Sborník Severočeskou přírodou 33-34 (2002)

7/25/2019 Sbornk Severoeskou prodou 33-34 (2002)

1/51


2/51

Floristick vzkum a ochrana genofondu v severozpadnch echch IIPspvky pednesen na semini v Lounech dne 11. listopadu 2000 pi pleitosti ivotnho jubilea

Olgy Roubnkov

Pyek A.: Indikan hodnoty druhuAtriplex roseaL................................................................................. 1

Janda P.: Vskyt hrachoru rznolistho (Lathyrus heterophyllus)v ateck

sti Dbnu

...................

3Dundr R. et Vlaiha V.: Sledovn dynamiky populac rostlin z eledi Orchidaceaena Vdlicku (tck pahorkatina) ................................................................................................. 7

Kubt K.: Zmny ve fle a vegetaci v oblasti Radovesick vsypky za poslednch 70 let ................ 13Machov I., Kubt K.: Zmny flry Novozmeckho rybnka bhem poslednch 50 let .................... 17Ondrek .: Botanick inventarizan przkum Vpenky u Kovsk ............................................... 23Nmcov L.: Bryofloristick przkum sti dol Kamenice zpadnod esk Kamenice ............... 33Wagner B.: Poznmky k rozen liejnkuRacodium rupestrePers. v esk republice ................... 43Roth J.: Prodovdn przkum v Krunch horch ......................................................................... 49Hamersk R.: Managementov prce v chrnnch zemch Lounska ................................................ 52

Boublk K., Lep M. et Lep P.: Jeb esk (Sorbus bohemica) v eskm stedoho ................... 55Toman M.: Jetk problematice kozince viencovitho (Astragalus onobrychys L.) a k jehorozen v severozpadnch echch a v severozpadn sti stednch ech .......................... 73

Hrtel H., Bauer P., Hadinec J. /red./: Floristick kurs Severoesk pobokyesk botanick spolenosti 2000 v Rumburku ........................................................................... 85

Ondrek .: Floristick przkum prodn rezervace pik u Krsnho Lesa .................................. 95Novk J.: Vskyt nkterch druhrostlin v lomech eskho stedoho

a dolnho Pooh............................................................................................................................. 107Novk J.: Rozen halofytv dolnm Pooh ...................................................................................... 111Bauer P., Hrtel H., Brabec J., Hadinec J.: Horn Oldichov u Dna

- cenn botanick lokalita na okraji eskho stedoho............................................................ 125Petk P.: Flra a vegetace obnaenho dna pehrady v Jablonci nad Nisou .................................... 131

Paclt J.: Doplnk k Futk - DominovBibliografii k flre SR do roku 1952 .................................. 151Kubt K.: Nov jmna taxonpouit v Kli ke kvten esk republiky ........................................ 155

Krtk sd lenMetlovitost na borvce (Vaccinium myrtillus L.) (J. Houda) ....................................................41Proliferace na jehndch lsky tureck (Corylus colurna L.) (J. Houda).................................42Rosa pimpinellifolia L. na vrchu Lin u Pohoan (J. Novk)................................................. 47Misopates orontium (L.) Rafin. v st n. L. (K. Nepra).......................................................... 48Pspvek ke kvtenseverozpadnch ech se zvltnm zetelemk zem eskho stedoho (K. Boublk, K. Kubt, M. Lep. P. Lep)................ 84, 106, 156

Zprva o innosti Severoesk pobokyesk botanick spolenosti za rok 2000 ............................... 6Zprva o innosti Severoesk pobokyesk botanick spolenosti za rok 2001 ............................. 32

PersonaliaJosef Lorber 85 let ( . Ondr ek) ............................................................................................. 157

Vzpomnka na Antonna Pyka (*10. 2. 1929, 2. 1. 2002) (J. Lorber)................................. 158

Nov jmna rostlin zveejnn v tomto sle ......................................................................................... 160

Continued on inside back cover


3/51

Floristische Durchforschung und Schutz des Reichtums der FloraNordwestbhmens II

Beitrge aus dem Seminar anlsslich des Lebensjubilums Olga Roubnkov

Pyek A.: Indicator values ofAtriplex roseaL. ........................................................................................ 1Janda P.: Das Vorkommen vonLathyrus heterophyllusim NW Teildes Gebirges Dbn bei atec ........................................................................................................... . 3

Dundr R. et Vlaiha V.: Monitoring of the orchids population dynamics in the vicinity of Vdlice(tk hilly country) .......................................................................................................................... . 7

Kubt K.: Vernderungen der Flora und Vegetation des Abraumkippegebietesbei Radovesice nchst Blina in den letzten 70 Jahren ................................................................... 13

Machov I., Kubt K.: Monitoring of changes of the flora in NPR Novozameck rybnk during last50 years .............................................................................................................................................. 17

Ondrek .: Botanische Durchforschung des ehemaligen Kalkwerkes Vpenka bei Kovsk......... 23Nmcov L.: Die bryofloristische Durchforschung des Teiles des Flusstales

Kamenice westlich von esk Kamenice (Bezirk Dn) ............................................................. . 33

Wagner B.: Notes to the distribution of LichenRacodium rupestrePers. in Czech Republic ...............43Roth J.: Naturwissenschaftliche Durchforschung im Erzgebirge ........................................................... 49Hamersk R.: Nature conservation management in southern part

of the Protected Landscape Area esk stedoho......................................................................... 52

Boublk K., Lep M. et Lep P.: Sorbus bohemicain the esk stedoho Mts. ................................ 55Toman M.: Noch zumAstragalus onobrychysund seiner Verbreitung im Nordwestbhmen und im

nordwestlichen Teil des Mittelbhmens ....................................................................................73Hrtel H., Bauer P., Hadinec J. /red./: Nordbhmische Floristentagung 2000

in Rumburk (Nordbhmen) ... .......................................................................................................... 85Ondrek .: Floristische Erforschung des Naturschutzgebietes pik bei Krsn Les ..................... 95Novk J.: Occurrence of some plant species in quarries in the esk stedoho Mts.

and in lower Pooh ......................................................................................................................... 107Novk J.: The distribution of halophytes in lower Pooh..................................................................... 111Bauer P., Hrtel H-. Brabec J., Hadinec J.: Horn Oldichov bei Dn in Nordbhmen

eine wertvolle botanische Lokalitt am Rande des Bhmischen Mittelgebirges ..................... .125Petk P.: Flora und Vegetation des entblten Bodens der Talsperre

in Jablonec nad Nisou...................................................................................................................... 131Paclt J.: Supplement to Futk and Domins Czech and Slovak botanical bibliography

till 1952 ......................................................................................................................................... ... 151Kubt K.: New names of taxa included in the Field Flora of the Czech Republic .......................... ... 155

Short communications

Eine Monstrositt bei Vaccinium myrtillus (J. Houda)................................................................... 41Proliferation der Corylus colurna Ktzchen (J. Houda).................................................................. 42 Rosa pimpinellifolia auf dem Berg Lin bei Pohoany (NW Bhmen) (J. Novk) ................. 47 Misopates orontium (L.) Raf. in st n. L. (K. Nepra)................................................................... 48 The contribution to the flora of the north-west Bohemia with special regard to the

esk stedoho Mts. (K. Boublk, K. Kubt, M. Lep, P. Lep)............................. 84, 106, 156

PersonaliaJosef Lorber 85 Jahre ( . Ondr ek) ........................................................................................ 157

Antonn Pyek (*10. 2. 1929, 2. 1. 2002), in memoriam (J. Lorber).................................... 158

New names of plants published in this issue ......................................................................................... 160


4/51

1

Severo es. P r., Litom ice, 33-34: 1-2, 2002

Indika n hodnoty druhuAtriplex roseaL.

Indicator values ofAtriplex roseaL.

Antonn P y e k

Abstract: Remarks on ecology of Atriplex rosea (Chenopodiaceae) are presented. The species hasbeen persisting as a weed twenty years after its introduction to the authors home - yard in Vroutek,district of Podboany, N Bohemia. Under appropriate management, it regularly sets seeds andestablished a viable population of several fruiting plants every year. Modification of Ellenbergindicator values for the area of the Czech Republic is suggested: light 9, temperature 7, moisture 4,soil reaction 8, nutrients 4, salt contents 0. The suggested value for nutrient contents differsremarkably from that given in Ellenberg et al. (1991); according to the present authors experience, the

species is much less nutrient-demanding than usually considered.vod

Druh Atriplex rosea (Chenopodiaceae; popis rostliny a jej charakteristika viz KIRSCHNER&TOMOVIC 1990) mn uaroval ji pi prvnm kontaktu. Proto jsem ji pozdji, kdy jsemzskal monost ji pstovat (PYEK 1987), zaadil do trojice druh z eledi Chenopodiaceae,

jejich ekologi jsem se chtl zabvat: vedle zmnn lebedy rov lo o Chenopodiumurbicuma Ch. murale.

A. rosea je na zem esk republiky archeofytem (PYEKet al. 2002) a ve druh polovin20.stolet ze svho nkdejho rozen znan ustoupila; dnes pat ke druhm v na fle spevzcnm. Jejm vskytem na zem severnch ech jsem se v minulosti opakovan zabval PYEK

(1986, 1987). V 80. letech 20. stolet jsem druh introdukoval na dvr sv usedlosti ve Vroutku uPodboan, kde se od t doby udruje ivotaschopn populace (PYEK 1987). V tomto pspvkuinformuji o dvacetiletch zkuenostech s jejm pstovnm a na jejich zklad navrhuji modifikaciEllenbergovch indikanch hodnot pro nae zem.

Indika n hodnoty

Ze srovnn indikanch hodnot, kter pro tento druh uvdj ELLENBERG et. al. (1992), sezkuenostmi z dlouhodobho pstovn a z ternnch pozorovn na ad lokalit (PYEK1986), vyplv poteba tyto hodnoty pro zem ech ponkud modifikovat (tab. 1). Shoda je

patrn, pokud jde o svtlo (Ellenbergova hodnota 9), nebodruh dobe roste pouze pi plnm

oslunn. Kontinentalitu nen mon na zklad studia v omezenm zem hodnotit, dalindikan hodnoty vak podle mho nzoru zaslou mrnou i vt modifikaci. ELLENBERGet al. (1991) udvaj hodnotu pro teplotu 6 (druh mrn teplomiln a teplomiln,s poznmkou, e se jedn o hodnotu nejistou), podle mch zkuenost je vak lebeda rovindiktorem pouze vrazn teplch biotop, je tedy vhodnj indikan hodnota 7. Ponkuddiskutabiln je Ellenbergova indikan hodnota pro vlhkost (5 charakterizujc erstv

biotopy); zde se mi vhodnj zd stupe 4, kter charakterizuje pechod mezi indikacsuchch a erstvch substrt. Pro pdn reakci uvd Ellenberg indikan hodnotu 7 (slabkysel a slabzsadit substrty, opt s poznmkou, e se jedn o hodnotu nejistou); podlemch zkuenost odpovd skutenosti nejmnhodnota 8.

Dal uvdn indikan hodnota je rovn charakterizovna jako nejist (ELLENBERG et

al. 1991). Jedn se o hodnotu pro iviny, kde byl druhu pisouzen stupe 7 (roste astji na


5/51

2

duskatmi ltkami bohatch stanovitch). Zde se moje zkuenosti s literrnmi dajirozchzej vrazn, nebovhodnj by byla hodnota 4 (biotopy duskatmi ltkami chud amrn zsoben); druh toti velmi dobe prosperuje i na ivinami nepli dobe zsobenchstanovitch. Jako indikan hodnotu koncentrace sol ELLENBERG et al. (1991) udvaj pro

A. roseastupe1. V echch a v Nmecku se vak druh nechov jako subhalofiln. Znm jej

z prmyslovch substrt v Duisburgu, Essenu, Praze a Plzni a ve vech ppadech bylyrostliny zakrnl a neduiv; postrdaly dokonce i charakteristick pravohl vtven.Navrhuji proto pro tento faktor indikan hodnotu 0.

Hlavn zsady subspontnnho p stovn

Atriplex rosease na zmnnm stanoviti subspontnnudruje od poloviny 80. let 20. stolet(PYEK 1987). K tomu pispv jednak volba vhodnho msta pro introdukci diaspor (plnoslunn, alkalick reakce substrtu; optimln jsou paty zd s odlupujc se omtkou).V prbhu vegetan sezny je pak nutn odstraovat z porost lebedy a jejich okol vytrvaldruhy, nebona ivinami bohatch stanovitch podlh druh rychle v kompetici nitrofilnm

druhm. Za tchto podmnek A. roseabohatkl. Na jae roku 2000 vyklilo na stanoviti850 mladch exempl.

Po dvaceti ltech subspontnnho pstovn povauji A. rosea za heliofyt, termofyt,subxerofyt, bazifyt a glykofyt.

Literatura

ELLENBERG H., WEBER H. E., DLL R., WIRTH V., WERNER W. et. PAULISSEN D. (1991):Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. Scripta Geobot. Gttingen, 18: 1248.

KIRSCHNER J. & TOMOVIC P. (1990): 6. Atriplex L. In: Hejn S. & Slavk B. (eds.),Kvtena esk republiky 2: 266280, Academia, Praha.

PYEK A. (1986):Atriplex roseaL. v obci Evana Lounsku. Severoes. Pr., Litomice,19: 4347.

PYEK A. (1987): Prvn zkuenosti s pstovnm ohroenho druhu lebedy rov (AtriplexroseaL.). Zpr. Muz. Zpadoes. KrajePr., Plze, 3435: 1922.

