Rozmnožování rostlin
Olga Kačenková
Emilie Řezníčková
Obsah
Pohlavní a nepohlavní rozmnožování, rodozměna
Nižší rostliny Vyšší rostliny Reprodukční orgány
Pohlavní a nepohlavní rozmnožování
Pohlavní rozmnožování: Tvorba gamet → splývání jejich jader Kombinování genotypů rodičovských jedincůNepohlavní rozmnožování: Tvorba haploidních spor (aplanospory, zoospory)
jako nepohlavní fáze rodozměny VEGETATIVNÍ: dělení buňky (jednobuněčné řasy),
rozpadem kolonií nebo mnohobuněčných stélek
Rodozměna(metageneze)
Střídání gametofytu (pohlavní generace) a sporofytu (nepohlavní generace)
Gametofyt: haploidní stélka nese gametangia, v nichž se mitotickým dělením tvoří
gamety
Sporofyt: diploidní stélka Nese výtrusnice, v nichž meiotickým dělením vznikají spory
Rodozměna - schéma
Nižší rostliny
Jedná se především o řasy Jednobuněčné - většinou haploidní
mnohobuněčné - většinou diploidní životní cyklus = rodozměna
Rozmnožování řas
Vyšší rostliny
Pohlavní rozmnožování – oogamie Rodozměna heteromorfní s převahou
sporofytu (výjimka jsou mechorosty – převaha gametofytu)
Mechorosty
Gametofyt – autotrofní bylinná stélka rozlišená na lodyžku, lístky a příchytná vlákna
♀ gametangia - lahvicovitá, uzavírají oosféru
♂ gametangia – spermatozoidy s dvěma bičíky
Sporofyt – štět s tobolkou, troficky závislý na gametofytu
Mechorosty - rodozměna
Kapraďorosty
Jedná se především o plavuně, přesličky a kapradiny Plavuně: oboupohlavný gametofyt = prokel
sporofyt – zelené vytrvalé byliny, polokeře
izosporie Přesličky: jednopohlavný prokel Kapradiny:
izosporické – gametofyt je autotrofní nebo saprofitický, jednopohlavný nebo oboupohlavný
heterosporické – gametofyt redukován, jednopohlavný sporofyt – autotrofní vytrvalé byliny
Kapraďorosty - rodozměna
Sporofyt převažuje nad gametofytem Nedokonale chrání vajíčka, která vyrůstají na
bázi nebo okraji plochých plodolistů Do této skupiny patří vyhynulé rostliny
lyginodendrové, cykasy (plodolisty - megasporofyly a tyčinky - mikrosporofyly tvoří oddělené soubory), jinany (tyčinky vyrůstají z brachyblastů) a hlavně jehličnany
Rostliny nahosemenné
Plodní a krycí šupiny u šišek jedle a douglasky
Jehličnany
Každá tyčinka má 2 prašná pouzdra, v nichž dozrávají pylová zrna (samčí mikrospory)
PYLOVÉ ZRNO= velká vegetativní buňka menší generativní buňka
exina 2 vzdušné vaky
borovice
Vajíčko má jeden intgument, který obklopuje nucellus
Z 1 buňky nucellu vzniknou meioticky 4 makrospory
Z jedné makrospory vznikne zárodečný vak, jehož jádro se několikrát dělí samičí prokel
Z proklu vznikne 3 – 6 zárodečníků, z nichž každý obsahuje jednu vaječnou buňku
Zralá vajíčka vylučují polinační kapku, na které se zachytí pylová zrna
Pyl klíčí v pylovou láčku, kde se rozdělí generativní buňka a vzniknou 2 spermatické buňky
Jedna z nich oplodní vajíčko a vzniká zárodek (embryo)
Vajíčko se přemění v křídlaté semeno, samičí šištice v plodní šišku
Rozmnožovací orgán je květ
Vajíčka jsou ukryta v semeníku
Probíhá dvojí oplození Pylová zrna mají dvě
blány – exinu a intinu a obsahují dvě buňky: generativní
vegetativní
Rostliny krytosemenné
Pylová zrna ve skutečnosti
Vajíčka jsou ukryta v semeníku a mají dva integumenty
Při zrání vajíčka vzniknou z části nucellu 4 haploidní buňky (makrospory).
Jedna z nich se dělí a vznikne 8 jader, z nichž vznikne buňka vaječná (oosféra), 2 b. pomocné, 3 b. protistojné a diploidní jádro.
Tím se makrospora změní v zárodečný vak
Pylové zrno se zachytí na blizně a vyklíčí v pylovou láčku, jejíž růst řídí jádro b. vegetativní
Generativní b. se rozdělí na 2 b. spermatické
Oplození je dvojité Spermatická b. splyne s b.
vaječnou a vznikne zárodek Ze spermatické b. a jádra
zárodečného vaku vznikne endosperm
Z obalů vzniká osemení Ze zbytku nucellu vzniká
perisperm
Květní části jsou uloženy v květním lůžku
Květní obaly:ROZLIŠENÉ – kalich koruna
NEROZLIŠENÉ – okvětní plátky, okvětí
Tyčinka - ♂: nitka prašník
Pestík - ♀: blizna
čnělka
semeník
Květ
Různé typy květů:
1. Třešeň
2. Jahodník
3. Prvosenka
•Souměrnost květů:•1.Souměrný•2. Pravidelný•3. Nesouměrný•4. Bisymetrický
Různé typy semeníků
Květní diagram1. acyklický2.cyklický3.spirocyklický
Různé typy květenství – hroznovitá, vrcholičnatá
Typy plodů – suché plody pukavé
Suché plody nepukavé
Dužnaté plody
Souplodí a plodenství
Souplodí - vzniká z jednoho květu s apokarpním gyneceem volným nebo těsným spojením souboru plodů květním lůžkem nebo češulí. Dílčí plody opadávají jednotlivě (měchýřky upolínu) nebo v celku (souplodí nažek jahodníku)
Plodenství - soubor volných, srostlých nebo sdružených plodů vzniklý z jednoho květenství.
srostlé - plody srostlé svým oplodím nebo zdužnatělým vřetenem plodenství, listenů a okvětních obalů
sdružené – plody spojené různými částmi květu
Diaspory podobné plodům
Některé nahosemenné rostliny vytvářejí v období zralosti útvary napodobující plod, např. srůstem zdužnatělých částí šupin šišek jalovce.
Zdroje
Stanislav Rosypal - Biologie pro gymnázia Jaroslav Pazourek - Vyprávění o rostlinách Jaromír Pokorný - Jehličnany Felix, Toman, Hísek – Přírodou krok za krokem Tato poznámka není součástí prezentace a po ohodnocení by měla
být odstraněna: časovač je nastaven jen proto, abychom dokázaly, že umíme dostatečně pracovat s programem Power Point a využívat všech jeho výhod. V reálu je potřeba delší doba k důkladnému vysvětlení všeho, o čem se zde mluví, proto je nejlepší, aby učitel používal ruční posun snímků.