Sociologie národnostních vztahů

1. Úvod2. K základním pojmům3.Předsudky, stereotypy a diskriminace 4. Vzestup rasismu5. K vývoji interetnických vztahů

Úvod

V mnoha částech světa dnes dochází ke konflik-tům mezi různými etnicitami, etnickými skupinami. Výsledkem může být i hluboká nevraživost a krveprolití. Jiné procesy souvisí s migrací, emigrací, s pohy- bem přistěhovalců a uprchlíků.

Migrace přináší Evropě mnohá dilemata, konflikty a střety

ale i nové příležitosti a výhody, které se projevují v USA. Současná Evropa se stává daleko více etnicky heterogenní, než tomu bylo v minulosti.

Základní pojmy

Etnicita označuje kulturní praktiky a názory určité skupiny lidí, které je odlišují od ostatních. Přísluš-níci takové skupiny se považují za kulturně rozdílné od jiných skupin ve společnosti. Nejčastěji se odlišují jazykem, původem, dějinami, oblečením, náboženstvím. Je zbytečné zdůrazňovat, že etnické rozdíly jsou vždy pěstované.

Mnohé společnosti v současném světě jsou pluralitní

vyskytuje se v nich několik velkých etnických skupin, které společně vytvářejí jeden politický a ekonomický celek, ale přitom jsou vzájemně odděleny. Přitom etnické rozdíly jsou jen zřídka neutrální.

Menšiny

V sociologii se často používá pojem menšina nebo menšinové etnikum, který není založený pouze na číslech. Za ty považujeme pouze skupiny, jejichž příslusšníci jsou v nevýhode oproti členům většino-vé populace a mají pocit skupinové solidarity či sounáležitosti. Tyto společné zájmy se obvykle umocňují, když se příslušníci menšin stávají terčem předsudků a diskriminace.

Obvykle bývají do určité míry fyzicky i sociálně izolováni od společnosti

jako celku, soustředěni v určitých čtvrtích, městech nebo oblastech dané země.Jen zřídka dochází ke sňatkům s příslušníky většiny nebo jiných menšin. Příslušníci menšiny často aktivně prosazují endoga-mii , tj. jen sňatky uvnitř skupiny, aby si udržovali kulturní svébytnost.

Menšinové skupiny se vždy do určité míry liší od většiny

ale míra této odlišnosti může být velmi různorodá. Mnohé menšiny jsou však výrazněji etnicky u fyzicky odlišné od většiny společnosti v níž žijí. Fyzické odlišnosti, ať už se týkají barvy pleti nebo jiných charakteristických rysů, bývají často označovány jako rasové.

Pojem rasa

Mnozí lidé se dodnes mylně domnívají, že se lidstvo dá snadno rozdělit do biologicky odlišných ras. Různí badatelé se mnohokrát pokoušeli třídit národy světa podle rasového klíče. Někteří používali 4 až 5 základních ras, jiní přes třicet. V této klasifikaci se vždy našlo tolik výjimek, že se ukázaly jako nepoužitelné.

Teorie, podle kterých se současné lidstvo vyvinulo z hominidů v několika nezávislých

liniích

byla moderní genetikou přesvědčivě vyvrácena. Neexistuje žádné přesné vymezení rasy, ale jen široké spektrum fyzických variací. Lidská populace představuje kontinuum bez pevných hranic. Tyto skutečnosti vedou mnoho biologů, antropolo-gů a sociologů k závěru, že by bylo vhodné od pojmu „rasa“ u lidí úplně upustit.

Tzv. rasové odlišnosti je proto třeba chápat jako ty projevy

fyzické variability, které si příslušníci dané komuni-ty nebo společnosti vybírají jako etnicky významné. Rasismus lze definovat jako předsudek založený na sociálně významných fyzických rozdílech. Rasista je člověk , který je přesvědčen, že někteří jedinci jsou v důsledku takto definovaných rasových rozdílů nadřazeni nebo méněcenní.

Předsudky a diskriminace

Pojem rasa sice vznikl až v novověku, ale předsud-ky a etnické antagonismy se v dějinách objevují odedávna. Jako předsudky označujeme názory nebo postoje jedné skupiny vůči druhé, zatímco diskriminace spočívá ve skutečném jednání s druhými.

Předsudky lze definovat jako apriorní představy o jedinci nebo skupině,

které jsou často založeny spíše na informacích z „doslechu“, než na skutečných poznatcích. Jejich typickou vlastností je odolnost vůči změnám.Nové informace obvykle předsudkem neotřesou.

Za diskriminaci považujeme stav, kdy jsou jedné skupině lidí

upírána práva a příležitosti, jimiž disponují druzí. Při analýze předsudků existují 2 psychologické pohledy. Jeden využívá při analýze předsudků stereotyp uvažování. Podle druhého existuje určitý typ osobnosti, který je zvláště náchylný k předsudkům vůči menšinám.

Stereotyp a role obětního beránka

Předsudky se uplatňují především na základě stereotypů v uvažování. Stereotypní představy mohou být neškodné, pokud je jejich emotivní náboj „neutrální“ a pokud se nedotýkají zájmů jedince. Tam, kde jsou stereotypy spojeny s úzkostí nebo obavou však bude jiná situace. Za takových okolností jsou stereotypy spojeny s nepřátelským postojem, nebo nenávistí.

Stereotypy se často úzce pojí s psychologickým mechanismem

přenosu, při němž se pocity nepřátelství nebo hněvu obracejí proti něčemu, co není jejich skutečným původcem. Lidé přenášej svůj hněv na obětní beránky, jimž kladou za vinu veškéré příčiny svých obtíží.

