Semináře pro pěstitele olejnin - efektivníhospodaření, nové zásady Cross-compliance
Sborník vzdělávacích materiálů pro účastníky seminářů v rámciProgramu rozvoje venkova
České republiky 10/010/1310a/132/002210
ZVEME VÁS NA JARNÍ SEMINÁŘE 2012
Program:
ISBN 978-80-87065-37-2
• Výsledky pěstování řepky v minulé sezóně a aktuální stav porostů ozimé řepky v regionu
Agronomická služba SPZO • Zásady výživy a hnojení řepky na jaře, vhodnost jednotlivých N hnojiv, Nitrátová
směrnice Doc. Ing. Tomáš Lošák, Ph.D., Dr. Luděk Hřivna, Ph.D., Ing. Pavel Růžek, CSc.,
Ing. Karel Sypták • Aplikace listových hnojiv a stimulátorů, výsledky pokusů Ing. Josef Škeřík, CSc. • Ochrana ozimé řepky proti škůdcům s ohledem na zásady integrované produkce Ing. Jan Kazda, CSc., Ing. Gerhard Herda, Ph.D. • Regulace porostů řepky a ochrana proti chorobám Ing. Jaromír Šaroun, Ing. Karel Říha, CSc. • Marketingové informace, vývoj cen a odbyt olejnin Ing. Martin Volf, Ing. Josef Škeřík, CSc. • Výsledky odrůdových poloprovozních a maloparcelkových pokusů Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., Ing. Jiří Zeman
Den Obec Místo Okres Garant Spojení
7.2. Telnice restaurace Orlovna Brno Ing. Petrucha 777 757 986
14.2. Peruc kulturní dům Louny Ing. Čech Ing. Zeman
777 757 993 777 757 981
15.2. Slepotice kulturní dům Chrudim Ing. Hrdina 777 757 985
16.2. Temelín Temelínská hospoda Č. Budějovice Ing. Markytán 777 757 982
17.2. Bystrovany „Hospůdka u Sklenářů“ Olomouc Ing. Sypták 777 757 987
21.2. Radim Obecní dům Radim Kolín Ing. Zeman 777 757 981
22.2. Pěnčín kulturní dům Liberec Ing. Dědek 777 757 984
23.2. Nepomuk hotel U zeleného stromu Plzeň-jih Ing. Kokaisl 777 757 983
29.2. Kralovice kulturní dům Plzeň-sever Ing. Čech 777 757 993
1.3. Větrný Jeníkov kulturní dům Jihlava Ing. Šaroun 777 757 987
Prezence začíná v 900, přednášky od 9 30 hodin
Obsah publikace:
OCHRANA OZIMÉ ŘEPKY 2 Jan Kazda
REAKCE ODRŮD ŘEPKY OZIMÉ I JARNÍ NA INTENZIFIKACI 10
Petr Baranyk
REGULACE A FUNGICIDNÍ OŠETŘENÍ ŘEPKY 17
Jaromír Šaroun
MARKETINGOVÉ INFORMACE 26
Martin Volf
JARNÍ HNOJENÍ ŘEPKY OZIMÉ DUSÍKEM A SÍROU 32
Pavel Růžek, Helena Kusá, Radek Vavera
ŘEPKA OZIMÁ – VYBRANÉ POZNATKY K VÝŽIVĚ A HNOJENÍ 41
Tomáš Lošák, Jiří Dostál
POUŽÍVÁNÍ LISTOVÝCH HNOJIV A STIMULÁTORŮ 45
Josef Škeřík
30.1.2012
2
Jan Kazda - ČZU PrahaMarek Seidenglanz – Agritec Šumperk
1. termín ošetření 2. termín ošetření 3. termín ošetření 4. termín ošetření
Var. Přípravek Var. Přípravek Dávka Přípravek Dávka Přípravek Dávka
1 ----- Kontrola --- Kontrola ---- Kontrola ----
2 Nurelle D 0,6 l/ha Plenum 0,15 kg/ha Karate Zeon CS 0,15 l/ha
3 Nurelle D 0,6 l/ha Nurelle 0,6 l/ha Karate Zeon CS 0,15 l/ha
4 Nurelle D 0,6 l/ha Karate Zeon 0,1 l/ha Biscaya 0,3 l/ha
5 Nurelle D 0,6 l/ha Rapid + Sviton 0,08 l/ha + 0,2 l/ha
Mospilan + Spartan
0,18 kg/ha + 0,1 %
6 Nurelle D 0,6 l/ha Vaztak + Mospilan
0,1 l/ha + 0,1 kg/ha
Vaztak + Mospilan
0,1 l/ha + 0,1 kg/ha
7 Nurelle D 0,6 l/ha Biscaya 0,3 l/ha Karate Zeon 0,15 l/ha
8 Nurelle D 0,6 l/ha Plenum 0,15 kg/ha N - fenol 0,2 l/ha
9 Nurelle D 0,6 l/haMavrik + kys.citrónová
0,2 l/ha0,2 kg/ha Mospilan 0,18 kg/ha
14 Vaztak 0,15 l/ha Vaztak 0,1 l/ha Vaztak 0,1 l/ha
Uhříněves
Slapy
Šumperk
Humpolec
Blýskáček Bejlomorkakapustová
Bejlomorkakapustová
Lokality
30.1.2012
3
Slapy Šumperk
1. termín ošetření 2. termín ošetření 3. termín ošetření 4. termín ošetření
Var. Přípravek Dávka Přípravek Dávka Přípravek Dávka Přípravek Dávka
10 Proteus 0,75 l/ha Nurelle D 0,6 l/ha Biscaya 0,3 l/ha
11 Proteus 0,75 l/ha Plenum 0,15 kg Decis Mega 0,15 l/ha
12 Proteus 0,75 l/ha Nexide 0,08 l/ha Atonik Pro 0,20 l/ha
13Cyperkill 25 EC +
Atonik Pro
0,1 l/ha + 0,20 l ha Biscaya 0,3 l/ha Atonik Pro 0,20
l/ha
Krytonosec BejlomorkaBlýskáček Bejlomorka
Lokality
Registrované přípravky dávka l (kg)/ha
Alfametrin 0,15 Biscaya 240 OD 0,3 Bulldock 25 EC 0,3Calypso 480 SC 0,15 – 0,2 Cyperkill 25 EC 0,1Decis Mega 0,15Fury 10 EW 0,15Karate Zeon 5 EC 0,15Mospilan 20 SP 0,12Nexide 0,08Nurelle D 0,6Proteus 110 OD 0,5 – 0,75 Rafan 0,1 Rapid 0,08Vaztak 10 EC 0,15
30.1.2012
4
0
2
4
6
8
10
Slapy
Průměrná délka požerku krytonosce řepkového
Kontrola Nurelle Proteus Cyperkill + Atonik Vaztak
0,6 l/ha 0,75 l/ha 0,1 + 0,2 l/ha 0,15 l/ha
0
5
10
15
Krytonosec řepkový - Slapy 2010
Kontrola Proteus 0,5 l/haProteus 0,75 l/ha StandardBiscaya DecisProteus pozdní
Ošetření 9.4.2010, pozdní ošetření 3.5.2010
Délk
a po
žerk
u(c
m)
30.1.2012
5
Počet larev krytonosce čtyřzubého ve stonku 2011
Kont
rola
Kara
te
Nur
elle
Prot
eus
Prot
eus
Prot
eus
Prot
eus
Nur
elle
Nur
elle
Nur
elle
Nur
elle
Kara
te
Kara
te
Kara
te
Kara
te
Kara
te
Nur
elle
Bisc
aya
Marek Seidenglanz
Registrované přípravky dávka l (kg)/ha
Alfametrin 0,1 Biscaya 240 OD 0,3 Bulldock 25 EC 0,2Calypso 480 SC 0,1 – 0,15 Cyperkill 25 EC 0,1Decis Mega 0,125 - 0,15Fury 10 EW 0,075Karate Zeon 5 EC 0,1Mavrik 2 F 0,2Mospilan 20 SP 0,08 - 0,1Nexide 0,08Plenum 0,15Rafan 0,1 Rapid 0,08Reldan 22 1,5 – 2Trebon 10 F 0,4Vaztak 10 EC 0,1
30.1.2012
6
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18Šumperk cena 120 – 260 Kč/ha
kontrola Karate Zeon Mavrik Nexide Vaztak
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18Šumperk - 400 Kč /ha
kontrola Rapid + Sviton Vaztak + Mospilan
30.1.2012
7
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18Šumperk nad 420 Kč - průměr
kontrola Plenum Nurelle Biscaya
0
10
20
30
40
50
60
70
21.4. 22.4. 24.4. 27.4. 29.4. 2.5.
Blýskáček Uhříněves
1 kontrola 2 Plenum 0,15 kg/ha3 Nurelle D 0,6 l/ha 4 Karate zeon 0,1 l/ha5 Rapid+Sviton 0,08+0,2 l/ha 6 Vaztak+Mospilan 0,1+0,1 kg/ha7 Biscaya 0,3 l/ha 8 Plenum 0,15 kg/ha9 Mavrik+kys. citr. 0,2 l+0,2 kg/ha 12 Vaztak 0,15 l/ha
Aplikace 21.4.
30.1.2012
8
Registrované přípravky dávka l(kg)/ha
Biscaya 240 OD 0,3 Calypso 480 SC 0,15 - 0,2 Decis Mega 0,125 - 0,15Fury 10 EW 0,1 - 0,15 Karate Zeon 5 EC 0,15Mospilan 20 SP 0,15 -0,18Nexide 0,08Rapid 0,08Vaztak 10 EC 0,1
0
20
40
60
80
100
120
140
25.4
.201
127
.4.2
011
29.4
.201
11.
5.20
113.
5.20
115.
5.20
117.
5.20
119.
