SANACE A REKONSTRUKCE – konverze · 2019. 12. 18. · rekonstrukce rodinnÉho domu ve...

3/2018

S A N A C E A R E K O N S T R U K C E – k o n v e r z e

C O N A J D E T E V T O M T O Č Í S L ES P O L E Č N O S T I A S V A Z YP O D P O R U J Í C Í Č A S O P I S

SVAZ VÝROBCŮ CEMENTU ČR K Cementárně 1261, 153 00 Praha 5tel.: 257 811 797, fax: 257 811 798

e-mail: [email protected]

SVAZ VÝROBCŮ BETONU ČR Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4

tel.: 246 030 153e-mail: [email protected]

www.svb.cz

SDRUŽENÍ PRO SANACEBETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

Veveří 331/95, 602 00 Brnotel.: 541 147 817tel.: 604 158 023


ČESKÁ BETONÁŘSKÁ SPOLEČNOST ČSSI

Samcova 1, 110 00 Praha 1tel.: 775 124 100tel.: 605 325 366


3/ REKONSTRUKCE HISTORICKÉ BUDOVY NÁRODNÍHO MUZEA V PRAZE

14/ BRATISLAVSKÁ MLYNICA24/ LA FÁBRICA RICARDA BOFILLA

76/ REKONSTRUKCE RODINNÉHO DOMU VE ŠVÝCARSKÉ VESNICI ORMÔNE

30/ MUZEUM SOUČASNÉHO AFRICKÉHO UMĚNÍ ZEITZ MOCAA V KAPSKÉM MĚSTĚ

/40AMSTERODAMSKÝ KRAANSPOOR

/44MAAGDENTOREN

/18REVITALIZACE BUDOVY Q1 V MĚŠICÍCH

36/ MEMORIAL DU CAMP DE RIVESALTES: NEZAPOMENOUT A NEODPUSTIT

13 / 2 0 1 8 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N

ROČNÍK: osmnáctýČÍSLO: 3/2018 (vyšlo dne 14. 6. 2018)VYCHÁZÍ DVOUMĚSÍČNĚ

VYDÁVÁ BETON TKS, S. R. O., PRO:Svaz výrobců cementu ČR Svaz výrobců betonu ČR Českou betonářskou společnost ČSSISdružení pro sanace betonových konstrukcí

VYDAVATELSTVÍ ŘÍDÍ: Ing. Vladimír VeselýŠÉFREDAKTORKA: Ing. Lucie ŠimečkováREDAKTORKA: Mgr. Barbora Sedlářová

REDAKČNÍ RADA:prof. György L. Balázs, prof. Ing. Zdeněk P. Bažant, Ph.D., dr. h. c., prof. Ing. Vladimír Benko, PhD., prof. Francesco Biasioli, prof. Ing. Juraj Bilčík, PhD., Ing. Václav Brož, CSc., doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., prof. Ing. Ľudovít Fillo, PhD., Ing. Jan Gemrich, prof. Ing. Petr Hájek, CSc. (před seda), prof. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místo předseda), Ing. arch. Jitka Jadrníčková, Ing. Zdeněk Jeřábek, CSc., Ing. Milan Kalný, prof. Ing. Alena Kohoutková, CSc., FEng., doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D., doc. Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. Milada Mazurová, doc. Ing. Martin Moravčík, PhD., Ing. Stanislava Rollová, Kryštof Rössler, Ing. arch. Jiří Šrámek, prof. Ing. RNDr. Petr Štěpánek, CSc., Ing. Michal Števula, Ph.D., Ing. Vladimír Veselý, prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., FEng.

GRAFICKÝ NÁVRH A SAZBA: Ing. Jiří Šilar

ILUSTRACE NA TÉTO STRANĚ: Mgr. A. Marcel Turic

TISK: Libertas, a. s.Drtinova 10, 150 00 Praha 5

VYDAVATELSTVÍ A REDAKCE:Beton TKS, s. r. o.Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4www.betontks.czRedakce a inzerce: 602 839 429e-mail: [email protected]ředplatné (i starší výtisky): 737 258 403e-mail: [email protected]

Časopis je zařazen na Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice schválený Radou pro výzkum a vývoj.

ROČNÍ PŘEDPLATNÉ:základní: 720 Kč bez DPH, 792 Kč s DPHsnížené – pro studenty, stavební inženýry do 30 let a seniory nad 70 let: 270 Kč bez DPH, 297 Kč s DPHpro slovenské předplatitele: 28,20 eur bez DPH, 31,02 eur s DPH(všechny ceny jsou včetně balného a distribuce)

Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem MK ČR E-11157ISSN 1213-3116Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., OZ Střední Čechy, Praha 1, čj. 704/2000 ze dne 23. 11. 2000

Autoři odpovídají za původnost příspěvků a jsou povinni respektovat autorská práva třetích stran. Označené příspěvky byly lektorovány.

FOTOGRAFIE NA TITULNÍ STRANĚ:Budova Kraanspoor v AmsterodamuFoto: Christiaan de BruijnePHOTOGRAPH ON THE FRONT PAGE:Kraanspoor in AmsterdamPhoto: Christiaan de Bruijne

ÚVODNÍK

SÍLA SPOJENÍPetr Vorlík / 2

SANACE A REKONSTRUKCE

REKONSTRUKCE HISTORICKÉ BUDOVY NÁRODNÍHO MUZEA V PRAZEMartin Trnka, Pavel Mlejnek / 3

BRATISLAVSKÁ MLYNICA / 14

REVITALIZACE BUDOVY Q1 V MĚŠICÍCHJiří Bardoděj, Martin Kameš / 18

SHOWROOM A SÍDLO SPOLEČNOSTI MY DVA / 23

LA FÁBRICA RICARDA BOFILLA / 24

MUZEUM SOUČASNÉHO AFRICKÉHO UMĚNÍ ZEITZ MOCAA V KAPSKÉM MĚSTĚ / 30

MEMORIAL DU CAMP DE RIVESALTES: NEZAPOMENOUT A NEODPUSTIT / 36

AMSTERODAMSKÝ KRAANSPOOR / 40

MAAGDENTOREN / 44

VĚDA A VÝZKUM

OPATRENIA NA OBMEDZENIE VZNIKU SKORÝCH DELIACICH TRHLÍN V ZÁKLADOVÝCH DOSKÁCHJuraj Bilčík, Robert Sonnenschein / 46

VLIV POVRCHOVÉ ÚPRAVY A ZKUŠEBNÍ KONFIGURACE NA SOUDRŽNOST VNITŘNÍ GFRP VÝZTUŽEOndřej Januš, František Girgle, Vojtěch Kostiha, Petr Štěpánek, Pavel Šulák, Mohamad Mansour / 51

NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE

REVIZE PŘEDPISU TKP 31: OPRAVY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍMichal Kropáček / 58

HISTORIE

GARÁŽE V ZAJETÍ SOCIALISTICKÉHO PLÁNOVÁNÍPetr Vorlík / 62

NĚKOLIK CENTIMETRŮ BETONU: SKOŘEPINY V PRŮMYSLOVÉ ARCHITEKTUŘE 40. A 50. LETJan Zikmund / 70

MŮJ DŮM, MŮJ BETON

REKONSTRUKCE RODINNÉHO DOMU VE ŠVÝCARSKÉ VESNICI ORMÔNE / 76

DŮM RODINY FABRIZZI / 78

AKTUALITY

VELKÝ ÚSPĚCH STUDENTŮ PRAŽSKÉ ČVUT V MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽI THE TRAIL BY VINCI CONSTRUCTION VE FRANCII / 28

REKONSTRUKCE PLZEŇSKÉHO PIVOVARU SVĚTOVAR / 49

NÁVOD NA POUŽITÍ BETONU (2. část) / 75

SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA / 80

FIREMNÍ PREZENTACE

Nekap / 13Weber Saint-Gobain / 19Redrock / 80 ČBS / 3. strana obálkyDlubal Software / 3. strana obálkySVC ČR / 4. strana obálky

O B S A H ❚ C O N T E N T

2 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 3 / 2 0 1 8

Ú V O D N Í K ❚ E D I T O R I A L

Obchodní dům Ještěd, Oděvní závody Prostějov, sportovní hala ve Frýdku Místku, zimní stadion v Brně-Lužánkách, Dům kultury Inwest v Plzni, Hotel Praha, Te-lefonní ústředna v Dejvicích, Ko-zákův dům na Václavském ná-městí, „Režná“ vila na Petřinách, Dům československých dětí na Pražském hradě, Rudé Právo na Florenci, zimní stadion Štvanice, Ferona v Holešovicích, Mazut-

ka na sídlišti Invalidovna… Jen malá ukázka nedávných ztrát výtečné moderní architektury. Brzy se patrně rozroste o dal-ší skvosty – Transgas, Merkurii, telefonní ústředny v Tepli-cích a na Žižkově … Slovy klasika „něco shnilého je ve stá-tě dánském“, když se i vynikající architektura stává rukoj-mím nepružnosti stavebnictví, neschopnosti úřadů a samo-správ a především ryze ekonomické, prvoplánové spekula-ce některých bezostyšných majitelů. Jako bychom si zvykli stavby spíše vytěžovat a konzumovat než obhospodařovat a zhodnocovat.

Typickým případem je Libeňský most, Ministerstvem kul-tury i přes unikátní kubisticko-funkcionalistické tvarosloví neprohlášený za kulturní památku. Jaké argumenty asi za-zněly při neprohlášení? Most devadesát let odolával nároč-nému provozu, prakticky bez údržby, až do havarijního sta-vu. O potřebě generální opravy se však mluvilo dlouhou řa-du let, času na přípravu projektu a skutečně širokou od-bornou diskusi bylo tedy více než dostatek. Jaké posel-ství žhavá kauza politické liknavosti a zanedbané údržby vysílá o správě veřejné infrastruktury a našeho stavebního fondu?

Přitom historické dědictví opravovat umíme! Stačí prolis-tovat nominace České ceny za architekturu, odborné ča-sopisy a ročenky české architektury. Najdeme stovky vý-tečných, citlivých, precizních revitalizací. Už dávno se ne-jedná jen o význačné, pozoruhodné středověké nebo ba-rokní památky, prověřené neúprosným časem. Postupně se ze zakletí a opojení novotou probouzí i činžovní zástav-ba předměstí, drobná architektura, kulturní krajina a v po-sledních letech dokonce začínají nad velkými a ekono-micky silnými městy dominovat v určování nosných smě-rů spíše vrstevnaté a nejednoznačné regiony. Špička le-dovce, sledovaná a diskutovaná odbornou veřejností, vy-kazuje mimořádné kvality, už zcela srovnatelné se západní Evropou.

Zaostává spíše každodenní průměr. Svůj podíl na tom má jistě i naše školství, tíhnoucí při výchově budoucích archi-tektů a inženýrů přeci jen stále ještě k projektům novosta-veb. Navzdory stavební realitě, proměnám životního stylu a pohybům na trhu s nemovitostmi. Největší úskalí však při-náší nastolený společenský étos. A stavebnictví podléhají-cí klišé a zavedeným mechanismům, jak na straně projek-tantů a stavebních firem, tak i u koncových klientů a komer-čních prostředníků. Typová, standardizovaná, rychlá a snad-ná řešení péči o historické dědictví nepřejí. Opravy vyžadu-jí hlubokou znalost, pružnost, osobitost, vůli k experimentu a místo rychlých zisků zaostření spíše na dlouhodobé ča-sové horizonty. Výsledek však právě proto přináší nevšední, nenahraditelné bonusy.

