Rozsudek nad Romanem Janouškem

8/10/2019 Rozsudek nad Romanem Janoukem

1/34

7 To 60/2014

esk republika

ROZSUDEK

JMNEM REPUBLIKY

Vrchn soud v Praze projednal v sent sloenm z pedsedkyn JUDr.Jaroslavy Maternov a soudc JUDr. Martina Zelenky a JUDr. Michala Hodouka veveejnm zasedn konanm dne 16. z 2014 odvoln obalovanho JUDr.

R.J........................ , nar. .................., a mstskho sttnho zstupce v Praze protirozsudku Mstskho soudu v Praze ze dne 30. dubna 2014 sp. zn. 42 T 8/2013 arozhodl t a k t o :

Podle 258 odst. 1 psm. b), c), d) e) trestnho du se z podntu odvolnmstskho sttnho zstupce napaden rozsudek v celm rozsahu zruuje .

Podle 259 odst. 3 psm. a) trestnho du se znovu rozhoduje tak,

obalovan

JUDr. R....................... J ......................,

nar. ....................., trvale bytem ...................................,

j e v i n e n , e


2/34

dne 23. 3. 2012 v pesnji nezjitn dob mezi 10.05 hod. a 10.27 hod. dilpo pedchozm vdomm poit pesn nezjitnho druhu a mnostv alkoholickchnpoj osobn motorov vozidlo tov. zn. Porsche Cayenne r. z. 4A3 1968, patc domajetku spolenosti Ora Print, a. s., a to po ulici Vyskoilova v Praze 4, ve smru odul. Michelsk k ul. Budjovick, kde v mstech na rovni domu p. 1461 narazil do

zadn sti osobnho motorovho vozidla tov. zn. Volvo r. z. 6S1 8478, ma jitelepokozenho Dinh Ngoc, nar. 25. 8. 1958, je dila pokozen Thuong Nguyen, nar.24. 6. 1960, kter v tu chvli pejdla z levho do pravho jzdnho pruhu, a pitomdolo k pokozen obou zastnnch automobil, kdy na vozidle tov. zn. Volvo r. z.6S1 8478 vznikla jeho majiteli koda ve vi 69.478 K a na vozidle tov. zn. PorscheCayenne r. z. 4A3 1968 vznikla jeho majiteli koda v ble nezjitn vi, nslednnereagoval na dost pokozen o slovn kontakt a vyeen nehody na mst, kdypo kozen vystoupila ze svho vozidla a la k osobnmu motorovmu vozidluPorsche Cayenne r. z. 4A3 1968, obalovan vozidlo pokozen a samotnoupokozenou objel zleva a pokraoval ve smru jzdy na nejbli svtelnoukiovatku, kde z dvodu situace vyvolan silninm provozem byl nucen zastavit naerven svtlo semaforu, a s clem ujet od dopravn nehody nejprve optovnnereagoval na vzvy pokozen Thuong Nguyen, nar. 24.6.1960, kter k jeho vozidludobhla, klepala na lev pedn dvee a pokouela se je bezspn otevt, pot sepostavila ped stedn st kapoty vozidla Porsche Cayenne, kde se znovu snailapimt idie k vystoupen z vozidla a een dopravn nehody, a to zejmnaopakovanm plcnm, bouchnm obma rukama do kapoty vozu v mst vkamotorovho prostoru a vkiky, a na toto jej jednn reagoval tak, e nejprvenejmn dvakrt z msta popojel vozidlem smrem na pokozenou o vzdlenost cca1,5 metru ve snaze si na n vynutit oputn prostoru ped jeho vozidlem, pokozenna to re agovala tak, e se postupn pesunula k pravmu pednmu svtlometuvozidla obalovanho, obalovan se ve chvli, kdy se na semaforu pslunm pro jeho jzdn pruh rozsvtilo zelen svtlo, prudce rozjel vped a akceleroval, piemvdl, e pokozen se stle nachz v mst uloen pravho pednho svtlometu,take nsledn dolo ke kontaktu tla pokozen s osobnm motorovm vozidlem pistetov rychlosti nejve 6 km/h, a to s levou doln konetinou pokozen v oblastistehna, nsledn dolo k podr aen pokozen a souasn rotaci jejho tla kolemsvisl osy vpravo, dalm pohybem vozidla dolo nsledn k nrazu do lev sti zadpokozen, m dolo ke zlomen eber a vzniku hematom, pi nrazu na pravpedn blatnk a kapotu motoru dolo ke kontaktu lev spnkov temenn krajinyhlavy pokozen s touto st vozidla Porsche a dolo k porann hlavy,specifikovan ne, pi dalm pohybu vozidla se pokozen petoila pes prav bok

a padala pes blatnk na vozovku, kdy pi tomto pdu zejm dolo ke kontaktu pravsti oblieje s pravm vnjm zptnm zrctkem a pot byl pd pokozenv dsledku tohoto stetu se zptnm zrctkem usmrnn tak, e pokozen padalahlavou ve smru jzdy vozidla a byla jm strena k zemi, pi tom dolo k nrazu dolevho boku trupu a lev spnkov temenn krajiny hlavy, po dopadu na vozovkuskonil pohyb tla pokozen v konen poloze svislou osou tla soubns jzdnmi pruhy, hlavou ve smru jzdy vozidel, piem obalovan svm jednnmpokozen zpsobil otok a podkon krevn vron v mkkch lebnch pokrvkch vespnkovtemenn krajin vlevo, podkon krevn vrony na dolnm vku pravhooka, na prav tvi a nad tlem doln elisti vpravo, podpavunicov krvcen nadlevm temennm lalokem mozku, na spodin mozku na pechodu temennho a

tlnho laloku vpravo a drobn loiska zhmodn mozkov tkn elnho,spnkovho a temennho laloku mozku vlevo, dle podkon krevn vrony vlevo


3/34

vzadu od rovn lopatky a po kyel rozsahu 20x15 cm, zlomeniny tetho asedmho ebra vlevo s nevelkm krvcenm a pneumothoraxem do lev pohrudnindutiny se snenm vzdunosti dolnch parti dolnho laloku lev plce, dle podkonkrevnm vronem vnitn strany doln tetiny lev horn konetiny, drobnou trnzhmodnou rankou dlky dvou centimetr na horn tetin vnitn strany pedlokt a

podkon krevn vron na vnitn stran pedlokt 5x6 cm, dle podkon krevnvrony 8x5 cm na pedn a zevn stran stehna lev doln konetiny, nad kolenem5x4 cm, na zadn a bon stran brce od horn tetiny pod kolenem a ke kotnku aodrku na zevn stran kolena a dle zlomeninu vnitnho kotnku s lehkm posunemlomk bez naruen vnitrokloubnch struktur a drobnou odrku nad zevnmkotnkem, tedy takov porann, nsledkem nich pokozen ihned upadla dobezvdom, zrann pokozen si vydala operativn zkrok a jej hospitalizaci veFN Motol od 23. 3. 2012 do 20. 4. 2012, a nslednou pracovn neschopnost do 7. 5.2012, piem ze soudn lkaskho hlediska lze nejzvanj utrpn zrann nitrolebn porann se zhmodnm mozku a nitrolebnm krvcenm hodnotit jakopokozen dleitho orgnu tkou jmu na zdrav; obalovan pot pokraovalv jzd do blzkosti kiovatky ulic Pujmanov a Hvzdov, kde pouit motorovvozidlo Porsche zaparkoval a utekl do pilehlho parku, kde byl zajitn policejnhldkou MOP Pankrc, piem jednak bylo dechovou zkoukou dne 23. 3. 2012 v10:44 hodin v jeho dechu zjitno 2,28 g/kg alkoholu, v 11:39 hodin pak 1,70 g/kgalkoh olu, jednak zasahujc policist zaznamenali z jeho jednn poruchu jehopsychomotorickch funkc, tedy byl ve stavu zeteln intoxikace alkoholem, klinickyodpovdajc stedn tk prost opilosti, tedy ve stavu vyluujcm bezpenovldn a zen motorovho vozidla,

tedy:

vykonval ve stavu vyluujcm zpsobilost, kter si pivodil vlivem nvykov ltky,innost, pi kter by mohl ohrozit ivot nebo zdrav lid nebo zpsobit znanou koduna majetku a tmto inem zpsobil dopravn nehodu a vt kodu na cizm majetku,

jinmu mysln zpsobil tkou jmu na zdrav,

m s p c h a l

pein ohroen pod vlivem nvykov ltky podle 274 odst. 1, odst. 2 psm. a) trestnho zkonku,

zvl zvan zloin tkho ublen na zdrav podle 145 odst. 1 trestnhozkonku,


4/34

a o d s u z u j e s e

podle 145 odst. 1 trestnho zkonku za pouit 43 odst. 1 trestnho zkonkuk hrnnmu trestu odnt svobody v trvn 4 /ty/ let a 6 /esti/ msc.

Podle 56 odst. 3 trestnho zkonku se obalovan pro vkon trestuzaazuje do vznice s dozorem.

Podle 73 odst. 1 trestnho zkonku se obalovanmu ukld trest zkazuinnosti spovajc v zkazu zen motorovch vozidel veho druhu v trvn 7

/sedmi/ let.

Podle 256 trestnho du se odvoln obalovanho JUDr. RomanaJanouka z a m t .

O d v o d n n :

Rozsudkem Mstskho soudu v Praze ze dne 30. 4. 2014 . j. 42 T 8/2013 2033 byl obalovan JUDr. R.J..................... uznn vinnm

1) peinem ohroen pod vlivem nvykov ltky podle 274 odst. 1, odst. 2 psm.

a) trestnho zkonku (dle jen tr. zkonku), kterho se ml dle skutkovch zjitnnalzacho soudu dopustit tm, e dne 23.3.2012 v pesnji nezjitn dob mezi10.05 hod. a 10.27 hod. dil, po pedchozm vdomm poit pesn nezjitnhodr uhu a mnostv alkoholickch npoj, osobn motorov vozidlo tov. zn. PorscheCayenne r.z. 4A3 1968, a to po ulici Vyskoilova v Praze 4, ve smru od ul.Michelsk k ul. Budjovick, kde v mstech na rovni domu p. 1461 narazil dozadn sti osobnho motorovho vozidla tov. zn. Volvo r.z. 6S1 8478, majitelepokozenho Dinh Ngoc, nar. 25.8.1958, je dila pokozen Thuong Nguyen, nar.24.6.1960, kter v tu chvli pejdla z levho do pravho jzdnho pruhu a pitomdolo k pokozen obou zastnnch automobil, nsledn nereagoval na dostpokozen o slovn kontakt a vyeen nehody na mst, kdy pokozen vystoupilaze svho vozidla a la k osobnmu motorovmu vozidlu Porsche Cayenne r.z. 4A31968, obalovan vozidlo pokozen a samotnou pokozenou objel zleva a


5/34

pokraoval ve smru jzdy na nejbli svtelnou kiovatku, kde z dvodu situacevyvolan silninm provozem byl nucen zastavit na erven svtlo semaforu, popozdjm zajitn ze strany policie bylo jednak dechovou zkoukou dne 23.3.2012v 10:44 hodin v jeho dechu zjitno 2,28 g/kg alkoholu, v 11:39 hodin pak 1,70 g/kgalkoholu, jednak zasahujc policist zaznamenali z jeho jednn poruchu jeho

psychomotorickch funkc, tedy byl ve stavu zeteln intoxikace alkoholem, klinickyodpovdajc stedn tk prost opilosti, tedy ve stavu vyluujcm bezpenovldn a zen motorovho vozidla,

2) zvl zvanm zloinem tkho ublen na zdrav podle 145 odst. 1 tr.zkonku, kter ml spchat tm, e dne 23.3.2012 v dob mezi 10.26 hod a10.27:05 hod., na kiovatce ul. Vyskoilova a ul. 5. kvtna v Praze 4, na nejblisvteln kiovatce od pedchoz dopravn nehody, kterou zpsobil, a kter jepopsna pod bodem 1) vroku rozsudku, ve smru od ulice Michelsk k uliciBud jovick, s clem ujet od dopravn nehody osobnm motorovm vozidlem tov. zn.Porsche Cayenne r.z. 4A3 1968, nejprve optovn nereagoval na vzvy pokozenThuong Nguyen, nar. 24.6.1960, kter k jeho vozidlu dobhla, klepala na lev pedndvee a pokouela se je bezspn otevt, pot se postavila ped stedn stkapoty vozidla Porsche Cayenne, kde se znovu snaila pimt idie k vystoupen zvozidla a een dopravn nehody, a to zejmna opakovanm plcnm, bouchnmobma rukama do kapoty vozu v mst vka motorovho prostoru a vkiky, piemnsledn na toto jej jednn reagoval tak, e nejprve nejmn dvakrt z mstapopojel vozidlem smrem na pokozenou o vzdlenost cca 1,5 metru ve snaze si nan vynutit oputn prostoru ped jeho vozidlem, pokozen na to reagovala tak, ese postupn pesunula k pravmu pednmu svtlometu vozidlaobalovanho, piem obalovan ve chvli, kdy se na semaforu pslunm pro jeho jzdn pruh rozsvtilo zelen svtlo, v dsledku pedchozho poit pesnnezjitnho druhu a mnostv alkoholickch npoj, nebyl odpovdajcm zpsobemschopen reagovat na vzniklou situaci, tuto patn vyhodnotil, prudce se rozjel vpeda akceleroval, piem byl srozumn s tm, e pokozen se stle nachz v koridorupohy bu vozidla, pokozen se skuten stle nachzela v rovni prav pedn stivozidla, konkrtn v mst uloen pravho pednho svtlometu, nsledn dolo kekontaktu tla pokozen s osobnm motorovm vozidlem, a to pi stetov rychlostinejve 6 km/h, tak, e v potku razovho dje dolo ke kontaktu pedn stivozidla obalovanho v rovni pravho pednho svtlometu s levou doln konetinoupokozen v oblasti stehna, nsledn dolo k podraen pokozen asouasn rotaci jejho tla kolem svisl osy vpravo, dalm pohybem vozidla dolo

nsledn k nrazu do lev sti zad pokozen, m dolo ke zlomen eber avzniku hematom , pi nrazu na prav pedn blatnk a kapotu motoru dolo kekontaktu lev spnkov temenn krajiny hlavy pokozen s touto st vozidlaPorsche a dolo k porann hlavy, specifikovan ne, pi dalm pohybu vozidla sepokozen petoila pes prav bok a padala pes blatnk na vozovku, kdy pi tomtopdu zejm dolo ke kontaktu prav sti oblieje s pravm vnjm zptnmzrctkem a pot byl pd pokozen v dsledku tohoto stetu se zptnm zrctkemusmrnn tak, e pokozen padala hlavou ve smru jzdy vozidla a byla jm strenak zemi, pi tom dolo k nrazu do levho boku trupu a lev spnkov temenn krajinyhlav y, po dopadu na vozovku skonil pohyb tla pokozen v konen poloze svislouosou tla soubn s jzdnmi pruhy, hlavou ve smru jzdy vozidel, piem

obalovan svm jednnm pokozen zpsobil otok a podkon krevn vronv mkkch lebnch pokrvkch ve spnkovtemenn krajin vlevo, podkon krevn


