SOLÁRNÍ SYSTÉMY - QUANTUM,a.sRoční dopadlá sluneční energie na optimálně orientované...

INFORMAČNÍ PŘÍRUČKAPRO PROJEKTANTY

2010

SOLÁRNÍ SYSTÉMY

Ing. Bořivoj Šourek

Z důvodu neustálého vývoje a v zájmu zlepšování kvality dodávaných výrobků vyhrazujeme právo měnit technické parametry uvedené v této příručce bez předchozího oznámení.

Informace: QUANTUM, a.s., Brněnská 212, 682 01 Vyškovtel.: 517 343 363-5, fax: 517 343 666, gsm: 724 703 979E-mail: [email protected]

OBSAH:

1 Solární systémy QUANTUM ................................................................................................................................ 32 Sluneční energie .................................................................................................................................................. 3 2.1 Sluneční energie v ČR ................................................................................................................................... 33 Dimenzování solárních soustav ......................................................................................................................... 6 3.1 Potřeba tepla .................................................................................................................................................. 6 3.1.1 Potřeba tepla na přípravu teplé vody ..................................................................................................... 6 3.1.2 Potřeba tepla na vytápění ...................................................................................................................... 8 3.2 Návrh plochy solárních kolektorů ................................................................................................................... 9 3.2.1 Plocha solárních kolektorů .................................................................................................................. 10 3.2.2 Stanovení plochy kolektorů pro přípravu TV a vytápění ...................................................................... 10 3.3 Navrhování akumulačních nádob ................................................................................................................. 11 3.3.1 Pravidla pro navrhování ...................................................................................................................... 11 3.4 Výpočet tlakových ztrát rozvodů solární soustavy ........................................................................................ 11 3.5 Návrh expanzní nádoby ............................................................................................................................... 13 3.6 Vzdálenost mezi řadami kolektorů ............................................................................................................... 144 Kolektory slunečního záření ............................................................................................................................. 15 4.1 Kolektory řady Q7-CPC ................................................................................................................................ 15 4.2 Kolektory řady Q7-FKN/V ............................................................................................................................. 16 4.2.1 Kolektor y řady Q7-EKS ...................................................................................................................... 17 4.2.2 Kolektory řady Q7-MTS ....................................................................................................................... 18

5 Akumulační nádoby – zásobníkové ohřívače .................................................................................................. 18

5.1 Základní části ohřívačů ................................................................................................................................ 18 5.2 Zásobníkové ohřívače vody nepřímotopné s jedním spirálovým výměníkem Q7-ZJV ................................. 19 5.3 Zásobníkové ohřívače vody nepřímotopné se dvěma spirálovými výměníky Q7-ZDV ................................. 20 5.4 Zásobníkové ohřívače vody nepřímotopné s vnořenou nádobou pro ohřev vody Q7-ZVN .......................... 216 Solární čerpadlové jednotky ............................................................................................................................. 22 6.1 Čerpadlové jednotky pro montáž na zpátečku FV 70 Tacosol 4.0 ER .......................................................... 22 6.2 Čerpadlové jednotky pro montáž na přívod-zpátečku FV 70 Tacosol 4.0 ZR ............................................... 22 6.3 Solární čerpadlová jednotka pro montáž na přívod-zpátečku Tacosol EU21 ............................................... 247 Solární regulátory .............................................................................................................................................. 25

® ® 7.1 Solární regulátor RESOL DeltaSol BS a DeltaSol BS Plus ........................................................................ 25 7.2 Solární regulátor SOREL TDC 1 a TDS 3 ..................................................................................................... 268 Expanzní nádoby pro solární soustavy ............................................................................................................ 279 Pojistné ventily ................................................................................................................................................... 2710 Kapalina pro solární systémy - Kolekton P a Kolekton P Super .................................................................... 2811 Schémata zapojení ............................................................................................................................................. 2912 Předpisy a směrnice .......................................................................................................................................... 32 12.1 Předpisy a směrnice pro projektování zařízení se solárními kolektory ......................................................... 32 12.2 Normy a předpisy v ČR ................................................................................................................................ 3213 Přílohy ................................................................................................................................................................. 33

Příloha A – Teoretické denní dávky celkového slunečního ozáření H ......................................................... 33T,den,teor

Příloha B – Teoretické denní dávky difúzního slunečního ozáření H ........................................................... 37T,den,dif

Příloha C – Poměrná doba slunečního svitu τ ...................................................................................................... 37r

Příloha D – Střední venkovní teploty t a t .......................................................................................................... 38e,s e,p

15 Literatura ............................................................................................................................................................ 39

3

SOLÁRNÍ SYSTÉMY QUANTUM

1 Solární systémy QUANTUM

Solární tepelné soustavy představují v oblasti využití obnovitelných zdrojů energie zdroj tepla v s podstatě nulovým negativním vlivem na životní prostředí a jsou technologií, do které jsou investovány stále větší finanční prostředky pro dosažení vyššího pokrytí potřeby tepla v budovách a průmyslu. Skutečnost, že s masivním využitím solárního tepla se v Evropě pro budoucnost počítá, se odráží v řadě dokumentů mapujících cestu přechodu od konvečních zdrojů energie ke zdrojům budoucnosti.

Firma QUANTUM nabízí kompletní sortiment, umožňující instalaci solárních soustav na špičkové úrovni, s důrazem na kvalitu u všech dodávaných komponentů. tato příručka pro projektanty obsahuje veškeré potřebné podklady pro správný návrh solární soustavy, tak aby splňovala podmínky pro bezproblémový a hospodárný provoz.

V úvodu příručky jsou uvedeny výpočty pro navrhování a bilancování solárních soustav, které jsou také dostupné v elektronické formě na CD. Ve druhé části jsou přehledně uspořádány jednotlivé komponenty dodávané firmou QUANTUM včetně všech nutných podkladů pro jejich projektování.

2 Sluneční energie

2.1 Sluneční energie v ČR

Podrobný postup výpočtu dopadlé sluneční energie na Zemský povrch lze nalézt v rozličné literatuře [1, 2, 18]. Základní veličinou vstupující do výpočtů bilancování solárních soustav je dávka slunečního ozáření. Dávka slunečního ozáření H , tedy dopadlá sluneční energie za určitý časový úsek, je závislá na sklonu a azimutu plochy, tzn. její obecné orientaci. T

Na je znázorněna závislost teoretické denní dávky slunečního ozáření v průběhu roku na sklonu plochy (při jižní orientaci a jihovýchodní/jihozápadní orientaci).

Obr.2.1 - Vliv sklonu a orientace plochy na teoretickou denní dávku slunečního ozáření v průběhu roku

4

2Obr. 2.2 – Roční dávka slunečního záření H [kWh/m .rok] na různě orientované (vodorovná osa) a různě T,rok

skloněné (svislá osa) plochy pro Prahu (vlevo) a Brno (vpravo)

V Tab 2.1 jsou uvedeny typické hodnoty denních dávek slunečního ozáření v různých obdobích roku při zcela jasném dni. Výrazně nižší hodnoty v zimním období jsou dány především kratší dobou slunečního svitu a zvýšenou oblačností. Roční dopadlá sluneční energie na optimálně orientované plochy se v České republice pohybuje od 1000 do 1200

2kWh/(m .rok). Na je znázorněna skutečná roční dávka slunečního ozáření v závislosti na sklonu a orientaci plochy (příklady pro Brno a Prahu jsou stanoveny teoretickým výpočtem). Rozložení dopadající sluneční energie v jednotlivých oblastech ČR je znázorněno na [3]. Rozložení skutečné doby slunečního svitu je znázorněno na [3]. Skutečná doba slunečního svitu se pohybuje od 1400 do 1800 h/rok.

Tab.2 1. – Sluneční energie dopadající během roku

V následující tabulce je uveden procentuální pokles roční dávky slunečního ozáření v závislosti na změně azimutu plochy a na její orientaci. Jako referenční plocha (100%) je brána plocha orientovaná na jih se sklonem 30° (maximální hodnota roční dávky ozáření).

Tab. 2 2. – Procentuelní pokles roční dávky slunečního ozáření se změnou orientace a sklonu plochy

max. dávka ozáření v létě 8 kWh/m2.den

max. dávka ozáření v zimě 3 kWh/m2.den

max. dávka ozáření v přechodovém období 5 kWh/m2.den

azimut plochy [°] 0° = jih Procentuelní pokles [%] 0 15 30 45

0 13.7 13.7 13.7 13.7

15 4.8 5.1 6.2 7.9

30 0.0 0.8 2.9 6.2

45 0.1 1.1 4.1 8.8

60 4.8 5.9 9.6 15.4

75 13.8 15.1 19.2 25.7

sklo

nplo

chy

[°]

90 26.5 28.0 32.1 38.8

sklo

n p

loch

y [°

]

5

Obr. 2.3 – Roční dávky slunečního záření na vodorovnou plochu v ČR [MJ/m2], zdroj: ČHMU [3]

Obr. 2.4 – Roční doba slunečního svitu v ČR [hod], zdroj: ČHMU [3]

6

3 Dimenzování solárních soustav

Dimenzováním solárních soustav se obecně rozumí určení plochy a počtu solárních kolektorů. Návrh plochy a počtu solárních kolektorů základním předstupněm k dalšímu projektování. Z navržené plochy solárních kolektorů se odvíjí návrh všech ostatních prvků a často také hydraulické zapojení soustavy. Následující část se věnuje návrhu tří základních a nejrozšířenějších typů solárních soustav v ČR pro aplikace:

! příprava teplé vody

! příprava teplé vody a vytápění (kombinované soustavy)

! ohřev bazénové vody

3.1 Potřeba tepla

Nejlepšími vstupy pro bilancování solárních soustav jsou vždy hodnoty získané z dlouhodobějších měření. Ty jsou však dostupné málo kdy. Při přípravě větších solárních soustav, které jsou většinou dlouhodobě plánovány, se instalace měření spotřeby tepla (jak pro přípravu teplé vody, tak pro vytápění) doporučuje.

Pokud k dispozici měřené hodnoty nejsou, je nutné potřebu tepla stanovit spolehlivým výpočtem uvedeným v násle-dujících kapitolách 3.1.1 až 3.1.2.

Před vlastním návrhem a instalací solární soustavy je vhodné provést nejprve úsporná opatření v dané aplikaci. Omezení spotřeby tepla vede ke:

! snížení nároků na investiční náklady solární soustavy (kolektor, zásobník);

! omezení provozních problémů způsobených předimenzováním v případě nasazení úsporných opatření v budouc-nosti;

! snižuje riziko neekonomicky předimenzované plochy kolektorů, případně velikosti zásobníku, nízkých měrných zisků solární soustavy.

3.1.1 Potřeba tepla na přípravu teplé vody

Využití sluneční energie pro přípravu teplé vody má vysoký potenciál vzhledem k relativně rovnoměrnému průběhu potřeby teplé vody během roku (např. obytné budovy, hotely, sportovní zařízení) a možnosti dosažení dobrých ekonomických parametrů. Aby byla instalace solární soustavy pro přípravu teplé vody efektivní, je nutné ještě před vlastním návrhem solární soustavy v první řadě omezit spotřebu teplé vody a tepla na její přípravu úspornými opatřeními, např.:

! úspornými výtokovými armaturami;

! minimalizací délky rozvodů teplé vody;

! omezením tepelných ztrát rozvodů teplé vody a cirkulace;

! omezení běhu cirkulace na nezbytně nutnou dobu, případně využití řízení cirkulace na základě teplotních čidel;

! u dlouhých a rozvětvených tras rozvodů teplé vody a cirkulace je nutné jejich hydraulické vyvážení.

Celková potřeba tepla na přípravu teplé vody Q [kWh/den] v referenčním dnu daného měsíce se výpočtem stanovuje p,TV

jako potřeba tepla na ohřev vody včetně zahrnutí tepelných ztrát vlastní soustavy přípravy teplé vody (související pouze s přípravou TV).

Potřeba tepla na ohřev vody

Potřeba tepla na ohřev vody je dána vztahem

3kde je V , je průměrná denní potřeba teplé vody (při teplotním spádu 60 / 15 °C) v m /den; TV den

3 ρ hustota vody, v kg/m ;

c měrná tepelná kapacita vody, v J/(kgK);

t teplota studené vody, uvažována celoročně 15 °C;SV

t teplota teplé vody, uvažována celoročně 60 °C.TV

( )6

SVTVdenTV,TV

106.3 ´

-=

ttcVQ

r (0.1)

7

Tab. 3.1 – Měrná denní potřeba teplé vody při teplotním spádu 60/15 °C [18]

Typ budovy Typ spotřeby m.j.

