SOCIODEMOGRAFICKÝ PŘEHLED MĚSTA...

Projekt „ Rozvoj procesu plánování dostupnosti sociálních služeb v Olomouci “

SOCIODEMOGRAFICKÝ PŘEHLED MĚSTA OLOMOUCE

Duben 2012

Zpracovala: Ing. Dagmar Prachniarová

Tato akce je financovaná z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

1


Obsah

Obsah.....................................................................................................................................................2

1. Úvod...............................................................................................................................................3

2. Základní údaje o městě Olomouci..................................................................................................3

2.1. Obyvatelstvo.........................................................................................................................3

2.2. Nezaměstnanost...................................................................................................................3

2.2.1. Celkový vývoj nezaměstnanosti........................................................................................3

2.2.2. Struktura uchazečů o zaměstnání.....................................................................................3

2.2.3. Aktivní politika zaměstnanosti..........................................................................................3

2.3. Byty.......................................................................................................................................3

2.4. Příjmy a životní podmínky domácností.................................................................................3

2.5. Sociální zabezpečení..............................................................................................................3

2.6. Vybrané ukazatele za okres Olomouc...................................................................................3

2.7. Sociální služby ve městě Olomouci........................................................................................3

3. Informace za jednotlivé cílové skupiny uživatelů...........................................................................3

3.1. Děti, mládež a rodina............................................................................................................3

3.1.1. Vzdělávání.........................................................................................................................3

3.1.2. Kriminalita.........................................................................................................................3

3.1.3. Sociálně právní ochrana dětí.............................................................................................3

3.1.4. Vybrané ukazatele za okres Olomouc...............................................................................3

3.2. Občané se zdravotním postižením........................................................................................3

3.2.1. Sociální služby pro osoby se zdravotním postižením........................................................3

3.2.2. Uživatelé služeb................................................................................................................3

3.2.3. Speciální vzdělávání..........................................................................................................3

3.2.4. Sociální zabezpečení.........................................................................................................3

3.2.5. Nezaměstnanost osob se zdravotním postižením.............................................................3


2


3.3. Senioři...................................................................................................................................3

3.3.1. Vývoj počtu obyvatelstva, demografické stárnutí obyvatelstva........................................3


3.4. Občané ohroženi návykovým chováním................................................................................3

3.4.1. Kriminalita.........................................................................................................................3

3.4.2. Přehled psychiatrických ordinací poskytujících péči uživatelům návykových látek...........3

3.4.3. Souhrn hlavních výsledků studie ESPAD v roce 2011........................................................3

3.4.4. Souhrn informací ze zprávy Hygienické stanice hl. m. Prahy za 1. pololetí 2011..............3

3.5. Etnické menšiny....................................................................................................................3

3.5.1. Zaměstnávání cizinců........................................................................................................3

3.5.2. Kriminalita cizinců.............................................................................................................3

3.5.3. Cizinci v kraji.....................................................................................................................3

3.5.4. Romská populace v Olomouci...........................................................................................3

3.6. Občané v přechodné krizi......................................................................................................3

3.6.1. Služby pro cílovou skupinu občané v přechodné krizi.......................................................3

3.6.2. Nezaměstnanost...............................................................................................................3


3.6.4. Kriminalita.........................................................................................................................3

4. Závěr...............................................................................................................................................3

5. Seznam použitých zkratek..............................................................................................................3


3


1. Úvod

Předkládaný sociodemografický přehled města Olomouce byl vytvořen v rámci projektu Rozvoj procesu plánování dostupnosti sociálních služeb v Olomouci, který je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operační programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Získaná sociodemografická data budou sloužit jako podklad pro tvorbu 3. plánu rozvoje sociálních služeb města Olomouce na období let 2013 – 2015.

Hlavním cílem zpracované analýzy je zachycení demografického vývoje města Olomouce v průběhu uplynulých let, srovnání některých aspektů se situací v Olomouckém kraji, příp. v České republice. Analýza obsahuje obecné informace o území, jeho obyvatelstvu a vybraných společenských jevech.

Tato práce nepostihuje všechny aspekty demografického vývoje, ale věnuje se zejména údajům významným pro proces plánování rozvoje sociálních služeb. První část analýzy obsahuje obecné informace o městě Olomouci, druhá část se pak zaměřuje na vybrané cílové skupiny uživatelů služeb. Analýza obsahuje základní zjistitelná sociodemografická data.

Při tvorbě analýzy bylo vycházeno především z dat Českého statistického úřadu, některých odborů Krajského úřadu Olomouckého kraje a Magistrátu města Olomouce, Úřadu práce v Olomouci, Policie České republiky včetně Služby cizinecké policie a Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR, Vojenské nemocnice Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci, Moravské vysoké školy Olomouc, Správy nemovitostí Olomouc, a.s., České správy sociálního zabezpečení, Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti a v neposlední řadě z dat od poskytovatelů sociálních služeb v Olomouci.

Všem, kteří ochotně poskytli informace při zpracování této analýzy, patří poděkování.


4


2. Základní údaje o městě Olomouci

Olomouc vždy patřila mezi nejvýznamnější města českého království. Díky své výhodné poloze, starobylé univerzitě, duchovním, kulturním a řemeslným tradicím byla po dlouhá staletí přirozeným centrem Moravy, které lákalo umělce, vzdělance a obchodníky.

Od 1. 1. 2001 je Olomouc centrem Olomouckého kraje a tedy i sídlem Krajského úřadu Olomouckého kraje. Olomoucký kraj je vymezený pěti okresy: Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk a Jeseník. Spolu se Zlínským krajem tvoří tzv. NUTS II – Střední Morava.

Město Olomouce se svými 100 tisíci obyvatel je 5. největším městem v ČR a je metropolí úrodné Hané. Olomouc je po Praze druhá největší památková rezervace v ČR, leží v srdci Moravy, v minulosti byla jejím hlavním městem, nyní je sídlem starobylé univerzity, arcibiskupství, Moravské filharmonie, zajímavých muzeí i divadel. K relaxaci nabízí rozlehlé parky, velkou zoologickou zahradou, moderní Aquapark, plavecký stadion či přírodní areál Litovelského Pomoraví s cyklostezkami a koupáním.

Nížina Hané, v jejímž centru Olomouc leží, patří k nejteplejším oblastem v ČR. Klima je zde velmi příjemné, bez extrémů. Na jaře a na podzim se teploty přes den obvykle pohybují mezi 15-20°C, v létě pak okolo 25°C, nejsou ale výjimkou ani dny či týdny s teplotou okolo 30 °C.

Město Olomouc leží na soutoku řeky Moravy a Bystřice. Rovinatý charakter města je na západě, ale hlavně na východě výrazně ohraničen vyšším georeliéfem, takže město je uzavřeno do protáhlé sníženiny otevřené ve směru SZ–JV. Rozloha města je 10 337 ha, nadmořská výška středu města 219 m n. m.

2.1. Obyvatelstvo

Z předběžných výsledků sčítání lidu, domů a bytů 20111 vyplývá, že k 26. 3. 2011 mělo trvalé bydliště ve 399 obcích Olomouckého kraje celkem 639 946 obyvatel. Z hlediska dlouhodobého vývoje posledních 50 let byl nejvyšší počet obyvatel v roce 1980, a to 648 403 obyvatel. Počet obyvatel se od roku 1980 trvale snižoval, takže k březnu 2011 byl o téměř 8,5 tis. nižší. Za posledních 10 let poklesl počet obyvatel o necelých 3,9 tisíc, což znamenalo snížení o 0,6 %. Olomoucký kraj se tak zařadil mezi tři kraje v ČR, kde se počet obyvatel od sčítání v roce 2001snížil. Olomoucký kraj zůstává 6. největším krajem v republice podle

1 Konečné výsledky SLBD 2011 budou zveřejněny ve druhé polovině roku 2012. Předběžné výsledky jsou zpracovány podle místa trvalého bydliště, je proto možné jejich porovnání s výsledky z předchozích sčítání. Konečné výsledky SLBD 2011 budou zpracovány podle místa obvyklého bydliště, a tudíž nebude možné jejich porovnání s výsledky z předchozích sčítání.


5


počtu obyvatel za Středočeským krajem, hlavním městem Prahou, Moravskoslezským, Jihomoravským a Ústeckým krajem, stejně jako v roce 2001. Na celkovém počtu obyvatel ČR se podílí 6,1 %. Z předběžných výsledků SLBD 2011 vyplývá, že v Olomouckém kraji žilo nejvíce lidí v okrese Olomouc (232 230) a byl zde také největší podíl žen (51,4 %). Ve městě Olomouc to bylo 100 043 obyvatel, což je 15,6 % obyvatel kraje. Od sčítání 2001 byl zaznamenán úbytek obyvatel v Olomouci o 2,6 tis. obyvatel, což je druhý největší úbytek obyvatel v Olomouckém kraji.

Tabulka: Vývoj populace v Olomouci v letech 2001 – 2011Rok Počet obyvatel2001 102 2462002 101 6242003 101 2682004 100 7522005 100 3812006 100 1682007 100 3732008 100 3732009 100 3622010 100 2332011 100 043** předběžné výsledky SLBD 2011Zdroj: ČSÚ

Tabulka: Obyvatelstvo podle pohlaví, druhu pobytu a cizinci v Olomouckém kraji a ve městě Olomouc

Datum sčítání Obyvatelstvo celkem

v tom v tom s pobytem Z celku cizinci muži ženy trvalým dlouhodobý

m31.3.1991

Olomoucký kraj 647 341 314 478 332 863 647 341 . .

33.3.2001 Olomoucký kraj 643 817 313

254 330 563 641 550 2 267 4 282

226.3.2011* Olomoucký kraj 639 946 312

677 327 269 634 699 5 247 9 374

26. 3. 2011* Olomouc 100 043 47 366 52 677 97 760 2 283 3

349

1. 3. 2001 Olomouc 102 607 48 514 54 093 101 748 859 1

250* předběžné výsledky SLBD 2011

Zdroj: ČSÚ


6


Od sčítání v roce 2001 počet cizinců, tj. osob s jiným státním občanstvím než ČR, vzrostl v Olomouckém kraji více jak dvojnásobně. Územní rozložení cizinců žijících v kraji je nerovnoměrné a odpovídá celorepublikovým tendencím. V Olomouci se při posledním sčítání sečetlo více než 3,3 tis. cizinců, což představovalo podíl na žijícím obyvatelstvu Olomouce 3,3 % a nárůst oproti roku 2001 byl 2,1procentního bodu. Podle státního občanství žije v Olomouckém kraji nejvíce Slováků (0,4 %), potom Ukrajinců (0,3 %) a Vietnamců (0,2 %). Struktura je poněkud odlišná od struktury v celé ČR, kde největší podíl cizinců tvoří Ukrajinci (1,1 %), pak teprve následují Slováci (0,8 %) a Vietnamci (0,5 %).

Trend postupného stárnutí obyvatel potvrdilo i poslední sčítání lidu. Podíl osob v postproduktivním věku (65 a více let) se od předchozího sčítání v roce 2001 zvýšil z 13,6 % na 16,1 %. Nárůst podílu nejstarší věkové kategorie byl na úkor dětské složky populace (0-14 let), která od sčítání v roce 1961 poklesla z 27,4 % až na 14,5 %. Podíl nejstarší kategorie obyvatelstva převyšoval nejnižší kategorii o 1,6 procentního bodu, zatímco v roce 2001 byla relace opačná, dětská složka obyvatel (16,5 %) převyšovala kategorii obyvatel nad 65 let (13,6 %).

Tabulka: Obyvatelstvo podle věku v Olomouckém kraji a ve městě Olomouc

Datum sčítání Obyvatelstvo celkem

v tom ve věku

0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let včetně nezjištěno

celkem

muži

ženy

celkem muži ženy celke

m muži

ženy

11.3.1961 Olomoucký kraj 600 425 164

373 . . 380 940 . . 55

112 . .

11.12.1970 Olomoucký kraj 615 370 139

222

71

585

67

637

405 242

199 182

206 060

70 906

27

612

43

294

11.11.1980 Olomoucký kraj 648 403 158

356

81

441

76

915

405 950

200 795

205 155

84 097

32

846

51

251

33.3.1991 Olomoucký kraj 647 341 140

288

71

609

68

679

426 547

212 372

214 175

80 506

30

497

50

009

61.3.2001 Olomoucký kraj 643 817 106

274

54

323

51

951

450 277

225 530

224 747

87 266

33

401

53

865

226.3.2011* Olomoucký kraj 639 946 92

500

47

301

45

199

444 453

224 090

220 363

102 993

41

286

61

707

26.3.2011* Olomouc 100 043 13 606

6 889

6 717

69 652

34 017

35 635

16 785

6 460

10

325


7


1.3.2001 Olomouc 102 607 15 644

7 904

7 740

72 393

35 235

37 158

14 570

5 375

9 195

* předběžné výsledky SLBD 2011Zdroj: ČSÚStruktura obyvatel podle rodinného stavu je v kraji velmi podobná struktuře za ČR. Při sčítání v roce 2001 měly nejvyšší podíl jak u mužů, tak u žen, osoby žijící v manželství (48,0 resp. 45,5 %). V roce 2011 je však situace mezi pohlavími již rozdílná. Zatímco u žen stále ještě převládal podíl vdaných (41,4 %), u mužů byl nejvyšší podíl 44,9 % svobodných a pak teprve následoval podíl ženatých (43,3 %). Podíl vdaných žen i ženatých mužů se snížil. Výrazně se také zvyšoval podíl rozvedených mužů a žen. Podíl ovdovělých žen je podstatně vyšší (12,1 %) než ovdovělých mužů (2,5 %) vzhledem k jejich vyšší naději dožití.

Tabulka: Obyvatelstvo podle rodinného stavu v Olomouckém kraji a ve městě Olomouc

Datum sčítání

Muži

celkem

z toho podle rodinného stavu Ženy

celkem

z toho podle rodinného stavu

svobodní

ženatí

rozvedení

ovdovělí

svobodné

vdané

rozvedené

ovdovělé

33.3.1991 Olomoucký kraj

314 478

132 894

161

023

12 727

7 653

332 863

111 798

161

152

17 927

41 853


313 254

134 017

150

324

20 125

7 504

330 563

111 171

150

549

26 320

41 298

226.3.2011* Olomoucký kraj

312 677

140 486

135

508

28 310

7 822

327 269

116 010

135

618

35 569

39 690

26.3.2011* Olomouc 47 366

20 939

20

001

5 094

1 193

52 677

19 048

20

0887 346 6

080

1.3.2001 Olomouc 48 514

20 255

22

982

3 839

1 141

54 093

18 298

23

1365 788 6

573* předběžné výsledky SLBD 2011Zdroj: ČSÚ

Poprvé při sčítání 2011 byla zařazena otázka na registrované partnerství osob stejného pohlaví. V Olomouckém kraji uvedlo takovýto vztah 77 osob.

Sčítání také potvrdilo stálý trend zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatelstva. Nejvíce bylo absolutně (192 tis.) i relativně (35,1 %) obyvatel se středním vzděláním, včetně vyučených bez maturity. Následovalo úplné střední s maturitou a vyšší odborné vzdělání, které v kraji zaujímalo podíl 30,5 %, a základní včetně neukončeného 18,2 %. Podíl osob s


8


vysokoškolským vzděláním činil v kraji 11,7 %. Podíly osob s maturitou, vyšším odborným vzděláním a vysokoškolským vzděláním se od roku 2001 zvýšily o 2,9, resp. 3,6 procentních bodů. Snížil se podíl osob se základním a středním vzděláním bez maturity včetně vyučených. Osoby bez vzdělání zůstaly v posledním desetiletí téměř na stejné úrovni s podílem 0,6 %.

Tabulka: Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání v Olomouckém kraji a ve městě Olomouc

Datum sčítání Obyvatelstv

o ve věku 15 a více let

z toho nejvyšší ukončené vzdělání

základní vč. neukončenéh

o

střední vč.

vyučení (bez

maturity)

úplné střední

(s maturitou) a vyšší odborné

vysokoškolské

bez vzdělán

í

11.11.1980 Olomoucký kraj 490 047 224 257 160

719 80 604 20 728 1 354

33.3.1991 Olomoucký kraj 507 053 171 179 182

289112 811 31 798 2

58911.3.2001

Olomoucký kraj 537 543 127 135 210 075

148 415 43 490 3

087

226.3.2011* Olomoucký kraj 547 446 99 716 192

098167

064 63 860 3 124

26.3.2011* Olomouc 86 437 12 053 22 845 29 714 17 516 282

1.3.2001 Olomouc 86 963 15 977 27 284 28 732 13 502 256

* předběžné výsledky SLBD 2011Zdroj: ČSÚ

2.2. Nezaměstnanost

Ve školství, zdravotnictví a sociálních službách je v okrese Olomouc zaměstnána čtvrtina všech zaměstnanců, která je koncentrována zejména v krajském městě (Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci). Ve školství se zaměstnanost prakticky nezměnila – jedinou výjimkou je Univerzita Palackého v Olomouci, která v roce 2010 zvýšila stav zaměstnanců o cca 100 osob. Na konci prvního pololetí 2011 vykazovala většina škol (kromě Univerzity Palackého v Olomouci) stejný nebo nižší počet zaměstnanců. Podobně ve


9


zdravotnictví a sociálních službách se zaměstnanost výrazněji nezměnila – pouze ve Fakultní nemocnici v Olomouci se zvýšil počet zaměstnanců o více než 100 osob; mírný nárůst zaznamenala i některá zařízení pečující o seniory.

2.2.1. Celkový vývoj nezaměstnanosti

Začátkem roku 2010 se v okrese Olomouc ještě znatelně projevovaly dozvuky světové finanční krize a pokračoval příliv nových uchazečů o zaměstnání do evidence úřadu práce. Od března 2010 naopak došlo k výraznému poklesu nezaměstnanosti, ale na konci roku byl opět zaznamenán její nárůst.

Míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji dosáhla k 31. 12. 2010 hodnoty 12,5 % (byla o 0,3 procentního bodu vyšší než před rokem), v okrese Olomouc k 31. 12. 2010 činila 11,2 %. V rámci celé ČR byla míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 v okrese Olomouc 28. nejvyšší z 77 okresů (meziroční zlepšení o 2 příčky). Nicméně toto mírné zlepšení je zanedbatelné oproti propadu v roce 2009 (ve srovnání s rokem 2008 se okres Olomouc tehdy zhoršil o 20 příček). Průměrná míra nezaměstnanosti dosáhla v okrese Olomouc za rok 2010 hodnoty 10,5 %. Maximální míry nezaměstnanosti bylo dosaženo v únoru 2010 – její hodnota činila 12,1 %, tj. 14 836 uchazečů o zaměstnání.

Nárůst míry nezaměstnanosti v okrese Olomouc byl v letech 2009 – 2010 mnohem výraznější než v celé ČR – zatímco v okrese Olomouc se počet uchazečů o zaměstnání během dvou let zvýšil o 86 % a míra nezaměstnanosti vzrostla o 5,3 p.b., v ČR tato navýšení činila „pouze“ 59 % a 3,6 p.b. Podobný vývoj byl zaznamenán i v Olomouckém kraji – ten je s 80 % nárůstem počtu nezaměstnaných na 2. místě v republice (za hlavním městem Prahou) a v nárůstu míry nezaměstnanosti o 5,6 p.b. je dokonce na místě prvním.

