E X T R A P Ř Í L O H A

RÉVAv nevinařských oblastech

12

kn

ih

ov

ni

čk

a

Knihovnička

První výsadbyPrvní výsadby jsou z doby před 18 lety do předem

nepřipravené půdy. Půdním vrtákem vyvrtané dírys trochou kompostu, vysazené odrůdy evropskéhopůvodu, tudíž méně odolné k houbovým chorobáma mrazu. Réva sice rostla a hrozny byly lahodné chuti,ale malé. U těchto výsadeb bylo použito tzv. Vertikovedení s dlouhou svislou středovou osou s krátkýmpostranním obrostem v několika patrech. Výhodoutohoto vedení byla možnost vysadit velké množstvíodrůd na malém prostoru. Nevýhodou to, že Vertikobylo vhodné jen pro určité odrůdy révy. Vzhledemk nedostatku informací o chemické ochraně se vevýsadbě záhy objevilo padlí, plíseň révy, roztoči a nazávěr i botrytida.

Reakcí na výskyt chorob byla výsadba tzv. „rezis-tentních odrůd révy“ odolných vůči chorobám.Protože však stoprocentně odolné odrůdy ke všemhoubovým chorobám neexistují, používají se vevýsadbách i u „rezistentů“ základní postřiky.

První postřik sirnatými přípravky (nově Sulka new,dříve Sulikol – ten bylo možné použít do 30. 6. 2012)by měl přijít před rašením. Tímto přípravkem je třeba

doslova révu omýt. Další ošetření přichází na řadupřed květem a po odkvětu (před květem Folpan 80WG a po odkvětu Quadris Max), což je za běžnýchpodmínek u „rezistentů“ dostačující. Někdy se stane,zejména u hroznů s nahloučenými bobulemi, že je hro-zen napaden botrytidou, v tomto případě používáTeldor 500 SC …

Zdeněk Jedlička z Kladrub své první výsadby hod-notí takto: „V době, kdy jsem začínal, byl velký pro-blém sehnat cokoli, révu nevyjímaje, natož se ještědozvědět, co zrovna letí. Postupem času jsem se sezná-mil s několika nadšenci stejného zaměření, sbírka sezačala rozrůstat. Kontakty překonaly hranice státua vše bylo najednou snazší. Nástup internetu mi otev-řel na tu dobu nevídané možnosti. Najít si nabídkya kontakty, potom si sazenice objednat, popř. vyměnit,mělo hned jiný rozměr. Genetický materiál v podoběřízků nebo i roubovaných sazenic jsem vysadila založil si matečnice. S netrpělivostí jsem čekal, ažsazenice zaplodí, abych si mohl porovnat pravostodrůdy s doloženými popisy. Postupně jsem selektovalodrůdy, které neodpovídaly popisu nebo byly velmináchylné na houbové choroby a hlavně na mráz.Pěstování révy vinné v okrajových nevinařskýchoblastech má svá specifika. Požadavky na odolnostk chorobám, ranost zrání a odolnost k mrazu jsouhlavními kritérii. Pokud je k tomu i atraktivní hrozen,pak je to ideální.“

Příprava stanoviště pro nové výsadbyPřípravě půdy je třeba věnovat mnohem větší pozor-

nost. Pro jednotlivé sazenice je třeba v těchto podmín-kách (40 cm půdy, níže zvětralá skála – viz úvod) vhod-né vykopat jednotlivé jámy zhruba 80 cm v průměrua stejně tak hluboké. Na dno je třeba dát trochu Cereritua jámu zaplnit kompostem promíchaným s vrchnímprofilem vykopané zeminy. Réva v takových podmín-kách roste lépe. Oproti výsadbě do nepřipravené půdyse hrozny i zvětší. Pro větší výsadby (vzhledemk množícímu se počtu odrůd révy) je vykopání jednot-livých jam dosti fyzicky namáhavé, k přípravě půdy jev takovýchto podmínkách vhodné použít mechanizaci.Při použití mechanizace už stojí za to udělat rýhu širšía hlubší – 1m širokou a stejně hlubokou. Při takové pří-pravě je třeba rovnou obracet půdní profil, na dno rýhyukládat vrchní (orniční) vrstvu, promíchávat jis připraveným kompostem navezeným podél výkopu(obohaceným o živiny – Cererit). Spodní neúrodnáa kamenitá vrstva bude nad ní. Do takto připravenýchurovnaných brázd je možné po rozměření vyhloubitrýčem jamky pro vysázení révových sazenic. Na dnokaždé jamky je třeba dát startovací dávku kompostu, do

II

Základní informace pocházejí z výsadeb panaJedličky v obci Kladruby, z výsadeb na úpatíkopce Kladrubská hůra v nadmořské výšce470 m nad mořem. Místo se nachází několik kilo-metrů severně od hory Blaník, kde podle pověstičekají v hoře Blaničtí rytíři, aby pomohli Českézemi, až jí bude nejhůře.

Obec Kladruby byla založena ve 14. století. Navrcholu Kladrubské hůry byl postaven kostelíkzasvěcený mistru Janu Husovi, který zde údajněi kázal. Kopci se také říká Kostelík. Jižní svahys ideální expozicí a celodenním osluněním sepřímo nabízejí k pěstování révy. Vzhledemk nadmořské výšce 470 m nad mořem se zde držípoměrně dlouho sníh. V posledních letech všakdochází k velkým teplotním výkyvům, takžesněhu bývá méně, což způsobuje vláhový deficit.To donutilo pěstitele nainstalovat kapkovouzávlahu (celkový úhrn srážek by nebyl malý, sráž-ky však chybí v období, které je rozhodující provypěstování kvalitních hroznů stolních odrůdrévy). Půda je zde hlinitá, těžší, velmi kamenitá,kyselejší, sušší. Půdní profil je cca 40 cm, podním je zvětralá skála. To komplikuje přípravu sta-noviště pro révu, bez bagru to není praktickymožné. Suma aktivních teplot je zde cca 2500°SAT za rok, průměrná roční teplota cca 8 °C, prů-měrný roční úhrn srážek okolo 750 mm.

Z K U Š E N O S T I Z N E V I N A Ř S K É O B L A S T I ,Z P O D B L A N I C K A ( Z D E N Ě K J E D L I Č K A )

které se vysadí upravené sazenice (se sestřiženýmikořeny a očky). Po této důkladné přípravě by již mělaréva mít optimální půdní podmínky.

Réva je sice zdánlivě nenáročná rostlina, ale pokudchceme kvalitní úrodu a krásné velké hrozny, musímejí připravit optimální půdní podmínky a zejménav okrajových oblastech věnovat její přípravě většípéči. Révu sázíme na více let, proto musíme přípravěpůdy věnovat velkou pozornost.

Výběr stanovištěPodle zkušeností s pěstováním révy se jeví jako

jeden z nejdůležitějších faktorů volba vhodného sta-noviště a již uvedená příprava půdy. Je třeba vyhnoutse mrazovým kotlinám, ideální je jižní expozice, vesvahu, mírný průvan je prospěšný pro rychlejší osy-chání listové plochy. Pokud podmínky nejsou ideální,je na prvním místě výsadba révy k nějaké zídce, kestěně domu. Jak již bylo uvedeno, snažíme se vybratstanoviště mimo mrazové kotliny s orientací jižní,jihozápadní, jihovýchodní, pokud máme možnost,dáme přednost opěrné zdi, zídce, stodole, prostě něja-ké ploše, která by révě chránila záda od severua zároveň jí předávala naakumulované teplo. Musímesi uvědomit, že s každými 100 m nadmořské výškydochází k poklesu průměrné teploty o 0,5–1 °C, protose musíme snažit co nejvíce využít světelné i tepelnéenergie slunce.

Orientace pěstebních ploch na Kladrubské hůře jejak jižní, tak i jihozápadní, zvolený směr řad kopírujevrstevnici – z důvodu lepšího využití místa. Řady jsou30–50 m dlouhé, šíře meziřadí 2–2,2 m, spon 1–1,2 m.

Pozn.: oslunûní je obdobné v jakkoliv orientovanéfiadû. Podstatn˘ rozdíl je ale v rychlosti odná‰enítepla vûtrem, fiady pÛsobí jako vûtrolamy, proto bymûly b˘t napfiíã pfievládajícímu smûru vûtru – u násobvykle západní, tedy fiady sever jih. Ale místnû tomÛÏe b˘t jinak. M. Ondrák

Pěstitelský tvarVedení Vertiko se pro pěstování vybraných odrůd

neosvědčilo, jako nejvhodnější se ukázalo vedení rýn-sko-hesenské. Rýnsko-hesenské vedení (Rh)s kmínkem 0,5 m mělo využít pro lepší vyzráváníhroznů teplo naakumulované zemí (v praxi se to potvr-dilo). Vzhledem k malé zásobě „starého dřeva“ keřenamrzají, optimálním se proto jeví použití stejnéhovedení s vyšším kmínkem (0,8 m) a jedním tažněm.Rostlina dík tomu má větší zásobu „starého dřeva“,vytvoří více zásobních látek, přírůstky lépe vyzrávajía díky tomu mají i větší mrazuodolnost.

Vedle rýnsko-hesenského vedení v těchtoa podobných podmínkách je možné využít i vysokévedení a pergoly. Největší část révových keřů je naKladrubské hůře vysázena ve volném prostoru, takžesama příroda si dělá selekci na odolnost mrazem.

Většinou mezi prvními oběťmi mrazu byly keře révyevropského původu, které, i když mají atraktivní hroz-ny, jsou méně odolné k mrazu. Rezistentní odrůdy sezvýšenou odolností jsou i k mrazu méně citlivé.I u nich však platí: více dřeva přináší rostlině vícezásobních látek a tím i vyšší mrazuodolnost.

Hnojení révyRévu sázíme na 20 a více let, proto je třeba půdu

připravit co nejpečlivěji. Důkladná příprava vycházíz půdního rozboru ze dvou horizontů – z 0–30 cma 31–60 cm – a typu půd, doplnění živin na požadova-né optimum. V praxi však postačí pro solitérní keřepřidat k vyzrálému kompostu do jámy alespoň 80 x 80x 80 cm velkou hrst Cereritu. Ideální velikost jámy prosamostatně vysazované keře je 1,5 x 1,2 x 0,6 m,doporučená dávka je v tomto případě 0,5 kg Cereritu.Cererit svým složením odpovídá požadavkům révy,obsahuje i stopové prvky. Při rigolaci se doporučujedávka 10 kg Cereritu na 100 m2 plochy.

V podmínkách nevinařských oblastí je nejlepší udě-lat rigolaci na podzim (rigol široký 0,8 m a hluboký0,8 m), aby se půda do jara ulehla, „zhomogenizova-la“. Při rigolaci půdu z vrchního horizontu promíchá-me s kompostem a Cereritem a umístíme dospodu(zásobní hnojení). Navrch přijde půda ze spodníhohorizontu. Na každý běžný metr dáváme do zeminy nadno rigolu alespoň 5 lopat vyzrálého kompostua 0,5 kg Cereritu. Živiny dodávané do půdy Cereritem(kromě N) jsou v půdním horizontu méně pohyblivé,proto se dávají na dno jam společně s kompostem.Díky tomu se uvolňují postupně, jsou přístupné až prodobře zakořeněné rostliny. Dusík se doplňuje napovrch, hnojiva mělce zapravíme dle obdobía požadavků révy. Dusík ve formě ledku vápenatéhoaplikujeme na povrch půdy, zapravíme ho do svrchnívrstvy například pomocí kultivátoru. Poprvé hnojímev předjaří, podruhé po odkvětu. Důležité je dát pozorna přehnojení dusíkem, to může způsobit sprcháváníkvětů, špatné vyzrávání dřeva. Réví může namrznout,zvyšuje se u něj citlivost k houbovým chorobám, rostevelmi bujně.

