SKLADBA

1. část

PODMĚT A PŘÍSUDEK

Od narození se snažíme komunikovat, formulovat svá přání a vyjadřovat svépocity, později pak sdělovat své myšlenky. A to jde pouze prostřednictvím vět.

Chceme-li se naučit správně komunikovat, musíme se naučitskladbu jazyka.

Skladba se zabývá vztahy mezi slovy ve větě a vztahy mezi větami uvnitř souvětí.

http://pregnancy-blog.parentingweekly.com/

Skladbu vět máme docela dobře „naposlouchanou“ už od dětství,ale až ve škole jsme se dověděli , že:

věty mají svou obsahovou, mluvnickou a zvukovou stránku.

Jak by to dopadlo, kdybychom si mluvnickou stránku zjednodušili,kdybychom přestali skloňovat, časovat a nezajímal by nás slovosled ve větě?

Chlapec jíst žralok.Co nám tato „věta“ sděluje? Jaký je její obsah?

Chlapec jí žraloka. Chlapce jí žralok.

Ne každé sdělení je svým obsahem jednoznačné. Při komunikaci by mnohdy docházelo k nepřesnostem, nebo dokonce k zásadnímu nepochopení. Není jedno, bude-li slovo chlapec v našem sdělení v 1. nebo 4. pádě, bude-li podmětem nebo jiným větným členem.

PODMĚT - POPodmět vyjadřuje, kdo nebo coje původcem děje (nositelemčinnosti, stavu či vlastnosti).

PŘÍSUDEK - PŘPřísudek vyjadřuje, co původceděje dělá (co se s ním děje).

Př.: Pes seděl v boudě.

Na podmět se ptáme otázkou 1.pádu a přísudkem:

Kdo, co seděl (v boudě)?

Na přísudek se ptáme:

Co dělal pes?

pes = podmět seděl = přísudek

http://animalsandmore.net/tag/dogs

Sára zpívá.Kdo, co zpívá?

Sára = podmětCo dělá Sára?

zpívá = přísudekhttp://superstar2011.nova.cz

Děti se učily.Kdo, co se učily? Co dělaly děti?

děti = podmět učily se = přísudekhttp://www.kidscomputerfun.com

Koťata spala.Kdo, co spala? Co dělala koťata?

koťata = podmět spala = přísudekhttp://www.flickr.com

U předchozích vět si všimneme významový vztah mezi PO a PŘ:

sedě v boudě.Pes lPO je vyjádřen podstatným jménem pes. Pes je rodu mužského (životného) a je v jednotném čísle.

PŘ seděl je vyjádřen příčestím minulým, jehož koncovka se shoduje svým tvarem s podmětem pes – je v rodě mužském a v jednotném čísle.

Ke shodě mezi PO a PŘ dochází i v osobě slovesa – pes seděl = on seděl = 3. osoba.

Významový vztah mezi POa PŘ je vyjádřen shodou.

PO + PŘ= shoda

U předchozích vět si všimneme významový vztah mezi PO a PŘ:

Významový vztah mezi POa PŘ je vyjádřen shodou.

PO + PŘ= shoda

se učil .Děti yPO je vyjádřen podstatným jménem děti. Děti jsou rodu ženského (ty kosti) a v množném čísle.

PŘ učily je vyjádřen příčestím minulým, jehož koncovka se shoduje svým tvarem s podmětem děti – je v rodě ženském a v množném čísle.

Ke shodě mezi PO a PŘ dochází i v osobě slovesa – děti se učily = ony se učily = 3. osoba.

podmět v množném

čísle

koncovka příčestí

minulého

rod muž. živ. - i Koně klusali na závodišti.

rod muž. neživ. - y Ve schránce zůstaly dva dopisy.

rod žen. - y Divoké kachny plavaly po řece.

rod stř. - a Kola se rychle otáčela.

Vyhledej v následujících větách podmět a doplň chybějící koncovky příčestí minulého v přísudku:

Prométheovy přípravy rozhněval_ Dia. Bohové spěchal_ po Mléčné dráze. Pod Faethónem ležel_ města. Koně se splašil_ . Jeho sestry naříkal_ po celé měsíce. Hadi vylézal_ z děr. Vodní víly zaslechl_ Orfeův zpěv. V tartaru bloudil_ stíny hříšníků. Bakchantky se vrhl_ na Orfea. Ohromení muži spatřil_ draka.Písničky se králi Midasovi líbil_ . Ženy z Théb se bál_ hněvu své královny.

y ia i y

i y yy i

y y

• vyjadřuje, kdo nebo co je původcem děje (nositelem činnosti, stavu či vlastnosti).• může být vyjádřen všemi slovními druhy:

1.Podstatným jménem – Kosi zpívali.

2.Přídavným jménem – Nemocný se uzdravil.

3.Zájmenem – Já mu to řeknu.

4.Číslovkou – Dva odešli.

5.Slovesem v infinitivu – Vyklánět se je zakázáno.

6.Příslovcem – Každé proč má své proto.

7.Předložkou – Nad je předložka.

8.Spojkou – A je spojka.

9. Částicí – Nechť je částice.

10. Citoslovcem – Hlasité fuj se ozvalo z třetí řady.

I. Podmět vyjádřený

nejčastějiužívané

A) Podmět holý

Maminka vařila. maminka vařila

B) Podmět rozvitý

Naše maminka vařila.maminka vařila

naše

C) Podmět několikanásobnýMaminka a babička vařily.

maminka a babička vařily

• je dostatečně patrný z tvaru slovesa v přísudku: V pátek přímo běžíme ze školy domů.

Kdo, co běžíme?

II. Podmět nevyjádřený

my = podmět

http://www.karaoketexty.cz

• podmětem se rozumí široký okruh lidí, které neumíme přesně pojmenovat:

Hlásili to v rozhlase. V televizi dávali pohádku.

Další příklad: Hlavou zeď neprorazíš.

III. Podmět všeobecný

Koncovka přísudku v příčestí minulém se shoduje s podmětem, který je v rodě mužském životném(v množném čísle).

http://www.radioservis-as.cz

http://test.tyden.cz

http://immortal-butterfly.blog.cz

Vyhledej v následujících větách přísudek a podmět, podmět blíže určia zakresli graf větných členů:

Apollón a Artemis se zahalili do mraku.

Dva mladší synové zápasili hruď na hrudi.

Lidé se sbíhají.

PŘPO – několik.

Apollón a Artemis se zahalili

do mraku PŘ

PO – rozvitý

zápasilisynové

dva mladší hruď na hrudiPŘPO – holý

lidé se sbíhají

Jelínek, J. – Styblík, V.: Čtení o českém jazyku, SPN, Praha 1982Styblík, V. a kol.: Mluvnice se nebojíme, Fortuna, Praha 1992Styblík, V. a kol.: Český jazyk pro 8. ročník, SPN, Praha 1998, str. 84Krausová, Z. – Teršová, R.: Český jazyk 6, Fraus, Plzeň 2003, str. 65Petiška, E.: Staré řecké báje a pověsti, Albatros, Praha 1971