VTV,mj,den

[l/mj.den]

Nízký standard os 10 - 20

Střední standard os 20 - 40

Vysoký standard os 40 - 80 Obytné budovy

Nízké (letní) vytížení 0,75 x VTV

Nízké (letní) vytížení os 30 - 35 Nemocnice

Zbylá část roku os 30 - 60

Nízké (letní) vytížení os 30 - 35 Domovy důchodců


Nízké (letní) vytížení os 20 - 25 Studentské domovy, koleje


Nízké (letní) vytížení os 0 Školy


Nízký standard místo 5

Střední standard místo 15 Hostince, restaurace

Vysoký standard místo 30

Nízký standard lůžko 20

Střední standard lůžko 35 Ubytovací zařízení**

Vysoký standard lůžko 70

Nízký standard sprcha 30

Střední standard sprcha 60 Sportovní zařízení***

Vysoký standard sprcha 100

Potřeba teplé vody se stanoví podle Tab. 3.1. V případě, že je teplá voda připravována za jiných teplotních podmínek, použije se vztah pro přepočet

Pro určení potřeby tepla pro návrh a bilancování solární soustavy pro přípravu teplé vody nelze použít hodnot z normy ČSN 06 0320 určené pro návrh zařízení pro přípravu teplé vody [4]. Návrhové hodnoty uvedené v normě jsou určeny pro návrh zdroje teplé vody a její bezpečné zajištění v daném objektu a jsou ze své podstaty výrazně vyšší než běžně dosahované (cca dvojnásobné). Pro orientaci jsou níže uvedeny hodnoty pro typické aplikace podle uvedené normy:

! bytové objekty: potřeba teplé vody 82 l/os.den (60 / 15 °C) odpovídající denní potřebě tepla QTV = 4,3 kWh/os.den

! administrativa: potřeba teplé vody 25 l/os.den (60 / 15 °C) odpovídající denní potřebě tepla QTV = 1,3 kWh/os.den

Reálné údaje o potřebě teplé vody lze najít v ČSN EN 15316-3-1 [5] nebo směrnice VDI 2067 [6], ze kterých vychází hodnoty uvedené v Tab. 3.1. Praktická měření dokládají podobné hodnoty spotřeby teplé vody a vykazují uvedené rozdíly denní spotřeby při různém životním standardu, stáří, povolání osob, ročním období, atd.

U rodinných i bytových domů dochází v letních měsících k poklesu spotřeby teplé vody. Letní pokles potřeby tepla na pří-pravu teplé vody činí cca 25 % oproti ročnímu průměru a je způsoben vlivem:

! školních prázdnin a dovolených uživatelů (změna 4 %)

! vyšších teplot studené vody v letním období (změna +/- 5 K, tedy o cca 14 %)

! různého chování uživatelů v různých obdobích (v letním období převažuje osvěžující sprchování, v zimním období spíše „horká vana“)

Tepelné ztráty přípravy teplé vody

Tepelné ztráty přípravy teplé vody Qz,TV jsou dány tepelnými ztrátami vlastní přípravy teplé vody (např. pohotovostního dohřívacího zásobníku teplé vody, průtokového ohřívače, apod.), rozvodu teplé vody a rozvodu cirkulace, pokud je použita. Podrobný výpočet tepelných ztrát přípravy teplé vody stanovuje ČSN EN 15316-3-2 (rozvody TV a CV) [11] a ČSN EN 15316-3-3 (příprava, zásobníky) [12].

156012

)/tTV(tC)(60/15TV, 12 -

-=°

ttVV (0.2)

8

Shromáždění požadovaných parametrů pro výpočet je ve většině případů složité a časově náročné, lze použít paušální přirážku z na tepelné ztráty přípravy teplé vody na základě Tab 3.2. U systémů CZT se můžou hodnoty přirážky pohybovat od 1 do 100 (tedy 1000% !) a v těchto případech je doporučován podrobný výpočet dle uvedených norem.

Tab. 3.2 – Přirážka na tepelné ztráty přípravy teplé vody

Celková potřeba tepla na přípravu TV

Celková denní potřeba tepla na přípravu teplé vody Q [kWh/den] při návrh nebo bilancování solární soustavy pro pří-p,c

pravu teplé vody je potom

Qp,c = Qp,TV = QTV + Qz,TV = (1 + z) • QTV

3.1.2 Potřeba tepla na vytápění

Výpočet podle ČSN EN ISO 13790

Denní resp. měsíční potřebu tepla na vytápění Q je možné stanovit v souladu s ČSN EN ISO 13790 [13]. Pro získání VYT

reálných hodnot potřeby tepla u domů s nízkou potřebou tepla (nízkoenergetické, pasivní domy) se využijí okrajové podmínky v souladu s TNI 73 0329 [14] a TNI 73 0330 [15]. Výpočet potřeby tepla se provádí pro jednotlivé měsíce, denní potřeba tepla se získá z měsíčních hodnot prostým podělením počtem dní příslušného měsíce. Metodika je velmi detailní ve výpočtu a výsledky vykazují relativně dobrou shodu s dynamickými simulačními metodami (při použití stejných klimatických dat). Nevýhodou je potřeba rozsáhlého množství informací, především o zasklení (nejen tepelné, ale i optické vlastnosti), o stínění oken (výpočet stínění přesahy a markýzami), vlastnostech materiálů všech konstrukcí (hustota, tepelná kapacita). Pro účely bilancování solárních soustav je ve většině případů dostačující použít zjedno-dušenou dennostupňovou metodu.

Zjednodušená denostupňová metoda

Pokud nejsou k dispozici výsledky podle ČSN EN ISO 13790 z předchozího energetického hodnocení budovy (v rámci EPBD) je vhodné pro výpočty použít zjednodušenou a relativně známou denostupňovou metodu přibližného stanovení potřeby tepla na vytápění v určitém období (den, měsíc). Denní potřeba tepla na vytápění se stanoví ze vztahu

kde je jmenovitá (výpočtová) tepelná ztráta objektu, v kW;

t výpočtová vnitřní teplota v daném měsíci, ve °C;iv

t střední vnitřní teplota v daném měsíci, ve °C;ip

t výpočtová venkovní teplota, ve °C;ev

t střední venkovní teplota v daném měsíci, ve °C;ep

ε korekční součinitel podle tab. 6.3, který zahrnuje snížení potřeby tepla vlivem účinky regulace, přerušovaného vytápění, mj. také vlivem vnitřních a solárních zisků.

Typ přípravy TV z

Lokální průtokový ohřev 0,00

Centrální zásobníkový ohřev bez cirkulace 0,15

Centrální zásobníkový ohřev s řízenou cirkulací 0,30

Centrální zásobníkový ohřev s neřízenou cirkulací 1,00

CZT, příprava TV s meziobjektovými přípojkami, TV, CV

> 2,00

( )( )eviv

epip

zVYTtt

ttQQ

-

-×××= &e24

zQ&

(0.3)

(0.4)

9

Tab. 3.3 – Korekční součinitel pro denostupňovou metodu [18]

Energetická náročnost budovy (vytápění) e

běžný standard, tepelné vlastnosti konstrukcí vyhláškou požadované 0,75

nízkoenergetický standard, vyhláškou doporučené tepelné vlastnosti konstrukcí

0,60

pasivní standard, tepelné vlastnosti konstrukcí nad rámec vyhláškou doporučených hodnot

0,50

Tepelné ztráty otopné soustavy

Tepelné ztráty otopné soustavy Q jsou dány tepelnými ztrátami vlastního ohřevu otopné vody (např. v zásobníku z,VYT

otopné vody) a rozvodu otopné vody, který nepřispívá k vytápění (nevytápěnými místnostmi). Podrobný výpočet tepelných ztrát otopné soustavy stanovuje ČSN EN 15316-2-3 (rozvody tepla pro vytápění) [16].

Kombinované solární soustavy zpravidla využívají centrálního zásobníku otopné vody, do kterého je přiváděn tepelný zisk ze solárních kolektorů a teplo z dodatkového zdroje energie, odebírána otopná voda pro vytápění a ve vestavěném průtočném výměníku nebo zásobníku je připravována teplá voda. Nelze proto jednoznačně odlišit jaká část tepelných ztrát jde na vrub přípravě teplé vody, jaká vytápění a jaká solární soustavě.

S ohledem na použití přirážky z pro stanovení potřeby tepla na přípravu TV se ke stanovené potřebě tepla na vytápění Q připočítají tepelné ztráty spojené s provozem zásobníku tepla pro vytápění paušálně přirážkou v = 5 %, které může VYT

solární soustava hradit. Zpětně využitelné tepelné ztráty rozvodů otopné vody přispívají k vytápění a jsou v podstatě zahrnuty ve výpočtu potřeby tepla jako tepelné zisky.

Celková potřeba tepla na vytápění

Celková denní nebo měsíční potřeba tepla na vytápění včetně tepelných ztrát otopné soustavy se stanoví

Q = Q = Q + Q =(1 + ν) • Qp,c p,VYT VYT z,VYT VYT

kde je Q čistá potřeba tepla na vytápění v jednotlivých měsících nebo pro referenční dny, v kWh/měs nebo kWh/den; VYT

ν přirážka na tepelné ztráty.

Celková potřeba tepla na přípravu teplé vody a vytápění Qp,c [kWh/měs nebo kWh/den] pro návrh nebo bilancování kombinované solární soustavy se potom stanoví jako

Q = Q + Q p,c p,TV p,VYT

Veškeré výše popsané výpočty jsou součástí výpočetního softwaru, který firma QUANTUM svým projektantům poskytuje. Zároveň jsou součástí tohoto softwaru i technické parametry solárních kolektorů, které jsou nezbytné pro navrhování solárních soustav.

3.2 Návrh plochy solárních kolektorů

Základním parametrem solární soustavy, ať jde o čistě přípravu teplé vody nebo komplikovanou vícespotřebičovou aplikaci, je velikost plochy a typ solárních kolektorů. Typ solárního kolektoru je zpravidla vybrán již v ranné fázi návrhu, plochu kolektorů je možné spočítat na základě výběru typu kolektoru.

Obecný postup

Návrh plochy solárních kolektorů vychází ze stanovené potřeby tepla v dané aplikaci a ze zvolených rozhodovacích kritérií a podmínek. Ty mohou být různé:

! vysoké využité měrné zisky solární soustavy qss,u - snaha o dobré ekonomické parametry solární soustavy

! vysoké nahrazení primárních paliv - snaha o dosažení vysoké úspory vysokého solárního pokrytí f

! požadované solární pokrytí f - např. optimalizace pokrytí v bytových domech s ohledem na za-mezení letnímu přehřívání

! omezující podmínky struktury budovy - maximální velikost střechy, možný sklon kolektorů, architektonické souvislosti

3.2.1 Plocha solárních kolektorů

Návrh plochy kolektorů spočívá v porovnání denní potřeby tepla Q v dané aplikaci a využitelných tepelných zisků p,c

kolektoru Q , které v referenčním dnu požadovaného měsíce kryjí potřebu tepla nebo její určenou část danou poža-k,u

dovaným solárním pokrytím f

(0.5)

(0.6)

10

)1(9.0 denT,k

,

,

,

pH

Qf

q

QfA

cp

uk

cp

k-×××

×=

×=

h

Navržená plocha kolektorů je plochou apertury, neboť k ní je vztažena křivka účinnosti použitá ve výpočtu.

Přehled kolektorů dodávaných firmou QUANTUM je v kapitole 4.

Stanovení plochy kolektorů pro přípravu TV

Rodinné domy

Solární soustavy pro celoroční přípravu teplé vody v rodinných domech se navrhují na měsíce duben a září, není-li určeno jinak. Střední teplota teplonosné látky v kolektoru se volí t = 40 °C (zpravidla odpovídá průměrné teplotě m

v zásobníku teplé vody během celého roku). Z výsledných hodnot plochy kolektoru určených pro oba měsíce se stanoví průměr. Při volbě větší kolektorové plochy než je výpočet (vyšší roční pokrytí) je vhodné zajistit smysluplné využití letních přebytků, které může ekonomicky zvýhodnit instalaci solární soustavy:

! ohřev bazénové vody,

! sušení palivového dřeva,

! sušení zahradních rostlin či plodin,

jinak jsou disponibilní solární zisky mařeny (stagnace, var teplonosné kapaliny, atd.).

Návrh zajišťuje solární pokrytí přípravy teplé vody zhruba ze 60 %. V provozu to znamená téměř plné pokrytí potřeby teplé vody v letním období solární soustavou.

