Ryby
Vzhled a pohyb
jsou pokryty kostěnými šupinami trojího typu:
o ganoidní (jeseter)
o cykloidní (kapr, štika)
o ktenoidní (okoun, candát) - jsou vybaveny drobnými zoubky (usnadňují obtékání vody)
pohybují se pomocí ploutví
o nepárové (vznikly z ploutevního lemu): hřbetní, ocasní a řitní
o párové: prsní a břišní
svalstvo je uspořádáno do příčných článků (myomer), umožňujících vlnivý pohyb
volně se vznášet v různých hloubkách rybám umožňuje plynový měchýř (též plovací), který vzniká
vychlípením trávicí trubice
Dýchání a cévní soustava
dýchají žábry, které jsou kryty skřelemi
srdce je tvořené jednou síní (nasává krev z těla) a jednou komorou (vypuzuje krev do žaber a odtud dále do těla), srdcem protéká pouze odkysličená krev
myomery
plynový měchýř
Trávicí soustava a výživa
kaprovité ryby mají tzv. požerákové zuby, které slouží k částečnému rozmělnění potravy
podle umístění úst se dá odhadnout, kde ryba shání potravu
1. horní ústa - lapání kořisti na hladině
2. spodní ústa - hledání potravy na dně
3. koncová ústa - variabilní, v celém vodním sloupci
Rozmnožování
rozmnožování ryb se nazývá tření
samice vypouští jikry na podklad a samec ihned poté vypouští mlíčí
jedná se o vnější oplození
Celková anatomie ryb:
požeráky
Zástupci:
kapr obecný
může dorůst značné délky (až 1 m a 30 kg)
má vždy dva páry vousků
je vybaven požeráky
okoun říční
průměrná délka je kolem 30 cm
na hřbetě má dvě samostatné ploutve
kvůli ktenoidním šupinám má drsný povrch
sumec velký
největší sladkovodní ryba ČR (až 3 m a 300 kg)
má tři páry vousů
zploštělá hlava a prodloužená břišní ploutev
pstruh obecný
za hřbetní ploutví má tukovou ploutvičku
po těle má červené skvrny
spodní čelist starších jedinců bývá hákovitě zahnuta
úhoř říční
má dlouhé hadovité tělo (kolem 40 cm)
zachoval se u něj ploutevní lem
prsní ploutve má hned za hlavou
štika obecná
má úzké torpédovité tělo (až 1,5 m dlouhá)
hřbetní a řitní ploutve jsou posunuty dozadu
tělo je zelenohnědé se světlými skvrnami
vranka obecná
lipan podhorní
parma obecná
jeseter malý
plotice obecná
cejn velký
Rybí pásma:
jsou pásma vodního toku charakterizované množstvím vody, rozpuštěného kyslíku a živin
pásem je pět, ale na území ČR se vyskytují pouze čtyři
jsou pojmenována podle druhů ryb, jejichž nároky jsou pro dané vodní stanoviště nejcharakterističtější
pstruhové pásmo
o vysokohorské toky s kamenitým dnem
o mělká a chladná voda
o velké množství kyslíku, málo živin
o pstruh, vranka
lipanové pásmo
o horní, rychle proudící toky, kamenité dno
o místy se objevují tůně a tišiny
o voda pořád nasycená kyslíkem
o živin je více než ve pstruhovém pásmu
o lipan, štika
parmové pásmo
o střední polohy (podhůří), širší koryto
o pískovité a štěrkovité dno
o tok je hlubší a pomalejší než u předchozích
o kyslíku méně, živin více
o parma, okoun, plotice
cejnové pásmo
o pomalu tekoucí vodní toky a stojaté vody, rybníky, jezera
o dno bahnité, voda je kalná a obsahuje málo kyslíku
o velké množství rozpuštěných živin
o cejn, kapr, sumec
Obojživelníci
Vzhled a pohyb
kůže je holá
kůži zvlhčují slizové žlázy, čímž umožňují pomocné kožní dýchání
slizové žlázy se u některých druhů přeměnily na žlázy jedové (obrana)
žáby mají velmi silné zadní nohy, slouží jim ke skákání a plavání
ocasatí mají ještě částečně zachované myomery