6/34

vrony na dolnm vku pravho oka, na prav tvi a nad tlem doln elisti vpravo,podpavunicov krvcen nad levm temennm lalokem mozku, na spodin mozkuna pechodu temennho a tlnho laloku vpravo a drobn loiska zhmodnmozkov tkn elnho, spnkovho a temennho laloku mozku vlevo, dle podkonkrevn vrony vlevo vzadu od rovn lopatky a po kyel rozsahu 20x15 cm,

zlomeniny tetho a sedmho ebra vlevo s nevelkm krvcenm a pneumothor axemdo lev pohrudnin dutiny se snenm vzdunosti dolnch parti dolnho laloku levplce, dle podkon krevnm vronem vnitn strany doln tetiny lev horn konetiny,drobnou trn zhmodnou rankou dlky dvou centimetr na horn tetin vnitn strany pedlokt a podkon krevn vron na vnitn stran pedlokt 5x6 cm, dlepodkon krevn vrony 8x5 cm na pedn a zevn stran stehna lev doln konetiny,nad kolenem 5x4 cm, na zadn a bon stran brce od horn tetiny pod kolenem ake kotn ku a odrku na zevn stran kolena a dle zlomeninu vnitnho kotnk,us lehkm posunem lomk bez naruen vnitrokloubnch struktur a drobnou odrkunad zevnm kotnkem, tedy takov porann, nsledkem nich pokozen ihnedupadla do bezvdom, zrann pokozen si vydala operativn zkrok a jejhospitalizaci ve FN Motol od 23.3.2012 do 20.4.2012, a nslednou pracovnneschopnost do 7.5.2012, piem ze soudn lkaskho hlediska lze nejzvanjutrpn zrann nitrolebn porann se zhmodnm mozku a nitrolebnmkrvcenm hodnotit jako pokozen dleitho orgnu tkou jmu na zdrav.

Za uveden trestn iny byl odsouzen podle 145 odst. 1 tr. zkonku zapouit 43 odst. 1 tr. zkonku k hrnnmu trestu odnt svobody v trvn t let.Podle 56 odst. 2 psm. b) tr. zkonku byl pro vkon trestu zaazen do vznices dozorem. Podle 73 odst. 1 tr. zkonku byl obalovanmu dle uloen trestzkazu innosti spovajc v zkazu zen motorovch vozidel veho druhu na dobu pti let.

Proti tomuto rozsudku podali v zkonn lht odvoln obalovan JUDr.R.J................ a mstsk sttn zstupce v Praze.

Mstsk sttn zstupce v Praze podal sv odvoln ihned po vyhlenrozsudku dne 30. 4. 2014, a to v neprospch obalovanho do vroku o vin podbodem ad 2) rozsudku a dle do ve hrnn ukldanho trestu odnt svobody.

Vyjdil nesouhlas s tm, e nalzac soud pozmnil popis skutku akvalifikoval jej oproti obalob toliko jako zloin tk ublen na zdrav dle 145

odst. 1 tr. zkonku s odvodnnm, e nelze dovodit srozumn obalovanhos usmrcenm pokozen, nebo pokud by motivem jednn obalovanho bylovyhnout se jakmukoli kontaktu s pokozenou i za cenu srozumn s jejmusmrcenm, mohl tak ji dle soudu uinit v dob, kdy se pokozen nachzela pedstedem vozidla (by sm soud konstatuje, e obalovan ml v tu chvli omezenprostor pro manvrovn s vozidlem ped nm stlo dal vozidlo), navc soudpoukazuje v souvislosti se zvaovnm phodn prvn kvalifikace i dlouhodob stresa stav obalovanho, prv na zklad tchto skutenost dospl k zvru, e nenmon prvn kvalifikace skutku jako pokus zloinu vrady, a naopak uvd, e soudse spe zabval otzkou, zda v jednn obalovanho lze spatovat myslnzavinn i zda jde o nedbalost ve vztahu ke zjitn tk jm na zdrav.


7/34

Na zklad shrnut skutenost vyplvajcch z odposlech, ze svdeckchvpovd a z stavnho reviznho znaleckho posudku z odvtv dopravy m sttnzstupce za to, e je zcela na mst jednn obalovanho pod bodem 2) kvalifikovat jako pokus zloinu vrady dle 21 odst. 1 tr. zkonku k 140 odst. 1 tr. zkonku,nebo bylo prokzno, e obalovan s jistotou o ptomnosti pokozen na mst

ped svm vozidlem vdl vizuln i akusticky tato dvala ped stedem pednsti vozu zeteln najevo svj mysl nenechat obalovanho odjet a neeitdopravn nehodu, kterou pedtm zpsobil. Obalovan dvakrt popojel vozemsmrem na pokozenou v myslu, aby opustila prostor ped jeho vozidlem,v dsledku najdn na ni bylo pokozen odtlaena o 1,5 m dozadu a ze steduvozu na jeho prav pedn kraj k pravmu pednmu svtlometu, a kdy seobalovanmu nepodailo najdnm na pokozenou si vynutit oputn prostoruped jeho vozidlem, ve chvli, kdy se na semaforu pslunm pro jeho jzdn pruhrozsvtilo zelen svtlo a auto ped nm se rozjelo, tud se obalovanmu otevelprostor pro nik jeho vozidlem, a kdy se pokozen stle nachzela v rovni pravpedn sti vozidla, prudce akceleroval a rozjel se proti pokozen vozidlem, jehohmotnost, velikost i slu obalovan dobe znal (je patrno i z provedenchodposlech, e si byl vdom jednak velikosti svho vozidla, jednak fyzick konstitucepokozen v hovoru s H.V. v 16:26:31 k, zda si tato um ist teoretickypedstavit, e 120 cm anka jde vyvat kho cizho chlapa v Cayenu), piakceleraci za 6 s na rychlost cca 34 km za hod inu pi plynulm zrychlovn, piempi takto vedenm zpsobu toku pi elnm nrazu do pokozen, musel minimlnvdt, e me tmto zpsobem pokozenou usmrtit, a byl s tm srozumn, jednaltedy v nepmm myslu ve smyslu 15 odst. 1 psm. b) tr. zkonku. Tedy musel sibt vdom, e nraz do lovka takovmto vozem pi takov akceleraci a rychlostime zpsobit smrteln z rann, a pokud v dan situaci popsanm zpsobem napokozenou vyrazil, potom jednal ve vztahu k jejmu u smrcen v nepmm myslu,nebo si musel bt monosti usmrcen vdom, nejednal v pmm myslu usmrtit,ovem pro ppad, e by takov nsledek jeho jednnm nastat ml, byl s nmsrozumn, po nrazu, kter dle znaleckho posudku musel registrovat, nezpomalil,nezastavil a z msta ujel.

Pokozen zpsobil takov porann, e zejmna porann mozku ahrudnku ji pmo ohroovala na ivot, piem k fatlnjm nsledkm nedolodky skutenosti, e pokozen byla bezprostedn poskytnuta odborn lkaskpomoc.

Jednn obalovanho zcela jednoznan svd o tom, e jednalbezohledn, kdy po pedel snaze odtlait pokozenou ze sv trasy ji odstranilz cesty najetm vozidla do n, co nepipout pochyb o tom, e musel bt srozumns fatlnmi nsledky, nebo mrnj prostedky ji pedtm pouil. Obalovan tedydo pokozen nenajel proto, e ji nevidl (po celou dobu byla ped pedn st vozu,neztratila se obalovanmu z koridoru vidn a vnmn), ale proto, e nedbala jehovarovn, piem sm se snail za kadou cenu odjet z msta od pedchoz nehody,kterou zpsobil a od pokozen, kter byla svdkem jeho jednn, neb si byl vdom,e ve zpsobil pod vlivem nvykov ltky, a e pokud by vc byla eena adozvdla se o tom mdia, zesl tlak na jeho osobu, nebo v t dob byly v tiskuuveejovny postupn vstupy z odposlech, kde figuroval. Z provedench

odposlech ped soudem je patrno, e v 16:29:00 k obalovan mimo jin, enormln sm nejezd, ale dostal blbej telefon a musel jet vzt njakej papr.


8/34

Na zklad ve uvedench skutenost proto sttn zstupce navrhl, abyVrchn soud v Praze jako soud odvolac napaden rozsudek v bodu 2 dle 258 odst.1 trestnho du (dle jen tr. .) zruil a podle 259 odst. 3, odst. 4 tr. . rozhodl ve

vci sm, e obalovan je vinen skutkem pod bodem 2 obaloby s upesnnmpopisem skutku dle nvrhu, s prvn kvalifikac pokus zloinu vrady dle 21 odst. 1tr. zkonku k 140 odst. 1 tr. zkonku, a zrove obalovanmu uloil hrnnnepodmnn trest odnt svobody pi doln hranici zkonn trestn sazby sezaazenm do vznice se zvenou ostrahou, trest zkazu innosti nech ponechbeze zmny.

Pokud by pes shora uveden argumenty odvolac soud dospl k zvru, epekvalifikovn skutku na zloin tk ublen na zdrav dle 145 tr. zkonku je namst, navrhl, aby napaden rozsudek v bodu 2 dle 258 odst. 1 tr. . rovn zruil apodle 259 odst. 3, odst. 4 tr. . rozhodl ve vci sm, e obalovan je vinenskutkem pod bodem 2 obaloby s upesnnm popisem skutku a prvn kvalifikacnikoli toliko dle 145 odst. 1 tr. zkonku, jak uinil Mstsk soud v Praze, ale t dleodst. 2 psm. d) tr. zkonku, nebo nen pochyb o tom, e skutek byl spchn napokozen, kter byla svdkem jeho jednn popsanho v rozsudku pod bodem 1,tedy jeho zen motorovho vozidla pod vlivem nvykov ltky a zpsoben dopravnnehody, piem za svdka dle 145 odst. 2 psm. d) tr. zkonku je teba povaovatnejen osobu, kter m ji procesn postaven svdka, ale i osobu, kter pachatelmysln zpsobil tkou jmu na zdrav v souvislosti s budoucm vkonem jejsvdeck povinnosti, nebo za svdka je teba povaovat svdka v materilnmsmyslu, tedy osobu, kt er vnmala skutenosti, kter mohou bt podkladem prorozhodnut orgn innch v trestnm zen i jinch orgn, jak tomu v tomtoppad nesporn bylo, a obalovanmu nech ulo hrnn nepodmnn trestodnt svobody v doln polovin zkonn trestn sazby se zaazenm do pslunhotypu vznice, trest zkazu innosti nech ponech beze zmny.

Pokud by soud dospl k zvru, e je na mst skutek po bodem 2 obalobyprvn kvalifikovat toliko jako zloin tk ublen na zdrav dle 145 odst. 1 tr.zkonku, navrhl, aby byl zruen vrok o trestu a obalovanmu byl uloen hrnnnepodmnn trest odnt svobody nikoli pi doln hranici zkonn trestn sazby, alev doln polovin, nebo trest je ukldn jako hrnn t pro zvan jednn zenpod vlivem nvykov ltky a zpsoben dopravn nehody, a vzhledem k okolnostem

obalovan z msta ujel, k inu se nedoznal nen na mst uloen trestu na samdoln hranici, trest zkazu innosti nech je ponechn beze zmny.

Proti shora uvedenmu rozsudku podal po jeho vyhlen, dne 30. 4. 2014,elektronickou potou prostednictvm svho obhjce odvoln smujc do vrok ovin i trestech rovn obalovan. Toto odvoln po doruen psemnho vyhotovenrozsudku dne 30. 6 . 2014 a po vzv soudu ve smyslu ustanoven 251 odst. 1 tr. .ze dne 8. 7. 2014, doruen 10. 7. 2014, obalovan rovn prostednictvmobhajoby dne 15. 7. 2014 odvodnil (.l. 2114 2223).


9/34

V vodn sti tohoto opravnho prostedku vypotav a zsti interpretujeodvolatel dkazy, o kter nalzac soud opr sv rozhodnut s vhradou, e na nbude ble reagovat v dalch pasch stejn jako na uinn skutkov a prvnzvry. Za potebn vak povauje vyjden o tom, jak pedevm na potkuppravnho zen byl obalovan a jeho obhjce konfrontovn se zstupci tisku a

mdi a byla jim opakovan nabzena monost astnit se diskusnch debatv rznch druzch mdi na tma zavinn obalovanho v tto kauze nebo v kauzeodposle ch se zcela jednoznanou snahou sdlovacch prostedk ovlivnit vvojkauzy v neprospch obalovanho. Toto je sdlovno v rmci tohoto odvolachoprostedku proto, e ne kad vetn justice je schopen takovmu tlaku odolat, kdytakovto pstup lze pedpokldat u profesionla, ale nelze mt tuto jistotu napklad upsedcch. Sm obhjce si opakovan peetl (a nepochybuje, e vichni na vciprofesn zastnn t) adu rdoby zasvcench pevn negativnch koment,vyslechl pi telefontech se zstupci tisku a dalch mdi adu sugestivnch akapciznch otzek a byl dotazovn ze strany sdlovacch prostedk opakovan nadlku trestnho zen v tto vci. Dlku ppravnho zen lze komentovat skuten jako neobvyklou, protoe ke skutku dolo dne 23. 3. 2012, tedy ped vce jak dvmalety a v ppravnm zen jeho dlka jde zcela na kor orgn innch v ppravnmzen trestnm. Obhajob sice nejsou znmy nklady tohoto trestnho zen, alezcela jist pjdou do milion korun a tm nezbytn je nutn na tento odhadnavzat konstatovnm, e rozhodn nebv bn, aby dopravn nehod byla zestrany policie a sttnho zastupitelstv vnovna takov pozornost, realizovnotakov mnostv kon vetn vyetovacch pokus a provrek vpovd na mst(kdy byla zastavena na mst dopravn nehody na dva dny doprava).