Cereritem společně s koňským kompostem se při-hnojuje na podzim do meziřadí. Vše se zapraví dopůdy. V daných podmínkách se nejvíce osvědčil koň-ský kompost, protože jeho složení je optimální propožadavky révy. Na hnojení větší plochy je vhodnépoužít mechanizaci.

Vedení révy, vodící dráty Pro pěstování révy v okrajových oblastech lze pou-

žít střední a vysoké vedení, pergoly, závěsy, sítě, zajistých okolností i Vertiko systém a řadu dalších vede-ní podle místních podmínek, tradice.

Sloupky lze vyrobit z kovových trubek, dřeva (akát,smrk…). Mezi sloupky (rozteč 5 m) napneme vodicí

IIIKnihovnička

dráty. Ideální je, když můžeme postavit sloupky pronapnutí vodicích drátů ještě před výsadbou, aby sevysazená réva při této práci nepoškodila (sazenicímrévy stačí v prvním roce jen opěrná tyčka). Pro stolníodrůdy révy vinné jsou vhodné vyšší tvary z důvoduvětší zásoby dřevní hmoty a tím vyšší mrazuodolnosti.

U středního vedení se dává první drát ve výšce 0,8 m,další pak v závislosti na tvarování tažně 0,1–0,25 m,pak dvojdrátí pro zastrkování letorostů 0,25 m a dalšípo 0,4 m až do výšky sloupku. Používáme sloupky odzemě 2,2 m vysoké. U vysokého vedení natahujemeprvní drát v 1,1 m, další 0,2 m pod i nad ním. Nad hor-ním drátem se natahuje dvojdrátí 0,35 m od sebe až dovýšky sloupku, která je 2,5 m.

Je nutné, aby listová stěna byla vysoká alespoň1,3 m (počet hlavních listů na letorostu 10–15), což jemnožství nutné pro optimální vyzrávání hroznůi dřeva.

U Vertika se používá ke každé rostlině vodicí tyčnebo sloupek dlouhý cca 2 m nebo dle výšky skleníku,pro který je tento systém vhodný. K němu se vyvazujenebo se okolo něj omotává kmínek rostliny. Jednotlivápatra – první v 0,8 m, další pak po 0,4 m – se zapěstová-vají postupně, aby nedošlo k nevyrovnanému růstu jed-

notlivých pater. Mezi sloupky je možnénatáhnout vodicí dráty, ke kterým pakmůžeme vyvazovat polotažně.

U kordonových tvarů lze použítstřední i vysoké vedení. Ramena se roz-loží na vodicí drát a zde se pak řeže plod-né dřevo dle způsobu pěstování (krátkéčípky nebo krátké tažně), prorůstajícíletorosty se zastrkují stejně – mezidvojdrátí. Totéž lze použít i pro rýnsko-hesenské vedení (Rh), které je naKladrubské hůře používáno nejčastěji.

U závěsu mezi sloupky ve výšce cca1,6 m se natáhne jediný vodicí drát, nakterý je připevněno plodné rameno,u pergol se připevní kmínek réví přímok nosnému sloupku a vede se na jejístřechu, kde se řežou tažně dle zvolené-ho způsobu pěstování. Způsobů vedenírévy na pergole je celá řada, je na pěsti-teli, zda použije některý z osvědčenýchnebo bude experimentovat.

Výsadba mladých sazenicJe dobré sazenici před výsadbou

namočit na 24 hodin do vody.Osvědčený postup je takový, kdy setěsně před výsadbou namočí kořeny doroztoku stimulátoru (Racine). Ten pod-

KnihovničkaIV

VE

LK

OK

VĚ

TÉ

R

ŮŽ

E

Jedlička preferuje pergolu typu Trentino, kdy jsou sazenice zhruba80 cm od sebe. Na obrázku je ukázka této pergoly po řezu. Kamenyslouží jako „akumulátor“ tepla (vinařství Sádek).

Vlevo úprava révovésazenice, vpravo jejívýsadba

poří lepší zakořeněnía růst. Pozitivní zkušenos-ti jsou i s namočenímkořenů do Agrisorbu. Čás-tice Agrisorbu vážounejméně 250 násobekvody a po obalení kořenůrostlin je zásobují vodou,udržují kořeny vlhké a tímeliminují stres z nedostat-ku vláhy.

Přímo před sázením takéupravíme sazenici. Kořenysestřihneme na cca 5–10cm, sestřihneme réví nadvě očka. Na předem při-praveném stanovišti (rigo-lace, hnojení, viz výše)vyhloubíme jamku cca40–50 cm hlubokou (podledélky sazenice), na dno při-hodíme cca do 1/3 dobrýkompost, do něj vložímesazenici s rozprostřenýmikořeny. Hloubka výsadbyse řídí pravidlem, že roubmá být po výsadbě cca5 cm nad povrchem.Upravenou sazenici zasadí-me mírně šikmo směremk vyvazovací tyčce (kov,bambus, tvrdé dřevo).Dosypeme trochou kompos-tu, důkladně prolijeme vodoua doplníme zbylou zeminou. Poténahrneme růvek. K tyčce se vyvazu-je výhon révy během růstu v prvním roce.

Péče o sazenici po výsadbě Jak při podzimní, tak i při jarní výsadbě nakopčíme

nad sazenici růvek (tak aby byl cca 5 cm nad roubemz „lehkého materiálu“, např. kompostu) jako ochranuproti vysychání, u zavoskovaných sazenic jen protimrazu. Jakmile pomine nebezpečí jarních mrazíků,opatrně růvek rozhrneme (pozor na ulomení křehkýchvýhonků, někdy je lepší růvek opatrně odplavit vodou).U voskovaných sazenic necháme růvek trvale rozhrnu-tý a u nezavoskovaných sazenic musíme zpět přihr-nout. Nad hrůbkem zůstanou jen špičky nových výhon-ků, které z roubu vyrazily (ochrana proti vyschnutí).V srpnu růvek opět rozhrneme a odstraníme rosnékořínky, aby roub nezakořenil. Po zakořenění roubu bytotiž mohla odumřít podnož, na které je odrůda narou-bována. Pak sazenici opět přihrneme a necháme ji takdo další sezony, popřípadě ji zkontrolujeme ještě jed-nou na podzim. U voskovaných sazenic toto odpadá.

Ale před další zimou nahr-neme růvek i u sazenice vos-kované z důvodu ochranyproti mrazům.

Růvek by měl být kolemsazenice stále kyprý, neza-plevený. Velmi vhodné je,a v praxi se osvědčilo, pou-žití ochranných tubusůs plachetkou proti zapleve-lení. Tubus vytvoří kolemsazenice mikroklima a sa-zenice lépe narůstá a vy-zrává ve dřevě.

Zapěstování kmínkuNa roubu obyčejně prora-

ší více oček. Z narůstajícíchvýhonů vybereme dva nej-silnější, pokud možno vyrů-stající tak, že jsou přímýmpokračováním, prodlouže-ním sazenice. Ostatní odstra-níme (tzv. podlom, tj.odstranění přebytečnýchvýhonů u nově vysazenésazenice). Vybereme ten pří-mější a použijeme hok založení budoucího kmín-ku. Výhon neustále vyvazu-jeme k vodicí tyčce, aby byl

co nejrovnější a co nejrychleji narostl, vyštipuje-me zálistky v paždí listů. Druhý výhon zaštípneme

při výšce cca 15 cm, použijeme ho jako záložníčípek pro případ namrznutí keře.

Růst podpoříme pravidelnou zálivkou, přihnojenímna list a ochranou proti houbovým chorobám. Vhodnéje použití tzv. tankmixů, hnojiv s fungicidy, konkrétněQuadris Max s listovým hnojivem Samppia přípravkem Sanmite proti roztočům. Průběžně oko-páváme a plejeme. Na zimu přihrneme kmínek (udělá-me růvek).

V druhém roce po výsadbě upravíme výhony saze-nice dle přírůstků z předchozího roku. V ideálním pří-padě je síla kmínku ve výšce nataženého nosnéhodrátu (tedy místa, kde budeme nařezávat tažně) okolo8 mm.

Pokud v případě rýnsko-hesenského vedení (Rh)a kordonu nad touto výškou zůstane ještě několikživých oček, je možné se již v tuto chvíli pokusit ohnu-tím tohoto výhonu založit polotažeň. Pokud se tedypodaří za rok od výsadby zapěstovat kmínek, odstra-níme z něj obrost v době rašení a to až na očka, zekterých zakládáme požadovaný tvar keře.

V podmínkách nevinařských oblastí je většinoulepší sestřihnout výhon tak, aby zůstala nad vodicím

Knihovnička V

Svazek sazenic, vedle upravená sazenice se sestřiže-nými kořeny.

Zavoskovanásazenice přednavršením růvku,výsadba cca3–5 cm nad zemí.

VI Knihovnička

drátem dvě očka a jedno očko pod ním. Z nich se zapě-stují tři výhony, z kterých jeden nejvhodnější použije-me další rok (u rýnsko-hesenského vedení) jako tažeň,popř. polotažeň a u kordonu jako základní rameno.

Na ohnutém tažni nebo kordonovém rameni povyrašení odstraňujeme přebytečné letorosty nad početdle zatížení a výhony směřující dolů k zemi (viz dále)a nehodící se výhony vyrůstající z podoček (očko seskládá z hlavního očka a dvou podoček). Ty slouží jenjako náhrada při poškození hlavního očka, např. přinamrznutí, což bylo vidět především v roce 2011 pokvětnových mrazech (v Kladrubech dosáhly mrazy 2.května 2011 -7 °C). Podočka obyčejně raší později.

V případě, že nedocílíme potřebnou sílu kmínkuv požadované výšce, seřízneme výhon na dvě očkaa zapěstujeme kmínek v následujícím roce. Záložnívýhon sestřihneme ve všech případech na jedno zálož-ní očko. Je velice důležité si uvědomit, že kořenovýsystém musí být pro vyrovnaný růst révové sazenicev rovnováze s nadzemní částí.

U pergol je situace stejná, také tam je třeba vypěsto-vat kmínek na jeden zátah, aby asimiláty měly přímoucestu k vyživení budoucí úrody. Délka kmínku býváokolo dvou metrů, proto je jeho zapěstování na požado-vanou sílu v této výšce obtížnější. Pokud jsme nucenikmínek nastavit, je lepší prodloužit zapěstování kmín-ku o rok a sestřihnout ho u země a zapěstovat znovu.Na kmínku se snažíme maximálně omezit počet řez-ných ran, aby se zmírnilo narušení vodivých pletiv.Zapěstování kmínku „v jednom kuse“ platí (je ide-ální) pro všechny předchozí způsoby pěstování.

Pozn.: Vedle naru‰ení pfiímého toku vody a Ïivinkmínkem v místû napojení obráÏí stále nové letoros-ty a jejich odstraÀování je pracné, i proto je tfieba mítkmínek z jednoho prutu. M. Ondrák

U Vertiko systému zapěstováváme patra postup-ně, každý rok další patro. Potlačí se tím apikální domi-nance, která by způsobila, že horní patra porostoumnohem bujněji než spodní.

Během pěstování ošetřujeme proti houbovým cho-robám a roztočům, přihnojujeme dusíkem, nejlépe vedvou dávkách (duben – červen, nejpozději červenec),a vydatně zaléváme. Zejména v prvním roce výsadbypreferujeme vydatnou zálivku.

Mšička révokaz S importováním mšičky révokazu do Evropy

v polovině 19. století nastala nutnost roubování evrop-ské révy na podnože amerického původu, které jsouvůči této mšičce velice odolné. Mšička totálně zdeci-movala výsadby evropské révy, která se v té doběmnožila především řízkováním a odkopky. Co zbylo,dorazily importované houbové choroby, padlía peronospora, které byly zavlečeny téměř současněse mšičkou.