Míra nezaměstnanosti v prosinci 2011 oproti předchozímu měsíci výrazně vzrostla – a to o 0,9 p.b. (počet uchazečů se meziměsíčně zvýšil o 1 059 osob) na 10,1 % (z toho míra nezaměstnanosti u mužů byla 9,4 % a u žen 10,9 %). Počet nově registrovaných uchazečů byl téměř o 40 % vyšší než v listopadu 2011 a činil 1 891 osob. Během jednoho měsíce nastoupilo do zaměstnání 447 osob, což je o 257 osob méně než v předchozím měsíci a je to vůbec nejnižší hodnota za poslední tři roky. Na konci prosince bylo v registru úřadu práce evidováno celkem 12 470 uchazečů o zaměstnání, což je o 1 206 osob méně než ve stejném období roku 2010 (míra nezaměstnanosti je nižší o 1,1 p. b.). Míra nezaměstnanosti v okrese Olomouc je o 1,3 p. b. vyšší než v ČR. Počet volných míst během měsíce prosince 2011 klesl o 46 % a počet uchazečů připadajících na 1 volné místo se zvýšil z listopadových 23 na 47 osob (jedná se o nejvyšší hodnotu za poslední dva roky). Na konci prosince bylo v databázi


10


volných míst nejvíce pracovních příležitostí pro dělnické strojírenské profese – kováře, nástrojaře a dále pro pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy, techniky, řidiče (kamionů) a různé obchodní zástupce.

Tabulka: Míra nezaměstnanosti – srovnání za okres Olomouc, Olomoucký kraj, ČR (v %)Oblast 12/2010 11/2011 12/2011Okres Olomouc 11,2 9,2 10,1Olomoucký kraj 12,5 10,2 11,4ČR 9,6 8,0 8,6Zdroj: Úřad práce v Olomouci

V prosinci 2010 bylo v okrese Olomouc 425 volných pracovních míst, přičemž na jedno volné místo bylo 32,2 nezaměstnaných. V listopadu 2011 to pak bylo 490 volných pracovních míst (23,3 nezaměstnaných na jedno volné místo), kdežto v prosinci 2011 to bylo už jen 265 volných míst, přičemž na jedno volné místo připadlo 47,1 uchazečů. Mezi nejvíce poptávané profese patřili kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci (34 volných míst), pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy (25 volných míst), technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (22 volných míst), řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají (14 volných míst), odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví, obchodní zástupci (12 volných míst), řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (11 volných míst), slévači, svářeči a příbuzní pracovníci (9 volných míst), řídící pracovníci v oblasti obchodu, marketingu, výzkumu, vývoje (8 volných míst), odborní pracovníci v ekonomických a příbuzných oborech (8 volných míst) atd.

Tabulka: Počty uchazečů o zaměstnání v okrese OlomoucUchazeči o zaměstnání 12/2010 11/2011 12/2011

Ke konci měsíce celkem 13 676 11 411 12 470

Z toho - dosažitelní 13 300 11 045 12 150

- pobírající podporu 4 413 2 532 3 198

- částečně nezaměstnaní 1 428 1 107 1 126

Nově registrovaní 2 591 1 354 1 891

Vyřazení celkem 951 1 102 832


11


Z toho - nástupy do zaměstnání

532 704 447

- sankční vyřazení 167 169 154Zdroj: Úřad práce v Olomouci

2.2.2. Struktura uchazečů o zaměstnání

K 31. 12. 2011 bylo v evidenci úřadu práce v okrese Olomouc 6418 mužů a 6052 žen, celkem 1252 osob se zdravotním postižením a 1010 mladistvých a absolventů.

Tabulka: Vybrané skupiny v okrese Olomouc k 31. 12. 2011Kategorie Ženy Občané se ZP Dělníci THP a ostatní Absolventi

školMladiství poukončení ZŠ

Počet 6 052 1 252 9 063 3 407 925 85Zdroj: Úřad práce v Olomouci

2.2.2.1. Uchazeči o zaměstnání podle věkových skupin

Z níže uvedené tabulky vyplývá, že za poslední čtvrtletí roku 2011 v okrese Olomouc tvořili nejpočetnější skupinu o zaměstnání osoby ve věku 20 – 24 let a ve věku 35 – 39 let. Tento trend je stejný jak v rámci Olomouckého kraje, tak v rámci ČR. Průměrný věk nezaměstnaných v okrese Olomouc činil 39,0 let, v Olomouckém kraji to bylo 39,4 let, v ČR 39,2.

Tabulka: Věková struktura uchazečů za 4. čtvrtletí roku 2011 v okrese OlomoucDo 19 let

Z toho do 18 let

20 - 24

25 - 29

30 - 34

35 - 39

40 - 44

45 - 49

50 - 54

55 - 59

60 - 64

Nad 65 let

481 85 1726 1495 1434 1597 1233 1328 1473 1514 181 8Zdroj: MPSV

Co se týká nezaměstnanosti žen, tak nejpočetnější skupiny tvořily uchazečky ve věku 35 – 39 let, dále pak ve věku 20 – 24 let. Průměrný věk nezaměstnaných žen v okrese Olomouc činil 38,4 let, v Olomouckém kraji pak 39,2 a v rámci ČR 38,9.

Tabulka: Věková struktura uchazečů – žen za 4. čtvrtletí roku 2011 v okrese Olomouc Do 19 let

Z toho do 18 let

20 - 24

25 - 29

30 - 34

35 - 39

40 - 44

45 - 49

50 - 54

55 - 59

60 - 64

Nad 65 let

238 44 844 676 712 899 651 703 763 543 18 5Zdroj: MPSV


12


2.2.2.2. Vzdělanostní struktura nezaměstnaných

Z níže uvedené tabulky vyplývá, že k 31. 12. 2011 bylo na úřadu práce hlášeno nejvíce osob se SOU a SŠ bez maturity, dále pak uchazeči se základním vzděláním a bez vzdělání.

Tabulka: Vzdělanostní struktura uchazečů v okrese Olomouc k 31. 12. 2011Vybrané skupiny

VŠ VOŠ ÚSO ÚSV SOU smaturitou

SOU a SŠbez matur.

ZŠ a nižší

Počet 946 88 1 889 449 696 5 434 2 968Zdroj: Úřad práce v Olomouci

Za čtvrté čtvrtletí roku 2011 byly v okrese Olomouc v evidenci úřadu práce nejpočetněji zastoupeny uchazečky s následujícím vzděláním: celkem 2034 žen se středním odborným vzděláním s výučním listem, 1455 žen se základním vzděláním a 1160 žen s úplným středním odborným vzděláním s maturitou bez vyučení.

2.2.3. Aktivní politika zaměstnanosti

V roce 2011 bylo vytvořeno celkem 293 pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací, podpořeno bylo 394 společensky účelných pracovních míst a poskytnuto bylo celkem 46 příspěvků na provoz chráněných pracovních dílen a chráněných pracovních míst.

Tabulka: Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Olomouc k 31. 12. 2011

Nástroj APZ (včetně OP LZZ)

Počet nových míst(příp. podpořených osob)

V prosinci Celkem od začátku roku

Veřejně prospěšné práce 1 293

SÚPM – zřízená a vyhrazená 18 394

SÚPM – zřízená za účelem SVČ 3 94

Chráněná místa pro osoby se ZP 0 3

Chráněná pracovní místa– SVČ 0 0


13


Příspěvek na provoz ChPD, ChPM 0 46

Ostatní příspěvky* 2 19

* příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, překlenovací příspěvekZdroj: Úřad práce v OlomouciPříspěvek na společensky účelná pracovní místa (SÚPM) u zaměstnavatele (vyhrazené) se pohyboval v rozmezí od 6 000 – 9 000 Kč, příspěvek na zřízení SÚPM za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti a zřízení nového SÚPM od 30 000 – 70 000 Kč. Příspěvek na zapracování byl poskytován maximálně na 3 měsíce ve výši od 1 000 - 3 000 Kč a příspěvek na veřejně prospěšné práce se pohyboval v rozmezí od 6 000 – 9 000 Kč.

Tabulka: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v okrese Olomouc k 31. 12. 2011

Olomoucký kraj Česká

republikaOkres OlomoucPočet obyvatel k 30. 9. 2011 232 752 641 558 10 548 527 Pracovní síla (klouzavý průměr) 120 646 323 121 5 709 218

Uch

azeč

i o z

aměs

tnán

í

nově hlášení 1 891 5 960 70 248 s ukončenou evidencí a vyřazení z

evidence 832 2 402 38 201

z toho: umístění celkem 447 1 228 19 944 vyřazení 154 414 7 369 ostatní 231 760 10 888

stav ke konci předchozího měsíce 11 411 34 561 476 404 stav ke konci sledovaného měsíce 12 470 38 119 508 451

z toho: dosažitelní 12 150 36 748 491 958 ženy 6 052 18 619 250 301 absolventi a mladiství 1 010 2 657 33 508 osoby se zdravotním postižením 1 252 4 152 63 092

s nárokem na podporu v nezaměstnanosti

3 198 9 506 129 951

Vol

ná p

raco

vní m

ísta nově hlášená místa 274 449 9 553

obsazená místa 83 164 2 858 zrušená místa 416 557 7 824 stav ke konci předchozího měsíce 490 1 337 36 832 stav ke konci sledovaného měsíce 265 1 065 35 784

z toho pro: absolventy a mladistvé 23 197 5 053


14


osoby se zdravotním postižením 36 129 2 628 Míra registrované nezaměstnanosti k 30. 11. 2011

[%]9,15 10,18 8,00

Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2011 [%]

10,07 11,37 8,62

ženy 10,88 12,66 9,84 muži 9,41 10,37 7,69

Zdroj: ČSÚ

2.3. Byty Nejvíce obydlených bytů mělo v Olomouckém kraji v roce 2011 město Olomouc (41,6 tis.), od sčítání v roce 2001 tak zaznamenalo absolutně největší přírůstek, a to o 1,3 tis. bytů. Převaha bytů ve vlastním domě korespondovala s převahou rodinných domů v rámci domovního fondu. Při sčítání v roce 1991 byl nejčastější formou právního důvodu užívání byt ve vlastním domě (43,5 % bytového fondu). Následovaly byty nájemní (30,1 %), družstevní (20,2 %) a byty v osobním vlastnictví (1,4 %). O dvacet let později podíl bytů ve vlastním domě mírně klesl (41,8 %), ostatní formy právního užívání však doznaly změn zcela zásadních. Druhou nejpočetnější skupinou se v rámci bytového fondu staly byty v osobním vlastnictví (27,4 %), následovaly byty nájemní (13,5 %) a družstevní (9,6 %). V roce 2011 bylo osobním počítačem vybaveno 58,2 % bytového fondu v kraji. V roce 2001 byl k internetu připojen každý devatenáctý byt, v roce 2011 již každý druhý byt. Připojení k internetu se tak během deseti let stalo běžným standardem.

Tabulka: Obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu, vybavenost osobním počítačem v Olomouckém kraji a ve městě Olomouc

Datum sčítání Obydlen

é byty celkem

z toho právní důvod užívaní bytu z toho vybavenost osobním počítačem

ve vlastní

m domě

v osobním vlastnictv

í

nájemní

družstevní

s internete

m

bez internet

u


223 854

97 448 3 104 67

385 45 303 . .


232 048

95 744 27 372 50

570 33 873 12 214 19 306

226.3.2011* Olomoucký kraj

234 809

98 259 64 408 31

725 22 561 126 445

10 194

26.3.2011* Olomouc 41 625 7 428 21 061 8 105 2 630 24 160 1 984


15


1.3.2001 Olomouc 40 367 6 554 10 054 13 732 7 314 3 023 4 316

* předběžné výsledky SLBD 2011

Zdroj: ČSÚ

2.4. Příjmy a životní podmínky domácnostíZ údajů výběrového šetření životních podmínek domácností provedeného v roce 2010 vyplývá, že v roce 2010 bylo v Olomouckém kraji celkem 245 204 domácností s celkovým počtem 635 010 členů domácností, kde průměrný počet členů domácností činil 2,59 členů. Hrubé peněžní příjmy na osobu za rok činily 146 237 Kč, čistého pak 127 935 Kč. Počet domácností s čistými příjmy pod životním minimem bylo 11 033. Celkové měsíční náklady domácností na bydlení činily 4 437 Kč, z toho 19,2 % činilo nájemné, 30,4 % elektřina, 19,2 % plyn z dálkového zdroje, 10,7 % teplo a teplá voda a 7,5 % vodné a stočné.

2.5. Sociální zabezpečení

Na konci roku 2010 bylo v okrese Olomouc celkem 59 342 poživatelů důchodů. Nejpočetnější skupinu tvořily ženy – poživatelky starobního důchodu (20 012).

Tabulka: Přehled počtu důchodců podle pohlaví, průměrné výše důchodu, průměrného věku a podle druhu důchodu za 12/2010 v okrese Olomouc

Druh důchodu Počet důchodců Průměrná výše důchodu Průměrný věk

muži ženy muži ženy muži ženystarobní důchod 16 007 20 012 11 002 9 189 70 67starobní poměrný 3 44 7 857 5 746 85 82invalidní důchod III.st. 1 896 1 432 9 687 8 903 49 48invalidní důchod II.st. 479 413 6 846 6 103 50 48invalidní důchod I.st. 1 981 1 470 6 286 5 744 50 48vdovský důchod 0 778 0 6 562 0 55vdovský kombinace 0 11 807 0 10 951 0 75


16


vdovecký důchod 179 0 5 740 0 53 0vdovecký kombinace 1 824 0 12 166 0 76 0sirotčí důchody 444 573 5 105 5 251 16 18celkem 22 813 36 529 10 332 9 452 65 67Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Tabulka: Výše důchodů podle pohlaví (okres Olomouc, Olomoucký kraj, Česká republika)

Druh důchodu

Průměrná výše důchodu Průměrná výše důchodu Průměrná výše důchoduokres Olomouc Olomoucký kraj Česká republika

muži ženy muži ženy muži ženystarobní důchod 11 002 9 189 10 854 8 993 11 240 9 189starobní poměrný 7 857 5 746 6 880 5 802 6 044 5 784invalidní důchod III.st. 9 687 8 903 9 815 8 947 10 142 9 075invalidní důchod II.st. 6 846 6 103 6 987 6 290 6 978 6 310invalidní důchod I.st. 6 286 5 744 6 361 5 810 6 432 5 806vdovský důchod 0 6 562 0 6 538 0 6 744vdovský kombinace 0 10 951 0 10 827 0 11 002vdovecký důchod 5 740 0 5 649 0 5 660 0vdovecký kombinace 12 166 0 12 047 0 12 429 0sirotčí důchody 5 105 5 251 5 075 5 178 5 153 5 226Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení Mezi starobními důchodci a osobami pobírajícími vdovský či vdovecký důchod převažují ženy, mezi invalidními důchodci pak muži. Ženy převažují hlavně u důchodců s výší plného starobního důchodu do 7 000 Kč, v případě pobírání vyšších důchodů dominují muži.

2.6. Vybrané ukazatele za okres Olomouc

Tabulka: Vybrané ukazatele za okres Olomouc

Měřicí jednotka 2008 2009 2010

Rozloha1) km2 1 620 1 620 1 620 Počet obcí1) 96 96 96

města 6 6 6 Počet obyvatel1) osoby 231 339 231 843 232 226

ženy 118 986 119 364 119 556 Obyvatelé ve věku1)


17


0 - 14 % 14,0 14,1 14,4 15 - 64 % 71,0 70,5 70,1 65 a více % 15,0 15,3 15,6

Průměrný věk obyvatel1) roky 40,5 40,6 40,8 muži 38,8 39,1 39,2 ženy 42,0 42,1 42,2

Živě narození osoby 2 664 2 681 2 622 Zemřelí osoby 2 208 2 313 2 311 Přistěhovalí osoby 2 605 2 271 2 261 Vystěhovalí osoby 2 329 2 135 2 189 Sňatky 1 165 1 061 1 028 Rozvody 755 691 736 Na 1 000 obyvatel

přirozený přírůstek ‰ 2,0 1,6 1,3 přírůstek stěhováním ‰ 1,2 0,6 0,3 celkový přírůstek ‰ 3,2 2,2 1,7

Uchazeči o zaměstnání1) osoby 7 359 13 876 13 676 dosažitelní 7 021 13 747 13 300 ženy 3 756 6 075 6 326 se zdravotním postižením 1 263 1 540 1 532

Míra registrované nezaměstnanosti1) % 5,82 11,23 11,17 Volná pracovní místa1) místa 1 045 267 425 Uchazeči na 1 volné místo1) 6,72 51,49 31,29 Děti v mateřských školách osoby 7 214 7 500 7 684 Žáci základních škol osoby 17 904 17 541 17 499 Lékaři na 1 000 obyvatel osoby 5,9 6,1 6,3 Příjemci důchodů celkem osoby 58 202 58 822 59 342

starobních 32 835 33 846 36 019 Průměrný měsíční důchod Kč 9 336 9 709 9 790

starobní 9 525 9 926 9 995 Zjištěné trestné činy 6 673 6 046 6 114 1) Údaje k 31. 12.Zdroj: ČSÚ

2.7. Sociální služby ve městě Olomouci

V roce 2008 působilo ve městě Olomouci celkem 88 sociálních služeb, v roce 2011 to bylo 93 služeb. Přírůstek byl zaznamenán u služeb krizová pomoc, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, terénní programy, noclehárny, raná péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociální rehabilitace a podpora samostatného bydlení. Odlehčovací službu má


18


registrovanou Hospic na Svatém Kopečku, v roce 2008 byl uveden v kolonce sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče.

Stejně jako v roce 2008 bylo nejčastěji registrovanou sociální službou odborné sociální poradenství. Oproti roku 2008 v roce 2011 nejvíce přibylo služeb terénních programů, nocleháren a nově byla zaregistrována sociální služba podpora samostatného bydlení. Oproti roku 2008 nebyla v roce 2011 registrovaná služba terapeutické komunity a jak v roce 2008, tak v roce 2011 v Olomouci chyběla sociální služba domovy se zvláštním režimem.

Tabulka: Počet sociálních služeb ve městě Olomouc v roce 2008 a v roce 2011

Druh služby

Celkem

Rok 2008 Rok 2011

Azylový dům 6 5

Denní stacionáře 5 5

Domovy pro seniory 2 2

Intervenční centra 1 1

Krizová pomoc 1 2

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 4 5

Pečovatelská služba 4 4

Průvodcovské a předčitatelské služby 1 1

Služby následné péče 1 1

SAS* pro seniory a osoby se zdravotním postižením 6 6

Odborné sociální poradenství 19 17

Telefonická krizová pomoc 3 2

Terénní programy 4 7

Tlumočnické služby 1 1

Centra denních služeb 2 1

Domovy pro osoby se zdravotním postižením 1 1

Chráněné bydlení 3 3


19


Kontaktní centra 1 1

Nízkoprahová denní centra 1 1

Noclehárny 1 3

Osobní asistence 3 3

Raná péče 2 3

SAS* pro rodiny s dětmi 5 6

Sociálně terapeutické dílny 1 1

Sociální rehabilitace 5 6

Tísňová péče 1 1

Týdenní stacionáře 2 1

Terapeutické komunity 1 0

Podpora samostatného bydlení 0 2

Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče 1 -

Odlehčovací služby 0 1

Celkem 88 93

* sociálně aktivizační službyZdroj: 2. Komunitní plán sociálních služeb města Olomouce na období let 2010 – 2012, Registr poskytovatelů sociálních služeb

3. Informace za jednotlivé cílové skupiny uživatelů

Následující kapitola obsahuje informace za jednotlivé cílové skupiny uživatelů služeb. Mnohé náměty na zpracování vyplynuly i ze samotných pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb v Olomouci.

3.1. Děti, mládež a rodina


20


Cílovou skupinu děti, mládež a rodina můžeme charakterizovat jako rodinu, jejímiž členy jsou děti, mládež a mladí dospělí ve věku do 26 let, jedná se především o rodiny neúplné a s nezaopatřenými dětmi, dále pak rodiny dětí, jejichž rodinné prostředí je nevyhovující, nebo které z důvodů neplnění nebo zneužívání rodičovských práv a povinností potřebují sociální péči.