5.20
1111
.5.2
011
13.5
.201
115
.5.2
011
17.5
.201
119
.5.2
011
21.5
.201
123
.5.2
011
25.5
.201
127
.5.2
011
29.5
.201
131
.5.2
011
Výskyt bejlomorky v Humpolci
30.1.2012
9
0
20
40
60
80
100
Souhrnný počet šešulí poškozených bejlomorkou
0
1
2
3
4
5
6
Humpolec Uhříněves Slapy Šumperk
Výnos na jednotlivých lokalitáchkontrola t/ha
30.1.2012
10
Nurelle, Plenum, Karate 117 %
Nurelle, Nurelle, Karate 121 %
Nurelle, Plenum, N - fenol 116 %
Nurelle, Biscaya, Karate 116 %
Cyperkill + Atonik, Biscaya, Atonik 119 %
Proteus, Nurelle, Biscaya 125 %
Proteus, Plenum, Decis Mega 131 %
30.1.2012
11
Reakce odrůd řepkyna intenzifikaci
Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc.Ing. Jiří Zeman
Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejninČeská zemědělská univerzita v Praze
I. Novinky v odrůdové skladbě řepky ozimé
Nové registrace SOZ ÚKZÚZ• INSPIRATION (H)• JUMPER (H)• RUMBA (H)• SHERPA (H)• SY CASSIDY (H)
Vítězové SEK SPZO� PR44D06 (sdH)
� BUZZ� CORTES� LOHANA� NK GRANDIA
30.1.2012
12
Počty odrůd přihlašovaných do 1. roku SOZv České republice
R² = 0,7815
R² = 0,9805
0
10
20
30
40
50
60
70Liniové odrůdy Hybridní odrůdy Polynomický trend LO Polynomický trend HO
Zdroj: ÚKZÚZ
56
12
Vývoj počtu zkoušených LO a HO v POP SPZO
y = -0,066x2 - 1,1232x + 27,262R² = 0,8806
y = 0,2781x2 - 1,5314x + 9,4048R² = 0,8385
0
5
10
15
20
25
30
Počet LO Počet HO Polyg. (Počet LO) Polyg. (Počet HO)
24
30.1.2012
13
TKK PL PR
POP SPZO2011/12
AGRO Žlunice JC 14,0 9,9 31Měcholupská a.s. KT 13,6 11,3 401. zemědělská a.s. Chorušice ME 13,2 11,2 49K + K Břilice JH 12,5 8,7 42Zem. společnost a.s. Sloveč NB 12,5 8,3 28Agricola Bylany CR 12,4 7,0 51ZD Čechtice BN 12,3 9,9 39ZD Sedlejov JI 12,2 9,5 33Dobrosev Dobronín a.s. JI 11,7 10,8 25ZOD Brniště CL 11,6 7,7 39ZS Pobečví Rokytnice u Přer. PR 11,2 9,6 26Agro Podlesí a.s. Č. Janovice KH 11,2 7,6 35Zdobnice a.s. Slatina n. Zdob. RK 11,2 6,6 53ZD Budkov TR 11,0 9,6 33Kladrubská a.s. RO 10,8 11,0 32Sylan a.s., Hradec nad Svitavou SY 10,4 6,6 52Statek Chyše KV 9,6 8,5 34ZD Opařany TA 9,0 8,8 41Z.A.S. Koloveč DO 8,6 8,4 39VFU Brno, ŠZP Nový Jičín NJ 8,6 8,0 40Agra Řisuty s.r.o. KL 8,4 6,6 35ZD Dobříč PS 8,2 6,9 42CETA Kobeřice s.r.o. OP 8,2 8,1 31ZD Smilovy Hory TA 7,6 8,0 47Agro-Monet a.s. Moutnice BO 7,6 8,3 31Dolina Staré Město a.s. UH 4,2 5,2 25Agrova a.s. Prusinovice KM 3,6 4,8 19
26
30.1.2012
14
27
Bodový graf s histogramy z Výnos (t/ha) proti TKK POP SPZO 2010/11
Histogram = 24*1*normal(x; 7,3875; 2,5021)Histogram = 24*0,5*normal(x; 3,9008; 0,849)
Bodový graf = 1,908+0,2698*x
0
4
8
0 2 4 6 8 10 12 14
TKK
1,01,52,02,53,03,54,04,55,05,56,0
Výn
os (t
/ha)
0 4 8
SDO IA - rozdíly v agrotechnice
SDO SDO IAVýsevek • Hybridy: 0,5 MKS
• Liniové odrůdy: 0,7 MKS
Hnojení N • 160 kg N/ha po obilní předplodině• 90 kg N/ha po zlepšující předplodině
• 200 kg N/ha po obilní předplodině• 150 kg N/ha po zlepšující předplodině
Regulátor růstu
• Ne • Horizon, 1 l/ha, podzim, 5. list• Caramba, 1 l/ha, jaro, 25 - 30 cm
Hnojení S • 25 kg S/ha (dávka 1a dusíkatého hnojení)
Fungicid • Ne • Pictor, 0,5 l/ha, v plném květu
30.1.2012
15
29
y = -0,0526x + 115,62
-10
10
30
50
70
90
110
130
4,0
4,5
5,0
5,5
6,0
6,5
7,0
7,5
8,0D
K E
xfile
(H)
NK
Spe
ed (H
)
Ada
m (H
)
DK
Exq
uisi
te (H
)
SW
050
25 A
Roh
an (H
)
Arto
ga (H
)
NK
Oct
ans
(H)
NK
Lin
us (H
)
DK
Sec
ure
(PTH
)
Aro
t
PR
46W
26 (H
)
Cha
gall
Prim
us (H
)
Lado
ga
She
rlock
Xen
on (H
)
Labr
ador
NK
Mor
se
Goy
a
ES
Ale
gria
Sitr
o (H
)
Mira
ge
Tote
m
NK
Dia
mon
d
Dob
rava
(H)
Prů
měr
IA (%
, ZA
= 1
00 %
)
Výno
s se
men
(t/h
a)SDO IA 2010/11, řepka ozimá, výnos semen (t/ha)
Základní agrotechnika (ZA)
Intenzivní agrotechnika (IA)
Přírůstek výnosu IA/ZA (%)
Spojnice lineárního trendu IA (%)Graf je průměrem výsledků maloparcelních pokusů z těchto 3 lokalit:
Humpolec, Krásné Údolí, Kujavy
Graf 1
Adam (H)
Arot
Artoga (H)Da Vinci
DK Exfile (H)
DK Exquisite (H)
DK Secure (ptH)Dobrava (H)
ES Alegria Goya
Chagall Labrador
Ladoga MirageNK Diamond
NK Linus (H)
NK Morse
NK Octans (H)
NK Speed (H)
PR46W26 (H)
Primus (H)
Rohan (H)Sherlock
Sitro (H)
Totem
Xenon (H)
4,80
5,25
5,70
0,30
0,80
1,30
Zákl
adní
agr
otec
hnik
a -v
ýnos
sem
ene
(t/ha
)
Intenzivní agrotechnika - přírůstek výnosu (t/ha)
Řepka ozimá SDO IA - reakce odrůd na intenzifikační opatření Pokusy pro SDO ÚKZÚZ, sklizeň 2010 a 11
← ← ← stabilní odrůdy adaptabilní odrůdy → → →
30.1.2012
16
Adam (H)
Arot
Artoga (H)Da Vinci
DK Exfile (H)
DK Exquisite (H)
DK Secure (ptH)Dobrava (H)
ES Alegria Goya
Chagall Labrador
Ladoga MirageNK Diamond
NK Linus (H)
NK Morse
NK Octans (H)
NK Speed (H)
PR46W26 (H)
Primus (H)
Rohan (H)Sherlock
Sitro (H)
Totem
Xenon (H)
4,80
5,25
5,707 14 21
Zákl
adní
agr
otec
hnik
a -v
ýnos
sem
ene
(t/ha
)
Intenzivní agrotechnika - přírůstek výnosu (%)
Řepka ozimá SDO IA - reakce odrůd na intenzifikační opatření Pokusy pro SDO ÚKZÚZ, sklizeň 2010 a 11
← ← ← stabilní odrůdy adaptabilní odrůdy → → →
Výnos semene a oleje odrůd jarní řepky v SDO
Výsledky z let 2008 - 2011
Kategorie odrůdPředběžně doporučené
Doporučené (min. 2 roky pokusů pro SDO) Ostatní
Typy odrůd liniové hybridní liniové
Typ hybridu PFH
Prů
měr
v t/
ha
Laris
sa
Sens
or
Abi
lity
Bla
nice
Estr
ade
Rok registrace 2011 2009 2007 2010 2004Výnos semene (%) v oblastiteplá 3,04 105 108 102 99 94 chladná 3,23 106 105 97 100 97 Výnos oleje (%) v oblastiteplá 1,25 105 110 105 98 93 chladná 1,32 105 106 98 99 97
30.1.2012
17
Významné hospodářské vlastnosti nově registrovaných odrůd OSORNO a ACHAT
Výsledky z let 2010 - 2011
Kategorie odrůd Nově registrovaná Srovnávací
Prů
měr
v t/
ha
Ach
at
Sens
or
Výnos semene
(%) 3,65 105 95
Výnos oleje (%) 1,56 106 94
Výsledky z let 2009 - 2011
Kategorie odrůd Nově registrovaná Srovnávací
Prů
měr
v t/
ha
Oso
rno
Sens
or
Výnos semene
(%) 3,43 103 97
Výnos oleje (%) 1,44 104 96
POP IA jarní řepka SPZO 2011Výnos semen (t/ha)
1,59
1,87
1,96 1,96
1,791,83
1,88
2,272,33 2,31
2,09
2,18
1,00
1,20
1,40
1,60
1,80
2,00
2,20
2,40
Z á k l a d n í a g r o t e c h n i k a I n t e n z i v n í a g r o t e c h n i k a
+0,35 t/ha
Průměr výnosů ze 4 lokalit
30.1.2012
18
Regulace a fungicidní ošetření řepkyZkušenosti s přípravkyToprex a Amistar Xtra
Ing. Jaromír ŠarounSPZO
Zdravotní stav porostů jaro 2009Účinná látka Mech. účinku G/ha Phoma Cylindr. Altern. Scler. Botr. Pgr Pozn.
Cyproconazolsystém. (inhib. synt.
sterolů) 60 ++ +++ ++ +(+) +(+) ++ Alto Combi, Amistar Xtra
Fluzilazole systémový + perzist. 125 +++ +++ ++ +(+) +(+) + Alert, Capitan, Lyric
Tebuconazole hl. systém + dlouhá perzist. 250 +++ ++++ ++++ +++ ++ ++++ Horizon, Orius, Ornament, Lynx
Metconazole hl. systém + dlouhá perzist. 90 +++ +++ +++ ++(+) ++ ++++ Caramba
Prothioconaz. systém + perzist. 150 +++(+) ++ ++++ +++(+) +++ +++ Proline, Prosaro
Prochlorazkont. + lok. systém - není
rozv. 450 +++ +++(+) +++ ++(+) ++ + Sportak Alpha, Bumer Sup.
Iprodionekont. s hl. úč. – inhibuje
klíčení spor 750 + + ++++ +++(+) +++ + Rovral Flo
Carbedazim lokálně systémový 125 + +++ + ++++ +++ + Bavist, , Konker, Alto, Alert, Spor. A.