PYEK P., SDLO J. & MANDK B. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech Republic. Preslia 74: 97186.

Tab. 1. Srovnn indikanch hodnot pro druhAtriplex roseaudvanch v prci Ellenberg etal. (1991) a navrhovan modifikace pro zem esk republiky. L = svtlo, T = teplota, K =

kontinentalita, F = vlhkost, R = pdn reakce, N = iviny, S = koncentrace sol. Kontinetalitanebyla hodnocena vzhledem k omezenmu regionu studia.

L T K F R N SEllenberg et al. 1991 9 6 7 5 7 7 1Navrhovan hodnota 9 7 4 8 4 0


6/51

3


Vskyt hrachoru r znolistho (Lathyrus heterophyllus)v ateck sti Dbnu

Das Vorkommen vonLathyrus heterophyllusim NW Teil des Gebirges Dbn bei atec

Petr J a n d a

Lipno 107, 438 01 atec

Hrachor rznolist (Lathyrus heterophyllus) je vytrval teplomiln druh z elediFabaceae. Pat k vtm druhm naich hrachor, jeho lodyhy dosahuj dlky 150 a 200

cm. Npadn nen jen velikost, ale rovn iroce kdlatou lodyhou a relativn velkmi aetnmi listy sloenmi z 1-3 jaem lstk (viz foto). Lodyhy vyrstaj asto ve vtm potuz plazivho oddenku. Tyto jsou pak plaziv a vystoupav na stanovitch s minimlnm

porostem ostatnch druh, nap. v hol doubravnebo (a astji) popnav, kdy jako oporaslou kee nebo i bylinn druhy nap. ttina kovitn nebo ovsk vyven. Such lodyhyvelmi asto petrvvaj ve spadanm list nebo na oporch pes celou zimu a tento druh lze

pak snadno rozpoznvat i mimo vegetan obdob. Monost zmny je minimln.Pes ve uveden vrazn znaky je hrachor rznolist rostlinou mn znmou. Je to

dno jeho vzcnm vskytem. V esk republice jsou zaznamenny lokality v Doupovskpahorkatina Doupovskch vrch, v eskm krasu, v eskm stedoho a na Dbnu. esklokality le na vchodn hranici souvislho arelu druhu, kter se rozkld v zpadn a

stedn sti Evropy.Na Dbnu jsou pak zaznamenny lokality v okol Jedomlic, v irm okol Libuna uKladna a prvv ateck sti (ir okol Teskonic).

V prbhu let 1998-1999 jsem provdl przkum rozen hrachoru rznolistho naDbnu vetnpoznn obecn ekologie druhu a jeho ohroen. V ateck sti Dbnu jsemzaznamenal vskyt na nsledujcch tech lokalitch:

1. Kozineck str- Splenit (prodn pamtka), k.. TuchoiceJedn se o pomrnbohatou populaci rozenou na vce ne 16 m2 lesn svtliny ve

vchodn sti prodn pamtky, st populace pronik pmo do doubravy v doln sti

svahu. Tato populace je nejstabilnj a nejpoetnj v rmci Dbnu a je velmi perspektivn.Ppadn en druhu je omezeno pilhajc dvacetiletou monokulturou smrku, nevhodnvsazenou ve tvaru obdlnku do pirozench doubrav.

2. Nov Svt, k.. TeskonicePopulace je roztrouena v rozvolnnm dubovm lese s pms bzy blokor, kter

navazuje na velk plochy ruderalizovanch oputnch luk Nov Svt cca 1,5 km SZ od obceTeskonice. Doubrava roste na svahu a je tmbez podrostu. Hrachor se zde vyskytuje velmiroztrouenv potu do 15 exempl.

3. Teovka, k.. NeemiceNa rozhran dve oputn teovky a vzrostlho smrkovho lesa 0,5 km S od Neemic


7/51

4

byl zaznamenn pouze 1 exempl (trs). V souasn dob byl svah optn osazenslivoovm sadem. Vzhledem k tomu, e tzv. ern hor nebyl ady povolen, je mon, evskyt nezanikne. Pesto se jedn o neperspektivn lokalitu.

Vechny ti dosud zjitn lokality se vdy vyskytuj na svazch s jin expozic. Podkladem

jsou vpnit pskovce (opuky) a vdy se jedn o hnd pdy typu rendzina i pararendzina. Jemon, e bude na vhodnch stanovitch nalezen hrachor rznolist i v jinch stechDbnu (nap. Houda [1969] jej ze Dbnu neuvd).

Cenologie: Hrachor rznolist nen v R udvn v dnm spoleenstvu jakodiagnostick druh. U ns m rst pedevm ve spoleenstvech svaz Seslerio-Festucion

glaucae a Potentillion caulescentis (Chrtkov et Blohlvkov 1995). Vechny dbnsklokality jsou vak vzny na bazifiln teplomiln doubravy, respektive na jejich nhradn nebo

polokulturn spoleenstva lesnch lem.Na lokalit . 1 roste ve spoleenstvech svazu Geranion sanguineiTxen in Th. Mller

1961, na lokalita . 2 pak v lesn vegetaci svazu Quercion pubescenti-petraeaeBr.-Bl. 1932 nom.

mut. propos. a na lokalit . 3 ve spoleenstvech svazu Trifolion mediiTh. Mller 1962.Ohroen: Piny ohroen hrachoru rznolistho nejsou doposud pli znmy.

Nejzvanj je zcela urit kompletn pemovn stanovit, pedevm stle velmi astopouvan necitliv zsahy v lesnm hospodstv, jakmi jsou nap. hust vsadbynepvodnch devin jehlinan. Rovn tak dolesovn rozvolnnch prod blzkch

porost, dojde-li k tzv. tabulkovmu snen stupn zakmenn apod. Stejn piny, tedypln znien stanovit, jsou samozejm nedouc i v ppad vskytu v nelesnmspoleenstvu nap. vznik ernch horv sadech (hrozilo v Neemicch) nebo tsn orba

pozemksousedcch s lesem, kter ni lesn lemy.Sukcese a zastnn hrachoru nen povaovno za pinu jeho mizen vzhledem k siln

konkurenn schopnosti a toleranci. Pesto na vech evidovanch lokalitch je npadn a zetelnrozvoj populace na vce oslunnch expozicch a dnut v mstech zastnnch pedevm hustmzpojem stromovho patra. Bylinn patro rostliny hrachoru pli neomezuje.

Ochrana: Hrachor rznolist je zvltchrnnou rostlinou dle zkona . 114/1992 Sb., oochranprody a krajiny a dle plohy provdc vyhlky tohoto zkona . 395/1992 Sb. jezaazen do kategorie silnohroench druh. Rovn je hrachor rznolist uveden v ervenknize R (eovsk et al. 1999).

Nov je legislativn ochrana stanovi, jejich je hrachor rznolist soust, stenzajiovna direktivou . 92/48/EEC (Habitat, Fauna, Flora), kter bude v R uplatovna povstupu R do Evropsk unie.

Praktick ochrana je pln zajitna v Prodn pamtce Kozineck str, pouze by bylo

velmi vhodn pln odstranit vsadbu pruh

smrku ztepilho a pozemek po o

it

n potponechat pirozen sukcesi vegetace.

Vechny dosud znm lokality hrachoru rznolistho v k.. Tuchoice, Teskonice aNeemice byly zahrnuty bhem ppravy a schvalovn mstnho systmu ekologick stability(MSES) a zemnjsou pokryty jako tzv. biocentra o min. rozloze 3 ha. V t chto biocentrech

je na zklad vybranch ustanoven zkona o ochran prody a krajiny uplatovn principhospodaen umoujc zachovn prodnch spoleenstev.

V roce 1999 jsem provdl pokusn vsev semen hrachoru rznolistho v kultue. Bezstratifikace kl velmi snadno ca 70% semen, jsou-li semena 24 hodin ped vsevem menave vlan vod je pak klivost vy ne 90%. Vzel semene lze snadno pstovat v mrn

zastnn poloze (nap. pod rkosovou roho) a mlad rostliny dobe prosperuj. Jist


8/51

5

nebezpe pouze pedstavuje pezimovn v koench, kdy po promrznut substrtu dochzk hynm. Pstovn hrachoru rznolistho je velmi snadn a vzhledem k relativn nzk

poetnosti populac je vhodn tento druh do kultury zavst.

Literatura

eovsk, J., Ferkov, V., Holub, J., Maglock, ., Prochzka, F. (1999): erven knihaohroench a vzcnch druh rostlin a ivoich R a SR. Vol. 5. Vy rostliny.-Prroda, Bratislava.

Dostl J. (1989): Nov kvtena SSR. 1. Academia, Praha.Houda J. (1969): Dbn. Ochransk studie. Louny.Chrtkov A. et Blohlvkov R. (1995): Lathyrus.- In: Slavk B. /red./, Kvtena esk

republiky 4: 416-437.- Academia, Praha.Chytr M., Kuera T., Ko M. [eds.] (2001): Katalog biotop esk republiky. AOPK, Praha.Moravec J. et al (1995): Rostlinn spoleenstva esk republiky a jejich ohroen. 2. ed. -

Litomice.Moravec J. [red.] (2000): Pehled vegetace esk republiky, sv. 2. Hygrofiln, mezofiln a

xerofiln opadav lesy. Academia, Praha.

Hrachor rznolist v PP Kozineck stru Tuchoic, erven 1998. Foto P. Janda.


9/51

6

Zprva o innosti Severo esk pobo ky esk botanick spole nostiza rok 2000

Severoesk poboka esk botanick spolenosti mla k 7.12.2000 celkem 135 lena

spolupracovnk(z nich je 48 len esk botanick spolenosti).V prbhu roku 2000 se nov pihlsilo 14 zjemc o prci Poboky z rznch st

Severoeskho kraje a odhlsilo se 6 len.

Korespondenn volby do vboru Severoesk poboky BS probhly v lednu 2000,zastnilo se jich 62 len. Nejvce hlas zskali a funkci ve v vboru pijali: K. Kubt, .Ondrek, J. Roth, L. Nmcov, I. Blek, A. Pyek a R. Hamersk.

Vro n lensk sch ze se konala na Pedagogick fakult v st nad Labem dne 12.nora 2000 za asti 43 lena 5 host. Ptomn vyslechli pednku RNDr. M. Studniky, CSc.Masorav rostliny jako ekoelement doprovozenou diapozitivy.

Jarn vkendov botanick exkurzev Liboanech u atce se uskute

nila ve dnech 26. -28. kvtna za asti 23 len a 14 host. Organizan akci zajistili Petr Janda a Mgr. Jaromr

Sldek.

Mal floristick kurzv Rumburku ve dnech 1. - 5. ervence organizanpipravili EmilTuma a RNDr. Ji Bernek. Soust kurzu bylo odhalen pamtn desky vznamnho botanikaHanse Marschnera dne 2. 7. v kostele ve Starch Keanech. Ubytovni jsme byli v tlocvingymnzia. Floristick kurz ml mimodnvelk ohlas a zastnilo se jej 30 lena 18 host.

Bhem roku se uskutenily 4jednodenn botanick exkurze:

20. kvtna: Bezno - Stezovsk rokle Stezov - Holetice - Hruovany, vedl ing. . Ondrek,

7 astnk;10. ervna: Doln Zlezly Dubick kopec Moravany - Skalky Vaovsk vrch, vedl doc.

RNDr. K. Kubt, CSc., 14 astnk;

24. ervna: Sebuzn Havran skla Rytina soutska Pahorek Brn,, vedl doc. RNDr. K.Kubt, CSc., 15 astnk;

2.z: Oprensk dol - Lovo, se zamenm na mechy a liejnky, vedl B. Wagner a Mgr. I.Markov, 12 astnk.

Tradin mykologick exkurzeprobhla 14. jna v lesch nad zastvkou D Blina-Kyselka, zaasti 26 osob. Vedl J. utara.

Pracovnho semin e "Floristick vzkum a ochrana genofondu v severozpadnchechch" konanho v Okresnm muzeu v Lounech dne 11. listopadu pi pleitosti ivotnhojubilea zakldajc lenky Severoesk poboky BS Olgy Roubnkov, se zastnilo 32 lenpoboky a host. Shrnut nkterch pednesench refertjsou publikovna v tomto sbornku.

Byl vydn svazek Severoeskou prodou 32: 1-104, 2000 a ploha 12: 1-92, 2000.

Vbor Severoesk poboky BS


10/51

7


Sledovn dynamiky populac rostlin z eledi Orchidaceae

na V dlicku (t ck pahorkatina)Monitoring of the orchids population dynamics in the vicinity of V dlice(t k hilly country)

Rudolf D u n d r1), Vlastislav V l a i h a2)

1) Vodn 95, 410 01 Lovosice2)Katedra biologie PF UJEP, esk mldee 8, 400 96 st n.L.

