-
MUDr. Alena Šteflová, PhDKancelá ř WHO v ČR
SocioSocio--ekonomické determinanty ekonomické determinanty zdraví v politice WHOzdraví v politice WHO
Národní seminář Národní seminář Státní zdravotní ústav, 23.2.2010Státní zdravotní ústav, 23.2.2010
-
World Health OrganizationWorld Health Organization
Specializovaná agentura OSN
"Health is a state of complete physical, mental and social well-being and not merely the absence of disease or infirmity"
Preambule Ústavy
" Dosažení co nejlepšího zdraví
a kvality života pro všechny
obyvatele planety“
Ústava, 1948
-
KlKl ííččovovéé oblasti veoblasti veřřejnejnéého zdravotnictvho zdravotnictvííOd svých počátků zaměřených především na
zvládání infekčních onemocnění dokázalo veřejné zdravotnictví eliminovat mnoho zdravotních hrozeb
Vzestup chorob jiného charakteru – nemocí multifaktoriálně podmíněných, převážně chronické povahy
Jejich léčba i prevence vyžadují jiné nároky i jinou zdravotně politickou strategii
Podstata těchto chorob úzce souvisí s organizací moderní společnosti a na jejich vzniku a rozvoji se podílí ponejvíce nezdravý životní styl
Klíčové východisko boje proti nim představuje uplatnění nových forem ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí realizovaných na mezisektorovém přístupu.
-
35 000 000
lidí zemřelo na chronické nemoci
V roce 2005
WHO Report Preventing chronic diseases: WHO Report Preventing chronic diseases: a vital investment (2005)a vital investment (2005)
-
WHO Report Preventing chronic diseases: WHO Report Preventing chronic diseases: a vital investment (2005)a vital investment (2005)
-
ČČINITELE OVLIV ŇUJÍCÍINITELE OVLIV ŇUJÍCÍZDRAVÍ OBYVATELSTVAZDRAVÍ OBYVATELSTVA
• Zdraví je ovlivňováno mnoha různými a stále novými faktory, z nichž řada z nich leží mimo tradiční oblast zdravotnictví
• Sociální a ekonomické 30%• Životní styl 40%• Životní prostředí 10%• Zdravotnické služby 10%• Genetické dispozice 10%
• N.B. Uvedená čísla jsou souhrnným výsledkem různých národních studií.
• Prezentováno v rámci projektu WHO BCA 2006-07 Investment for Health
Z výzkumů ve VB, USA, Kanadě a Austrálii vyplynulo:
40% podíl zdraví, jež je dán životním stylem, je dále ze 35-70% silně ovlivněn sociálními a ekonomickými podmínkami.
- Source: Healthy Sheffield adapted from Dahlgren & Whitehead
-
NewNew Public Public HealthHealth ve strategiích WHOve strategiích WHO
•Novými prvky, které se musí vedle tradičního pojetí Public Health objevit je ochrana a podpora zdraví zaměřená na veškerá rizika, která s sebou přináší socio-ekonomický rozvoj ve vztahu k onemocněním
•Zaměření se na identifikaci a hodnocení determinant přírodního a sociálního prostředí a zdravotních rizik ve vztahu k vývojovým závislostem a rizikovým skupinám (děti a dorost, ekonomicky aktivní populace, senioři, zdravotně ohrožené sociální skupiny apod.)
•Spíše než na jednotlivce se zaměřuje na celkovou populaci
•Vyžaduje mobilizaci lokálních, regionálních, národních a mezinárodních zdrojů
-
-
ZÁMĚR KONFERENCEZÁMĚR KONFERENCE
� Přispět k pochopení vlivu zdravotního systému na zdraví lidí a ve svém důsledku i na ekonomický rozvoj zemí evropského regionu.
� Shromáždit dosavadní p říklady účinných metod vedoucích ke zlepšení výkonnosti zdravotních systém ů se záměrem posílit jejich udržitelnost a solidaritu.
-
-
WHO Komise zam ěřená na sociální WHO Komise zam ěřená na sociální determinanty zdraví determinanty zdraví ((CommissionCommission on on socialsocial determinantsdeterminants ofof healthhealth))-- ustavena v ustavena v r. 2005r. 2005
Komise upozor ňuje na sociální determinanty zdraví které jsou hlavní p říčinou špatného zdraví a způsobují nespravedlivé rozdíly ve zdraví, a to jak mezi zem ěmi, tak i uvnit ř jednotlivých zemí. Takovou determinantou je nap ř. nezaměstnanost, nebezpečné pracovní podmínky, nevyhovující bydlení, globalizace a nedostupné zdravotnické služby.