Azoxistrobinsystém. protektivní
(perzist.) 200 ++ ++ ++++ +++ +++ ++ Amistar, Amistar Xtra
Vinclozolin kont. s hl. úč. 370 ++ ++ ++++ +++ +++ + Konker, Ronilan.
Propiconazole systémový 125 ++ +++ ++ ++ +++ ++ Bumper Sup.
Boscalid systém (blok. mitoch.
dýchání) 100 +++ +++ ++++ ++++ ++++ + Pictor
Dimoxistrobin systémový 100 +++ ++ ++++ +++ +++ ++ Pictor
Difenoconaz. Systém. + perzist. 125 ++++ +++ ++++ ++ +++ + Toprex
Paclobutrazol systémový 60 + + + + + ++++ Toprex
30.1.2012
19
Výsledky jarních regulací 2008-2009
100
93 91,9
90,1
89,1
89,6
89,9
89,6
92,6
95,7
94,3
0,7
1,72
2,62,4
1,8 1,61,3
1,41,7
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
828486889092949698
100102
přírů
stek
poč
tu v
ětví
ks.
výšk
a po
rost
u %
výška porostu a počet větví - RR 2008-2009
výška % rozdíl počtu větví
Dosažený výnos po aplikacích RR
30.1.2012
20
Jarní aplikace RR 2008-2009
100,
0
96,4 97
,0
97,0
87,8 90
,9 92,4
1,47 1,59 1,33
2,23
0,83
1,98
0
0,5
1
1,5
2
2,5
80,0
82,0
84,0
86,0
88,0
90,0
92,0
94,0
96,0
98,0
100,0
102,0
kontrola Car 1l p Hor 1l p Top 0,3 p Top 0,3p+0,5 j
Top 0,5 j Top 0,3p+Mod 0,3
j
zvýš
ení p
očtu
vět
ví k
s/ro
st.
výšk
a po
rost
u v
%
výška porostu % a počet větví RR jaro 2008-2009
výška porostu % zvýšení počtu větví ks/rKontrola 100 % = BBCH 61 – 80,2 cm
BBCH 69 – 145,3 cmRegulace BBCH 69 (3,6 - 12,2 %)=5,2 - 17,7 cm
Kontrola 2002 – 168,8 cm 2009 – 145,3 cm = rozdíl – 16,2 %
Výsledky jarních regulací 2010
100
96 96
105
105
99 99
96
98
0
0,7
0,2
0,7 0,7
1,4
1,21,1
1,0
90
92
94
96
98
100
102
104
106
0
0,2
0,4
0,6
0,8
1
1,2
1,4
1,6
kontrola CA- j CX- j CA -p CX -p CA -p+j CX -p+j CA-P + CX-J CX-p+CA-j
výšk
a po
rost
u v
%
zvýš
ení p
očtu
vět
ví k
s/r
výška porostu a počet větví 2011 - BASF
výška rostlin 2011 % přírůstek počtu větví 2011
30.1.2012
21
90,0
95,0
100,0
105,0
110,0
115,0
120,0
kontrola Car 1l p Hor 1l p Top 0,3 p Top 0,3p+0,5 j
Top 0,5 j Top 0,3p+Mod
0,3 j
100,
0
109,
8
109,
8
108,
4
118,
6
105,
4
112,
9
výnos aplikace RR 2008-2009
Jarní aplikace RR 2008-2009
Jarní aplikace RR 2010
94
96
98
100
102
104
106
108
110
100
106,
6
106,
1
109,
7
109,
8
108,
5
109,
2
109,
7
108,
6
Výnos v % RR 2011 - BASFKontrola 100 % = 3,67 t/ha
30.1.2012
22
Výsledky regulace rostlin jaro 2010-2011
0,6
1,21,0
1,7
1,4 1,4
0,40,5
0,80,6
0,5 0,50,6
93,0
94,0
95,0
96,0
97,0
98,0
99,0
100,0
101,0
102,0
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
1,2
1,4
1,6
1,8
kontrola Stabilan Caramba Toprex Lynx Orius Horizon Staccato
Výšk
a ro
stlin
v %
Zvýš
ení p
očtu
vět
ví v
ks/
rost
.
Výška rostlin a přírůstek počtu větví jaro 2010-2011
výška 2010% výška 2011% počet větví 2010 počet větví 2011
Výskyt chorob v ročnících 2004 - 2011
4
4,5
5
5,5
6
6,5
7
7,5
8
8,5
9
Phoma Sclerot. Botryt. Altern. Vertic. Erysiph. Peronos.
20042005200620072008200920102011
30.1.2012
23
Účinnost přípravků v ročnících
100
105
110
115
120
125
130
135účinnost přípravků v ročnících
20042005200620072008200920102011
Průměrný přírůstek výnosu po ošetření:2004 – 19,1% 2006 – 5,5 % 2008 – 20,5 % 2010 – 10,7 % 2005 – 19,3 % 2007 – 8,6 % 2009 – 16,5 % 2011 – 11,8 %
Výnos PP fungicidy - 2011
Kontrola 100 % = 3,55 t/ha
90
95
100
105
110
115
120
kontrola Pictor Amistar Xtr Apel Bumper S BumperS+Roll
Prosaro Alert
100
114,
3
115,
6
108,
1
108,
3 111,
8 114,
1
110,
8
30.1.2012
24
Tržby a zisk PP fungicidy 20110,
51 0,55
0,50
0,28
0,29
0,38 0,
42
2 5682 976
2 410
903992
2 148 2 057
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
3500
0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
Pictor Amistar Xtr Prosaro Apel Bumper S Alert Bumper S+Roll
přrůstek výnos t/ha zisk Kč/ha106 %
průměr Pictor Amistar Xtra Prosaro Apel Bumper S Alert SBumper S.
+Rollw.
kontr. 3,55 t/ha
přírůstek výnos % 14,3 15,6 14,1 7,9 8,3 10,8 11,8
přírůstek výnos t/ha 0,51 0,55 0,50 0,28 0,29 0,38 0,42cena ošetření 2 787 2 799 2 840 2 037 2 053 1 842 2 353přírůstek tržby Kč/ha 5 355 5 775 5 250 2 940 3 045 3 990 4 410zisk Kč/ha 2 568 2 976 2 410 903 992 2 148 2 057
44 %
Tržby a zisk z aplikací fungicidů0,82 0,78
0,230,35
0,85
0,66
0,39 0,42
3 988
3 112
4481 060
5 701
1 859
9772 098
0
1000
2000
3000
4000
5000
6000
00,10,20,30,40,50,60,70,80,9
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
zisk
Kč/
ha
přírů
stek
výn
osu
t/ha
přír.produkce zisk
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
kontrola 4,29 3,96 4,26 4,01 3,85 3,98 3,69 3,55
přírůst. výnosu 19,1 19,6 5,5 8,6 22,1 16,5 10,7 11,8
přír. produkce 0,82 0,78 0,23 0,35 0,85 0,66 0,39 0,42
cena 6300 5500 6950 7800 8000 6000 8500 10500
přír. tržby 5166 4290 1598 2730 6800 3960 3315 4410
prům. cena ošetř. 1178 1178 1150 1150 1099 2100 2338 2312
zisk 3988 3112 448 1060 5701 1860 977 2098
30.1.2012
25
Vlhkost sklizeň PP fungicidy
8,6 8,6
8,3
8,8
8,7
8,6
8,4
100 100
96,5
102,3
101,2
100
97,7
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
8,1
8,2
8,3
8,4
8,5
8,6
8,7
8,8
K Lynx Bumper Amistar Xtr Pictor Alert Prosaro
vlhk
ost v
%
vlhk
ost s
emen
v %
Dosažené vlhkosti semen při sklizni - 2009 - 2011
průměr %
Porovnání dosažených výsledků
2,00
2,50
3,00
3,50
4,00
4,50
5,00
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 průměr
Porovnání dosažených výnosů - ČR . podniky - pokusy
výnos ČR t/ha pokusné podniky t/ha prům.pokusy t/ha
30.1.2012
26
Marketingové informace
Ing. Martin Volf
Výnos řepky v ČR 2006 - 2011 (t/ha)
porůstánísemen
mráz v květu
houbovéchoroby
suchonízké
porosty
extrémní srážky
(květen)pozdní
setí
2,00
2,25
2,50
2,75
3,00
3,25
2006 2007 2008 2009 2010 2011
30.1.2012
27
Bilance řepky v ČR 2010/11 (%)období 1.7.2010 – 30.6.2011
STZ20%
ADM18%
PREOL34%
ostatní5%
export23%
vstup na Slovenskokupuje 3 silakapacita 150.000 t
-3,0
-2,0
-1,0
0,0
1,0
2,0
3,0
4,0
07/08 08/09 09/10 10/11 11/12
bilanceimport
EU27- bilance řepky a import (mil. t)
30.1.2012
28
Světová produkce řepky (mil. t)
30,0
35,0
40,0
45,0
50,0
55,0
60,0
65,0
Produkce řepky v EU27 (mil. t)
10,0
12,0
14,0
16,0
18,0
20,0
22,0
30.1.2012
29
Světové zásoby řepky (mil. t)
0
1
2
3
4
5
6
7
8
06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/13
Světová produkce sóji (mil. t)
150
175
200
225
250
275
04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12
30.1.2012
30
Aktuální marketingová situace (leden 2012)
• Světové ceny olejnin jsou na vysoké úrovni• Očekávaná produkce řepky v EU27 je pouze 20 mil.
tun (2009 = 21,7 mil.t)• Světová spotřeba řepky bude větší než produkce• Pokračuje pokles světových zásob řepky a sóji• Dluhová krize eurozóny, snižování ratingu a případné
finanční problémy se mohou přelít do trhu olejnin a obilovin. Jakékoliv zpomalení ekonomické aktivity má negativní dopad na poptávku po olejninách
Situace v ČR (leden 2012)
• Nejvyšší osevní plocha oz. řepky (385.000ha)• Na podzim velmi dobrý stav porostů a mírná
zima (zatím)• Očekává se vysoká produkce, ale také vysoká
poptávka• Vstup fy Glencore na český trh = zvýšení
konkurence a poptávky• PREOL a.s. i ADM = vysoký objem zpracování
30.1.2012
31
9 000
9 500
10 000
10 500
11 000
11 500
12 000
ŘEPKA na burze MATIF (Kč/t)
listopad 2011
srpen 2011
9 500
10 000
10 500
11 000
11 500
12 000
ŘEPKA na burze MATIF (Kč/t)
MATIF na únor 2012
srpen 2012
30.1.2012
32
+ Příznivé podmínky v podzimním období přispěly v Čechách k velmi dobrému stavu porostů řepky (nejlepší v posledních letech).