AbstractSeventeen species and 3 hybrids of orchids were observed in the vicinity of small village Vdlice neartk (Northern Bohemia) during last two decades. Their occurrence is a result of the presence offavourable climatic and economical conditions in this agricultural region. An experiment with theorigin of the hybrid taxa Orchis x dietrichiana is described. Orchids in the tk hilly country areprotected by law in the natural reserve Na ern and other locality near the western edge ofVdlice is included to the Mil landtrust of the Czech union of nature conservation.

vodOkol mal obce Vdlice na tcku, lec v blzkosti zpadn hranice Chrnn krajinnoblasti Kokonsko, je centrem naeho zjmu o orchideje ji vce ne 20 let. Kolem roku 1980

byly nejprve prvnm z autor tto zprvy mapovny druhy z eledi Orchidaceae naznmjch lokalitch V Kuksu a Na ern, kde se dodnes nalzaj relativn bohat

populace nkolika vzcnjch druhv xerofilnch reliktnch borech (lesostepnch borech) navpnitch pskovcch a opukch kdovho tvaru tvocch zde jednotvrnou ploinu.Vzkumem kvteny se zde zabvala tak ada profesionlnch botanik (nap. Kolbek aPetek 1994a, b; Kubt 1968 aj.), co vedlo k nvrhu dvou chrnnch zem. Tak bylav roce 1990 jako prvn v tto oblasti vyhlena ochrana zem v kategorii p rodn rezervacena lokalit Na ern. Vznanm rysem zdej kvteny je spolen vskyt druh

boreokontinentlnch, eurosibiskch lesostepnch, perialpidnch a submediternnch.

Vsledky pozorovn

V prbhu dlouhodobho sledovn dolo na zem PR Na ern ke snen poetnostiv populacch druh Ophrys insectifera, Orchis ustulata a vymizen druhu Orchis militaris.

Naopak lze dokumentovat stabilitu a perpektivnost populac druh Gymnadenia conopsea,Platanthera bifolia, P. chlorantha, kence Platanthera x hybrida, Epipactis atrorubens,Cephalanthera damasonium a Listera ovata. Nov zde byly rozpoznny pro zem eskrepubliky vzcn taxony Epipactis helleborinesubsp. orbicularis(syn.E. distans),Epipactis

placentina a hybrid Epipactis x heterogama (obr. 4), kter jsou zde zastoupeny v poetnomezench populacch (dov nkolik jedinc). Pozoruhodn je nrst populace druhu

Epipactis muelleriz 50 ex. v roce 1985 na 200 ex. v roce 2001.Na lokalit V Kuksu dolo v prbhu poslednch dvou desetilet k vymizen

populace druhu Orchis purpurea a bytku druh Ophrys insectifera (v letech 2000 2001


11/51

8

kolem 30 jedinc) aNeottia nidus-avis(do 10 jedinc). Pinou tohoto negativnho jevu jsoupevn zmny v hospodaen na jednotlivch mikrolokalitch s vskytem uvedenchtaxon. Stabilnzstavstav druhCypripedium calceolus,Epipactis atrorubens,Platantherachlorantha,Cephalanthera damasoniuma Listera ovata.Rozsah populacse u vech tchtotaxonpohybujedovv destkch akolem stovky exempl. V roce 2001 zde byl poprv

zaznamenn vskyt dvou jedinc druhu Epipactis muelleri, signalizujc jeho en vesledovanoblasti.Mimo ve uveden znmjlokality byla na Vdlicku prbn sledovna i dal

nalezit orchidej. K nejcennjm pat stanovit na prudkch svazch dol tckhopotoka se spra a dalmi vpnitmi horninami v podlo. Jedn se pevn o bvalextenzvnsady, pastviny nebo chmelnice a drobnpolka na terasch, nynrychle zarstajcnletem svdy, hlohu, trnky, r, borovice lesnatd. st tchto ploch byla ve druhpolovin20. stoletzalesnna borovic ernou, nebo listnatmi devinami, zejmna topolem osikou a

bzou.Mimodnpostavenmezi tmito lokalitami mkomplex bvalch sada pastvin na

spraovch strnch nad zpadnm okrajem obce Vdlice. ada pozemkna terasch a pi

okraji borovho lesa, orientovanch k jihu a severovchodu, dosud host druhov bohatxerotermnspoleenstva, jelze na stanovitch typu lesnch lempiadit ke svazuGeranion

sanguinei Txen in Mller 1961 a na acidofilnch suchch trvncch s porosty jalovce avznanm vskytem vstavaovitch ke svazu Koelerio-Phleion phleoidis Korneck 1974.K vznanm druhm zdej kvteny vedle orchidej pat nap. Geranium sanguineum,

Anemone sylvestris, Gentiana cruciata, Aster amellus nebo Pulsatilla pratensis subsp.

bohemica.Floristickmu sledovnse zde dloudobvnovali K. Kubt, J. Kolbek, V. Peteka od potku 80. let 20. stoletR. Dundr a Z. Luke. Druhovzastoupenorchidejje svoj

bohatostsrovnatelns pedelmi lokalitami u Vdlic, jednse vak o odlintyp stanovit.Nejsilnjpopulaci zde tvo druhOrchis ustulata. Akoliv podle starch pozorovnK.Kubta nebyl vedestch a sedmdestch letech minulho stolet tak npadnm druhem,

podle stnv letech 19882001 zde kadoronvykvta1000 exempl. Na druhotnvzniklch stanovitch typu travnatch strn a okrajch kovin na terasch velmi dobe

prospv a spn se roziuje. Tento vstava zde prosperuje i dky bohatmu vskytuspecifickho hmyzho opylovae druhu Echinomyia magnicornis z du dvoukdlch.Problematikou opylovn vstava se zde od roku 2001 systematicky zabvJ. Jerskov.Piblinped 10 lety dolo k vnmu pokozen sti lokality s bohatm vskytem druhuOrchis ustulata rozornm pozemku pi okraji borovho lesa za elem zalesnn. Dky

jednn botanik a pracovnk ochrany prody s lesn sprvou ve Velemn k zalesnnnedolo a plocha je ohroenmi druhy kvteny opt postupnosdlovna.

Dalm druhem zastoupenm poetnbohatou populacjePlatanthera chlorantha, jevyhledv zastnn stanovit v kovinch a pi okrajch lesa. V rmci dlouhodobhosledovn je dokumentovn jeho prstek (kadoron dov stovky jedinc). Podstatnvzcnjje pbuzndruhPlatanthera bifolia(nynkolem 20 jedinc).Siln bytek zde bylvlivem zarstnotevench travnatch ploch zaznamenn u druhuOphrys insectifera, jehovskyt je vak stle perpektivn(v roce 2001 kvetlo 9 jedinc, v roce 2002 ji17). Po roce1980 byl na tto lokalitnkolikrt nalezenOrchis militaris, jehovskyt dlouhou dobu nebyl

potvrzen. Jeden kvetoucexemplbyl znovu pozorovn v roce 2002. Stabilizovanje naopakpopulace druhListera ovata(hojndruh se stovkami jedinc),Cephalanthera damasonium(kadoron dov nkolik destek jedinc) a Epipactis atrorubens (do 20 jedinc).Podstatnslab, ale stabiln, je populace druhuEpipactis helleborine(do 10 jedinc). V roce1985 zde byl poprvnalezen vzcnautogamickkrutkEpipactis muelleri, kterv letech

s dostatkem vlhy stle hojnji vykvtzejmna v polostnu mezi borovicemi na okraji lesa.


12/51

9

Tento nenpadn a jen krtce kvetouc taxon je citliv na letn psuky, asto ztrcschopnost tvorby plodnch kvt.

Druhov pestrost flry orchidej na Vdlicku byla zvena dky spnmuexperimentu provedenmu R. Dundrem, kterna lokalitpi zpadnm okraji obce Vdlice

penesl v roce 1989 brylky z kvt druhu Orchis tridentata, pokozench polapnm na

lokalitDevnskKobyla u Bratislavy, do kvtnkolika zdejch exempldruhuOrchisustulata.Autor se tak pokusil potvrdit literrn daje o monm vzjemnm ken tchtodvou pbuznch orchidej. V jarnseznroku 1999 zde pekvapivpoprvvykvetlo nkolikexempl nlecch mezidruhovmu kenci Orchis x dietrichiana Bogenhard (obr. 2),kter se na zem esk republiky nikde spontnn nevyskytuje, akoliv zde rostou obarodiovskdruhy. Tmto experimentem se podailo prokzat jak monost ken, tak i dobu,kterje zapotebk vytvoenkvetoucch jedincpsluejcch hybridnmu taxonu. V letech2000-2001 jsme zde sledovali 15-20 kvetoucch exempla bude jistzajmav, jak se budetato populace dl vyvjet. Spolu s dalmi vzcnmi hybridyEpipactisxheterogamaBayer(E. atrorubensxE. muelleri) aPlatantheraxhybridaBrgger (P. chloranthaxP. bifolia)

potvrzuje mimodnvhodnpodmnky, kterve sledovanoblasti m elevstavaovitch

rostlin jako celek. Vedle pznivch klimatickch faktora vhodnch typpdnho substrtuhraje dleitou roli ptomnost specifickch opylova a v neposledn ad zpsobhospodaenna stanovitch s vskytem orchidej.

Zvr

V prbhu poslednch dvou desetiletbylo na Vdlicku sledovno celkem 17 druhorchideja 3 mezidruhov kenci z tto eledi. Tento daj zahrnuje i vskyt druhu Dactylorhizamajalisna lokalitch v niv tckho potoka a ptomnost nepvodnho taxonu Orchisxdietrichiana.

Bohat vskyt orchidej na Vdlicku a postupn vvoj jejich populac jsou

dokumentovny jinkolik destek let. Jsou zaznamenvny jak negativnzmny zpsobenoputnm hospodsky vyuvanch pozemk, ukonenm pastvy i zalesovnm, tak inkterpozitivn tendence, je souvismimo jini se zlepovnm kvality sloekivotnho

prostedv ttostisteckho kraje.S clem pispt k uchovn druhov rozmanitosti a dobrmu stavu nkterch lokalit

zde byla v roce 2000 zahjenainnost pozemkovho spolku Milpieskm svazu ochrncprody. K pozemkovmu spolku zaloenm ji2 roky pedtm a se specializacna ochranustanovis vznanm vskytem orchidejbyly pilenny pozemky na lokalitpi zpadnmokraji obce Vdlice formou pronjmu od soukromch vlastnk. S pochopenm vlastnk

pozemka Mstskhoadu vtku jsou zde vybranplochy udrovny v optimlnm stavutak, aby se podailo stvajc populace orchidej stabilizovat a nsledn bylo umonno i

jejichendo okol. Velmi doucby zde bylo rovnvyhlen zemnochrany.Odstraovn nletovch devin a pravideln kosen je dalmi institucemi

systematicky provdno i na pozemcch nedalekho chrnnho zem Radous bohatmvskytem druhuOrchis militaris, dle u blzkobce Drahobuz s mimodncennou populacOphrys insectiferaa taknaadmst nazemCHKO Kokonsko, take perspektiva vvojeflry orchidejv oblastitckpahorkatiny a Polomench hor je stle optimistitj.


13/51

10

Literatura

BAUMAN H.et KNKELE S. (1982): Die wildwachsenden Orchideen Europas.- Stuttgart.BUTTLER K. P. (2000): Orchideje planrostoucdruhy a poddruhy Evropy, PednAsie a Severn

Afriky.- Praha

DELFORGE P. (2001): Guide des Orchides dEurope, dAfrigue du Nord et du Proche-Orient.-Delachaux et NiestlS.A., Lausanne, Paris.

CHYTRM., KUERA T. et KOM. (eds.) (2001): Katalog biotop eskrepubliky.- AOPKR,Praha.

KOLBEK J.et PETEK V. (1994a): Pspvek ke kvten tckpahorkatiny.- Severoes. Pr.,Litomice, 28: 65-84.

KUBT K. (1968): Pspvek ke kvten eskho stedoho.- Zpr.s. Bot. Spole., Praha, 3: 90-94.PETEK V.et KOLBEK J. (1994b): Fytogeografickstudietckpahorkatiny.- Preslia, Praha,

66: 41-59.

POTEK O. (1990): Kna urovanie vstavaovitcheskoslovenska.- Rosalia, Nitra.PROCHZKA F. (1980): Nae orchideje.-Vchodoeskmuzeum Pardubice.

Vysvtlivky k fotografim

1. Orchisx dietrichianaBogenhard (vlevo) a Orchis ustulataL. (2 rostliny vpravo)

2. Orchisx dietrichianaBogenhard3. Albinotickexempldruhu Orchis ustulata L.Foto 1.-3: Vdlice, foto V. Vlaiha, 30.4.20004. Epipactisx heterogamaBAYER. Vdlice - Na ern, foto R. Dundr, 18.7.2001


14/51


15/51


16/51

13


Zm ny ve fl e a vegetaci v oblasti Radovesick vsypky

za poslednch 70 letVernderungen der Flora und Vegetation des Abraumkippegebietes bei Radovesice nchstBlina in den letzten 70 Jahren

Karel K u b t

Pedagogick fakulta Univerzity J. E. Purkyn , 400 96 st n. L.e-mail: [email protected]

Kurzfassung: Die Umgebung des ehemaligen Dorfes Radovesice bei Blina wurde zum erstenmal inden Jahren 1922-1930 vom botanischen Gesichtspunkt ausfhrlich durchstudiert (IMR 1931). Dienchste botanische Durchforschung findet in den Jahren 1970-1971 statt, im Rahmen der sog.Dokumentationsforschung des Gebietes vor dem Aufbau der angehenden Abraumkippe Radovesice(KUBTet al. 1972).

K oblastem, v esk republice nejvce postienm investin innost, patseveroesk hndouheln pnev a jej bezprostedn okol. Ji mimo vlastn pnev, dogeomorfologickho celku esk stedoho, je umstna rozshl vsypka dolu Blina (bv.velkolom Maxim Gorkij). Ta zmnila zsadnm zpsobem nejen charakter krajiny, ale i ivotv n.

