46 DVACT STOLET 1/2013

vn Sovtskho svazu ajeho satelit voblasti vchodnho Stedomo aBlzkho v-chodu. Klovou roli vudren obou stt vzpadnch strukturch beze sporu mly Spojen stty, co zdraznil prezident Truman vroce 1952, kdy vsouvislosti stmito zemmi prohlsil: Pomohli jsme ekm porazit komunistickou invazi na jejich pd anae pomoc udrela Turecko svobodn anezvisl.95

ABSTRAKTPRVN ROZEN SEVEROATLANTICK ALIANCESPOJEN STTY AMERICK AJEJICH ROLE VPROCESU PIJET ECKA ATURECKA DO NATOTato studie se zabv okolnostmi, kter vedly kpijet ecka aTurecka do Severoatlantick aliance vroce 1952. Zvltn draz je kladen na to, jakou roli vcelm procesu rozen NATO otyto dva stty vchodnho Stedomo sehrly Spojen stty americk. Prvn st vkrtkosti analyzuje, zjakch dvod se USA zaaly ovchodn Stedomo po druh svtov vlce zajmat apro pevzaly po roce 1947 vtto oblasti velmocenskou roli po Velk Britnie. Dle se autor zabv pinami, kter vedly knepijet ecka aTurecka do NATO ji vroce 1949, kdy byla Severoatlantick aliance zaloena. Posledn st analyzuje dvody, je pimly Spojen stty iostatn zakldajc leny NATO zmnit bhem let 19501951 na celou problematiku nzor aecko aTurecko do Severoatlantick aliance pizvat. Draz je pitom kladen na zmny vamerick zahranin abezpenostn politice, knim dolo vsouvislosti svypuknut Korejsk vlky idalm mezinrodn -politickm okolnostem.

KLOV SLOVASeveroatlantick aliance; vstup ecka aTurecka do NATO; Spojen stty; vchodn Stedomo; studen vlka

ABSTRACTTHE FIRST ENLARGEMENT OF THE NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATIONTHE UNITED STATES OF AMERICA AND ITS ROLE IN THE PROCESS OF THE ACCESSION OF GREECE AND TURKEY TO THE NATO_is study deals with the circumstances that led to the accession of Greece and Turkey to NATO in 1952. One of the main aims of this study is to analyze which role the United States played in this process. _e rst part briey analyzes the reasons for the U.S. involvement in the Eastern Mediterranean ager World War II. _e author also deals with the reasons why Greece and Turkey did not join NATO already in 1949. _e last part analyzes the reasons why the United States and other founding members of NATO changed during the years 19501951 their opinions and Greece and Turkey invited to NATO in 1952. Although, the emphasis is placed on changes in U.S. foreign and security policy ager the outbreak of the Korean War as well as other international problems.

KEYWORDSNorth Atlantic Treaty Organization; accession of Greece and Turkey to NATO; United States; Eastern Mediterranean; Cold War

95 Citovno v: PATERSON, T. G., Soviet -American Confrontation: Postwar Reconstruction and the Origins of the Cold War, Baltimore 1973, s. 206.

Socioekonomick vvoj Bosny aHercegoviny vletech 19481991 ajeho vliv na populan chovn tamnch konstitutivnch nrod*

Ondej la

HOSPODSK POKROK BOSNY AHERCEGOVINY VKONTEXTU SOCIALISTICK JUGOSLVIE

Bosna aHercegovina prola po druh svtov vlce znan boulivm moderniza-nm rozvojem, jen promnil nejen jej ekonomickou strukturu, ale isamotnou spo-lenost. Pevzetm sovtskho systmu hospodsk politiky, zaloenm na urychle-nm zesttovn vrobnch prostedk amohutn industrializaci, chtli jugoslvt komunist spn odstranit dosavadn zaostalost jugoslvsk spolenosti apokusit se nivelizovat pkr sociln rozdly vjednotlivch stech federace. Tyto politick asnimi provzan socioekonomick zmny zsadn ovlivnily nejen prostorov roz-mstn obyvatel Bosny aHercegoviny, ale ijejich zkladn demograck komponenty (pirozen azemn pohyb obyvatelstva). Populan vvoj zem se vjejich dsledku zaal vpovlenm obdob vrazn geogracky polarizovat.

Po druh svtov vlce se Bosna aHercegovina spolen sernou Horou, Make-doni aKosovem1 adila mezi nejzaostalej oblasti jugoslvsk federace. Tento fakt vprvnch povlench letech (19481953) krom venkovskho charakteru krajiny potvrzoval pedevm jej intenzivn populan rst2, velmi nzk urbanizace3 azcela zanedbateln zamstnanost vprmyslu.4 Socialistick industrializace, kter vyvolala

* Tento text vznikl za podpory grantu GA R . P410/10/0136.1 Dle srovnn pjm na hlavu se Bosna aHercegovina vroce 1952 nachzela tsn ped

ernou, Makedoni aKosovem. KARAI, J., Ekonomski aspekti ravnopravnosti naroda, in: PETROVI, M. SULJEVI, K. (eds.), Nacionalni odnosi danas, Sarajevo 1971, s. 83.

2 Index rstu obyvatelstva Bosny aHercegoviny se vobdob let 19481953 pohyboval ron ko-lem 2,1 %, co byla vtomto obdob vrmci federativn Jugoslvie nejprogresivnj hodnota. Jej intenzita se shodovala pouze sobdobnou populan dynamikou na Kosovu. MARKOTI, A., Hrvati uBosni iHercegovini, in: Sbornik I. Hrvatski geografski kongres, Zagreb 1996, s. 222.

3 Vroce 1948 ilo pouze 14 % osob ve mstech. Srv. GOLI, B., Ekonomika prostora uprivred-nom razvoju Bosne iHercegovine, Sarajevo 1994, s. 106.

4 Sekundrn sektor zamstnval tsn po druh svtov vlce pouze 2 % ekonomicky ak-tivnho obyvatelstva. Srv. Istorija Saveza komunista Bosne iHercegovine, knjiga 2, Sara-jevo 1990, in: KAMBEROVI, H., Prema modernom drutvu. Bosna iHercegovina od 1945 do 1953.godine, Sarajevo 2000, s. 16.

48 DVACT STOLET 1/2013 ONDEJ LA 49

vraznj zemn pesuny obyvatelstva anepmo tak pispla kbytku obyvatel-stva vrurlnch regionech, pedstavovala zasteujc indiktor radiklnch promn geograckho rozmstn spolenosti. Modernizace veskrze agrrn republiky, kde vroce 1947 stle vce jak ti tvrtiny ekonomicky aktivnho obyvatelstva pracovaly vzemdlstv, iniciovala adu novch spoleenskch proces (nap. deagrarizaci5), i prohlubovala nkter ji zapoat (nap. urbanizaci). Kontinuln odchod venkov-skch obyvatel do mst azvyujc se nabdka pracovnch pleitost mimo agrrn sektor zpsobily, e doposud pevn rurln spolenost se zaala mnit. Postihl j populan bytek, feminizace arst podlu obyvatel vseniorskm vku. Vzhledem ktomu, eosdlen krajiny jednotlivmi etniky vykazovalo urit charakteristick rysy, ovlivnily modernizan promny ivsledn etno -demograck sloen zem.

Rapidn modernizaci Bosny aHercegoviny vak musme chpat vkontextu teh-dej hospodsk rovn zem. Prmyslov vroba, kter ped druhou svtovou vlkou fungovala velmi omezen, se vhradn soustedila na odvtv provzan sexploatac rud, uhl adeva. Prudkost, sjakou industrializace vjugoslvsk fede-raci postupovala, vyvolala dv zkladn nerovnomrnosti, je se viditeln promtly ivBosn aHercegovin. Prvn spovala vprohlubovn dichotomie hospodsky vysplch region na severu Jugoslvie (Slovinsko, Chorvatsko, Vojvodina) achu-dch slab rozvinutch oblast jihu. Trval zvyovn rozdl vsocioekonomic-km vvoji mezi jednotlivmi republikami aautonomnmi oblastmi se odrelo vpostupn m dl vyhrocenjch stetech ozpsob perozdlovn acelkovou vi vyhrazench nanc mezi zainteresovanmi aktry. Druh nerovnomrnost vyplvala zkontrastu mezi nositeli hospodskho rozvoje, tj. urbnnmi sdly ajejichprmyslovm zzemm arurlnmi regiony, kter se vsocioekonomickch charakteristikch propadaly.6

Tento nestejnomrn hospodsk aspoleensk vvoj, jen zvyoval rozdly vivotn rovni mezi jednotlivmi regiony, se nepodailo nikterak zkorigovat. Pes vekerou dynamiku aobjem hospodskch inovac, budovn novch prmyslovch komplex, dol asnimi provzan infrastruktury7, kter nela smezivlenm ob-dobm nikterak srovnvat, zstval rozsah nov zprmyslnnch oblast geogra-cky relativn omezen.8 Navzdory radiklnosti modernizanch zmn se pevn agrrn charakter Bosny aHercegoviny vperspektiv nsledujcch cca dvaceti pti let zmakroregionlnho pohledu pli nezmnil.