3.1.1. Vzdělávání

3.1.1.1. Předškolní vzdělávání – mateřské školy

Ve školním roce 2010/2011 bylo v Olomouckém kraji zařazeno v rejstříku škol a školských zařízení celkem 358 běžných mateřských škol. Z toho v okrese Olomouc je celkem 100 mateřských škol zřizovaných obcemi, 4 mateřské školy soukromé, 1 krajská a 1 církevní.

Tabulka: Počet mateřských škol podle zřizovatele v jednotlivých okresech Olomouckého kraje ve školním roce 2010/2011

Okres

Obecní

Soukromé Krajské Církevní Celkemsamostatná příspěvková organizace

součást jiné příspěvkové organizace

Jeseník 19 9 0 0 0 28

Olomouc 47 53 4 1 1 106

Prostějov 41 28 0 0 1 70

Přerov 42 39 4 0 2 87

Šumperk 25 42 0 0 0 67

Celkem 174 171 8 1 4 358Zdroj: Krajský úřad Olomouckého kraje

Ve školním roce 2010/2011 bylo v mateřských školách v okrese Olomouc vzděláváno 7 603 dětí v 319 třídách. Od školního roku 2007/2008 došlo k nárůstu počtu běžných tříd mateřských škol, v okrese Olomouc to bylo ve školním roce 2010/2011 o 27 tříd. Počet dětí navštěvujících mateřskou školu v uvedeném období rovněž vzrostl, v okrese Olomouc o 702 dětí.

Ke dni 1. 9. 2010 zřizovalo statutární město Olomouc 43 mateřských škol, z toho 31 zařazeno do jiných příspěvkových organizací, 12 samostatných příspěvkových organizací. V těchto


21


mateřských školách bylo ve školním roce 2010/2011 celkem 3 217 dětí umístěných ve 128 odděleních. Z celkového počtu dětí bylo 3 154 dětí s celodenní docházkou, 27 dětí s polodenní docházkou a 36 dětí s docházkou podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění. Z celkového počtu 3 217 dětí bylo 68 dětí s trvalým pobytem mimo město Olomouc. Celková povolená kapacita mateřských škol zřizovaných statutárním městem Olomouc ve školním roce 2010/2011 byla 3 335 dětí, skutečný počet žáků k 1. 9. 2010 v MŠ byl 3 217. Celková naplněnost MŠ tak byla 96,46 %.

3.1.1.2. Základní vzdělávání – základní školy

Ve školním roce 2010/2011 bylo v Olomouckém kraji zařazeno ve školském rejstříku v okrese Olomouc celkem 91 základních škol, z toho 88 zřizovaných obcemi, 1 krajská, 1 církevní a 1 soukromá základní škola.

Tabulka: Zřizovatelé základních škol v jednotlivých okresech Olomouckého kraje ve školním roce 2010/2011

Okres Celkem Krajské Obecní Církevní SoukroméJeseník 17 0 17 0 0

Olomouc 91 1 88 1 1Prostějov 45 0 45 0 0

Přerov 59 0 57 0 2Šumperk 62 0 62 0 0Celkem 274 1 269 1 3

Zdroj: Krajský úřad Olomouckého kraje

Ve školním roce 2010/2011 bylo v základních školách v okrese Olomouc vzděláváno 16 675 žáků v 843 třídách. Počet žáků navštěvující základní školy se v posledních letech stále snižuje. Ve školním roce 2007/2008 v okrese Olomouc navštěvovalo základní školu 17 667 žáků, ve školním roce 2010/2011 to bylo již 16 675.

Ke dni 1. 9. 2010 zřizovalo statutární město Olomouc 6 základních škol s ročníky 1 až 5, z toho 5 bylo zařazeno do jiných příspěvkových organizací, 1 samostatná příspěvková organizace a 19 základních škol s ročníky 1 až 9, z toho 1 zařazena do jiné příspěvkové organizace, 18 samostatných příspěvkových organizací. V těchto základních školách bylo k 1. 9. 2010 vzděláváno celkem 7 059 žáků. Žáci byli vyučováni celkem v 332 kmenových třídách. Z celkového počtu 7 059 žáků bylo 1 010 žáků s trvalým pobytem mimo město Olomouc. Průměrný počet žáků na jednu třídu byl v základních školách zřizovaných


22


statutárním městem Olomouc 21,26. Celková povolená kapacita základních škol zřizovaných statutárním městem Olomouc ve školním roce 2010/2011 byla 12 189 žáků, skutečný počet žáků k 1. 9. 2010 v základních školách byl 7 059 žáků, naplněnost základních škol byla tedy 57,91 %.

U každé základní školy zřizované statutárním městem Olomouc je zřízena školní družina poskytující zájmové vzdělávání žákům dané školy v době mimo vyučování, tj. v ranních hodinách před zahájením výuky a v odpoledních hodinách po ukončení výuky. Školní družina je především určena pro žáky prvního stupně základní školy, tj. žáky z 1. až 5. ročníků základní školy. Povolená kapacita počtu žáků ve školní družině ve školním roce 2010/2011 bylo 2 886, skutečný počet žáků školních družin k 1. 9. 2010 byl 2 441, naplněnost školních družin tak byla 84,58 %.

3.1.1.3. Střední vzdělávání – gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště

Ve školním roce 2010/2011 poskytovalo střední vzdělání na území Olomouckého kraje celkem 95 středních škol různých zřizovatelů (běžných středních škol i škol samostatně zřízených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami). Z tohoto počtu zřizoval kraj 69 škol, soukromé osoby 21 škol, církev 2 školy a obce 3 školy.

Tabulka: Struktura škol, počet žáků v denním studiu ve školním roce 2010/2011, počet absolventů za školní rok 2010/2011 a počet nově přijatých žáků v okrese Olomouc

Okres Typ školy Žáci celkem2 Absolventi školní rok 2010/2011

Žáci nově přijatí do 1. ročníku

Olomouc

Gymnázia 4 228 805 732

SOŠ a SOUmaturitní obory 5 415 1 189 1 454

učební obory 2 534 737 775

Celkem 12 177 2 731 2 961

Celkem Olomouck

Gymnázia 9 345 1 690 1 546

SOŠ a SOU maturitní obory 15 651 3 358 4 216

2 údaje jsou uvedeny bez žáků středních škol samostatně zřízených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami


23


ý kraj

učební obory 6 401 1 782 2 028

Celkem 31 397 6 830 7 790


Z celkového počtu 31 397 žáků běžných středních škol Olomouckého kraje studovalo 29,8 % žáků na gymnáziích včetně víceletých, 49,8 % žáků v maturitních oborech a 20,4 % žáků v učebních oborech středních odborných škol a středních odborných učilišť (SOŠ a SOU).

Olomoucký kraj zřizoval 14 z celkového počtu 20 gymnázií, což představuje 70 %, obec tři (15 %), církev dvě gymnázia (10 %) a soukromé osoby jedno (5 %).

Graf: Studující gymnázií v okresech Olomouckého kraje – srovnání školního roku 2007/2008, 2008/2009, 2009/2010, 2010/2011

0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000

Šumperk

Přerov

Prostějov

Olomouc

Jeseník

Celkem

2010/2011 1 052 2 116 1 461 4 228 488 9 345

2009/2010 1 142 2 204 1 484 4 390 531 9 751

2008/2009 1 203 2 210 1 499 4 542 557 10 011

2007/2008 1 245 2 219 1 490 4 538 589 10 081

Šumperk Přerov Prostějov Olomouc Jeseník Celkem


V Olomouckém kraji bylo celkem 64 středních odborných škol (SOŠ) a středních odborných učilišť (SOU), z toho 49 zřizovaných krajem (77 %) a 15 soukromou osobou (23 %). V porovnání se školním rokem 2009/2010 se počet studujících ve školním roce 2010/2011 v SOŠ a SOU snížil o 1 040 žáků. Největší zájem je o maturitní obory (62,6 % žáků), učební obory (29 % žáků) a nástavbové obory (8,4 % žáků).


24


Graf: Studující na SOŠ a SOU v denním studiu v okresech Olomouckého kraje – srovnání školního roku 2007/2008, 2008/2009, 2009/2010, 2010/2011

0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000

Šumperk

Přerov

Prostějov

Olomouc

Jeseník

Celkem

2010/2011 4 828 5 093 2 998 7 949 1 184 22 052

2009/2010 5 102 5 346 3 164 8 228 1 252 23 092

2008/2009 5 219 5 476 3 113 8 304 1 266 23 378

2007/2008 5 285 5 653 3 192 8 367 1 260 23 757



3.1.1.4. Školská zařízení – Dětské domovy, Střediska volného času

V Olomouckém kraji je celkem 12 dětských domovů, z nichž 11 je zřízeno krajem a 1 církví (v okrese Přerov). V okrese Olomouc jsou 2 dětské domovy.

Tabulka: Dětské domovy - celkový přehled o počtu zařízení v Olomouckém kraji, lůžkové kapacitě, dětech a pracovnících v roce 2010/2011

Dětské domovy

Počet zařízení

Lůžková kapacita Počet dětí

V tomPočet

pracov-níků

předškolního věku

věku povinné školní docházky

po skončení školní

docházky

Celkem 12 378 342 31 191 120 206Zdroj: Krajský úřad Olomouckého kraje


25


Olomoucký kraj v současné době disponuje stabilizovanou sítí středisek volného času. Tvoří ji 18 zařízení, z toho je 6 zřizovaných krajem, 9 obcemi, 2 církví a 1 soukromou osobou. Střediska volného času úspěšně pracují s dětmi, mládeží i s osobami potencionálně ohroženými sociální inkluzí. Při zájmové činnosti se střediska volného času významně podílejí na integraci handicapovaných dětí, které se účastní pravidelné, příležitostné i táborové činnosti. Střediska volného času byla zařazena mezi subjekty plnící úkoly v oblasti prevence kriminality, protidrogové politiky a aktivit posilujících u dětí a mládeže zdravý životní styl.

Graf: Počet členů zájmových útvarů středisek volného času v okresech Olomouckého kraje – srovnání školního roku 2007/2008, 2008/2009, 2009/2010, 2010/2011


3.1.2. Kriminalita V roce 2011 bylo v Olomouckém kraji objasněno 435 skutků, které byly spáchány dětmi (1-17 let). Jejich podíl na objasněné trestné činnosti je 6,5 %. Nezletilí (do 14 let) spáchali v roce 2010 celkem 129 skutků (podíl 1,8 %), ale v roce 2011 je to jen 89 (1,3%). Mladiství (15-17 let) spáchali 361 (5,4 %) trestných činů, tj. nárůst o 2 skutky. Vysoké procento pachatelů páchalo trestnou činnost pod vlivem alkoholu (18,4%).

Nejčastější a nejzávažnější trestné činy páchané nezletilými pachateli: loupež, pohlavní zneužívání, krádeže vloupání do kiosků, krádeže kapesní, maření výkonu úředního rozhodnutí. Nezletilí páchají trestnou činnost ve větším procentu v partě, společně s mladistvými, přičemž jsou motivováni vidinou finančního zisku, dobrodružstvím, či


26


protizákonným jednáním. Recidiva kriminálního jednání se objevuje u nezletilých pachatelů minoritních skupin, rovněž u dětí vyrůstajících v kritických sociálních podmínkách, ale není ojedinělé také u materiálně dobře situovaných rodin.

Nejčastější a nejzávažnější trestné činy páchané mladistvými pachateli: loupeže, úmyslné ublížení na zdraví, vydírání, pohlavní zneužívání, krádeže vloupáním, krádeže v bytech a rodinných domech, maření výkonu úředního rozhodnutí. Počet skutků násilné trestné činnosti dětí se v roce 2011 oproti roku 2010 snížil o 12 skutků na 16 a u mladistvých o 2 skutky na 63. U majetkové trestné činnosti se počet skutků u dětí snížil z 50 na 45 a u mladistvých se zvýšil z 201 na 215. Nejvyšší nárůst kriminality páchané nezletilci byl zaznamenán u pohlavního zneužívání. Nejvyšší nárůst kriminality páchané mladistvými byl zaznamenán u trestné činnosti krádeží vloupáním.

Tabulka: Přehled nejčastějších přestupků v letech 2009 – 2011 spáchaných nezletilými a mladistvými ve městě Olomouc

Rok Nezletilí pachatelé Mladiství pachateléAlkohol a toxikomanie

rok 2011 0 3rok 2010 0 1rok 2009 1 1

Občanské soužití a přestupky proti veřejnému pořádkurok 2011 20 33rok 2010 9 41rok 2009 17 40

Přestupky proti majetkurok 2011 21 34rok 2010 26 33rok 2009 26 41

Bezpečnost silničního provozurok 2011 0 2rok 2010 0 1rok 2009 0 0

Ostatnírok 2011 1 1rok 2010 2 2rok 2009 0 2

Přestupky celkemrok 2011 42 71


27


rok 2010 47 78rok 2009 44 87Zdroj: PČR

Tabulka: Přehled nejčastějších trestných činů v letech 2009 – 2011 spáchaných nezletilými a mladistvými ve městě Olomouc

Rok Nezletilí pachatelé Mladiství pachateléVýtržnictví

rok 2011 6 4rok 2010 1 6rok 2009 0 2

Poškozování cizí věcirok 2011 0 2rok 2010 0 1rok 2009 0 0

Celková kriminalitarok 2011 15 31rok 2010 13 33rok 2009 29 42Zdroj: PČR

Městská policie Olomouc, dle sdělení tiskového mluvčího, žádnou podobnou statistiku nevede.

Trestnou činností mladistvých a nezletilých pachatelů se zabývá soud, který, dle zákona č.218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže ve znění pozdějších předpisů, po projednání jednotlivých skutků přijímá adekvátní opatření, která mají výchovně působit na mládež.

Tabulka: Návrhy na uložení opatření nezletilým dle zákona č. 218/2003 Sb. v letech 2008 - 2011 ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Olomouc

2008 2009 2010 2011

Činy jinak trestné, počet návrhů 52 35 36 32

Zdroj: Okresní soud Olomouc

Tabulka: Obžaloby týkající se trestné činnosti mladistvých v letech 2008 – 2011 ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Olomouc

2008 2009 2010 2011

Trestná činnost mladistvých 65 47 30 45


28


Zdroj: Okresní soud Olomouc

Dalším subjektem, který se zabývá problematikou protiprávního jednání nezletilých, je oddělení sociální prevence a oddělení péče o rodinu a děti odboru sociálních věcí Magistrátu města Olomouce, která navazují kontakty s mládeží s patologickými projevy chování a která vykonávají v souladu s platnou legislativou výkon sociálně-právní ochrany dětí.

Tabulka: Počet klientů kurátorů pro mládež Magistrátu města Olomouc v letech 2008 – 2011 v rámci obce s rozšířenou působností Olomouc

2008 2009 2010 2011Nezletilí 198 176 203 204Mladiství 284 286 264 284Celkem 482 462 467 488 Zdroj: Magistrát města Olomouce

Klientem kurátora pro mládež se stává dítě či mladistvý, který vykazuje ve svém chování a jednání různé rozpory s běžně respektovanými společenskými a morálními normami, případně i se zákonem. Dívky tvoří z celkového počtu klientů přibližně 22%. Kurátor pro mládež v rámci výkonu sociálně-právní ochrany pracuje s dětmi a mladistvými, kteří vykazují různorodé výchovné problémy (záškoláctví, toulky a útěky z domu, nerespektování výchovných autorit, agresivní projevy, experimentování s návykovými látkami, prostituci, zahálčivý způsob života), ale i trestnou činnost a páchání přestupků.

Tabulka: Počet klientů s výchovnými problémy v letech 2008 – 20011 v rámci obce s rozšířenou působností Olomouc

2008 2009 2010 2011Nezletilí 103 121 151 114Mladiství 88 62 85 57Celkem 191 183 236 171 Zdroj: Magistrát města Olomouce

Z uvedených údajů vyplývá, že v dlouhodobějším horizontu se výchovných problémů častěji dopouštějí nezletilí.

3.1.3. Sociálně právní ochrana dětí

Oddělení péče o rodinu a děti a oddělení sociální prevence odboru sociálních věcí Magistrátu města Olomouce jako orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) pracuje primárně s dětmi a jejich rodinami.


29


Tabulka: Počty případů v letech 2009 – 2011 v rámci obce s rozšířenou působností OlomoucRok Počet evidovaných případů2009 8 8652010 8 8862011 8 939Zdroj: Magistrát města Olomouce

Výše uvedená čísla se týkají evidence dětí, které mají trvalé bydliště ve správním obvodu statutárního města Olomouc jako obecního úřadu obce s rozšířenou působností. OSPOD se dále věnuje případům, kdy děti nemají trvalý pobyt ve správním obvodu města. V roce 2011 bylo evidováno 374 těchto případů, v roce 2010 to bylo 540 případů a v roce 2009 celkem 393 případů. Počty řešených případů kolísají v závislosti na mnoha faktorech. Obecně lze říci, že každoročně stoupá náročnost řešení jednotlivých případů, kdy případy jsou komplikovanější, je obtížnější jednání s rodiči, s dětmi, rovněž vzrostly i nároky ze strany soudů, které žádají častější zprávy, vyjednání dohody rodičů, pohovory s dětmi atd., čímž se zvyšují zejména časové nároky na řešení jednotlivých případů.

V roce 2011 zaměstnanci OSPOD zasahovali v rámci pracovní pohotovosti, tedy mimo pracovní dobu, o víkendech a svátcích, celkem 24x, v roce 2010 20x a v roce 2009 celkem 43x.

Z rozpočtu statutárního města Olomouc lze ročně čerpat částku 20 000 Kč na dary pro nezaopatřené děti žijící na území města. V roce 2011 byly poskytnuty 4 dary pro 4 děti ve výši 12 000 Kč, v roce 2010 to bylo 7 darů pro 13 nezletilých dětí ve výši 18 163 Kč.

Tabulka: Počty dětí ročně umístěných do ústavní či ochranné výchovy v rámci obce s rozšířenou působností Olomouc

RokPočty umístěných dětí, z toho v

ústavní ochranné výchově2011 84 12010 92 62009 88 4

Zdroj: Magistrát města Olomouce

K 31. 12. 2011 bylo do náhradní rodinné péče umístěno celkem 176 dětí, k 31. 12. 2010 celkem 166 dětí a k 31. 12. 2009 to bylo celkem 142 dětí. K 31. 12. 2011 bylo evidováno 55 žadatelů o osvojení a 15 žadatelů o pěstounskou péči, k 31. 12. 2010 bylo evidováno celkem 59 žadatelů o osvojení a 10 žadatelů o pěstounskou péči.


30


K 31. 12. 2011 bylo do pěstounské či poručnické péče svěřeno 150 dětí, k 31. 12. 2010 celkem 142 dětí a k 31. 12. 2009 to bylo celkem 124 dětí.

K 31. 12. 2011 bylo umístěno v zařízeních pro děti vyžadujících okamžitou pomoc celkem 22 dětí, a to jak na základě rozhodnutí soudu, tak na základě žádosti OSPOD, dítěte nebo rodiče.

OSPOD eviduje všechny případy dětí, u kterých je podezření, že jsou týrány, zneužívány, zanedbávány. To ovšem neznamená, že u všech těchto evidovaných dětí orgány činné v trestním řízení zjistí, že se stal trestný čin. Velký nárůst zanedbávaných dětí v roce 2011 je důsledkem přehodnocení a upřesnění situací, které lze evidovat již jako zanedbávání.

