2
Vedoucí redaktor:MUDr. Milan Šikut
Medical Director, Ipsen Pharma
Redakční rada:
Periodicita: 3× ročně
Vychází: 20. 12. 2013
Místo vydání: Praha
Vydavatel: Ipsen Pharma, Evropská 136, 160 10 Praha 6
IČO: 61382671
Evidenční číslo: MK ČR E 19104
Zaslané příspěvky se nevracejí. Vydavatel získá otištěním příspěvku výlučné právo pro jeho další užití. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována nebo rozmnožována
za účelem dalšího rozšiřování jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.
Redakce
MUDr. Viera Bajčiová, CSc.
Klinika dětské onkologie FN Brno
MUDr. Petr Barabáš
Komplexní onkologické centrum Nový Jičín
MUDr. Jaroslava Barkmanová
Onkologická klinika VFN, Praha 2
MUDr. Beatrix Bencsíková
Klinika komplexní onkologické péče MOU, Brno
MUDr. Petr Beneš, Ph.D.
Onkologická klinika FN Olomouc
MUDr. Dagmar Brančíková
Interní hematoonkologická klinika FN Brno
Prof. MUDr. Jan Čáp, CSc.
II. interní klinika FN Hradec Králové
MUDr. Tomáš Douda, Ph.D.
II. interní klinika FN Hradec Králové
Doc. MUDr. Zdeněk Fryšák, CSc.
III. interní klinika FN Olomouc
MUDr. Josef Gruna
Komplexní onkologické centrum Nový Jičín
Prof. MUDr. Václav Hána, CSc.
III. interní klinika VFN, Praha 2
Doc. MUDr. Luboš Holubec, Ph.D.
Radioterapeutické a onkologické oddělení a KOC FN Plzeň
MUDr. Hana Honová
Onkologická klinika VFN, Praha 2
MUDr. Jana Katolická, Ph.D.
Onkologicko-chirurgické oddělení FN U sv. Anny, Brno
Prof. MUDr. Michal Kršek, CSc.
III. interní klinika VFN, Praha 2
MUDr. Eugen Kubala
Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové
MUDr. Zdeněk Linke
Onkologická klinika FN Motol, Praha 5
as. MUDr. Oldřich Louthan
IV. interní klinika VFN, Praha 2
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.
III. interní klinika VFN, Praha 2
MUDr. Věra Olšovská, Ph.D.
II. interní klinika FN U sv. Anny, Brno
Prof. MUDr. Jiří Petera, Ph.D.
Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové
Prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.
Onkologická klinika VFN, Praha 2
Doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA
Onkologická klinika FN Motol, Praha 5
MUDr. Eva Sedláčková, MBA
Onkologická klinika VFN, Praha 2
RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.
Odbor rozvoje, vědy a výuky MOU, Brno
MUDr. Karel Starý
Interní gastroenterologická klinika LF MU a FN Brno
MUDr. Martin Šafanda, Ph.D.
Nemocnice Na Homolce, Praha 5
MUDr. Hana Šiffnerová, Ph.D.
Onkologické oddělení nemocnice České Budějovice.
MUDr. Helena Šiprová
II. interní klinika FN U sv. Anny, Brno
MUDr. Jiří Tomášek
Klinika komplexní onkologické péče MOU, Brno
MUDr. Pavel Vítek, Ph.D., MBA
Ústav radiační onkologie FN Bulovka, Praha 8
Prof. MUDr. Petr Vlček, CSc.
Klinika nukleární medicíny a endokrinologie UK 2. LF
a FN Motol, Praha 5
3
Vážení přátelé,
otevíráme společně již třetí číslo Somatuline bulletinu
v tomto roce.
Prvním příspěvkem je kazuistika MUDr. Zdeňka Linke-
ho z Onkologické kliniky FN Motol. Dr. Linke popisuje
případ pacienta s neuroendokrinním nádorem tenké-
ho střeva. Na tomto konkrétním případu ukazuje vel-
mi dobrý efekt léčby Somatulinem Autogelem, a to jak
z hlediska symptomatického, tak antiproliferativního
účinku. Zároveň je demonstrována i účinnost léčby So-
matulinem Autogelem v intervalu delším než 4 týdny.
Pacient je v současné době léčen Somatulinem Auto-
gelem 120 mg podávaným každých 6 týdnů. Daří se
mu dobře a žije zcela plnohodnotným životem.
Na přelomu září a října tohoto roku proběhl v Amster-
damu 38. ročník kongresu ESMO. Ve svém článku se
k němu vrací MUDr. Petr Beneš, Ph.D. z Onkologické
kliniky ve Fakultní nemocnici Olomouc. Věnuje se pře-
devším prezentaci prvních výsledků studie CLARINET.
Studie CLARINET sledovala antiproliferativní účinek
Somatulinu Autogelu 120 mg ve srovnání s placebem
u pacientů s asymptomatickými enteropankreatickými
neuroendokrinními nádory. První výsledky prokázaly
signifi kantní prodloužení doby do progrese.
Prof. MUDr. Michal Kršek, CSc. z III. interní kliniky VFN
v Praze shrnuje ve svém sdělení 15. kongres ECE, kte-
rý se uskutečnil na jaře tohoto roku v Kodani. Rád bych
vás upozornil na představení prvních výsledků studie
PRYMARYS. Tato studie sledovala účinnost primární
terapie Somatulinem Autogelem 120 mg ve srovnání
s placebem u pacientů s akromegalií s hypofyzárním
makroadenomem. Primárním cílem bylo zhodnotit vliv
této terapie na velikost adenomu. Zmenšení adenomu
bylo pozorováno již během prvních 12 týdnů léčby.
Ke zmenšení nádoru docházelo i u pacientů, u kterých
nedošlo k hormonální kontrole.