Bytové domy

U návrhu solárních soustav pro přípravu teplé vody v bytových domech je zásadní omezující podmínkou skutečnost, že bytové domy nemají k dispozici v letním období žádný „spotřebič tepla“ pro využití letních přebytků. Dimenzování solární soustavy je tak omezeno plochou kolektorů pro krytí letní potřeby teplé vody. Předimenzované solární soustavy pro bytové domy mohou vést k provozním problémům spojeným v letním období se stagnací (var teplonosné látky v ko-lektorech, pronikání přehřáté páry do rozvodů, nebezpečí poškození i prvků vzdálených od kolektorového pole) a ke

2snížení měrných ročních využitých tepelných zisků solární soustavy q [kWh/m .rok], které jsou u bytových domů více ss,u

zohledňovány z důvodu sledování ekonomických parametrů instalace.

Solární soustavy pro přípravu teplé vody v bytových domech se proto navrhují pro měsíc červenec. Je nutné samozřejmě zohlednit letní útlum potřeby tepla na přípravu teplé vody. Střední teplota v solárním kolektoru se opět volí t = 35 až 40 °C podle plánovaného pokrytí. Návrh zajišťuje minimalizaci letních nevyužitelných přebytků energie k,m

a celoroční solární pokrytí potřeby tepla na přípravu teplé vody okolo 40 až 50 %. Zásobník teplé vody se navrhuje přibližně stejně velký jako denní potřeba teplé vody.

3.2.2 Stanovení plochy kolektorů pro přípravu TV a vytápění

Solární kombinované soustavy pro přípravu teplé vody a vytápění se navrhují na pokrytí celkové potřeby tepla (teplá voda, vytápění) v okrajových měsících přechodového období: měsíce květen a září (stanoví se průměr). Nejčastějším řešením kombinovaných solárních soustav je zapojení s centrálním zásobníkem otopné vody, který zajišťuje i přípravu teplé vody (ve vnitřním nebo vnějším tepelném výměníku). Střední teplota teplonosné látky v kolektoru se volí t = 50 až k,m

60 °C podle předpokládaného pokrytí. Vyšší teplotní úrovně jsou dány nutností udržovat v části zásobníku dostatečnou teplotu pro vytápění v zimním období, předimenzovanou plochou kolektorů pro letní období (přebytky tepla) a větším objemem centrálního zásobníku než u samostatné přípravy teplé vody (větší akumulace, menší vychlazování zásobníku v létě).

U solárních soustav dimenzovaných pro částečné vytápění je nutné uvažovat o využití letních přebytků tepla (předimenzovaná soustava vůči letní potřebě teplé vody), případně jakým způsobem zamezit stagnačním podmínkám v soustavě (maření zisků, vývin páry v kolektorech). Solární kolektory pro kombinované soustavy přípravy TV a přitápění je vhodné instalovat s vyšším sklonem (60 až 75°), případně je integrovat do fasády objektu (90°). Takové řešení vede k rovnoměrnému profilu tepelných zisků, letní přebytečné a nevyužitelné zisky klesají a zimní zisky mírně narostou (vlivem příznivějšího úhlu dopadu slunečních paprsků, vlivem odrazivosti sněhové pokrývky).

Snahou u kombinovaných soustav je využít sluneční energii kromě přípravy teplé vody i pro pokrytí tepelných ztrát domu a to zvláště v přechodovém období (nízká tepelná ztráta, dostatek slunečního záření). Potřebná plocha solárních kolektorů je teoreticky přímo závislá na potřebě tepla pro vytápění budovy a požadované hodnotě solárního pokrytí. Potřeba tepla na vytápění budov se časově rozchází se špičkami dostupných solárních zisků. V otopném období se proto dosáhne vždy jen částečného pokrytí, zpravidla ekonomicky přijatelné jsou hodnoty mezi 15 a 35 % roční potřeby tepla pro přípravu teplé vody a vytápění. Tato hodnota pokrytí ovlivňuje dimenzování zařízení a musí být jasně stanovena.

(0.7)

11

3.3 Navrhování akumulačních nádob

Většina soustav pro využití tepla z obnovitelných zdrojů tepla (solární tepelné soustavy, tepelná čerpadla, zdroje na spalování biomasy) vyžadují akumulaci tepelné energie. U solárních soustav je to dáno především nepravidelnou dodávkou tepla pro pokrytí nepravidelné potřeby tepla během dne a během roku. K uchování tepelných zisků solární soustavy z určitého časového úseku do jiného v době potřeby tepla slouží zásobníky tepla. Zásobníky tepla hrají v solární technice významnou roli, často se o nich hovoří jako o srdci solární soustavy. Z praxe vyplývá poznatek, že solární soustava se sebelepším solárním kolektorem v kombinaci s nevhodně navrženým zásobníkem bude vyka-zovat nízké celkové zisky a zajistí nízké pokrytí potřeby tepla. Konstrukci a výběru zásobníku tepla pro danou solární aplikaci by proto měla být věnována zvýšená pozornost.

Volba optimálního objemu akumulační nádoby závisí na mnoha okolnostech:

! celkové denní množství odebrané teplé vody

! denní profil odběru teplé vody

! teplota na kterou je voda ohřívána

! schopnost akumulační nádoby udržet stratifikovaný objem

K vyhledání optimálního obejmu se zohledněním všech výše vedených okolností je nezbytné použití simulačních programů a provedení variantních simulací. Taková procedura se vyplatí u velkoplošných solárních soustav.

U malých a středních solárních soustav lze použít zjednodušující pravidla, při jejichž dodržení by měla být zajištěna správná funkce solární soustavy.

3.3.1 Pravidla pro navrhování

Objem akumulační nádoby by měl být u rodinných domů alespoň 1,5 až 2 násobek denní spotřeby teplé vody. U byto-vých domů by měl být objem alespoň stejný, jako denní spotřeba teplé vody. Nebo podle navržené plochy kolektorů

260 až 80 litrů na 1 m kolektorové plochy. Výsledný objem akumulační nádoby by měl být větší z hodnot:

rodinné domy

bytové domy

3kde je V denní spotřeba teplé vody stanovená z Tab. 3.1 [m /den]TV,den

A navržená plocha kolektorů z rovnice na str. 10 k

Kromě objemu akumulační nádoby je nutné zkontrolovat také schopnost vnitřního výměníku přenést výkon z kolekto-rového okruhu do akumulační nádoby. To znamená, že výkon výměníku musí být roven nebo vyšší něž výkon kolektorového pole:

2kde je k součinitel prostupu tepla výměníku [W/(m .K)]2 S plocha výměníku [m ]

2 A celková plocha apertury kolektorového pole [m ]k

Hodnota součinitele k se u akumulačních nádob pohybuje v hodnotách 120 až 250 W/(m2.K) pro hladké trubky, 250 až 2500 W/(m .K) pro žebrované trubky.

Sortiment akumulačních nádob včetně všech parametrů potřebných pro jejich návrh je v kapitole 5.

3.4. Výpočet tlakových ztrát rozvodů solární soustavy

Za předpokladu použití nemrznoucí směsi propylenglykolu s t = -30 °C a návrhové rychlosti proudění kapaliny v potrubí t

do 2 m/s se solární soustavy z hlediska hydrauliky pohybují v oblasti laminárního proudění.

Iaku TV,den1,5 až 2V V= ×

Iaku TV,denV V=

IIaku k(0,06 až 0,08)V A= ×

vým rQ k S t= × × D&

0,7k kQ A= ×&

(0.8)

(0.9)

(0.10)

(0.11)

(0.12)

12

Výpočet třecích tlakových ztrát potrubí

Výpočet tlakové ztráty třením v potrubí vychází ze základního vztahu

kde je w rychlost proudění teplonosné látky v potrubí, v m/s;3 ρ hustota teplonosné látky, v kg/m ;

d vnitřní průměr potrubí, v m;

l délka potrubí, v m;

λ součinitel třecí ztráty (bezrozměrný).

Pro oblast laminárního proudění (Re < 2300), které se v solárních soustavách převážně vyskytuje se součinitel třecí ztráty hladkého měděného potrubí stanoví ze vztahu

Součinitel třecí ztráty v laminární oblasti není závislý na drsnosti potrubí, pouze na Reynoldsově čísle

2kde je v kinematická viskozita teplonosné kapaliny, v m /s.

Obr. 3.1. – Graf měrné tlakové ztráty měděného potrubí pro směs Propylenglykol + voda při teplotě 20°C

Výpočet místních tlakových ztrát potrubí

Tlaková ztráta místními odpory se stanoví podle vztahu

kde je ξ součinitel místní tlakové ztráty (bezrozměrný).

Zatímco hodnoty součinitelů místní tlakové ztráty ξ běžných prvků (T-kus, koleno, kohout aj.) jsou známy v turbulentní automodelní oblasti jako konstantní hodnoty v závislosti na průtoku, hodnoty ξ v laminární oblasti známy nejsou, nejsou konstantními hodnotami (závislost na Re) a navíc jsou vždy vyšší než turbulentní oblasti. Pro zohlednění místních tlakových ztrát se proto doporučuje počítat s přirážkou cca 50 % oproti stanoveným s běžnými tabulkovými hodnotami ξ a s další přirážkou 30 % na zohlednění vyšší viskozity nemrznoucí teplonosné látky oproti vodě.

Tabelované hodnoty přímo pro nemrznoucí směs SOLAREN lze nalézt v [20]

rll ×××=D2

2w

d

lp

25,0Re

316,0=l

n

dw ×=Re

1000

10000

vá z

trát

a p

otr

ub

í [P

a/m

]

Cu 18x1

Cu 22x1

Cu 28x1

Cu 35x1,5

10

100

10 100 1000 10000 100000

Tla

kov

Průtok teplonosné látky [l/hod]

ĺ ××=D rxx2

2wp

(0.13)

(0.14)

(0.15)

(0.16)

13

Celková tlaková ztráta celé potrubní sítě je součtem délkových ztrát a všech místních ztrát včetně tlakových ztrát kolektorů:

Na základě projektového průtoku a celkové tlakové ztráty solárního okruhu se navrhne oběhové čerpadlo pro solární soustavu. Firma QUANTUM dodává základní čerpadlové jednoty s kompletní sadou oběhových čerpadel, aby bylo možno vyhovět požadavkům projektanta. Jejich sortiment a po-pis je v kapitole 6.

3.5 Návrh expanzní nádoby

Expanzní nádoba solárních soustav musí být dimenzována na zajištění minimálního objemu teplonosné látky v nádobě ve studeném stavu V (1 až 10 % celkového objemu soustavy V , minimálně však 2 litry), na změnu objemu teplonosné s soust

látky v soustavě ze studeného stavu daného minimální teplotou (t = -10 °C) do ohřátí na maximální provozní teplotu 0

(podle druhu provozu t = 90 až 130 °C) a dále na vytlačení celého objemu teplonosné kapaliny z kolektorů při možném max

vývinu páry. Minimální objem expanzní nádoby se tedy stanoví jako

kde je β součinitel objemové roztažnosti teplonosné látky určený pro daný provozní teplotní rozsah (např. D = 130 + t

10 = 140 K odpovídá pro propylenglykol β = 0,1)

V objem solárních kolektorů, v l; v případě solárních kolektorů se špatným vyprazdňováním a výraznou k

produkcí páry (trubicové) je vhodné zahrnout do V i objem přívodního a zpětného potrubí. k

Skutečná velikost expanzní nádoby se získá vydělením minimálního objemu tzv. stupněm využití expanzní nádoby stanoveným jako

kde je p maximální provozní tlak soustavy, v kPa;e

p minimální provozní tlak soustavy (plnicí tlak), v kPa; 0

p atmosférický tlak (100 kPa).b

Objem expanzní nádoby se stanoví ze vztahu

Pro praktický výpočet lze při znalosti změny hustoty nemrznoucí kapaliny s teplotou použít pro jakýkoli provozní rozsah teplot následující vztah

3kde je v(t) je měrný objem teplonosné látky při teplotě t, v m /kg;3 ρ(t) hustota teplonosné kapaliny při teplotě t, v kg/m .

Objem nemrznoucí vody v soustavě V se stanový jako součet dílčích objemů v potrubní síti, kolektorech, výměnících soust

tepla ap. Objem nemrznoucí směsi v jednotlivých komponentech udává výrobce, objem v potrubní síti je třeba vypočítat z celkové délky rozvodů.

