fermentace v bachoru a ztráty živin se zvyšují. Kvasinky jsou také primární organismy odpovědné za zahájení aerobní degradace siláže. Kvasinky rodů Candida a Hansenula mohou iniciovat aerobní ztráty siláží při vybírání, využitím laktátu jako substrátu, ale také dokáží způsobit sekundární fer-mentace za anaerobních podmínek. Po-kud jsou kvasinky přítomné v epifytní mikroflóře plodin s vysokou koncentrací vodorozpustných cukrů, kvasinky fer-mentují hexózy primárně alkoholovou fermentací. Schopnost silážních inoku-lantů snižovat množství kvasinek je dob-ře zdokumentována u různých siláží,

jako jsou kukuřice, čirok apod. Studie provedené společností Chr. Hansen ukázala, jak použití rozdílné kombinace homo- a heterofermentativních mléč-ných bakterií, známé také jako dual-pur-pose, signifikantně inhibovala kvasinky a růst plísní v silážích rozdílných typů plodin s různým obsahem sušiny (grafy 3 a 4). Navíc bylo dosaženo výrazného zlepšení aerobní stability u inokulova-ných siláží, jak bylo publikováno v první části článku.

ZávěryPoužití homofermentativních LAB v bakteriálních silážních inokulantech je přímo spojeno se zlepšením užitkovosti mléčného skotu. Částečně to lze vysvětlit zlepšením stravitelnosti živin a snížením antinutričních látek. Nicméně výsledky z mnoha studií naznačují, že zlepšení užitkovosti zvířat nelze vždy vysvětlit tradiční nutriční analýzou. Hygiena siláží nebo jiné antimykotické faktory hrají také významnou roli pro zlepšení užitko-vosti zvířat. Více studií o vazbě mykotoxinů a snižová-ní patogenů pomocí LAB v silážních ino-kulantech by mělo pomoci lépe porozu-mět tomu, jak bakteriální aditiva mohou zvýšit užitkovost zvířat i v případě, že parametry fermentace nejsou změněny. Zdá se, že použití heterofermentativních bakterií v silážních inokulantech má menší vliv na zvýšení užitkovosti, je však velmi důležité si uvědomit, jak významný je pozitivní vliv tohoto typu inokulantu především v případech, kdy je aerobní stabilita atakována, k čemuž normálně nedochází v kontrolovaných akademic-kých studiích, ale v zemědělské praxi naprosto běžně. l

kvas

inky

a p

lísně

v lo

g CF

U/g

kvasinky kontrola

kukuřice tráva vojtěška

plísně kontrolakvasinky ošetřenáplísně ošetřená

0,00,51,01,52,02,53,03,54,0

-99%

-99% -98% -96%

-91%

-95%

kvas

inky

a p

lísně

v lo

g CF

U/g

kvasinky kontrola

kukuřice tráva vojtěškajetelotráva

plísně kontrolakvasinky ošetřenáplísně ošetřená

0,00,51,01,52,02,53,03,54,0

-94%

-98%

-98% -9

8% -96%

-98% -9

7%

-96%

Proces silážování

**p<0,01 statisticky významný rozdíl od neošetřené hmoty **p<0,01 statisticky významný rozdíl od neošetřené hmoty


CS05_Hansen feature.indd 25 15-10-18 14:31

Charakter a mléčná užitkovostKdyž Ron Pietersma, chovatel žijící ve Spojených státech, kupoval

své první inseminační dávky plemene dutch belted, snil o tom, že

jednoho dne bude dojit 1 000 těchto krav. V současnosti chová

na své farmě celkem 2 000 kusů tohoto skotu.

autor Wichert Koopman překlad Simona Burešová

Nizozemsko-americký chovatel jistí budoucnost skotu plemene dutch belted

Ron Pietersma, majitel farmy Legend Dairy Farm„Vždy jsem snil o tom, že jednou budu dojit 1 000 krav plemene dutch belted. A svého snu jsem dosáhl.“