Nedávno jsem čelil typické, stále dokola mechanicky opa-kované otázce ze strany regionální veřejné správy: „Opravo-vat kulturní památky a historickou architekturu je drahé. Kde na to máme vzít?“ Vyprovokovala mne k upřímné a možná poněkud přímočaré reakci: „Jinými slovy vlastně říkáte, že nemáte dostatek financí na kvalitní, správné řešení. Že vám stačí cokoliv levnějšího. Pak je lépe zatím nic zásadního ne-dělat. A stavbu jen udržovat. Až do chvíle, kdy se situace změní a přijde vůle ke skutečné akci…“

Buďme k sobě upřímní. Žijeme v jedné z nejbohatších ze-mí na světě. Máme nejnižší nezaměstnanost, čtvrtý nejniž-ší dluh a podle některých průzkumů nejstabilnější ekonomi-ku v Evropské unii. A ve vyhodnocení Indexu společenského rozvoje 2017, který každoročně sestavuje nezisková orga-nizace Social Progress Imperative, skončila Česká republi-ka na výtečném 22. místě ze 128 porovnávaných zemí, při-čemž v oblasti zajištění základních životních potřeb patří vů-bec k nejlepším. Skutečně si nemůžeme dovolit lépe pečo-vat o vystavěné prostředí?! Skutečně nemůžeme naše spo-lečné historické dědictví opravovat kvalitně?

Z řady pozitivních příkladů péče o kulturní prostředí vy-čnívají v posledních letech zejména konverze průmyslových staveb. Když v roce 2005 Výzkumné centrum průmyslové-ho dědictví FA ČVUT v Praze uspořádalo výstavu a vydalo knihu Industriální stopy / architektura konverzí průmyslové-ho dědictví v České republice 2000–2005, jednalo se o pio-nýrský počin. Kniha mapuje těch několik výjimečných, pře-svědčivých prvotních realizací, jimž dominuje úsilí o světo-vost a industriální styl, snaha začlenit se do módního proudu nové designové, loftové a kancelářské krajiny. Druhá, nověj-ší přehledová publikace Industriální topografie / architektu-ra konverzí, Česká republika 2005–2015 už je jiná. Předsta-vuje výběr, ze kterého přímo čiší současné hledání vlast-ní tváře a osobitosti české architektury. Obrací se k regio-nům, těží z identity místa a především z autenticity. Z auten-ticity nejen ve smyslu uchování původní, historické materie, ale i z důrazu na opravdovost, kvalitu a zážitek. Autenticita se v knize prolíná typologiemi i měřítky, napříč soukromými i komerčními projekty.

V dubnu 2017 jsem měl možnost uvést výstavu a knihu přednáškou pro studenty a pedagogy Fakulty architektu-ry OTH v Řezně a velmi mile mne zaskočila reakce kolegů, kteří právě autenticitu českých konverzí vysoce vyzdvihovali, s postesknutím, že se jedná o rovinu, která se už v německé péči o kulturní dědictví prakticky vytratila. Jakkoliv se samo-zřejmě jednalo o zdvořilost, uvědomil jsem si, že v Čechách nejsme zvyklí slýchat chválu, natož od západních souse-dů námi tolik obdivovaných pro nový hospodářský a spo-lečenský étos.

Možná přeci jen máme světu co ukázat a nabídnout. Po-koru, rafinovanost a spojení starého s novým, autentické-ho s kreativním. Neobyčejnou sílu identity, která se skrývá v dlouhodobějším zhodnocování, míšení, vrstvení a citlivé péči. Jen je konečně nutno vykročit mimo sevřené hranice „klasických“ památek a městských center, zacílit i na peri-ferii a moderní architekturu. Úspešnost konverzí průmyslové architektury nám ukazuje cestu.

doc. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.

Fakulta architektury ČVUT v Praze

SÍLA SPOJENÍ

REKONSTRUKCE HISTORICKÉ BUDOVY NÁRODNÍHO MUZEA V PRAZE ❚ RESTORATION OF THE HISTORICAL BUILDING OF THE NATIONAL MUSEUM IN PRAGUE


S A N A C E A R E K O N S T R U K C E ❚ R E H A B I L I T A T I O N A N D R E C O N S T R U C T I O N

Martin Trnka, Pavel Mlejnek

V říjnu letošního roku bude po rozsáhlé rekon-

strukci veřejnosti znovu zpřístupněna historická

budova Národního muzea (NM). V první části

článku je přiblížena historie této budovy, její kon-

strukční řešení a důvody a rozsah rekonstrukce.

Druhá část je věnována podrobnějšímu popi-

su hlavních železobetonových objektů (stavbě

a zajištění stavební jámy ve východní dvora-

ně, konstrukci tubusu spojovací chodby mezi

historickou a novou budovou NM, podchycení

východního křídla nad spojovací chodbou a pře-

ložce kabelovodů nad spojovací chodbou v ulici

Vinohradská) a monitoringu vibrací v historické

budově NM během rekonstrukce. ❚ After an

extensive reconstruction of the historical building

of the National Museum (NM), it will be re-open

for public in October this year. In the first part,

the article shows the history of this building,

its structural design and reasons and extent of

the restoration. The second part describes in

more detail the main reinforced concrete objects

(construction and securing the construction pit

in the east courtyard, structure of the tube of

the connecting corridor between the historical

and new building of the NM, underpinning the

east wing above the connecting corridor and

relaying of the cable distribution system above

the connecting corridor in the Vinohradská street)

and monitoring of the vibrations in the historical

building of the NM during the restoration.

Z HISTORIE BUDOVYNárodní muzeum (NM), nejstarší mu-zejní ústav v Čechách, bylo založeno

jako Vlastenecké muzeum roku 1818. Sbírky byly zpočátku shromažďovány v minoritském klášteře sv. Jakuba na Starém Městě v Praze a v soukromých bytech. Prvním stálým sídlem muzea se stal roku 1819 Šternberský palác na Hradčanech, zčásti pro ten účel propůjčený Společností vlasteneckých přátel umění (dnes je zde jedno ze sí-del Národní galerie).

Roku 1840 vypracoval František Pa-lacký návrh na zbudování novostav-by muzea v rámci velkoryse projekto-vaného střediska vědy a kultury, kte-ré mělo být postaveno na paměť cí-saře Františka I. pod názvem Francis-ceum na dnešním Smetanově nábřeží. Velkorysý projekt byl bohužel redu-kován na pouhý pomník Františka I.,

přesto však stojí za pozornost, neboť tento historicky první plán muzejní no-vostavby u nás obsahoval progresiv-ní požadavky, které realizoval až o půl století později (bohužel ne všechny) ar-chitekt Josef Schulz (obr. 2). Palacké-ho stavební program požadoval nejen výstavní sály pro geologii, mineralogii, zoologii, botaniku, archeologii, numis-matiku, knihovnu, archiv, sbírky grafi-ky, ale i pro lapidárium a kromě studo-ven a čítáren žádal i zřízení depozitářů. Dokonce obsahoval i ideu panteonu se sochami a portréty velkých Čechů. K novostavbě však nedošlo, a tak se muzeum stěhovalo roku 1846 do Nos-tického paláce v ulici Na Příkopě, který byl pro ten účel zakoupen.

Roku 1876 darovala městská rada pro výstavbu nové muzejní budovy vel-mi cenný a výhodný pozemek na hor-ním konci Václavského náměstí, nad právě bořenou novou Koňskou bra-nou, o celkové ploše 13 598 m2 a ko-nečně 15. listopadu 1883 byl vypsán veřejný konkurs na předběžné skici pro novou muzejní stavbu. Z 27 soutěžních návrhů vybrala porota, v níž zasedal

1

2

Obr. 1 Historická budova Národního muzea v Praze ❚ Fig. 1 Historical building of the National Museum in Prague

Obr. 2 Josef Schulz, architekt a stavitel muzejní budovy ❚ Fig. 2 Josef Schulz, architect and builder of the museum building



mj. arch. Josef Hlávka, vítězný návrh označený heslem Pro patria, jehož au-torem byl prof. Josef Schulz. Schulzův projekt zaujal a zvítězil především tím, že obohatil stavební program o ideu ústředního slavnostního panteonu.

Prof. Schulz pohotově vypracoval definitivní plány, upravené po připo-mínkách muzejních kustodů a vídeň-ských odborníků. Byl jmenován ředi-telem stavby, jež měla být hotova za čtyři roky. Schulzův honorář za celou práci měl činit 3 % veškerých plánova-ných nákladů na stavbu, tedy 53 500 zlatých. Stavební náklady byly od-hadovány (bez architektova honorá-ře, vnitřní umělecké výzdoby a mobi-liáře) na 1 740 000 zlatých. Ve skuteč-nosti pak dosáhly výše asi 2 milionů zlatých. Stavba, určená pro využívá-ní soukromou Společností Muzea Krá-lovství českého, byla financována čes-kým sněmem jako reprezentantem Ze-mě české a řízena zemským výborem.

Dne 27. června 1885 bylo místodr-žitelstvím vydáno povolení ke stavbě a již 20. července se začalo s kopá-ním základů, 13. srpna s jejich zděním a do 15. listopadu byl úplně vyzděn su-terén. Následujícího roku stavba do-sáhla již ke korunní římse a byla pro-vizorně na zimu zastřešena, aby moh-ly být v celé budově prováděny klenby. V dubnu 1887 bylo započato s osazo-váním kamenné korunní římsy, v květ-nu byla osazována atika balustrádou a během roku byla budova zakryta (s vý-jimkou hlavní kopule) definitivní stře-chou. Na konci roku byla zbudována architektura tympanonu nad hlavním vchodem. V roce 1888 byla dokonče-na stavba hlavní kopule, bylo osazeno hlavní schodiště, prováděly se práce štukatérské a malířské a na balustrády byly usazovány sochy (obr. 3).

Roku 1888 měla být stavba v podsta-tě dokončena, ale zdržela se nezvyk-le nepříznivým počasím. V témže roce se začalo s přípravou vnitřního zařízení budovy, na něž zemský sněm schválil rozpočet do výše 300 000 zlatých. Do-končovací práce trvaly až do počátku

roku 1890. „Stavba jest již dokonána,“ konstatoval výbor muzea ve svém do-pise zemskému výboru 4. května 1891. Nastalo stěhování sbírek a jejich po-řádání. Dne 25. ledna 1890 se usnesl zemský sněm na tom, že větší část le-vého přízemního traktu nové budo-vy bude dočasně propůjčena České akademii pro vědy, slovesnost a umě-ní. Zahajovací slavnost České akade-mie, uspořádaná v panteonu 18. květ-na 1891, se stala současně slavnost-ním zpřístupněním nové budovy Mu-zea Království českého (obr. 4).