Tabulka: Přehled týraných, zanedbávaných a zneužívaných dětí v rámci obce s rozšířenou působností Olomouc

Celkem dětí z toho rodičem jinou osobou nezjištěnorok 2011

tělesné týrání 12 9 1 2psychické týrání 0 sexuální zneužívání 5 3 2 zanedbávání 66 65 1

rok 2010tělesné týrání 3 2 1 psychické týrání 1 1 sexuální zneužívání 2 2 zanedbávání 3 3

rok 2009tělesné týrání 4 4 psychické týrání 1 1 sexuální zneužívání 10 2 8 zanedbávání 10 10 Zdroj: Magistrát města Olomouce

Kriminalita páchaná na mládeži představuje sice kvantitativně nevelký podíl na odhalené celkové trestné činnosti, vyznačuje se však vysokou společenskou nebezpečností. Bez povšimnutí by nemělo zůstat, že kriminalita páchaná na mládeži způsobuje následky, které mohou mít krátkodobý, ale i dlouhodobý negativní vliv na zdravý vývoj poškozených dětí. Jde zejména o vystavování dětí nouzi, ohrožení, strachu a o nebezpečí návyku k násilnému, také sexuálně motivovanému kriminálnímu chování, k alkoholismu, drogovým závislostem.


31


Tak jako v roce 2010 a 2009 byly v roce 2011 řešeny kurátorem pro mládež nejvíce výchovné problémy dětí a mládeže. Přitom v roce 2010 to bylo až 236 případů. V roce 2011 byly stejně jako v roce 2010 v hojném počtu řešeny přestupky (v roce 2011 to bylo 78 případů, v roce 2010 to bylo 79 případů) a trestná činnost (v roce 2011 to bylo 67, v roce 2010 pak 66), v roce 2009 byla po výchovných problémech řešena trestná činnost, 131 případů, následovaly přestupky s 63 případy.

Tabulka: Klienti řešeni kurátorem pro mládež v rámci obce s rozšířenou působností Olomouc v roce 2011

Celkemz toho

dětí z toho dívek mladistvých z toho dívek

Trestná činnost 67 25 4 42 10

Přestupky 78 x x 78 26

Výchovné problémy 171 114 42 57 21

Dohledy 6 2 1 4 2

Uložená výchovná opatření mladistvým

2 x x 2 0

Opatření uložená dětem mladším 14 let

11 11 1 x x

Návrh na předběžné opatření 4 2 2 2 1

Návrh na ústavní výchovu 6 3 1 3 1

Návrh na ochrannou výchovu 0 0 0 0 0


V roce 2011 klienti kurátorů pro mládež pocházeli nejčastěji z neúplné rodiny, na rozdíl od roku 2010 a 2009, kdy klienti pocházeli především z rodiny úplné.

Tabulka: Rodinné zázemí klientů kurátora pro mládež v rámci obce s rozšířenou působností OlomoucRok Úplná rodina Neúplná

rodinaNová rodina Rodina s druhem

(družkou)Ostatní Ústavní

výchova2011 180 210 21 52 2 232010 180 172 42 41 8 24


32


2009 197 127 49 83 8 18Zdroj: Magistrát města Olomouce

3.1.4. Vybrané ukazatele za okres Olomouc

Ženy i muži vstupují do prvního manželství v pozdějším věku. Ženy rodí v pozdějším věku. Mezi matkami se v posledních patnácti letech razantně snížil podíl patnácti až devatenáctiletých žen. V čele neúplných rodin stojí v převážné většině ženy.

Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj počtu sňatků a rozvodů v okrese Olomouce v letech 2001 – 2010, kdy nejvíce sňatků bylo uzavřeno v roce 2007, v roce 2010 to pak bylo nejméně. Naopak nejvíce rozvodů bylo v roce 2002 a nejméně v roce 2009. Počet dětí umístěných v mateřských školách od roku 2001 vzrostl, a to skoro o tisíc dětí (975). Počty žáků základních škol se od roku 2001 rapidně snížily, v roce 2010 bylo v základních školách o neuvěřitelných 6 164 dětí méně než v roce 2001.

Tabulka: Vybrané ukazatele za okres Olomouc v letech 2001 – 2010

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Sňatky 1 128 1 147 1 069 1 119 1 197 1 242 1 305 1 165 1 061 1 028 Rozvody 692 805 700 793 747 785 752 755 691 736 Děti v MŠ 6 705 6 729 6 679 6 830 . 6 905 6 999 7 214 7 500 7 684 Žáci ZŠ 23 663 22 815 21 960 20 968 . 19 461 18 592 17 904 17 541 17 499 Zdroj: ČSÚ

3.2. Občané se zdravotním postižením

Do cílové skupiny osob se zdravotním postižením můžeme zařadit zejména osoby s postižením tělesným, mentálním, duševním, zrakovým, sluchovým, řečovým, kombinovaným, dále pak s civilizačními nemocemi a chronickým onemocněním.

3.2.1. Sociální služby pro osoby se zdravotním postižením

Níže uvedená tabulka ukazuje výčet poskytovaných služeb pro osoby se zdravotním postižením, konkrétně tedy pro osoby s tělesným, mentálním, duševním, zrakovým, sluchovým, řečovým a kombinovaným postižením, dále pak pro osoby s civilizačními nemocemi a chronickým onemocněním. V tabulce níže je jak v roce 2008, tak v roce 2011 u služby odborné sociální poradenství uveden počet služeb pro všechny skupiny obyvatel, nejen tedy pro osoby se zdravotním postižením. V roce 2011 působilo pro cílovou skupinu osoby se zdravotním postižením celkem 7 služeb odborného sociálního poradenství.


33


Tabulka: Sociální služby ve městě Olomouc pro osoby se zdravotním postižením

Druh služby

Celkem

Rok 2008 Rok 2011

Denní stacionáře 5 5

Domovy pro seniory 2 2

Pečovatelská služba 4 4

Průvodcovské a předčitatelské služby 1 1

SAS* pro seniory a osoby se zdravotním postižením 6 6


Telefonická krizová pomoc 3 2

Tlumočnické služby 1 1

Centra denních služeb 2 1

Domovy pro osoby se zdravotním postižením 1 1

Chráněné bydlení 3 3

Osobní asistence 3 3

Raná péče 2 3

Sociálně terapeutické dílny 1 1

Sociální rehabilitace 5 6

Tísňová péče 1 1

Týdenní stacionáře 2 1

Podpora samostatného bydlení 0 2

Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče 1 -

Odlehčovací služby 0 1

Celkem 62 61


34


* sociálně aktivizační službyZdroj: 2. Komunitní plán sociálních služeb města Olomouce na období let 2010 – 2012, Registr poskytovatelů sociálních služebPro osoby s mentálním postižením je ve městě Olomouc celkem 16 registrovaných sociálních služeb ve smyslu zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách – chráněné bydlení (1x), podpora samostatného bydlení (1x), sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (2x), raná péče (2x), domovy pro osoby se zdravotním postižením (1x), týdenní stacionáře (1x), denní stacionáře (5x), odborné sociální poradenství (1x), osobní asistence (1x), sociální rehabilitace (1x). Pro osoby s duševním onemocněním je ve městě Olomouc celkem 8 registrovaných sociálních služeb ve smyslu zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách – denní stacionáře (1x), odborné sociální poradenství (2x), podpora samostatného bydlení (1x), sociálně terapeutické dílny (1x), sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (2x), sociální rehabilitace (1x).

Ze zprávy „Výzkum mezi poskytovateli sociálních služeb v Olomouckém kraji“ zpracované v 08/2010 vyplývá, že v rámci obce s rozšířenou působnostní Olomouc je celkem 32 % služeb, jejichž kapacita neodpovídá poptávce, celkem 15 % služeb, kde poptávka převyšuje nabídku, 3 % služeb, kde nabídka převyšuje poptávku a celkem 50 % služeb, kde kapacita služby odpovídá poptávce.

3.2.2. Uživatelé služeb

Pokud bychom brali v úvahu populaci všech občanů Olomouckého kraje, podíl uživatelů sociálních služeb odpovídá 3,5 % z populace bez věkového omezení a 4,9 % z populace ve věkové kohortě 152 – 64 let.

Tabulka: Odhad počtu uživatelů v roce 2009 a 2012 podle obcí s rozšířenou působností Olomouckého kraje

Obec s rozšířenou působností

Populace 2009 % Odhad počtu osob se zdravotním postižením 2009

Odhad počtu osob se zdravotním postižením 2012

Hranice 34 823 5 1 118 1 308Jeseník 41 404 7 1 566 1 831Konice 11 297 2 447 523Lipník nad Bečvou 15 457 2 448 523Litovel 23 627 4 895 1 046Mohelnice 18 727 3 671 785Olomouc 160 720 25 5 591 6 540Prostějov 98 862 15 3 355 3 924Přerov 84 442 13 2 907 3 402Šternberk 23 921 4 895 1 046Šumperk 72 189 11 2 460 2 878


35


Uničov 23 071 4 894 1 046Zábřeh na Moravě 33 597 5 1 118 1 308Celkem 642 137 100 22 365 26 160Zdroj: Výzkum mezi uživateli sociálních služeb 8/2010, Sociotrendy

Z níže uvedené tabulky vyplývá, že postupně dochází k nárůstu počtu klientů opatrovnického oddělení odboru sociálních věcí Magistrátu města Olomouce, kdy v roce 2009 mělo toto oddělení v evidenci celkem 48 osob s omezenou nebo zbavenou způsobilostí k právním úkonům, v roce 2011 to bylo již 53 klientů.

Tabulka: Statistika opatrovnického oddělení odboru sociálních věcí Magistrátu města Olomouce2011 2010 2009

Osoby s omezenou způsobilostí k právním úkonům 33 33 33Osoby se zbavenou způsobilostí k právním úkonům 20 19 15Celkem 53 52 48Zdroj: Magistrát města Olomouce

3.2.3. Speciální vzdělávání

3.2.3.1. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Součástí výchovně vzdělávací soustavy v České republice jsou mimo škol hlavního vzdělávacího proudu školy zřízené pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „speciální školy“). Poskytují vzdělávání dětem, žákům a studentům se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním. Mezi zdravotní postižení patří mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Do skupiny dětí, žáků a studentů se zdravotním znevýhodněním patří ti, kteří jsou zdravotně oslabení, dlouhodobě nemocní nebo trpí lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování, jež vyžadují zohlednění při vzdělávání. Mezi speciální školy jsou zařazeny školy mateřské, základní i střední, které bývají určené pro žáky s určitým typem postižení.

Síť speciálních škol je v Olomouckém kraji tvořena 44 školami samostatně zřízenými pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (svp). V okrese Olomouc je celkem 16 speciálních škol (mimo škol při zdravotnických zařízeních), z toho 10 je krajských a 6 soukromých.

3.2.3.2. Mateřské školy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami


36


V Olomouckém kraji je celkem 8 mateřských škol samostatně zřízených pro děti se svp a 12 běžných škol se speciálními třídami pro děti se svp. V okrese Olomouc jsou 2 mateřské školy samostatně zřízené pro děti se svp, celkem ve 4 třídách se ve školním roce 2010/2011 vzdělávalo 37 dětí.

Tabulka: Mateřské školy, počet dětí ve speciálních třídách podle postižení v jednotlivých okresech Olomouckého kraje ve školním roce 2010/2011

Okres

Men

táln

í po

stiž

ení

Sluc

hové

po

stiž

ení

Zrak

ové

post

ižen

í

Vad

y ře

či

Těle

sné

post

ižen

í

Víc

e va

d

Výv

ojov

é po

ruch

y

Aut

ism

us

Cel

kem

Jeseník 3 0 0 11 0 0 0 1 15Olomouc 1 0 0 46 0 7 0 7 61Prostějov 10 0 5 52 4 13 1 0 85

Přerov 0 1 20 32 0 24 0 0 77Šumperk 2 1 1 118 0 17 0 9 148Celkem 16 2 26 259 4 61 1 17 386


Z celkového počtu 386 dětí umístěných ve speciálních třídách mateřských škol bylo nejvíce dětí s vadami řeči (67 %), nejméně pak s vývojovými poruchami (0,26 %).

V Olomouckém kraji působí celkem 7 mateřských škol při zdravotnickém zařízení, ve kterých se k 30. 9. 2010 vzdělávalo celkem 134 dětí. V okrese Olomouc působí 1 mateřská škola při zdravotnickém zařízení, k 30. 9. 2010 vykazovala 45 dětí.

Tabulka: Mateřské školy, počet integrovaných dětí dle druhu postižení v jednotlivých okresech Olomouckého kraje ve školním roce 2010/2011

Okres

Men

táln

í po

stiž

ení

Sluc

hové

po

stiž

ení

Zrak

ové

post

ižen

í

Vad

y ře

či

Těle

sné

post

ižen

í

Víc

e va

d

Výv

ojov

é po

ruch

y

Aut

ism

us

Cel

kem

Jeseník 1 0 2 1 1 1 1 2 9

Olomouc 0 0 1 8 4 2 3 2 20

Prostějov 1 0 2 3 0 1 1 0 8

Přerov 5 2 0 3 1 3 4 1 19

Šumperk 4 1 0 23 4 1 1 0 34


37


Celkem 11 3 5 38 10 8 10 5 90Zdroj: Krajský úřad Olomouckého kraje

Z celkového počtu 90 dětí integrovaných do běžných tříd mateřských škol bylo nejvíce s vadami řeči (42 %) a nejnižší byl počet dětí se sluchovým postižením (3,33 %).

V mateřských školách zřizovaných statutárním městem Olomouc bylo ve školním roce 2010/2011 celkem 12 dětí s různým druhem postižení.

Tabulka: Přehled o počtu individuálně integrovaných žácích v mateřských školách zřízených statutárním městem Olomouc podle druhu postižení k 1. 9. 2010

Druh postiženílehké střední těžké

poru

chy

učen

ípo

ruch

y ch

ován

ím

entá

lní

post

ižen

ípo

stiž

ení

sluc

hové

post

ižen

í zr

akov

é

vady

řeči

těle

sné

post

ižen

ím

entá

lní

post

ižen

ípo

stiž

ení

sluc

hové

post

ižen

í zr

akov

éva

dy ře

či

těle

sné

post

ižen

íau

tism

us

Celkem 0 1 0 0 0 8 2 0 0 0 0 0 1

Celkem 12Zdroj: Magistrát města Olomouce

3.2.3.3. Základní školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se zdravotním postižením je zajišťováno v základních školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením nebo formou skupinové integrace, individuální integrace či kombinací uvedených forem v běžných základních školách.

V Olomouckém kraji je celkem 25 základních škol samostatně zřízených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (svp) s celkovým počtem 261 tříd, ve kterých se ve školním roce 2010/2011 vzdělávalo 2 162 žáků. V okrese Olomouc působí celkem 10 takovýchto základních škol, ve kterých se vzdělávalo 691 žáků v 94 třídách. V Olomouckém kraji působí celkem 15 běžných škol se speciálními třídami zřízenými pro žáky se svp (36 tříd), v okrese Olomouc jsou to 4 školy se 4 třídami.


38


Tabulka: Základní školy, počet žáků ve speciálních třídách dle druhu postižení (školy běžné i samostatně zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami) v jednotlivých okresech Olomouckého kraje ve školním roce 2010/2011

Okres

Men

táln

í po

stiž

ení

Sluc

hové

po

stiž

ení

Zrak

ové

post

ižen

í

Vad

y ře

či

Těle

sné

post

ižen

í

Víc

e va

d

Výv

ojov

é po

ruch

y uč

ení

Výv

ojov

é po

ruch

y ch

ován

í

Aut

ism

us

Cel

kem

Jeseník 158 0 0 0 0 5 0 0 1 164Olomouc 383 2 58 136 6 84 50 0 7 726

Prostějov 135 0 0 0 1 98 95 0 0 329Přerov 304 0 0 1 0 64 25 3 1 398

Šumperk 228 5 3 96 14 134 231 8 22 741Celkem 1 208 7 61 233 21 385 401 11 31 2 358


V Olomouckém kraji je celkem 9 základních škol při zdravotnickém zařízení, ve kterých se k 30. 9. 2010 vzdělávalo celkem 436 žáků. V okrese Olomouc to bylo 6 škol se 105 žáky.

Tabulka: Základní školy, počet integrovaných žáků dle druhu postižení v jednotlivých okresech Olomouckého kraje ve školním roce 2010/2011

Okres

Men

táln

í po

stiž

ení

Sluc

hové

po

stiž

ení

Zrak

ové

post

ižen

í

Vad

y ře

či

Těle

sné

post

ižen

í

Víc

e va

d

Výv

ojov

é po

ruch

y uč

ení

Výv

ojov

é po

ruch

y ch

ován

í

Aut

ism

us

Cel

kem

Jeseník 11 2 1 6 2 1 174 4 0 201Olomouc 25 4 3 9 10 8 343 28 15 445Prostějov 39 6 1 9 10 10 101 11 4 191

Přerov 16 8 1 6 10 16 265 140 1 463Šumperk 4 5 3 16 8 3 846 19 3 907Celkem 95 25 9 46 40 38 1 729 202 23 2 207


V základních školách zřizovaných statutárním městem Olomouc bylo ve školním roce 2010/2011 celkem 119 žáků s různým druhem postižení.


39


Tabulka: Individuálně integrovaní žáci v základních školách zřizovaných statutárním městem Olomouc podle druhu postižení k 1. 9. 2010

Druh postiženílehké střední těžké

poru

chy

učen

ípo

ruch

y ch

ován

ím

entá

lní

post

ižen

ípo

stiž

ení

sluc

hové

post

ižen

í zr

akov

é

vady

řeči

těle

sné

post

ižen

ím

entá

lní

post

ižen

ípo

stiž

ení

sluc

hové

post

ižen

í zr

akov

éva

dy ře

či

těle

sné

post

ižen

íau

tism

us

Celkem 89 15 0 0 1 2 4 3 1 0 0 0 4

Celkem 119


3.2.3.4. Střední školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami

V Olomouckém kraji působí celkem 11 středních škol samostatně zřízených pro žáky se svp, ve kterých se ve školním roce 2010/2011 vzdělávalo celkem 845 žáků, a to v 95 třídách. V okrese Olomouc působí celkem 4 takovéto školy, ve kterých se ve školním roce 2010/2011 vzdělávalo 261 žáků v 39 třídách. V Olomouckém kraji působí celkem 5 středních běžných škol se speciálními třídami pro žáky se svp s celkovým počtem 25 tříd. V okrese Olomouc působí 2 tyto školy s 10 třídami.

Žáci se zdravotním postižením, kteří se nevzdělávají ve školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením, jsou vzděláváni formou individuální nebo skupinové integrace v běžných středních školách. V Olomouckém kraji bylo integrováno do středních škol celkem 429 žáků. Tabulka: Integrace žáků do středních škol v jednotlivých okresech Olomouckého kraje ve školním roce 2010/2011

Okres

Men

táln

ě po

stiž

ení

Sluc

hově

po

stiž

ení

Zrak

ově

post

ižen

í

Vad

y ře

či

Těle

sně

post

ižen

í

Víc

e va

d

Výv

ojov

é po

ruch

y uč

ení

Aut

isté

Cel

kem

Jeseník 0 0 1 0 1 0 0 0 2Olomouc 4 6 1 0 9 0 132 0 152Prostějov 0 2 1 0 6 2 14 1 26

Přerov 0 4 0 1 3 0 60 0 68Šumperk 1 2 2 2 2 2 170 0 181Celkem 5 14 5 3 21 4 376 1 429



40


3.2.3.5. Speciálně pedagogická centra

Speciálně pedagogické centrum je školské poradenské zařízení. Poskytuje poradenské služby žákům se zdravotním postižením a žákům se zdravotním znevýhodněním. V Olomouckém kraji působí celkem 5 krajských a 2 soukromá speciálně pedagogická centra, v okrese Olomouc pak působí 3 krajská speciálně pedagogická centra.