Mšička révokaz má dvě formy, listovoua kořenovou. Obě škodí sáním. Kořenová je nebez-pečnější, protože mšičky nejsou vidět. V místě sáníse tvoří různě velké nádorky. Tím se poškozuje koře-nový systém rostliny, ta slábne, odumírá. Likvidaceje velice obtížná. Mšička má ráda teplo, proto s nínastává velký problém zejména v nižších poloháchvhodných pro pěstování révy vinné. V okrajových,vyšších a tím i v chladnějších polohách je rizikonapadení rostlin révokazem podstatně nižší.Pozn.: Dle literatury se m‰iãka vyskytujev oblastech, kde je více neÏ 2500 °SAT. V píscíchrévokaz nepfieÏije ani v oblasti, kde je jeho v˘skytz hlediska teplotních pomûrÛ moÏn˘ (na Moravûjsou takové vinice). M. Ondrák

Způsoby ochrany proti mšičceProtože neexistovala chemická ochrana a zámořské

odrůdy mšičkou (fyloxerou) netrpěly, nejdříve sezkoušely jako náhrada kvalitních evropských odrůdodrůdy americké a kanadské, tzv. přímoplodné hybri-dy. Jejich kvalita však s kvalitou evropské révy neby-la srovnatelná, zejména u moštových odrůd (ALE-XANDER, CLINTON, DELAWARE, CATAWBAaj.). Postupně byl vydán zákaz pěstování těchto hyb-ridů ve většině států Evropy. Ochrana („biologickáochrana“) proti mšičce se řešila roubováním na pod-nože vyšlechtěné z americké odolné révy.Roubováním evropských odrůd na podnože mšičceodolné může přinést určité problémy s afinitou(srůstáním podnože a roubu), s citlivostí podnožík vysokému obsahu vápna v půdě, sprchávánímkvětů... Podnož i částečně ovlivňuje naštěpovanouodrůdu, předává jí něco ze sebe, jak v dobrém, taki záporném směru. Ne všechny druhy révy použitéjako podnože splňovaly požadované vlastnosti. Protoje šlechtitelé kříží, snaží se vyšlechtit „ideální pod-nož“ pro dané půdní podmínky pozitivně ovlivňujícívlastnosti odrůd révy, jejich růst, kvetení, plodnosti kvalitu úrody.

Vyzkoušené podnože vhodné pro nevinařskéoblasti (vycházející ze zkušeností z Podblanicka):

SO4 – podnož se středně bujným růstem naštěpova-ných odrůd, urychluje dobu zrání hroznu a vyzrávánídřeva, odolává velmi dobře révokazu, snese až 20 %Ca v půdě. Je málo suchovzdorná, hodí se hlavně dohlinitých půd a vlhka. Je vhodná pro odrůdy, které spr-chávají. Lze ji použít pro většinu stolních odrůda odrůd určených pro pěstování ve skleníku. Je vhod-ná pro střední tvary, je to pravděpodobně nejdostup-nější podnož pro nevinařské oblasti.

CR2 – podnož s bujným růstem naštěpovanýchodrůd, jde o selekci z podnože K5BB. Jako klons lepším vyzráváním dřeva je vhodná pro lehké štěrko-vité půdy, ale i pro půdy hlinité do 20 % Ca.

VIIKnihovnička

Odolává lépe suchu, k révokazu má dobrou odol-nost, lze ji použít i pro půdy neutrální a mírně kyselé,kde je lepší příjem draslíku. Je vhodná pro odrůdynáchylné ke sprchávání, vhodná je pro velké tvarya pergoly. Nesnáší zamokření na těžších půdách.

K125AA – naštěpované odrůdy mají bujný růst.Odrůda je vhodná do hlubokých půd, lze jí použít propísčitohlinité, hlinité i jílovité půdy, má vysokou odol-nost suchu, dobrou odolnost mšičce. Je vhodná prosprchávající odrůdy, pro velké tvary a pergoly.Přehnojování dusíkem u ní potlačuje dostatečné záso-bování draslíkem.

26G-27/7 – podnož s bujným růstem naštěpovanéodrůdy, má mohutný kořenový systém.

Odrůda je vhodná pro sprchávající odrůdy, je vhod-ná pro hlinité půdy až do 30 % Ca. Má střední odol-nost proti mšičce révokazu, která by však měla býtdostatečná v okrajových oblastech pěstování. Mávýbornou afinitu s naštěpovanými odrůdami, urychlu-je zrání plodů a zvětšuje bobule. Podnož je velmivhodná pro velké tvary a pergoly.

Podnože révy v malém množství se neshánějí snadno,na internetu je možné najít jejich pěstitele, dodavatele.

Doporučené tvary révového keřeModifikace „klasického“ Vertika: Po vyzkoušení

různých tvarů a způsobů řezu se pro stolní odrůdy neo-svědčilo klasické Vertiko s řezem na dvouoké čípky.

Důvodem je to, že stolní odrůdy révy ve velké většiněnasazují kvalitní velké hrozny až od čtvrtého očka.Samozřejmě pro pěstitele, kteří mají málo místaa chtějí mít více odrůd na omezeném prostoru např. veskleníku, je to jisté řešení. Pokud se ponechá na polo-tažni více oček a nechaly by se prorůst, vznikla by veskleníku zarostlá „džungle“. Řešením je řez révy nakrátké polotažně s pěti očky. Směrem od kmínku se třiočka vyslepí a ze zbylých dvou se zapěstují odpovída-jící výhony s kvalitními hrozny. Vertiko v tomto prove-dení má tři patra, v každém patře dva polotažně s pětiočky, z nichž jsou první tři od kmínku vyslepena.

Rýnsko-hesen-ské vedení: Při pou-žití středního vedenís kmínkem 0,5 mvysokým s jednímtažněm stříhaným na8–10 oček docházík jistému efektupodpory dozráváníz tepla naakumulo-vaného v půdě přesden. Hrozny sice

dozrávají dříve, ale za cenu většího namrzání révív zimě z důvodu malé zásoby dřevní hmoty a tími zásobních látek. U tohoto způsobu vedení lze řešitnápravu tak, že zvedneme výšku kmínku na 0,8 m.

Vertiko v létě (moštová odrůda)

Rýnsko-hesenskévedení s jednímkmenem

Vertiko před řezem (vinařství Sádek)

KnihovničkaVIII

S množstvím dřevní hmoty se v praxi zvýšilai odolnost keře k mrazům. Doporučený spon a výškakmínku u rýnsko-hesenského vedení je u středníhovedení: 1,8–2,2 m mezi řadami x 1–1,2 m v řadě,výška kmínku 0,7–0,8 m. U vysokého vedení 3–3,5m x 1,1–1,3 m, výška kmínku 0,9–1,1 m.

Nároky révy na slunceMusíme si uvědomit, že réva vinná zakládá květní

pupeny již rok dopředu, proto by měly být budoucíplodné letorosty dostatečně osluněny, zejménav období květen – červen, a keř musí mít dostatekvláhy a vyrovnanou výživu. Aby mohly být letorostydostatečně osluněny, musí být na keři přiměřená listo-vá plocha. Jen osluněný list může ideálně asimilovata vyživovat rostlinu a hlavně hrozny. Proto se ve vini-ci dělají tzv. „zelené práce“.

Zelené práce spočívají v odstranění přebytečnélistové plochy, korigují růst, podporují vyzráváníhroznu i réví a omezují rozvoj houbových chorob. Keřje vzdušnější a rychleji osychá.

Mezi zelené práce patří zastrkávání letorostů dopomocného dvojdrátí nebo jejich připevněník drátěnce a jejich rovnoměrné rozmístění tak, aby sevzájemně nekřížily a mohly být optimálně osluněny.

Poté přichází na řadu odstranění zálistků v zóněpod hrozny a zejména v oblasti hroznů. Toto pro-vzdušnění oblasti hroznů má velký vliv na jejichvyzrávání a působí jako preventivní opatření protihoubovým chorobám. Nad oblastí hroznů (bez zálist-ků) je vhodné zakracovat zálistky cca za třetím ažčtvrtým (což je vhodnější) listem a průběžně zakraco-vat další přírůstky tak, aby aktivní listová plochanebyla přehuštěná. Asimilační funkce starých listů sesnižuje a právě mladé zálistky nahrazují jejich činnost.

Osečkování – zakrácení letorostů pozastaví jejichrůst a podpoří dorůstání slabších letorostů a jejichvyzrání. Poprvé by se mělo udělat, když letorosty pře-růstají horní dvojdrátí (v podmínkách Kladrubskéhůry obyčejně začátkem července), a potom dle potře-by, aby se příliš nezahušťovala listová plocha, a tím senezhoršovalo klima keře, nevytvářely se podmínkypro rozvoj houbových chorob. U velkoplodých odrůdnecháváme jeden hrozen na letorost, u středně velkýchodrůd ponecháváme dva, všechny ostatní odstraníme,stejně by nedozrály a zbytečně by vysilovaly keř.V okrajových podmínkách pěstování révy vinné musí-me maximálně využít všech faktorů ovlivňujícíchvývoj a dozrání kvalitních hroznů a révový keř udržo-vat v odpovídající kondici.

Pozn. Doba oseãkování není pfiísnû daná, li‰í sei podle odrÛdy, její bujnosti. Zatímco bujné kultivaryje tfieba oseãkovat jiÏ na konci kalendáfiního jara,slabû rostoucí mnohdy aÏ o nûkolik t˘dnÛ déle.

Další poměrně důležitou činností ze zelených pracíje přiměřené odstranění hlavních listů v zóně hroz-

nů (jeden až tři) z důvodu lepšího osluněnía vyzrávání hroznu. V hroznu se zvýší teplota, kterápozitivně ovlivňuje kvalitu a jeho chuť. Listů se nesmíodstranit mnoho, aby nedošlo u citlivých odrůdk úpalu bobulí hroznu. Intenzita slunečního záření jena svazích Kladrubské hůry dosti vysoká a při odstra-nění více listů často dochází k slunečnímu úpalu,proto se zde odlistění dělá (v závislosti na počasí) vedvou etapách. Poprvé začátkem července (jednu třeti-nu) a druhou část koncem srpna při poklesu teplot.

Ještě jedna zkušenost. Pokud pěstujeme hroznys hustě nahloučenými bobulemi, je nebezpečí napade-ní hroznu šedou hnilobou, když se hrozen uzavírá.Pomůže postřik Teldorem 500 SC do hroznu před jehouzavřením. V době květu je vhodné odstranění čepelelistu vyrůstajícího naproti hroznu a ponechání jen jehořapíku – hrozen se tím rozvolní.

Čím více je na keři osluněných a zdravých listů, tímvětší je asimilační plocha a tím více cukru, aromatic-kých a fenolických látek se vytvoří. Odbourá se vícekyseliny v hroznech a úroda hroznů bude kvalitnější.Také tím získá révová rostlina více zásobních látekpro zdárné přečkání zimy a bude mít lepší start počát-kem další sezony. Neosluněný list neasimiluje, netvo-ří cukr, neodbourává kyseliny, ale zvyšuje nebezpečínapadení houbovými chorobami. Proto je třeba listo-vou plochu co nejvíce rozložit do plochy a udržovatv nepřehuštěném stavu. Velikost hlavní listové plochyby měla být 10–15 hlavních listů nad posledním hroz-nem. U některých tvarů např. pergol je to trochu pro-blém, tam bychom se měli snažit zachovat jich maxi-mum, které je možné a je co nejblíže doporučené hod-notě.

Zimní řezCílem zimního řezu je regulace plodnosti a udržení

keře v dobré kondici. Ideální je, když jednoleté dřevovyrůstá z dvouletého. Toto dřevo je většinou dobřeosluněno a optimálně připraveno k plodnosti tím, žemá dobře založeny květní pupeny. Někdy jsme nucenipoužít k doplnění tvaru i dřevo jednoleté vyrůstající zestařiny. I toto dřevo může zaplodit, pokud bylo běhempředchozího léta dostatečně osluněno. Názor, že totodřevo nemůže zaplodit, vznikl z toho, že tento letorostbyl většinou zastíněný, a tudíž se na něm nevytvořilykvětní pupeny. Některé PIWI odrůdy běžně plodí najednoletém dřevě vyrůstajícím ze stařiny.