Muzejní novostavbu, dokončenou v prvním čtvrtletí roku 1891, bylo třeba ještě vybavit mobiliářem a doplnit umě-leckou výzdobou. Zejména vybavení sálů vitrínami bylo náročnějším podni-kem, než se původně předpokládalo, a proto se protáhlo až do roku 1901. Té-hož roku byla zhruba dokončena i umě-lecká výzdoba budovy, spočívající pře-devším ve vybavení hlavních prostor so-chami a nástěnnými obrazy.

Počátkem 90. let se upravovalo bez-prostřední okolí budovy na veřejný park. Spor mezi architekty Schulzem a Hlávkou o umístění jezdeckého po-mníku sv. Václava byl v roce 1893 roz-hodnut ve prospěch Josefa Hlávky, který navrhl, aby pomník nebyl umís-ťován na muzejní rampu, ale stanul sa-mostatně na Václavském náměstí. Mo-numentální bronzový pomník pak byl vytvořen Josefem Václavem Myslbe-kem, odhalen byl v roce 1913 a zce-la dokončen roku 1922. Žulový sokl, který již na schodišti rampy pro sochu sv. Václava stál, byl odstraněn a nahra-zen schody v dubnu 1898.

Již roku 1901 bylo třeba opravovat opadávající omítku fasády. Šlo o prv-ní údržbovou práci většího rozsahu. Zemský výbor nutnost této práce zdů-vodnil tím, že „fasáda budovy muzejní nebyla posud opravována od vystavě-ní budovy“.

Na konci 2. světové války, 7. května 1945, byla muzejní budova zasažena leteckou bombou, která značně poni-čila střední trakt s pracovnami a zoo-

logickými sbírkami. První dvě léta po osvobození byla proto budova opravo-vána, sbírky, uschované ve válečných dobách na různých místech, se stěho-valy zpět a expozice se postupně zpří-stupňovaly.

Nedostatek místa, po válce opět vel-mi akutní, byl zčásti řešen výstavbou podstřešních depozitářů kolem obou dvorů zahájenou v roce 1948.

Cenným doplňkem pro zvýraznění estetických kvalit budovy bylo zříze-ní slavnostního exteriérového nočního osvětlení v roce 1960, které následo-valo po generální opravě fasád v před-chozích letech.

Roku 1962 byl historický a umělec-ký význam budovy Národního mu-zea zhodnocen jejím zařazením me-zi 33 národních kulturních památek. [1]

ÚČEL BUDOVYBudova byla postavena pro účely mu-zejní a je takto od svého otevření v ro-ce 1891 užívána. Převážná část vnitř-ních prostor od úrovně přízemí až do 2. patra je věnována sbírkovým sá-lům, komunikačním prostorům a mu-zejní knihovně s rozsáhlým depozitá-řem knih. V podkroví, které bylo v roce 1947 rozšířeno vestavbami, jsou umís-těny převážně pracovny a depozitáře. Do 1. a 2. suterénu jsou situovány de-pozitáře, sklady a technické a provozní zázemí budovy.

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ BUDOVYHistorická budova Národního muzea je masivní zděnou konstrukcí se třemi nadzemními podlažími a dvěma podla-žími podzemními, přičemž druhé pod-zemní podlaží nepokrývá celý půdorys objektu a pod touto úrovní jsou místně vybudovány kanálové větrací systémy.

Budova je založena na rozšířených pasech z lomového kamene. Převáž-ná část pasů je uložena na skalním podloží.

Nad základovými pasy spočívá řád-kové zdivo z opracovaného lomového kamene, které je provedeno na výš-ku suterénu. Převážnou část nadzem-

3 4Obr. 3 Rozestavěná budova na konci června 1888 ❚ Fig. 3 Building under construction, end of June 1888

Obr. 4 Budova po dokončení v březnu 1891 ❚ Fig. 4 Building after finishing, March 1891



ních nosných konstrukcí tvoří omíta-né cihelné zdivo, místy z důvodu pro-filace fasády proložené pískovcovými bloky (tympanony, balkonové a střešní balustrády, sloupy průčelí, římsy). Zdě-né jsou obvodové stěny, věže i mohut-né pilíře nesoucí hlavní kopuli a podla-hu panteonu. Ozdobné štukové prvky fasády jsou zhotoveny z maltové smě-si se silně hydraulickým pojivem. Dal-šími svislými nosnými prvky jsou liti-nové sloupy v zadním traktu střední-ho bloku a litinové sloupy, které nesou hlavní schodiště. Ve vstupním vestibulu a v panteonu nese ocelovou konstruk-ci ochozu a část stropní konstrukce kromě litinových sloupů dvacet slou-pů z leštěné švédské žuly, jejichž hlav-ní účel je převážně dekorační.

Stropy nad suterény jsou tvořeny ci-helnými valenými klenbami, u malých místností neckovými, zaklenutými do zdiva. V prostoru kotelny ve druhém suterénu jsou klenby valené, zaklenu-té do klenebních pasů. Stropy v nad-zemních podlažích tvoří ploché cihelné valené klenby rozpětí cca 1 m, tloušť-ky 150 mm zaklenuté do válcovaných nosníků převážně I 200 na rozpětí cca 4 m. Válcované nosníky jsou uloženy na přinýtovaných patkách a montážně při-chyceny šrouby k vysokým nýtovaným nosníkům profilu I, které jsou sestave-ny z plechů (stojiny a pásnice) a dvojic válcovaných úhelníků (pásnice). Výška těchto nosníků je od 500 do 750 mm, převážně 690 mm. Stropy v podkro-ví a některé stropy nad 3. NP jsou dře-věné.

Hala hlavního schodiště je zastřeše-na prostorovou ocelovou prosklenou příhradovou konstrukcí z úhelníků. Ob-dobně je vytvořena ocelová konstruk-ce hlavní kopule. Konstrukce nárož-ních kopulí je kombinovaná ze zdiva a ocelových profilů, vlastní krov je dře-věný vzpěradlový. Krovy nad sály jsou dřevěné. Tyto krovy byly prováděny ja-ko poslední část stavby po provede-ní římsy a balustrády. Během výstav-by bylo Národní muzeum zastřešeno provizorně.

UDÁLOSTI OVLIVŇUJÍCÍ STATIKU BUDOVY

2. světová válkaPři výbuchu 240 kg těžké bomby, svr-žené v květnu 1945 na střední křídlo budovy, došlo pouze k lokálnímu po-škození ve druhém nadzemním podlaží středního křídla (obr. 5). Tyto škody byly opraveny v letech 1946 až 1947.

Výstavba metraNejzávažnějším zásahem ovlivňujícím stabilitu objektu byla výstavba pražské-ho metra v jeho těsné blízkosti. Kon-cem 60. let minulého století se budo-vala nejprve trasa C, jejíž traťové tune-ly míjí západní nároží budovy ve vzdá-lenosti 9 m. Hloubka založení tunelů je asi 13 m pod úrovní základové spáry západní věže. Tato část trasy byla bu-dována povrchovým způsobem pomo-cí tzv. milánských stěn. Při jejím budo-vání nedošlo k výrazným poruchám na budově NM.

V roce 1976 při ražbě středního eska-látorového tunelu trasy A došlo k pro-lomení nadloží a k následnému posu-nu horniny, které se projevilo výraz-nými poruchami na přilehlé věži NM. K havárii došlo v době, kdy byl sou-časně ražen nástupní eskalátorový tu-nel trasy, přestupní eskalátorový tunel mezi trasou A a C a levý staniční tunel trasy A. Porucha byla způsobena ze-jména proříznutím horninového masi-vu eskalátorovým tunelem v celé výš-ce. Následná sanace spočívala v od-říznutí základů věže od tělesa věže. Do vzniklé spáry byly vloženy lisy, kte-ré měly vyrovnávat další případné po-klesy v základové spáře. Po ukonče-ní sedání byly lisy vyjmuty a spára za-betonována podélným věncem. Mě-ření výškového sedání věže probíha-lo až do roku 1986. Tato havárie vážně ohrozila nároží budovy NM. Sedání vě-že bylo však ukončeno a nyní, více než 30 let po havárii, se neprojevují v té-to části budovy žádné výrazné poru-chy. Sanaci je tudíž třeba považovat za úspěšnou.

Výstavba magistrályV roce 1978 byla uvedena do provozu severojižní magistrála, která obklopila budovu NM ze dvou stran a odřízla ho od Václavského náměstí. Muzeum, ze-jména jeho fasáda, začalo trpět velkou prašností a hlukem.

INVENTARIZACE PORUCH A PRŮZKUMY OBJEKTUV roce 1970, tedy před zahájením sta-vebních prací na trase A pražského metra, proběhla podrobná inventa ri-zace poruch v budově NM. Po jejím ukončení je v závěru technické zprá-vy uvedeno, že „řadou prohlídek vy-konaných v době od 18. 5. do 28. 7. 1970 bylo konstatováno, že budova Národního muzea jest po stránce kon-struktivní v celkem nezávadném sta-vu a že konkrétně zjištěné poruchy ve zdivu jsou svoji povahou bez hlubší-ho statického významu. Ke vzniku trh-lin je možno dále prohlásit, že jejich převážnou příčinou bylo nerovnoměr-né sedání základové spáry a dotlače-ní zdiva a to vše jen naprosto v mini-mální míře zvláště s ohledem na mi-mořádnou rozlehlost objektu a skuteč-nost založení na nesourodém geolo-gickém podloží“.

V letech 2008 až 2010 proběhl roz-sáhlý průzkum budovy NM jako pří-prava na celkovou rekonstrukci. Za-tímco vlastní objekt byl z hlediska sta-bility a bezpečnosti ve výborném sta-vu a únosnost pro jeho současné i budoucí využití byla shledána dosta-tečnou, tak jeho vnější fasáda, tj. ně-které prvky na fasádě vyčnívající z lí-ce objektu, jako jsou sochy, balustrády a žebra, byly v havarijním stavu a ohro-žovaly bezpečnost osob. [2]

DŮVODY REKONSTRUKCEPři hledání místa pro stavbu muzejní budovy formuloval v roce 1864 zemský sněm požadavek, aby stála na místě, které by „od středu města nebylo pří-liš vzdálené, avšak přece tiché a klid-né, ze všech stran svobodné a pří-stupné“ a „jehož čistota a klidnost

5 6

Obr. 5 Budova poškozená bombou 7. května 1945 ❚ Fig. 5 Damage caused by a bomb on May 7, 1945

Obr. 6 Fasáda poškozená střelami 22. srpna 1968 ❚ Fig.6 Facade damaged by bullets on August 22, 1968



proudem života všedního příliš ruše-na býti nemá“.

Realita na začátku 21. století však by-la úplně jiná. Muzejní budova, která ne-byla od roku 1891 výrazněji opravována, naopak v průběhu doby byla opakova-ně poškozována, již přestala být techno-logicky a provozně vhodná a byla ve vel-mi špatném stavu. Také expozice již byly zastaralé a postrádaly ucelenou koncep-ci. Na doporučení Hasičského záchran-ného sboru je budova od 8. července 2011 pro návštěvníky uzavřena. [3]

PŘÍPRAVA REKONSTRUKCEO rekonstrukci historické budovy NM rozhodla vláda již v roce 2006, kdy schválila potřebné finanční prostřed-ky. Na základě toho byl vypracován a schválen Program péče o národ-ní kulturní poklad, který se zabývá ob-novou a modernizací státních kultur-ních institucí. Do tohoto projektu by-lo zařazeno rovněž Národní muzeum a bezodkladně se pak rozběhly příprav-né práce. Bylo zapotřebí z budovy vy-stěhovat miliony sbírkových předmětů, pro které musely být vybudovány no-vé depozitáře v Terezíně a Horních Po-černicích. Zároveň bylo nutné přemístit pracovny zaměstnanců do nové budo-vy (bývalého Federálního shromáždění).