Ve školním roce 2010/2011 byla poskytnuta péče celkem 8 748 klientům. Ve srovnání se školním rokem 2009/2010 došlo k nárůstu o 171 klientů.

Graf: Počet klientů speciálně pedagogického centra v okresech Olomouckého kraje – srovnání školního roku 2007/2008, 2008/2009, 2009/2010, 2010/2011

0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000

Šumperk

Přerov

Prostějov

Olomouc

Jeseník

Celkem

2010/2011 4 122 538 987 3 101 0 8 748

2009/2010 4 412 557 1 118 2 490 0 8 577

2008/2009 4 174 54 511 2 453 0 7 192

2007/2008 3 701 0 636 2 370 0 6 707



3.2.3.6. Studenti vysokých škol v Olomouci se zdravotním postižením či znevýhodněním

Dle sdělení personálního oddělení na Moravské vysoké škole Olomouc studují ve školním roce 2011/2012 pouze dva studenti s lehkým tělesným handicapem, bližší statistiky škola nevede.


41


Na Univerzitě Palackého v Olomouci bylo v roce 2012 zaevidováno 57 studentů s handicapem, z toho je 6 se zrakovým postižením, 17 se sluchovým postižením, 23 s tělesným postižením, 1 se specifickými poruchami učení, 10 s chronickým onemocněním nebo s narušenou komunikační schopností. Z toho 2 studují na Cyrilometodějské teologické fakultě, 9 na Filozofické fakultě, 22 na Fakultě tělesné kultury, 21 na Pedagogické fakultě, 2 na Právnické fakultě a 1 na Přírodovědecké fakultě.

V roce 2010 evidovala Univerzita Palackého v Olomouci celkem 51 studentů s handicapem, z toho se zrakovým postižením 9, se sluchovým postižením 12, s tělesným postižením 26 a s poruchami učení 4. Celkem 5 studentů studovalo na Cyrilometodějské fakultě, 4 na Filozofické fakultě, 6 na Přírodovědecké fakultě, 15 na Pedagogické fakultě, 3 na Právnické fakultě a 18 na Fakultě tělesné kultury.

3.2.4. Sociální zabezpečení

Na konci roku 2010 bylo v okrese Olomouc celkem 7 671 poživatelů invalidních důchodů, z toho 3 315 bylo žen a 4 356 mužů.

Tabulka: Přehled počtu invalidních důchodců podle pohlaví, průměrné výše důchodu a průměrného věku v okrese Olomouc za 12/2010


muži ženy muži ženy muži ženyinvalidní důchod III.st. 1 896 1 432 9 687 8 903 49 48invalidní důchod II.st. 479 413 6 846 6 103 50 48invalidní důchod I.st. 1 981 1 470 6 286 5 744 50 48Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Tabulka: Přehled výše invalidního důchodů podle pohlaví – srovnání okres Olomouc, Olomoucký kraj, Česká republika za 12/2010

druh důchodu

průměrná výše důchodu



okres Olomouc Olomoucký kraj Česká republikamuži ženy muži ženy muži ženy

invalidní důchod III.st. 9 687 8 903 9 815 8 947 10 142 9 075invalidní důchod II.st. 6 846 6 103 6 987 6 290 6 978 6 310invalidní důchod I.st. 6 286 5 744 6 361 5 810 6 432 5 806Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení


42


Tabulka: Poskytnuté dávky sociální péče a mimořádných výhod v rámci obce s rozšířenou působností Olomouc

2010 Finanční vyčíslení v tis. Kč

2011 Finanční vyčíslení v tis. Kč

Jednorázový příspěvek na zvláštní pomůcky 85 5009 66 6001

Opakovaný příspěvek na krmivo pro vodícího psa 7 68 7 67

Jednorázový příspěvek na úpravu bytu 11 457 13 493

Opakovaný příspěvek na úhradu za užívání BB 67 286 66 273

Jednorázový příspěvek na zakoupení motorového vozidla

58 4273 59 4915

Jednorázový příspěvek na provoz motorového vozidla

2322 9211 2183 8702

Jednorázový příspěvek na individuální dopravu 42 260 33 215


U jednorázových příspěvků je uveden počet poskytnutých dávek za rok, u opakovaných dávek je uveden počet měsíčně vyplacených dávek.

Tabulka: Počty držitelů průkazů mimořádných výhod v rámci obce s rozšířenou působností Olomouc

2010 2011

TP* 1169 1129

ZTP** 2228 2132

ZTP/P*** 796 817

* těžké postižení, ** zvlášť těžké postižení, *** zvlášť těžké postižení/průvodceZdroj: Magistrát města Olomouce

3.2.5. Nezaměstnanost osob se zdravotním postižením

Občané se zdravotním postižením jsou jednou z nejohroženějších skupin na trhu práce. Jde o skupinu, jejíž podstatná část (záleží na stupni a oboru vzdělání) má šanci získat zaměstnání jen na sekundárním trhu práce. Z toho vyplývá, že právě uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením jsou nejvíce vystaveni riziku opakované nezaměstnanosti a nezaměstnanosti


43


dlouhodobé. Počet nezaměstnaných se zdravotním postižením v registru úřadu práce neustále rostl až do roku 2005, kdy se přehoupl přes hranici 2 000 osob. S klesající nezaměstnaností se začal snižovat i počet uchazečů se zdravotním postižením – ale pomaleji, v červnu 2007 podíl osob se zdravotním postižením dosáhl rekordní výše 23 %. V následujícím období už podíl uchazečů se zdravotním postižením stále klesal – bylo to způsobeno nejen jejich umísťováním na trh práce prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti či s pomocí projektů ESF, ale částečně i odebráním statutu osoby se zdravotním postižením. Na konci roku 2009 vzrostl počet nezaměstnaných osob se zdravotním postižením na více než 1 500 osob, ale celkový růst nezaměstnanosti byl výraznější, takže jejich podíl klesl k 11 %. V roce 2010 nedošlo k výraznější změně – počet i podíl osob se zdravotním postižením v evidenci zůstalo na zhruba stejné úrovni jako na konci roku 2009. V roce 2011 byl počet nezaměstnaných uchazečů se zdravotním postižením téměř na stejné úrovni jako v roce 2008.

Tabulka: Struktura evidovaných uchazečů se zdravotním postižením dle stupně postižení v okrese Olomouc v letech 2006 - 2011

Stav k

Uchazeči se zdravotním postižením

celkem

Z toho Podíl invalidních

OZZ*invalidita I. a II. stupně**

invalidita III. stupně***

z celkového počtu osob se zdravotním postižením

31.12.2006 1749 387 1352 10 77,931.12.2007 1519 352 1260 7 83,431.12.2008 1263 200 1060 3 84,231.12.2009 1540 261 1277 2 83,131.12.2010 1532 236 1293 3 84,631.12.2011 1252 226 1022 4 82,0

* Osoby zdravotně znevýhodněny **osoby invalidní v I. a II. stupni – dříve osoby částečně invalidní ***osoby invalidní ve třetím stupni – dříve osoby plně invalidníZdroj: Úřad práce v Olomouci

Výše uvedená tabulka ukazuje, že více než čtyři pětiny zdravotně postižených uchazečů o zaměstnání jsou osoby invalidní (ať už I., II. nebo III. stupně). Zdravotní stav části občanů se zdravotním postižením je natolik omezující při hledání zaměstnání, že jim úřad práce v podstatě nemůže nabídnout žádné běžné volné místo. Zvlášť vhodné by byly zejména jednoduché manuální práce v jednosměnném provozu, s úvazkem 4 – 6 hodin denně. Přestože úřad práce podporuje finančně v maximální možné míře zaměstnavatele, kteří osoby se zdravotním postižením zaměstnávají nebo přijímají do pracovního poměru, objem míst v chráněných pracovních dílnách je nedostačující, stejně jako počet nově vzniklých míst.


44


Tabulka: Aktivní politika zaměstnanosti v jednotlivých okresech Olomouckého kraje k 31. 12. 2011 (chráněné pracovní dílny, chráněná pracovní místa)

okres, kraj

Chráněné pracovní dílny - vytvoření

Chráněná pracovní místa - vytvoření

CHPM* - SVČ OZP**

Příspěvek na provoz CHPD***, CHPM

a CHPM - SVČ OZP

vytvořená místaumístění uchazeči

vytvořená místa umístění uchazeči umístění uchazeči umístění uchazeči

stav na koncisled.měs.

celkem od

počátku

roku


celkem od

počátku

roku


celkem od

počátku

roku


celkem od

počátku

roku


celkem od

počátkuroku


celkem od počátku

roku

Jeseník 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0Olomouc 3 3 3 3 22 0 21 1 0 0 44 44Prostějov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 19 19Přerov 0 0 0 0 16 4 16 10 4 2 19 19Šumperk 7 21 3 9 1 0 1 0 1 0 43 42Olomoucký kraj 10 24 6 12 39 4 38 11 5 2 125 124

ČR 1133 364 967 764 925 362 833 598 90 43 14625 14620* chráněná pracovní místa, ** samostatně výdělečná činnost osob se zdravotním postižením, *** chráněné pracovní dílnyZdroj: MPSV

Příspěvek na zřízení chráněných pracovních dílen, chráněných pracovních míst a chráněných pracovních míst – samostatně výdělečná činnost byl poskytnut v rozmezí od 40 000 – 80 000 Kč. Příspěvek na provoz chráněných pracovních dílen a míst byl 20 000 Kč na 1 zaměstnance.

Příspěvek zaměstnavatelům s více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením se vyplácí čtvrtletně. V tabulce viz. níže je uvedeno, kolika zaměstnavatelům bylo v jednotlivých čtvrtletích vyplaceno celkem milionů korun a na kolik osob se zdravotním postižením (tj. osob zdravotně znevýhodněných + invalidních 1. a 2. stupně) a těžce zdravotně postižených (invalidních 3. stupně). U výplat za 4. čtvrtletí 2011 je ke dni zpracování sociodemografického přehledu města Olomouce k dispozici pouze počet zaměstnavatelů, odhadovaná vyplacená částka se pohybuje okolo 68 milionů korun.


45


Tabulka: Příspěvek zaměstnavatelům s více než 50 % zaměstnanců (§78) v roce 2011Čtvrtletí Počet zaměstnavatelů OZP TZP Částka(v mil. Kč)

1 44 1412 546 49,32 48 1490 594 54,93 50 1616 635 57,94 61

Zdroj: Úřad práce v Olomouci

3.3. Senioři

Je velmi obtížné seniorskou populaci jednoznačně věkově vymezit a tedy přesně určit, kdy končí střední věk a začíná stáří. Nejběžněji používaným měřítkem určujícím počátek stáří bývá chronologický (kalendářní) věk, v pozdně moderních západních společnostech se za znak počátku stáří mnohdy považuje ukončení pracovního poměru a odchod do důchodu. Věk vymezující odchod do důchodu se většinou pohybuje v rozmezí 60 až 65 let. Většina gerontologů pro označení začátku stáří rovněž volí hodnoty mezi 60 a 65 lety. Takto jej vymezují především z toho důvodu, že zhruba v tomto období dochází k evidentním fyzickým a psychologickým změnám. Pod pojmem seniorská populace lze tedy zamýšlet osoby ve věku 65 let a více.

3.3.1. Vývoj počtu obyvatelstva, demografické stárnutí obyvatelstva

Od roku 1991 až do roku 2010 došlo ve městě Olomouci k poklesu počtu obyvatelstva o 5 757 obyvatel.

Tabulka: Stav obyvatelstva ve městě Olomouc v letech 1991 – 2010Rok Počet obyvatel

k 31.12.v tom podle pohlaví v tom ve věku Index stáří

muži ženy 0 až 14 let 15 až 64 let 65 a více let

1991 105 990 50 369 55 621 21 708 70 734 13 548 .1992 107 001 50 769 56 232 21 267 71 893 13 841 .1993 105 893 50 248 55 645 20 323 71 712 13 858 .1994 106 167 50 405 55 762 19 669 72 469 14 029 .1995 104 845 49 736 55 109 18 861 71 920 14 064 .1996 104 380 49 493 54 887 18 188 71 903 14 289 .1997 103 840 49 248 54 592 17 579 71 947 14 314 .1998 103 372 48 970 54 402 17 009 71 925 14 438 .1999 103 015 48 778 54 237 16 452 72 050 14 513 .2000 102 702 48 562 54 140 15 829 72 344 14 529 .


46


2001 102 246 48 296 53 950 15 261 72 406 14 579 .2002 101 624 47 954 53 670 14 783 72 296 14 545 .2003 101 268 47 806 53 462 14 307 72 346 14 615 .2004 100 752 47 498 53 254 13 999 72 015 14 738 .2005 100 381 47 344 53 037 13 696 71 784 14 901 .2006 100 168 47 269 52 899 13 435 71 554 15 179 .2007 100 373 47 437 52 936 13 204 71 687 15 482 .2008 100 373 47 480 52 893 13 126 71 331 15 916 .2009 100 362 47 401 52 961 13 321 70 753 16 288 122,32010 100 233 47 349 52 884 13 539 70 192 16 502 121,9Zdroj: ČSÚ

Výše i níže uvedená tabulka poukazuje na demografické stárnutí obyvatelstva, což je proces, při němž se postupně mění věková struktura obyvatelstva takovým způsobem, že se zvyšuje podíl seniorů a snižuje se podíl dětí mladších 15 let, tzn., že starší věkové skupiny rostou početně relativně rychleji než populace jako celek. Důsledky demografického stárnutí se dotýkají všech sfér sociálního a ekonomického vývoje a nejčastější obavy vyvolávané změnou věkové struktury se pojí s udržitelností financování důchodového systému, růstem nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči a nedostatkem pracovních sil na trhu práce.

Tabulka: Projekce obyvatelstva Olomouckého kraje do roku 2065 (obě pohlaví, bez migrace)2016 2026 2036 2046 2056 2065

Živě narození 6 380 5 183 4 963 5 074 4 331 3 990Zemřelí 6 571 6 690 7 448 7 757 7 471 7 912Přirozený přírůstek - 191 - 1 507 - 2 485 - 2 683 - 3 140 - 3 922Úhrnná plodnost 1,51 1,60 1,63 1,65 1,67 1,67Naděje dožití

- muži 75,7 78,4 80,7 82,7 84,7 86,5- ženy 81,8 84,2 86,1 87,8 89,5 91,1

Věkové složení:celkem 642 552 635 600 614 902 589 181 560 847 529 2260 – 4 33 093 27 935 24 054 25 767 22 867 20 1175 – 9 34 148 30 856 24 772 25 291 24 747 21 29710 – 14 29 284 33 054 27 910 24 036 25 754 23 27715 – 19 28 098 34 081 30 806 24 741 25 271 25 01720 – 24 36 641 29 175 32 950 27 840 23 991 25 75825 – 29 42 478 27 957 33 930 30 694 24 675 24 95730 – 34 44 902 36 424 29 014 32 801 27 743 23 83235 – 39 53 613 42 152 27 757 33 732 30 554 25 10840 – 44 52 949 44 352 36 021 28 755 32 568 28 23845 – 49 41 629 52 566 41 436 27 368 33 363 30 76050 – 54 41 213 51 486 43 318 35 232 28 321 32 58155 – 59 40 777 39 891 50 890 40 371 26 817 32 17860 – 64 44 268 38 601 49 137 41 695 34 267 27 059


47


65 – 69 42 031 36 959 37 089 47 900 38 468 26 20370 – 74 30 149 38 478 34 639 44 943 38 751 34 46875 – 79 20 734 34 017 31 429 32 531 43 102 35 75580 – 84 14 710 21 250 29 497 28 018 38 061 34 49485 – 89 8 640 10 994 20 563 20 720 23 221 33 52990 + 3 195 5 372 9 690 16 655 18 306 24 5980 – 14 96 525 91 845 76 736 75 094 73 368 64 69115 – 64 426 568 396 685 375 259 323 320 287 570 275 48865 + 119 459 147 070 162 907 190 767 199 909 189 047is* (65+/0-14) 124 160 212 254 272 292iez** (0-19,65+/20-64) 61 75 79 97 114 110Průměrný věk 42,1 44,7 47,4 48,8 50,0 51,0* index stáří, ** index ekonomického zatíženíZdroj: ČSÚ

Je zcela zřejmé, že ve výše uvedené tabulce jednotlivé zastoupení tří hlavních věkových skupin obyvatel (1-14, 16-64, 65+) se bude do budoucna i nadále proměňovat. V průběhu celého sledovaného období je patrné snižování zastoupení dětské složky (tj. podílu osob mladších 15 let) v důsledku poklesu porodnosti a zároveň výrazný nárůst podílu seniorské populace způsobený zlepšováním úmrtnostních poměrů, a to zejména osob ve vyšším věku. Rapidní nárůst podílu osob nad 65 let nebude dle výše uvedeného modelu jen na úkor dětské složky, ale především dojde k poklesu produktivní složky obyvatelstva. Nárůst naděje na dožití při narození se promítne zejména uvnitř skupiny samotných seniorů, kdy se bude postupně snižovat počet seniorů ve věku 60 – 69 let a zvýší se zastoupení seniorů ve věku 70 let a více.

Výše uvedený model počítá se zvýšením průměrného věku obyvatelstva ze 40,9 let v roce 2010 (v Olomouckém kraji) na 51,0, což je navýšení o 10,1 let. Pokles porodnosti spolu s rostoucí střední délkou života se nejvýrazněji projevuje v hodnotách indexu stáří jako poměru počtu obyvatel ve věku 65 a více let a počtu dětí ve věku do 15 let. Tento index by se z dnešní hodnoty 113 v roce 2065 mohl zvýšit až na 292, což by znamenalo, že by na každé dítě ve věku do 15ti let připadli téměř tři senioři. Rovněž index ekonomického zatížení, vyjadřující počet osob do 19 let a počet seniorů na 100 osob v produktivním věku (20-64 let), se bude značně zvyšovat, ze současné hodnoty 56 vzroste téměř dvojnásobně.



48


Na konci roku 2010 bylo v okrese Olomouc cekem 36 019 poživatelů starobních důchodů, z toho 16 007 mužů a 20 012 žen. Průměrná výše důchodu u mužů činila 11 002 Kč, u žen pak 9 189 Kč.

Průměrná výše sólo starobního důchodu činila v ČR k 31. 3. 2011 celkem 10 511 Kč, z toho u mužů 11 672 Kč a u žen 9 537 Kč (jedná se o vyplácené starobní důchody vč. předčasných). Pro srovnání: v roce 2006 ke stejnému datu činil průměrný sólo starobní důchod 8 138 Kč (u mužů 9 104 Kč a u žen 7 388 Kč). Průměrný věk důchodců pobírajících sólo starobní důchod ke konci března 2011 byl 69 let (muži 70 a ženy 67 let). Nejvyšší průměrná výše starobního důchodu byla v Praze a činila 11 236 Kč (muži – 12 279 Kč, ženy – 10 430 Kč), nejnižší průměrná výše starobního důchodu byla v Olomouckém kraji a činila 10 204 Kč (muži – 11 269 Kč, ženy – 9 331 Kč).

