Školní rok 2009/2010

ŠKOLA v PŘÍRODĚ - MLADOČOV

Odjeli jsme v 8:00 hod. od školy.Poslední rozloučení s rodiči a hurá za dobrodružstvím.

Zastavili jsme se ve městě Litomyšli a prohlédli si tamní památky a zajímavosti. Počasí se začalo umoudřovat – přestalo konečně pršet.

Moderní umění v zahradě litomyšlského zámku bylo prostě super.

Klášterní zahrady byly ještě lepší! Hlavně ta obří židle, na kterou jsme samozřejmě hned vylezli.

Užili jsme si i na jednom z litomyšlských hřišť.

Konečně v Mladočově. Rychle jsme se zabydleli v našich pokojích.

Ve starém bazénu jsme objevili žáby a pulce.

Malá svačinka vždy potěší. Na čerstvém vzduchu dobře tráví.

Před večeří ještě krátká vycházka po okolí.

Dnes ráno jsme odjeli na školu v přírodě do Mladočova. Dali jsme si sraz u školy v 8:00 hod a vyrazili jsme. Cestou do Mladočova jsme se zastavili v Litomyšli. V zámecké a klášterní zahradě jsme viděli hodně starých i moderních soch např. Pavoučí věž. Seděli jsme i na velké dřevěné židli. Pak jsme šli na náměstí, kde jsme si prohlédli starou míru loket. Nakonec jsme si užili na jednom hřišti. Když jsme přijeli do Mladočova, dostali jsme klíče od dvou pokojů – kluci jeden a my děvčata druhý. Pokoje se nám líbily. Oběd byl dřív, než jsme si stačili vybalit. K obědu byla vajíčková polévka a ryba s bramborami. Pak jsme se vybalili a dali si chvíli odpočinek. Odpoledne jsme si hráli u bazénu, kde byli žáby a pulci. Potom jsme šli na procházku, na které jsme poznávali rostliny jako penízek rolní, violka rolní, kokoška pastuší tobolka, svízel přítula a pomněnka lesní. Prohlédli jsme si také myslivecký posed.Když jsme se vrátili z procházky, navečeřeli jsme se. Dostali jsme guláš s knedlíkem. Celý den se mi líbil, ale bolí mě nohy.

Kristýna Klubrtová

V 7:45 hod jsme se sešli před školou. V 8:00 hod jsme vyjeli do Mladočova. V Litomyšli jsme si udělali malou zastávku. Míra, Radek a Eva jeli autem s paní učitelkou Šaršonovou, ostatní vezla paní Jandová. Sešli jsme se u zámku. Navštívili jsme zámeckou a klášterní zahradu. Bylo tam mnoho různých soch. Na jednu jsme dokonce vylezli (velká dřevěná židle). Potom jsme šli na náměstí. Viděli jsme tam sochu Bedřicha Smetany. Na zdi jednoho domu byla znázorněna stará míra na látky – loket. To proto, aby si kupující mohli ověřit, že je obchodník neošidil. Potom jsme si hráli na dětském hřišti. V 11:00 hod jsme vyrazili do Mladočova a tam jsme se ubytovali. Dali jsme si dobrý oběd – zeleninovou polévku a rybí filé. Odpoledne jsme pozorovali žáby a pulce. Našli jsme 5 různých žab a také jsme si je pojmenovali – Jumbo, Buford, Buford II., Skřítek a Hnědka. Před večeří jsme šli na procházku. Paní učitelka nás zkoušela z rostlin. Zastavili jsme se také u mysliveckého posedu. Všichni jsme na něj vylezli a rozhlédli se po okolí. K večeři jsme měli guláš s knedlíkem. Dnešní den se nám moc líbil.

