Nové produktyna Vysočině, v Polabí,na Šumavě a v Podkrkonoší

Od posledního vydání novin Do-ma v Moravském krasu uběhl opětpůlrok, kdy regiony sdružené v Aso-ciaci regionálních značek (ARZ) ne-zahálely. Konala se další zasedánícertifikačních komisí a z nich si od-neslo přes dvacet výrobců a produ-centů punc garantující původ výrob-ku v regionu. Na Vysočině byla znač-ka udělena moukám a biomoukám,cereálnímu chlebu, biovýrobkůmz brambor, koženým plastikám, pivu,dřevěným lidovým hračkám a dře-věným výrobkům zdobeným kovem(taušírování), bižuterii, novoříšskékeramice, šperkům z korálků a drát-ků, užitkové a dekorativní keramice.V Polabí získala značku intarzovanádřevovýroba, drátování, včelí pro-dukty a výrobky, drobné uměleckékovářské výrobky a hrn kové květi-ny. Šumava udělila značku ručněvyráběným šperkům, mouce a krou-pám, dřevěným ptáčkům a ubytova-cím zařízením a v Podkrkonoší bylacertifikována tradiční biojablíčka,výrobky z místního pískovce, pre-clíky, pivo a keramika. Tímto se po-čet značených produktů pod hlavič-kou ARZ navýšil na 226. Více infor-mací na www.domaci-vyrobky.cz.

Na Hané začnó značit v záříSdružení Aktiv+ zorganizovalo

v dubnu 2009 v Olomouci druhý se-minář pro zavedení značky HANÁregionální produkt. V jedenáctémregionu Asociace regionálních zna-ček si ujasnili pravidla a kritéria, po-dle kterých budou místní výrobkycertifikovat, a stanovili přesné hra-nice svého regionu. Dokonce užmůžeme prozradit, že v novém logubude motiv zlatého klasu, který vy-stihne úrodný hanácký kraj. S první-mi certifikovanými výrobky a pro-dukty bychom se mohli setkat v zá-ří letošního roku. Sdružení Aktiv+se podařilo vyjednat podporu Olo-mouckého kraje pro novou regionál-ní značku.

Na venkově pro venkov Do června probíhá patnáctidílný vzdělávací cyklus zaměřený na rozvoj venkova a podnikání.

Macocha a PunkvaPunkevní jeskyně slaví sto let od objevu. Zveme Vás na návštěvu všech pěti přístupných jeskyní.

Černá HoraNavštivte nejstarší pivovar na Moravě, jehož kořeny sahají do roku 1298.

veletržní vydání 2009ZDARMA

Pivovar Černá Hora již čtvrtým ro-kem ve svém sortimentu nabízí oprav-dovým znalcům černohorského pivavýjimečný nápoj – Moravské Sklepnínefiltrované světlé výčepní pivo.

Pivovar Černá Hora již v minulostivyhověl požadavku řady hospod ručněvyrábět kvasnicové pivo. Kvasnicovépivo bylo a je vyráběno vložením urči-tého množství kvasnic do klasicky stá-čené desítky a dvanáctky. Tedy do kla-sicky vyráběného piva byly umístěnykvasnice, které ještě v průběhu usklad-nění pracovaly a pivu s postupem časuupravovaly chuť. Výroba nefiltrované-ho piva je založena na jiném principu.Jedná se o pivo, které se před stočenímnefiltruje a nezbavuje kvasnic, kterépivu dávají nezaměnitelnou chuť, vůnia hlavně vzhled. Nefiltrované pivo sepilo v celé historii pivovarnictví. Přinástupu používání skla v pohostinstvía v domácnostech vyvstal požadavekna vizuálně přitažlivý vzhled piva, najeho čirost a průhlednost. Proto se za-čalo pivo filtrovat různým způsobema různými prostředky. Používal se k to-mu v Americe třeba i bavlník. Pozdějise přešlo přes různé jiné materiály ažk dnešní filtraci křemelinou nebo mi-krofiltry. Toto filtrované pivo bylo ov-šem zároveň zbaveno velmi žádanýchchuťových specifik. A to bylo důvodem,proč Pivovar Černá Hora v současnostinabízí tak trochu návrat do minulostiv podobě klasického středověkého ne-filtrovaného moku. Moravské Sklepníje v prodeji v padesáti a dvacetilitro-vých sudech a v půllitrových pivníchláhvích.

A na závěr ještě jedna zajímavost.V jednom půllitru piva se nachází 500miliónů kvasných buněk, a každá z nichvám udělá moc dobře.

Kostel zaplněný věřícími do posled-ního místečka už od časného rána, ná-městíčko plné krámků se vším mo-žným. Tak vypadá každoročně pátekpřed Velikonocemi ve Sloupě. Na tak-zvaný Květný pátek, což je pátek před-cházející Květné neděli, se koná hlavnísloupská pouť, která tradičně otevírámoravskou poutní sezónu.

Stovky poutníků zblízka i zdalekase do Sloupu přicházejí poklonit PanněMarii Bolestné, jíž je zasvěcen zdejšíchrám. Sloup je totiž vedle Vranovaa Křtin významným mariánským pout-

ním místem. „Poutní místo i sloupskáfarnost jsou spojeny s milostnou so-chou Panny Marie Bolestné, za kteroupřicházejí již více než dvě stě padesátlet zástupy poutníků. Ti zde předkláda-jí své prosby a bolesti. Děkují za vše,co jim „učinil Pán“. Nacházejí smířenís Bohem i lidmi a hledají odpovědi naotázky po smyslu a směru svého živo-ta,“ říká sloupský farář Karel Chylík.

Na počátku byl zázrakPři hledání počátků sloupské marián-

ské tradice se musíme vrátit do období

před rokem 1730. Tehdy se majitel Rá-jeckého panství hrabě Karel Lud víkz Rogendorfu, zbožný muž a ctitel Pan-ny Marie, dověděl o přestavbě klášter-ního kostela brněnských minoritů,kvůli níž musela být na čas přemístěnaze svého místa na oltáři do křížovéchodby kláštera uctívaná socha PannyMarie. Hrabě Karel Ludvík si dřevěnousochu od minoritů vyprosil a z vděč-nosti jim za ni věnoval velký dar naopravu kostela. Sochu nechal dopravitdo Sloupu a prozatímně ji uložil vemlýně Vavřince Severy. Mlynáři a jehotěžce nemocné dceři přitom poradil,aby se k soše modlili o pomoc. Pěta -čtyřicetiletá Rosalie, řadu let trápenátěžkou padoucnicí, se po několikerýchvroucích modlitbách a prosbách směřo-vaných k Boží Rodičce skutečně uzdra-vila.

Zvěsti o zázračném uzdravení serychle rozšířily po kraji a do Sloupu za-čaly proudit zástupy poutníků, kteří ses důvěrou obraceli k Bolestné Matcea prosili ji o pomoc ve svých stráznícha bolestech. Hrabě Karel Ludvík ne-chal proto v roce 1730 s povolením bis-kupské stolice postavit poblíž svého let-ního sídla – nynější fary – kapli a v nídal umístit na oltář zázračnou sochu.Každý pátek pak před ní sloužil mšisvatou kněz z Doubravice.

Poutníků neustále přibývalo a kaplezáhy přestala zástupům věřících dosta-čovat. Začalo se tak mluvit o stavběkostela. Mnozí poutníci dokonce začalido Sloupu přinášet kameny a cihly nastavbu chrámu. Protože však hrabě Ka-rel Ludvík zakrátko zemřel, podařilo setuto myšlenku zrealizovat až vdově Ka-rolině, rozené Pálffy-Erdödy.

Pokračování na straně 2

Sloup v Moravském krasu: významnépoutní místo s mariánskou tradicí

Návraty do pivovarskéhistorie – nefiltrovanépivo z Černé Hory!

Střípky odjinud

jaro – léto 2009ZDARMA

SloupVýznamné poutní místoMoravského krasu s marián-skou tradicí a pověstmi

Pštrosí farmaNavštivte největší pštrosífarmu u nás v Doubravicinad Svitavou

Lesnický SlavínOd pomníčku ke studánce,pěšky i na kole

Národní síťZdravých měst propagujeregionální výrobky

Na vybraných akcích pořádanýchNárodní sítí Zdravých měst (NSZM)v roce 2009, ale i na některých Fó-rech Zdravých měst jsou od dubnapropagovány certifikované regionál-ní produkty. Děje se tak na základědohody s Asociací regionálních zna-ček, která spolupracuje s NSZM napropagaci a distribuci certifikova-ných regionálních produktů. Dárko-vé balíčky s certifikovanými domá-cími výrobky jsou během Fóra veZdravých městech rozdávány vylo-sovaným výhercům. Během jara jižproběhly akce v Jilemnici, Adamově,Novém Městě na Moravě, Pelhřimo-vě a Letovicích, zatímco od podzimuse chystají v Moravské Třebové, Vel-kém Meziříčí, Kuřimi a Jihlavě. Pro-pagační materiály a ukázky výrobkůbudou k dispozici během prv ního dneLetní školy NSZM v Táboře (17. 6.)a také během konference NSZMv Praze (3. 12.). Propagace a distribu-ce značených produktů je umožněnadíky finanční podpoře Revolvingové-ho fondu MŽP ČR a probí há v rámciprojektu NSZM s názvem MAgNET.Více na www.nszm.cz.