Tabulka: Přehled počtu důchodců podle pohlaví, průměrné výše důchodu a průměrného věku v okrese Olomouc za 12/2010


muži ženy muži ženy muži ženystarobní důchod 16 007 20 012 11 002 9 189 70 67starobní poměrný 3 44 7 857 5 746 85 82vdovský důchod 0 778 0 6 562 0 55vdovský kombinace 0 11 807 0 10 951 0 75vdovecký důchod 179 0 5 740 0 53 0vdovecký kombinace 1 824 0 12 166 0 76 0Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Tabulka: Přehled výše důchodů podle pohlaví – srovnání okres Olomouc, Olomoucký kraj, Česká republika

Druh důchodu

Průměrná výše důchodu Průměrná výše důchodu Průměrná výše důchoduokres Olomouc Olomoucký kraj Česká republika

muži ženy muži ženy muži ženystarobní důchod 11 002 9 189 10 854 8 993 11 240 9 189starobní poměrný 7 857 5 746 6 880 5 802 6 044 5 784vdovský důchod 0 6 562 0 6 538 0 6 744vdovský kombinace 0 10 951 0 10 827 0 11 002vdovecký důchod 5 740 0 5 649 0 5 660 0vdovecký kombinace 12 166 0 12 047 0 12 429 0Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Od roku 2001 až do roku 2010 vzrost počet příjemců starobních důchodů v okrese Olomouc o 6 503 důchodců. Průměrný měsíční důchod se za tu dobu zvýšil o 3 270 Kč.


49


Tabulka: Přehled počtu starobních důchodců a průměrné měsíční výše starobních důchodů v okrese Olomouc za roky 2001 – 2010

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Příjemci důchodů celkem54

810 54

810 55

321 56

134 56 569 57

111 57 702 58

202 58

822 59

342

z toho starobních29

516 29

283 29

720 30

418 30 784 31

330 32 082 32

835 33

846 36

019 Průměrný měsíční důchodv Kč 6 620 6 643 6 878 7 059 7 505 7 936 8 473 9 336 9 709 9 790

starobní v Kč 6 725 6 755 6 998 7 189 7 662 8 096 8 638 9 525 9 926 9 995 Zdroj: ČSÚ

Ze závěrečné zprávy Výzkum mezi uživateli sociálních služeb v Olomouckém kraji3 vyplývá, že více než 1/3 seniorů, kteří z důvodu svého zdravotního stavu pobírají příspěvek na péči, vyčerpají na péči celý příspěvek, 46,9 % jej nevyčerpá celý a 8,3 % vyčerpá více finančních prostředků, než pokryje příspěvek.

Tabulka: Vybrané údaje za Olomoucký kraj (k 31. 12.) – sociální zabezpečení 2005 2006 2007 2008 2009 2010Místa v domovech důchodců 2 562 2 787 . . . . Místa v domovech - penzionech pro důchodce 869 870 . . . . Sociální služby poskytované v domovech pro seniory . . 2 723 2 664 2 519 2 537 Sociální služby poskytované v domovech pro osoby se zdravotním postižením . . 1 357 1 295 1 275 1 261 Bytové jednotky v domech s pečovatelskou službou 2 445 2 586 2 748 2 614 2 588 2 580 Žadatelé o umístění v domově důchodců 3 574 3 863 . . . .

v penzionu pro důchodce 1 518 2 039 . . . . v domovech pro seniory . . 2 728 2 810 3 304 3 240

Zdroj: ČSÚ

Statutární město Olomouc provozuje na svém území 7 domů s pečovatelskou službou s celkovou kapacitou 565 bytů zvláštního určení a 58 bezbariérových bytů. K 1. 3. 2012 bylo 1 257 žadatelů o nájem bytu v domě s pečovatelskou službou a 62 žadatelů o bezbariérový byt.

Tabulka: Domy s pečovatelskou službou statutárního města Olomouc – cena za m2 a průměrná rozloha bytu

3 Sociotrendy, 8/2010


50


Dům s pečovatelskou službou Cena za m2 Průměrná rozloha v m2

Erenburgova 43,- 27,76Fischerova 43,- 40,69Holečkova 43,- 35,5Peškova 48,- 47,19Politických vězňů 43,- 44,73Příčná 43,- 36,82Přichystalova 38,- 36,69Zdroj: Správa nemovitostí Olomouc, a.s.

Tabulka: Přehled počtu přijatých žádostí o službu včetně počtu neuspokojených uživatelů u sociální služby domovy pro seniory a chráněné bydlení

Počet žádostí o umístění v letech Počet neuspokojených žadatelů

2009 2010 2011 2009 2010 2011Domovy pro seniory

Domov seniorů POHODA Chválkovice, p.o. 561 613 667 481 540 613Charitní domov Svatý Kopeček 5 12 19 2 8 19

Chráněné bydleníDomov seniorů POHODA Chválkovice p.o. 519 402 417 514 402 413Sociální služby pro seniory, p.s. 26 38 51 529 523 565Zdroj: Poskytovatelé sociálních služeb

3.4. Občané ohroženi návykovým chováním

Cílovou skupinu „občané ohroženi návykovým chováním“ můžeme definovat jako uživatele nelegálních drog, a to jak experimentátory, příležitostné či pravidelné uživatele drog, tak problémové uživatele a drogově závislé, ale také osoby závislé na alkoholu a patologické hráče včetně jejich rodin.

3.4.1. Kriminalita

V letech 2009 – 2011 byly ve městě Olomouci řešeny celkem 3 případy šíření toxikománie a 97 případů nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek.


51


Tabulka: Toxikomanie ve městě Olomouc v letech 2009 – 2011

Toxikomanie 2011 2010 2009Šíření toxikománie 1 0 2Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek 26 27 44Objasněnost v % 2011 2010 2009Šíření toxikománie 100 žádný případ 50Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek 73 64,58 89,74Zdroj: PČR

3.4.2. Přehled psychiatrických ordinací poskytujících péči uživatelům návykových látek

Ve městě Olomouci v současné době působí níže uvedená zařízení poskytující péči uživatelům návykových látek.

Tabulka: Přehled zařízení poskytujících péči uživatelům návykových látek v OlomouciZařízení Kontakt Cílová skupina Druh zařízení

Centrum krizové intervence Olomouc, Dolní nám. 33, 779 00 Olomouc

MUDr. Libor Gronský, tel. 585 223 737

Osoby s problémem s alkoholem i nelegálními drogami

Psychiatrická ambulance

MUDr. Ivona Dostálová, Dlouhá 34, 779 00 Olomouc - Lazce

tel.736 185 838 Osoby závislé na alkoholu a jiných návykových látkách

Psychiatrická ambulance

Klinika psychiatrie, Fakultní nemocnice Olomouc I. P. Pavlova 6, Olomouc, zřiz. MZ

MUDr. J. Šmoldasová, tel. 588 844 618,[email protected]

Osoby závislé na alk. i nealk. drogách

Ambulance AT, substituční program

Psychiatrická ambulance v P-centru, Lafayettova 47/9, 772 00 Olomouc

MUDr. Jarmila Šmoldasová


Psychiatrická ambulance,1x týdně, nutno objednat

Fakultní nemocnice Olomouc I. P. Pavlova 6, Olomouc, zřiz. MZ

Osoby závislé na nelegálních i legálních drogách

Detox

Psychiatrické oddělení Vojenská nemocnice, Sušilovo nám. 5, Olomouc, zřiz MO.

MUDr. J. Bilík, tel. 973 407 090, [email protected]


Středisko sekundární prevence a léčby závislostíVojenská nemocnice, Sušilovo

Prim. MUDr. J. Bilík, tel. 973 407 320,


Detox, krátkodobá léčba


52


nám. 5, 771 11 Olomouc, zřiz. MO

MUDr. Faldyna [email protected]

Protialkoholní a protitoxikomanická záchytná stanice, Vojenská nemocnice, Sušilovo nám. 5, 771 11 Olomouc, zřiz. MO

Prim. MUDr. J. Bilík, tel. 973 407 320, [email protected]

Osoby závislé na alkoholu i nealk. drogách

Detox


Protialkoholní záchytná stanice ve Vojenské nemocnici Olomouc byla spuštěna 15. 2. 2008. Níže uvedená tabulka ukazuje vzrůstající počet osob umístněných na záchytné stanici v jednotlivých letech, přičemž ženy tvoří 14 % uživatelů a muži 86 % uživatelů této služby. Necelé 2/3 osob umístněných na záchytné stanici představuje osoby s trvalým bydlištěm mimo Olomouc.

Tabulka: Přehled osob ošetřených na záchytné stanici Vojenské nemocnice Olomouc v letech 2008 – 2011

Uskutečněné záchyty, z toho

Rokženy

muži trvalé bydliště v Olomouci bydliště mimo Olomouc celkem

Odmítnuté záchyty

2008 149 948 392 705 1097 86

2009 159119

2 443 908 1351 97

2010 214131

6 558 942 1531 176

2011 252129

8 640 910 1550 180Zdroj: Vojenská nemocnice Olomouc

Z níže uvedené tabulky vyplývá, že za pobyt na Protialkoholní záchytné stanici ve Vojenské nemocnici Olomouc v letech 2009 – 2011 byla uhrazena pouze necelá ¼ z požadované celkové úhrady.

Tabulka: Přehled úhrad za pobyt na záchytné stanici Vojenské nemocnice Olomouc v letech 2009 – 2011

Rok Účtováno Uhrazeno K úhradě 2009 2 731 600 814 438 1 917 1622010 2 572 800 235 730 2 337 0702011 3 552 520 1 009 820 2 572 700

Zdroj: Vojenská nemocnice Olomouc


53


Sociální služby a sociální práce jsou využívány i v rámci služeb pro uživatele drog. Specializovaná zařízení poskytující služby uživatelům drog často poskytují jak sociální služby, tak odborné služby pro uživatele drog.

Tabulka: Seznam specializovaných služeb pro uživatele drog ve městě OlomouciZařízení Kontakt

AT ambulanceAmbulance AT při Fakultní nemocnici Olomouc I.P.Pavlova 12, Olomouc tel. 588 444 618 MUDr. Jarmila ŠmoldasováPsychiatrická ambulance při Vojenské nemocnici Olomouc Sušilo náměstí 5, Olomouc tel. 973 407 090 prim. MUDr. Jiří Bílek

Ambulantní programCentrum krizové intervence Dolní náměstí 33, Olomouc tel. 585 223 737P-centrum Olomouc Lafayettova 9, Olomouc tel. 585 221 983 Mgr. Edmund Wittmann

Ambulance adiktologieSdružení Podané ruce, o.s., poradna pro uživatele

drog, gamblery, rodiče a osoby blízké tel. 773 996 916 (uživatelé drog) tel. 608 229 528 (hazardní hráči) PhDr. Kateřina Andrlová

DetoxifikacePsychiatrická klinika při Fakultní nemocnici Olomouc I.P.Pavlova 6, Olomouc tel. 588 443 500 MUDr. Vladimír Pidrman, Ph.D.Vojenská nemocnice Olomouc Sušilo náměstí 5, Olomouc tel. 973 407 090 MUDr. Jiří Bilík

Kontaktní centrumKontaktní centrum v Olomouci Sdružení Podané ruce, o.s. Sokolská 48, Olomouc tel. 585 220 034 Bc. Lucie Řeřichová, DiS.


54


Léčba hepatitidyCLinka pomoci s celorepublikovou působností - tel. 800 331 133problematika hepatitidy C Fakultní nemocnice Olomouc - II. Interní klinika I.P.Pavlova 6, Olomouc tel. 588 443 280 MUDr. Květoslava AiglováFakultní nemocnice Olomouc - III. Interní klinika I.P.Pavlova 20, Olomouc tel. 588 442 203 prof. MUDr. Vlastimil Ščudla, CSc.Bezplatná infolinka s celorepublikovou působností tel. 800 333 365

Protidrogový koordinátorKrajský protidrogový koordinátor Olomouckého kraje Krajský úřad Olomouckého kraje Jeremenkova 40a, Olomouc tel. 585 508 575 Mgr. Zuzana Starostová

Primární prevenceP-centrum Olomouc Lafayettova 9, Olomouc tel. 585 221 983 Petra ChromkováKrajský školský koordinátor prevence Krajský úřad Olomouckého kraje Jeremenkova 40a, Olomouc tel. 585 508 545 Bc. Ladislav Spurný

Následná péče a doléčováníP-centrum Olomouc Lafayettova 9, Olomouc tel. 585 221 983 Mgr. Edmund Wittmann

Substituční léčbaAmbulance AT při Fakultní nemocnici Olomouc I.P.Pavlova 12, Olomouc tel. 588 444 618 MUDr. Jarmila Šmoldasová

Terénní programyTerénní programy Olomouc Sdružení Podané ruce, o.s., terénní programy Michalská 2, Olomouc tel. 777 363 044, 776 778 132 Jakub Lívanský, DiS.

Linka pomoci


55


Linka pomoci P-centra s celorepublikovou působností tel. 585 221 983Centrum krizové intervence tel. 585 223 737Linka důvěry pro děti a mládež tel. 585 414 600Linka pomoci Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice tel. 588 441 111s celorepublikovou působností Linka pomoci místní charity s celorepublikovou působností, tel. 553 612 780Opava Linka pomoci Střediska prevence a léčby drogových Linka pomoci Drop In, o.p.s.závislostí s celorepublikovou působností, Praha 1 tel. 222 221 431Linka důvěry Krizového centra RIAPS s celorepublikovou tel. 222 580 697působností, Praha 3 Linka pomoci Dětského krizového centra tel. 241 480 511s celorepublikovou působností, Praha 4 Linka pomoci Teen Challenge s celorepublikovou tel. 271 743 607působností, Praha 8 Sdružení linka bezpečí s celorepublikovou působností, Praha 8 tel. 266 727 973, 724 459 486Linka pomoci Centra krizové intervence s celorepublikovou tel. 284 016 666působností, Praha 8 Linka pomoci České společnosti AIDS pomoc s celorepublikovou tel. 224 814 284působností, Praha 8 Linka důvěry s celorepublikovou působností tel. 465 524 252Linka pomoci Kontaktního centra o.s. SANANIM tel. 284 822 872s celorepublikovou působností Anonymní AT linka s celorepublikovou působností, Praha 6 tel. 235 311 791, 724 307 775Linka bezpečí s celorepublikovou působností bezplatná telefonická linka pro děti a mládež tel. 800 155 155

Toxikologické informační střediskoprvní pomoc při otravách, nepřetržitá lékařská služba

tel. 224 919 293, 224 915 402Léčba ve vězení

Sdružení Podané ruce, o.s., Práce s klienty v konfliktu se zákonem Sokolská 48, Olomouc tel. 585 220 034, 777 916 279

Odvykání kouřeníCentrum léčby závislosti na tabáku Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Fakultní nemocnice Olomouc I.P.Pavlova 6, Olomouc


56


tel. 588 443 567, 588 443 561 MUDr. Alice BreburdováTelefonní linka pro odvykání kouření s celorepublikovou tel. 844 600500působností Zdroj: www.drogy-info.cz, mapa pomoci

3.4.3. Souhrn hlavních výsledků studie ESPAD v roce 2011

Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) je největší celoevropskou studií zaměřenou na zjištění rozsahu užívání návykových látek u dospívajících. Projekt je realizován každé 4 roky, v roce 2011 tak proběhla již pátá vlna studie. Ke dni zpracování sociodemografického přehledu města Olomouce jsou k dispozici pouze výsledky studie na národní úrovni, tedy za Českou republiku jako celek. Reprezentativní vzorek pro celou ČR tvoří 3913 respondentů, studentů narozených v roce 1995. Pro podrobnější srovnání situace na úrovni regionů byl vzorek navýšen obdobně jako při předchozích vlnách studie tak, aby byl počet dotázaných studentů reprezentativní pro jednotlivé kraje - celkový počet dotázaných tak dosáhl v celé ČR 9994 osob. Analýzy za jednotlivé regiony budou teprve zpracovány a výsledky budou zveřejněny v připravované výzkumné zprávě ze studie ESPAD, která by mohla být k dispozici na konci roku 2012 nebo začátkem roku 2013. Nejnižší regionální jednotkou, za které jsou analýzy zpracovávány, jsou kraje, na nižší úrovni se data již nezpracovávají s ohledem na zajištění reprezentativity výsledků a také s ohledem na zachování anonymity respondentů. V rámci Olomouckého kraje bylo v roce 2011 osloveno celkem 22 škol, z toho 4 základní školy a 18 středních škol (5 gymnázií, 6 středních odborných škol a 7 odborných učilišť - počet učilišť je vyšší než počet gymnázií obvykle z toho důvodu, že počet studentů ve třídách gymnázií je výrazně vyšší než počet studentů ve třídách odborných učilišť). Celkem bylo v rámci studie v Olomouckém kraji osloveno 622 respondentů. Do regionálního srovnání jsou zahrnuti všichni studenti oslovených škol/tříd, jedná se tedy i o studenty narozené v jiném roce, obvykle v letech 1994 a 1996, zatímco do analýz na národní úrovni jsou zahrnuti pouze studenti narození v požadovaný rok (1995).

Tabulka: Přehled počtu studentů ve městě Olomouc narozených v roce 1994 až 1996

Rok narození

Specifické vzdělávací potřeby

Nižší ročníky*Střední a střední s výučním

listemStřední s

maturitou**

celkemz toho dívky celkem z toho dívky celkem

z toho dívky

1994 ne 0 0 396 161 1388 7501994 ano 5 3 83 20 20 7

celkem 5 3 479 181 1408 7571995 ne 1 0 306 137 1219 6781995 ano 0 0 44 20 4 0


57

http://www.drogy-info.cz/


celkem 2 0 350 157 1223 6781996 ne 121 63 119 59 592 3851996 ano 2 0 5 2 1 0

celkem 123 63 124 61 593 385* Uvedeni žáci nižšího stupně šestiletých a osmiletých gymnázií, **Uvedeni žáci 4letých maturitních oborů a žáci vyššího stupně šestiletých a osmiletých gymnáziíZdroj: Krajský úřad Olomouckého kraje

Alespoň jednu zkušenost s užitím nelegální drogy v životě uvedlo 43 % dotázaných šestnáctiletých studentů. Nejčastěji se jednalo o konopné látky, tj. marihuanu nebo hašiš (42 % studentů), užití jiné nelegální drogy uvedlo celkem 11 % respondentů. Do věku 13 let včetně měli nejčastěji studenti zkušenosti s kouřením cigaret, pitím piva a vína. S denním kouřením začala do 13 let věku celkem třetina kuřáků. Nejčastěji uváděnou první nelegální drogou, kterou mladí lidé vyzkouší, jsou konopné látky. Jako nejčastější způsob získání nelegální drogy respondenti uváděli, že drogu získali od staršího (33 %) nebo stejně starého, příp. mladšího kamaráda (20 %), pětina respondentů získala drogu ve skupině přátel, přibližně 6 % dotázaných uvedlo, že si drogu koupili, a to nejčastěji od kamaráda. V roce 2011 pokračoval pokles zkušeností mládeže s nelegálními drogami, který byl zjištěn již mezi roky 2003 a 2007. Pokles zkušeností byl zaznamenán u všech sledovaných nelegálních drog včetně konopných látek. Zároveň došlo k poklesu subjektivně vnímané dostupnosti nelegálních drog (poprvé také včetně konopných látek) a k nárůstu subjektivně vnímaných rizik spojených s jejich užitím. Nadále platí, že studenti učňovských škola a studenti odborných středních škol měli zkušenosti s užitím drog výrazně vyšší než gymnazisté. Z nelegálních drog uváděli respondenti v roce 2011 nejčastěji zkušenosti s užíváním konopných látek (42,3 %). Na dalších místech se objevovaly zkušenosti s užíváním léků se sedativním účinkem (10,1 %), s čicháním rozpouštědel (7,8 %) a s užitím halucinogenních hub (6,9 %). Zkušenosti s LSD (5,1 %), extází (3,3 %) a amfetaminy (2,0 %) byly mezi studenty méně časté, zkušenosti s drogami typu heroin a kokain byly v populaci šestnáctiletých minimální (1,4 %, resp. 1,1 %). Výsledky studie ESPAD v roce 2011 potvrdily dřívější zjištění, že pro české dospívající neplatí, že by užívání nelegálních drog bylo obecně výrazně rozšířenější u chlapců; významnější rozdíl mezi chlapci a dívkami je pouze ve zkušenostech s užitím konopných látek v životě (47 % mezi chlapci a 38 % mezi dívkami) a užitím halucinogenních hub (9 %, resp. 5%). V průběhu času došlo ke stírání rozdílů v prevalenci užití drog mezi pohlavími, což naznačuje, že ve vztahu k užívání nelegálních drog jsou postojové normy mladých chlapců a dívek shodné a subjektivní norma přípustnosti užívání drog není ovlivňována pohlavím. Určité rozdíly zůstávají pouze u užívání sedativ a analgetik, které bylo více rozšířené mezi dívkami, a u užívání anabolik, kde mají naopak výrazně vyšší hodnoty chlapci.


