SOCIÁLNÍ POLITIKA PhDr. ThDr. Václav Mitáš, Th.D. · Renesance –Nicollo Machiavelli (1469...

HUSITSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA

UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

Katedra psychosociálních věd a etiky

SOCIÁLNÍ POLITIKA

PhDr. ThDr. Václav Mitáš, Th.D.




Sociální politika PhDr. ThDr. Václav Mitáš, Th.D.2

PODMÍNKY KE SPLNĚNÍ PŘEDMETU

Seminární práce

Jednosemestrální předmět ukončený zkouškou

• seminární práce

◦ podmínka pro účast v testu

◦ odborná esej v rozsahu 3 – 5 stran

s využitím příslušné literatury

◦ téma se musí vztahovat k obsahu

předmětu

◦ termín odevzdání NEJPOZDĚJI

týden před zkouškou

◦ důraz na správnou práci s

informačními zdroji






Jednosemestrální předmět

ukončený zkouškou

• referát

◦ vystoupení v rozsahu do 10 min.

◦ možnost podpory PWP

◦ výběr ze zadaných témat

◦ nutnost týmové spolupráce –

všichni budou přítomní

prezentaci

◦ zadávaní témat mailem

◦ rozhoduje termín doručení

mailu

Referát

Seminární práce




Metody sociální práce s rodinou PhDr. Václav Mitáš, Th.D.4


1. Stát a sociální stát

2. Sociální solidarita

3. Krize sociálního státu

4. Vývoj a tradice sociální

politiky v ČR

5. Vznik a typy sociálních

událostí a situací

6. Sociální rizika

7. Sociální zákonodárství

8. Politika trhu práce v ČR

9. Zdravotní politika v ČR

10. Vzdělávací politika v ČR

11. Politika bydlení v ČR

12. Rodinná politika v ČR

13. Strategie sociální politiky

EU

Témata referátů






Jednosemestrální předmět

ukončený zkouškou

• TEST A ZKOUŠKA

◦ test s výsledkem 125 bodů

◦ nad 110 bodů = 1

◦ 100 – 110 bodů = přímo 2

◦ 90 – 109 bodů = přímo 3

◦ 75 – 89 bodů = ústní termín

◦ do 74 bodů = neúspěšný pokus

ÚSPĚCH

Test a zkouška

Referát

Seminární práce





DOPORUČENÁ LITERATURA

VEČEŘA, Miloš. Sociální stát. Východiska a přístupy. Praha : SLON, 1996. 112 s. ISBN 80-85850-16-8

ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. I. část. 2. rozšířené vydání. Praha: Karolinum, 2007. 612 s. ISBN 978-80-246-1393-2.

ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 2. část: Sociální péče. 2. rozšířené vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2004. 504 s. ISBN 80-246-0875-8.

KREBS, Vojtěch. a kol.: Sociální politika. 3. vyd. Praha : ASPI, 2005. 504 s. ISBN 80-7357-050-5.

MUSIL, Libor. Vývoj sociálního státu v Evropě. Čítanka z historie moderní evropské sociální politiky. Brno : Doplněk, 1996. 256 s. ISBN 80-85765-62-4.

TOMEŠ, Igor: Sociální politika: teorie a mezinárodní zkušenost. 2. vyd. Praha : Sociopress, 2001. 262 s. ISBN 80-86484-00-9.

POTŮČEK,M. Sociální politika. Praha: Slon, 1995.

POTŮČEK,M. Křižovatky české sociální reformy. Praha: Slon, 1999.

SIROVÁTKA,T.(ed). Česká sociální politika na prahu 21 století. Efektivnost, Selhávání, Legitimita. Brno: MU, 2000.