5 Otomto pojmu viz dle vtextu.6 Srv. BUGAREL, K., Bosna: Anatomija rata, Beograd 2004, s. 64.7 Vrmci povlen obnovy zem snasazenm jugoslvsk mldee (tzv. mldenick pra-

covn akce) byly dokonena hospodsky dleit eleznin spojen (nap. tra Brko Banovii, amac Sarajevo). Nikde jinde vJugoslvii nebylo vsocialistickm obdob vy-stavno tolik kilometr eleznice jako prv vBosn aHercegovin. BJELOVITI, M., Razvoj privrede Bosne iHercegovine, in: Geografski pregled, Vol. 22, 1978, s. 34.

8 Hospodsky se prudce rozvjely pedevm industrializovan aglomerace (sarajevsko--zenick, tuzlansk, banjaluck, mostarsk, trebinjsk aprmyslov zna vpsu podl eky Vrbasu mezi msty Bugojno aJajce. VRIER, I., Razmetaj industrije uJugoslaviji, in: Zbornik XI. kongresa geografa SFRJ, Titograd 1983, s. 200201.

ROZTRKA STALINA STITEM AJEJ DOPADY

NA HOSPODSK VVOJ VBOSN AHERCEGOVIN

Intenzitu arozsah budovn novho prmyslu vBosn aHercegovin po druh sv-tov vlce vrazn usmrnily mezinrodn okolnosti. Ty souvisely svyhrocenm kon-iktu mezi Stalinem aTitem, vjeho prbhu se jugoslvsk veden reln obvalo monosti napaden ze strany SSSR. Zdvodu strategickho rozhodnut, vnm velk vznam sehrl zdej horsk atce dostupn tern, atak dky vskutku phodnm prodnm podmnkm ksocialistick industrializaci zde byly nov konstruovny, i sem byly ze strategickch dvod pesunovny klov vojensko -prmyslov kapa-city zem. Vdsledku spor sInformbyrem se tato st Jugoslvie de facto ze dne na den stala strategickou zkladnou vojenskho prmyslu cel Jugoslvie, ale imstem, odkud ml bt vppad toku SSSR zahjen osvobozeneck boj.9

Jugoslvskou garniturou podporovan vstavba novch vojensko -prmyslovch zvod pitahovala mnoho specialist akvalikovanou pracovn slu zjinch jugo-slvskch republik (pedevm ze Srbska aern Hory). Pznivou okolnost ke zpr-myslnn nepochybn takt pedstavovalo iznan mnostv nadbyten pracovn sly vzemdlstv, je mohla bt do sekundrnho sektoru okamit uvolnna (ikdy ne vdy oto stla viz dle), ani by dolo ksamotnmu snen objemu zemdlsk vroby.10 Pelidnn agrrn sektor se tak stal dodavatelem pebytkovch pracov-nch sil do industriln vroby. Jejich pesun ostatn naizovala paraleln probhajc kolektivizace, je mla denitivn zlikvidovat pevajc feudln vztahy.11

Bosna aHercegovina nicmn zroztrky tila pouze doasn. Jej privilego-van pozice po zmrnn napt skonila anaopak se vzpt projevily negativn n-sledky narychlo aelov proveden industrializace. Vzhledem ktomu, e umstn nkladn budovanch tovren podlhalo vojenskm strategickm zmrm (ohled se bral maximln ikdy ne vdy na ptomnost nezbytnch nerostnch suro-vin), zstala velk st vrobnch kapacit izolovan od potencionlnch odbyti, ale ikvalitnj infrastruktury akvalikovan pracovn sly. Zdlouhodobho pohledu tak znan st prmyslovch podnik nemohla bt dostaten perspektivn akon-kurenceschopn. Vmnoha znich proto postupn upadala vroba; jin prmyslov komplexy nebyly dokoneny, tud vnich vroba prakticky nikdy ani nezaala.12 Bosna aHercegovina tak po utlumen rozpor pila nejen osv exkluzivn posta-ven, ale tm iovraznj dotan prostedky ainvestice. Jej socioekonomick rozvoj

9 Tomu odpovdalo imnostv investovanch prostedk, kter vletech 19471952 tvoily 19,5 % zcelkovho objemu vylennch investic socialistick Jugoslvie. Tm 60 % ve-kerch vklad smovalo do tkho prmyslu atby. Srv. MARI, ., Industrijalizacija Bosne iHercegovine, Sarajevo 1991, s. 35.

10 Srv. PULJIZ, V., Ekzodus poljoprivrednika, Zagreb 1977, s. 93.11 Vzhledem ktomu, e socialistick Jugoslvie zpotku dsledn koprovala model ekono-

mickho rozvoje SSSR, doprovzela hospodskou politiku vrazn intervence sttu. Ato pedevm prv vi nucenmu pohybu zvesnice do msta, resp. drazu na zmnu pra-covn innosti (tj. zamstnn vindustrilnm sektoru).

12 RUSINOW, D.,>e Yougoslav Experiment 19481974, London 1977, s. 100.

50 DVACT STOLET 1/2013 ONDEJ LA 51

u nikdy vjugoslvsk hospodsk politice netvoil prioritu. Ztrta vjimenosti adal strukturln zmny industriln vroby v60. letech se projevily vpostupnm petvoen sekundrnho sektoru, vnm protovan tk prmysl nahradila de-centralizovanj spotebn prmyslov vroba.

PROPAD SOCIOEKONOMICKHO POSTAVEN

BOSNY AHERCEGOVINY VJUGOSLVSK FEDERACI

Bosn aHercegovin, kter jako celek zaala ji vprbhu 60. let ekonomicky stag-novat, se nepodailo doshnout ani na prmrnou ekonomickou rove Jugoslvie.13 Navzdory mohutn emigraci stle siln pirozen prstek kadoron zvyoval celkov poet ekonomicky aktivnch osob, kterm se kvli hospodskmu padku sm dl vtmi potemi dailo zajistit pracovn msto.

Samosprva pracujcch rozvolnila politick, ale ihospodsk struktury Jugo-slvie. Ekonomick zen arozhodovn pipadlo nejen republikovmu veden, ale ijednotlivm podnikm. Neschopnost federlnho centra efektivn kontrolovat hos-podsk vvoj vznamn oslabila centrln struktury SKJ anaopak umonila, aby jej regionln odnoe zaaly vjednotlivch republikch kprosazen partikulrnch cl vyuvat nacionalistick rtoriky.14 Veker decentralizan promny se promtly vnov stav zroku 1974, kter Jugoslvii nasmovala kvoln konfederaci.

Pestoe vtomto textu nen prostor krozboru pin decentralizace jugoslvskho institucionlnho apolitickho systmu po roce 1974, zopakujme, e jejich dopady vd-sledku zhorujc se ekonomick situace pispvaly krstu napt mezi jugoslvskm centrem ajednotlivmi republikami. Kzamlen nivelizaci nedolo ani na rovni jed-notlivch st jugoslvsk federace, nato vsamotnch republikch. Akoliv repub-likov elity rozhodovaly vekonomickch otzkch relativn nezvisle, stava zroku 1974 ustanovovala vy zdann bohatch republik. Ze shromdnch nannch prostedk, je putovaly do federlnho rozpotu, byly nsledovn dotovny ekono-micky slab rozvinut regiony. Stety mezi vdmi pedstaviteli republikovch veden ozdroje nancovn ajejich proporn perozdlovn anezbytn socioekonomick reformy postupn vykrystalizovaly vstavn konikt akrizi federace samotn.15 Hos-podsk pote Jugoslvie ale takt zostovala m dl aktulnj povinnost umo-ovat zahranin dluhy.16 Prosperitu 70. let, kter byla dosaena kombinac vsledk

13 Vrmci srovnn hrubho domcho produktu na osobu se dokonce postupn vrazn propadala. HDP Bosny aHercegoviny na osobu, kter jet vroce 1952 dosahovalo 95,50% jugoslvskho prmru, ke konci existence spolenho sttu pokleslo na 67,92 % jugoslv-skho HDP. Hor vsledek u vykazovala pouze Makedonie aautonomn oblast Kosovo. ALLCOCK, J., Rural -urban Dierences and the Break -up of Yugoslavia, in: Balkanologie, Vol. 6, 2002, No. 12, s. 110.

14 DENITCH, B.,Limits and possibilities: the crisis of Yugoslav socialism and state socialist systems, in: hap://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10194322.

