Rozsudek soudu k používání pesticidů v NP Šumava

7/28/2019 Rozsudek soudu k pouvn pesticid v NP umava

1/23

10A 119/2012 64

ESK REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMNEM REPUBLIKY

Krajsk soud v eskch Budjovicch rozhodl vsent sloenm zpedsedkynJUDr. Vry Balejov a soudky JUDr. Marie Krybusov a Mgr. Heleny Nutilov v prvnvci alobce Hnut DUHA Ptel Zem esk republika, se sdlem doln 33, Brno,zast. Mgr. Pavlem ernohousem, advoktem se sdlem Praha 4 Podol, Ve svahu 531/1,proti alovanmu Ministerstvu ivotnho prosted, Praha 10, Vrovick 1442/65, odborvkonu sttn sprvy II, esk Budjovice, Mnesova 3a, o alob proti rozhodnutalovanho ze dne 25.9.2012, . j. 564/510/12, 41140/ENV/2012, za asti: MstoHartmanice, se sdlem v Hartmanicch 75, Sprva Nrodnho parku a chrnn krajinnoblasti umava, se sdlem Vimperk, 1. mje 260, Obansk sdruen umava 21, se sdlemDoln Beany, Lhota 78, Obec Modrava, se sdlem Modrava 63, t a k t o :

Rozhodnut Ministerstva ivotnho prosted .j. 564/510/12, 41140/ENV/2012, ze

dne 25.9.2012 a rozhodnut Sprvy Nrodnho parku a chrnn krajinn oblastiumava ze dne 30.3.2012, zn. SZ NPS 10093/2011/11-NPS 02555/2012, se z r u u j pro vady zen a pro nezkonnost, a vc se v r a c alovanmu k dalmu zen.

alovan je povinen nahradit alobci nklady zen ve vi 7.800,- K do ticetidn od prvn moci tohoto rozsudku.


2/23

Pokraovn - 2 - 10A 119/2012

O d vo d n n :

alobce se alobou domh zruen rozhodnut alovanho, kterm bylo zamtnutojeho odvoln proti rozhodnut Sprvy nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava

ze dne 30.3.2012, jm Sprva udlila sama sob vjimky podle 43 zkona . 114/1992 Sb.,o ochran prody a krajiny, ze zkazu uvedenho v 16 odst. 1 psm. a) zkona za elempouit biocid ve II. zn ochrany prody Nrodnho parku umava v roce 2012.

alobce uvd, e byl astnkem zen vedench Sprvou nrodnho parku achrnn krajinn oblasti umava, kter se tkala udlen vjimky podle 43 zkona .114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ze zkazu uvedenho v 16 odst. 1 psm. a)zkona za elem pouit biocid ve II. zn ochrany prody Nrodnho parku umavav roce 2012 v lesch spravovanch Sprvou nrodnho parku a chrnn krajinn oblastiumava. Ob tato zen byla zahjena na zklad dosti Sprvy nrodnho parku a chrnnkrajinn oblasti umava. Sprva nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava spojilatato zen a vydala rozhodnut dne 30.3.2012. Proti prvostupovmu rozhodnut alobcepodal odvoln, v nm poadoval vydn pedbnho opaten, kterm by bylo uloenoadateli zdret se aplikace biocid. Tato dost o vydn pedbnho opaten bylarozhodnutm alovanho ze dne 19.6.2012 zamtnuta. alovan dne 25.9.2012 vydalnapaden rozhodnut, ve kterm zmnil st prvostupovho rozhodnut a ve zbytku jejpotvrdil.

alobce namt, e aplikace biocid na zem Nrodnho parku umava pedstavujezmr ve smyslu 45h odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny. Napaden rozhodnut bylovydno bez posouzen vlivu pedmtnho zmru ve smyslu 45h a 45i zkona o ochranprody a krajiny, za absence stanoviska orgnu ochrany prody o tom, zda me mtsamostatn nebo ve spojen sjinmi koncepcemi nebo zmry vznamn vliv na pzniv

stav pedmtu ochrany nebo celistvosti evropsky vznamn lokality nebo pta ob lasti a bezposouzen EIA. V souvislosti s tm alobce pipomn lnek 10a smrnice 85/337/EHS veznn smrnice 2003/35/ES, kter na unijn rovni transponuje zvazky vyplvajc zl. 9Aarhusk mluvy, jej smluvn stranou je i esk republika. V souvislosti s tm alobcerovn poukazuje na rozsudek Nejvyho sprvnho soudu . j. 6 Ao 5/2010 -43 ze dne13.10.2010. alobce m za to, e je aktivn legitimovn kpodn pedmtn aloby, kdy totozen o povolen pouit biocid je jedinm zenm, ve kterm se rozhoduje o tomtokonkrtnm zsahu do prody a jde proto o zen, u kterho se alobce me domhatsoudnho pezkumu rozhodnut povolujcm dan zmr. Protoe zde je jedin sprvn zen,je zejm, e poadavek l. 10a smrnice lze splnit jedin vrmci soudnho pezkumurozhodnut o vjimce (povolen pouit biocid) citovan l. 10a toti nebyl vas nebo

dn transponovn do vnitrosttnho prva, je dostaten urit, nen podmnn a poppadpedstavuje, resp. zakld pro alobce jist oprvnn. Aplikace l. 10a smrnice v rmcieskho prvnho du je tak urit a jednoznan, a proto je nutno v tomto ppad piznat l.10a smrnice pm inek. Dan ppad povolen biocid spad pod l. 10a smrnice85/337/EHS ve znn smrnice 2003/35/ES, podle nho maj lensk stty povinnost zajistitmonost pezkumu nejen po procesn strnce, ale i po strnce hmotnprvn. esk prvnprava soudn ochrany tento lnek transponuje nedostaten, nebo obansk sdruen jakoprvnick osoby nejsou nositeli prva na pzniv ivotn prosted. Dle alobce vaknemohou bt zkrcena na svch prvech na zklad odvodnn, e pslun rozhodnut


3/23

Pokraovn - 3 - 10A 119/2012

odporuje pouze hmotnmu prvu, a proto u nich neme bt dna alobn legitimace. alobcem za to, e je aktivn legitimovn vpln i, jak vyaduje smrnice.

alobce m za to, e prvostupov rozhodnut bylo vnitn rozporn a tedy nicotn, vevroku I. sti 2. hovoilo o lapcch a trojnokch pokrytch insekticidn st. V podmnce

pod psm. a) ovem rozhodnut uvd, e sm bt pouit pouze ppravek Vaztak 10 EC zapodmnek stanovench vbezpenostnm listu a etiket. Insekticidn s je pitomsamostatnm ppravkem na ochranu rostlin, nejde o jaksi st postkan ppravkem Vaztak10 EC. To je ostatn konstatovno i v alovanm rozhodnut a potvrzeno sprvnmi akty,ktermi bylo nsledn podle zkona . 326/2004 Sb., o rostlinolkask pi, povolenopouvn insekticidnch st Trinet a Storanet. Rovn dosti vobou zench uvdly, ebude pouit ppavek Vaztak 10 EC a alternativn insekticidn s. Vnitn rozpornostpotvrzuje i alovan v napadenm rozhodnut na stran 10 a 14. Paklie rozhodnut trprozpornost ji ve svch vrocch, je nutn jej povaovat za akt nicotn, nulitn a nikolivpouze za akt vadn akt neexistujc. Proto nebylo ppustn vodvolacm zen pistoupit kezmn rozhodnut, kter od potku nem ani kvalitu vadnho rozhodnut a pokouet sezhojovat vady neexistujcho aktu. alovan rozhodnut proto povauje alobce za nicotn.I vppad, e by nicotnost alovanho rozhodnut nevznikla vnvaznosti na prvostupovrozhodnut, byla by zaloena jeho vlastnmi vadami, nebo alovan rozhodnut je samoo sob vnitn rozporn a prvn neuskuteniteln. alovan v nm zmnil vrokyprvostupovho rozhodnut vtom smyslu, e mezi povolen ppravky na ochranu rostlinuvedl i ppravky Storanet a Trinet, ovem dle odvodnn napadenho rozhodnut zmrembylo provst tuto zmnu, aby vjimka pro Nrodn park umava obsahovala povoleninsekticidnch ppravk, kter jsou povoleny Sttn rostlinolkaskou sprvou (dle jenSRS). V dob, kdy alovan vydal alovan rozhodnut, tj. dne 25.9.2012, tyto ppravkyvak ji nebyly SRS povoleny k uvn. Takov rozhodnut je pak zcela zmaten a nicotnpro prvn neuskutenitelnost. alovan vodvodnn napadenho rozhodnut odkazuje napovolen SRS, podle kterch bylo pouvn tchto ppravk povoleno vasovm obdob

pouze do 12.8.2012.

alovan rozhodnut mn podmnky vroku I. prvostupovho rozhodnut tak, e sepodmnky pod psm. a) f) nahrazuj psmeny a) e). Vypadlo tak zcela psm. f) uvdjc, evjimka pro pouit biocid podle 43 odst. 3 zkona o ochran prody a krajinynenahrazuje pslun povolen k jejich pouit dan jinm orgnem sttn sprvy rozhodnutm Sttn rostlinolkask sprvy. Namsto toho m podmnka pod psmenem a) odvydn alovanho rozhodnut (25.9.2012), resp. od okamiku jeho doruen vemastnkm sprvnho zen, toto znn: lze pout pouze ppravky na ochranu rostlinVaztak 10 EC, Trinet a Storanet v souladu sbezpenostnmi listy a nvody na pouituvedenmi na etiketch ppravk a rozhodnutmi vydanmi kpouit ppravku Storanet a

Trinet pro rok 2012 dne 5.4.2012. Podle rozhodnut Sttn rostlinolkask sprvy, na kter jeodkazovno alovanm, bylo mon pout pedmtn insekticidn st pouze do 12.8.2012.V souladu s citovanm rozhodnutm nebylo tud mon v okamiku vydn napadenhorozhodnut, tj. dne 25.9.2012, povolit pouit tchto insekticidnch st, a to ztoho dvodu, eje podle rozhodnut SRS nebylo mon kuvedenmu datu pouvat vbec. alovan takvydal prvn neuskuteniteln rozhodnut, dky emu je tento alovan akt nicotn.

alobce m za to, e zen, kter vystilo ve vydn prvostupovho rozhodnut,trplo zvanou procesn vadou spovajc vtom, e bylo zahjeno a vedeno i pes pekku


4/23

Pokraovn - 4 - 10A 119/2012

litispendence, kter zpsobila nezkonnost prvostupovho rozhodnut. alovan protopostupoval nesprvn, jestlie prvostupov rozhodnut vpodstatn sti potvrdil. Jedinmonost bylo rozhodnut v odvolacm zen zruit. alobce m za to, e pvodn zen zn.SZ NPS 10093/2011 bylo zahjeno dve ne zen zn. SZ NPS 10094/2011. Pestoedosti, na zklad kterch byla zahjena pvodn zen, se vnkterch bodech odliuj,

z vznamn sti jde o zen veden o stejn vci a ztho dvodu. Totonost vci jedovozovna na zklad toho, e astnky obou zen byly stejn subjekty, v obou ppadechse poadovalo povolen vjimky ze zkladnch ochrannch podmnek uvedench v 16 odst.1 psm. a) zkona o ochran prody a krajiny za elem aplikace biocid, jakotoprotikrovcovho opaten, postupem podle 43 zkona o ochran prody a krajiny a v obouzench se navrhovalo pmo v lesnch porostech pouvn insekticidnch st. V takovmppad ml sprvn orgn dle 66 odst. 1 psm. e) sprvnho du zmoci edn pozdjzen zastavit pro zjevnou prvn neppustnost dosti, nebo neme bt pochyb o tom, esprvn d nepipout vst dv zen kdosti se shodnm pedmtem. Prvostupovsprvn orgn byl na pekku litispendence upozornn, ale v odvodnn svho rozhodnut ses touto okolnost vbec nevypodal. Nebylo tak proto mon pezkoumat, jakou vahou sesprvn orgn dil, kdy pesto vjimku podle 43 zkona o ochran prody a krajinypovolil. Pokud bylo vedeno sprvn zen, kter pro pekku litispendence nemlo bt vbeczahjeno, a pokud se tak pesto stalo, nebylo neprodlen zastaveno, jedn se o hrub poruenprocesnch zsad.