Obhajoba vyslovila nzor, e jen dky nadmru zvenmu zjmu veejnostia popularit klienta a veejn objednvce a poptvce je tto trestn vci vnovnatakov mediln pozornost, kter je objektivit vci a jejmu dnmu objasnn nakodu. V tto vci je poukazovno, e i na samm potku trestnho zen bylyzaznamenny urit prvky nestandardnho postupu policist, i kdy samotnvyetovn veden poslze PR Hradec Krlov je mono povaovat za korektn.Pokud byl ped prostudovnm spisu pi poslednm vslechu obalovan upozornnna psnj kvalifikaci svho jednn pod bodem 2) usnesen o zahjen trestnhosthn jako pokusu trestnho inu vrady, nepovaovala to obhajoba za prvnnzor policejnho komisae, nbr za prvn nzor dozorujc sttn zstupkyn v tdob ji Mstskho sttnho zastupitelstv v Praze.

Mstsk sttn zastupitelstv v Praze v podan obalob konstatovalo podlenzoru dozorov sttn zstupkyn stav dokazovn ke dni podn obaloby az provedench dkaz uzavelo, e pod bodem 1) obaloby klient naplnil poobjektivn strnce znaky skutkov podstaty peinu ohroen pod vlivem nvykovltky dle 274 odst. 1, odst. 2 psm. a) tr. zkonku a pod bodem 2) obaloby mlklient naplnit po objektivn i subjektivn strnce znaky skutkov podstaty pokusuzloinu vrady dle 21 odst. 1 tr. zkonku k 140 odst. 1 tr. zkonku. V kontextuhodnocen jednn obalovanho soudem pod bodem ad 1) vroku rozsudkupovauje odvolatel stejn jako soud skutkov zjitn za jednoznan anezpochybniteln. Zcela odlin je vak situace tkajc se skutkovch zjitn a nan navazujcch prvnch zvr ohledn jednn pod bodem ad 2) vroku rozsudku,

kde nalzac soud in zvr o tom, e tvrzen obalovanho, e pokozenou nevidla e ji tedy nesrazil mysln, je vyvrceno dkazy provedenmi v hlavnm len.


10/34

S tmto nzorem odvolatel nesouhlas a v dalch pasch svho opravnhoprostedku proto polemizuje s dkazy, o kter nalzac soud sv zvry skutkov aprvn opel.

Kriticky se vyjaduje k odposlechm obalovanho z pedmtnho dne (23.

3. 2014), kdy dolo k dopravn nehod, kter soud povolil a kter byly pedloenysttn zstupkyn posledn den hlavnho len ped zvrenmi emis odvodnnm, e pedv krtkou cestou tyi kusy CD oznaench BOBON 03,BOBON 29, BOBO 13 a BOBO 17 autorizovan zznamy tvaru zvltnchinnost, na nich jsou zachyceny vstupy z odposlech a zznamtelekomunikanho provozu dle 88 tr. . a vstupy pozen pi sledovn osob avc dle 158d tr. . s tm, e se jedn o materily z trestn vci veden na Vrchnmsttnm zastupitelstv Olomouc, poboka Ostrava pod sp. zn. 4 VZV 5/2013, kter jsou procesn pouiteln dle 158d odst. 10 tr. . a 88 odst. 6 tr. . ve vci vedenzdejm soudem, co doloila fotokopiemi nvrh a dost sttnho zstupceVrchnho sttnho zastu pitelstv v Olomouci poboka Ostrava a pkazy apovolenmi soudu, kter rovn pedala soudu zrove s protokoly o zznamutelekomunikanho provozu a zznamu pozenho pi sledovn osob a vc, kdyk dotazu soudu u hlavnho len dne 29. 4. 2014 uvedla, e jimi bude prokazovat, eobalovan vdl o tom, e enu srazil, e letla pes kapotu a jedn se o hovoryobalovanho z pedmtnho dne, kdy dolo k cel udlosti, jednak tedy k dopravnnehod a potom k nslednmu dji a pot jimi hodl prokazovat skutenosti, zakterch dolo k porann hlavy obalovanho na zatku nora 2013, to e manelkaobalovanho tyto skutenosti sdlila lkam v VN a v posudku nsledn je trokunco jinho a dle bude prokazovat ne nepodstatn skutenosti ohledn o bhajobouzadvanch znaleckch posudk s tm, e jejich zvry byly pedjmny pedem.

Obhajoba zpochybuje regulrnost vyuit tchto odposlech tm, e ve vciveden Vrchnm sttnm zastupitelstvm Olomouc, poboka Ostrava, pod sp. zn. 4 VZV 5/2013 od 6. 1. 2012 nebylo proti obalovanmu do souasnosti (tj. pes dva apl roku) zahjeno trestn sthn, o sti pouitch odposlech ze dne 23. 3. 2014 jemon konstatovat jejich pouit dokonce jet ped zahjenm trestnho sthnv tto vci, ke ktermu dolo a na zklad usnesen podle 160 odst. 1 tr. . ze dne25. 3. 2014 a nelze samozejm opomenout ustanoven 88 odst. 7 tr. ., podlekterho nebude -li v trestn vci Vrchnho sttnho zastupitelstv Olomouc pobokaOstrava tako v trestn sthn zahjeno, co samozejm nelze vylouit, bude zapedpokladu, e pi odposlechu a zznamu telekomunikanho provozu nebyly

zjitny skutenosti vznamn pro trestn zen, na mst postupovat zkonnoucestou a po souhlasu soudu a v ppravnm zen sttnho zstupce zznamybezodkladn zniit po tech letech od pravomocnho skonen vci, kdy v takovmppad by tyto odposlechy samozejm nikdy a nikde tzn. ani v tto vci nezaznly.Obhajob je samozejm znm dvod uveden v ustanov en 88 odst. 6 tr. ., prokter mohou bt jako dkaz povoleny odposlechy v jin trestn vci, nicmn jesouasn nesporn, e tento dvod je zaloen pouze kvalifikac jednnobalovanho orgny innmi v trestnm zen a pokud by bylo toto jednnpo souzeno, co nen samozejm vyloueno, jako nedbalostn trestn in, pouitodposlech z jin trestn vci by bylo zcela vyloueno.


11/34

Zejmna je vak vytkno poruen prva obalovanho na spravedlivproces dle l. 36 a nsl. Listiny zkladnch prv a svobod a v l. 6 a 7 mluvy oochran lidskch prv a svobod mj. proto, e byly nejen ped obhajobou zatajeny abyly- li by tyto dkazy pes svou spornost o jejich pouit zaloeny do spisu vas, byloby mon takto pedloenm dkazm poddit i minimln ze strany obhajoby

realizovan dokazovn, e by se obhajoba zamila dsledn na prokazovnskutenost, o kter je jak sttnm zastupitelstvm, tak v konen fzi soudem oprnzvr o vin obalovanho myslnm trestnm inem na zklad dkazu zaloenhodo spisu posledn den ped rozsudkem s dopedu vylouenou monost pokusit sednm dokazovnm takovto zvr vylouit.

Zsadn bylo objasnn, zda obalovan informaci o sraen pokozendostal od zasahujcch policist, jak to naprosto jednoznan vyplv z rozboruobsahu jejich dosavadnch vslech a nsledn tuto informaci pouil pi telefonovnv odposlech zmnnm osobm, nebo zda si tuto informaci pamatoval sm, jakdovozuje sttn zastupitelstv i soud. Obhajoba bez rozboru tchto okolnost, kterovem nebylo mon uinit s pedstihem prv s ohledem na pozdn pedloenodposlech, zvaovala v rmci tohoto odvoln nvrh na opakovan vslech policistprv k tmto okolnostem, avak pi publicit, kterou tato kauza mla a kterou mlyprv tyto odposlechy a pi vdom, e vem ptomnm novinm bylo umonnopi hlavnm len jejich nahrvn a pi jejich nslednm pehrvn i publikacivemi novini tm ve vech sdlovacch prostedcch, vetn TV a rdi, jeopakovan vslech nemysliteln a pedloen odposlech a pi hlavnm len (bezohledu na ji obhajobou vytkan dal pochyben) vadou nezhojitelnou, nebovslechy policist k objasnn prv tto otzky majc jak podle nzoru sttnhozastupi telstv, tak podle nzoru soudu zcela zsadn vznam v otzce zavinn, jsoupro veejnou publikaci tchto odposlech neopakovateln a nerealizovateln prvdky skutenosti, e sttn zastupitelstv vythlo tento dkaz v posledn den hlavnholen a trvalo na jeho proveden bez ohledu na vhrady obhajoby.

Obalovan v odvoln dle poukazuje na to, e dalmi dkazy majcmivyvracet jeho tvrzen, e pokozenou nevidl a e ji tedy nesrazil mysln, jsou podlenalzacho soudu vpovdi svdk, kte prbh udlosti pmo pozorovali, a tokonkrtn svdk Blohlvka, Buberleho, Drapeza, Havlka, Jelnka, Klaa, Klmy,Petka a Veselho, kte shodn potvrdili, e kdy pokozen dobhla ke stojcmuvozidlu obalovanho, pot, kdy ujel od dopravn nehody, kterou zpsobil a bylnucen zastavit na semaforech, pibhla z lev strany, pokouela se bezspn

otevt dvee u idie, klepala na n, bylo evidentn zameno, pot se pesunula pedpedn st vozu, bouchala do kapoty, kiela, snaila se upoutat pozornost lid aznovu se snaila pimt idie k vystoupen z vozidla a een dopravn nehody, natoto jej jednn bylo reagovno tak, e obalovan na ni zaal s vozidlem opakovan(dvakrt) popojdt, na trovn vozu ena reagovala zvenm intenzity hlasu azvenm intenzity bouchn do kapoty, odtlaoval ji a ve chvli, kdy se na semaforurozsvtilo zelen svtlo, a kdy se pokozen stle nachzela v rovni prav pednsti vozidla, konkrtn v mst uloen pravho pednho svtlometu, se rozjel vpeda akceleroval, pesto, e se pokozen nachzela v koridoru pohybu vozidla,nsledn dolo k nrazu do tla pokozen. Takov obecn hodnocen svdeckchvpovd soudem se komplikovan komentuje, obhajoba v rmci psemnho

zvrenho nvrhu poskytla podrobn rozbor svdeckch vpovd jakz ppravnho zen, tak z zen ped soudem, ne zcela korespondujc tmto


12/34

vahm nalzacho soudu, na kter v rmci odvoln znovu odkazuje. Ve vpovdchsvdk nalz znan rozpory ohledn len skutkovho dje. Ty neme zhojit ani jedin nehodov dj zkonstruovan reviznm znaleckm posudkem SI VUT Brnovetn posudku Doc. Ing. Drahotskho, kter se nezabval ani vhledovmimonostmi jednotlivch svdk z hlediska posouzen vrohodnosti jejich vpovd.

Proto tak obhajoba dala v rmci otzek poloench DEKRA Automobil a.s. mj.zjistit a ppadn vylouit ptomnost vozidel jednotlivch svdk v mst dopravnnehody a po jak dlouhou dobu, ppadn urit vzdlenosti vozidel svdk od mstanehodovho dje, zjistit pozorovac hly, ppadn pekky ve vhledu jednotlivmsvdkm, ktermi se posudek Doc. Ing. Drahotskho nezabval vbec a stejn takobhajobu naprosto dvodn zajmalo zodpovzen otzek spojench se znanmprovozem automo bil na mst v dob dopravn nehody, ppadn skutenost, zda senjakm, by pasivnm zpsobem na nehodovm dji nemohly podlet, protoe zezmnnho videozznamu byl patrn relativn il dopravn ruch vetnneidentifikovanch automobil pohybujcchse v blzkosti pokozen.

Odvoln poukazuje rovn na to, e je komplikovan pi etnosti aopakovn vpovd jednotlivch svdk odliit to, co si o pedmtn udlostiskuten zapamatovali a byli schopni si vybavit a reprodukovat a to, co je zcelanesporn ovlivnilo v dsledku dlouhotrvajc mediln mase a nekonc kampanve sdlovacch prostedcch, hodnotc permanentn vechny aspekty kauzy vetnobsahu svdeckch vpovd. Nkte ze svdk se toti k vci vyjadovali pedor gny innmi v trestnm zen 5x, nejprve na edn zznam o podn vysvtlen,pot na protokol o vslechu svdka, do protokolu o provrce vpovdi, do protokoluo vyetovacm pokusu a u hlavnho len a v prbhu celho trestnho zen nkteze svdk poskytovali interview rznm druhm mdi, a odliit, co si skutenpamatovali a co do sv vpovdi pojali na zklad mdii sdlovanch skutenost, jevelmi sloit.

Obhajoba nesouhlas asi s hodnocenm svdectv pokozen ThuongNguy enov nalzacm soudem s odkazem na to, e byla vyslchna tm s msc apl trvajcm odstupem a byla ovlivnna odkodnm, kter poskytl obalovan.Takov hodnocen je dle odvoln zaloeno na subjektivn nim nepodloendomnnce, protoe pokozen popsala nehodov dj stejn jako vtina svdk.Neprvem je tak hodnocena vpov pbuzn pokozen Anthi Dinh jakotechnicky nepijateln pouze s odkazem na revizn znaleck posudek.

