Sledování vybraných pramenných vývěrů v okolí Rožnova … Čestné prohlášení...

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA

Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny

Sledování vybraných pramenných vývěrů v okolí Rožnova pod Radhoštěm

Diplomová práce

2016/2017 Bc. Klára Kopecká

2

3

4

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Sledování vybraných pramenných vývěrů v okolí Rožnova pod Radhoštěm vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 11. dubna 2017

Podpis

5

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala paní Ing. Janě Markové, Ph.D., vedoucí mé

diplomové práce, za trpělivost, cenné rady a její čas, který mně věnovala, dále paní Ing.

Petře Oppeltové, Ph.D., za poskytnutí laboratoře, všeho potřebného vybavení a času,

který se mnou strávila. Také bych chtěla moc poděkovat své rodině, za jejich trpělivost,

podporu a pomoc při studiu a zpracovávání této práce. Na závěr bych ráda jmenovitě

poděkovala mému partnerovi Tomáši Pokornému, za jeho neuvěřitelnou trpělivost,

ochotu a pomoc při každoměsíčním terénním měření studánek a během celého studia.

6

Obsah

1 Úvod.....................................................................................................................................10

2 Cíl práce..............................................................................................................................123 Současný stav řešené problematiky..............................................................................133.1Vodaajejívýznam................................................................................................................133.2Podpovrchovávoda.............................................................................................................153.3Podzemnívoda......................................................................................................................173.4Pramen.....................................................................................................................................203.5Hydrogeologie.......................................................................................................................213.6Chemicképarametryvody................................................................................................223.6.1Chemickýrozbor............................................................................................................................223.6.2Konduktivita.....................................................................................................................................233.6.3Teplotavody....................................................................................................................................233.6.4Rozpustnostkyslíkuvevodě....................................................................................................243.6.5Železo..................................................................................................................................................253.6.6Mangan...............................................................................................................................................253.6.7Sírany..................................................................................................................................................263.6.8Fosforečnany...................................................................................................................................263.6.9Dusičnany..........................................................................................................................................273.6.10Chloridy...........................................................................................................................................273.6.11Koncentracevodíkovýchiontů..............................................................................................28

4 Metodika.............................................................................................................................29

5 Základní údaje a popis přírodních poměrů lokality.................................................315.1Charakteristikaoblasti.......................................................................................................315.2Geomorfologie.......................................................................................................................315.3Geologie...................................................................................................................................325.4Pedologie.................................................................................................................................325.5Klima.........................................................................................................................................335.6Hydrologie..............................................................................................................................335.7Fauna........................................................................................................................................355.8Flóra..........................................................................................................................................37

6 Podrobný popis pramenů................................................................................................406.1StudánkaNaPasekách........................................................................................................406.2Jahnovastudánka.................................................................................................................426.3StudánkaVMokrém............................................................................................................446.4StudánkaRysová..................................................................................................................466.5PramenRysováII..................................................................................................................48

7Výsledky.............................................................................................................................507.1Výsledkyterénníhoměření.............................................................................................507.2Výsledkylaboratorníhoměření......................................................................................537.3Závislostiuvybranýchhodnot.........................................................................................577.4Návrhyúprav.........................................................................................................................637.4.1StudánkaNaPasekách.................................................................................................................637.4.2StudánkaVMokrém......................................................................................................................647.4.3Jahnovastudánka...........................................................................................................................657.4.4StudánkaRysová............................................................................................................................657.4.5PramenRysováII...........................................................................................................................667.4.6Návrhlaviček...................................................................................................................................69

7

7.5Finančnínáklady..................................................................................................................697.6Možnostifinancování..........................................................................................................74

8Diskuze...............................................................................................................................76

9Závěr...................................................................................................................................8210Summary.........................................................................................................................85

11Seznampoužitéliteraturyazdrojů.......................................................................8912.Seznamobrázkůatabulek.......................................................................................95

13 Seznam příloh..................................................................................................................97

8

ABSTRAKT

Jméno: Klára Kopecká

Název práce: Sledování pramenných vývěrů v Rožnově pod Radhoštěm

Tato diplomová práce se zabývá sledováním vybraných pramenných

vývěrů na katastrálním území Rožnova pod Radhoštěm. U pramenů byly každý měsíc

měřeny parametry vody: teplota, pH, rozpuštěný kyslík, vydatnost a teplota vzduchu.

Čtyřikrát po dobu měření byly provedeny také laboratorní rozbory, u kterých byly

měřeny hodnoty konduktivity, orthofosforečnanů, dusičnanů, manganu, železa, síranů

a chloridů. Zjištěné výsledky jsou interpretovány pomocí grafických a tabelárních

výstupů. U čtyř studánek jsou navrženy úpravy. U pramene Rysová II je navržena

kompletní úprava, zahrnující vybudování nové studánky, posezení, informační tabule a

celkového zpřístupnění a označení místa. Součástí všech úprav jsou též finanční

náklady a možnosti financování oprav studánek.

Klíčová slova : hodnota, informační tabule, lavička, studánka, teplota vydatnost

9

ABSTRACT

Name: Klára Kopecká

Title of thesis: Monitoring headwaters springs in Rožnov pod Radhoštem

This diploma thesis deals with monitoring of selected headwater springs of

the cadastral area of Rožnov pod Radhoštěm. At the springs were measured water

parametres each month. It were water temperature, pH, dissolved oxygen, profuseness

and air temperature. There were also realized four laboratory analyzes. They were

measured values of conductivity, nitrates, orthophosphates, manganese, sulphates, irons

and chlorides. The results are interpret using graphical and tabular outputs. At four

springs are designed minor changes. At the Rysová II spring is designed complete

treatment. The treatment is includes construction of a new spring, seating area,

information boards and total access of this place. All adjustments encompass charges

and funding options of fountains.

Keywords: bench, coverage, information boards, spring, temperature, value

10

1 Úvod

Voda je základním předpokladem pro vznik a udržení života lidí, zvířat

i vegetace (Hubačíková, 2009). Voda je všudypřítomná (Hubačíková, 2009). Můžeme ji

nalézt na naši zeměkouli, i v jejím ovzduší (Hubačíková, 2009). Neustále se zvyšující

životní úroveň má za následek vznik stále kvalitnějších technologií na úsporu vody,

zároveň však roste počet zdrojů znečištění (Hubačíková, 2009). Člověk ji tak často při

špatném využívání znehodnocuje, to více platí pro vodu podzemní jako zdroj pitné vody

(Tourková, 1999). Zároveň dochází k růstu spotřeby vody a je třeba s ní odpovědně

hospodařit (Hubačíková, 2009). V přírodě se vyskytuje pouze v omezeném množství,

prostorově i časově nerovnoměrně rozdělená (Hubačíková, 2009). Předpokladem pro

správné hospodaření s vodou je nejenom poznat její časově a prostorově rozdělené

zásoby, ale zároveň sledovat a poznat její režim v daných lokalitách a soustavně

zlepšovat její kvality (Hubačíková, 2009).

Česká republika je významnou pramennou oblastí a můžeme ji označit za

střechu Evropy. Všechna voda odtéká do tří moří - Severního, Baltského a Černého.

Všechna významná povodí na území naší republiky odvádějí tuto vodu do sousedních

států. Proto jsou vodní zdroje v České republice téměř výlučně závislé na množství

atmosférických srážek. Tuto souvislost si začínáme stále více uvědomovat a snažíme se

zvyšovat retenční schopnost krajiny.

A protože je sladká voda stále vzácnější a hladina podzemních vod je

v posledních letech nízká, měl by tento fakt posloužit jako varování pro naše budoucí

kroky. Jako dobrý příklad poslouží letní období roku 2015, kdy Českou republiku

zasáhlo enormní sucho a zásoby podzemní vody se od té doby stále ještě nevrátily do

normálu. Dle ČHMÚ byla k únoru roku 2017 na území celého Zlínského kraje velmi

nízká hladina podzemních vod a zmenšená vydatnost pramenů. I z tohoto důvodu

bychom si měli vážit našich studánek, jejichž význam se s rozvojem moderní doby

neustále snižoval. Stále více jich ubývá a bohužel to není jen chátrajícím technickým

stavem, ale také právě snižujícími se zásobami podzemní vody. Je proto zřejmé, že je

potřeba, ne-li přímo nutností tyto stále vzácnější prameny chránit a pečovat o ně. Dnes

již jejich účel pro širokou veřejnost můžeme pojmout jinak, nežli tomu bylo dříve, kdy

sloužily lidem jako zdroje pitné vody. Nám mohou posloužit spíše pro rekreaci

11

a odpočinek, místem kam se rádi vracíme. Jsou také důležitým krajinotvorným prvkem

a na jejich prostředí může být vázána i spousta vzácných druhů.

12

2 Cíl práce

Cílem této práce bylo sledování pěti vybraných pramenných vývěrů na

katastrálním území Rožnova pod Radhoštěm. Jednalo se o Studánku Na Pasekách,

V Mokrém, Jahnovu studánku, studánku Rysová a pramen Rysová II. Sledování

zahrnovalo měsíční měření základních parametrů vody: teploty, pH, množství

rozpuštěného kyslíku, vydatnosti, teploty vzduchu a čtyř laboratorních rozborů

zahrnujících měření konduktivity, dusičnanů, orthofosforečnanů, manganu, síranů,

železa a chloridů. Získaná data graficky a tabelárně interpretovat a porovnat s vyhláškou

č.83/2014. Sb. U pramenů navrhnout vhodná opatření, u jednoho pramene pak jeho

celkovou úpravu. Tato opatření finančně ohodnotit a zjistit možnosti financování.

13

3 Současný stav řešené problematiky

3.1 Voda a její význam

Význam vody pro život chápali lidé už od pradávna. Sledování kolísání hladin

řek, pozorování pohybu vody bylo spojeno především s hospodářskou činností člověka.

Úroveň hladiny a odpovídající rozsah zatopení přilehlých oblastí vodou bohatou na

živiny umožňovaly již starým Egypťanům předpovídat nadcházející úrodu (Jandora,

2002) .

Voda patří mezi nejrozšířenější sloučeniny. V přírodě se vyskytuje ve

skupenství plynném, kapalném i pevném. Na povrchu Země je rozdělena velmi

nerovnoměrně. Chemicky čistá voda je velmi vzácná, víceméně jde vždy o různě silně

koncentrovaný roztok mnoha druhů látek, minerální i organické povahy (Kravka a kol.,

2009).

Molekula vody vytváří miniaturní dipól. U většího kyslíku se objevuje záporný

náboj, kdežto na vodíkové straně je pozitivně nabitá. Tekutost vody je dána právě tím,

že se molekuly vody řetězí jedna ke druhé. Síly, které působí mezi molekulami se

nazývají vazby neboli můstky. Tím se celek projevuje jako kapalina a ne jako

molekulový prach, který se dá přesýpat. Elektrochemické síly mají ještě jeden závažný

dopad, a to, že se molekula vody může provazovat se všemi látkami, které se navenek

projevují pozitivními a negativními náboji. V takovém případě může voda rozpouštět

a hydratovat okolní látky. Právě dipólové vlastnosti způsobují, že se voda účastní

většiny reakcí, které probíhají v živých organismech. Například dřevo stromů obsahuje

kolem 50 % vody, lidské tělo přes 60 % vody a těla ryb kolem 77–80 % vody. Tři

atomy, které vytvářejí molekulu vody jsou k sobě vázány kovalentními vazbami

a vytvářejí tak asymetrickou strukturu tvořenou ústředním kyslíkem a dvěma rameny

vodíku, rozloženy pod úhlem 105°. Dvě další ramena pokračují za ústřední kyslík

(Němec a kol., 2006).

Ve všech svých podobách je významným krajinotvorným, estetickým

a kulturním činitelem historického významu, především pro tvorbu center civilizací

(Němec a kol., 2006). Rozvoj vrtné a čerpací techniky umožnil sledovat chování

a kvalitu podzemní vody v regionálním měřítku (Tourková, 1999). H. Darcy začal

14

budovat teoretické základy hydrauliky podzemních vod, kdy z empirických pozorování

odvodil vzorec pro průtok průlinovým prostředím - Darcyho zákon (Tourková, 1999).

Voda se účastní v organickém i anorganickém světě celé řady reakcí (Němec

a kol., 2006). Oběh vody v přírodě propojuje jak chemické, tak i biochemické cykly

(Němec a kol.,2006). Je pro ni charakteristický její neustálý oběh spojený se změnou

skupenství, nazývající se hydrologický cyklus (Tourková, 1999). Zdrojem energie

potřebným k oběhu vody v přírodě je Slunce a Země (Tourková, 1999). Sluneční

energie umožňuje výpar a pohyb vlhkosti v atmosféře, gravitace zase pohyb vody

v pevném a kapalném skupenství (Tourková, 1999). Tento cyklus, jehož část je vázána

na horninové prostředí představuje oběh podzemní vody, do něhož je zahrnuta fáze

infiltrace, pohybu, akumulace a přirozeného odvodnění (Tourková, 1999). Celý tento

hydrologický cyklus vyjadřuje i rovnice hydrologické bilance, kde její jednotlivé členy,

nazývané hydrologické prvky, (srážky, evapotranspirace, infiltrace, podzemní

a povrchový odtok) jsou v nenarušeném přirozeném režimu v dynamicky rovnovážném

stavu (Tourková, 1999). Porušením tohoto dynamicky rovnovážného stavu způsobuje

změny v objemech vody akumulované v jednotlivých složkách hydrosféry (Tourková,

1999).

Většina sedimentů, půdy či fosilního paliva vznikala buď ve vodním prostředí,

anebo pod přímým vlivem vody. Vápencová tělesa, uhelné močály, ložiska kaolinů

a jiné keramické a surovinové bohatství České republiky, jsou výsledkem reakcí mezi

vodou , horninovým prostředím a biotou (Němec a kol., 2006).

Souhrn vody na zemi označujeme jako hydrosféra a její objem pokládáme

prakticky za stálý. Celkový objem vody je odhadován na 1,33.109 km3. Voda má pro

přírodu základní význam. Účastní se většiny fyzikálních, chemických i biologických

procesů a také je ve všech svých formách činitelem, který má závažnou účast při

formování zemského povrchu. Světová moře a oceány zaujímají 70,5% plochy

zemského povrchu a je v nich obsaženo asi 1,3.109 km3 vody. Z celkového množství na

Zemi připadá na vodu pevniny a vodu v atmosféře jen malá část, kolem 1%. V jezerech

se nachází asi 0,75.106 km3 vody a v řekách 1,2.104 km3. Ročně odteče ze zemského

povrchu přibližně 37.103 km3 vody. Velká většina se vrací zpět do moře a přibližně 700

km3 ročního odtoku připadá na vnitrozemské oblasti bez odtoku do moře (Jandora,

2002).

Území, ze kterého stéká všechna voda k určitému místu se nazývá povodí. Jedná

se o sběrnou oblast toku, přičemž jde o veškerý odtok - povrchový i podzemní. Obvykle

15

převládá povrchový odtok. Podzemní povodí se od povrchového odchyluje zpravidla

jen minimálně (Jandora, 2002).

3.2 Podpovrchová voda

Podpovrchové vody jsou vody, vyskytující se pod zemským povrchem ve všech

formách a skupenstvích (Kemel, 2000). Je to souhrnné označení pro vodu půdní

a podzemní (Kemel, 2000). Půdní voda je část podpovrchové vody, obsažené v půdě

(bez ohledu na skupenství), která obvykle nevytváří souvislou hladinu (Kemel, 2000).

Podzemní voda je pak část podpovrchové vody, která vyplňuje dutiny zvodnělých

hornin - zpravidla vytváří souvislou hladinu (Kemel, 2000). Prosakující gravitační voda

z půdního profilu a povrchových toků proniká až k nepropustné vrstvě, kde se nad ní

začíná hromadit a tvoří podzemní vodu (Krešl, 2001). Vyplňuje prostory

mikroskopických rozměrů uvnitř horniny až po kavernózní dutiny (Tourková, 1999).

Vznik podpovrchových vod je vysvětlován pomocí dvou teorií - infiltrační

a kondenzační. První teorie vysvětluje existenci vody pod povrchem díky zemskému

vsakování, infiltrací srážek. Takto vzniklým vodám, které se již účastnily oběhu vody

v přírodě, říkáme vody vadózní. Kondenzační teorie pak spojuje výskyt vody v zemské

kůře kondenzací vodních par v dutinách a pórech hornin (zemin). Z části se jedná

o kondenzaci vodních par vnikajících do půdy z atmosféry, z části jsou to kondenzující

vodní páry, které vznikly v hlubinách země. Těmto vodám, jenž se pravděpodobně

koloběhu vody nezúčastnily, říkáme vody juvenilní (Kemel, 2000).

Množství, stav, druh i způsob pohybu podpovrchové vody jsou závislé na

vlastnostech prostředí. Mezi důležité fyzikální vlastnosti patří pórovitost. Čím více je

pórů, tím více vody může hornina pojmout. Velikost dutin je rozhodující o podmínkách

pohybu. Ve velkých pórech a dutinách se děje pohyb díky účinku gravitačních sil,

v malých dochází k velmi pomalému pohybu pomocí sil kapilárních. Z toho důvodu

dělíme póry na kapilární a nekapilární. Pokud jsou póry velké, může dojít i

k turbulentnímu pohybu, v malých dochází k pohybu laminárnímu, který zpravidla při

pohybu podzemních vod převažuje (Kemel, 2000).

Podpovrchová voda se dělí na několik druhů. Voda v horninách může být vázána buď

chemicky nebo mechanicky. Chemicky vázaná voda se může uvolnit až teplotami

kolem 400 °C. Vodu, obsaženou v horninách a v zeminách lze rozdělit dle fyzikálních

16

vlastností do šesti skupin: vodní pára, hygroskopická voda, voda obalová, gravitační

voda, kapilární voda, voda v pevném skupenství (Kemel, 2000).

Vodní pára zaplňuje spolu se vzduchem volné póry, vyznačuje se velkou pohyblivostí.

Přechází z míst s vyšším tlakem do míst s tlakem nižším. Proniká do půdy z atmosféry,

a může vznikat i při výparu v půdě. Hygroskopická voda se vytváří v zóně aerace

(provzdušnění) na povrchu částic půdy, kde je velmi silně vázána molekulárními silami.

Tato voda není dosažitelná pro rostliny. Obalová voda je již vázána menšími

molekulárními silami a je ve svém pohybu volnější, avšak gravitační síla stále není

schopna uvést ji do pohybu. K jejímu velmi pozvolnému pohybu dochází z částice

o větší tloušťce vrstvy vody k té sousedící, která má vrstvu tenčí. Pohyb se zastaví,

jakmile dojde k vyrovnání mocnosti obou vrstev. V případě, kdy se bude mocnost

vrstev stále zvětšovat, vrstva obalové vody bude vzrůstat a může nastat okamžik, kdy

molekulární síly nebudou schopny nadbytečnou vodu na zrnech udržet, vzniká voda

gravitační. Ta již může vlivem gravitačních sil prosakovat půdou a horninami a za

určitou dobu dosáhnout případné hladiny podzemních vod a tak doplňovat jejich zásoby

(Kemel, 2000).

Kapilární voda vyplňuje pukliny v horninách a póry v půdách. Nachází se v zóně

zavěšené kapilární vody a nad hladinou podzemních vod v zóně podepřené kapilární

vody. Kapilární voda zóny podepřené kapilární vody je hydraulicky vázána s hladinou

podzemních vod. Její horní hranice se mění v závislosti na pohybu hladiny podzemních

vod.

Voda v půdě může být také ve skupenství pevném, jak je tomu u nás v zimních

měsících a v oblastech věčného sněhu a ledu. (Kemel, 2000)

Podpovrchové vody lze třídit také z hlediska hydrologického, podle způsobu

výskytu:

Podpovrchová voda v zóně aerace tvoří vlhkost zeminy. Podpovrchové vody v zóně

nasycení, označujeme je jako vody podzemní. Ty, s volnou hladinou nazýváme vodou

freatickou. Podzemní vody, které jsou pod účinkem hydrostatického tlaku jsou

nazývány jako vody artéské (napjaté). Podzemní vody vyplňující rozpukané horniny

jsou vody puklinové. Jejich nejvydatnějším zdrojem jsou vrstvy zvětrávání. Vody,

nacházející se v přirozených kavernách, krasových dutinách, vzniklé dynamickou

a agresivní činností vody ve vápencích a dolomitech, jsou vody krasové (Kemel, 2000).

17

3.3 Podzemní voda

Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách jsou podzemními vodami takové vody,

které se přirozeně vyskytují pod zemským povrchem v pásmu nasycení a v přímém

styku s horninami. Považují se za ně též vody protékající podzemními drenážními

systémy a vody ve studních.

Podzemní voda vzniká převážně infiltrací srážkových vod v infiltrační oblasti do

horninového prostředí. Základem tohoto přirozeného jevu je gravitace (Tourková,

1999).