15 WOODWARD, S., Balkan Tragedy Chaos and Dissolution aBer the Cold War, Washington 1995, s. 15, 40.

16 Zahranin dluh doshl horentn sumy 23 miliard dolar atempo inace se zvilo na 2500 % ron. MULAJ, K., On Bosniasborders and ethnic cleansing internal and external fac-

rapidn modernizace asnadno dostupnch zahraninch vr, tak v80.letech vy-stdala vudyptomn krize. Prohlubujc se politick, ekonomick aspoleensk eroze naruila zkladn hodnoty jugoslvskho systmu, na nich vldnouc garni-tura stavla ideologii Titovy Jugoslvie alegitimizovala jej fungovn. Zvila se tm poteba hledat smysluplnj alternativu. Veker reformn snahy avize projugo-slvsky orientovanch politik aekonom vak byly vatmosfe m dl hlasitjch nacionalistickch projev zcela odsunuty do pozad.

VSLEDKY REGIONLN NIVELIZAN POLITIKY

VBOSN AHERCEGOVIN

Plny hospodskho rozvoje Jugoslvie vsob mly zdlouhodob perspektivy za-kotven urit teritoriln paradox. Komunist si uvdomovali, e kvyrovnn n-padnch socioekonomickch rozdl mezi jednotlivmi republikami aautonomnmi oblastmi Jugoslvie bylo nejprve nutn nivelizovat pronikav regionln rozdly vsa-motnch republikch. Po vodn fzi masivn tk industrializace, je vytvoila v-choz prmyslov potencil asnila tak nejkiklavj socioekonomick rozdly mezi republikami, se proto pozornost mla zamit na snahu integrovat odlouen okra-jov oblasti i tzv. vnitn periferie do hospodskho systmu pslun republiky.17

Tto dvojit nivelizace ale mohlo bt tko dosaeno, nebo sil modernizovat ekonomicky nerozvinut republiky prostednictvm socialistick industrializace koncentrovalo pevnou vtinu stejnch vrobnch aktivit vesms do urbn-nch jdrovch oblast. Tm se naopak rozdly mezi urbnnm osdlenm arurlnmi regiony prudce zvyovaly. Klasick pklad pozorujeme prv na postaven Bosny aHercegoviny vekonomickm systmu socialistick Jugoslvie, kter po skonen roztrky na zklad makroekonomickch ukazatel optovn zaujala pozici jedn zpolitickch periferi se znan hospodsky rozdln vysplmi oblastmi.

Bosna aHercegovina proto tak vtinu asu gurovala na seznamu slab ekono-micky rozvinutch republik, kter zjugoslvskch nannch prostedk vylen-nch naregionln rozvoj zskvaly vprmru vy podl (ato nejen vobdob roz-trky). Dotace vprbhu 60.let zvelk sti smovaly kpodpoerozvoje vrobn innosti center perifernch optin apevnjmu propojen jejich ekonomickch ak-tivit scentrem regionu. prk zvenkova se ale navzdory investinmu sil moder-nizovat perifern regiony azlepit tamn ivotn podmnky nepodailo zredukovat. Oproti pedstav, e rurln regiony budou pevnji propojeny sstednmi sdly, se podhorsk ahorsk venkovsk oblasti hospodsky soustavn dle propadaly. Re-gionln nerovnomrnosti, tj. odlin stupe socioekonomickho rozvoje arove ivotnho standardu, pitom neexistovaly pouze ve vztahu msto vesnice. Vpr-bhu70. let (paradoxn vdob nejintenzivnjho ekonomickho rozvoje Jugoslvie)

tors, in: Nationalism and Ethnic Politics, Vol. 11, 2005, No. 1, s. 3; Mezinrodn mnov fond, jen Jugoslvii doposud ochotn poskytoval pjky, zaal vprbhu 80. let splcen svch pohledvek nekompromisn vyadovat.

17 Srv. KAMBEROVI, H., Josip Broz Tito ipolitiko rukovodstvo Bosne iHercegovine od sredine 60 -tih do sredine 70 -ih XX stoljea, in: Regionalni nauni skup Tito iBosna iHercegovina, Saraje-vo 2006, s. 202.

52 DVACT STOLET 1/2013 ONDEJ LA 53

se mezi sebou zaaly vrazn odliovat isamotn rurln oblasti.18 Veker investice, kter sem smovaly, socioekonomick propad pouze nepatrn zmrovaly.

Snaha bosenskch komunist intenzivnji do hospodskho systmu zapojit okrajov regiony aposlit tak celkovou ekonomickou pozici Bosny aHercegoviny vrmci jugoslvsk federace neuspla. Naopak kvli m dl slabmu plivu inves-tinch prostedk se pomysln nky socioekonomick polarizace geograckho prostoru Bosny aHercegoviny zaaly m dl zetelnji rozevrat.

VENKOVSK SPOLENOST BOSNY AHERCEGOVINY

PO SKONEN DRUH SVTOV VLKY

Historick okolnosti zapinily, e se Bosna aHercegovina nejen svm centrlnm postavenm vrmci jugoslvsk federace, ale ipestrm multikulturnm sloenm liila od ostatnch oblast federativn Jugoslvie. Bosensk spolenost nsledkem sloitho djinnho vvoje netvoila vnitn homogenn celek, ale naopak zst-vala rozdlen auzaven vrmci jednotlivch nboenskch uskupen. Svmi vzjemnmi mezietnickmi kontakty avztahy, zpsobem ivota, vnjm vzhle-dem dom ajejich vnitnm vybavenm, idalmi aspekty jasn poukazovala na slo-itou vnitn diferenciaci, kde na rozlohou nevelkm prostoru ili lid rozmanit etnick pslunosti, rznch vyznn aodlinho socioekonomickho postaven. Modernizan sil vpovlenm obdob se proto vprv ad muselo nutn stet-nout se zkladnm oprnm bodem tradicionalismu, jej pedstavovala vtinov agrrn spolenost.19

Bosenskohercegovsk populace se typickm zpsobem obivy (avysokm po-dlem zemdlc) v rmci jugoslvskho srovnn spe podobala spolenostem vMakedonii, ern Hoe i naKosovu ne zemm sindustrilnmi tradicemi, jako byloSlovinsko i Chorvatsko. Vesnice fungovaly jako sobstan vrobn jednotky, je nebyly efektivnji zalenny do hospodskho systmu zem. Vzhledem ktomu, e agrrn sektor charakterizovala markantn pelidnnost, pevaovali ve venkov-skch sdlech drobn zemdlci, kte obdlvali mal rozlohy svch pol bez vtch znalost modernch technologi. Mal vnosy, kter vyplvaly zdanho zpsobu hospodaen, nzk bonity pdy anevelk rozlohy pol, zpsobily, e mnoho rolnk jen st dokzalo uivit sv rodiny.20 Mnohdy a krajn primitivn podmnky ivota

18 GRANDITS, H., Ambivalentnost usocijalistikoj nacionalnoj politici Bosne iHercegovine ukas-nim 1960 -im iu1970 -im: Perspektive odozgo iodozdo, in: Zbornik radova: Rasprave onacio-nalnom identitetu Bonjaka, Sarajevo 2009, s. 29.

19 Srv. KAMBEROVI, H., Prema modernom drutvu, s. 16.20 Podle ocilnch statistickch dat zroku 1937 dosahovala prmrn rozloha pdy jedno-

ho hospodstv 5,03 ha. Pokud vezmeme vvahu rozlohu horskch pastvin, kter tak-t spadaj pod zemdlsk plochy (ikdy ne ve form obdlvatelnch ploch), pak sku-ten rozloha obdlvateln pdy byla pouze 3,28 ha. KAMBEROVI, H., Osnovna obiljeja razvoja drutva uBosni iHercegovini od 1945. do 1953. godine, in: asopis za suvremenu po-vijest, Vol. 30, 1998, No. 2, s. 361362; odbornci pitom upozorovali, e za spodn hrani-

na bosenskm venkov dle znepjemovaly nsledky druh svtov vlky, jejich dopad byl vtto sti Jugoslvie znan destruktivn.21 Zaostalost rurlnch region podtrhovala velmi slab zemn isociln mobilita jejich obyvatel aobecn velmi nzk vzdlanost, nebo vce jak polovina obyvatelstva Bosny aHercegoviny (aa 80% en) neumla st ani pst.22

STRUKTURLN TRANSFORMACE ZEMDLSTV

Zaostal zemdlsk sektor se znanou pezamstnanost si proto nutn vyadoval zmny. Kombinace modernizanch reforem spovlenm demograckm boomem podntila dynamick poetn rst obyvatelstva, jeho obivu mohla primitivn ro-ve zemdlstv jen st zajistit. Transformace vesms agrrn spolenosti se tak musela nezbytn projevit pedevm ve strukturlnch zmnch nerozvinutho ze-mdlstv, tedy vtlaku na pechod zemdlc do jinch hospodskch innost. Vpojet socialistick Jugoslvie se tato tzv. deagrarizace promtla voslabovn role primrnho na kor komunisty protovanho sekundrnho sektoru vrmci hospo-dsk struktury sttu. Tento sloit sociln proces, jen ovlivnil nejen obyvatelstvo zvisl na zemdlstv, ale izemdlskou vrobu samu avirm smyslu icel ven-kov, samozejm neprobhal ve vech oblastech Jugoslvie rovnomrn.