alovan, jak je z napadenho rozhodnut zejm, rozil podklady, ze kterchvychzel pi vydn rozhodnut, oproti podkladm, ze kterch vychzelo prvostupovrozhodnut, piem astnkm nebylo oznmeno, e ji jsou shromdny vechnypodklady pro rozhodnut a nebyla poskytnuta kvyjden ktmto podkladm pimen lhta.alobci nebylo vbec zejm, vjakm rozsahu hodl alovan podklady doplovat, ktermokamikem shromaovn podklad ukon a kter vechny podklady ji alovanshromdil. Jedn se proto o zsah do procesnch prv alobce, kdy dolo k poruen nejen

36 odst. 3 sprvnho du, ale i procesn zsady vyplvajc zl. 38 odst. 2 Listinyzkladnch prv a svobod. Jedn se o tyto podklady: rozhodnut Sttn rostlinolkask sprvy. j. SRS 014313/2012 ze dne 5.4.2012 a . j. SRS 04348/2012 z 5.4.2012 a Sbornkz konference konan v z 2012. Dle alobce se jednalo o mimodn dleit podklady,proto ml alovan alespo astnky zen vyrozumt o tchto listinnch dkazech, aby semohli kjednotlivm dkazm vyjdit, co se ovem nestalo.

alobce zcela odmt postup, kdy v prvostupovm rozhodnut bylo povolenopouvn ppravk na ochranu rostlin, jejich pouvn nebylo vdob rozhodovnpovoleno pedpisy zoblasti rostlinolkask pe. Dle alobce rozhodnut podle zkonao rostlinolkask pi mus pedchzet ppadnmu udlen vjimky. Za danho stavu podle

vydan vjimky bylo mon pouvat jakoukoliv insekticidn s, ani by byly znmypodmnky pouit konkrtnho ppravku na ochranu rostlin, kter se obecn stanovujv rozhodnut podle zkona o rostlinolkask pi. alovan nedovolen manipuloval ipedmtem zen, kter je ve sprvnm zen o dosti vymezen dost adatele. Z dnhokonu adatele neplyne, e poaduje povolen zmnnch dvou insekticidnch st.

alovan rovn opral rozhodnut o neplatn listinn dkaz, nebo Nrodn parkumava v souasnosti nem platn pln pe, nyn platn pln pe neexistuje, pvodn pln


5/23

Pokraovn - 5 - 10A 119/2012

pe na roky 20012010 nebyl ped skonenm sv platnosti prodlouen a je vylouen, abyse prodluovala platnost dokumentu, kter ji svou platnost pozbyl.

Rovn dolo ze strany sprvnch orgn kporuen 45g, 45h a 45i zkonao ochran prody a krajiny, kdy dolo kvydn rozhodnut bez stanoviska EIA. Povolen

aplikace biocid je nutno povaovat za zmr dle 45h zkona o ochran prody a krajiny.Jestlie negativn vliv zmru nelze vylouit, pedvd smrnice o stanovitch, e zmrme bt podle l. 6 odst. 3 a l. 6 odst. 4 pesto povolen, ovem jednou z nezbytnchpodmnek je proveden odpovdajcho posouzen jeho vliv. Toto hodnocen nen monvynechat a nahradit teprve a stanovenm podmnek ve vydan vjimce. Na nutnost provdttoto hodnocen ve smyslu l. 6 smrnice o stanovitch, ve kterch mus bt popsny vechnyinky zmru na zem soustavy NATURA 2000 ve fzi ped vlastnm rozhodovnm, vekterm teprve me dojt kvaze o jinch pevaujcch zjmech, stanoven kompenzanchopaten, za nich je mon zmr realizovat, drazn upozoruje i judikatura ESD. Rovnalovan dospl kzvru v napadenm rozhodnut na str. 11, e zamlenou aplikaci biocidna zem Nrodnho parku umava je teba povaovat za zmr ve smyslu 45h zkonao ochran prody a krajiny. Pesto absentuje stanovisko orgnu ochrany prody, kter byvslovn uvdlo, zda je mon vznamn negativn vliv na pedmty ochrany vylouit inikoliv. Stanoviska ze dne 2.1.2012, kter celkov pomjej existenci Pta oblasti a Evropskyvznamn lokality umava a nevyjaduj se kvlivu na jednotliv pedmty ochrany, ovemnevylouily negativn vliv zmru na pta oblast a evropsky vznamnou lokalitu. Za zcelascestn povauje alobce nzor alovanho, e vaha o tom, zda v danm ppad jdeo zmr, je ponechna ryze na adateli a stejn tak zle jen na nm, zda pod o stanoviskopodle 45i zkona o ochran prody a krajiny a e tud pi vydn prvostupovhorozhodnut nebyl poruen zkon. Paklie lo o zmr podle 45h zkona o ochran prody akrajiny, tento postup nebyl dodren, orgn ochrany prody svm stanoviskem negativn vlivnevylouil a ani nebylo provedeno naturov posouzen procesn podle zkona . 100/2001Sb. ve spojen s 45i zkona o ochran prody a krajiny, je to pro orgn ochrany prody

pekkou pro povolen vjimky podle 43 zkona o ochran prody a krajiny, co lzedovodit i z 45i odst. 8 uvedenho zkona. Dan zmr celoplon aplikace biocid jeinnost, kter me ovlivnit zem evropsky vznamn lokality nebo pta oblasti, a protomlo bt podle 4 odst. 1 psm. e) zkona . 100/2001 Sb. probhnout minimln zjiovaczen (EIA). V dsledku toho, e si prvostupov orgn neopatil pslun posouzen, jakonap. odborn podklady, vydal rozhodnut bez dostatenho zjitn stavu vci a tedyv rozporu se zkonem.

Dle alobce u danho zmru nen mon vylouit odborn odvodnn pochybnostio tom, e je zde negativn vliv na pedmty ochrany a odpovdajc posouzen ve smyslu l. 6smrnice o stanovitch bylo nutn provst. V souvislosti s tm alobce odkazuje na vyjden

ze dne 12.1.2012, kdy alobce upozoroval na to, e existuj odborn zdvodnn obavyo negativnch vlivech biocid. Nevydn stanoviska podle 45i zkona o ochran prody akrajiny zcela uzavelo cestu jak knaturovmu hodnocen dsledk zmr na zem evropskyvznamn lokality, je vychz z 45h pedmtnho zkona a l. 6 smrnice o stanovitch,tak khodnocen vlivu zmru na ivotn prosted. alobce by mohl v rmci naturovhohodnocen uplatnit sv pipomnky kpodkladm, ovem odborn podklady pi povolenzmru aplikovat biocidy nebyly pipraveny a tm i alobce neml monost uplatovat svprva. Pouit biocid je dle alobce i z hlediska cle vpodob tlumen krovce sporn a todky neselektivnmu psoben cypermethrinu, kterm bvaj zasaeny rovn druhy ivc se


6/23

Pokraovn - 6 - 10A 119/2012

krovcem. alobce namt, e ve sprvnm zen nebyl pozen podklad, ze kterho bypesvdiv vyplynulo, e takov opaten je kdosaen uvedenho cle nezbytn. V tomtosmru nelze napaden rozhodnut pezkoumat.

Jak napaden rozhodnut, tak i prvostupov rozhodnut jsou v rozporu s 15 odst. 2

zkona o ochran prody a krajiny, nebo pi udlovn vjimek je podmnkou, e by mlobt v maximln me eteno jejich podstaty, co napaden rozhodnut nespluje. Poitbiocid vuvedenm rozsahu je proto nezkonn, nejen vcn nesprvn, a zpsobujenezkonn zsah do ivotnho prosted. Proto dolo kdoten prva alobce na pznivivotn prosted.

Rovn dolo kporuen zsady nemo iudex in causa sua, nebo v prvnm stupnivedla sprvn zen Sprva nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava, kter jezrove adatelem o projednvanou vjimku. Sprva tak rozhodovala o sv vlastn dosti.Vichni pracovnci byli proto vyloueni zrozhodovn, proto mli na tuto skutenostpoukzat. Jestlie tak neuinili, zpsobili to, e prvostupov rozhodnut bylo vydnovylouenmi ednmi osobami. Jedn se tak o zjevnou nezkonnost, kdy bylo poruenoprvo alobce na spravedliv proces. alobcem je proto navrhovno, aby napadenrozhodnut bylo prohleno za nicotn a rovn tak i prvostupov rozhodnut Sprvynrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava, piem pro ppad, e by soudneposoudil uveden rozhodnut jako nicotn, je navrhovno, aby napaden rozhodnut irozhodnut Sprvy nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava ze dne 30.3.2012byla zruena.

alovan navrhoval zamtnut aloby.

alovan nesdl nzor alobce o existenci pekky litispendence vzenpedchzejcm rozhodnut o dostech o povolen vjimky, nebo dost zaevidovan pod

zn. SZ NPS 10093/2011 se vztahovala k pouit biocidu koeten obrannch zazen askldek deva, kdeto dost zaevidovan pod zn. SZ NPS 1094/2011 se tkala pouitbiocidu koeten krovcovho dv v lesnch porostech, tedy koeten krovcemnapadench smrk, v porostech, kter by zprovoznch dvod nebylo mono vas sousteditnebo odkornit. Rovn alovan odmt zmr svrznho dotven obsahu dosti. Jestlieadatel podal dv dosti, uinil tak proto, e on sm vnmal jejich cl jako rozdln. Pedmtdosti nebyl shodn a povinnost sprvnch orgn bylo rozhodnout meritorn o oboudostech.

alovan obdrel rozhodnut Sttn rostlinolkask sprvy zdubna 2012 ohlednppravk Trinet a Storanet od prvoinstannho orgnu spolu s odvolnm i spisem. alobce

uvdomil o tom, e po vydn prvoinstannho rozhodnut byl sprvn spis doplnnuvedenmi rozhodnutmi, kdy jej vyzval kodstrann nedostatku podn. Kopie obourozhodnut byla doruena alobci dne 14.9.2012. Existence insekticidnch st byla alobciznma zpedchozch zen, co je zejm i z obsahu odvoln alobce. alovan odkzalv rozhodnut na pspvek pednesen na semini esk lesnick spolenosti konanm vespoluprci s Nrodnm parkem umava v z 2012, tohoto veejn pstupnho semine semohl alobce zastnit stejn jako alovan. Krovec je ivoin kdce lesnch porost dle 2 psm. g) zkona . 289/1995 Sb. Sprva nrodnho parku je pesvdena, e zajitnochrany lesa ve II. zn ochrany prody se neobejde bez pouit biocid. Proto je legitimn,


7/23

Pokraovn - 7 - 10A 119/2012

e podala pslun orgn o povolen vjimky kjeho aplikaci. Povolenm vjimky propouit biocid pi ochran lesa je sledovna jeho ochrana bez ohledu na to, kdo je jehovlastnkem. Veejn zjem byl deklarovn jako zjem na ochran lesnch majetk. Clemrozhodnut nebylo zabrnit en krovc pouze do les nesttnch vlastnk, ale t zajitnochrany lesa ve sttnm vlastnictv, v nm hospoda sprva. alovan nespatoval knazen

stnho jednn dvod, nebo astnkm zen je znmo vposlednch letech se kadoronopakujc een vjimky, umoujc aplikaci biocid, a jsou jim rovn znmy prostedkypi tto ochran pouvan.