Režim podzemních vod je závislý především na následujících faktorech:

Geologické poměry rozhodují o tloušťce a hloubce zvodnělé vrstvy, propustnosti

nadloží, rozlehlosti infiltračního území atp. Uspořádání a různé nepravidelnosti

v uložení propustných a nepropustných vrstev má výrazný vliv na stav a režim

podzemních vod. Mohou vyvolat změnu sklonitosti volné hladiny, v mocnosti zvodnělé

vrstvy způsobenou vzdutím, přechod proudění o volné hladině na proudění pod tlakem

atp. Pokud zvodnělá vrstva uzavřená nepropustnými horninami ubíhá šikmo do

hloubky, kde se případně vykliňuje, mohou vznikat artézské podzemní vody s napjatou

hladinou. V každém povodí s výskytem artéských vod existují tři charakteristické

oblasti: pásmo vsakování, pásmo přetlaku a pásmo výtoku. Občas se artéské vody

v oblasti přetlaku nacházejí ve velkých hloubkách, kde se ohřívají a absorbují minerální

látky (Kemel, 2000).

Mezi další faktor spadá reliéf. Čím je sklonitější, tím je větší odtok srážkových vod po

povrchu. Větší jsou i rychlosti stékání těchto vod po povrchu, což nepříznivě ovlivňuje

možnost vsaku, intenzita infiltrace je menší. Hluboké zářezy do terénu, do zvodněných

vrstev umožňují dotaci povrchovým tokům a jejich odvodnění. Klimatické podmínky

ovlivňují režim podzemních vod tím, že určují ztrátovou složku výparem,

v jednotlivých ročních obdobích podmiňují režim těchto vod, jejich dlouhodobé

působení se projevuje na procesu zvětrávání a tvorbě vrchních vrstev horninového

podkladu (Kemel, 2000).

Klima určuje vegetaci jednotlivých oblastí Země a tím i její požadavky na vodu

a její odčerpávání zásob z podzemí. Podobně jako u povrchových toků, také

v horninovém prostředí jsou pozorovány změny v zásobách podzemních vod a tím

i kolísání jejich hladin. V závislosti na hloubce a podmínkách infiltrace a proudění vod

18

je kolísání v těsnějším, nebo méně těsném vztahu s chodem srážek v průběhu roku.

Vzrůst hladin podzemních vod je často pozorováno se značným zpožděním a to pouze

při výskytu vydatných, dlouhodobých dešťů. Krátkodobé, třeba i intenzivní lijáky

nemají pro doplnění podzemních zásob významný vliv. Dešťová voda opadá na terén

a vsakuje se do pásma aerace a zvyšuje tak jeho vlhkost. Pokud není množství deště

dostatečné pro dosažení maximální vodní kapacity, srážková voda níže nepronikne.

Zásoby podzemních vod tak nejsou doplňovány a dále se vyčerpávají, což se projevuje

jako další pokles hladiny (Kemel, 2000).

Nejvydatnější a na vodu nejbohatší jsou vrstvy úlomkovitých nestmelených

hornin, vytvořené ve čtvrtohorách ledovci při jejich postupném posunu do údolí.

Vznikly tak glaciální vrstvy, dosahující mocnosti mnohdy i několik set metrů. Díky

častějšímu výskytu mají na našem území z hydrologického hlediska velký význam

aluviální nánosy, uložené tekoucí vodou. Jsou výsledkem po velmi dlouhou dobu

trvající erozní a sedimentační činností vody. Mocnost těchto vrstev se zvyšuje směrem

po proudu a dosahuje také značných rozměrů (Kemel, 2000).

Místo, kde dochází k odvodňování podzemní vody do povrchového toku, je pro

určitou oblast oběhu podzemní vody erozní základnou. Tímto způsobem je

odvodňována většina zásob podzemní vody, tzv. skryté vývěry, se na tocích projevují

jako přírony - nárůstem průtoku (Tourková, 1999).

Odtok podzemní vody z určité části hydrogeologické struktury bývá často

ovlivněn mělkou podzemní vodou kvartérních pokryvů a zvětralin. V delším období

beze srážek jsou povrchové vody zásobovány právě skrytými vývěry (Tourková, 1999).

Kromě skrytého odvodňování podzemní vody existuje i jiné přirozené

odvodnění soustředěným vývěrem, tzv. prameny (Tourková, 1999).

Při bilancování podzemních vod je důležitým ukazatelem vodní vydatnost

zeminy. Je to rozdíl mezi plnou kapacitou a retenční kapacitou a značí množství vody,

které se ze zeminy může uvolnit účinkem gravitačních sil. Hodnota této charakteristiky

stoupá s velikostí dutin (pórů) zeminy. Např. štěrkové náplavy jsou po této stránce

velmi vydatné, přičemž jíly a rašelina uvolňují málo vody, ačkoli je jejich kapacita

velká (Kemel, 2000).

Podzemní vody jsou největší vodní zásobárnou sladkovodní vody na světě.

Tvoří přes 97% z celkového objemu sladkých vod kromě ledovců a ledových ker.

Doposud se na podzemní vody pohlíželo zejména jako na zdroje pitné vody, jsou však

také velmi důležitým zdrojem pro průmysl a zemědělství. Je stále více zřejmější, že na

19

podzemní vody nelze zhlížet jen jako na zásoby vody, ale také jako na důležitou složku

životního prostředí, kterou je potřeba chránit. Tyto vody hrají významnou roli

v hydrologickém cyklu. Jsou rozhodujícím faktorem pro vznik a existenci mokřadů

a vodních toků a působí jako kompenzátor během suchých období. Tvoří základní

odtok, který po celý rok dotuje systémy povrchových vod a v mnoha evropských řekách

tvoří základní odtok až polovinu z celkového ročního odtoku. Díky pomalému pohybu

podzemní vody v podloží může být její kvalita ovlivňována antropogenní činností na

dlouhou dobu (Pytl a kol., 2012).

Kvalita podzemních vod je na území ČR různá. Některé základní ukazatele

jakosti, mezi něž patří obsah vápníku a hořčíku, obsah hydrogen uhličitanových iontů,

spolu úzce souvisejí. Málo mineralizované vody (do 250 mg.l-1) s nízkou koncentrací

vápníku a hořčíku a nízkým obsahem hydrogen uhličitanových iontů se vyskytují

v pohraničních oblastech severních, západních a jižních Čech. Vody s vyšší

mineralizací s hodnotami v rozmezí 250 - 500 mg.l-1, vyšším obsahem Ca a Mg iontů

a vyšším obsahem HCO3 iontů se vyskytují ve středních a východních Čechách

a částečně i na Litoměřicku, Plzeňsku a Třeboňsku. Nízké hodnoty těchto uvedených

ukazatelů se vyskytují v Jeseníkách a Beskydech a v západní části jihomoravského

regionu, zatímco vyšší hodnoty v části severomoravského regionu na Ostravsku, na

střední Moravě a zejména na jihovýchodní Moravě (Pytl a kol., 2012).

Současným největším problémem z hlediska znečištění podzemních, ale

i povrchových vod, je jejich plošné znečišťování vysokými koncentracemi dusičnanů

(Němec a kol., 2006).

V půdním profilu je obsaženo určité množství vody. Ve 100 cm mocné

povrchové vrstvě (pro kategorii těžkých půd, které v ČR převažují, a při 30 % zaplnění

půdního profilu vodou) je na ploše 1 km2 obsaženo 300 000 m3 půdní vláhy. Množství

vody akumulované v půdním profilu je závislé na charakteristikách půdy a průběžně

značně kolísá v závislosti na bilanci srážek a evapotranspiraci (Němec a kol., 2006).

Hladina podzemní vody je ukazatelem hydraulického potenciálu, z něhož jsou

odvozovány závěry o proudění pozemní vody. Ze změn její polohy lze předpokládat

různé přírodní ale i umělé vlivy v hydrologických poměrech. Změna úrovně hladiny

podzemní vody způsobuje změnu zásob podzemní vody, změnu sklonu hladiny

podzemní vody a také změnu základního odtoku. Projevem těchto změn je tvorba,

pohyb a odvodnění podzemní vody, a jsou vyvolány především přirozenou infiltrací

atmosférických srážek (Tourková, 1999).

20

Na území Rožnova pod Radhoštěm je podzemní voda vázána především na

kolektor kvartérních štěrků Rožnovské Bečvy o mocnosti 3–4 m. Kvartérní kolektor

tvoří štěrky s valouny až balvany hornin geologického podloží. Náplavy Rožnovské

Bečvy, které jsou dobře propustné vykazují transmisivitu řádu 10-2–10-3 m2.s-1 a jsou

prostředím s velmi rychlým oběhem podzemní vody. Množství podzemní vody

protékající územím je určeno velikostí bočního přítoku do kvartérních sedimentů,

velikostí přítoků a odtoků z podloží, ale hlavně velikostí infiltrace z Rožnovské Bečvy

(Pytl a kol., 2012).

3.4 Pramen

Pramen je dle Kemela (2000) ,, místně omezený přirozený výtok podzemní vody

na zemský povrch‘‘. Vyskytuje se tam, kde zvodnělá vrstva protíná terén, na místech se

stykem dvou vrstev s rozlišnou propustností (Kemel, 2000). Tam kde je hornina

rozpukaná vznikají prameny rozptýlené (Kemel, 2000). Na terénu se takové místo

projevuje výskytem mokřin či vlhkomilnou vegetací, ojediněle i povlaky chemických

sraženin (Tourková, 1999). V ostatních případech jsou to prameny soustředěné (Kemel,

2000). Prameny lze rozdělit do dvou hlavních skupin na prameny sestupné a výstupné

(Kemel, 2000). Výstupný pramen vzniká tak, že voda pod působením hydrostatického

tlaku ( nebo tlaku plynů, par, kysličníku uhličitého) vystupuje ve zlomu nepropustné

vrstvy na povrch (Kemel, 2000). Podle setrvalosti vývěru můžeme prameny dělit na

stálé (permanentní), občasné (interminentní) a periodické (Tourková, 1999), u kterých

dochází k přerušovanému vývěru (Kemel, 2000). Po určitém období klidu začne pramen

vytékat, pokud hladina v podzemní jeskyni dosáhne úrovně přelivné hrany, funguje

pramen jako násoska (Kemel, 2000). Hlavní prostor se po zahlcení výtokové části

chodby z části vyprázdní (Kemel, 2000). Při absenci srážek vysychají, objevují se

v pravidelných intervalech (Tourková, 1999). Pokud se v území vyskytuje více pramenů

pohromadě, jedná se o tzv. prameniště (Tourková, 1999).

Důležitou charakteristikou pramenů je jejich vydatnost a stálost. Vydatnost je

nejčastěji měřena přímým způsobem, pomocí nádob s otvory, při větších průtocích

přelivy atd. Stálost je posuzována dle poměru nejmenší a největší vydatnosti

zaznamenané za období pozorování. Velká nevyrovnanost je známkou velké závislosti

pramene na srážkách a o tom, že je pramen povrchový, zřejmě s proměnlivými

21

teplotami, a s velkou pravděpodobností se závadnou vodou v důsledku

bakteriologického znečištění. Tento typ pramene není vhodný pro zásobování pitnou

vodou. Kolísání vydatnosti pramene může být způsobeno i kolísáním atmosférického

tlaku, kdy při jeho poklesu vydatnost pramene stoupá. Při snaze poznat režim pramene

musíme dlouhodobě pozorovat jeho vydatnost, ale také ovlivňující činitele, které jsou

schopny vysvětlit mnohé charakteristické rysy režimu. Pozorována je teplota vzduchu,

srážkové úhrny, tlak vzduchu a pokud je potřeba i chemické složení (Kemel, 2000).

Studánky bývají u lesních pramenů povětšinou přirozeného charakteru. Pokud

jsou prameny upravené, bývá v nich umístěno potrubí o různých rozměrech, kterým

voda vytéká, nebo mají uměle vyhloubené jezírko se žlabovým výtokem nebo potrubím

(Šlezingr, 2010).

3.5 Hydrogeologie

Hydrogeologie je vědní obor, zabývající se původem, pohybem, fyzikálními

a chemickými vlastnostmi podzemních vod ve vztahu ke stavbě a složení zemské kůry

(Kemel, 2000). Tvoří základ pro poznání našich podzemních vod (Němec a kol., 2006).

Z hlediska hydrogeologických podmínek lze Českou republiku rozdělit do dvou

nesouvislých oblastí zvaných hydrogeologický masiv a hydrogeologické pánve. Tyto

dvě oblasti se od sebe zásadně liší celkovým charakterem i množstvím podzemní vody,

které v nich lze získat. V hydrogeologickém masivu jsou zdroje podzemních vod

poměrně vysoké, protože jsou ovlivněny příznivými klimatickými podmínkami ve

vyšších nadmořských výškách. S vyšší nadmořskou výškou totiž stoupá množství

srážek a klesá evapotranspirace. Horniny masivu vykazují malou propustnost

a nedovolují intenzivnějšímu proudění podzemní vody. Oblasti doplňování podzemní

vody se v hydrogeologickém masivu většinou kryjí s oblastí proudění a s výjimkou

krasových území respektují orografické rozvodnice. Hladina podzemní vody bývá volná

nebo jen mírně napjatá a zpravidla v nevelké hloubce pod terénem. Odtok podzemní

vody je nesoustředěný, plošný. K odvodnění většinou dochází četnými prameny malých

vydatností, či nesoustředěnými výrony na povrch nebo přímo do vodních toků.

Hydrogeologické masivy nejsou vhodné k jímání velkého množství podzemní vody

22

z jednoho místa. Jejich odběr je většinou rozptýlený, studnami malými vydatnostmi

(Němec a kol, 2006).

Největší využitelné zásoby podzemních vod se nacházejí v hydrogeologických

pánvích. Jsou tvořeny téměř výlučně druhohorními a třetihorními sedimenty (obvykle

pískovce, slínovce, jílovce, písky a jíly). Mezi klasické hydrogeologické pánve patří

mořské sedimenty České křídové pánve a jezerní sedimenty Českobudějovické

a Třeboňské pánve na jihu Čech. Patří mezi ně také sedimenty karpatského oblouku

a karpatské předhlubně nacházející se na Moravě a ve Slezsku. Většina

hydrogeologických pánví se nachází v níže položených oblastech a tomu odpovídají

i nižší srážkové úhrny, které jsou hlavním zdrojem doplňování podzemních vod.

V některých oblastech jsou podzemní vody doplňovány též infiltrací vody do

propustného podloží z toků přitékajících z okolních hydrogeologických masivů. Zdroje

doplňování podzemní vody v hydrogeologických pánvích mají v průměru menší

vydatnost než v hydrogeologických masivech. Tento nedostatek vyvažuje vysoká

propustnost hornin, která umožňuje intenzivní proudění, mnohdy i na vzdálenosti

desítek kilometrů. Hydrogeologické pánve disponují díky průlinové poréznosti velkou

schopnost podzemní vodu akumulovat a vytvářet výhodnější podmínky pro hospodaření

s vodou (Němec a kol. 2006).

Hydrologie je věda, systematicky se zabývající zákonitostmi výskytu a oběhu

vody v přírodě (Hubačíková, 2009). Pojednává o zákonitostech časového

a prostorového výskytu složek oběhu vody na Zemi a jejich vztazích k různým

činitelům (Krešl, 2001). Studuje vody jako zemskou složku - hydrosféru (Krešl, 2001).

3.6 Chemické parametry vody

3.6.1 Chemický rozbor

Chemický rozbor vody zahrnuje určení jednotlivých chemických ukazatelů

vody. Dle rozsahu tohoto souboru stanovení jsou rozeznávány rozbory úplné nebo

zkrácené, nebo také základní, rozšířené, výběrové a provozní. Výběr ukazatelů pro

jakýkoli druh rozboru se vždy řídí druhem analyzované vody a účelem, pro který se

rozbor provádí. Pro základní chemický rozbor vody je většinou zahrnováno stanovení

řady chemických ukazatelů jakosti vody (např. celková mineralizace, vodivost, pH),

23

sumárních ukazatelů jakosti vody (organický uhlík, chemická a biochemická spotřeba

kyslíku), makrosložek vody (hydrogenuhličitany, sírany, chloridy, dusičnany, vápník,

hořčík atd.) a nutrientů ( jednotlivé formy dusíku a fosforu). Je možno zde zařadit

i spektrofotometrické stanovení některých mikrosložek vody (Fe, Mn, Al). Pod pojem

rozšířený chemický rozbor vody jsou kromě uvedených ukazatelů zahrnuty i speciální

ukazatele, významné pro jakost vody. Patří mezi ně především toxické kovy (Be, Cr,

Cd, Hg atd.) a specifické organické látky (benzen, hexachlorbenzen, tetrachlormetan

atd.) (Horáková a kol., 2003).

3.6.2 Konduktivita

Elektrolytická konduktivita je míra koncentrace ionizovatelných anorganických

a organických součástí vody (Pitter, 2009). Je převrácenou hodnotou odporu roztoku

(Ω) a nejčastěji se označuje značkou κ�(Pitter, 2009). Jednotkou konduktivity je

S.m-1(Pitter, 2009). V přírodních a užitkových vodách s velmi nízkou koncentrací

organických látek konduktivita přestavuje míru obsahu anorganických elektrolytů

(aniontů a kationtů) (Pitter, 2009).

Je závislá na koncentraci iontů, jejich nábojovém čísle, pohyblivosti a teplotě

(Pitter, 2009). Vzestup či pokles teploty o 1 °C má za následek změnu konduktivity

minimálně o 2 % (Pitter, 2009). Protože je konduktivita značně závislá na teplotě, měří

se standartně při 20 °C (Heteša a kol., 1997). Měří se různými typy konduktometrů

(Pitter, 2009). Kalibrující se roztokem chloridu draselného (Pitter, 2009). Může sloužit

také ke kontrole chemického rozboru vody (Pitter, 2009).

3.6.3 Teplota vody

Teplota patří mezi významné ukazatele jakosti a vlastností vody (Pitter, 2009).

Z velké části ovlivňuje chemickou a biochemickou reaktivitu a to v rozmezí od 0 do 30

°C (Pitter, 2009). Teplota vody a vzduchu spolu navzájem souvisí (Heteša a kol, 1997).

Teplota vody přímo ovlivňuje množství plynů rozpuštěných ve vodě, tzn. čím je voda

teplejší, tím méně plynů se v ní rozpustí (Heteša a kol., 1997). Ovlivňuje také rychlost

chemických reakcí, jako oxidace a rozkladné pochody v procesu samočištění (Heteša

a kol., 1997). Teplotní výkyvy jsou ve vodě mnohem menší než ve vzduchu (Heteša

a kol. 1997). Teplota podzemních vod narůstá s hloubkou formování jejich chemického

24

složení a počítá se s průměrnou hodnotou geotermického stupně (33 m K-1) (Pitter,

2009). Při určitých podmínkách ji lze v nepřístupných hloubkách odhadnout pomocí

jejich složení aplikací van’t Hoffovy reakční izobary (Pitter, 2009). Podzemní vody

mají většinou konstantní teplotu (kromě podzemních vod s mělkým oběhem), která je

téměř nezávislá na ročním období (Pitter, 2009). Při větším kolísání teploty se nejčastěji

jedná o rychlé pronikání povrchových nebo atmosférických vod do podzemí, s čímž je

spojeno i zvýšené nebezpečí jejich kontaminace (Pitter, 2009).

3.6.4 Rozpustnost kyslíku ve vodě

Rozpustnost plynů v kapalinách se řídí Henryho zákonem, který říká, že

rozpustnost plynu při nízkých tlacích je přímo úměrná parciálnímu tlaku daného plynu

nad roztokem. Dříve se pro rozpustnost plynů používal Ostwaldův absorpční koeficient,

který je definován jako objem plynu pohlceného za dané teploty a tlaku jednotkovým

objemem rozpouštědla (Pitter, 2009).

Kyslík patří mezi nejvýznamnější z rozpuštěných plynů ve vodě. V atmosféře je

obsah kyslíku 20,9 %, ve vodě je však podstatně nižší. Kyslík je ve vodě rozpuštěn

v maximální koncentraci 14 mg na litr vody při teplotě 4 °C a pouhých 9 mg kyslíku na

litr vody při teplotě 20 °C (Němec a kol., 2006).

Jeho množství ve vodě značně ovlivňuje většinu biochemických procesů, a proto

bývá často limitujícím faktorem pro život různých organismů. Množství rozpuštěného

kyslíku ve vodě je závislé na atmosférickém tlaku a převážně na teplotě vody.

S rostoucí teplotou je ve vodě rozpouštěno stále méně kyslíku. Kyslík je do vody

dostáván pomocí fotosyntézy vodních rostlin a také ze vzduchu. Dojde-li k porušení

rovnováhy tím, že stoupne nebo klesne množství kyslíku ve vodě nad nebo pod stupeň

nasycení, dochází k pozvolnému vyrovnávání s atmosférou. Rychlost vyrovnávání je

závislá na rozdílu hodnot nasycení, velikosti styčné plochy a na rychlosti mísení vody

a ovzduší. Z tohoto důvodu je u pitných a podzemních vod kyslíku nedostatek. Není zde

produkován žádný kyslík, protože zde nejsou žádné rostliny, ale naopak je stále

spotřebováván a než se dostane na zemský povrch nemá prakticky žádný styk

s ovzduším (Heteša a kol., 1997).