Nejobshlej pas odvoln obalovanho pedstavuj nmitky smujcproti znaleckmu dokazovn z oboru doprava (str. 25 - 40). Obhajoba zdeinterpretuje zvry znaleckho posudku zpracovanho Doc. Ing. Drahotskm, PhD.,kter byl opaten orgny innmi v trestnm zen, zvry posudku stavu DEKRA

Autom obil a.s., kter byl pedloen obhajobou v soudnm stadiu zen a zvrystavnho reviznho znaleckho posudku VUT SI Brno, kter byl pibrn nalzacmsoudem s ohledem na vrazn odlinosti zvr obou pedchozch znaleckchdkaz.

Zak otveny jsou zde vhrady, kter specifikoval znaleck posudek stavuDEKRA Automobil a.s. ohledn znaleckho posudku Doc. Ing. Drahotskho PhD. a

vyjden stavnho posudku VUT SI Brno k obma pedchozm znaleckmposudkm.


13/34

Odvoln se kriticky vyjaduje k postupu nalzacho soudu, kter vzal zazklad svch skutkovch zjitn stavn znaleck posudek VUT SI Brno, ani byakceptoval nvrhy obhajoby na doplnn znaleckho dokazovn z oboru dopravy,m dolo k poruen prva obalovanho na spravedliv proces. Obalovan protosv dkazn nvrhy znovu opakuje v rmci podanho odvoln.

Konkrtn in:

1) Nvrh na vslech zpracovatel posudku DEKRA Automobil a.s. kekonzultaci zvr znaleckho reviznho posudku z oboru doprava SI VUT Brno

jednak k vhradm, kter revizn posudek m k zvrm a obsahu posudku DEKRA Automobil a.s., nebo SI VUT Brno provedl revizn posudek bez jedin simulaces tvrzenm, e pslun softwarov programy vetn PAM Crash se p ro simulacipomalch nehodovch dj nehod, piem obhajoba pinesla dkazy o opaku asouasn existoval od doby pibrn stavu nesplnn poadavek obhajoby napepotn vsledk DEKRA Automobil a.s. obsaench v posudku, a to zejmnas ohledem na v r eviznm posudku vysloven spekulace tkajc se zvr DEKRA Automobil a.s. vetn lnk Dr. Hynka z ZU Plze, jednoho z autor figurnyVirthuman pouit DEKRA Automobil a.s. a vyvinut vhradn pro simulace srekvozidel s chodci. lnky zaloen do spisu v anglickm jazyce byly publikovny nakonferenci SAE v USA (SAE = Society of Automotive Engineers) a pro ely jejichpezkoumn odvolacm sentem byly peloeny do eskho jazyka. lnek sezabv validac figurny podle cel ady kritri tak, aby splovala nejnronjpoadavky pro simulaci stetu a s clem vvoje prostedk pro ochranu chodc.Pouit software PAM Crash vyuvaj celosvtov renomovan automobilky (VW, AUDI, Bentley, LAMBORGHINI, KODA, SEAT, BMW, DAIMLER, HYUNDAI,HONDA, NI SSAN aj.), kdy v tomto kontextu se tvrzen Doc. Vmoly z SI VUT Brnoo nevhodnosti pouitho softwaru na pomal nehodov dje jev pinejmenmzavdjc, kdy prv software PAM Crash pracuje s excelentnmi algoritmykontaktu tles s deformovatelnmi modely st vozidel (na rozdl od softwarupouitho SI Brno, model pouit DEKRA Automobil a.s. m nkolik stovek tiscelement zaruujcch dokonal tvar modelu vozidla i figurny), kter umon zskatnaprosto vrn hodnoty kontaktnch sil na jednotliv sti figurny Virthuman, cobyla zkladn mylenka pro pouit tohoto softwaru. Vsledky vypotan DEKRA Automobil a.s. jednoznan prokazuj, e pi rozjezdu Porsche z nulov hodnotykontaktn sly mezi hrudn oblast figurny a kapotou vozidla nemohly doshnouthodnot, kter by zpsobily zlomeniny eber, a zrove kontaktn sly, kter by vznikly

v obliejov krajin, by zpsobily vn zlomeniny lebky. Takovto zrann alenebylo u pokozen nalezeno. Naopak, kontaktn sly zpsoben pdem pokozenna vozovku pot, co by se aktivn zachytila sti pravch pednch dve Porsche,vysvtluj vtinu nalezench zrann, kdy hodnocenm tchto zvr DEKRA Automobil a.s. se SI VUT Brno pi hodnocen posudku DEKRA Automobil a.s.vbec nezabv a mj. rychlost vozidla Porsche pi rozjezdu, kterou analyzoval SIVUT Brno a zpochybuje tak analzu DEKRA Automobil a.s., neodpovdmaximlnm vkonovm parametrm vozidla (4 m. s 1) jedoucho na prvn a druhpevodov stupe, kter DEKRA Automobil a.s. zmila pi vkonovm testu naLetiti v Pardubicch a SI VUT Brno tak pouilo technicky nepijatelnou vyhodnotu zrychlen, co jsou pouze laick vhrady bez monosti konzultovat je sezpracovateli posudku.


14/34

2) Nvrh na vslech zpracovatel posudku DEKRA Automobil a.s.k zvrm obsaenm v ploze . 4 znaleckho reviznho posudku z oboru dopravaSI Brno zpracovanho spolenost CoSIS, s clem objasnit skutenosti zdetvrzen.

3) Nvrh na vslech neznmho zpracovatele stanoviska v ploze . 4znaleckho reviznho posudku SI VUT Brno k zvrm o pouit softwaru PAMCrash pro identifikaci prbhu nehod jako nikoli bnho pouit (opak vyplv zestanoviska spolutvrce Luka Hynka ze dne 28. 4. 2014), dle k zvru onevhodnm nastaven kontakt a k tvrzen, e DEKRA Automobil a.s. realizovalapouze sedm vpot (simulac), kdy ze sdlen zpracovatel obhajoba v, e jichbylo vce jak sto.

4) Nvrh na vslech zpracovatele konzultan zprvy MUDr. Miroslava Hirta,CSc., nebo posudek SI VUT Brno, resp. jeho zvry vychzej naprosto rigorznze zvr konzultan zprvy tohoto znalce z oboru zdravotnictv odvtv soudnlkastv, kter je plohou . 5 znaleckho posudku.

5) Nvrh na vslech znalce MUDr. Michala Berana k obsahu konzultanzprvy a jejm zvrm vypracovanch znalcem z oboru zdravotnictv odvtv soudnlkastv MUDr. Miroslavem Hirtem, CSc., zejmna tam, kde se objevuj vhradyk obsahu jeho posudku, kdy obhajoba neme opomenout, e MUDr. Michal Beran,PhD. ve svm posudku rovn poukazuje i na sdlen konzultanta Ing. JihoGregory, znalce z oboru doprava, odvtv doprava silnin a mstsk, kter sezabval i otry na vozidle a zjistil pitom, e z prvotn fotodokumentace pozen ponehod je zejm, e karoserie vozidla je zcela ist, beze stop prachu, i jinchneistot a stejn tak ze snmk provedench po peprav vozidla do gar MV R jezejm, e vozidlo je opt ist, beze stop prachu, nen zejm dn otr anipokozen, kter by bylo v rozporu s pokozenm vzniklm pi stetu s vozem Volvo anaopak pi proveden dal prohldky, k n dolo a o msc pozdji, bylyidentifikovny na mnoha mstech na prav pedn sti vozidla a pravm boku otryprachu. Pi porovnn s pedchozmi snmky je patrn zapren se stopami pokapkch, kter vak vzniklo v dob po nehod. Z provedenho rozboru byl stanovensoudem nevyhodnocen zvr, e vtina otr zjitnch na vozidle nelze jednoznan piadit kontaktu pokozen s vozidlem (se ktermi stmi vozidla mlapokozen kontakt).

Teprve po realizovn tchto dkaznch nvrh bude mono init dleodvoln spolehliv zvry o nehodovm dji a jeho skutkovch dopadech.

Obhajoba vyjaduje rovn nesouhlas se znaleckm dokazovnmzamenm na stanoven rozsahu trestn odpovdnosti obalovanho zainkriminovan jednn. Neztotouje se se zvrem nalzacho soudu, e subdurlnhematom a or ganick psychosyndrom neml vliv na kvalitu kognitivnch funkcobalovanho. To spad do kompetence neurologie, nikoli do kompetencepsychiatrie i psychologie, a proto se jev otzka vslechu MUDr. Hckela jakoneurochirurga podvajcho v tto vci posudek event. i neurologa k otzkmdiagnostiky a lby vech problm centrln nervov soustavy naprosto nezbytnou,

protoe psychiatrie se sice zabv podobn jako neurologie poruchami funkcemozku, ale na rozdl od neurologie jsou pedmtem zjmu psychiatrie spe poruchy


15/34

vych mozkovch funkc, u kterch asto nen zejm jasn organick substrt,kdy psychiatrie m na rozdl od neurologie mnohem ble k humanitnm nek prodnm vdm a ppadn neurologick vyeten je modifikac obvyklhointernho vyeten se zvltnm drazem na vyeten funkce nervovho systmu,co je z hlediska posouzen trestn odpovdnosti klienta zcela nezbytn.

Vechny shora obhajobou specifikovan vhrady se tkaj nedostatenprokzanho skutkovho dje, na zklad jeho rozboru a zvr o jeho prokznnavazuje nalzac soud na prvn zhodnocen jednn klienta, kter odvoduje na.l. 56 a 60 rozsudku, kdy jeho jednn pod bodem 1) vroku rozsudku kvalifikujestejn jako sttn zstupkyn v podan obalob jako pein ohroen pod vlivemnvykov ltky dle 274 odst. 1, odst. 2 psm. a) tr. zkonku, a pokud jde o prvnposouzen jednn obalovanho pod bodem 2) vroku rozsudku, kter sttnzstupkyn mstskho zastupitelstv kvalifikovala jako pokus zloinu vrady dle 21odst. 1 tr. zkonku k 140 odst. 1 tr. zkonku, dochz nalzac soud k zvru okvalifikaci jednn jako zvl zvanho zloinu tkho ublen na zdrav podle 145 odst. 1 tr. zkonku, kdy tuto odlinou kvalifikaci opr o v tto vci uinnskutkov zjitn a okolnosti tohoto ppadu.

S uvedenm prvnm nzorem o nemonosti kvalifikovat jednnobalovanho jako pokus zloinu vrady podle 21 odst. 1 k 140 odst. 1 tr.zkonku se obhajoba ztotouje, neztotouje se vak s vahami o kvalifikaci jeho jednn jako zvl zvanho zloinu tkho ublen na zdrav podle 145 odst. 1tr. zkonku spchanho v eventulnm myslu, nebo pro takovto zvr nejsouskutkov zjitn pln a dostaten, by je za takov nalzac soud oznauje.Obhajoba vnm otzku, kterou se nalzac soud snail na zklad skutkovchzjitn objasnit a to, zda v jeho jednn lze spatovat mysln zavinn, i zda se jedn toliko o nedbalost ve vztahu k objektivn zjitn tk jm na zdrav jakonsledku jeho jednn jako otzku primrn tkajc se mry zavinn a trestnodpovdnosti obalovanho. Stejn tak vnm pi definici eventulnho myslu avdom nedbalosti velmi tenkou hranici mezi tmito formami zavinn a tento svjprvn nzor opr o shora specifikovan vhrady k nedostaten zjitnmuskutkovmu stavu a uzavr, e bez doplnn dokazovn navrenho obhajobounen reln posoudit, zda ohledn samotnho ublen na zdrav lze v jednnobalovanho dovodit mysl (nepm), jak in ji v tomto stadiu pedasn nalzacsoud, i zda se jedn o vdomou nedbalost tak, jak od samho potku tvrdobhajoba. I za takto nedostaten zjitnho skutkovho stavu se otzka zavinn

obalovanho nalzacmu soudu nejevila vbec tak jednoznan, jak ji kategorickyv zvrenm nvrhu prezentovala sttn zstupkyn. Pipout -li sm soudpochybnosti o form zavinn obalovanho, pak je bez dalho na mst aplikacezkladn zsady in dubio pro reo, dle n je teba v pochybnostech postupovat veprospch obalovanho, co rozhodn soud v tto vci neuinil, naopak postupovalv rozporu s touto zsadou, m mj. poruil i jedno ze zkladnch prv obalovanhozakotven v l. 4 odst. 2 Listiny prv a svobod.

Zvrem odvoln obhajoba konstatuje, e vechny ve uvedenskutenosti svd o tom, e obalovan nejednal s myslem (a to zcela jist aninepmm) zpsobit pokozen jakoukoliv jmu na zdrav. Nejen, e soudem tvrzenopak nebyl v provedenm zen prokzn, ale byl pmo dokonce adou dkaz,kter soud nevyhodnotil (dostatenm zpsobem) nebo k nim nepihldl, vylouen, a


16/34

nalzac soud se nesnail ani doplnit dokazovn tak, aby na zklad plnchskutkovch zjitn mohl rozhodnout o me zavinn eventuln o trestu, kdyv tomto soudem odmtnutm prvu klienta na proveden navrhovanch dkaz, ktermohou zejmna za dan kvalifikace pinst zsadn zvrat pi posouzen vci jakocelku ve prospch, nikoli pouze v neprospch obalovanho, a jejich neproveden je

poruenm prva na spravedliv proces tak, jak je zakotvenou v l. 36 a nsl. Listinyzkladnch prv a svobod a v l. 6 a 7 mluvy o ochran lidskch prv a svobod.Podle nzoru obhajoby tak v hodnocen skutkovch zjitn absentuje urit stfakt (skutenost, shora specifikovanch), kter v zen vyla najevo, avaknalzac soud je nezhodnotil, ani by (dostatenm zpsobem) odvodnil jejichirelevantnost. S ohledem na shora uveden skutenosti je proto navrhovno, abyVrchn soud v Praze jako soud odvolac z podntu tohoto odvoln napadenrozsudek podle 258 odst. 1 psm. a), b), c), d) tr. . zruil ve vrocch o vin itrestech a protoe navrhovan a pedpokldan rozsah doplnn dokazovn je nadmonosti odvolacho soudu, vc podle 259 tr. . vrtil soudu prvnho stupnk novmu projednn a rozhodnut s pokynem doplnit dokazovn v odvolnnaznaench smrech a teprve pot uinit ve vci rozhodnut nov.