Při zimním řezu odstraníme většinu plodného dřevaa necháme jen část plodných oček. Tomuto se říkázatížení keře. Pro zajištění bezproblémového přísunuživin z kořenů k plodným očkům se snažíme, aby přiřezu nevznikaly příliš velké řezné rány, které zeslabu-jí průtok asimilátů. Velice důležité je, aby plodnédřevo bylo co nejblíže u kmínku pro snadný průchodživin k hroznům. Každá odrůda má doporučené zatí-žení plodnými očky po zimním řezu na m2. Je to opti-

Knihovnička IX

mální zatížení keře, při kterém získáváte dlouhodoběnejlepší úrodu. Čím je keř větší, tím může vyživit většíúrodu, větší keř má i více zásobních látek pro vyživenízimních oček do doby rašení. Jakmile začne réva asi-milovat, přejímají „vyživovací povinnost“ listy. Zimnířez je nejlépe udělat až po přejití silných mrazů, tj. odpoloviny února do slzení, v podmínkách Kladrubskéhůry většinou do poloviny března, v bezmrazýchdnech. Neořezaný keř lépe odolává pozdním zimnímmrazům, proto je nutné řez neuspěchat.

Jak tedy řezatMalé keře jsou citlivé na přetížení plodnými očky.

Přetížení vede vedle zhoršení kvality hroznů i k jejichoslabení a větší citlivosti na mráz.

U velkých keřů při malém zatížení docházík nadměrnému růstu réví, což vede k jeho vzájemné-mu zastínění a tím k redukci plodných oček pro násle-dující plodné období. Réví je většinou sice dosti silné,ale řidší, což vede také k vyšší citlivosti k mrazu.

U přetíženého keře dochází k oslabení kořenovéhosystému a redukci listové plochy. To vede ke sníženíjeho vitality a může dojít i k jeho zmrznutí.

Krví révy vinné je míza. Ta obsahuje cukry, mine-rální, dusíkaté a jiné látky nutné pro optimální výživukeře až do rašení. Musíme maximálně zabránit únikumízy včasným řezem – té může při pozdním řezuvytéct až šest litrů, protlačuje se pod dosti vysokýmtlakem. Větší rány je nutné zamazat vhodnou vodouředitelnou barvou, popř. balzámem. Doporučit lzesměs latexu, fungicidu proti houbovým chorobáma stimulátoru, který pomáhá rychleji hojit ránu.Vhodný je i štěpařský vosk. Při pozdním řezu, v době,kdy již réva slzí, míza použitou barvu smyje.

Každá odrůda révy vinné má doporučené zatížení,které je optimální pro její plodnost a vyzrávání hroz-nů. V okrajových polohách je vhodné použít spodníhodnotu doporučeného zatížení.

Příklad zatížení:Pro velkoplodé odrůdy se doporučuje 4–6 oček/m2,

pro odrůdy se středně velkým hroznem 6–8 oček/m2,pro moštové odrůdy 8–10 oček/m2

Např. VOSTORG, velkoplodá odrůda, sponvýsadby 2 x 1,2 m (šíře meziřadí x vzdálenost v řadě)2 x 1,2 = 2,4 m2 x (4–6 oček/m2) = 9,6–14,4 = 10–15oček na keř.

POLAR, se středně velkým hroznem, spon 2 x1m 2 x 1 = 2 m2 x (6–8 oček/m2) = 12–16 oček na keř

U soliterních keřů a pergol vycházíme z plochy,kterou rostlina zabírá.

Např. předpokládejme, že keř je v rovnováze, ževelikost nadzemní části odpovídá velikosti kořenové-ho systému. Velkoplodá odrůda JALOVENSKIJUSTOJČIVYJ, šíře keře 0,5 m, délka ramen 3 m, dvěramena 2 x 3 m x 0,5 (šířka keře) = 3 m2 x (4–6oček/m2) = 12–18 oček na keř.

U těchto tvarů je potřeba dodržovat doporučenézatížení, jinak dochází k velkému zahuštění keře.Velký počet hroznů má za následek zmenšování jed-notlivých bobulí, oddaluje jejich dozrávánía vyzrávání. Vyšší úroda je v tomto případě na úkorjejí kvality. V zahuštěném réví vzniká ideální prostře-dí pro rozvoj houbových chorob. Keř je přetížena v konečném důsledku může dojít k jeho oslabenía snížení odolnosti k mrazu.

Dalším způsobem regulace plodnosti je redukcemnožství hroznů na letorostu.

U velkoplodých odrůd ponecháme jeden, většinouprvní, nejlépe vyvinutý hrozen na jednom letorostu.U odrůd se střední velikostí maximálně dva hrozny,ostatní odstraníme.

Když máme zvolené zatížení na keř, musíme „naře-zat“ plodné dřevo. Délka řezu ovlivňuje kvalitubudoucí úrody. Výhon by měl mít sílu cca 8 mm, mělby být v minulé sezoně dobře osluněn a dostatečněvyzrálý. Pozn.: Síla 8 mm platí pro západoevropskémo‰tové odrÛdy, u ostatních je to obvyklevíce. M.Ondrák

Výběr nového rameneKaždoročně je třeba ponechat nové rameno vyrů-

stající co nejblíže kmínku z loňského dvouočkovéhozásobního čípku. Druhý výhon se zastřihne opět nadvouoký čípek. Pokud se nepoužívají zásobní čípky,vybere se nejblíže postavený plodný výhon ke kmín-ku a ostatní letorosty se odstraní. Pokud se řeže nazásobní dvouoký čípek, pak tento musí být níže nežtažeň. Uvedené příklady jsou pouze informativnía je nutné je přizpůsobit vlastním podmínkám, mož-nostem.

Způsoby řezu révyŘez na krátký čípek (2–3 očka) nebo na krátký

polotažeň s 4–5 očky. Tento způsob lze použít např.u Vertiko systému (krátký čípek u odrůd se střednímhroznem a polotažeň pro velkoplodé odrůdy s tím, ževyslepím tři očka kromě čtvrtého a pátého od kmín-ku). Lze ho použít i pro kordonové a další tvary.

Řez střední na 6–7 oček je asi i nejpoužívanějšípro stolní odrůdy vhodný pro střední i vysoké vedení.V případě Podblanicka je to použité rýnsko–hesenskévedení (Rh).

Dlouhý řez na 8 a více oček je rovněž velmi vhod-ný pro stolní odrůdy. Volba délky ramene a počtukvětních oček je závislá na velikosti hroznu, růsto-vých vlastnostech a velikosti založeného keře.

Pergola je tvar, u kterého je vhodné zapěstovatkmínek v kuse bez přerušení (viz výše). Plodné rame-no se zapěstuje podobně jako u rýnsko–hesenskéhovedení se zásobním dvouokým čípkem. Každoročně

KnihovničkaX

n a ř e z á v á m enový plodnýtažeň a zásobnídvouoký čípek.

Dalším způ-sobem řezu per-goly je zapěsto-vání kordono-vého ramene.Na něm se naře-závají krátkéčípky nebo tažně ve vzdálenosti po cca 10 cm (vizvýše). Tento tvar je velice vhodný z hlediska zásobystarého dřeva, tedy větší odolnosti k mrazu, jsou zdevšak náročnější zelené práce spočívajícív odstraňování více prorůstajících zelených výhonů

při rašení. To semusí provádětvelmi důkladně,aby se nezahuš-ťoval keř. S pos-tupným každo-ročním řezemplodného dřevau kordo-novéhotvaru se prodlu-žuje jeho délka

směrem od základního ramene. Po určité době jenutné provést zpětný řez na výhon vyrůstající nejblí-že rameni kordonu (z důvodu lepšího zásobení keřeživinami). Vzhledem k velkému množství plodnýchoček je třeba důsledně redukovat podlomem početmladých výhonů na vypočtené rozmezí zatížení, abyse příliš nezahušťovala listová plocha keře. Délkaplodného výhonu může být i okolo tří metrů.K jednomu sloupku pergoly je možné vysadit víceodrůd (není rozumné dávat více než dvě), musí sevšak úměrně upravit velikost výsadbové jámy.

Ideální sklon střešních sloupků ve směru sever –jih je 30 °. V létě je ideálně osvětlena listová plochaz vrchu a na podzim hrozny ze spodu. K visícímhroznům je dobrý přístup, lépe vyzrávají a rychlejiosychají. Vzdušnost hroznů může být jistou prevencíke snížení citlivosti k houbovým chorobám. Pokudpoužijeme PIWI odrůdy (PIWI odrůdy z německého„pilzwiderstandsfähige Rebsorten“ je zkratka prooznačení skupiny odrůd révy vinné odolných protihoubovým chorobám), lze je dopěstovat i bez che-mické ochrany. Listovou plochu je třeba proředit a conejdříve po odkvětu snížit počet hroznů na jednotli-vých letorostech (velkoplodé odrůdy 1 výhon = 1hrozen, u odrůd se středně velkým hroznem 1 výhon= 2 hrozny). Pokud se nedodrží zatížení hrozny, pře-tíží se keř a zhorší se jeho kondice. Všechny hroznypak nedozrávají, celkově se sníží jejich kvalita,dřevo hůře vyzraje.

Ohýbání výhonů U dlouhého řezu mají výše postavená očka a očka

na konci výhonu lepší plodnost vlivem apikálnídominance (výše postavené očko přebírá růstovousílu). Aby nedošlo k nerovnoměrnému růstu výhonů,musí se letorosty ohýbat. V praxi u rýnsko – hesenské-ho vedení (Rh) to znamená, že u ramen do 10 oček jerůst výhonů vyrovnaný, a proto se může rameno vyvá-zat vodorovně od kmínku bez prohnutí. Nad 10 oček jerůst výhonů výrazně rozdílný, výhony se směrem kestředu ramene zkracují a od středu ke konci zase pro-dlužují. Tento nevyrovnaný růst se kompenzuje prohnu-tím ramene dle počtu plodných oček a sponu keře.

Např. z vypočítaného zatížení keře (VOSTORG,10–15 oček/keř, spon 1,2 m, jedno rameno, viz. výše)vyplývá, že vzhledem k rozložení oček po cca 10 cma při prohnutí ramene cca 15 cm, vychází cca 12 oček.Zde je vidět, jak důležité je výpočet zohlednit se sku-tečností.

Prohnutí ramene, tj. vzdálenost pomocného drátuod nosného (drát, přes který se tento výhon ohýbáa jeho konec se připevňuje k nosnému drátu), do 10oček – 0 cm, nad 10 oček u středního vedení 10–15cm, u vysokého vedení 20–25 cm. Všeobecně stolníodrůdy lépe plodí na dlouhém dřevě. Jelikož nárůstkvalitních hroznů bývá až od třetího očka, je pěstová-ní stolních hroznů na krátkém dřevě v případě většinyodrůd nevhodné, do druhého očka se obyčejně vytvá-řejí drobné hrozny s malými bobulemi. Pozn.:Existuje v‰ak rozdílnost u jednotliv˘ch odrÛd,v sortimentu vy‰lechtûn˘ch odrÛd jsou i takové mají-cí kvalitní hrozny „na krátkém dfievû“. M. Ondrák

Důležité: Konec prohnutí ramene by měl být vevýšce řezu (vodícího drátu) nebo níže.

Výběr odrůdVětšina odrůd pěstovaných na Kladrubské hůře

patří ke stolním odrůdám, zbytek tvoří odrůdy mošto-vé. Stolní odrůdy se sklízejí postupně tak, jak dozrá-vají. Při sklizni je důležité i srovnání jejich vlastnostív daném místě s popisem odrůdy. Když vyhovují,dostanou své místo ve sbírce. Pokud neodpovídajípopisu nebo jinak nevyhovují, jsou vyřazeny. Samapříroda dělá selekci odrůd méně odolných k mrazu.Evropské odrůdy s velmi atraktivními hrozny (až namalé výjimky) ve sbírce nejsou pro svou malou odol-nost k mrazu a houbovým chorobám.