Průměr expanzního potrubí dv [mm] se stanoví podle vztahu

kde je Q pojistný výkon, shodný s výkonem kolektorů Q stanoveným podle vzorce 0.12.p k

Expanzní nádoba může být teoreticky umístěna kdekoliv v solární soustavě, s výhodou se umísťuje na studené straně primárního okruhu kvůli nižšímu tepelnému namáhání, z hlediska tlakových poměrů na sání oběhového čerpadla (soustava vždy v přetlaku). Umístění zpětné klapky vůči expanzní nádobě by mělo respektovat řádné vyprazdňování kolektorů v případě stagnačních podmínek, tzn. že mezi expanzní nádobou a kolektorovým polem by neměla být zpětná klapka, která by bránila proudění nejkratší cestou z kolektorů do expanzní nádoby.

celkp p pl zD = D + D

EN,min s soust kV V V Vb= + × +

be

e

pp

pp

+

-= 0h

( )0

EN

100

pp

pVVVV

e

eks

-

+×+×+= b

1)(

)(

)(

)()(

max

0

0

0max -=-

=t

t

tv

tvtv

r

rb

5.06,010 pv Qd ×+=

(0.17)

(0.18)

(0.20)

(0.19)

(0.21)

(0.22)

14

Tab. 3.4 – Měrný objem kapaliny v měděném potrubí a některých komponentech

Pokud je šroubení pro připojení expanzní nádoby přímo na čerpací jednotce, je nutné zkontrolovat postavení zpětné klapky a případně připojit expanzní nádobu na jiné než předpřipravené místo.

Plnící tlak dolní části solární soustavy lze určit podle:

p = 0,01 • h + 0,07 [MPa]0

kde je h výška mezi nejnižší a nejvyšší částí solární soustavy [m]

Přetlak nad membránou v expanzní nádobě lze určit podle vztahu:

pv = p0 - 0,03 [MPa]

3.6 Vzdálenost mezi řadami kolektorů

Je-li projektováno ve směru slunečního záření více řad kolektorů za sebou, je třeba dodržet minimální odstup, aby zadní kolektory byly co nejméně stíněny. Pro tento odstup platí směrné hodnoty, které stačí pro normální případy dimenzování dle obrázku. Nejnižší úhel nastává 21.prosince a dosahuje hodnoty 15,6°. I při dodržení této hodnoty dojde v dopo-ledních a odpoledních hodinách k částečnému zastínění. Při výpočtu pro celoroční použití doporučujeme volit úhel e v rozsahu 17° až 23°.

Tab. 3.5 – Vzdálenost řad kolektorů A

Výška slunce nad obzorem h [°] úhel sklonu kolektorů b

[°] 15 20 25

10 1,6 1,5 1,4

20 2,2 1,9 1,7

30 2,7 2,2 1,9

40 3,2 2,5 2,1

45 3,3 2,6 2,2

50 3,5 2,7 2,3

60 3,7 2,9 2,4

70 3,8 2,9 2,4

80 3,8 2,9 2,3

90 3,7 2,7 2,1

h

sincos

tanA L

h

bb

ć ö= × +ç ÷

č ř

(0.23)

(0.24)

(0.25)

Prvek Objem [l/m]; [l]

Potrubí 15 x 1 0,13




Potrubí 28 x 1,5 0,49

Potrubí 35 x 1,5 0,80

Potrubí 42 x 1,5 1,19

Kolektor Q7-5000/6000-CPC 1,4 / 1,6

Kolektor Q7-3000-FKN/V 1,4

Kolektor Q7-3000-EKS/V 1,4

Kolektor Q7-500/700-MTS 1,5

Zásobník Q7-300-ZJV 13,6





Zásobník Q7-300-ZDV 12,0





Obr. 3.2 – Příklad napojení expanzní nádoby správně (vlevo), špatně (vpravo

15

4 Kolektory slunečního záření

4.1 Kolektory řady Q7-CPC

Kolektor Q7-CPC je vanový podtlakový kolektor vhodný pro celoroční provoz. Jeho konstrukce s odraznými zrcadly umožňuje využít i sluneční záření dopadající pod velkým úhlem. Konstrukce kolektoru je založena na netradičním uspořádání, kdy absorbér je umístěn kolmo na rovinu zasklení, a solární záření je na něj odraženo pomocí koncentračních zrcadel. Výsledkem je vyšší solární zisk v dopoledních a odpoledních hodinách oproti klasickému plochému kolektoru.

Dokonalé utěsnění kolektoru zaručuje čistý vnitřní prostor a tím udržení kvalitního povrchu zrcadel. Podtlak v kolektoru je možné kdykoliv obnovit pomocí připojení na vývěvu přes ventilek.

U všech typů zapojení je třeba počítat s vysokou tlakovou ztrátou vlivem sériového zapojení!

Typ kolektoru Objem

kolektoru [l]

Hrubá plocha kolektoru

[m2]

Hmotnost kolektoru

[kg]

Q7-6000-CPC/S1T – vertikální, Blue line 1,6 2,8 55

Q7-6000-CPC/S1KT – vertikální, Blue line 1,4 2,5 50

Q7-5000-CPC/S1 – vertikální 1,6 2,8 55

Q7-5000-CPC/S1K – vertikální 1,4 2,5 50

Q7-6000-CPC/TWL – horizontální, Blue line 1,6 2,8 55

Q7-6000-CPC/TWB – horizontální, Blue line 1,6 2,8 55

Q7-5000-CPC/WL – horizontální 1,6 2,8 55

Q7-5000-CPC/WB – horizontální 1,6 2,8 55

Typy kolektorů podle zapojení

WL WL WL

WB

WB

S1 S1S1

WB

Základní technické parametry

Celkové rozměry – varianta S1 Celkové rozměry – varianta S1K

2,405 x 1,155 x 0,065 2,125 x 1,155 x 0,065

m m

Plocha apertury S1 / S1K 2,523 / 2,2 m2

Optická účinnost* 0,727 -

Lineární součinitel tepelné ztráty* 3,948 W/m2.K

Kvadratický součinitel tepelné ztráty* 0,022 W/m2.K

2

Max. provozní tlak 1,0 MPa

Doporučený průtok 20 – 70 l/hod

Stagnační teplota (1000 W/m2; 30°C) 171 °C

Materiál vnitřních rozvodů měď

Připojovací šroubení ¾“

Materiál skříně hliník

Zasklení kolektoru Kalené solární sklo (4 mm)

Absolutní tlak uvnitř kolektoru 10 000 Pa

Emisivita absorbéru a 5 %

Absorptivita absorbéru e 95 %

Tlakové ztráty (S1) při průtoku 183 l/h 1813 Pa

* hodnoty vztažené k ploše apertury

Úhel dopadu paprsků [°] 50 20 40 60

Modifikátor úhlu dopadu [-] 0,91 1,03 1,09 0,89

16

1 – rám (vana) kolektoru

2 – absorbér

3 – zrcadlo

4 – solární bezpečnostní sklo

5 – těsnění

6 – zasklívací lišta

7 – připojovací potrubí

8 – podtlakový ventil

9 – odvzdušnění

4.2 Kolektory řady Q7-FKN

Špičkový plochý kolektor slunečního záření dodávaný firmou GREENoneTEC Solarindustrie GmbH, patřící k největším výrobcům solárních kolektorů v Evropě. Solární kolektory řady FK 7000, do které patří i náš kolektor, jsou vlajkovou lodí tohoto výrobce, a patří mezi špičku tohoto typu kolektoru na trhu. Vysoký výkon těchto kolektorů je dán kvalitou použitých materiálů a technologií při jeho výrobě. Životnost kolektoru se předpokládá více než 35 let.

Kolektor je určen k celoročnímu provozu s nemrznoucí kapalinou a je tak vhodný pro solární soustavy celoroční přípravy teplé vody i pro podporu vytápění. Hydraulické zapojení absorbéru je typu Z (lyra), což zaručuje malé tlakové ztráty i při high-flow provozu.

Základní technické parametry kolektoru Q7-3000-FKN/V

Celkové rozměry 2,356 x 1,081 x 0,1 m

Plocha apertury 2,157 m2

Optická účinnost h0* 0,770 -

Lineární součinitel tepelné ztráty a1* 3,494 W/m2.K

Kvadratický součinitel tepelné ztráty a2* 0,017 W/m2.K

2


Doporučený průtok 50 l/hod

Stagnační teplota (1000 W/m2; 30°C) 217,8 °C

Materiál vnitřních rozvodů Měď

Připojovací šroubení 1“

Materiál skříně Hliník

Zasklení kolektoru ESG solární sklo (4 mm)

Hmotnost 43 kg

Objem kapaliny v kolektoru 1,4 l

Emisivita absorbéru 5 %

Absorptivita absorbéru 95 %

Modifikátor úhlu dopadu k50° 0,95 [-]

Hydraulické zapojení kolektorů


17

4.2.1 Kolektor y řady Q7-EKS

Špičkový kolektor českého výrobce. Kolektor je určen k celoročnímu provozu s nemrznoucí kapalinou a je tak vhodný pro solární soustavy celoroční přípravy teplé vody i pro podporu vytápění.

Kolektor je tvořen rámem z válcovaných hliníkových profilů, které jsou snýtovány a spoje jsou utěsněny silikonovým tmelem. Spodní část je tvořena hliníkovým plechem. Konstrukce absorbéru zaručuje díky speciálnímu zámku uzamčení jednotlivých absorbčních plechů. Zaručuje efektivní přenos tepla z absorbéru do teplonosné látky a s optickou účinností 0,82 se řadí mezi nadprůměrné ploché kolektory. Konstrukce meandru (sběrných trubek) a absorbéru zajišťuje vynikající těsnost a životnost, ale i maximální plochu pro převádění absorbovaného tepla do trubek meandru. Trubky i spojovací vedení absorbéru je konstruováno tak, aby bylo možné odvzdušnění v namontované poloze. Konstrukce je optimalizována vzhledem k výpočtovému tlaku, pracovnímu přetlaku a sou-činiteli bezpečnosti včetně vlivu nejvyšší teploty absorbéru (klidová teplota). Absorpční strana je odolná vysokým teplotám, vlhkosti i kondenzaci včetně kombinace s kysličníkem siřičitým.

Hydraulické zapojení absorbéru je typu S. Rozváděcí a sběrací potrubí Cu 22x1 umožňuje bezpečné zapojení až 6ti kolektorů vedle sebe v jednom kolektorovém poli.

Základní technické parametry kolektoru Q7-3000-EKS

Celkové rozměry 2,329 x 1,077 x 0,11 m


Optická účinnost h0* 0,816 -

Lineární součinitel tepelné ztráty a1* 3,480 W/m2.K

Kvadratický součinitel tepelné ztráty a2* 0,029 W/m2.K

2


Doporučený průtok 40 až 60 l/hod

Stagnační teplota (1000 W/m2; 30°C) 167 °C

Materiál vnitřních rozvodů Měď

Připojovací potrubí 22x1 Cu

Materiál skříně Hliník

Zasklení kolektoru solární bezpe

Hmotnost solární bezpečnostní sklo (4 mm) kg

Objem kapaliny v kolektoru 1,4 l

Emisivita absorbéru 5 až 15 %

Absorptivita absorbéru 95 až 97 %


Vysokoselektivní vrstva oxidu hlinitého pigmentovaná koloidním niklem

Dilatační spára a zámek profilu Pružná spona zajišťující

úplné sevření pro nejefektivnějšípřestup teplaKonický hliníkový lisovaný profil 1,4 až 2,6 mm

pro optimální přenos tepla směremke sběrným trubkám

a = 0,95 - 0,97 / e = 0,08 - 0,11

18

4.2.2 Kolektory řady Q7-MTS

Kolektor Q7-500/700-MTS/V je univerzální rámový kolektor. Kolektor je určen k celoročnímu provozu s nemrznoucí kapalinou a je tak vhodný pro solární soustavy celoroční přípravy teplé vody i pro pod-poru vytápění. Kolektor je dodáván ve dvou variantách:

! typ 500 s mírně selektivním absorbérem

! typ 700 s vysoce selektivním absorbérem

Hydraulické zapojení absorbéru je typu Z (lyra), což zaručuje malé tlakové ztráty i při high-flow provozu.

Základní technické parametry kolektoru Q7-500-MTS a Q7-700-MTS

Celkové rozměry 2,0 x 1,0 x 0,10 M


Optická účinnost h0* (typ 500/700) 0,72 / 0,75 -

Lineární součinitel tepelné ztráty a1* 6,3 / 3,82 W/m2.K

Kvadratický součinitel tepelné ztráty a2* 0,038 / 0,019 W/m2.K

2


Doporučený průtok 100 l/hod

Stagnační teplota (1000 W/m2; 30°C) 112 / 177 °C

Materiál vnitřních rozvodů měď

Připojovací potrbí 22x1 Cu

Materiál skříně hliník

Zasklení kolektoru solární bezpečnostní sklo (4 mm)

Hmotnost 35,6 Kg

Objem kapaliny v kolektoru 1,5 L

Emisivita absorbéru 31 / 5 %

Absorptivita absorbéru (typ 500/700) 93 / 95 %

Modifikátor úhlu dopadu k50° 0,94 [-]


Hydraulické zapojení kolektorů

5 Akumulační nádoby – zásobníkové ohřívače

Zásobníkové ohřívače vody Quantum s nepřímým ohřevem jsou určeny zejména pro využití alternativních a obno-vitelných zdrojů energie. Rozsahem nabídky v objemech od 150 do 2 000 litrů najdou upotřebení jak v domácnostech, tak ve firmách, penzionech, školách, institucích, nemocnicích a průmyslových objektech. Na zakázku lze vyrobit nádrže až do objemu 5 000 litrů.