Prvoinstannm rozhodnutm byla povolena vjimka k pouit biocidu mimo jin veform insekticidn st za podmnky existence povolujcch rozhodnut Sttn rostlinolkasksprvy, jejich pprava byla vdob vydn rozhodnut znma. dn jin insekticidn stslouc kochran lesa proti krovcm nejsou na trhu kdispozici. alovan pi zmnpodmnek povolen vjimky reagoval na vhrady alobce a existenci povolujcch rozhodnutSttn rostlinolkask sprvy vydanch vprbhu zen. adatel uvedl v dosti insekticidns a sprvn orgn neml dvod mu vjimku umoujc jej pouit nepovolit, neboz hlediska ivotnho prosted je pouit st vhodnj ne jejich opakovan oetenpostikem ednm Vaztakem 10 EC.

Platnost Plnu pe Nrodnho parku umava schvlenho Ministerstvem ivotnhoprosted dne 22.12.2000 pvodn na obdob let 2001 2010 byla prodlouena Protokolem oschvlen plnu pe o Nrodn park umava na obdob 2011 2013 vydanm Ministerstvemivotnho prosted dne 10.8.2011. Pi zpracovn rozhodnut byl alovan oprvnn ipovinen ze schvlenho Plnu pe o Nrodn park umava na obdob 2011 2013 vychzet.

alovan zaujal stanovisko, e aplikaci biocid pi ochran lesa proti krovcm jes ohledem na judikaturu Soudnho dvora EU na mst povaovat za zmr ve smysluustanoven 45h zkona o ochran prody a krajiny. Ve spisu nen zaloeno stanovisko

orgnu ochrany prody dle 45i uvedenho zkona proto, e jej sprva o vydn tohotostanoviska nepodala. Ze znn tohoto ustanoven je zejm, e se jedn o stanoviskovydvan na dost toho, kdo zmr zaml, nikoliv zmoci edn. Vzkon je sicestanovena povinnost pedkladatele pedloit zmr uveden v 45h ke stanovisku orgnuochrany prody, ale pokud tak neuin, podle prvn pravy trestn v 87 a 88 jej nelzepostihnout. alovan se s dotazy ohledn aplikace 45h a 45i zkona o ochran prody akrajiny obrtil v souvislosti s eenm pouit biocid v roce 2011 na odbor mezinrodnochrany biodiverzity, vjeho psobnosti bylo vt dob een problematiky NATURA 2000.K poloenm otzkm obdrel stanovisko, zjeho obsahu vychzel pi koncipovnodvodnn rozhodnut ve vztahu knmitkm alobce ohledn nezkonnosti postupuv rozporu s 45h a 45i obsaenm v jeho odvoln. Vpedmtnm stanovisku je vyloeno,

e vahu o tom, zda zmr me samostatn nebo ve spojen sjinmi vznamn ovlivnitpzniv stav pedmtu ochrany nebo celistvost evropsky vznamn lokality nebo ptaoblasti, jak uvd 45h zkona o ochran prody a krajiny , provd ten, kdo zamluskutenit zmr nebo podit koncepci. Pokud dospje kzvru, e se o takov zmr jedn,pedlo dle 45i odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny zmr ke stanovisku orgnuochrany prody; pokud se dobere k zvru, e jeho zmr takov dopady mt neme, kestanovisku jej nepedkld. Svrzn odvodnn absence stanoviska vzelo z uvedenhostanoviska legislativnho odboru Ministerstva ivotnho prosted. Prvoinstann orgn vyuilpro vydn rozhodnut zvry a doporuen formulovan v internm stanovisku, kter bylo


8/23

Pokraovn - 8 - 10A 119/2012

vypracovno sekc vzkumu a ochrany prody Sprvy nrodnho parku a CHKO umava prozen o vjimce umoujc pouit biocid v Nrodnm parku umava v roce 2000. dnz uvedench internch stanoviseknen a neme bt stanoviskem dle 45i zkona o ochranprody a krajiny, nebo nen vydno orgnem ochrany prody. Nelze proto ani oekvat, eby obsahovala zvry ve smyslu 45i odst. 1 zkona. Prvoinstann orgn provedl vahu

poadovanou 45g zkona o ochran prody a krajiny ve vztahu kpovolen vjimcev odvodnn na str. 6 a 7 rozhodnut a dospl kzvru, e pi pouit biocidu za dodrenstanovench podmnek vznamn neovlivn pedmty ochrany EVL umava a PO umava.alovanmu neplyne z dnho prvnho ustanoven povinnost opatovat si posouzen dlezkona . 100/2001 Sb. ve spojen s 45i zkona o ochran prody a krajiny, protoneobstarnm si takovho posouzen neme bt zaloena nezkonnost alobou napadenchrozhodnut. Na hodnocen ink biocid pi ochran lesa zhlediska jejich dopad na hmyz,ptactvo, pedmty ochrany Evropsky vznamn lokality umava a Pta oblasti umava sivydal odborn stanovisko Sprvy. Obavy alobce jsou openy o neaktuln data ve vztahukdopadm ppravku Vaztak 10EC na ekosystmy. Nepouit biocid na obrannchzazench by mlo za nsledek rozshlej napaden porost krovci, zven rozsahunahodilch teb a rozen holin, co by bylo nepzniv pro ochranu fauny i flory. Jestliehodl Sprva pi ochran lesa proti krovci pout biocidy, mus podat pslun orgn, couinila. Prvoinstann orgn byl pak povinen o dostech padanch Sprvou nrodnho parkua chrnn krajinn oblasti umava rozhodnout. Postup odpovdal prav obsaen v zkono ochran prody a krajiny a zizovac listin MP. alovan nesdl pesvden alobce onicotnosti alovanch rozhodnut.

Ze sprvnho spisu byly zjitny tyto rozhodn skutenosti:

Sprva nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava podala dost o udlenvjimky podle 43 odst. 3 zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ze zkazu dle 16 odst. 1 psm. a) zkona pro pouit biocidu Vaztak 10 EC a insekticidn st pi ochran

lesa na zem II. zny ochrany prody Nrodnho parku umava v roce 2012 proti hmyzmkdcm.

Pedmtem dosti ze dne 22.11.2011 bylo povolen vjimky ze zkazu dle 16 odst.1 psm. a) zkona o ochran prody a krajiny pro pouit biocidu Vaztak 10 EC a insekticidnst pi ochran lesa na zem II. zny ochrany prody Nrodnho parku umava v roce 2012v lesnch porostech zaazench do reimu B dle rozhodnut MP ze dne 5.3.2007 a vstiporost navazujcch, pro instalaci otrvench lapk, otrvench lapk ve form trojnoeknebo trojnoek pokrytch insekticidn st a koeten skldek krovcovho dv, kternebude mono vas odvst mimo dosah lesnch porost. Tato dost byla zaevidovna dne6.12.2011 pod zn. NPS 10093/2011. Dle byla dne 22.11.2011 podna dost o povolen

vjimky ze zkazu dle 16 odst. 1 psm. a) zkona o ochran prody a krajiny pro pouitbiocidu Vaztak 10 EC pi ochran lesa na zem II. zny ochrany prody Nrodnho parkuumava v roce 2012 koeten krovcovho dv v lesnch porostech na zemnchpracovitch Prily, Srn a Modrava zaazench do reimu B dle rozhodnut MP z 5.3.2007vppadech, kdy devn hmotu nebude mon zprovoznch dvod soustedit i odkornit abude u n hrozit vlet krovce. Tato dost byla zaevidovna dne 6.12.2011 pod zn. NPS10094/2011.


9/23

Pokraovn - 9 - 10A 119/2012

Sttn rostlinolkask sprva v roce 2011 povolila nad rmec seznamu registrovanchppravk uveden na trh a omezen a kontrolovan pouit ppravku na ochranu devin protikrovcm, nazvanho Trinet (rozhodnut ze dne 13.4.2011), kter m formu st. Vdobpodn shora uvedench dost bylo znmo, e distributor st m pro rok 2012 zadno opovolen ppravk na ochranu rostlin ve form st na trh a jejich omezen a kontrolovan

pouit.

Do obou zen o shora uvedench dostech se v zkonn osmidenn lht pihlsilalobce, obansk sdruen umava 21, se sdlem Lhota a Okralovac spolek Zdkovska.Tato obansk sdruen nabyla postaven astnk vobou sprvnch zench.

alobce dne 16.1.2012 zaslal vyjden kuvedenm sprvnm zenm, ke ktermupipojil dokumenty, ze kterch erpal.

Orgn ochrany prody usnesenm ze dne 19.1.2012 stanovil astnkm zen lhtu,ve kter se mohou vyjdit kpodkladm rozhodnut.

Dne 25. 1. 2012 alobce zaslal dal vyjden, ve kterm navrhoval zastaven zen opovolen pouit biocid Sprvou nrodnho parku a CHKO umava pi ochran lesa protihmyzm kdcm, nebo zen o dosti veden pod zn. NPS 10094/2011 bylo zahjeno a jevedeno pes pekku litispendence, kter ovlivn zkonnost rozhodnut, nebo ve stejn vcitm sprvnm orgnem vedeno ji sprvn zen, kter bylo zahjeno dve (zn. NPS10093/2011).

Dne 2.2.2012 byl uinn zznam ve sprvnm spise, jm se podle 140 odst. 1sprvnho du ob sprvn zen o pedmtnch dostech spojuj do jednoho spolenhozen.

O dostech rozhodl prvoinstann sprvn orgn dne 30.3.2012 tak, e vrokem I.rozhodnut dle 43 odst. 3 zkona o ochran prody a krajiny Sprv za podmnekstanovench pod psmeny a) f) povolil vjimku ze zkladnch ochrannch podmneknrodnch park stanovench v 16 zkona o ochran prody a krajiny, a to ze zkazuhospodait na pozemcch zpsobem vyadujcm intenzivn technologie, zejmna prostedky ainnosti, kter mohou zpsobit podstatn zmny vbiologick rozmanitosti, struktue a funkciekosystm, stanovenho vodstavci 1, psm. a) posledn uvedenho ustanoven. Vjimka zezkazu byla udlena pro pouit biocid pi ochran lesa proti hmyzm kdcm pro obdobroku 2012, a to v lesch ve sttnm vlastnictv spravovanch Sprvou na zem II. znyochrany prody a krajiny Nrodnho parku umava. Pouit biocid bylo povoleno zaelemoeten krovci napadenho smrkovho dv uloenho na skldkch v porostnch

skupinch, pokud je nebude zprovoznch dvod mono vas odvzt mimo dosah lesnchporost a koeten a instalaci obrannch zazen lapk ve form trojnoek, lapkvyrobench z kmen smrku a lapk a trojnoek pokrytch insekticidn st. Sprv nebylaudlena vjimka podle 43 odst. 3 zkona o ochran prody a krajiny z ve uvedenhozkazu dle 16 odst. 1 psm. a) pro pouit biocidu koeten krovci napadench smrkv lesnch porostech.