+ Většina porostů řepky měla před zimou v nadzemní hmotě a v kořenech více než 80 kg N/ha a kořenový krček nad 8 mm, což je velmi příznivý stav pro jarní regeneraci rostlin.
+ Výborný stav kořenů v důsledku příznivého podzimu se ještě zlepšil v průběhu teplého období v prosinci a lednu a rostliny budou moci na začátku jara přijímat živiny z větších hloubek půdy než v minulých letech (např. vyplavené nitráty, sírany, hořčík apod.).
+ Na stav porostu řepky před zimou mělo příznivý vliv přihnojení během podzimní vegetace (viz následující obrázek).
30.1.2012
33
− Pokles mrazuvzdornosti rostlin v průběhu teplého prosince a ledna a nepříznivý vliv nízkých koncentrací některých živin v listech na jejich poškození únorovými mrazy v oblastech bez sněhové pokrývky.
− Na regeneraci silně poškozených rostlin je nejvhodnější ledková forma dusíku (LAV, LAD do 60 kg N/ha).
− Nejnižší zásoba minerálního dusíku v půdě a nejnižší koncentrace N v rostlinách před zimou v posledních letech.
− Vhodná včasná aplikace hnojiv (močovina, UREAstabil), ale při pozdních aplikacích a rychlém nástupu jara je vhodnější ledková forma dusíku (LAV, LAD apod.).
− Pomalé prohřívání půdy na začátku jara pod téměř souvislou vrstvou nadzemní biomasy rostlin (včetně odumřelých listů) a horší využití živin z pomalu rozpustných granulovaných hnojiv (ulpívání na listech nebo pod listy a v důsledku toho horší kontakt hnojiva s půdou a vodou ze srážek).
− U těchto porostů lépe používat hnojiva s amidickouformou dusíku (močovina, UREAstabil, DAM, SAM apod.), kde není problém s rozpustností a část dusíku může být přijata přes listy.
30.1.2012
34
• Na využití živin, zejména dusíku, z aplikovaných hnojiv rostlinami má významný vliv jak množství srážek, které je nezbytné k transportu živin ke kořenům, tak i doba, která uplyne od aplikace hnojiv do příchodu srážek.
• Z dusíkatých hnojiv jsou na termínu srážek po jejich aplikaci nejvíce závislá hnojiva s amidickým dusíkem (močovina, DAM). Jestliže po jejich aplikaci do 2 – 4 dnů (závisí na teplotě vzduchu) nezaprší, dochází k přeměně močoviny na amoniakální dusík, který je v půdě na rozdíl od močoviny nebo nitrátového dusíku málo pohyblivý, zůstává v neprokořeněné povrchové vrstvičce půdy a podléhá ztrátám únikem amoniaku.
• Ke kořenům rostlin se pak většinou dostává až po nitrifikaci ve formě nitrátů, což však na začátku jara při nízkých teplotách a potřebě dalších srážek může trvat i několik týdnů.
Vliv srážek na využití dusíku z aplikovaných hnojiv Vliv srážek na využití dusíku z aplikovaných hnojiv
• Proto je snahou přeměnu močoviny omezit pomocí inhibitorů ureasy (hnojivo UREAstabil, DAM + Stabiluren), a tím minimalizovat ztráty únikem amoniaku a prodloužit dobu, kdy může být nepřeměněná močovina transportována ke kořenům rostlin.
• Na následujícím obrázku jsou znázorněny srážky a teploty vzduchu po regeneračním hnojení řepky v roce 2010 a 2011. V roce 2010 byly efektivní srážky 7. - 8. den po aplikaci, zatímco v roce 2011 3.-5. den po aplikaci.
• Brzké a dostatečné (29 mm) srážky po aplikaci N-hnojiv v roce 2011 měly příznivý vliv na využití dusíku z hnojiv a za těchto optimálních podmínek nebyly zjištěny podstatné rozdíly mezi použitými hnojivy (viz další obrázek).
30.1.2012
35
Vývoj povětrnosti v průběhu pokusu s ozimou řepkou a různými formami N hnojiv značenými 15N; Lukavec 2010 a 2011
Vývoj povětrnosti v průběhu pokusu s ozimou řepkou a různými formami N hnojiv značenými 15N; Lukavec 2010 a 2011
02468
1012141618
1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27024681012141618
10: srážky (mm) 10: t (°C)
srážky (mm) Lukavec 25. 3. - 20. 4. 2010 teplota (°C)
dny od aplikace hnojiv 15N
02468
10121416182022
1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 390246810121416182022
11: srážky (mm) 11: t (°C)
srážky (mm) Lukavec 15. 3. - 20. 4. 2011 teplota (°C)
dny od aplikace hnojiv 15N
• Z dosažených víceletých výsledků polních pokusů vyplývá, že při regeneračním hnojení ozimé řepky dusíkem je rostlinami z aplikovaných hnojiv nejvíce využita nitrátová forma dusíku (do fáze butonizace až 60 %) a nejméně amoniakální forma dusíku (okolo 20 %, viz následující obrázek).
• Na úrodnějších půdách s vyšší sorpční schopností často klesá využití amoniakální formy dusíku do začátku kvetení pod 10 % (např. Ruzyně 2009). Proto není vhodné pro zlepšení výživného stavu rostlin dusíkem aplikovat v první jarní dávce hnojiva s převažující amoniakální formou dusíku (např. síran amonný, DASA apod.).
Využití různých forem dusíku z aplikovaných hnojiv (regenerační dávka N) rostlinami řepky ozimé
Využití různých forem dusíku z aplikovaných hnojiv (regenerační dávka N) rostlinami řepky ozimé
30.1.2012
36
• To lze doporučit zejména pro porosty řepky v letošním roce, které měly již na podzim většinou nízkou koncentraci dusíku v rostlinách.
• Při hnojení rostlin silně poškozených mrazy a při pozdějším a rychlém nástupu jara je nejvhodnější rychle působící nitrátová forma dusíku.
• Naopak při časnějším hnojení a při aplikaci vyšších dávek dusíku (více než 60 kg N/ha) k dobře přezimujícím porostům je vhodná pomaleji působící amidická(močovinová) forma dusíku.
• Jestliže po aplikaci močoviny nepřijdou do 2 – 4 dnů srážky a denní teploty jsou vyšší než 5 °C, je vhodnější použít močovinu s inhibitorem ureázy (UREAstabil).
• Podobně to platí při použití kapalného hnojiva DAM (popř. SAM) v kombinaci s přípravkem Stabiluren(obsahuje inhibitor ureázy).
• Výhodou hnojiva DAM je zastoupení 3 forem dusíku (amidická, nitrátová a amoniakální). Jestliže je v DAMuinhibována přeměna močoviny (Stabiluren), může být až ¾ dusíku po srážkách transportováno ke kořenům rostlin. DAM je nejlépe aplikovat damovými tryskami s menším počtem otvorů, a hnojení by nemělo probíhat v době mrazů a na zmrzlé nebo mrazem silně poškozené rostliny.
30.1.2012
37
Využití dusíku z různých hnojiv ozimou řepkou odběr rostlin ve fázi butonizace po aplikaci různých N-hnojiv:
80 kg N/ha značeno 15N Lukavec 2010 a 2011
(N = nitrátová forma, A = amonná forma, DA = dusičnan amonný, MO = močovina, Mou = močovina s inhibitorem ureasy)
Využití dusíku z různých hnojiv ozimou řepkou odběr rostlin ve fázi butonizace po aplikaci různých N-hnojiv:
80 kg N/ha značeno 15N Lukavec 2010 a 2011
(N = nitrátová forma, A = amonná forma, DA = dusičnan amonný, MO = močovina, Mou = močovina s inhibitorem ureasy)
0102030405060
N A DA MO MOu
Vyu
žití
dusík
u %
20100
102030405060
N A DA MO MOuV
yuži
tí du
síku
%2011
• Na následujících obrázcích je znázorněn vliv jarního hnojení řepky ozimé minerálními hnojivy s dusíkem a sírou na výnos semene a jeho olejnatost.
• Dosažené výnosy v roce 2011 byly nižší než v roce 2010 vzhledem ke slabšímu porostu řepky před zimou (viz obrázek 3) a poškození šešulí šešulovými škůdci a plísní zelnou.
• Vyšší dávka dusíku (o 50 kg N/ha) se projevila u většiny variant zvýšením výnosů semen, ale zároveň snížením jejich olejnatosti. K nejvyššímu zvýšení výnosů došlo v roce 2011 po hnojení močovinou a močovinou se sírou.
• .
Vliv hnojení řepky dusíkem a sírou na výnos semen a olejnatost Vliv hnojení řepky dusíkem a sírou na výnos semen a olejnatost
30.1.2012
38
• Hnojení sírou mělo pozitivní vliv na zvýšení výnosů semen i jejich olejnatosti jen v roce 2011, kdy se u rostlin před květem projevily na sírou nehnojených variantách nedostatky síry v důsledku mělkého prokořenění půdy (do 0,5 m) a vyplavení síranů během zimy (v půdní vrstvě 0,6 –0,9 m dostatečná zásoba vodorozpustné síry).
• Nedostatek síry se nejvíce projevil u rostlin na variantách s nejrychlejším počátečním jarním růstem po regeneračním hnojení dusíkem. Při aplikaci dusíkatých hnojiv ve dvou dávkách byly dosaženy shodné či vyšší výnosy než při rozdělení stejné dávky N do třech termínů aplikace. Varianty s podzimním přihnojením řepky hnojivem UREAstabil patřily v obou letech mezi nejvýnosnější.
