Senzorick systmy

Senzorick systmySenzorick systmyZskvme znalost o svt vnitnm a vnjmPijmme cca 109 bit/sec informac, jen mal st vstupuje do vdom (destky a stovky) 5 smysl? sluch, ich, chu, zrak m dva subsystmy (denn svtlo, non podmnky), hmat nkolik subsystm (tlak, bolest, teplo, zima) + rovnovn (vestibulrn) systm a propriocepceit vs. vnmnreceptorov buka (receptor) absolutn prh, rozdlov prh, transdukceAferentn drha Pepojen (thalamus), ken v prbhu, kolaterly a spoje s jinmi centry CNSProjekce v mozkov ke Primrn projekn oblastDal zpracovn (unimodln, heteromodln asocian oblasti)it psoben a pjem fyziklnch podntVnmn interpretace vnjho svta - v souinnosti s pamt, jazykem dalmi senzorickmi systmy konstrukce subjektivn zakouen reality

Propriocepce tlesn it smysl pro polohu a pohyb st konetin.

Transdukce - Psoben fyziklnho podntu na receptor vznik receptorov potencil m silnj je podnt, tm silnj je i receptorov potencil, pokud doshne urit prahov hodnoty, vzbud na neuronu akn potencil.

it a vnmn nelze jednodue oddlit

Transdukce pevod nebo kdovn fyzikln energie na nervov vzruchy

ich nepepojuje se v talamu.2Absolutn, rozdlov prahyRozdlov prahy - Weberv zkon nejmen rozdlov prh roste s intenzitou podntu. Nap. 2% procenta pro intenzitu jasu, 10% pro hlasitost, 20% pro chu soli

Nepoznme rozdl mezi 50kg a 50kg a 100g ale poznme rozdl mezi 100g a 200g.3Primrn korov oblasti

Primrn vizuln, auditorn, senzitivn a motorick oblast.1primrn motorick korov oblast2premotorick korov oblast3 frontln okohybn pole4Brocova motorick centrum ei5suplemetrn motorick korov o.6 primrn senzitivn oblast7 sekundrn senzitivn korov o.8 suplementrn senzitivn korov o.9 primrn zrakov korov oblast10 sekundrn zrakov korov oblast11 suplementrn zrakov korov o.12 primrn sluchov korov oblast13 sekundrn sluchov korov oblast14 suplementrn sluchov oblast15 chuov korov oblast16 vestibulrn korov oblast17 primrn ichov korov oblast18 sekundrn ichov korov oblast19 limbick korov oblast20 frontln asocian korov oblast21 parietln asocian korov oblast22 Wernickeho gnostick a asocian centrum ei23 temporln asocian korov oblast24 okcipitln asocian korov oblast

A laterln plocha hemisfryB mediln plocha hemisfryTepl barvy motorick oblastiStuden barvy senzitivn oblasti

5SYSTM ZRAKOVHO VNMNZRAKu lovka dominantn smysl - 90% informac o vnjm svt- a 1/3 mozkov kry vnovna zraku pjem a zpracovn signl ve form foton viditelnho spektra3 zkladn fyzikln vlastnosti svtlaDlka svteln vlny - barvaAmplituda svtla (intenzita) - jasirost svtla poet vlnovch dlek, kter svtlo tvo sytost barvyVnmn svtla prostednictvm fotoreceptor vstnici oka (tyinky a pky)

Dravci nemaj jen jednu lutou skvrnu, take kdy lov bc my, tak nemus hbat hlavou.Jako lid se zabvme tvarem a barvou vc, ale jin zvata vyplujc jin ekologick niky maj jin senzorick systmy.

Svtlo elektromagnetick vlnn. Kvantov teorie svtla za rznch experimentlnch podmnek se chov jako svtlo, jinak jako stice

Viditeln svtlo m 380-760 nanometr

3 zkladn fyzikln vlastnosti svtlaDlka svteln vlny - barvaAmplituda svtla (intenzita) - jasirost svtla poet vlnovch dlek, kter svtlo tvo sytost barvy

7OKO

Adaptace na blzko / dlku

Adaptace na svtlo / tmuKdy svtlo projde rohovkou (prhledn svrchn vrstva bunk, ktermi prochz svtlo), pak je oka, co je vnitn prhledn flexibiln struktura, kter umouje rzn vzdlenm objektm, aby byly zameny. Pak je zornice, co je promnliv trbina, ktermi prochz svtlo do oka je to ern dra uprosted naich o. Otevr se, aby veru vpustila do oka vce svtla a zavr se, aby ochrnila neuronln stnici pi prudkm svtle, aby nebyly pokozeny (a nenahrazeny). Kolem zornice je duhovka, kter maj rznou barvu (hnd, modr), a kter reguluje funkc zornice.