Oblíbené lanreotidové postřehy z recentní odborné li-
teratury připravil prof. MUDr. Josef Marek, DrSc. z III.
interní kliniky VFN v Praze. Prof. Marek zmiňuje napří-
klad studii, která sledovala vnímání depotních somato-
statinových analog zdravotními sestrami. Na lanreotidu
Autogelu sestry oceňují především snadnost a rychlost
aplikace (díky předplněným stříkačkám s naředěným
roztokem), jistotu podané dávky, netvoření sraženin
a s tím související eliminaci rizika ucpání jehly. Doba
aplikace lanreotidu Autogelu je téměř 5× kratší než
aplikace oktreotidu LAR. Tyto výhody byly v jiné stu-
dii promítnuty i do ekonomického vyčíslení a např.
ve Spolkové republice Německo znamenají roční
úsporu 6 miliónů €.
Toto vydání uzavírá článek MUDr. Hany Honové z On-
kologické klinky VFN v Praze, který se vrací k nedáv-
no proběhlému sympoziu 4th Masterclass in NET. Toto
mezinárodní vědecké setkání je podporováno společ-
ností Ipsen Pharma a stalo si již velmi prestižním. Je
nám ctí, že můžeme touto formou přispívat k edukaci
lékařů a výměně zkušeností a názorů.
Vážení přátelé, dovolte mi ještě jednou poděkovat
za přízeň, kterou Somatuline Bulletinu projevujete a tě-
ším se na setkávání s Vámi i v příštím roce. V novém
roce bych rád popřál hodně zdraví Vám, Vašim paci-
entům i českému zdravotnictví.
S úctou
MUDr. Milan Šikut
Medical Director Ipsen Pharma
Slovo úvodem
4
Pacient mužského pohlaví, ročník 1947, netrpěl před diagnó-
zou NET tenkého střeva žádnými komorbiditami, anamnesticky
prodělal v 15 letech břišní tyfus. V rodinné anamnéze byl výskyt
malignity u bratra, který zemřel na karcinom slinivky v 51 letech,
a u otce, který zemřel v 69 letech na plicní karcinom. Alergická
anamnéza byla negativní.
Od února 2006 začal pacient pociťovat intermitentní bolesti
a křeče břicha, výraznější plynatost a záchvatovité ataky prů-
jmů. Ataky popisoval maximálně 1× týdně, nicméně v ten den
trpěl tehdy až 20 stolicemi za den. Pacient absolvoval v míst-
ní nemocnici sonografi i břicha a 2× totální kolonoskopii až
do céka s negativním nálezem; naposledy v srpnu 2006. Dne 8.
10. 2006 byl pacient akutně hospitalizován na místním chirur-
gickém oddělení s křečovitými bolestmi břicha a nativ rtg břicha
prokázalo ileus tenkých střevních kliček. Opět byla provedena
kolonoskopie a gastroskopie na opět ultrazvuk břicha, vše opět
s negativním nálezem. Na CT břicha a pánve dne 10. 10. 2006
se však prokázalo výraznější zesílení střevní stěny terminální
části kyčelníku, těsně nad Baughinskou chlopní. Proto bylo dne
11.10. 2006 přistoupeno k laparotomii, kde byl tumor termi-
nálního ilea prokázán a resekován s anastomosou end to end
a regionální lymfadenektomií. Pooperační stav nebyl kompliko-
ván a pacient byl po operaci již bez potíží a bez známek poru-
chy pasáže GIT. Histologicky byl prokázán v tehdejší klasifi kaci
maligní argentafi nní karcinoid prorůstající celou stěnu tenkého
střeva, grade 2, a z 8 vyšetřených spádových lymfatik byly 2
lymfatické uzliny postiženy metastázami identické histologie.
Imunohistochemicky byl prokázán chromogranin A a synapto-
fyzin. Choroba byla hodnocena jako pT3 pN1 MX.
Pooperační staging byl v prosinci 2006 negativní – RTG plic
a celotělový okreoscan byly zcela negativní, pooperační CT bři-
cha a malé pánve bylo negativní s nesuspektními cca 3 cystami
jater, sběr 5-hydroxyindoloctové kyseliny byl vyhodnocen jako
normální – 2,7 μmol/mmol kreatininu. Byla indikována ještě
magnetická rezonance jater v lednu 2007, která potvrdila něko-
lik drobných pravděpodobně jaterních cyst o velikosti 3–5 mm,
největší ložisko v levém laloku jater dosahovalo 8 mm a mělo
opět charakteristiky jaterní cysty. Odběr NSE nebyl vstupně
proveden.
Pacient s kompletní remisí byl tedy dispenzarizován a v lednu
2008 bylo potvrzeno trvání kompletní remise – RTG plic byl ne-
gativní, na CT břicha a pánve byl prokázán stacionární nález
drobných jaterních cyst a jinak bez další patologie, HIAA sbíraná
moč byla v normě – 0,8 μmol/mmol kreatininu. Pacient byl zcela
bez potíží, neudával ataky průjmů či zhoršené střevní průchod-
nosti. Ještě v červnu 2008 byla hodnota HIAA v normě – HIAA
sbíraná moč byla pouze 0,5 μmol/mmol kreatininu. Nicméně
v říjnu 2008 došlo k prvému vzestupu na 8,0 μmol/mmol krea-
tininu; tehdy doplněné CT vyšetření, okreoscan byly negativní,
tehdy poprvé odebraný chromogranin A byl rovněž v normě
– 50,0 ng/ml. Proto opět kontrolován v únoru 2009 s poklesem
HIAA – 6,6 μmol/mmmol kreatininu, vyšetření chromograninu A
v normě – 34,8 ng/ml. Poté ale v září 2009 došlo ke konfi rmaci
progrese – HIAA byla v mírném vzestupu (11,6 μmol/mmol kre-
atininu), positivita chromograninu A (197 ng/ml) a zejména CT
břicha a pánve prokázalo nově mnohočetný jaterní ložiskový
proces o velikosti metastáz do 26 mm. K tomu začal pacient
udávat nově intermitentní průjmy a záchvatovité kožní fl ushe.