25

3.6.5 Železo

Forma výskytu rozpuštěného a nerozpuštěného železa ve vodě závisí na

hodnotách pH, oxidačně-redukčním potenciálu a komplexotvorných látkách obsažených

ve vodě. Analyticky se odlišuje celkové železo, rozpuštěné železo, nerozpuštěné železo

a organicky vázané železo. Tento prvek se vyskytuje ve vodách v oxidačním stupni II

nebo III. Obvykle koncentrace železa převyšuje koncentraci manganu. V podzemních

vodách bez přítomnosti rozpuštěného kyslíku může být rozpuštěné železo přítomno

v oxidačním stupni II a v koncentracích dosahujících desítek mg l-1. Zatímco

koncentrace železa může být až 40 mg l-1, koncentrace manganu většinou nepřesahuje

1,0 mg l-1 a obvykle bývají v setinách až desetinách mg l-1. Minerální vody

s koncentrací železa nad 10 mg l-1 se nazývají železnaté (Pitter, 2009).

3.6.6 Mangan

Mangan se ve vodách vyskytuje v rozpuštěné a nerozpuštěné formě, převážně

v oxidačních stupních II, III, IV, a také se může vyskytovat jako organicky vázáný

(Pitter, 2009). V redukčních podmínkách při nepřítomnosti rozpuštěného kyslíku a

jiných oxidačních činidel je ve vodě nejstabilnější formou manganu MnII. Koncentrace

manganu je v přírodních vodách a anoxických až anaerobních podmínkách limitován

rozpustností uhličitanu, hydroxidu či sulfidu. Ve většině přírodních vod je rovnovážná

koncentrace rozpuštěného mangan určena rozpustností MnCO3 (s) (Pitter, 2009).

Mangan se ve vodě vyskytuje spolu se železem (Heteša a kol., 1997). Tyto

prvky nejsou pro zdraví člověka přímo škodlivé, ale zhoršují její chuť a vzhled (Naše

voda, 2015)

Jak bylo zmíněno výše, manganu bývá obvykle přítomno méně než železa (Heteša a

kol., 1997). Zcela výjimečně se vyskytují i podzemní vody s obráceným poměrem

(Heteša a kol.,1997). Díky omezené rozpustnosti MnCO3(s) a vyšších hydratovaných

oxidů manganu převyšuje jeho koncentrace ve vodě zřídka hranici 1 mg l-1 (Heteša a

kol., 1997) Obvykle je zjišťována koncentrace pod 1mg l-1 (Pitter, 2009). Kromě

chemické oxidace manganu rozpuštěným kyslíkem probíhá ve vodách i biochemická

oxidace manganovými bakteriemi (Heteša a kol., 1997).

26

3.6.7 Sírany

Koncentrace síranů se ve vodách vyjadřují nejčastěji v mg SO42- na 1 litr vody

nebo v mmol l-1 (Pitter, 2009). Spolu s hydrogenuhličitany a chloridy se sírany řadí

mezi hlavní anionty přírodních vod (Pitter, 2009). V podzemních vodách se obvykle

vyskytují v koncentraci desítek až stovek mg l-1 (Pitter, 2009). Jejich obsah je

v přírodních vodách limitován přítomností iontů Ca2+, které spolu s SO42- tvoří málo

rozpustný CaSO4 (Heteša, 1997) V povrchových a podzemních vodách je přirozený

obsah síranů produktem zvětrávání hornin a biologické činnosti ve zvodnělých vrstvách

(Heteša, 1997).

3.6.8 Fosforečnany

Celkový fosfor se ve vodách vyskytuje ve dvou formách, a to ve formě

anorganických nebo organických sloučenin (Horáková a kol., 2003). Jsou to hlavně

orthofosforečnany a polyfosforečnany (Horáková a kol., 2003). Nejčastější formou

výskytu jsou orthofosforečnany, přičemž distribuci jejich jednotlivých forem ovlivňuje

především hodnota pH vody (Horáková a kol., 2003). Ve vodách je přírodním zdrojem

fosforu rozpouštění a vyluhování některých půd, minerálů a zvětralin (Pitter, 2009).

Antropogenním zdrojem se často stávají některé prací, čistící, odmašťovací a mycí

prostředky, včetně protikorozních a protiinkrustačních přípravků (Pitter, 2009). Mezi

další významné antropogenní zdroje je aplikace fosforečných hnojiv (Pitter, 2009).

Významným bodovým zdrojem znečištění se mohou stát velkochovy hospodářských

zvířat (Pitter, 2009).

Sloučeniny fosforu nejsou ve vodě samy o sobě toxické. Nadměrné množství

živin, tedy i fosforu, mají za následek vznik eutrofizace vod. Zvýšené množství

fosforečnanů nastává v období deprese fytoplanktonu neboli tzv. ,,clear water‘‘ (UPOL,

2011).

Fosforečnany se vyskytují v přírodních a užitkových vodách jen ve velmi

nízkých koncentracích, jen výjimečně přesahujících 1 mg l-1 (Pitter, 2009).

V podzemních vodách se vyskytuje ve velmi malých koncentracích, protože se snadno

zadržuje v půdách (Pitter, 2009). Je velmi důležitým biogenním prvkem (Pitter, 2009).

Některé jeho formy jsou nepostradatelnou živinou pro bakterie a vodní rostliny, tudíž

27

pro organismy primární produkce (Pitter, 2009). Bez fosforu není možná bílkovinná

syntéza (Pitter, 2009). Makroergická vazba, kterou vzájemně sdílejí molekuly

adenosindifosfátu (ADP) a adenosintrifosfátu (ADT), slouží jako univerzální palivo ve

všech biochemických procesech probíhajících v buňce (Heteša a kol., 1997).

3.6.9 Dusičnany

Sloučeniny dusíku jsou ve vodách jen málo stabilní a podléhají v závislosti na

oxidačně - redukčním potenciálu a hodnotě pH především biochemickým přeměnám.

Dusičnany se vyskytují skoro ve všech vodách a patří mezi čtyři hlavní anionty. Jejich

koncentrace v přírodních vodách je na vzestupu v důsledku vzrůstajícího počtu obyvatel

a zemědělské činnosti. V podzemních vodách koncentrace dusičnanů kolísají

v závislosti na jejich genezi a značný vliv na jejich koncentraci má klimatický a půdní

charakter dané oblasti. Vysoká koncentrace dusičnanů bývá typická pro oblasti

s borovými lesy, kde písčitá a dobře provzdušněná půda obsahuje ve svrchních vrstvách

bakterie schopné fixovat elementární dusík i nitrifikační bakterie. V přírodních vodách

se jejich koncentrace mění též v závislosti na vegetačním období. V podzemních

vodách se v maximální koncentraci dusičnany nacházejí v zimním, mimovegetačním

období, kdy jsou luhovány z půdy, protože jsou jen velmi slabě zadržovány v půdním

sorpčním komplexu. V letním, vegetačním období jej pak z vody odčerpává vegetace.

Dusičnany jsou koncovým produktem mineralizace organicky vázaného dusíku. Při

oxických podmínkách jsou stabilní, avšak za anoxických podmínek podléhají

biologické denitrifikaci. Vzniká tak elementární dusík, resp. oxid dusný (Pitter, 2009).

3.6.10 Chloridy

Chloridy patří mezi nejrozšířenější formu výskytu chloru ve vodách (Horáková a

kol., 2003), jsou běžnou součástí většiny přirozených vod a spolu s ionty SO42- a HCO-

3

patří mezi nejhojněji se vyskytujícím aniontem vod (Horáková a kol., 2003). Umělým

zdrojem chloridů ve vodách se mohou stát některé průmyslové odpadní vody obsahující

chloridy z vysolování produktů chloridem sodným nebo při neutralizaci vod

obsahujících volnou HCl (Horáková a kol., 2003). Při infiltraci půdou jsou zachycovány

jen slabě (Horáková a kol., 2003). Přítomnost vyššího obsahu chloridů geologického

28

původu se v našich vodách většinou nevyskytuje (Horáková a kol., 2003). Zvýšená

koncentrace chloridů nasvědčuje znečištění splaškovými a některými průmyslovými

odpadními vodami (Horáková a kol., 2003). Pokud jsou živočišného původu, jsou

indikátory fekálního znečištění (Heteša, 1997).

3.6.11 Koncentrace vodíkových iontů

pH vody, neboli koncentrace vodíkových iontů je pro posouzení reakce vodných

roztoků významná. Tato koncentrace závisí na povaze rozpuštěných látek a také na

vodě samé. Část molekul vody je štěpena na vodíkové a hydroxylové ionty H+ a OH-.

Jelikož koncentrace vodíkových iontů kolísá ve velmi širokém rozpětí mnoha řádů,

k vyjádření je používán záporně vzatý dekadický logaritmus jejich koncentrace. Nízké

hodnoty pH bývají tam, kde se ve vodě vyskytuje málo vápníku a kde se rozkládá

mnoho organických látek. Pokud je vodě odebírán při fotosyntéze oxid uhličitý, zvýší se

pH vody a současně je rozkládán část hydrogenuhličitanu vápenatého na normální

CaCO3 a H2CO3. Při opačné reakci, tvoří-li se ve vodě CO2, pH klesá a CaCO2 se

rozpouští v H2CO3 na Ca(HCO3)2 a titrační alkalinita stoupá až dojde k rovnováze

a k dosažení příslušné hodnoty pH. V případě vysokého obsahu CO2 může pH klesnout

na 4,4 i níže. Aktivní reakce (pH) vody má významný vliv na fyzikálně-chemický režim

vody. Ovlivňuje rozpustnost celé řady látek, významných ve fyziologických procesech

vodních organismů (Heteša, 1997).

29

4 Metodika

Ke zpracování práce bylo vybráno pět pramenů na území Rožnova pod Radhoštěm

s názvy: studánka Na Pasekách, studánka V Mokrém, Jahnova studánka, studánka

Rysová a pramen Rysová II. Z těchto pramenů byla data získána pomocí terénního

měření a laboratorních rozborů. K porovnávání kvality vody byla použita vyhláška

č. 83/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické

požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody

Terénní měření bylo prováděno každý měsíc přibližně stejného data. Byly

sledovány hodnoty pH, kyslíku rozpuštěného ve vodě, vydatnosti, teploty vody

a vzduchu. K měření pH a rozpuštěného kyslíku ve vodě byl použit multifunkční

kapesní přístroj Multi 350i, který disponoval dvěma různými čidly. Tato čidla byla

ponořena do nádoby s odebranou vodou a z displeje odečtena změřená hodnota. Obě

čidla měřila i teplotu vody. Ke zjištění venkovní teploty byl používán digitální

teploměr. Ke stanovení vydatnosti byla u vydatnějších studánek použita plastová litrová

nádoba s ryskou, pro menší vydatnosti pak stejná nádoba jen o objemu 200 ml. Dále byl

měřen čas, za který se nádoba naplnila vodou po stanovenou rysku. K tomuto účelu

byly použity kapesní digitální stopky. Všechny změřené hodnoty se zaznamenávaly do

kapesního deníku, do předem vypsaných tabulek. Zaměřena byla i přesná poloha

jednotlivých pramenů, a to pomocí přístroje GPS.

K laboratornímu měření bylo nutné vzorky odebrat. Odebírání probíhalo

v měsících březen, červen, říjen 2016 a leden 2017. K tomuto účelu byla použita velká

litrová plastová vzorkovnice. Vzorkovnice se propláchla odebíranou vodou a poté se jí

naplnila. Než byly vzorky převezeny do laboratoře byly umístěny v temnu v lednici

o teplotě maximálně 4 °C. Měření probíhalo v laboratoři Mendelovy univerzity, Ústavu

aplikované a krajinné ekologie. V laboratoři byla nejprve stanovena konduktivita vody

pomocí přenosného multimetru HQ30D HATCH. Poté byly všechny vzorky

přefiltrovány přes filtrační papír. Jako další přišlo na řadu samotné měření. Hodnoty

jednotlivých prvků byly stanoveny pomocí spektrofotometru DR/4000U. Pro stanovení

každého prvku byly potřeba použít různé reagencie. Postup měření byl u každého prvku

dle návodu. Pomocí spektrofotometru byly zjišťovány hodnoty orthofosforečnanů,

dusičnanů, manganu, síranů, železa a chloridů. Zjištěné hodnoty byly zapisovány do

předem připravených tabulek.

30

Veškerá získaná data byla interpretována pomocí tabulek a grafů v programu

Microsoft Office Excel. Mapové podklady byly vytvořeny pomocí programu ArcMap.

Všechny výkresy byly zpracovávány v programu AutoCad. Souhrn denních srážek byl

poskytnut meteorologickou stanicí v Rožnově pod Radhoštěm. Z těchto dat byl

stanoven průměrný měsíční úhrn srážek.

31

5 Základní údaje a popis přírodních poměrů lokality

5.1 Charakteristika oblasti

Rožnov pod Radhoštěm je město na severovýchodě Moravy s přibližně 16 000

obyvateli. Nachází se ve Zlínském kraji, v okrese Vsetín, na úpatí Vsetínských vrchů

s nadmořskou výškou 378 m n.m. Celé území leží v CHKO Beskydy a rozkládá se na

katastrálním území Rožnov pod Radhoštěm, Tylovice a Hážovice. Katastrální výměra

činí 39,47 km2 .

5.2 Geomorfologie

Soustava: Vnější Západní Karpaty

Podsoustava: Západní Beskydy

Celek: Rožnovská brázda

Okrsek: Zašovská pahorkatina (Mapomat, 2016)

Západní Beskydy jsou geomorfologickou oblastí Vnějších Západních Karpat,

ležících na území Česka, Polska a Slovenska. Jsou jedinou částí Beskyd, zasahujících

na české území, konkrétně Moravskoslezského a Zlínského kraje. Jejím nejvyšším

vrcholem na území ČR je Lysá hora (1323 m n.m.) (Moravské Karpaty, 2016).

Celé území Rožnova pod Radhoštěm spadá do celku Rožnovské brázdy. Tento

celek se rozkládá podél toku Rožnovské Bečvy mezi Valašským Meziříčím na západě

a Horní Bečvou na východě. Mimo Rožnova pod Radhoštěm se v tomto celku nachází

sídla, např. Zašová, Zubří, Dolní Bečva, Prostřední Bečva, Horní Bečva. Oblast

dosahuje délky přibližně 28 km a šířky 6 km. Z jižní strany je vymezena Vsetínskými

vrchy a ze severní strany Moravskoslezskými Beskydy. Na západní straně pokračuje

volně do Podbeskydské pahorkatiny. Nachází se v jižní části geomorfologické oblasti

Západní Beskydy (Moravské Karpaty, 2016).

Celek Rožnovská brázda je tvořen sníženinou složitě zvrásněných souvrstvích

jílovců, slepenců a pískovců, především istebňanského a godulského souvrství, méně

pak krosněnského a menilitového souvrství slezské jednotky. Nejvyšším bodem je

Šorstýn (781 m n.m.) (Moravské Karpaty, 2016).

32

5.3 Geologie

Geologické složení Rožnova pod Radhoštěm je poměrně pestré. Podél vodotečí

se vyskytuje především hlína, písek a štěrk. Velkou část zaujímají hlinito - písčité až

písčito - hlinité sedimenty, které se v území vyskytují především plošně. V nich jsou

pak ostrůvkovitě rozmístěny oblasti s pískovci, slepenci a jílovci (Česká geologická

služba, 2016).

Celé území je součástí flyšového pásma Západních Karpat, patřící do soustavy

geologicky mladých pásemných pohoří, vznikajících koncem druhohor a ve třetihorách

z usazenin moře, zvaného Tethys. Tektonická stavba karpatského flyše vznikla díky

horotvorným pohybům ve druhé fázi alpínského vrásnění. Vrásněné hmoty flyšových

usazenin vytvořily velké příkrovy, které byly poté sunuty přes sebe, především

severním směrem. Po dokončení příkrovové stavby se uplatňovaly převážně pohyby

podél zlomů (AOPK ČR, 2016).

Typickým rysem jsou pseudokrasové jeskyně a štěrkonosné vodní toky.

Mezi nejvýraznější gravitační procesy, modelující reliéf území Rožnova pod

Radhoštěm, ale i celého okresu Vsetín patří sesuvy. Flyšové podloží a reliéf území

vykazuje velmi vhodné podmínky pro vznik a rozvoj sesuvů (ČSOP, 2016).

5.4 Pedologie

V okolí vodotečí se nacházejí převážně fluvizemě či oglejené půdy: fluvizem

modální, fluvizem glejová, pseudoglej modální. Na území se vyskytuje také kambizem

mesobazická, kambizem mesobazická slabě oglejená, kambizem dystrická (Česká

geologická služba, 2016).

Půdy jsou mělké až středně hluboké, v dolních částech svahů s výrazným

deluviálním splachem jsou tvořeny půdami hlubokými, projevuje se zde štěrkovitost,

někdy až kamenitost či balvanitost. Jedná se o půdy středně až silně kyselé bez obsahu

volného uhličitanu vápenatého a o půdy s nízkým obsahem humusu. Většinou jsou

sklonité a většina zemědělské půdy je ve výrazném až příkrém svahu nad 12°

sklonitosti. Kromě údolních poloh trpí celé území silnou plošnou a rýhovou erozí, kdy

může docházet až ke strhávání celé kulturní vrstvy a obnažuje se tak horninový detrit.

Rýhová eroze silně omezuje využití mechanizačních prostředků a vede proto v mnoha

případech k vytvoření strží či erozních výmolů (AOPK ČR, 2016).

33

5.5 Klima

Podnebí celého území okresu Vsetín spadá do podnebí mírného pásu mírně

kontinentální (ČSOP, 2016). Podnebí ovlivňuje poloha Beskyd v centrální části Evropy

(AOPK ČR, 2016). Střetávají se zde jak vlivy oceánického, tak i kontinentálního

klimatu (AOPK ČR, 2016). Oceánické vzdušné masy přinášejí počasí s mírnou zimou,

chladnějším létem, výraznou oblačností a velkým množstvím srážek (AOPK ČR, 2016).

Kontinentální vzduch je charakteristický pro své denní i noční výkyvy teplot, menším

množstvím srážek i oblačností (AOPK ČR, 2016).

Vzhledem k malému plošnému rozsahu okresu má hlavní význam pro

charakteristiku klimatu nadmořská výška a orografie (ČSOP, 2016). Se stoupající

nadmořskou výškou klesá teplota i atmosférický tlak, a také jsou ovlivňovány i ostatní

klimatické faktory (AOPK ČR, 2016). Dle klimatického členění České republiky spadá

zájmová oblast do kategorie oblasti chladných (Mapomat, 2016). Mezi nejdůležitější

faktory patří teplota, která závisí především na nadmořské výšce daného místa (AOPK

ČR, 2016). Průměrná teplota v Rožnově pod Radhoštěm je 7,5 °C, průměrné množství

spadených srážek je 567 mm/rok (ČHMÚ, 2016). Nejchladnějším měsícem je leden

a nejteplejším měsícem červenec (AOPK ČR, 2016). Nejvíce srážek spadne v rozmezí

června a srpna, nejméně v únoru a březnu (AOPK, ČR 2016). Významnou formou

srážek je sníh (AOPK ČR, 2016). Převládá zde západní směr větru, v přízemní vrstvě je

ovlivňován členitostí terénu (AOPK ČR, 2016). Délka slunečního svitu je přibližně

1500 hodin/rok (AOPK ČR, 2016).

5.6 Hydrologie

Říční síť a její utváření je jedním z dalších charakteristických znaků tohoto

území. Zdejší divočící štěrkonosné toky, na něž jsou vázány mizející druhy rostlin

a živočichů, jsou jedinečné v rámci celé ČR (AOPK ČR, 2016).

Zhruba středem území prochází od východu k západu hlavní evropské rozvodí.

Do úmoří Baltského moře povodí řeky Odry spadají toky severně od linie Veřovické

vrchy - Radhošť - Čertův mlýn - Martiňák - Bumbálka - Velký Polom - Jablůnkovský

průsmyk. Jižně od uvedené linie patří toky do úmoří Černého moře povodí řeky Dunaj.

Obě území jsou svou rozlohou přibližně stejně velká (AOPK ČR, 2016).

Radhošťská hornatina, především její jižní svahy a jižněji položené hřbety

Vsetínských vrchů a Javorníků patří již do úmoří Černého moře. Celá tato oblast je

34

odvodňována řekou Bečvou, vznikající soutokem Rožnovské a Vsetínské Bečvy

(AOPK ČR, 2016).

Vsetínská Bečva pramení na svazích Trojačky v nadmořských výškách přibližně

880 m n.m. Protéká údolími, tvořící jižní a západní hranici Vsetínských vrchů.

Vsetínská Bečva má řadu přítoků. Mezi největší a nejvodnatější pravostranné přítoky

patří Jasenice a Bystřice. Mezi levostranné přítoky patří Tísňavský potok, Stanovnice,

Kychová, Senice, Rokytenka a Ratibořka. Plocha povodí Vsetínské Bečvy je 734,39

km2. Průměrný roční průtok na soutoku s Rožnovskou Bečvou ve Valašském Meziříčí

je 9,21 m3.s-1 (ČSOP, 2016).

Celé zájmové území spadá do povodí Rožnovské Bečvy. Rožnovská Bečva

pramení na svazích Vysoké v nadmořské výšce přibližně 1000 m n.m. Až po soutok se

Vsetínskou Bečvou protéká územím Rožnovské brázdy a její délka činí 37,6 km.