Slzy zlepuj optick vlastnosti rohovky. Jsou produkovny slznmi lzami, uloenmi zevn nahoe v onici, roztrny reflexnmi pohyby vka a odvdny obma slznmi kanlky. Vyrovnvaj nerovnosti, odplavuj neistoty, chrn rohovku ped vysychnm, obsahuj imunoglobulin A na ochranu proti infekci.

Adaptace na tmu:Pi setmn - eru dojde k rozen zornice, aby se do oka dostalo co nejvc svtla. Citlivost oka na svtlo se zvyuje. Protoe jsou pky mn citliv, ve tm pestvme vidt barvy. Trv asi 20 minut. A) prsvit zornice B) chemickou cestou (rozpad pigmentu za intenzivnho svtla sdrovn pigmentu za tmy) C) prostorov, asov sumace Nkte ivoichov (elmy, zvata s non aktivitou, ralok, ale i krva nebo k) maj za stnic vrstvu bunk (nebo vlken) schopnch odret svtlo. Tato vlkna umouj lep vidn za era, protoe svteln paprsky, kter projdou stnic, se odraz a prochzej stnic zase nazpt, take mohou podrdit fotoreceptory dvakrt.Odraen svtlo je pinou svtcch o tchto zvat.

Blima (sclera) tuh, bl vazivov blna (u dt namodral, ve st zaloutl od kapnek tuku). Tlouka se pohybuje kolem 0,3 2 mm a zaujm 4/5 povrchu on koule. Do blimy se upnaj okohybn svaly, vzadu ji prostupuje zrakov nerv a vpedu pechz v rohovku.Rohovka (cornea) orgn v pedn sti oka. Je inervovna, ale nen prostoupena cvami. Je vyklenutj ne blima (m podobu hodinovho sklka). Pi dotyku rohovky se vybavuje nepodmnn reflex seven vek. patn zakiven rohovky zpsobuje onemocnn zvan astigmatismus.ivnatka (uvea) - obsahuje velk mnostv cv a pigmentovch bunk, M hndoervenou barvu a v zadn sti je tvoena cvnatkou (choroidea). Vpedu pechz v asnat tlsko.asnat tlsko (corpus ciliare) (zonula?) paprsit uspodan val z hladk svaloviny. Na povrchu m etn vbky, na n je tenkmi vlkny zavena oka. Stahy svalstva mn zakiven svalstva, co zpsobuje potebnou akomodaci (zakiven) oky. Z krve protkajc vlsenicemi asnatho tlska se filtrac tvo komorov voda, kter vyivuje bezcvnat sti oka a udruje jeho tvar.Duhovka (iris) m tvar kruhovho terku z hladkho svalstva. Kruhov otvor uprosted duhovky se nazv zornice (ztelnice, pupila). Paprsit nebo kruhovit uspodan svalovina roziuje nebo zuuje zornici. V duhovce jsou pigmentov buky, jejich mnostv a hloubka uloen uruj jej barvu (modr maj pigmentu nejmn, hnd a ern nejvce). Tato pigmentov vrstva zabrauje, aby paprsky vnikaly do oka jinudy ne zornic.Zornice (pupila) je kruhov otvor uprosted duhovky. Pozorovatel v n me vidt svj obraz.oka (lens) 4 mm siln orgn zaven na asnatm tlsku. oka je prhledn dvojvypukl (bikonvexn) spojka s vce zakivenou zadn plochou. Jej funkc je lmat paprsky tak, aby se sbhaly na stnici, m napomh k pesnmu vidn.Stnice (retina) jemn nkolikavrstevn blna siln asi 0,2 0,4 mm. Jsou v n umstny jednak gangliov a bipolrn nervov buky jednak vlastn smyslov buky stnice tyinky a pky. Tyinky asi 130 milion bunk, kter rozliuj pouze odstny edi. Jsou citlivj na svtlo, m umouj vidn za era. Jejich innost umouje on purpur rodopsin (vitamn A a blkovina opsin). Nenachzej se ve lut skvrn.pky asi 7 milion bunk umoujcch barevn vidn (modr, zelen a erven). Vitamn A se zde ve na ti rzn opsiny (citlivost na erven, zelen a modr svtlo). Nejvt nakupen pk je asi 4 mm od slep skvrny na mrn vkleslm mst stnice, tzv. lut skvrna (msto nejostejho vidn).Slep skvrna msto kde vystupuje z on koule zrakov nerv, je bez tyinek a pk.Sklivec (corpus vitreum) rosolovit prhledn hmota, kter vypluje vtinu vnitnho prostoru on koule.