Nsledkem industrializanho aurbanizanho procesu, kter pivodily tlak na odchod ze zemdlstvm spojench profes, se na venkov zmnil nejen zp-sob hospodaen, ale isamotn socioekonomick systm, jakm po stalet vesnice fungovaly. Reformn zmny, je mly vrazn ideologick podtext, neprobhaly ni-kterak hladce. Naopak zemdlsk venkovsk spolenost, siln socioekonomicky apsychologicky svzan se svou pdou, prosazovanou socialistickou modernizaci zpotku oste odmtala. Vazby svenkovskou krajinou byla msty natolik siln, e se velk mnostv rolnk vobdob prvn fze tk industrializace stavlo kna-diktovanmu pesunu do prmyslovho sektoru skrajnm odporem. Jugoslvsk garnitura tak rolnka ajeho rurln prosted povaovala za stedn pekku pl-novanch inovac.23

Po krtkm konsolidanm meziobdob let 19451948, kdy se jet perozdlovala pda drobnm rolnkm, jugoslvsk veden vnsledujcm roce 1949 zahjilo usi-lovn taen sclem zlikvidovat soukrom hospodaen. Ktto taktice komunist

ci rozlohy, zn zemdlec uiv nejen sebe, ale isvou rodiny, je teba povaovat miniml-n alespo 5 ha (rozlohu pozemkov parcely ovlivuje tamn bonita pdy). Srv. napklad PEJANOVI, R., Ekonomski faktori ruralnog eksodusa uJugoslaviji, in: Sociologija sela, Vol. 20, 1982, No. 34 (7778), s. 160.

21 Bhem koniktu byla na zem Bosny aHercegoviny zniena tetina bytovch ahospo-dskch staven. Vzhledem krurlnmu charakteru zem nejvce trplo vesnick osd-len (znieno pes 325 tis. bytovch ahospodskch jednotek). MIKOVI, M., Problemi prostornog ureenja privredno nedovoljno razvijenih podruja Bosne iHercegovine, in: Dela 6, Geograja in aktualna vpraanja prostorskega razvoja, Ljubljana 1989, s. 286.

22 LIVADA, S., Socijalno -demografske promjene uselu ipoljoprivredi, in: Sociologija sela, Vol. 26, 1988, No. 99100, s. 35.

23 Srv. ALLCOCK, J., Rural -urban Dierences, s. 103.

54 DVACT STOLET 1/2013 ONDEJ LA 55

pistoupili ikvli obavm, e vzemi se zaostalou hospodskou strukturou, kde se rolnkovi vprmru dailo lpe ne dlnkovi, nelze spn iniciovat masivn indus-trializaci. Drazn abezohledn kolektivizan kampa, je probhala vase roztrky Jugoslvie sInformbyrem, mla souasn prokzat, e KSJ se vniem neodchlila od sprvnho marxistickho kurzu.

Vnsledujcch letech jugoslvt teoretikov stalinsk systm opustili azaali uplatovat tzv. jugoslvskou cestu ksocialismu, kter spovala ve sttoprvnm decentralismu asamosprvnm systmu zen podnik. Vtomto obdob bylo sice soukrom hospodaen dle likvidovno, ovem sji vrazn slbnouc tendenc, co ostatn prokazoval iznan pokles potu tzv. rolnickch vrobnch drustev (SRZ).24 Jugoslvsk veden navzdory hledn vlastn ideologick cesty stalinskou doktrnu nejdslednji dodrovalo prv vzemdlsk politice.25 Kolektivizan zmry byly vroce 1953 nahrazeny kombinac drustevnho aindividulnho hospodstv, jeho celkov vmr limitovala maximln povolen rozloha pdy vsoukromch rukou.26 Tento model, kter umonil rozputn drustev tam, kde si to mstn pli, pak z-stal vplatnosti po nsledujcch bezmla tyicet let.

MODERNIZACE SPOLENOSTI INTERAKCE

VENKOVSKHO AMSTSKHO PROSTED

Otom, ojak ve vsledku radikln proces se jednalo, svd zsadn proporn pro-mna zamstnanosti vjednotlivch sektorech. Procentuln zastoupen osob, kter se ivily zemdlstvm, pokleslo vletech 19451991 oneuvitelnch 71,2 %.27 Pesun zemdlc do jinch pracovnch profes, krom pmho ntlaku ze strany jugoslv-skch komunist, nsledk modernizace aochoty sti rolnk dobrovoln zmnit sv zamstnn, nepmo ovlivnila irostouc kvalita kolstv akvantita kolsk st.28 Rst potu kol irozshlej nabdka monosti vbru sice vylepily dosud tristn rove vzdlanosti vzemi, zptn ale ovlivnily rozhodnut erstv dostudovanch hledat si zamstnn ve mst (mimo zemdlsk sektor) anevracet se do svho rod-nho venkovskho sdla.

Zvyujc se hustota zalidnn anemonost nikterak rozit rozlohou nevelk hospodstv nutily vtinu zemdlc vybrat si ze dvou variant. Bu se pidruit

24 Vroce 1946 existovalo vBosn aHercegovin 26 SRZ (seljake radne zadruge). Vdob nej-intenzivnj kolektivizan kampan vroce 1949 poet stoupnul a na 1518 SRZ. Jejich mnostv se pot ji zaalo sniovat, co pesn koprovalo vlastn prbh jugoslvsk ko-lektivizace. Srv. BILANDI, D., Historija Socijalistike Federativne Republike Jugoslavije: glav-ni procesi 19181985, Zagreb 1985, s. 130131.

25 Srv. ESTK, M. akol., Djiny jihoslovanskch zem, Praha 2001, s. 518.26 Pijetm Zkona ozemdlskm pdnm fondu arozdlen pdy zemdlskm organiza-

cm vroce 1953, jen dle snil soukrom vlastnictv z25 ha na 10 ha, byla uskutenna druh agrrn reforma.

27 BOROVANIN, D., Emigracije uBosni iHercegovini poslije drugog svjetkog rata, in: Deseti kon-gres istoriara Jugoslavije, Beograd 1995, s. 311.

28 Asamotn zaveden povinn osmilet koln dochzky jako takov vpadestch letech. Srv. PULJIZ, V., Seljatvo uJugoslaviji, in: Sociologija sela, Vol. 26, 1988, No. 99100, s. 14.

kdrustevn form hospodstv, anebo se nechat zamstnat mimo primrn sektor.29 To byl ostatn dvod, pro se pechod bvalch rolnk do nezemdlskch hospo-dskch odvtv, odvjel rychleji ne jejich samotn fyzick pesun do mst. Ve ves-nicch postupn vzrstal podl obyvatel, kte ji nebyli primrn svzni pouze se zemdlskou innost, ale dojdli za prac do msta. asem se tak otupoval vyhra-nn negativn postoj, kter rurln obyvatelstvo vi mstskmu prosted zast-valo. Navc urbnn sdla zaala ped vesnic demonstrovat sv pednosti, respektive sm vesnian zaal objevovat vhody urbnn -industriln civilizace.

enm mstskho zpsobu ivota se pozvolna sniovaly kulturn rozdly mezi vesnic amstem arozvinula se mezi nimi jist forma interakce akomunikace. Mo-dernizan promny, kter dorazily do venkovskho tradinho prosted, modiko-valy po stalet ukotven vesnick zpsob ivota arurln sdla dle dezintegrovaly.30 Tomu odpovdal ivvoj sdeln struktury vBosn aHercegovin, kter po druh svtov vlce prolankolika odliitelnmi fzemi.31 Uspodn osdlen vykrys-talizovalo vhierarchicky propojenou soustavu obc, vn poetn nejsilnj ven-kovsk sdla ji dosahovala smenho charakteru. Tato sdla, kter vsob vzala formu rurlnho iurbnnho osdlen, souvisela ispostupujc decentralizac pr-myslov vroby. Jej geograck pibliovn smrem kvesnici umonilo zemdl-cm zskat obivu vjinm sektoru hospodstv, ani by se museli za prac sthovat jinam, i byli nuceni zcela opustit zemdlsk zpsob obivy. Tehdy se tak vlastn vbec poprv objevila specick kategorie kovorolnka (tzv. seljak -radnika), je se postupn (pedevm v80. letech) stala nejsilnji zastoupenou sociln skupinou vrmci jugoslvsk vesnice.32 Star vesnick sdeln struktura se tedy pozvolna pe-tvoila vnovou sdeln s, vn ji zkladn hnac slu pedstavovala nezemdlsk hospodsk innost. Sdla, kter se do tohoto novho systmu nedokzala zapojit, zaala postupn zanikat.