Asociace regionálníchznaček získázahraniční zkušenosti

Asociaci regionálních značek sepodařilo uspět s projektem zaměře-ným na sdílení zkušeností v oblastipodpory regionálních produktů namezinárodní úrovni, který předklá-dala do Operačního programu Lidskézdroje a zaměstnanost (osa Meziná-rodní spolupráce). Národní koordiná-torky ARZ tak budou moci prozkou-mat, jaké jsou zkušenosti s podporoumístní produkce v zahraničí a budouse moci blíže seznámit s kon krétnímipříklady dobré praxe. S těmi nejlepší-mi případy, které by se daly aplikovati v českých podmínkách, následně bu-dou seznámeni i koordinátoři jednot-livých regionálních značek v ČR. Dí-ky projektu si regionální koordiná-toři budou moci vyměňovat cennézkušenosti mezi sebou i se slovenský -mi kolegy, uskuteční se dva seminářea mezinárodní konference a bude vy-dána publikace obsahující ty nejzají-mavější a nejdůležitější poznatky. Províce informací sledujte www.domaci--vyrobky.cz a www.arz.cz.

Pokračování ze strany 1Kostel se začal stavět v roce 1751

podle plánů, jejichž autorství je připi-sováno vídeňskému architektovi Isido-ru Marcellu Canevalle. Stavební práceřídil zednický mistr Vavřinec Merthaz Boskovic. Hraběnka Karolína z Ro-gendorfu platila veškeré práce spojenése stavbou a nikdo z poddaných nesmělpracovat v rámci robotní povinnosti.

Sloupský kostel byl vysvěcen 27. říj-na 1754 olomouckým kardinálem Fer-dinandem Juliem z Troyeru. Socha Pan-ny Marie Bolestné byla přenesena z do-savadního místa v kapli na hlavní oltář.O nezměrném počtu ctitelů Panny Ma-rie v té době svědčí skutečnost, že v ro-ce následujícím po vysvěcení kostelabylo farníkům a poutníkům při bohos-lužbách podáno na devadesát tisíc sva-tých přijímání, což je asi trojnásobeksoučasného množství.

Sloupský kostel je vystavěn v barok-ním slohu, má oválný půdorys a jeho dvěvěže se tyčí do výšky čtyřiceti metrů. Do-minantu interiéru tvoří monumentálníhlavní oltář s milostnou sochou Bolest-né Panny Marie. Oltářní obrazy umís-těné nad čtyřmi bočními oltáři a krásnéfresky na klenbě vymaloval vídeňskýmalíř Kašpar Sampach.

Na rozdíl od mnoha jiných chrámůse kostel po celou dobu své existencevždy těšil dobré péči. Mimořádné poctyse mu dostalo na sklonku dvacátéhostoletí. Při veřejné audienci na náměstísv. Petra v Římě přijal v květnu 1996papež Jan Pavel II. skupinku sloupskýchpoutníků a posvětil přitom nově po-zlacené korunky Milostné sochy PannyMarie a Ježíše Krista. Slavnostní koru-novaci sochy pak v září téhož roku pro-vedl papežský nuncius Giovanni Cop-pa. Korunovační slavnosti ve Sloupětehdy trvaly celý týden a zúčastnily sejich tisíce poutníků z celého kraje. Sva-tý Otec při této příležitosti udělil všemfarníkům zvláštní apoštolské požehnání.Sloup se tak stal jedním z nejvýznam-nějších poutních míst.

Pověst o HřebenáčiStinným úvozem projížděl směrem

na Sloup panský kočár označený hra-běcí korunkou. Jel jen zvolna. Vždyťv kočáře seděla sama paní hraběnka,která vezla zřejmě drahocennou věc,když ji po cestě tak pečlivě opatrovala.Tajemné zavazadlo bylo zabaleno dovzácné brokátové látky. Vedle hraběn-ky seděla ustaraná venkovská žena.

Kočár zatím vyjel z úvozu a koně seteď pustili do rychlého klusu. V údolípřed větším stavením kočí zastavil a slu-hové seskočili z kozlíku. Jeden z nichdvorně otevřel dvířka kočáru a druhýpomáhal hraběnce z povozu. Tu také vy-běhl ze stavení starší muž v zamouče-ných šatech a s placatou čepicí na hlavě.Byl to pan otec z místního mlýna. Kdyžse napřed paní hraběnce úslužně poklo-nil, srdečně přivítal také její společnici.Byla to panímáma ze mlýna, jeho žena.

Všichni se pak odebrali do stavení.Mlynářka uvedla vzácného hosta dopokoje. Tam se hraběnka nejprve věno-vala tajemnému zavazadlu, které posta-vila na stůl a sňala z něho několikerýobal. Byla v něm dřevěná soška PannyMarie, z níž jakoby vycházela svatozář.

Bělovlasý mlynář i mlynářka po-klekli a hlasitě se před soškou modlili.Klekla a modlila se i hraběnka. Vždyťse této sošce připisovaly četné zázraky.Pocházela z jednoho brněnského kláš-tera. Když klášter vyhořel, ona jedinázůstala neporušena. Tehdy si ji hraběcírodina vyžádala do své zámecké kaple,kde ji zbožně uctívala. Vyprávělo se ta-ké, že když krajem táhla nepřátelskávojska, která loupila a vypalovala, bylopanské sídlo vždy jako zázrakem uše-třeno zkázy. Tato zvláštní ochrana bylapřipisována zázračné moci sošky Pan-ny Marie.

V té době ležela mlynářova dcerkana smrtelném loži. Kdysi to bylo veselé

a zdravé děvčátko. Postihla je však těžkáchoroba, při níž děvče ohluchlo a oslep-lo. Nezměrný žal vládl ve mlýně. Panotec zval kořenářky z celého okolí, abypomohly. Báby zkoušely to i ono koře-ní, nakuřovaly květem divizny, vařilyčaje z rostlin o Velkém pátku natrha-ných, ale nic nebylo platno. Báby se si-ce měly dobře, dcerce mlynářově všaknepomohly. Tehdy nabízel mlynář po-lovinu svého majetku tomu, kdo jehodceru uzdraví. Do mlýna se nato sjíždě-li i lékaři z dalekých končin, avšakvšichni záporně vrtěli hlavou. Dívce ne-bylo pomoci.

Nešťastné děvče trávilo dny jako no-ci ve věčné temnotě, bolesti a žalu. Cose naplakalo, co se naprosilo, aby jí po-mohli. Nikdo si už nevěděl rady. Přijednom řízení v zámku dověděl se mly-nář o zázračné sošce Panny Marie, kte-rou hraběnka opatrovala. V pevné dů-věře v moc a milosrdenství Matky Božípoprosil hraběnku, aby mu sošku zapůj-čila. Hraběnka prosbě mlynáře vyhově-la. Sama pak zavezla sošku do mlýnaa sama ji postavila na stůl do světnice,kde ležela těžce nemocná dívka.

Nemocné děvče ovšem neslyšeloa nevidělo, co se kolem děje. Tu k němupřistoupila mlynářka a pozvedla je na lo-ži. Dívka se posadila, matka jí sepjala ru-ce k modlitbě. Dívka v té chvíli pocho-pila a začala se modlit. Modlila se hlasi-tě, svého hlasu však neslyšela. Modlilase tak vroucně, jak dovede jen trpící du-še. Všichni v pláči se modlili s ní. Hra-běnka pak přikázala mlynáři, aby soškuopatroval jako oko v hlavě, rozloučila sea nastoupila zpáteční cestu do zámku.

Uplynul den, dva, uplynul týden, mě-síc. Mlynářova dcerka se denně před soš-kou modlila a Pannu Marii za své uzdra-vení prosila. Jedině modlitba byla jí útě-chou a úlevou v jejím strastiplném životě.

Slunéčko denně vycházelo a dennězapadalo. Všichni se z krásy Božíhosvěta radovali, jen mlynářova dcera ne-mohla. Jednou zrána po obvyklé pobož-nosti k Panně Marii nemocná vstala a tá-pajíc ve světnici nahmatala stůl a dotklase zázračné sošky. Přiblížila k ní svoutvář. Vtom však vykřikla prudkou boles-tí, neboť plamen svíce, která dnem i no-cí u sošky hořela, šlehl jí do očí. Dívkaklesla na kolena a zoufale volala ma-minku. Její výkřik byl výkřikem bolesti,ale i radosti, neboť uzřela světlo a usly-

šela svůj hlas. Přiběhli rodiče a zastihlisvé dítě, které klečelo a pláčem děkova-lo Panně Marii za zázračné uzdravení.

Když po nějaké době přijela hraběn-ka do mlýna, aby uctila sochu PannyMarie, zvěst o zázračném uzdravenímlynářovy dcerky se už rozšířila dale-ko široko. To již velké řady poutníkůobklopovaly mlýn, poklekaly před soš-kou a prosily o navrácení zdraví.

Hraběnka sice chtěla zázračnou soš-ku zase odnésti, ale když ji mlynář pro-sil, aby ji ponechala všem poutníkům,souhlasila. Soška tedy zůstala ve Slou-pě. Za nějaký čas nechodili už poutní-ci do mlýna, ale do kapličky, kterou dalmlynář z vděčnosti postavit. Nejhorli-vější ctitelkou Panny Marie byla zázrač-ně uzdravená dívka. Poutníků přibývalo,že kaple nestačila je všechny pojmout.Proto majitelka panství postavila veSloupě velký poutní kostel ke cti Sedmi-bolestné Panny Marie. Tak se stal Sloupznámým mariánským místem morav-ským a cílem nesčetných věřících z celézemě, kteří se utíkali v prosbách k zá-zračné sošce o pomoc a ochranu.

Tato zbožnost se však nelíbila čertu.Umínil si, že stůj co stůj musí mezi oby-vatele zasít hřích, nesvár a neštěstí. Pro-tože ale lidé žili životem mravným, bo-habojným, nemohl dlouho na ně vyzrát.

Až jednou! Sloupský kostelník rádchodil do podzemních jeskyň, které sise zájmem prohlížel a v nich po křišťá-lových krápnících slídil. Jednou se vy-dal na dřevěné lodičce po hladině pod-zemního jezera. Tu jej uchvátil vodníproud a mrštil loďkou na skalní stěnu.Loďka se převrhla a kostelník se začaltopit. Ocitl se ve smrtelném nebezpečí.