Dominantní zastoupení v kolekci mají interspeci-fické nebo též PIWI odrůdy. Úsilí šlechtitelů nahraditpůvodní málo odolné evropské odrůdy přináší postup-ně své výsledky. PIWI odrůdy jsou již na velmi dobréúrovni a pestrostí tvarů bobule a chutí se dostávají naúroveň odrůd evropských a navíc mají vyšší odolnostproti houbovým chorobám, mrazům.

Vedle stolních odrůd révy tvoří část sbírky odrůdymoštové, ze kterých by bylo možno i v těchto podmín-

Vodorovnýkordón

Pergola

Knihovnička XI

kách vyrábět vinný mošt. Je jich poněkud méně, pro-tože pro dané podmínky je moštových odrůd doporu-čováno nebo odzkoušeno méně. Požadavkem je, abykvalita vína byla srovnatelná s víny evropského typu.V sortimentu, který se na Kladrubské hůře pěstuje,jsou odrůdy, které stojí za odzkoušení. Z bílých MAL-VERINA, HIBERNAL, MERZLING, SOLARIS,JOHANNITER, SAPHIRA, MUSCARIS, ORION,PHOENIX, ALETA, FESTIVALNYJ, ZALAGYON-GYE... z modrých: CABERNET CORTIS, CABER-NET JURA, REGENT, RONDO, ROESLER, MER-LAN, SEVAR, RÁTHAY, LAUROT, MEDINA...).Pozn.: Kvalitních interspecifick˘ch mo‰tov˘ch odrÛdexistuje celá fiada, zajímavé jsou zejména novéi star‰í odrÛdy americké a ruské. OdrÛdy MALVERI-NA a HIBERNAL se fiadí mezi pozdní, CABERNETJURA má 2500 °SAT a vy‰‰í, u LAUROT je cca 3000°SAT. I. Kotrle

Evropské odrůdy se z důvodu malé odolnostik houbovým chorobám musí velmi často ošetřovatchemickými postřiky. Odrůdy PIWI se vyznačují mno-hem větší odolností a množství postřiků je tím velmisníženo. Žádná PIWI odrůda však není na 100 % odol-ná ke všem významným houbovým chorobám, protose i ony musí chemicky ošetřit alespoň dvěma základ-ními ošetřeními – před a po odkvětu. Existují všakvýjimky, které se dají pěstovat bez chemie, patří mezině BIANCA, MUROMEC, MOLDOVA. Pozn.:V oblasti Hané patfií mezi odrÛdy, které trpí choroba-mi stejnû jako ostatní, MOLDOVA patfií mezi pozdní.I. Kotrle

Pěstování PIWI odrůd – bio Další alternativou je pěstování PIWI odrůd

v systému biologické ochrany, kde jsou chemické pří-pravky nahrazeny přípravky na bázi přírodních výtaž-ků nebo elementární síry a mědnatých derivátů. Je zdevšak nutné i změnit přístup k pěstování a půdě jakotakové. Využívají se zde přirození nepřátelé škůdců,v půdě se podporuje rozvoj půdního života ozeleně-ním meziřadí vhodnými rostlinami, nepřehnojuje sedusíkem, používají se přírodní organická hnojiva...

„Konvenční pěstování“Ze zkušeností s pěstováním vychází potřeba dvou

až tří postřiků většinou v tankmixech – kombinacifungicidu s listovým hnojivem, insekticidema „lepidlem“.

První postřik se dělá těsně před rašením SulikolemK (používání povoleno do 30. 6. 2012) s lepidlem.V současné době je na trhu jiný sirný přípravek SulkaNew (hálčivec révový, vlnovník révový: 4–5 %, tj.200–250 ml na 5 l vody, před rašením nebo na počát-ku rašení). Keř je třeba doslova omýt tímto roztokem– do 10 l postřikové kapaliny na Kladrubské hoře při-

dávají 10 ml přípravku Sokrat (penetrace, slouží jakolepidlo, které prodlouží účinnost postřiku). Sirné pří-pravky mají dobrou účinnost i proti padlí. Pozn.:Zku‰enost s pfiípravkem Sokrat je ryze individuální,doporuãit lze Agrovital. I.Kotrle

Další preventivní postřik kontaktním přípravkemFolpan 80 WG, opět s lepidlem, listovým hnojivemSamppi a přípravkem Sanmite 20 WP proti roztočůmse používá těsně před květem (ošetření proti padlí,plísni révy, botrytidě, bílé hnilobě, proti roztočům).

Následuje postřik po odkvětu přípravkem QuadrisMax v tankmixu s listovým hnojivem Samppi, insek-ticidem Sanmite, přípravkem Sokrat /lépe Agrovital/(plíseň révy, padlí, botrytida, roztoči).

Poslední postřik je pro zpevnění pletiv listů, protiperenospoře a pro lepší vyzrávání réví a tím zvýšeníodolnosti k mrazu, mědnatým přípravkem Kuprikol50 nebo Champion 50 WP (ošetření jen zóny listů).Někdy se musí použít u velmi hustých hroznů (bobu-le jsou u nich silně nahloučeny), přípravek Teldor 500SC proti šedé hnilobě ještě než dojde k jejich uzavře-ní (jedná se o některé moštové odrůdy).

Průběžně se dělají zelené práce a osečkování. Mimo uvedené je výběr přípravků proti houbovým

chorobám na trhu velmi pestrý, přípravků přibývá.Výrobci se předhánějí, kdo vám nabídne zaručeně tennejlepší přípravek, a je na vás, který zvolítea odzkoušíte.

Štěpování révy „doma“Se zavlečením mšičky révokazu vyvstala nutnost

štěpování náchylných evropských odrůd na odrůdyrévy mšičce odolné. Štěpování se také používák rychlejšímu rozmnožení odrůd a k ovlivnění jejichvlastností – plodnosti, zrání, sprchávání, přizpůsobeníse půdním podmínkám, odolnosti k suchu, velikostihroznu. Síla roubu by měla odpovídat síle podnože,réví musí být dostatečně vyzrálé a podnož s roubemmusí mít vzájemnou afinitu. Pokud roubujeme anglic-kou (jazýčkovou) kopulací, musí být obě řezné plochypodnože i roubu dokonale rovné, aby spojení ideálněpřiléhalo. Řezná plocha musí být alespoň 1,5 násobnědlouhá než je průměr réví.

Vedle ručního roubování anglickou kopulací sepoužívá roubovací strojek s tzv. omega řezem. Strojekvyřeže v podnoži a roubu zámek ve tvaru písmeneomega a poté se obě části snadno spojí v jeden celek.

Postup roubování:Očištěné podnože zbavené oček je vhodné máčet

cca 12 hodin nejlépe v dešťové vodě, poté v roztokuchinosolu (není již registrován, lze použít MerpanWG, Teldor 500 SC, Rovral Aquaflo), proti houbo-vým chorobám. Rouby se máčejí poloviční dobu, tedy6 hodin.

Po sroubování podnože s odrůdou se místo roubo-vání ošetří namočením do rozehřátého parafínu (cca

KnihovničkaXII

70 °C), rychle se ochladí ve vodě. Další prací je strati-fikace. Stratifikační bedna by měla být tak vysoká, abyv ní podnož s roubem mohla státa nepřesahovala její okraj. Položí se na boka rouby se do ní pokládají na vrstvu čer-stvých namočených smrkových pilin.Jednotlivé vrstvy roubovanců se opět pro-sypávají mokrými pilinami. Když je bednaplná, postaví se, dosype pilinami tak, aby

rouby byly v pilinách scho-vány. Piliny se ještě důklad-ně provlhčí a bedna se uloží

do místa, kde se udržuje teplota okolo 30 °C, až dovytvoření kalusového srůstu. Horní vrstvu pilin jenutné ošetřovat fungicidy proti houbovým chorobám,zejména proti šedé hnilobě (plísni šedé).

Jakmile dojde ke srůstu podnoží s rouby, rouby začí-nají rašit. Do rašení může být bedna ve tmě. Když pro-rostou výhony vrchní vrstvu pilin, piliny je třeba opatrněodstranit a snížit teplotu na cca 26 °C, aby nedošlok vytvoření velkého kalusu. Stratifikační bednu je třebapřemístit na světlo. Když jsou prorostlé všechny rouby,zakrátí se přerostlé výhony a bednu s roubovanci je třebazačít otužovat snižováním teploty a větráním až na tep-lotu venkovní. Naroubované rostliny v bedně je třebapřenést do osvětlené místnosti. Doba otužování je závis-lá na venkovní teplotě, trvá 3–5 dnů.

Když jsou roubovanci otuženi, opatrně se vyberouz pilin, roztřídí, zavoskují ponořením v rozehřátém voskua připraví k výsadbě. Parafín je opět zahřátý na 70 °C, alemladý výhon nepoškodí. Je třeba do parafínu ponořit rou-bovance rychle a okamžitě je ochladit ve vodě.

Sázejí se do předem zpracované půdy obohacenékompostem a pokryté černou fólií. Do folie se píchajícca 5 cm od sebe. Potřebují důkladně zalít, jakmile pro-raší a povyrostou, ošetřují se fungicidy s listovým hno-jivem a znovu zavlažují. Výhony se během růstu zakra-cují, aby lépe vyzrály. Na podzim, po prvních mrazechse vyryjí, roztřídí, zastřihnou se výhony. Sazenice seošetří fungicidem, zavoskují a uloží – opatřené visačkou– ve studeném sklepě do vlhkého písku.

Při ručním roubování můžeme s úspěchem použítklasickou anglickou kopulaci. Roub obyčejně na pod-

noži pevně drží, pokud ne, jemožné spoj zpevnit (i pro jistotu,aby se roub a podnož nepohnuly),ovázat tenkým proužkem vázacípásky. Další postup je stejný.Doba potřebná na „výrobu“ rou-bovaných sazenic, tedy od roubo-vání po výsadbu, je zhruba 4–6týdnů.

Parafín, např. Revilan, je možnésehnat v síti obchodů s potřebami

pro zahradníky. Nádobu s parafínem udržítev požadované teplotě nejlépe ve vodní lázni (vhrnci s vodou cca 70 °C).

Boj proti houbovým chorobám Vedle ošetřování tradičních odrůd fungici-

dy se prosazuje vzájemné křížení vysoceodolných amerických rév s révami evropský-mi (pozn. ve ‰lechtûní se pouÏívají i asijskéVitis amurensis, mutace evropské révy

odolné chorobám. M. Ondrák). Je to dlouhá cesta,úspěchy se však dostavují. Vznikla řada kvalitníchodrůd jak stolních, tak i pro výrobu révového vína.Vyšlechtění nových odrůd se zvýšenou odolnostík závažným chorobám révy proti padlí, plísni révyvinné, šedé hnilobě, tzv. interspecifické nebo též PIWI(zkratka pro označení odrůd révy odolných proti hou-bovým chorobám z německého „pilzwiderstandsfähi-

Při strojnímroubovánívysekne raz-nice na pod-noži otvor,do kteréhopřesnězapadne tvarvyseknutý naroubu.