Toto rozhodnut napadl alobce odvolnm, ve kterm uvd tm shodn nmitkyjako v alob proti rozhodnut alovanho, kter kodvoln alobce zmnil prvn vrok


10/23

Pokraovn - 10 - 10A 119/2012

odvolnm napadenho rozhodnut Sprvy nrodnho parku a chrnn krajinn oblastiumava ze dne 30.3.2012 tak, e text podmnek pro aplikaci biocid stanovench podpsmeny a) f) nahradil takto: a) lze pout pouze ppravky na ochranu rostlin Vaztak 10 EC,Trinet a Storanet v souladu sbezpenostnmi listy a nvody na pouit uvedenmi naetiketch ppravk, a s rozhodnutmi vydanmi kpouit ppravku Storanet a Trinet pro rok

2012 dne 5.4.2012 Sttn rostlinolkaskou sprvou, b) pi aplikaci ppravku Vaztak 10 ECbudou pouvny apliktory se standardnm tlakem a regulovanou tryskou, c) ppravkynebudou pouvny vblzkosti vodote, vodou ovlivnnch stanovi, prameni a trvalezamokench lokalit, d) ppravky nebudou pouvny vkontaktu se zemdlskyvyuvanmi plochami, e) obrann zazen budou zatraktivnna feromonovm odpadnkem apednostn umsovna na nezalesnn nebo dve odlesnn plochy. Ve zbytku bylorozhodnut potvrzeno.

Krajsk soud v eskch Budjovicch pezkoumal alobou napaden rozhodnut ajemu pedchzejc zen ped sprvnm adem zhlediska alobnch nmitek, uplatnnchvpodan alob. Pi pezkoumn vychzel ze skutkovho a prvnho stavu, kter tu bylv dob vydn napadenho rozhodnut (ustanoven 75 odst. 1 zkona . 150/2002 Sb.,soudnho du sprvnho, ve znn pozdjch pedpis dle jen s..s.). Soud dosplkzvru, e aloba je dvodn.

Soud vc prvn posoudil takto:

Soud se nejprve zabval prvnm posouzenm, zda jsou v projednvan vci splnnypodmnky zen, konkrtn zda je dna aktivn legitimace alobce a pokud ano, v jakmrozsahu.

K zaloen aktivn legitimace k podn aloby proti rozhodnut sprvnho orgnu dle

65 odst. 1 s..s. mus navrhovatel tvrdit, e byl na svch prvech zkrcen pmo nebov dsledku poruen svch prv vpedchzejcm zen konem sprvnho orgnu, jm sezakldaj, mn, ru nebo zvazn uruj jeho prva nebo povinnosti. Z toho tud vyplv, enavrhovatel mus tvrdit doten na svch prvech hmotnch. alobu dle 65 odst. 2 s..s.me podat ten, kdo alobn legitimaci podle odst. 1 sice nem (nemohl bt rozhodnutm nasvch hmotnch prvech zkrcen), tvrd vak, e byl astnkem zen, z nho jm napadenrozhodnut vzelo, a e postupem sprvnho orgnu v tomto zen byl zkrcen na prvech,kter jemu psluej (tedy na prvech procesnch), takovm zpsobem, e to mohlo mt zansledek nezkonn rozhodnut.

alobce je obanskm sdruenm, jemu prvn pedpisy piznvaj specifick prva,prostednictvm kterch se me zasazovat o ochranu ivotnho prosted. Takovm

pedpisem je pedevm zkon o ochran prody a krajiny a jeho 70, kter v odstavci 1stanov, e ochrana prody podle tohoto zkona se uskuteuje za pm asti oban,prostednictvm jejich obanskch sdruen a dobrovolnch sbor i aktiv; uvedenobansk sdruen maj prvo na informace o probhajcch sprvnch zench a t prvoastnit se tchto zen ( 70 odst. 2 a 3 citovanho zkona).

Z uvedenho vyplv, e alobce ml vrmci pedelho sprvnho zen postavenastnka zen. Pro naplnn aktivn legitimace dle 65 odst. 2 s..s. jsou tedy dnypodmnky na stran alobce. Otzkou zstv, zda alobci nle i aktivn legitimace dle 65
http://../Local%20Settings/Temp/Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazf6mjvgaxhazrwguhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazf6mjvgahttps://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boonyheylwnzuv633sm5qw4http://../Local%20Settings/Temp/Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazf6mjvgaxhazrwguhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazf6mjvgahttp://../Local%20Settings/Temp/Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazf6mjvgaxhazrwguhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazf6mjvgahttp://../Local%20Settings/Temp/Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazf6mjvgaxhazrwguhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bonnzgc2tjnzqqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv64dsnfzg6zdzhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv66tjozxxi3tjnbxv64dsn5zxi4tfmruqhttps://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boonyheylwnzuv633sm5qw4http://../Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazf6mjvgahttp://../Local%20Settings/Temp/Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazf6mjvgaxhazrwguhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazf6mjvgahttp://../Local%20Settings/Temp/Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazf6mjvgaxhazrwguhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boonyheylwnzuv633sm5qw4http://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwk


11/23

Pokraovn - 11 - 10A 119/2012

odst. 1 s..s., resp. zda me vrmci soudnho pezkumu alobou napadenho rozhodnutnamtat doten i na svch prvech hmotnch.

alobce v alob tvrd, e bylo doteno jeho prvo na pzniv ivotn prosted.Kotzce, zda me bt prvnick osoba nositelem prva na pzniv ivotn prosted

zakotven v l. 35 odst. 1 Listiny, se stavn soud konstantn vyjaduje tak, e lnek 35Listinyzkladnch prv a svobodzakotvujcprvo na pzniv ivotn prosted a vasn apln informace o stavuivotnho prostedaprodnch zdroj na prvnick osoby vztahovatnelze. Jezejm, e prva vztahujc se kivotnmu prostedpslu pouze osobm fyzickm,

jeliko se jedn o biologick organismy, kter - na rozdl od prvnickch osob - podlhaj

eventulnm negativnm vlivmivotnho prosted.Tomu ostatn odpovd i charakteristikaivotnho prosted, jak ji provedl zkon . 17/1992 Sb., o ivotnm prosted (usnesen zedne 6. 1. 1998, sp. zn. I. S 282/97, . 2/1998 Sb. S; stlou aktulnost vyslovenho nzorupotvrdil stavn soud nap. v usnesen ze dne 10.7.2008, sp. zn. III. S 3118/07).

Z citovanho rozhodnut stavnho soudu vyplv, e alobce nen nositelem prva napzniv ivotn prosted, nebo je prvnickou osobou, kter toto prvo pojmov nepslu.

Rozhodnutm o povolen pouit biocid na zem Nrodnho parku umava tedy dle ustlenjudikatury stavnho soudu nemohlo bt do tohoto prva ani zasaeno.

Soud vak mus zohlednit skutenost, e prvn desk republiky je tvoen t prvemEvropsk unie a mezinrodnprvnmi zvazky esk republiky; k posuzovan otzcemonosti domhat se soudnho pezkumu alobou napadenho rozhodnut je teba vzt vpotaz pedevm smrnici Rady 92/43/EHS o ochran prodnch stanovi, voln ijcchivoicha plan rostoucch rostlin (dle jen smrnice o stanovitch), dle smrnici Rady85/337/EHS o posuzovn vliv nkterch veejnch a soukromch zmr na ivotnprosted (dle jen smrnice o posuzovn vliv) a rovn Aarhuskou mluvu.

Vyjden soudu k tomu, zda prvo EU zakld alobci aktivn legitimacidle 65 odst. 1 s..s. v rmci tohoto soudnho zen, je podmnno posouzenmaplikovatelnosti uvedench smrnic na dan ppad.

II. zna ochrany prody Nrodnho parku umava je soust Evropsky vznamnlokality umava, ochrana tohoto zem je tedy upravena nejen zkonem o ochran prody akrajiny jako zvl chrnn zem - nrodn park, ale t jako evropsky vznamn lokalitasmrnic o stanovitch, resp. ustanovenmi v zkon o ochran prody a krajiny, jeuvedenou smrnici implementuj (st tvrt uvedenho zkona).

Pouit biocid ve II. zn ochrany prody Nrodnho parku umava pedstavuje zpsobhospodaen, jen je zakzn ustanovenm 16 odst. 1 psm. a) zkona o ochran prody a

krajiny. Striktn zkazy uritch innost na zem nrodnho parku ovem mohou btprolomeny tm, e budou stanoveny vjimky, kdy takov innosti budou moci btprovozovny se souhlasem orgnu ochrany prody ( 43 zkona o ochran prody a krajiny).

S ohledem na skutenost, e pslun st umavy, na jejm zem bylo alobcemnapadenm rozhodnutm povoleno pouit biocid, je zrove soust Evropsky vznamnlokality umava, je teba vzt v vahu t ustanoven sti tvrt zkona o ochran prody akrajiny, je implementuj smrnici o stanovitch. V 45c odst. 2 je stanovena obecnpovinnost chrnit evropsky vznamn lokality ped pokozovnm a nienm; toto ustanovense vak neuplatn v ppad, e dan lokalita je souasn zvl chrnnm zemm (vta
http://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boovzxiylwnzuv643povsahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bonruxg5djnzqv66tbnnwgczdonfrwqx3qojqxmx3bl5zxm33cn5sahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bonfxgm33snvqwgzihttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bopjuxm33unzuv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bopjuxm33unzuv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boobzgs4tpmrxgsx32mrzg62tfhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bopjuxm33unzuv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bopjuxm33unzuv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bopjuxm33unzuv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bopjuxm33unzuv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mjzhezf6mjxhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mjzhezf6mjxhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mjzhezf6mjxhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=njptcojzhbptex3von2qhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mjzhe4f6mqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mjzhe4f6mqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boovzxiylwnzuv643povsahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boovzxiylwnzuv643povsahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boobzgc5tonfpxeylehttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bopjuxm33dnfrwqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boojxxg5dmnfxgchttp://../Local%20Settings/Temp/Downloads/document-view.seam?documentId=mv2tgxzrhe4dkx3mgaztgnyhttp://../Local%20Settings/Temp/Downloads/document-view.seam?documentId=mv2tgxzrhe4dkx3mgaztgnyhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boobzgc5tpl5sxkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boobzgc5tpl5sxkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv64dsnfzg6zdzhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv64dsnfzg6zdzhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv64dsnfzg6zdzhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv64dsnfzg6zdzhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bonnzgc2tjnzqqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv64dsnfzg6zdzhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boobzgc5tpl5sxkhttp://../Local%20Settings/Temp/Downloads/document-view.seam?documentId=mv2tgxzrhe4dkx3mgaztgnyhttp://../Local%20Settings/Temp/Downloads/document-view.seam?documentId=mv2tgxzrhe4dkx3mgaztgnyhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boojxxg5dmnfxgchttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bopjuxm33dnfrwqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boobzgc5tonfpxeylehttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boovzxiylwnzuv643povsahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boovzxiylwnzuv643povsahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mjzhe4f6mqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=njptcojzhbptex3von2qhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mjzhezf6mjxhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bopjuxm33unzuv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bopjuxm33unzuv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boobzgs4tpmrxgsx32mrzg62tfhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bopjuxm33unzuv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bonfxgm33snvqwgzihttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bonruxg5djnzqv66tbnnwgczdonfrwqx3qojqxmx3bl5zxm33cn5sahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boovzxiylwnzuv643povsahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazf6mjvga


12/23

Pokraovn - 12 - 10A 119/2012

tvrt citovanho ustanoven), nicmn aplikovatelnost mj. 45h a 45i tho zkona tmnen vylouena. Prv posledn zmiovan ustanoven upravuj otzku hodnocen dsledkkoncepc a zmr na evropsky vznamn lokality.

Ustanoven 45h odst. 1 citovanho zkona stanov, e jakkoliv koncepce nebo

zmr, kter me samostatn nebo ve spojen s jinmi vznamn ovlivnit pzniv stavpedmtu ochrany nebo celistvost evropsky vznamn lokality nebo pta oblasti, podlhhodnocen jeho dsledk na toto zem a stav jeho ochrany z uvedench hledisek. Pro vkladpojm zmr a koncepce jsou rozhodn definice uit v zkon o posuzovn vliv;citovan 45h na tento zkon odkazuje za pomoci poznmekpod arou a takov postup bylhodnocen i Soudnm dvorem jako sprvn (viz rozsudek ze dne 7.9.2004, Waddenzee, C-127/02, Recueil, s. I-7405, body 23 a 24). V zkon o posuzovn vliv je pak stanoveno, coje zmrem a koncepc [ 3 psm. a) a b)], kter zmry a kter koncepce podlhajposuzovn vliv na ivotn prosted ( 4 a 10a).