Souběžně okreoscan konfi rmoval positivní nález – akumulace
radiofarmaka v minimálně 6 jaterních ložiscích, několika retro-
peritoneálních a parakaválních lymfatických uzlinách. Pro 3-letý
odstup od původní resekce byla provedena diagnostická jaterní
punkce, kde z minimálních tkáňových útržků byl neuroendo-
krinní tumor opět potvrzen (chromogranin a synaptofyzin imu-
nohistochemicky positivní).
Proto od 9. 10. 2009 byla nasazena léčba somatostaninovými
analogy – Somatulin Autogel 90 mg 1× za 4 týdny. Prakticky
do 2. aplikace došlo ke kompletnímu ústupu fl ushů a průjmů
a laboratorně došlo k poklesu HIAA (6,9 μmol/mmol kreatininu)
i chromograninu A (122 ng/ml). Proto bylo v této terapii pokra-
čováno zcela bez potíží a přešetření v březnu 2010 prokázalo
regresi choroby – došlo k negativizaci na okreoscanu, k dal-
šímu poklesu HIAA (3,2 μmol/mmol kreatininu) i chromogra-
ninu A (negativní hodnota – 92,7 ng/ml). K dalšímu poklesu
chromograninu A došlo poté ještě v říjnu 2010 (74,5 ng/ml).
Kontrolní CT vyšetření prokázalo regresi velikosti většiny ja-
terních metastáz (maximum velikosti 12 mm), kromě 1 jater-
ní metastázy o velikosti 48 mm! Zvažovaná eskalace či rotace
somatostatinových analog nebyla provedena a upřednostněn
byl pokus o lokální ošetření solitárně progredující jaterní me-
tastázy. S ohledem na její lokalizaci (kupule jater) chirurg resekci
této metastázy nedoporučil. Proto byla zvolena radiofrekvenční
ablace – tato byla provedena 3. 11. 2010 a to za přítomnosti
anesteziologa a za profylaktické aplikace krátkodobě účinných
bolusů nedepotní formy somatostatinu. Výkon proběhl zcela
bez komplikací a pacient nadále pokračoval v neměnné dávce
Kasuistika pacienta s NET tenkého střevaMUDr. Zdeněk Linke Onkologická klinika FN Motol, Praha 5
5
Somatuline Autogel 90 mg 1× za 4 týdny. V lednu 2011 došlo
k výrazné regresi RFA ošetřené jaterní metastázy (14 mm s re-
gresivními změnami) a k dalšímu zmenšení ostatních jaterních
metastáz (největší cca 6 mm). Společně s tím v té době byly
stanoveny hodnoty HIAA (1,7 μmol/mmol kreatininu) i chromo-
graninu A (49,9 ng/ml). Společně s tímto byl potvrzen diabetes
mellitus s následnou dostatečnou korekcí dietou a perorálními
antidiabetiky. Další kontrolní CT vyšetření v květnu 2011 pro-
kázalo prakticky kompletní ústup jaterních metastáz za trvání
vyšetření HIAA v normě (1,3 μmol/mmol kreatininu) a chromo-
graninu A (33,7 ng/ml). Pacient již od počátku nasazení soma-
tostatinových analog přestal mít potíže charakteru karcinoidní-
ho syndromu – průjmu a záchvatovitých kožních fl ushů.
Od května 2011 byl pacient opakovaně vyšetřen pro vylou-
čení progrese, nicméně kompletní remise nadále trvá. Po-
slední CT vyšetření potvrdilo remisi dne 6. 5. 2013, vyšetření
HIAA (1,8 μmol/mmmol kreatininu) i sérového chromograninu
A (41,1 ng/ml) byla obě zcela v normě.
V současné době je pacient zcela bez potíží a byl převe-
den na dávkování a aplikace Somatuline Autogel 120 mg 1×
za 6 týdnů.
Jeho případ je typickým důkazem velmi dobré paliativní účin-
nosti somatostatinových analog u pokročilých NET. Dále po-
ukazuje na sílící význam využití lokálních technik k ošetření
isolovaně progredujícících ložisek, protože po takovém lokál-
ním výkonu lze předpokládat trvání dobrého protinádorového
účinku dosud podávaných preparátů, a to bez potřeby jejich
eskalací, rotací či navýšení účinností nutným přidáním k nim to-
xických cytostatik. Pacient žije zcela plnohodnotným životem
na vesnici, aktivně se podílí na chodu domácí živnosti a života
jeho malé obce a těší se z vnoučat.
Poznámky
6
Ve dnech 27. 9.–1. 10. 2013 se konal v Amsterodamu v Ho-
landsku Evropský multidisciplinární kongres. Dne 28. 9. 2013
byly na prezidentském setkání prezentovány první výsledky stu-
die: A randomized, double-blind, placebo-Controlled study of
Lanreotide Antiproliferative Response in patients with gastro-
enteropancreatic NeuroEndocrine Tumors (CLARINET).
Prezentace se ujal prof. Philippe Ruszniewski z Beaujon Hos-
pital, Clichy, Francie. Tato studie byla uskutečněna v 14 ze-
mích celého světa včetně Česká republiky. Cílem studie bylo
porovnat efekt lanreotidu autogel 120 mg proti placebu v pa-
rametru PFS u dobře a středně diferencovaných nefunkčních
gastroenteropatických NETů (GEP-NET). Jedná se o studii
fáze III. Randomizace byla prováděna do 2 ramen v poměru
1 : 1 (lanreotid Autogel : placebo), aplikace lanreotid Autogelu
120 mg byla s.c. každých 28 dnů, placebo bylo taktéž apliko-
váno s.c. každých 28 dnů. Celková doba aplikace 96 týdnů,
tzn. 24 aplikací. Do studie byli zařazeni pacienti s metastatic-
kým nebo lokálně inoperabilním tumorem, nefunkční GEP-NET,
včetně slinivky a gastrointestinálních nádorů, Ki67 byl méně než
10 %, vylučovací kritérium bylo použití analoga somatostatinu,
interferonu, chemoembolizace nebo chemoterapie v předcho-
zích 6 měsících.