Autoritářská osobnost

Je možné, že některé typy lidí se stávají na základě časné fáze socializace náchylnými ke stereotypnímu uvažování a pojekci v důsledku vlastních potlačova-ných úzkostí. Adorno diagnostikoval typ označený jako autori-tářská osobnost.

Ukázalo se, že kdo projevil vyšší míru

předsudků na jedné škále, ten obvykle dosáhl vysokého skóre i vdalších oblastech. Autoritářské osobnosti se projevily jako rigidně konformistické, submisivní k těm, které považovaly za nadřazené a přezíravé ke všem níže postaveným. Takoví lidé jsou také vysoce netolerantní k odlišným názorům

Autoritářskou osobností se stávají lidé

jimž jejich rodiče nedokázali přímo projevovat lásku, byli nepřístupnými a kladli důraz na kázeň. Osoby vychovávané tímto způsobem trpí v dospě-losti úzkostmi, které jsou schopny ovládnout jen rigidním pohledem na svět.

Utváření postojů k etickým rozdílům v dětství

● Značná pozornost badatelů byla věnována tomu, jak se utvářejí postoje k etnické příslušnosti v dětství.Dva příklady z britské společnosti: 1.malý bílá chlapec se brání sednout si vedle černé panenky. Jestli mně tam posadíte, budu ječet. 2. Čtyřleté černošské děvčátko říká? Nechtěla bych být barevná , to musí být hrozné. Už ve třech letech si některé děti uvědomují odlišné postoje.

Postoje většinové populace

● Postoje utvářené v raném dětství nejspíše ovlivňují další orientaci v dospělém životě. R. Merton rozlišil u příslušníků většinové populace 4 základní typy postojů a chování vůči menšinám:1. neochvějný liberál . Nemá žádné předsudky vůči menšinám. 2. Přizpůsobivý liberál se považuje za osobu bez předsudků, ale „odmítá plavat proti proudu“ pokud by na to měl doplácet. 3. Opatrný rasista má sice proti menšinám předsudky, ale zákonné tlaky nebo finanční zájmy ho vedou

k tomu, že se chová rovnostářsky.

● 4. Aktivní rasista – pociťuje silné předsudky vůči jiným etnickým skupinám a skutečně je diskriminuje.

Etnocentrismus a skupinové uzavírání

● S etnocentrismem – nedůvěrou k těm druhým a sklonem hodnotit jejich kulturu měřítkem své vlastní se setkáváme běžně.

● Etnocentrismus bývá často spojen se skupinovým uzavíráním, tj. procesem vymezování skupiny vůči ostatním.Tyto hranice jsou utvářeny a udržovány prostřednictvím „nástrojů“ exkluze, vylučování.

K těmto nástrojům patří např. omezení nebo zákaz sňatků s příslušníky druhé

● skupiny, omezení sociálních kontaktů nebo ekonomických vztahů.

● Etnické uzavírání se pak uplatňuje jako prostředek k obraně privilegovaného postavení dominantní skupiny.

Nezbytnou podmínkou toho, abychom porozuměli etnickým střetům

● moderní doby je totiž pochopení zásadního významu expanze západní civilizace a především vlivu západní kolonizace na zbytek světa. Přitom došlo k populačním přesunům 1. Z Evropy do Severní Ameriky 2.Z Evropy do Střední a Jižní Ameriky 3. Z Evropy do Afriky, Asie a Oceánie 4. Z Afriky do Střední a Jižní Ameriky. V průběhu evropské expanze převládly mezi přistěhovalci etnocentrické postoje. Byli přesvěd-čeni, že zbytku světa přinesli civilizaci

Vzestup rasismu – měl několik příčin

● Je dna z nich byla skutečnost, že v evropské kultuře byla bílá spojována s čistotou a nevinností a černá se zlem. Tyto symbolické významy ovlivnily první reakce na černochy.Jde o odlišné lidi a pohany.

● Druhým významným faktorem byl vznik a rozšíření pojmu rasa. Postoje rasistického typu existovaly v mnoha kulturách od starověku.

Za otce moderního rasismu bývá označován de Gobineau (1846-1882)

● Jehož myšlenky se setkaly v některých kruzích se značným ohlasem.Podle něj existují 3 rasy bílá, černá a žlutá. Bílá je obdařena vyšší inteligencí, mravností a vůlí než ty druhé. Nejméně schopnou rasou jsou černoši.

● Tyto teorie se staly součástí nacistické ideologie.● Třetí příčina spočívá ve vykořisťovatelské povaze

vztahů, které Evropané vnutili mimoevropským národům.

Lze říci, že rasismus sehrával významnou roli v procesu skupinové inkluze

● v níž byli Evropané vládci a „barevní“ ovládaný-mi. Rasistické postoje byly daleko ostřeji zaměřeny proti černochům, než proti jiným barevným.

Pravděpodobný vývoj interetnických vztahů

● Situace v 90. letech 20. století vedla k mnoha národnostním konfliktům. Otázka, jak se vyrovnat s etnickou rozmanitostí, se proto stává problémem zásadního významu v celosvětovém měřítku.

● Existují 3 modely interetnických vztahů v USA.První z nich je asimilace. Druhou variantou je model tavícího kotle. Třetí model se označuje jako kulturní pluralismus.

V dohledné budoucnosti se bude uplatňovat směs

● všech třech modelů s důrazem na pluralismus. Ke kulturní rozmanitosti přispívá sama společnost tím, že se etnické skupiny adaptují na širší sociální kontext , v němž se ocitají.