Programové prohlášení vlády: http://www.vlada.cz/

Základní mezníky v historii sociální politiky: http://marap.blog.cz/0609/socialni-politika-zakladni-mezniky-v-historii-socialni-politiky

http://www.vlada.cz/



http://marap.blog.cz/0609/socialni-politika-zakladni-mezniky-v-historii-socialni-politiky



















PŘEHLED TÉMAT

Fenomenologie

• pojem státu a sociálního státu

◦ stát

◦ sociální stát

◦ sociální stát a sociální politika

• historické souvislosti a základní teorie

◦ sociální politika ve Starém a Novém zákoně

◦ základní teorie a typy sociálního státu

◦ vznik a vývoj sociálního státu

◦ podstata a obsah sociálního státu





PŘEHLED TÉMAT

• Sociální politika v ČR

◦ reforma sociálního systému

◦ organizace a řízení sociálního zabezpečení

◦ sociální solidarita a redistribuce

• Sociální události

◦ vznik a typologie

◦ sociální rizika

◦ sociální služby

◦ sociální ochrana

• Stát, obce a nestátní subjekty

• Strategie sociální politiky EU





PŘEHLED TÉMAT

• Jednotlivé aspekty sociální politiky

◦ sociální zabezpečení

◦ trh práce

◦ vzdělávací politika

◦ politika bydlení

◦ rodinná politika

◦ protidrogová politika

◦ nestání a neziskové organizace





SOCIÁLNÍ POLITIKA VERSUS VĚDA

sociální

politika

sociologie

ekonomie

právní vědysociální práce

sociální filozofie

politologie





SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V BIBLI

Patriarchální období

• sociální pomoc potřebným není uzákoněna

• lze ji implicitně sledovat v určitých perikopách (Gn 18 + 19)

• praotcové mají zkušenost se situací sociálně potřebných

Exodus – Numeri

• většinou formou legislativy sleduje pomoc potřebným

Žádnou vdovu a sirotka nebudete utiskovat. Jestliže je přece budeš utiskovat a oni

budou ke mně úpět, jistě jejich úpění vyslyším. Vzplanu hněvem a pobiji vás

mečem, takže z vašich žen budou vdovy a z vašich synů sirotci. (Ex 22:21nn)






• Těžiště sociální pomoci v rodině

◦ širší rodina – zemědělství, řemesla ekonomická síla, soběstačnost

◦ rodinná sociální záchytná síť dědictví po mužské linii

• Mimo rodinnou záchytnou síť

◦ vdovy

◦ sirotci

◦ přistěhovalci

◦ somaticky postižení

◦ levité

◦ sociální deviace ?






Deuteronomium

• Legislativní postavení některých skupin• Host a Zákon

• Host – bezdomovec (Nebudeš si hnusit Edómce, neboť to je tvůj bratr. Nebudeš si hnusit Egypťana, neboť jsi byl hostem v jeho zemi Dt 23:8)

• Vdova levirátní manželstvíKdyž budou bydlet bratři spolu a jeden z nich zemře bez syna, nevdá se žena zemřelého jinam, za cizího muže. Vejde k ní její švagr a vezme si ji za ženu právem švagrovství. Prvorozený syn, kterého porodí, ponese jméno jeho zemřelého bratra, aby jeho jméno nebylo z Izraele vymazáno. Avšak jestliže si ten muž nebude chtít vzít svou švagrovou, vystoupí jeho švagrová do brány ke starším a řekne: "Můj švagr se zdráhá zachovat svému bratrovi jméno v Izraeli, není svolný užít vůči mně práva švagrovství. " Předvolají ho tedy starší jeho města a promluví s ním. Když bude stát na svém a řekne: "Nechci si ji vzít", přistoupí k němu před staršími jeho švagrová, zuje mu střevíc, plivne mu do tváře a prohlásí: "To si zaslouží muž, který nechce svému bratru zbudovat dům." I bude mít v Izraeli přezdívku: "Dům vyzutého". (Dt 25:5-10) srv. Gn 38






• Lévijec (Pokud budeš žít ve své zemi, varuj se toho, abys lévijce nechal opuštěného – Dt 12:19)

• Sociální deviace?