Prvn obshl zpracovn botanickch pomr zem sv. a v. od bval obceRadovesice u Bliny publikoval IMR (1931); vzniklo v letech 1922-27 a do roku 1930 bylosten doplovno. Podruh byla zem v okol Radovesic vnovna pozornost pidokumentanm botanickm a zoologickm przkumu zem, vytypovanho pro

projektovanou Radovesickou vsypku, v letech 1970-71 (KUBT et al. 1972). Na tomtovzkumu se aktivn podlela i jubilantka O. Roubnkov nejen ast na exkurzch, ale isepsnm kapitoly, vnovan loukm (ROUBNKOV1972). V tu dobu jet nebyly zahjenyzemn prce, souvisejc s ppravou vsypky; asi v roce 1970 zaala likvidace obceRadovesice. Posledn, pouze orientan przkum probhl v roce 1995.

Clem pspvku je strun charakterizovat zmny ve fle a vegetaci vybranch

lokalit zem za obdob 1930-1995.1. Zanikl obce a lokality

V souasn dob jsou vysdleny nebo vsypkou zcela zasypny a demolovny obceRadovesice, Dnek a Hetov. Zasypny nebo jinak likvidovny jsou lokality Debesk dol,Blk, Bln, Zaje kopec a nkolik bezejmennch vrk v tomto prostoru. Z nichnejvznamnj bylo chrnn nalezit Blk; tvoila ho opukov str s mnoha druhychrnnch a v okol velmi vzcnch rostlin, nap. Linum flavum, Aster amellus, Scorzonerahispanica, Clematis rectaatd.


17/51

14

2. Lokality s vraznzmnnm rostlinstvem nsledkem technickch zsah Na pedpol vsypky probhaj ppravn zemn prce, pedevm odlesnn a skrvkyornice. Z dve vznamnch lokalit byl les vykcen na nvr Klampen (kta 460 z. odKlomky) a Bezov vrch (= takubsk hora, kta 405). Holiny po tbbyly zarostl nkolikmetrvysokmi vmladky z paez. Z vznamnjch druh byly i v letech 1995-96 zjitny

na Bezovm vrchu Lithospermum officinale, Dictamnus albus a Rosa gallica, na KlampenAnthericum ramosum, Buglossoides purpurocaerulea, Dictamnus albus, Rosa gallica. Ani v70. letech se ji nepodailo ze imrovch nlez ovit na tchto lokalitch Campanulabononiensis, Cirsium pannonicum, Crepis praemorsa, Stipa pulcherrima atd.

3. Lokality s vraznzmnnou vegetac bez pmch technickch zsah Jedn se pedevm o lesn porosty v bezprostednm okol vsypky. Pravdpodobnnsledkem vysokch koncentrac duskatch ltek v ovzdu a druhotn i v pd a snad idalch faktor(pranost?) dolo po roce 1972 k expanzi nkterch nitrofilnch druh, kter sestaly dominantnmi na rozshlch plochch: Galium aparine, Urtica dioica, Impatiens

parviflora, Sambucus nigra, msty Chaerophyllum temulum, Milium effusum, Roegneria

canina, nezdka spn pev Buglossoides purpurocaerulea. dn z tchto druh sezatkem 70. let v doubravch a dubohabinch vznamnji neuplatoval (KUNCOV1972).

Na kdysi bohat lokalit a sttn prodn rezervaci Klomka (= Kajba, 482 m), sepodailo z vznamnjch hjovch druh najt v roce 1995 ve zbytcch jen Galiumsylvaticum, Melittis melissophyllum, Primula veris, Rumex sanguineus, Stellaria holostea,pod vrcholemDictamnus albus, Galium glaucum, Lactuca quercina. Obdobn je situace naVrku (496 m), kde se zachovaly posledn zbytky Artemisia pontica, Galium glaucum,Verbascum lychnitis, n na jv. svahu Festuca heterophylla. Stepn lysina, vyhlen v roce1952 sttn prodn rezervac, je plnzarostl Vicia tenuifoliaa 1,5 m vysokmi kopivami,neprchodn a nepstupn (ze z. a s. lemovan psem 2 m vysokch kopiv,ze zbylch stranhustmi kovinami).

Ve jmenovan nitrofiln expanzn druhy uruj charakter podrostu doubrav,dubohabin i kulturnch les na velk vtin nvr v bezprostednm okol Radovesickvsypky, nap. na ktch Horka (462 m), Vnsk hora (439 m), trbick v. (473 m; nad j.patm v roce 1995 Cephalanthera damasonium), Skivn v. (443 m), Pohradick hora (=Aloiska, 421 m; na fragmentu stepn lysiny, vtinou porostl vmladky ten, jet Acinosarvensis, Melica transsilvanica, Myosotis ramosissima, Papaver confine, Thymus

pannonicus).Je mon konstatovat, e expanze nitrofilnch druh je vraznj na bzitjch a ivinami

bohatch horninch. Podstatn vc ovlivnila porosty, zaaditeln do svazu Quercion pubesceni-petraeae, ne svazu Carpinionnebo du Quercetalia robori-petraeae. Prakticky na vech nvrch s.od bv. Radovesic se stepn lysiny vrazn zmenily zarstnm kovinami, Vicia tenuifolia a

v extrmnch ppadech (Vrek) i Urticaa dalmi nitrofilnmi druhy. Lysiny podobnch rozmrnasvazch ve stedn sti Stedoho byly za stejnou dobu ovlivnny mnohem mna tmvbec.

4. Pklady lokalit a porostbez vraznho negativnho ovlivnnHolibka (440 m) v. od Razic: oteven nezalesnn j. svah bez nitrofilnch i dalch

expanznch druh. Spoleenstva sv. Alysso-Festucion pallentis s poetnmi populacemiRumex acetosella (tetraploidn nebo diploidn typ), Allium senescens subsp. montanum,Agrostis vinealis, Anthericum liliago, Pulsatilla pratensisaj.

Kta 392 ssv. od Razic: nevelk nvr se stepn lysinou lemovanou kei. PopulacePulsatilla pratensis, Stipa joannis, S.tirsaa dalch vznamnch druh.


18/51

15

Klomka, stepn lysina: I kdy je zarstn lysiny, zvlt pi jejm dolnm okraji,zeteln, vtina plochy zstv bez devin a expanznch bylin. Druhov sloen je velmi

blzk stavu ze zatku 70. let.Vcemn pirozen charakter si dle zachovaly na relativn velkch plochch lesn

porosty, vtinou blzk spoleenstvm sv. Carpinionnebo Genisto germanicae-Quercion.

Horka (462 m): pod vrcholem v podrostu dominantn Poa nemoralis, dle Fragariamoschata, Pyrethrum corymbosum, Hepatica atd., na j. svahu jet Dictamnus, Lathyrusniger, Carex montana atd.

ibek (440 m): dominantn Poa nemoralis, dle Vincetoxicum hirundinaria, Sterisviscaria, na skalkch Cotoneaster, Anthericum liliagoatd.

Vrek: suov lipina na s. svahu s Mercurialis perennis, Actaea, Ulmus glabra,Calamagrostis arundinacea, Dryopteris filix-mas atd.

Klomka: pouze nkolik set m2 velk zbytek porostu bez nitrofilnch druhna z. svahupod vrcholem, v podrostu Anthericum ramosum, Betonica, Inula hirta, Trifolium alpestre,Veronica teucrium, Digitalis grandifloraatd.

Stdav podmen louka na jv. pat Klomky, pravdpodobn pleitostn sekan.

Carex flacca, Tetragonolobus, Silaum silaus, Hypericum hirsutum, Ranunculuspolyanthemus, Inula salicina, Astragalus ciceratd.

Vnsk hora: mez a louka nad j. patm, nyn nekosen ani nespsan. Achilleapannonica, Cirslium eriophorum, Galium glaucum, Lathyrus pannonicus subsp. collinus,Orobanche caryophyllacea, Trifolium alpestre atd. Vtinu z nich odtud uvd ji IMR(1931).

Zv rNkter lokality v irm okol bv. obce Radovesice u Bliny byly detailnbotanicky

zpracovny v polovin 20. let imrem (IMR 1931), potkem 70. let v souvislostis ppravami na vybudovn Radovesick vsypky (KUBT et al. 1972) a orientan

navtveny v letech 1995-1996.Z vyhodnocen dostupnch daj jsou zejm neustle probhajc zmny ve fle zem. Z asi

120 druh zvlt chrnnch a ohroench cvnatch rostlin (kategorie C1-C3 sensu PROCHZKA2001), dosud znmch nebo hodnovrn udvanch z zem Radovesick vsypky, bylo asi 20%zjitno pro zem nov bhem przkumu zatkem 70. let, nap. Arabis auriculata, Astragalusonobrychis, Atropa bella-donna, Carex cespitosa, C. distans, Cruciata glabra, Galium tricornutum,

Juncus sphaerocarpus, Lavatera thuringiaca, Muscari tenuiflorum, Polygala comosa, Potentillainclinata, Rosa gallica, Stipa dasyphylla, S. tirsa, Symphytum bohemicum, Triglochin palustre.Zvltn postaven mezi nimi maj Galium tricornutuma Juncus sphaerocarpus, kter jsou v souasndob v R tm vyhynul. Z necelho 100 chrnnch a ohroench druh, zjitnch koncem 20.let, se zatkem 70 let podailo ovit skoro 70%.

Piny rozdl

v kv

ten

20. a 70. let je mon hledat p

edevm ve skute

n

probhajcch zmnch (vymizen nebo imigrace druh), ale i v odlin kvalit przkumu,pokrocch v taxonomii a ve vjimench ppadech snad i v omylech v urovn (z zemudvan, jinde v eskm stedoho neubvajc druhy Achillea setacea a Stipa pulcherrimanebyly potvrzeny).

Celkovou pemnou krajiny, spojenou se zaloenm a provozovnm vsypky, bylonevratnznieno zem o rozloze nkolika km2i s populacemi vzcnch a chrnnch rostlin,kter se jinde v irokm okol nevyskytuj: Linum flavum, Scozonera hispanica, Clematisrecta, Anemone sylvestris, Aster amellus a dal v bv. chrnnm naleziti Blk, Scillavindobonensis, Leucojum vernum aj. v Debeskm dol atd. Od roku 1985, zvlt pakv letech 1991-1994, uskutenil tm Boena (klub ekologickho sdruen Dt Zem) spn

transfer jmenovanch rostlin z Blku na vrch Trupelnk u Kulna a dajni na dal lokality


19/51

16

(pat vrchu Kakov u Bliny a Lipsk hory u Mrskles). Jmenovan vlhkomiln druhy rostlinz Debeskho dol byly peneseny k potoku u Razic.

Na stech zem, kter jsou dosud vsypkou nebo ppravnmi pracemi nepostien,je vskyt stenotopnch druh ohroen pedevm expanz nitrofilnch a dalch ruderlnchrostlin. Porosty blzk spoleenstvm sv. Carpinion a Genisto germanicae-Quercion se zdaj

bt expanzemi mndoten ne spoleenstva sv. Quercion pubescenti-petraeae.

ZusammenfassungDie Umgebung des ehemaligen Dorfes Radovesice bei Blina wurde zum erstenmal in den

Jahren 1922-1930 vom botanischen Gesichtspunkt ausfhrlich durchstudiert (IMR1931). Die nchstebotanische Durchforschung findet in den Jahren 1970-1971 statt, im Rahmen der sog.Dokumentationsforschung des Gebietes vor dem Aufbau der angehenden Abraumkippe Radovesice(KUBTet al. 1972).

Eine grssere Aufmerksamkeit wurde vor allem den selteneren Pflanzen gewidmet. Etwa 25%von den 120 unter Schutz stehenden oder bedrohten Arten (Kategorien C1-C3 nach Prochzka 2001)des Gebietes wurde erst whrend der Durchforschung in den Jahren 1970-71 festgestellt.. Zu denwichtigsten neu entdeckten Arten gehren Arabis auriculata, Astragalus onobrychis, Atropa bella-

donna, Carex cespitosa, C. distans, Cruciata glabra, Galium tricornutum, Juncus sphaerocarpus,Stipa dasyphylla, S. tirsa, Symphytum bohemicum undTriglochin palustre. Es ist auch gelungen, zuBeginn der 70er Jahren fast 70% von den in den Jahren 1922-30 festgestellten geschtzten oderbedrohten Arten wieder zu besttigen.

In den 90. Jahren wurde eine schnelle Invasion der nitrophilen Arten (Urtica dioica, Impatiensparviflora, Galium aparineusw.) in die wrmeliebenden Wlder (vornehmlich die Gesellschaften desVerbandes Quercion pubescenti-petraeae) beobachtet. Die Eichen-Hainbuchenwlder und azidophilenEichenwlder (Verb. Carpinion und Genisto germanicae-Quercion) werden durch die Invasiongewhnlich deutlich weniger beschdigt. Die Strucher (Prunus spinosa, Rosa sp., Crataegus sp.usw.) und nitrophilen Kruter dringen erfolgreich auch in die xerothermen Gesellschaften derSteppenkahlflchen durch. Die Invasion luft hier nachweislich intensiver als in dem Mittelteil desBhmischen Mittelgebirges.

Literatura

KUBT K. /ed./ (1972): Dokumentan vzkum zem budouc Radovesick vsypky.- Severoes.Pr., Litomice, 3: 1-160.

KUNCOV J. (1972): Lesy.- In: Dokumentan vzkum zem budouc Radovesick vsypky.Severoes. Pr., Litomice, 3: 39-43.

PROCHZKAF. /ed./ (2001): ern a erven seznam cvnatch rostlin esk republiky (stav v roce2000).- Proda, Praha, 18: 1-146.