Znenadání se zablýsklo a v temnuzaplál ohnivý jazyk. Před zděšenýmkostelníkem stál sám čert. V ruce držel

smlouvu. Tonoucímu slíbil, že ho za-chrání, když mu upíše duši. Co měl ne-šťastník dělat, když se chtěl zachránit?Vlastní krví upsal svou duši, kterou mělvydat, než uplyne rok a den. Pak jej čertvytáhl z vody a odletěl do pekla. Kos-telník byl zachráněn. Přitom však spo-léhal, že čert na smlouvu zapomene.

Čert však nezapomněl. Když se blížilkonec stanovené lhůty, objevil se předkostelníkem a připomněl mu, že brzynadejde čas, kdy si jej odnese. Kostelníkse škrábal za ušima, všelijak se vymlou-val a ošíval. Tu mu z nouze pomohlaspásná myšlenka. „Dobře! Dám ti duši,“povídá čertisku. „Musíš však vykonatještě jednu službu. Daleko v krkonoš-ských horách je ohromný balvan. Tentomusíš přinést ke sloupskému kostelu,a to dříve, než pan farář odslouží mšisvatou. Jinak naše sázka neplatí!“ Ko-houtí zakokrhání mělo být znamením,že mše skončila.

Čert sice spokojen nebyl, ale chtějekostelníkovu duši dostat, musel pro ká-men. Předtím však ještě pochytal v oko-lí všechny kohouty a zaškrtil je. Na jed-noho však nemohl. To byl ten, kteréhochytrý kostelník schoval doma v truhle.

Čert letěl do Krkonoš, nabral na zá-da těžký kámen a letěl s ním ke Sloupu.Měl také co dělat. Již byl nad údolím,ale co to bylo platno, pan farář byl již semší svatou hotov a kostelníkův kohoutprávě zakokrhal.

Čert tedy sázku prohrál. Mrštil pro-to zlostně balvanem o zem a ten se hlu-boko zaryl, až se země otřásla. Kostel-ník byl rád, že na čerta vyzrál a zachrá-nil svou duši. Zato čert se vztekem sevracel do pekla.

Čertův kámen neboli Hřebenáč stojíu Sloupu dodnes. Všichni poutníci a ná-vštěvníci krasu se mu podivují.

Sloup v Moravském krasu: významné poutní místo s mariánskou tradicí Střípky odjinud

jaro – léto 2009 strana 2

Řekne-li se Křtiny, většině lidí se nej-spíš vybaví nádherný Santiniho chráma nekonečné zástupy poutníků, kteří doKřtin rok co rok přicházejí. Není tovšak jen tato perla české barokní archi-tektury, která si při zmínce o Křtináchzaslouží pozornost. Svůj nezaměnitel-ný půvab má také krajina, do níž je sta-vitelský klenot zasazen.

Zdejší lesy, které se na ploše vícenež deseti tisíc hektarů rozprostírají odseverního okraje Brna až k Blansku,jsou v péči pracovníků Školního lesní-ho podniku Masarykův les Křtiny, kte-rý patří pod Mendelovu zemědělskoua lesnickou univerzitu v Brně. Od roku1923, kdy byl podnik zřízen pro Les-nickou a dřevařskou fakultu, poskytujepředevším praktické zázemí poslucha-čům studijních programů lesnictví, kra-jinářství i dřevařství, ale i pedagogůmpro jejich výzkumnou činnost. V lesíchŠLP se také standardně hospodaří, těžídřevo a vysazují nové stromy, budujía udržují lesní cesty.

Lesnický Slavín: od pomníčkuke studánce, pěšky i na kole

Mnohaletou tradici má ale tento nej-starší školní statek resortu školstvív České republice také při rozvíjení es-tetické a výchovné funkce lesů. Přírod-ní krásy zdejší oblasti jsou dlouhodoběcíleně doplňovány. Na vyvýšenináchudržují lesníci nádherné výhledy dookolí. V komplexu souvislých lesůupravují lesní palouky, kolem nichž prozpestření a rozmanitost vysazují cizo-krajné dřeviny. Lesní hospodáři pod-chycují prameny, budují lesní studánkya na vybraných místech staví pomníkya instalují pamětní desky.

Celý soubor více než sedmdesáti ta-kových objektů se nazývá LesnickýSlavín. „Studánky plné zurčící prame-nité vody, pamětní desky na malebnýchmístech, pomníky a pomníčky jsou vě-novány vynikajícím českým i zahranič-ním lesníkům a umělcům, význačnýmučitelům lesnických věd, ale také zvěři,stromům a lesům samotným,“ říká zá-stupce ředitele ŠLP Masarykův les Křti-ny Pavel Mauer.

Slavné osobnosti našeho kulturníhoa lesnického dědictví tu připomínajínejen jejich jména, ale i výroky a citátyz díla. Prostředí Lesnického Slavína takpozornému návštěvníkovi přináší mno-há poučení a zážitky. I proto se tatomísta stávají dějištěm kulturních akcí,jako je například tradiční slavnost Vítá-ní jara, recitály v přírodě a vzpomínko-vá setkání.

Počet prvků Lesnického Slavína jepoměrně velký. Pokud se vydáte, ať pěš-ky či na kole, po lesních, převážně zpev-něných cestách (jejich celková délka sepro zajímavost v součtu přibližně rovnávzdálenosti z Brna do Prahy po dálnici),máte šanci zhlédnout například studán-ku Pod Hradem s nápisem z indickýchmoudrostí, studánky Tetřeví, Srnčí i Slu-čí, studánku U Psa s citátem Viktora Hu-ga, studánku svatého Huberta s vyobra-zením patrona myslivců, památník KarlaHynka Máchy s úryvkem z jeho velké

básně Máj, studánku Ptačí svatyně, pa-mátník umučených lesníků, památníkprofesora Haši, památník profesora Zlat-níka, pamětní desku Rudolfa Těsnohlíd-ka, studánku Leoše Janáčka s notovýmúryvkem z opery Liška Bystrouška, stu-dánku brněnského spisovatele Jiřího To -mečka a mnohé další. „Studánky i pa-mátníčky průběžně opravujeme, každýrok otevíráme aspoň jednu novou stu-dánku nebo pomník. Lesnický Slavínje velké zavazující dědictví po zaklada-telích vysokého lesnického školstvív Brně,“ je přesvědčen Pavel Mauer.

Vyvrcholením Lesnického Slavínaje do výše šesti metrů pyšně se tyčícípamátník Stromy, který návštěvník na-lezne v arboretu Řícmanice. V překrás-ném prostředí se zde seznámí s rčenímia lidovými moudrostmi o lese od bez-mála dvaceti národů světa, vše v origi-nálním jazyce i českém překladu. Mu-zikálně nadaní turisté si mohou dokon-ce zazpívat z vyobrazené partitury, a toprofesorem Antonínem Dykem zhu-debněné básně Jaroslava Vrchlického,která dala jméno celému památníku.

V zalesněném žlíbku podél arboretavyvěrá pramen vody a v něm je studán-ka Prosba lesa. Na její čelní stěně si tu-rista přečte slova nadčasového poselství:

Milý člověče!Jsem dárcem tepla v Tvém krbu zachladných nocía dárcem přívětivého chládku v žá-ru letního slunce.Já jsem dal trámoví Tvému obydlía desku Tvému stolu,ze mne je lože, ve kterém spáváši kleč Tvého rádla.Já jsem dodal topůrko do Tvé seke-ry a branku do Tvého plotu.Ze mne je dřevo Tvé kolébky i Tvo-jí rakve.Já jsem tím, čím pro blahobyt jechléb a pro krásu kvítko.Slyš tedy moji prosbu:Nepustoš mne!

Arboretum Křtiny:studijní materiál pro budoucílesníky i atrakce pro turisty

Mendelova zemědělská a lesnickáuniverzita v Brně vlastní celkem čtyřiarboreta. Nejstarším a největším zaří-zením tohoto druhu je Arboretum Křti-ny. Rozprostírá se na ploše třiadvacetihektarů při silnici mezi Křtinami a Je-dovnicemi.

Křtinské arboretum založil v roce1928 profesor Lesnické fakulty tehdejšíVysoké školy zemědělské v Brně Au-gust Bayer. Zabírá louky kolem potokai přilehlé části lesních svahů a jeho sou-částí je i rybník. Studijním materiálempro posluchače univerzity i atrakcí pronávštěvníky je zde asi tisícovka druho-vých souborů dřevin. Z toho je přes dvě

stě druhů kříženců a kultivarů vrb, cožje jedna z rarit této unikátní sbírky.„Sbírku vrb zde založil docent JindřichChmelař, který učil v šedesátých a se-dmdesátých letech dvacátého století naLesnické fakultě Vysoké školy země-dělské v Brně. Vrby miloval, a proto jepro arboretum často i osobně přiváželze svých zahraničních cest,“ vysvětlilPavel Mauer.

Nejvzácnější dřevinou, se kterou sestudenti i návštěvníci arboreta mohouseznámit, je ale pajehličník přeslenitý(Sciadopitys verticillata) pocházející ažz dalekého Japonska. K poučení milov-níků přírody slouží v arboretu naučnástezka Domácí dřeviny, kdy každáz dřevin je opatřena tabulkou s infor-macemi o daném druhu dřeviny.

Estetika arboreta je vhodně doplně-na více než pětadvaceti dřevěnými so-chami a sousošími, které vytvořili stu-denti Lesnické a dřevařské fakultyMZLU v Brně při sochařských sympo-ziích. Křtinské arboretum udržují les-níci jako lesní arboretum, které nemáparkovou úpravu, ale porosty se prů-běžně obnovují. „V zimě jsme zdesmýtili část sto deset let starého smrko-vého porostu a na jeho místě teď vysa-zujeme nové sbírky, například cizo-krajných jedlí, většinou z Ameriky,“přiblížil Pavel Mauer.