29 PULJIZ, V., Eksodus, s. 88.30 Markantn zlepen infrastrukturnho napojen venkovskch sdel na msto (kvalitnj-

dopravn infrastruktura, lep spojen, elektrikace, plyn, telefonn atelegrack st atd.) vkombinaci svyuitm prostedk masov komunikace (televize, rdio, noviny atd.) umonily venkovu efektivnji aintenzivnji udrovat kontakt surbnnmi sdly ajejich spolenost. PEJANOVI, R., Ekonomski faktori ruralnog eksodusa, s. 154.

31 Vt prvn krom npravy kod, je zpsobila vlka, se vprmru vrazn zvyovala do-movn zstavba atud ihustota osdlen ve vtin rurlnch obc. Vprbhu druh fze se vkopcch poloen vesnick sdla zaala geogracky roziovat apibliovat knejd-leitjm komunikacm, kter protnaly tamn dol. Na silninch kiovatkch se budo-valy nov domy aadministrativn i obslun budovy, kter postupn pevzaly lohu cen-tra obce. Vtet fzi poetn vt venkovsk sdla postupn pevzala lohu stediskovch obc pro men obce, kter j obklopovaly aodkud sem za prac, vzdlnm i zbavou do-jdlo obyvatelstvo. Srv. Enciklopedija Jugoslavije, Socijalistika republika Bosna iHercegovi-na. Separat iz II. izdanja Enciklopedije Jugoslavije. Zagreb 1983, s. 60.

32 Krom stabilnho platu ve fabrice si na venkov ijc zamstnanec fabriky vylepoval svou ivotn rove drobnm zemdlstvm. Srv. TAMBUK, M., Drutveni razvoj iselo, in: So-ciologija sela, Vol. 26, 1988, No. 99100, s. 25.

56 DVACT STOLET 1/2013 ONDEJ LA 57

ODLIV VENKOVSKHO OBYVATELSTVA DO MST

AJEHO DEMOGRAFICK NSLEDKY NA VENKOV

Postupn odliv rurlnho obyvatelstva do mst zptn ovlivnil vkovou apohlavn strukturu tch, kte na venkov setrvali. Vzhledem ktomu, e vesnick sdla vprvn fzi opoutli pedevm mlad mui, snioval se poet rolnick pracovn sly ve vztahu kcelkovmu potu obyvatel. Vdsledku odchodu ekonomicky aktivnho vitlnho oby-vatelstva se vagrrnm sektoru zaala kumulovat vkov star kategorie obyvatel. Z-rove poal klesat podl en ve fertilnm obdob, kter sv protjky do mst brzy nsle-dovaly. Tm se vak ve venkovskch oblastech zvyovala mortalita anaopak se vrazn sniovala natalita. Reproduktivn schopnosti rolnickho obyvatelstva byly skonenou platnost ochromeny, m se oslabil celkov pirozen prstek republiky.33 Hlavn roli vbiologick obnov apoetnm rstu obyvatelstva Bosny aHercegoviny od konce sedmdestch let od venkova sdenitivn platnost pevzala msta.

Negativn dsledek odchodu pracovn sly zvesnic do msta nespoval jen vjejich vysokm potu, ale pedevm vtom, e tmto exodem byla poznamenna akrajn na-ruena nejproduktivnj vkov sloka rurlnho obyvatelstva. Odchodem mladch ekonomicky aktivnch osob se jednak snioval celkov poet len rodin, kte spolu ili vjedn domcnosti ajednak iivotn standard, vjeho dsledku poklesla inten-zita vekerch spoleenskch aktivit (svatby, oslavy narozen dt atd.). Postupn se zvyujc, msty a extrmn, nevyvenost vkovho sloen venkovskho obyva-telstva se odrazila ivekonomickch ukazatelch vesnice. Venkov zaal znan zao-stvat za sttnm prmrem. Pohlavn struktura rurln populace byla sohledem na selektivn inky migrace, pi nich astji venkov aagrrn obivu opoutli mui, nevyven stendenc poklesu podlu mu na kor nrstu enskho pohlav. Tato slc feminizace poukazovala na zjevnou souvislost mezi potem en zamstnanch vprimrnm sektoru astupnm hospodskho rozvoje dan oblasti. Poetn pevaha en vzemdlstv, na rozdl od strnut zemdlskho obyvatelstva, toti vprmys-lov rozvinutch zemch neexistuje.

Nsledkem intenzivnho psoben deagrarizace tak vad region Bosny aHer-cegoviny v 70. letech zkolabovala zemdlsk demograck struktura.34 Zstv otzkou, nakolik se industriln proces adynamick rozvoj mst odehrval na kor venkova, jeho obyvatelstva azemdlsk innosti ado jak mry se rurln zzem urbnnch sdel efektivn aochotn modernizanm procesm pizpsobilo.35

33 Natalita zemdlskho obyvatelstva vobdob 19531981 klesla ovce jak ti tvrtiny (ze 40,1 na 9,6 ) asniovala se rychleji ne celkov porodnost vrmci cel zem. Srv. SPARAVALO, J., Deagrarizacija osnov socijalne iprostorne pokretljivosti stanovnitva Bosne iHercegovine uperiodu poslije drugog svjetskog rata, in: EHI, N. (ed.), Migracije iBosna iHercegovina, Sarajevo 1990, s. 368.

34 PULJIZ, V., Novi trendovi deagrarizacije uSR Hrvatskoj, in: Sociologija sela, Vol. 21, 1983, No.7981, s.25.

35 Pedevm jak samotn venkov ovlivnil odliv asto nejspolehlivj pracovn sly ze zem-dlstv. Srv. HADIBEGOVI, I., Moderne migracije uBosni iHercegovini inacionalni odnosi, in: Prilozi, Vol. 22, 1987, s. 70.

DEMOGRAFICK CHOVN JEDNOTLIVCH NROD BOSNY AHERCEGOVINY ZMAKROREGIONLNHO POHLEDU

PIROZEN POHYB OBYVATELSTVA

BOSNY AHERCEGOVINY VLETECH 19481991

Vdsledku radiklnch modernizanch promn, kter zapoaly po druh svtov vlce, se vdoposud hospodsky zaostal zemi svysokou fertilitou36 avtinovm agrrnm obyvatelstvem nhle arelativn spn odehrla demograck revoluce. Hospodsk konjunktura Jugoslvie konce 50. avprbhu 60. let, kter se proje-vila vcelkovm vzestupu ivotn rovn obyvatelstva, vrazn transformovala pi-rozenou populan reprodukci. Prv intenzivn modernizace hospodstv mla zsadn vliv na spn pechod bosenskohercegovskho obyvatelstva kprvn fzi demograck revoluce, vjejm prbhu zaala rychle klesat mrtnost apozvolnji iporodnost. Zgrafu . 1 je patrn, e vysok poetn rst obyvatelstva kulminoval na konci padestch let, kdy vlivem vraznjho sniovn natality poal klesat piro-zen prstek.37 Biologicky progresivnmu obyvatelstvu Bosny aHercegoviny od-povdala jeho vkov struktura, kter vprvn modernizan etap pevaovala ve prospch osob ve vku 014 let.38 Od povlen reprodukce, je se svou ivelnost po-dobala rstu obyvatelstva na Kosovu, se pirozen prstek v60. letech zaal propa-dat; mrnji, by konstantn se snioval iv70. a80. letech.

Zmny vjednotlivch komponentech pirozen reprodukce obyvatelstva Bosny aHercegoviny po druh svtov vlce se etnicky zeteln rozrzovaly. Pestoe se natalita od60. let ve vztahu kpedchozm obdobm vrazn snila, existovaly vjejm rmci inadle vrazn regionln ietnick rozdly.39 Bosenskohercegovsk obyva-telstvo navzdory snen natality iv70. a80. letech nejvce pispvalo celkovmu populanmu rstu Jugoslvie.40 Na druhou stranu zgrafu . 2 ale pozorujeme, e na-talita Srb aChorvat za cel sledovan obdob 19531991 zstala ni ne prmrn porodnost vBosn aHercegovin aa do roku 1981 vy ne prmrn porodnost cel Jugoslvie.

36 Jet ve 30. letech 20. stolet plodnost en zBosny aHercegoviny pevyovala fertilitu en na Kosovu (170,1 vBosn aHercegovin proti 161,5 na Kosovu). BOUGAREL, X., Bosnie--Herzgovine: Anatomie dune poudrire, in: Hrodote, 1992, No. 67, s. 94.

37 GREBO, Z., Fertilitet stanovnitva Bosne iHercegovine injegovo brzo opadanje uposlijeratnom periodu, in: Stanovnitvo, Vol. 1415, 19761977, No. 34, s. 110.

38 Osoby ve vku od 0 do 14 let tvoily nacelkov populaci podl 35,2 %. Naopak podl oby-vatelstva starho 50let dosahoval pouze 12,6 %. Data viz BREZNIK, D. (ed.), Demografska kretanja ikarakteristike stanovnitva Jugoslavije prema nacionalnoj pripadnosti, Beograd 1978, s. 98107.

