Sociální etika II.Sociální etika II.(PS)(PS)

Vyučuje: PhDr. Roman Míčka, Th.D.

ZápočetZápočet

K zápočtu ze SE2 je nezbytně nutné kromě obsahu přednášek prostudovat a umět: ANZENBACHER, A. Křesťanská sociální etika. Úvod a principy. Brno: CDK, 2004. ISBN 80-7325-030-6. s. 7-14, 52-93, 223-226. (celkem 54 stran) Skripta Sociální etika II. Martin Bílek (20 stran) OCKENFELS, W. Sociální politika na základě křesťanského obrazu člověka. Subsidiarita, rodinná politika a znovuoživení křesťanské charity. Praha: OI, Bulletin roč. 2005, č. 165. (10 stran) Dostupné také na: http://obcinst.cz/cs/SOCIALNI-POLITIKA-NA-ZAKLADE-KRESTANSKEHO-OBRAZU-CLOVEKA-c799/ U mne: MÜLLER, K.B. Politická sociologie. Praha: Portál, 2008, ISBN 978-80-7367-380-2. s. 63-111.(49 stran) MÍČKA, R. Katolíci a válka aneb „všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou...“ ? Universum – Revue České křesťanské akademie, 2007, č. 3, ISSN 0862-8238, s. 28-33. (6 stran) to je celkem 139 stran textu

Obsah předmětu

• 1. Úvod do sociální etiky• 2. Demokracie • 3. Občanská společnost• 4. Ekonomika a etika• 5. Sociální stát a etika• 6. Globalizace a etika• 7. Mír a válka, terorismus• 8. Mír a válka, spravedlivá válka

• 9.-11. Svoboda + lidská práva, rovnost + spravedlnost, Etická dimenze sociální politiky, Ekologie a ekologismus

SvětSvět

Velké koncepce a vize

- Střet civilizací (Huntington)

- Konec dějin (Fukuyama)

- Nový počátek dějin (Dahrendorf)

- Caritapolis (Novak)

Některé definice

Politika: je o redistribuci moci a zdrojů pro život, jde o „kolektivním organizování sociální existence“ někdo říká, že politika je boj o „legitimní význam termínů a pojmů“ (co je moc, svoboda, demokracie, spravedlnost, sociální stát apod.)

Ekonomie: zkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve světě omezených (vzácných) zdrojů.

Kultura: Dle anglického antropologa Edwarda Burnetta Tylora, který přišel s prvním vymezením antropologické definice kultury: „Kultura nebo civilizace …. je komplexní celek, který zahrnuje poznání, víru, umění, právo, morálku, zvyky a všechny ostatní schopnosti a obyčeje, jež si člověk osvojil jako člen společnosti.“

Aplikovaná etikaAplikovaná etika

individuální etika x sociální etikaindividuální etika x sociální etika

individuální etika - se zabývá praxí, pokud praxe může být přičítána jednotlivým osobám a vztahována k jejich osobní odpovědnosti.

sociální etika - se věnuje morálnímu hodnocení sociální skutečnosti, tj. sociálních útvarů, do nichž se zpevnily interakce. Ústřední otázka zní: Jsou dané institucionální útvary spravedlivé? (např. daně, sociální stát, společenské rozdíly mezi lidmi, bohatství a chudoba, válečný konflikt). Na rozdíl od individuální etiky stav těchto útvarů nelze beze všeho vztahovat k osobní odpovědnosti určitých jednotlivců, a to ani jeho vznik, ani jeho změnu.

osobní odpovědnost sociální danosti, instituce, struktury,motivace, postoj poměry, regulační systémy, řády

kategorie posouzení

dobré – špatné spravedlivé - nespravedlivé

individuální etika sociální etika

Spravedlnost

procedurální spravedlnost (formální, legální) [iustitia legalis]

materiální spravedlnost – spravedlivé jsou nejen postupy, ale i obsahy a výsledky, k nimž se dospívá, obvykle lze v jejím rámci rozlišit spravedlnost:

- distributivní [iustitia distributiva] (podílná) – rozdělení statků a moci ve společnosti

- komutativní [iustitia comutativa] (směnná) – férovost a spravedlivé podmínky ve směně, mzdy, ceny apod.

- kontributivní [iustitia contributiva] (participativní) – aktivní účast na sociálním životě, procesech

„sociální spravedlnost“

Spravedlnost

Rawls říká: „Spravedlnost je základní ctností společenských institucí“

Někteří teoretici se však domnívají, že připisovat etickou hodnotu něčemu jinému, než individuu je nemožné a nepřípustné (Hayek)...

Meyer říká: „Základní ctností společenských institucí je dát prostor lidské negativní svobodě“

Pro lorda Actona je idea svobody jednotícím principem, jediným jednotícím principem dějin světa a jediným principem filozofie dějin, rozvoj svobody je duší dějin - plánem Prozřetelnosti pro lidské dějiny je expanze lidské svobody. Svoboda je nejvyšším politickým cílem a ne prostředkem k nějakému jinému politickému cíli (demokracii, rovnosti, spravelnosti ...)Jak ale dodává: Upřímní přátelé svobody se v každém čase vyskytovali zřídka…

POPPER říká, že lidské dějiny jsou odvěkým útokem na svobodu a rozum...