Lenocha usmrtí choutky, neboť jeho ruce odmítají práci; choutky ho stravují neustále, ale spravedlivý dává a nešetří. (Př 21:25n)

Kdo se posmívá chudému, tupí toho, kdo jej učinil, kdo má radost z běd, ten bez trestu nezůstane. (Př 17:5)

Teologický posun Deuteronomia

• od příkazu k srdci

• Hospodinův osobní dohled

Vždyť Hospodin, váš Bůh, je Bůh bohů a Pán pánů, Bůh veliký, všemocný a vzbuzující bázeň, který nebere ohled na osobu a nepřijímá úplatek, ale zjednává právo sirotku a vdově, miluje hosta a dává mu chléb a šat. Milujte tedy hosta, neboť jste byli hosty v egyptské zemi. (Dt 10:17nn)






• Systém zabezpečení

• nedotknutelné právo vlastnictví základních věcí

Nepřevrátíš právo bezdomovce ani sirotka a vdově nezabavíš roucho. (Dt

24:17)

• pravidelné denní vyplácení mzdy

Nebudeš utiskovat nádeníka, zchudlého a potřebného ze svých bratří ani ze

svých hostí, kteří žijí v tvé zemi v tvých branách. Dáš mu jeho mzdu ještě

téhož dne, než nad ním zapadne slunce, neboť je zchudlý a svým životem

na ní závisí, aby nevolal proti tobě k Hospodinu a aby na tobě nebyl hřích.

(Dt 24:14n)






• obživa z úrody, paběrkování

Když budeš sklízet ze svého pole a zapomeneš na poli snop, nevrátíš se

pro něj. Bude patřit bezdomovci, sirotku a vdově, aby ti Hospodin, tvůj

Bůh, požehnal při každé práci tvých rukou. Když oklátíš plody ze své olivy,

nebudeš ještě setřásat zbylé. Ty budou patřit bezdomovci, sirotku a

vdově. Když budeš na vinici sbírat hrozny, nebudeš po sobě paběrkovat.

Bude to patřit bezdomovci, sirotku a vdově. (Dt 24:17-20)

Když vejdeš do vinice svého bližního, smíš se najíst hroznů dosyta podle

libosti, ale nebudeš nic dávat do nádoby. Když vejdeš do obilí svého

bližního, smíš si rukou natrhat klasů, ale nebudeš obilí svého bližního

žnout srpem. (Dt 23:25n)






• kultická obživa

◦ desátky

Když pak třetího roku, v roce desátků, odvedeš všechny desátky ze své

úrody a dáš je lévijci, bezdomovci, sirotku a vdově, aby jedli v tvých

branách a nasytili se, řekneš před Hospodinem, svým Bohem: "Vynesl

jsem z domu, co bylo svaté, a dal jsem to lévijci a bezdomovci, sirotku a

vdově, zcela podle tvého příkazu, který jsi mi dal. Nepřestoupil jsem ani

neopomenul žádné z tvých přikázání. " (Dt 26:12n)

◦ účast na slavnostech a svátcích je spojená s nasycením

Při své slavnosti se budeš radovat ty i tvůj syn a tvá dcera, tvůj otrok a tvá

otrokyně, lévijec i bezdomovec, sirotek a vdova, kteří žijí v tvých branách.

(Dt 16:14)





STÁT

Lidské společenství, které vykonává monopol legitimního užití

fyzické moci uvnitř daného území (Max Weber)

• otázka legitimity a legality moci

• politický konsenzus

• existence a respektování práva

Stát je vymezen

• politicky

• právně

• sociálně





STÁT A SPOLEČNOST

Aristoteles (IV. stol. př. Kr.)

• stát je přirozený útvar, původnější než jedinec

• zoon politikon

Řecko – sociální uskupení, Řím akcentuje právo

Středověk – teologicky koncipovaný útvar

Renesance – Nicollo Machiavelli (1469 – 1527)

• politický stav

• objekt nesmlouvavého boje o moc bez skrupulí a

morálních pravidel – státní zájem ospravedlňuje postup

• etika soukromého života je od státu oddělena





STÁT A SPOLEČNOST

Immanuel Kant (1724 – 1804)

• sdružení mnoha lidí pod právními zákony

• společnost splývá se státem

• základním přirozeným právem je svoboda

• na ní jsou založeny další atributy občanství: rovnost,

občanská samostatnost a právo spoluvytvářet zákony

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770 – 1831)

• společnost je základní systém, má ekonomický zájem

• stát je výtvorem lidí, produktem rozumu

• společnost je sebezničující entita, vyžaduje dozor a

kontrolu státu – stát reprezentuje společnost a

ochraňuje všeobecný zájem





STÁT A SPOLEČNOST

Adam Smith (1723 – 1790)