Celkem skotu: 4 500 ksZ toho dutch belted: 1 000 kravUžitkovost: 8 000 kg mlékaDojení: 3x denně

Chino (Kalifornie)

USA


O F A R M Ě

26 C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 1 8

CS05_ForeignFarmreport.indd 26 15-10-18 12:59

Když Ron Pietersma v roce 1978 kou-pil svoji první mléčnou farmu v kali-

fornském Chinovalley, nazval ji Legend Dairy Farm. Dnes farmu tvoří tři jednot-ky s celkovým počtem 4 500 krav. Kalifornie byla po mnohá desetiletí vel-mi silná v produkci mléka, ale rozšiřující se město Los Angeles vytlačilo z údolí mnoho stád. Ronovy tři stáje patří mezi

20 zbývajících v oblasti. 380 farem se přestěhovalo nebo úplně zaniklo a nyní Ron hospodaří ve vysoce urbanizovaném prostředí.Ronův dědeček emigroval z Nizozemska do USA v roce 1906, ve věku 18 let. Zpo-čátku pracoval jako dělník v zemědělství a po několika letech si koupil své první mléčné krávy. Toto stádo bylo dále rozši-řováno především jeho synem, Ronovým otcem, a nakonec se prodalo v roce 1971. Ron zpočátku pracoval jako novinář a fo-tograf, ale nakonec se rozhodl, že chov dojených krav je pro něj to pravé. Vzpo-míná si, že krávy na farmě, kde vyrostl, měly na první pohled viditelný „pás“ ko-lem těla. „Jako dítě jsem byl přesvědčen, že je to velmi zvláštní,“ vzpomíná. Když na počátku 90. let 20. století bylo toto plemeno ve velkém úpadku, chtěl udělat něco, aby zabránil jeho úplnému vymizení. „V té době se odhadovalo, že v celosvětovém měřítku neexistuje více než 500 čistokrevných zvířat a méně než 100 zvířat bylo registrováno v americké plemenné knize,“ říká. Jako komerční producent Ron chápal, že toto plemeno bojovalo o přežití, protože hospodářsky nemohlo konkurovat ji-ným plemenům. „Unikátní vzhled nesta-čí k tomu, aby plemeno přežilo, musí nabízet další výhody a musí obstát v ko-merčních podmínkách. Chtěl jsem dělat víc, než jen chovat toto plemeno. Chtěl jsem ho zlepšit selektivním šlechtěním a učinit ho atraktivním pro komerční producenty. To bylo a je nejlepší záru-kou pro jeho zajištěnou a udržitelnou budoucnost.“

Hrdé dědictví Před 25 lety nebyl nizozemský dobytek v USA vůbec k dispozici, takže Ron, který byl vášnivým a úspěšným chovate-lem holštýnů, nakoupil inseminační dávky plemene dutch belted k překříže-ní svého stáda. Použitím těchto dávek

na holštýnské krávy získal v první gene-raci zvířata s požadovaným „pásovým“ vzorem. A pak začal důsledně používat čistokrevné dutch belted býky na pře-vodné křížení.V roce 1998 nakoupil tento “pásový“ skot a o pět let později koupil na aukci dalších 15 krav a jalovic. S holštýnskými kříženci a sedmi čistokrevnými dutch belted zvířaty, které Ron nakoupil z ně-kolika dalších farem, vytvořila tato sku-pina základ současného stáda dutch bel-ted na farmě Legend Dairy Farm. A je to zdaleka největší stádo tohoto plemene na světě. Aby bylo možné je od holštýnů rozlišo-vat také v evidenci, Ron zavedl jinou ro-dokmenovou předponu pro svůj dobytek dutch belted: „Heritage Pride“ (Hrdé dě-dictví). Hodí se to, protože jsem hrdý na místo narození mé rodiny a kolébku mých krav,“ vysvětluje. „V devadesátých letech jsem snil o tom, že jednou budu dojit 1 000 těchto čistokrevných krav a je opravdu uspokojivé, že jsem tohoto cíle dosáhl a ještě ho i překročil.“

