+ All Categories
Home > Documents > SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Date post: 17-Jan-2016
Category:
Upload: stacie
View: 31 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
Description:
SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA. Socioekonomická geografie zkoumá lidskou společnost a její hospodářskou činnost. Nejdůležitějším znakem SES je její prostorová diferenciace (rozrůznění) a přímá propojenost s FGS. Geografie obyvatelstva a sídel. - PowerPoint PPT Presentation
85
SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA Socioekonomická geografie zkoumá Socioekonomická geografie zkoumá lidskou společnost lidskou společnost a její a její hospodářskou činnost. hospodářskou činnost. Nejdůležitějším znakem SES je Nejdůležitějším znakem SES je její její prostorová diferenciace prostorová diferenciace (rozrůznění) a přímá (rozrůznění) a přímá propojenost propojenost s FGS. s FGS.
Transcript
Page 1: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

SOCIEKONOMICKÁ SFÉRASOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Socioekonomická geografie zkoumá Socioekonomická geografie zkoumá lidskou společnostlidskou společnost a její a její

hospodářskou činnost. hospodářskou činnost.

Nejdůležitějším znakem SES je její Nejdůležitějším znakem SES je její prostorová diferenciaceprostorová diferenciace (rozrůznění) (rozrůznění)

a přímá a přímá propojenost s FGS. propojenost s FGS.

Page 2: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Geografie obyvatelstva a sídelGeografie obyvatelstva a sídel

Lidstvo vzniklo pravděpodobně ve Lidstvo vzniklo pravděpodobně ve východní Africe v oblasti Viktoriina a východní Africe v oblasti Viktoriina a Rudolfova jezera a odtud postupně Rudolfova jezera a odtud postupně osídlovalo Zemi. Měnilo neosídlenou osídlovalo Zemi. Měnilo neosídlenou krajinu (anekumenu) v osídlenou krajinu (anekumenu) v osídlenou (ekumenu).(ekumenu).

Page 3: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Počet a rozmístění obyvatelPočet a rozmístění obyvatel

V polovině r.2008 žilo na Zemi 6,7 mld.lidí. V polovině r.2008 žilo na Zemi 6,7 mld.lidí. Do počátku 19.st. byl růst počtu obyvatel Do počátku 19.st. byl růst počtu obyvatel

pozvolný, pozvolný, hospodářskou revolucíhospodářskou revolucí se se změnily výrazně podmínky života (zlepšení změnily výrazně podmínky života (zlepšení výživy, účinnější zdrav.péče...) a s tím se výživy, účinnější zdrav.péče...) a s tím se prudce zvýšil nárůst počtu obyvatel prudce zvýšil nárůst počtu obyvatel planety. V 2. ½ 20 st. došlo k nárůstu v planety. V 2. ½ 20 st. došlo k nárůstu v rozvojových regionech světa (Asie, J rozvojových regionech světa (Asie, J Amerika, Afrika).Amerika, Afrika).

Page 4: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 5: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Přírůstky obyvatelstva po 10 letechPřírůstky obyvatelstva po 10 letech

Page 6: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Pohyb obyvatelstvaPohyb obyvatelstva

Ukazatelem změny počtu obyvatel je Ukazatelem změny počtu obyvatel je pohyb obyvatelstvapohyb obyvatelstva

a) přirozený – porodnost-úmrtnosta) přirozený – porodnost-úmrtnost

b) mechanický – přemísťování lidíb) mechanický – přemísťování lidí

Demografická revoluceDemografická revoluce – – proces změny proces změny reprodukčního chování lidí a úmrtnosti v reprodukčního chování lidí a úmrtnosti v průběhu času, který se projeví v průběhu času, který se projeví v prostředních fázích prudkým nárůstem prostředních fázích prudkým nárůstem počtu obyvatel (viz graf.)počtu obyvatel (viz graf.)