Významnými pravostrannými přítoky jsou Krhovský potok, Zuberský potok,

Dolnopasecký potok a Kněhyně. Z levostranných přítoků pak Maretka a Solanecký

potok. Plocha tohoto povodí je 254,32 km2. Průměrný roční průtok na soutoku Bečev je

3,92 m3.s-1 (ČSOP, 2016).

Rožnovská Bečva je velmi vodný tok s nejvyšší úrovní hladiny v měsíci dubnu

a někdy i březnu. Nejmenší úroveň hladiny je v září, avšak malá retenční schopnost

hornin a silně kolísavé srážky způsobují, že rozkolísanost průtoku je jednou z největších

v ČR. Projevuje se nízkými hodnotami minimálních průtoků a vysokými hodnotami

kulminačních průtoků povodňových vln. Celkově je řeka Bečva dlouhá 120,2 km

a plocha povodí činí 1627 km2a je největším levostranným přítokem řeky Moravy.

Podle povrchového odtoku patří okres Vsetín mezi nejvodnatější území ČR, a z tohoto

důvodu je také povodí až po soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy vyhlášeno jako

chráněná oblast přirozené akumulace vod Vsetínské vrchy a Beskydy (ČSOP, 2016).

Rožnovsko je relativně chudé na podzemní vody. To je způsobeno málo

propustnými horninami karpatského flyše, a proto nemají tak dobré podmínky pro oběh

podzemních vod. Zdroje podzemních vod mají ve většině případů malou a kolísavou

vydatnost. Příznivější podmínky jsou v říčních sedimentech a mocnějších zvětralinách

při úpatí svahů. Akumulace podzemních vod jsou závislé na mocnosti nezpevněných

uloženin, a tudíž z důvodu jejich malé mocnosti jsou obvykle málo vydatné. I když

nejsou podmínky pro tvorbu podzemních vod příliš příznivé, jsou i přesto vývěry těchto

vod neodmyslitelnou součástí valašské krajiny (AOPK ČR, 2016).

35

V okolí Rožnova pod Radhoštěm se nachází i několik vodních nádrží. Menší

jako např. Horní Bečva nebo Bystřička dříve sloužily k zadržování vod, dnes jsou

využívány pro rekreační účely. Jako zdroj pitné i užitkové vody slouží vodárenské

nádrže Morávka, Šance a Stanovnice (AOPK ČR, 2016).

5.7 Fauna

Rožnov pod Radhoštěm patří zoogeograficky k palearktické oblasti, eurosibiřské

podoblasti a zóně karpatských listnatých lesů. Pestré složení fauny je výsledkem

dlouhodobého vývoje krajiny, související s příchodem člověka a jeho hospodařením.

Kácením lesů člověk zmenšoval životní prostředí lesních druhů živočichů a díky tomu

tak pomáhal šíření stepních druhů. Mezi největší vlivy, které se podepsaly na výrazném

úbytku nebo i vymizení některých druhů patří především změny druhové skladby dřevin

lesních porostů, intenzivní zemědělské hospodaření, bezohledný lov a vysazování

nepůvodních druhů (Rožnov pod Radhoštěm, 2016). Velký vliv pro výskyt živočichů na

území Rožnova má návaznost horstev Beskyd na západoslovenská pohoří a fakt, že je to

téměř souvisle zalesněný horský celek s celou řadou vegetačních stupňů a lesních typů

(AOPK ČR, 2016).

Z bezobratlých patří na území mezi nejpestřejší a nejnápaditější skupinou

motýli. Můžeme se zde potkat s druhy jako je např. otakárek fenyklový (Papilio

machaon), batolec duhový (Apatura iris), přástevník medvědí (Arctia caja), martináč

bukový (Aglia tau). Mezi nejvzácnějšího motýla patří druh rákosnice (Archanara

geminipuncta), jejíž výskyt je potvrzen pouze na jediném místě v ČR , a to právě na

území Rožnova (Rožnov pod Radhoštěm, 2016).

Typickými obyvateli svrchní vrstvy jsou střevlívi (AOPK ČR, 2016). Byl zjištěn

výskyt střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus), střevlíka vrásčitého (Carabus

intricatus), tesaříka piluny (Prionus coriarius), běloskvrnce tečkovaného (Oxythyrea

funesta) (Rožnov pod Radhoštěm, 2016). Z bezobratlých vyskytujících se v blízkosti

vody to je např. vážka podhorní (Sympetrum pedemontanum), šídélko malé (Ischura

pumilio), škeble rybničná (Anodonta cygnea), rak říční (Astacus astacus), u kterého

však stavy po povodni 1997 výrazně klesly (Rožnov pod Radhoštěm, 2016).

Na území Rožnova se vyskytují 2 rybí pásma. Vlastní tok Bečvy spadá do

pásma lipanového, ostatní menší přítoky do pásma pstruhového. Pro lipanové pásmo je

36

typické pomalé proudění vody. Typickými druhy jsou proto lipan podhorní (Thymallus

thymallus), jelec tloušť (Leuciscus cephalus), hrouzek obecný (Gobio gobio) či ouklejka

pruhovaná (Alburnoides bipunctatus). Menší toky spadající do pstruhového pásma

představují nejčistší chladné bystřiny s tvrdým štěrkovitým nebo kamenitým dnem

a vysokým obsahem kyslíku. Mezi zástupce, kteří zde žijí, patří pstruh obecný (Salmo

trutta), vranka obecná (Cottus gobio) a mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula)

(ČSOP, 2016).

Z obojživelníků je zde známo asi 10 druhů. Nejčastěji se vyskytuje skokan

hnědý (Rana temporaria), skokan štíhlý (Rana dalmatina), který je příkladem pronikání

teplomilných druhů do Rožnova, stejně jako ropucha zelená (Bufo viridis). Dále se

můžeme setkat s ropuchou obecnou (Bufo bufo), kuňkou žlutobřichou (Bombina

variegata), rosničkou zelenou (Hyla arborea). Z ocasatých obojživelníků se v listnatých

lesích vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek obecný (Lissotriton

vulgaris), čolek horský (Ichthyosaura alpestris) a náš největší a kriticky ohrožený čolek

velký (Triturus cristatus) (ČSOP, 2016).

Plazi byli na území Rožnova silně postihnuti intenzivním zemědělstvím, které

mělo za následek rozorání mezí a dalších vhodných biotopů (Rožnov pod Radhoštěm,

2016). Na druhou stranu došlo k citelnému poklesu jejich početnosti z důvodu úbytku

hospodaření, kdy louky a mokřady zanechané ladem zarůstají nálety dřevin. Tzv.

,,hromadiska‘‘, což byly terásky z kamenů vybraných z chudých valašských políček ,

které vždy poskytovaly plazům dostatek vhodných úkrytů se zachovaly již jen na Stráni

ve Valašském muzeu (Rožnov pod Radhoštěm, 2016). Pravidelně se na území

vyskytuje 6 druhů, mezi ně patří ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá

(Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix),

užovka hladká (Coronella austriaca), zmije obecná (Vipera berus) (ČSOP, 2016).

Ptáci činí nejpočetnější skupinu zvláště chráněných druhů jak v celé ČR, tak

i v okrese Vsetín. Velký vliv na jejich početnost má především lesní hospodaření, kdy

dochází k převodu přirozených přírodě blízkých listnatých porostů na kultury

jehličnanů, což vede k úbytku druhů vázaných na tyto lesy. Mezi ty nejvzácnější patří

strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), holub doupňák (Columba oenas), lejsek

malý (Ficedula parva), žluna šedá (Picus canus), datel černý (Dryocopus martius). Na

přeletu se můžeme setkat s čápem černým (Ciconia nigra), častěji pak s čápem bílým

(Ciconia ciconia) a jeřábkem lesním (Tetrastes bonasia). Největší a nejvzácnější sovou

vyskytující se na území Rožnova pod Radhoštěm je výr velký (Bubo bubo).

37

Nejrozšířenějším druhem je puštík obecný (Strix aluco). Vyskytují se zde také sýc

rousný (Aegolius funereus) a kalous ušatý (Asio otus) (ČSOP, 2016).

Z dravců je zaznamenán pravidelný výskyt poštolky obecné (Falco tinnunculus),

káněte lesního (Buteo buteo), jestřába lesního (Accipiter gentilis) či krahujce obecného

(Accipiter nisus) (Rožnov pod Radhoštěm, 2016).

Mezi další typické zástupce patří chřástal polní (Crex crex), ťuhýk obecný

(Lanius collurio), ledňáček říční (Alcedo atthis), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus),

kos horský (Turdus torquatus), skorec vodní (Cinclus cinclus), ořešník kropenatý

(Nucifraga caryocatactes) či brkoslav severní (Bombycilla garrulus) (Rožnov pod

Radhoštěm, 2016).

Největší šelmou, která se občas na území Rožnova vyskytuje je medvěd hnědý

(Ursus arctos), pravidelný výskyt je zaznamenán u rysa ostrovida (Lynx lynx). Tyto

šelmy významně napomáhají v přirozené regulaci srnčí zvěře. V zachovalých úsecích

řeky Bečvy se setkáváme s vydrou říční (Lutra lutra). Z menších savců se zde vyskytují

plšík lískový (Muscardinus avellanarius), netopýr pestrý (Vespertilio murinus), ježek

východní (Erinaceus roumanicus), ježek západní (Erinaceus europaneus) (Rožnov pod

Radhoštěm, 2016).

5.8 Flóra

Původní vegetací Vsetínského okresu byly a stále jsou nejrůznější typy lesů.

V období po době ledové, během níž zde panovalo velmi drsné klima mrazové pouště

téměř bez rostlin, se v souvislosti s oteplením klimatu začal z oblasti jižní Evropy šířit

les. Tento návrat lesa a jeho formování skončilo asi před 1500 lety. V té době bylo

území okresu Vsetín téměř bez osídlení a lidé se nijak nepodíleli na jejich úbytku.

Pokrývaly celý povrch od údolí až po vrcholy a bezlesá zůstávala pouze koryta řek.

V okolí řek - údolních nivách, byly porosty lužních lesů. Na ně navazoval na úpatí hor

a v pahorkatinách pás acidofilních doubrav a na kyselejších půdách se vyvinuly smíšené

acidofilní doubravy. Na většině ploch se rozprostíraly souvislé porosty bučin

a jedlobučin. Od počátku 12. století se však v oblasti Kelečska trvale usídlil člověk

a začal les kácet pro svá pole, sídla a materiálové využití jako stavivo a topivo. Začaly

se šířit luční a polní druhy rostlin a květena se tak začala stávat pestřejší. V 15.–18.

století docházelo k rychlému rozvoji osídlení a lesy byly postupně káceny

a vypalovány, aby bylo uvolněno místo pro pastevecké hospodaření nových osadníků.

38

V tomhle období došlo k jejímu největšímu poklesu rozlohy, kdy zaujímaly asi jen

jednu třetinu původní rozlohy. V krajině došlo k rozrůznění stanovišť. Louky, pastviny

a pole osídlily druhy, které by zde nikdy, díky odlesnění, nemohly růst. V tomto období

byla květena nejbohatší. Poslední výrazný zásah přineslo 19. a 20. století. Začalo se zde

intenzivněji hospodařit a původní dřeviny byly nahrazovány smrkem. Tak dostaly lesy

svou současnou podobu se zastoupením smrkových monokultur a vyšší příměsí smrku,

v původně převážně listnatých lesích (ČSOP, 2016).

Území Rožnova spadá do Vsetínského bioregionu a nálěží do submontáního

stupně. Potenciálně zde převažují květnaté bučiny, které navazují s porosty jedlobučin

až květnatých jedlin. Lokálně jsou vyvinuty suťové lesy, v nižších polohách Aceri -

Carpinetum, v údolních svazích vzácně i Arunco-Aceretum. Do svahů rozevřených

údolí prostupují háje. V zaříznutých údolích jsou občasně vyvinuty luhy asociace Carici

remotae-Fraxinetum. Podél říčních toků se vyskytují lemy vrbových porostů svazu

Salicion eleagni, na malých tocích se vyskytují vrbové křoviny svazu Salicion

triandrae. Přirozenou náhradní vegetaci tvoří rozšířené smilkové louky a pastviny a na

úživných substrátech rozšířené o mnohé orchideje. Na plochých hřebenech chudých

kamenitých půd se vyskytují lemy brusnicových keříků. Na jižních svazích s hlubšími

půdami vystupují až do výše 600m n.m. druhově bohaté trávobylinné pastvinné louky

svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, v nižších polohách pak květnaté lesní lemy

Trifolion medii. Křoviny patří do svazu Prunion spinosae. Na vlhkých místech se

můžeme setkat s vegetací svazu Calthion, občas s rašelinnými loukami svazu Caricion

fuscae a zbytky bezkolencových luk (Culek a kol., 1996).

Flóra je pestrá, s četným výskytem karpatských druhů jako jsou svízel potoční

(Galium rivale), kakost hnědočervený (Geranium phaeum), svízelka lysá (Cruciata

glabra), pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides), kyčelnice žláznatá (Dentaria

glandulosa), zápalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) a kuklík potoční (Geum

rivale). Mezi zvláštnosti patří mezní výskyt druhů chrpy měkké (Cyanus mollis)

a řepíčku trojlistého (Aremonia agrimonoides). Subtermofyty jsou méně časté, ale roste

zde ještě např. prvosenka jarní (Primula veris), tužebník obecný (Filipendula vulgaris),

černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) a kakost krvavý (Geranium

sanguineum). Jsou zde zastoupeny i submediteránní druhy jako zvonek hadincovitý

(Campanula cervicaria), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), ptačí zob obecný

(Ligustrum vulgare), submediteránně-subatlantské , např. pcháč bezlodyžný (Cirsium

acaule), subatlantské např. bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea). Z vzácnějších druhů

39

jsou zde např. zastoupeny střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), kruštík

bahenní (Epipactis palustris), tolije bahenní (Parnassia palustris) (Culek a kol., 1996).

40

6 Podrobný popis pramenů

Na zájmovém území Rožnova pod Radhoštěm bylo sledováno celkem pět

pramenů. Prameny se nacházejí převážně v lesním porostu v poměrně přístupném

terénu, mimo jedné studánky, nalézající se na okraji zastavěného území. Celá zájmová

oblast spadá do CHKO Beskydy.

Tato kapitola je věnována podrobnému popisu aktuálního stavu každého

z těchto pramenů.

6.1 Studánka Na Pasekách

Obr. 1: Studánka Na Pasekách

Kraj: Zlínský

Okres: Vsetín

Katastrální území: Rožnov pod Radhoštěm

Obec: Rožnov pod Radhoštěm

Nadmořská výška: 478 m n.m.

41

Obr. 2: Poloha studánky Na Pasekách

Studánka se nachází na konci zastavěného území údolí Mokrého mezi

rodinnými domy asi jeden metr od přilehlé komunikace. I když se nejedná o žádnou

rušnou komunikaci, ale o lesní cestu 1L, oproti ostatním řešeným studánkám je zde

patrný zvýšený automobilový provoz. Těsně za studánkou začíná souvislý lesní porost,

takže se kolem studánky vyskytuje i kromě typických ruderálních druhů jako smetánka

lékařská (Taraxacum officinale), též druhy lesní vegetace např. kapraď samec

(Dryopteris filix-mas) či ostružiník maliník (Rubus idaeus). Nachází se ve 4. bukovém

vegetačním stupni. Lesní porost je tvořen především bukem lesním (Fagus sylvatica),

smrkem stepilým (Picea abies), lípou malolistou (Tilia cordata), habrem obecným

(Carpinus betulus) a na okraji lesního porostu, ve světlinách břízou bělokorou (Betula

pendula).

Tato studánka není příliš známá ani navštěvovaná, jelikož není situována do

přírodně atraktivního místa a v letních měsících je zde nulový průtok. Ke studánce je

díky přilehlé komunikaci velmi dobrý přístup, avšak okolní prostředí není nijak vhodné

např. k rekreaci či odpočinku.

Studánka je tvořena betonovým čelem o tloušťce přibližně 200 mm, které je

zapuštěno do svahu. Místy je vidět poškození v podobě trhlin. Z čela pak vede výtoková

trubka DN 50, ze které padá voda do vyhloubeného zemního koryta. Na čelo shora

42

dosedá betonová deska se skosenými boky o stejné tloušťce. Voda je akumulována za

čelem studánky, a protože výtoková trubka není situována do jejího dna, ale je umístěna

asi 100 mm nade dnem, docházelo v letních měsících k tomu, že nebylo možno změřit

vydatnost studánky. Voda byla sice přítomna, ale byla držena za čelem studánky a

výška její hladiny nedosahovala ke vtoku trubky, tudíž nebylo možno průtok změřit.

Voda je pak dále odváděna propustkem pod komunikací do příkopu ústícího do

Vermířovského potoka.

6.2 Jahnova studánka

Obr. 3: Jahnova studánka

Kraj: Zlínský

Okres: Vsetín




GPS souřadnice: N 49°29'07.44" E 18°09'01.44"

43

Obr. 4: Poloha Jahnovy studánky

Tato studánka se nachází u turistické trasy vedoucí na vrchol Velký Javorník.

Z tohoto důvodu zde prochází spousta turistů, a tak je tato studánka hojně

navštěvovaná. V blízkém okolí se nacházejí pastviny, kde se po téměř celý rok pase

dobytek, který je často napájen z této studánky. Takovýto zvýšený pohyb je patrný

i v okolí studánky, které je výrazně sešlapáno, takže zde vegetace téměř vůbec neroste.

Pramen je umístěn v lese mimo zastavěné území. Nachází se v pátém jedlo-bukovém

vegetačním stupni. Z dřevin se zde vyskytují smíšené porosty s bukem lesním (Fagus

sylvatica), lípou malolistou (Tilia cordata), smrkem ztepilým (Picea abies), na

kamenném výchozu je možno spatřit břízu bělokorou (Betula pendula). V jarním

aspektu pak v blízkém okolí rozkvétají sněženky podsněžník (Galanthus nivalis), která

je tu však vysazena uměle místními obyvateli, plicník lékařský (Pulmonaria officinalis).

Na vlhkých kamenech tvořících studánku se vyskytují mechorosty a také kapraď samec

(Dryopteris filix-mas). Nad studánkou se nachází jalovcová pastvina.

Studánka je řešena jako kamenná rovnanina, do které je vsazena betonová deska

s žulovým kamenem na níž je napsáno: ,,Jahnova studánka pojmenována na počest

valašského spisovatele a básníka Metoděje Jahna‘‘. Uveden je i letopočet 1938. Mezi

kameny je do betonu vsazena výtoková trubka o průměru DN 50. Z výtokové trubky

voda padá do kamenného žlabu, kde voda dále přetéká přes žlab do koryta, které je na

44

spadišti vody opevněno kamenem. Kolem koryta je umístěno dřevěné zábradlí a na

druhé straně je umístěna dřevěná lavička. Voda pak dále pokračuje korytem, které

pokračuje pod cestou a odvádí vodu dále po svahu a ústí do Vermířovského potoka.

Protože je kapacita žlabu při vyšších průtocích nedostatečná, okolí studánky bývá často

zamokřené a rozbahněné, díky vodě, která zde i místy trvale stojí. Svah vedle studánky

je ještě opevněn a stabilizován pomocí kamenné rovnaniny, která je ze stejného

materiálu jako studánka - pískovce a kvůli bezpečnosti je na něm upevněno dřevěné

zábradlí. Mimo nedostatečně kapacitního žlabu je studánka udržovaná a vhodně

spravená tak, aby zapadala do okolní krajiny. Tento dojem ještě umocňuje fakt, že vlhké

kameny tvořící studánku porůstají mechorosty. Je oblíbeným cílem turistů a patří mezi

jednu z nejznámějších studánek v Rožnově pod Radhoštěm.

6.3 Studánka V Mokrém

Obr. 5: Studánka V Mokrém

Kraj: Zlínský

Okres: Vsetín





45

Obr. 6: Poloha studánky V Mokrém

Studánka je situována stejně jako studánka Na Pasekách v údolí Mokrém

přibližně o 600 m jihovýchodně dále. Nachází se podél stejné komunikace, která je od

pramene vzdálená 10 m a studánka je ze strany ke komunikaci od rušivých vlivů

chráněna porostem. Dříve se kolem studánky vyskytoval vzrostlý porost dřevin, ale

před pár lety byla většina dřevinné vegetace vymýcena. Tímto se prostor otevřel a je

daleko náchylnější k působení abiotických činitelů. Dnes se v jejím okolí nacházejí

mladé porosty převážně buku lesního (Fagus sylvatica), jedle bělokoré (Abies alba)

a smrku ztepilého (Picea abiea). Kolem studánky se nalézají druhy vázané na vlhké

prostředí. Z jarního aspektu to jsou např.: blatouch bahenní (Caltha palustris),

pomněnka bahenní (Myosotis palustris), orsej jarní (Ficaria verna). Dále se zde

vyskytují porosty přesličky bahenní (Equisetum palustre), pomněnky bahenní (Myosotis

palustris), nálety topolu osiky (Populus tremula). Místy roste vrba jíva (Salix caprea),

lípa malolistá (Tilia cordata), javor mléč (Acer campestre), bez černý ( Sambucus

nigra), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), bříza bělokorá (Betula pendula),

ostružiník maliník (Rubus idaeus). Území se nachází ve čtvrtém bukovém vegetačním

stupni.

Přístup ke studánce od komunikace je pomocí pěšinky a je bezproblémový.