Výnos semen ozimé řepky po aplikaci N a N-S hnojiv (Lukavec 2010 a 2011)
Výnos semen ozimé řepky po aplikaci N a N-S hnojiv (Lukavec 2010 a 2011)
Var Jednotlivé dávky N (kg/ha) v různých hnojivech1 80 Močovina (MO) 50 MO 30 MO2 100 MO 80 MO 30 MO3 80 MO + S 50 MO + S 30 MO + S4 100 MO + S 80 MO + S 30 MO + S5 80 DAM trysky 50 DAM trysky 30 DAM postřik6 100 DAM trysky 80 DAM trysky 30 DAM postřik7 80 DAM + S (= SAM)
trysky50 DAM + S trysky 30 DAM + S postřik
8 100 DAM + S trysky 80 DAM + S trysky 30 DAM + S postřik9 80 LAV 50 LAV 30 LAV
10 80 LAV 80 DASA
2,0
2,5
3,0
3,5
4,0
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Výn
os se
men
t/ha
2 0 1 1
20102,0
2,5
3,0
3,5
4,0
4,5
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Výn
os se
men
t/ha
2011
30.1.2012
39
Olejnatost semen ozimé řepky při aplikaci N a N-S hnojiv (Lukavec 2010 a 2011)
Olejnatost semen ozimé řepky při aplikaci N a N-S hnojiv (Lukavec 2010 a 2011)
Var. Jednotlivé dávky N (kg/ha) v různých hnojivech1 80 MO 50 MO 30 MO2 100 MO 80 MO 30 MO3 80 MO + S 50 MO + S 30 MO + S4 100 MO + S 80 MO + S 30 MO +S5 80 DAM trysky 50 DAM trysky 30 DAM postřik6 100 DAM trysky 80 DAM trysky 30 DAM postřik7 80 DAM + S trysky 50 DAM + S trysky 30 DAM + S postřik8 100 DAM + S trysky 80 DAM + S trysky 30 DAM + S postřik9 80 LAV 50 LAV 30 LAV10 80 LAV 80 DASA
404142434445464748495051
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Ole
jnat
ost %
2011404142434445464748495051
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Ole
jnat
ost %
2010
Výnos semen ozimé řepky při aplikaci různých N hnojiv (Lukavec 2010 a 2011)
Výnos semen ozimé řepky při aplikaci různých N hnojiv (Lukavec 2010 a 2011)
Var. Jednotlivé dávky N (kg/ha) v různých hnojivech1 60 LAV 70 LAV 30 LAV2 80 LAV 50 LAV 30 LAV3 80 LAV 50 DAM 30 DAM4 80 DAMstabil (= DAM
+ Stabiluren)50 DAMstabil 30 DAM
5 80 UREAstabil 50 UREAstabil 30 UREAstabil
6 80 UREAstabil 80 UREAstabil
7 40 UREAstabil podzim60 UREAstabil
60 UREAstabil
8 40 UREAstabil podzim80 UREAstabil
80 UREAstabil
2,0
2,5
3,0
3,5
4,0
1 2 3 4 5 6 7 8
Výn
os s
emen
t/ha
20102,0
2,5
3,0
3,5
4,0
1 2 3 4 5 6 7 8
Výn
os s
emen
t/ha
2011
30.1.2012
40
Olejnatost semen ozimé řepky při aplikaci různých N hnojiv (Lukavec 2010 a 2011)
Olejnatost semen ozimé řepky při aplikaci různých N hnojiv (Lukavec 2010 a 2011)
Var. Jednotlivé dávky N (kg/ha) v různých hnojivech1 60 LAV 70 LAV 30 LAV2 80 LAV 50 LAV 30 LAV3 80 LAV 50 DAM 30 DAM4 80 DAMstabil 50 DAMstabil 30 DAM5 80 UREAstabil 50 UREAstabil 30 UREAstabil
6 80 UREAstabil 80 UREAstabil
7 40 UREAstabil podzim60 UREAstabil
60 UREAstabil
8 40 UREAstabil podzim80 UREAstabil
80 UREAstabil
4041424344454647484950
1 2 3 4 5 6 7 8
Ole
jnat
ost %
20104041424344454647484950
1 2 3 4 5 6 7 8
Ole
jnat
ost %
2011
S H R N U T ÍJarní hnojení řepky dusíkem podle stavu porostu a půdy:
S H R N U T ÍJarní hnojení řepky dusíkem podle stavu porostu a půdy:
1. s ledkovou formou N (LAV, LAD)ü Pozdější a rychlejší nástup jara ü Kromě běžných porostů vhodná forma dusíku pro slabé a mrazem
poškozené porosty 2. s amidickou formou N (MO, UREAstabil, DAM, DAM + StabilureN)ü Při aplikaci vyšších dávek N na začátku jarní vegetace, zejména v
oblastech s častými pozdějšími přísuškyü Při časnějším nástupu jara a riziku pozdějších mrazůü Běžné porosty kromě velmi slabých a výrazněji poškozených po
zimě 3. s amoniakální formou N v kombinaci se sírou (SA, DASA)ü Nedostatek dostupné síry v prokořeněném půdním profilu (po vlhké
zimě, mělké prokořenění půdy, víceleté nehnojení sírou apod.)ü Při časnějším nástupu jara ü Běžné porosty kromě velmi slabých a poškozených po zimě
ŘEPKA OZIMÁ – VYBRANÉ POZNATKY K (JARNÍ) VÝŽIVĚ A HNOJENÍ
Doc. Ing. Tomáš Lošák, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně
Ing. Jiří Dostál, CSc., Agroeko Žamberk, s.r.o.
Řepka ozimá je vysoce náročná olejnina z hlediska zásobenosti makro- i mikroživinami v průběhu celé její vegetace. Ještě před výsevem je nezbytné do půdy dodat chybějící živiny, přičemž jako vodítko by měly sloužit výsledky AZZP, eventuálně výsledky operativně provedených rozborů půdy na obsah přístupných živin (P, K, Ca, Mg) a půdní reakci. Deficit mikrobiogenních prvků (Zn, B) je vhodné řešit na jaře mimokořenovou výživou. V případě hluboké deficience B doporučujeme hnojení B též na podzim a to v období, kdy porost dosáhl dostatečné listové pokryvnosti. V mnoha případech, zejména pak po časté aplikaci statkových nebo organických hnojiv, nebývá dusík tím prvkem minima, ale často je to právě nevyužití genetického potenciálu liniových či hybridních odrůd z důvodu deficitního stavu ostatních živin či nevhodného pH půdy zapříčiněného dlouhodobě nízkou spotřebou hnojiv a vápenatých hmot.
Regenerační hnojení pouhým dusíkem (či v kombinaci s dalšími živinami, např. sírou) je nesporně velmi důležitým opatřením, které se odrazí na výnosu i kvalitě produkce. S ohledem na podrobný popis problematiky výživy a hnojení řepky na jarních seminářích SPZO v roce 2011 (Doc. Hřivna, Doc. Matula) se stručně zaměříme v následujících řádcích na charakteristiku stavu porostů ozimé řepky na podzim 2011, průběh povětrnostních podmínek do poloviny ledna 2012 (kdy je tento příspěvek tvořen) a doporučení pro jarní regenerační hnojení.
Výživový stav porostů řepky na podzim a v zimě
Porosty řepky ozimé nebyly na podzim 2011 zcela vyrovnané a jejich růst a vývoj byl ovlivněn termínem setí a místními srážkami. Při monitorování porostů v polovině září bylo asi 66 % porostů zapojených, vyrovnaných a dále 24 % porostů ve střední kondici (tzn. ne zcela zapojené s nejednotnou vývojovou fází). Přibližně 10 % porostů bylo slabých – řídkých, mezerovitých a nevyrovnaných s takzvaným dvojím vzcházením. Proti podzimu 2010 jsou řepky výrazně vegetačně ranější. Více než ¾ porostů bylo nutno morforegulovat, tj. zpomalit vývoj do poloviny září. Ojediněle bylo již v polovině září zjištěno vytahování krčků řepky u časně setých porostů.
Na měsíc listopad 2011 nebude hned tak zapomenuto, patrně nejenom v České republice získá přízvisko „nejsušší v dějinách měření“. Věta z denního tisku: „Letos v listopadu naměřili v nejstarší meteorologické stanici v České republice, v pražském Klementinu, jen neměřitelné množství srážek.“ zní skoro jako slovní hříčka. Avšak netoliko na severu Moravy a ve Slezsku bude v listopadu úhrn srážek do 1 mm. I měření v Kroměříži a na Ústeckoorlicku ukázala podobnou situaci. V roce 2011 už byly dva měsíce silně suché (únor a září), ovšem listopad je překonal. Avšak září 2011 nebylo jen extrémně suché, ale i neobvykle teplé. Za poslední čtyři měsíce roku 2011 bylo průměrně naměřeno pouze 43 % srážkového úhrnu, což
41
se bezpodmínečně muselo promítnout i do dění v přírodě a v námi sledovaných polních porostech. Obsah vody v ornici v posledních podzimních dnech kolísal v širokém rozpětí od 9,5 po 28 %. Obsah vody v podorničí byl podobný nebo o málo nižší, kolísal v rozpětí 20,2 až 24,8 %. Sušší půda byla hojně pod narostlými porosty řepky ozimé.
Skutečný nástup zimy s vydatnou sněhovou pokrývkou nastal až na počátku ledna 2012, ovšem převážně v horských oblastech, zatímco v nížinách dále pokračovalo spíše jarní počasí. To bylo i v nížinách přerušeno mrazy zpravidla do -8 oC ve druhém a třetím lednovém týdnu, přičemž tyto mrazy by neměly řepce (byť bez sněhové pokrývky) ublížit.
S ohledem na výše popsaný dosavadní průběh počasí (a v současné době nemožnou predikci průběhu počasí v dalších dvou měsících) je možné nyní konstatovat následující:
• obsah dusíku minerálního v půdě (Nmin) v podzimních měsících kolísal na jednotlivých stanovištích nepravidelně
• s ohledem na deficit srážek v posledních 4 měsících roku 2011 promyv (nitrátového) dusíku do podorničí nenastal
• přestože vyšší teplota půdy na podzim mohla nahrávat mineralizaci dusíku z organických vazeb, nedostatek půdní vlhkosti ji omezoval, proto není možno počítat s významným přísunem dusíku rostlinám z procesu mineralizace
• obsah Nmin v půdě pod řepkami nehnojenými dusíkem před setím či po vzejití se na podzim (2. polovina listopadu) na většině sledovaných lokalit pohyboval v nízkých hodnotách
• v porostech řepky hnojených na podzim minerálními hnojivy a hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem nebyla ve druhé polovině listopadu pozorována žádná rezidua Nmin. Zásoba volného minerálního dusíku v ornici byla sotva malá, v podorničí velmi malá. Např. na Litomyšlsku bylo po minerálním hnojení 68 kg N/ha v ornici pod porostem řepky ozimé 17 kg N/ha a v podorničí 14 kg N/ha. Jinde po 173 kg N/ha v drůbeží podestýlce bylo v ornici 29 kg N/ha a v podorničí 20 kg N/ha, přičemž z minerálních forem jednoznačně převažovala forma amonná
• z výše uvedeného vyplývá, že ozimá řepka při daném průběhu počasí přijímala živiny (dusík) v podstatě do konce roku
• po skončení zimy je možno očekávat výraznější rozdíly ve stavu porostů v horských oblastech oproti nížinám
• na většině lokalit je možno po skončení zimy očekávat významný nedostatek dusíku v půdě
42
Hnojení N na jaře 2011
Z výše popsaných důvodů bude nezbytná realizace časného regeneračního hnojení řepky, samozřejmě jakmile to půdně-klimatické či legislativní opatření dovolí. Porosty se budou v jednotlivých regionech či lokalitách lišit z hlediska svého vývoje, poškození mrazem, chorobami, požerky hlodavců či lesní zvěře.