Radek Sonták, Míra Smolík a Luboš Karel

Ráno jsme vyjeli z Lukové do Mladočova. V Litomyšli jsme si udělali zastávku. Podívali jsme se, kde se narodil Bedřich Smetana. V zámecké a klášterní zahradě byly různé sochy a umělecká díla. Dokonce jsme zašli i na náměstí. Tam jsme zjistili, že se dříve měřily látky pomocí loktů. Potom jsme se zastavili na hřišti.Když jsme přijeli do Mladočova, hned jsme šli na oběd. Měli jsme vynikající zeleninovou polévku a filé s bramborami. Po obědě jsme si zútulnili své pokoje. Odpoledne jsme si udělali procházku po okolí. Při vycházce jsme poznávali různé rostliny (svízel přítula, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, ….). K večeři byl guláš s knedlíkem. Tento den se mi moc líbil a už se těším na další.

Eva Jandová

Dnes jsme se vydali do Budislavi. Moderní kostel se nám líbil.

Hned za kostelem však bylo něco lepšího - skály.

Toulovcovy maštale – ještě více skal. Už se těšíme.

Začalo trochu pršet, to nám ale vůbec nevadilo.

V úterý jsme jeli do Toulovcových maštalí. Nejdříve jsme šli pěšky z Mladočova do Poříčí. Z Poříčí jsme jeli do Budislavi. Po příjezdu jsme šli k nové kapli, u které jsme viděli velké skály. Vylezli jsme ještě na další za loukou a dívali jsme se z nich do krajiny. Foukal tam vítr. Potom jsme šli do obchodu. Koupili jsme si zmrzlinu a pití nebo časopis. Šli jsme k lesu a tam jsme se nasvačili, bylo to moc dobré. Po svačině jsme šli lesem ke skalám. Sledovali jsme žlutou značku. Ta nás zavedla do Městských maštalí. Když jsme spatřili skály, tak jsme zírali. Lezli jsme na ně a paní učitelka nás fotila. Když jsme došli ke skále, která se jmenovala Hrad, začalo pršet. Pršelo jen chvilku. Když přestalo, vyrazili jsme tentokrát po červené stezce. Šli jsme kolem potůčku, až jsme narazili na mostek. Byla ho jen půlka, byl celý rozbitý. Naštěstí jsme ho všichni přešli a vyfotili se u rozcestí. Blížili jsme se k Toulovcovým maštalím. První skalní útvar, který jsme viděli, se jmenoval Hlava. Udělali jsme si malou přestávku a pokračovali dál. V Toulovcových maštalích jsme procházeli skalní chodby. Děvčata se nám tam trochu ztratila a docela se bála. Poté, co jsme se všichni shledali, vydali jsme se na zpáteční cestu. Když jsme došli na silnici, jel autobus. Paní učitelka ho stopla a tak jsme se dostali do Mladočova dříve, než jsme měli naplánováno. Z autobusové zastávky jsme se vydali na výstup do kopce, na kterém se nachází Mladočov. Tam už na nás čekaly paní kuchařky s obědem. Dali jsme si čočkovou polévku a rýži s omáčkou a kuřecím plátkem. Po výborném obědě jsme si šli odpočinout do našich pokojů. Po odpoledním klidu jsme šli k žabičkám. Žabky seděli na prkně ve vodě, nemohli jsme je dostat ke břehu. Když jsme si přestali hrát se žabkami, soutěžili jsme v chůzi na chůdách a bowlingu. V bowlingu byl nejlepší Radek a chůzi na chůdách vyhrála Kristýna. K večeři jsme měli těstoviny s rajskou omáčkou. Po večeři jsme si zase hráli chvilku s žabičkami. Konečně jsme je dostali ke břehu. Nakonec jsme hráli ping pong. Koupili jsme si také lízátko a kofolu. Potom jsme se vykoupali a šli na pokoj spát. Den byl super.                                                                                                                     Vojtěch Štefan