Vrchn soud v Praze z podntu podanch odvoln pezkoumal podle 254odst. 1, odst. 3 tr. . zkonnost a odvodnnost vech vrok napadenho rozsudku, jako i sprvnost postupu zen, kter jim pedchzelo, a dospl k nsledujcmzvrm.

V zen, kter pedchzelo napadenmu rozsudku, byly provedeny dnmzpsobem veker dkazy vznamn pro objasnn skutenho stavu vci pidodren vech zkonnch ustanoven, jimi se m zabezpeit prvo obalovanhona dnou obhajobu. Proveden dokazovn je proto pln a zen pedchzejcnap adenmu rozsudku nevykazuje takov procesn vady, na n by bylo nutnoreagovat postupem podle 258 odst. 1 psm. a) tr. .

Mstsk soud vedl dokazovn zpsobem a v rozsahu pedpokldanmiv ustanoven 2 odst. 5 tr. ., kdy dsledn postupoval tak, aby byl zjitn skutkovstav vci, o nm nejsou dvodn pochybnosti, a pi svm rozhodovn z taktozjitnho stavu vychzel.

Ve vztahu k vznamnm skutkovm okolnostem postupoval nalzac soudve smyslu ustanoven 2 odst. 6 tr. ., kdy v souladu s procesn zsadou volnho

hodnocen dkaz nleit zhodnotil proveden dkazy na podklad svho vnitnhopesvden, kter vak bylo zjevn zaloeno na uven vech okolnost ppadu jak jednotliv, tak i v jejich souhrnu a ve vzjemnch souvislostech. Sv logick postupy,na podklad nich k tmto zvrm dospl, mstsk soud v odpovdajcch paschodvodnn rozsudku zdvodnil tak, jak mu ukld ustanoven 125 tr. ., strun asrozumiteln v nich vyloil, kter skutenosti vzal za spolehliv prokzan a o kterkonkrtn dkazy tato sv skutkov zjitn opel, a podrobn z de uvedl, jakmivahami se dil pi hodnocen vrohodnosti a dkazn sly jednotlivch provedenchdkaz. Vrchn soud v Praze se s argumentac Mstskho soudu v Praze, a navtky dle citovan, ztotouje a na zvry rozveden v odvodnn napadenhorozsudku v plnm rozsahu odkazuje.


17/34

S ohledem na obsah odvolacch nmitek obou procesnch stran povaujenicmn odvolac soud za potebn zdraznit nsledujc skutenosti.

Odvoln obalovanho shodn jako v zvren ei ped nalzacmsoudem s jet obrnjm komentem opt namt a zpochybuje veker

dkazn zvry a skutkov zjitn, kter nezapadaj do vzorce jeho obhajoby.

Kriticky se stav obhajoba k dlce a ekonomick nronosti (nklady domilion) ppravnho zen, kde bylo realizovno nemrn mnostv procesnchkon, zcela neobvykl pi objasovn dopravnch nehod. To vyvolv dojem, erozsah dokazovn je poplatn veejn objednvce zaloen na zjmu ohlednpopularity obalovanho, co bylo dnmu objasnn vci na kodu.

S tmto nzorem nelze souhlasit. Z celho prbhu trestnho zen jenaopak patrna maximln snaha ve vci innch orgn posuzovanou trestn vci jiz edn povinnosti peliv objasnit a zrove dle monost vyhovt nronosti aaktivit poadavk obhajoby.

Neprvem proto odvoln obalovanho poukazuje na nestandardn postuppolicie na potku ppravnho zen. Veker vhrady, kter obhajoba mla, upslunch policejnch orgn uplatnila. Byly tak pedmtem pezkumu sttnhozastupitelstv, kter nezaznamenalo dn pochyben (nap. .l. 21 24, 66 68,242 244).

Naopak odvolac soud shledal sm nestandardn postup pi dokazovnznaleckm posudkem z odvtv psychiatrie a psychologie, kter je sveno dovlun kompetence konkrtnch ve vci pibranch znalc z tohoto oboru. Jim jedinm tak pslu realizace pslunch metod zkoumn. Z povahy znaleckhozkoumn je proto zejm, e jakkoliv zsahy procesnch stran do realizaceodbornch postup jsou neppustn. Takto lze proto vyhodnotit jako zcelanetolerovatelnou ptomnost obhjce pi znaleckm vyeten obalovanho. Tentak neppustnm zpsobem zashl do klinickho vyeten obalovanho znalcipokynem, e na jeho doporuen se nebude posuzovan vyjadovat k mnostvvypitho alkoholu, aby to nemohlo bt vyuvno jako dkaz viny (.l. 105).

Iniciativa obhjce bt ptomen pi ohledn dle 114 odst. 1 tr. . tkajc sepokozen byla zamtnuta s poukazem na vtu druhou citovanho ustanoven.

Ne zcela srozumiteln byl rovn postup nalzacho soudu, kter podle 200 odst. 1 tr. . pi hlavnm len dne 17. ervence 2013 na zklad doporuensvdka PhDr. Ivana Doudy (.l. 1519) a poslze i obhjce obalovanho vylouilveejnost a mdia po dobu vslechu tohoto svdka a znalc psychiatra a psychologa,kdy z obsahu tchto dkaz se nenabzel dn ze zkonnch dvodspecifikovanch v 200 odst. 1 tr. ., kter by takov postup racionlnodvodoval.

Odvolatel oznauje za poruen prva na spravedliv proces dkazn vyuitautorizovanch zznam tvaru zvltnch innost, na nich jsou zachyceny vstupyz odposlech a zznam telekomunikanho provozu dle 88 tr. . a vstupypozen pi sledovn osob a vc dle 158d tr. . v trestn vci veden na Vrchnm


18/34

sttnm zastupitelstv Olomouc, poboka Ostrava, pod sp. zn. 4 VZV 5/2013,v posuzovan trestn vci proti obalovanmu JUDr. R.J.

Tomuto postupu, kter jinak i dle obhajoby formln spluje procesnpodmnky zakotven v 158d odst. 10 tr. . a 88 odst. 6 tr. . je odvolnm

vytkno, e pedmtn materily pedloila sttn zstupkyn soudu prvnho stupna v zvru hlavnho len dne 29. 4. 2014. Tm odejmula obhajob monost naobsah tchto dkaz reagovat. Tato nmitka ovem postrd opodstatnn. Trestnd nikterak asov neomezuje monosti procesnch stran ohledn podvndkaznch nvrh, a to a do doby, ne prohls pedseda sentu dokazovn zaskonen a udl slovo k zvrenm eem ( 216 odst. 1 tr. .). Navc obsahpedmtnch zznam nen natolik rozshl, e by vyluoval snadnou orientaciv zachycen problematice. Obhajoba nebyla zbavena ani monosti konfrontaceinformac v zznamech obsaench s obsahem svdeckch vpovd policist, ktes obalovan pili v dob, kdy telefonoval, do styku. Ti potvrdili, e jmenovan se odsrky s chodcem distancoval, pipoutl pouze ast na kolizi s jinm vozem, nikolivak jako inicitor. Pi telefonickch kontaktech zachycench v odposlech uvdlskutenosti, kter ani policist v tto dob neznali, e zrann byla Asiatka, enamalho vzrstu, e mu hodila ipku na kapotu, sfoukla asi dvojit salto atd., cosvd o tom, e o existenci pokozen v blzkosti vozidla i nrazu na ni autem dobevdl a pohyb jejho tla po uvedenm stetu tak sledoval.

Policist, kte konkrtn pili do prvho kontaktu s obalovanm a byliptomni v dob, kdy jmenovan zjmov telefonty uskuteoval, shodn potvrdili,e pi provdn hldkov sluby dostali od operanho dstojnka zprvu o nehod,pi n idi srazil chodce a z msta ujd, piem byly udvny smry, ktermi sepohyboval. Blzko kiovatky ulic Pujmanova a Hvzdova idi vystoupil z auta autkal do parku, kam jej pronsledoval policista Jaroslav Vrna. Ten potvrdil, e vidlutkajc osobu na vzdlenost 50 70 metr. Na mue kiel, a se zastav, ale tennereagoval. Kdy ho dobhl, tak pestal utkat, vyerpnm si sedl na laviku atelefonoval (.l. 1488). Tento svdek tak vysvtlil, e byl zachycen televiznmzpravodajstvm utkajc za obalovanm a omylem byl takto v odvyslanm poaduoznaovn jako prchajc obalovan. Dle se na msto dostavila hldka MOPPankrc ve sloen Tom Leke a Patrik Dirbk, kter vjela do parku sluebnmautomobilem, piem jet zaregistrovala kolegu z Podol (svdka Vrnu), jak utkza njakou osobou, kter pak sedla na lavice a po vzv k prokzn totonostikladla nesmysln otzky, jak je dvod tohoto postupu, e nic nezpsobila (.l.

1483). Tito policist spolu s kolegou Jaroslavem Vrnou provdli steen osobyobalovanho a zajiovn msta (.l. 1484). Dle pila do styku s obalovanmpolicistka Jana Zelenkov z oddlen zen dopravy, kter v t dob vbec nevdla,e obalovan srazil njakho chodce. Potvrdila, e obalovan mluvil zmaten akal, e neudlal nic zlho (.l. 1486). Policistka Vra Strakov byla na mst, kde senehoda stala, kde zjistila, e idi ml srazit pan, kter se mu snaila zabrnit v ujet,pot s kolegou pokraovala na msto, kde byl zadren obalovan, kterho pakodvela na odbr krve, kter odmtl. Pokud se ho ptala, jestli v, co se stalo, ekl, esi to nevybavuje (.l. 1667).


19/34

Z ve uvedenho je zejm, e vpovdi policist k tto problematice bylyopateny v nejirm reln monm rozsahu. Je z nich patrno, e policist nemohlipedat obalovanmu bli informace jak o samotn obti, tak o djovm prbhustetu jeho auta s n, protoe je sami neznali. Ani doplujc vslech tchto svdk byproto nemohl pinst cokoliv novho ve prospch obhajoby obalovanho.

Neobstoj proto nmitka, e byla nezkonn vylouena monost oven,zda jmenovan nemohl zskat informace o prbhu udlosti, v n figurovalapokozen, z jinch zdroj.

V tto souvislosti je teba pipomenout, e bn by tomuto dkaznmuprostedku byl pisuzovn pouze podprn charakter. V posuzovan trestn vci, kdedoznn obalovanho chyb, nabv vak interpretace detail udlosti nsledujcbezprostedn po nehod obalovanm, jeho vlastnmi vrazovmi prostedky,ponkud zlehujcmi osobu pokozen a zvanost monch dsledk, manelce aznmm, na vznamu.

Hodnota tchto poznatk neme bt devalvovna zjitnm, e pi stykus policisty ve stejn dob, kdy uskuteoval sv telefonty, obalovan nadlepedstral, e se sraenm chodkyn nem nic spolenho. Jmenovanmu ji muselobt zejm, e byl jako vink stetu s pokozenou ztotonn, take bude muset nst itrestnprvn dsledky svho ponn. V budoucm procesnm postavenobvinnho m pak prvo hjit se jakkoli i svou vinu poprat.

Takov postoj neodporuje ani zjitn znalce psychologa, e obalovanv rozhovoru reaguje nikovmi strategiemi, jeho ochota podat pesn a podrobnpopis proitch udlost je snena (.l. 109).

Irelevantn jsou pochybnosti obhajoby o procesn pouitelnosti odposlechuze dne 23. 3. 2012, kdy trestn zen v posuzovan trestn vci bylo zahjeno podle 160 odst. 1 tr. . a 25. 3. 2012, stejn jako skutenosti, jak by se dkazn situacevyvjela stran tohoto dkazu, pokud by nakonec bylo inkriminovan jednnposouzeno jako nedbalostn delikt.

Pouit zznamu pozenho za podmnek uvedench v 88 odst. 6 tr. . jestriktn vymezeno vedenm trestnho sthn pro trestn iny specifikovan v odst. 1 88 tr. ., co bylo a je v posuzovan trestn vci splnno, a nikoli datem zahjen

pslunho trestnho sthn. Pouit odposlech v ppad trestnho sthn pronedbalostn trestn in sice trestn d nepipout, avak o takovou situaci sev posuzovanm ppad ani hypoteticky nejednalo, take argumentace tohoto typu jenadbyten.

Poetnou skupinu dkaz pedstavuj v posuzovan trestn vci svdeckvpovdi osob nachzejcch se na mst inu v kritick dob, kte z rznchstanovi a vzdlenost inkriminovanou udlost sledovaly. Nalzac soud naprostoracionln zohlednil pi hodnocen tchto vpovd skutenost, e kad ze svdkdisponoval jinmi pozorovacmi a vhledovmi monostmi, rozdlnm emocionlnmnbojem a zjmem o vc, m byl obsah kadho jednotlivho svdectv specifickymodifikovn. To tak vysvtluje, e se vechny vpovdi nemohou ve vechdetailech shodovat, nicmn shodn vsleden charakterizuj situaci tak, e vozidlo


20/34

Porsche srazilo pokozenou, kter se pedtm pohybovala ped pedn st vozidla,i v jeho tsn blzkosti. Technickou pijatelnost jednotlivch svdeckch vpovdpak vyhodnotili znalci z oboru silnin dopravy na zklad objektivizace jejichstanovi a relnosti vhledu podle kamerovho videozznamu GE Money Bank.Navc s vtinou svdk byly provedeny i provrky vpovdi na mst a

rekonstrukce, kter nezaznamenaly podstatn zmny od jejich pvodnho vyjden,maximln vedly k jeho precizovn pi pipomenut si konkrtnch podmnek namst inu (nap. svdkyn Pkn).