Zajímavostí křtinského arboreta jetaké nově zbudované rašeliniště a vře-soviště, venkovní výukový amfiteátra navazující rekreačně výchovná stez-ka Chvála stromů. Projekt zpracovalIvar Otruba, krajinný architekt a profe-sor Zahradnické fakulty MZLU v Brně.Navrhl v něm patnáct zastavení, kterájsou rozmístěna po cestě z křtinskéhonáměstí do arboreta na trase zhruba třikilometry dlouhé. Každé zastavení jepřitom věnováno jedné dřevině. „Je topříspěvek k naplnění rekreační funkcenašich lesů, která tady má velkou tradi-ci,“ dodal Pavel Mauer.

Arboretum Křtiny je v průběhu rokuzpřístupněno veřejnosti vždy jeden den

v týdnu – v sobotu, a to po celé vege-tační období mezi dny otevřených dve-ří, které ŠLP pořádá na konci květnaa na začátku října a na které přichází,pokud se vydaří počasí, zpravidla vícnež tisíc návštěvníků.

Letošní květnové dny otevřených dve-ří připadly na víkend 23. a 24. května.Návštěvníky přivítaly dvě novinky: ob-novené informační tabulky na stezce

Domácí dřeviny a malá vzpomínkováslavnost k 160. výročí narození JanaSvatopluka Presla, který dal základ čes-kému názvosloví v botanice, zoologiii mineralogii. V arboretu má tento vý-znamný český přírodovědec, který žilv letech 1791 až 1849, svůj památník.

Zámek KřtinyJako zázemí pro společenské, kul-

turní i vzdělávací akce slouží školnímulesnímu podniku, potažmo Mendelovězemědělské a lesnické univerzitě, zre-konstruovaný křtinský zámek. Bývalárezidence premonstrátů z brněnskýchZábrdovic je památkou zapsanou v se-znamu kulturních památek České repu-bliky, a to společně s kostelem JménaPanny Marie. Celý komplex je spjats českým stavitelem a architektem ital-ského původu Janem Blažejem Santi-nim – Aichlem. Podle jeho projektu bylna tradičním duchovním místě v letech1718–1750 postaven barokní chrám vy-stavěný na místě dvou původních kos-telů – románského a gotického.

Vysoká škola zemědělská v Brněpřevzala zámek v roce 1923. V té doběsloužil jako zázemí lékaře, během dru-hé světové války využívala zdejší uby-tovací kapacitu německá armáda. Tepr-ve od padesátých let minulého století jeobjekt používán při praktické výuce naškolním statku. Na začátku osmdesá-tých let dvacátého století předala VŠZi přes některé dílčí opravy zchátralý zá-mek zcela do správy ŠLP Křtiny.

Od roku 1994 zámek prochází roz-sáhlou opravou, která si dosud vyžádalacelkem 155 milionů korun. Jako prvnípřišla na řadu střecha, poté rekonstruk-ce jižního křídla zámku, kde byla zříze-na nová kuchyně, restaurace a moder-ně vybavený audiovizuální výukový sála společenský sál. V listopadu 2008 by-lo zkolaudováno opravené severní křídlozámku. Ve dvou podlažích vzniklo třia-dvacet pokojů pro hosty, nová kuchyněs restaurací, v přízemí je prostor pro pří-padné informační centrum a učebny.

Zámek slouží především pro potřebyMZLU Brno, která zde kromě výukysvých studentů pořádá nejrůznější kon-ference, zaměřené především na lesnic-tví a dřevařství. „Nebráníme se ale anitomu, kdyby si zde chtěl někdo uspořá-dat svatbu nebo rodinnou oslavu, nebose zde ubytovat,“ říká Pavel Mauer.

V letošním roce by zámek mohldostat novou fasádu, úpravy pokračujíi v okolí budovy. „Pokud se podaří pos-tavit i novou studentskou ubytovnuv zámeckém parku, jak to do budoucnaplánujeme, bude zcela vytvořeno kom-plexní zázemí praktické výuky poslu-chačů Mendelovy zemědělské a lesnic-ké univerzity v Brně, zejména Lesnickéa dřevařské fakulty. Budoucnost zámkuKřtiny je také spojena s Institutem ce-loživotního vzdělávání MZLU v Brně,“uzavřel Pavel Mauer.

Lesy v okolí Křtin jsou zdrojem poučení i odpočinkujaro – léto 2009 strana 3

Síťování patří k nejstarším řemesl-ným technikám. Zmínky o rybářskýchsítích na našem území pocházejí z ob-dobí kolem 9. století, síťové krajky seobjevují okolo 13. století. Podle potře-by využívá síťování různé materiály.Od pavučinkových nití v mnoha bar-vách na punčochy a rukavičky a dalšímódní doplňky po silnější materiály nasítě pro rybáře či sportovce.

Základem síťování je pevné očko, dokterého se udělá potřebný počet ok.Důmyslným proplétáním materiálu na-vlečeným na síťovací jehle se vytvářejípevné uzlíky a síla dřívka, válečku čištangličky udává základní velikost kaž-dého očka. Chce to hodně trpělivostia zručnosti. Ještě se i v Moravském kra-su a okolí najdou ženy a muži, kteří tu-to techniku ovládají, ale pomalu jichubývá.

Na konci devatenáctého století na-stal rozmach síťování jako reakce nanutnost vedlejšího výdělku. Této práci seříkalo necování a věnovaly se jí stovkyžen na Sloupsku, Jedovnicku a v dal-ších oblastech. S prací, vynášející čas-to jen minimální zisky, často vypomá-haly celé rodiny.

„Já jsem uměla dělat skoro všechno.Různé dečky, límečky a kapesníčky.Jednu dobu byly v kurzu tašky, říkalo

se jim síťovky, ty si většina lidí pama-tuje. Ale byly to také sportovní potřebyjako volejbalové sítě anebo třeba rybář-ské čeřeny,“ vypočítává šestaosmdesá-

tiletá Anežka Nezvalová z Ostrova u Ma-cochy. „U nás doma se umění necovánídědilo z generace na generaci. Babičkato učila maminku, maminka zase mě.

Už jako děti jsme musely pracovat, po-máhat rodičům vydělávat peníze. Protomám odmalička křivá záda, jak jsemu práce hrbila,“ dodává pamětnice.

Ženy získávaly práci a také ji pakhotovou odváděly tak zvaným fakto-rům, kteří byli prostředníky mezi pod-nikateli a domáckými dělnicemi. Fak-torem byl od třicátých let až do koncedruhé světové války také Alois Zukalze Senetářova, pro kterého pracovalyaž dvě stovky žen ze širokého okolí.Sháněl pro ně práci i materiál, odkupo-val hotové výrobky.

„Maminka byla hybnou silou celéhopodniku. Měla doslova zlaté ruce. Cozačala, to se jí dařilo. Dělala vlastní ná-vrhy rukaviček a učila dělnice, jak je

mají síťovat,“ vzpomíná syn Zukalo-vých – Jaroslav. Také jeho dva staršíbratři se v tomto řemesle dobře vyzna-li. On sám pomáhal jako šesti či sedmi-letý kluk s vyšíváním vzorů.

Dokladem tvůrčího ducha paní Zuka-lové jsou dochované vzorky a jsou jichdoslova stovky. Jednou by z nich mohlabýt velmi zajímavá výstava, kde by si zej-ména ženské oko přišlo na své. Nepře-berná škála barev, materiálů, rukavičkyk plesovým šatům nebo kostýmkům…

Ale rukavičky nebyly jediným síťo-vaným artiklem. Plejáda výrobků bylaskutečně pestrá. K oblíbeným a vyhle-dávaným patřily síťované ubrusy rů-zných tvarů a barev, přehozy, plédy, šálya šátky, límečky a manžety. K nejroz-měrnějším výrobkům patřily síťovanézáclony, které ještě donedávna zdobilyokna domků v Ostrově či Senetářověa mnohé jsou ještě ukryty někde ve skří-ních. Jsou krásné a originální, ale jejichúdržba s nutností napínání a škrobenína speciálních rámech obřích rozměrů užje dnes příliš náročná. Naopak zvlášt-ností bylo necování z pravých lidskýchvlasů. Z nich vznikaly síťky na složitéúčesy parádnic první poloviny minulé-ho století.

K zajímavým dokumentům, dokla-dujícím šikovnost žen, které se necovánívěnovaly, a na druhé straně podnikavos-ti Aloise Zukala, je bohatá koresponden-ce, která vznikla krátce po válce. „Tatí-nek se chtěl osamostatnit, měl už zpra-cované plány na vlastní dílnu. Využilzájmu o síťované zboží a hledal odbytiš-tě ve světě. Dodnes mám schované dopi-sy z Paříže, Londýna nebo New Yorku,jsou tam i zpáteční adresy do Mexika,Kostariky nebo Švédska. K zájemcůmo síťované punčochy, které tehdy bylyv módě, patřila i firma Baťa,“ vzpomínánad stohem dopisů. Rok 1948 ale udělalvelkým plánům jeho otce rázný konec.

Zapomenuté řemeslo – síťování

Držitelem certifikátu s modrou kap-kou a označením Moravský kras – re-gionální produkt je i pštrosí farmav Doubravici nad Svitavou. Certifikač-ní komise koncem loňského roku pečli-vě posoudila stanovená kritéria.

U zrodu farmy stáli dva společníci –Marek Kubíček a Roman Koupý, a touž před třinácti lety. Základem chovné-ho hejna bylo dvacet pštrosů doveze-ných z farmy ze severní Moravy, kteříměli svůj původ v Holandsku a Itálii,druhou významnější skupinu dovezlimajitelé z Rakouska. Tvořilo ji několikmláďat, která se vylíhla z vajec doveze-ných z přírody.