Místo je hojně navštěvované a známé. U studánky pak bývá po intenzivnějších srážkách

46

půda dosti zamokřená, což bylo řešeno pomocí položené dřevěné desky. Tohle řešení se

bohužel neukázalo jako příliš účinné.

Vývěr pramene je chráněn dřevěným přístřeškem. Ten je konstrukčně řešen

zapuštěnou železnou zkruší s kamennou obezdívkou, na které je posazena dřevěná

stříška. Je užita šindelová krytina. Přístřešek je možno otevírat pomocí laťových dvířek

opatřených zámkem. Pramen je vyústěn o metr dále, pomocí výtokového potrubí DN

50, které je položeno na betonovém žlabu. Spadiště vody je opevněno pomocí

kamenného záhozu. Voda je pak odváděna pomocí uměle vybudovaného koryta, přes

které vede malá dřevěná lávka a pramen dále ústí do Vermířovského potoka.

6.4 Studánka Rysová

Obr. 7: Studánka Rysová

Kraj: Zlínský

Okres: Vsetín

Katastrální území: Tylovice


Region: Moravskoslezské Beskydy



47

Obr. 8: Poloha studánky Rysová

Studánka se nachází v části Uhliska mimo zastavěné území. Je umístěna v plně

zapojeném lesním porostu. Studánka je vzdálena přibližně 100 m od účelové

komunikace, lesní cesty 1L, vedoucí do místní části Tylovice. Porost je tvořen převážně

habrem obecným (Carpinus betulus) a lípou malolistou (Tilia cordata). Ke studánce

vede pěšina vyšlapaná od zvěře. Protože je studánka schovaná v lese téměř bez

přístupu, je i málo známá, a veřejnost o ni téměř vůbec neví.

Z hlediska vegetace je zde nejbohatší jarní aspekt. Vyskytují se zde druhy jako:

prvosenka vyšší (Primula elatior), blatouch bahenní (Caltha palustris), sasanka hajní

(Anemone nemorosa), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), lecha jarní

(Lathyrus vernus), pitulník horský (Galeobdolom montanum), kyčelnice cibulkonosná

(Dentaria bulbifera), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis). Jakmile je stromové

patro olistěno a nastoupí letní aspekt, bylinné patro je o mnoho chudší a povětšinou je

tvoří trávy rodu Carex sp.

Místo, kde se nachází studánka je charakteristické pro své obnažené velké

pískovcové balvany, mezi nimiž pramen vyvěrá. Studánka je řešena velmi jednoduše.

Ve svahu, kde pramen vyvěrá je umístěna zídka poskládaná z opracovaných kamenů na

48

sucho, v níž je umístěno výtokové potrubí DN 50, na které navazuje plastový žlábek

o stejné šířce jako je průměr potrubí, z něhož voda dále pokračuje přirozeně

vytvořeným drobným korytem. Takto voda pokračuje i dále a ústí do Uhliského potoka.

U konce plastového žlabu se voda přirozeně akumuluje ve sníženině a při větších

průtocích tvoří přirozenou tůňku, ve které se vyskytuje pijavka koňská (Haemopis

sanguisuga), v tekoucí vodě je možno spatřit korýše blešivce potočního (Grammarus

fossarum). Při sušších obdobích pramen není schopný tuto tůňku napájet, a poté téměř

vysychá.

6.5 Pramen Rysová II

Obr. 9: Pramen Rysová II

Kraj: Zlínský

Okres: Vsetín

Katastrální území: Tylovice




49

Obr.10: Poloha pramene Rysová II

Tento pramen se nachází jen o 15 m jižněji od studánky Rysová. Leží tedy

v části Uhliska a nachází se ve stejném porostu. Krásný přírodní pramen je v krajině

velmi nepatrný a skryt mezi vegetací. Jeho přítomnost naznačuje zamokřené okolí.

Pramen pomalu odtéká přirozeně vytvořeným korytem. Území se nachází ve čtvrtém

bukovém vegetačním stupni. Z dřevinné vegetace se v okolí pramene nachází převážně

porost a habru obecného (Carpinus betulus) a lípy malolisté (Tilia cordata). Bylinné

patro v letním aspektu téměř zcela chybí, místy se vyskytují porosty trav rodu Carex sp.

V jarním aspektu zde můžeme nalézt mnoho kvetoucích druhů jako např. prvosenka

vyšší (Primula elatior), blatouch bahenní (Caltha palustris), sasanka hajní (Anemone

nemorosa), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), lecha jarní (Lathyrus

vernus), pitulník horský (Galeobdolom montanum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria

bulbifera), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis).

Pramen není nijak upravován a přirozeně vyvěrá v tomto místě a odtéká ze

zvýšeniny dále severně dolů lesním porostem. V pramenu je možno spatřit i živočichy

blešivce potočního (Grammarus fossarum). Tento pramen je veřejností téměř neznámý

a nenavštěvovaný, což umocňuje fakt špatné přístupnosti a tím, že je pramen v letních

měsících ukryt v bujné vegetaci a není nijak technicky upraven.

50

7 Výsledky

Díky terénnímu a laboratornímu měření byla získána data, která byla následně

použita k vytvoření grafů a tabulek, které tak dávají okamžitou a jasnou interpretaci

výsledků. Tyto naměřené hodnoty byly porovnávány s hodnotami stanovenými

vyhláškou č. 83/2014 Sb. Každý grafický výsledek je následně okomentován.

7. 1 Výsledky terénního měření

Obr. 11: Graf znázorňující hodnoty pH jednotlivých pramenů v měsících leden 2016 až

únor 2017

Z grafu je patrné, že pH vody kolísá po celý rok. U některých pramenů méně

výrazněji, u některých naopak více. Mezi prameny s nejrozkolísanějším pH patří

studánka Na Pasekách. Některé studánky se nevešly do rozmezí hodnot, které jsou

určeny dle vyhlášky č. 83/2014 Sb. a nesplnily dolní mezní hodnotu pro pitnou vodu.

Vykazovaly pH nižší než 6,5. Patří mezi ně pramen Rysová II, který v měsíci lednu

2016 vykazoval hodnotu 6,3 a v měsíci lednu 2017 pak studánka V Mokrém s pH 5,69 a

Jahnova studánka 5,97. Nejvyšší mezní hodnotu pro pitnou vodu dle vyhlášky č.

83/2014 Sb., činící 9,5 nepřekročil žádný z pramenů. Nejvyšší naměřené pH vykazovala

studánka Na Pasekách a to 7,88.

51

Obr. 12: Graf znázorňující obsah rozpuštěného kyslíku v jednotlivých pramenech v měsících leden 2016 až únor 2017

Obsah rozpuštěného kyslíku závisí na atmosférickém tlaku a především teplotě

vody. Z těchto měření bylo možno pozorovat závislost v množství rozpuštěného kyslíku

ve vodě na teplotě vody (viz. dále). Graf ukazuje, že obsah rozpuštěného kyslíku ve

vodě kolísal po celý rok. U studánky Na Pasekách je patrný nejvýraznější výkyv.

V letních měsících jsou pro tuto studánku hodnoty jedny z nejnižších. Naopak

v zimních měsících pramen studánky vykazoval nejvyšší hodnoty rozpuštěného kyslíku

ze všech měřených pramenů, a to 11,33 mg/l. Nejnižší hodnota byla naměřena v měsíci

červnu u studánky V Mokrém s hodnotou 4,74 mg/l.

Obr. 13: Graf znázorňující vydatnost jednotlivých pramenů v měsících leden 2016 až únor 2017

Graf znázorňuje vydatnost pramenů, která byla velice různorodá. Mezi prameny

s nejrozkolísanějšími průtoky patří Jahnova studánka a studánka V Mokrém a zčásti

i studánka Na Pasekách, u které od měsíce května až do měsíce září nebyla vydatnost

52

změřena, protože voda nevytékala z výtokové trubky. Pramen nebyl zcela vyschlý, ale

díky konstrukci studánky, neumožňovala převedení tak malého průtoku výtokovou

trubkou přes čelo stavby, a tak nebylo možno vydatnost změřit. V ostatních měsících

vykazovala dosti rozkolísanou vydatnost. Naopak nejstabilnější vydatnost měly pramen

Rysová II a studánka Rysová, které se téměř po celý rok držely na podobných

hodnotách, ale také patří mezi prameny s nejmenší vydatností. Nejvydatnějším

pramenem je studánka V Mokrém, u pramene Jahnovy studánky byly naměřeny jen

o něco menší hodnoty vydatnosti, a proto také patří mezi nejvydatnější ze sledovaných

pramenů. Z grafu je patrný výrazný nárůst vydatnosti u všech pramenů v únoru 2017.

Obr. 14: Graf znázorňující teploty vody v jednotlivých pramenech v měsících leden

2016 až únor 2017

Nejvyšší hodnoty teploty vody byly naměřeny převážně v letních měsících.

Úplně nejvyšší hodnota byla naměřena v měsíci srpnu u studánky Na Pasekách a její

teplota byla 17°C. Nejnižší teplota byla zaznamenána v měsíci lednu 2017 u Pramene

Rysová II s hodnotou 2,1 °C. Celkově nejnižší teploty za celou dobu měření byly

zjištěny právě v tomto měsíci u všech pramenů. Vyhláška č. 83/2014 Sb. limituje

i teplotu vody. Nejnižší hodnota je stanovena na 8 °C, nejvyšší na 12 °C. Jak ukazuje

graf, limit byl v mnoha případech překročen.

53

7.2 Výsledky laboratorního měření

Obr. 15: Graf znázorňující hodnoty konduktivity jednotlivých pramenů v měsících leden 2016 až únor 2017

Konduktivita byla ve všech měřených obdobích téměř stejná a nijak výrazně se

neměnila. Dle vyhlášky č. 83/2014 Sb. je stanoven limit pro pitnou vodu na 125 mS/m.

Tato hodnota nebyla ani v jednom případě překročena. Nejvyšší hodnota konduktivity

byla naměřena v červnu na studánce Rysová s hodnotou 47,1 mS/m, naopak nejnižší

hodnota byla zjištěna v měsíci březnu u Jahnovy studánky s hodnotou 9,9 mS/m.

U Studánky Rysová a pramene Rysová II byly měřeny téměř stejné hodnoty

konduktivity.

Obr. 16: Graf znázorňující množství orthofosforečnanů v jednotlivých pramenech v měsících březen, červen, říjen a leden

Množství orthofosforečnanů nebylo po celý rok stejné. Nejvyšší hodnoty byly

naměřeny v lednu 2017. Jahnova studánka vykazovala 0,121 mg/l orthofosforečnanů.

54

Pramen Rysová II měl v lednu oproti ostatním studánkám hodnoty taktéž vysoké, a to

0,094 mg/l. U každého pramene bylo v lednu naměřeno několikrát vyšší množství

orthofosforečnanů než v předchozích měsících. Viditelně nejmenší hodnoty byly po

celou dobu měřeny u studánky Na Pasekách. V průměru to bylo 0,012 mg/l.

Obr. 17: Graf znázorňující množství dusičnanů ve vodě v jednotlivých pramenech v měsících březen, červen, říjen a leden

Dusičnany byly v pramenech zjištěny jen v nízkých koncentracích a v průběhu

roku nijak výrazně nekolísaly. Nejmenší koncentrace byly naměřeny v prameni Rysová

II, u kterého se pohybovaly pouze kolem 1 mg/l. Nejnižší hodnota zde byla zjištěna

v lednu roku 2017 a činila 0,8 mg/l. Nejvyšší koncentrace byly měřeny u Jahnovy

studánky, kdy se hodnoty pohybovaly kolem 3 mg/l a celkově nejvyšší obsah dusičnanů

byl zjištěn v říjnu v množství 4,6 mg/l. Z grafu můžeme vidět, že u všech pramenů jsou

jejich nejnižší hodnoty dusičnanů v červnu. Limit je dle vyhlášky č. 83/2014 Sb. pro

pitnou vodu stanoven na hodnotu 50 mg/l, což není ani v jednom případě překročeno.

55

Obr. 18: Graf znázorňující hodnoty manganu v jednotlivých pramenech v měsících březen, červen, říjen a leden

Z grafu je zřejmé, že množství manganu se mezi jednotlivými prameny značně

liší. Pramen Rysová II jednoznačně dosahoval nejvyšších hodnot a v měsíci červnu

dvakrát přesahoval povolené limity pro pitnou vodu. V prameni bylo naměřeno 0,106

mg/l manganu. V témže měsíci byly zjištěny nadlimitní hodnoty i u studánky Na

Pasekách, avšak v ostatních měsících byly již v normě. Pramen Rysová II přesahoval

hodnoty ve třech (červen, říjen, leden) ze čtyř měsíců, ve kterých bylo množství

manganu zjišťováno. U ostatních pramenů již naměřené hodnoty nepřekračovaly limit

vyhlášky č. 83/2014 Sb. v žádném z měsíců. Nejméně bylo prvku změřeno v Jahnově

studánce, a to v březnu s hodnotami 0,0005 mg/l manganu. I u ostatních pramenů, mimo

studánky Rysová, byly nejnižší hodnoty naměřeny právě v březnu, u studánky Rysová

to bylo v červnu.

Obr. 19: Graf znázorňující množství síranů ve vodě v jednotlivých pramenech v měsících březen, červen, říjen, leden Měření ukázalo, že množství síranů splňuje limity pro pitnou vodu ve všech studánkách,

které jsou vyhláškou stanoveny na 250 mg/l. Hodnoty jsou u všech studánek po celou

56

dobu měření poměrně podobné a v průběhu roku nijak výrazně nekolísaly. Celkové

nejmenší množství síranů ve vodě bylo měřeno u Jahnovy studánky. Nejvyšší hodnota

byla naměřena u studánky V Mokrém v množství 42,5 mg/l.

Obr. 20: Graf znázorňující množství železa ve vodě v jednotlivých pramenech v měsících březen, červen, říjen, leden

Množství železa ve vodě bylo u jednotlivých pramenů velice rozdílné. V měsíci

březnu byly naměřeny hodnoty velmi nízké a žádný z pramenů nepřekročil limit 0,2

mg/l pro pitnou vodu vyhlášky č. 83/2014 Sb. V červnu byl tento limit překročen na

dvou místech, a to u studánky Na Pasekách a pramene Rysová II. U studánky Na

Pasekách bylo naměřeno 0,922 mg/l železa, což je téměř pětkrát víc než povoluje

vyhláška. V říjnu byly hodnoty překročeny i u studánky Rysová, ale pouze nepatrně,

pramen Rysová II překračoval limit o 0,1 mg/l a studánka na Pasekách prokazovala

hodnoty železa v množství 2,198 mg/l, což je téměř o jedenáctkrát více než povoluje

limit pro pitnou vodu. V lednu je hodnota překročena pouze u pramene Rysová II

v množství 0,425 mg/l.

57

Obr. 21: Graf znázorňující množství chloridů ve vodě ve všech v pramenech v měsících březen, červen, říjen, leden

Graf ukazuje, že chloridy jsou ve všech pramenech zastoupeny v menší míře.

Limit, který je dle vyhlášky č. 83/2014 pro pitnou vodu stanoven na hodnotu 100 mg/l

není překročen na žádném místě. Nejnižší hodnoty byly naměřeny v lednu okolo 4 mg/l.

Nejvyšších hodnot dosahovala v březnu a červnu studánka Na Pasekách, kdy bylo

naměřeno stejné množství 27,5 mg/l chloridů, a v říjnu pak studánka V Mokrém

v množství též 27,5 mg/l. Nejnižší hodnoty byly měřeny u studánky Rysová, kolem 4

mg/l.

7.3 Závislosti u vybraných hodnot

Obr. 22: Graf znázorňující závislost teploty vody studánky Na Pasekách na okolní

teplotě v měsících leden 2016 až únor 2017

58

Obr. 23: Graf znázorňující závislost teploty studánky V Mokrém na okolní teplotě v měsících leden 2016 až únor 2017

Obr. 24: Graf znázorňující závislost teploty vody Jahnovy studánky na okolní teplotě v měsících leden 2016 až únor 2017

Obr. 25: Graf znázorňující závislost teploty vody studánky Rysová na okolní teplotě v měsících leden 2016 až únor 2017

59

Obr. 26: Graf znázorňující závislost teploty vody pramene Rysová II na okolní teplotě v měsících leden 2016 až únor 2017

Z grafů je patrné, že teplota vody sledovaných pramenů není příliš závislá na

teplotě okolního vzduchu. Nejvyšší teploty vody jsou měřeny v letních měsících, zde je

většinou křivka na svém vrcholu, a s nástupem podzimu a chladnějších teplot začíná

klesat dolů. Je evidentní, že rozdíly teplot zde nejsou tak výrazné a extrémní jako

u okolního vzduchu a mění se většinou jen pozvolna a tvoří tak plynulý přechod mezi

stoupající a klesající větví teplotní křivky vody. Nejnižším bodem křivky je ve všech

případech leden 2017, kdy byla nejnižší naměřená teplota venkovního vzduchu -21,6

°C. Průměrná roční teplota pramenů se pohybuje okolo 9°C. Nejnižší teplota byla

naměřena u pramene Rysová II v lednu 2017 a to 2,1°C. Nikde nepřekročila bod mrazu,

i když se venkovní teplota pohybovala kolem -20°C a nad bod mazu se nedostala

několik dní. Nejvyšší teplota byla zjištěna v srpnu u pramene studánky Na Pasekách

s hodnotou 17,0 °C.

Obr. 27: Graf znázorňující závislost obsahu rozpuštěného kyslíku na teplotě vody studánky Na Pasekách v měsících leden 2016 až únor 2017

60

Obr. 28: Graf znázorňující závislost obsahu rozpuštěného kyslíku na teplotě vody studánky V Mokrém v měsících leden 2016 až únor 2017

Obr. 29: Graf znázorňující závislost obsahu rozpuštěného kyslíku na teplotě vody Jahnovy studánky v měsících leden 2016 až únor 2017

Obr. 30: Graf znázorňující závislost obsahu rozpuštěného kyslíku na teplotě vody studánky Rysová v měsících leden 2016 až únor 2017

61

Obr. 31: Graf znázorňující závislost obsahu rozpuštěného kyslíku na teplotě vody pramene Rysová II v měsících leden 2016 až únor 2017

Díky grafickému vyhodnocení dat je patrná závislost mezi teplotou vody

a obsahu rozpuštěného kyslíku ve vodě. U některých pramenů je tato závislost patrnější

více, u jiných méně. Platí zde nepřímá úměra, tedy čím je teplota vody vyšší, tím je

obsah rozpuštěného kyslíku nižší a naopak. Proto byly nejnižší hodnoty O2 naměřeny

v letních měsících, kdy bylo nejtepleji a teplota vody v některých pramenech šplhala až

k 17°C. V prameni studánky V Mokrém byla v červnu naměřena hodnota pouhých 4,74

mg/l rozpuštěného kyslíku. Stejně jako byla u všech pramenů v lednu roku 2017

naměřena nejnižší teplota vody, tak byla naměřena nejvyšší hodnota rozpuštěného

kyslíku. Absolutně nejvyšší množství rozpuštěného O2 bylo zjištěno u studánky Na

Pasekách, kdy bylo naměřeno 11,33 mg/l.

Obr. 32: Graf znázorňující závislost vydatnosti studánky Na Pasekách na srážkách v měsících leden 2016 až únor 2017

62

Obr. 33: Graf znázorňující závislost vydatnosti studánky V Mokrém na srážkách v měsících leden 2016 až únor 2017

Obr. 34: Graf znázorňující závislost Jahnovy studánky na srážkách v měsících leden 2016 až únor 2017

Obr. 35: Graf znázorňující závislost vydatnosti studánky Rysová na srážkách v měsících leden 2016 až únor 2017

63

Obr. 36: Graf znázorňující závislost vydatnosti pramene Rysová II na srážkách v měsících leden 2016 až únor 2017

Grafické porovnání naměřených hodnot vydatnosti a srážek ukazuje závislost

některých sledovaných pramenů na těchto hodnotách. Určitá závislost se ukazuje

u pramene studánky Na Pasekách. Protože nebylo možné změřit vydatnost tohoto

pramene v měsících květen - září, pro stanovení přesnějšího závěru bylo zjištěno příliš

málo dat. Částečná závislost je patrná u pramene Rysová II, i když je vydatnost jen

málo rozkolísaná, a proto bude pramen mělce podchycen. Ostatní prameny nevykazují

přílišnou závislost na těchto parametrech a budou tak podchyceny ve větších hloubkách.

Studánka V Mokrém reaguje na zvýšené množství srážek až bezmála po čtyřech

měsících. Studánka Jahnova o měsíc méně, tedy po třech měsících. Studánka Rysová

téměř vůbec nemění svojí vydatnost, která je po většinu měření skoro stejná, navýšení

vydatnosti je patrné až v měsíci listopadu po předchozích vydatných srážkách, avšak

reaguje se zpožděním čtyř měsíců.

7.4 Návrhy úprav

7.4.1 Studánka Na Pasekách

Tato studánka delší dobu neprošla rekonstrukcí a budou potřeba technické

úpravy objektu. Protože je vydatnost studánky po většinu roku malá a hladina vody tak

nedosáhne na výtokovou trubku a nemůže odtékat dále a kumuluje se tak za čelem

studánky.