Fenomenální plodnostZ přibližně 2 000 dutch belted zvířat je více než 1 000 dojeno. Krávy jsou cho-vány v otevřených výbězích. „Výskyt to-hoto plemene ve stádě se neustále zvy- šuje a v mnohém překoná holštýny,“ říká Ron.Krávy dutch belted jsou chovány v samo-statné skupině, ale stejným systémem jako holštýnky. „Jsou zdravější, produ-kují spoustu mléka s velmi málo problé-my a míra jejich obměny ve stádě je vždy nižší než 20 %. A to je mnohem méně než u holštýnů.“Druhým důvodem pro neustálý nárůst podílu těchto zvířat je podle Rona jejich plodnost. „Snadněji se telí a vždy v rámci 365 dní. To znamená, že máme dostatek zvířat pro jejich obměnu ve stádě.“Ron také mohl prodat několik býků ostatním chovatelům. „Chovatelé chtějí, aby jejich krávy co nejdříve zabřezly a plemeno dutch belted je známo svou

Americké plemeno dutch belted je příbuz-né s nizozemským plemenem lakenvel-der. Jsou to potomci zvířat, která byla do-vezena z Nizozemska před více než sto lety. Původně byly krávy dutch belted cho-vány v USA hlavně kvůli jejich pozoruhod-nému vzhledu. Později však chovatelé ob-jevili i jejich kvality coby mléčných krav.

Již v roce 1886 založila nizozemská asocia-ce Dutch Belted Cattle plemennou knihu, která od té doby nepřestala být aktivní.Na rozdíl od nizozemského plemene lakenvelder americké krávy dutch bel-ted nikdy nebyly kříženy s masnými va-riantami. Jsou tedy jednoznačně produk-tivnější a mnohem více mléčné.

Začátkem 90. let minulého století bylo v americké plemenné knize méně než 100 zvířat. V posledních letech populari-ta tohoto plemene vzrostla a ročně je zde více než 1 000 nových registrací. Pro srovnání: nizozemská plemenná kniha má v současné době asi 350 členů, kteří chovají celkem 4 000 zvířat.

Plemeno dutch belted versus lakenvelder

Krávy plemene dutch belted jsou na farmě Legend Dairy Farm dojeny třikrát denně



fenomenální plodností a schopností zabřeznout. Vždycky mi říkají, že jestli-že použijí ve stádě kromě jiného i býka dutch belted, většina narozených telat má nezaměnitelný vzhled svého otce.“

Mléčná užitkovostRon dodává, že kráva plemene dutch bel-ted se rovná dvěma třetinám holštýnky.

„To znamená, že dosahuje dvou třetin velikosti holštýnky, spotřebuje dvě třeti-ny množství krmiv pro holštýnku a pro-dukuje dvě třetiny množství mléka v porovnání s holštýnkou,“ vysvětluje.Krávy jsou dojeny třikrát denně a v tom-to režimu skupina dutch belted krav na-dojí v průměru 8 000 kg mléka ročně. Ron nezná přesný průměrný obsah