Page 7: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Graf 1:demografická revoluce v JaponskuGraf 1:demografická revoluce v Japonsku

Page 8: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 9: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Doba trvání demografické revoluce:Doba trvání demografické revoluce:

FrancieFrancie 150let150let GBGB 150150 Švédsko, Dánsko, Norsko, Belgie, Švédsko, Dánsko, Norsko, Belgie,

NěmeckoNěmecko 125125 Itálie, ŠpanělskoItálie, Španělsko 7575 ČRČR 100100

Page 10: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Kojenecká úmrtnost ve světěKojenecká úmrtnost ve světě

Page 11: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Rozmístění obyvatelstvaRozmístění obyvatelstva

Značně nerovnoměrné. Závislé na přírodních Značně nerovnoměrné. Závislé na přírodních podmínkách (nejvíce na klimatu) a podmínkách (nejvíce na klimatu) a společensko hospodářských.společensko hospodářských.

60%60% obyvatel Země žije obyvatel Země žije do 200 m n mdo 200 m n m..

50% do 200 m50% do 200 m od pobřeží od pobřeží

nejhustěji osídlené oblasti: jádra rozvoje nejhustěji osídlené oblasti: jádra rozvoje průmysluprůmyslu

Evropa, Amerika,Asie....Evropa, Amerika,Asie....

Page 12: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Rozložení obyvatel podle makroregionůRozložení obyvatel podle makroregionů

Page 13: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Podíl obyvatelstva podle světadílůPodíl obyvatelstva podle světadílů

Page 14: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 15: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Počet obyvatel podle státůPočet obyvatel podle států

Page 16: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

POČET OBYVATEL PODLE EKONOMICKÉ VYSPĚLOSTIPOČET OBYVATEL PODLE EKONOMICKÉ VYSPĚLOSTI

Page 17: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Rasové složení obyvatelstvaRasové složení obyvatelstva

Page 18: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Složení obyvatelstva podle věkuSložení obyvatelstva podle věku

Page 19: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Vývoj městského a venkovského obyvatelstvaVývoj městského a venkovského obyvatelstva

Page 20: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 21: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 22: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Jazyková struktura obyvatelstvaJazyková struktura obyvatelstva

Page 23: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Světová náboženstvíSvětová náboženství

Page 24: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Interaktivní mapa světa:Interaktivní mapa světa:

http://breathingearth.net/http://breathingearth.net/http://breathingearth.net/http://breathingearth.net/

Page 25: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Kontrolní otázkyKontrolní otázky1)1) Čím se zabývá socioekonomická geografie?Čím se zabývá socioekonomická geografie?2)2) Kolik žije v současnosti na planetě lidí?Kolik žije v současnosti na planetě lidí?3)3) Jaký je vývoj počtu obyvatel Země od 18.st.? Pokus se Jaký je vývoj počtu obyvatel Země od 18.st.? Pokus se

vysvětlit příčiny změn v počtu obyvatel.vysvětlit příčiny změn v počtu obyvatel.4)4) Vysvětli pojem porodnost, úmrtnost, přírůstek obyvatel.Vysvětli pojem porodnost, úmrtnost, přírůstek obyvatel.5)5) Jaký je rozdíl mezi přirozeným přírůstkem a celkovým Jaký je rozdíl mezi přirozeným přírůstkem a celkovým

přírůstkem obyvatel.přírůstkem obyvatel.6)6) Které regiony světa mají vysoký přirozený přírůstek obyv. Které regiony světa mají vysoký přirozený přírůstek obyv.

a proč?a proč?7)7) Které regiony světa trpí úbytkem obyvatel a proč?Které regiony světa trpí úbytkem obyvatel a proč?8)8) Jaké jsou nejpočetnější státy světa.Jaké jsou nejpočetnější státy světa.9)9) Seřaď světadíly podle počtu obyvatel.Seřaď světadíly podle počtu obyvatel.10)10) Vysvětli pojem demografická revoluce.Vysvětli pojem demografická revoluce.11)11) Jak se zjišťuje počet obyvatel ve většině vyspělých zemí?Jak se zjišťuje počet obyvatel ve většině vyspělých zemí?12)12) Jaké jsou prognózy vývoje počtu obyvatel podle odhadů Jaké jsou prognózy vývoje počtu obyvatel podle odhadů

OSN?OSN?13)13) Objasni pojem věková pyramida? O čem vypovídá?Objasni pojem věková pyramida? O čem vypovídá?