64

Celkově nepůsobí esteticky příliš dobře. Je to tím, že materiál, který byl použit

na výstavbu celého objektu studánky byl beton, a tento dojem trvá, i když část

konstrukce již porostly mechorosty.

Studánka je zapuštěná do svahu. Na čele konstrukce je položena betonová

deska, která chrání studánku před zasypání zeminou a přenáší zatížení zeminou na čelo

studánky. A právě v čele této konstrukce jsou patrné trhliny a hrozí nebezpečí

poškození celého objektu. Oprava by obnášela důkladné očištění povrchu, odstranění

nesoudržných částí konstrukce. Následovalo by nanesení adhezního nátěru na čelo

stavby a následně nanesení sanační malty. Po opravení konstrukce by bylo čelo

obloženo lomovým kamenem, aby objekt zapadal do okolního prostředí.

Aby bylo zajištěno většího průtoku, bude po bocích, ve svahu studánky zřízena

štěrková drenáž, která by měla svádět vodu k čelu studánky. Bude tvořena štěrkem

frakce 16/32 o výšce 100 mm.

K prameni je také špatný přístup. Z tohoto důvodu bude navrženo vsazení

nášlapného kamene ve vzdálenosti 200 mm od výtoku. Bude použit lomový kámen,

jehož nášlapná plocha by měla mít šířku alespoň 200 mm. Kámen bude zapuštěn do

země alespoň 100 mm.

Prostor za čelem studánky je poměrně výrazně zanesen sedimenty, v průběhu

měření zde byly nalezeny dokonce i odpadky. Bylo by vhodné vyčištění celého tohoto

prostoru.

7.4.2 Studánka V Mokrém

Konstrukce studánky je v poměrně dobrém stavu, úprava je potřeba především

v jejím okolí, to je totiž po vydatnějších srážkách vždy výrazně zamokřené. Tento

problém byla již snaha vyřešit pomocí položených dřevěných desek, ovšem toto se

neukázalo jako příliš účinné. Bude proto navrženo zpevnění plochy kolem studánky

pomocí posypu drceného kameniva frakce 8-11 o vrstvě 100 mm. To by mělo zajistit

jak zpevnění rozbředlé zeminy, tak i drenáž a celkově lepší přístup ke studánce.

Betonový žlab, na kterém je položena výtoková trubka je již ve velmi špatném

stavu. Voda a mráz pomalu rozebírají konstrukci. Bylo by ideální celý žlab vyměnit za

nový.

Vývěr pramene je kryt studánkou, která je tvořena zapuštěnou betonovou skruží

s kamennou obezdívkou na které je posazen přístřešek, který je možno otevírat pomocí

65

laťových dvířek opatřených zámkem. Bylo by proto vhodné zkontrolovat stav pramene,

zdali není jímací zařízení příliš zaneseno, popř. jej vyčistit. Je potřeba také zkontrolovat

stav betonové skruže, pokud by její technický stav nebyl dobrý, byla by tato skruž

vyměněna za novou.

Protože je zdejší prostředí klidné a vhodné k odpočinku a relaxaci a místo je

hojně navštěvované, bude zde navržena lavička, která zde chybí a nedovolí zdejším

návštěvníkům příliš dlouhé návštěvy. Lavička bude umístěna tak, aby návštěvník seděl

zády ke svahu a mohl pozorovat okolní krajinu a studánku.

7.4.3 Jahnova studánka

Tato studánka je ve velmi dobrém stavu. Je upravená, zrekonstruovaná a zapadá

do okolní krajiny. Je hojně navštěvovaná turisty, protože přes studánku vede známá

turistická trasa, a tak je o ni i pečováno. Kromě studánky se zde nachází i lavička, takže

si procházející turisté mohou odpočinout.

Tato studánka nepotřebuje žádné technické úpravy. Jediný problém je časté

zamokření okolí studánky a rozbředlá zemina. Tím se přístup ke studánce výrazně

ztěžuje. Bude proto navrženo okolí studánky upravit posypem pomocí hrubého

drceného kameniva frakce 8-11 o tloušťce 100 mm.

7.4.4 Studánka Rysová

Pramen se nachází mezi pískovcovými valouny ukryt tak, že mnohdy není

jednoduché jej nalézt. Studánka je upravena z přírodních materiálů ze zdejší lokality

a zcela zapadá do tohoto místa. Je tvořena kamennou zídkou poskládanou z pískovců na

sucho. Z ní pak vede výtoková trubka, která ústí dále do odváděcího plastového žlábku.

Plastový žlábek bývá často zanesen, proto je potřeba jeho pravidelné čištění.

Bude navržena výměna plastového žlábku za dřevěný, který tak jen podtrhne

celý vzhled studánky a nebude jej rušit tak jako plastový. Bude dlouhý 500 mm a šířka

průtočného žlábku bude 50 mm, aby mohl být vsazen pod výtokovou trubku. Celý žlab

by byl položen na ploché kameny tak, jako je to řešeno nyní a dřevěný žlábek nebude

ve styku s vlhkou zemí a dřevo tak déle vydrží.

Další úpravou bude zřízení dřevěné lavičky, která zde chybí. Lavička bude

umístěna v těsné blízkosti studánky.

66

7.4.5 Pramen Rysová II

U tohoto pramene bude navržena kompletní úprava, která se bude skládat

z návrhu na vybudování studánky, posezení k odpočinku a relaxaci pro návštěvníky

a ke zvýšení propagace tohoto místa bude navržena informační tabule a celkové

zpřístupnění místa. Celá úprava by měla zvýšit především propagaci a návštěvnost

tohoto místa. Kolem lesa, ve kterém se pramen i studánka Rysová nachází, vede

turisticky vytížená lesní cesta, a tak zde prochází spousta turistů. Zpřístupněním tohoto

místa by si tak kolemjdoucí mohli udělat malou zastávku jak u studánky Rysová, tak

u pramene Rysová II, u něhož bude navržena celková úprava. Lidé by tak i díky

informacím poskytnutým na informační tabuli mohli porovnat obě dvě studánky. Jedna

studánka téměř přírodního charakteru s velmi kvalitní pitnou vodou a druhá technicky

upravená studánka, kde je kvalita vody sice horší, ale mohou zde strávit cenné chvíle

odpočinku.

Před zahájením výstavby studánky bude z místa odstraněn hustý porost

zmlazujících dřevin a hrabanky o ploše přibližně 10 x10 m. Dále bude následovat

stavba studánky. Nejprve bude vyhloubena základová rýha. Protože se jedná o drobnou

konstrukci v poměrně nepřístupném terénu, budou všechny výkopové práce i odstranění

porostu prováděny ručně. Základy a celá stavba budou umístěny mimo vývěr pramene,

ten nesmí být nijak poškozen. Pramen bude podchycen pomocí trubky a voda jí bude

přiváděna do skruže. Po vyhloubení základové rýhy o hloubce 250 mm a ploše 0,179 m3

bude proveden pískový podsyp o tloušťce 50 mm a ploše 0,047 m3. Poté bude do

základové rýhy vylit beton, míchaný na místě. Po vytvrdnutí betonu zde bude umístěna

skruž, o průměru 600mm a výšce 500 mm, do níž budou udělány otvory pro umístění

trubky, do nichž budou poté položeny. Pro přívod vody z pramene do skruže bude

vyhloubena rýha o hloubce 100mm, do které bude trubka uložena a zasypána zeminou.

Pro zajištění vodotěsnosti a zafixování v místě kde bude trubka procházet skruží, bude

použita studnařská montážní pěna. Na základy bude vybudována kamenná zídka,

čtvercového půdorysu okolo celé skruže, o výšce 200 mm a šířce také 200 mm a délkou

strany 1100 mm. Bude použit lomový kámen o velikosti alespoň 150 mm, jako pojivo

cementová malta. Na čelo studánky bude navazovat žlab, postaven ze stejného

materiálu, o výšce 100 mm, šířce 760 mm a hloubce 280 mm. Hrany žlabu budou mít

šířku 80 mm. Ve žlabu bude vytvořen malý odtokový žlábek s průtočným průřezem ve

tvaru trojúhelníka o průtočné ploše 0,1 m2.

67

Na zídku bude umístěna střešní konstrukce, tvořená 4 dřevěnými hranoly

o rozměrech 100x100 mm. Na hranoly budou dosedat tři páry krokví, s hranoly spojeny

pomocí tesařského spoje - osedlání, každý spoj bude ještě zajištěn hřebíkem. V hřebenu

budou krokve spojeny tesařským spojem - ostřihem a čepem. Mezi krokvemi bude

umístěn hambálek, který bude ke krokvi připevněn pomocí rybinového plátu a zajištěn

dubovým kolíkem. Na krokve budou pomocí dvou hřebíků na každé straně připevněny

střešní latě. Na latě bude položen podkladní pás, na okrajích přibit pomocí hřebíků,

přibližně každých 40 cm. Dále se každá vrstva přibije hřebíky podélně. Následuje

položení střešní krytiny z asfaltové šindele. Ta bude taktéž přitlučena hřebíky a navíc je

ještě vybavena samolepícími pásy. Tato krytina bude čtvercového tvaru v červené

barvě.

Celá střecha bude uzavřená. Jednak z důvodu bezpečnosti, aby nedošlo např.

k pádu do skruže, a aby se do studánky nedostaly různé předměty jako odpadky, větve

atd. Z obou stran budou kryty latěmi. Ze zadní strany budou latě o rozměrech 50x10

mm podélně připevněny ke krokvím. Z přední strany budou latě o rozměrech 100x20

mm příčně připevněny pomocí hřebíků ke krokvím a dřevěnému hranolu. Dřevěné

materiály budou ošetřeny lazurou aby byly chráněny před nepříznivými vnějšími vlivy,

ale také aby byla tímto nátěrem podtržena kresba dřeva.

U studánky bude umístěno kryté posezení. Před umístěním posezení bude

vyrovnán terén a poté zhotoveny betonové základy. Nejprve budou vytvořeny dvě

základové rýhy o rozměrech 150x1600mm, poté vylity betonem. Po zatvrdnutí bude na

tyto základy umístěno posezení, které nebude nijak kotveno. Posezení bude tvořeno

dvěma půlkulatinami o rozměrech 300x160 mm, postavené na seříznuté spodní hrany

na základy. Na horní hrany budou příčně umístěny lavičky, taktéž z půlkulatiny

o rozměru 350x175 mm a délkou lavičky 1600 mm. Na každém konci lavičky budou

vyřezány drážky tak, aby do sebe tyto části přesně zapadaly a přilepeny polyuretanovým

lepidlem na dřevo. Stůl bude tvořen dvěma půlkulatinami o rozměru 350x175 a délce

1480mm, umístěnými mezi dva dřevěné sloupy a k němu připevněny pomocí dřevěných

kolíků. Sloupy budou také z půlkulatiny o rozměru 300x160x1970mm a ke spodní

podstavě připevněny pomocí čtyř vrutů. Ke sloupu budou z vnitřní stany připevněny

pomocí čtyř hřebíků dvě rozpěry. Na rozpěru budou připevněny krokve pomocí

tesařského spoje - čepování, na hřebenu upevněny pomocí ostřihu a zajištěny čepem

a pomocí dvou hřebíků připevněny ke sloupu. Na krokve budou pomocí dvou hřebíků

z každé strany připevněny dřevěné latě o rozměrech 80x20x2160 mm. Na tyto latě bude

68

umístěna šindelová krytina stejného typu a dle stejného postupu jako u studánky. Dřevo

bude ošetřeno nátěrem z lazury. Pod posezením a jeho blízkým okolím bude pro

zpevnění plochy vysypáno drceným kamenivem frakce 8-11 mm o výšce 100 mm.

Informační tabule bude umístěna u lesní cesty vedoucí kolem lesa, ve kterém se

studánka nachází. Bude upevněna do betonových základů o rozměrech 100x300 mm,

pomocí kotevní patky na závitové tyči. Budou použity celkem čtyři patky, ve kterých

budou upevněny latě o rozměrech 120x60x2300 mm. Mezi latě budou horizontálně

umístěny další dvě latě o rozměrech 120x60x1480 mm, připevněny pomocí vrutů.

Prostor mezi těmito latěmi budou vyplňovat latě o rozměrech 100x20x1240 mm,

upevněny pomocí hřebíků na svislé latě a budou tak představovat místo pro grafickou

tabuli. Na svislé latě bude připevněna pomocí hřebíků rozpěra o rozměru 50x50x730

mm, na rozpěru bude pomocí čepování dosedat krokev. Krokev bude mít rozměry

50x50x635 mm a v hřebenu krokve spojeny pomocí ostřihu a zajištěny čepem. Na

krokve budou pomocí hřebíků upevněny latě 100x20x1540 mm. Na latě bude položena

krytina z asfaltové šindele stejného typu a stejného postupu jako u předešlých

konstrukcí. Celá dřevěná konstrukce bude ošetřena nátěrem z lazury.

Na informační tabuli bude umístěn QR kód, po jehož načtení se přesměruje na

webovou stránku, na které budou umístěny tabulky s výsledky rozborů vody. V tabulce

najdeme jednak měřené výsledky, ale také porovnání s aktuální platnou vyhláškou

stanovující limity pro pitnou vodu. Veškeré informace se tak budou moci lehce

obměňovat a budou tak moci být stále aktuální.

Ke zvýšení návštěvnosti místa bude potřeba i zpřístupnění studánek.

U informační tabule bude na stromě umístěna značka Odbočka ke studánce nebo

pramenu, dále bude značka umístěna na stromě u vstupu do porostu. Tento vstup bude

očištěn od větví rostoucích dřevin tak, aby se jím dalo pohodlně projít. V lese je pěšina

vyšlapaná od zvěře, po které se dá pohodlně dojít ke studánkám. Zhruba po patnácti

metrech od předchozí značky bude umístěna ještě jedno značení. Značení bude

provedeno po dohodě s místním KČT.

Protože se jedná o pozemky, které vlastní soukromí majitelé, je potřeba získání

jejich souhlasu. Pozemek, na kterém by byla umístěna informační tabule je v katastru

nemovitostí evidován jako trvalý travní porost. Pozemek, na kterém by došlo ke stavbě

studánky je evidován jako lesní pozemek.

69

7.4.6 Návrh laviček

U studánky Rysová a V Mokrém budou umístěny lavičky. Tyto lavičky budou

konstrukčně řešeny jako dvě kulatiny o průměru 200 mm, ze spodní strany seříznuty

tak, aby vytvořily podstavu na které bude moci lavička stát. Lavička bude umístěna na

základy z prostého betonu, o rozměrech 360x100x580 mm. Do betonu bude připevněna

pomocí závitové tyče. Na kulatinu bude připevněna sedací část z půlkulatiny

o rozměrech 150x170x2200 mm. V kulatině budou vyřezány drážky tak, aby do sebe

tyto části přesně zapadaly a k sobě budou připevněny polyuretanovým lepidlem na

dřevo. Dřevo bude ošetřeno nátěrem z lazury.

7.5 Finanční náklady

Tab. 1: Náklady na opravu studánky Na Pasekách

StudánkaNaPasekáchPráce

Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemzednické,obkladačsképráce m2 350 1 350

štěrkfrakce16/32 t 250 0,3 75výkopovéprácedo20cm m2 150 1 150

zdivonadzákladovézlomovéhokamene

m3 1570 0,08 126

dopravné km 15 10 150Celkem 851

StudánkaNaPasekáchMateriál

Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemadheznínátěr kg 55 10 550sanačnímalta kg 320 20 640

zdivonadzákladovézlomovéhokamene m3 1560 0,08 125

Celkem 1315Celkovénákladynaopravustudánky(bezDPH) 2166Kč

70

Tab. 2: Náklady na opravu Jahnovy studánky

JahnovastudánkaPráce

Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkem

dopravné km 15 15 225práce Kč/hod 100 1 100Celkem 325

JahnovastudánkaMateriál

Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemdrcenékamenivofrakce8/11 t 325 0,3 97,5

Celkem 97,5Celkovénákladynaopravustudánky(bezDPH) 423Kč

Tab. 3: Náklady na opravu studánky V Mokrém

StudánkaVMokrémLavičkaPráce

Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemzákladovépásyzprostého

betonubezbednění m3 750 0,063 47

hloubenípatek ks 300 2 600dopravné km 15 5 75Celkem 722

KonstrukcestudánkyMateriál

Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemdrcenékamenivo8/11 t 325 0,3 97,5

betonovýžlab ks 195 1 195Celkem 1792,5

LavičkaMateriál

Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemlavička ks 1500 1 1500Celkem 1500

Celkovénákladynaopravustudánky(bezDPH) 4015Kč

71

Tab. 4: Náklady na opravu studánky Rysová

StudánkaRysováLavičkaPráce

Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemzákladovépásyzprostého


hloubenípatek ks 300 2 600dopravné km 15 12 180Celkem 827

Lavička,žlab Materiál

Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemdřevěnýžlábek ks 420 1 420

lavička ks 1500 1 1500Celkem 1920

Celkovénákladynaopravustudánky(bezDPH) 2747Kč

72

Tab. 5: Náklady na úpravu pramene Rysová II

KonstrukcestudánkyPráce

Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemodstraněnínáletovýchdřevindovýšky1m ha 22000 0,01 220

sejmutíhrabanky Kč/hod 100 1 100odkopánízeminy m3 1000 0,179 179


násypzpískupodzáklady m3 830 0,0466 39základovépásyzprostého


tesařsképráce Kč/hod 250 10 2500montážkrytiny m2 75 1 75


PosezeníPráce


odkopánízeminy m3 1000 0,395 395

základovépásyzprostéhobetonubezbednění m3 750 0,395 296

Celkem 691

Informačnítabule,značeníPráce

Položka T.j. Cenazat.j. Počett.j. Cenacelkemgraficképráce ks 3500 1 3500

hloubenípatek,ruční ks 300 2 600instalacestojanu ks 800 1 800

značenínastrom km 1000 0,3 300


73

PramenRysováIIKonstrukcestudánky

Materiál



násypzpískupodzáklady m3 530 0,0466 25základovépásyzprostého

betonu bezbednění m3 2300 0,179 412

trubkaplastová m 22 1,5 33betonováskruž ks 562 1 562

hranol100x100x4000 ks 295 1 295hranol55x55x6500 ks 220 1 220

dřevěnálať50x10x1000 ks 20 10 200dřevěnálať100x20x1000 ks 40 10 400

asfaltovášindel m2 150 1 150Celkem 2539

PosezeníMateriál


posezení ks 15000 1 15000štěrkovýposyp8/11 t 325 0,5 162,5

Celkem 15163

InformačnítabuleMateriál


dřevěnýinfopanel (vč.stříšky) ks 7000 1 8000ochrannéplexi ks 400 1 400

Celkem 8400Celkovénákladynaúpravupramene(bezDPH) 36083Kč

Výše zmíněné náklady jsou orientační. U laviček, posezení a informační tabule

cena zahrnuje veškerý materiál, nátěr lazurou a práci. Celková suma za návrhy u všech

studánek je 45 434 Kč.

74

7.6 Možnosti financování

Financování těchto typů rekonstrukcí je možné především z dotací. Tyto finance

jsou poskytovány nejčastěji ze státního rozpočtu, ale můžou být poskytovány

i z územního rozpočtu.

K financování výše zmíněných návrhů může být zažádáno prostřednictvím

Programu rozvoje venkova 2014–2020. Tento projekt spadá do opatření M08 - Investice

do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů (MZe, 2017). To je

zaměřeno na ochranu životního prostředí a podporu účinného využívání zdrojů,

podporu přizpůsobení se změně klimatu, předcházením riziku a jejich řízení (MZe,

2017). Účelem tohoto opatření je přispět k dosažení udržitelného hospodaření

s přírodními zdroji a zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků,

odvětví zemědělství, rybářství a akvakultury (MZe, 2017).

Toto opatření se rozčleňuje na podopatření 8.5 Podpora investic ke zvýšení

odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů a na operaci 8.5.2 Neproduktivní

investice v lesích. Tato operace je zaměřena především na podporu zvyšování

environmentálních a společenských funkcí lesa podporou činností využívajících

společenského potenciálu lesů (MZe, 2017). Tato operace by měla sloužit

k podporování výstavby a rekonstrukce stezek pro turisty do šíře dvou metrů, naučných

stezek, značení, výstavby herních fitness prvků, zřizování odpočinkových stanovišť atp.

(MZe, 2017). Operace je určena především pro pozemky určené k plnění funkcí lesa

(PUPFL) na území ČR, mimo zvláště chráněná území, oblasti NATURA 2000 a Prahu

(MZe, 2017).

Žadatelé mohou být soukromí a veřejní vlastníci, nájemci a pachtýři lesa a jiné

soukromoprávní subjekty a jejich spolky (MZe, 2017).

Podpora je poskytována jako příspěvek na vynaložené výdaje v jejich plné výši

(MZe, 2017).

Zlínský kraj také poskytuje dotace, v současné době však nejsou vyhlášeny

takové dotace, které by byly v tomto případě uplatnitelné.

Jako další možnost financování je prostřednictvím místní akční skupiny (MAS)

Rožnovsko, kdy je námět projektu prostřednictvím formuláře odeslán do dané MAS

a ten je pak buď podpořen či nikoliv.

75

Některé neziskové organizace nabízejí různé granty, např. nadace Veronica

v roce 2014 vyhlásila dotaci s názvem Zachraňme studánky. Jednalo se o kampaň za

obnovu studánek na území moravských krajů a kraje Vysočina.