S ohledem na riziko návratu zimy by hnojení nemělo být ani v nižších polohách před 20. únorem a je vhodné je rozdělit do dvou dávek (1a, 1b) s odstupem 10 - 14 dnů.
• První dávka (ca 30 - 40 kg N/ha) by měla být určitě v tuhých hnojivech u porostů s poškozeným vegetačním vrcholem (srdéčkem), aby nedocházelo k jeho popálení.
• Celková dávka N pro regenerační hnojení by měla být 60 - 100 kg N/ha s přihlédnutím k obsahu Nmin (vhodné spojit se stanovením vodorozpustné síry) v půdě u vzorků odebraných těsně před hnojením nebo s ohledem na obsah N (S) v rostlinách řepky před zámrazem, který by měl být alespoň 4,2 % N a 0,45 % S v sušině.
• Hlavním cílem regeneračního hnojení je stimulovat u zimou zesláblých rostlin rozvoj kořenového systému, který následně zajistí adekvátní příjem vody a v ní rozpuštěných živin do nadzemních orgánů a jejich rozvoj. Kořeny řepky regenerují již při teplotě 1,9 oC, což nám signalizují bílé vlásečnicové kořínky po vyrytí rostlin.
Vhodné formy N
Kromě dávky dusíku je nezbytné vhodně zvolit i jeho formu. Rozhodování ovlivňuje řada hledisek, přičemž často tím rozhodujícím je cena hnojiva. Rozhodně je nezbytné se vyvarovat nákupu hnojiva neznámého původu či složení.
• Pro zabudování amonného dusíku do rostliny je potřebný dostatek uhlíkatých skeletů pocházejících z procesu fotosyntézy, proto jsou hnojiva výlučně s touto formou dusíku (síran amonný) méně vhodná pro první jarní hnojení a to i přesto, že amonná forma N je přijímána rostlinou při teplotách půdy nižších (pod 5 oC) než forma nitrátová.
• Nitrátová (ledková) forma dusíku je v půdě značně mobilní, v půdě je vázána velmi omezeně pouze biologickou sorpcí, což ovšem zvyšuje riziko vyplavení do podzemních vod. Tato forma je vhodná pro okamžitou korekci výživného stavu.
• V případě použití ledku vápenatého se nedoporučuje jednorázově aplikovat vyšší dávky než cca 30 kg N/ha z důvodu omezení rizika ztrát N vyplavením - elucí.
• U minerálních hnojiv se dvěma formami dusíku (LAV 27, LAD 27, dusičnan amonný, DASA) se výhodně kombinuje a doplňuje účinek obou forem dusíku, nebo jimi můžeme dodat další živinu – Mg, S. Zvláště dusíkatá hnojiva se sírou (DASA,..) jsou velmi vhodná pro regenerační hnojení řepky.
43
• Použití kapalných hnojiv (DAM-390, SAM-240) je možné pro dávku 1b regeneračního přihnojení, ovšem častěji se využívají pro produkční hnojení řepky ve spojení s pesticidy.
• Použití močoviny jako nejkoncentrovanějšího tuhého dusíkatého hnojiva je rovněž možné, zejména pak pro nižší vyplavení N v ranějších termínech (tzv. předsezónně). Ovšem při povrchové aplikaci následované periodou suchého a teplého počasí je nutné počítat s určitými ztrátami dusíku těkáním - volatilizací. Rovněž by močovina (podle Ing. Růžka z VÚRV) neměla být aplikována regeneračně na porosty řepek v růstové depresi (např. porosty poškozené mrazem, po zimě slabé vzrůstem nebo na půdách s velmi nízkou sorpcí - skeletovité půdy). Na trhu je možné se rovněž setkat s močovinou obohacenou o inhibitory ureázy či nitrifikace.
Použití tekutých organických a statkových hnojiv
• Použití tekutých organických a statkových hnojiv (digestát a kejda) pro regenerační hnojení je zpravidla spojeno s určitým poškozením porostu přejezdy těžší technikou (zejména po větších mrazech v noci), nicméně do půdy je kromě řady makro- a mikroprvků (Zn v kejdě prasat) dodáváno i určité množství organických látek jako zdroj obživy půdních mikroorganismů, čímž podpoříme mikrobiální aktivitu včetně procesu mineralizace. Rovněž je často po aplikaci statkových hnojiv pozorován stimulační účinek na rostliny vlivem přívodu podpůrných látek.
• Při použití digestátů z bioplynových stanic se většinou projeví opožděný či mírnější účinek ve srovnání s dusíkatými minerálními hnojivy. Je to způsobeno tím, že v digestátu (podobně i v kejdě) je přítomen z minerální formy pouze dusík amonný a zbytek tvoří dusík organický, přičemž vzájemný poměr se u jednotlivých druhů digestátů a kejd liší.
• Pro zpomalený účinek a pro menší nebezpečí rizika vyplavení N při regeneračním hnojení tekutými organickými a statkovými hnojivy je proto vhodné volit časnější termíny aplikace než při použití minerálních hnojiv s nitrátovou složkou.
• Hnojiva lze aplikovat podlistově jen pomocí hadicových aplikátorů, dávku hnojiva pro regeneraci řepky doporučujeme v rozsahu 10 až 35 t/ha podle obsahu živin.
Použité prameny jsou k dispozici u autorů.
44
POUŽÍVÁNÍ LISTOVÝCH HNOJIV A STIMULÁTORŮ V ŘEPCE
Ing. Josef Škeřík, CSc.
Použití listových hnojiv
Listová hnojiva jsou hnojiva, která jsou rostlinami příjímána, jak už název napovídá, přes listy a nikoliv přes kořeny, jako je tomu u ostatních hnojiv. Jejich aplikace nám proto umožňuje rychlé dodání živiny, která je v půdě v nedostatku, nebo ji rostlina vzhledem k situaci (např. suchu) nedokáže přijmout. Hnojiva s obsahem síry navíc mohou působit i fungicidně. Proto se v zemědělských podnicích aplikace listových hnojiv stává už pravidelnou součástí agrotechniky řepky a je jedním z významných intenzifikačních faktorů při pěstování řepky.
Použití stimulátorů
Stimulátory jsou biologicky aktivní látky, které mají v závislosti na termínu aplikace a dávce poměrně různorodý vliv na rostliny. Urychlují transportní procesy v rostlině (jak živin, tak i asimilátů), podporují tvorbu kořenů a generativních orgánů. Zvyšují lignifikaci buněčné stěny, tím zvyšují odolnost proti šešulovým škůdcům, k napadení houbovými chorobami, někdy i k poléhání i proti poškození krupobitím. Preventivně působí proti stresovým faktorům a v případě poškození urychlují regenerativní procesy v rostlině. Tím vším zvyšují odolnost proti poškození v průběhu zimy, jarními mrazíky, pesticidy, suchem i přívaly vody a nedostatečné výživě a dalším stresům.
Kombinace listových hnojiv a stimulátrů a jejich registrace
Je nutné upozornit, že některá moderní listová hnojiva již stimulační látky obsahují (např. Campofort Retafos, Trisol Aktivátor, Energen atd.), takže by již se stimulátory (pokud to není odzkoušeno a doporučeno) neměly být kombinovány. Je to dražší a navíc to v případě nevyzkoušených kombinací nemusí přinést očekávaný účinek.
Stimulátory jsou v České republice registrovány buď Státní rostlinolékařskou správou jako přípravky na ochranu rostlin, např. dříve Atonik, Rexan. Nebo ÚKZÚZ jako hnojiva, případně pomocné látky, např. Fortehum, Sunagreen, Trisol, Energen. Z pohledu rostlin je systém registrace nepodstatný, pro zemědělce je toto nutné znát hlavně z pohledu zapsání do správné kolonky evidence přípravků a hnojiv pro kontrolu SZIF. V posledních letech spíše přibývají stimulátory jako registrované jako pomocné látky, protože proces registrace je tak většinou kratší a jednodušší. Tento postup registrace se možná bude v budoucnosti, vzhledem k připomínkám EU, měnit.
Kontrolu jak je vaše hnojivo nebo stimulátor registrovaný, můžete provést na webu SRS, nebo ve Veřejném registru hnojiv, přístupném na webových stránkách MZe ČR:
http://eagri.cz/public/app/rhpub/hnojivaVerejnostQF.do.
45
Vlastnosti listových hnojiv a stimulátorů
Mezi jejich hlavní výhody patří:
• Mísitelnost s většinou běžně používaných látek na ochranu rostlin, část listových hnojiv je možno kombinovat i s DAM.
• Rychlá využitelnost jednotlivých živin nebo stimulátorů díky přímému přenosu přes list.
• Aplikovatelnost v podzimním i jarním období vegetace - možnost použití v době, kdy je příjem živin přes kořeny z jakýkoliv příčin (povětrnostních např. sucho, teplota, atd.) omezen.
K možným nevýhodám listových hnojiv a stimulátorů patří
• Závislost účinnosti na mnoha podmínkách (vlastnosti přípravku, stav rostliny, vnější podmínky aplikace).
• U listových hnojiv možnost dodání relativně malého množství živin a tím relativně vysoká cena některých živin a jejich kombinací od několika set někdy až tisíce korun na ha. Dodání živin v pevných hnojivech je většinou podstatně levnější.
• Velmi široká nabídka, která mnohdy zemědělcům ztěžuje orientaci. Nelze se totiž orientovat jen podle ceny za obsah určitého prvku nebo účinné látky, ale musí se přihlížet i k dalším vlastnostem hnojiva - koncentraci jednotlivých živin v hnojivu, formě jednotlivých prvků, obsah smáčedel, absorbentů, adheziv, obsah látek, ovlivňujících míchatelnost hnojiv s přípravky nebo jinými hnojivy, Obsah stimulačních látek, pH zředěného roztoku atd.
• Možná toxicita některých „kombinací“. Kombinaci více účinných látek (insekticid + listové hnojivo + stimulátor + smáčedlo + regulátor), které se v praxi v minulosti objevovaly v žádném případě nedoporučujeme. Tyto kombinace často působí toxicky nejen na včely, ale i na samotné rostliny řepky. Navíc tyto kombinace nejsou registrovány a mohou být problémem při kontrole dodržování podmínek na čerpání jakýkoliv dotací.