Stavba on kouleOn kouleBlima Rohovka Cvnatka asnat tleso Zvsn apart okyDuhovka, zorniceoka Sklivec

8Stnice

Obraz na stnici je reln, pevrcen a zmenen lut skvrna v centru stnice. Zde soustedny pky umouje ostr vidn.A 2/3 okaStnice lut skvrna velik jako pendlkov hlavika. Nakupeny pky umoujc ostr vidn.

Stnice tenk vrstva v zadn sti oka, obsahujc receptory a nervov buky.

Co je elem lut skvrny? Zaostovat objekty vjasnm svtle. Zde je spojen vdy jeden pek sjednm interneuronem. Nen to tedy systm pli senzitivn, ale je speciln dobr vrozliovn na objekt na stnici bod po bodu.

Stnice (retina) est vrstevPigmentov epitel6 okohybnch sval 4 pm a 2 ikm Pdatn orgny on

Autoi vzkumu studovali stnice krlk, kter jsou velmipodobn lidskm, piem se jim podailo podit zznam proces v gangliovchbukch. Domnvaj se, e stnice vykonv vznamn pedzpracovn informac, ne jevyle do specifickch oblast mozku

Otme hlavou za objekty, abychom je vidli oste pokud je mme na periferii, vidme je neoste.

9StniceTyinky a pkyBipolrn buky (interneurony) Gangliov buky

Horizontln buky, amakrinn buky - Asocian buky propojujc mezi sebou jednotliv bipolrn, ppadn gangliov buky.

Kdy svtlo projde rohovkou (prhledn svrchn vrstva bunk, ktermi prochz svtlo), pak je oka, co je vnitn prhledn flexibiln struktura, kter umouje rzn vzdlenm objektm, aby byly zameny. Pak je zornice, co je promnliv trbina, ktermi prochz svtlo do oka je to ern dra uprosted naich o. Otevr se, aby veru vpustila do oka vce svtla a zavr se, aby ochrnila neuronln stnici pi prudkm svtle, aby nebyly pokozeny (a nenahrazeny). Kolem zornice jsou struktury, kter maj rznou barvu (hnd, modr).

Axony stnicovch gangli opout oko voptickm disku (slep skvrna), kde formuj optick nerv. Kdy se koukneme kolem, nen jedin msto vnaem zornm poli, kter by chyblo. Mozek toto slep msto dokonstruovn.Stnice obsahuje fotoreceptory, interneurony a projekn neurony (stnicov ganglia).

10RECEPTOROV BUKYTyinky Skotopick (non) vidn ernobl vidn pi patnm svtleVysoce citliv na svtloCelkov poet 120 mil.Zrakov pigment RhodopsinpkyFotopick (denn) vidn citliv na barvuCelkov poet 6 mil.Ti druhy pk 3 rzn pigmenty umoujc barevn vidn (erven, zelen, modr svtlo)Nejvce soustedny ve lut skvrnTyinky jsou del, tenk, vlcovit buky citliv na svtlo.pky jsou krat silnj, kuelovit buky, kter jsou pi vysokm stupni osvtlen citliv na barvu.