„Chováme pštrosa afrického dvou-prstého, plemeno modrokrký „Zimbab-ve“. Do chovu jsme přibrali i uměle vy-šlechtěného pštrosa černokrkého, kterýje o poznání menší a snáší slonovinověbílá vejce. Postupně do Doubravice při-byl i emu hnědý, který pochází z Au-

strálie, jeho vejce jsou tyrkysově zele-ná, a konečně je to nandu pampový, pů-vodem z Argentiny,“ vysvětluje MarekKubíček. Farma má uzavřený obrathejna. Veškerá kuřata pocházejí z vla-stního chovu, líhnou se v umělých líh-ních i na hnízdech.

Hlavní ekonomický výnos je z ma-sa, kůže, peří a pštrosích vejce. V po-slední době je to také turistika. Přímona farmě si návštěvníci mohou prohléd-nout zvířata v chovu a je tam i malámasna, kde lze koupit produkty z masai další výrobky.

„Snažíme se o ekologický chov. Ne-používáme ke krmení žádná aditiva,takže jde o maso produkované způso-bem šetrným k životnímu prostředí.Pštrosí maso je velice zdravé, má velminízký obsah cholesterolu, pod 60 mili-gramů na kilogram, vysoký obsah žele-za, dále vitamíny skupin B a bílkoviny,obsah tuku je jen dvě promile,“ vyjme-novává jednatel pštrosí farmy s tím, ževe faremní masně můžete koupit i pštro-sí uzeniny nebo sádlo.

V létě jsou pštrosi chováni na volnéploše, pasou se a dokrmují objemnýmkrmivem. V období snášení a přes zi-mu ptáci dostávají vojtěškovou senážz vlastních zdrojů farmy.

Z pštrosí kůže specializovaná firmavyrábí peněženky, kabelky, opasky, alei kabáty, boty a z té nejjemnější ruka-vice. Peří se čistí i bělí, odebírají honapříklad divadelní soubory, po zpra-cování poslouží i jako praktické pra-chovky. Také z vajec lze vyrobit řaduzajímavých i praktických upomínko-vých předmětů. Pštrosí kraslice stálebudí pozornost. Zajímavostí je, že je-jich skořápka má pevnost porcelánu.Někoho možná překvapí skutečnost,že na doubravické farmě lze koupiti originální přírodní pštrosí kosmetikuv širokém sortimentu, jejímž základemje pštrosí olej.

Pštrosí farma v Doubravici nad Svi-tavou je snadno dosažitelným cílem

pro pěší turisty, cyklisty i motoristy.Stánek s občerstvením je otevřen oddubna do června, farmu a její masnumůžete navštívit celoročně mimo nedě-li. „Na požádání zájemce provedeme,můžeme zajistit i stánek s občerstve-ním,“ připomíná Marek Kubíček.

Pštrosí farma Doubravice

Pštros se dožije asi padesáti let, do-sahuje v průměru váhy kolem stopadesát kilo, výška dva a půl metru,snůška je rozdílná i podle plemeneod čtyřiceti do šedesáti vajec za se-zónu. Vajíčko váží v průměru kiloa půl. Jedno z největších je zapsánoi v Guinessově knize rekordů z roku2004. Vážilo dvě a půl kila. Kuřatase líhnou po čtyřiceti dvou dnecha váží asi kilogram.

jaro – léto 2009 strana 4

V letošním roce slaví Mlékárna Oti-noves 80 let od svého založení. Protožeo historii mlékárny jsme psali v jednomz minulých čísel, tentokrát Vám přiná-šíme informace o hlavním produktumlékárny – o plísňovém sýru NIVA,který se v Mlékárně Otinoves vyrábí jižod roku 1963. Jméno sýru nepochází,jak by se mohlo zdát, z nedaleké vesni-ce Niva, ale přišlo k nám až ze Sloven-ska, kde se v obci Dobrá Niva na Střed-ním Slovensku začal po vzoru fran-couzského roquefortu plísňový sýrkoncem devatenáctého století vyrábět.

Výroba plísňových sýrůSýry se obecně vyrábějí sýřením ze

sraženého mléka. Při výrobě sýru s mo-drou plísní se do pasterovaného krav-ského kromě syřidla přidává ještě sůl,smetanová kultura a ušlechtilá plíseňPenicillium roqueforti. Rozmíchaná sý-řenina se napouští do sýrařských van,kde se po oddělení syrovátky formují

sýrové bochníky. Ty se dále nasolujív solné lázni a propichují. Právě kon-zistence sýru s nepravidelnými dutinka-mi a propíchnutými otvory je důležitápro správný růst plísně. Zrání sýru pro-bíhá 5 týdnů v prostorách s přesně da-nými klimatickými parametry, běhemněj se chuť sýru zjemňuje a zušlechťuje.Dříve sýry dozrávaly v jeskyních, nynívětšinou v moderních zracích sklepech,které jejich klima dokonale napodobují.

Správné skladováníNa obalu sýru musí být vždy vyzna-

čena doba minimální trvanlivosti a skla-dovací podmínky. V případě sýru NIVAv originální aluminiové folii je to 24dní, sýr musí být skladovaný v chlad-ničce při teplotě 4–8°C. Pro sýry na-porcované a zabalené v obchodě platídoporučená spotřeba do 48 hodin. Sýrmusí být dobře zabalený, aby nedošlo kjeho oschnutí a ztrátě aroma. U zvlášťaromatických sýrů je vhodné sýr uložit

ještě do zvláštní schránky, aby nedošlok přenosu charakteristické vůně na os-tatní skladované potraviny.

Podávání sýrůAby sýry mohly při podávání plně

rozvinout své aroma, je vhodné je vy-jmout asi 20 minut předem z chladící-ho boxu a nechat temperovat na poko-jovou teplotu. Čerstvé sýry umisťujemedo misek nebo na mělké talířky, sýryv bloku podáváme na prkénku a porcu-jeme přímo na stole. Speciální manipu-laci vyžadují sýry zrající, které uchová-váme do poslední chvíle pod skleně-ným zvonem. Sýry je vhodné krájet

těsně před podáváním, aby se zamezilojejich osychání. Sýrové nářezy může-me ozdobit ovocem, zeleninou a oře-chy, platí zde pravidlo: čím kvalitnějšía exkluzivnější je sýr, tím méně je tře-ba jej zdobit.

Kombinace sýrů a dalších pokrmůSýry jsou vhodné pro samostatné

podávání např. jako součást kontinen-tální snídaně, chuťovka k pivu či vínuči jako osvědčený dezert. Pro svoji chuťjsou však sýry častou součástí mnohajídel – běžně se přidávají do salátů, po-mazánek, polévek, omáček a maso-vých závitků. Časté je také zapékání jižpřipraveného pokrmu různými druhysýrů. K nejstarším způsobům tepelné-ho zpracování sýrů patří tavení sýrův kotlíku – fondue nebo v pánvičce –raclette. Zvláštní kapitolou je využitístrouhaných tvrdých sýrů při dochuco-vání již hotových jídel, kde je sýr po-užíván spíše ve funkci koření.

Kombinace sýrů a vínaVíno a sýry tvoří v naší gastrono-

mické kultuře osvědčenou kombinaci,při jejich správném sladění lze docílitchuťové harmonie, která umožní plnévychutnání aroma vína a sýru. Obec-ně platí zásada, že k výrazným, staršíma vyzrálým sýrům se podávají výraznáa lahvově zralá vína, převážně červená.K jemným, čerstvým sýrům zase vínasvěží a ovocitá, převážně bílá a růžová.Mezi staletími prověřené kombinacepatří sýry s modrou plísní (roquefort,niva) + sladká vína, čerstvé sýry (feta,brynza) + bílá suchá vína, nebo uzenésýry + červená barrique vína.

Kuřecí roládaKuřecí řízky naklepeme a klade-

me na alobal mírně přes sebe. Osolí-me, opepříme a potřeme hořčicí. Namaso dáme kolečka šunky nebo jinéuzeniny, rozmačkanou NIVU, póreka nakládanou červenou papriku. Ro-ládu zabalíme a upečeme v troubě do -měkka. Podáváme s rýží nebo bram-borami.

Pečený pstruh na slaniněs NIVOU

Vnitřek ryby osolíme a opepříme,můžeme použít také citron nebo čes-nek, také posypeme petrželkou a vlo-žíme plátky NIVY a slaniny. Zajistí-me párátkem. Rybu obalíme ve slani-ně. Na mírném plameni z obou stranopečeme (asi 10 minut), při pečenímůžeme zatížit pokličkou. Podává-me s citronem na pokapání, hrudka-mi bylinkového másla a petrželkou.

Zapečená brokolicePekáč vyložíme slaninou, pokla-

deme kroužky cibule, plátky bram-bor, osolíme a opepříme. Přidáme rů-žičky brokolice, posypeme kmínema rozdrobenou NIVOU. Přidáme dal-ší vrstvu cibule a brambor, pokape-me olejem a jemně posypeme papri-kou. Upečeme doměkka, zalijemevejci rozšlehanými v mléce a dope-čeme dorůžova.

Nivové pirožkyTěsto, připravené z 1/2 kg hladké

mouky, Hery, bílého jogurtu, vejcea špetky soli, necháme v chladu odle-žet. Do nádivky rozmačkáme NIVUs kysanou smetanou a přidáme po-krájenou šunku. Těsto vyválíme a vy-krájíme čtverečky nebo kolečka. Tynaplníme nádivkou, přeložíme a kra-je spojíme. Potřeme vejcem, posy-peme kmínem a upečeme.Více receptů najdete na www.mot.cz

Zeptejte se místních

Umělé květiny, vánoční ozdoby i mód-ní doplňky. To je část širokého sorti-mentu, kterým se může pochlubit firmaMoraviaflor z Olešnice, která se odkonce minulého roku může pochlubitcertifikátem Moravský kras – regionál-ní produkt.