Roub a upravená podnož před roubováním

Kalusový srůst podnožea roubu po stratifikaci

Výsadbaroubovanců

do černé foliev květnu

Knihovnička XIII

ge Rebsorten“) je stále v popředí zájmu šlechtitelů.Vznikají stále nové a nové kvalitnější odrůdy, odolněj-ší k mrazu, lepších chuťových vlastností, rozlišnýchtvarů bobule, její barvy, doby zrání. Nabízí se možnostpěstování těchto hybridů i v okrajových oblastech. Provinařské oblasti je dle vinařského zákona nutné roubo-vání i těchto odrůd révy na uznané certifikované pod-nože odolné mšičce révokazu. Některé PIWI odrůdyse často pěstují jako pravokořenné (např. KRYSTAL,BIANCA,....). Pozn.: Odolnost vÛãi révokazu jeu PIWI odrÛd obvykle na úrovni evropsk˘ch odrÛd.OdrÛda Krystal pûstovaná z fiízkÛ podle del‰ího sle-dování po dvaceti letech ztrácí sílu rÛstu, tento pro-blém by mohla vhodná podnoÏ upravit. M. Ondrák

Osvědčené odrůdy z různých pohledůU stolních odrůd je požadavek při šlechtění zaměřen,

kromě odolnosti k houbovým chorobám a mrazu, naatraktivnost hroznu, ranost zrání a vyváženost chuti.Obsah cukru není vždy to hlavní, musí být v rovnovázes kyselinkou, aby chuť nebyla fádní. Vznikly odrůdys různými ovocnými příchutěmi, např. po muškátu, ana-nasu, jahodách, citrusech apod. Odrůdy, které se mi nej-více osvědčily pro svou ranost a odolnost mrazu, jsounapříklad POLAR, KRYSTAL, RONDO, ILJIČEVSKIJ

RANNIJ, SEVAR, BV-5O-19-2,12., BIANCA, NERO,JUKRYS, OLYMPIA... Začíná se u nás objevovat řadaatraktivních odrůd vzniklých v poslední době vevýchodních státech. Myslím si, že stojí za odzkoušení.Jsou to zejména kříženci s odrůdou VOSTORG, kterývyniká raností, odolností a atraktivním hroznem. Pozn.:BV-5O-19-2,12. je v oblasti Hané silnû napadána vosa-mi a ptáky aÏ do té míry, Ïe ji není moÏné ani ochutnat,v téÏe oblasti i namrzala. M. Ondrák

Velkou snahou šlechtitelů je vyšlechtit odrůdy provýrobu vína, které se svým charakterem budou co nej-více podobat vínům evropského typu. Cesta je všakvelmi obtížná, splnit kromě odolnosti k houbovýmchorobám, mrazu ještě jeho charakter ve výslednémmoku, je opravdu těžké.

Ale i přes tyto potíže již existují odrůdy, které stojíza odzkoušení. Z bílých moštových odrůd (odrůd urče-ných v první řadě na výrobu vína) jsou to napříkladMALVERINA, SOLARIS, HIBERNAL, JOHANNI-TER, ALETA, MERZLING, ORION, PHOENIX…,z modrých CABERNET CORTIS, RONDO, SEVAR,RÁTHAY, REGENT, ROESLER, aj.

Pozn.: odrÛdy HIBERNAL a MALVERINA se fiadímezi pozdní, jejich pûstování pfiichází v úvahuv „lep‰ích“ nevinafisk˘ch oblastech. I. Kotrle

Na jaře vysazení roubovanci – stav v září

KnihovničkaXIV

POLARRaná odrůda zrající koncem srpna. Hrozen je střed-

ní velikosti, válcově kuželový, bobule střední velikos-ti, barvy zelenožluté. Odolnost k houbovým chorobáma mrazu je vysoká. Chuť je neutrální. Mé dosavadnízkušenosti s touto odrůdou potvrzují její vysokouodolnost jak k mrazu, tak i k houbovým chorobám.Pro její ranost stačí dozrát i druhá úroda tzv. martin-ských hroznů, musí se však dosti zredukovat jejichpočet. Odrůdu doporučuji.

REFORM (RF-48 = ČABIANSKÁ PERLA x S 5279)Stolní odrůda maďarského původu vyšlechtěná

koncem 70. let. Hrozen je střední, bobule střední,kulatá, žlutavá. Zrání je velmi rané, před odrůdouPolar. Dužnina řidší, mírně muškátová. Hrozen jepotřeba sklidit včas, protože brzy ztrácí kyselinya chuť se stává fádní. Odolnost k mrazu dobrá,k houbovým chorobám dobrá, je trochu citlivák botrytidě. Jde o významnou odrůdu pro svou ranost.

Mé zkušenosti potvrzují charakteristiku.

ILJIČEVSKIJ RANNIJ(R 42 = SEVERNYJ x ODĚSKIJ USTOJČIVYJ)

Jde o modrou odrůdu s výrazným listem, bujnější-ho růstu, hrozen je střední velikosti, mírně kónickéhotvaru. Bobule jsou kulaté, střední velikosti. Zránízačátkem září. Chuť je neutrální. Odolnostk houbovým chorobám a mrazu je vysoká. Odrůda jevhodná na nechráněná stanoviště.

Mé zkušenosti potvrzují vlastnosti odrůdy, je vhodnápro použití na pergoly svou odolností, růstem a listem.

JOLANKA (L-3-9-3 = IRSAI OLIVER x LANKA)Křížení provedl Prof. Kraus v Lednici. Jde o odrůdu

s mírným převislým charakterem růstu.Růst odrůdy je slabší až střední. Zraje středně

v polovině září. Hrozen je střední až velký, bobulejsou střední, kulaté, žlutozelené. Chuť neutrální,výrazně sladká. Odolnost k houbovým chorobáma mrazu vysoká. Vyžaduje hluboké, výživné půdy.

Mé zkušenosti potvrzují kvalitu této odrůdy.Odrůda by pro svůj slabší růst měla být štěpována nasilněji rostoucí podnože. Pro svůj mírně převislý růstje předurčena pro pergoly.

RONDO(GM 6494-5 = ZARJA SEVERA X SVATOVAVŘINECKÉ)

Odrůda vyšlechtěná v roce 1964. Jde o univerzálníodrůdu s velmi tmavými listy. Růst střední.

Odrůda je velmi raná. Hrozen je střední velikosti,modré barvy. Bobule střední. Vysoká odolnostk mrazu. Střední až vysoká odolnost k houbovým cho-

robám. Má velmi vysokou odolnost k chlorózám.Z odrůdy lze vyrobit poměrně kvalitní víno.

Mé zkušenosti s odrůdou potvrzují její charakteristi-ku až na zrání, v mých podmínkách odrůda zraje raně, tj.koncem srpna. Víno má chuť (dle způsobu zpracování)po lesních plodech, ozývají se také višňové tóny.

KRYSTAL (C 43 = /V. AMURENSIS F2 XTHÁLLÓCZY LAJOS/ X SV 12.375)

Odrůda pochází z Maďarska. Růst je ovlivněn pod-noží. Lze ho s úspěchem pěstovat jako pravokořenný.Hrozen je střední až velký, volný. Bobule střední veli-kosti, zlatožluté barvy, výrazně sladké příjemné chuti.Zraje raně, koncem srpna až zač. září. Odrůdu lze pou-žít i na Vertiko vedení. Hodí se pro svou vysokouodolnost do okrajových oblastí pěstování. Na keříchnehnije, lze ji sklízet postupně. Dá se pěstovat bezchemické ochrany. Lze z ní vyrobit jednoduché víno.

Mé zkušenosti potvrzují charakteristiku, odrůdalépe plodí jako pravokořenná.

NERO(BG-15 = Eger 2 /semenáč SV 12.375/ X GARDONII)

Odrůda se středním růstem. Hrozen střední až větší,atraktivní, bobule je oválná, střední až velká s modroubarvou, chuť je poněkud tříslovitá, osvěžující, příjemná.Zraje brzy, ale pomalu, první pol. září. Hrozny vydržídlouho na keři bez poškození. Chuť neutrální, po dobrémvyzrání výrazně sladká. Odolnost k houbovým choro-bám dobrá, k mrazu střední. Vyžaduje hluboké půdys dostatečnou zásobou hořčíku. Mé zkušenosti potvrzujícharakter odrůdy, odolnost k mrazu je vyšší.

VOSTORG (ZARJA SEVERA X DOLORES) XRUSSKIJ RANNIJ

Odrůda byla vyšlechtěna v Novočerkassku. Zránírané, koncem srpna. Hrozen je velký, atraktivní, širo-ký, rozvětvený. Bobule velká, kulatá, zelenožlutáv plné zralosti s nahnědlým líčkem. Dužnina je pevná,neutrální chuti, chruplavá. Mrazuodolnost kolísající,k houbovým chorobám střední.

Mé zkušenosti s odrůdou odpovídají popisu.Odrůda se špatně řízkuje, prakticky nevytváří kořeny.

PRIM (SV 12375 X KRÁLOVNA VINIC)Odrůda byla vyšlechtěna v Maďarsku. Je bujného

růstu. Hrozen střední až větší, bobule oválné, jantaro-vě žluté barvy, výrazně muškátové chuti, masité duž-niny a tuhé slupky. Odolná otlaku, vhodná pro tran-sport. Zraje začátkem září. Mrazuodolnost střední ažvyšší, odolnost houbovým chorobám střední.

Mé zkušenosti s odrůdou – vyžaduje řez na dlouhétažně a včasné provedení zelených prací.

D E S Í T K A O D R Ů D , T Z V . T U T O V K Y Z D E Ň K A J E D L I Č K Y

XVKnihovnička

BIANCA(ECS 4O = SV 12375 X BOUVIERŮV HROZEN)

Odrůda vznikla v Maďarsku. Je středního vzrůstu,řidšího olistění. Zrání hroznů střední, koncem září.Hrozen středně velký, bobule střední se zelenožlutoubarvou a tuhou slupkou. Chuť je neutrální, plná, sladká.Odolnost mrazu vysoká, houbovými chorobami praktic-ky netrpí. Cukernatost stále stoupá s dobou zrání. Lzevyrobit vína podobná vínům evropskému typu. Odrůdase dá pěstovat bez chemické ochrany. Odrůda je citlivěj-ší na sprchávání květenství. Mé zkušenosti s odrůdou

potvrzují její charakteristiku, že odrůda lépe plodí jakopravokořenná. Citlivost na sprchávání lze ovlivnitvyrovnanou výživou, zejména nepřehnojování dusíkemv době kvetení a případným postřikem v době cca 2–3týdny před kvetením hnojivem obsahující bór. Myslímsi, že BIANCA stojí za odzkoušení, její vysoká odolnostvykompenzuje tuto malou nectnost.

Sprchávání je problém, který se týká více odrůd,jako prevence je důležitá vyrovnaná výživaa roubování na podnože, které tento problém můžouovlivnit, například SO4, K 125 AA apod.

Celkové zhodnoceníPěstování révy vinné v okrajových polohách nese

určitá specifika. Prvním je volba ideálního místa, expo-zice k světovým stranám, nejlépe J, JZ, JV. Druhým jevyužití různých zídek, stěn domu pro akumulaci teplaa zároveň jako ochranu proti severním mrazivým vět-rům. Dalším je příprava půdních podmínek, vhodnávolba způsobu vedení – nejlépe vysoké a pergoly.

K zásadám pěstování patří nepřetěžování keřůnadměrnou úrodou, volba vhodné odrůdy, nejlépePIWI, odolnější k houbovým chorobám a mrazu a téžvolba odrůdy, která v daném místě stačí spolehlivědozrát. Vybíráme od velmi raných (VR), zrajících odpoloviny srpna, až po odrůdy zrající do konce září (PR– PP). Bohužel, v tomto výběru totálně zklamaly odrů-dy evropského typu sice s atraktivními hrozny, ales malou odolností k mrazu a houbovým chorobám.

Z odrůd révy vinné, které mohu doporučitk odzkoušení (včetně „Top 10“).