Normln vidn je trichromatick

Vlastn vnmn svtla je zaloeno na citlivosti zrakovch pigment (nap. rodopsin) na svtlo. Svtlem se zrakov pigmenty rozkldaj, m zahj etz chemickch reakc, kter vedou k peveden signlu na elektrick potencil, vzruch, kter pen informaci do zrakovch center mozku. Fotoreceptory lidskho oka jsou citliv na svteln vlny v rozsahu 400 760 nmRodopsin je zejm nejvznamnj on pigment zodpovdn za vnmn svtla, ale nikoliv jedin. V pkch se vyskytuj pedevm tzv. jodopsiny, kter umouj barevn vidn. Mechanismus jejich funkce vak je podobn.

Tyinky asi 130 milion bunk, kter rozliuj pouze odstny edi. Jsou citlivj na svtlo, m umouj vidn za era. Jejich innost umouje on purpur rodopsin (vitamn A a blkovina opsin). Nenachzej se ve lut skvrn.pky asi 7 milion bunk umoujcch barevn vidn (modr, zelen a erven). Vitamn A se zde ve na ti rzn opsiny (citlivost na erven, zelen a modr svtlo). Nejvt nakupen pk je asi 4 mm od slep skvrny na mrn vkleslm mst stnice, tzv. lut skvrna (msto nejostejho vidn).

11Tyinky a pky

ZORN POLEKad oko dostv informace z obou pol Kad oko hled na objekt z jinho hluhloubka percepce pedmt

Vnmn prostoru je umonno polohou o, kdy do kadho oka dopad mrn odlin obraz, z nich se v mozku skld prostorov obraz prosted. sten ho ovlivuje i zaostovn on oky, kter pomh odhadnout vzdlenost, take i jednook lovk m uritou prostorovou orientaci.

Pokud m ivoich oi po stranch hlavy, zskv tm irok pehled okol (a monost uvidt vas hrozc nebezpe), kter je vak velmi ploch (kopytnci, kytovci aj.). Naopak poloha o vedle sebe umouje dokonal prostorov pehled, ale u rozhled (elmy, primti, dravci).

13ZRAKOV DRHAMultisynaptick1. neuron fotoreceptory stnice2. neuron bipolrn buky3. neuron gangliov buky axony gangliovch bunk tvo zrakov nerv80% vlken jde do thalamu (corpus geniculatum laterale CGL)20% vlken do stednho mozku4. neuron z CGL do primrn zrakov oblastiUmstn drhy v mozkuZrakov nervy obou o se stkaj v mst (chiasma)sten se kPepojuj se v corpus geniculatum laterale v talamuSmuj do zrakov projekn kry

Levou polovinu mozku zajm zrakov informace z prav poloviny svta

15KOLATERLY ZRAKOV DRHYStedn mozek (pretektum) Regulace prsvitu zorniceRetikulrn formacezen pohyb oHypothalamus Regulace cirkadinnch rytm

Pretektln oblast stednho mozku soust drhy reflex, kter ovldaj prsvit zornice.

Retikulrn formace mostu a stednho mostu slou k zen pohyb o.

Hypotalamus regulace cirkadinnch rytm. Projekcemi do suprachiasmatickho jdra prichzej svteln podnty pro cyklick zmny ady vnitnch funkc vzanch na stdn noci a dne.16PROJEKN OBLASTIPrimrn zrakov oblast m charakteristickou retinotopii (vizuln mapu)Z primrn zrakov kry se informace dostv do sekundrn zrakov kry Spojuje jednotliv poitky v ucelen zrakov vjemOblasti dalho zpracovn obrazuParastriln korov oblast (area 18) kolem prim.kryMediotemporln korov oblast (area 19)Inferotemporln korov oblast (area 20, 21)Zadn parietln oblast (area 7a)LGN pijm informace zobou o, ty jsou ale zpracovny vodlinch vrstvch LGN. Mozek tedy zachovv informace zo separtn. Separtn jsou tak zpracovvny informace o rznch modalitch (pohyb, barva, tvar, kontrast). Budujeme si vizuln mapy.