39 Vroce 1970 inil rozdl mezi optinou snejni natalitou (Han Pijesak 7,4) aoptinou snejvy natalitou (Cazin 33,6 ) neuvitelnch 28,9 ! MILOJKOVI, A., Planiranje po-rodice uSR Bosni iHercegovini, in: Izgradnja drutvenih stavova opopulacionoj politici uJu-goslavii, Beograd 1975, s. 180.

40 MARKOTI, A., Demografski aspekt promjena unacionalnoj strukturi stanovnitva Bosne iHer-cegovine, in: Sveske, 1986, No. 1617, s. 288.

58 DVACT STOLET 1/2013 ONDEJ LA 59

graf . 2: Natalita konstitutivnch nrod Bosny aHercegoviny vletech 1953199041 (v)

Zdroj: Statistiki godinjak SR Bosne iHercegovine 1991. godine, Sarajevo 1991.

graf . 3: Mortalita konstitutivnch nrod Bosny aHercegoviny vletech 19531991 (v)

Zdroj: Statistiki godinjak SR Bosne iHercegovine 1991godine, Sarajevo 1991.

41 Srv. Statistiki godinjak SR Bosne iHercegovine 1990, Sarajevo 1990, s. 44; vdnm ze stati-stickch pramen se mi nepodailo dohledat zprmrovan o ciln hodnoty jednotlivch komponent pirozen reprodukce nrod Bosny aHercegoviny za rok 1991. Vdsledku rozpadu federativn Jugoslvie apevzet kompetence shromaovn statistickch da-j republikovmi Statistickmi ady nebyla svelkou pravdpodobnost data pirozen-ho pohybu ukonstitutivnch nrod na zklad vsledk statistickho stn vroce 1991 zprmrovna.

< =< >< ?< @<

=EA? =EB= =EC= =ED= =EE=

$42.-/06* &1(06* ",016'3* %15/+1 !'#

Zdroj: Statistiki godinjak SR Bosne iHercegovine 1991. godine, Sarajevo 1991.

graf . 1: Pirozen prstek konstitutivnch nrod Bosny aHercegoviny vletech 19531991 (v)

C DC EC FC GC HC

DLHF DLID DLJD DLKD DLLC

%972034;, '6*4;, "/46;(8, &6:3-6 !(# $9.472);71= 56:3-6

Pirozen reprodukce se mnohem rychleji sniovala usrbskho achorvatskho oby-vatelstva. Vjejm dsledku zaalo obyvatelstvo tchto dvou nrod vraznji str-nout, co je vgrafu . 3 patrn od roku 1971. Pesto vak jejich mortalita zpotku do-sahovala nich hodnot, ne jak vykazovali Muslimov. Teprve od konce 60. let se mrtnost vech t stavodrnch nrod nejprve vyrovnala ansledn se mezi nimi zaal mrn zvyovat rozdl ve prospch muslimskho obyvatelstva (od 70. let byla dokonce ni ne prmrn mrtnost obyvatelstva Bosny aHercegoviny).

Vrazn pokles mortality muslimskho obyvatelstva svdil ozsadnch kvalita-tivnch promnch jejich ivotn rovn. Pedpokldan zmna populanho chovn uMuslim, jak se dalo oekvat ze zahjen demogra ck tranzice, ale nenastala. Je-jich hrub mra porodnosti zstala inadle relativn vysok. Nzk mortalita vkom-binaci spomaleji se sniujc porodnost zpsobila, e Muslimov mli oproti Srbm aChorvatm vprbhu 80. let tm dvakrt vy pirozen prstek (viz graf . 1). Teprve vposledn dekd ped rozpadem socialistick Jugoslvie se zkladn popu-lan komponenty (porodnost amrtnost) muslimskho obyvatelstva vBosn aHer-cegovin zaaly pipodobovat zbylm dvma konstitutivnm nrodm.

Vtto souvislosti si proto nevyhnuteln musme poloit otzku, pro plodnost bosenskch Muslim (aobecn slovanskch muslim) zstvala vsocialistickm ob-dob vrazn vy ateprve se khodnotm zbvajcch nrod pozvolna pibliovala? Co zpsobilo, e demogra ck revoluce uMuslim zaala stakovm zpodnm? Jak faktory zapinily vraznj fertilitu muslimskch en? Do jak mry se vn promt-nul socioekonomick statut jedince? Mohl j obecn ovlivnit vt draz, kter islm klade na vysokou porodnost?

Jugoslvsk demografie, kter populan charakteristiky jednotlivch nrod vBosn aHercegovin zkoumala, si kladla otzku, zda anakolik rozdl vdemogra c-kch indiktorech zpsobila rozdln etnicita aetn socioekonomick faktory.42 Z-vry vzkum populanho vvoje muslim zjihovchodn avchodn Evropy pitom obecn shrnovaly, e jejich vy plodnost zpsobila nevyven vkov struktura, ivot pevn vrurlnm prosted, intenzivnj zemdlsk aktivity, ni rove vzdlanosti, vy negramotnost aslab zapojen en do pracovnho procesu.43 Takov charakteristika bezesporu platila ipro muslimsk obyvatelstvo Jugoslvie po druh svtov vlce. Setrvanost vysok natality vak nelze objasnit pouze na zklad odkazu kmlad vkov struktue muslimskho obyvatelstva, i j nelze dt do souvislosti se socioekonomickou situac. Zrozboru demogra ckho chovn muslimskho obyvatel-stva vyplv, e jejich vy poetn rst ovlivnila kombinace hned nkolika faktor.

Patrn jeden zhlavnch pedstavovala vraznj negramotnost muslimskho obyvatelstva, kterou se podailo sten zredukovat a na potku 70. let. Mra an-

42 Vtina jugoslvskch demograf se shodovala, e rozdly demogra ckch charakteristik jednotlivch nrod pedstavovaly vsledek jejich dlouhodobho demogra ckho vvoje, je ovlivnily elementy formujc etnicitu (kulturn rozdly, rozdly vmentalit, jazyk atd.), ale istupe socioekonomickho rozvoje danho nroda. Srv. nap. BREZNIK, D. (ed.), De-mografska kretanja ikarakteristike, s. 1920.

43 COURBAGE, Y., Demographic Transition among Muslims in Eastern Europe, in: Population: An English Selection, Vol. 4, 1992, s. 183.

< @

=< =@ ><

=D@? =DA= =DB= =DC= =DD=

$42.-/06* &1(06* ",016'3* %15/+1 !'#

< @ =< =@ ><

=D@? =DA= =DB= =DC= =DD=

$42.-/06* &1(06* ",016'3* %15/+1 !'#

60 DVACT STOLET 1/2013 ONDEJ LA 61

alfabetismu vporovnn se Srby aChorvaty ale ipot dosahovala vych hodnot. Pestoe nevzdlanost Srb aChorvat zBosny aHercegoviny dlouhodob zstvala takt nad jugoslvskm prmrem, lze na zklad vvojovho trendu jugoslvskho prmru vyslovit domnnku, e kulturn vliv ze sousednch republik kesansk obyvatelstvo vBosn aHercegovin nejen siln ovlivoval, ale e jej do znan mry nsledovalo. Bosent Srbov aChorvat stejn tak vcelku koprovali idemograck chovn svch nrod vmateskch republikch.44

Vpovlenm obdob vrurlnch i horskch oblastech poetn pevaovali Sr-bov aChorvat.45 Dal zpin vyho pirozenho prstku Muslim je proto nutn hledat vnepmm dsledku dopad modernizanch zmn, kter se promtly vdemograckm chovn poetn slbnoucch venkovskch Srb aChorvat. Ji jsme konstatovali, e za vzdlnm aprac zvenkovskch region hromadn akontinuln odchzely pedevm mlad ronky. Ty ale nemily pouze do nejblich jdrovch sdel, ale asto smovaly pmo do mateskch republik Srbska aChorvatska, i a za hranice jugoslvsk federace.46 Zopakujme, e navzdory snahm jugoslvsk garnitury investin podpoit men sdla ivenkovsk regiony se kontrast mezi ur-bnnm prostedm arurlnmi oblastmi soustavn prohluboval. Vregionech posti-ench vraznou emigrac, kter negativn ovlivnila demograck charakteristiky venkova, se tak roztoil zaarovan kruh, jen velice oslaboval vsledn populan potencil Srb aChorvat vBosn aHercegovin. Ten se navc dle snioval vkon-trastu se soustavn vysokou plodnost muslimskch en, kter nejvraznji pispla k nastaven klasickho demograckho modelu progresivnho, tj. pyramidovho typu. irok zkladna Muslim vreproduknm vku vkombinaci smnohem ni mrtnost umonila jejich dynamick podlov nrst, kter dle umocnila jejich da-leko slab prostorov mobilita (krom spdov migrace ve smru vesnice msto).