AGÁT DONSKOJ, ALDEN, ANANASNYJ,ARON, BG-1, BIANCA, BOSCOOP GLORI,CALASTRA, CANADICE, ESZTER, FET FRUMOS,GOLD PEARL, HECKER, HIBERNAL, HIMROD,HORIZON, ILJIČEVSKIJ RANNIJ, JALOVENSKIJUSTOJČIVYJ, JOLANKA, JUNIOR, KARNEVAL,KRYSTAL, KŘIŽOVNIKOVAJA, INTERLAKEN,LIVORA, MARLEN, MALVERINA, MEDINA,MERZLING, MUSCAT BLEU, MUŠKÁTODĚSSKIJ, MUŠKÁT POLO, MRAMORNYJ,MURFOLAR, NERO, OLYMPIA, ORION, PHOE-NIX, POLAR, PLEMENKA, PRIM, RAMDAS,REFORM, RELIANCE, RONDO, R42, SEVAR, SUF-FOLK RED, SURUČENSKIJ, STRAŠENSKIJ,SUVENÝR, ŠARLOTA, TALIÁN, TALISMAN,TOLDY, VANESSA, VOSTORG, V 25- 2O (AUGUS-TIN), ZALAGYONGYE, ZOLOTISTYJ. Vedle nichzkouším řadu dalších, postupně k této řadě budu přidá-vat další, ale to až po jejich úspěšném odzkoušení.

Pozn.: Podle zku‰eností z jiného stanovi‰tû (âele-chovice na Hané) by odrÛdy ANANASNYJ, HIBER-NAL, MALVERINA patfiily k odrÛdám pozdním, odrÛ-da ZALAGYONGYE je v podmínkách Hané ménûodolná mrazÛm a je citlivá na plíseÀ révy. I. Kotrle

Doporučení autora na závěr:Hrozny, které jsou nabízeny ke konzumu v různých

marketech, atraktivní svou velikostí a barevností, jsouvypěstovány na jihu Evropy, v Jižní Americe (např.v Argentině), v Indii, jižní Africe, v mnohem lepšíchpodmínkách. V místech a polohách, kde pěstuji vin-nou révu já nebo kde ji nejspíše pěstujete i vy, nemů-žeme vypěstovat tyto velmi pěkné odrůdy. Pokud ano,pak asi jen ve skleníku.

Vhodnější je obrátit svou pozornost na sortimentrévy z východní Evropy. Z této oblasti se k nám dostá-vají velmi pěkné odrůdy révy vinné s odolnostík chorobám a mrazu, s velmi atraktivními hrozny.

Rád bych ještě dodal, že přes všechno lidskéúsilí, práci a poznatky z pěstování révy, které jsemse zde snažil podrobně popsat, je pro úspěšnostnašeho snažení nezastupitelná úloha přírody a jejímoc. Díky ní je každý jednotlivý rok jedinečnýsvým průběhem a jeho charakter předurčuje našepěstitelské výsledky.

Přeji Vám mnoho úspěchů v této bohulibé činnosti.

Zdeněk Jedlička, Kladruby, jedlicka.z@centrum,

www.jedlickakladruby.wz.cz

Poznámkami (Pozn.:) text doplnili a obohatili IvoKotrle, Miloš Ondrák, pěstitelé révy vinné z oblastiČelechovic na Hané. Suma aktivních teplot je prookolí Čelechovic cca 2 900 °C (měřeno v nedalekýchSmržicích), do okrajových oblastí se řadí proto, žev zimě zde bývají mnohem tužší mrazy než napříkladv okolí Brna či Znojma. Půda, ve které jsou výsadby,je černozem, sazenice ve výsadbách pravokořenné.Článek Množení révy z řízků, jehož autorem je IvoKotrle, najdete v Zahrádkáři č. 3/2012. Článek o jehozahradě a vinici byl publikován v Zahrádkářič. 12/2011 (Cesty za révou). Sortiment odrůdz Čelechovic na Hané, zkušenosti s jejich pěstováním,fotografie pěstovaných odrůd, množení révy řízková-ním a mnoho dalších informací o révě, jejím pěstová-ní ve světě, o šlechtitelských stanicích, najdete nawww.bredwine.wz.cz

XVI Knihovnička

Z výše uvedené tabulky je patrné, že hodnoty jsouvhodné pro pěstování vinné révy. Jen v jednom roce(2006) za toto období došlo k poškození přezimujícíhojednoletého dřeva v zimních měsících.

V době rašení, v měsíci květnu, byly poškozenyletorosty 4. května 2011 a 18. května 2012 a kroměodrůdy KRYSTÁL (synonyma HYBRID C 43,KRYSTAL, KRISTÁLY, KRISTALL, odrůda, jepopsána v TOP 10 Z. Jedličky) nepřinesly praktickyžádnou úrodu. V těchto letech téměř žádná odrůda,která byla vysazena mimo zdi, nezarodila.

V oblasti Hlučínska má přídomní pěstování révymnoholetou tradici (vinná réva se pěstovala u zdi statkůa domků) a pamětníci zaznamenávají její pěstovánínepřetržitě od první republiky. U domů se pěstovalypředevším odrůdy typu ISABELA, CHORVÁT, BAGOapod. – odrůdy nenáročné a odolné. Později se v našíoblasti objevily CHRUPKA BÍLÁ i JALABERTOVA,VELTLÍNSKÉ ZELENÉ, PORTUGALSKÉ MODRÉ,MÜLLER-THURGAU, dokonce KRÁLOVNA VINICatd. Výraznější změna nastala kolem r. 1990, kdyIng. Milan Vašát dovezl na Opavsko přes 10 novýchstolních odrůd vinné révy a v roce 1992 byla s Ing.Josefem Teuerem uspořádána historicky první výstavahroznů Slezska na zámku ve Velkých Hošticích za úče-lem propagace vinné révy na Opavsku. První výstavybyly nepravidelné a v rámci propagace vinné révy naOpavsku se dovážely vzorky hroznů nových odrůd zešlechtitelských a vinařských stanic z Jižní Moravy.Posledních 10 let jsou výstavy pravidelné a vzorkyhroznů odrůd vinné révy jsou zajištěny z okolía dokazují tímto schopnost pěstování révy na Opavsku.

První révu jsem zasadil v roce 1982 – odrůdyMÜLLER THURGAU a KRÁLOVNA VINIC oběbyly řízkované sazenice. Dále v roce 1986 přibylyodrůdy PORTUGALSKÉ MODRÉ a CHRUPKABÍLÁ, obě již byly roubované. V tomto období bylopro mne obtížné získat nové odrůdy. Nedostatečnáochrana révy působila její poškození a úrody bylytímto velice nepravidelné a malé.

Dalších 20 odrůd révy jsem nakoupil v letech1992–1995. Vysadil jsem například odrůdy MADLEN-

KA, PRIM, OKAVA, OPÁL, OLŠAVA, VOSTORG,ČABIANSKÁ PERLA, MOPR, TOPAS, GUZALKARA, KRYSTÁL, POLAR, KRÁLOVNA VINIC,GÖTZEI ZAMATOSZ. Některé jsem po několikaletech zrušil. Byly to BANÁNOVÉ, JALOVENSKIJUSTOJČIVYJ, VEČERKA (VELTLÍNSKÉČERVENÉ RANÉ), FAVORIT, POMERANČOVÉapod. V této době jsem již sázel téměř výhradně roubo-vané sazenice. V posledních letech jsem nakupoval pře-vážně roubované sazenice a ve většině případů odrůdyinterspecifické, se kterými mám dobré zkušenosti.V současné době mám 61 odrůd převážně stolních, aletaké na ukázku i moštové odrůdy. Velice jsem spokojens odrůdami ARKÁDIA, OLŠAVA, VITRA, VOS-TORG, SURUČENSKIJ, ARÓN, DORA ZUZKA,NERO, STRAŠENSKIJ, MEDINA, LENA, MRA-MORNYJ, PHOENIX, REGENT, MLADEN, GÖTZEIZAMATOSZ, SUZI, AIVAZ, KŘIŽOVNIKOVAJA,NERO, RONDO, MOHARA, PRIM, JARKA, KODR-JANKA ale také i odrůdami moštovými jako MALVE-RINA, KRYSTÁL, FESTIVALNYJ, DORNFELDER,CABERNET MORAVIA, RULANDSKÉ MODRÉi RULANDSKÉ ŠEDÉ. Samozřejmě, že mám řadusazenic, které mi doplňují sortiment, ale ne vždy jsemspokojen s výsledkem. Mezi ně patří OKAVA, OPÁL,MOLY, JULSKI BISER, MUŠKÁT TIAROVSKIJ,POLA, CHRUPKA BÍLÁ, KOKUR, IRSAI OLIVER,PLEMENKA, TRAMÍN apod. Mám také odrůdy, kteréjsou silně napadány plísní révovou i padlím, ale přestoje dále pěstují jako např, MÜLLER THURGAU,PORTUGALSKÉ MODRÉ, MUŠKÁT TIAROV-SKIJ. Během dvacetileté historie pěstování jsem vyřa-

První záznamy o pěstování vinné révy naOpavsku jsou z 15. století. Vinná réva sezde pěstuje v nadmořské výšce 250–550metrů nad mořem. Hodnocené konkrétní výsadbyvinné révy jsou ve Velkých Hošticíchv nadmořské výšce 265 m a na 49o a 56/ severníšířky. Celá obec má polohu jižního svahu a máideální podmínky pro pěstování vinné révy.Průměrné roční teploty jsou 9,2 °C (viz tabulka).

P Ě S T O V Á N Í V I N N É R É V Y V O B L A S T I O P A V S K A( I N G . J O S E F T E U E R )

RokCelkovéročnísrážky

Průměrnáročníteplota

Minim.teplota

Ročnídélkasluneč. svitu

2000 507 10,5 -10,0 1.7142001 658 8,3 -17,0 1.3842002 567 9,1 -18,0 1.9402003 429 8,7 -16,0 2.1002004 449 8,1 -19,1 1.8752005 599 9,4 -20,5 1.9062006 482 9,3 -25,0 1.9772007 535 10,0 -15,1 1.8302008 583 10,1 -13,0 1.7552009 686 9,5 -14,5 1.6872010 833,6 8,4 -22,4 1.6272011 508 9,7 -14,4 1.991

Tabulka meteorologických hodnot(měřeno v Malých Hošticích)

Knihovnička XVII

dil mnoho odrůd. JALOVENSKIJ USTOJČIVYJ,ZWIEGELTRAUBE pro pozdní dozrávání. Pronespokojenost s nasazením hroznů FAVORIT,BANÁNOVÉ, KRÁLOVNA VINIC, POME-RANČOVÉ, ČABIANSKÁ PERLA. Pro napadeníchorobami a špatnou násadu byl vyřazen JUNIOR,VELTLÍNSKÉ ČERVENÉ RANÉ. Některé sazenicemi vyhynuly nebo u nich podrostly a začaly rodit pod-nože – LANKA, OBLEKOVICKÉ ŽLUTÉ, AKÁTDONSKOJ, DRNHOLKA MODRÁ, KODRJANKA,

PÁLAVA. Během několika let jsem zrušil jednu odrů-du a dvě novošlechtění bezsemenných odrůd.Většinou byly v prvním roce bobule větší, ale přidozrávání opadávaly a v následných letech keře plodi-ly drobné bobule a jen výjimečně se objevila bobulevětší. K některým nově vysazeným odrůdám se ještěnechci vyjadřovat, protože jsem si je řádně neotesto-val v našich podmínkách.

Ing. Josef Teuer, Velké Hošticej.teuer@centrum.cz

Mnozí namítnou – proč ne s révou vinnou? Snadproto, že nově vyšlechtěné odrůdy mají ve svýchgenech nejen evropskou révu (Vitis vinifera), ale i jinédruhy révy – několik amerických a asijské révy Vitisamurensis.

Výsledky z přelomu tisíciletíV našem plzeňském regionu vysazené stolní odrůdy

révy převážně tohoto mezidruhového křížení prožívalyna přelomu tisíciletí – v letech 1999–2009 (kromě roku2001) – „zlaté“ desetiletí. Příroda v tomto období námzahrádkářům a současně vinařům velmi přála, neboťpozdní jarní mrazíky buď nepřicházely vůbec, nebo bylytak slabé, že neohrozily podstatnou část úrody.