V roce 2011 byl hotov projekt k získá-ní stavebního povolení. Ihned však do-šlo k prvnímu zdržení, protože Minister-stvo kultury rozhodlo o redukci finanč-ních prostředků a uložilo Národnímu muzeu projekt změnit. V říjnu roku 2014 byla stanovenou komisí vybrána nejvý-hodnější nabídka, avšak Národní mu-zeum čelilo několika správním řízením Úřadu pro ochranu hospodářské sou-těže, která iniciovali neúspěšní uchaze-či. Všechna však byla nakonec vyříze-na a 15. dubna 2015 mohlo dojít k pod-pisu smlouvy s vítězným Sdružením M-P-I Národní muzeum, složeným z fi-rem Metrostav, Průmstav a Imos Brno a 20. dubna 2015 byla budova slavnost-ně předána zhotoviteli rekonstrukce. [4]

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ REKONSTRUKCECílem rekonstrukce není zásadní změ-na původní dispozice, protože novo-renesanční budova architekta Jose-fa Schulze byla pro muzejní účely po-stavena velice kvalitně. Cílem je obno-vit původní funkci budovy v plném roz-sahu a zároveň v rámci současných historických prostorů zlepšit její využití a stavebně technické vybavení a lokál-ními novými prostorovými intervence-mi i rozšířit užitkovou hodnotu vnitřních prostor, jak výstavních a expozičních, tak i provozních. (obr. 7a, b)

Nově navrhované úpravy zahrnují:• zastřešení obou dvorů navržené

v úrovni těsně nad korunní římsou ve tvaru sedlové celoprosklené střechy s oboustrannou valbou s hřebenem, nepřesahujícím úroveň hřebenů sou-

časných střech. S touto úpravou sou-visí zrušení současných půdních ve-staveb provedených v letech 1947 až 1948 na uličních křídlech, včetně ob-novy původního sklonu střech a pů-vodních břidlicových krytin,

• prohloubení obou dvorů s využitím pro nové funkce: západní dvůr (o jed-nu podzemní úroveň) pro tresoro-vé depozitáře, východní dvůr (o dvě podzemní úrovně) pro nový víceúče-lový výstavní sál a jako nástupní pro-stor do propojovací chodby k nové budově NM,

• vybudování propojovací chodby me-zi historickou a novou budovou NM,

• přestropení východního dvora v úrovni zvýšeného přízemí s využitím nové plochy jako společenské dvora-ny s možností provozování často ob-měňovaných výstav,

7a 7b

8

Pracovní okruh jeřábu J1

Pracovní okruh jeřábu J2

Kolizní prostor J1/J2

Bezp. přístup k jeřábům

Přístup pro pěší / vrátnice

Vjezd vozidel

Objekt Národního muzea

Oplocení stavby

Stavební výtah NOV 1532

Přilehlé komunikace

Pracoviště spojovací chodbaFáze 1 od 12. 7. 2016 P

Pracoviště spojovací chodbaFáze 2 cca 10/2016

Krytý průchod pro pěší



• zpřístupnění kupole střední věže se zřízením vyhlídkového salonku,

• dispoziční úpravy v úrovni stáva-jícího 1. suterénu spočívající ve zří-zení nového vestibulu s přímou vaz-bou na obě původní schodišťová ra-mena směřující do hlavního vestibulu na úrovni zvýšeného přízemí, v roz-šíření depozitářů knihovny a zříze-ní nových studijních depozitářů, ve vybudování nového provozního zá-zemí (velínu ostrahy, režie, šatny za-městnanců a kustodů, zázemí úkli-du apod.) a ve zřízení technického zázemí (strojovny vzduchotechniky, strojovny pro stabilní hasicí zařízení apod.). [5]Součástí proměny Národního muzea

je i vybudování nových expozic. Za-chován bude koncept historicko-příro-dovědného muzea, expozice však bu-dou tvořit jeden komplexní celek a vy-právět ucelený příběh za použití mo-derních metod a technologií. Muzeum

bude mít několik návštěvnických okru-hů a zohlední specifické potřeby růz-ných skupin návštěvníků. Zvláštní po-zornost bude věnována vzdělávání a komunikaci s dětmi a mládeží. V his-torické budově vznikne i Klenotnice Národního muzea s těmi nejvzácněj-šími exponáty ze sbírek muzea, v no-vé budově pak velkorysá multimedi-ální expozice Země a život a Dětské mu zeum zaměřené na nejmenší ná-vštěvníky. Samozřejmostí budou re-staurace, kavárny, muzejní obchody, kongresové sály, učebny pro školy, dětské a odpočinkové koutky. Výstav-ní plocha muzea se díky rekonstrukci zvětší téměř dvojnásobně. [3]

ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚJako zařízení staveniště sloužily prosto-ry okolo budovy NM, které byly zne-přístupněny veřejnosti: část Čelakov-ského sadů s výjezdem techniky do ulice Mezibranská a prostor mezi bu-

9a

9c 9d

9b

Obr. 7 Vizualizace: a) podélný řez budovou NM, b) příčný řez východní dvoranou NM ❚ Fig. 7 Visualisation: a) longitudinal section, b) cross-section of the east courtyard

Obr. 8 Základní schéma zařízení staveniště, rozsah pracovních ploch jeřábů ❚ Fig. 8 Basic scheme of the construction site, extent of the cranes’ working areas

Obr. 9 Stavba a zajištění stavební jámy ve východní dvoraně: a) zahájení těžby, b) další postup těžby pro provedení dvou výškových úrovní železobetonových převázek, c) upevnění svislé výztuže stříkaného betonu a armování železobetonové převázky, v místě převázky již jsou osazeny lanové kotvy, d) realizace stříkaného betonu ❚ Fig. 9 Construction and securing of the construction pit in the east courtyard: a) commencing the extraction, b) further progress of the extraction to enable constructing two-level reinforced beams, c) fixing the vertical reinforcement of the sprayed concrete and reinforcing the concrete beams, cable anchors have already been installed, d) concrete spraying



dovou NM a ulicí Legerova, při zahá-jení prací na spojovací chodbě i část ulice Vinohradská. V ulici Vinohrad-ská musel v průběhu realizace chod-by zůstat zachován průjezd automo-bilů v jednom směru a současně i prů-chod pro pěší, což bylo řešeno pomo-cí přemostění výkopu. Staveniště by-lo využíváno pro skladování materiálu a odstavení pracovní techniky. Šatny dělníků byly v pronajatých nebytových prostorách v sousedních objektech. (obr. 8)

Stavba byla obsluhována dvěma věžovými jeřáby. Jedním centrálním s délkou ramene 75 m a výškou 80 m a druhým menším s délkou rame-ne 55 m. Montáž hlavního jeřábu by-la prováděna mobilním jeřábem zapat-kovaným na hranici Čelakovského sa-dů a ulice Mezibranská a vyžádala si uzavření magistrály směrem z centra. Menší jeřáb sloužil pouze při výstavbě spojovací chodby mezi historickou bu-dovou NM a novou budovou NM pod ulicí Vinohradská.

HLAVNÍ ŽELEZOBETONOVÉ OBJEKTY K hlavním železobetonovým objektům zhotoveným při rekonstrukci budovy NM se řadí:

• stavba a zajištění stavební jámy ve vý-chodní dvoraně,

• podchycení východního křídla NM nad spojovací chodbou,

• přeložka kabelovodů nad spojovací chodbou v ulici Vinohradská,

• konstrukce tubusu spojovací chodby.Realizace těchto stavebních objektů

se časově i konstrukčně vzájemně pro-línaly. Společně s výkopovými pracemi ve východním dvoře probíhalo static-ké podchycení části východního křídla budovy, aby souběžně mohla být hlou-bena a zajištěna stavební jáma spojo-vací chodby.

Stavba a zajištění stavební jámy ve východní dvoraněPřed zahájením výstavby vlastních že-lezobetonových konstrukcí budoucí ve-stavby muselo dojít k vyhloubení a za-jištění stavební jámy (obr. 9). Jáma lí-covala se stávajícími stěnami budovy a po odtěžení cca 2 m horniny došlo k obnažení paty základů stávající budo-vy. Při provádění prací byla zřejmá vel-ká proměnnost geologického profilu. Ve východní části dvorany byly zákla-dy posazeny na skalní podloží, avšak na opačné straně dvorany (půdorysně cca 30 m směrem k Václavskému ná-městí) byly základy sice hlubší, nicmé-

ně stály víceméně na štěrkopísčitém podloží. To byl zřejmě i jeden z důvo-dů statických poruch budovy při hlou-bení trasy C pražského metra. Hloube-ní dvorany tudíž probíhalo pod stálým geologickým dohledem a upřesňování skutečného stavu podloží si vyžádalo korekce původního projektu.

Hloubení dvora probíhalo po zábě-rech o výšce 2 m. Vždy po realizaci zá-běru došlo ke statickému kotvení ob-vodových stěn pomocí předpínaných lanových kotev, které držely železobe-tonové převázky po obvodě stavební jámy. Poté byl na stěny aplikován stří-kaný beton a provedeno zajištění po-mocí zemních hřebíků. Ve dvou zábě-rech byl navíc po obvodě osazen že-lezobetonový věnec, který byl kotven předepnutými lanovými kotvami. Sta-bilita stavební jámy byla navíc posílena ocelovými rozpěrami. Požadavkem na projektanta byla minimalizace počtu rozpěr z důvodů malého manévrovací-ho prostoru pro těžicí techniku. Těžba se prováděla strojně rypadlem a veš-kerý vytěžený materiál se musel ze sta-vební jámy odvážet pomocí kontejnerů věžovým jeřábem, což bylo časově vel-mi náročné. Po zajištění stavební jámy byla zahájena výstavba skeletu dvor-ní vestavby.