Helena Synková, která je majitelkouformy, navázala na kdysi dobré jménofirmy Centroflor. Zachránila ruční výro-bu umělých květin před úplným záni-kem, který jí ještě před několika letyhrozil. Olešnický výrobce se drží na trhudíky originalitě, rychlé reakci na přánízákazníka a díky pečlivé ruční práci.

„Děláme dekorativní květiny pro ši-rokou škálu příležitostí. Například Švý-caři jsou našimi dlouholetými odběrate-li. Dávají přednost drobným květinámjako je konvalinka, vřes, šeřík, nebo po-mněnky. Je tam zvykem používat je ja-ko přízdobu dárků nebo bonboniér,“vysvětluje Helena Synková, která se vesvětě umělých květin pohybuje už délenež třicet let a má jejich výrobu zvlád-nutou do posledního detailu.

K dalším velkým odběratelům Mo-raviafloru patří Anglie nebo Austrálie.Květina jako doplněk například na klo-bouky při dostizích je tam prostě tradi-cí. Ke stálé zákaznici z Finska nedávnopřibyl odběratel z Polska. „Je zajímavé,že jsme se uchytili na tamním trhu, pro-tože Poláci hodně vozí z Číny nebo sidělají květiny sami. Naším partneremje velká svatební agentura, pro kterouvyrábíme z dodané látky květiny na je-jí originální svatební šaty,“ vysvětlujemajitelka firmy s tím, že pro Belgickékrálovské muzeum například dělalipřed několika lety velké kolekce třídruhů černých růží určené pro speciál-

Květiny z Moraviafloru neuvadají

ní expozici. Dostali pak poděkování, žes květinami z Olešnice pracovali před-ní světoví designéř, kteří výrobcůmskládají poklonu.

I u nás doma na Moravě je o květi-ny z Moraviafloru velký zájem. To bymohly potvrdit výrobci tradičních li-dových krojů nebo národopisné soubo-ry. Naštěstí využití „čínských“ květinydo voniček, věnečků a k pentlení se ne-osvědčilo, a tak originální růžičky ne-dávno putovaly například o Brumovic.

„Sledujeme módní trendy jak vevzorech, tak v barevnosti. Využívámepředevším přírodní materiály jako jehedvábí různé gramáže, bavlna, or-gantýn, vlna, viskóza ale i kůže. Ne-dávno jsme dělali pro Španělsko tři ti-síce kamilek z juty,“ vysvětluje Hele-na Synková. Díky tomu, že její firmaje schopná pružně reagovat na přánízákazníků, spolupracuje i s řadou zná-mých módních návrhářů a připravujepro ně speciální kolekce. A stále hledáněco nového.

Co možná nevíte o sýru NIVA

jaro – léto 2009 strana 5

Pověsti a povídkyz Lipovce: Abstiment

„Na horách“, jak říkajó Hanáce Drahanské Vesocmě, bévali v histé dědině dva stařečce. Vubá svobodní, k tumo bratří, a tojož hudně v letech. Jednumo belo vosumdesát let a drohýmo skoro devadesát. Měli menší hospodářství, ve chlívě dvě kravičke,s keréma vobdělali svý pola přes leto, a v země se bloncali po staveno a věčinó vodpočívali. Sami si vařili, prali a hoklózeli.

Jeden, tem mladší, to béval takuvé máčka chlap. Nekóřil, nepil, a šetřil z grécarem, haž to nebelo pjekný. Béval pré be si ne-chal pro pěťák koleno vrtat. Tem starší, tem pré bel docela hodné čluvěk, jako vustatní chapí v dědině. Kořil, dež belo co jakofabrické komín ho verku v Blansko a pil, dež na to belo a dež hospodské nalíval. Potom buď spál, anebo nadával na bohatý.

A jedno přišil do dědině jakési štoduvané pán, pré abstiment, ze zasklenéma vočima, co knihe píše a dává fšelijaký plkač-ke do novin. Poseděl v hospodě, dál se s lidma do řeči, vekládali to a vono a jednodrohý, pán si co chvíla cose zapisuvál doknížečke, a pře tem se dozvěděl vo téch dvóch bratrech, co se dožili tak vesukýho věko. Víc mo vo nich neřekli.

Ze bél zvědavé, šil se na ně podívat. Hlavně ho zajímalo, z jaké příčině se dožili tak vesukýho stáří. Přinda k chalopě vi-dí, že před stavením vokóněl ten mladší. Bél nastrojené, bote měl pjekně naviksuvaný, nakročený fóse, a jenom se hosmí-val. Štoduvané pán pré pjekně pozdravil a povidá tumo vosumdesátiletýmo: „Ste ve tem a tem?“ „To so,“ diví se stařeček.„No a máte pré vosumdesát let,“ rozvazuvál řeč štoduvané pán. „To mám!“ „No a nihde v životě ste nepil a nekóřil?“ „Toteda né, škoda peněz!“ „Správně, správně,“ pochvaluvál si zasklené pán. „To ste se dožil tak vesukýho věko proto, že ste ne-pil alkohol a nekóřil jeduvatýho tabáko. Vo tém napšo pjekný čtení,“ vekládal štoduvané. „No, napši si, co chceš,“ meslíl sistařeček. „A máte pré ješče staršího bratra, než ste sám. Chtěl bech ho vidět a s ňém mlovit, kolik že je mo let?“ „No, bodemít co nevidět devadesát,“ povidál stařeček. „Kolosální,“ natřísál se štoduvané pán. „Tem váš bratr hístě v životě take nepilalkoholu hani nekóřil jako ve. Vidíte, to fsecko se dělá abstimenci, dlóhý zdraví a dlóhé věk.“ „No, hani bech neřekl, že jeto tém,“ povidál stařeček, kerýmo se zdálo to zbetečný řečňuvání moc dlóhý. „Von tem můj bratr mě dělá samo mrzeno. Vodmlada chlašče, pře tem comlá fajo he v noce, a furt chodí po hospodách. A zruvna dneska leží skrzevá to pití vožralé za mla-tem, a néni s ním žádná řeč. Hani za ňém nechoďte.“

Štoduvané pán sklapl hobo, votočíl se na patě jako frčka, hani neřekl polob mě fsos, a bel ta tam. A belo po abstimenci.A jestli napsal to čtení vo téch dvóch stařečkách, to se do dneška neví.

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je ze hřbetu koně. Toho však neosedlákaždý. Podobné je to i ze sedla kola, které má navíc brzdy, takže jej zvládne „zkro-tit“ kde kdo. Také se praví, že nejintenzivněji vnímáme krajinu při chůzi. Jenže tamůže být pro mnohé příliš pomalá. Proč to tedy nezkusit jinak – ani na kole, anipěšky, ale ze stupátka koloběžky?

Za nápadem založit v Moravském krasu půjčovnu koloběžek byla touha pocestování a nadšení z netradičního pohybu. O tom, že na kolobce se dá bez prob-lémů cestovat, se jeden ze zakladatelů půjčovny, Miloš Hotař, přesvědčil osobně,když na svém dvoukolém vozítku dojel přes Estonsko, Lotyšsko a Litvu až domů,do Moravského krasu.

„Koloběžka kombinuje výhody kola a pěší chůze. Člověk si může pozvolna a zá-roveň intenzivně vychutnávat krásy přírody a malebné krajiny“, říká Miloš Hotař.

V půjčovně koloběžek, kterou najdete v těsném sousedství Macochy, v maleb-né obci Vilémovice, jsou k zapůjčení profesionální koloběžky pro malé i velké, re-kreační i ty sportovní. Navíc díky speciálnímu dětskému sedátku či vozíku si mo-hou koloběžkový výlet vychutnat i ti nejmenší.

Využít můžete také průvodcovských služeb či dovozu i odvozu koloběžek nasmluvené místo.

Půjčovna koloběžek otvírá od 1. června 2009 a koloběžky si zde po předchozídomluvě mohou návštěvníci půjčit kdykoliv ve všední den i o víkendu. Podrob-nosti o půjčovně najdete na stránkách www.nakolobcekrasem.cz.

Na kolobce Krasem

Kdo si hraje nezlobí. To platí o ma-lých i velkých a zvláště o těch, kteří ma-jí hračky od firmy Life Blansko, která jedržitelem certifikátu Moravský kras –regionální produkt. Využívá k výroběhraček a dekorativních předmětů buko-vé, javorové, borové nebo smrkové dře-vo, ale také třeba exotické dřevo wengez Afriky

„Před sedmnácti lety jsme s kolegouvyrobili první hračku, kterou s určitýmiobměnami vyrábíme dodnes. Byl totyp poletující a šplhající hračky podpo-rující dětskou motoriku. Dnes je nášsortiment mnohem širší,“ říká majitelfirmy František Voráč s tím, že většinaprodukce firmy spadá do kategorie dět-ských hraček s příslušnou atestací a spo-lečenských her, dále se jedná o upomín-kové předměty sloužící jako dárky.

„Klademe důraz na přesné provedenínašich výrobků. Vyšší kvalitě odpovídái cena. Proto naše hračky zákazníci ne-najdou, jak se říká, na každém rohu,“ do-dává majitel firmy Life. V sortimentujsou dětská pexesa s různými motivy, do-mina klasická i obrázková, sportovníhračky a hlavolamy, ale také pouzdra natužky a pastelky nebo tiskátka. A nesmíchybět hrací kostky. Ta nejmenší má hra-nu dlouhou 16 milimetrů, ty největší až60 milimetrů. „Na přání jednoho ze zá-kazníků jsme vyráběli i kostky o hranědvanáct centimetrů,“ upřesňuje František

Voráč. Taková kostka už něco váží a jenutné ji přesně opracovat, udělat potiski konečnou povrchovou úpravu za pomo-ci vosků, transparentních laků či barev.