Vppadbosenskch muslim se zrove nabz jejich srovnn sAlbnci na Kosovu, jejich demograck chovn se a do potku 60. let de facto shodovalo se slovanskmi muslimy. Porodnost tchto komunit byla vprmru dvakrt vy ne unemuslimskch obyvatel socialistick Jugoslvie. Nicmn od 60. let se tento

44 BOUGAREL, X., Bosnie -Herzgovine, s. 97.45 Vliteratue se asto ne zcela pesnm zpsobem interpretuje, kter nrod ml nejvt-

podl mstskho obyvatelstva. Pokud pohldneme na relativn zastoupen urbnnho obyvatelstva na celku za jednotliv nrody, shledme, e klasick tvrzen oSrbech jako nejvce venkovskm nrodu, kter se ivil obzvlt zemdlstvm, nen, co se te mry propornosti, pravdiv. Nejvt podlov zastoupen mstskho obyvatelstva vroce 1991 zastvali prv Srbov (37 %), pak Muslimov (36 %) aChorvat (26 %). Jene vzhledem ktomu, e Muslimov od roku 1971 tvoili nejpoetnj nrod, poet muslimskch ma-n vabsolutnch hodnotch (685064) tm dvakrt pevil srbsk achorvatsk mst-sk obyvatelstvo dohromady. Naopak na venkov souet Srb aChorvat (1423677) zase vce jak dvakrt pevil poet muslimskch venkovan (1217892). Na zklad propor-nch daj tak meme konstatovat, e za nejvce rurln nrod vBosn aHercegovin lze povaovat Chorvaty. Data JAKI, D., Republika srpska. Prostor, stanovnitvo, resursi, Ba-nja Luka 1995, s. 100101.

46 Omigranch pesunech viz dle.

trend zmnil; bosent (apodobn idal jugoslvt) Muslimov se svm demogra-ckm chovnm zaali spe pibliovat evropskmu modelu, kdeto populan v-voj kosovskch Albnc nabval blzkovchodnch rozmr. Rznorodost fertility slovanskch aalbnskch muslim vJugoslvii samozejm nut kzamylen, zda mezi mrou plodnosti anboenskm vyznnm existovalo urit souvztan pouto. Vzhledem ktomu, e trend fertility slovansk muslimsk akesansk komunity se postupn sblioval, ze spolenho pvodu vychzejc kulturn (jazykov) identita evidentn vzjemn religizn rozdly pevila.

ZEMN POHYBY KONSTITUTIVNCH NROD BOSNY AHERCEGOVINY

Vnitn migraceIpesto, e obyvatelstvo Bosny aHercegoviny ve srovnn sjinmi jugoslvskmi re-publikami charakterizovala vysok negativn migran bilance, vrmci republiky se paradoxn pesunovalo smnohem slab intenzitou. Vtina vnitnch zemnch pesun obyvatel samozejm nejastji smovala do mstskho prosted i jeho bezprostednho zzem. Vzhledem ktomu, e etnick rozmstn obyvatelstva vpro-storu socialistick Bosny aHercegoviny vyplvalo zuritch zkonitost historicko-geograckho vvoje, mly smry vnitnch pesun na jednotliv etnick skupiny selektivn inky, slogickou nejvy ast srbskho obyvatelstva. Odchodem oby-vatelstva zperifernch rurlnch ahorskch region se vrazn zvyovala hustota populace vmstskm prosted pedevm vcentrln Bosn asevernm ninnm prostoru.

Intenzivn pesuny do mst i do jeho zzem dodaten diferenciovaly demogra-ck procesy na regionln rovni. Tm se ale populan vvoj vjednotlivch regio-nech prudce rozrzoval, piem se velk st zem zem ocitla vdepopulanm vvojovm stdiu. Kontrast mezi populanm rstem klovch optin scentrlnmi msty (Sarajevo, Banja Luka, Mostar, Zenica aTuzla), jejich poet obyvatel vposled-nm desetilet ped rozpadem Jugoslvie dramaticky narostl, ademogracky upada-jcmi rurlnmi optinami se zvyoval. Meme tak konstatovat, e veker vnitn pohyby vBosn aHercegovin byly vdruh polovin 20. stolet provzny sve ro-zebranm deagrarizanm procesem. Stupe urbanizace Bosny aHercegoviny, jen do roku 1991 vzrostl na 39,5 %, ajeho dynamika pitom naznaovaly, e regiony sbyt-kem obyvatelstva se budou konstantn geogracky roziovat.

Vnj migraceBosna aHercegovina pedstavovala vjugoslvskm srovnn vrazn emigran re-gion, kter kvli zpornmu migranmu saldu vletech 19451991 kadoron ztr-cel vprmru pes 15000 svch obyvatel.47 Ze statistik je pitom zejm, e migran bilance Bosny aHercegoviny byla negativn po celobdob socialistick Jugoslvie,

47 Statisticky eeno 1/5 zpirozenho prstku obyvatelstva Bosny aHercegoviny vletech 19481991 se trvale vysthovala zrepubliky. Data viz MARKOTI, A., Bosna iHercegovina umedjurepubliko -pokrajinskim migracijama Jugoslavije, in: Sveske, 1988, No. 21, s. 90.

62 DVACT STOLET 1/2013 ONDEJ LA 63

piem postupem asu intenzita zpornho migranho salda znan zesilovala.48 Emigrace zBosny aHercegoviny dokonce v80. letech tvoila polovinu negativnho migranho salda vech jugoslvskch republik.49

Vysokou intenzitu vysthovalectv zBosny aHercegoviny paradoxn do znan mry zpsobila pvodn modernizan strategie, jejm clem bylo industrializovat bosenskou spolenost, tj. nabdkou prce ve mstech podpoit pesun obyvatelstva ze zemdlstv do jinch hospodskch sektor. Nov prmyslov zvody ale nedok-zaly, navzdory sil, sjakm byly po druh svtov vlce budovny, vplnosti absor-bovat iveln demograck rst obyvatelstva. Vzhledem ktomu, e se soubn ne-zvyovala nabdka pracovnch pleitost vmench sdlech rurlnch oblast, odliv obyvatelstva prakticky neustval aani se nikterak zsadnji nesnioval. m dl vce mladch ekonomicky aktivnch osob tak odchzelo za vdlkem alepmi ivotnmi perspektivami do bohatch jugoslvskch republik (Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko) aod roku 1962 ido zahrani.50

Velk rozdly vhospodsk rozvinutosti jednotlivch oblast tak tvoily jeden znejsilnjch faktor, kter odchod obyvatelstva zBosny aHercegoviny umoco-val.51 ada ekonomickch studi potvrzovala nepekvapujc nepmo mrn vztah mezi hospodskou vysplost uritho regionu (rovn nezamstnanosti) amohut-nost tamnho odlivu obyvatel.52 Intenzivnj odchod za hranice republiky tak zpro-stedkovan prokzal daj onzkm podlu migrant, kte se na celkovm potu registrovanch obyvatel Bosny aHercegoviny podleli pouze z33 %.53

Pestoe migran chovn jednotlivce ovlivoval krom subjektivnch faktor jeho vk, pohlav, socioekonomick postaven, ale ietnick pslunost, nalezneme ujednotlivch etnickch skupin podobn znaky. Ve studich, kter zkoumaj zemn pohyby jugoslvskch obyvatel, se asto zdrazuje, e jednotliv nrody mly ten-denci se shlukovat do svch demograckch center. Tato teze odpovdala imigra-nmu chovn jednotlivch nrod Bosny aHercegoviny. Muslimov, kte vnmali Bosnu aHercegovinu jako sv nrodn teritorium, se vjejm rmci sthovali ze t konstitutivnch nrod nejmn asouasn jako jedin dlouhodob (do roku 1981)

48 Prvn vrazn vysthovaleck vlna probhla ihned po druh svtov vlce, kdy horsk ne-hostinn oblasti Bosny aHercegoviny organizovan opustili ve velkm mnostv Srbov aChorvat. Ti se pesunuli do vyprzdnnch rodnch region Vojvodiny, odkud nuce-n odela nmeck menina.

49 Dle KRIVOKAPI, B., Savremene migracije Bosne iHercegovine kao oteavajui faktor njenog ravnomjernijeg prostornog razvoja, in: Geografski pregled, Vol. 2627, 1984, s. 199.

50 Hospodsk reforma vroce 1962 ociln umonila jugoslvskm obyvatelm hledat prci vzpadn Evrop. Srv. BOROVANIN, D., Emigracije uBosni iHercegovini, s. 311.

51 BONJOVI, I., Migracije stanovnitva Bosne iHercegovine od 1940. iranije do 1981. godine, in: EHI, N. (ed.), Migracije iBosna iHercegovina, Sarajevo 1990, s. 358360.

52 Viz RAMET, P. S., Nationalism and Federalism in Yugoslavia, 19621991, Bloomington In-dianapolis 1992, s. 144.

53 Tento podl byl po Kosovu druh nejni. Nejvt relativn zastoupen pisthovalc na celkovm potu obyvatel mlo Slovinsko (47 %) au Srbsko (45,3 %). Srv. RANI, M. (ed.), Pogledi na migracije stanovnitva Jugoslavije, Beograd 1990, s. 40.

vykazovali pozitivn migran saldo. Oproti tomu Srbov aChorvat opoutli repub-liku m dl intenzivnji.54 Tyto etnicky diferenciovan migran proudy ukazovaly, e Srbov mli na emigraci obyvatelstva zBosny aHercegoviny nejvt podl.55 Bosnu aHercegovinu opustilo do roku 1991 celkov pes 650 tis. jejch obyvatel.