5.1 Základní části ohřívačů

Vnitřní povrch nádrže je opatřen hladkým sklovitým povrchem, který zabraňuje korozi a omezuje tvorbu vodního kamene. Anodová tyč kompenzuje vlivy elektrolytické koroze a chrání tak části nepřímotopného ohřívače (např. závitové spoje), které nejsou povrchově upraveny. Tepelná izolace nádrže je zhotovena z tvrdého polyuretanu o tloušťce 50 mm, u typů 800 a 1 000 litrů je izolace z měk-kého polyuretanu o tloušťce 100 mm. Vnější plášť je tvořen pouzdrem z PVC.

Nepřímotopné zásobníkové ohřívače Quantum nabízíme ve čtyřech základních typech, které se liší vnitřním vybavením nádrže.

Nepřímotopné zásobníkové ohřívače ZJV o objemech od 150 do 2000 litrů s jedním spirálovým výměníkem jsou určeny k uspokojení stále rostoucích požadavků na teplou vodu i tam, kde je k dispozici pouze zdroj tepla na tuhá paliva. Ohřívač je vybaven hrdlem pro montáž elektrické topné jednotky a tak je zajištěn ohřev teplé vody i při odstavení hlavního zdroje.

5.2 Zásobníkové ohřívače vody nepřímotopné s jedním spirálovým výměníkem Q7-ZJV

A – vnější průměr ohřívačeB – průměr nádržeC – výška ohřívačeD – výstup teplé vodyE – vstup vody pro topeníF – cirkulaceG – připojení pro termostatH – výstup topné vody pro topeníI – vstup studené vodyL – inspekční příruba o průměru 180 mmM – připojení pro elektrickou topnou jednotkuN – připojení pro teploměr

M

L

N

C

D

E

F

G

H

I

A

B

G1/2”

G6/4”G5/4”

G5/4”

G1/2”

Q7-150-ZJV 302 750 1 640-25 42 75

Q7-200-ZJV 302 705 1035 1,5 980-40 78 92

Q7-300-ZJV 302 930 1450 1,7 1250-50 147 108

Q7-400-ZJV 320 1025 1390 2 1410-57 245 130

Q7-500-ZJV 310 1050 1300 2,5 1750-70 288 155

Q7-800-ZJV 390 1095 1470 3,4 2430-98 340 226

Q7-1000-ZJV 390 1245 1620 4 2950-120 385 260

Q7-1500-ZJV 580 1250 1745 4 2950-120 470 330

Q7-2000-ZJV 620 1240 1640 4,5 3320-135 485 400

Hm.(kg)

Typohřívače L M N

Typohřívače A B C D E F G H I

S2(m )

Kv(mbar)

l/h - kW80/60/45 °C

Max. provozní tlak sanitární vody Q7-150-ZJV až Q7-1000-ZJV 10 barMax. provozní tlak sanitární vody Q7-1500-ZJV a Q7-2000-ZJV 6 barMax. provozní tlak primárního okruhu 10 barMax. teplota sanitární vody 85°CMax. teplota primárního okruhu 95°CProvozní teplota sanitární vody 55°C

Q7-150-ZJV 600 500 1005 775-1" 635 525-3/4" 475 265 155-1"

Q7-200-ZJV 600 500 1290 1060-1" 675 785-3/4" 559 265 155-1"

Q7-300-ZJV 600 500 1680 1450-1" 905 785-3/4" 745 265 155-1"

Q7-400-ZJV 700 600 1670 1420-1" 990 855-3/4" 775 305 175-1"

Q7-500-ZJV 760 650 1680 1420-1" 995 850-3/4" 745 305 175-1"

Q7-800-ZJV 1000 800 1870 1585-5/4" 1045 895-1" 835 355 235-5/4"

Q7-1000-ZJV 1000 800 2120 1835-5/4" 1180 1045-1" 925 355 235-5/4"

Q7-1500-ZJV 1200 1000 2225 1930-6/4” 1150 1530-1” 780 450 330-6/4”

Q7-2000-ZJV 1400 1200 2180 1770-6/4” 1190 1470-1” 815 490 370-6/4”

19

20

5.3 Zásobníkové ohřívače vody nepřímotopné se dvěma spirálovými výměníky Q7-ZDV

Nepřímotopné zásobníkové ohřívače ZDV se dvěma spirálovými výměníky v objemech od 200 do 1000 litrů jsou určeny k použití především tam, kde je pro ohřev teplé vody využit i nějaký alternativní zdroj energie, například solární kolektory, elektrická topná jednotka či kotle na tuhá paliva nebo plyn.

Q7-200-ZDV 600 500 1290 1060-1" 970 888 861-3/4" 765 675 452 265

Q7-300-ZDV 600 500 1680 1450-1" 1347 1187 1132-3/4" 977 815 566 265

Q7-400-ZDV 700 600 1670 1420-1" 1305 1130 1185-3/4" 955 860 610 305

Q7-500-ZDV 760 650 1680 1420-1" 1310 1135 1200-3/4" 960 860 610 305

Q7-800-ZDV 1000 800 1670 1585-5/4" 1450 1225 1285-1" 1000 895 603 355

Q7-1000-ZDV 1000 800 2120 1835-5/4" 1600 1375 1435-1" 1150 1045 700 355

Q7-1500-ZDV 1200 1000 2225 1930-6/4” 1650 1446 1530-1” 1300 1150 780 450

Q7-2000-ZDV 1400 1200 2180 1770-6/4” 1640 1435 1470-1” 1290 1190 815 490

Q7-200-ZDV 155-1" 302 705 1035 0,8 1,5 520-25 980-40 35 78 105

Q7-300-ZDV 155-1" 302 924 1450 1,0 1,5 640-25 980-40 42 78 120

Q7-400-ZDV 175-1" 322 900 1390 1,0 1,8 640-25 1320-52 42 150 142

Q7-500-ZDV 175-1" 310 910 1330 1,0 2,1 640-25 1450-58 42 245 165

Q7-800-ZDV 235-5/4" 390 975 1470 1,5 2,5 980-40 1750-70 78 285 240

Q7-1000-ZDV 235-5/4" 390 1095 1620 1,6 3,4 1050-42 2430-98 80 340 275

Q7-1500-ZDV 330-6/4” 580 1250 1745 2,0 4,0 1410-57 2950-120 245 470 365

Q7-2000-ZDV 370-6/4” 620 1240 1640 2,0 4,5 1410-57 3320-135 245 485 435

Hm.(kg)

Typohřívače

Typohřívače

A B C D E F G H I L M

NKv1

(mbar)Kv2

(mbar)O P QS1

2(m )S2

2(m )

l/h - kW80/60/45 °C

S1 S2

Max. provozní tlak sanitární vody Q7-200-ZDV až Q7-1000-ZDV 10 barMax. provozní tlak sanitární vody Q7-1500-ZDV a Q7-2000-ZDV 6 barMax. provozní tlak primárního okruhu 10 barMax. teplota sanitární vody 85°CMax. teplota primárního okruhu 95°CProvozní teplota sanitární vody 55°C

A – vnější průměr ohřívačeB – průměr nádržeC – výška ohřívačeD – výstup teplé vodyE – vstup vody pro topení 1F – připojení pro termostatG – cirkulace H – výstup vody pro topení 1I – vstup vody pro topení 2L – připojení pro termostatM – výstup vody pro topení 2N – vstup studené vodyO – inspekční příruba o průměru 180 mm P – připojení pro elektrickou topnou jednotkuQ – připojení pro teploměr

M

L

C

D

A

B

Q

N

O

P

I

H

G

F

E

v1

v2

G5/4”

G5/4”

G5/4”

G5/4”

G1/2”

G1/2”

G1/2”

G6/4”

21

5.4 Zásobníkové ohřívače vody nepřímotopné s vnořenou nádobou pro ohřev vody Q7-ZVN

Ohřívače ZVN jsou tvořeny tlakovou nádrží v objemech od 500 do 2 000 litrů, do které je ponořena zvláštní nádoba na přípravu teplé vody. Jeden zásobník tedy slouží jak k akumulaci topné vody, tak k přípravě teplé vody. Ohřívač je opatřen spirálovým výměníkem pro připojení k solárnímu soustavě. Zásobníkový ohřívač je tak vhodný do tzv. „kombi soustav“, tedu solárních soustav pro přípravu teplé vody a vytápění.

Další zdroje tepla lze připojit na výškově různě umístěná hrdla nádrže. Tím lze dosáhnout ideálního teplotního rozvrstvení v nádrži a tím maximálního využití celé kapacity.

Max. provozní tlak primárního okruhu: 10 barMax. provozní tlak sanitární vody: 3 barMax. provozní tlak topné vody: 6 barMax. teplota sanitární vody: 85 °CMax. teplota primárního okruhu: 95 °CProvozní teplota sanitární vody: 55 °C

Q7-500/180-ZVN 850 650 1700 1405 1020 830 640

Q7-800/230-ZVN 990 790 1780 1460 1075 870 695

Q7-1000/250-ZVN 990 790 2030 1710 1245 1050 780

Q7-1500/300-ZVN 1200 1000 2070 1735 1270 1035 805

Q7-2000/400-ZVN 1400 1200 2145 1765 1300 1080 835

Q7-500/180-ZVN 255 255 685 2,5 290 210

Q7-800/230-ZVN 310 310 810 2,5 290 235

Q7-1000/250-ZVN 310 310 960 3,0 315 275

Q7-1500/300-ZVN 335 335 885 3,5 350 325

Q7-2000/400-ZVN 365 365 950 4,5 480 420

Hm.(kg)

Typohřívače

Typohřívače

A B C D E F G

H I JS

2(m )Kv

(mbar)

ANODA 5/4”

220

75 75

40°4

0°

25°25°

TEPLÁ 1”

ČIDLO 1/2”

STUDENÁ 1”

CIRKULACE 1”

300

G6/4” G6/4”

G6/4”

G6/4”

G6/4”

G1/2”

G1/2”

G1/2”

G1/2”

G6/4”

G6/4”

G6/4”

G6/4”

G1”

G1”

J

C

D

E

F

G

HI

A

B

A – vnější průměr ohřívačeB – průměr nádržeC – výška ohřívačeD – vstup z kotle + teploměrE – vstup do topeníF – připojení pro elektrickou topnou jednotku G – výstup z topeníH – otvor pro pojistný ventil + výstup do kotleI – vypouštěcí otvor + výstup ze solárního okruhuJ – vstup ze solárního okruhu

22

6 Solární čerpadlové jednotky

Moderní čerpadlové jednotky značně zkracují dobu montáže strojovny solární soustavy, neboť v sobě zahrnují většinu potřebných armatur a jsou uzavřeny v kompaktním tepelně izolačním pouzdru.

6.1 Čerpadlové jednotky pro montáž na zpátečku FV 70 Tacosol 4.0 ER

Je možné použít čerpadlovou jednotku ve dvou provedeních, s pojistnou jednotkou a bez pojistné jednotky. Při použití varianty s pojistnou jednotkou je však třeba počítat s tím, že pojišťovací ventil je na studené části (přívod ke kolektorům). V multifunkčním trojcestném ventilu je integrována zpětná klapka.

Tato jednotka může sloužit jako rozšiřující jednotka k jednotce Tacosol 4.0 ZR při zapojení vice spotřebičů (TV, vytápění, bazén ap.) nebo pokud je přívodní potrubí od kolektorů vedeno samostatně.

1 Vnější závit ISO 228, G 1" (potrubí ke kolektoru); 2 Vnější závit ISO 228, G 1" (potrubí od ohřívače); 3 Vnější závit ISO 228, G ¾" (potrubí k expanzi)

6.2. Čerpadlové jednotky pro montáž na přívod-zpátečku FV 70 Tacosol 4.0 ZR

Je možné použít čerpadlovou jednotku ve dvou provedeních:

! verze s kompaktním krytem

! verze s vložným pouzdrem na regulátor

V části potrubí od kolektorů je umístěn odlučovač vzduchu s ručním odpouštěním, manometr a teplo-měr. V mult-ifunkčním trojcestném ventilu je integrována zpětná klapka. V žádné poloze multifunkčního ventilu není uzavřeno spojení mezi kolektory a pojistným ventilem.