ROUBNKOV O. (1972): Louky a subxerofiln travinn spoleenstva.- In: Dokumentan vzkum

zem budouc Radovesick vsypky. Severoes. Pr., Litomice, 3: 19-24.IMRJ. (1931): Kvtena Beziny a okol.- as. Nr. Mus., Praha, odd. prod., 105: 52-73, 98-140.


20/51

17


Zm ny flry Novozmeckho rybnka b hem poslednch 50 let

Monitoring of changes of the flora in NPR Novozameck rybnk during last 50 years

Iva M a c h o v 1), Karel K u b t2)

1)Fakulta ivotnho prost ed UJEP, 400 96 st n. L., e-mail: [email protected])Pedagogick fakulta UJEP, 400 96 st n. L., e-mail: [email protected]

Abstract

Vegetation of the fishpond Novozameck rybnk has been thoroughly studied three timesduring the last 50 years (Deyl 1953, 1954; Kuncov 1975 and Kubt et Machov 1999). Thespecies found were sorted after their ecological requirements into 4 groups: aquatic species,species of permanently inundated habitats, species of periodically inundated habitats andspecies of other habitats (Graph No 1). The last group (other habitats) is very heterogeneousand is further divided into 3 groups (Graph No 2): species of ruderal habitat, sand weeds,psamophyts , and other, part icularly meadow species. Increase in number of species of allgroups is a result of the more detailed research that has been carried out in 1997-1998. Newlydiscovered species belong mostly to ruderal plants and weeds and were introduced into theterritory during construction works.

Novozmeck rybnk se nachz jihovchodn od

esk Lpy na katastrlnm zemobc Jesteb a Zahrdky. Byl zaloen pi soutoku Mlnskho a Bobho potoka

pravdpodobn za vldy Karla IV. okolo roku 1368 spolu s Dokeskm rybnkem, znmmjako Mchovo jezero. Vznikl na tektonickm zlomu v Jestebsk brzd na mst pokrytmbainami a slat inami. Le v nadmosk vce 250 m. Vmra vodn plochy je 313 ha. Vevlastnictv se stdaly lechtick rody, nap. ve 14. - 16. stolet jej vlastnil rod Vartenberk, v17. stolet rod Valdtejn, v 17. - 18. stolet rod Kounica v 19. - 20. stolet Lichtentejnov.

Prmrn hloubka rybnka je 1,01 m a objem vody 1,29 mil. m3. Rybnk bylnaposledy itn v roce 1921. Jeho dal zanen ovlivnily i melioran pravy, kter

probhaly v okol. V letech 1928 - 1929 byl regulovn Mlnsk potok v dlce 6,2 km aodvodnny pilehl pozemky. Nsledkem toho dolo k vysuen raelini. Protoemelioran zazen nebyla udrovna, pestvala plnit svou funkci. Teprve v roce 1942

bylo koryto a kanly opt vyitny. Vlivem patn technologie dolo znovu kezmenovn propustnosti koryta a zanen rybnka splachy z pol, slokamikomunlnho odpadu a jlovmi kaly z pskovny. Dostaten objem vody pro chov ryb

byl zajiovn zvyovnm hladiny, co spolu s nekosenm luk vedlo k rozenrkosin pedevm na louky podl Robeskho potoka na vchod lokality. V roce1996 a 1997 byl rybnk vyputn, aby mohlo bt rekonstruovno stavidlo a upravenolovit pod hrz. Nyn se pipravuje program stenho odbahnn rybnka, kter byumonil i plnj vlov.

Chov ryb a vskyt rostlin je ovlivnn mimo jin i prtonost rybnka. Zdrenvody v Novozmeckm rybnku je pouhch 9,9 dn. To neumouje vytvoen vt


21/51

18

biomasy zooplanktonu, proto je nevhodn pro chov kapr. Nzk obsah fytoplanktonuje nahrazen velkm rozvojem vodnch makrofyt. Ve vodje vy obsah HCO3-, NO3-,PO4-

3, Na+, K+, kter ad rybnk do skupiny eutrofnch rybnk(Rameov 1994).Pvodn rezervace o rozloze 348 ha byla vyhlena 31. 12. 1933. Dle Plohy

vyhlky MP R .395/1992 Sb. ze dne 11. ervna 1992 bylo chrnn zem

pevedeno do kategorie nrodn prodn rezervace. Souasn plocha in 368,65 ha.Pedmtem ochrany jsou vznamn ornitologick nalezit, rostlinn spoleenstva,raelinita slatinit. Je chrnn podle Ramsarsk mluvy.

Novozmeck rybnk je v botanickch pracch zmiovn pomrn asto. Soustavnclen przkum probhl v poslednch 50 letech tikrt.

Deyl (1953) hodnotil Novozmeck rybnk jako oligotrofn, s bohat vyvinutoukvtenou, kter je ponechn pirozenmu strnut. Vzhledem k tomu, e se jedn ochrnn zem, je zde minimalizovn vliv lovka. Na vodn ploe se vyskytovaly velkmakrofyty; fytoplankton a drobn plovouc druhy svazu Lemnionbyly mnohem vzcnj.

Na pechodn zaplavovanch mstech, kter byla plon nejrozshlej, se vyskytovaly

nejcennj druhy rostlin. Rkosiny, pedstavujc hlavn formaci na kontaktu vodnplochy a soue, mly vzhledem k velk produkci biomasy znan vznam pi zanenrybnka. Takto siln podmen plochy nebyly ani v 50. letech obhospodaovny.Hospodsky vyuvny byly botanicky mn vznamn mokr louky s dominantnmizstupci rod Carex a Juncus a podmen pastviny u obce Zahrdky. Porosty navysychavch pscch s minimlnm hospodskm vyuitm, patc do duCorynephoretalia canescentisaFestucoAstragaletalia arenarii, obsahovaly cenn druhy.Sukces pechzely ve spoleenstva tdy Nardo-Callunetea a bory. Borov lesy byly

pemovny v pole.Deyl (l. c.) konstatoval, e na druhov sloen m vliv hladina podzemn vody a gradient ivin. Vt

obsah ivin na vchodnm konci zem umouje rozvoj luk. Po proudu smrem k zpadu obsah ivin kles a

pevldaj oligotrofn druhy vetndruhraelini. Na suchch bultech dochz k uchycen devin, pevnzrod Pinus a Betula. Na ivnjch stanovitch je sukcese ukonena rozvojem porost s dominantnmzastoupenmAlnus glutinosaa druhrodu Salix. Rozsah devinnch porostDeyl (1953, 1954) neuvd.

Proti souasnmu stavu je zde zejm rozdl pedevm v me hospodskho vyuitzem. Nyn je kosena jen nevelk st luk na severovchodnm okraji rezervace v rmci

programu Pe o krajinu, tedy nikoli jako zemdlsky vyuvan pozemky.

Dal, botanick przkum, dokonen v polovin 70. let (Kuncov 1975), byl zamen pevnfloristicky. Nejsou uvedeny trofick a dal charakteristiky stanovi ani probhajc zmny vegetace.K vyuitelnosti prce pispv mapa vegetace. Autorka rozliuje porosty vodn hladiny, trvale a pechodnzaplavovan rkosiny, louky s vysokou hladinou podzemn vody, louky na psitch pdch, keov formacepodl rkosin a okrajov lesky na psitch pdch. Vodn hladina je pokryt makrofyty ze 60%. Pechodn

zaplavovan rkosiny zaujmaj nejvt plochu, zvlt na vchod od rybnka. Podmen louky maj menplochu a nachzej se na jihu a jihovchodu Jesteb. Louky se nekos, dochz k posunu v druhovm sloen.Zvyuje se podl rod Juncus a Carex. Kee a stromy se do pechodn zaplavovanch rkosin i dopodmench luk. Proti obdob 50. let je ji omezeno hospodaen, kosen a pasen. Pole se nachzej mimorezervaci.

Oproti souasnmu stavu je nejvt rozdl v rozsahu porostse zastoupenm stromake.To je patrn i na mapce rozen rostlinnch formac, kterou publikovala Kuncov (l. c.). Na

pechodn zaplavovan rkosiny, nachzejc se v sv., v. a jv. sti rezervace, navazuj nasuch mstech pi severovchodnm okraji louky svazu Molinion. V souasnosti tyto loukyzaujmaj vraznvt rozlohu ne v 70. letech, co odr pokles hladiny vody v tto sti.Ve vlh sti rkosin probhla od vymapovn v 70. letech zmna, projevujc se masivnmenm devin, pedevm nstupem spoleenstev svaz Salion cinereaeaAlnion glutinosae.


22/51

19

V prci jsou urit nepesnosti. Napklad Alnus incanav zem ani v okol neroste,v mapce chyb vyznaen polohy a porost Steleckho poloostrova, kde se nachzej bory,

podmen oliny a raelinn louky.

Vsledky floristickho przkumu z let 1997 98 zpracovali Kubt et Machov

(2002). Vegetace nebyla clen studovna, proto jsou rozliovny pouze velkoplonformace rkosin, bainnch olin, kovitch vrb, mokrch luk a vodn hladiny. Do luksvazu Molinion pronikaj deviny jak nronj na vodu (nap. Salix cinerea), tak inenron (Betula pendula a Pinus sylvestris). Rkosiny jsou velmi rozshl a msty

pmo na n navazuj porosty tdy Alnetea glutinosae nebo kulturn duboborov lesy.en rkosu do luk je umonno jejich trvalm zaplavenm nsledkem poruen behMlnskho potoka nebo konstantnm udrovnm vy hladiny vody v rybnku. Porostyspoleenstev svaz Alnion glutinosae a Salicion cinereae jsou hodnoceny jako plonnejvt po rkosinch. Mlo rozshl jsou raelinn a slatinn louky svazu Cariciondavallianae. Vzhledem k vyputn rybnka bylo mono sledovat sukcesi na obnaenmdnu; druhov sloen indikovalo eutrofn usazeniny. Nejvt eutrofizace je pochopiteln

pi vtoku Bobho a Mlnskho potoka.

Hodnocen zmn flry vychz z kvalitativnho porovnvn vskytu vech druhrostlin, kterbyly zji tny pi przkumech v 50. letech (Deyl 1953, 1954), 70. letech (Kuncov 1975) a 90. letech(Kubt et Machov 1999).

Vechny idiotaxony byly roztdny podle syntaxon, ve kterch se v zvislosti na svchivotnch nrocch pevnvyskytuj; zaazen do vegetanch jednotek (zpravidla na rovni du,tdy nebo svazu) je podle Oberdorfera (Oberdorfer 1983). Nestejn ekologick amplituda druh ,vyskytujcch se v zem , je vyjdena rznm rankem syntaxon; zpis Phragmitet alia (Phragmitioncommunis) znamen, e v zem rostou (a do patin skupin y byly zaazeny) jak druhy eurytopnj ,vyskytujc se podle Oberdor fera pevnve spoleenstvech duPhragmitetal ia ,tak i stenotopnj ,vzan pedevm na spoleenstva svazuPhragmit ion communis. Jmna syntaxonjsou uvedena podleMoravec et al. (1995).

Krom takto zskanch podklad pro zaazen do jednoho z typ stanovi byl u kadhotaxonu uveden rok publikovn nlezu na Novozmeckm rybnku a index, kter umonil snadngrafick vyjden. Data byla zpracovna s vyuitm program u EXCEL. Celkem bylo zpracovno 800daj.

V grafu . 1 je na ose x vynesen typ stanovit (vodn plocha, trvale zamoken stanovit,pechodnzamoken stanovita ostatn stan ovit). V grafu .2 jsou druhy z ostatnch stan ovipedchzejcho grafu rozdleny do t skupin: 1. skupin a - ruderln druhy a poln plevele, 2. skupina- psamofyty na oligotrofnch p sitch pdch a 3. skupina ostatn, vtinou lun druhy. V prvnmz trojice sloupc je vyjden poet druhna pslunm stanoviti podle nlezDeyla (1953, 1954),v druhm sloupci podle Kuncov (1975) a ve tetm sloupci podle Kubta a Machov (1999). Tatometodika byla pouita s vdomm, e zvlt mokadn stanovit jsou stle velmi heterogenn azaslouila by si dal rozlenn.

Poet druhrostlin, rostoucch zpravidla ve vegetanch jednotkch Lemniona Potameta lia(Nymphaeion albae), se pohybuje mezi 15 (1953, 1954) a 18 (1999). Poet druhtrvale zamokenchstanovi, vyskytujcch se v syntaxonech Alnetalia glut inosae (Alnion glut inosae), Mont io -Cardaminetea (Cardamino-Montion), Scheuchzero-Caricetalia fuscae (Caricion fuscae, Cariciondavallianae, Caricion lasiocarpae), Isoto-Nanojuncetea (Nanocyperetalia: Eleocharition ovatae,Nanocyperion flavescent is), Phragmitetal ia (Phragmit ion communis), Magnocaric ion elatae ,Littoreletal ia , Sa lice ta lia purpureae, Sc irpion maritimi , Sphagnetal ia medi i, Sparganio-Glycerionflui tant is , je od 80 (1953,1954) do 105 (1999) .

Na stan ovitch vlhkch a pechodn zamokench se vyskytuje v jednotkch Aegopodionpodagrariae, Agrost ie ta lia stoloniferae (Agropyro-Rumicion ci spi), Alnion incanae, Bidentetal ia(Bidention tripartitae), Molinietalia (Calthion, Filipendulenion, Cnidion venosi, Molinion),

Convolvuletalia sepium (Senecion fluviatilis)60 druh

(1953,1954) a 100 druh

(1999).