-
COMMISSION ON SOCIAL COMMISSION ON SOCIAL DETERMINANTS OF HEALTHDETERMINANTS OF HEALTH
Sir Michael MarmotChair of the Commission on Social Determinants of HealthProfessor of Epidemiology andPublic Health, Royal Free andUniversity College MedicalSchool, London
-
28. srpna 2008
-
“Tato publikace jednoznačně ukončila debatu. Zdravotní péče a životní styl jsou důležitými determinanty zdraví.Ale to, co v první řadě podmiňuje přístup ke zdravotním službám a ovlivňuje volbu životního stylu, jsou především sociální faktory.“ Dr Margaret Chan, the DG of
the WHO,at the launch of the CSDH Final Report in Geneva 28th August 2008
Photo: WHO/Chris Black
-
NESPRAVEDLIVÉ ZDRAVOTNÍ ROZDÍLYNESPRAVEDLIVÉ ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY
� Střední délka života ženy v Botswaně je 43 roků.
� Střední délka života ženy v Japonsku je 86 let.
� Rozdíl ve střední délce života obyvatel rozdílných čtvrtí města Glasgow (vzdálených od sebe jen 12 kilometrů), je 25 let.
� Tak velké rozdíly nejsou biologicky odůvodněné, nejsou nutné, jsou nespravedlivé.
-
Střední délka života při narození (muži)Střední délka života při narození (muži)
82Glasgow, Scotland (affluent suburb)
76UK
75US
75Cuba
72Mexico
71Poland
66Lithuania
65Korea
65Philippines
61India
54Glasgow, Scotland (deprived suburb)
-
Preston Curve in 2000Preston Curve in 2000
(Deaton, 2004)
-
Vývojové trendy střední délky životaVývojové trendy střední délky života
(Human Development Report, 2005)
-
Střední délka života původních Střední délka života původních obyvatelobyvatel
(Bramley et al, 2005)
-
Vzrůstající trend vlivu vzdělání na Vzrůstající trend vlivu vzdělání na úmrtnost v Rusku (úmrtnost v Rusku (19891989--20012001))
(pro
babi
lity
of li
ving
to 6
5 yr
s w
hen
aged
20
yrs)
(Mu
rph
y et
al,
2005
)
-
NESPRAVEDLIVÉ ROZDÍLY VE ZDRAVÍ,
VE VZDĚLÁNÍ A VE MZDÁCH MEZI MUŽI A ŽENAMI
-
Poverty is an issue throughout the Region
PovertyPoverty is an issue is an issue throughout the Regionthroughout the Region
Procento dětí žijících pod hranicí chudoby
Source: UNICEF Innocenti Research Centre, Child poverty in rich countries
-
MĚŘIT ROZSAH PROBLÉMU A POCHOPIT JEJ, HODNOTIT MĚŘIT ROZSAH PROBLÉMU A POCHOPIT JEJ, HODNOTIT DOPAD NAVAZUJÍCÍCH AKTIVITDOPAD NAVAZUJÍCÍCH AKTIVIT
�Měření nerovností je základních východiskem jejich zvládnutí. �Zdravotní nerovnosti a sociální determinanty zdraví by měly být průběžně sledovány a hodnoceny jak na úrovni jednotlivých zemích, tak v celosvětovém měřítku. �Je rovněž nezbytné odborně připravit politiky i zdravotníky a v potřebném rozsahu informovat občanskou veřejnost o významu sociálních determinant zdraví. �V tomto smyslu je žádoucí soustavn ě rozvíjet výzkum a vzd ělávání v oblasti Public Health.
-
Přijetí rezoluce na 62. zasedání WHA v kv ětnu 2009„Veřejné zdraví vděčí Komisi sociálních determinant zdraví za velkou podporu a já naprosto souhlasím se zjištěnými výstupy. Velké rozdíly ve zdraví nejsou náhodné. Vinu na této nespravedlnosti musíme hledat zejména na politické úrovni.“
Dr Margaret Chan, 62nd World Health Assembly, May 2009
Photos:WHO/Cédric Vincensini
-
Smlouva mezi MZ a WHO Euro Smlouva mezi MZ a WHO Euro BCA 2010BCA 2010--1111
Očekávaný výsledek: Posílení politik veřejného zdraví s ohledem na hlavní zdravotní rizika a socio-ekonomické determinanty zdraví (SED) se zaměřením na prevenci obezit a na dohled nad užíváním tabákových výrobků
Produkt: Vyhodnocení sociálních determinant zdraví pro obezitu a užívání tabákových výrobků a rozložení těchto rizik mezi obyvatelé ČR; zpracování odpovídajících doporučení
Koordinátor:MZ / Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví
Řešitel:SZÚ v návaznosti na odborné společnosti
-
Děkuji za pozornostDěkuji za pozornost