Paradoxn se jev, e prv obhajoba kritizuje, e spolehlivost jednotlivchsvdectv byla ovovna rovn nronou formou provrek, vyetovacch pokus arekonstrukc provdnch za ptomnosti a tud pod bezprostedn kontrolouzstupc procesnch stran a odbornho hodnocen soudnch znalc. Odmtnout jenutno argumentaci, e a ptkrt opakovan procesn kontakty orgn innchv trestnm zen se svdky pi jejich vyten, svdeckm vslechu, asti naprovrkch a ped soudem se mohou pi trval mediln masi dle obhajobypodepsa t na schopnosti svdk podat zcela objektivn vpov.

Odvoln obalovanho pehl skutenost, e pravdivost svdeckvpovdi je garantovna ve vech stadich zen hrozbou trestn odpovdnosti zatrestn in kiv vpovdi ( 346 tr. zkonku), jestlie svdek uvede nepravdu ookolnosti, kter m vznam pro rozhodnut, nebo takovou okolnost zaml.V posuzovan trestn vci nebyly zjitny dn skutenosti, kter by signalizovaly,e svdci maj jakkoli subjektivn, pozitivn i negativn vztah k osobmobalovanho i pokozen, kter by ohroovaly vrohodnost jejich vpovd.

Obhajoba neprvem v odvoln opt zpochybuje sprvnost a dkaznhodnotu svdeckch vpovd rovn s odkazem na mediln mas, kter dle

jejho nzoru intenzivn ovlivovala svdky v neprospch obalovanho po celtrestn zen ve vci.

Relevantn pro posouzen vci jsou pochopiteln pouze vpovdi uinnv nleitm procesnm postaven svdka v rmci trestnho zen nikoliv informacemediln zpracovan a zveejnn. Pitom, jak je ji shora konstatovno, jsouvechny svdeck vpovdi vzjemn zcela toton v zsadn skutenosti, e tobylo auto zen obalovanm, kter srazilo pokozenou pohybujc se v jeho tsnblzkosti.

V tchto intencch vypovdal i svdek Josef Klao (.l. 1667 1673), jehoauto stlo v kritick dob za automobilem obalovanho. Jeho usvdujc vpovse sna obhajoba zpochybnit s poukazem na sdlen svdka, e byl telefoni ckykontaktovn neznmou osobou a byl mu nabzen platek, kdy se nebudedostavovat k podn svdectv, k rekonstrukci, k soudu atd. (.l. 1670). Tuto nabdkusice neakceptoval, ale bl se, aby se mu nco nestalo, policii to neoznmil, jelikodvru k n neml stoprocentn, kdy vidl, jak se chovala k obalovanmu (.l.1671). Sdlil to vak novini Jimu dlovi z Hospodskch novin, jen mu mlpislbit setkn s vrchn sttn zstupkyn, co se vak neuskutenilo. Obhajobaproto ji ped nalzacm soudem a opt v rmci odvoln navrhovala vslech tohoto

novine k uvedenm skutenostem. Odvolac soud se zcela ztotonil s nzoremmstskho soudu ohledn nadbytenosti opaten tohoto dkazu, nebo nevznikly


21/34

pochybnosti o tom, e by dolo k jakmukoliv ovlivnn postoje svdka k plnn jehopovinnost svdit pravdiv v posuzovan trestn vci, co jedin je pro rozhodnutv tomto zen podstatn. Z ppisu PR SKPV Praha 1 ze dne 24. 1. 2014 (.l. 1702) je zejm, e skutenosti vyplvajc ze svdectv Josefa Klae jsou z iniciativy MSZPraha samostatn provovny pro podezen ze spchn trestnho inu podplcen

podle ustanoven 332 tr. zkonku (.j. KRPA 392707- 17/T-2013-001179-6).

Skutenost, e ne vichni svdci obaloby b yli ochotni podat v posuzovanvci svdectv demonstruje odvoln obalovanho na postoji Miloe Vrby, kter sicerespektoval pedvoln k hlavnmu len, k nmu se vas a dn dostavil, aleuvedl, e vzhledem k zvanm rodinnm dvodm nen schopen vypovdat (.l.1673). e nelo o vraz pouh neochoty je vak patrno z jeho vyjden v ppravnmzen, kde vysvtlil odmtnut podn vpovdi ve vci strachem o zdrav sv a lensv rodiny. Piny tchto obav vak neuvedl. Jmenovan pitom ihned po inu vevci figuroval jako oznamovatel (.l. 1084).

Odvoln obalovanho namt rovn skutenost, e nalzac soudnesprvn odmtl tu st vpovdi pokozen Thuong Nguyenov, kter potvrzuje jeho obhajobu, e ji nevidl a nesrazil ji mysln. Vysvtlen soudu, e vpovsvdkyn byla ovlivnna delm asovm odstupem od cel udlosti a existencodkodnho, kter j obalovan poskytl, povauje za jeho nim nepodloenoudomnnku, nebo pokozen popsala nehodov dj stejn jako vtina svdk. Ttoargumentaci je mono pisvdit, pokud jde o oznaen svho stanovit v dobnrazu auta obalovanho, a to ped pravm svtlometem, jak to zakreslila samapokozen na snmku obrysu automobilu (.l. 473). Tato specifikace je konkrtn apesn, neumoujc dn vmluvy svdkyn na nesprvn peklad tlumonice.Vyjden jmenovan, e kdyby ten pn do m chtl narazit, tak by tak uinil jiv dob, kdy jsem stla ped stedem jeho vozu, mon m pot ji nevidl, protoebyl opil, tak do m narazil, m pouze charakter vah snacch se vysvtlit jednnobalovanho v jeho prospch. Nen nelogick, e soud shledal na stranpokozen dvod takovho pstupu ve snaze odvdit se obalovanmu za to, es nejvtm urychlenm, ihned po vyslen zpsobench kod, zbavil nejenpokozenou, ale i celou jej rodinu nepznivch ekonomickch dopad jm zavinnnehody. Z obsahu spisu je tak zejm, e vztah pokozen k podn adekvtnhosvdectv mohlo bt ovlivnno nejen nepznivm somatickm, ale i psychickmstavem.

Z lkask zprvy Ortopedick kliniky FN Motol o lb pacientkyNguyenov Thuong hospitalizovan od 27. 3. 2012 do 20. 4. 2012 (.l. 503 509),kter byla jednm z podklad pro vypracovn soudn lkaskch znaleckchposudk, vyplynulo, e dne 10. 4. 2012 bylo dno psychiatrick konzilium prozkostn stavy lakrimace a nutnost pravy medikace. Na tento den byl plnovnvslech pokozen, nebo dle vyjden oetujcho lkae byla jmenovan tohotokonu schopna. astnkm vslechu vak bylo sdleno, e pokozen se navslech nect a nechce tento den s nikm mluvit, take byl vslech odvoln (.l. 497).Z psychiatrickho konzilia byl uinn zznam nyn zde byla PR, ale pacientkanevypovdala, plakala. Je j lto, co se stalo. trkovit si pamatuje, jak ten pn do nnarazil a chtl odjet, snaila se ho zastavit a on n a ni kiel a pejel ji... Nkdy se j otom v noci zd nebo kdy bouchnou dvee, tak se lekne. Trochu se i boj, aby jnkdo neublil...byla by nejradi, kdyby ji pejel nkdo jin...v noci nesp nebo se


22/34

opakovan bud, nkdy se j vrac vzpomnky a m stran strach...lakrimace.Diagnostikovna byla anxiozn depresivn reakce na udlost a somatick stav, incip.posttraumatick stresov porucha, byly pedepsny lky a provdna psychoterapie.

Pi kontrole 19. 4. 2012 (.l. 508) je konstatovno zlepen spnku, stup

zkosti, na nehodu si vak pamatuje pouze trkovit, uvdna je rovnanterogrdn amnzie.

Vslech svdkyn byl potom proveden 9. 5. 2013, kdy jmenovan uvedlak psychickmu stavu, e je smutn a m problmy se spnkem, trp kadodennmivelkmi bolestmi hlavy (.l. 468). Rovn pi provrce na mst realizovan 23. 6.2013 upozorovala, e j nen dobe, bol ji hlava a proto mohou bt v jej vpovdinepesnosti (.l. 480).

I tyto ve uveden aspekty subjektivnho a zdravotnho charakteru nastran pokozen pomohou jej pstup k podn svdectv vysvtlit, zejmna kdy jmenovan nezaznamenala, dle svho vyjden, dn ntlak, aby vypovdalauritm zpsobem ze dn strany (.l. 468).

Obhajoba dle obsahu zdvodnn povauje za tit odvolacch vhradzpsob a vsledky znaleckho dokazovn ve vci. Zejmna napad pstupnalzacho soudu ke znaleckm posudkm z oboru dopravy, specializaceposuzovn pin dopravnch nehod.

Ji orgny ppravnho zen byl k posouzen tto problematiky pibrn Doc.Ing. Drahotsk, PhD. Jednn idie vozidla Porsche v posuzovanm ppad znalecz technickho hlediska hodnot jako neadekvtn vznikl dopravn situaci. idi uvedlsv vozidlo do dopednho pohybu v dob, kdy se ped vozidlem, tedy ped pravoupedn st, nachzela chodkyn. Nebyla zjitna dn pekka, kter by idiiznemoovala chodkyni vyskytujc se ped vozidlem registrovat v jeho nslednmkoridoru pohybu. Z hlediska jednn idi a jejich schopnosti ovldat vozidlo je tebapoukzat na nutnost bt si vdom rozmrovho uspodn svho vozidla, jehoobrys v jednotlivch rovinch, aby nslednm jednnm nedochzelo k ohroenbezpenosti ostatnch astnk silninho provozu i bezpenosti idie. Chodkyn,kter byla nsledn sraena, vstoupila ped pedn st v ozidla v dob, kdy toto bylov klidu, nepohybovalo se. Pestoe se nachzela v jzdnm pruhu urenm provozidla, svm jednnm vznik kolizn situace nevyvolala, tato byla vyvolna

nslednm pohybem vozidla Porsche. Vozidlo se pi primrnm kontaktu nachzelov levm jzdnm pruhu piblin soubn s podlnou osou komunikace.Mechanismus sraen chodkyn a jejho pdu koresponduje se zvry znalcez oboru zdravotnictv, odvtv soudn lkastv. Ke sraen chodkyn vozidlem dolov dsledku uveden stojcho vozidla Porsche do pohybu v dob, kdy se ped jehopravou pedn st v rovni pravho pednho svtlometu nachzela pokozen, a tov dsledku jednn idie vozidla. Monost zabrnn vzniku kolizn situace lzespatovat v jednn idie vozidla, v jeho technickch monostech bylo registrovatchodkyni.


23/34

Znalec Ing. Doleek, kterho pibrala obhajoba, ve znaleckm posudku a uhlavnho len uvedl v rozporu se znaleckm posudkem Ing. Drahotskho, ev dnm ppad pi nehod nedolo k eln-excentrickmu stetu vozidla Porsches chodkyn, pi kterm by v okamiku rozjezdu vozidla chodkyn stla ped pravoustranou vozidla, resp. ped jeho pravm svtlometem. Dle tohoto znalce je pinou

pedmtn dopravn nehody ta skutenost, e idi vozidla Porsche nesprvnodhadl odstup pokozen od pravho boku vozidla a rozjel se a nsledn dolok jejmu zachycen pravm zptnm zrctkem.

Obhajoba si s ohledem na zvr, e posudek Doc. Ing. Drahotskho jezpracovn v neprospch obalovanho jednoznan na zklad dkaz hovocchv jeho neprospch, vydala posudek stavu DEKRA Automobil a.s. Z posudkutohoto stavu nsledn vyplynuly nmitky, e k posudku Doc. Ing. Drahotskho nenpiloena pedepsan dokumentace, kterou m bt protokol vstupnch a vstupnchparametr (zadn a vsledky) pouitch i dosaench pi potaov simulaci a zestejnho dvodu nebylo mon sprvnost jeho vpot ani postupu nikterakpezkoumat a zkontrolovat a z posudku byla patrn pouze obrazov v izualizace bezdoloen pedepsan dokumentace, co bylo dvodem, pro tento posudek nebyl prostav DEKRA Automobil a.s. pezkoumateln, nebo z nho nebylo a nen patrno,zda a jak provdl vpoet pomoc simulanch softwar PC-Crash i Virtual-Crashnebo zda pouil tyto programy pouze k potaov vizualizaci. Simulacemiprovedenmi DEKRA Automobil a.s. ve tech simulanch softwarech Virtual Crash,PC Crash a PAM Crash byly zjitny vzjemn konzistentn vsledky, ze kterch dlevyplynulo, e pi postaven chodkyn ped pedn st vozidla by tec sly vyvolanmezi povrchem odvu chodkyn a povrchem vozidla a dle i sly zpsoben tenmpodpatk jejch zimnch bot, zpsobily na ivinm povrchu vozovky pi rozjezduvozidla z nulov rychlosti vtaen chodkyn pod pedn spoiler a nsledn by doloke vztaen pod stedn st podvozku vozidla Porsche i k pejet dolnch konetinod oblasti chodidel a po oblast pnevn, kdy takov zjitn je technickynepijateln, nebo mu neodpovd rozsah zrann chodkyn a rovn vzdlenostodhozu chodkyn neodpovd dosaen zdokumentovan konen polohychodkyn v mst za pechodem pro chodce. Stejn tak vpotem nrazu vozidlaPorsche do chodkyn pravou pedn st bylo sice prezentovno dosaen zjitnkonen polohy chodkyn, avak pi technicky nepijatelnch vstupnch hodnotchzrychlen vozidla (hodnota, j dle provedenho experimentu vozidlo nemohlodoshnout, a j dle videozznamu v danm mst ani dov nedosahovalo), dlepak porann hlavy chodkyn by vykazovalo zlomeniny, je pi nehod nenastaly, a

naopak porann hrudnku by nevykazovalo zlomeniny eber, kter pi nehodnastaly a z technickho hlediska je tato alternativa jako celek technicky nepijateln.Jako technicky pijateln se DEKRA Automobil a.s. jev ten stet s vce vozidlyzrove (ve stednm pruhu projdla vpravo kolem vozidla Porsche dal 2 vozidlamodr a ern barvy neztotonn PR) nebo i varianta, kdy se chodkyn vdomaktivn zachytila nkter sti vozidla Porsche, nap. pravho zptnho zrctka,m byla unena do konen polohy.