Vysokou prostorovou pohyblivost vykazovali tak Jugoslvci, kte tvoili 10,8 % (58383) zcelkovho potu emigrant. Vzhledem ktomu, e nejastji smovali do Chorvatska (49,7 %) aSrbska (42,1 %) asohledem na obecn nzkou mobilitu Mus-lim, lze usuzovat, e pevn vtina tchto vysthovanch Jugoslvc musela bt jin ne muslimsk nrodnosti, ppadn lo opotomky ze smench manelstv.

Poet vysthovanch pouze sten redukoval pchod obyvatelstva, kter sem nejastji dorelo zChorvatska auho Srbska.56 Vrazn zastoupen mezi nov pchozmi mli Muslimov ze Sandaku, kte se vtinou usazovali vmstech, kde ji jejich nrod tvoil poetn pevahu.57 Bez problmu tak splynuli spro n nacio-nln tolerantnjm prostedm apispli tak kpostupn slc etnick homogeni-zaci vtch mstskch center.

ODLIN DEMOGRAFICK CHOVN KONSTITUTIVNCH NROD

BOSNY AHERCEGOVINY ZMNY VPOETNM ZASTOUPEN

VLETECH 19481991

Poetn rst obyvatelstva Bosny aHercegoviny vabsolutnch hodnotch vedle piro-zenho prstku tedy vrazn ovlivnil zemn pohyb vlastnch obyvatel. Vzhledem ktomu, e kad zkonstitutivnch nrod se demogracky vyvjel odlin aintenzita jeho migranch pohyb se takt rznila, vprbhu asu se modikoval vsledn podl etnickho sloen zem. Proporn zmny ve vsledku ovlivnily inkter sub-jektivn faktory (nap. zmna nrodnostn identikace vjednotlivch statistickch stnch, vraznj agitace vi potomkm ze smench manelstv, aby se piklo-nili ke sv pvodn etnick identit atd.).58

54 Vroce 1981 se vysthovalo celkem 538602 osob, znich 261853 (48,6 %) odelo do Srbska (Vojvodina 26,9 % au Srbsko 20,8 %), 228843 (42,5 %) do Chorvatska a33530 (6,2 %) do Slovinska. SPASOVSKI, M. IVKOVI, D. STEPI, M., Etniki sastav stanovnitva Bosne iHercegovine, Beograd 1992, s. 32.

55 Zcelkovho potu vysthovanch osob zBosny aHercegoviny, kter evidovalo stn vroce 1981, bylo Srb 266627 (49,5 %), Chorvat 146045 (27,1 %) aMuslim pouze 29081 (5,4 %). Tamt, s. 32; pokud tyto daje srovnme spedchoz poznmkou, pak Srbov zjevn mili nejen do Vojvodiny auho Srbska, ale ido dalch st Jugoslvie (tj. pe-devm do Chorvatska aSlovinska).

56 Tetina imigrant dorazila zChorvatska a27,5 % zuho Srbska. BONJOVI, I., Migra-cije stanovnitva, s. 360.

57 Nap. Sarajevo, Tuzla, Brko aj. Vr. 1991 ilo vBosn aHercegovin tvrt milinu Muslim pvodem ze Sandaku. Ztoho 120 tisc jenom vSarajevu. Viz TESA, F., Ozbrojen konikt na zem Bosny aHercegoviny po rozpadu SFRJ, in: GABAL, I. (ed.), Etnick meniny ve sted-n Evrop, Praha 1999, s. 256.

58 Viz SLACK, J. A. DOYON, R. R., Population Dynamics and Susceptibility for Ethnic Conict: [e Case of Bosnia and Herzegovina, in: Journal of Peace Research, Vol. 38, 2001, No. 2, s. 147.

64 DVACT STOLET 1/2013 ONDEJ LA 65

Poetn rst konstitutivnch nrod Bosny aHercegoviny ajeho vliv na jejich pro-porn zastoupen vzemi ukazuj dva posledn grafy . 4 a5. Prvn znich demonstruje rst i pokles Muslim, Srb aChorvat za jednotliv obdob mezi statistickmi s-tnmi vletech 19481991 adruh dopluje, jak se na zklad demogra ckho vvoje vpovlenm obdob mnilo podlov zastoupen tchto t stavodrnch nrod atzv. Jugoslvc.

graf . 4: Poetn rst konstitutivnch nrod Bosny aHercegoviny na zklad pirozenho prstku amigranch pohyb zajednotliv obdob vletech 1948199159

Zdroj: MARKOTI, A., Hrvati uBosni iHercegovini, s. 224.

graf . 5: Populan vvoj jednotlivch nrod Bosny aHercegoviny vletech 19481991 (v%)

Zdroj: Jednotliv stn vletech 19481991

Schematizovan vvoj v grafu . 5 nzorn dosvduje, v kterm momentu (tj. vroce 1971) vznikly pedevm mezi Srby aMuslimy tec plochy. Vzhledem kpro-gnze dalho demogra ckho vvoje, je byla projektovan na zklad popula-nch trend ze 70. a80. let, mlo toto pnut tendenci obzvlt vuritch regi-onech nevyhnuteln smovat kstupovn etnickho napt, je vsouvislosti srozpadem federativn Jugoslvie vBosn aHercegovin vygradovalo krvavm ob-anskm kon iktem.

59 Pozn. extrmn poetn vzrst Muslim vletech 19611971 zpsobila zmna o ciln sta-tistick kategorizace.

3866666 6

866666 :66666 66666

7?:>37?;9 7?;937?737??7

"0.*)+,1' #-%,1' !(,-1$/'

9 :9 ;9 9

:B=A :B>< :B?: :B@: :BA: :BB:

#42.-/05* $1'05* !,015%3* "4+02.&5(-

ABSTRAKTSOCIOEKONOMICK VVOJ BOSNY AHERCEGOVINY VLETECH 19481991

AJEHO VLIV NA POPULAN CHOVN TAMNCH KONSTITUTIVNCH NROD

Studie zkoum dopady boulivho modernizanho vvoje Bosny aHercegoviny po druh svtov vlce, kter zcela zsadn modi koval pvodn tm vhradn agrrn a siln konzervativn venkovskou spolenost. Pspvek analyzuje, jakm zpsobem avjakm rozsahu socioekonomick zmny ovlivnily nejen prostorov rozmstn obyvatel Bosny a Hercegoviny, ale i zkladn demogra ck komponenty (pirozen azemn pohyb obyvatelstva). Vjejich dsledku se populan vvoj zem zaal vsocialistickm obdob vrazn geogra cky polarizovat vdichotomii msto versus venkov. Odlin demogra ck chovn arozdln mobilita jednotlivch konstitutivnch nrod Muslim, Srb aChorvat souasn vzemi markantn promnily jejich poetn zastoupen. Poetn rst Muslim abytek Srb vBosn aHercegovin na pozad politickho ahospodskho kolapsu jugoslvsk federace pitom pedstavoval jeden zklovch faktor, jen nevyhnuteln pispl kvsledn eskalaci etnickho napt anslednmu rozpoutn obansk vlky.

KLOV SLOVA

Bosna a Hercegovina, modernizace, deagrarizace, urbanizace, Muslimov, Srbov, Chorvat, populan chovn, mobilita obyvatelstva

ABSTRACT

THE SOCIOECONOMIC DEVELOPMENT OF BOSNIA AND HERZEGOVINA IN THE

YEARS 19481991 AND ITS IMPACT TO THE POPULATION MOVEMENTS OF THE THREE

CONSTITUTIONAL NATIONS

a e study examines the e ects of turbulent modernization of Bosnia and Herzegovina ad er World War II, which modi ed fundamentally the almost exclusively agrarian and strongly conservative rural society. a e paper analyses how and to what extent socioeconomic changes a ected not only the spatial distribution of population of Bosnia and Herzegovina, but also basic demographic components (natural movements and spatial mobility). Such changes resulted in geographical polarization of the population process during the socialist period, i.e. in signi cant di erences between rural and urban areas. Di erent demographic behaviour and di erent mobility of Muslims, Serbs and Croats radically changed their numerical representation in the country. a e growth in the numbers of Muslims and decrease in the numbers of Serbs in Bosnia and Herzegovina in the time of political and economic collapse of Yugoslavia was one of the key factors, which inevitably contributed to the escalation of ethnic tensions and subsequent civil war.

KEYWORDS

Bosnia and Herzegovina, Modernization, Deagrarization, Urbanization, Muslims, Serbs, Croats, Demographic Transition, Spatial Mobility