U makak bylo zjitno 32 oblast souvisejcch se zrakovou informac. 25z nich zpracovv zrakov informace, 7 m dal funkce, kupkladu integrace95DYJEVSK,I. DRUGA, R. MRZKOV, O. Funkn anatomie lovka. Praha: Grada Publishing,s.r.o. 664 s. ISBN 80-7169-681-1. s. 564.96Tamt. s. 614.41vizulnch informac s jinmi smyslovmi informacemi a s motorikou.17ZPRACOVN ZRAKOV INF.Dorzln cesta velk buky stnice (Magno systm)zevn strana temennch lalok rozliovn prostoru a pohybu kde se co nachz a co to dlVentrln cesta mal buky stnice (Parvo systm)spodn a vnitn strana spnkovho lalokurozeznv barvy a jemnj detailyco to je a jak to je

ZBA17 jdou dv hlavn projekce pes BA18, kter je hned za n jedna jde do parietlnho lobu, kter nm zodpov otzku, kde se co nachz vprostoru a druh do temporlnho lobu, kter nm zodpov otzku, co ta vc je.

Zde jsou pak oblasti, kter analyzuj rzn tvary nap. tve, jedno centrum pro anfs, jedno pro profil. Vtemporln oblasti je oblast V4, kter m kritickou lohu, pi zpracovvn barev.

Paraleln zpracovn zrakov informace

18NARUENLze okcipitotemporln kryObjektagnozie nerozpoznvn pedmtProsopagnozie nerozpoznvn obliejAchromatopsie ztrta barevnho vidnLze okcipitoparietln kryAkinetopsie pohybov slepotaAkinetopsia, also known as cerebral akinetopsia or motion blindness. is an extremely rare neuropsychological disorder in which a patient cannot perceive motion in their visual field, despite being able to see stationary objects without issue.

Vs. Anmie.19Zhady a oblast zkoumn souastn neurovdy Binding problem

Problm homunkulaNeexistuje centrum v mozku, jeho pokozen by zniilo tuto funkci jak jsou jednotliv rysy objekt spojeny bez asov ztrty?

kdo a jak vlastn vnm

20AUDITORN SYSTM21SLUCHVerbln komunikace a sociln interakceZvukov vlnn Lidsk ucho registruje zvuk o frekvenci 16 -20000 HzVnmn zvuku je limitovnaPrahem slyen Prahem bolesti 3 hlavn vlastnosti vnmanho zvuku Frekvence (kmitoet) - vkaAmplituda hlasitostKomplexita - istotaCo je hor, ztrta zraku nebo sluchu???? Zrak oddluje od vc, zrak oddluje od vc

Nejcitlivj smysl lovka

Frekvence poet vlnovch dlek za sekunduistotaPotovn holuby, sloni sly ni frekvence. Psi, netopi, delfni vy frekvence..

120db jsou bolestiv a mohou vyvolat trval postien tinnitus (5% populace) hlun koncerty

Za zvukem otme hlavu aby zvukov vlny mohly projt do naeho ucha. Jin zvata mohou natet ui.

22ZEVN A STEDN UCHO3 sti ucha zevn uchostedn uchovnitn uchoZevn ucho Zevn zvukovod BubnekStedn ucho Stedoun kstky (kladivo, kovadlinka, tmnek)Vnitn ucho Ovln oknko Hlem a jeho tekutiny (endolymfa, perilimfa)

stedoun kstky (nejmen v lidskm tle) zesiluj (asi 30x) a penej chvn bubnku systmem

Stedokun kstky pevdj zvuk z prosted o nzkm vlnovm odporu (vzduch) do prosted s vysokm vlnovm odporem (kapalina). Z velk plochy bubnku (50mm2) je zvuk pevdn na malou plochu (ovln oknko, 3mm2)

Hlem - kostn oddl vnitnho ucha -kostn kanlek v nm je uloen spirlovit kanl

V uchu je tak 1800 eferentnch nervovch drah, kter dok tlumit pjem uritch kmitot a tak odfiltrovat ruiv hluky z okol!