SPOJOVACÍ CHODBA SO110

FÁZE 2 POPROVEDENÍPRŮJEZDU

OSY MONTÁŽNÍCH ROZPĚR

OSY MONTÁŽNÍCH ROZPĚR

215,260

215,490

216,800

IP 500

1310

1000 9

6035

0

IPN 500

216,280 S.H. OK

216,500 S.H. OK

215,660S.H. PŘEVÁZKY

216,285S.H. OK

0708

1

2

3

4

5

6

9

10

8

6

5

4

3

2

1

ab a b

a c bacb

7

OBRYSKONSTRUKCECHODBY

IPN 500

IPN 500

6940

3150

6850

2x400 2x400

40001470 1470

3470 3470

PŘÍČNÍKY POD STĚNAMI HE 400 M

OBRYSKONSTRUKCECHODBY

ZDIVO 1. NP

MIKROPILOTY

ŽLB PŘEVÁZKA600x600

OBRYSSTÁVAJÍCÍKONSTRUKCE

PŘÍČNÍKYPOD PILÍŘEMHE 360 M

PŘÍČNÍKYPOD PILÍŘEM

HE 360 M

PŘÍČNÍKYPOD PILÍŘEMHE 360 M

OSY KOTEVNÍCH DESEK

OSY KOTEVNÍCH DESEK

PŘÍČNÍKYPOD PILÍŘEM

HE 360 M

3575

5650600 600

20602065

3150 400400

7700

38503850

9695

1500

1450

1450

1900

500

300

850

6x42

52x

450

2x45

010

0075

070

065

0

3470

4700

800

800

450

800

450

1250

750 750

10a 10b



Statické podchycení východního křídlaStatické podchycení obvodových stěn východního křídla v místě nad budoucí chodbou mělo být dle zadávací doku-mentace provedeno pomocí masivních ocelových nosníků, které měly být osa-zeny jako mohutné překlady nad pro-storem, který bude odtěžen. Ocelové nosníky měly být uloženy na stávající základy, u kterých se předpokládalo, že jsou vyzděny přímo na skalním podloží.

Po upřesnění geologických podmí-nek při zahájení těžby, kdy bylo zjiště-no, že základy směrem k Václavskému náměstí již nestojí na skále, ale na mé-ně únosných horninách, bylo rozhod-nuto, že „překlady“ nebudou osazeny na stávající zděné základy, ale budou

osazeny na nový hlubinný základ tvo-řený mikropilotami, které budou vyvrtá-ny až na skalní podloží a zainjektovány. (obr. 10)

Před zahájením realizace hlubinné-ho založení byl proveden kontrolní vrt a osazena mikropilota. Na ní byla pro-vedena zátěžová zkouška. Na mikropi-lotu bylo přes ocelový rám naskládáno celkem 80 t závaží a při tomto zatíže-ní došlo k poklesu piloty cca o 50 mm (obr. 11a, b). I když tato únosnost již splňovala únosnost předpokládanou projektem, bylo rozhodnuto o zvětšení délky injektovaného kořene dalších mi-kropilot, aby se únosnost ještě zvýšila na stranu bezpečnosti.

Na obou stranách obvodových nos-ných stěn byl na mikropiloty vybetono-

12a

11a 11b

11c

12b

12c

Obr. 10 Podchycení východního křídla: a) půdorys, b) podélný řez ❚ Fig. 10 Underpinning the east wing: a) layout, b) longitudial section

Obr. 11 a,b) Zátěžové zkoušky mikropilot, c) zkušební vrt – upřesnění geologického profilu ❚ Fig. 11 a,b) Load-bearing tests of the micro-pilots, c) test drill – specifying the geological profile

Obr. 12 a,b) Ocelobetonová převázka obvodové stěny směrem do dvora, c) zajištění stavební jámy dvorany před dokončením, probíhající těžba pod stávající budovou ❚ Fig. 12 a,b) Steel-concrete beam of the circumferential wall towards the yard, c) securing the construction pit in the courtyard before finishing, extraction under the main building

1 0 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 3 / 2 0 1 8


ván pilíř a na něj osazen ocelobetono-vý trám. Oba betonové trámy sloužící jako překlady byly příčně pod stěnou propojeny ocelovými profily HE 360 M. Vznikl tak ocelobetonový rám, který přenesl celou hmotnost obvodových stěn do hlubinných základů. Konečná délka ocelobetonových překladů do-sahovala necelých 8 m. (obr. 12)

Statické podchycení vnitřních stěn křídla proběhlo v zásadě dle zadáva-cí dokumentace, tj. pomocí hlubinné-ho založení, avšak namísto železobeto-nového roštu pod vnitřními stěnami byl proveden rošt ocelobetonový z 16 ku-sů ocelových profilů HE 400 M, každý o délce téměř 7 m. I tato část realizace podchycení vnitřních stěn byla z hledis-ka provádění velmi náročná a doslova každý krok osazování profilů musel být detailně připraven, zejm. s ohledem na malý manipulační prostor, nemožnost vytvoření větších otvorů do stávajícího zdiva a vlastní hmotnost jednoho pro-filu okolo 2 000 kg. Na montáž ocelo-vých profilů navíc nebylo možné pou-žít jeřáb, a proto byla prováděna pomo-cí ručního kladkostroje a hydraulických heverů.

Přeložka kabelovodůV ulici Vinohradská muselo dojít k pře-ložkám kabelovodů, které byly výško-vě v kolizi s budoucí trasou spojovací chodby (kabelovody vedou kolmo na spojovací chodbu). Byly vyvrtány mi-kropiloty, na ně vybetonovány na jed-né a druhé straně chodby pilíře a na ně přemostění, na které byly kabelovo-dy uloženy.

Spojovací chodbaChodba vychází z úrovně druhého su-terénu východní dvorany historické bu-dovy NM, mírným spádem klesá pod ulici Vinohradská, následně mírně stou-pá a na konci ústí u vstupu do nové bu-dovy NM.

Délka chodby je 85 m a tvoří ji osm železobetonových segmentů A až H. Hloubka základové spáry je v nejhlub-ším místě téměř 10 m. (obr. 13a,b)

Realizace spojovací chodby se na-plno rozběhla na začátku roku 2016. Jak již bylo uvedeno, začátek realiza-ce chodby se v části u historické bu-dovy NM časově i konstrukčně prolí-nal s realizací statického zajištění části východního křídla a realizací dvora-ny. Paralelně s pracemi v prostoru his-torické budovy se rozběhly práce na opačném konci chodby, tzn. u no-vé budovy NM. Hloubení chodby te-dy probíhalo ve dvou směrech z opač-

ných stran proti sobě. V průběhu ro-ku 2016 bylo v úseku u nové budovy NM dokončeno zajištění stavební jámy a byla obnažena základová spára. Na základě zjištěných, oproti projektu mé-ně příznivých geologických podmínek byl upraven projekt tak, že pod zákla-dovou deskou nové chodby byla navíc vybetonována roznášecí deska, kte-rá přenášela tíhu chodby do mikropi-lotového roštu. Mikropiloty zasahují do ochranného pásma metra, a proto by-la nutná součinnost s Dopravním pod-nikem hl. m. Prahy. (obr. 14)

V průběhu roku 2016 taktéž probíha-ly práce na dokončení statického pod-chycení východního křídla. Na konci téhož roku byly práce hotovy a hlou-bení samotné chodby bylo zahájeno i pod samotnou budovou NM.

Stavební jáma byla zajištěna pomo-cí ocelových HEB profilů s dřevěnými výpažnicemi, ve třech výškových úrov-ních s ocelovou převázkou kotvenou pomocí předpínaných lanových kotev.

Postupem protisměrné těžby dochá-zelo k omezení prostupnosti ulice Vi-nohradská a chodníku pro pěší. To si vyžádalo montáž provizorní dřevěné lávky pro zachování průchodu a mon-táž provizorního ocelového mostu pro průjezd vozidel.

Na konci roku 2016 již bylo dokonče-no hloubení stavební jámy v celé dél-

ulice Vinohradská

Nový kabelovod

215,10

209,25 208,275

bývalé FS

85626

A B F CH E

C D

217,14

209,625

209,325

210,31

56618 19050

Průjezd provozní budovou SOP

Stávající kavárnanové budovy NM

Přemostěníkabelovodů Strojovna VZT

H14000

B7400

A11353

E14000

C8750

D12061

F10585

C7427

ulice Vinohradská

5000

800

Dila

tačn

ísp

ára

Dila

tačn

ísp

ára

Dila

tačn

ísp

ára

Dila

tačn

ísp

ára

Dila

tačn

ísp

ára

Dila

tačn

ísp

ára

Dila

tačn

ísp

ára

3000

3200

1100

600

375

Inst

alač

ní k

anál

pod

pod

laho

u 1.

NP

Rozhraní NM a spojovací chodby

576044947 5670 11800 1600

2810

2880

3580

13b

13a

Obr. 13 Spojovací chodba: a) podélný řez, b) půdorys ❚ Fig. 13 Connecting corridor: a) longitudinal section, b) layout

1 13 / 2 0 1 8 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N


ce chodby. Další postup prací byl ná-sledující: po dosažení hloubky těs-ně nad základovou spárou byl vyvrtán mikropilotový roznášecí rošt. Násled-ně byla zemina dotěžena na základo-vou spáru a na ní uloženy dvě vrstvy štěrku – frakce 32/64 a na ní frakce 16/32 včetně vložení drenážního po-trubí. Na štěrkové lože byl vybetonován podkladní beton. Následovalo navaře-ní hlav na mikropiloty a vyarmování že-lezobetonové roznášecí desky tloušťky 300 mm. Na roznášecí desku byla ulo-žena hydroizolační souvrství ze živič-

ných pasů s vloženými vibroizolačními deskami a na ně tepelná izolace z ex-trudovaného polystyrénu, krycí beto-nová mazanina a poté byla vyarmová-na železobetonová deska vlastního tu-busu, jejíž tloušťka je 800 mm.

Před betonáží stěn tubusu bylo na roznášecí železobetonovou desku po-dél celé výšky stavební jámy vyzdě-no ztraceného bednění z betonových tvárnic. Prostor mezi ním a záporo-vou stěnou byl zasypán štěrkem. Na ztracené bednění bylo uloženo hyd-roizolační souvrství z živičných pasů

s vloženými vibroizolačními deskami a ochranná textilie. Po provedení těch-to prací a dokončení betonáže zákla-dové desky se zahájily práce na armo-vání stěn tubusu a za pomoci jedno-stranného bednění byly stěny tloušťky 600 mm vybetonovány. Po odbednění stěn následovala betonáž stropní des-ky o tloušťce 600 mm.

Tímto způsobem se postupovalo po jednotlivých segmentech (osm zábě-rů A až H).

Masivní konstrukce desky, stěn a stro-pu tubusu jsou navrženy proto, aby konstrukce i při zvýšení hladiny spodní vody nad úroveň základové spáry odo-lala jejímu tlaku a nedošlo k vertikální-mu posunu celého objektu. V průběhu rea lizace nebyla spodní voda nad úrov-ní základové spáry zaznamenána.

Vlastní tubus je navržen jako vodo-nepropustný, nicméně kolem něj je na-víc provedena vodotěsná izolace z ži-vičných pasů z důvodu ochrany vib-roizolačních desek proti vodě. Tubus chodby včetně železobetonové dvorní vestavby je „obalen“ do vibroizolační-ho souvrství, aby byl interiér ochráněn před kročejovým hlukem z ulice Vino-hradská a to i s ohledem na fakt, že v budoucnosti může dojít k obnovení tramvajového provozu v této ulici.

Po dokončení výstavby byl tubus za-sypán a následovalo obnovení provo-zu na komunikaci nad ním. Tubus v ce-lé délce byl dokončen v druhé polovině roku 2017. V letošním roce proběhnou dokončovací práce na interiéru chodby.