Na pouit biocid na zem spadajcm do Evropsky vznamn lokality umava je dlenzoru soudu nutno v obecn rovin nahlet jako na innost, kter podle stanoviska orgnu

ochrany prody vydanho podle zvltnho prvnho pedpisu [me] samostatn nebo vespojen s jinmi vznamn ovlivnit zem evropsky vznamn lokality nebo pta oblasti [ 4odst. 1 psm. e) citovanho zkona]. Na pouit biocid v Nrodnm parku umava se tedyvztahuje povinnost posouzen jeho dsledk na evropsky vznamnou lokalitu a posouzenvlivu zmru na ivotn prosted, je se shodn d zkonem o posuzovn vliv (posouzenvlivu zmru na ivotn prosted - st prvn hlava I. dl 2 zkona o posuzovn vliv),potamo smrnic o posuzovn vliv, kter byla do zkona o posuzovn vlivimplementovna. Je teba se dle konkrtn zabvat tm, zda stanovisko orgnu ochranyprodybylo vydno a zda posuzovn vliv probhlo vnyn posuzovan vci. Pro aktulnely posouzen aktivn legitimace alobce dle 65 odst. 1 s..s. a s tm spojen otzkyaplikovatelnosti norem EU je vak podstatn zvr, e pouit biocid na zem Nrodnho

parku umava obecn podlh posouzen vlivu zmru na ivotn prosted.

Smrnice o posuzovn vliv v l. 10a stanov:

lensk stty zajist, aby v souladu s pslunmi pedpisy vnitrosttnho prvapslunci doten veejnosti, kte:

a) maj dostaten zjem, nebo v opanm ppad

b) namtaj poruovn prva v ppadech, kdy to sprvn dlenskho sttu poadujejako pedbnou podmnku,

mli monost doshnout pezkoumn soudem nebo jinm nezvislm a nestrannmorgnem zzenm ze zkona a mohli tak napadat hmotnou nebo procesn zkonnostjakchkoli rozhodnut, akt nebo neinnosti podlhajcch ustanovenm o asti veejnostiobsaenm v tto smrnici.

lensk stty stanov, v jak fzi mohou bt rozhodnut, akty nebo neinnost napadeny.

To, co pedstavuje dostaten zjem a poruovn prva, ur lensk stty v souladu sclem poskytnout zastnn veejnostiirok pstup k prvn ochran. K tomuto elu je
http://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boobxxu3tbnvvwchttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=mv2tmxzsgaydex3kgaytenyhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=mv2tmxzsgaydex3kgaytenyhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv64dsnfzg6zdzhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv64dsnfzg6zdzhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boozsxezlknzxxg5ahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boozsxezlknzxxg5ahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqga2f6njqgahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv64dsnfzg6zdzhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv64dsnfzg6zdzhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=mv2tmxzsgaydex3kgaytenyhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=mv2tmxzsgaydex3kgaytenyhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boobxxu3tbnvvwc


13/23

Pokraovn - 13 - 10A 119/2012

zjem jakkoli nevldn organizace, kter spluje poadavky uveden v l. 1 odst. 2, pokldnpro ely psmena a) tohoto lnku za dostaten. Pro ely psmena b) tohoto lnku sepedpokld, e tyto organizace maj prva, kter mohou bt poruovna.

Citovan lnek smrnice o posuzovn vliv nebyl vslovn promtnut do

vnitrosttnch prvnch pedpis, je by bylo lze pro otzku posouzen aktivn legitimacealobce v tomto zen aplikovat. Je tedy teba se zabvat otzkou, zda je l. 10a citovansmrnice schopen tzv. pmho inku, jak jej ve sv judikatue stanovil Soudn dvr (kpmmu inku smrnic srov. rozsudek ze dne 4. 12. 1974, Van Duyn, 41/74, Recueil, s.1337, zejm. bod 12).

Ustanoven druhho pododstavce citovanho l. 10a smrnice o posuzovn vlivponechv na lenskch sttech stanoven vhodn fze zen, v n bude mt dotenveejnost pstup k soudu. Vposuzovan vci se alobce domh soudnho pezkumurozhodnut, jm bylo zamtnuto jeho odvoln proti rozhodnut o povolen vjimky ze zkazupouit biocid ve II. zn ochrany prody Nrodnho parku umava. dn dal(navazujc) sprvn zen neprobh; alobce tedy nen mono odkzat na njak dal zen,

jeho vsledek by mohl poslze napadnout ped soudem, a realizovat tak sv prvo na soudnpezkum.

Soud na zklad zohlednn konkrtnch okolnost ppadu posoudil otzku pmhoinku dle l. 10a smrnice o posuzovn vliv prv v jejich kontextu. Takov postupostatn aproboval Soudn dvr v rozsudku Van Duyn a dospl pitom kzvru, e l. 10asmrnice o posuzovn vliv je pmo inn.

Soud v dan souvislosti odkazuje rovn na rozsudek Nejvyho sprvnho soudu. j. 6 Ao 5/2010-43 ze dne 13.10.2010. V tomto rozsudku se Nejvy sprvn soud vyjdilkotzce pm aplikovatelnosti smrnice oposuzovn vliv nsledovn: Clem l. 10a

smrnice o posuzovn vliv, kter je promtnutm ustanoven Aarhusk mluvy do prva EU,je zajistit tzv. doten veejnostipstup k soudnmu pezkumu ve vcech spadajcch dopsobnosti citovan smrnice a tento cl je z uvedenho lnku jasn seznateln. Pi jehonaplnn je lenskm sttm vak ponechn prostor pro vahu, jak cle doshnout, mimo jintm, e stanov pslunou fzi, v nbude soudn pezkum umonn (druh pododstavec l.10a citovan smrnice). Ve vci nyn projednvan ped Nejvym sprvnm soudem se vak

jedn, jak popsno shora, o jedin sprvn zen, jeho vsledek - nvtvn d vyhrazujcmsta k provozovn vodnchsport - me bt podroben soudnmu pezkumu v jedinm typu

soudnho zen. Je tedy zejm, e v tto vci se uven sven esk republice, resp. jejmuzkonodrci, nemohlo vbec uplatnit; je-li mono vst pouze jedin soudn zen, nenprostor pro urenfze, v n lze nvtvn d soudn pezkoumat. V takovm ppad jeteba naplnit cl danho ustanoven a umonit dotenveejnosti pstup k soudu.

Soud tedy posoudil otzku aktivn legitimace alobce v probhajcm zen podle 65 odst. 1 s. . s. ve spojen s l. 10a prvnm a tetm pododstavcem uveden smrnice.Vychzel pi tom t z definice pojmu doten veejnost v l. 1 odst. 2 tto smrnice azohlednil i vklad, kter podal Soudn dvr v rozsudku ze dne 15.10.2009,Djurgrden-LillaVrtans Miljskyddsfrening, C-263/08, Sb. rozh., s. I-9967. Zde se Soudn dvr zaobralotzkou vkladu pojmu doten veejnost a lnku 10a smrnice. Soudn dvr uvedl:
http://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boozsxezlknzxxg5ahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boozsxezlknzxxg5ahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boonyg64tuhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boonyg64tuhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boozsxezlknzxxg5ahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boozsxezlknzxxg5ahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwk


14/23

Pokraovn - 14 - 10A 119/2012

I kdy plat, e [lnek 10a] tm, e odkazuje na l. 1 odst. 2 tto smrnice ponechvna vnitrosttnm zkonodrci, aby uril podmnky, ,kter mohou bt poadovny, k tomu, abynevldn organizace podporujc ochranu ivotnho prosted jakoto sdruen mohla mt

prvo doshnout pezkum za ve uvedench podmnek, mus vnitrosttn pravidla taktostanoven jednakzajistit ,irok pstup k prvn ochran, a jednak zajistit ustanovenm

smrnice 85/337 tkajcm se prva doshnout pezkoumn soudem jejich uiten inek.Nesm tedy hrozit, e tato vnitrosttn pravidla zbav pln innosti ustanoven prvaSpoleenstv, kter stanov, e ti, kdo maj dostaten zjem napadnout zmr, a ti, do jejich

prva je zasaeno, mezi n pat sdruen na ochranu ivotnho prosted, mus mt monostaktivn legitimace v zench ped pslunmi soudy (bod 45 rozsudku).

Jak ji bylo shora uvedeno, 65 odst. 1 s..s. vyaduje, aby alobce v soudnm zentvrdil, e byl napadenm rozhodnutm doten na svm hmotnm prvu. K piznn aktivnlegitimace pslunkm tzv. doten veejnosti je nutn, aby tito namtali poruen svhoprva; pitom nkte z pslunk doten veejnosti - nevldn organizace ve smyslu l. 1odst. 2 uveden smrnice - majprivilegovan postaven plynouc z druh a tet vty tethopododstavce l. 10a smrnice.

K vkladu tedy zbv pojem doten veejnost definovan v l. 1 odst. 2 citovansmrnice a uren, zda alobce pod tento pojem spad. lnek l odst. 2 smrnice definujeveejnost jako jednu nebo vce fyzickch nebo prvnickch osob a jejich sdruen,organizace nebo skupiny v souladu s vnitrosttnmi prvnmipedpisy nebo zvyklostmi;dotenou veejnost se dle tho ustanoven rozum veejnost, kter je nebo by mohla btovlivnna rozhodovacmi zenmi pro oblastivotnho prostedpodle l. 2 odst. 2 (tj. zenopovolen zmru, jen me mt vliv na ivotn prosted), nebo kter m na tchto zenchurit zjem; pro ely tto definice se pedpokld, e nevldn organizace podporujcochranu ivotnho prosteda splujc poadavky vnitrosttnch prvnch pedpis maj narozhodovn ve vcech ivotnho prosted zjem. Soudn dvr se ve ve citovanm

rozsudkuDjurgrden-Lilla Vrtans Miljskyddsfreningpiklonil spe k takovmu vkladupoadavk (podmnek) stanovench vnitrosttnm prvem, kter budou respektovat clesmrnice o posuzovn vliv, zejmna pak[cl] umonit snadn soudnpezkum innost, nan se [smrnice] vztahuje (bod 47 rozsudku).

alobce je obanskm sdruenm, jeho hlavnm clem innosti je ochrana ivotnhoprosted. Soud pi posuzovn, zda alobce spluje poadavky vnitrosttnch prvnchpedpis vychzel pouze z obecnch pravidel stanovench procesnmi pedpisy pro procesnzpsobilost, nebo zkon o ochran prody a krajiny i zkon o posuzovn vliv dn dalpodmnky nestanov; 70 odst. 3 zkona o ochran prody a krajiny se vztahuje pouze naastenstv ve sprvnch zench, nen tedy pouiteln v posuzovanm ppad. alobcespluje podmnky 33 s. . s. a vzhledem k cli sv innosti formulovanmu v registrovanchstanovch jej soud povauje za nevldn organizaci ve smyslu l. 1 odst. 2 smrnice oposuzovn vlivu.