• důsledné oddělení státu a společnosti

• otec liberalismu

• emancipace ekonomicky sílícího občanství

• stát vládne absolutistickou a zbyrokratizovanou mocí

• otec koncepce občanské společnosti





OBČANSKÁ SPOLEČNOST

• ve starověku má politický význam (societas civilis)

• John Locke (1632 – 1704) a Thomas Hobbes (1588 – 1679)

◦ občanská společnost je totožná s politickou

◦ společenská smlouva zakládá politická práva

◦ svobodné a rovné postavení občanů

Současná sociologie

• vykrystalizovaná vrstva společenského života, spontánní

sebevyjádření jedinců a jejich dobrovolných sdružení

vytvářených k realizaci jejich partikulárních zájmů

• nepolitické vztahy mezi jedinci navzájem a mezi jedinci,

sociálními sdruženími, hnutími a dobrovolnými organizacemi

• vyplňuje mezeru mezi zájmy jedince a státní makrostrukturou





OBČANSKÁ SPOLEČNOST

Základní znaky občanské společnosti

rostoucí výskyt skupin vzájemné pomoci, podpůrných sdružení a spolků

rozvoj spontánních specifických činností (skupinová i individuální svépomoc)

horizontální charakter vztahů na smluvním základě – výhodnost a účelnost

pluralita skupin, rozmanitost a diferencovatnost

specifické metody řešení sporů – upřednostňují kooperaci před konfrontací

vytvořená občanská kultura

autoregulativní mechanismy zajišťující reprodukci i rozvoj




Sociální politika PhDr.ThDr. Václav Mitáš, Th.D.24

TYPY MODERNÍHO STÁTU

Sociálně liberální model

oddělení státu a společnosti, omezení zásahů do společenskoekonomického života

stát až na výjimky mimo hospodářskou sféru

důraz na význam trhu – nejen v hospodářství, ale např. i v sociální politice

důsledná ochrana soukromého vlastnictví a podnikání

omezený rozsah veřejných sociálních služeb a malá míra redistribuce příjmu

sociální nerovnost není omezována (funkce výkonu a zásluh)






Sociálnědemokratický model

uznává tržní hospodářství ve spojení s indikativním plánovaným hospodářstvím

ochrana soukromého vlastnictví a podnikání s pluralitou subjektů (včetně státu)

rozvoj sociálních služeb a větší míra redistribuce příjmu

důraz na hodnoty spravedlnosti, solidarity a svobody

snaha o zvyšování sociální rovnosti a sociální spravedlnosti

zásada výkonnosti je závazkem vůči společnosti, ale není absolutizována






Demokratický socialismus

plánovaná hospodářská činnost v kombinaci s trhem – důraz na aktivitu státu

pluralita hospodářských subjektů se silným státním a družstevním vlastnictvím

rozvoj státních služeb, široká redistribuce příjmů, s cílem široké sociální rovnosti

aktivní prosazování sociální jistoty, spravedlnosti, rovnosti a práva na práci





SOCIÁLNÍ ROLE MODERNÍHO STÁTU

Mechanismy organizující společenský život

• stát (státní intervence)

• trh (tržní mechanismus)





KRAJNÍ NÁZORY NA ROLI STÁTU

Ortodoxní konzervatismus

• zaběhnutý řád a hierarchie, nadřazenost státu je projev pragmatismu

• zajišťuje prostor, kde individua sledují své blaho

• státní sociální politika nepatří mezi základní role státu, pokud ji stát na

sebe bere, pak v případě, že nikdo jiný není schopen ji poskytnout

• státní intervence jsou nebezpečné, rozmělňují energii státu

Libertariánský liberalismus

• vpodstatě jen ochrana před násilím, výběr daní a dohled nad právem

Marxismus

• otevřeně třídní a potlačovatelský, přímo nebo nepřímo zasahuje do

všech oblastí společenského života

• sociální plánování – stát je monopolním subjektem sociální politiky





AKTUÁLNÍ SITUACE

• krajní liberalismus a konzervatismus se stávají spíše okrajovými proudy

• volání po silnějším a nezávislejším státu

• optimální je určitý práh státní intervence (škodí mnoho i málo)