Primárním cílem byl PFS (dle RECIST kriterií), sekundární cíl –
procento pacientů bez progrese, OS, TTP, nádorové markery
a bezpečnost. Jedná se o první randomizovanou prospektivní
studii, která vyhodnocuje antiproliferativní účinek lanreotidu Au-
togelu u pacientů s nefunkčním GEP-NET.
Celkem bylo randomizováno 204 pacientů, tak aby obě ramena
byla vyvážená. 45 % pacientů mělo primární nádory ve slinivce
břišní a 36 % midgut, 7 % v tlustého střeva a 13 % pacientů
mělo nádory neznámé lokalizace. 96 % mělo stabilizaci onemoc-
nění (SD). 81 % pacientů bylo dosud neléčených. Ki67 bylo mezi
3 % a 10 % (WHO stupeň 2). Primární cíl: medián PFS nebyl
ve skupině s lanreotidem ještě dosažen, pro skupinu s place-
bem byl PFS medián 18 měsíců (HR 0,47 95% interval spoleh-
livosti (CI) 0,30 0,73, p = 0,0002). Riziko progrese nebo smrti
bylo sníženo o 53 % ve skupině s lanreotidem oproti skupině
s placebem. Procento pacientů bez progrese je 62 % : 22 %
ve prospěch pro lanreotid. S léčbou související nežádoucí účinky
(AE) se vyskytly u 50 % pacientů léčených lanreotidem a 28 %
pacientů užívajících placebo. Nejčastěji hlášenou AE byl v 26 %
průjem, ve srovnání s 9 % pacientů léčených placebem. Závaž-
né nežádoucí účinky byly hlášeny u 3 % pacientů léčených la-
nreotidem a 1% pacientů užívajících placebo. Nežádoucí příhody
vedly k vyřazení ze studie celkem u šesti pacientů, tři v každé
léčené skupině.
Komentář ke studii provedl doktor Kjell Oberg, Univerzitní ne-
mocnice, Uppsala, Švédsko. Prezentoval výrazný efekt lanreo-
tid Autogelu u pacientů s NET střeva (HR 0,35, p = 0,009), ale
významný efekt léčby byl pozorován i u pacientů s NET pankre-
atu HR 0,58, p = 0,064). Dále potvrdil, že studie prokázala, že
lanreotid Autogel může podstatně prodloužit PFS pro pacienty
s GEP-NET. Výsledky této prospektivní studie nabízejí přesvěd-
čivé důkazy o antiproliferativním účinku lanreotid Autogelu.
Poznámky
17th ECCO – 38th ESMO – 32nd ESTROEuropean Cancer CongressMUDr Petr Beneš, Ph.D. Onkologická klinika FN a LF UP Olomouc
7
15. evropský endokrinologický kongresv Kodani 27. 4.–1. 5. 2013 (ECE 2013) Prof. MUDr. Michal Kršek, CSc. III. Interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN, Praha 2
15. evropský endokrinologický kongres se konal ve dnech
27. 4.–1. 5. 2013 v Kodani v moderním kongresovém centru
Bella Center nacházejícím se na jižním okraji Kodaně. Za zmín-
ku stojí propojení centra s největším designovým hotelem
v Dánsku Bella Sky Cromwell Hotel. Hotel byl otevřen v roce
2011, je vysoký 76,5 m, má 23 pater, nachází se v něm 814
pokojů pro hosty a 30 konferenčních sálů. Podlahová plocha
hotelu je 42 000 m2. Zajímavostí je, že 17. patro je patrem ur-
čeným výlučně pro ženy, muži sem nemají přístup. Evropský
endokrinologický kongres však byl pravděpodobně výjimkou,
protože v 17. patře bydlel například známý thyreolog profesor
Laszlo Hegedüs z Odense.
Počet účastníků kongresu byl 2883, patřil tedy mezi největší
v historii. Česká endokrinologie byla zastoupena poměrně hoj-
ně 61 účastníky. Program sjezdu sestával z celkem 9 plenárních
přednášek, 32 sympozií, 16 setkání s experty, 6 sekcí s ústními
výsledkovými sděleními a 2 debat. Pokud nepočítáme alespoň
částečně mezi Čechy prof. Pacáka, pak bohužel na letošním
kongresu neměl žádný Čech ústní sdělení. Prof. V. Hána spo-
lupředsedal s prof. Piragsem z Litvy sympoziu č. 14 věnova-
nému péči o pacienty s feochromocytomem, na kterém také
přednášel prof. Pacák o zobrazovacích metodách v diagnosti-
ce feochromocytomu. Dr. F. Gabalec spolupředsedal sympo-
ziu č. 26 sestavenému EYES
(European Young Endocrine
Scientists) věnovanému no-
vým technologiím a inspiru-
jícím nápadům v základním
a klinickém výzkumu. Poste-
rových sdělení bylo celkem
1140. Z tohoto počtu pochá-
zelo od autorů z České repub-
liky celkem 18 posterů, tedy
1,58 %.