alobce je nevldn organizac ve smyslu l. 1 odst. 2 citovan smrnice, m se tedy zato, e m prvo, je me bt porueno pro ely posouzen jeho aktivn legitimacev zen o soudnm pezkumu napadenho rozhodnut; konkrtn se tedy m za to, e alobcem prvo na pzniv ivotn prosted. Jeliko v alob tvrdil, e prv do tohoto jeho prvabylo povolenm pouit biocid na zem Nrodnho parku umava zasaeno, je teba uzavt,e je oprvnn k podn nvrhu na zahjen zen dle 65 odst. 1 s. . s.
http://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv66tjozxxi3tjnbxv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=mv2tgxzrhe4dkx3mgaztgnyhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boozsxezlknzxxg5ahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boozsxezlknzxxg5ahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boozsxezlknzxxg5ahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boobzgc5tonfpxa4tfmrygs4yhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bopjuxm33unzuv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv66tjozxxi3tjnbxv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boobzgc5tonfpxa4tfmrygs4yhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bopjuxm33unzuv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv66tjozxxi3tjnbxv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv66tjozxxi3tjnbxv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv66tjozxxi3tjnbxv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv66tjozxxi3tjnbxv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv64dsnfzg6zdzhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bonnzgc2tjnzqqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv64dsnfzg6zdzhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv64dsnfzg6zdzhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bonnzgc2tjnzqqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazf6mjvgaxhazrtgmhttp://../Local%20Settings/Temp/Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazf6mjvgaxhazrwguhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazf6mjvgahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazf6mjvgahttp://../Local%20Settings/Temp/Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazf6mjvgaxhazrwguhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=onrf6mrqgazf6mjvgaxhazrtgmhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bonnzgc2tjnzqqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv64dsnfzg6zdzhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bonnzgc2tjnzqqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv64dsnfzg6zdzhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv66tjozxxi3tjnbxv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv66tjozxxi3tjnbxv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bopjuxm33unzuv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boobzgc5tonfpxa4tfmrygs4yhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv66tjozxxi3tjnbxv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bopjuxm33unzuv64dsn5zxi4tfmruqhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boobzgc5tonfpxa4tfmrygs4yhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boozsxezlknzxxg5ahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boozsxezlknzxxg5ahttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bomfvxi2lwnzuv63dfm5uxi2lnmfrwkhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=mv2tgxzrhe4dkx3mgaztgnyhttp://../Downloads/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6bon5rwq4tbnzqv66tjozxxi3tjnbxv64dsn5zxi4tfmruq


15/23

Pokraovn - 15 - 10A 119/2012

Soud se nsledn zabval nmitkou alobce ohledn nicotnosti prvostupovhorozhodnut a alobou napadenho rozhodnut pro jejich dajnou vnitn rozpornost a prvnneuskutenitelnost. Soud pipomn, e alobce shledv vnitn rozpornost napadenhorozhodnut v tom, e ve vroku I., sti 2 prvostupovho rozhodnut se pojednv o lapccha trojnokch pokrytch insekticidn st, v podmnce pod psm. a) je ovem v rozhodnut

uvedeno, e sm bt pouit pouze ppravek Vaztak EC za podmnek stanovenchvbezpenostnm listu a etiket. Insekticidn s je pitom samostatnm ppravkem naochranu rostlin, nejde o jaksi st postkan ppravkem Vaztac 10 EC. Jestlie je ztchtodvod nicotn prvostupov rozhodnut, mus bt nicotn i rozhodnut napaden alobou.alobou napaden rozhodnut je dle alobce krom toho prvn neuskuteniteln, nebov dob, kdy bylo rozhodnut vydno (25.9.2012), nebyly ji ppravky Storanet a Trinet podlerozhodnut Sttn rostlinolkask sprvy ze dne 5.4.2012 povoleny kuvn.

Teorie povauje za nicotn sprvn akt, kter trp vadami takov intenzity, e ji nelze osprvnm aktu hovoit. Typicky jsou takovmi vadami neexistence zkonnho podkladu prorozhodnut, nedostatek pravomoci, nejt vady pslunosti, absolutn nedostatek formy,absolutn omyl v osob adresta, neexistence skutkovho zkladu zpsobujc bezobsanost,poadavek trestnho plnn, poadavek plnn fakticky nemonho, neuritost, nesmyslnost ineexistence vle. Nicotnost nelze zhojit ani uplynutm asu. Nicotn akt nikoho nezavazuje anikdo jej nen povinen respektovat, nebo mu nesvd presumpce sprvnosti (srov. Staa, J.in Hendrych, D. a kol.: Sprvn prvo. Obecn st. 5. Vydn. C. H. Beck, Praha, 2003, s.136-141).

Prvn prava nicotnosti sprvnch akt je obsaena vzkon . 500/2004 Sb., sprvnmdu. Podle jeho 77 odst. 1 je nicotn rozhodnut, kjeho vydn nebyl sprvn orgn vbecvcn pslun; to neplat, pokud je vydal sprvn orgn nadzen vcn pslunmusprvnmu orgnu. Nicotnost z tohoto dvodu zjiuje a rozhodnutm prohlauje sprvnorgn nadzen sprvnmu orgnu, kter nicotn rozhodnut vydal. Podle odst. 2 je nicotn

dle rozhodnut, kter trp vadami, je je in zjevn vnitn rozpornm nebo prvn ifakticky neuskutenitelnm, anebo jinmi vadami, pro n je nelze vbec povaovat zarozhodnut sprvnho orgnu. Nicotnost z tchto dvod vyslovuje soud podle soudnho dusprvnho.

Nejvy sprvn soud z uvedenho dovodil, e nicotnm je sprvn akt, kter trp natolikintenzivnmi vadami (pklady viz ve), e jej vbec za rozhodnut ani povaovat nelze. Tytovady jsou natolik zvan, e zpsob faktickou neexistenci samotnho sprvnho aktu; zadan situace tu nen tedy nic, co by mohlo zakldat jakkoliv prva i povinnosti subjekt(rozsudek Nejvyho sprvnho soudu, . j. 6 A 76/2001-96, ze dne 22.7.2005). Nicotnost jevyhrazena jen pro ojedinl ppady a je vjimkou ze zsady presumpce sprvnostiindividulnho sprvnho aktu. Nicotnost se po pslunm zjitn prohls pouze tehdy,jestlie rozhodnut trp natolik intenzivnmi a zejmmi vadami, e po subjektech dotenhoprvnho vztahu nelze spravedliv dat, aby jej respektovaly (rozsudek Nejvyhosprvnho soudu, . j. 5 Afs 61/2011-47, ze dne 17.2.2012).

Na zklad shora uvedenho soud konstatuje, e nmitka alobce, e prvostupovrozhodnut a alobou napaden rozhodnut jsou nicotn z dvodu jejich vnitn rozpornosti,nen dvodn. Soud m za to, e jak prvostupov rozhodnut, tak alobou napadenrozhodnut, jsou i pes logick rozpor namtan alobcem srozumiteln, urit a nevyvolvajjakkoliv pochybnosti o vli alovanho ve vztahu k podmnkm pro aplikaci biocid, jak


16/23

Pokraovn - 16 - 10A 119/2012

jsou stanoveny pod psm. a) a f), resp. a) a e). alobcem namtan nedostatek spovajc vevnitn rozpornosti nen natolik intenzivn, aby zakldal sm o sob nicotnost alobounapadenho rozhodnut i prvostupovho rozhodnut.

Lze pisvdit nmitce alobce, e napaden rozhodnut je prvn neuskuteniteln.

alobou napaden rozhodnut, kterm se povoluje mimo jin pouit ppravk Trinet aStoranet, bylo vydno dne 25. z 2012. Jak pitom vyplv z rozhodnut Sttnrostlinolkask sprvy (. j. SRS 014348/2012 z5.4.2012 a . j. SRS 014313/2012z 5.4.2012), vyuit uvedench ppravk bylo povoleno jen v obdob mezi15. dubnem 2012 a 12. srpnem 2012. V dob, kdy alovan vydal alobou napadenrozhodnut, tj. dne 25. z 2012, ji uplynula lhta, bhem n bylo pouit ppravk Trinet aStoranet povoleno. Sprvn zen na prvnm i druhm stupni pitom tvo jeden celek.Odvolac orgn nen omezen v tom smyslu, e by byl vzn prvnm stavem a skutkovmiokolnostmi ke dni vydn prvostupovho rozhodnut. Pi sv rozhodovac innosti posuzujepodan odvoln dle prvnho stavu a skutkovch okolnost danch v dob, kdy smrozhoduje.

Pochyben alovanho spovajc vtom, e rozhodl o udlen vjimky ze zkazu pouitbiocid (konkrtn ppravk Trinet a Storanet) vdob, kdy ji vyprela lhta, po kterou bylojejich uit povoleno rozhodnutmi Sttn rostlinolkask sprvy, pedstavuje prvnneuskutenitelnost, jen by mohl zakldat jeho nicotnost, a to konkrtn v sti obsahujcoznaen ppravk Trinet a Storanet pod psm. a). Ustanoven 76 odst. 2 s..s. umoujesoudu vppad, kdy je dn dvod nicotnosti jen sti rozhodnut a za pedpokladu, e lzesouasn tuto st rozhodnut oddlit od ostatnch st rozhodnut, vyslovit nicotnost jendotyn sti rozhodnut. Avak vzhledem ktomu, e soud vposuzovan vci shledal dvodypro zruen alobou napadenho rozhodnut v celm rozsahu (viz ne), shledal nadbytenma nelogickm vyslovit souasn nicotnost sti napadenho rozhodnut, jen obsahujeoznaen ppravk Trinet a Storanet.

Soud upesuje, e dvod nicotnosti spovajc vprvn neuskutenitelnosti se tkpouze alobou napadenho rozhodnut, nikoliv rozhodnut prvostupovho. Den, kdy SprvaCHKO umava vydala prvostupov rozhodnut povolujc mj. pouit insekticidnch st,tj. dne 30.3.2012, asov pedchzel vydn rozhodnut Sttn rostlinolkaskou sprvou dne5.4.2012, jimi bylo povoleno pouit insekticidnch stt Trinet a Storanet pro rok 2012 asouasn specifikovno obdob, vnm je jejich uit povoleno (15.4.2012 12.8.2012).Sprva Nrodnho parku a CHKO umava se pi vydn prvostupovho rozhodnutoprvnn snaila nepedjmat povolovac rozhodnut Sttn rostlinolkask sprvy, a protodo prvostupovho rozhodnut zalenila psm. f), dle nho vjimka pro pouit biocidu(vetn insekticidn st) podle 43 odst. 3 zkona o ochran prody a krajiny nenahrazuje

pslun povolen kjejich pouit vydan jinm orgnem sttn sprvy rozhodnutm Sttnrostlinolkask sprvy.

Prvostupov rozhodnut sohledem na dobu svho vydn nemohlo obsahovat pesnoznaen druhu insekticidnch st, jejich uit se povoluje, nebo povolen insekticidn stpro rok 2012 byly specifikovny a v nslednch rozhodnutch Sttn rostlinolkask sprvy.S ohledem na uveden je teba prvostupov rozhodnut, hovoc obecn o insekticidn stihodnotit jako prvn uskuteniteln, nebo se nijak neocit v rozporu s nsledn vydanmirozhodnutmi Sttn rostlinolkask pe. Prvostupov rozhodnut navc de facto podmnilo


17/23

Pokraovn - 17 - 10A 119/2012

svou prvn innost ohledn pouit insekticidnch st vydnm povolovacho rozhodnutSttn rostlinolkaskou sprvou. Soud proto neshledal dvod vyslovit jeho nicotnost.