Pokusy SPZO s aplikací listových hnojiv a stimulátorů
V současnosti je možné v nabídce listových hnojiv a stimulátorů vybírat z mnoha přípravků registrovaných jako stimulátory, hnojiva nebo jako pomocné látky. Svaz pěstitelů olejnin proto ve spolupráci se svými členy a výrobci již od roku 2001 provádí pokusy, v kterých zkouší, jaký přípravek a v jaké fázi je pro řepku nejvhodnější. Pokusy jsou poloprovozní a maloparcelkové na různých lokalitách. Výsledky z jednotlivých let jsou každoročně uváděny ve sbornících konference Systému výroby řepky v Hluku, v roce 2011 to bylo ve sborníku Výsledku pokusů SPZO.
Výhodou těchto pokusů je možnost porovnání přípravků vedle sebe. Zároveň je to však i určitá nevýhoda, neboť přípravky používáme v podstatě paušálně podle předem dané
46
metodiky bez příslušné korekce podle stavu pozemku a porostu, ale agronom by měl správně vybírat druh listového hnojiva a stimulátoru hlavně na základě znalostí stavu porostu a nedostatku živin na svých pozemcích. Proto na jednotlivých lokalitách je nejlepší vždy ten přípravek, který nejvíce odpovídá daným potřebám.
Domníváme se proto, že pokud by se pokus dělal cíleně – některé přípravky by na dané lokalitě nebyly potřebné, nebo byly možná v jiné dávce. Proto lze jen doporučit aplikace založené na posouzení aktuálního stavu porostu. Dlouhodobě to např. vycházelo například u pokusů s přípravkem Campofort, kde se poslední druh a dávka přípravku upřesňuje podle rozborů rostlin a byl dosahován i vysoký přírůstek výnosu.
Výsledky pokusů Svazu se stimulátory
Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin prováděl samostatné pokusy se stimulátory na řepce od roku 2001 do roku 2006. Z rostlinných stimulátorů byly v té době zkoušeny Atonik, Atonik Pro, Rexan, Sunagreen. V letech 2006 - 2011 Svaz postupně zkoušel stimulátory (pomocné látky) Amalgerol, Energen, Fortehum, Lignohumát, Hergit, PRP EVB, Terra-sorb, Trisol a další. Tyto pokusy byly prováděny společně s dalšími listovými hnojivy, a proto jejich výsledky uvádím až v další části.
• Ve všech letech se jednoznačně prokázal přínos použití stimulátorů, největší přírůstek byl prokázán v letech, kdy na řepku více působí stresové faktory. To bylo např. v květnu a v červnu 2003 kdy bylo horko a sucho. Dále v roce 2005, kdy byly porosty poškozeny jarním mrazíkem, byl vliv aplikace stimulátorů větší nežli v ostatních letech.
• Jako nejvýhodnější se projevila kombinace Atoniku Pro v období dlouživého růstu a Sunagreenu v období butonizace, proto tuto kombinaci můžeme doporučit jako nejlepší.
Víceleté výsledky
Rok pokusů 2006 2005 2004 2003 2002 Průměr
Přípravek – přírůstek aplikace oproti kontrole % % % % % %
Sunagreen 106 116 106 111 105 108,8
Rexan 105 108 104 105,7
Atonik (Atonik Pro) 106 112 104 108 109 107,8
Atonik (Atonik Pro) + Sunagreen 110 119 108 112,3
Kontrola 100 100 100 100
Průměr roku 106 115,7 105 109 106 108,3
Celostátní průměr výnosu řepky (t/ha) 3,04 2,91 3,73 1,68 2,3
47
Výsledky pokusů s listovými hnojivy a stimulátory
V letech 2005 – 2007 jsme prováděli poměrně rozsáhlé pokusy s až 12 variantami stimulátorů a listových hnojiv, v posledních letech jsme počet variant omezili a zkouší se jen nová hnojiva a přípravky.
Jako příklad uvádím metodiku a výsledky ze sezóny 2006/2007 a průměr 3 let obdobných pokusů.
Výsledky pokusů v sezóně 2006/7 V sezóně 2006/2007 jsme ve spolupráci s členskými podniky SPZO prováděli poloprovozní
pokusy s aplikací řady odlišných listových hnojiv a stimulátorů na řepce ozimé. Pokusy byly založeny na 6 lokalitách - Agpi Písek, ZD Dolany, SZ Luže, Jizerka a.s. Jizerní Vtelno, Agro Pertoltice, ZOD Brtnice. Bohužel kvůli vývoji počasí byly některé lokality nevyrovnané a k hodnocení výnosu lze využít jen 3 lokality.
Metodika pokusu
2006/2007
Aplikace podzim
4 - 8 listů
Aplikace I. obrůstání listových
růžic
Aplikace II.
začátek dlouživého růstu
Aplikace III.
butonizace
kg, l/ha l/ha kg, l/ha
kg, l/ha
KO Kontrola
HBT Hydroplus Bor 2 HydroPlus Bor 2
YaraVita Thiotrac 300
3
HY Hycol B 2 Hycol B 2 Hycol BN 5
MI Mikrotop 5 Mikrotop 15 Mikrotop 15
BOFE Borosan Forte 3 Borosan Forte 3 Fertimag 5
CB Carbonbor 1 Carbonbor 1 Fumag
NK-SB 2,75
TS 2 Trisol Stimul Plus + Carbonbor
2 +
1
TS 4 Trisol Aktivátor
2 Trisol Stimul Plus 2
KO kontrola
48
Výnos pokusu v roce 2006/2007 v kg na ha a %
Ekonomické zhodnocení pokusu
• Víceleté výsledky nám ukazují, že při použití listových hnojiv a stimulátorů lze počítat s 5 až 15% přírůstkem výnosu, a to jak v letech výnosově dobrých, tak i špatných.
0
500
1 000
1 500
2 000
2 500
HydroplusB
or + Thiotrac
Borosan Forte + Fertim
ag
CarbonB
or + Fumag N
K-SB
Trisol Stim
ul Plus + CarbonB
or
Hycol B
+ Hycol B
N
Trisol A
ktivátor + Trisol Stim
ulPlus
Mikrotop
Pokus s listovými hnojivy a stimulátory 2006/2007Náklady a zisk v Kč/ha, 3 lokality
náklady
zisk
49
Víceleté výsledky kombinací listových hnojiv - přírůstek v % na kontrolu
K
ontr
ola
Hyd
roPl
us
Bor
Tri
sol
Spec
ial P
K
Cam
pofo
rt
Ret
afos
Fort
ehum
Fort
ehum
M
ikro
top
Hyc
ol B
Mik
roto
p
Bor
osan
Fo
rte
Car
bonB
or
Fort
estim
B
eta
Tri
sol,
Car
bonB
or
Průměr 2007
110,1 106,2 107,6 106,2 110,1 109,6 107,6
Průměr 2006
100 108,2 109,6 111,5 106,8 110,6 108,5 110,6 115 115 113,7
Průměr 2005
100 109,4 112,2 108 105,9 104,3 108,6 106,1
Tříletý průměr
100,0 109,2 107,9 111,9 107,4 108,3 108,1 107,0 111,2 112,3 109,9 107,6
Výsledky let 2009 až 2011 V roce 2008/09 Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin založil poloprovozní pokusy
s listovými hnojivy již tradičně na 6 lokalitách, tentokrát s omezeným počtem variant.
Pokus listová hnojiva a stimulátory -2008/2009 - metodika a výsledky
Varianta Označení Aplikace podzim
4-8 listů
Aplikace I. začátek
dlouživého růstu
Aplikace II butonizace
Přírůstek výnosu
l/ha l/ha l/ha
1 KO
3 SKsol SKsol - 5 Borosan Forte 2 MgNSol 5 11,4 %
4 Ligno, Lignohumát 0,4 Lignohumát 0,4 6,6 %
• Přírůstek výnosu u varianty Lignohumát byl při započítání všech lokalit v průměru na 6,6 % oproti kontrole, při zisku 1 028 Kč na ha
• Přírůstek výnosu u varianty SKsol byl při započítání všech lokalit v průměru na 11,4 % oproti kontrole, při zisku 1 626 Kč na ha (zdroj: Sborník Hluk 2009).
Maloparcelové pokusy v sezóně 2009
V sezóně 2008/2009 bylo založeno několik maloparcelkových pokusů na Pokusné stanici ČZU v Praze Uhříněvsi. V tomto roce byly vedle klasických pokusů zkoušeny aplikace na pozdních výsevech řepky, které jsme zakládali s cílem najít metody ošetření u pozdě setých a pozdě vzcházejících porostů řepky. Byly využity hlavně stimulátory a listová hnojiva se stimulačními účinky. Pokusy byly prováděny s přípravky Energen, Campofort, Trisol, Rexan, Sunagreen, ve všech pokusech byl zjištěn přínos aplikace. Jako příklad uvádím výsledek aplikace přípravku Energen Aktivátor (zdroj: Sborník Hluk 2009).
50
Výsledky 2009 Výsev 17.9.2008 Výnos při 12% vlhkosti v t/ha % HTS v g %
ENERGEN Aktivátor 1 l Aplikace 21.10.2008, (1 - 2 listy ) 5,12 106,4 4,48 103,6
Kontrola bez ošetření 4,82 100,0 4,32 100,0
Pokusy v roce 2009-2010
I v sezóně 2009/2010 byly prováděny maloparcelkové a poloprovozní pokusy. V této sezóně byly v poloprovozních pokusech zkoušeny i nové přípravky PRP EVB a Agrosol. Aplikace těchto přípravků přinesla přírůstek výnosu, u přípravku PRP EVB (podzimní i jarní aplikace) to bylo 105,5 %, u přípravku Lignohumát (podzimní i jarní aplikace) to bylo 102,8 % a u přípravku Agrosol aplikovaného jen na jaře to bylo 103,5 %.
Výsledky aplikace listových hnojiv a stimulátorů 2009 – 2010, 5 lokalit z celkem 6
kontrola PRP Lignohumát B Agrosol
t/ha 3,68 3,88 3,78 3,81% 100,0 105,5 102,8 103,5
100,0
105,5
102,8103,5
98,099,0100,0101,0102,0103,0104,0105,0106,0
3,65
3,70
3,75
3,80
3,85
3,90
%
t/ha
t/ha%
V maloparcelkových pokusech byly opět zkoušeny aplikace stimulátorů jak na normální, tak i na pozdní výsev, i tyto aplikace byly přínosné. U pozdních výsevů to bylo u všech sledovaných parametrů – průměr kořenového krčku 107,9 %, HTS 105,5 %, olejnatost 100,5 %, výnos 107,1 %.