◦ vnitřně koherentní byrokratický aparát

◦ určitý stupeň autonomie od dominantních zájmů ve společnosti

• stání zásahy jsou časově rozděleny do etap (Kraemer)

◦ represe zřejmého zneužívání (klasický liberalismus – ochrana volného trhu

a soutěže)

◦ prevence škodlivých vlivů (konec XIX. stol. – I. sv. válka – počátky

sociálního pojištění)

◦ korekce vrozených nedostatků (mezi válkami – reakce na hospodářské

krize)

◦ rekonstrukce na základě strukturálních reforem (welfare state)





FUNKCE MODERNÍHO STÁTU

Funkce – nejen praktický výkon činností, ale jejich konečný účinek

• právo, pořádek, bezpečí (i navenek státu)

• ochrana práv a svobod občanů i dalších právních subjektů

• zajišťování veřejných sociálních služeb (výchova, vzdělávání a

zdravotnictví)

• zabezpečení minimálního životního standardu pro každého občana

• zásahy do ekonomiky

• funkce státu podle I. A. Bláhy:

◦ ochranná

◦ liberalizační a socializační (soustřeďuje a uvolňuje mocenskou energii ve

prospěch celku)

◦ regulační, harmonizační a civilizační (pravidla soutěže a střetu zájmů)

◦ sociálně-etizační (úsilí o projev sociální spravedlnosti a funkční rovnosti)





VZNIK SOCIÁLNÍHO STÁTU

• vliv společenských podmínek (80. léta 19. století)

◦ urbanizace a industrializace

◦ změna formy práce a vytvoření trhu

◦ narušení tradičního modelu společnosti i struktur sociální ochrany

◦ narušení starých chudinských řádů a vytvoření „stavů závislosti“

přirozená závislost

nemoc a neschopnost

kulturní (společenská) závislost

◦ welfare state – produkující potřebnou zdravotní a vzdělanostní úroveň

◦ sociální stát vzniká jako odpověď na problémy vývoje kapitalismu

◦ vznikají národní státy a transformují se v demokratické





• Industrializace

◦ pokles zaměstnanosti v zemědělství

◦ extenzivní urbanizace

◦ vytvoření třídy námezdních dělníků (bezzemků)