Nedílnou součástí kongresu
byla i sympozia farmaceutic-
kých společností. Sympozium
společnosti Ipsen se konalo
v pondělí 29. 4. ve večerních
hodinách a bylo věnováno ak-
romegalii pod názvem „Long-
-term Medical Treatment
Challenges in Acromegaly:
have all the concerns been adressed?“. Symposium bylo hojně
navštíveno celkem 450 delegáty a předsedali mu prof. A. Gi-
ustina a prof. Ch. Strasburger. V rámci symposia byly před-
neseny celkem 4 přednášky. Prof. Strasburger přednesl před-
nášku „GH and IGF-I: predictors of outcome in acromegaly?“,
prof. M. Bronstein přednášku „Multiple aetiologies for hypergly-
caemia in acromegaly: can it be avoided?“, prof. S. Petersenn
přednášku „A disease staging tool for personalised acromegaly
management“ a prof. Giustina přednášku „Long-term medical
treatment of acromegaly: an evolving and still challenging sto-
ry“. Prof. Strasburger ve své přednášce hovořil o hodnocení ak-
tivity resp. vyléčení akromegalie podle koncentrací GH a IGF-I
v séru. V současnosti zůstává měření GH a IGF-I základním la-
boratorním parametrem posuzování aktivity akromegalie, avšak
musíme vždy používat normální hodnoty specifi cké pro kon-
krétní metodiku jejich stanovení používanou na daném praco-
višti. Prof. Bronstein se věnoval etiopatogenezi hyperglykémie
u akromegalie, která je komplexní. Snížení aktivity akromega-
lie vede ke zlepšení glukózové tolerance. V léčbě akromegalie
zůstává metodou první volby léčba neurochirurgická. Pokud je
neúspěšná, jsme nuceni použít léčbu medikamentózní, v první
linii somatostatinová analoga. V současnosti používaná soma-
tostatinová analoga lanreotid a octreotid mají na metabolismus
glukózy neutrální účinek. Použití pasireotidu vede k vyššímu
8
výskytu hyperglykémie. Prof. Petersenn se věnoval individuali-
zovanému přístupu k pacientům s akromegalií. Hodnocení kon-
centrací GH a IGF-I zůstává základním kamenem laboratorní
diagnostiky. Důležitými parametry, které musíme sledovat je ale
i velikost tumoru, její zmenšení po léčbě, a výskyt a ovlivnění
komorbidit spojených s akromegalií. Hovořil o výsledcích studie
PRIMARYS, která prokázala příznivý vliv lanreotidu na příznaky
akromegalie, a představil systém SAGIT k provádění stagingu
pacientů s akromegalií, obdobný systému TNM používanému
k hodnocení stadia maligních tumorů. Skóre SAGIT se při léčbě
akromegalie zlepšovalo, nyní se pracuje na optimalizaci toho-
to nástroje. Prof. Giustina na závěr shrnul základní problémy
současnosti v léčbě akromegalie. Uvedl, že parciální odpověď
na medikamentózní léčbu lze zvládnout použitím vysokých dá-
vek somatostatinových analog nebo kombinací léků. Ve studii
PRIMARYS bylo zmenšení tumoru přítomno již v prvních 12
týdnech léčby a zmenšení tumoru je diskordantní s výsledky
biochemickými (GH a IGF-I). Je zapotřebí určení prediktivních
faktorů odpovědi na léčbu. U pacientů vyléčených dle bioche-
mických parametrů přetrvává řada problémů a komorbidit včet-
ně snížené kvality života. Je proto nutné je časně identifi kovat
a ovlivnit a zlepšit tak kvalitu života pacientů. Hodnocení skore
SAGIT může napomoci v identifi kaci prediktivních faktorů od-
povědi na léčbu a být vodným nástrojem k optimalizaci péče
o pacienty a akromegalií.
Myslím, že letošní ECE měl standardní kvalitu, ale bohužel ne-
převyšoval v ničem kongresy předchozí. Jeho hodnotu vidím
především ve vyváženosti témat. Sympozia byla věnována pře-
hledným sdělením a aktualizaci prakticky ve všech podoborech
endokrinologie a také v základních oborech s endokrinologií
souvisejících a hraničících, především osteologii, diabetologii,
obezitologii, ale i kardiologií.
Poznámky
9
Preference aplikační formy lanreotidu-autogelNěkolik článků porovnávalo aplikační formy lanreotidu-autogel
a oktreotidu LAR. Prvá studie(1) si všímala názoru zdravotních
sester v Evropě i USA. Sestry oceňovaly u lanreotidu-autogel
především: lanreotid-autogel je dodáván v předplněných stří-
kačkách, je větší jistota, že je aplikována celá dávka, nedělá
sraženiny a neucpává stříkačku, snadno se připraví k aplikaci
a rychle aplikuje. Čas potřebný k přípravě a aplikaci byl u lan-
reotidu 66 vteřin, u oktreotidu 329 vteřin. V další studii(2) byly
promítnuty tyto výhody do ekonomického vyčíslení. Článek
uzavírá, že díky tomu, že se nemusí při použití lanreotidu eli-
minovat stříkačky jako ty se sraženým oktreotidem a aplikace
je kratší, ušetří se ve Francii ročně 2 miliony Euro, v Německu
6 milionů Euro a Velké Británii 7 milionů Euro. Ve stejném smy-
slu vyznívá i článek polských autorů(3), kteří jako další výhody
z farmakoekonomického hlediska uvádějí možnost aplikace
lanreotidu samotnými pacienty či příslušníky rodiny a možnost
prodloužených intervalů mezi injekcemi. Severští autoři(4) sledo-
vali preference nemocných s neuroendokrinními tumory. 88 %
preferovalo možnost samostatné či partnerské aplikace.
AkromegalieVliv léčby na některé kardiovaskulární následky akrome-
galie. Angličtí autoři(5) studovali u nemocných s nově diagnos-
tikovanou akromegalií vliv 24 týdenního podávání lanreotidu-
-autogel nejen na hladiny STH a IGF I a velikost adenomu, ale
také za pomocí měření rychlosti pulsové vlny na aortě elasticitu
tepen a průtokem navozené cévní dilatace endoteliální funkci.
Dále vypočítávali hmotnostní index levé srdeční komory a stu-
dovali počet apnoických a hypopnoických paus. V průměru do-
cházelo ke zlepšení těchto parametrů, ale byly velké individuální
rozdíly. Zlepšení nekorelovalo vždy s poklesem STH a IGF I.
Pokles masy levé srdeční komory byl přítomen pouze u mužů,
nikoliv u žen a zlepšení spánkové apnoe byl závislý na redukci
váhy.
Výsledky z britského akromegalického registru. Jiná sku-
pina anglických autorů(6) analysovala 2572 nemocných s ak-
romegalií z Britského akromegalického registru. Somatostati-
novými analogy bylo léčeno 40,6 % z nich. Účinky lanreotidu
autogel a oktreotidu byly srovnatelné. Při dlouhodobé léčbě se
podařilo znormalizovat růstový hormon (≤ 2μg/l) u 75 % nemoc-
ných, IGF I u 69 % a oba parametry u 55%. Výsledky byly lepší
při dlouhodobé léčbě, u operovaných a ozářených a u nemoc-
ných s nižšími výchozími hladinami STH a IGF I.