Obstát na trhu, to předpokládá stálésledování trendů, protože i zájem o hrač-ky podléhá určité módě. Sortiment urču-je trh. Proto se firma představuje na pra-videlných veletrzích hraček v Praze a je-jí zaměstnanci přicházejí i s vlastníminápady.

„Konkurence je v rámci Evropy znač-ná. Proto nás například potěšilo, že jsmezískali zakázku vídeňského magistrátuna výrobu nábytku pro mateřské školy.Dodávali jsme naše výrobky i do Angliea Německa, bohužel krize zasáhla všech-

ny obory, neminula ani výrobu hračeka suvenýrů,“ dodává František Voráč.

Vývoj ale ani krize nezastaví. No-vinkou v sortimentu firmy Life Blan-sko jsou tak zvané geokeshingové min-ce. Geocaching je dobrodružná hra promajitele GPS, spojující prostřednic-tvím internetu tisíce lidí po celém svě-tě. Podle zadání souřadnic se vydávajína hledání pokladů. Ty jsou většinou

tvořeny drobnými dárky. Poptávka jeprávě po dřevěných „mincích“ s lase-rem vypálenou značkou majitele po-kladu. Geocaching: hra pro mozek, no-hy a vaši GPS.

Geocaching je turistická, navigačnía trochu i internetová hra. Všechno na-jednou. Spočívá v tom, že někdo naneznámé místo ukryje schránku, kterése v angličtině říká cache, čtěte a dnesuž také většinou pište „keš“. Na inter-netu zveřejní její souřadnice a různédoplňující informace. Ostatní potomtuto schránku pomocí navigačníchpřístrojů hledají. Při nalezení se zapí-šou do sešitku ve schránce, případně sivyberou něco z obsahu a výměnou dokeše vloží něco svého. Po návratu svůjnález anebo i neúspěch svěří speciálníinternetové schránce.

Dřevěné hračky

V původním horáckémnářečí napsal Vincenc

Průcha

jaro – léto 2009 strana 6

Tři vybrané místní akční skupinyz Jihomoravského kraje – takový je vý-sledek výběru MAS v rámci Programurozvoje venkova LEADER opatřeníIV.1.1. Místní akční skupina ve 2. kole.Spolu se šesti vybranými v 1. kole pa-tří kraj mezi nejúspěšnější. Z jedenáctimístních akčních skupin v kraji buderealizovat strategický plán devět.

Místní akční skupina Moravskýkras o.s. se v rámci druhého kola vý-běrů MAS umístila na v první pětiněv konkurenci 94 předložených žádostíz celé České republiky.

MAS Moravský kras získala prorok 2009 prostředky v celkové výši12 772 277 Kč, z toho základní část-ka byla 5 103 315 Kč a bonus ve výši7 668 962 Kč. Z této celkové částky bu-dou v roce 2009 financovány režijní vý-daje MAS Moravský kras a vybrané pro-jekty úspěšných žadatelů z území MAS.

Co je MAS?Místní akční skupina je řídící orgán

pro uplatnění programu a metody Lea-der v regionu. Je to zcela nový typ troj-stranné vzájemné spolupráce veřejnésprávy (starostů a zástupců obcí), pod-nikatelské sféry (podnikatelé, živnost-níci, zemědělci) a neziskového sektoru

(místní spolky, sdružení a neziskové or-ganizace). Místní akční skupinu musízastřešit občanské sdružení, nebo obec-ně prospěšná společnost. MAS musímít rozvojovou strategii území a potémůže žádat peníze z programů Leader.Pokud MAS získá dotaci z ministerstvazemědělství, bude o přerozdělení celko-vé částky v regionu rozhodovat právěMAS, nikoliv kraj nebo stát.

Co je Leader?Leader je program

„propojování akcí hospo-dářského rozvoje venko-va“. V ČR byly realizo-vány v letech 2004–2007 programy Lea-der+ (evropský) a Leader ČR (národní).

Pro léta 2007–2013 to je programLeader v rámci IV. osy Programu roz-voje venkova (PRV).

Hlavním cílem je realizovat místnírozvojové strategie (Strategický plán Lea -der) a spolupráci místních partnerství.

IV. osa má 3 opatření:IV.1.1. Místní akční skupina

Vybrané MAS získají dotaci na svo-jí činnost související s realizací SPL.

IV.1.2. Realizace místní rozvojovéstrategie

Podpora projektů, které jsou v sou-ladu se schváleným SPL. Projekty vy-bírá MAS prostřednictvím výběrovékomise na základě předem stanove-ných bodovacích kritérií.

IV.2.1. Realizace projektů spolupráceVyužití přenosu znalostí, inovace

a příkladů nejlepší praxe mezi území-mi na národní úrovni nebo mezinárod-ní spolupráce.

Co je a kdo jeMAS Moravský kras?

Území MAS Moravský kras o.s. senachází v jižní části Drahanské vrchovi-ny. Ohraničené je městy Brno, Blansko,Boskovice, Vyškov. Na území MAS žije42 tisíc obyvatel. Území tvoří 54 obcí –26 obcí mikroregionu Moravský kras, 11obcí z mikroregionu Drahanská vrchovi-na, 5 obcí mikroregionu Časnýř, 4 obcemikroregionu Černohorsko v Jihomo-ravském kraji a 8 obcí mikroregionuProtivanovsko v Olomouc kém kraji.

Vize 2013Moravský kras je venkovskou oblas-

tí, kde podnikání vytváří nové pracovnímísta a příležitosti pro místní obyvatelea nepoškozuje přírodní, kulturní a histo-rické dědictví. Zemědělství se podílí napéči o kulturní krajinu. Kvalitní infra-struktura vytváří podmínky pro veške-ré aktivity. Jedinečné přírodní, kulturnía historické dědictví se kreativně vy-užívá ve prospěch udržitelného rozvo-je. V regionu se využívají obnovitelnézdroje energie, udržuje a obnovuje sekulturně-historická identita a tradice zapodpory místních obyvatel.

Kdo v současné době řídí MAS?Do programového výboru byli zvo-

leni: Miloslav Novotný (Sdružení Vese-lická kaplička), Alois Kunc (Spolek proobnovu venkova Moravský kras), Mi-lan Marek (DSO Protivanovsko), DášaZouharová (Barvínek o.s.), Jiří Zigal,Jan Sedlák, Stanislav Vymazal (ZEM-SPOL a.s. Sloup), Jiří Šilhánek (MZLUv Brně Školní lesní podnik Masarykův

les Křtiny), Zdeněk Svoboda (MS Os-trov u Macochy), Jana Sedláková (Die-cézní charita Brno Oblastní charitaBlansko), Jan Flek (ČSS ZO Myotis).

Předsedou sdružení je MiloslavNovotný, místopředsedou Alois Kunc.V kontrolní komisi pracuje Jan Škvařil,František Julínek (Agris Jedovnice s.r.o),Josef Svěrák (Salm a.s.), Miloslava Kou-delková (Vápeníček o.s.) a Stanislav Ku-táček (Horní mlýn).

Ve výběrové komisi pracuje LenkaLišková (DSO Časnýř), Josef Julínek(Mlékárna Otinoves s.r.o.), Jiří Rydval(DSO Černohorsko) a Ivana Holomko-vá (SK Bahna Spešov) a Světlana Tio-ková (DSO Drahanská vrchovina).

O jaké dotace je možné vlastněu MAS žádat?

MAS nabízí možnost žádat v roce2009 o dotace ve třech ficích, které na-zvala tématicky:

„Příležitost pro všechny generace“(fiche č. 7)„Příležitost pro objevy“(fiche č. 1)„Příležitost pro místní produkty“(fiche č. 6)

Fiche „Příležitost pro všechny ge-nerace“ – účelem fiche je přispět k mo-dernizaci školských zařízení, zlepšeníobčanské vybavenosti, podpoře rozvojemístních komunit, zlepšení podmínekpro trávení volného času, vytvoření ko-munitních středisek a zlepšení informo-vanosti o oblasti Moravského krasuprostřednictvím akcí jako je moderniza-ce škol, rekonstrukce školních kuchyní,úpravy školních hřišť, obnova středisekpéče o seniory a handicapované, rekon-strukce zdravotních středisek, moderni-zace domů služeb, modernizace kniho-ven, modernizace místních rozhlaso-vých rozvodů a veřejného osvětlení,podpora zavádění informačních techno-logií, modernizace hasičských zbrojnica požární techniky, komunitní centrum,turistické a vzdělávací centrum, vytvo-ření zázemí pro spolkovou činnost(multifunkční), vytvoření a moderniza-ce sportovišť s víceúčelovými hřištěm,revitalizace kulturně-rekreačních areálův obcích, modernizace koupališť apod.

Fiche „Příležitost pro objevy“ – bu-de podporovat především služby pro pě-ší turistiku, vodáctví a lyžování (s vý-jimkou vleků a lanovek), tzn. budovánía značení pěších a lyžařských tras (např,síť místních nebo regionálních tras se-znamující návštěvníky pomocí infor-mačních panelů s přírodními, historic-kými či kulturními zajímavostmi) odpo-činkových míst, hippostezek a nákupua výsadby doprovodné zeleně. S dlou-hodobějšího hlediska přispěje k vytvo-ření ucelených funkčních celků, kteréumožní vytvářet komplexní nabídku tu-ristických produktů zaměřených na jed-notlivé cílové skupiny.

Fiche „Příležitost pro místní pro-dukty“ – účelem fiche je přispět k obno-vě tradičních řemesel, podpoře místníchproduktů. Projekty budou zaměřené napodporu výkonnosti zpracovatelskýchpodniků, na rozvoj nových odbytišť prozemědělské produkty, podporu marke-tingu zemědělských výrobků, zlepšová-ní kvality výrobků a podporu vývoje ap-likace nových produktů, postupů a tech-nologií.