Cesta zvukuVeden vzduchem boltec, zevn zvukovod, bubnekMechanick penos bubnek, stedoun kstky, membrna ovlnho oknkaVeden tekutinou perilymfa a endolymfa kochleyTransdukce vnitn vlskov bb. receptorov potencil genertorov potencilElektrick penos AP na prvnm neuronu sluchov drhy

Perilymfou

Vestibulrn apart - Vznam - registruje pozici a pohyb hlavy v prostoruDv komponenty vnmn pohybu Detekce rotace tj. hlov (radilnho) zrychlenDetekce linernho pohybu - tj. linern zrychlen

23Hlem (cochlea)Cochlea

CORTIHO ORGNReceptory - vlskov buky pevod mechanick energie vln v elektrick signlVlskov buky se rozkmitvaj chvnm tekutiny v rznch stech hlemd rzn

Cortiho orgn (latinsky organum spirale) je soubor struktur vpepce hlemd vnitnho ucha. Orgn je nazvn po italskm anatomu Alfonsu Cortim (18221876)Nejdleitj soust jsou vlskov buky (sluchov receptory), vnich dochz kpevodu mechanick energie zvukovch vln na elektrick signl. Ten je zvlskovch bunk pedvn transmiterem na vlkna sluchovho nervu.

25 000 vlskovch bunk

Pokud je frekvence akustickho vlnn rovna rezonann frekvenci malho seku bazilrn membrny, dochz v danm mst k velkmu penostu energie a tm k rozkmitn danho seku bazilrn membrny.

[editovat] Biofyzika slyenPrincip tonotopickho vnmn ve vnitnm uchuBazilrn membrna Cortiho orgnu, kter je na schematickm obrzku lut, m malou ku na zatku hlemd a smrem ke konci hlemd se roziuje. Je-li do prostoru vnitnho ucha pivedeno akustick vlnn, dochz mimo k penosu mechanick energie z tekutiny (tzv. perilymfy) mimo jin i na bazilrn membrnu a k jejmu rozkmitn. Mnostv energie, kter pestoup vak zvis na mstnch mechanickch vlastnostech bazilrn membrny. Pokud je frekvence akustickho vlnn rovna rezonann frekvenci malho seku bazilrn membrny, dochz v danm mst k velkmu penostu energie a tm k rozkmitn danho seku bazilrn membrny. Tento rozkmit je vnmn vlskovmi bukami, peveden na nervov impulzy a cestou VIII. hlavovho nervu (nervus vestibulocochlearis) penesen do mozku k dalmu zpracovn a vyhodnocen. Pokud se vak frekvence akustickho vlnn li od rezonann frekvence danho msta bazilrn membrny, dochz jen k malmu penosu energie, bazilrn membrna se rozkmit jen nepatrn a nedochz ke vzniku nervovho impulzu.

25Sluchov kraPes pepojen v thalamu (corpus genuculatum mediale)Primrn sluchov korov oblast BA 41, 42 Heschlovy zvitySekundrn sluchov oblasti (BA 22)

However, there is an absence of consistent definitions as to its location.[1] Some identify it with the unimodal auditory association in the superior temporal gyrus anterior to the primary auditory cortex.[2] Others include also adjacent parts of the heteromodal cortex in BA 39 and BA40 in the parietal lobe.[3]

26ZPRACOVN ZVUKOV INF.Pi veden zvukov informace je nutno kdovatVku zvuku (frekvenci)Zobrazeny na kochley oddlen vedeny oddlen a centrln identifikovnyJemn rozliovn angl. vylaovn (tunning)Kad sluchov vlkno m nzk prh pro svj kmitoetHlasitost Vy intenzita (amplituda) - zven frekvence APSmrOdvrcen ucho asov zpodn a men intenzitaVzdlenost od zdrojeVysok frekvence pi penosu zvuku vce tlumenyDel trasa zvuku men podl vysokch frekvencDo kadho ucha dostvme trochu jinou akustickou informaci s asovm zpodnm a men intenzitou.ICHOV STROJichReceptor ichov chemoreceptory neuroepitelu regio olfactoria v hlenu ichov sliznice v nosn dutinDendrity tchto bipolrnch bunk maj na konci 5 20 vlsk (cili)Pachov chemick ltky se penej vzduchem a v se na specifick populace receptorlovk je mikrosmatick s nzkou schopnost ichov percepceZkladn vn (terov, pav, mentolov, hnilobn, kvtinov, pimov a kafrov)Bez pepojen v talamu informace zpracovny v ichovm bulbu (bulbus olfactorius)Projekce do limbickho systmu, hypothalamu, kry

Nejprve se rozpout v hlenu R, O a pak se v na specifick receptory

Jedna smyslov buka je citliv na vce pachovch ltek (ne vechny), piem kad buka m sv vlastn spektrum, kter se sten pekrv se psektrem ostatnch buk. Jedna ltka tak drd specifick populace receptor.