S ohledem na rozpory mezi znaleckmi posudky obou procesnch stranvydal nalzac soud revizn znaleck posudek Vysokokolskho stavu Vysokuen technick v Brn, stav soudnho inenrstv (.l. 1719).


24/34

Revizn znaleck posudek se pak vyjadoval ke vem tem pedchozm, vevci zpracovanm znaleckm posudkm, Doc. Ing. Drahotskho, Ing. Doleka aDEKRA Automobil a.s. Zejmna revidoval metody zpracovn a zvry znaleckhoposudku DEKRA Automobil a.s., v nm byl nehodov dj rozdlen podle vyjdensvdk do t alternativ stetu (1. v oblasti stedu pedn sti vozidla, 2. v oblasti

prav bon sti vozidla, 3. v oblasti prav pedn sti vozidla). Vechny tytovarianty byly vyhodnoceny jako technicky nepijateln (1. chodkyn by byla pejeta,2. nedostaten odhozov vzdlenost po kontaktu chodkyn se zrctkem, 3.konen polohy dosaeno pi technicky nepijatelnch hodnotch zrychlen 5 m/s2,v oblieji by vznikly zlomeniny kost, ke zlomen eber by nedolo zjitno pomocprogramu PAM Crash).

Revizn posudek k tomu uvd a vysvtluje, e s vyuitm simulanhoprogramu specializovanho na analzu silninch nehod lze najt variantu eenstetu chodkyn s pravou pedn st rozjdjcho se vozidla Porsche, ktervyhovuje stanovenmu mstu stetu, zpsobu pohybu vozidla Porsche pi stetu av prbhu stetu a dle mstu dovezen chodkyn do konen polohy. Takovtosimulace ovem nemus zcela odpovdat skutenmu pohybu chodkyn po kapot ablatnku vozidla v prbhu stetu. Pi potaov simulaci nen mon zohlednitaktivn a vdom zsah chodkyn do jejho pohybu po kapot a blatnku vozidla.Z msta stetu do vzdlenosti 2 m za pechodem (tit chodkyn lec v konenpoloze) se vozidlo pohybovalo 3,2 a 5,2 sekundy. Chodkyn mohla mt dostatekasu na aktivn svalov zsah do prbhu nehodovho dje, resp. mohla tmtoaktivn zashnout, dokud by neztratila vdom. Tento aktivn svalov zsah by bylvyvoln jej reakc na nraz vozidla do jejho tla. Potaov simulace je pi tomtotypu nrazu (nraz na roh vozidla pi rozjdn, ev. nraz na roh pi nzk rychlostirozjdjcho se vozidla) velmi citliv na zadn vstupnch hodnot a jakkolivnepatrn zmna vstupnch parametr (v du setin, tiscin) vede k odlinmuvsledku vpotu pohybu chodkyn. een je z tohoto pohledu velmi nestabiln anajt by jen piblinou variantu je velmi obtn. Nalezenou variantu v tomto reviznmznaleckm posudku po konzultaci s prof. MUDr. Miroslavem Hirtem, CSc. je vakmon povaovat za technicky pijatelnou. Pi pedmtnm, velmi specifickmproblmu nen mon jen se zadnm zkladnch technicky pijatelnch parametrstetu (zrychlen vozidla, stetov rychlost, nraz konkrtnm mstem vozidla,nastaven hodnot ten v kontaktech) nekriticky oekvat korektn vsledky, kter byvrn reflektovaly konkrtn nehodov dj. Vdy je teba pihlet i k dalmokolno stem a objektivn zjitnm skutenostem, jako je nap. skuten rozsah

zrann chodkyn, zajitn stopy na vozidle, odvu chodkyn apod. Pomocvpoetnho programu by bylo mon pouze nasimulovat vezen chodkyn z mstastetu, jej uvolnn a dopad do konen polohy, ovem bez monosti simulovat jejaktivn zsah do pohybu v prbhu nehodovho dje. Problematika vstupnch dajpi stetu s rozjdjcm se vozidlem tak spov i v neznalosti pesnch velikost asmr psoben aktivnch silovch odpor, kter chodkyn mohla proti vozidlu klstv prbhu celho nehodovho dje. Simulan programy pro analzu silninchnehod takovouto monost ani nenabzej, a nen tak mon ani odhadem jednnsraenho chodce pi simulaci zohlednit.


25/34

Jako efektivnj v tomto ppad tzv. pomal nehody, oznauje reviznposudek metodu een konzultac technickho znalce se znalcem z oboruzdravotnictv. Podle odvozenho zpsobu pohybu vozidla Porsche, konen polohychodkyn, zanechanm stop odvu chodkyn na vozidle, pokozen obuvi as ohledem na zrann chodkyn je potom mon stanovit prbh nehodovho dje,

kter by vysvtloval vznik jednotlivch zrann chodkyn v souladu s jejm pohybemz msta stetu do konen polohy.

Nalzac soud dle vrchnho soudu nepochybil, pokud vzal pouze zvryreviznho znaleckho posudku za soust svch spolehlivch skutkovch zjitn.Vysokokolsk stav VUT USI v Brn je erudovanou znaleckou instituc s vce ne40- letou dobou fungovn. Je mu svovno vypracovn znaleckch posudktkajcch se nejzvanjch dopravnch nehod. Z vystoupen jednoho zezpracovatel reviznho znaleckho posudku v pedmtn trestn vci Doc. Ing. AleeVmoly, Ph.D. je zejm, e jde o erudovanho odbornka v danm oboru, kterpotvrdil, e pracovnci stavu se dokonale orientuj v monostech vyuit simulanchprogram v softwarech Virtual Crash, PC Crash a PAM Crash, kter jsou vak prosimulaci pomalch nehodovch dj nevhodn. Toto zjitn pak dopad naposuz ovan ppad, kde simulan metody zde aplikovan nenalzaj v dan situacioporu v cel ad svdectv, kde se ukzaly jako reln neprkazn.

Odvolac soud dospl k zvru, e veker nmitky obhajoby smujck nedostatkm znaleckho zkoumn z oboru dopravy jsou motivovny snahou onedvodn rozmlnn a zamlovn dan problematiky.

Cel posuzovan trestn vc spovajc v toku na pokozenou je zvanpoznamenna tm, e vyetovn bylo vedeno pro zpsoben dopravn nehody, cose nedobe odrazilo na systematice a mimodnm rozsahu trestnho zen.V danm ppad se toti rozhodn nejednalo o bnou dopravn nehodu, ale o ryzekriminln in spchan shodou okolnost na vozovce.

Dopravn nehodou lze rozumt nezamlenou, nepedvdanou udlostv silninm provozu na pozemnch komunikacch, zpsobenou dopravnmiprostedky, kter m kodliv nsledek na ivot a zdrav osob nebo na majetek.Zkladnmi znaky obecn definice dopravn nehody jsou tedy nepedvdatelnost,vskyt udlosti v uritm prosted, kterm je silnin provoz, zpsoben kody naivot nebo zdrav osoby nebo na majetku a pm souvislost vznikl udlosti

s provozem vozidla.

Z hlediska vinka dopravn nehody lze jeho innost povaovat za nedbalostndelikt, kter vznikl nhle, neplnovan a jako nezamlen vsledek. Zde majznaleck posudky z odvtv dopravy zsadn a nezastupitelnou roli. Disponujmetodami a postupy, jejich clem je objasnit piny a podmnky vzniku dopravnchnehod, zjistit existenci a mru zavinn aktr na nich zastnnch, stejn jakoodliit dvody selhn lidskho faktoru od technickch pin, nebo nikmnezavinnch podl psoben prodnch jev a sil.


26/34

V danm ppad se jednalo o aktivn mysln jednn obalovanho vipokozen realizovan zmrn s jasnou motivac, kterou znaleck posudekpsychologick dobe vysvtluje.

Je naprosto nesporn, e vznik tkho zrann pokozen byl odstartovn

clenm pohybem automobilu zenho obalovanm na osobu pokozen. Nen jinatolik podstatn, jakm zpsobem se tlo pokozen na 13 14 metr dlouh trasev prbhu razovho dje pohybovalo a zraovalo. Dleit je zjitn vyplvajcshodn ze vech ve vci opatench znaleckch posudk soudnlkaskch, epokozen utrpla ivot bezprostedn ohroujc tk porann hlavy, ktermu bybez vasn a kvalifikovan medicnsk pomoci podlehla.

Ve svtle tchto skutenost se potom jakkoliv polemika znalc z oborudopravy ohledn aplikace odbornch metod zkoumn zmrn vyvolan obhajobouobalovanho jev jako naprosto nadbyten, odvdjc pozornost od samotnpodstaty vci.

Na tomto neme nic zmnit ani znaleck posudek obhajoby zpochybujczvry ve vci zpracovanho znaleckho dkazu psychiatricko -psychologickhosvdcho o existenci trestn odpovdnosti obalovanho v dob pchnposuzovan trestn innosti.

Z obsahu spisovho materilu je zejm, e k objasnn tto problematikybyli v posuzovanm ppad pibrni erudovan znalci. Pi aplikaci bnchvyetovacch metod z pslunch odbornost psychiatrickch a psychologickchnebyla petnost obalovanho zpochybnna. Obalovan zaal uplatovatpochybnosti o zachovn svch kognitivnch funkc v dob vc se ke spchnposuzovan trestn innosti teprve pot, co tm po roce, v noru 2013 utrpl razhlavy, kter si vydal aktuln provedenou operaci. V tto souvislosti je zcelanepodstatn, zda k tomuto razu dolo v souvislosti se sportovn innostobalovanho, jak tvrd jeho obhajoba, nebo v dsledku pdu v opilosti, jak se tatomonost nabz z obsahu odposlech pozench ohledn rozhovoru jeho manelkys ptelkyn. Zsadn dleitost pi posuzovn tto problematiky zaujm skutenost,zda obalovan utrpl v dob ped beznem 2012, kdy dolo k posuzovan trestninnosti, takov raz, kter by mohl objektivn ovlivnit jeho zdravotn stav ve smru jm nyn namtanm.

Z klinickho rozhovoru obalovanho se znalci, kte v posuzovan trestnvci zpracovali psychiatricko-psychologick znaleck posudek, dn poznatky veuvedenho druhu nebyly zjitny. Obalovan se ped tmito odbornky naopakpresent oval jako zcela zdrav jedinec a aktivn sportovec, kter v minulosti neutrpldn raz hlavy spojen s bezvdomm (.l. 105).

Obhajobou vydan znaleck posudek z odvtv chirurgie, specializaceneurochirurgie a spondylochirurgie zpraco van pplk. MUDr. Martinem Hckelem,CSc. (.l. 1550 1978) sice existenci znaleckch posudk z oboru psychiatrie apsychologie pozench orgny innmi v trestnm zen bere na vdom, nicmn jejich zvry dostaten neakceptuje. Upozornn znalce na anamnzu ohledn

existence razu, kter obalovan pi znaleckm vyeten 27. 8. 2012 vbecnezmnil a na nm je zaloen zvr o ptomnosti chronickho hematomu u


27/34

obalovanho v dob spchn trestnho inu, se nejev dostaten podloen.Soust takovho znaleckho dkazu by nesporn mla bt pinejmenm vpovsamotnho obalovanho, kter by, pokud by se to zakldalo na pravd,dementovala a vysvtlovala zmnu informac ohledn svho zdravotnho stavupvodn prezentovanho znalcm psychiatrovi a p sychologovi.

Poslze uplatnn zrann obalovanho na pelomu roku 2011 a 2012nedokladoval obalovan dnou lkaskou zprvou, ale pouze dopisem svhoprvnho zstupce stran clench dotaz znalce na pedchorob obalovanho (.l.1569).

Zde je uvdno, e obalovan utrpl pi kotven lod v Chorvatsku zapatnho poas rnu tupm pedmtem, nakrtko ztratil vdom, potom trpl silnoubolest hlavy, dvakrt zvracel. Oeten nevyhledal, odpoval, nectil se dobecel kem 14 dn.

Z tohoto konstatovn lze tko uvit, e tuto udlost by zmrn zatajilobalovan znalcm pi jeho posuzovn psychiatrickm a psychologickm dne 27.8. 2012.

Ve smru k problematice shora zmnn lze uvst, e nalzac soudvyslechl v rmci hlavnho len nejen zpracovatele znaleckho posudku obhajoby,ale rovn znalce pibran v tto trestn vci orgny ppravnho zen, kte seznalost skutenost nabzench obhajobou neshledali dn dvody, kter by mlyvliv na zmnu jejich zvr.

S ohledem na tato zjitn se jev proto nvrh obhajoby na dal vslechznalce MUDr. Martina Hckelema, CSc. k otzce, zda obalovan mohl v dobnrazu na pokozenou tuto situaci spolehliv vnmat zrake m nebo sluchem, jakozcela nepodstatn.

Obalovan mimo svho prohlen, kter jeho verzi skutkovho djetoliko konstatuje, vpov ve vci odmtl. Nalzac soud neml tud monost nazklad kladen doplujcch otzek zjistit, o jak vysvtlen obalovan svkategorick tvrzen, e pokozenou v dob rozjezdu vozidla nevidl, opr.Jmenovan pipustil, e o existenci pokozen ped jeho autem a jej snaze o eenpedchoz dopravn nehody vdl, ale hodlal tento problm odsunout do budoucnosti.