Výsledky 2010 Normální výsev Pozdní výsev 7.9.2009
Maloparcelkový pokus Uhříněves
kontrola Energen % kontrola Energen %
Síla kořenového krčku 7.5.2010 (mm)
9,17 11,93 130,1 12,10 13,06 107,9
HTS (g) 4,73 4,43 93,7 4,21 4,44 105,5
Olejnatost (%) 38,8 38,3 98,7 38,0 38,2 100,5
Výnos (t/ha) 3,25 3,78 116,3 3,23 3,46 107,1
51
Výsledek maloparcelkového pokusu v roce 2009/2010 v Opavě ukazují grafy.
Z výsledků je zřejmé, že v pokusu byla nejvýhodnější kombinace Borosan Forte na podzim, Fertigreen v prodlužovacím růstu a Fertimag v butonizaci.
Výsledky v roce 2011
V roce 2011 byly prováděny maloparcelkové pokusy v Opavě a poloprovozní pokusy na 6 lokalitách. V Opavě byly zkoušeny nové i ověřené kombinace podzimního i jarního ošetření listovými hnojivy. Pokus byl prováděn při snížené hladině N hnojení na úrovni 120 kg N/ha.
Z výsledků je zřejmé, že při loňské vysoké ceně řepky byl přírůstek zisku také velmi vysoký v rozsahu od 2 800 do 9 679 Kč/ha a to při snížené dávce N – 120 kg.
Výsledek pokusu – Opava 2009/2010
kontrola Borosan, MgNsol
Borosan, Fertigreen, Fertimag
Výnos při vlhkosti 8% 4,05 4,23 4,42% výnosu ke kontrole 100,0 104,3 109,1
94,0
96,0
98,0
100,0
102,0
104,0
106,0
108,0
110,0
3,80
3,90
4,00
4,10
4,20
4,30
4,40
4,50
%
t/ha
Výnos při vlhkosti 8%
% výnosu ke kontrole
17
1 075
2 274
324
686
0
500
1 000
1 500
2 000
2 500
Borosan, MgNsol Borosan, Fertigreen, Fertimag
kč/ha
Náklady a zisk - pokus listová hnojiva 2009/2010
Zisk
Náklad
52
Termín ošetření
Podzim Jaro Hnojení 2. - 6. pravých
listů prodlužovací růst butonizace celkem kg N
Var. 1 Borosan Forte (2 l/ha)
Borosan Forte (2 l/ha)
Fertimag (5 l/ha) 120
Var. 2 - Mikrokomplex (2 l/ha)
Fertimag (5 l/ha) 120
Var. 3 Borosan Forte (2 l/ha)
Fertigreen Kombi (5 l/ha)
Fertimag (5 l/ha) 120
Var. 4 Borosan Forte (3 l/ha) - Fertimag
(5 l/ha) 120
Var. 5 - Zinkosol (2 l/ha)
Fertimag (5 l/ha) 120
Kontrola - - - 120
5,395,46
5,54
6,05
5,42
5,09
105,8 107,2108,7
118,7
106,4
100,0
90,0
95,0
100,0
105,0
110,0
115,0
120,0
125,0
4,60
4,80
5,00
5,20
5,40
5,60
5,80
6,00
6,20
%
Výnos maloparcelkového pokusu, Opava 2011
Výnos při vlhkosti 8%% výnosu ke kontrole
53
Poloprovozní pokus s přípravkem Nano-gro V poloprovozních podmínkách byl založen pokus s přípravkem Nano-gro. Tento
organický přípravek byl vytvořen s použitím nanotechnologie. Sírany prvků Fe, Co, Al, Mg, Mn, Ni, Ag v nanomolových koncentracích (10-9 molu), obsažené v oligosacharidové granulce velikosti přibližně 3 mm, spouštějí obranný mechanismus rostliny bez vzniku skutečného stresového faktoru. Aplikace tohoto přípravku také přinesla přírůstek výnosu a zisk a to i při snížení dávky N.
Tab. 1 Varianta Regulace podzim
Hnojení běžné Aplikace Nano-gro
1 kontrola ano ano ne 2 Nano-gro ano ano ano 3 Nano-gro - 30 kg N ano -30 kg N ano
k o n t r o l a N a n o - g r o N a n o - g r o - 3 0 k g N
t / h a 3 ,6 5 4 , 0 6 3 , 8 8% 1 0 0 , 0 1 1 1 , 1 1 0 6 , 3
3 ,6 5
4 , 0 6
3 , 8 8
9 4 , 09 6 , 09 8 , 01 0 0 , 01 0 2 , 01 0 4 , 01 0 6 , 01 0 8 , 01 1 0 , 01 1 2 , 0
3 , 4 0
3 , 5 0
3 , 6 0
3 , 7 0
3 , 8 0
3 , 9 0
4 , 0 0
4 , 1 0
% na kontrolu
Výnos v t/ha
P ř í n o s p ř í p r a v k u N a n o -g r o v r o c e 2 0 1 1 , p r ů m ě r 4 l o k a l i t
t /h a %
kontrola Nano-groNano-gro -30
kg Nnáklady 375 375zisk 0 3 930 2 790
0
10002000
300040005000
Kč/ha
Ekonomický přínos aplikace Nano-gro v roce 2011
průměr 4 lokalit, při ceně řepky 10 500 Kč/t, na nižší dávku N odpočítáno 750 Kč/ha
54
Poloprovozní pokus s listovými hnojivy a stimulátory 2010/2011
Poloprovozní pokus byl rozšířen o nové přípravky a v roce 2010/2011 byl opět založen na 6 lokalitách. Bohužel, jako vždy byly některé lokality poškozeny, takže jsou hodnoceny jen 3 lokality. Výsledky potvrzují přínos na výnosu i na zisku u všech zkoušených přípravků
Metodika Aplikace podzim Aplikace I. - jaro
začátek dlouživého růstu Aplikace II. - jaro
butonizace 4 - 8 listů dávka/ha dávka/ha dávka/ha
Kontrola PRP EVB PRP EVB 1 l PRP EVB 1 l Lignohumát Lignohumát 0,4 l Lignohumát 0,4 l Agrosol Agrosol 1,5 kg Agrosol 1,5 kg Agrosol 3 kg TERRA-SORB
TERRA-
SORB 2 l
TERRA-SORB
1 l
Vinazote 300 kg/ha
tj. 60 kg N další N až za 10 dní,
do obvyklé dávky N místo dávky N
48 kg S
Amalgerol Amalgerol 4 l poznámka -
Sulfomax byl jen na několika lokalitách Sulfomax 3 l
55
Ekonomické hodnocení – poloprovozní pokus
Ekonomický přínos Agrosol PRP Lignohumát Max
TERRA-SORB Vinazote Amalgerol
t/ha 3,975 3,905 3,77 3,906 3,834 3,775 Přínos v t/ha 0,37 0,3 0,17 0,3 0,23 0,17 Přínos v Kč při 10 500 za tunu 3 885 3 150 1 733 3 161 2 405 1 785
Cena aplikace 1 146 540 230 690 2 190 700 Zisk 2 739 2 610 1 503 2 471 215 785 Zápočet za N a S –108 kg po 18 Kč 1 944
Celkem 2 739 2 610 1 503 2 471 2 159 785
Doporučení aplikace listových hnojiv a stimulátorů pro jarní období
Ü V letošním jaře je opět vysoká cena řepky, a je proto vhodné využívat nadstavbové intenzifikační faktory - stimulátory a listová hnojiva. Jejich aplikaci doporučujeme spojit s ošetřením proti škůdcům nebo případně s hnojením DAM.
Ü Stimulátory v regeneraci a prodlužovacím růstu se lépe projevují při poškození porostu v zimě. Aplikaci je vhodné opakovat (nebo kombinovat s jinými přípravky) při butonizaci řepky. Při časné aplikaci mohou snížit stres a poškození způsobená střídáním teplot v noci a ve dne a dalšími vlivy. Významně ovlivňují růst kořenů, a mohou tak ovlivnit i odolnost proti případnému suchu v nastávajícím období.
Ü V minulých letech jsme v tomto období s velmi dobrými výsledky odzkoušeli stimulátory (a kombinace stimulátorů), Atonik (0,6 l/ha) a Atonik Pro (0,2 l/ha), Fortehum (1,5 nebo 3 l/ha), Hergit (0,2 l/ha), Lignohumát (0,4 l/ha), Sunagreen (0,5 l/ha), Rexan (0,1 l/ha), a pomocné přípravky na bázi stimulátorů – PRP EVB (1 l/ha), Energen Aktivátor (0,3 - 1 l/ha), Energen Stimul (0,3 - 1 l/ha), Trisol Aktivátor (2 l/ha), Trisol Stimul Plus (1 l/ha) a další.
Ü Vedle stimulátorů doporučujeme využívat i listová hnojiva, které dodají v tomto období i potřebné živiny. Zvláště při suchu a špatném pH je příjem živin omezený a listová výživa má velký přínos. Navíc některá obsahují i stimulační látky. V období regenerace a počátku dlouživého růstu jsme s velmi dobrými výsledky (viz sborníky Hluk) odzkoušeli tato hnojiva: Agrosol (1,5 – 3 kg/ha), Borosan Forte (3 l/ha), Fortestim Beta (7 l/ha), CarbonBor (1 l/ha), Epsotop (5 - 15 kg/ha), Fertimag (5 l/ha), Folit Bor (0,8 - 1,6 l/ha), Hycol B (0,2 l/ha), Hycol BN (2 l/ha), Hydroplus Bor (2 l/ha), Mikrotop (5 – 15 kg/ha), Sammpi (1 l/ha), Sulfika SNP (4 l/ha), Yaravita Brassitrel (2 l/ha) a další.
Ü Před květem jsme mimo již výše jmenované navíc odzkoušeli i další stimulátory a hnojiva, např. Energen Fruktus (0,3 - 1 l/ha), Campofort Special a Garant (10 l/ha), Fertigreen Combi (5 l/ha), MgNsol (5 l/ha), Fumag NK+SB (3 - 4 l/ha), Magnitra L (5 l/ha), Yaravita Thiotrac (3 l/ha) a další.
56
Jarní semináře SPZO 2012
• Semináře pro pěstitele olejnin - efektivní hospodaření, nové zásady Cross-compliance
• Podklady k přednáškám a prezentacím pro semináře pořádané SPZO s.r.o.
• Podporováno Evropskou unií v rámci realizace projektů Programu rozvoje venkova reg. č. 10/010/1310a/132/002210
• Vydává: SPZO s.r.o., Jankovcova 18, 170 37 Praha 7
• Redakční a grafická úprava: Ing. Josef Škeřík, CSc., E-mail: [email protected], tel.: 283 099 511, mob.:777 757 991, www.spzo.cz
• Tisk: Garret - Kostelec n. Č. lesy
Zveme vás na polní kázání SPZO,která se budou konat
v květnu a červnu 2012