Page 26: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

GEOGRAFIE SÍDELGEOGRAFIE SÍDEL

Page 27: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

SídloSídlo - seskupení usedlostí - seskupení usedlostíOsídleníOsídlení - rozmístění lidských sídel v - rozmístění lidských sídel v

krajiněkrajině• koncentrickékoncentrické (soustředěné) – (soustředěné) –

vesnice, města...převažujevesnice, města...převažuje• disperznídisperzní (rozptýlené) – (rozptýlené) –

rozptýlená vesnice, samotyrozptýlená vesnice, samotyPůvodně žili lidé v Původně žili lidé v malých sídlechmalých sídlech (o nichž (o nichž

moc nevíme) – převažoval lov a sběr.moc nevíme) – převažoval lov a sběr.S přechodem k zemědělské výrobě vznikají S přechodem k zemědělské výrobě vznikají

zemědělská sídla.zemědělská sídla.Nejstarší sídelní a civilizační vývoj vč.vzniku Nejstarší sídelní a civilizační vývoj vč.vzniku

měst probíhal na hranici 3 kontinentů měst probíhal na hranici 3 kontinentů (Asie, Afriky a Evropy) v oblasti tzv. (Asie, Afriky a Evropy) v oblasti tzv. „„úrodného půlměsíceúrodného půlměsíce““

Page 28: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Pozdeji se k němu připojila oblast Pozdeji se k němu připojila oblast východní Čínyvýchodní Číny a a povodí Indupovodí Indu, , středozemní oblaststředozemní oblast, , a velmia velmi pozdě, pozdě, až počátkem letopočtu, až počátkem letopočtu, Amerika Amerika (Mexiko, Peru)(Mexiko, Peru)

Page 29: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 30: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 31: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

1)venkovská1)venkovská (zakládána před 10000 lety v (zakládána před 10000 lety v souvislosti s rozvojem zemědělství)souvislosti s rozvojem zemědělství)

2) městská2) městská (díky výhodné poloze a (díky výhodné poloze a podnebí již vepodnebí již ve

1)starověku – jejich počet a osídlenost byla 1)starověku – jejich počet a osídlenost byla nízká)nízká)

2)Středověku (většina měst u nás)2)Středověku (většina měst u nás)3) Novověk - ipulsem k obrovskému rozvoji 3) Novověk - ipulsem k obrovskému rozvoji

měst dochází až s průmyslovou revolucí.měst dochází až s průmyslovou revolucí.Urbanizace:Urbanizace: zvyšování úlohy měst v rozvoji zvyšování úlohy měst v rozvoji

společnosti a rozšiřování městského společnosti a rozšiřování městského způsobu obyvatelstvazpůsobu obyvatelstva

Ekumena – subekumena – anekumenaEkumena – subekumena – anekumena = = území osídlené trvale – dočasně - vůbecúzemí osídlené trvale – dočasně - vůbec

Page 32: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

AglomeraceAglomerace – městské jádro a okolí – městské jádro a okolí (pražská, brněnská, ostravská...)(pražská, brněnská, ostravská...)

KonurbaceKonurbace – propojení několika – propojení několika aglomerací (Porúří, Porýní...)aglomerací (Porúří, Porýní...)

MegalopoleMegalopole – nejrozsáhlejší – nejrozsáhlejší intenzívně propojené oblasti lidského intenzívně propojené oblasti lidského osídlení (osídlení (BosBoston – ton – WasWashington, Tokio hington, Tokio – Kóbe,...)– Kóbe,...)

Page 33: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Územní pohyb obyvatelÚzemní pohyb obyvatel

vnitrostátní vnitrostátní – (př.z venkova do – (př.z venkova do měst v 2.1/2 20.st.) – důvody hlavně měst v 2.1/2 20.st.) – důvody hlavně ekonomickéekonomické

mezistátnímezistátní – důvody – důvody hl.ekonomické,.. bezpečnostní, hl.ekonomické,.. bezpečnostní, náboženské, politické...náboženské, politické...