Nezpochyboval ani skutenost, e tato st dje probhala v dob, kdy ekal vesvm jzdnm pruhu na nstup zelenho signlu na semaforu. V t dob tud celoututo situaci subjektivn nejen sledoval, vnmal, ale vyhodnocoval, jak na ni reagovat.Kontinuita vnmn ptomn pokozen aktivn proklamovan opakovanmi njezdyna ni proto nebyla peruena ani jeho rozhodnutm msto opustit i za cenuvnho zsahu do osobn integrity pokozen a vdom hrozcch zvanchnsledk pinejmenm na jejm zdrav.

Dodaten tvrzen obhajoby, e u obalovanho mohl nastat vpadekzrakov i sluchov funkce v dsledku subdurlnho hematomu mozku, o jehoexistenci v kritick dob obalovan nevdl, postrd opodstatnn. D -li se stranouotzka, e touto poruchou obalovan v kritick dob objektivn netrpl (viz shorauveden zvry k neurologickmu znaleckmu posudku), pak lokln vpadek vidn


28/34

pouze stran ptomnosti pokozen ped pravm svtlometem automobilu se jevnepijateln ve svtle jeho zcela adekvtnch reakc na naskoen zelenho signlu abezpenho projdn dalmi kiovatkami. Podcenit nelze ani nezanedbateln anezpochybniteln pamov vjem obalovanho ohledn celho ponnpokozen, kter v dob rozjezdu auta neskonilo, ale prbn probhalo s clem

zabrnit obalovanmu v odjezdu.

Tomuto koresponduj i dal dkazy. Svdci potvrzuj, e pokozen sechovala zpsobem, kter musel vzbudit pozornost okol, ale zejmna obalovanho,na nho svou pozornost soustedila a snaila se jej pimt k osobnmu jednn.

O tom, e si obalovan byl dobe vdom dopadu svho ponn vipokozen, spolehliv svd i jeho navazujc jednn. Akoliv vysvtloval, e serozhodl dit auto v podnapilm stavu tm, e byl telefonicky vyzvn k dleitmu jednn (k pevzet potebnho dokladu), po sraen pokozen nepokraoval v jzdna toto msto uren. Vozidlo odstavil a utkal do parku, co dosvdil policistaJaros lav Vrna, kter jej pronsledoval, dostihl a zadrel. Jeho dal chovndokresluj potom ve zmiovan odposlechy jeho telefonickch hovor.

Pokud jde o tento tok na pokozenou azen v obalob pod bodem ad 2),kter byl terem odvolacch nmitek obou procesnch stran, pak k nmu je tebauvst nsledujc.

Obaloba kvalifikovala uveden jednn jako pokus trestnho inu vradypodle 21 odst. 1 tr. zkonku k 140 odst. 1 tr. zkonku. Poukazovala na to, ebylo prokzno, e obalovan s jistotou o ptomnosti pokozen na mst pedsvm vozidlem vdl, vizuln i akusticky, tato dvala ped stedn st vozuzeteln najevo svj mysl nenechat obalovanho odjet a neeit dopravn nehodu,kterou pedtm zpsobil. Obalovan dvakrt popojel vozem smrem na pokozenouv myslu, aby opustila prostor ped jeho vozidlem, v dsledku najdn na ni bylapokozen odtlaena o 1,5 m dozadu a ze stedu vozu na jeho prav pedn krajk pravmu pednmu svtlometu, a kdy se obalovanmu nepodailo najdnm napokozenou si vynutit oputn prostoru ped jeho vozidlem, ve chvli, kdy se nasemaforu pslunm pro jeho jzdn pruh rozsvtilo zelen svtlo a auto ped nm serozjelo, tud se obalovanmu otevel prostor pro nik jeho vozidlem, a kdy sepokozen stle nachzela v rovni prav pedn sti vozidla, prudce akceleroval arozjel se proti pokozen vozidlem, jeho hmotnost, velikost i slu obalovan dobe

znal (je patrno i provedench odposlech, e si byl vdom jednak velikosti svhovozidla, jednak fyzick konstituce pokozen v hovoru s H.V. v 16:26:31 k, zda sitato um ist teoreticky pedstavit, e 120 cm anka jde vyvat kho cizhochlapa v Cayenu), pi akceleraci za 6 s na rychlost cca 34 km za ho dinu pi plynulmzrychlovn, piem pi takto vedenm zpsobu toku pi elnm nrazu dopokozen, musel minimln vdt, e me tmto zpsobem pokozenou usmrtit, abyl s tm srozumn, jednal tedy v nepmm myslu ve smyslu 15 odst. 1 psm. b)tr. zkonku. Tedy musel si bt vdom, e nraz do lovka takovmto vozem pitakov akceleraci a rychlosti me zpsobit smrteln zrann, a pokud v dan situacipopsanm zpsobem na pokozenou vyrazil, potom jednal ve vztahu k jejmuusmrcen v nepmm myslu, nebo si musel bt monosti usmrcen vdom,nejednal v pmm myslu usmrtit, ovem pro ppad, e by takov nsledek jeho


29/34

jednnm nastat ml, byl s nm srozumn, po nrazu, kter dle znaleckho posudkumusel registrovat, nezpomalil, nezastavil a z msta ujel.

Pokozen zpsobil takov porann, e zejmna porann mozku ahrudnku ji pmo ohroovala na ivot, piem k fatlnjm nsledkm nedolo

dky skutenosti, e pokozen byla bezprostedn poskytnuta odborn lkaskpomoc.

Mstsk soud pauln neakceptoval toto prvn posouzen a provoval,zda proveden dkazy sktaj s ohledem na prokzanou formu zavinn potebnoumru jistoty, e jednn obalovanho smovalo k usmrcen pokozen.

Dosp l pak k zvru, e tomu tak nen a poukzal na to, e pokud bymotivem jednn obalovanho bylo vyhnout se jakmukoli kontaktu s pokozenou iza cenu srozumn s jejm usmrcenm, mohl tak uinit ji v dob, kdy pokozen senachzela ped stedem jeho vozidla, kdy lze konstatovat, e i s pihldnutmk zvrm reviznho znaleckho posudku, obalovan ml urit, by omezenprostor pro manvrovn s vozidlem, o em svd i ve uveden opakovanpopojet na pokozenou v tto dob (cca o 1,5 metru) a nelze pehldnout ani asovsled udlost, kdy obalovan disponoval asem v du nkolika sekund rozjet se jet v dob, kdy pokozen byla pmo ped jeho vozidlem.

Tuto argumentaci nepovauje odvolac soud za zcela pilhavou. V dob,kdy se pokozen nachzela uprosted kapoty vozidla, se j obalovan snailodstranit z koridoru sv jzdy prv tm, e nejmn dvakrt vi n popojel.Omezen manvrovac prostor by jeho zmru opustit msto nikterak neprospl,nebo zsadn pro jeho monost odjet bylo naskoen zelenho signlu nasemaforu.

Obalovan mohl, pokud by byl s fatlnm nsledkem srozumn, zvolit omlo vy akceleran rychlost a smrt pokozen by nebyla odvratiteln ani pipouit okamit, kvalifikovan medicnsk pomoci, jak bylo znalecky prokzno.Prv rychlost vozidla je podle nzoru odvolacho soudu tm nejpodstatnjmkritriem pro prvn posouzen obdobnch skutk. Ohledn tto skutenosti lo osvobodnou volbu chovn obalovanho, jemu primrn nelo o zpsoben kodyna zdrav i ivot pokozen, ale o vyhnut se osobnmu kontaktu nejens pokozenou, ale i s dalmi osobami, kter se nachzely v okol, poppad i

s polici (povinnost ohlsit dopravn nehodu mus, bez ohledu na rozsah zpsoben kody, vdy splnit idi vozidla, kter nen jeho vlastnictvm, ale jde o vozidlo firemn).Byl si toti vdom, e pedchoz malou dopravn nehodu, kter by mla pro nho jinak zcela zanedbateln sankn dopady, se dopustil pod vlivem nvykov ltky aten to stav byl na nm viditeln patrn. Jako spn podnikatel, mediln veejnprezentovan s ohledem na jeho tsn kontakty s adou znmch osobnost nejen zesfry ekonomick, ale i politick, preferoval zjem na zachovn vlastnho pznivhorenom.

Nalzacmu soudu nelze vytknout pochyben, pokud meritorn kvalifikoval jinak sprvn zjitn jednn obalovanho vi pokozen jako trestn in tkho

ublen na zdrav podle 145 odst. 1 tr. zkonku, by proti tomuto postupu odvoln sttnho zstupce broj. Pi racionln rozvaze, zda posuzovat ponn


30/34

obalovanho, jak nadle preferuje obaloba, jako pokus trestnho inu vrady,nebo mrnji jako trestn in tkho ublen na zdrav, nelze pi existenci jakchkoliv pochybnost nesoucch se ve prospch obalovanho upednostnittrestn in psnj. Takov postup by odporoval jedn ze stejnch zsad, ktergarantuje zkonnost trestnho zen, in dubio pro reo.

Mstskmu soudu je ovem teba vytknout, e v pomrn rozshl pasiodvodnn prvnho posouzen se vnuje pevn interpretaci zkonnchustanoven trestnho zkonku, kter reguluj posuzovn subjektivn strnkyposuzovanho jednn pachatele ve form mysln i nedbalostn (vetn aktuln

judikatury ), ani by zde uveden zsady pelivji aplikoval na posuzovan ppad.

Odvolac soud proto povauje za potebn zdraznit, e srozumnobalovanho s ublenm na zdrav pokozen dosahujcm tk jmy, tedy veform nepmho myslu ve smyslu 15 odst. 1 psm. b), odst. 2 tr. zkonku, lzedovozovat pedevm z povahy nstroje pouitho k toku a ze zpsobu jeho pouit. Automobil pi sv hmotnosti a kinetick energii, okamit vyvinut pi jeho uvedendo chodu, je mimodn innou a neobyejn nebezpenou zbran. V rmciobecnch pedstav kadho jedince, tm spe obalovanho, kter je dleobjektivnho zjitn psychologa obdaen vysokou inteligenc, je nesporn, e stettla lovka s autem me potencionln zpsobit vn zrann nebo dokoncesmrt. Obalovan pesto automobil pouil v dob, kdy vidl, e pokozen, pes jehovarovn najdnm, tlesn kontakt s kapotou auta nezruila. Rozjezd vozidla munejenom umonil realizovat hlavn cl, nik z msta pedchozho trestnho inu, alestalo se tak za cenu nsil vi pokozen, kterou vn ohrozil na jejm zdrav, cobylo sice vedlejm, pro pokozenou vak mimodn zvanm, nsledkem.

Aby bylo lze dovodit alespo srozumn pachatele s ublenm na zdravpo kozenmu, mus bt uveden objektivn okolnosti logicky provzny s okolnostmisubjektivn povahy, jakmi jsou pohnutka inu a osobn vlastnosti pachatele.

Odpov na tyto otzky je mono vytit z charakteristik osobnostiobalovanho, jak jsou podny znaleckm posudkem psychiatricko-psychologickm.Zde se konstatuje, e z vraznjch vlastnost se projevuje narcismus, rozvolnnpstup k socilnm normm, nerealistick poadavky na vztahy provzennedorozumnm a konflikty. Jmenovan m rd sociln kontakty, vyhledvpozornost, ale pod vtm tlakem se u nj projevuje nedvra, vzdorovitost a

tendence k vybit potlaovanch afekt. Pravdpodobn reakce jsou racionalizace apesunut viny na druh. Obte se projevuj s pijmnm odpovdnosti za svchovn a s akceptac vlastn viny. Pohled na sebe sama je pravdpodobn v bnsituaci nerealisticky pozitivn (.l. 109).

Sttn zstupce pi veejnm zasedn vrchnho soudu alternativn navrhl,e bude -li shledno, a to pi vdom mimodn zk hranice mezi pokusem vradya zloinem tkho ublen na zdrav, e prvn kvalifikace, kterou zvolilprvostupov soud je sprvn, potom aby obalovan byl uznn vinnm nikoli pouzepodle odst. 1 zloinu tk jmy na zdrav podle 145 tr. zkonku, ale i podle odst.2 psm. d), tedy e se tk jmy na zdrav dopustil na svdkyni v souvislostis vkonem jej povinnosti.


31/34

K tomuto je teba uvst, e za svdka ve smyslu 145 odst. 2 psm. d) tr.zkonku je teba povaovat nejen osobu, kter ji byla alespo pedvolna jakosvdek a m tedy ji procesn postaven svdka, ale i osobu, kter pachatel myslnzpsobil tkou jmu na zdrav v souvislosti s budoucm vkonem jej svdeckpovinnosti, nebo za svdka podle uvedenho ustanoven je teba povaovat svdkav materilnm smyslu, tedy osobu, kter vnmala skutenosti, kter mohou btpodkladem pro rozhodnut orgn innch v trestnm zen i jinch orgn, a to imezinrodnch soudnch orgn.

Pachatel pi naplnn tto okolnosti podmiujc pouit vy trestn sazbyspch trestn in tkho ublen na zdrav na svdkovi, znalci nebo tlumonkoviv souvislosti s vkonem jejich povinnost. Podmnkou trestnosti jednn pachatelezde je, e zpsoben tk jmy na zdrav bylo spchno na svdkovi, znalci nebotlumonkovi z pohnutky zde uveden, tj. v souvislosti s vkonem jejich povinnosti.Pojem v souvislosti je pojem ir, ne pojem pro vkon. posta jakkoli, byvzdlen, souvislost.

Tato argumentace ovem na konkrtn ppad nedopad. Obalovanv posuzovan vci toti na pokozenou nenajdl v souvislosti s budoucm vkonem jej svdeck povinnosti, tj. proto (pohnut tm), aby in futurum ovlivnil i znemonil jej svdeckou vpov, nbr proto, aby ujel z msta inu a vyhnul se vyetenpedchoz dopravn nehody, kterou zavinil, a to ve znan podnapilm stavu.

Proto nebyla vy trestn sazba dle odst. 2 psm. d) 145 tr. zkonkuaplikovna a in

Date post:	02-Jun-2018
Category:	Documents
Upload:	irozhlascz
View:	227 times
Download:	0 times

Rozsudek nad Romanem Janouškem

Documents