Potom však přišla trojice let velmi nepříznivých.V roce 2010 bylo tak mokré a chladné září, že réva ves-měs nedozrála, v roce 2011 přišel v noci ze třetího načtvrtého května mráz (až –7 °C), který spálil veškerounarašenou vegetaci, a v roce 2012 po „ledovýchmužích“ 19. května popálil mráz (–5 až –6 °C) letoros-ty již nadměrně vyvinuté vlivem vysokých teplot kon-cem dubna a začátkem května.

Tyto „tři hřebíky do rakve“ zčásti utlumily dvacetile-té nadšení zahrádkářů pro pěstování révy a to nejenu nás na Plzeňsku. Nemá smysl pouštět se do složitýchúvah, proč a jak se to stalo. Vždyť i ostatní teplomilnástromová vegetace (meruňky, broskvoně) má velkévýpadky úrody v nepříznivých letech.

Tento fakt je nutno přijmout jako poznanou nutnosta přizpůsobit se jí, ale také udělat vše proto, abychomtuto ničivou sílu přírody co nejvíce eliminovali.Znamená to především držet se při pěstování révy těchnejzákladnějších zásad, které mnozí z nás sice znají, alepro své pohodlí je částečně ignorují, nebo je neznajía potom se diví a na révu zanevřou.

Výběr stanoviště, vhodné odrůdyAle ti, kteří s révou cítí, vědí, že réva za tyto rány pří-

rody nemůže a že my musíme jednotlivé nepříznivé fak-tory ovlivňovat naším přičiněním a péčí! Musíme si býtvědomi, že každých 100 m nadmořské výšky klesá prů-

měrná roční teplota až o 1 °C, a tak se každých těch 100metrů n. m. výšky oddaluje zrání hroznů minimálně o 10dnů.

Jak tedy co nejsnáze zvednout tuto nižší průměrnouteplotu v našich končinách s nadmořskou výškou400–500 metrů? Révu u nás pěstujeme uvnitř zástavbynašich obcí. Tam je dostatek míst chráněných před stu-denými větry a průtokem mrazivého vzduchu. Jsou tostromořadí, zdi, stěny, pergoly a teplá osluněná jižnízákoutí, která vytvářejí příznivé mikroklima. Právě tojsou ta nejvhodnější místa pro růst a zrání révy.Vybereme-li je pak k výsadbě rané odrůdy, vytvořímetím předpoklad, že tato kombinace nám dá jednu zezáruk pro každoroční dozrání hroznů i na Plzeňsku.

Vinaři mohou namítnout, že víno z těchto odrůd jelehké, prázdné, zkrátka méně kvalitní. Ale i zde jevýchodisko, zvlášť pro nás zahrádkáře. Nabízí se řešenínepěstovat odrůdy moštové pro výrobu vína, ale odrůdystolní pro přímý konzum. Stolní odrůdy totiž do kon-zumní zralosti dozrávají dříve než moštové odrůdy dozralosti technologické, zvláště ty, ze kterých bychomchtěli vyrobit vína přívlastková (bez doslazovánímoštu).

Půdní podmínky jejich vylepšeníNepříznivý je na Plzeňsku i jílovitý a hlušinový

půdní profil. Ale i zde si „lehce“ pomůžeme, připraví-me-li si dobrou půdu „na míru“ z pohledu hloubkypůdního horizontu a jejího složení. Přípravě půdya rigolaci byl již věnován dostatek prostoru. Vedlehloubky rigolu či jámy, složení substrátu je důležiténezapomenout na odvodnění jednotlivých jam provýsadbu. To je důležité zejména tam, kde révu vysazu-jeme do připravené jámy vykopané v jílu nebo nepro-pustné zemině. Jinak se po deštích voda z okolí stáhnedo tohoto nepropustného „zásobníku“. Kořenovýsystém révy v podmínkách přemokření začne pomaluale jistě zahnívat, mladá rostlina zahyne dříve, nežstačí zakořenit, vyrašit. Menší problém s odvodněnímbývá u výsadeb ve svažitém terénu, ale jen v případě,že na toto opatření nezapomeneme.

J A K D Á L S R É V O U N A P L Z E Ň S K U( I N G . J A N K R A T O C H V Í L )

XVIII

Ochrana před jarními mrazíkyV našem podvědomí však stále zůstává strašák kaž-

doročních pozdních jarních mrazíků. Zbavit se ho zna-mená uvědomit si, že na zahradě máme většinou jenněkolik keřů révy a že nad nimi je konstrukces drátěnkou. Jejím využitím můžeme zjara „nařeza-nou“ a právě rašící révu chránit tím, že před mrazíkypřehodíme přes volný drát jakoukoli látku. Pro udrže-ní teploty pod tímto materiálem vytváříme lepší mik-roklima prostřednictvím „akumulátorů tepla“, kterýmimohou být větší kameny, voda ve vědrech nebo pla-stových lahvích a to v takovém množství, aby objemvody v nich přečkal v tekutém stavu noční i rannímráz. Ten bývá obyčejně jen jednu noc a dopředu seo něm dozvíme z předpovědi počasí.

Réva a chorobyChoroby révy nás trápí skoro stejnou intenzitou jako

ve vinařských oblastech a navíc nemáme vybudovanýsystém signalizace náletu spor houbových chorob.K čemu by však nakonec byl, když i v různých místechjedné obce jsou vlivem mikroklimatu velmi odlišnépodmínky pro jejich rozvoj. Chceme-li se vyhnoutintenzivní chemii v postřicích, máme my zahrádkářiopět dobrou možnost. Z bohaté škály desítek stolníchodrůd mezidruhového křížení si můžeme vybrat ty,které mají i zvýšenou odolnost vůči houbovým choro-bám. Je jen velká škoda, že šlechtitelé stolních odrůdv minulém století viděli největší zkázu v peronospoře –plísni révy vinné a ve šlechtění se zaměřili zejména nani. Vybírali nositele této odolnosti (moldavská šlechtě-ní SV 12375, SV 20365, SV 20366 aj.) a méně se vešlechtění věnovali dnes velmi zákeřnému oidiu, padlírévy vinné. K odolným patří například SV 18315, SV20 475, BACO NOIR a další. Toto padlí násv posledních letech trápí stále více a my každoročněpozdě stíháme jeho nástup díky jeho nenápadnostinástupu po infekci a jeho úpornosti při snaze o jeholikvidaci. Není jiné cesty, než u náchylných odrůd apli-kovat hlavně preventivní postřiky již před květem a poodkvětu a dále v potřebných intervalech podle podmí-nek šíření plísně révy vinné.

Jaké stolní odrůdy z těchto odolnějších tedy vybrata poté pěstovat? Rozhodování je tím těžší, čím víceodrůd známe, a víme, že každá z nich má vždy nějakoudobrou vlastnost, pro kterou stojí zato ji vysadit!Projděme si proto jen velmi stručně charakteristikyněkterých stolních odrůd, jejich vlastnosti, pro něžbychom si právě tyto mohli vybrat.

Sortiment odrůd do nevinařskýchoblastí, který se osvědčil na Plzeňsku

AUGUSTOVSKÝ ŽLUTÝ či BG1 je oblíbený prosvou velkou ranost, muškátovou chuť.

OLYMPIA a MEDULA též pro ranost a zejména projemné muškátové aroma, u MEDULY s medovými tóny.

KRYSTAL, NERO a ESTHER pro jejich ranost, neu-trální chuť.

Žlutý VOSTORG a modrý AGAT DONSKIJ proranost a atraktivní hrozen.

FET FRUMOS má ještě atraktivnější hrozen než pře-dešlé, ovocnou chuť a zraje v polovině září.

MUSKAT DE SAINT VALIER má jemné muškáto-vé aroma, JOLANKA příjemnou ovocnou chuť, PRIMmá snad nejpříjemnější muškátovou chuť. JUKRYS jeosvěžující s neutrální chutí, modrá odrůda DAČNYJ jev chuti příjemná, neutrální.

Chceme-li zariskovat nedokonalé vyzrání velkýchhroznů v méně teplém roce, můžeme do nejslunnějšíhoa nejteplejšího zákoutí vysadit žlutou ARKADIIa AUGUSTIN (V 25–20).

Preferujeme-li dokonalou muškátovou chuť, velmivelké hrozny a vysazujeme-li révu ve skleníku, můžemevyzkoušet osvědčené evropské odrůdy MUŠKÁTHAMBURSKÝ, ALEXANDRIJSKÝ, ITALSKÝ,odrůdu PRINC WALESSKÝ. Chuť a velikost hroznu jeu nich v kontrastu s nízkou odolností k houbovým cho-robám. Větráme-li však skleníky a nezaléváme-li na list,riziko chorob je tím menší, čím je větší objem skleníkua intenzita větrání!

Kombinací uvedených opatření (výběr stanoviště,vhodná odrůda, příprava půdy a hnojení, ochrana rostlin,řez...) se přiblížíme k podmínkám vinařských oblastía můžeme tak očekávat zdravou úrodu a radostz chuťově výborných hroznů.

Bohužel však i v momentě, kdy dopěstujeme zdravéhrozny do jejich zralosti, nás může postihnout velkézklamání, když si přijdeme na zahradu utrhnout hrozena najdeme jen jeho torzo. Na bobule s vynikající chutí senetěšíme jen my, ale i hmyz, ptáci a drobní savci. Stačí,aby kosi naklovali dozrávající bobule, a ty bezprostřed-ně na to napadne létající hmyz a mravenci. Likvidacihroznu pak dokonají nastupující houbové choroby.

K takovému tragickému konci nemusí dojít, když jebudeme chránit tím nejjednodušším způsobem – ušitýmiširšími pytlíky vyrobenými ze záclon z umělého vlákna.Jen je třeba dbát na to, aby se síťovina těchto obalů conejméně dotýkala hroznu. Důležité je, aby sáčkemmohla volně protékat dešťová voda a proudit vzduch prodobré oschnutí hroznů po dešti. Tím snížíme rizikonapadení bobulí v hroznu šedou hnilobou (plísní šedou)a bílou hnilobou.

Tak se nedejme odradit několika nepříznivými rokya zkusme se s optimismem těšit na bohatou a krásnouúrodu hroznů v příštích letech.

Ing. Jan Kratochvílinstruktor ČZS regionu Plzeň

předseda občanského sdružení Vinaři Plzeňska

Knihovnička

Americká bezsemenná odrůda s vysokouodolností proti mrazu a houbovým chorobám– SUFFOLK RED. Chuť připomíná jahodya maliny. Dozrává v první polovině září.

Moštová odrůda MALVERINA je vhodnáspíše do lepších nevinařských oblastí.

MUSKAT ODESKIJ dozráváv polovině září, má velký hrozen

a středně velkou bobuli.

ALDEN

MERZLING je středně pozdní interspecifická moš-tová odrůda s vysokým podílem genů druhu Vitisvinifera (vedle ní se na vzniku odrůdy podílely V.riparia, V. rupestris, V. berlandierii, V. lincencumii).

JALOVENSKIJ USTOJČIVYJ je pozdní odrůda s velkoubobulí. „Ustojčivyj“ v názvu znamená odolný.

Vydal Český zahrádkářský svaz, Rokycanova 15, 130 00 Praha 3 jako přílohu časopisu Zahrádkářč. 9/2012 pro předplatitele.Text: Zdeněk Jedlička, Jan Kratochvíl, Josef Teuer. Poznámkami text doplnili Ivo Kotrle a Miloš Ondrák. Foto: Zdeněk Jedlička, Ivan DvořákKresby: Jiří FigerOdpovědný redaktor Ivan Dvořák, grafická úprava Hana DaňkováVyrobilo T-studio s.r.o., Děkanská Vinice I., 987/5, 140 00 Praha 4

kn

ih

ov

ni

čk

a

TOP BIANCA TOP JOLANKA

TOP KRYSTAL TOP ILJICEVSKIJ RANNIJ

TOP VOSTORG

TOP RONDO