58


Podíl denních kuřáků zůstává dlouhodobě na stejné úrovni. Denně kouřilo v roce 2011 celkem 25 % šestnáctiletých, z nich bylo 8 % silných kuřáků (vykouřilo denně 11 a více cigaret). Rozdíly v prevalenci denního kuřáctví byly mezi chlapci a dívkami malé (27,2 %, resp. 24,2 %). Alespoň jednou v životě kouřilo 75 % šestnáctiletých.

V užívání alkoholických nápojů se situace téměř nezměnila od poloviny 90. let minulého století. Alkohol v životě pilo téměř 98 % dotázaných, přibližně 60 % (66 % chlapců a 50 % dívek) lze považovat za pravidelné konzumenty alkoholu (pili alkohol více než 20krát v životě). U chlapců vzrostl výskyt pravidelného pití piva a destilátů, u děvčat vína a destilátů. Nadměrné dávky alkoholu (5 a více sklenic při jedné příležitosti) více než 3krát v posledním měsíci konzumovalo 21 % studentů. Co se týká způsobu získání alkoholu, respondenti uváděli jeho zakoupení v obchodě (tj. supermarketu, menším obchodě nebo např. na benzinové stanici), nebo užívání alkoholu v restauraci, hospodě, baru nebo na diskotéce. Pití alkoholu dospívajícími zůstává dlouhodobě závažným problémem.

Oproti roku 2007 se nezměnilo subjektivní vnímání rizik spojených s kouřením a pitím alkoholu. Jen 55 % dotázaných považuje denní kouření více než 20 cigaret za velké zdravotní riziko a necelá polovina dotázaných považuje za rizikové pití 4 nebo více sklenic alkoholu denně.

Dle provedeného výzkumu by při extrapolaci na věkovou skupinu 15–19 let mělo tedy odhadem v ČR alespoň jednu zkušenost s nelegální drogou (především konopnými látkami) asi 250 tisíc osob, opakovanou zkušenost (více než 5krát v životě) asi 100 tisíc osob.

3.4.4. Souhrn informací ze zprávy Hygienické stanice hl. m. Prahy za 1. pololetí 20111/Data o léčených uživatelích drog získala Hygienická stanice hl. m. Prahy z Léčebně/kontaktních centrech (L/K center) evidovaných v aktuální databázi ČR. Nejvyšší počty klientů byly hlášeny z nízkoprahových zařízení, dále pak z lůžkových zařízení, nejméně klientů nahlásila zařízení ambulantní.

V převážné většině klienti vyhledali příslušné L/K centrum z vlastního rozhodnutí (52,3 % mezi všemi léčenými uživateli drog, 39 % mezi prvožadateli o léčbu), či z přispění rodinných příslušníků (7,1 % mezi všemi léčenými uživateli drog, 10 % mezi prvožadateli o léčbu). Zatímco nově evidovaní klienti udávají v 38,8 % případech, že žijí s rodiči, mezi všemi evidovanými klienty je to 33,3 % osob. Na druhém místě zůstává situace, kdy klient žije sám (v 21,1 % u všech léčených klientů, u 18,4 % prvožadatelů o léčbu). Velice závažné jsou údaje o tom, že spolu s uživatelem drog žijí děti, ať už s partnerem tohoto uživatele či bez něj (5,7 % mezi novými klienty v 1. pololetí 2011 a dokonce 7,5 % mezi všemi klienty v roce 2011). Mezi klienty, kteří uvedli, že žijí s přáteli, je 72 % těch, kteří žijí s dalším uživatelem


59


drog (jinak mezi všemi léčenými klienty žije s uživatelem drog jen 21,6 % léčených klientů, nejčastěji s partnerem).

Mezi novými klienty v 1. pololetí 2011 vykazuje stálé bydliště 48,3 % klientů, mezi všemi klienty je to 47 % klientů. Značný počet klientů udává bezdomovectví (8,7 % z prvožadatelů o léčbu, 9,7 % ze všech klientů v roce 2011) – bezdomovci jsou výrazně častěji muži (zhruba 80 % z bezdomovců), 71,3 % z nich užívá jako základní drogu pervitin, 11,2 % heroin, 6,5 % marihuanu, 5,8 % Subutex. Nejvíce bezdomovců evidovali v Olomouckém kraji (155 osob, tj. 20,1 % z bezdomovců), v Ústeckém kraji (145 osob, tj. 18,8 % z bezdomovců), ve Středočeském kraji (108 osob, tj. 14,0 % z bezdomovců) a v Praze (104 osob, tj. 13,5 % z bezdomovců).

Zatímco incidence vykazuje 48,8 % nezaměstnaných, v prevalenci to je 55,6 %.

Celkem 51,1 % ze všech léčených klientů i z nově zachycených v 1. pololetí 2011 má pouze základní nebo nedokončené základní vzdělání. Druhá nejčetnější kategorie jsou klienti se středním vzděláním bez maturity. Vyšší či vysokoškolské vzdělání uvádí stejně jako v minulosti pouze zanedbatelný počet klientů.

Mezi nově evidovanými klienty je v absolutních počtech v hodnoceném pololetí nejčastěji zastoupena věková skupina 20 - 24 let, následovaná skupinami 25 - 29 let a 15 - 19 let (25,2 %, resp. 23,6 % a 22,8 %). U všech léčených klientů převažuje věková skupina 25 - 29 let (24,7 %), následuje skupina 20 - 24 let (22,4 %). I když v absolutních číslech co do počtu osob mezi všemi léčenými uživateli drog v roce 2011 převažují 25 - 39letí následovaní 20 - 24letými, je z prevalence patrné největší postižení skupiny 20 – 24 let (187,7 / 100 000 obyvatel), následují 15 - 19letí (144,5 / 100 000 obyvatel). Mezi nově evidovanými klienty je v tomto hodnoceném období pořadí věkových skupin podle podílu věkových skupin postižených stejné, v incidenci je však nejpostiženější skupina 15 - 19 let (97,3 / 100 000 obyvatel), následuje skupina 20 - 24 let (90,5 / 100 000 obyvatel).

Mezi novými žadateli o léčbu užilo drogu poprvé ve věku do 19 let 83,8 % uživatelů kanabinoidů, 81,8 % uživatelů rozpustidel, ale i 59,3 % uživatelů pervitinu a 53,6 % uživatelů heroinu či 8,2 % uživatelů Subutexu.

Nejčastější způsob užívání drogy i nadále zůstává injekční aplikace drogy, na druhém místě je kouření drogy.

Mezi všemi klienty od 1. 1. 2011 i nově evidovanými v hodnoceném pololetí zůstává nejčastěji užívanou sekundární drogou marihuana, následuje pervitin, na třetím místě je


60


alkohol užívaný se základní drogou, dále heroin, Subutex. Byl rovněž zaznamenán značný počet uživatelů kokainu jako sekundární drogy.

Co se týká situace v Olomouckém kraji, tak za 1. pololetí roku 2011 vykazoval Olomoucký kraj největší počet nově evidovaných klientů (464 osob) z celé ČR, např. Praha vykazovala 375 osob a Moravskoslezský kraj 255 osob. Olomoucký kraj rovněž zaznamenal prvenství v nahlášeném nejvyšším počtu uživatelů stimulancií (374 osob). Nově zachycených uživatelů kanabinoidů bylo 55. Počet léčených uživatelů stimulancií bylo 595. Celkem 10 osob bylo uživatelů hypnotik a sedativ. Jako základní drogu kokain uvedli 2 léčení klienti, 14 klientů ho užívalo jako drogu sekundární.

V 1. pololetí roku 2010 bylo v Olomouckém kraji nově evidováno 358 klientů (tj. 55,8/100 000 obyvatel), z toho ve věkové skupině 15 – 39 let, kdežto v 1. pololetí roku 2011 to bylo již 464 nově evidovaných klientů (tj. 72,3/100 000 obyvatel), z toho ve věkové skupině 15 – 39 let 441.

Za 1. pololetí 2011 bylo v Olomouckém kraji evidováno (od 1. 1. 2011) celkem 792 uživatelů drog – žadatelů o léčbu (z toho 464 nově evidovaných klientů za 1. pololetí 2011), z toho celkem 81 klientů s primární drogou heroinem a ostatními opiáty, 595 uživatelů s primární drogou pervitinem a ostatní stimulancií, 96 klientů s primární drogou kanabinoidy, 9 klientů s rozpustidly, 10 se sedativy a hypnotiky a 1 s jinými drogami či léky.

Za 1. pololetí 2011 vykázal Olomoucký kraj celkem 19 případů akutního předávkování, z toho 4 případy předávkování heroinem a ostatními opiáty, 1 případ předávkování pervitinem a ostatními stimulanciemi, 1 případ předávkování kanabinoidy, 1 případ předávkování rozpustidly a 12 případů předávkování sedativy a hypnotiky.

3.5. Etnické menšiny

Cílovu skupinu „etnické menšiny“ pro účely komunitního plánování můžeme definovat jako příslušníky různých etnických menšin, kteří jsou především obyvateli sociálně vyloučených lokalit nebo jsou osobami sociálně vyloučenými či ohroženými sociálním vyloučením.

3.5.1. Zaměstnávání cizinců


61


Na trhu práce v okrese Olomouc došlo v roce 2010 k mírnému zvýšení počtu pracujících cizinců. Na konci roku 2010 bylo v legálním pracovním poměru celkem 87 cizinců, z toho 13 žen. Ve srovnání s rokem 2009 se počet vydaných pracovních povolení zvýšil o 13 (tj. o 18 %). Na konci roku 2011 bylo pak v legálním pracovním poměru 71 cizinců, z toho 18 žen. Ve srovnání s rokem 2010 se v roce 2011 počet vydaných pracovních povolení snížil o 16 (tj. o 18 %). Podle § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nepotřebují někteří cizinci pro výkon práce pracovní povolení, ale jejich zaměstnavatelé vyplňují pouze tzv. informační karty (jedná se o cizince s trvalým pobytem v ČR, azylanty, krátkodobé pracovníky, studenty apod.). Na konci roku 2011 bylo v okrese Olomouc evidováno celkem 288 těchto cizinců, z toho 118 žen.

Tabulka: Počty vydaných povolení podle státní příslušnosti v okrese Olomouc (včetně informace dle § 98) v 12/2011

Stát Počet cizinců Počet žen

Ukrajina 123 46

Vietnam 40 10

Mongolsko 26 7

Čína 20 8

USA 17 6

Bělorusko 17 8

Rusko 16 12

Indie 15 4


V početním zastoupení jednotlivých států stále převažují občané Ukrajiny a Vietnamu.

Tabulka: Přehled vydaných povolení podle klasifikace zaměstnání (včetně informace dle § 98)

Hlavní třída CZ-ISCO Počet cizinců Počet žen

tř. 1 zákonodárci a řídící pracovníci 18 6

tř. 2 specialisté 78 35

tř. 3 techničtí a odborní pracovníci 38 16

tř. 4 úředníci 19 14


62


tř. 5 pracovníci ve službách a prodeji 69 34

tř. 6 kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybolovu

11

tř. 7 řemeslníci a opraváři 53 7

tř. 8 obsluha strojů a zařízení, montéři 23 6

tř. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 60 17

tř. 0 zaměstnanci v ozbrojených službách 0 0


Pracujících občanů EU (tj. včetně Slováků), EHP, Švýcarska bylo k 31. 12. 2011 celkem evidováno v okrese Olomouc 1 817 (z toho 386 žen), což představuje meziroční nárůst o 11 %. Na konci roku 2011 bylo registrováno v okrese Olomouc 1 353 zaměstnávaných Slováků (z toho 308 žen), kteří tvoří téměř tři čtvrtiny všech zaměstnávaných občanů EU. Druhou nejpočetnější skupinou byli občané Polska (183), s odstupem se dále na trhu práce v okrese Olomouc objevují i občané Bulharska (73) a Rumunska (71).

Tabulka: Počty informací podle státní příslušnosti v okrese Olomouc k 31. 12. 2011Stát Počet cizinců Počet žen

Slovensko 1353 308

Polsko 183 36

Bulharsko 73 17

Rumunsko 71 9

Velká Británie 25 1

Německo 19 1


Tabulka: Vývoj počtu cizinců evidovaných na úřadu práce v okrese Olomouc v roce 20111/11 2/11 3/11 4/11 5/11 6/11 7/11 8/11 9/11 10/11 11/11 12/111829 1928 1958 1984 2078 2167 2249 2248 2233 2245 2307 2176Zdroj: ČSÚ


63


3.5.2. Kriminalita cizinců

V roce 2011 bylo v Olomouckém kraji objasněno 204 skutků spáchaných cizinci, což představuje 3,16 % z celkového počtu objasněných skutků. Nejvíce pachatelů z řad cizinců bylo ze Slovenska, Polska, Ukrajiny a Vietnamu. Cizinci spáchali celkem 10,3 % ze všech objasněných loupeží; 3,2 % ze všech krádeží vloupáním - nejvíce vloupání do ostatních objektů 4,2 %.

Tabulka: Přestupky spáchané cizinci ve městě Olomouc v letech 2009 – 2011V obvodech Olomouc 1, 2, 3 a 4 Cizinci z EU Cizinci mimo EURok 2011 162 77Rok 2010 165 100Rok 2009 161 77Zdroj: PČR

3.5.3. Cizinci v kraji

K 30. 11. 2011 evidoval Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR v Olomouckém kraji 9 683 cizinců, z toho 5 583 s trvalým pobytem. Nejvíce cizinců je v okrese Olomouc, nejméně pak v okrese Jeseník.

Tabulka: Přehled cizinců v Olomouckém kraji k 31. 11. 2011

Kraj/okres pobytuKategorie pobytu

Celkem Trvalý Ostatní typy pobytuOlomoucký 9683 5583 4100Jeseník 807 426 381Olomouc 4592 2375 2217Prostějov 1295 865 430Přerov 1748 1126 622Šumperk 1241 791 450Zdroj: Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR

Tabulka: Cizinci 3. zemí se zaevidovaným povoleným pobytem na území České republiky k 30. 11. 2011

Kraj Okres Druh pobytu CelkemPřechodný pobyt Trvalý pobyt

Olomoucký Jeseník 57 191 248 Olomouc 958 1512 2470 Prostějov 193 590 783 Přerov 312 657 969


64


Šumperk 285 364 649Celkem z Olomoucký kraj 1805 3314 5119Zdroj: PČR - Služba cizinecké policie

Tabulka: Cizinci zemí EU + Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska se zaevidovaným pobytem na území České republiky k 30. 11. 2011

Kraj Okres Druh pobytu CelkemPřechodný pobyt Trvalý pobyt

Olomoucký Jeseník 324 235 559 Olomouc 1259 863 2122 Prostějov 237 275 512 Přerov 310 469 779 Šumperk 165 427 592Celkem z Olomoucký kraj 2295 2269 4564Zdroj: PČR - Služba cizinecké policie

Tabulka: Cizinci ve vybraných městech Olomouckého kraje podle předběžných výsledků SLBD 2011

Hra

nice

Jese

ník

Koj

etín

Lip

ník

nad

Lito

vel

Moh

elni

ce

Olo

mou

c

Pro

stěj

ov

Pře

rov

Šte

rnbe

rk

Šum

perk

Uni

čov

Záb

řeh

Obyvatelstvo celkem 18 933

11 890

6 448

8 261

9 930

9 606

100 043

44 526

45 438

13 677

27 182

11 891

13 990

z toho občanství:

Česká republika 18 652 11

618 6

270 8

165 9

809 9

486 96 030 43

371 44

351 13

518 26

768 11

675 13

780 Německo 3 3 1 2 3 - 67 24 14 4 15 1 2 Polsko 23 18 3 2 7 4 133 20 24 10 36 8 7 Rusko 11 12 1 1 1 2 102 12 27 1 8 1 1 Slovensko 85 36 45 18 24 18 1 027 143 258 27 70 87 34 Vietnam 13 73 57 9 15 15 260 113 188 18 64 31 51 Ukrajina 15 9 4 19 38 30 552 316 176 20 42 10 16 Zdroj: ČSÚ

V okresu Olomouc bylo k 31. 12. 2010 nejvíce cizinců s následujícím státním občanstvím: Bělorusko (51), Bulharsko (59), Itálie (61), Malajsie (99), Moldavsko (131), Mongolsko (53), Německo (110), Polsko (145), Rusko (136), Slovensko (1 432), Spojené království (58), Spojené státy (91), Ukrajina (858), Vietnam (483).


65


3.5.4. Romská populace v Olomouci4

Početnost romské populace nelze prakticky objektivně zjistit. Z předběžných výsledků sčítání lidu, bytů a domů 2011 vyplývá, že se k romské národnosti přihlásilo pouze 83 osob, neboť každý občan měl možnost přihlásit se k jakékoliv národnosti, ať již české, moravské, nebo také k žádné. Odhady počtu romského etnika jsou tedy mnohem vyšší.

Tabulka: Obyvatelstvo podle národnosti v okrese Olomouc 26. 3. 2011* 1. 3. 2001 3. 3. 1991

Obyvatelstvo celkem 232 230 229 273 228 199

z toho národnost

česká 141 118 201 413 165 174moravská 21 438 18 171 54 924slezská 44 41 147slovenská 2 678 3 585 5 407polská 235 239 251německá 180 377 477romská 83 151 511neuvedeno 58 856 3 545 -

* předběžné výsledky Sčítání lidu, bytů a domů 2011Zdroj: ČSÚTabulka: Orientační odhad počtu příslušníků romské menšiny v Olomouckém kraji za rok 2010

Obec s rozšířenou působností (počet obcí) Odhad počtu Romů

Hranice (31) 1200

Jeseník (24) 600

Konice (21) 32

Lipník n. B. (14) 320

Litovel (20) 138

Mohelnice (14) 23

Olomouc (45) 2050

Prostějov (75) 1300

Přerov (59) 4500

Šternberk (18) 650

4 Informace pro tuto kapitolu byly čerpány především ze Zprávy o situaci romské menšiny v kraji za rok 2010


66


Obec s rozšířenou působností (počet obcí) Odhad počtu Romů

Šumperk (35) 500

Uničov (10) 200

Zábřeh (28) 120

Olomoucký kraj (393) 11 633

Zdroj: Zpráva o situaci romské menšiny v kraji za rok 2010

Ve srovnání s rokem 2009 je jednotlivými romskými poradci odhadován nižší počet Romů, a to celkem o 154. Není však dostatečně zmapována situace na komerčních ubytovnách v kraji. Odhad osob sociálně vyloučených ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Olomouc je 90%. Podle tzv. Gabalovy zprávy ze srpna roku 2006 jsou na území města Olomouce 4 sociálně vyloučené lokality, v nichž pobývá cca 526 osob.