V části potrubí ke kolektorům je umístěn plovákový průtokoměr, teploměr a v multifunkčním trojcestném ventilu je integrována zpětná klapka. Ve spodní části je připojení na expanzní nádobu, které se nedoporučuje využít (viz obr. 3.2).

23

1 vnější závit ISO 228, G 1" (potrubí od kolektoru)2 vnější závit ISO 228, G 1" (potrubí ke kolektoru)3 vnější závit ISO 228, G 1" (potrubí k ohřívači)4 vnější závit ISO 228, G 1" (potrubí od ohřívače)5 vnější závit ISO 228, G 3⁄4" (potrubí k expanzní

nádobě)6 vnitřní závit DIN 2999 / ISO 7, Rp 3⁄4" (potrubí

pojistného ventilu)

V obou uvedených jednotkách je vestavěný seřizovací a kontrolní ventil SETTER Inline UN s přímou indikací průtoku v l/min ve třech variantách:

Charakteristika oběhového čerpadla v čerpacích jednotkách Wilo Star-ST 20/6

Rozsah měření [l/min] (m3/h) kVS [m

3/h] Oběhové čerpdalo

1,5 – 6 (0,09 – 0,36) 1,5 WILO Star-ST 20/6

4,0 – 16 (0,24 – 0,96) 3,3 WILO Star-ST 20/6

4,0 – 16 (0,48 – 1,68) 3,5 WILO Star-ST 20/6

24

6.3 Solární čerpadlová jednotka pro montáž na přívod-zpátečku Tacosol EU21

TACOSOL EU 21 je solární stanice poháněná slunečním zářením. Vysoceúčinné čerpadlo je přímo napájeno a řízeno jednosměrným el. proudem z fotovoltaického panelu (FV). Proto optimální provoz soustavy nevyžaduje připojení na standardní elektrickou síť, ani instalaci solárního regulátoru a čidla v zásobníku TV.

Jednotka je řízena teplotním čidlem vestavěným přímo v čerpadle, jenž reguluje a přerušuje průtok podle teploty na zpá-tečce (přívod ke kolektorům). Bezpečnostní pojistka zpomalí resp. zastaví čerpadlo při 95 °C resp. 100 °C, aby nedošlo k přehřátí vody v zásobníku. Jakmile se teplonosná látka ochladí, čerpadlo se opět automaticky zapne. V provozním rozsahu teplot je navíc výkon čerpadla nezávisle řízen intenzitou slunečního záření.

1 vnější závit ISO 228, G 1" (potrubí od kolektoru)

2 vnější závit ISO 228, G 1" (potrubí ke kolektoru)

3 vnější závit ISO 228, G 1" (potrubí zásobníku)

4 vnější závit ISO 228, G 1" (potrubí od zásobníku)

5 vnější závit ISO 228, G ¾" (potrubí k expanzní nádobě)

6 vnitřní závit DIN 2999 / ISO 7, Rp ¾" (potrubí od pojistného ventilu)

V části potrubí od kolektorů je umístěn odlučovač vzduchu s ručním odpouštěním, manometr a teploměr. V multi-funkčním trojcestném ventilu je integrována zpětná klapka. V žádné poloze multifunkčního ventilu není uzavřeno spojení mezi kolektory a pojistným ventilem.

V části potrubí ke kolektorům je umístěn plovákový průtokoměr, teploměr a v multifunkčním trojcestném ventilu je integrována zpětná klapka. Ve spodní části je připojení na expanzní nádobu, které se nedoporučuje využít (viz. obr. 3.2).

Charakteristika oběhového čerpadla v čerpací jednotce LIANG D5 Solar 720B

25

7 Solární regulátory

7.1. Solární regulátor RESOL DeltaSol® BS a DeltaSol® BS Plus

Oba solární regulátory mají shodný design a rozměry.

Solární regulátor RESOL DeltaSol® BS je určen pro jednoduché solární soustavy s jedním spotřebičem a jedním dodatkovým zdrojem tepla.

Má 4 vstupy pro teplotní čidla Pt1000, 2 standardní reléové výstupy, ruční ovládání pomocí SW, VBus připojení (doplňková termostatická funkce pro dohřívání, aplikace 2), 1 pouzdro na příslušenství.

Dvě základní hydraulická schémata pro regulátor RESOL DeltaSol® BS

Solární regulátor RESOL DeltaSol® BS Plus je určen pro složitější solární soustavy s jedním nebo více spotřebiči. Umožňuje ovládat dodatkový zdroj a oběhové čerpadlo otopné soustavy.

Devět základních hydraulických schémat pro regulátor RESOL DeltaSol® BS Plus

26

7.2 Solární regulátor SOREL TDC 1 a TDC 3

Solární regulátor SOREL TDC1 je určen pro jednoduché solární soustavy s jedním spotřebičem a jedním dodatkovým zdrojem tepla nebo pro obdobné aplikace jak je vidět na schématech možného využití. Regulátor obsahuje:

! Podsvětlený displej se schématickým zobrazením systému a teploty! 8 schémat zapojení pro solar i topení + rozdílový regulátor a termostat! 3 vstupy pro teplotní čidla Pt 1000! 1 výstupní relé! Statistika provozu solárního systému a dodaného tepla! Menu v češtině s bohatou nápovědou! Možnost uzamknout část menu proti nechtěným změnám! 2× teplotní čidlo pro solar i zásobník, kabel 2,0 m

Celkové rozměry: 163 x 110 x 52 mm.

Pět základních hydraulických schémat pro regulátor SOREL TDC 1

Solární regulátor SOREL TDC3 je určen pro složitější solární soustavy i s vice kolektorovými poli a s jedním nebo více spotřebiči. Celkové rozměry: 163 x 110 x 52 mm.

Patnáct základních hydraulických schémat pro regulátor SOREL TDC 3

27

8 Expanzní nádoby pro solární soustavy

Tlakové expanzní nádoby CIMM řady SOLAR CE jsou osazeny speciální membránou pro solární kapaliny a slouží k vyrovnání změny objemu v solární soustavě při změnách teploty.

U větších solárních soustav se doporučuje použít oddělovací nádobu se shodným objemem jako má expanzní nádoba. Její použití se doporučuje zvláště pokud jsou použity kolektory Quantum Q7-CPC, které mají horší vyprazdňovací schopnost a při stagnaci může vzniknout velké množství páry.

Standardní tlak plynové náplně od výrobce: 0,25 MPaMaximální provozní tlak: 1,0 MPaProvozní teplota: -10 až 100 °Cbarva povrchové úpravy: červená (RAL 3000)Pryžový vak: speciální pro solární soustavy (dle DIN 4807)

SOLAR 12 12 10 3/4” 260 310

SOLAR 18 18 10 3/4” 260 375

SOLAR 24 24 10 3/4” 260 485

SOLAR 35 35 10 3/4” 380 450

SOLAR 50 50 10 3/4” 380 590

SOLAR 80 180 10 3/4” 460 690

SOLAR 100 100 10 3/4” 460 810

SOLAR 150 150 10 1” 510 970

SOLAR 200 200 10 1” 590 985

SOLAR 250 250 10 1” 590 1230

Typnádoby

Objem nádoby(l)

Maximální pracovnítlak(bar)

Přípojovací šroubeníPrůměr nádoby

(mm)Výška nádoby

(mm)

Možno až do objemu 600 litrů. Z hlediska prostorového uspořádání je často vhodnější volit více menších expanzních nádob.

Program pro návrh expanzní nádoby je k dispozici na CD.

9 Pojistné ventilyPojistný ventil je povinnou součástí každé solární soustavy s tlakovou expanzní nádobou. Požadavky na jeho umístění jsou stejné jako u kotlů, tzn. měl by být co nejblíže zdroji tepla na výstupním potrubí. U malých solárních soustav je často umístěn na hnací jednotce. U krátkých rozvodů je to často dostačující. Pokud jsou však potrubní rozvody od kolektorového pole delší (často u velkoplošných solárních soustav) měl by být umístěn přímo na kolektorovém poli. Při vzniku páry při stagnaci může dojít k tlakovému rázu, kdy dojde k poškození kolektorů dříve, než dorazí tlaková vlna k pojišťovacímu ventilu ve strojovně.

28

Výkon kolektorů

Plocha apertury kolektorů

Průměr pojistného

potrubí Pojišťovací

ventil

[kW] [m2] [mm]

1 1,43 18x1 1/2"x3/4"

15 21,43 22x1 1/2"x3/4"

60 85,71 28x1 1/2"x3/4"

78 111,43 28x1 3/4"x1"

130 185,71 35x1,5 3/4"x1"

155 221,43 35x1,5 1"x5/4" Pozn.: vše pro otvírací přetlak 400 kPa

10 Termostatické směšovací ventily

Udržují teplotu smíšeného média na konstantní bezpečné hodnotě a omezují teplotu v teplovodních a topných soustavách.

Jako centrální směšovací zařízení samočinné termostatické směšovací ventily MT 52, MT 52 HC a MT 53 zajišťují na výstupu konstantní a bezpečnou teplotu vody z přívodů o různé teplotě. To chrání uživatele před opařením na místě odběru TV i při vysokých teplotách v zásobníku. Ventily jsou dostupné ve třech dimenzích (¾" DN 15, 1" DN 20 a 5⁄4" DN 25). Speciální těsnění na vřeteni termoskopu udržují nežádoucí přimíchávaní na vstupech*, čímž zajišťují maximální využití teploty vody v zásobníku. Termostatické směšovací ventily pomáhají při umístění v blízkosti odběrového místa v boji proti bakterii legionella.

* Pokud je teplota horké vody 3K pod nastavenou teplotou mixu, je míra průsaku na vstupu studené vody = 0. Jinak může činit teplota příměšování max. 3K.

Přednosti! konstantní a bezpečná teplota vody na výstupu! samočinné smešování bez spotřeby elektrické energie! jemná plynulá regulace teploty mixu v rozmezí 45-65 °C a 35-70 °C! vysoká přesnost regulace! ochrana proti opaření! vysoké hodnoty kVS! velmi nízký zbytkový průtok studené vody! ochrana proti usazování vodního kamene speciální vnitřní nesmáčivou vrstvou! návod k instalaci přímo na tělese ventilu! aretační mechanismu proti cizím zásahům do nastavení! možnost použití i jako rozdělovacího ventilu

11 Kapalina pro solární systémy - Kolekton P a Kolekton P Super

Charakteristika výrobku

Teplosměnná antikorozní kapalina s nízkým bodem tuhnutí s použitím pro uzavřené solární systémy i pro ostatní typy topných systémů.

Kolekton P Super obsahuje navíc stabilizátory pro dosažení zvýšené tepelné stability s prodlouženou životností.

Složení

Ekologická kapalina na bázi monopropylenglykolu. Tento přípravek zároveň chrání před korozí. Obsahuje organické látky, které mají vyšší hustotu, vyšší viskozitu a nižší koeficient přestupu tepla než voda. Z toho důvodu musí být spoje v topném systému dokonale provedeny a těsnění spojů musí být odolné proti působení glykolů. Roztok obsahuje směs glykolů, inhibitorů koroze a odpěňovače. Životnost inhibitorů koroze v kapalině je i při plném provozu systému dlouhodobá.

Ředění

Kolekton je mísitelný s vodou v každém poměru. Výrobce však nedoporučuje přípravek dále ředit, neboť je připraven k přímému použití. Maximální možné ředění přípravku je 1:1., při dalším ředění nemůže výrobce zaručit dostatečnou

29

protikorozní ochranu. Topný systém se čistí tak, že se opakovaně proplachuje vodou. Odpařenou kapalinu se dopo-ručuje před každou zimní sezónou doplňovat a zkontrolovat bod tuhnutí náplně.

Bezpečnostní opatření

Kolekton není toxický, neohrožuje zdraví. Při potřísnění pokožky je tuto potřeba omýt vodou a mýdlem a ošetřit krémem. Při manipulaci s kapalinou je třeba používat ochranné pryžové rukavice, ochranné brýle nebo obličejový štít, ochranný oděv. Kolekton je hořlavina IV.třídy nebezpečnosti. Tato kapalina je ekologicky nezávadná a snadno biologicky odbouratelná.

Skladování a likvidace

Kapalinu výrobce doporučuje skladovat v původních uzavřených obalech v suchém prostředí. Kapalinu třeba likvidovat spalováním v spalovnách průmyslového odpadu.