14a

14d

14e

14b

14f

14c

Obr. 14 Spojovací chodba: a,b) zajištění stavební jámy, c) mikropilotový rošt pro zvýšení únosnosti základové spáry, d) provizorní lávka pro pěší, e) vrtání mikropilotového roštu pod chodbou, f) provádění hydroizolačního souvrství z živičných pasů ❚ Fig. 14 Connecting corridor: a,b) securing the construction pit, c) micro pilot grate to increase the capacity of the base joint, d) temporary pedestrian bridge, e) drilling the micro pilot grate under the corridor, g) hydro insulation multilayers from bitumen stripes



MONITORING V IBRACÍ V BUDOVĚ NÁRODNÍHO MUZEAPřed zahájením rekonstrukčních prací byla provedena studie nutnosti moni-toringu účinků stavební činnosti na his-torickou budovu NM. Na základě to-hoto dokumentu bylo potřeba prová-dět pravidelné sledování svislých a vo-dorovných posunů a kontinuální moni-toring náklonů svislých stěn a úroveň technické seismicity. Za účelem sledo-vání technické seismicity (úkol pro Uni-verzitní centrum energeticky efektiv-ních budov ČVUT – UCEEB) byly vy-tipovány čtyři měřicí body na nosných stěnách hlavní budovy NM a jeden bod

na pilíři nové budovy NM, který těsně přilehá budovanému tunelu. Poslední měřicí bod byl umístěn na kostře plejt-váka myšoka, jediného exponátu, kte-rý v budově zůstal během rekonstruk-ce. Rozmístění monitorovacích bodů v hlavní budově NM je zachyceno na obr. 15.

Každý měřicí bod se skládá ze sa-motného senzoru vibrací, digitalizač-ní jednotky a minipočítače pro ukládá-ní dat a internetovou komunikaci. Da-ta z akcelerometru ze tří na sebe kol-mých směrů jsou vzorkována rych-lostí 5 000 vz./s a průběžně ukládána do paměti počítače. Zároveň jsou ta-to data přenášena na server v UCEEB pro archivaci a podrobné vyhodno-cení. Již v rámci každého bodu jsou aktuální data vyhodnocována z hle-diska překročení nastavených limitů rychlosti kmitání. Souhrnné průběž-né hodnoty jsou k dispozici dohledo-vému systému, který informuje zodpo-vědné osoby dohlížející na právě pro-váděné práce. Dohlížející osoba mu-sí posoudit, zda zvýšená hodnota vi-brací pochází z velmi blízkého malého zdroje vibrací, který nemá na statiku budovy žádný vliv, či se jedná o vý-znamný velký zdroj vibrací. V tomto případě je pak nutné práce okamžitě zastavit.

15

16a

16b

16c

150

14012010080604020

Time [s]

Time [s]

Acc

eler

atio

n [g

]Fr

eque

ncy

[Hz]

Freq

uenc

y [H

z]

200 250 30010050

0.1

1500

300

1000

200

500

100

2500

500

0

0

2000

400

0

-0.1

0.05

-0.05

0

Obr. 15 Rozmístění monitorovacích bodů v hlavní budově NM ❚ Fig. 15 Positioning of the monitoring points in the main building of the NM

Obr. 16 Vyhodnocení vibrací z ruční příklepové vrtačky pracující v blízkosti senzoru: a) časový průběh vibrací, b) spektrogram pro frekvenční pásmo 500 Hz, c) spektrogram pro frekvenční pásmo 2 500 Hz ❚ Fig. 16 Evaluation of vibrations from the hand impact drill, operated close to the sensor: a) time development of the vibrations, b) spectrogram for the 500 Hz frequency range, c) spectrogram for the 2 500 Hz frequency range

Obr. 17 Spojovací chodba: a) pohled z jeřábu na východního křídlo historické budovy NM a novou budovu NM (původní Federální shromáždění) s rozestavěnou podzemní spojovací chodbou, b) dokončený tubus chodby, na podlaze již natažené rozvody tepla a chladu (zásobování teplem a chladem bude realizováno z budovy Státní opery), c) tubus chodby včetně dokončené zdvojené podlahy, v budoucnu bude dokončen podhled, podlaha a po stranách prosklené vitríny s umístěním sbírek ❚ Fig. 17 Connecting corridor: a) view from the crane to the east wing of the historical building of the NM and the new building of the NM (former Federal assembly) and the underground connecting corridor under construction, b) finished tube of the corridor, heat and cooling already distributed (heat and cooling supplies will be from the State Opera building), c) tube of the corridor incl. the finished double floor, the soffit, floor and glass display windows for collections to be finished in the future

Projektant VPÚ Deco Praha, a. s.Hlavní architekt Ing. arch. Zdeněk ŽilkaHlavní inženýr projektu

Ing. Vladimír Pospíšil, Ing. Milan Kubeš

Dodavatel stavby

sdružení firem M-P-I (Metrostav – leader sdružení, Průmstav – člen sdružení, Imos – člen sdružení)

Termín realizace duben 2015 až září 2018

Zdroje:[1] SRŠEŇ, L. Dějiny historické budovy

Národního muzea. Národní muzeum [online] [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Historie-NM/Hlavni-budova/

[2] VPÚ DECO PRAHA. Technické zprávy. Praha: VPÚ DECO PRAHA, a. s.

[3] Národní muzeum: Začíná rekonstrukce století. Národní muzeum [online]. 20.4.2015 [cit. 2018-05-17].

Dostupné z: http://muzeum3000.nm.cz/rekonstrukce/narodni-muzeum-zacina-rekonstrukce-stoleti

[4] Práce na rekonstrukci historické budovy Národního muzea intenzívně pokračují. Budovu navštívil během kontrolního dne i předseda vlády ČR. Národní muzeum [online]. 24.1.2017 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Novinky/Prace-na-rekonstrukci-Historicke-

budovy-Narodniho-muzea-intenzivne-pokracuji-Budovu-navstivil-behem-kontrolniho-dne-i-predseda-vlady-CR.html

[5] PD rekonstrukce historické budovy Národního muzea. VPÚ DECO PRAHA [online]. ©2016 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://www.vpupraha.cz/reference/pozemni-stavby/pd-rekonstrukce-historicke-budovy-narodniho-muzea



Na obr. 16 je zobrazena ukázka vy-hodnocení vibrací z ruční příklepové vrtačky pracující v blízkosti senzoru. V horní části je zachycen časový prů-běh vibrací v ose Z kolmé na stěnu. Následují pak spektrogramy pro frek-venční pásmo do 500 Hz a 2500 Hz, ze kterých je patrná základní frekven-ce cca 300 Hz a její vyšší harmonické frekvence 600, 900 a 1200 Hz.

Vibrace byly sledovány během re-konstrukce od konce roku 2015 do října 2017 a v případě významné-ho překročení limitních stavů byly po-drobněji zkoumány. Ve všech přípa-dech překročení se jednalo o lokál-

ní práce v místě senzoru, které ne-byly z hlediska statiky budovy vý-znamné a nebylo tedy nutné práce zastavit.

ZÁVĚR

Termín částečného zpřístupnění bu-dovy po rekonstrukci je 28. října 2018 a otevření budovy bude spojeno s vel-kou výstavou k 100. výročí založe-ní Československé republiky a 200 le-tům od založení Národního muzea. Během následujících dvou let budou průběžně dokončovány zbývající stálé expozice.

Fotografie: 1 až 6 – Národní muzeum [1];

7 – VPÚ Deco Praha [5];

9 až 14, 17 – Ing. Martin Trnka

Ing. Martin Trnka

Metrostav, a. s., Divize 1


Ing. Pavel Mlejnek, Ph.D.

Univerzitní centrum energeticky

efektivních budov ČVUT


Úvodní část článku týkající se historie budovy NM

a přípravy rekonstrukce připravila z uvedených

zdrojů Lucie Šimečková, redakce.

17a 17b

17c

Fire

mní

pre

zent

ace



V Bratislavě se v loňském roce podařilo dokon-

čit výjimečný projekt – rekonstrukci objektu

Mlynica, díky níž získala chátrající budova

nejen nové využití, ale především jedineč-

ný architektonický výraz. ❚ Last year an

exceptional project was completed in Bratislava

– reconstruction of the Mlynica object. The

decaying building has thus got not only a new

use, but also a unique architectural expression.

Opustené haly, pivovary, textilné zá-vody, továrne... nevyužitých objektov spojených s priemyselnou minulosťou je nielen v Bratislave veľa. Projekt Mly-nica, ktorý 52 rokov od zahájenia pre-vádzky pôvodnej bratislavskej pórobe-tónky získal stavebné povolenie, je uni-kátnym príkladom toho, že staré indu-striálne budovy nemusia nevyhnutne zostať spustnuté či definitívne zaniknúť.

Objekt Mlynica je súčasťou rozsia-hleho postindustriálneho areálu Ľah-kých stavebných hmôt v Bratislave. Nachád za sa v širšom centre mesta na Turbínovej ulici (na území medzi Rož-ňavskou a Vajnorskou ulicou) v mest-skej časti Bratislava – Nové Mesto,

ktorá má dobrú dostupnosť a napo-jenie na hlavné mestské dopravné uz-ly. Od 60. rokov sa tu vyrábali tvárnice, dosky a panely z pórobetónu. Výroba prebiehala do roku 1992. Po privatizá-cii noví majitelia areál rozpredávali a za-čal postupne chátrať.

Investor sa, v spolupráci s architekt-mi z architektonického ateliéru GutGut, na jar roku 2016 pustil do realizácie konverzie areálu starej mlynice s jas-ným zámerom adaptovať takmer za-budnuté budovy na moderný indus-triálny priestor, ktorý sa stane platfo-mou pre komunitný život, kreatívnu prácu, ale aj miestom pre priateľské stretnutia a rozmanité spoločenské podujatia.

ARCHITEKTONICKÝ NÁVRHArchitektonický návrh využíva kon-štrukčnú a statickú podstatu pôvod-nej stavby. So železobetónovou kost-rou vyplnenou pórobetónovým muri-vom fasád narába voľne a novú náplň len vkladá do existujúceho obalu. Fa-sády otvára účelovo na miestach, kde je to v súlade s novou dispozíciou, bez

komponovania a s rešpektom k únos-nosti existujúcich obvodových kon-štrukcií. Nové otvory majú voľnú a čita-teľnú kompozíciu v protiklade k pôvod-nej racionálnej mriežke okenných otvo-rov typickej pre industriálny objekt.

Tvrdá konštrukcia nosného skeletu je doplnená transparentnými priečkami novej dispozície, mäkkými drevenými výplňovými panelmi, profilitovými ste-nami a voľne vedenými rozvodmi mé-dií bez kapotáže. Z ústrednej haly sú sprístupnené pôvodné betónové ná-sypníky, do ktorých sú vložené tri nové podlažia pre administratívu.

2

3 4a 4b

BRATISLAVSKÁ MLYNICA ❚ MLYNICA IN BRATISLAVA

1



Kontrast starého a nového zdôraz-ňuje kvalitu pôvodného objektu, na ktorej sa rozhodol návrh stavať. K ta-kémuto prístupu je nevyhnutné zba-viť sa nepotrebného nánosu, zvýraz-niť statickú podstatu konštrukcií do-mu a vyťažiť z nej maximum pre nové využitie objektu. Z bývalej industriál-nej budovy, čisto technicko-výrobné-ho charakteru, sa po rekonštrukcii stal moderný objekt zmiešanej funkcie, ur-čený pre kultúrne podujatia, firem-nú prezentáciu, administratívu a v ma-lom rozsahu aj pre bývanie vo voľných dispozíciách.