23/51

20

Do posledn skupiny byly zahrnuty vechny ostatn rostliny. Skupina byla nejpoetnj [od105 (1953, 1954) do 150 (199 9)] a velmi heterogenn, proto byla dle rozdlena. Vsledky jsou patrnz grafu .2.

Prvn sloupce vyjaduj zastoupen ruderlnch druh a polnch plevel; obsahuj druhy,vyskytujc se v jednotkch Artemisietea vulgaris (Da uco-Meli lo tion), Sisymbrietal ia (Chenopodionglauci , Si symbrion of ficina lis), Polygonion avicularis .

Do skupiny psamofyt adme rostliny pskovcovch skal a suchch psitch stanovivetnnslednch sukcesnch stdi, vyskytujc se v jednotkchBromion erect i, Corynephorion canescent is,Cystopteridion, Cytiso-Pinetum, Festuco-Brometea (Festucetalia valesiacae), Koelerion glaucae,Nardo-Callunetea (Nardetal ia: Viol ion caninae; Genistion), Plantaginetalia majoris, Sedo-Scleranthetea (Thero-Airion), Vaccinio-Piceetea (Piceion excelsae)

Obtn piaditeln druhy, vyskytujc se v jednotkch Agropyreta lia repent is ,Arrhenathereta lia (Cynosurion, Polygono-Trisetion), Epilobie tea angustifol ii , Fagetalia sylvat icae(Fagion), Galio-Alliarion, Prunetalia (Berberidion), Sambuco-Salicion caprae, Trifolio-Geranietea(Origanetalia vulgaris: Geranion sanguinei, Trifolion medii),vyleujeme samostatn.

Ke konenmu zhodnocen jsou vyuiteln pedevm vsledky prac Deyla (1953, 1954) aKubta a Machov (1999). V porovnn s n imi udv Kuncov (1975) na vech stanovitch vraznni poty druh. Nezaznamenala pedevm nkter bn druhy, kter se v dob vzkumu na

lokalit ur

it

vyskytovaly, nap

. Calamagrostis canescens, Calystegia sepium, Scirpus sylvaticus,Sonchus arvensis, Stachys palustris, Succisa pratensis atd.

Zv r

Flra NPR Novozmeck rybnk byla bhem uplynulch 50 let detailn studovna tikrt(Deyl 1953, 1954; Kuncov 1975 a Kubt et Machov 1999). Druhy, zjitn v jednotlivch obdobch,byly roztd ny podle jejich ekologickch nrok do 4 skupin (graf 1): druhy vodn, druhy trvalepodmench stanovi; druhy pechodn zaplavovanch stanovi a stanovi ostatnch. Poslednvelmi heterogenn skupina (Ostatn stanovit) je (v grafu 2) rozdlena na 3 skupiny: rostlinyruderlnch stanovia plevele, psamofyty a ostatn, pevnlun r ostliny. Zven potu druhvevech skupinch je bezpochyby vsledkem detailnj ho przkumu v letech 1997 - 1998.

Deyl (1953) zjistil jen mal poet vodnch druh rostlin, protoe ml monost sledovat

hydrofyty pouze ze behu. Pi vzkumu v 90. letech byl prvn vegetan seznu rybnk vyputn ansledujc rok vodn makrofyty nastupovaly jen velmi pomalu.

Trvale a pechodnzamoken stanovitvykazuj stejn trend, nrst potu zjitnch druh.O n co vce se zvtil poet druhna pechodnzapla vovanch stanovitch, n eboplocha t ohoto typustanovit se vznamn zvtila. Pinu zven potu taxon je pravdpodobn nutn hledat iv podrobnji provedenm przkumu.

Na tr vale mokrch stan ovitch byly novzjitny nap. Cardamine amara, Carex lasiocarpa,Dryopteris crista ta,Liparis loeselii, Pedicularis sylvatica, Salix triandra, Thelypteris palustris , napechodnzamokench a vlhkch nap. Alopecurus aequal is , Alopecurus genicula tus, Eupatoriumcannabinum. Vtina z nich na lokalitbezpochyby rostla i v 50. letech. Na eutrofnch sedimentechobnaenho dna r ostly pouze hojn nitrofiln jednolet druhy, zstupci flry psitch den letnnchrybnkchybli prakticky pln.

Pro lokalitu n ov jsou tak nkter ruderln druh y a poln plevele, kter sem byly zavleeny

teprve v posledn dob pi pikrmovn zve a stavebnch innostech, spojench s rekonstrukcstavidla. Je pravdpodobn, e vtina z nich bhem kr tk doby zase vymiz.

Kvantitativn zmny ve fle, tj. zmny v hojnosti jednotlivch dr uh, nebyly touto metodoupost ieny. Se zarstnm devinami a s eutrofizac vody a lokality vbec dochz ke zm nmkvalitativnm. Mezi 50. a 90. lety se postupn omezovalo a prakticky pln ustalo zemdlskvyuvn zem rezervace i mokrch luk v jejm nejblim okol. Realizovaly se zde velk investinakce jako je stavba vodojem vetnpstupovch komunikac, vedouc k loklnmu snen h ladinypovrchov i podpovrchov vody, oprava t ech nick pamtky vpustn ho zazen rybnka vetnstavbyobslun komunikace pod hrz a poloen dlkovho plynovodu.


24/51

21

Graf 1: Poty druhna stanovitch typickch pro Novozmeck rybnk. Bli v textu.

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

vodn stanovit trvale zamokenstanovit

pechodnzamokenstanovit

ostatn stanovit

po

etdruh

Deyl (1953,1954)

Kuncov (1975)Kubt et Machov(1999)

Graf 2: Zastoupen ruderlnch, psamofilnch a ostatnch mezofilnch (pevnlunch) druh. V grafu 1 jsouuvedeny jako druhy ostatnch stanovi.

0

10

20

30

40

50

60

70

ruderln a pleveln druhy psamofyty ostatn druhy (lun)

poe

tdruh

Deyl (1953,1954)

Kuncov (1975)

Kubt et Machov(1999)


25/51

22

Literatura

Deyl M. (1953): Hlen o pedbnm przkumu na eskolipsku. I. Novozmeck rybnk.-12 p., ms. (Depon. in AOPK R Praha.) /Dodaten pipojen tituln list s nzvemBotanick przkum rezervace Novozmeck rybnk; tak je nkdy rukopis citovn./

Deyl M. (1954): Druh zprva o vzkumu reservace Novozmeck rybnk.- 5 p., ms. (Depon.in AOPK R, stedisko st n. L.)Kuncov J. (l975): Botanick inventarizan przkum sttn prodn rezervace Novozmeck

rybnk na eskolipsku. - Sborn. Severoes. Mus. - Pr. Vdy, Liberec, 7: 51-60.Kubt K. et Machov I. (2002): Cvnat rostliny nrodn prodn rezervace Novozmeck

rybnk. Proda, Praha. [V tisku.]Moravec J. et al. (1995): Rostlinn spoleenstva esk republiky a jejich ohroen.-

Severoes. Pr., Litomice, suppl. 1995: 1-206.Oberdorfer E. (1983): Pflanzensoziologische Exkursionsflora.- Ulmer, Stuttgart, 1051 p.Rameov J. (1994): Srovnn t rybninch ekosystm.- 39 p., ms. (Dipl. pr.; depon. in FP

UJEP st n. L.)


26/51

23


Botanick inventariza n pr zkum Vpenky u Kov sk

Botanische Durchforschung des ehemaligen Kalkwerkes Vpenka bei Kov sk

estmr O n d r e k

Okresn muzeum, Palackho 86, 430 01 Chomutov, e-mail: [email protected]

Popis zjmovho zem

V celm chomutovskm okrese byl v minulosti vpenec dobvn jen na nkolikapozoruhodnjch mstech (Rjov, Vykmanov, hoany, Kalek, Libdice). Loiska vpencezde mla vdy jen mstn vznam. Z botanickho hlediska je nejvznamnj lokalita vpenceu Kovsk.

Zkouman zem se nalz asi 2 km jihozpadn od Kovsk (cca 1 km JZ odeleznin stanice), v bezprostedn blzkosti lesn silniky. Vystupuje zde krystalick zrnitvpenec ve smru zhruba ZSZ-VJV. Vpenec, v jeho nadlo jsou muskovitick svorys hojnmi kemennmi okami, je na styku se svorem deskovitodlun a tmavpruhovan,msty zrudnn vtrouenm galenitem. Jeho loisko zde bylo ji v minulosti vyteno.Trvalm dokladem o jeho vskytu je v souasn dob star Vpenka (chrnn jako kulturn

pamtka), vlastn lom a odvaly hluiny (severn a zpadn od lomu). Na zven obsahvpnku v pdpoukazuje i sloen rostlinnch spoleenstev, a to nejen ve vlastnm lomu, ale

i na pilehlch odvalech a na cestch, kudy byl vpenec doven.Okol Vpenky se ad ke klimatick oblasti CH 6 (chladn oblast s krtkm, mrnchladnm vlhkm ltem, s dlouhm pechodovm obdobm s chladnm jarem a mrnchladnm podzimem a s dlouhou zimou s dlouhm trvnm snhov pokrvky). Prmrnron teplota in 4 - 5o C a prmrn ron hrn srek dosahuje tm1000 mm.

Pkr skalnat stny bvalho lomu jsou dnes siln zarostl nletem devin(pedevm Picea abies, Betula pendula a vzcnji i Fagus sylvatica, Pinus sylvestris, Salixcaprea, Populus tremula), v jejich podrostu pevldaj kapradiny (Athyrium filix-femina,

Dryopteris dilatata, Dryopteris filix-mas) a etn mechy. Druhov bohat jsou ploiny azazemn strn na jinm okraji lomu s prodlou smrinou, v jejm podrostu je hojnzastoupenaLuzula sylvatica, Calamagrostis villosa, ale iMoneses uniflora, Orthilia secunda

a dal.Druhov nejpestej je fragment louky na dn v zadn sti lomu (s vskytem

Dactylorhiza fuchsii, Gentianella amarella subsp. amarella, Gymnadenia conopseaaj.). Dopotku 80. let bylo dno lomu a pilehl odval vypsny ovcemi z blzk hjovny. Poukonen tby zaala louka v lomu rychle zarstat nletem smrku ztepilho.

Za stavbou star Vpenky je smrem do lomu krter, siln zarostl smrkemztepilm.

Odval a louka na S okraji lomu byl ped cca 15 20 lety rekultivovn oszensmrkem pichlavm. Vtina vzcnjch druh (jako nap.: Gentianella amarella subsp.amarella, Lycopodium clavatuma dal) zde ji vyhynula.

Zpadna severozpadnod lomu (soubnse souasnou silnikou) vede star cesta,zarstajc msty pozvolna nletem devin (pedevm opt smrkem ztepilm), ale dosud s


27/51

24

vskytem vznanch rostlin (Gentianella amarella subsp. amarella, Ophioglossumvulgatum, Listera ovataaj.).

V jin sti tto cesty (v blzkosti star rozboen budovy) se vytvoil nepatrnfragment horskho listnatho lesa, kde ve stromovm pate dominuje javor klen, s typickm

bylinnm podrostem (Actea spicata, Poa remota, Ranunculus lanuginosusa dal).

Odval mezi souasnou silnikou a starou cestou, zpadnod lomu, je zarostl nletemsmrku ztepilho. V jeho podrostu byl zaznamennEpipactis atrorubens, Moneses unifloraaj.Posledn posuzovanou mikrolokalitou je irok cesta mezi Vpenkou a potokem ern

voda, kter tvo ve strni ostrou serpentinu. Od serpentiny k potoku se hojn vyskytuje iGentianella amarella subsp. amarella.

Cel zjmov zem le v zkladnm poli sovho mapovn 5544/c. Nadmoskvka zem in 856 895 m n. m.

Vpencov lom v malebnm prosted na hebeni Krunch hor ji del dobupitahuje pozornost tbornk a vletnk. Proto byl cel jeho arel zaregistrovn na RPOk Chomutov jako vznamn krajinn prvek.

Floristicko-fytogeografick charakteristika

Podle rekonstruknho uspodn pirozen vegetace (MIKYKA et al. 1969)pokrvaly zjmov zem bikov buiny (Luzulo-Fagion), kter pechzely na vepoloench mstech v acidofiln horsk buiny (Luzulo-Fagetum montanum, Verticillato-Fagetum). Podl potoka ern voda se uplatovaly luhy a oliny (Alno-Padion).Ostrvkovit, v mstech ternnch depres se ztenm odtokem povrchov vody a v blzkosti

prameni, se vyvinuly podmen smriny (Sphagno-Piceetum).ir okol zjmovho zem spad podle novho fytogeografickho lenn pro ely

Flry R (SKALICK 1988) do oreofytika, do fytogeografickho okresu 85. Krun hory.

Dosavadn botanick vzkum

Pestoe prvn konkrtn floristick daje z hebenovch parti Krunch hor pochzejji z poloviny 19. stolet (ORTMANN 1842, KNAF 1857 1858, GLCKSELIG 1863, REUSS1867) a jsou z vt sti shrnuty v elakovskho Prodromu (ELAKOVSK 1868 1883),nen v nich obsaen dn konkrtn daj z Vpenky u Kovsk. Podobn tak popsal bezvtho zjmu jej okol ve sv studii vnovan Krunm horm Domin (DOMIN 1905, 1907);uvedl zde jen nkolik mlo bnch druhz paseky na behu potoka ern voda zpadnodVpenky.