76

8 Diskuze

Studánky jsou nedílnou součástí naší krajiny. Můžeme je nalézt jak v lesní, tak v

zemědělské krajině, v zastavěných částech obcí, dokonce i u rušných silnic jako např.

Sachova studánka v obci Horní Bečva. A přesto je tato studánka hojně navštěvována

a milována zdejšími obyvateli a turisty. Voda v krajině má pro nás velmi blahodárné

a uklidňující účinky a rádi se k těmto místům vracíme.

Tato diplomová práce se tedy zabývá sledováním vybraných pramenných

vývěrů v krajině katastrálního území Rožnova pod Radhoštěm. Bylo vybráno celkem

pět pramenných vývěrů. Tři prameny v místní části Horní Paseky: studánka Na

Pasekách, studánka V Mokrém a studánka Jahnova. Zbylé dva v části Na Uhliskách

s názvy studánka Rysová a pramen Rysová II.

Terénní měření a laboratorní rozbory ukázaly několik faktů. Hodnoty

jednotlivých pramenů v průběhu roku kolísaly. Nelze proto jednoznačně určit, který

z nich měl vodu z hlediska měřených parametrů nejkvalitnější. Mezi prameny

s vyhovujícími měřenými hodnotami stanovenými vyhláškou č. 83/2014 Sb., patřila

studánka Rysová. Mimo mírného přesažení limitu železa v měsíci lednu a přesažením

limitů teploty vody dle vyhlášky č. 83/2014 Sb. nepřesáhla žádné jiné měřené hodnoty

po celou dobu. Může být proto uvažováno, že nejkvalitnější vodu ze sledovaných

studánek má pramen studánky Rysová a ze sledovaných hledisek je možno jej

považovat za pramen s pitnou vodou. Samozřejmě, aby bylo možno vodu ze studánky

opravdu pít, bylo by potřeba širších rozborů vody, především těch mikrobiologických,

které nebyly vůbec provedeny a jsou pro stanovení kvality vody velice důležité.

Je zajímavé, že pramen Rysová II, nacházející se jen několik metrů od této

studánky prokazoval hodnoty v případě obsahu manganu a železa výrazně vyšší, což by

mohlo být způsobeno rozdílnými pedologickými či geologickými poměry, kdy se tyto

prvky dostávají do vody z hornin obsažených v půdě, kterou voda protéká.

pH vody se po většinu roku u všech pramenů vešlo do limitu stanoveného

vyhláškou č. 83/2014 Sb. pro pitnou vodu. Výjimku tvořily měsíce prosinec, leden

a únor 2017, kdy studánka V Mokrém a Jahnova studánka vykazovaly příliš nízkou

hodnotu pH pro pitnou vodu v hodnotách okolo 6. Čím jsou hodnoty nižší než sedm,

tím je voda kyselejší a méně příznivější pro lidský organismus, a i když dle vyhlášky č.

83/2014 Sb. nejsou v limitu, dá se říci, že pro lidské tělo jsou i tyto naměřené hodnoty

77

ještě neškodné. V lednu 2016 byla u pramene Rysová II zjištěna hodnota pH 6,3; která

se sice do limitu stanoveného vyhláškou č. 83/2014 Sb. nevešla, ale nesplňovala jej

o pouhé dvě desetiny, což je téměř zanedbatelné.

Díky grafické interpretaci dat byla patrná poměrně významná závislost teploty

vody na množství rozpuštěného kyslíku ve vodě. Pokud křivka teploty vody stoupala,

křivka množství rozpuštěného kyslíku klesala. V letních měsících dosahovaly prameny

minima v množství tohoto prvku rozpuštěného ve vodě. U studánky V Mokrém byla

v měsíci červnu naměřena hodnota pouhých 4,74 mg/l, což např. u lososovitých ryb již

vyvolává problémy s dýcháním. U studánky Na Pasekách je patrný nejvýraznější výkyv

v množství rozpuštěného kyslíku ve vodě. To mohlo být způsobeno patrně tím, že se půl

roku voda držela za čelem studánky a neproudila dále výtokovou trubkou, protože

vydatnost byla příliš nízká na to, aby hladina vody dosáhla k otvoru výtokové trubky,

takže byla stojatá voda především v letních měsících výrazně rychleji prohřívána

a množství kyslíku rychle klesalo. Naopak, v měsíci říjnu, kdy byla u tohoto pramene

již vydatnost zaznamenána, množství rozpuštěného kyslíku razantně stoupalo a v lednu

2017 zde již byla naměřena nejvyšší hodnota rozpuštěného kyslíku ve vodě ze všech

pramenů v množství 11,33 mg/l.

Závislost teploty vody na okolní teplotě nebyla příliš velká. Bylo patrné, že voda

v pramenech na teplotu sice reaguje, ale velmi pozvolna. Zatímco u teploty vzduchu je

křivka velmi proměnlivá, u teploty vody v pramenech se mění pozvolna a tvoří tak

plynulou křivku. Výjimkou se zdá být studánka Na Pasekách, kde je dobře patrné, že

v letních měsících, kdy se voda držela pouze za čelem studánky, byla velice rychle

prohřívána a v srpnu dosahovala hodnot i 17 °C, což jsou jednoznačně nejvyšší

naměřené hodnoty. Ovšem nutno podotknout, že jsou tyto hodnoty výrazně

antropogenně ovlivněny, protože díky čelu studánky, byla činnost vody výrazně

omezena a kdyby byl pramen ponechán přirozenému vývoji je dost pravděpodobné, že

by k těmto hodnotám voda nikdy nedosáhla. To samé platí i u množství rozpuštěného

kyslíku v tomto prameni, právě v letních měsících.

Díky teplotě vody je dobře patrné, že jedním z nejhlouběji podchycených

pramenů bude studánka V Mokrém. Jeho teplota vody patří mezi nejstálejší a mění se

opravdu pozvolna. V letních měsících měl tento pramen jednoznačně nejnižší teplotu

vody, naopak v zimních měsících patřil mezi ty nejteplejší. V grafickém porovnání

závislosti teploty vody na teplotě okolního vzduchu je také patrné, jak se teplota vody

mění jen pozvolna, a proto tak tvoří jen velmi plochou křivku, což u ostatních pramenů

78

takto patrné není. Z těchto faktorů lze tedy usuzovat, že by měl být pramen u studánky

V Mokrém podchycen hluboko.

Nejnižší teploty vody u všech pramenů byly změřeny v lednu 2017, nejspíš

proto, že tento měsíc byl nejchladnějším za celou dobu měření.

Vydatnost kolísala po celou dobu měření u většiny pramenů. Nejvýrazněji to

bylo patrné u studánky Na Pasekách, u které byla od měsíce května do září nulová

průtočnost a vydatnost tak nebylo možné vůbec změřit. Výrazné zvýšení vydatnosti

u všech pramenů bylo zaznamenáno v únoru 2017. V tomto měsíci byla výrazná obleva

a sněhová pokrývka, která na území v průměru činila 50 cm tak během pár hodin roztála

a zároveň s dešťovými srážkami tak patrně zvýšila hladiny podzemních vod.

Díky již výše zmíněné neprůtočnosti studánky Na Pasekách, nebylo možné

objektivně posoudit, zdali je pramen závislý na množství srážek. Určitou závislost

vydatnosti na množství srážek projevil pramen Rysová II. Díky tomu, že pár metrů

vzdálenější studánka Rysová nebyla na množství srážek nijak závislá, je

pravděpodobné, že je tato závislost pramene Rysová II způsobená mělkým

podchycením. I když se projevila určitá závislost na srážkách, i přesto patří mezi

prameny s nejméně rozkolísanou vydatností. To, že je pramen mělce pochycen naopak

trochu narušuje potvrzení, že hodnoty dusičnanů jednoznačně vycházejí v nejmenších

hodnotách ze všech sledovaných pramenů. Kdyby byl pramen mělce podchycen, měl by

být náchylný ke znečištění a patrně i vykazovat zvýšené hodnoty. Ostatní prameny

nevykazovaly závislost na srážkách, tudíž lze uvažovat, že jsou podchyceny hlouběji.

Tam, kde se vyskytuje železo, vyskytuje se i mangan. Hodnoty manganu

a železa byly přesahovány nejvýrazněji, v některých případech i několikanásobně než

jsou povoleny limity dle vyhlášky č. 83/2014 Sb. Na druhou stranu nejsou tyto prvky

pro zdraví člověka přímo škodlivé. Jejich přítomnost však zhoršuje chuť a vzhled vody.

Z výsledků je dobře patrné, že se pramenné vývěry nacházejí v lesnaté krajině

a nejsou tak výrazněji ohrožovány hnojivy ze splachu z polí, které jsou v současnosti

jedním z největších zdrojů dusičnanů ve vodě. V okolí se nevyskytuje žádná

zemědělská půda a nejspíš díky tomuto faktoru, vyšly hodnoty dusičnanů ve všech

případech velmi nízko. Nikde nepřekročily hodnotu pěti miligramů na litr, přičemž

vyhláška č. 83/2014 Sb. povoluje limit v množství dusičnanů ve vodě na padesát

miligramů na litr. Nejnižší hodnoty byly naměřeny v letních měsících. Je to dáno

nejspíš tím, že jsou rostliny ve vrcholné vegetační fázi a v tuto dobu odebírají nejvíce

dusičnanů z vody. Celkově nejvyšší hodnoty dusičnanů byly měřeny u Jahnovy

79

studánky. Tyto hodnoty mohou způsobovat blízké pastviny, na kterých se téměř po celý

rok pasou ovce, které tak mohly tuto vodu fekálně kontaminovat.

Nízké hodnoty byly naměřeny i u síranů a chloridů a žádný z pramenů

nepřekročil limity stanovené vyhláškou č. 83/2014 Sb.

Množství orthofosforečnanů nemohlo být porovnáno se současnou

platnou vyhláškou č. 83/2014 Sb., protože se v dokumentu tyto hodnoty neuvádějí.

V původní platné vyhlášce č. 252/2004 Sb. bylo uváděno množství fosforečnanů pro

teplou vodu. Nejvyšší hodnoty byly změřeny v lednu. U některých pramenů byly až

několikanásobně vyšší oproti jiným měsícům. To může být způsobeno tím, že v zimním

období nastává situace tzv. ,,clear water‘‘, která je způsobená jakousi depresí

fytoplanktonu, který tak nečerpá fosforečnany z vody, jako je tomu např. v letním

období.

Město Rožnov pod Radhoštěm uveřejňuje na svých webových stránkách

výsledky mikrobiologického rozboru, který bývá prováděn většinou od května do září.

Ze sledovaných studánek je kontrolována pouze studánka v Mokrém a Jahnova

studánka a po většinu roku nevyhovují limitům mikrobiologických rozborů pro pitnou

vodu. Chemické rozbory zde nejsou uváděny.

Celkově je o studánky v Rožnově pod Radhoštěm dobře pečováno. O tom

svědčí i to, že většina sledovaných studánek byla v dobrém technickém stavu. Menší

úpravy okolí si žádá studánka Jahnova a studánka V Mokrém, které bývají po

vydatnějších srážkách dosti zamokřené. Drobnou úpravu také vyžaduje studánka

Rysová, jedná se ale pouze o estetický problém, kdy by měl být vyměněn plastový žlab

odvádějící vodu za dřevěný. Studánka Na Pasekách si žádá větší opravu betonového

čela studánky, poškozovaného praskáním tohoto materiálu a po opravě následné

obložení lomovým kamenem, aby tak studánka lépe zapadala do okolního prostředí. Byl

zde navržen i štěrkový drén, aby došlo ke svedení vody k čelu studánky, a tak i k jejím

větším průtokům a tím i snad zajištění vydatnosti po větší část roku. Lavička zde nebyla

navržena, protože se studánka nachází v těsné blízkosti komunikace, za studánkou se

navíc nachází prudký svah a lavičku víceméně není kde umístit. Studánka je celkově

poměrně nešťastně řešena a není moc možností, jak tohle místo opravit, aby se zvýšila

jeho atraktivita a zároveň bylo možno návrh ekonomicky provést.

Celková úprava byla navržena u pramene Rysová II. Ta spočívá ve vybudování

nové studánky. Ke studánce je navrženo zastřešené posezení, informační tabule

a celkové zpřístupnění místa pomocí značek a uzpůsobení vchodu do porostu. Tímto

80

opatřením bude propagován nejen pramen Rysová II, ale také studánka Rysová a celé

okolní prostředí.

Není jednoznačné, že je voda v prameni Rysová II pitná. I když byly poměrně

výrazně překročeny hodnoty pro pitnou vodu dle vyhlášky č. 83/2014 Sb. u železa a

manganu, je nutno podotknout, že tyto prvky neohrožují přímo lidské zdraví, ale spíše

zhoršují chuť a vzhled vody. Pramen také nevyhovoval v požadavcích na teplotu vody.

Pro přesné stanovení její kvality by bylo potřeba provést mikrobiologické rozbory, které

jsou pro určení zdali je či není voda pitná stěžejní. Špatné hodnoty těchto ukazatelů ve

vodě můžou po její konzumaci přivodit i vážné zdravotní následky. Tím, že pramen

vykazuje mělké podchycení, je tak dost pravděpodobné, že bude voda bakteriologicky

znečištěná, na druhou stranu v množství dusičnanů pramen vykazoval téměř nulové

hodnoty.

Studánka Rysová a pramen Rysová II leží nedaleko od sebe. Mnoho lidí o tomto

místě neví a tak není ani navštěvováno. Je to jistě škoda a o to víc se v dnešní

uspěchané době, v krajině, kde až donedávna bylo prioritou vodu spíše odvézt rychle

pryč, toto místo stává ideální příležitostí, pro vytvoření prostoru, kde se budeme moci

na chvíli zastavit a nechat se těšit okolní přírodou. Stále sílící tlak na rekreační

využívání naší krajiny tuto variantu také podporuje. A v neposlední řadě je to voda, kdo

je jedním ze základních podmínek života na Zemi, proto bychom si ji měli vážit

a využívat příležitostí, kdy si ji můžeme zvelebovat.

Objekt studánky byl navržen právě tak, aby byla voda akumulována ve žlabu

pod studánkou. I když není zcela jisté, že je pramen pitný, chladivá voda jistě

návštěvníkům poslouží při parných letních dnech na umytí rukou či osvěžení obličeje.

Je však nutností veřejnost informovat o tom, že voda není pitná nebo provést rozsáhlejší

rozbory vody. V případě, že by vyšly hodnoty jako pitné vody, muselo by se toto

měření pravidelně opakovat a tím i kontrolovat kvalitu pramenů. Žlab s vodou by měl

také posloužit lesní zvěři, která se zde bude moci napojit.

Vedle studánky bude umístěno zastřešené posezení, které umožní, aby se tak

návštěvníci mohli v tomto místě zdržet po delší dobu. U studánky Rysová bude

umístěna lavička a tak bude návštěva tohoto místa příjemnější. Návštěvníci budou moci

vidět a třeba i porovnat rozdílný charakter těchto dvou studánek.

Navržená informační tabule bude mít nejen funkci propagační, ale také naučnou.

Také zde budou poskytnuty informace o kvalitě vody, které nebudou umístěny přímo na

tabuli, ale návštěvníci se tyto informace budou moci dozvědět prostřednictvím QR

81

kódu, který zde bude umístěn a po načtení kódu pomocí chytrého telefonu se na tomto

přístroji zobrazí dané informace. Toto řešení bylo zvoleno především díky své

praktičnosti a ekonomické úspoře. Hodnoty vody ve studánkách jsou dosti variabilní

a neustále se mění, není proto možné spolehnout se na dva roky stará a rychle

zastarávající data. Tímto způsobem budou informace stále aktuální a lehce obměnitelné,

aniž by se musela tabule měnit. Pro celkovou propagaci je také důležité zpřístupnění a

označení celého místa.

Tento les je krásným místem, kouskem v kulturně - harmonické krajině Beskyd,

kterou je škoda jen tak opomenout. Spousta turistů by jej jistě při svém putování

přivítala jako příjemnou vsuvku, a třeba i zvolila jako cíl svého výletu.

Lesy České republiky, s.p., (dále jen LČR) vypracovaly strategický dokument

Program 2000 - zajištění cílů veřejného zájmu u LČR. Tento dokument byl přepracován

a doplněn a dal za vznik současnému dokumentu: Program 2020 - zajištění cílů

veřejného zájmu u LČR. A co to má vlastně společného s touto prací? Právě jedním

z bodů vedoucímu k naplňování cílů tohoto programu je budování a údržba studánek,

pramenů a pramenišť. Dle tohoto programu by za účelem jejich zachování a obnovy

měla být uplatňována opatření jako: vyloučení přejezdů lesnické techniky na

nezamrzlých půdách; vyloučení veškerých zemních prací, které by mohly ohrozit

vydatnost a kvalitu vody; vyloučení chemického posypu cest; vyloučení chemického

ošetřování porostů, hnojení, trvalého i dočasného skladování chemikálií, chemické

asanace dřevní hmoty; vyloučení budování a provozu krmných zařízení a slanisek pro

zvěř včetně volného přikrmování zvěře a používání vhodných materiálů k údržbě

a obnově cest. Dále byla dle tohoto programu v péči o lesní studánky aplikovaná

opatření: jejich ochrana při činnostech v lese; obnova a údržba studánek přírodními

materiály, zajištění přístupnosti a úklidu okolí; u vybraných studánek s provedenými

rozbory vody poskytnuty informace pro návštěvníky.

Tento program je tak dalším bodem, který nám ukazuje, že péče o studánky

a prameny není jen bezcennou připomínkou, ale důležitým faktem, na který by se

nemělo zapomínat a je určitě dobrou zprávou, že tak rozsáhlá organizace jako jsou

LČR, zastřešuje tento program a má snahu tyto vzácné zásobárny vody ochraňovat.

82

9 Závěr

Cílem této práce bylo sledování pramenných vývěrů na katastrálním území

Rožnova pod Radhoštěm pomocí terénního měření a laboratorních rozborů u pěti

vybraných pramenů: studánky Na Pasekách, studánky V Mokrém, Jahnovy studánky,

studánky Rysová a pramene Rysová II, získaná data vhodně graficky interpretovat a

porovnat s vyhláškou č. 83/2014 Sb., navrhnout nápravná opatření a u jednoho pramene

navrhnout celkovou úpravu a finančně zhodnotit náklady na navržené úpravy.

Při terénním měření byly zjišťovány hodnoty pH, obsahu rozpuštěného kyslíku

ve vodě, vydatnosti, teploty vody a teploty vzduchu.

pH vody se pohybovalo nejčastěji v hodnotách kolem sedmi. Nejnižší hodnota

byla zjištěna u studánky V Mokrém v lednu 2017, a to 5,69. Naopak nejvyšší hodnota

byla naměřena u studánky Na Pasekách v říjnu s hodnotou 7,88. Po většinu roku se

všechny studánky vešly do hodnot stanovených vyhláškou č. 83/2014 Sb. Příliš nízké

hodnoty než povoluje vyhláška č. 83/2014 Sb. byly měřeny v měsících prosinec 2016,

leden a únor 2017.

Množství rozpuštěného kyslíku kolísalo po celou dobu měření. Nejnižší hodnoty

dosahovaly prameny v letních měsících. Díky grafickému zobrazení závislosti na

množství rozpuštěného kyslíku ve vodě a její teplotě se tato závislost potvrdila.

Nejstálejší vydatnost prokazoval pramen Rysová II a patří mezi prameny

s nejmenší vydatností. Celkově nejnižší vydatnosti byly naměřeny v letních měsících.

Kromě jednoho pramene u studánky Na Pasekách, byly prameny po celou dobu

průtočné. U toho pramene nebyla vydatnost změřena od května do září. Mezi

nejvydatnější prameny se zařadily studánka Jahnova a studánka V Mokrém. Určitá

závislost vydatnosti na srážkách se projevila u studánky Rysová II.

U laboratorních měření byla zjišťována konduktivita, orthofosforečnany,

dusičnany, mangan, sírany, železo a chloridy.

Konduktivita nebyla ani v jednom případě překročena, dle limitů vyhlášky č.

83/2014 Sb. a její hodnoty se u všech pramenů nijak výrazně po celou dobu měření

neměnily.

Ortohofosforečnany byly po dobu měření víceméně podobné. Výjimkou byl

leden 2017, kdy byly hodnoty i několikanásobně vyšší oproti předešlým měsícům.

Nejvyšší množství bylo zjištěno u studánky Jahnové 0,121 mg/l.

83

Množství dusičnanů ve vodě bylo u všech studánek velice podobné a v nízkých

koncentracích. Nejvyšší hodnota byla zjištěna u Jahnovy studánky v množství 4,6 mg/l,

přičemž vyhláška č. 83/2014 Sb. povoluje limit pro pitnou vodu 50 mg/l.

U manganu byly zjištěny poměrně vysoké hodnoty, především u studánky Na

Pasekách a pramene Rysová II. Nejvyšší hodnota naměřena v červnu u pramene Rysová

II přesahovala dvojnásobek limitu pro pitnou vodu.

Sírany se vyskytovaly pouze v malých koncentracích a v žádném z případů

nepřekročily limity pro pitnou vodu. V průběhu měření nijak významně nekolísaly u

žádného z pramene.