mléčného tuku a bílkovin, protože mlé-ko je v tanku mícháno a kromě toho mu složky mléka nejsou finančně zohledňo-vány. Jeho špičkové krávy dosahují více než 10 000 kg mléka. „Tohle jsou krávy, které mohou klidně konkurovat hol-štýnkám a také je převýšit, nejen v mém stádě, ale rovněž v mnoha dalších kdeko-liv na světě.“Heritage Pride Poppy 617 je jednou z nej-lepších Ronových krav. V roce 2015 se stala první dutch belted krávou na světě klasifikovanou 94 body za utváření ze-vnějšku, a navíc byla také vysoce pro-duktivní. Na 4. laktaci nadojila 14 520 kg mléka s 3,1 % tuku a 3,1 % bílkovin. Ron je skutečně spokojen s užitkovostí těchto krav ve svém stádě a s pokrokem, jakého toto plemeno v USA dosáhlo v průběhu několika posledních desetile-tí. „Tato zvířata a jejich ukazatele užitko-vosti jsou konečným potvrzením toho, že by toto plemeno mohlo být ekonomic-ky velmi ziskové.“„Nejsem si úplně jist, co se jednou stane s těmito krávami v mém stádě, až odejdu do důchodu,“ říká. „Ale rozhodně ne-mám obavy o budoucnost tohoto pleme-ne obecně. Údaje o užitkovosti jsou jed-noznačné a rozhodně mají své místo v našem stádě.“ l

Farma Legend Dairy Farm se nachází ve vysoce urbanizovaném prostředí

Ronova současná favoritka Heritage Pride Flora (94 bodů, celoživotní produkce 61 000 kg mléka s 3,9 % tuku)

28 C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 1 8

O F A R M Ě


V Kolinci jsou spokojení s rychlým zlepšením reprodukce

Ovalert očima chovatelů

V tomto podniku používají na jalovi-cích krční respondéry Standard, kte-

ré monitorují aktivitu a žraní zvířat.Při správném využívání systému se zlep-šení reprodukčních ukazatelů projevu-je již po prvních několika měsících pou-žívání, a to se nám v ZOD Kolinci také potvrdilo. Již po prvních třech měsících jsme moh-li konstatovat jen ty nejlepší výsledky, a těmi je 100% zabřezávání na říje vyhle-dané Ovalertem.

Na první pohled bez problémůZOD Kolinec se řadí mezi ty podniky, co se zdají být na první pohled jako bezpro-blémové. Mají vynikající procento zabře-závání, konstantní počet zapouštěných zvířat a nízkou spotřebu inseminačních dávek. Takže proč si pořídili Ovalert?„Ze začátku nebyl Ovalert jediným řeše-ním, o kterém se uvažovalo. Přemýšleli jsme o pořízení býků do přirozené plemenitby nebo o řízené reprodukci. Firma CRV nám ale umožnila prohlídku

referenčního chovu, kde Ovalert již delší dobu funguje, a to rozhodlo za nás.” Hlavním podnětem ke koupi Ovalertu byla výstavba nové stáje a výhledově po-třeba navýšení počtu jalovic do obratu stáda. „Ano, procento březích zvířat jsme měli vynikající, ale ukazatel pregnancy rate byl velmi slabý. Vyskytovaly se nám zde i plemenice otelené po 25. měsíci věku a s tím souvisely další problémy, jako ztučnění zvířat a zvýšená brakace. Dal-ším problémem bylo nalezení „přebíha-lek“ a i ten, jako jeden z mnoha, nám pomohl vyřešit Ovalert díky monitorin-gu zvířat 24 hodin denně,“ tvrdí zoo-technici z Kolince.

Sexované sperma bez obav„Vzhledem k výborným výsledkům kon-venčních dávek jsme se rozhodli použít sexované semeno a výsledky jsou velmi optimistické! Určitě v tom i nadále bude-me pokračovat. Díky systému Ovalertu známe optimální dobu zapuštění, což

nám i našemu inseminačnímu techniko-vi značně usnadňuje práci,“ říká Tomáš Ertl.

Sono není podmínkou„Respondéry navěšujeme na jalovice ve 12 měsících a snažíme se spolu s panem Jiřím Koželuhem, který zde pracuje jako ošetřovatel skotu, připustit jalovice ve 13. měsíci věku. Respondéry pak sundá-váme po třech měsících, kdy jsou jalovi-ce vyšetřeny na březost. Sono je zbyteč-né, Ovalert stihne vychytat přebíhalky dříve, než by šly do sona, a tak nám šetří peníze,“ libují si zootechnici.