Page 34: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Struktura obyvatelstvaStruktura obyvatelstva věkovávěková

1) předproduktivní do 15 let1) předproduktivní do 15 let2) produktivní 15-59 let2) produktivní 15-59 let3) poproduktivní 60 a více let3) poproduktivní 60 a více let

věk, pohlaví a počet obyvatel nejlépe věk, pohlaví a počet obyvatel nejlépe vystihuje tzv. věková pyramida vystihuje tzv. věková pyramida (strom života)(strom života)

Page 35: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Typy věkových pyramidTypy věkových pyramid

Page 36: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 37: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 38: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 39: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 40: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 41: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 42: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 43: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

rasová rasová – vymezení skupin lidí podle – vymezení skupin lidí podle vnějších (biologických) znaků – barva vnějších (biologických) znaků – barva kůže, tvar lebky, nosu, kůže, tvar lebky, nosu, těles.výška...,které spojuje těles.výška...,které spojuje dlohodobý společný vývojdlohodobý společný vývoj

• europoidníeuropoidní• mongoloidnímongoloidní + + míšenci (Mu,Me,Za)míšenci (Mu,Me,Za)

• negroidnínegroidní• australoidní australoidní

Page 44: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

míšencimíšenci - převažují ve Stř.A - převažují ve Stř.A

MULAT

ZAMBOMESTICMESTIC

Page 45: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 46: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

národnostní – národnostní – podle příslušnosti k národu podle příslušnosti k národu (společným znakem je územní, jazykový, (společným znakem je územní, jazykový, kulturní a historický vývoj s vědomím kulturní a historický vývoj s vědomím příslušnosti k národu příslušnosti k národu

na Zemi žije asi 2000 národůna Zemi žije asi 2000 národů

Největší národy světa:Největší národy světa:1.Číňané1.Číňané (Chanové) 1,1mld. 2. (Chanové) 1,1mld. 2. HindovéHindové (Indie) 23O mil. 3. (Indie) 23O mil. 3. AmeričanéAmeričané (USA) mil. (USA) mil. 200 mil.200 mil.3. 3. BengálciBengálci (Bangladéš, Indie) přes 200 (Bangladéš, Indie) přes 200 mil.mil.44. Brazilci. Brazilci 5. 5. Rusové Rusové 140 mil. 140 mil. 6. 6. JaponciJaponci 130 mil.130 mil.

Page 47: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

jazykovájazyková – podle příslušnosti k – podle příslušnosti k jazykové rodině, skupině jazykůjazykové rodině, skupině jazyků

Page 48: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 49: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

náboženskánáboženská

• ateisté – bez vyznáníateisté – bez vyznání• věřící – víra v nějaké božstvověřící – víra v nějaké božstvo

Nejvýznamější náboženství:Nejvýznamější náboženství: budhismus – 324 mil.budhismus – 324 mil. křesťanství – (katolíci, pravoslavní, protestanté)křesťanství – (katolíci, pravoslavní, protestanté)

vyznává asi 2mld.vyznává asi 2mld. islám – muslimové – 1,1 mld.islám – muslimové – 1,1 mld. hinduismus – 781 mil. hinduismus – 781 mil. judaismus – 18 mil.judaismus – 18 mil. animistická náb. (tradiční) animistická náb. (tradiční)

Page 50: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 51: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 52: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Kontrolní otázkyKontrolní otázky

1)1) Co je to sídlo, osídlení?Co je to sídlo, osídlení?2)2) Jaké jsou nejstarší centra lidského osídlení?Jaké jsou nejstarší centra lidského osídlení?3)3) Jaké znáš typy sídel?Jaké znáš typy sídel?4)4) Jaký je rozdíl mezi vesnickým a městským Jaký je rozdíl mezi vesnickým a městským

sídlem?sídlem?5)5) V jakých obdobích vznikala města? S čím byl V jakých obdobích vznikala města? S čím byl

tento jev spojen?tento jev spojen?6)6) Lokalizuj 10 největších měst světa. Jaké znaky Lokalizuj 10 největších měst světa. Jaké znaky

mají společné?mají společné?

7)7) Co je to urbanizace? Seřaď jednotlivé kontinenty Co je to urbanizace? Seřaď jednotlivé kontinenty podle míry urbanizace.podle míry urbanizace.

8)8) Jak se bude urbanizace dále vyvíjet?Jak se bude urbanizace dále vyvíjet?

Page 53: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 54: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 55: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 56: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 57: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 58: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 59: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 60: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 61: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 62: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 63: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 64: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 65: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 66: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 67: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 68: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 69: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 70: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 71: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 72: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 73: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 74: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 75: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 76: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 77: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 78: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 79: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 80: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 81: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 82: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 83: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 84: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA
Page 85: SOCIEKONOMICKÁ SFÉRA

Recommended