přední končetiny žab mají 4 prsty, zadní 5
oko je chráněno třemi víčky: horní, dolní a mžurka
Dýchání a cévní soustava
srdce má dvě síně a jednu komoru
dospělci dýchají plícemi, larvy žábrami
plíce dospělců nejsou dokonale přizpůsobeny životu na souši, proto dýchají také přes kůži
Trávicí soustava a výživa
trávicí soustava je rozlišena do několika úseků:
kloaka je rozšířená část konečníku, společné ústí pro vývody trávicí, vylučovací a rozmnožovací soustavy
všichni obojživelníci jsou dravci, pouze pulci některých žab jsou všežraví
dospělci se živí hlavně hmyzem, některé druhy žerou také malé obratlovce
většina žab loví kořist dlouhým lepkavým jazykem
Rozmnožování
rozmnožování probíhá ve vodě, jedná se o vnější oplození
z vajíček se líhnou larvy (u žab nazývané pulci)
pulci se od dospělých žab liší mnoha znaky: dýchají žábrami, nemají nohy, mají ocas
děj, při kterém se mění pulec v žábu se nazývá metamorfóza
samci při námluvách často kvákají, čímž lákají samice
kvákání jsou schopni díky rezonančním měchýřkům
obojživelníci jsou tedy vejcorodí, ale např. mlok je vejcoživorodý, to znamená, že se v těle samice z vajíček vyvinou larvy ještě před nakladením do vody
pulec
Životní cyklus žáby
1. oplozená vajíčka
2. pulec
3. růst zadních končetin
4. nedospělá žába před odpadnutím ocasu
5. dospělá žába
Rosnička s měchýřkem v hrdle. Skokan s měchýřky po stranách hlavy.
Zástupci
ocasatí (dlouhý ze stran zploštělý ocas)
žáby (zakrnělý ocas)
mlok skvrnitý
dorůstá zhruba 18 až 28 cm
jeho zbarvení má varovnou funkci (proti predátorům)
je jedovatý, ale člověku nebezpečný není
čolek velký
jeho délka se pohybuje okolo 15 cm
během námluv mají samci na hřbetě velký hřeben
tmavé tělo je pokryto světlými skvrnkami, břicho je světlé
skokan zelený a skokan hnědý
jejich délka se pohybuje kolem 9 cm
na těle mají černé skvrny
jejich zadní nohy jim umožňují skoky dlouhé až 1 m
rosnička zelená
dorůstá délky kolem 5 cm
většinou bývá světle zelená, ale může být i nahnědlá
typický je vodorovný černý proužek procházející přes oko
ropucha obecná
může být i 12 cm dlouhá
vyznačuje se hnědým hrbolatým hřbetem
tělo je zavalité
kuňka obecná
bývá asi 5 cm dlouhá
hřbet je tmavě hnědý, břicho oranžové
hrbolaté tělo je pokryto černými skvrnami
Plazi
Vzhled a pohyb
tělo pokrývá silná kůže vyztužená rohovinou, která vytváří rohovité šupiny
ještěři a hadi vrstvu šupin při růstu svlékají Dýchání a cévní soustava
dýchají plícemi (i mláďata)
plazi jsou studenokrevní živočichové, tělesnou teplotu přebírají od okolního prostředí
teplotu těla ovlivňují pomocí slunění nebo kontaktem s povrchy vyhřátými Sluncem
srdce je tvořeno dvěma síněmi a dvěma komorami
plazi mají neúplnou komorovou přepážku
Trávicí soustava a výživa
v ústech mají slinné žlázy (u některých druhů se přeměnily na žlázy jedové)
mají kloaku
plazi na území ČR jsou draví
živí se hlavně členovci ale také malými obratlovci
Rozmnožování
probíhá na souši, vnitřní oplození – uvnitř těla samice
vajíčko je obaleno pomocnými obaly (papírová blána, kožovitá skořápka) V ČR se vyskytují dva rody hadů, obrázek schematicky zachycuje rozdíly mezi nimi.
Některé ještěrky mají schopnost autotomie. Jedná se o záměrné odvržení části ocasu při pocitu ohrožení predátorem. Odvržený ocas sebou mrská a přiláká tak predátorovu pozornost, zatímco ještěrka utíká pryč.