Vše v jednom programuV neposlední řadě stojí za zmínku pro-gram jako celek. „Můžeme říci, že nyní máme k dispozici komplexní program na řízení celého stáda – i když máme Ovalert pouze na jalovicích, máme k dis-pozici komplexní informace i o dojni-cích. Díky propojenosti programu s ex-terními zdroji máme k dispozici infor-mace z kontroly užitkovosti a z připařo-vacího programu SireMatch a veškeré provedené inseminace se nám přes noc nahrávají do systému.“V ZOD Kolinec měli zpočátku obavy z ovládání programu, ale díky podpoře týmu CRV se vše vyřešilo. „A kdybychom měli shrnout Ovalert jed-nou větou? Bylo by to: Ovalert šetří čas, práci a peníze,“ shodují se oba spokojení zootechnici. l

V sérii rozhovorů „Ovalert očima chovatelů“ se uživatelé tohoto

systému řízení reprodukce a zdraví skotu dělí o své zkušenosti.

V tomto čísle nás se svými poznatky seznámí zootechnici Tomáš

Ertl a Rostislav Strnad ze ZOD Kolinec.

autor Eva Turečková


Kolinec

Podnik: ZOD Kolinec Region: okres Klatovy Počet krav: 330Prům. užitkovost: 8 934 kgM, 4,06 %T, 3,39 %B, 363 kgT, 302 kgB

Seriál Ovalert očima chovatelůPo první sérii, kde o svých zkušenostech mluvili odborníci z různých oborů, nyní přinášíme vyjádření samotných uživatelů, kteří s Ovalertem pracují ve svých stádech.


CS05_CRV feature.indd 29 12-10-18 16:13

C H O V A T E L S K É V Ý S TA V Y A A K C E

Bioplynové stanice a zdraví krav

Prosinec (21.12.) – Poslední číslo roku 2018 bude zaměřeno na zdravotní stav krav. Dalším tématem budou bioplynové stanice. Mnoho českých chovatelů se rozhodlo investovat do výstavby bioplynových stanic. Jaké jsou nyní po čase jejich zkušenosti a doporučení?

V P Ř Í Š T Í M Č Í S L E N A J D E T E

Poslední podzimní slunce a pastva v tomto roceFoto: Els Korsten

6. listopadu Česká Třebová, T+B7. listopadu Němčice, T+B8. listopadu Lázně Skalka, T+B9. listopadu Okrouhlice, T+B 13. listopadu Otice, T+B14. listopadu Šitbořice, T+B15. listopadu Křivoklát, T+B16. listopadu Monínec, T+B22. listopadu Kočí, T+B5. prosince Plzeň, T + B7.–8. prosince HHH show, (Nizozemsko)

201910.–13. ledna Agrifl anders, Gent, Belgie12.–15. května Národní výstava hospodářských zvířat, Brno

Časopis Chov skotu je vydáván šestkrát ročně společností CRV Publishing.

Redakce:Vydavatel: CRV Publishing, v zast. Rochus KingmansŠéfredaktor: Jaap van der Knaape-mail: [email protected]:Ing. Simona Burešová, Ph. D.e-mail: [email protected]ídeňská 340, 252 50 Vestectel.: +420 244 912 201

Metoda spol. s r. o.e-mail: [email protected].: +420 543 214 485

Inzerce:Tiskárna Didot, spol. s r. o., Lenka Holoubkovátel.: +420 602 728 388 fax: +420 515 550 948e-mail: [email protected]

Grafi cké zpracování:CRV Publishing, P.O. Box 454, 6800 Arnhem,the Netherlandstel.: +31 26 38 98 821e-mail: [email protected]

Tisk:Tiskárna Didot, spol. s r. o., Trnkova 119, 628 00 Brno-Líšeňtel.: +420 543 215 538e-mail: [email protected]

Chov skotu je zdarma doručován zákazníkům společnosti CRV Czech Republic, spol. s r. o. a partnerských organizací Jihočeský chovatel, a.s., Reprogen, a.s., De Heus, a.s. a Chr. Hansen Czech Republic, s.r.o. prostřednictvím pracovníků plemenářských středisek společnosti CRV Czech Republic nebo pracovníků partnerských organizací. Ostatní zájemci jej mohou získat zdarma na výstavách nebo prezentacích společnosti CRV Czech Republic.