Existuje zejm asi 200-400 typ lidskch receptor

Nepouvme ich ke znakovn teritoria, stopovn koisti, signalizaci nebezpe, zskvn dominantnho postaven v hierarchii.

Proto pach snadno pin pamov reminiscence a ovlivuje nae ctn.loha ichuaktivace sekrece slin a aluden vy pjemnmi vnmi jdla, upozornn, e je jdlo zkaenSexuln chovn, vbr partnera (feromony)Vliv na afekty (libosti, nelibosti)Sociln komunikace (rodina, neptel, nemoc)

eny jsou vce ichov ne mui (vt aktivace pslunch ichovch oblast pi percepci ichovho podntu)

Naruen ichuHyposmie, anosmie, parosmie

Anosmie - bytek ichu me vst k depresi nebo tlumu sexulnho libida. Parosmie ctn pach - Hyposmie snen schopnost ctit pachy.

Upper respiratory tract infection (e.g., sinusitis or the common cold)[3] Nasal polyps Idiopathic hypogonadotropic hypogonadism Hypothyroidism Head trauma, damage to the ethmoid bone[4] Dementia with Lewy bodies Tumors of the frontal lobe Parkinson's disease[5] Alzheimer's disease[6] Toxins (especially acrylates, methacrylates[7] and cadmium[8][9]) Old age[10] Kallmann syndrome Post-perfusion syndrome Laryngectomy with permanent tracheostomy Esthesioneuroblastoma is an exceedingly rare cancerous tumor that originates in or near the olfactory nerve. Symptoms are anosmia (loss of sense of smell) often accompanied by chronic sinusitis.[11] Intranasal drug use Samter's triad Foster Kennedy syndrome Cadmium poisoning Smoking Neurotropic virus[12] Schizophrenia[13] Pernicious anemia Zinc deficiency Idiopathic intracranial hypertension Suprasellar meningioma Refsum's disease Adrenergic agonists or withdrawal from alpha blockers (vasoconstriction)

VNMN CHUTIChuChuov pohrky receptory (chemoreceptory) chuti Rozeznvaj 4 zkladn chut Sladkou nejvce tchto receptor na pice jazykaSlanou po stranch jazykaHokou pi koeni jazykaKyselou po stranch jazyka- Kombinac tchto zkladnch chut v ke vznikaj vechny rozmanit chutiMaximum chuovch pohrk je na jazyku (dle na pate, konci krku)Projekce do dvou korovch oblastDoln st gyrus postcentralis Dal projekce do hypothalamu, limbickho systmuK dalmu rozlien chuti pispvaj ichov vjemyDti maj vce chuovch pohrk ne dosplNaruen Hypogeusie, Ageuzie

Chuov poitky mohou bt vyvolny pouze ltkami kter se mohou rozpoutt ve slinch.

Je jich asi 10 000

Do kry pes hlavov nervy medulla oblongata, - thalamus)

bytek chuti, stejn jako ichu je s vkem normln..

Informace o chuti zpednch 2/3 jazyka - nervus facialis, VII. HNa ze zadn tetiny jazyka - n. glossopharyngeus, IX.HNmimojazykov pohrky - n. vagus, X.HNProstednictvm nerv je informace vedena do prodlouen mchy ncl. tractus solitariiDle cestou lemniscus med. do thalamu (ncl. ventralis posteromedialis)Projekce do dvou korovch oblast Doln st gyrus postcentralis (S I) Kra inzuly Projekce z ncl. tractus solitarii Do pontinn chuov oblasti (ncl.parabrachialis) Dle do LS a hypothalamu

32

ichSluch Temporln kraFrontln kraChuKontrola motorikyCentrln rhaHmat, kon smyslyZrak OccipitlnkraMozeek Mcha Postcentrln rhaFunkn oblasti mozkov kryChirurg Wilder Penfield 1947 drdil elektrickou sondou odkryt sti mozkov kry epileptickch pacient a sledoval, co se dje. Okcipitln kra spatili blikajc svtlka, barvy, hvzdy, body, koleka. Motorick kra zkuby sval, jazyka, Senzitivn kru, ctili brnn, mrazen apod.33