Dostupnost bydlení, zejména rodin s dětmi a rodin dlouhodobě závislých na dávkách pomoci v hmotné nouzi, lze považovat vedle oblasti zaměstnanosti za jeden z velmi vážných problémů, který ovlivňuje kvalitu života cílové skupiny i oblast vzdělávání dětí. Nejčastějšími důvody ztráty bydlení je nehrazení nájemného, případně služeb spojených s bydlení. Podle kvalifikovaného odhadu tvoří 1/3 uživatelů azylových domů Romové. Pokračujícím trendem je migrace rodin po komerčních ubytovnách v kraji, ale i v rámci krajů ČR, kde podle dostupných zpráv se zvyšuje počet příslušníků romských komunit. Jedná se zejména o ubytovny v Olomouci (18 ubytoven - cena variuje od 2.500 do 7.000 Kč/ měsíc), Šumpersku, Prostějovsku a Přerově. Situace na ubytovnách se obtížněji monitoruje, bylo by vhodné v této oblasti realizovat hlubší průzkum.

V níže uvedené tabulce jsou uvedeni poskytovatelé sociálních služeb, jejichž cílovou skupinou jsou osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, které působí v okrese Olomouc.

Tabulka: Přehled sociálních služeb registrovaných dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách v okrese Olomouc k 10. 3. 2011

Sociální služba Poskytovatel Zařízení Cílová skupina

Azylové domy Fond ohrožených dětí Azylový dům FOD Olomouc

Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

Charita Olomouc Komunitní centrum Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, etnické menšiny


67



Sdružení Podané ruce, o.s. NZDM KudyKam Etnické menšiny


Společenství Romů na Moravě Společenství Romů na Moravě

Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, etnické menšiny


Statutární město Olomouc NZDM Miriklo Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách

Odborné sociální poradenství

Charita Olomouc Poradenské centrum Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, etnické menšiny

Odborné sociální poradenství

Institut pedagogicko psychologického poradenství

Pracoviště IPPP – Centrum podpory inkluzivního vzdělávání

Osoby žijící v sociálně vylouč. komunitách, etnické menšiny

Terénní programy Člověk v tísni, o.p.s. Člověk v tísni, o.p.s., Programy sociální integrace


Terénní programy Drom, romské středisko Zdravotně sociální pomoc


Terénní programy Poradna pro občanství, občanská a lidská práva

Poradna pro občanství, občanská a lidská práva

Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, etnické menšiny

Terénní programy Společenství Romů na Moravě Společenství Romů na Moravě

Osoby žijící v sociálně vylouč. komunitách, etnické menšiny

Terénní programy Statutární město Olomouc Terénní programy – statutární město Olomouc


Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Fond ohrožených dětí Pobočka FOD Olomouc


Sociálně aktivizační služby pro rodiny s

Charita Olomouc Školka Osoby žijící v sociálně vyloučených


68


dětmi komunitách, etnické menšiny

Zdroj: Plánovací evaluace pro potřeby Sdružení Podané ruce, o.s., SocioFactor s.r.o.

Z tabulky je patrné, že v přímém vztahu k cílové skupině jsou registrované služby Azylové domy (1), Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (4), Odborné sociální poradenství (2), Terénní programy (5) a Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (2). Ve skutečnosti může být ale poskytovatelů sociálních služeb o něco více – do výčtu nejsou zahrnuti poskytovatelé služeb, kteří mají registrované sociální služby jiné cílové skupiny, např. osoby v krizi, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo rodiny s dítětem / dětmi.

Kromě výše uvedených sociálních služeb působí ve městě Olomouci i další sociální programy a aktivity realizované organizacemi o.p.s. Amáro Foro (zaměstnávání Romů, integrace Romů) a Sdružení SPES Olomouc (protidluhové poradenství).

V souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění, § 4 b) v souladu s ochranou osobních údajů není možné monitorovat počty romských dětí, žáků a studentů v soustavě vzdělávací soustavy. Segregace žáků z hlavního vzdělávacího proudu není prokázána. Mezi základní bariéry omezující vzdělávací šance romských žáků můžeme zařadit jazykovou bariéru a nedostatečnou participaci rodičů na plnění školních povinností dětí.

Pozice Romů na otevřeném trhu práce se i díky zvyšující se nezaměstnanosti obecně zhoršuje. Problémem je vysoká míra zadluženosti, kdy v případě nástupu do zaměstnání dochází k exekucím. Proto řada Romů volí spíše nelegální práci. Dalším problémem je nízká kvalifikace, v některých případech záznamy v trestním rejstříku. Obecně známa je i obava některých zaměstnavatelů přijímat Romy do zaměstnání. Pokud jde o ženy, pak mají nízkou kvalifikaci, téměř žádné pracovní zkušenosti po ukončení rodičovské dovolené. Podle odhadu romských poradců a oslovených nestátních neziskových organizací je míra nezaměstnanosti cca 90%, v některých lokalitách až 100% (Jesenicko, Šumpersko). Co se týká situace Romů v oblasti zdraví, tak nejčastějšími problémy, které řeší zdravotně sociální pomocníci, ale i sociální pracovníci nestátních neziskových organizací jsou především chybějící lékař (pediatr, praktický lékař, stomatolog, gynekolog), zdravotní pojištění (dluhy na pojištění, změna zdravotní pojišťovny, elektronické zdravotní knížky IZIP spojené s registrací u VZP, chybějící karty pojištěnců), nevyhovující hygienické podmínky v bytech (vlhkost, plísně, štěnice, švábi, přeplněnost bytů), začlenění do systému sociální péče (vyřizování příspěvku na péči a invalidních důchodů – dlouhé čekací doby, než se žádost vyřídí; klientům často chybí potřebná doba pojištění), zanedbání prevence; léčení nemoci; zanedbání akutního stavu.Co se týká oblasti bezpečnosti, tak v roce 2010 nebyl zaznamenán významný projev pravicového extremismu vůči sociálně vyloučeným lokalitám a osobám. V jednotlivých řešených


69


případech šlo většinou jen o vzájemné fyzické napadení mezi osobami žijícími společně v obci (napadení mezi starousedlíky a nově přistěhovanými – většinou romské komunity).

Co se týká kriminality, tak v rámci Olomouckého kraje neexistují relevantní informace týkající se vývoje kriminality na území sociálně vyloučených lokalit. Policie (po linii extremismu) nezpracovává žádné zprávy ani studie týkající se romské komunity, či etnika. Z tohoto důvodu není možné relevantně zjistit informace o přehledu kriminality Romů jako takových. Policie jako celek přijímá, eviduje a šetří všechny oznámené skutky na rovině protiprávního jednání - přestupkové jednání a trestné činy (přečiny a zločiny). Zákonné normy ČR neumožňují národnostně kategorizovat osoby, které se dopustily protiprávního jednání, nebo na kterých bylo protiprávní jednání způsobeno.

3.6. Občané v přechodné krizi

Do skupiny občanů v přechodné krizi je možné zařadit především osoby bez domova, dlouhodobě nezaměstnané, osoby propuštěné z vazby či výkonu trestu odnětí svobody, sociálně slabé rodiny (včetně problematiky dlužníků), děti propuštěné z ústavní výchovy a dětských domovů, oběti domácího násilí či občany využívající služeb poradenských organizací.

3.6.1. Služby pro cílovou skupinu občané v přechodné krizi

Níže uvedená tabulka mimo jiné ukazuje, kolik služeb odborného sociálního poradenství a služby terénní programy působilo ve městě Olomouci celkem, nejen tedy pro cílovou skupinu občané v přechodné krizi. V roce 2011 přímo pro cílovou skupinu občané v přechodné krizi působilo celkem 7 služeb odborného sociálního poradenství a 1 služba terénní programy.

Tabulka: Přehled sociálních služeb ve městě Olomouci pro cílovou skupinu občané v přechodné krizi

Druh služby

Celkem

Rok 2008 Rok 2011

Azylový dům 6 5

Intervenční centra 1 1

Krizová pomoc 1 2


Terénní programy 4 7

Nízkoprahová denní centra 1 1


70


Noclehárny 1 3

Celkem 33 36

Zdroj: 2. Komunitní plán sociálních služeb města Olomouce na období let 2010 – 2012, Registr poskytovatelů sociálních služeb

Azylové domy vykazují kapacitu 171 lůžek, krizová centra 16 lůžek a noclehárny 32 lůžek. Kromě těchto pobytových služeb mohou osoby v přechodné krizi využít např. i služeb 16ti ubytoven ve městě Olomouci, které nabízí ubytování v cenovém rozsahu 2,5 – 7 tis. Kč/měsíc v závislosti na tom, zda se jedná o jednolůžkový či vícelůžkový pokoj5.

3.6.2. Nezaměstnanost

Za poslední čtvrtletí roku 2011 bylo v evidenci úřadu práce v okresu Olomouc celkem 3874 uchazečů do 3 měsíců (z toho 1443 byly ženy), 3 – 6 měsíců bylo v evidenci úřadu práce 2419 (z toho 1263 byly ženy), nad 24 měsíců to bylo 2161 osob (z toho 1202 byly ženy).

Tabulka: Uchazeči podle délky nezaměstnanosti v okrese Olomouc (4. čtvrtletí 2011)

Do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců Nad 24 měsíců3874 2419 1069 818 2129 2161Zdroj: MPSV

Celkem 2049 uchazečů o zaměstnání s délkou evidence na úřadu práce do 3 měsíců mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Tabulka: Doba evidence uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti v okrese Olomouc (4. čtvrtletí 2011)

Do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců Nad 24 měsíců2049 868 203 66 12 0Zdroj: MPSV

Celkem 872 uchazečům o zaměstnání byla v posledním čtvrtletí roku 2011 v okrese Olomouc poskytnuta měsíční dávka v nezaměstnanosti ve výši 2501 – 2500 Kč, celkem 429 uchazečů pobíralo dávky v rozmezí 5501 – 6500 Kč. Do 1500 Kč pobíralo dávky 20 uchazečů. Průměrný měsíční nárok činil 5454 Kč, v Olomouckém kraji to bylo 5376 Kč a v rámci celé

5 Zdroj: Seznam ubytoven 2010, Magistrát města Olomouce, odbor sociálních služeb a zdravotnictví, oddělení sociálních kurátorů


71


ČR 5595 Kč. Průměrný měsíční nárok dávky v nezaměstnanosti u žen činil 4864 Kč v okrese Olomouc, v Olomouckém kraji 4755 Kč a v rámci ČR 5097 Kč.

Tabulka: Počet uchazečů podle výše měsíční dávky v nezaměstnanosti v okrese Olomouc (4. čtvrtletí 2011)

Výše měsíční dávky v nezaměstnanosti

Do

1500

K

č

150

1 -

2500

250

1 -

3500

350

1 -

4500

450

1 -

5500

550

1 -

6500

6501

- 75

00

7501

- 85

00

850

1 -

9500

950

1 -

1050

0

105

01 -

1150

0

115

01 a

ví

ce

20 71 872 410 381 429 387 230 156 86 51 105 Zdroj: MPSV


V roce 2011 bylo vyplaceno o 272 dávek – příspěvku na živobytí – více než v roce 2010, stejně tak doplatku na bydlení bylo vyplaceno v roce 2011 o 92 více.

Tabulka: Přehled poskytnutých dávek pomoci v hmotné nouzi v roce 2011 v rámci obce s rozšířenou působností Olomouc

Druh dávky Počet vyplacených dávek Vyplaceno v KčPříspěvek na živobytí 1510 55 361 160Doplatek na bydlení 348 9 569 219Zdroj: Magistrát města Olomouce

Tabulka: Přehled poskytnutých dávek pomoci v hmotné nouzi v roce 2010 v rámci obce s rozšířenou působností Olomouc

Druh dávky Počet vyplacených dávek Vyplaceno v KčPříspěvek na živobytí 1238 41 485 364Doplatek na bydlení 256 4 979 938Zdroj: Magistrát města Olomouce

Ze statistiky kurátorů pro dospělé odboru sociálních věcí Magistrátu města Olomouce je patrný narůstající počet klientů, kdy oproti roku 2009 měli kurátoři pro dospělé v roce 2011 o 77 klientů více. Klientelu kurátorů tvoří zejména osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody či vazební věznice, dále pak bezdomovci a osoby ohrožené sociálním vyloučením.


72


V roce 2011 pomohli kurátoři 112 klientům při vyřizování dávek mimořádné okamžité pomoci a 37 klientům s vyřízením rodného listu či občanského průkazu. V roce 2011 uskutečnili celkem 41 individuálních pohovorů s odsouzenými (zde lze zaznamenat markantní nárůst oproti roku 2010 a 2009) a zajistili celkem 160 přednášek pro osoby ve výkonu trestu odnětí svobody.

Tabulka: Klienti kurátorů pro dospělé odboru sociálních věcí Magistrátu města Olomouce v letech 2009 - 2011

Klienti celkem

Propuštění z VTOS*/VV**

Ostatní klienti (bezdomovci, osoby ohrožené sociálním vyloučením)

Dávky MOP****

Individuální pohovory s odsouzenými / přednášky (VTOS)

Vyřízení rodného listu, vyřízení občanského průkazu

2009 482190 (2)

z VÚM*** 82 93 5/157 14

2010 540199 (1) z

VÚM 47 132 7/148 38

2011 559212 (5) z

VÚM 75 112 41/160 37* výkon trestu odnětí svobody, ** vazební věznice, *** výchovný ústav mládeže, **** dávky mimořádné okamžité pomociZdroj: Magistrát města Olomouce

3.6.4. Kriminalita

V rámci Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje v roce 2011 představovali největší skupinu pachatelů trestné činnosti recidivisté – 2918 (45,2%), kteří spáchali 3833 skutků (56,8%). Tato kategorie pachatelů představuje v rámci krajského ředitelství přetrvávající a mimořádně závažný problém. Recidivisté páchají zejména násilnou trestnou činnost (42,5%), majetkovou trestnou činnost (58%) a dále trestnou činnost zařazenou do skupiny ostatní kriminalita celkem (52,6%). Procentuálně nejvyšší podíl recidivisty spáchaných (objasněných) skutků připadá na vydírání (52,9%), krádeže vloupáním do obchodů (50%), krádeže vloupáním do bytů (63,3%), krádeže věcí z automobilů (76,7%), krádeže jízdních kol (71,8%), krádeže v jiných objektech (77,7%), maření výkonu úředního rozhodnutí (63,8%) a zanedbání povinné výživy (56,7%).

Tabulka: Přehled nejčastějších trestných činů spáchaných recidivisty ve městě Olomouc v letech 2009 – 2011

Recidivisté 2011 2010 2009Krádeže kapesní 14 15 7Krádeže v jiných objektech 204 195 174Maření výkonu úředního rozhodnutí 68 64 42


73


Zanedbání povinné výživy 92 98 98Poškozování cizí věci 5 19 13Výtržnictví 9 15 18Celková kriminalita 739 768 877Zdroj: PČR

Nejvyšší počet trestných činů v Olomouckém kraji za rok 2011 vykázal územní odbor Olomouc, a to 6065 případů. Současně v územním odboru Olomouc bylo zaznamenáno nejvyšší % poklesu trestných činů.

Tabulka: Přehled nejčastějších trestných činů spáchaných ve městě Olomouc v letech 2009 – 2011 2011 2010 2009Vraždy 1 2 1Násilné činy celkem: 232 289 237Úmyslné ublížení na zdraví 73 68 64Krádeže vloupáním celkem: 634 679 538Krádeže vloupáním do ostatních objektů 471 242 329Krádeže prosté celkem: 1814 1739 1816Krádeže věcí z automobilů 620 548 528Podvod 119 98 79Loupeže 68 90 68Krádeže vloupáním do bytů 29 46 68Celková kriminalita 4091 4239 4200Zdroj: PČR

Tabulka: Objasněnost trestných činů v Olomouci v letech 2009 – 2011 (v %)Objasněnost v % 2011 2010 2009Vraždy 100 100 100Násilné činy celkem: 60,61 58 61,47Úmyslné ublížení na zdraví 70,56 64,72 63,43Krádeže vloupáním celkem: 15,87 12,87 20,59Krádeže vloupáním do ostatních objektů 14,23 9,23 11,76Krádeže prosté celkem: 22,1 21,5 20,06Krádeže věcí z automobilů 4,53 8,24 3,4Podvod 45,41 40,38 33,21


74


Loupeže 40,06 24,47 41,01Krádeže vloupáním do bytů 10,11 15,81 44,14Celková objasněnost 35,28 37,62 36,41Zdroj: PČR

Tabulka: Počet spáchaných přestupků v Olomouci v letech 2009 – 2011

V obvodech Olomouc 1, 2, 3 a 4 Počet osob Počet skutkůRok 2011 10 390 10 478Rok 2010 10 046 10 031Rok 2009 10 799 10 904Zdroj: PČR

Nejčastějšími přestupky byly přestupky na úseku alkoholismu a omamných a psychotropních látek dle § 30, přestupky proti veřejnému pořádku a občanskému soužití, přestupky proti majetku a přestupky v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

3.6.4.1. Domácí násilí

Ve srovnání s rokem 2010 (celkem 61 vykázání osob z obydlí) se zvýšil počet vykázání o 83% tj. na 112. Nejvíce vykázání osob v Olomouckém kraji zaznamenal územní odbor Šumperk – 41, v územním odboru Olomouc to bylo 21 osob.


75


4. Závěr

Sociodemografický přehled města Olomouce vznikl v rámci projektu Rozvoj procesu plánování dostupnosti sociálních služeb v Olomouci, číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/65.00010, který je financovaný z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

Jelikož přehled byl tvořen od února do dubna 2012, nebyla v té době ještě k dispozici některá statistická data za rok 2011, nebo data za nižší územní celek, jako např. za okres Olomouc či město Olomouc, proto jsou některé údaje uvedeny pouze do roku 2010. Stejně tak konečné výsledky sčítání lidu, bytů a domů 2011 budou k dispozici až ve druhé polovině tohoto roku, proto jsou ve zprávě uvedeny pouze předběžné výsledky sčítání zveřejněné Českým statistickým úřadem.

Vytvořený přehled bude jedním z podkladů při tvorbě 3. plánu rozvoje sociálních služeb města Olomouce na období let 2013 – 2015. V úvodu přehledu jsou obsaženy obecné informace, následuje blok s informacemi k vybraným cílovým skupinám uživatelů sociálních služeb, i tak ale budou některé cílové skupiny při tvorbě plánu čerpat informace obsažené i u jiné cílové skupiny.

Na závěr je třeba ještě jednou poděkovat všem, kteří ochotně poskytli informace důležité pro zpracování předkládaného přehledu a bez jejichž součinnosti by přehled nemohl vzniknout v takovémto rozsahu.


76


5. Seznam použitých zkratek

APZ aktivní politika zaměstnanosti

ČR Česká republika

dávky MOP dávky mimořádné okamžité pomoci

EHP Evropský hospodářský prostor

EU Evropská unie

ESF Evropský sociální fond

ESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách

ChPD chráněné pracovní dílny

ChPM chráněná pracovní místa

iez index ekonomického zatížení

is index stáří

L/K centra léčebně/kontaktní centra

MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí

OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

OSPOD orgán sociálně právní ochrany dětí

OZP osoby se zdravotním postižením

OZZ osoby zdravotně znevýhodněné


77


p.b. procentní bod

PČR Policie České republiky

SAS sociálně aktivizační služby

SLBD sčítání lidu, bytů a domů

SOU střední odborné učiliště

SŠ střední škola

SÚPM společensky účelné pracovní místo

SVČ samostatně výdělečná činnost

svp speciální vzdělávací potřeby

THP technicky hospodářský pracovník

TP tělesné postižení

ÚSO vzdělání úplné střední odborné

ÚSV vzdělání úplné střední vyučen

VOŠ vyšší odborná škola

VŠ vysoká škola

VTOS výkon trestu odnětí svobody

VÚM výchovný ústav mládeže

VV vazební věznice

VZP Všeobecná zdravotní pojišťovna

ZP zdravotní postižení

ZŠ základní škola

ZTP zvlášť těžké postižení


78


ZTP/P zvlášť těžké postižení/průvodce


79

Date post:	12-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

SOCIODEMOGRAFICKÝ PŘEHLED MĚSTA...

Documents