Podle katolické sociální nauky jsou sociálně spravedlivé poměry takové, které odpovídají principu personality, solidarity a subsidiarity...

Politické ideologiePolitické ideologie

komunismus – socialismus – liberalismus – konzervatismus – fašismus

Liberalismus Konzervatismus Socialismus

Chceš-li podkopat oponentovy argumenty, očerni jeho slova.

Ukradni mu jeho jazyk a nahraď jej svým.

sv. Augustin

Politické ideologie svádí jakýsi boj o „legitimní význam termínů a pojmů“...

Svoboda, rovnost, spravedlnost

Jsou i další pojmy – demokracie ,, sociální stát...

Chceš-li podkopat oponentovy argumenty, očerni jeho slova.

Ukradni mu jeho jazyk a nahraď jej svým.

sv. Augustin

„Když já řeknu nějaké slovo,“ řekl povýšeně Valihrach, „pak znamená to, co se mi zrovna zlíbí, aby znamenalo – a nic jiného.“

„Jde o to,“ řekla Alenka, „jestli dokážete, aby slovo mělo různý význam.“

„Jde o to, kdo z obou rozhoduje,“ řekl Valihrach, „to je to celé.“

Alenka v říši divů, Lewis Carroll

Rovnost

Bobbio se dále zamýšlí nad dyádou levice x pravice, kdy obhajuje Bobbio se dále zamýšlí nad dyádou levice x pravice, kdy obhajuje jeho stálou platnost, za základní rozlišovací kritérium považuje v jeho stálou platnost, za základní rozlišovací kritérium považuje v postoji vůči myšlence rovnosti, levice se zasazuje o rovnost a pravice postoji vůči myšlence rovnosti, levice se zasazuje o rovnost a pravice o diferenciaci. Je to vlastně spor o přirozenou míru diferenciace a o o diferenciaci. Je to vlastně spor o přirozenou míru diferenciace a o míru potřeby jejího odstraňování. Na jedné straně stojí ti, kdo se míru potřeby jejího odstraňování. Na jedné straně stojí ti, kdo se domnívají, že lidé si jsou spíše rovni, na druhé ti, kdo si myslí, že si domnívají, že lidé si jsou spíše rovni, na druhé ti, kdo si myslí, že si spíše rovni nejsou. Tento protiklad je také doprovázen odlišným spíše rovni nejsou. Tento protiklad je také doprovázen odlišným hodnocením vztahu mezi rovností a nerovností přirozenou a sociální a hodnocením vztahu mezi rovností a nerovností přirozenou a sociální a dále odlišným hodnocením toho, zda s nerovností něco více či méně dále odlišným hodnocením toho, zda s nerovností něco více či méně dělat. Levice má sklon zasahovat do chodu společnosti za účelem dělat. Levice má sklon zasahovat do chodu společnosti za účelem dosažení rovnosti, pravice je ochotnější přijmout to, co je přirozené.dosažení rovnosti, pravice je ochotnější přijmout to, co je přirozené.

Rovnost lidí

„„Americké Prohlášení nezávislosti dogmaticky tvrdí, že všichni lidé Americké Prohlášení nezávislosti dogmaticky tvrdí, že všichni lidé jsou si rovni. A má pravdu: kdyby si lidé nebyli od stvoření rovni, jsou si rovni. A má pravdu: kdyby si lidé nebyli od stvoření rovni, viděli bychom jenom, jak jsou si vývojem nerovni. Jediné zdůvodnění viděli bychom jenom, jak jsou si vývojem nerovni. Jediné zdůvodnění demokracie můžeme nalézt v božském původu člověka “.demokracie můžeme nalézt v božském původu člověka “.

[ G. K. Chesterton[ G. K. Chesterton ]]

Liberalismus

Klasický liberalismus- individualismus - svoboda- rovnost

New Labour

sociální liberalismus socialismus

Konzervatismus

Principy konzervatismu:

- tradice

- nedokonalost člověka

- pragmatismus

- organické pojetí společnosti

- hierarchie, autorita

- majetekNew Right

neoliberalismus neokonzervatismus

Trad

ice je

„dem

okra

cie m

rtvýc

h“ (C

hest

erto

n)

Socialismus

Principy socialismu:

- pospolitost

- sociální rovnost

- důraz na potřeby

- společné vlastnictví

- bratrství, společenská třída

„Každý podle svých schopností,

každému podle jeho potřeb“ (Marx)

Nebojme se však. Toto učení je naštěstí už na první pohled příliš bláznivé, než aby do života uvedeno býti mohlo.

K. H. Borovský, Slovan, 1850: „Co je to

komunismus?“

Socialismus

"Jaký je rozdíl mezi leninskou, stalinskou a Paroubkovou cestou k socialismu?

Leninská cesta k socialismu je jako letenský tunel; všude kolem tma, zima a sychravo a někde vpředu svítí malé světélko.

Stalinská cesta k socialismu je jako pražská tramvaj; pár lidí sedí, ostatní visí.

Paroubkova cesta k socialismu je jako zaoceánská loď; pár lidí u kormidla, ostatní zvrací."