Americká studie SODA. V USA je v běhu multicentrická ob-
servační studie nazvaná SODA (The Somatuline Depot for
Acromegaly study)(7). Po roční aplikaci lanreotidu-autogel znor-
malizovalo IGF I 72 % nemocných. Studie porovnávala procento
normalizovaných a snášenlivost lanreotidu u skupiny nemoc-
ných, kteří si aplikovali injekce doma, proti nemocným, kterým je
aplikovali zdravotničtí pracovníci. Rozdíly v těchto parametrech
žádné nebyly, pouze u domácích aplikací bylo více lokálních re-
akcí v místě vpichů, což na průběh léčby nemělo žádný vliv.
Lanreotid-autogel v Japonsku. V Japonsku dosud nebyla
žádná studie účinnosti lanreotidu-autogel(8). Tuto mezeru nyní
zaplňuje studie u 30 nemocných s akromegalií a 2 s hypofyzár-
ním gigantismem. 52 týdnů po začátku aplikace normalisovalo
STH (< 2,5 ng/ml) 47% nemocných a IGF I 53% nemocných.
Akutní pankreatitida po aplikaci lanreotidu-autogel.
O vzácném nežádoucím účinku lanreotidu-autogel referuje ka-
zuistika ze Španělska(9). U 45 letého nemocného s akromegalií
se vyvinula akutní pankreatitida záhy po prvé aplikaci lanreoti-
du-autogel. Byla patrna dilatace jeho hypokontraktilního žluční-
ku s rozšířením intra i extrahepatických žlučovodů, choledochu
i pankreatického duktu bez nálezu litiázy či abnormit papily.
Autoři vysvětlují vznik pankreatitidy funkčním spasmem Oddiho
svěrače se zhoršením odtoku z pankreatu a žlučových cest.
Neuroendokrinní nádoryŠpanělská multicentrická studie. V studii ze 17 španělských
center(10) bylo prospektivně sledováno 30 nemocných s dobře
diferencovanými neuroendokrinními nádory (40 % střední stře-
vo, 27 % pankreas, 63 % bylo funkčních), kde nebylo možné
operační řešení či chemoterapie a u kterých před zahájením
studie byla patrna radiologicky potvrzená progrese. Interval bez
progrese byl v průměru 12,9 měsíců. 89 % nemocných dosáhlo
stabilizace a 4 % částečné zlepšení.
Kdy má u neuroendokrinních tumorů trávicího traktu
lan reotid největší naději na úspěch. Pařížští autoři studovali
retrospektivně 68 nemocných s dobře diferencovanými neuro-
endokrinními nádory trávicího traktu(11). Střední interval bez pro-
grese byl 29 měsíců. Největší naději na úspěch měl lanreotid
u nádorů, kde prolifereční index Ki67 byl pod 5 %, nádor byl
stabilisovaný před léčbou a bylo malé nádorové postižení jater.
Postřehy o lanreotidu v recentní literatuře Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc.III. Interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha 2
10
Můžeme předpovídat účinek somatostatinových analo-
gů na neuroendokrinní nádory? Přehledný článek(12) uvádí
do problematiky působení somatostatinových analogů na ná-
dorové buňky. Ve hře je kvantitaivní přítomnost subtypů soma-
tostatinových receptorů, jejich regulace (desenzitizace internali-
zace, intracelulární retence), možné multireceptorové působení
některých analogů a v neposlední řadě dosud málo probádaný
způsob postreceptorové signalizace.
Jiné indikaceLéčba medulárního karcinomu štítné žlázy. Italští autoři
zjišťovali vliv in vitro a in vivo (u 6 nemocných s pokročilým me-
dulárním karcinomem) kombinace interleukinu 2 a lanreotidu-
-autogel 90 mg 1× za 4 týdny(13). Po 6 měsících léčby zjistili
u dvou nemocných částečnou regresi a u tří stabilizaci nádoro-
vého procesu. U tří nemocných došlo k významnému poklesu
kalcitoninu.
Vliv lanreotidu na velikost polycystických jater. Dvě práce
pojednávají o působení lanreotidu na nemocné s polycystický-
mi játry. Ve zvířecích experimentech bylo prokázáno, že soma-
tostainová analoga mají vliv na jaterní a renální cystogenesu.
V práci holandských autorů(14) došlo v průběhu 6 až 12 měsíční
léčby k průměrné redukci jaterního objemu o 5,3 %. Nejlépe
reagovaly mladé ženy (do 48 let věku), tam byla redukce ob-
jemu 8 %. V práci belgických autorů(15) bylo při 6 měsíční léčbě
prokázáno, že efekt je závislý na dávce lanreotidu. Ve skupině,
kde bylo aplikováno 90 mg lanreotidu/28 dnů se zmenšila já-
tra v průměru o 82 ml, ve skupině s aplikací 120 mg/28 dnů
o 123 ml
Experimentální použitíPrevence status epilepticus. Intraventrikulární aplikace la-
nreotidu či oktreotidu zabránila či zmírnila vyvolání status epi-
lepticus vyvolaného pilokarpinemu u 65 % experimentálních
krys(16). Autoři vysvětlují antikonvulsivní mechanismus presy-
naptickému uvolňování glutamátu při aktivaci somatostatino-
vých receptorů 2. typ (SSTR2).
Literatura:
1. Adelman DT, Burgess A, Davies PR: Evaluation of long-acting so-
matostatin analog injection devices by nurses: a quantitative study.
Med Devices (Auckl) 2012; 5:103–109.
2. Marty R, Roze S, Kuth H: Decisiion-tree model for health economic
comparison of two long-acting somatostatin receptor ligand de-
vices in France, Germany, and the UK. Med Devices (Auckl) 2012;
5:39–44.
3. Sowinski J, Sawicka N, Platek K et al.: Pharmacoeconolic aspects
of the treatment of pituitary gland tumours. Contemp Oncol (Pozn)
2013; 17 (2):137–143.