Technická dataSkupenství (při 20°C) lehce viskózní kapalinaBarva zelenáZápach (vůně) slabý nebo žádnýTeplota (rozmezí teplot) tání (°C) více jak -30°CTeplota (rozmezí teplot) varu (°C) cca 155°CBod vzplanutí (°C) cca 103°CHořlavost málo hořlavá kapalinaSamozápalnost cca 371°CRozpustnost (při 20°C) ve vodě dokonale rozpustná v tucích nerozpustnáHustota (při 20°C) 1050 kg/m3Tenze par (při 21°C) 0,1 mm HgRozdělovací koef. n-oktanol/voda cca 1/2Balení 10 l, 25 l, 60 l (sud), 200l (sud)

11 Vybraná schémata zapojeníVybraná schémata jsou k dispozici k úpravám na CD ve formátu DWG.

11.1 Solární soustava pro přípravu TV v bivalentním zásobníku

30

12.2 Solární soustava pro přípravu TV v monovalentním zásobníku s dohřevem ve standardním ohřívači a s přečerpáváním tepla

12.3 Solární soustav pro přípravu TV a vytápění s ohřívačem a akumulační nádobou

31

12.4 S olární soustav pro přípravu TV a vytápění s ohřívačem a akumulační nádobou se dvěma dodatkovými zdroji

12.5 Solární soustav pro přípravu TV a vytápění s kombinovanou akumulační nádobou

32

13 Předpisy a směrnice

13.1 P ředpisy a směrnice pro projektování zařízení se solárními kolektory

Zde uvedené předpisy jsou pouze výběrem – bez nároků na úplnost. Dodržujte všechny platné předpisy v ČR. Montáž a první uvedeni do provozu musí provést odborná firma. Při všech montážích na střeše je potřeba provést veškera opatřeni, aby nedošlo k úrazu. Je třeba dodržovat všechny bezpečnostní předpisy. K praktické realizaci platí příslušná technická pravidla. Je třeba provést bezpečnostní zařízeni podle místních předpisů. Při instalaci a provozu zařízeni se solárními kolektory je třeba kromě toho respektovat ustanoveni platných nařízení, vč. těch o ochraně památek a případ-ně místních stavebních nařízení a místní platné předpisy.

13.2 Normy a předpisy v ČR

Předpis N ázevČSN EN ISO 9488 Solární energie - slovníkČSN EN 12975-1 a 2 Tepelné solární soustavy a součásti – Solární kolektory

část 1: Všeobecné požadavkyčást 2: Zkušební metody

ČSN EN 12976-1 a 2 Tepelné solární soustavy a součásti – Soustavy průmyslově vyráběnéčást 1: Všeobecné požadavkyčást 2: Zkušební metody

ČSN EN ISO 13790 Tepelné chování budov – Výpočet potřeby energie na vytápěníČSN EN 12831 Tepelné soustavy v budovách – Výpočet tepelného výkonuČSN EN 15316-4-3 Tepelné soustavy v budovách, část 4-3: Výroba tepla na vytápění, tepelné sluneční soustavyČSN EN 12171 Tepelné soustavy (otopné soustavy) v budovách Návod pro provoz, obsluhu, údržbu

a užívání – nevyžadující kvalifikovanou obsluhuČSN EN 14336 Montáž a přejímka teplovodních tepelných soustavČSN EN 12828 Tepelné soustavy v budovách – Montování teplovodních tepelných soustavČSN EN 12977-3 Tepelné solární soustavy a součásti – Soustavy stavěné na zakázkuČSN EN 15450 Tepelné soustavy v budovách – Navrhování otopných soustav s tepelnými čerpadlyČSN 060220 Tepelné soustavy v budovách – Dynamické stavyČSN 060310 Tepelné soustavy v budovách – Projektování a montážČSN 060320 Tepelné soustavy v budovách – Příprava teplé vody – Navrhování a projektováníČSN 060830:2006 Tepelné soustavy v budovách – Zabezpečovací zařízeníČSN 332000-4-41 ed.2 Elektrická instalace nízkého napětí – část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění

bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudemČSN 332000-4-42 Elektrická instalace nízkého napětí – část 4: Bezpečnost, Kapitola 42: Ochrana před účinky

teplaČSN 332180 Elektrotechnické předpisy ČSN. Připojování elektrických přístrojů a spotřebičůČSN 332130 Elektrotechnické předpisy ČSN. Vnitřní elektrické rozvodyČSN 340350 Elektrotechnické předpisy ČSN. Předpisy pro pohyblivé přívodyTechnická pravidla H-13196 Zabezpečovací zařízení pro ústřední vytápění a ohřívání užitkové vodyTechnická pravidla H-13298 Ohřívání užitkové vody – Zásady pro navrhováníZákon č.183/2006 Sb. ve znění zákonů č. 68/2007 Sb. a č. 191/2008 Sb. O územním plánování

a stavebním řádu (stavební zákon) Vyhláška č. 252/2004 Sb. ve znění vyhlášek č. 187/2005 Sb. a č. 293/2006 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví

hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.

Teoretická denní dávka celkového slunečního ozáření HT,den,teor [kWh/(m2.den)]

pro charakteristickou oblast hory (Z = 2)

Úhel sklonu plochy

b I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

Azimutový úhel osluněné plochy ? = ? 0° (orientace na jih)

0 1,87 3,04 5,11 7,31 9,08 9,65 9,25 7,77 5,77 3,69 2,20 1,54

15 3,26 4,53 6,46 8,27 9,55 9,86 9,59 8,52 6,95 5,12 3,60 2,85

30 4,44 5,74 7,42 8,75 9,51 9,59 9,44 8,79 7,72 6,24 4,78 3,98

45 5,35 6,59 7,93 8,73 8,97 8,83 8,80 8,57 8,03 6,97 5,67 4,86

60 5,91 7,03 7,96 8,20 7,96 7,63 7,71 7,87 7,86 7,28 6,19 5,44

75 6,10 7,03 7,50 7,20 6,54 6,10 6,25 6,74 7,22 7,13 6,32 5,66

90 5,89 6,58 6,59 5,80 4,85 4,36 4,56 5,27 6,16 6,54 6,04 5,51

Azimutový úhel osluněné plochy ? = ? 15°

15 3,21 4,47 6,41 8,23 9,53 9,86 9,58 8,49 6,91 5,06 3,55 2,80

30 4,35 5,63 7,33 8,71 9,50 9,59 9,43 8,76 7,65 6,14 4,69 3,89

45 5,22 6,45 7,81 8,69 8,98 8,85 8,81 8,54 7,94 6,83 5,53 4,74

60 5,75 6,85 7,82 8,17 8,00 7,70 7,76 7,87 7,76 7,11 6,02 5,28

75 5,91 6,83 7,36 7,21 6,64 6,21 6,35 6,78 7,13 6,94 6,13 5,48

90 5,70 6,37 6,45 5,86 5,01 4,52 4,71 5,36 6,09 6,34 5,85 5,33


15 3,07 4,32 6,27 8,14 9,48 9,83 9,54 8,41 6,79 4,92 3,40 2,67

30 4,07 5,34 7,08 8,56 9,45 9,58 9,40 8,64 7,43 5,86 4,40 3,63

45 4,82 6,03 7,49 8,53 8,99 8,91 8,84 8,44 7,67 6,44 5,13 4,37

60 5,27 6,35 7,46 8,06 8,10 7,85 7,88 7,82 7,48 6,64 5,53 4,83

75 5,38 6,27 6,99 7,17 6,86 6,49 6,59 6,82 6,87 6,43 5,59 4,98

90 5,14 5,80 6,13 5,94 5,38 4,95 5,10 5,53 5,90 5,84 5,29 4,81


15 2,84 4,08 6,05 7,97 9,39 9,77 9,47 8,28 6,59 4,68 3,18 2,45

30 3,64 4,89 6,70 8,30 9,35 9,53 9,32 8,44 7,10 5,43 3,97 3,22

45 4,22 5,42 6,99 8,25 8,93 8,93 8,81 8,23 7,26 5,88 4,53 3,79

60 4,54 5,63 6,92 7,81 8,14 8,00 7,96 7,67 7,04 5,98 4,81 4,12

75 4,57 5,50 6,47 7,01 7,05 6,79 6,82 6,77 6,48 5,75 4,79 4,19

90 4,31 5,04 5,69 5,92 5,73 5,42 5,49 5,62 5,60 5,19 4,48 4,00


15 2,56 3,77 5,76 7,76 9,26 9,69 9,36 8,09 6,33 4,39 2,89 2,18

30 3,12 4,34 6,20 7,94 9,15 9,42 9,17 8,14 6,66 4,90 3,44 2,72

45 3,50 4,69 6,37 7,83 8,75 8,86 8,68 7,91 6,71 5,18 3,81 3,10

60 3,69 4,79 6,24 7,41 8,05 8,03 7,92 7,38 6,47 5,20 3,97 3,30

75 3,66 4,62 5,82 6,70 7,08 6,97 6,91 6,57 5,95 4,95 3,90 3,30

90 3,41 4,21 5,13 5,74 5,92 5,74 5,73 5,56 5,18 4,45 3,61 3,10


15 2,24 3,42 5,43 7,49 9,10 9,57 9,22 7,87 6,03 4,04 2,56 1,88

30 2,54 3,72 5,62 7,49 8,87 9,23 8,93 7,76 6,13 4,30 2,86 2,17

45 2,74 3,89 5,64 7,29 8,44 8,67 8,43 7,46 6,06 4,41 3,05 2,38

60 2,82 3,89 5,45 6,87 7,79 7,91 7,72 6,94 5,78 4,35 3,10 2,46

75 2,75 3,71 5,06 6,22 6,92 6,95 6,82 6,22 5,30 4,10 2,99 2,42

90 2,53 3,36 4,48 5,39 5,90 5,86 5,77 5,33 4,64 3,68 2,74 2,25


15 1,90 3,04 5,06 7,19 8,90 9,44 9,06 7,62 5,69 3,67 2,21 1,57

30 1,96 3,07 4,97 6,95 8,51 8,97 8,62 7,31 5,54 3,65 2,26 1,63

45 2,00 3,06 4,83 6,63 7,99 8,35 8,05 6,89 5,32 3,60 2,29 1,68

60 1,99 2,99 4,59 6,18 7,35 7,60 7,35 6,36 5,00 3,47 2,26 1,68

75 1,91 2,81 4,23 5,59 6,56 6,72 6,52 5,70 4,55 3,23 2,15 1,62

90 1,75 2,54 3,74 4,88 5,65 5,74 5,58 4,93 4,00 2,89 1,95 1,49


pro charakteristickou oblast venkov (Z = 3)

Úhel sklonu plochy



33

14 Přílohy

Příloha A – Teoretické denní dávky celkového slunečního ozáření HT,den,teor

34


pro charakteristickou oblast venkov (Z = 3)