◦ růst požadavků na kvalifikovanou, gramotnou a spolehlivou pracovní sílu

◦ vnímání nezaměstnanosti jako situace, kdy navzdory snaze nelze získat

placenou práci

◦ růst zaměstnanosti bílých límečků a vznik střední třídy

◦ bezprecedentní zbohatnutí některých firem a jednotlivců a udržení

hospodářského rozvoje

FAKTORY VZNIKU

SOCIÁLNÍHO STÁTU





• Růst a měnící se sociální struktura obyvatelstva

◦ mění se formy rodiny a způsob života v komunitě

◦ narůstá rozdíl mezi pracujícími a nepracujícími

◦ klesá dětská úmrtnost a zvyšuje se délka života

◦ neúčast na trhu práce znamená dopad na budoucnost

• Růst významu národních států

◦ vyšší vnitřní sounáležitost

◦ centralizace vládnoucí moci

◦ rozvoj profesionálního státního aparátu

• Růst politické demokracie a politického občanství

◦ expanze institutu občanství

◦ rozšíření volebního práva

◦ vznik sociální demokracie a růst zájmu o sociální otázky a dělnickou třídu

FAKTORY VZNIKU

SOCIÁLNÍHO STÁTU





a) převážně vnitřní faktory

◦ demografické

◦ ekonomické

◦ vliv sociální struktury

◦ politické faktory

◦ vliv nátlakových skupin

◦ vliv institucí

◦ sociálně-psychologické faktory

b) převážně vnější faktory

◦ kulturní difuze

◦ rozvoj techniky

◦ mezinárodní standardizace a technická pomoc

◦ mezinárodní spolupráce

FAKTORY VZNIKU

SOCIÁLNÍHO STÁTU





VÝVOJOVÉ ETAPY

SOCIÁLNÍHO STÁTU

• více než stoletý vývoj od vzniku prvních typů sociální pojištěni po

dnešek

• nerovnoměrný vývoj s jednotlivých státech

I. Experimentální počátky (80./XIX.)

◦ navazuje na období chudinských zákonů

◦ snaha o vytvoření prvotních pojišťovacích schémat





II. Konsolidace (1930 – 1945)

◦ hospodářská krize urychlila přijetí obtížně prosaditelných opatření

◦ státní intervencionismus kontrastuje s ekonomickým liberalismem

◦ mění se státní přístup k nezaměstnanosti

◦ nezaměstnanost roste

technický pokrok

chronický nedostatek poptávky vzhledem k omezené kupní síle

◦ chybná fiskální politika a omezení veřejných výdajů státu v době recese

◦ rozvoj a unifikace sociálního zákonodárství

◦ Karl Gunnar Myrdaal (1898 – 1987)

VÝVOJOVÉ ETAPY

SOCIÁLNÍHO STÁTU





III. Sociální přestavba (1945 – 1962)

◦ vytvoření základních sociálních institutů a legislativy

◦ změna myšlení po hospodářské krizi a útrapách II. světové války

◦ poválečný entuziasmus a konsenzus ve prospěch nové sociální politiky

pojištění v nezaměstnanosti

dostupná soustava sociálního pojištění

zajištění člověka „od kolébky k hrobu“

◦ Wiliam Beveridge (1879 – 1963)

VÝVOJOVÉ ETAPY

SOCIÁLNÍHO STÁTU





IV. Sociální expanze (1962 – 1973)

◦ bezprecedentní růst životní úrovně a sociálního zabezpečení

◦ zvyšuje se podíl veřejných sociálních výdajů na HDP

◦ roste podíl střední vrstvy

V. Stagnace (1973 – 1980)

◦ ropná krize a s ní související dlouhodobá fiskální a hospodářská krize

◦ pokračuje růst sociálních výdajů

◦ nutnost pokrýt i nové výdaje

◦ krize sociálního státu, která trvá dosud

◦ thatcherismus, reaganika

V. Rekonceptualizace sociálního státu (1980 – dosud)

VÝVOJOVÉ ETAPY

SOCIÁLNÍHO STÁTU





PŘÍČINY SOUČASNÉ KRIZE

SOCIÁLNÍHO STÁTU

1) Neúměrný růst nákladů

2) Ztráta efektivnosti sociálního státu

3) Ztráta sociálního konsenzu

4) Demografické změny

◦ stárnutí populace

◦ napětí mezi skupinami sociální solidarity

◦ narušení integračního kontaktu

Pozitivní stránky sociálního státu

◦ zaměstnávání v sociálních službách

◦ zvyšování kupní síly – podpora stability ekonomiky

◦ snižování sociální nerovnosti, podpora sociálního konsenzu

◦ některé výdaje předcházejí vyšším výdajům v budoucnosti





TYPOLOGIE SOCIÁLNÍCH STÁTŮ

Aktuálně se spektrum sociálních států liší zejména v ukazatelích:

1. Kdo a v jakém rozsahu provádí sociální politiku

2. Na koho je sociální politika orientována

3. Jaký je směr sociální politiky

4. Kdo a v jakém rozsahu sociální politiku platí

5. Jakou část HDP spotřebují sociální výdaje a v jaké struktuře

6. Z jakého myšlenkového konceptu vychází





TYPOLOGIE SOCIÁLNÍHO STÁTU

• reziduální sociální stát

◦ potřeby jsou uspokojovány prostřednictví, rodiny a trhu, instituce až po

jejich selhání

◦ státní intervence spíše minimální než optimální

◦ sociální dávky pokrývají existenciální potřeby, diferenciace na základě

dobrovolného sociálního pojištění

◦ dávky po testování sociální potřebnosti, vylučují „unserving poors“

• institucionální sociální stát

◦ opak předchozího

◦ vpodstatě se orientuje na celou populaci a všechny oblasti života

◦ zdůrazňuje sociální bezpečí a zvýšení sociální rovnosti

• pracovně-výkonový sociální stát





TYPOLOGIE SOCIÁLNÍHO STÁTU

• liberální sociální stát

◦ vpodstatě reziduální

◦ důraz na trh, sociální pomoc testuje majetkové poměry, malá redistribuce

◦ USA, CAN, AUS, blízko k němu mají GB, D, SUI

• korporativistický sociální stát

◦ stát je připraven nahradit trh coby prostředek sociálního zabezpečení

◦ zachování statusových rozdílů, častý vliv církve

◦ A, D, F, I

• sociálně-demokratický sociální stát

◦ nejméně častý,dekomodifikující a univerzalistické programy

◦ univerzální systém pojištěni zahrnuje všechny vrstvy a třídy

◦ slučuje sociální zabezpečení a práci, směřuje k plné zaměstnanosti

◦ SWE, N, blíží se sem D a F





ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY

typ REZIDUÁLNÍ PRAC.-VÝK. INSTITUCIONÁLní

charakteristika liberální konstitucionální sociálně-demok.

stát-uspokojování potřeb minimální optimální úplná

rozdělování podle potřeb marginální sekundární primární

rozsah povinných služeb omezený extenzivní úplný

pokrytí populace soc. služ. menšina většina všichni

výše příspěvku nízká střední vysoká

část HDP určená pro soc. sl. nízká střední vysoká

zkoumání potřebnosti primární sekundární marginální

charakter klientů chudáci občané celá společnost

status klientů nízký střední vysoký





ÚROVEŇ VEŘEJNÝCH

SOCIÁLNÍCH VÝDAJŮ• další možnost typologizace

• vývoj veřejných výdajů je méně ekonomický a více ideologický

• poměr mezi požadavky občanů na veřejné služby a ochotou za ně platit

• redukce sociální spotřeby na základě fiskálních příjmů

• veřejné výdaje mají tendenci meziročního růstu

◦ možnost snížení výdajů, růstu příjmů nebo půjčky

• vzájemná závislost sociálních výdajů a fiskálních zdrojů

◦ růst veřejných výdajů je ekonomickou funkcí růstu reálných zdrojů

◦ veřejné sociální výdaje rostou v odstupu za fiskálními zdroji

◦ při potlačení ekonomického růstu rostou veřejné sociální výdaje rychleji

◦ veřejné výdaje kolísají autonomně, určují je politické poměry

◦ veřejné sociální výdaje krátkodobě kolísají, ale dlouhodobě korelují s

ekonomickým vývojem zdrojů





STRUKTURA VEŘEJNÝCH

SOCIÁLNÍCH VÝDAJŮ

• veřejné sociální výdaje

◦ sociální transfery 8 – 26 % HDP

◦ sociální výdaje 19 – 30 % HDP

◦ Σ 25 – 60 % HDP

základní výdajové oblasti rozmezí podílu na HDP státy v krajních hodnotách

starobní důchody 32 – 45 % IR x GB

zdravotnictví 23 – 32 % B x IR

invalidní důchody 6 – 21 % F x I

nezaměstnanost 3 – 9 % F x D

rodinné přídavky 10 – 20 % D x F





20

25

30

35

40

45

50

55

1950 1960 1970 1975

Rakousko

Dánsko

Francie

Itálie

Nizozemsko

Švédsko

Velká Británie

USA





vztah jedince (občana) a společnosti (státu)

• občanská práva

• politická práva

• sociální práva

Thomas Humphrey Masrshall (1893 – 1981)

• plná zaměstnanost

• stabilní nukleární rodina

• časové vazby naplnění jednotlivých práv

• státní moc je nucena respektovat občana

SOCIÁLNÍ OBČANSTVÍ – ZÁKLAD

SOCIÁLNÍHO STÁTU





občan má právo na

• určitý standard sociálního minima

• sociální zabezpečení proti sociálním rizikům

• kulturní dědictví

• ovlivnění ekonomickými možnostmi a časovým vývojem státu

kritika tohoto pojetí

• závislost na státu a státní despotismus

• vyváženost práv a povinností občanů

STÁTNÍ OBČANSTVÍ – ZÁKLAD

SOCIÁLNÍHO STÁTU





nezastupitelnost sociálního občanství garantovanému státem

• obtížné prokázat, že by jiná forma garance byla účinnější

• stát i nadále zůstane poskytovatelem sociálního zabezpečení a služeb

• je nereálné předpokládat, že si sociální potřeby budou občané

naplňovat sami

sociální občanství

• právní úpravou pozitivně stanovený obsah práv

• žádoucí optimální stav, směřující k sociální důstojnosti jedince

STÁTNÍ OBČANSTVÍ – ZÁKLAD

SOCIÁLNÍHO STÁTU





• pracovní síla i lidské potřeby se stávají zbožím

• životní standard se stal závislým na peněžních vazbách

• podle liberálů jsou proti jakékoli alternativě – narušovala by ekvilibrium

nabídky a poptávky (není perfektní, ale méně špatná)