Detailní informace ke všem vý-zvám, povinné přílohy, pravidla, ter-míny seminářů, seznamy úspěšnýchprojektů a rady žadatelům získáte nainternetových stránkách naší místníakční skupiny www.mas-moravsky--kras.cz. Také je možné se obrátit nej-lépe e-mailovým dotazem, případnětelefonicky na kancelář MAS, jejížsídlo je ve Sloupě č. 221 (budova ZEM-SPOL).

MAS Moravský kras o.s. získala LEADER 2007–2013jaro – léto 2009 strana 7

Veletrhy cestovního ruchu i každodenní praxe v průběhu turistické sezonyv posledních letech jasně ukazují, že stále více domácích i zahraničních návštěv-níků raději než tištěné propagační materiály využívá při plánování svých dovole-ných a prázdninových cest internetovou formu prezentace turistických cílů. Majítak během několika málo minut možnost pohodlně získat například důležité in-formace o cíli své cesty, prohlédnout si jeho fotografie v kvalitním rozlišení, na-plánovat příjezdovou trasu, položit elektronicky dotaz infocentru nebo si případ-ně rovnou zamluvit ubytování a stravování.

Proto se i město Blansko rozhodlo rozšířit před začátkem hlavní turistické se-zony 2009 nabídku turistických informací na stránkách www.blansko.cz o speciál-ní 3D interaktivní mapu, která návštěvníkům města a blízkého okolí umožní získatběhem několika kliknutí myši co nejvíc informací o Blansku, jeho památkách,ubytovacích kapacitách, důležitých institucích, dopravě ve městě, cyklotrasách atd.

Mapa, která vznikla ve spolupráci s firmou Geodis z Brna, nabídne návštěv-níkům stránek pomocí digitálního 3D modelu terénu a ortofotomap s rozlišením0,2 m/pixel a 0,5 m/pixel (tj. až na jednotlivé domy a stromy ve městě) plastickýpohled nejen na Blansko, ale i na jeho okolí zahrnující Punkevní jeskyně, propastMacochu nebo rozhlednu ve Veselici. Návštěvníci mohou pomocí nástroje zva-ného výstižně „pilot“ provést seznamovací průlet nad terénem, během něhož sejim bude postupně objevovat místopis i jimi požadované cíle (např. památky, re-staurace, úřady, čerpací stanice, autobusové zastávky apod.) Mapa je také pomo-cí průletu správně navede při jejich cestě do centra města, ať již budou přijíždětod Ráječka nebo ze směru od Lažánek a jelikož jsou na ní navíc vyznačeny takéveškeré nejbližší cyklostezky, poslouží i cykloturistům. Tělesně postižení neborodiče s nejmenšími dětmi zase jistě ocení znázornění husté sítě bezbariérovýchtras ve městě. Důležitou službou, kterou nová 3D mapa poskytuje, je i její příméprovázání s vlastními webovými stránkami jednotlivých vyznačených bodů: ho-telů, penzionů, sportovišť, úřadů, či kulturních institucí.

Skutečnou „lahůdkou“ pro milovníky poznávací turistiky je však vytvořenítrojrozměrných modelů nejvýznamnějších architektonických památek ve městě,tj. zámku, dřevěného kostelíka, kostela sv. Martina, zámečku zvaného „blanenskýMiramare“, hutě Klamovka a radnice. Díky těmto 3D modelům uvidí tyto památ-ky způsobem, který ani pohled na místě samém nikdy neumožňuje, získají pře-snou představu o jejich umístění v terénu a přístupových cestách k nim.

3D mapu zatím na svých stránkách nabízí pouze 15 měst v celé ČR. Tu blanenskounaleznete na adrese www.3dmapy.cz/blansko/dafault.fly. K prohlížení 3D map a vi-zualizací je nutné mít nainstalovaný program TerraExplorer. Tento program je všakk dispozici ke stažení zdarma, bez speciálních nároků na HW a SW vybavení klienta.

Město Blansko podepsalo v pátek17. dubna na blanenském zámku part-nerskou smlouvu se třemi francouzský-mi městy Bouloc, Vacquiers a Villeneu-ve-lès-Bouloc. Pro Blansko se tak tytotři jihofrancouzské obce staly již pátýmzahraničním partnerem. Blansko již ně-kolik desetiletí úspěšně rozvíjí partner-ské vztahy s městy v zahraničí – příkla-dem může být zejména italské Scandia-no, se kterým družba probíhá již více než40 let. Další partnerská města má Blan-sko v Rakousku (Mürzzuschlag), Polsku(Legnica) a na Slovensku (Komárno).

Třináctičlenná francouzská delega-ce vedená starostou Boulocu Christia-nem Fauriem byla slavnostně přijata naradnici starostkou města Blanska Jaro-slavou Královou. Mezi členy francouz-ské delegace byli také tři studenti – zá-stupci Městské rady mládeže v Boulo-cu, kteří v Blansku navštívili vyučovacíhodiny francouzštiny v blanenskémgymnáziu a obchodní akademii.

Program připravený pro delegacibyl nabitý a připravený zejména s důra-zem na poznávání krás našeho regionu.Nechyběla v něm samozřejmě prohlíd-ka města Blanska, Pivovaru v ČernéHoře, blanenského a rájeckého zámkui jeskyní Moravského krasu, ale i spor-tovní relaxace na bowlingu či ochutnáv-ka vín a českých specialit v RestauraciU Zámečku.

Blansko uvažuje o možnostech spo-lupráce s Boulocem v oblastech sportu(basketbal, fotbal, tenis apod.), školství(oboustranná výuka jazyků), kultury(prostřednictvím knihoven, výstav, pě-veckých a tanečních souborů), či pozná-vání regionu (Moravský kras a na druhéstraně kraj Fronton, Pyreneje). Z tohotodůvodu připravuje Město Blansko vydá-ní nových propagačních materiálů takéve francouzském jazyce.

„Podepsání partnerské smlouvy je po-výšením spontánně vzniklého přátelstvína novou úroveň. Věřím, že díky tomunebude překážkou ani velká vzdálenost,která obě města dělí,“ je přesvědčená sta-rostka města Blanska Jaroslava Králová.

Zda jej Město získá, to se ukáže na19. ročníku festivalu Pelhřimov – městorekordů ve dnech 12. a 13. června. Měs-to Blansko bylo nominováno na Kuriozi-tu roku 2009 v kategorii reklamní rekordza loňské setkání v Pivovaru Černá Hora– „Nejvíc lidí, kteří mají pod čepicí“.

Mezinárodní festival rekordů a kurio-zit pořádá Agentura Dobrý den Pelhři-mov vždy druhý víkend v červnu. Sou-částí festivalového programu bude udíle-ní výročních cen REKORDMAN ROKU2009 a KURIOZITA ROKU 2009.

„Oznamujeme Vám tímto, že Vášpočin, který byl do České databanky

rekordů zaregistrován jako Nejvíc lidí,kteří mají ‚pod čepicí‘ byl vybrán doužší nominace na titul KURIOZITAROKU 2009 v kategorii Reklamní re-kord,“ píše se v pozvánce zaslané naadresu Města Blansko. V průběhu pro-gramu budou představeni všichni re-kordmani, kteří se dostali do užší no-minace, a poté bude udělen titul.

Rekord s roztodivnými předměty podčepicí ustavili turisté a návštěvníci přiZahájení turistické sezony 2008 v Pivo-varu Černá Hora. S předmětem pod če-picí se jich tam sešlo na jednom místě823. „Vysoká účast prokázala, že lidé

„Třetí rozměr“ ve službách turistům

• Sezónní turistické noviny pro území Moravského krasu• Evidence: MK ČR E 17 343 • Vydává MAS Moravský kras o. s., Sloup 221, 679 13 Sloup• IČO: 27028992 • Kontaktní osoba: Jozef Jančo, tel. 739 042 933, masmk@seznam.cz• Grafická úprava a zlom: Ondřej Havlík, tel.: 774 724 774Projekt byl podpořen v grantovém řízení MŽP. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Blansko má nové partnerské město ve Francii

Rekord turistů nominován na titul Kuriozita roku 2009

Tři obce, s nimiž Blansko uzavřelopartnerskou smlouvu – Bouloc, Vacquiersa Villeneuve lès Bouloc, mají dohro-mady cca 6.500 obyvatel. Nachází sev jihozápadní Francii asi 25 km sever-ně od centra čtvrtého největšího fran-couzského města Toulouse (asi 1.318 kmvzdušnou čarou od Blanska) v oblastivyhlášeného frontonského vinařskéhokraje.

mají smysl pro humor, chtějí se bavit,a že jsou pro to schopni leccos, třebai bláznivého, udělat. Myslím, že s čepicíje to skvělý nápad a jsem spokojený,když vidím kolem to upřímné nadšení,“pochválil tehdy účastníky Miroslav Ma-rek z Agentury Dobrý den z Pelhřimova.

Už ze samotné nominace mají ra-dost i pořadatelé. „Bereme ji jako oce-nění nehynoucích zásluh Kašpara Krá-sy Blanenského a taky našeho nápadudodat šťávu oficiálnímu zahájení turis-tické sezony a spojit je s recesí. Za čty-ři roky, kdy tyto rekordní pokusy spolus našimi partnery z Boskovic a Pivova-ru Černá Hora pořádáme, se z nich sta-la neodmyslitelná součást nabídky nej-větších kulturních akcí v regionu. Touhlavní odměnou je pro nás pochopitel-ně ale stále vzrůstající počet ‚rekord-manů‘ a tím i zájemců o turistiku v Mo-ravském krasu,“ potvrzuje za pořadate-le vedoucí odboru kancelář tajemníkaJiří Kučera s tím, že vyhlášení se jejichzástupci určitě zúčastní.

jaro – léto 2009 strana 8