Rzn mstn vlastivdy (i jejich rukopisy), kter byly pipravovny a vydvny v 1.

polovin 20. stolet (HADEE 1943, HOSSNER 1931, KLEMENT 1930, KUNZ 1921, 1923,STERNEK 1938) bu ji svm zemnm rozsahem k Vpence nedosahuj, nebo opt

neobsahuj dn konkrtn daje.Prvn dostupn floristick daje jsou tak obsaeny a ve Zprvo bryologickm kurzu

v Kovsk (ROUBNKOV, VCHOV et LORBER 1968), kter zde podala Severoeskpoboka eskoslovensk botanick spolenosti. Z cvnatch rostlin je vak ze zkoumanhozem uveden pouze jedin druh Corallorhiza trifida(1968 astn LIT).

Z konce 60. let tak pochzej prvn daje o vskytu chrnnch rostlin z Vpenky a jejhookol zaznamenan na kartch ochranskho mapovn okresu Chomutov. Jsou od konzervtorsttnochrany prody Milana Jindry a Josefa Lorbera a tkaj se druh Epipactis atrorubes (1969),Gentianella campestris a G. amarella (1966), Gymnadenia conopsea (1969), Listera ovata (1969) a

Primula elatior (1966).


28/51

25

V roce 1988 se ve Vejprtech konal mal floristick kurz Severoesk poboky a jednaz exkurznch tras vedla t do Vpenky. Pi exkurzi zde bylo zaznamenno 61 taxonvychrostlin (nap.: Arabis hirsuta, Dactylorhiza fuchsii, Gentianella amarella, Gymnadeniaconopsea, Homogyne alpina, Listera ovata, Moneses uniflora, Orthilia secunda , Turritis

glabraa dal).

Nkolik mlo floristickch daj z Vpenky a jejho okol se podailo vyptrat iv herbovch sbrkch. Ze sbrky pana Frantika ervenho se jedn nap. o nlezCorallorhiza trifida(okraj lesn cesty cca 50 m ped Vpenkou, 1962),Epipactis atrorubens(na paloucch kolem vpenky, hojn, 1962), Gentianella campestris (palouky kolemVpenky, hojn, 1962), Moneses uniflora (ve Vpence, 1972). V herbi Karlovarskhomuzea nap.:Anthriscus nitida(Vpenka, lom 1990 Pivokov MKV). Uvdny jsou zejmna

prvonlezy.

Metodika

Nomenklatura latinskch nzv rostlin je pevn podle Neuhuslov a Kolbeka

(NEUHUSLOV, KOLBEK et al. 1982). Pi zhotovovn fytocenologickch snmkjsem pouilupravenou sedmilennou stupnici abundance a dominance podle Braun-Blanqueta.

V abecedn uspodanm pehledu taxon vych rostlin jsou uvedeny druhy a poddruhyzjitn v prbhu vzkumu (2000) a vpisky z autorovch botanickch vzkum danho zemv letech 1985 1999. Seznam je dle doplnn o druhy zaznamenan pi mapovn zvltchrnnchdruhrostlin v okrese Chomutov v 60. 80. letech a o literrn daje.

Hvzdikou (*) jsou oznaeny taxony zaznamenan ve vpencovm lomu pi exkurziSeveroesk poboky SBS v roce 1988. V (zvorce) jsou uvedeny taxony, jejich vskyt se bhemprzkumu nepodailo ovit. Otaznk (?) ped nzvem rostliny oznauje pochybn, nedoloen neboneoven daj.

Tu n jsou v pehledu oznaeny druhy zvltchrnn (podle vyhlky . 395/1992 -

symbol za taxonem zna: 2 - druh silnohroen, 3 - druh ohroen) a taxony zaazen doernho a ervenho seznamu cvnatch rostlin R (PROCHZKA F. [ed.] 2001) - symbol zataxonem zna: C1 - taxon kriticky ohroen, C2 - taxon siln ohroen, C3 - taxonohroen). Tu n jsou uvedeny i nkter druhy regionlnvznan. K tmto taxonm je nakonci pehledu pipojen krtk koment.

Sbrny byly pedevm kritick taxony vyadujc podrobnj taxonomick studium(Alchemilla sp., Hieracium sp. aj.); uloeny jsou v herbi Okresnho muzea v Chomutov(CHOM).

P ehled rostlinnch formac

Ve zkoumanm zem byly zapsny tyi fytocenologick snmky, ktercharakterizuj:A. pestr pirozen lun spoleenstvo na dnbvalho lomu;B. fragmenty odumrajcch smrin na ploinch bvalho lomu;C. smrinu na odvalu Vpenky Z od lomu;D. spoleenstvo s Ophioglossum vulgatumna star neuvan cestod Vpenky keKovsk.

A. Pklad druhovho sloen bohatho lunho spoleenstva na dnlomu (snmek . 1)Sklon 0, plocha 25 m2, E2= 10%, E1= 90%. 30. 8. 2000.E2:Picea abies10%.


29/51

26

E1: Cirsium heterophyllum 3, Melampyrum sylvaticum 2, Agrostis capillaris 2, Leontodonhispidus subsp. hispidus 2, Ranunculus acris2, Euophrasia rostkoviana2, Veronica chamaedrys2,

Anthoxanthum odoratum1,Briza media1,Dactylis glomerata1, Gymnadenia conopsea1,Heracleumsphondylium1,Leucanthemu ircutianum1,Luzula sylvatica1, Trifolium pratense1, Tussilago farfara1, Vicia cracca 1, Achillea millefolium +, Campanula rotundifolia +, Hieracium murorum +,

Leontodon hispudus subsp. hastilis+, Listera ovata+, Lotus corniculatus+, Pimpinella saxifraga+,Polygala vulgaris+,Rhinanthus minor+, Carum carvir,Dactylorhiza fuchsiir.

B. Pklad druhovho sloen odumrajcch smrin na ploinch bvalho lomu (snmek .2)

Sklon 0, plocha 25 m2, E3= 15%, E2= 5%, E1= 95%. 30. 8. 2000.E3:Picea abies15%, E2:Rubus idaeus5%.E1: Calamagrostis villosa 3, Cirsium heterophyllum 3, Luzula sylvatica 3, Veronica

chamaedrys2, Achillea millefolium1, Dactylis glomerata1, Senecio ovatus1, Agrostis capillaris+,Briza media +, Campanula rotundifolia +, Leucanthemum ircutianum +, Moneses uniflora +,Ramischia secunda +, Vaccinium myrtillus +, Epilobium montanum r, Lotus corniculatus r,Ranunculus acerr.

C. Smrina na odvalu vpenky Z od lomu (snmek . 3)Sklon 50, plocha 25 m2, E3= 90%, E2= 5%, E1= 20%. 30. 8. 2000.E3:Picea abies90%, E2:Picea abies5%.E1: Hieracium murorum 2, Melampyrum sylvaticum 2, Luzula sylvatica 1, Moneses

uniflora1, Mycelis muralis1,Epipactis atrorubens+,Ramischia secunda+,Fragaria vescar.

D. Spoleenstvo s Ophioglossum vulgatumna star neuvan cestod Vpenky ke Kovsk(snmek . 4)

Sklon 5, plocha 2 m2, E1= 70%. 28. 6. 2000.

E1: Lotus corniculatus 2b, Plantago lanceolata 2, Ophioglossum vulgatum 2,Trifolium pratense 2, Vicia cracca 2, Achillea millefolium 1, Arrhenatherum elatius 1,

Festuca rubra 1, Leucanthemum ircutianum 1, Linum catharticum 1, Ranunculus repens1,Deschampsia cespitosa +, Rhinathus minor +, Heracleum sphondylium r, Taraxacum sect.Ruderaliar.

P ehled zjit nch taxon

Pro ely tto prce byl vpencov lom a jeho okol rozdlen na 6 dlch lokalit:1. vlastn vpencov lom s ruinou pece (jin st parcely 983/3);2. nevhodnzalesnn lada a odval pi S okraji lomu (severn st parcely 983/3);

3. star dnes ji nepouvan cesta od Vpenky k ndra D Kovsk (parcela 1170);4. smrinou zarstajc odval Vpenky Z od lomu (JZ st parcely 973/2);5. devinami zarostl prostranstv v okol rozboenho domu Z od lomu v serpentin

cesty;6. serpentina v souasnosti uvan turistick cesty mezi lomem a potokem ern voda

(st parcely 1165).

Acer pseudoplatanus: 1, 3, 5, 6 - Actea spicata: 1, 5 - Agrostis capillaris: 1, 3, 6 -*Achillea millefolium: 1, 3 - Achillea ptarmica:3, 6 - Ajuga reptans: 1, 3 Alchemilla cf.baltica: 3 (det. P. Havlek) - Alchemilla micans: 1 (det. P. Havlek) - Alchemillamonticola: 1, 3 (ve det. P. Havlek) Alchemilla vulgaris: 3 (det. P. Havlek) - Alnusincana: 6 - *Anthoxanthum odoratum: 1, 2, 3 - Anthriscus nitida: 1, 5, 6 - *Anthriscus


30/51

27

sylvestris: 1 - *Arabis hirsuta: 1, 6 -Arrhenatherum elatius: 3 -Athyrium filix-femina: 1, 3 -*Avenula pubescens: 1, 3.

Bellis perennis:1, 6 -Betula pendula:1, 2, 3 - *Briza media:1, 3.Calamagrostis epigeios: 3 - Calamagrostis villosa: 1, 3 - *Campanula rotundifolia: 1, 2, 3

- *(Cardamine flexuosa): 1 - Carex muricata agg.: 5 - Carex pallescens: 1, 5 - *Carum carvi:

1, 3 - Cerastium holosteoides: 1 Chaerophyllum hirsutum: 1, 2, 3 Chamerionangustifolium:3 Chenopodium bonus-henricus: 1 - Cicerbita alpina: 6 - Cirsium arvense: 3- Cirsium heterophyllum: 1, 3 - Cirsium oleraceum: 3, 6 - Cirsium palustre: 1, 3, 5 - Cirsiumvulgare: 2 - Cirsium x affine: 3 - Cirsium x wankelii: 3 - Colchicum autumnale: 1 -(Corallorhiza trifida): 1 - Crepis paludosa: 3 - *Crepis succisifolia: 1, 2 - *Cynosuruscristatus: 1, 6.

*Dactylis glomerata subsp. glomerata: 1, 3 - *Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii: 1 -Deschampsia cespitosa: 1, 3 - Deschampsia flexuosa: 1 - Dryopteris dilatata: 1, 3, 4 -Dryopteris filix-mas: 1, 3.

*Epilobium montanum: 1, 3, 4 - Epipactis atrorubens: 1, 4 - Equisetum arvense: 3 -*(Erigeron acris): 1 -Euphrasia rostkoviana: 1 , 3.

Fagus sylvatica: 1 - Festuca pratensis: 1, 3 - Festuca rubra: 1, 3 - Filipendula ulmariasubsp. denudata: 6 -Fragaria vesca: 1, 3, 4.

*Galium pumilum: 1, 2, 6 - Galium saxatile: 2 - Galium uliginosum: 3 - *Gentianellaamarella subsp. amarella: 1, 2, 3, 6 - (?Gentianella campestris): 1- Geranium robertianum:1, 5 - *Geranium sylvaticum: 1, 2, 5 - *Geum rivale: 5 - *Gymnadenia conopsea subsp.conopsea: 1 - Gymnocarpium dryopteris: 1.

*Heracleum sphondylium: 1, 3 - *Hieracium lachenalii: 3 - *Hieracium murorum: 1, 3, 4- Hieracium pilosella: 1 - Hieracium sp.: 1 - *(Homogyne alpina): 1 - Hypericummaculatum: 1, 2.

Impatiens noli-tangere: 1, 5.Jacea phrygia: 6 -Juncus articulatus: 6.Knautia arvensis: 1, 2.*Lathyrus pratensis: 1, 2, 3, 6 -Leontodon autumnalis subsp. autumnalis: 3 - *Leontodon

hispidus subsp. danubialis: 1, 3 - *Leontodon hispidus subsp. hispidus: 1, 3 -Leucanthemumircutianum: 1, 3 - Linaria vulgaris: 1 - *Linum catharticum: 1, 3 - *Listera ovata: 1, 3, 6 -*Lotus corniculatus: 1, 2, 3 -Luzula campestris: 3 - *Luzula luzuloides: 1, 3 -Luzula pilosa:1, 2, 3 - *Luzula sylvatica: 1, 2, 3, 4 - (Lycopodium clavatum): 1, 2 -Lychnis flos-cuculi: 3. Maianthemum bifolium: 1 - Medicago lupulina: 1 - *Melampyrum sylvaticum: 1, 3 -*Melandrium rubrum: 1, 3, 4, 6 - Meum athamanticum: 6 - Moehringia trinervia: 1 -*Moneses uniflora: 1, 4 - *Mycelis muralis: 1, 3, 4 - Myosotis nemorosa: 1, 2, 5.

Ophioglossum vulgatum: 3 -*Orthilia secunda: 1, 4 - Oxalis acetosella: 1.

*Phyteuma nigrum: 1, 5 - *Phyteuma spicatum: 1, 5 - Phyteuma x adulterinum: 5, 6 -*Picea abies: 1, 3, 4 -Picea pungens: 2, 3 - *Pimpinella saxifraga: 1, 2, 6 -Pinus sylvestris:1 -Plantago lanceolata: 1, 3 -Plantago major subsp. major: 1 - *Plantago media: 1, 2 -Poanemoralis: 1, 5 -Poa pratensis: 1, 3 -Poa remota: 5 -Poa trivialis: 5 - *Polygala vulgaris: 1-Populus tremula: 1 -Primula elatior: 1, 3, 5, 6 - *Prunella vulgaris: 1, 3.