4. Johanson V, Wilson B, Abrahamsson A et al.:Randomized crosso-
ver study in patients with neuroendocrine tumors to assess patient
preference for lanreotide Autogel® given by either self/partner or
health care professional. Patient Prefer Adherence 2012; 6: 703–
710.
5. Anbnamalai AK, WebbA, Kandasamy N et al.: A comprehensive
study of clinical, biochemical, radiological, vasular, cardiac and
sleep parametrers in an unselected cohort of patients with acro-
megaly undergoing presurgical somatostatin receptor ligand thera-
py. J Clin Endocr Metab 2013; 98(3):1040–1050.
6. Howlett TA, Willis D, Walker G et al.: Control of growth hormone
and IGF 1 in patients with acromegaly in the UK: responses to
medical treatment with somatostatin analogues and dopamine
agonists. Clin Endocr (0xf) 2013; 79 (5): 689–699.
7. Salvatori R, Woodmansee WW, Molitch M et al: Lanreotide extend-
ed-release aqueous-gel formulation, injected by patient, partner or
healtcare provider in patients with acromegaly in the United States:
1-year darta from the SODA registry. Pituitary 2013 (Epub ahead
of print).
8. Shimatsu A, Teramoto A, Hizuka N et al.: Effi cacy, safety, and phar-
macokinetics of sustained-release lanreotide (lanreotide Autogel) in
Japanese patients with acromegaly or pituitary gigantism. Endocr
J 2013; 60 (5): 651–663.
9. Sequeira Lopes da Silva JT, Gonzáles Casas O, Bejarano Moquel
V et al.: Lanreotide autogel-induced acute pancreatitis in a patinet
with acromegaly. Gastrenterol Hepatol 2013; 36(1): 21–25.
10. Martin-Richard M., Massuti B, Pineda E et al.: Antiproliferative ef-
fects of lanreotide autogel in patients with progressive, well-differ-
entiated neuroendocrine tumours: a Spanish multicner, open label,
single arm phase II study. BMC Cancer 2013 (Epub ahead of print).
11. Palazzo M, Lombard-Bohas C, Cadiot G et al.: Ki67 proliferative
index, hepatic tumor load, and pretreatment tumor growth predict
the antitumoral effi cacy of lanreotide in patients with malignant
igestivneuroendocrine tumors. Eur J Gastrenterol Hepatol 2013;
25 (2):232–238.
12. Reubi JC, Schonbrunn A: Illuminating somatostatin analog action
at neuroendocrine tumor receptors. Trends Pharmacol Sci 2013;
34 (12):676–688.
13. Vitale G, Lupoli G, Guarrasi R et al.: Interleukin 2 and lanreotide in
the treatment of medullary thyroid cancer: in vitro and in vivo stud-
ies. J Clin Endocr Metab 2013 (Epub ahead of print).
14. Gevers TJ, Inthout J, Caroli A et al: Young women with polycystic
liver disease respond best to somatostatin analogues: a pooled
analysis of individual patient data. Gastroenterology 2013; 145 (2):
357–365.
15. Temmerman F, Gecers T, Ho TA et al.: Safety and effi cacy of dif-
ferent lanreotide doses in the treatmnent of polycystic liver disease:
pooled analysis of individual patient data. Aliment Pharmacol Ther
2013; 38(4):397–406.
16. Kozhemyakin M, Rajasenkaran K, Todorovic MS et al.: Somatosta-
tin type-2 receptor inhibits glutamate release and prevents status
epilepticus.
11
Zpráva ze sympozia 4th Masterclass in NET MUDr. Hana HonováOnkologická klinika 1.LF UK a VFN, Praha 2
Již 4. sympozium o neuroendokrinních nádorech se konalo
ve dnech 22.–23. 11. 2013 v Paříži. Setkání bylo zaměřeno
na novinky nebo i různá úskalí v NET a také na praktické použití
nových poznatků.
Přednášky byly věnovány následujícím problematikám– výběr:1. Grading NET: J. Y. Scoazec upozornil, že hodnocení mito-
tického indexu na rozdíl od Ki67 často není možné v biopsiích.
Každopádně by měly být oba ukazatelé hodnoceny v místech
nejhustších mitóz. Grading lze považovat za kombinaci morfo-
logické diferenciace a proliferační kapacity. V diskusi bylo pou-
kázáno na velkou variabilitu Ki67 u NEN 2. stupně, tj. 3–20 %,
což může znamenat velmi rozdílné biologické chování nádoru.
Zatím ale nebude klasifi kace v tomto směru změněna.
2. Dědičné NETy byly prezentovány R. Thakkerem. Předná-
šející hovořil o známých syndromech MEN 1–2 a také o méně
známém MEN 4, což je kombinace novotvarů příštitných tě-
lísek, přední pituitární žlázy, nadlevin, ledvin a gonád. Kromě
konkrétních klinických případů jsme se také seznámili s termí-
nem phenocopy, což je manifestace onemocnění v rámci ro-
dinného výskytu syndromu MEN, ale bez příslušné genetické
mutace.
3. Kontroverze v praktickém použití nádorových marke-rů. Profesor P. Rusznievski zpochybnil praktické použití chro-
mograninu A (CgA). Jeho elevace není dostatečně specifi cká
pro NETy, falešná pozitivita může nastat i u jiných nádorů, re-
nální incufi cience, hypertenze, u kardiaků, revmatické artritidy
apod. Nejvyšší sensitivita CgA je popisována u midgut NET, ale
u pankreatických je jen 50 %. Sensitivita vzhledem k progresi
nádoru je také 50 %, specifi cita je 80 %. CgA je ale vhodný
k monitoraci účinnosti léčby a jako prognostický faktor a kore-
luje s nádorovou masou.