Obsah železa byl mírně přesažen v měsíci červnu, říjnu a lednu u pramene

Rysová II. U studánky Rysová byl jen mírně překročen v měsíci říjnu. U studánky Na

Pasekách byly v červnu a říjnu naměřeny nejvyšší hodnoty v množství 0,922 a 2,198;

přičemž limit dle vyhlášky č. 83/2014 Sb. činí 0,2 mg/l.

Chloridy se v pramenech vyskytovaly jen v malých koncentracích. Nejvyšší

hodnoty byly naměřeny u studánky Na Pasekách a studánky V Mokrém, kdy byla

nejvyšší hodnota naměřena 27,5 mg/l. Vyhláška č. 83/2014 Sb. povoluje maximální

množství 100 mg/l.

Nejnižší teplota vody byla naměřena v lednu 2017, hodnoty nepřesáhly 4,5 °C.

Naopak nejvyšší teploty byly zjištěny u studánky Na Pasekách. Jednalo se o měsíc

srpen a naměřená hodnota vody činila 17 °C. Závislost teploty vody na okolním

vzduchu nebyla u studánek příliš velká.

U všech studánek byly navrženy úpravy. U většiny se jednalo pouze o drobná

opatření. U studánky V Mokrém a Jahnovy studánky bylo navrženo zpevnění okolní

plochy pomocí posypu štěrkem frakce 8/11. U studánky V Mokrém pak byla ještě

navržena lavička. U studánky Rysová byla navržena také lavička a výměna plastového

žlabu za dřevěný, který tak nebude rušit celkový dojem z tohoto objektu. Větší opatření

bylo navrženo u studánky Na Pasekách. Tato studánka je narušena díky prasklinám

v betonovém čele. Tyto praskliny budou opraveny a konstrukce bude obložena pomocí

lomového kamene. Ve svazích byl navržen štěrkový drén, který by měl zajistit větší

vydatnost studánky.

Celková úprava byla navržena u pramene Rysová II. U tohoto pramene byla

navržena výstavba nové studánky, i přes to, že není jisté, zdali je voda ve studánce

pitná. Dále bylo navrženo zastřešené posezení a celkové upravení blízkého okolí od

zmlazujících dřevin, které ve vegetačním období tvoří poměrně nepřístupný porost. U

84

lesní cesty vedoucí kolem lesa, kde se studánka nachází bylo navrženo umístění

informační tabule. Ta by měla dávat informace jak o studánkách, jejím okolí a kvalitě

vody. Měla by oslovit dospělé osoby, tak i děti. Dále bylo navrženo vyčištění prostoru,

který bude sloužit jako vchod do porostu, kde se studánky nacházejí. Vyčištěním by

představovalo prostřihání větví stromů bránící pohodlnému vstupu. Dále bude na

stromy umístěno značení Odbočka ke studánce. Celkové opatření by mělo mít za

následek zvýšení povědomí veřejnosti o tomto místě, prameni Rysová II a studánce

Rysová.

85

10 Summary

The aim of this study was to investigate the headwater of the cadastral area of

Rožnov pod Radhoštěm using landscaping measurements and laboratory analyzes at

five selected springs. The springs are called: Na Pasekách, V Mokrém, Jahnova, Rysová

and Rysová II. Measuring data graphically interpret and compare with Regulation no.

83/2014 Coll. Propose corrective measures and at one spring designed the overal

treatment and financially evaluate the designed treatments. On landscaping

measurements were measured ph, dissolved oxygen in water, coverage, water

temperature and air temperature. pH ranged in values about seven. The lowest value

was found in the V Mokrém spring in January 2017. The value was 5,69. The higest

value was measured in the Na Pasekách spring in October. The value was 7,88. Most of

the springs fit into the values established by Regulation no. 83/2014 Coll. Too low

values were measured in the months of December 2016, January and February 2017.

The amount of dissolved oxygen fluctuated troughout the measurement. The lowest

values reached springs in the summer months. The graphically display according to the

amounth dissolved oxygen in the water and this temperature dependence this was

confirmed. Thanks to graphically representation of dependence to the amnount of

dissolve oxygen in the water and its temperature this dependence was confirmed.

Steadiest profuseness showed Rysová II spring. It belongs to springs with the lowest

profuseness. Overall, the lowest profuseness was measured in the summer month. Apart

from one spring, were springs flow troughout. In this spring did not profuseness

measured from May to September. Anong the most profuseness springs belong Jahnova

spring and V Mokrém spring. Dependence of profuseness on raifall was demonstrated

in Rysová II spring. From the laboratory measurements were determined conductivity,

orthophosphates, nitrates, manganese, sulfates, iron and chlorides. The conductivity did

not exceeded in none of the cases in according to Regulation no. 83/2014 Coll.

Conductivity values were similarly throughout the measurements at all springs.

Orthophosphates were for throughout measurement broadly similar. The

exception was January 2017. In this month values were several times higher than

previous months. The highest values were detected in Jahnová spring. The spring

showed values of 0,121 mg/l. The amount of nitrate was very similar and in low

concentration for all springs. The highest value was observed in an amount of 4,6 mg/l

86

in the Jahnova spring. Regulation no. 83/2014 Coll. permitted limit of 50 mg/l for

drinking water.

For manganese were detected relatively high values. Particularly at the Na

Pasekách spring and Rysová II spring. The highest value measured in June, twice

exceeded limit for drinking water at the Rysová II spring.

Sulfates occured only in small concentrations and did not exceed the limits for

drinking water. During the measurement sulfates were unchanged.

Amount of iron was slightly offset in June, October and Janury at the Rysová II

spring. In the Rysová spring it was only slightly exceeded in October. In the Na

Pasekách spring were the highest vaues measured in June and October in the amount of

0,922 and 2,198 mg/l. The limit of Regulation no. 83/2014 Coll. is 0,2 mg/l.

The chlorides occured only in small concentrations in the springs. The highest

values were measured in Na Pasekách spring and V Mokrém spring. There were

measured values 27,5 mg/l. Regulation no. 83/2014 Coll. allows maximum amount of

100 mg/l.

The lowest temperature of the water was measured in January 2017. The values

did not exceed 4,5 °C. The highest temperature were detected in Na Pasekách spring. It

was in August and the measured value of water was 17 °C. The dependence of the water

temperature of the ambient air was not too large.

At all springs were designed modifications. In most profuseness there were only

minor measures. In V Mokrém spring and Jahnová spring was designed reinforcement

of the surrouding surface. This will be done by strewing gravel fraction 8/11. In

V Morkém spring were designed bench. In the Rysová spring were also designed bench

and replacing plastic trough for wood. This trough will not disturb the overal impression

of this object. Larger measure was designed in Na Pasekách spring. This spring is

impaired due to cracks in the concrete face. These cracks will be repaired and the

structure will be clad with natura stone. In slopes was designed gravel drain. This grain

should ensure greater spring yield. In Rysová II spring was designed overal treatment.

In this spring was designed construction of new spring. It was also designed covered

seating area and overal adjustment surroundings. In the forests road leading arround the

forest were designed location information board. This information board should give

information on both springs, the enviroment and water quality. It should address adults

as well as children. It was also designed clean space which will serve as the entrance to

the space where are springs located. Cleanup woul be a precut tree branches defending

87

comfortable entry. On trees will be located markings: Turn to the spring. Overall

measure should result in increasing public awareness about this place, Rysová spring

and Rysová II spring.

88

Seznam zkratek

ADT Adenosintrifosfát

ADP Adenosindifosfát

AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav

ČR Česká republika

ČSOP Český svaz ochránců přírody

DN Diameter nominal

GPS Global positioning system

CHKO Chráněná krajinná oblast

KČT Klub českých turistů

LČR Lesy České republiky

MAS Místní akční skupina

MZE Ministerstvo zemědělství

QR Quick response

UPOL Univerzita Palackého v Olomouci

89

11 Seznam použ ité l iteratury a zdrojů

Literatura

BLAŽEK, Vladimír, NĚMEC, Jan a Josef HLADNÝ, ed. Voda v České republice.

Praha: Pro Ministerstvo zemědělství vydal Consult, 2006, 253 s. ISBN 80-903482-1-1.

CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky, I. díl. Praha: Enigma, 1996,

347 s. ISBN 80-85368-80-3.

HETEŠA, Jiří a Eva KOČKOVÁ. Hydrochemie. Brno: MZLU, 1997, 95 s. ISBN 80-

7157-289-6.

HORÁKOVÁ, Marta.: Rozsah rozborů. Odd. 1.2. In: Horáková a kol. Analytika vody.

Str. 17–21. VŠCHT Praha 2003

HUBAČÍKOVÁ, Věra. Hydrologie. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita

v Brně, 2009, 42 s. ISBN 978-80-7157-638-9.

JANDORA, Vlastimil STARA a Miloš STARÝ. Hydraulika a hydrologie. Brno:

CERM, 2002, 186 s. ISBN 80-214-2204-1.

KEMEL, Miroslav. Klimatologie, meteorologie, hydrologie. Praha: ČVUT, 2000, 290s.

ISBN 80-01-01456-8.

KRAVKA, Miroslav. Základy lesnické a krajinářské hydrologie a hydrauliky. V Brně:

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009 113 s. ISBN 978-80-7375-338-2.

KREŠL, Jiří. Hydrologie. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2001,

125 s. ISBN 80-7157-513-5.

KOLLEROVÁ, Ľubica: Fosfor. Odd. 4.2. In: Horáková a kol. Analytika vody. Str. 168–

178. VČCHT Praha 2003.

90

KOLLEROVÁ, Ľubica: Chlor. Odd. 4.3. In: Horáková a kol. Analytika vody. Str. 186–

194 VČCHT Praha 2003.

PITTER, Pavel. Hydrochemie. 4., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko

technologická v Praze, 2009, 579 s. ISBN 978-80-7080-701-9.

PYTL, Vladimír a Dagmar BRONCOVÁ, ed. Podzemní vody České republiky. Praha:

Milpo media, 2012, 175 s. ISBN 978-80-87040-24-9.

ŠLEZINGR, Miloslav. Říční typy I - horní tok: úvod do problematiky úprav toků. Brno:

Mendelova univerzita v Brně, 2010, 169 s. ISBN 978-80-7375-460-0.

TOURKOVÁ, Jana. Hydrogeologie. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1999, 165 s. ISBN

80-01-01501-7.

Legislativa

Vyhláška č.83/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví

hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody,

ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou

vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů

Internetové zdroje

Ceník AOPK ČR. Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu [online]. Praha: AOPR

ČR, 2017 [cit. 2017-04-05]. Dostupné z:

http://www.dotace.nature.cz/res/data/001/000211.pdf

91

Fauna. Ochrana přírody a krajiny České republiky [online]. Praha: AOPK ČR, 2016

[cit. 2016-10-18]. Dostupné z: http://beskydy.ochranaprirody.cz/charakteristika-

oblasti/fauna/

Geologická mapa 1: 50 000. Česká geologická služba [online]. Praha: ČGS, 2014 [cit.

2016-11-08]. Dostupné z: http://mapy.geology.cz/geocr_50/

Geologie. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. Praha: AOPK

ČR, 2016 [cit. 2016-11-03]. Dostupné z:

http://beskydy.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/geologie/

Geomorfologie. Příroda Valašska [online]. Praha: ČSOP, 2016 [cit. 2016-11-03].

Dostupné z: http://www.priroda-valasska.cz/cz/4-priroda-valasska/12-

geomorfologie.html

Klimatické poměry. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online].

Praha: AOPK ČR, 2016 [cit. 2016-11-03]. Dostupné z:

http://beskydy.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/klimaticke-pomery/

Klimatologie. Příroda Valašska [online]. Praha: ČSOP, 2016 [cit. 2016-11-03].

Dostupné z: http://www.priroda-valasska.cz/cz/4-priroda-valasska/17-klimatologie.html

Mapy charakteristik klimatu. Český hydrometeorologický ústav [online]. Praha: ČHMÚ,

2008 [cit. 2016-11-03]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/mapy-

charakteristik-klimatu#

M08 – Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti

lesů. eAGRI [online]. Praha: MZe, 2017 [cit. 2017-04-3]. Dostupné z:

http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-

2014/opatreni/m08-investice-do-rozvoje-lesnich-oblasti/

Nahlížení do katastru nemovitostí. Český úřad zeměměřičský a katastrální [online].

Praha: ČÚZK, 2017 [cit. 2017-04-12]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz

92

Nejčastější problémy vody a jejich řešení. Naše voda: Informační portál o

vodě [online]. Praha: Nature Media, 2015 [cit. 2017-01-03]. Dostupné z:

http://www.nase-voda.cz/nejcastejsi-problemy-vody-jejich-reseni/

Obojživelníci. Příroda Valašska [online]. Praha: ČSOP, 2016 [cit. 2016-10-18].

Dostupné z: http://www.priroda-valasska.cz/cz/4-priroda-valasska/41-zivocichove-

mnohobunecni/52-strunatci/54-obojzivelnici.html

Plazi. Příroda Valašska [online]. Praha: ČSOP, 2016 [cit. 2016-10-18]. Dostupné z:

http://www.priroda-valasska.cz/cz/4-priroda-valasska/41-zivocichove-

mnohobunecni/52-strunatci/55-plazi.html

Program 2020: Zajištění cílů veřejného zájmu u LČR. Lesy ČR [online]. Hradec

Králové: Lesy ČR, 2017 [cit. 2017-04-3]. Dostupné z: https://lesycr.cz/wp-

content/uploads/2016/12/program-2020-web.pdf

Přírodní poměry. MapoMat [online]. Praha: AOPK ČR, 2016 [cit. 2016-10-18].

Dostupné z: http://mapy.nature.cz/

Ptáci. Příroda Valašska [online]. Praha: ČSOP, 2016 [cit. 2016-10-18]. Dostupné z:


mnohobunecni/52-strunatci/56-ptaci.html

Půdní mapa 1:50 000. Česká geologická služba [online]. Praha: ČGS, 2014 [cit. 2016-

11-08]. Dostupné z: http://mapy.geology.cz/pudy/

Půdní poměry. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. Praha:

AOPK ČR, 2016 [cit. 2016-11-03]. Dostupné z:

http://beskydy.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/pudni-pomery/

Rožnovská brázda. Moravské - Karpaty.cz [online]. Halenkovice: Robert Hruban, 2007

[cit. 2016-10-15]. Dostupné z: http://moravske-karpaty.cz/prirodni-

pomery/geomorfologie/roznovska-brazda/

93

Ryby. Příroda Valašska [online]. Praha: ČSOP, 2016 [cit. 2016-10-18]. Dostupné z:


mnohobunecni/52-strunatci/53-ryby.html

Stanovení obsahu sloučenin fosforu ve vodách. Hydrobiologie: Univerzita Palackého v

Olomouci [online]. Olomouc: UPOL, 2011 [cit. 2017-04-3]. Dostupné z:

http://hydrobiologie.upol.cz/uploads/files/04_metody_stanoveni_obsahu_fosforu.pdf

Vegetace. Příroda Valašska [online]. Praha: ČSOP, 2016 [cit. 2016-10-18]. Dostupné z:

http://www.priroda-valasska.cz/cz/4-priroda-valasska/25-rostliny/28-vegetace.html

Vodopis. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. Praha: AOPK

ČR, 2016 [cit. 2016-11-03]. Dostupné z:

http://beskydy.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/vodopis/

Západní Beskydy. Moravské - Karpaty.cz [online]. Halenkovice: Robert Hruban, 2007

[cit. 2016-10-15]. Dostupné z: http://moravske-karpaty.cz/prirodni-

pomery/geomorfologie/zapadni-beskydy/

Živočichové. Rožnov pod Radhoštěm: Oficiální webové stránky města [online]. Rožnov

pod Radhoštěm: Město Rožnov pod Radhoštěm, 2016 [cit. 2016-10-18]. Dostupné z:

http://www.roznov.cz/zivocichove/d-5187/p1=1037

8.5.2 Neproduktivní investice v lesích. eAGRI [online]. Praha: MZe, 2017 [cit. 2017-04-

3]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-

obdobi-2014/opatreni/m08-investice-do-rozvoje-lesnich-oblasti/x8-5-2-neproduktivni-

investice-v-lesich/

Zdroje mapových obrázků a příloh

Prohlížecí služby WMS. ČÚZK [online]. Praha: ČÚZK, 2010 [cit. 2017-02-18]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/(S(kg4isctbunvrb2o24uusl14d))/Default.aspx?mode=TextMeta&side=wms.verejne&text=WMS.verejne.uvod&head_tab=sekce-03-gp&menu=311

94

WMS služby. Česká geologická služba [online]. Praha: ČGS, 2014 [cit. 2017-03-28]. Dostupné z: http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online/wms

95

12. Seznam obrázků a tabulek

Obr. 1: Studánka Na Pasekách

Obr. 2: Poloha studánky Na Pasekách

Obr. 3: Jahnova studánka

Obr. 4: Poloha Jahnovy studánky

Obr. 5: Studánka V Mokrém

Obr. 6: Poloha studánky V Mokrém

Obr. 7: Studánka Rysová

Obr. 8: Poloha studánky Rysová

Obr. 9: Pramen Rysová II

Obr.10: Poloha pramene Rysová II

Obr. 11: Graf znázorňující hodnoty pH jednotlivých pramenů v měsících leden 2016 až

únor 2017

Obr. 12: Graf znázorňující obsah rozpuštěného kyslíku v jednotlivých pramenech

v měsících leden 2016 až únor 2017

Obr. 13: Graf znázorňující vydatnost jednotlivých pramenů v měsících leden 2016 až

únor 2017

Obr. 14: Graf znázorňující teploty vody v jednotlivých pramenech v měsících leden

2016 až únor 2017

Obr. 15: Graf znázorňující hodnoty konduktivity jednotlivých pramenů v měsících

leden 2016 až únor 2017

Obr. 16: Graf znázorňující množství orthofosforečnanů v jednotlivých pramenech

v měsících březen, červen, říjen a leden

Obr. 17: Graf znázorňující množství dusičnanů ve vodě v jednotlivých pramenech

v měsících březen, červen, říjen a leden

Obr. 18: Graf znázorňující hodnoty manganu v jednotlivých pramenech v měsících

březen, červen, říjen a leden

Obr. 19: Graf znázorňující množství síranů ve vodě v jednotlivých pramenech

v měsících březen, červen, říjen, leden

Obr. 20: Graf znázorňující množství železa ve vodě v jednotlivých pramenech

v měsících březen, červen, říjen, leden

96

Obr. 21: Graf znázorňující množství chloridů ve vodě ve všech v pramenech v měsících

březen, červen, říjen, leden

Obr. 22: Graf znázorňující závislost teploty vody studánky Na Pasekách na okolní

teplotě v měsících leden 2016 až únor 2017

Obr. 23: Graf znázorňující závislost teploty studánky V Mokrém na okolní teplotě


Obr. 24: Graf znázorňující závislost teploty vody Jahnovy studánky na okolní teplotě


Obr. 25: Graf znázorňující závislost teploty vody studánky Rysová na okolní teplotě


Obr. 26: Graf znázorňující závislost teploty vody pramene Rysová II na okolní teplotě


Obr. 27: Graf znázorňující závislost obsahu rozpuštěného kyslíku na teplotě vody

studánky Na Pasekách v měsících leden 2016 až únor 2017


studánky V Mokrém v měsících leden 2016 až únor 2017

Obr. 29: Graf znázorňující závislost obsahu rozpuštěného kyslíku na teplotě

vody Jahnovy studánky v měsících leden 2016 až únor 2017


studánky Rysová v měsících leden 2016 až únor 2017


pramene

Obr. 32: Graf znázorňující závislost vydatnosti studánky Na Pasekách na srážkách

v měsících leden 2016 až únor 2017 Rysová II v měsících leden 2016 až únor 2017

Obr. 33: Graf znázorňující závislost vydatnosti studánky V Mokrém na srážkách


Obr. 34: Graf znázorňující závislost Jahnovy studánky na srážkách v měsících leden

2016 až únor 2017

Obr. 35: Graf znázorňující závislost vydatnosti studánky Rysová na srážkách v měsících

leden 2016 až únor 2017

Obr. 36: Graf znázorňující závislost vydatnosti pramene Rysová II na srážkách


97

Tab. 1: Náklady na opravu studánky Na Pasekách

Tab. 2: Náklady na opravu Jahnovy studánky

Tab. 3: Náklady na opravu studánky V Mokrém

Tab. 4: Náklady na opravu studánky Rysová

Tab. 5: Náklady na úpravu pramene Rysová II

13 Seznam příloh

Příloha č. 1: Fotodokumentace

Příloha č. 2: Mapové podklady

Příloha č. 3: Tabelární výstupy

Příloha č. 4: Návrh na umístění studánky

Příloha č. 5: Návrh na umístění informační tabule

Příloha č. 6: Návrh na umístění posezení

Příloha č. 7: Návrh studánky

Příloha č. 8: Návrh posezení

Příloha č. 9: Návrh lavičky

Příloha č. 10: Návrh informační tabule

Příloha č. 11: Návrh grafické podoby informační tabule

Date post:	14-Jul-2018
Category:	Documents
Upload:	phamanh
View:	220 times
Download:	0 times

Sledování vybraných pramenných vývěrů v okolí Rožnova … Čestné prohlášení...

Documents