Nmitku alobce, e zen, kter vystilo ve vydn prvostupovho rozhodnut, trplozvanou procesn vadou spovajc vtom, e bylo zahjeno a vedeno i pes pekku

litispendence, kter mla zpsobit nezkonnost odvolnm napadenho prvostupovhorozhodnut, shledv soud nedvodnou, a to znsledujcch dvod:

Z obsahu spisovho materilu vyplv, e prvoinstann orgn obdrel dne 6.12.2011dv dosti Sprvy Nrodnho parku a CHKO umava. Pedmtem obou dost, je bylydorueny prvoinstannmu orgnu souasn, bylo povolen vjimky dle 43 odst. 3 zkona oochran prody a krajiny ze zkazu dle 16 odst. 1 psm. a) tho zkona pro pouit biocidukochran lesa ve II. zn Nrodnho parku umava. Zatmco dost Sprvy Nrodnho parkua CHKO umava zn. NPS 09887/2011, zaevidovan prvoinstannm orgnem pod zn. NPS10093/2011, se vztahovala k pouit biocidu koeten obrannch zazen a skldek deva,dost Sprvy Nrodnho parku a CHKO umava zn. NPS 09886/2011, zaevidovanprvoinstannm orgnem pod zn. NPS 10094/2011, se tkala pouit biocidu koeten

krovcovho dv v lesnch porostech, tedy koeten krovci napadench smrkv porostech, kter by zprovoznch dvod nebylo mono vas soustedit nebo odkornit.

alobce vychz pedevm znesprvnho pedpokladu, e zen ve vci sp. zn. NPS10093/2011 bylo zahjeno dve, ne zen ve vci sp. zn. NPS 10094/2011. Jak vak bylokonstatovno ve, ze spisovho materilu vyplv, e ob dosti byly prvoinstannmuorgnu dorueny t den.

Dle ustanoven 48 odst. 1 zkona . 500/2004 Sb., sprvnho du, plat, e zenzahjen a probhajc u jinho sprvnho orgnu brn zahjit v te vci zen dal. Soudshledal, e alobce vykld citovan ustanoven extenzivnm zpsobem. Jazykovm

vkladem je nutno dospt kzvru, e citovan ustanoven se vztahuje na ppady, kdy jezahjeno sprvn zen, piem ji dve bylo vte vci ze stejnho dvodu zahjeno zenu jinho orgnu. Popsan situace vak nedopad na dan ppad. A to zjednak dvodu, e obdosti byly podny t den, u tho orgnu, a dle proto, e se souasn ob liily co dopedmtu dosti. Postup prvoinstannho orgnu, kdy ten spojil ob dosti do spolenhozen zdvodu jejich vcn souvislosti, byl zcela v souladu s ustanovenm 140 odst. 1zkona . 500/2004 Sb., sprvnho du. zen ped prvostupovm orgnem tak nemohlobt zateno vadou vpodob pekky litispendence, jak namt alobce.

alobce namt dle poruen svho prva vyjdit se kpodkladm rozhodnut akdokazovn. alovan rozil podklady, ze kterch vychzel pi vydn alobounapadenho rozhodnut, oproti podkladm, ze kterch vychzelo prvostupov rozhodnut.

Konkrtn se mlo jednat o rozhodnut Sttn rostlinolkask sprvy . j. SRS 014313/2012z 5.4.2012 a .j. SRS 04348/2012 z 5.4.2012 a sbornk z konference konan v z 2012,z nho alovan odkzal na pspvek autor Ing. Martin Klewar, Ing. Josef Balek, Ing.Kamil Vyslyel, Ing. Alena Nezhybov a kol.: Zhodnocen en lkoroutasmrkovho z NP umava do sousednch lesnch majetk vR, str. 67 72. Pitom aleastnkm vbec neoznmil, e ji jsou shromdny vechny podklady pro rozhodnut aneposkytl jim kvyjden ktmto podkladm pimenou lhtu. Soud shledal uvedenounmitku alobce dvodnou.
https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boonyheylwnzuv633sm5qw4


18/23

Pokraovn - 18 - 10A 119/2012

V ustanoven 36 odst. 3 zkona . 500/2004 Sb., sprvnho du, je upraveno prvoastnka, aby se ped vydnm rozhodnut ve vci vyjdil kpodkladm rozhodnut. Totoustanoven promt do sprvnho du procesn prvo zakotven i v Listin zkladnch prva svobod, konkrtn vl. 38 odst. 2, kter mimo jin stanov, e kad m prvo, aby se mohlvyjdit ke vem provdnm dkazm. Tomutoprocesnmu prvu astnka odpovd

povinnost sprvnho orgnu dt astnkm monost vyjdit se kpodkladm rozhodnut pedvydnm rozhodnut ve vci. Sprvn orgn tak uin tm, e astnky vyzve, aby sekpodkladm rozhodnut vyjdili, a stanov jim ktomu pimenou lhtu. Jestlie tak sprvnorgn neuin, zat sv rozhodnut nejen vadami spovajcmi v poruen obecnchprocesnch pedpis, ale souasn postupuje vrozporu se zsadou vyjdenou vl. 38 odst.2 Listiny zkladnch prv a svobod.

Z vyjden alovanho kalob vyplv, e alovan uvdomil alobce o skutenosti,e po vydn prvoinstannho rozhodnut byl sprvn spis doplnn rozhodnutmi Sttnrostlinolkask sprvy psemnost . j. 1036/510/12 O 24/12, 77445/ENV/12 z 10.9.2012.Kpsemnosti, je byla alobci doruena dne 14.9.2012, souasn piloil kopie obourozhodnut. alovan vak neposkytl alobci pimenou lhtu kvyjden se kzaslanmrozhodnutm Sttn rostlinolkask sprvy. Ty byly alobci dorueny dne 14.9.2012, pitomji dne 25.9.2012 vydal alovan alobou napaden rozhodnut, je zpedmtnch rozhodnutSttn rostlinolkask sprvy vychzelo, ani by vykal vyjden alobce. O tom, ealovan bude pi vydn alobou napadenho rozhodnut vychzet zpspvku, pednesenmna semini konanm ve dnech 20. 21.9.2012 na tma Pt let po Kyrillu nebyl alobceuvdomen vbec. Nemohla mu tak ani bt poskytnuta pimen lhta kvyjden vzhledemktomu, e se konference konala jen tyi dny ped vydnm alobou napadenho rozhodnut.

Soud neuznal jako dvodnou argumentaci alovanho, e existence insekticidn st, jebyla pedmtem povolen dle rozhodnut Sttn rostlinolkask pe, byla alobci znma jiz zen o povolen vjimky kpouit biocid v lesch Nrodnho parku umava pro rok 2011.

Z formlnho hlediska se toti jednalo o zcela jin sprvn zen, by se obsahov tkalostejn problematiky. Stejn tak je nedvodn argumentace alovanho, e se alobce mohlseznmit s obsahem pspvku, pednesenm na konferenci na tma Pt let po Kyrillu, nawebovch strnkch esk lesnick spolenosti i na konferenci vyslat svho zstupce. Jakji bylo soudem konstatovno ve, astnk sprvnho zen m prvo vyjdit sekpodkladm rozhodnut. Za tm elem je sprvn orgn povinen jej stmito podkladyseznmit a poskytnout mu pimenou lhtu kvyjden. Vposuzovanm sprvnm zendolo absenc takovho postupu ze strany alovanho k poruen procesnch prv alobce.

Dal nmitka alobce se tkala skutenosti, e prvostupovm rozhodnutm bylopovoleno pouvn ppravku na ochranu rostlininsekticidn st na zem II. zny ochranyprody Nrodnho parku umava, a to dve, ne jeho pouvn bylo povoleno pedpisyz oblasti rostlinolkask pe. Soud nepisvdil uveden nmitce alobce. Z dnhoprvnho pedpisu nevyplv, e rozhodnut dle zkona . 326/2004 Sb., o rostlinolkaskpi, mus pedchzet udlen vjimky dle 43 zkona o ochran prody a krajiny.Prvoinstann orgn se krom toho snail pedejt riziku udlen vjimky kpouitinsekticidn st, je by poslze nebyla povolena rozhodnutm Sttn rostlinolkask sprvytm, e do svho rozhodnut vlenil psm. f), vnm uvedl, e udlen vjimka nijaknenahrazuje pslun povolen kpouit insekticidnch st vydan Sttn rostlinolkaskousprvou. Jak ji bylo konstatovno ve, tmto byla de facto innost rozhodnut ve vztahu k
https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boonyheylwnzuv64tbmqhttps://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembqhfpwy6boonyheylwnzuv64tbmq


19/23

Pokraovn - 19 - 10A 119/2012

insekticidnm stm podmnna vydnm pslunch povolovacch rozhodnut. Soud je nucenkonstatovat, e formln istm postupem prvostupovho orgnu by bylo vykat vydnpovolovacho rozhodnut Sttn rostlinolkaskou sprvou ped tm, ne bylo vydno alobounapadenho rozhodnut. Postup zvolen vposuzovanm sprvnm zen vak pesto nelzev tomto smru dle nzoru soudu hodnotit jako nezkonn.

Knmitce alobce, e alovan nedovolen manipuloval spedmtem zen, jestliezmnil rozhodnut prvostupovho orgnu tak, e do nj zahrnul oznaen ppravk Trinet aStoranet oproti pvodnmu prvostupovmu rozhodnut a dosti Sprvy Nrodnho parku aCHKO umava, tkajc se mj. insekticidnch st, soud uvd, e ani tato nmitka nendvodn. Sprva Nrodnho parku a CHKO umava dala o povolen vjimky dle 43zkona o ochran prody a krajiny ze zkazu dle 16 odst. 1 psm. a) pro pouit biociduVaztac 10 EC a insekticidn st. Prvostupovm rozhodnutm byla povolena vjimkakpouit biocidu mj. ve form insekticidn st. alovan poslze na zklad odvolnalobce zmnil postupem dle 90 odst. 1, psm. c) zkona . 500/2004 Sb., sprvnho du,rozhodnut tak, e nahradil obecn pojem insekticidn st konkrtnm oznaenm ppravkTrinet a Storanet, a to v souladu s povolujcmi rozhodnutmi Sttn rostlinolkask sprvy.Vzhledem ktomu, e ppravky Trinet a Storanet pedstavuj druhy insekticidnch st, jichse dost tkala, m soud za to, e alovan tmto postupem nijak nerozil pedmt zen,ba naopak jej zil, a to tm, e obecn pojem insekticidnch st ble specifikoval dlepovolovacch rozhodnut Sttn rostlinolkask sprvy. Postup alovanho nelze v tomtosmru dle nzoru soudu hodnotit jako nezkonn.

alobce dle namtal, e se alovan v rmci svho rozhodnut opral o pln peo Nrodn park umava, akoliv vdob vydn rozhodnut platn pln pe neexistoval. Nazklad uvedenho alobce dovozuje, e alovan pouil neplatn listinn dkaz jakopodklad pro rozhodovn. alobce v souvislosti s tm zpochybnil zkonnost prodlouenplatnosti plnu pe pro Nrodn park umava pro obdob 2001 2010.

Pln pe je odborn akoncepn dokument ochrany prody, kter na zklad dajo dosavadnm vvoji a souasnm stavu chrnn krajinn oblasti navrhuje opaten nazachovn nebo zlepen stavu pedmtu ochrany ve zvlt chrnnm zem. Pln peslou jako podklad pro jin druhy plnovacch dokument apro rozhodovn orgn ochranyprody. Pro fyzick ani prvnick osoby nen zvazn ( 38 odst. 1 zkona o ochran prodya krajiny). Zpracovn a schvlen pln pe zajiuje Ministerstvo ivotnho prosted.