DISPOZIČNÉ RIEŠENIEViacúčelový areál pozostáva z budovy Mlynice a budovy Sila. Mlynica má se-dem nadzemných podlaží a je vertikál-ne funkčne rozčlenená na tri celky: na prvom nadzemnom podlaží je situova-ný centrálny eventový priestor, druhé až piate podlažie sú určené pre admini-stratívne priestory a na šiestom a sied-mom sa rozkladá rezidenčná časť bu-dovy, tvorená šiestimi priestrannými loftovými bytmi s veľkorysou svetlou výškou a viacúrovňovým vertikálnym členením. Silo, s celkovou úžitkovou plochou 547 m2, vytvára svojim atypic-

5e

5d

5c

5b

5a

6a

6b

7c

7b7a

Obr. 1 Autoři rekonstrukce z ateliéru GutGut v interiéru Mlynice ❚ Fig. 1 Authors of the reconstruction from the GutGut studio in the Mlynica interior

Obr. 2 Stav objektu před rekonstrukcí ❚ Fig. 2 Before reconstruction

Obr. 3 Situace ❚ Fig. 3 Site plan

Obr. 4 Axonometrie: a) původní stav, b) stav po rekonstrukci ❚ Fig. 4 Axonometry: a) original state, b) after reconstruction

Obr. 5 Půdorys: a) přízemí, b) 2. NP, c) 6. NP, d) 7. NP, e) řez ❚ Fig. 5 Layout: a) ground floor, b) 2nd above-ground floor, c) 6th above-ground floor, d) 7th above-ground floor, e) section

Obr. 6 Pohled do ústřední haly: a) před rekonstrukcí, b) po rekonstrukci přes vloženou hrázděnou stěnu ❚ Fig. 6 Central hall: a) before reconstruction, b) after reconstruction through the half-timbered wall

Obr. 7 Zachované technologické otvory: a,b) před rekonstrukcí, c) po rekonstrukci – stále přiznané, uzavřené sklobetonovou konstrukcí ❚ Fig. 7 Preserved technological openings: a,b) before reconstruction, c) after reconstruction – kept visible, closed with a glass-concrete structure



kým, no funkčným dispozičným rieše-ním atraktívny priestor vhodný pre ad-

ministratívne alebo komerčné využitie. Už pri vstupe do Mlynice návštevní-

kov očarí originálny industriálny evento-vý priestor tvoriaci srdce Mlynice. Pô-vodné betónové násypníky, impozantná svetlá výška priestoru a jeho otvoreno-sť, resp. prepojenie s administratívnymi priestormi na vyšších podlažiach Mlyni-ce akcentujú genius loci budovy a pri-rodzene umocňujú jedinečnú podmani-vú atmosféru fúzie pôvodnej industriál-nej architektúry s novým a moderným architektonickým konceptom.

Priestranné, multifunkčné eventové

foyer Mlynice je nielen ideálnym mies-tom pre organizáciu výstav, vernisáží, exhibícií, workshopov, kultúrnych po-dujatí, firemných akcií, klubových stret-nutí a mnohých ďalších formátov, ale tiež miestom pre priateľské posede-nia so známymi či kolegami. Priestor je variabilný a vybavený rozsiahlym záze-mím tak, aby ho bolo možné prispôso-bovať individuálnym potrebám a požia-davkám rozmanitých typov akcií.

ZÁVERV kontexte Bratislavy je osud Mlyni-

8a

10

11 12

8b 9

Obr. 8 Prostor před násypkami: a) z průběhu rekonstrukce, b) po rekonstrukci ❚ Fig. 8 Space in front of the scuttles: a) during reconstruction, b) after reconstruction

Obr. 9 Exteriér ❚ Fig. 9 Exterior

Obr. 10 Vestavba stropní konstrukce ❚ Fig. 10 In-built ceiling structure

Obr. 11 Dřevěné lávky na 6. NP ❚ Fig. 11 Wooden footbridges on the 6th above-ground floor

Obr. 12 Coworkový prostor na 4. NP ❚ Fig. 12 Co-working space on the 4th above-ground floor



ce pozoruhodným počinom a to nie-len s ohľadom na kvalitnú architektú-ru tohto objektu, ale i v širšom me-radle, keď sa industriálne areá ly Bra-tislavy (aj tie so štatútom pamiat-ky) postupne vytrácajú pod tlakom deve loperských projektov, ktoré pre-krývajú pôvodnú identitu celých častí mesta.

Redakce děkuje architektonickému ateliéru

GutGut za laskavé poskytnutí podkladů.

Připravila Lucie Šimečková, redakce

Fotografie: 1 a 13 – převzato z videa Mlynica,

režie – Dano Dekan, kamera – Anna Smoroňová

(https://vimeo.com/267608399);

2, 6 až 12, 14, 15 – BoysPlayNice;

3 až 5 – GutGut

Investor Teslová, s. r. o.

Architektonický návrh

GutGut:Štefan Polakovič, Lukáš Kordík, Jana Benková, Tomáš Vrtek;spoluautori: Roman Žitňanský, Patrícia Botková, Katarína Bergerová

Dodavatel ise, s. r. o.

Projekt 2015 až 2016

Realizace 2016 až 2017

11b 15b

14

15a

Obr. 13 Interiér zrekonstruované Mlynice ❚ Fig. 13 Interior of Mlynica after reconstruction

Obr. 14 Administrativní prostory na 2. NP ❚ Fig. 14 Administrative space on the 2nd above-ground floor

Obr. 15a,b Ústřední hala s profilitovým přemostěním ❚ Fig. 15a,b Central hall with a profilit glass bridging

Zdroje:[1] GUTGUT. Autorská zpráva. 2017.[2] MLYNICA [online]. [cit. 2018-05-24].

Dostupné z: http://www.mlynica.com/

13



Jiří Bardoděj, Martin Kameš

Předmětem článku je revitalizace části logistic-

kého areálu, resp. komplexní přestavba těžkého

skladového objektu na administrativní budovu

s lehkou ocelovou nástavbou. ❚ The focus

of this article is the revitalization of a part of

a logistics grounds, i.e. complex remodelling of

a storage object into an administrative building

with a light steel superstructure.

V logistickém areálu Q Park Měšice v Měšicích u Prahy byla revitalizována budova hlavního skladu Q1, o jejíž pro-měně svědčí již samotná fasáda, která je reminiscencí na původní rastr. Výplně byly nahrazeny trapézovým plechem jako odkaz na přepravní kontejnery v logistice hojně používané a trapézový plech a kontejnery byly použity i v růz-ných modifikacích v exteriéru i interiéru.

POPIS PŮVODNÍ KONSTRUKCEObjekt bývalého hlavního skladu byl postaven cca v roce 1970 jako výško-vá skladová budova. Jednotlivá podlaží objektu byla v době zpracování projek-tové dokumentace stále využívána jako pronajímatelné skladové plochy.

Budova má obdélníkový půdorys o rozměrech 39 × 15,1 m s konstrukční výškou podlaží v 1. NP 4,8 m a v ostat-ních podlažích 4,2 m. Objekt je sedmi-podlažní, nepodsklepený. Konstruk čně se jedná o systémový těžký železobe-tonový prefabrikovaný skelet v rastru 6 × 6 m v podélném směru o šesti po-lích a v příčném směru o polích dvou. Obvodový plášť byl tvořen pásovými parapety s meziokenními sloupky ze silikátových panelů sendvičové kon-strukce.

Jednotlivá podlaží objektu jsou ko-munikačně spojena hlavním vnitřním

železobetonovým prefabrikovaným dvou ramenným schodištěm v krajním poli na východní straně. V krajním po-li na západní straně byly umístěny dva nákladní výtahy v samostatných výta-hových zděných šachtách, které byly zakončeny střešní zděnou nástavbou, kde se nacházela strojovna výtahů.

REALIZOVANÉ ÚPRAVYHlavní skladový objekt byl adaptován na administrativní budovu. V rámci revitali-zace byla naplánována jednopodlažní nástavba budovy s terasou a skrze ce-lý objekt byla vystavěna nová výtahová šachta spolu s instalačním jádrem. Pů-vodní schodiště zůstalo zachováno a je využito jako úniková cesta. Komplet-ně byl demontován nenosný obvodový plášť a proveden nový lehký plášť z fa-sádních systémových panelů.

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍK dispozici byla pouze část konstruk-čních výkresů (půdorys základů, skla-debný plán stropu nad přízemím a příč-ný řez). Nedochovaly se výkresy vý-ztuže železobetonových prvků a ani označení či informace o únosnosti pre-fabrikovaných nosných prvků objektu, a proto byl proveden jednoduchý sta-vebně technický průzkum, který ově-řil dimenze, vyztužení a pevnost be-tonu vybraných vodorovných a svis-lých nosných konstrukcí typického podlaží.

Založení objektuDle poskytnuté části projektové doku-mentace bylo původní založení objek-tu plošné na základové desce tloušť-ky 1 m z betonu B170 (C10/13,5). Pre-fabrikované sloupy jsou vetknuty do kalichových patek ležících na základo-vé desce. Výška patek je cca 900 mm. Prostor mezi kalichovými patkami je vy-plněn násypem ze štěrkopísku, na kte-rém je betonová mazanina s cemento-vým potěrem. Způsob vyztužení těchto konstrukcí nebyl zjištěn.

1

2

REVITALIZACE BUDOVY Q1 V MĚŠICÍCH ❚ REVITALIZATION OF THE Q1 BUILDING IN MĚŠICE



Svislé nosné konstrukceSvislé nosné konstrukce tvoří železo-betonové prefabrikované sloupy čtver-cového průřezu, který se ve vyšších podlažích zmenšuje. Osová vzdálenost sloupů v podélném i příčném smě-ru je cca 6 m. Součástí každého slou-pu je prefabrikovaná čtvercová hlavi-ce uložená na krátké konzole každého sloupu. Na hlavice jsou uloženy obou-

3a

3b

4 Fire

mní

pre

zent

ace

Obr. 1 Q Park Měšice ❚ Fig. 1 Q Park Měšice

Obr. 2 Původní stav – interiér typického patra ❚ Fig. 2 Original state – interior of a typical floor

Obr. 3 Půdorys 6. NP: a) původní stav, b) nový stav ❚ Fig. 3 Layout of the 6th above-ground floor: a) original state, b) after revitalization

Obr. 4 Schéma nosného systému objektu ❚ Fig. 4 Scheme of the bearing system



směrné prefabrikované plošné průvla-ky. Schéma nosného systému objek-tu je na obr. 4.