Ráno jsme se nasnídali a vyrazili na autobus. Autobusem jsme jeli do Budislavi. Viděli jsme moderní kapli a pak jsme se vydali pěšky do Městských a Toulovcových maštalí. Cestou jsme se stavili v malém obchůdku, kde jsme si koupili zmrzlinu. V maštalích se nám líbily velké skály, po některých jsme lezli – např. skála Hrad nebo Oslí díra. Pak jsme se já, Venďa, Martin, Eva a Terezka ve skalách trochu ztratili. Nakonec jsme paní učitelky a ostatní našli. Všem se nám skály moc líbily. Vydali jsme se zpátky do Mladočova. Čekal na nás dobrý oběd – čočková polévka a rýže s kuřecím masem a omáčkou. Po obědě jsme se šli podívat na žáby.Paní učitelky nám vymyslely soutěže. Chodili jsme na chůdách a hráli bowling. Dobře jsme se bavili. Dokonce jsem vyhrála v chůzi na chůdách. V bowlingu byl nejlepší Radek. Potom jsme si ještě hráli venku. K večeři jsme měli těstoviny s rajskou omáčkou. V 20:00 hod jsme se šli umýt a spát. Celý den se mi moc líbil, nejvíc soutěž na chůdách.

Kristýna Klubrtová

Tento den jsme se rozhodli vydat se do Toulovcových maštalí. Šli jsme pěšky z Mladočova do Poříčí. Z Poříčí jsme jeli autobusem do Budislavi. Tam jsme se zastavili na občerstvení a pokračovali dál. Ve skalách jsme viděli mnoho zajímavých skalních útvarů. Paní učitelka nás fotila, jak jsme lezli po skalách. Prolézali jsme různými chodbami a to se nám moc líbilo. Když jsme prošli celé maštale, dali jsme si malou svačinu a šli jsme zpátky na autobus. Paní učitelce se podařilo stopnout dřívější autobus a tak jsme přijeli do Mladočova dřív. K obědu byla čočková a kuřecí maso s rýží. Oběd nám moc chutnal. Po obědě jsme šli odpočívat. Pak jsme si hráli venku s žábami. Potom jsme měli turnaj v chůzi na chůdách a bowlingu. Moc se nám to líbilo. Skvělé byly chodby ve skalách, ale vedou žáby – ty jsou prostě nejlepší.

Radek Sonták, Míra Smolík, Lubomír Karel

Dnes jsme se vydali autobusem do Budislavi. Z Budislavi jsme šli pěšky do Městských maštalí, kde bylo mnoho skal. Po jejich prohlédnutí jsme se vydali po červené značce do Toulovcových maštalí. Tam jsme viděli mnoho zajímavých skal – např. Oslí díra ( v ní byly Oslí uši), Hrad, Zvon apod. Dokonce jsme se já, Kiki, Venďa, Martin a Terezka mezi vchodem a východem z maštalí ztratili. Výlet do maštalí se mi moc líbil, i když byl velmi vyčerpávající. Po návratu jsme šli na oběd. Měli jsme čočkovou a rýži s masem a omáčkou. Pak jsme šli na pokoj a odpočívali. Po odpoledním klidu jsme šli ven. Hráli jsme si a soutěžili. Mně se moc nedařilo. V chůzi na chůdách jsem byla pátá a bowling mi nešel vůbec. K večeři byla rajská a těstoviny. Potom jsme zůstali ještě chvíli venku. V osm hodin jsme se umyli a šli spát. Tento den se mi moc líbil, hlavně ty velké skály.

Eva Jandová

Ve středu jsme odcestovali z Mladočova do nedaleké Proseče.

Místní školáci tam vytvořili Planetární stezku.

Proseč je zajímavé město. Škoda, že počasí není trochu lepší. Prší, prší, jen se leje.

Před deštěm jsme se schovali do muzea dýmek.

Dýmky jsme si nejen prohlédli, ale i koupili – teda my, kluci.

Holky víc zajímala selská světnice.

Vytrvalý déšť nás nebavil, a tak jsme si zašli do restaurace na čaj a trošku jsme se zahřáli.

Večer jsme si trochu zasoutěžili. V házení kroužky zvítězil Radek Sonták před Martinem Hrubčíkem a Lukášem Hejlem.