• Marx aj. – svoboda trhu je svobodu za vězeňskými zdmi –

komodifikovaná síla je zranitelná a její hodnota může klesnout pod

hodnotu životního minima

• dekomodifikace není jen ústupek dělníkům, je nutná pro přežití celého

společenského systému

◦ přijatelná úroveň životního standardu a sociálního zabezpečení

◦ sociální smír a solidarita

PROCES DEKOMODIFIKACE

V SOCIÁLNÍCH STÁTECH





sociální stát dekomodifikuje pracovní sílu i některé služby

• všechno nelze nechat tržním mechanismům – působí dezintegračně,

dysfunkčně a kontraproduktivně

• některé služby je třeba poskytnout, i když si je občané nemohu zaplatit

• služby a statky jsou dekomodifikované a podle určitého klíče sociálně

dostupné

• v úrovni dekomodifikace jsou určité rozdíly podle typu státu

PROCES DEKOMODIFIKACE

V SOCIÁLNÍCH STÁTECH

Austrálie, USA, Kanada

Klasické kontinentální státy

Skandinávie + Rakousko, Belgie, Nizozemí)





LEGISLATIVA

SOCIÁLNÍHO OBČANSTVÍ

• nezadatelná lidská práva a svobody se promítají do ústav všech

moderních států

Všeobecná deklarace lidských práv – OSN (1948)

◦ právo na sociální zabezpečení v souladu s organizací a prostředky státu

◦ právo na práci a svobodnou volbu zaměstnání, na ochranu proti

nezaměstnanosti

◦ právo na spravedlivou odměnu, případně doplněnou prostředky sociální

ochrany

◦ právo na životní úroveň zajišťující blahobyt pracovníku i jeho rodině:

výživa, ošacení, bydlení, lékařské ošetření a sociální zaopatření (v

nezaměstnanosti, nemoci, pracovní neschopnosti, ovdovění, stáří apod.)

◦ zvláštní pomoc v dětství a mateřství

◦ právo na vzdělání, bezplatné alespoň v y základních stupních





ČR

• odlišné pojetí od socialistické ústavy (práva zároveň povinností)

• garantem byl stát, který činil jedince závislým a vyžadoval loajalitu

• dnes – Listina základních práv a svobod

◦ právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu

◦ právo získávat prostředky k obživě prací (hmotné zajištění těch, kdo bez

vlastní viny pracovat nemohou)

◦ přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci i při

ztrátě živitele

◦ v nouzi pomoc k zajištění základních životních podmínek

◦ ochrana zdraví – právo na bezplatnou péči na základě veřejného pojištění

◦ pod ochranou zákona je rodina a rodičovství

◦ právo na vzdělání – bezplatné v základních a středních školách

LEGISLATIVA

SOCIÁLNÍHO OBČANSTVÍ





ROVNOST A SOCIÁLNÍ

SPRAVEDLNOST

• daná je rovnost občana před zákonem, nemůže ovšem ovlivnit

socioekonomickou nerovnost

◦ výše příjmu, vzdělání, pohlaví, etnická příslušnost apod.

◦ kolik nerovnosti je třeba, co je nutné regulovat?

◦ rozdíl v postojích populace k sociální nerovnosti

• rovnost příležitostí (liberální koncept)

◦ všichni mají stejnou šanci účastnit se trhu – stát prostřednictvím výchovy,

vzdělání a kompenzací individuálních handicapů vyrovnává šance

◦ těžko dosažitelný ideál

Date post:	13-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	6 times
Download:	0 times

SOCIÁLNÍ POLITIKA PhDr. ThDr. Václav Mitáš, Th.D. · Renesance –Nicollo Machiavelli (1469...

Documents