*Ranunculus acris: 1, 3 - Ranunculus lanuginosus: 5 - *Ranunculus repens: 1, 3 -Rhinanthus minor: 1, 3 - Rosa subcanina: 3 - Rubus idaeus: 1, 3 - *Rumex acetosa: 1, 5 -Rumex obtusifolius: 3.

Salix aurita: 3 - Salix caprea: 1, 5, 6 - Salix purpurea: 6 - *(Sanguisorba minor): 1 -Scrophularia nodosa: 2 - Senecio ovatus: 1, 3, 4 - Sonchus arvensis: 1 - Sorbus aucuparia: 1,3 - *Stellaria graminea: 1, 3 - Stellaria nemorum: 5.


31/51

28

Tanacetum vulgare: 3 - Taraxacum sect. Ruderalia: 1, 3 - *Thymus pulegioides: 1 -*Tragopogon pratensis: 1 - *Trifolium aureum: 1 - Trifolium medium: 2, 3, 6 - *Trifolium

pratense: 1, 3 - *Trifolium repens: 1, 3 - Trifolium spadiceum: 1, 2, 3, 6 - Trisetumflavescens: 3 - *(Turritis glabra): 1 - Tussilago farfara: 1, 3.

*Urtica dioica: 1, 3.

Vaccinium myrtillus: 1, 2, 3, 4 - Vaccinium vitis-idaea: 1, 2 - Valeriana excelsa subsp.procurrens:1, 3, 4- (?Valeriana officinalis): 1 - *(?Valeriana sambucifolia): 3 - *Veronicachamaedrys: 1, 3 - *Veronica officinalis: 1 - *Vicia cracca: 1, 3 - *Vicia sepium: 1, 3 - Violatricolor: 3.

Koment e k vybranm taxon m

Alchemilla cf. baltica (kontryhel baltsk) C1- rostliny blzk tomuto taxonu bylynalezeny na star cestk Vpence, SZ od lomu. Populaci je nutno dle sledovat.

Anthriscus nitida (kerblk lesn) - v zjmovm zem a jeho okol zaznamenn bhemprzkumu na vce mstech. V zjmovm zem ji dve zaznamenn Pivokovou (1990

Pivokov MKV). Z fytogeografickho okresu Krun hory vak nebyl dosud udvn(SLAVK 1997).Arabis hirsuta (husenk chlupat) - roztrouena hojnse vyskytuje v termofytiku a

mezofytiku, v oreofytiku je vzcn, asto jen zavleen. Z fytogeografickh okresu Krunhory udvn pouze z Vpenky. Vyskytuje se zde i v souasnosti (prvn zde byl zaznamenn

pi floristickm kurzu Severoesk poboky SBS v roce 1988), pi przkumu bylzaznamenn i v zezu cesty Z od Vpenky.

Corallorhiza trifida (korlice trojklan) - 2, C2 - z Vpenky a jejho okol udvnadvakrt v 60. letech. Pozdji ji nebyla ovena.

Crepis succisifolia (karda ertkusolist) C3 - roztrouen se vyskytuje namezofilnch a mrnpodmench horskch a podhorskch loukch.

Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii (prstnatec Fuchsv) - 3- poprv byl v zjmovmzem zaznamenn na louce v lomu pi floristickm kurzu Severoesk poboky v roce1988. Velmi vzcnse zde vyskytuje dodnes.

Epipactis atrorubens (krutk tmavoerven) - 3, C3 - prvn daje jsou opt z 60. let,zpravidla v potu cca 3 10 jedinc. Bhem przkumu byl jeho vskyt potvrzen v lomu,v mlk prohlubni zarostl smrkem ztepilm (22 jedinc) i na zarostlm odvalu Z odVpenky (5 jedinc).Z dvjch daj: bval lom i odval, 5 10 jedinc (Jindra 1969); 3

jedinci na odvalu (Jindra 1988).Gentianella amarella subsp. amarella (hoeek zahokl) - 2, C1; Gentianella

campestris(hoeek ladn) - 1, C1 - prvn daje o hojnm vskytu hoekv okol Vpenkyjsou opt z herbe ervenho, z roku 1962. Od roku 1966 je tak zaznamenn na kartchchrnnch rostlin okresu Chomutov. Hoeek zahokl zde rostl na 4 dlch lokalitchv potu sto a nkolik set jedinc. Postupnbyl vyhuben na rekultivovan louce a odvalu piS okraji vpenky. Ve vlastnm lomu se jeho poty, tak jak dochz k zarstn devinami, jinkolik let sniuj (v letonm roce zde bylo napotno 8 jedinc). Naopak na star (dosudobas uvan) i turistick cest (vyuvan v poslednch letech hlavn cyklisty na horskchkolech) populace hoeku stagnuj a mrn posiluj. Zajmav je i taxonomick hodnocentohoto druhu. Pvodnbyl z vpenky udvn pouze hoeek ladn (Gentianella campestris),ale vechny odbornky revidovan herbov poloky i rostliny posuzovan na lokalit byly

bez vhn ureny jako Gentianella amarella subsp. amarella. Zajmav je vak i dobakveten. Zdej populace hoek kvete piblin o 2 msce dve ne na nkolik km

vzdlenm vrchu Mdnk,

i na jinch lokalitch v SZ

echch.


32/51

29

Gymnadenia conopsea subsp. conopsea (ptiprstka eulnk) - 3, C3 -chomutovskmi ochrnci (Jindrou a Lorberem) je evidovna z louky v lomu od roku 1969(20 30 jedinc- Jindra 1969; 5 ex. - 1987 Ondrek; 16 kvetoucch jedinc- 1990 Jindra; 5

jedinc 1992 Ondrek; 15 rostlin 1999 Jindra). V roce 2000 zde bylo zaznamenno 17kvetoucch ptiprstek.

Homogyne alpina (poblice alpsk) - zaznamenna v lomu opakovan v 80. letech(1987 Ondrek, 1988 kurz Severoesk poboky SBS). Bhem przkumu se jej vskytnepodailo ovit.

Lycopodium clavatum (plavuvidlaka) - zaznamenna Jindrou na odvalu na S okrajilomu. V poslednch letech zde ji nebyla potvrzena. Sm jsem ji jedenkrt (roku 1987)

pozoroval v lomu.Meum athamanticum (koprnk ttinolist) - 3 - dosti vzcnse vyskytuje na irok

turistick cestod Vpenky k potoku ern voda.Moneses uniflora (jednokvtek velekvt) - 2, C1 - prvn doklad z Vpenky je

v herbi ervenho z roku 1972. V souasn dob se vyskytuje jednokvtek velekvt dostihojn v lomu (na pat J a JV strn a v prohlubni zarostl smrkem). Novbyl v potu 20

jedinczaznamen ve smrinna odvalu Z od lomu.Ophioglossum vulgatum (had jazyk obecn) - 3, C2 - tento druh byl nov

zaznamenn na star cestSZ od lomu. Vyskytuje se zde dosti hojnv pruhu cca 11 x 2 m .Z fytogeografickho okresu Krun hory nebyl dosud udvn. V chomutovskm okrese bylnaposledy zaznamenn pi floristickm kurzu SBS v roce 1977 v Kadani, na loukch usamoty Na Sklpku. Tato lokalita ji ped lety zanikla postupem dol.

Phyteuma nigrum(zvonenk ern) C3 - roztrouena dosti hojnse vyskytuje naloukch i v irm okol zjmovho zem.

Poa remota (lipnice oddlen) C3 - bhem przkumu v roce 2000 zaznamennav potu 10 jedincna mrnvlhkm stanoviti v malm listnatm lesku u rozboenho domuZ od Vpenky. V okrese Chomutov vzcn druh evidovan pouze na 3 lokalitch.

Primula elatior (prvosenka vy) - dosti hojn ve Vpence, v jejm okol pedevmv okol cest a na okrajch lesnch porost. Ji dve odtud udvna Jindrou pi mapovnchrnnch druhrostlin (1966 velmi hojn).

Trifolium spadiceum (jetel katanov) C3 - roztrouena dosti hojn se vyskytujena loukch i v irm okol zjmovho zem.

Valeriana excelsa subsp. procurens (Valeriana sambucifolia, Valeriana officinalis) -vechny rostliny sebran v lomu Vpenka a jeho okol uloen v herbi Okresnho muzea vChomutov determinoval RNDr. J. Holub, CSc. jako Valeriana excelsa subsp. procurrens(kozlk vbkat chlupat). Domnvm se, e k tomuto taxonu meme piadit vechnystar daje V. sambucifolia (Ondrek 1990) a V. officinalis (1990 Pivokov MKV).

Z fytogeografickho okresu Krun hory nebyl tento taxon dosud udvn.Souhrn

Ve vlastnm vpencovm lomu bylo k 30. 10. 2000 zaznamenno 116 taxoncvnatch rostlin.V celm posuzovanm zem bylo zaznamenno celkem 158 rostlinnchtaxon. Z tohoto potu je:1. podle vyhlky MP R. 395/1992 7 druhzvltchrnnch

silnohroen Gentianella amarela subsp. amarella aMoneses unifloraohroen - Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii, Epipactis atrorubens, Gymnadenia

conopsea subsp. conopsea, Meum athamanticum a Ophioglossum vulgatum


33/51

30

2. podle ernho a ervenho seznamu cvnatch rostlin R (PROCHZKA 2001) 9 taxonohroench

kriticky ohroen - Gentianella amarella subsp. amarellaa Moneses uniflora silnohroen - Ophioglossum vulgatum ohroen - Crepis succisifolia, Epipactis atrorubens, Gymnadenia conopsea subsp.

conopsea, Phyteuma nigrum, Poa remota a Trifolium spadiceum.

Bhem przkumu se nepodailo ovit i potvrdit vskyt nsledujcch chrnnch aohroench druh: Corallorhioza trifida a Gentianella campestris. Z ostatnch taxon pakCardamine flexuosa, Erigeron acris, Homogyne alpina, Lycopodium clavatum, Sanguisorbaminor a Turritis glabra.

Zv r

Jako jednoznan pozitivn se jev dosud proveden asanan zsahy (kosen avyhrabvn poseen biomasy). V nsledujcch letech bych doporuoval uveden asanan

zsahy opakovat a doplnit je o mechanick naruovn drnu v blzkosti populac ho ekuzahoklho. V nejbli dobbude t nutn pistoupit k redukci nletovch smrkztepilch.

Lokalita si uchovv pirozen charakter s bohatm vskytem zvlt chrnnch avznamnch druhvych rostlin.

Zusammenfassung

Im Kalkwerk zu Kovsk und in seiner nchsten Umgebung waren zum 30. 10. 2000 gesamt158 Taxa von Gefsspflanzen registriert, von denen 7 geschtzte Arten nach derDurchfhrungsverordnung zum Gesetz No. 114/92 sind - stark gefhrdete Gentianella amarela subsp.amarella undMoneses uniflora, gefhrdeteDactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii, Epipactis atrorubens,

Gymnadenia conopsea subsp. conopsea, Meum athamanticum undOphioglossum vulgatum.In der Schwarzen und Roten Liste der Gefsspflanzen der Tschechischen Republik(PROCHZKA F. [ed.] 2001) sind 9 Taxa eingereiht in der Kategorie kritisch bedrohte Gentianellaamarella subsp. amarellaund Moneses uniflora, stark gefhrdete Ophioglossum vulgatum,gefhrdeteCrepis succisifolia, Epipactis atrorubens, Gymnadenia conopsea subsp. conopsea, Phyteuma nigrum,

Poa remota und Trifolium spadiceum.Zu den besonders interessanten Funden gehrten Alchemilla cf. baltica (es ist ntig die

Richtigkeit der Bestimmung zu berprfen), Gentianellla amarellla subsp. amarella (interessantePopulation, die schon am Ende Juni und im Juli blht) und Ophioglossum vulgatum(die erste Angabevon der tschechischen Seite des Erzgebirges).

Corallorhioza trifida war im Kalkwerk nur in den Jahren 1962 und 1968 gefunden.Der Zustand der Vegetation war durch den Assanationseingriffen (Mhen und Abschaffung

der Biomasse) verbessert.

Literatura

ELAKOVSKL. (1868-1883): Prodromus kvteny esk 1-4.- Praha.DOMIN K. (1905): Das bhmische Erzgebirge und sein Vorland. Eine phytogeographische Studie.-

Praha.HEJN S. et SLAVKB. [eds.](1988): Kvtena SR. Vol. 1. Academia, Praha.HEJN S. et SLAVKB. [eds.](1990): Kvtena R. Vol. 2. Academia, Praha.HEJN S. et SLAVKB. [eds.](1992): Kvtena R. Vol. 3. Academia, Praha.MIKYKAR. et al. (1968): Geobotanick mapa SSR. 1. esk zem.- Vegetace SSR A2.- Praha.MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinn spoleenstva esk republiky a jejich ohroen. Ed. 2.-

Severoes. Pr., Litomice, suppl. 1995: 1-206.


34/51

31

NEUHUSLOV Z., KOLBEK J. et al. (1982): Seznam vych rostlin, mechorost a liejnk stednEvropy uitch v bance geobotanickch dat B SAV.- Botanick stav SAV, Prhonice.

Date post:	25-Feb-2018
Category:	Documents
Upload:	spbotspol8845
View:	221 times
Download:	0 times

Sborník Severočeskou přírodou 33-34 (2002)

Documents