Fotografi e:Z archivu Veeteelt, CRV Czech Republic, spol. s r. o., partnerských organizací a Rinder Allianz (5), Ruth Downing (10-11), Els Korsten (16), Eveline van Elk (17), Mark Pasveer (26-28).

Prohlášení:Vydavatel neodpovídá za názory vyjádřené autory jednotlivých příspěvků, ani nemusí zcela sdílet názory těchto autorů. Snahou vydavatele je poskytovat prostřednictvím Chovu skotu pravdivé a přesné informace. Přesto nemůže být vůči společnosti uplatňována žádná odpovědnost za chyby v obsahu jednotlivých příspěvků. Všechna práva jsou vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být použita jakýmko-liv způsobem bez předchozího písemného souhlasu vydavatele.

MK ČR E 15326ISSN 1801-5409

K O N T A K T Y

30

z


CS05_contacts.indd 30 15-10-18 14:41

INZ_10_V1_9.2016_ProbiosRehymed_1 1 23.9.2016 9:14:25CS05_p31.indd 31 08-10-18 14:04

BETTER COWS I BETTER LIFE WWW.CRVCZ.CZ

AGROKLAS Staré Sedliště(400 krav plemene holštýn)OVALERT od 06/2015

„Ovalert využíváme na celé stádo – jak na krávy, tak na jalovice. Díky Ovalertu se nám podařilo meziročně zvýšit % zabřezávání u jalovic z 53 % na 67 %.Ovalert je pro nás nedílnou součástí práce se stádem.“

Michaela Juzková – zootechnička

OVALERT® je unikátní systém sledující říje a zdravotní stav krav a jalovic 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, a to v kombinaci s dalšími datovými zdroji, jako např. kontrola užitkovosti, inseminace, ústřední evidence skotu atd. Vysoká spolehlivost systému je prověřená na více než 1000 farmách (včetně řady farem v ČR).Respondéry ALL IN ONE kombinující žraní a přežvykování včetně možnosti připojení pozičního systému byly oceněny Zlatou medailí na veletrhu AnimalTech 2017.CRV zajišťuje chovatelům kompletní servis a podporu:• Dodání a instalace systému• Vstupní reproaudit vedený některým z uznávaných specialistů v oboru • Spolupráce se všemi zainteresovanými subjekty od zootechniků přes inseminační techniky a veterináře až po výživáře• Poradenství vyškoleného specialisty z CRV v oblasti reprodukce, šlechtění a informačních produktů• Ve variantě Semen Inclusive převzetí spoluodpovědnosti za výsledky společně s riziky, která jsou s tím spojena

Chcete vědět více? Navštivte www.rizenistada.cz

ZEAS Oskořínek a.s.(580 krav plemene holštýn)spolupráce od 03/2016 (Semen Inclusive)

„Ovalert využíváme již třetím rokem a díky úzké spo-lupráci s CRV, která mimo jiné zajistila několik repro-auditů vedených uznávanými veterináři, se nám krom velké úspory hormonů daří stále zlepšovat zabřezávání i zvyšovat počty březích zvířat.“

Eva Prokešová – zootechnička

ovalert_inz_ch2.indd 1 03.10.2018 6:50:19CS05_p32.indd 32 08-10-18 14:05

Date post:	13-Oct-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

ROČ. 15 Č. 5 ŘÍJEN 2018 - CRV CZ...V následujících měsících se řada chovatelů bude...

Documents