V rámci stavebních úprav byla uvnitř objektu realizována nová výtahová šachta, pro niž bylo nutné odstranit část stropní konstrukce (obr. 5 a 6). Železobetonové stěny výtahových ša-chet tloušťky 170 mm byly vyvázá-ny přímo z železobetonové základové desky tloušťky 1 m, která tvoří dno vý-tahové šachty. Stěny výtahové šach-ty z betonu C25/30-XC1 byly akustic-ky odděleny od stávajících stropních konstrukcí pomocí spárových pruž-ných desek tloušťky 20 mm. Stěny jsou založeny přímo na stávající žele-zobetonové základové desce pomocí chemicky vlepených trnů z betonářské výztuže.

Vodorovné konstrukceStropní konstrukci v jednotlivých pod-lažích tvoří železobetonové prefabriko-vané stropní desky tloušťky 130 mm uložené na ozuby plošných průvlaků.

Největší zásah do nosné konstrukce byl v místě nové výtahové šachty osob-ního výtahu, kde bylo nutné v kaž -dém patře odstranit stávající stropní konstrukci (obr. 3). Ve stávající střeš-ní konstrukci bylo nutné provést ješ-tě nový otvor pro schodiště do pláno-vaného 7. NP.

Na původním objektu byla provede-na nová lehká ocelová nástavba. Pů-vodní vrstvy střechy byly odstraněny

a nahrazeny novými a původní kon-strukce střechy nově působí jako kon-strukce stropní (je na ní podlaha ná-stavby). U některých prefabrikova-ných staveb bývala střešní konstruk-ce odlišná oproti stropním konstruk-cím běžných podlaží v důsledku jejich menšího zatížení (tzn. méně únosná). Konstrukce původní střechy byla pro-to v rámci stavebně technického prů-zkumu prověřena a byla shledána do-statečně únosnou pro zvolené řešení.

V rámci rekonstrukce objektu byl zrušen jeden nákladní výtah a v kaž-dém podlaží byla zastropena původ-ní výtahová šachta pomocí ocelo-vých stropnic a trapézového plechu, na který byla vybetonována betono-vá deska.

Při rekonstrukci stavby vznikl z dů-vodu urychlení prací požadavek na použití lehké bourací techniky (obr. 7). Na základě zaměření stávající výztu-že stropní desky a statického výpo-čtu bylo konstatováno, že pojezd hyd-raulického rypadla na stávající stropní desce je možný.

Obvodový plášťNejvětší problémy se objevily při re-konstrukci obvodového pláště. Pů-vodní obvodový plášť byl tvořen páso-vými parapety s meziokenními sloup-ky ze silikátových vrstvených panelů. Mezi okenní sloupky do výšky parape-tů a parapetní panely měly na vnějším líci výraznou profilaci vlnitého plechu.

Původní plášť byl nenosný a byl po-stupně odstraněn a nahrazen novým lehkým sendvičovým.

Původně měly být odstraněny i me-ziokenní sloupky, které byly cca v po-lovině výšky (v úrovni horní hrany pa-rapetu) porušeny vodorovnou trhlinou. V rámci sond provedených při výstav-bě byla zjištěna svislá výztuž mezi-okenních sloupků v hloubce cca 100 až 120 mm od vnitřního líce. Kotvení prefabrikovaných meziokenních slou-pů bylo v jeho patě provedeno po-mocí betonářské výztuže přivařené k hornímu líci stropní desky a naho-ře byla svislá výztuž sloupku vsunu-ta mezi spáru hlavice a prefabrikova-ného nadpraží tvaru L uloženého na ozub hlavice.

Kotevní prvky byly opatřené novou antikorozní ochranou. Do sloupků by-la ukotvena dodatečně uložená ocelo-vá výztuž a byla zalita do drážky v pa-rapetních panelech – tímto způsobem byly panely vzájemně propojeny a sta-bilizovány ve vodorovném směru.

Po dohodě s generálním dodavate-lem, které předcházely intenzivní de-baty, byly nakonec meziokenní sloup-ky zachovány.

Sloupky byly po vybourání parapet-ních panelů odlehčeny, protože ny-ní nepřenáší výraznou vodorovnou sí-lu od namáhání parapetů větrem. Do-plněný lehký obvodový plášť je samo-nosný, resp. je pnutý přímo mezi ob-vodové průvlaky.

8a

5

8b

6

8c

7



Prefabrikované dílce stávajícího ob-vodového pláště jsou dvouvrstvé, vnější vrstva je profilovaná.

Sloupky v 2. NP byly zesíleny ocelo-vými úhelníky, včetně spojů (obr. 11), jelikož do nich byla kotvena táhla no-vé ocelové markýzy, která cloní 1. NP z jihu a západu po celé délce budovy.

Ocelová nástavba 7. NPNad stávajícím těžkým železobetono-vým skeletem je lehká ocelová nástav ba o půdorysných rozměrech cca 39,4 ×

15,4 m, v jejíž dispozici byl uvolněn prostor pro venkovní atrium (terasu). Ve škeré nosné ocelové prvky nástavby včet ně stropní konstrukce z trapézo-vých plechů jsou dle požadavku archi-tekta přizna né a pohledové. Vazby jsou rozmí stě ny s roztečí rastru 6 m. Sloupy jsou umístěny na stávající prefabriko-vané železobetonové sloupy a hlavice.

PROTIPOŽÁRNÍ OCHRANADle požadavku architekta jsou stávající nosné železobetonové a nové ocelové

12

11

10b10a9

Obr. 5 Demolice stávající stropní konstrukce v místě nové výtahové šachty ❚ Fig. 5 Demolition of the existing ceiling structure in the place of the new elevator shaft

Obr. 6 Výstavba nové výtahové šachty ❚ Fig. 6 Constructing the new elevator shaft

Obr. 7 Použití lehké bourací techniky z důvodu urychlení prací ❚ Fig. 7 Using light demolishing equipment to help speed up the works

Obr. 8 a,b) Původní obvodový plášť s viditelnými spárami mezi dílci, c) pohled na objekt po demontáži původního obvodového pláště ❚ Fig. 8 a,b) Original circumferential shell with visible cracks between the parts, c) view to the object after demounting the original circumferential shell

Obr. 9 Meziokenní sloupek, svislá výztuž v hloubce cca 100 až 120 mm od vnějšího líce ❚ Fig. 9 Inter-window column, vertical reinforcement about 100–120 mm deep from the outer collar

Obr. 10 Kotvení meziokenních sloupků: a) ve zhlaví, b) v patě ❚ Fig. 10 Anchoring the inter-window columns: a) at the mouth, b) at the heel

Obr. 11 Zesílení meziokenního sloupku pro kotvení markýzy ❚ Fig. 11 Strengthening the inter-window column for anchoring of the awning

Obr. 12 Pohled z interiéru na obvodový plášť v 3. NP ❚ Fig. 12 View from the interior to the circumferential shell on the 3rd above-ground floor



konstrukce nástavby viditelné, a proto je bylo nutné posoudit pokročilými me-todami na účinky požáru.

V současnosti je ověření konstruk-ce na účinky požáru nedílnou součás-tí návrhu nosné konstrukce. Při použití jednoduchých modelů (tabulky, empi-rické vzorce, nominální křivky) většinou vyplývají zvýšené nároky na nechráně-né prvky, které je většinou nutné chrá-nit obkladem, nástřikem apod., nebo je třeba provést prvek z masivnějšího profilu. Při použití této metodiky do-chází při realizaci konstrukcí ke zvyšo-vání investičních nákladů na realizova-né dílo.

Dle současných norem a předpisů lze však konstrukce posoudit pomocí zónových modelů s uvážením skuteč-ných vlastností okolních konstrukcí. Pokročilými metodami lze docílit eko-nomického návrhu s jistotou, že kon-

strukce po předepsanou dobu požár-ní odolnosti neselže. Prokázání odol-nosti výpočtem je v současné době nejmodernější řešení, které investo-rům ušetří podstatné náklady vyna-ložené za protipožární obklady, nebo nástřiky, a to jejich eliminací nebo opti-malizací. Navíc se pokročilé ověření spolehlivosti může projevit i ve zrych-lení výstavby. Ekonomický efekt sní-žení nákladů se samozřejmě projevu-je nejvýrazněji u ocelových konstruk-cí. Ocelové konstrukce jsou s ohle-dem na malou průřezovou plochu ná-chylné k rychlému ohřátí, při kterém se postupně snižuje jejich únosnost. Správným návrhem, volbou vhodné-ho konstrukčního řešení a prokázá-ním odolnosti při požáru lze běžné ocelové konstrukce provést jako vidi-telné bez nutnosti požární ochrany aniž by se museli kvůli požárnímu

posouzení provést z „masivnějších“ profilů.

ZÁVĚR1. NP až 3. NP nově zrekonstruované-ho objektu je využíváno pro skladování a 4. NP až 7. NP slouží jako kanceláře.

V soutěži Stavba roku Středočeské-ho kraje 2017 získaly stavební úpravy a rekonstrukce objektu výškové budo-vy v Měšicích cenu za nejlepší inves-tiční záměr.

Ing. Jiří Bardoděj

Labor 13, s. r. o.


Ing. Martin Kameš

B2K design, s. r. o.


13a 13b

14

Obr. 13a,b Interiér ❚ Fig. 13a,b Interior

Obr. 14 Pohled na fasádu s terasou v 7. NP ❚ Fig. 14 Facade with terrace on the 7th above-ground floor

Investor Q Park Měšice, s. r. o.

Generální projektant

Labor 13, s. r. o.,Ing. Jiří Bardoděj,MgA. Albert Pražák, Ing. arch. Martin Vomastek

Spolupráce

Ing. arch. Radek Bačovský, Ing. arch. Jan Vojtěch, Ing. arch. Jakub Heidler, Filip Satrapa

Stavebně-konstrukční část

B2K design, s. r. o.Ing. Martin Kameš, Ing. Roman Balík, Ing. Martin Beneš, Ph.D., Ing. Jiří Kosobud, Ing. Jaromír Hadrava

Projekt 2015 až 2016Výstavba 2016



Proměna bývalého autosalonu na okraji sídliště

v showroom a sídlo společnosti MY DVA je

výsledkem práce mladého brněnského studia

Chybik+Kristof. Jednopodlažní objekt nevalné

estetické kvality získal novou, snadno zapama-

tovatelnou tvář tvořenou více než devíti sty čer-

nými plastovými sedáky. ❚ Transformation of

a former car shop at the outskirts of a residence

area into a showroom and seat of the MY

DVA company is a result of work of the young

Brno studio Chybik+Kristof. One-floor object

of rather low aesthetical quality got a new,

easy-to-remember look, created by more than

900 plastic seats.

Vinohrady jsou jedním z posledních síd-lišť postavených v Brně v polovině 80. let minulého století. Autosalon, který na tomto místě stál, byl postaven v 90. le-tech a je součástí linie komerčních bu-dov lemujících čtyřproudovou ulici Žaro-šickou. Stav objektu byl technicky i mo-rálně zastaralý a po formální stránce ne-odpovídal potřebám společnosti. Vzhle-dem k tomu, že se jednalo o dočasnou investici v režimu pronájmu a že firma vyrábějící nábytek již prostory využívala, řešení muselo být levné a rychlé. Zadá-ní znělo jasně: „Udělejte to levně

Date post:	29-Jan-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

SANACE A REKONSTRUKCE – konverze · 2019. 12. 18. · rekonstrukce rodinnÉho domu ve...

Documents