Dnes jsme se rozhodli zajet do Proseče. Jeli jsme autobusem z Poříčí. Když jsme tam přijeli, prohlédli jsme si náměstí. Pak jsme se vydali k místní základní škole na Planetární stezku. Celou jsme ji ale neprošli, protože pršelo a bylo moc mokro. Prohlídli jsme si jen několik malých planet a Slunce. Cestou zpět jsme narazili na starou evangelickou školu založenou roku 1783! Paní učitelka nám na ní ukázala, jak lidé dříve stavěli domy, nepotřebovali k tomu ani hřebíky. Potom na nás čekalo muzeum dýmek. Snažili jsme se je všechny spočítat, bylo jich asi 420. Také jsme si nakoupili suvenýry. Kluci malé dýmky a děvčata přívěšky. Po nákupu jsme se nasvačili. Po svačině jsme měli rozchod. Kupovali jsme hračky a dárečky. Nakonec jsme šli do restaurace a vypili si v teple ovocný čaj. V jednu hodinu odpoledne jsme jeli autobusem zpět do Mladočova. Od zastávky jsme zas museli šlapat do kopce. Byli jsme unavení, ale zvládli jsme to. K obědu jsme měli písmenkovou polévku a rizoto. Po odpoledním klidu jsme se trochu učili. Čekala nás cvičení z českého jazyka a matematiky. K večeři byl kuřecí hamburger s bramborami. Před spaním jsme si na chodbě zahráli turnaj v házení obroučkami na kolíky. My kluci jsme jasně zvítězili. Nejlepší byl Ráďa, pak Martin a třetí místo obsadil Lukáš. Den se nám moc líbil a těšíme se na zítřek do záchranné stanice pro zraněná zvířata.

Radek Sonták, Míra Smolík, Lukáš Hejl a Vojtěch Štefan

Ráno jsme se vydali autobusem do Proseče. V Proseči jsme prošli část Planetární stezky, viděli jsme modely Slunce, Země, Merkuru i Marsu. Pak jsme narazili na starou školu, která byla založena v roce 1783. Potom jsme šli do muzea dýmek, napočítali jsme jich 420. Byly velké, malé, z různého dřeva. Koupili jsem si suvenýry a nasvačili se. Pak jsme měli rozchod. Koupili jsme různé dárky pro rodiče. Protože pršelo, dali jsme si v jedné restauraci čaj a trochu se tam ohřáli. Po čaji jsme jeli zpátky do Mladočova na oběd. Měli jsme rizoto. Po obědě byl polední klid a po něm učení mučení – vzory podstatných jmen. K večeři byl hamburger. Večer jsme soutěžili v házení obroučkami. Tento den se mi moc líbil.

Eva Jandová

Po snídani jsme šli na autobus. Jeli jsme do Proseče. V Proseči jsme se kousek prošli po Planetární stezce. Viděli jsme modely Slunce a několika planet. Našli jsme také školu starou 227 let. Pak jsme šli do muzea dýmek. Napočítali jsme jich 420. Měli tam také vystaveno, jak se žilo dřív. Prohlédli jsme si kuchyň i ložnici, staré žehličky nebo šaty. V muzeu si každý koupil nějakou maličkost. Pak jsme se nasvačili a po svačině jsme měli rozchod. Protože pršelo, schovali jsme se v restauraci a dali si ovocný čaj. Ve tři čtvrtě na jednu jsme odjeli zpět do Mladočova. K obědu byla písmenková polévka a rizoto. Po obědě jsme měli polední klid a ve čtyři hodiny jsme se začali učit. Když jsme to všechno zvládli, navečeřeli jsme se. Byl kuřecí hamburger. Pak jsme házeli obručemi, kluci byli jasně lepší. Hlavně byla legrace. Celý den se mi líbil.

Kristýna Klubrtová

Ve čtvrtek jsme vyrazili do záchranné stanice Pasíčka. Počasí nám zatím přeje – neprší a je docela teplo.