4. Somatostatinová analoga: M. Caplyn nás kromě jiného
seznámil s výsledky studie CLARINET, kde byla srovnávána
účinnost lanreotidu s placebem. V rameni s lanreotidem bylo
dosaženo 62 % SD oproti 22 % ve větvi s placebem. Nejlepší
účinnost byla u NET midgut, kde nebyl dosažen medián přežití
stejně jako u pankreatických NET. Lepší odpovědi byly u G 1.
PFS byl zlepšen nezávisle na mase nádoru.
5. NET rekta: Dermot O´Toole v přednášce zmínil zejména gui-
delines podle T nádoru a gradingu. Rizikové faktory u těchto
nádorů jsou: velikost nad 10 cm a lymfangioinvaze, kde je dle
korejské studie až 100 % pravděpodobnost postižení lymfatic-
kých uzlin. Takže po polypektomii by měla v tomto případě ná-
sledovat vždy radikální resekce.
6. Novinky v léčbě NET: F. Panzuto se věnoval především
biologické léčbě. Pazopanib prokázal ve studiích aktivitu bez
ohledu na předchozí léčbu s prodloužením PFS. Ve studiích byli
zařazeni pacienti s NET G1,2, ale i G3. Dále byla zajímavá zmín-
ka o studii SUNLAND, kde byl srovnán léčebný efekt sunitinibu
versus placebo. Účinnost sunitinibu je zřejmě závislá na Ki67, tj.
zda je pod nebo nad 5 %. Z řečeného ale vyplynulo, že zřejmě
není rozdíl mezi OS v obou ramenech. Slibné jsou také kombi-
nace bevacizumabu s cytostatiky (jako jsou temozolomid nebo
capecitabin), ale i se sorafenibem. Přednášející se také kromě
jiného zmínil o preparátu LX1606, což je inhibitor syntézy sero-
toninu. Zajímavé je, že inhibuje produkci serotoninu ve střevě
ale nikoli v CNS.
15
120 mg
Zkrácená informace o přípravku:Název přípravku: Somatuline Autogel 60 mg, 90 mg & 120 mg. Kvalitativní a kvantitativní složení: Lanreotidum 60 mg,
90 mg, 120 mg (jako lanreotidi acetas). Každá předplněná stříkačka obsahuje supernasycený roztok lanreotid acetátu, odpo-
vídající 0,246 mg baze lanreotidu/mg roztoku, který zajišťuje podání dávky 60 mg, 90 mg nebo 120 mg lanreotidu. Terapeu-tické indikace: Dlouhodobá léčba pacientů s akromegalií, hladiny GH a/nebo IGF-1 zůstávají abnormální po chirurgické
léčbě a/nebo radioterapii a u pacientů, pro které není chirurgická léčba a/nebo radioterapie možností volby. Úleva od přízna-
ků spojených s akromegalií. Léčba symptomů spojených s neuroendokrinními tumory. Dávkování a způsob podání: 60 mg,
90 mg nebo 120 mg každých 28 dnů formou hluboké subkutánní injekce do hýždí. U pacientů, kteří dostávají stabilní dávku,
může být podán buď pacientem, nebo poučenou osobou. V případě samoinjekce by měla být injekce podána do horní zevní
části stehna. Kontraindikace: Přecitlivělost na lanreotide nebo příbuzné peptidy. Zvláštní upozornění: Lanreotid může
snižovat motilitu žlučníku a vést ke vzniku žlučových kamenů. Pacienti by měli být pravidelně sledováni. Podle farmakolo-
gické studie u zvířat a u lidí může způsobit přechodnou inhibici sekrece inzulínu a glukagonu. Proto se může u diabetiků,
léčených přípravkem Somatuline Autogel, objevit hypoglykémie nebo hyperglykémie. Je třeba kontrolovat hladinu glukózy
v krvi. U akromegalických pacientů bylo pozorováno mírné snížení funkcí štítné žlázy. U pacientů bez kardiálních problémů
může vést lanreotid ke snížení pulsové frekvence. U pacientů trpících na srdeční poruchy před léčbou lanreotidem se může
objevit sinusová bradykardie. Pozornosti je třeba, pokud se zahajuje léčba lanreotidem u pacientů s bradykardií. U pacien-
tů s karcinoidními tumory nesmí být lanreotid předepsán před tím, než se vyloučí přítomnost obstruktivního intestinálního
tumoru. Interakce: Průvodní podání injekce lanreotidu s cyclosporinem může snížit hladinu cyclosporinu v krvi, z toho dů-
vodu je třeba hladinu cyclosporinu v krvi monitorovat. Farmakodynamické vlastnosti: U somatostatinových analog byl
zaznamenán antiproliferativní účinek. Klinicky byl tento účinek u lanreotidu prokázán stabilizací nádoru při podání
dávky 120 mg. Antiproliferativní účinek se jeví jako významný u pacientů s dobře diferencovaným pokročilým neu-
roendokrinním nádorem středního střeva. Nežádoucí účinky: Velmi časté nežádoucí účinky: průjem, únik stolice, bolest
břicha, cholelitiáza. Zvláštní opatření pro uchovávání: Uchovávejte při teplotě 2°C–8°C (v chladničce) v původním obalu,
aby byl přípravek chráněn před světlem. Nemrazit. Držitel rozhodnutí o registraci: Ipsen Pharma, Boulogne Billancourt,
Francie. Registrační číslo: 56/002/03-C, 56/003/03-C, 56/004/03-C. Datum registrace/prodloužení registrace: 8. 1.
2003/23. 9. 2009. Datum poslední revize textu: 28. 8. 2013.
Na lékařský předpis, síly 120 mg a 60 mg ke dni tisku plně hrazeny zdravotní pojišťovnou dle podmínek režimu O/P. Síla 90 mg není hrazena zdravotní pojišťovnou.
Pokud máte jakékoliv další informace obraťte se, prosím, na adresu:
Ipsen Pharma, Evropská 136, 160 10 Praha 6, tel.: 242 481 821, fax:242 481 828
e-mail: [email protected], www.ipsen.czwww.neuroendokrinni-nadory.cz
www.netipedia.org
MK
ČR
E 1
91
04
/12
-20
13
, E
xp
. 1
2/2
01
5