Pln pe pro Nrodn park umava byl vydn pro obdob od 1.1.2001 do 31.12.2010.Protokolem vydanm Ministerstvem ivotnho prosted dne 10.8.2011 byl optovn schvlendo 31.12.2013 tent pln pe, kter platil do konce roku 2010. Prodlouen platnostipvodnho plnu pe pedstavovalo provizorn een do doby, ne byl koncem roku 2012

schvlen nov pln pe pro Nrodn park umava na obdob 2012 2027.Soud nen v rmci pedmtnho zen povoln ktomu, aby posuzoval zkonnost i

dokonce ruil schvalovac protokol vydan MP, jen prodlouil platnost plnu pe proobdob 2001 2010, nebo se nejedn o zvazn podklad posuzovanho rozhodnut ( 75odst. 2 s..s. a contrario). Posouzen zkonnosti procesu schvalovn by si ze strany souduvyadovalo dal dokazovn, je vak soud povauje z hlediska el pedmtnho zen zanadbyten. Dle nzoru soudu je na mst aplikovat zsadu presumpce sprvnosti, je jezsadou obecn platnou pro innost veejn sprvy. By pln pe nen sprvnm aktem


20/23

Pokraovn - 20 - 10A 119/2012

vpravm slova smyslu, nebo nezakld prva a povinnosti, uplatn se ve vztahu k nmuanalogicky zsada presumpce sprvnosti, a to v zjmu prvn jistoty. Dle uveden zsady jeteba na kad sprvn akt nahlet jako na zkonn a sprvn, dokud jej pslun orgnneprohls za nezkonn a nezru jej (srov. rozsudek Nejvyho sprvnho soudu ze dne6.8.2009, .j. 9 As 96/2008 - 44).

Na zklad uvedenho soud uzavr, e vdob, kdy alovan vydal alobou napadenrozhodnut, tj. dne 25.9.2012, vychzel z tehdy innho plnu pe pro NP umava proobdob 2001 2010, jeho platnost byla Ministerstvem ivotnho prosted na zkladprotokolu ze dne 10.8.2011 prodlouena do konce roku 2013. Soud proto neuznal nmitkualobce, e alovan pouil neplatn listinn dkaz jako podklad pro rozhodovn.

alobce inil dle spornm dodren zkonem stanovench procesnch postup proudlen vjimky ze zkazu pouit biocid - podjatost ednk prvoinstannho orgnu.Zpochybnil tak splnn podmnek pro udlen vjimky ze zkazu pouit biocid dle 43zkona o ochran prody a krajiny (absence posouzen vliv zmru na ivotn prosted - 45i zkona o ochran prody a krajiny); tuto nmitku nelze povaovat za nmitku smujc

ist do procesu rozhodnut o udlen vjimky, nebo vypracovn posouzen Natura/EIA, je-li vyadovno, je nezbytnou podmnkou souladu napadenho rozhodnut s hmotnm prvem.Soud povauje za eln vyjdit se k obma vytkanm vadm souasn, nebo spolu zcesouvisej.

Aplikace biocid pi ochran lesa proti krovcm je zmrem ve smyslu 45h odst. 1zkona o ochran prody a krajiny a 4 odst. 1 psm. e) zkona o posuzovn vliv, nebojde o innost, kter me samostatn nebo ve spojen s jinmi vznamn ovlivnit zemEvropsky vznamn lokality umava (konkrtn me dojt kzahuben mnohem vce jedincdalch druh hmyzu ne lkorouta smrkovho i k naruen a ohroen populace tetevahluce). S uvedenm zvrem soudu se ostatn ztotouje i alovan (viz str. 7 vyjdenkalob).

Nejprve je teba upesnit, e takov zmr me podlhat dvma typm hodnocen, jeby v praxi bylo lze obvykle zpracovvat v jedinm dokumentu. Jedn se jednak o hodnocenvliv zmru na ivotn prosted (dle jen posouzen EIA), je se provd pln dle zkonao posuzovn vliv a kritria hodnocen jsou uvedena zejmna v 5 zkona o posuzovnvliv a jeho plohch (zejm. ploha 5), jednak jde o hodnocen dsledk zmru na zemevropsky vznamn lokality nebo pta oblasti (tzv. naturov posouzen), je vychz z 45h zkona o ochran prody a krajiny a ze smrnice o stanovitch, hodnotcm kritriemje vliv na pedmt ochrany konkrtn lokality a na jej celistvost; procesn se pi vypracovntohoto hodnocen a nslednho stanoviska postupuje podle tch ustanoven jako piposuzovn EIA, s ppadnmi odchylkami stanovenmi v 45i zkona o ochran prody a

krajiny.Kad zmr mus bt nejprve jeho pedkladatelem (tm, kdo jej zaml podit - 45i

odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny) pedloen orgnu ochrany prody ke stanovisku,zda me mt samostatn nebo ve spojen s jinmi koncepcemi nebo zmry vznamn vlivna pzniv stav pedmtu ochrany nebo celistvost evropsky vznamn lokality nebo ptaoblasti (tamt). Pokud vznamn vliv vylouen nen, je teba provst naturov posouzen( 45i odst. 2 zkona o ochran prody a krajiny); o povinnosti provst t posouzen EIA se


21/23

Pokraovn - 21 - 10A 119/2012

rozhodne ve zjiovacm zen ( 45i odst. 2 zkona o ochran prody a krajiny ve spojen s 4 odst. 1 psm. e/ zkona o posuzovn vliv).

V posuzovan vci alobce tvrd, e vprbhu pedmtnho sprvnho zen nebylovydno stanovisko orgnu ochrany prody ve smyslu 45i odst. 1 zkona o ochran prody

a krajiny. alovan toto tvrzen alobce nijak nerozporuje a argumentuje tm, e stanoviskoorgnu ochrany prody nebylo vydno proto, e SprvaNrodnho parku a CHKO umava ovydn tohoto stanoviska nepodala.

Soud nepisvdil argumentaci alovanho, e vaha o tom, zda vdanm ppad jde ozmr ve smyslu 45h odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny je ponechna ryze naadateli a stejn tak zle jen na jeho uven, zda pod o stanovisko podle 45i odst. 1zkona o ochran prody a krajiny. Smyslem zkona na ochranu ivotnho prosted jeochrana veejnho statku ivotnho prosted. Interpretace zkona tak, jak ji podvalovan, by mohla ve vsledku vst k absurdnm situacm, kdy by realizace ochranyveejnho statku zvisela na uven soukromch subjekt (vpozicch adatel), jejichsoukrom zjmy se vak v nikoli ojedinlch ppadech ocitaj v kolizi se zjmy veejnmi.

Z ustanoven 45i odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny vyplv, e vydnstanoviska orgnem ochrany prody, zda me mt pslun zmr vznamn vliv napzniv stav nebo celistvost evropsky vznamn lokality nebo pta oblasti, pedstavujeobligatorn postup. Bylo tedy na Sprv nrodnho parku umava, resp. na alovanm, abynechaly vypracovat pslun stanovisko a na zklad jeho zvr zvolily dal postup.

Soud dospl k zvru, ejak prvostupov orgn, tak alovan se pi vydn rozhodnuto povolen vjimky ze zkazu pouit biocid nedily 45i odst. 1 zkonao ochran prody a krajiny, kdy si nevydaly stanovisko orgnu ochrany prody,a nemohly tedy ani dospt k zvru, e nen teba zmr podrobit naturovmu posouzen.

Absence tohoto stanoviska, resp. navazujcho naturovho/EIA posouzen pedstavujezvan pochyben jak prvostupovho orgnu, tak alovanho, kter mlo vliv na zkonnostalobou napadenho rozhodnut. Sprvn orgny se vprbhu pedmtnho sprvnho zendopustily nezkonnosti spovajc v nedodren postupu podle 45h zkona o ochranprody a krajiny.

Soud na tomto mst povauje za nutn uvst, e dvodem ke zruen rozhodnut nebylapouh absence stanoviska podle 45i odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny, kter bysnad mohla bt povaovna za administrativn pochyben a nsledn zruen rozhodnut protuto vadu za plin lpn na procesn form. Rozhodovacm dvodem byla pro soudskutenost, e ignorovnm postupu zakotvenho v 45i odst. 1 zkona o ochran prody seuzave cesta jak k naturovmu posouzen a hodnocen, tak k posouzen EIA. Jsou to prv

tyto procesy, kter zohleduj veker (negativn i pozitivn) vlivy zmru na posuzovanouoblast (zde dokonce oblast mimodn prodn hodnoty).

K nvrhu alobce soud pezkoumal alobou napaden rozhodnut v rozsahu vymezenmalobou a dospl k zvru, e aloba je dvodn. Prvostupov rozhodnut i alobounapaden rozhodnut byly vydny nezkonnm zpsobem, nebo nebyl respektovn 36odst. 3 sprvnho du a 45i odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny a ppadnnavazujc postupy upraven tmto ustanovenm a zkonem o posuzovn vliv.


22/23

Pokraovn - 22 - 10A 119/2012

Na zklad vech shora uvedench dvod soud uzavr, e sprvn orgnyvposuzovan vci postupovaly v rozporu se zkonem. Soud proto podle ustanoven 78 odst.1 a 3 s..s. zruil pro vady zen a pro nezkonnost jak alobou napaden rozhodnut, takrozhodnut prvostupovho orgnu. Sprvn orgny jsou prvnm nzorem, vyslovenmsoudem ve zruujcm rozsudku v dalm zen vzny (ustanoven 78 odst. 5 s..s.).

Vrok o nhrad nklad zen se opr o 60 odst. 1 s..s., kdy alobce, kter mlv zen spch m prvo na nhradunklad zen, je pedstavuj dva kony prvn pomocipo 2.100,- K, 2 x 300,- K reijn paul a zaplacen soudn poplatek ve vi 3.000,- K.Nklady zen tedy pedstavuj celkem stku 7.800,- K. Soud vyhovl nvrhu alovanho,kdy mu stanovil 30-ti denn lhtu kplnn, je pon bet od prvn moci tohoto rozsudku.

Soud rozhodl rozsudkem bez jednn podle 51 odst. 1 s..s., nebo astnci projevilis takovm procesnm postupem souhlas.

Pouen:

Proti tomuto rozhodnut lze podat kasan stnost ve lht dvou tdn ode dnejeho doruen. Kasan stnost se podv ve tyech vyhotovench u Nejvyhosprvnho soudu, se sdlem Moravsk nmst 6, Brno. O kasan stnosti rozhodujeNejvy sprvn soud.

Lhta pro podn kasan stnosti kon uplynutm dne, kter se svmoznaenm shoduje se dnem, kter uril potek lhty (den doruen rozhodnut).Pipadne-li posledn den lhty na sobotu, nedli nebo svtek, je poslednm dnem lhtynejble nsledujc pracovn den. Zmekn lhty k podn kasan stnosti nelze

prominout.Kasan stnost lze podat pouze zdvod uvedench v 103 odst. 1 s..s. a

krom obecnch nleitost podn mus obsahovat oznaen rozhodnut, proti nmusmuje, v jakm rozsahu a zjakch dvod jej stovatel napad, a daj o tom, kdymu bylo rozhodnut dorueno.

V zen o kasan stnosti mus bt stovatel zastoupen advoktem; to neplat,m-li stovatel, jeho zamstnanec nebo len, kter za nj jedn nebo jej zastupuje,vysokokolsk prvnick vzdln, kter je podle zvltnch zkon vyadovno provkon advokacie.

Soudn poplatek za kasan stnost vybr Nejvy sprvn soud. Variabilnsymbol pro zaplacen soudnho poplatku na et Nejvyho sprvnho soudu lze zskatna jeho internetovch strnkch: www.nssoud.cz.

Krajsk soud v eskch Budjovicchdne 31. kvtna 2013
http://www.nssoud.cz/


23/23

Pokraovn - 23 - 10A 119/2012

Pedsedkyn sentu:JUDr. Vra B a l e j o v v.r.

Za sprvnost vyhotoven:rka Vondejcov

Date post:	03-Apr-2018
Category:	Documents
Upload:	eurocz
View:	226 times
Download:	0 times

Rozsudek soudu k používání pesticidů v NP Šumava

Documents