Ve čtvrtek 27.5.10 jsme se rozhodli jet do Proseče do záchranné stanice pro zvířata. Jeli jsme autobusem z Poříčí do Proseče. Z Proseče

jsme šli pěšky do záchranné stanice pro zvířata Pasíčka. Viděli jsme zvířátka v klecích a voliérách, nejvíce poraněné ptáky. První zvířátka byly dvě fretky z Chrudimi, které našli policisté na autobusové zastávce. Pán je musel vzbudit, abychom je viděli. Byla tam také liška, která pávům ve vedlejší kleci ukousla hlavu a vrátila se do své a zahladila stopy. Podhrabala se, pak noru zahrabala a dala na to kamínky a dělala jako že nic. Potom jsme viděli rysa, který byl křížencem  karpatského a ostrovida a nemohl být v ZOO. A také jsme viděli veverky, které tam byly odmalička. Museli je krmit každé dvě hodiny směsí kozího mléka a tatry. A jedna se zabydlela pánovi za košilí. A také jsme tam viděli slepou sovu Rozárku, která oslepla, když narazila do jedoucího auta. Potom jsme se nasvačili. Pak začalo pršet a šli jsme pěšky na autobusovou zastávku zpátky do Proseče. Autobusem opět do Mladočova a od zastávky jsme šli pěšky již známou cestou do ubytovny. Převlékli jsme se a šli jsme na večeři. Měli jsme nudle s mákem. Po večeři jsme šli do obchůdku si něco koupit. Den se nám moc líbil a těšíme se domů. Dozvěděli jsme se různé zajímavosti o zvířatech a ptácích. 

Předposlední den pobytu zapsali společnými silami všichni chlapci. 

Ve čtvrtek ráno jsme se nasnídali a po snídani jsme šli na pokoj. Potom jsme šli ven, kde jsme hráli hry a šli jsme na oběd. K obědu byla rýžová polévka a maso špenát a bramborový knedlík. Po obědě jsme si sbalili pláštěnku a peněženku a šli jsme na autobus, kterým jsme jeli do Proseče. Šli jsme do záchranné stanice. Kde jsme viděli hodně zvířat, fretku, kunu skalní, výra, sovu pálenou, jestřába, sokola, lišky, psa mývalovitého, velkého krkavce, pávy, holuby, veverky, motáka pochopa, kozy, čápy bílé i černé, ovce, rysa, zajíce polního a morčata. O krkavci jsme se dozvěděli, že umí mluvit. Viděli jsme sovu, která díky nárazu do auta oslepla, ale pohybovala se jako slepci pomocí hmatu a sluchu. Většina ptáků měla poraněná křídla od nárazu do elektrického vedení. Také jsme se dozvěděli, že kuna skalní má na bříšku bílou skvrnu a že se krkavci dožívají hodně let. Viděli jsme lišku, která byla silně týrána, prý ji zavírali v králíkárně a nekrmili, až si začala kousat svůj vlastní ocas hlady. Často ji bili, měla zlomené kosti a žebra, dokonce neviděla na pravé oko. V králikárně už neměla místo, ležela ve vlastních výkalech, až ji uhnil kožich. Byl zázrak, že se vůbec uzdravila, ale stále nevěří lidem. Výr velký má silné drápy a jednomu pánovi - veterináři je zaryl skrz ruku. Výr je velká sova.Na větvích stromů si brousí drápy, větve ve voliérách musí být kulaté, aby se jim drápy nezkřivily a neměli na pařátech mozoly. Větve ve voliérách se musí vyměňovat za čerstvé, protože čerstvá kůra ptákům slouží jako regenerační krém. V jedné voliéře jsme pozorovali 4 veverky. Jedí i mrkev. Náš průvodce je vychoval. Krmil je po dvou hodinách stříkačkou. Ony mu spaly pod košilí. V této stanici polovinu zvířat tvoří ptáci, kteří narazili do elektrického vedení. Byla tam zvířata, která zrovna léčili. Protože měli v úmyslu je vrátit zpátky do přírody, návštěvníci k nim nemohli. Pak jsme jeli autobusem zpátky do Mladočova. K večeři byly nudle s mákem. Unaveni zážitky jsme dnes večer usínali. 

Společnými silami zapsala všechna děvčata.

Spinkalo se nám jako doma u maminky.

Ráno nastal čas balení. Uteklo to vskutku rychle.

Ještě jsme si dali turnaj v šipkách.

V šipkách byl nejlepší Lukáš Hejl, za ním se umístili Míra Smolík a Radek Sonták.

Loučení s Mladočovem, poslední oběd a hurá domů.