Užovka – kruhová zornice, oblá hlava
Zmije – úzká a svislá zornice, hranatější hlava
- jedovatá
- ohrožené jsou především děti a nemocní lidé
(hlavně srdeční choroby, alergie)
autotomie
Zástupci
ještěři
ještěrka obecná
dorůstá délky kolem 24 cm
ocas je mnohem delší než tělo
hřbet je tmavě hnědý a boky zelené
na krátkých nohou má 5 prstů, jež jsou zakončeny drápky
ještěrka zelená
dorůstá délky až 40 cm
samci jsou zelení, samice více dohněda
samci mají při námluvách modře zbarvené hrdlo
slepýš křehký
bývá kolem 30 cm dlouhý
má hnědé zbarvení a úzké protáhlé tělo bez končetin
vzhledově sice připomíná hada, ale jedná se o ještěra
hadi
užovka stromová
průměrně mívá 90 až 140 cm
nejdelší změřený jedinec v ČR měl 196 cm (nejdelší had ČR)
šupiny má hladké, břišní jsou přizpůsobeny k lezení po stromech
barva těla jde od žluté, přes hnědou až po šedou
užovka obojková
běžné bývá asi 85 cm dlouhá
mívá šedou barvu těla s tmavými skvrnami
typické jsou nažloutlé skvrny za hlavou (obojek)
zmije obecná
dorůstají délky kolem 60 cm
tělo je hnědošedé s tmavou klikatou čárou na hřbetě
jedové zuby mají až 5 mm
Zdroje informací:
Jelínek, Zicháček – Biologie pro gymnázia
Rozsypal – Přehled biologie
http://www.gymh.cz/vyuka/biologie/biologie.htm
Zdroje obrázků:
https://ostrava.educanet.cz/www/biologie/index94489448.html?option=com_content&view=article&id=227&Itemid=227
http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200302%20kruho%C3%BAst%C3%AD/kruhousti_C.html
https://slideplayer.cz/slide/2346913/
http://www.columbia.edu/itc/cerc/danoff-burg/invasion_bio/inv_spp_summ/petromyzon_marinus.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C5%BEer%C3%A1kov%C3%A9_zuby
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ryb%C3%AD_p%C3%A1smo
https://www.researchgate.net/figure/Forms-of-fish-mouth-1-upper-2-lower-3-terminal-4-retractable-5-funnel-shaped_fig1_323837541
http://hgf10.vsb.cz/546/Ekologicke%20aspekty/loticky_system/biocenoza.htm
https://www.crsmsodry.cz/ryby-nasich-vod/
https://www.shutterstock.com/cs/search/frog+tattoo
https://www.drawingtutorials101.com/how-to-draw-a-great-crested-newt
https://thechroniclesofgrade7.wordpress.com/2013/01/04/63/attachment/4/
https://cz.pinterest.com/pin/693906255057072131/
https://theawesomedaily.com/why-do-frogs-croak-at-night/
https://rfrogsgallery.com/tim-cotterill/744-leg-over-large-by-tim-cotterill.html
https://www.sciencemag.org/news/2017/01/watch-frog-s-tongue-ultrasoft-shock-absorber
http://bioweb.uwlax.edu/bio203/s2013/stoltz_laur/nutrition.htm
http://obojzivelnici.wbs.cz/416_05_klic.pdf
https://leporelo.info/skokan
http://natdrawings.blogspot.com/2013/04/
https://leporelo.info/ropucha
https://www.crsmsodry.cz/obojzivelnici-a-plazi/kunka-obecna/
https://slideplayer.cz/slide/5647355/
https://www.twinkl.com/illustration/common-lizard-shedding-tail-animal-autotomy-all-about-reptiles-ks2
https://www.alamy.com/adder-common-viper-common-european-viper-common-viper-vipera-berus-eating-a-mouse-portrait-germany-
bavaria-oberpfalz-image255388481.html
https://hobby.blesk.cz/clanek/hobby-pro-chovatele/188393/suchozemska-zelva-do-maleho-bytu-zelva-zelenava-je-tou-spravnou-volbou.html
https://www.biolib.cz/cz/imagegalleryuser/id243436/
https://www.biolib.cz/cz/image/id243435/
https://www.biolib.cz/cz/image/id243434/
https://zooola.webgarden.cz/rubriky/plazi/uzovkoviti/uzovka-stromova
http://www.ntic.sk/ntic.php?adr=hady11
http://hadi-hadi-hadi.blog.cz/0902/zmoje-obecna
https://www.exo-eko.cz/zelva-zelenava/