Úhel sklonu plochy



0 1,70 2,81 4,74 6,67 8,22 8,84 8,40 7,13 5,34 3,36 1,98 1,37

15 2,84 4,08 5,92 7,51 8,66 9,07 8,74 7,80 6,37 4,54 3,11 2,39

30 3,81 5,10 6,75 7,92 8,64 8,84 8,62 8,04 7,03 5,46 4,06 3,27

45 4,54 5,82 7,18 7,89 8,16 8,17 8,05 7,83 7,28 6,05 4,76 3,94

60 4,99 6,17 7,18 7,40 7,26 7,10 7,09 7,20 7,11 6,27 5,17 4,37

75 5,12 6,15 6,75 6,51 6,01 5,71 5,79 6,18 6,52 6,12 5,25 4,53

90 4,93 5,74 5,92 5,26 4,50 4,14 4,27 4,86 5,56 5,59 5,00 4,39


15 2,80 4,03 5,88 7,48 8,64 9,06 8,72 7,77 6,33 4,49 3,07 2,35

30 3,73 5,01 6,67 7,87 8,62 8,84 8,60 8,00 6,96 5,37 3,98 3,20

45 4,43 5,69 7,07 7,83 8,15 8,18 8,05 7,79 7,19 5,93 4,65 3,85

60 4,85 6,02 7,05 7,36 7,28 7,14 7,11 7,18 7,01 6,13 5,03 4,25

75 4,97 5,98 6,62 6,49 6,07 5,79 5,85 6,19 6,42 5,96 5,10 4,39

90 4,77 5,56 5,79 5,28 4,61 4,27 4,39 4,91 5,48 5,43 4,85 4,25


15 2,68 3,90 5,75 7,38 8,58 9,02 8,68 7,70 6,22 4,37 2,96 2,25

30 3,50 4,76 6,44 7,72 8,55 8,80 8,55 7,88 6,76 5,14 3,76 2,99

45 4,11 5,33 6,77 7,66 8,11 8,19 8,03 7,67 6,94 5,60 4,33 3,56

60 4,46 5,58 6,71 7,21 7,30 7,23 7,16 7,09 6,74 5,73 4,64 3,90

75 4,53 5,49 6,27 6,39 6,19 5,99 6,00 6,17 6,17 5,53 4,66 4,00

90 4,32 5,07 5,48 5,29 4,86 4,59 4,66 5,00 5,28 4,99 4,39 3,85


15 2,50 3,69 5,56 7,24 8,49 8,96 8,60 7,57 6,04 4,17 2,77 2,08

30 3,14 4,37 6,09 7,48 8,42 8,73 8,44 7,68 6,46 4,77 3,40 2,67

45 3,61 4,80 6,32 7,38 8,00 8,16 7,95 7,45 6,55 5,11 3,84 3,10

60 3,85 4,95 6,21 6,94 7,26 7,28 7,16 6,90 6,32 5,16 4,04 3,35

75 3,85 4,81 5,78 6,19 6,26 6,17 6,11 6,07 5,78 4,93 4,00 3,38

90 3,62 4,39 5,05 5,20 5,07 4,92 4,91 5,02 4,97 4,42 3,72 3,21


15 2,26 3,42 5,30 7,04 8,37 8,87 8,49 7,41 5,81 3,92 2,53 1,87

30 2,71 3,89 5,65 7,14 8,21 8,59 8,27 7,40 6,06 4,32 2,97 2,27

45 3,00 4,16 5,75 6,98 7,79 8,04 7,79 7,13 6,05 4,52 3,24 2,55

60 3,13 4,21 5,59 6,55 7,11 7,25 7,05 6,60 5,79 4,49 3,34 2,69

75 3,09 4,04 5,18 5,87 6,21 6,25 6,11 5,84 5,29 4,24 3,25 2,67

90 2,86 3,66 4,54 4,99 5,15 5,12 5,04 4,91 4,57 3,78 2,99 2,49


15 1,99 3,12 5,00 6,80 8,21 8,76 8,36 7,20 5,54 3,63 2,26 1,63

30 2,22 3,35 5,12 6,73 7,95 8,40 8,04 7,05 5,58 3,81 2,48 1,84

45 2,37 3,46 5,09 6,49 7,48 7,83 7,53 6,71 5,46 3,85 2,61 1,97

60 2,40 3,42 4,88 6,04 6,83 7,08 6,83 6,19 5,17 3,75 2,62 2,02

75 2,32 3,24 4,49 5,42 6,01 6,17 5,97 5,50 4,70 3,50 2,50 1,96

90 2,12 2,91 3,94 4,65 5,07 5,16 5,01 4,67 4,08 3,11 2,27 1,80


15 1,71 2,79 4,68 6,54 8,03 8,63 8,21 6,98 5,25 3,32 1,98 1,38

30 1,74 2,78 4,55 6,26 7,61 8,14 7,75 6,64 5,06 3,26 1,99 1,40

45 1,75 2,74 4,37 5,90 7,07 7,51 7,16 6,20 4,81 3,17 1,98 1,42

60 1,71 2,64 4,11 5,43 6,41 6,77 6,47 5,66 4,47 3,01 1,92 1,40

75 1,62 2,46 3,75 4,86 5,65 5,93 5,67 5,02 4,03 2,77 1,80 1,33

90 1,47 2,20 3,29 4,19 4,82 5,02 4,81 4,30 3,51 2,45 1,63 1,21

35


pro charakteristickou oblast město (Z = 4)

Úhel sklonu plochy



0 1,48 2,49 4,30 6,09 7,62 8,27 7,86 6,60 4,84 3,02 1,74 1,20

15 2,30 3,47 5,27 6,80 8,02 8,51 8,18 7,18 5,69 3,96 2,58 1,95

30 3,00 4,25 5,95 7,15 8,01 8,31 8,08 7,39 6,23 4,68 3,28 2,58

45 3,52 4,79 6,28 7,10 7,57 7,69 7,56 7,19 6,41 5,13 3,78 3,07

60 3,82 5,04 6,25 6,66 6,76 6,71 6,67 6,61 6,24 5,28 4,06 3,37

75 3,89 4,98 5,86 5,86 5,62 5,43 5,48 5,69 5,71 5,12 4,10 3,46

90 3,72 4,63 5,13 4,75 4,24 3,97 4,08 4,50 4,87 4,66 3,88 3,34


15 2,28 3,44 5,24 6,78 8,00 8,49 8,17 7,16 5,66 3,92 2,55 1,92

30 2,94 4,19 5,88 7,10 7,98 8,29 8,06 7,35 6,17 4,61 3,22 2,53

45 3,44 4,69 6,19 7,04 7,56 7,69 7,55 7,15 6,33 5,03 3,70 2,99

60 3,72 4,92 6,14 6,61 6,76 6,73 6,68 6,58 6,15 5,16 3,96 3,28

75 3,78 4,85 5,74 5,82 5,65 5,49 5,52 5,68 5,62 4,99 3,98 3,36

90 3,61 4,49 5,01 4,75 4,33 4,08 4,17 4,53 4,79 4,52 3,76 3,23


15 2,19 3,33 5,13 6,69 7,95 8,46 8,12 7,09 5,57 3,82 2,46 1,84

30 2,78 3,99 5,69 6,96 7,90 8,25 8,00 7,23 6,00 4,42 3,05 2,38

45 3,20 4,41 5,92 6,87 7,49 7,68 7,51 7,02 6,11 4,76 3,46 2,78

60 3,43 4,57 5,83 6,44 6,74 6,78 6,70 6,47 5,89 4,84 3,67 3,02

75 3,46 4,47 5,42 5,70 5,72 5,63 5,62 5,63 5,37 4,63 3,65 3,07

90 3,28 4,10 4,72 4,70 4,50 4,33 4,38 4,56 4,58 4,17 3,42 2,93


15 2,05 3,17 4,97 6,56 7,86 8,39 8,05 6,98 5,42 3,66 2,32 1,72

30 2,51 3,68 5,38 6,74 7,77 8,16 7,88 7,04 5,73 4,12 2,78 2,14

45 2,83 3,98 5,53 6,60 7,36 7,62 7,41 6,80 5,77 4,36 3,09 2,45

60 2,98 4,07 5,39 6,18 6,66 6,79 6,66 6,27 5,52 4,36 3,21 2,61

75 2,96 3,92 4,98 5,48 5,73 5,75 5,68 5,49 5,02 4,13 3,15 2,61

90 2,77 3,55 4,33 4,58 4,63 4,58 4,56 4,53 4,29 3,68 2,91 2,46


15 1,88 2,96 4,75 6,39 7,74 8,30 7,94 6,83 5,22 3,46 2,15 1,56

30 2,19 3,29 5,00 6,44 7,57 8,02 7,72 6,79 5,38 3,75 2,45 1,85

45 2,38 3,47 5,04 6,24 7,15 7,48 7,24 6,50 5,33 3,87 2,63 2,04

60 2,45 3,47 4,85 5,81 6,49 6,72 6,53 5,98 5,05 3,80 2,67 2,11

75 2,38 3,29 4,45 5,17 5,64 5,77 5,64 5,27 4,57 3,55 2,57 2,07

90 2,19 2,96 3,87 4,37 4,66 4,72 4,63 4,41 3,93 3,14 2,34 1,92


15 1,68 2,72 4,50 6,18 7,60 8,20 7,82 6,65 4,99 3,22 1,94 1,38

30 1,83 2,86 4,55 6,07 7,32 7,83 7,50 6,47 4,98 3,33 2,08 1,52

45 1,90 2,91 4,47 5,80 6,85 7,27 6,98 6,12 4,82 3,32 2,14 1,60

60 1,90 2,84 4,24 5,35 6,21 6,54 6,30 5,60 4,51 3,19 2,11 1,61

75 1,81 2,65 3,86 4,76 5,43 5,67 5,48 4,94 4,06 2,95 1,99 1,54

90 1,63 2,36 3,36 4,05 4,55 4,72 4,58 4,17 3,49 2,59 1,79 1,40


15 1,47 2,46 4,23 5,96 7,44 8,07 7,68 6,45 4,75 2,97 1,73 1,19

30 1,46 2,41 4,07 5,66 7,02 7,59 7,23 6,11 4,54 2,88 1,70 1,19

45 1,44 2,34 3,86 5,28 6,47 6,97 6,64 5,66 4,27 2,76 1,66 1,18

60 1,38 2,22 3,59 4,81 5,82 6,24 5,96 5,12 3,92 2,59 1,59 1,14

75 1,29 2,03 3,23 4,26 5,09 5,43 5,19 4,51 3,50 2,35 1,46 1,06

90 1,15 1,80 2,81 3,65 4,31 4,57 4,38 3,83 3,01 2,06 1,30 0,95

36


pro charakteristickou oblast průmysl (Z = 5)

Úhel sklonu plochy



0 1,32 2,22 3,88 5,53 6,96 7,53 7,16 5,98 4,37 2,67 1,53 1,05

15 1,92 2,97 4,65 6,12 7,32 7,75 7,44 6,47 5,05 3,38 2,12 1,56

30 2,42 3,55 5,18 6,39 7,30 7,58 7,35 6,62 5,47 3,90 2,61 2,00

45 2,78 3,94 5,42 6,32 6,91 7,04 6,90 6,43 5,59 4,22 2,95 2,32

60 2,99 4,10 5,36 5,92 6,18 6,17 6,11 5,92 5,41 4,30 3,12 2,51

75 3,02 4,02 5,00 5,22 5,17 5,04 5,05 5,11 4,94 4,13 3,11 2,55

90 2,87 3,72 4,37 4,25 3,95 3,74 3,81 4,07 4,21 3,74 2,93 2,44


15 1,90 2,94 4,62 6,10 7,30 7,74 7,43 6,45 5,03 3,35 2,10 1,55

30 2,38 3,50 5,12 6,35 7,27 7,57 7,33 6,59 5,42 3,85 2,57 1,96

45 2,73 3,86 5,34 6,27 6,89 7,03 6,88 6,39 5,52 4,15 2,89 2,27

60 2,92 4,01 5,26 5,87 6,17 6,18 6,11 5,88 5,33 4,21 3,05 2,44

75 2,94 3,92 4,90 5,17 5,19 5,08 5,08 5,09 4,86 4,04 3,03 2,48

90 2,78 3,61 4,27 4,23 4,01 3,82 3,88 4,07 4,14 3,64 2,85 2,37


15 1,83 2,86 4,54 6,02 7,25 7,70 7,39 6,38 4,95 3,28 2,04 1,49

30 2,26 3,35 4,96 6,22 7,20 7,51 7,27 6,48 5,27 3,71 2,45 1,86

45 2,55 3,65 5,12 6,11 6,81 7,00 6,82 6,27 5,33 3,94 2,72 2,12

60 2,70 3,74 5,01 5,71 6,13 6,19 6,09 5,76 5,11 3,96 2,84 2,26

75 2,70 3,63 4,63 5,04 5,20 5,16 5,12 5,01 4,64 3,76 2,80 2,28

90 2,54 3,31 4,01 4,16 4,11 4,00 4,01 4,06 3,94 3,36 2,60 2,16


15 1,73 2,73 4,40 5,91 7,17 7,64 7,32 6,29 4,83 3,16 1,94 1,41

30 2,06 3,11 4,71 6,03 7,07 7,42 7,15 6,31 5,05 3,48 2,25 1,69

45 2,28 3,32 4,79 5,87 6,67 6,91 6,71 6,06 5,04 3,63 2,45 1,89

60 2,37 3,35 4,63 5,46 6,02 6,16 6,01 5,57 4,79 3,59 2,51 1,98

75 2,33 3,20 4,25 4,82 5,17 5,21 5,12 4,86 4,32 3,37 2,44 1,96

90 2,16 2,88 3,67 4,02 4,18 4,16 4,12 4,00 3,68 2,98 2,23 1,83


15 1,60 2,57 4,23 5,76 7,06 7,56 7,22 6,16 4,67 3,00 1,81 1,30

30 1,82 2,81 4,39 5,77 6,88 7,29 7,00 6,09 4,76 3,19 2,01 1,48

45 1,94 2,91 4,38 5,55 6,47 6,77 6,53 5,79 4,67 3,24 2,12 1,60

60 1,97 2,87 4,17 5,13 5,84 6,05 5,87 5,30 4,39 3,15 2,12 1,63

75 1,89 2,70 3,80 4,53 5,05 5,19 5,05 4,64 3,94 2,91 2,01 1,58

90 1,72 2,40 3,28 3,81 4,16 4,23 4,14 3,86 3,36 2,55 1,81 1,44


15 1,46 2,39 4,02 5,59 6,94 7,46 7,11 6,01 4,48 2,82 1,66 1,17

30 1,55 2,47 4,03 5,46 6,66 7,11 6,80 5,81 4,43 2,87 1,74 1,25

45 1,58 2,47 3,91 5,16 6,19 6,56 6,30 5,46 4,25 2,82 1,76 1,29

60 1,55 2,37 3,66 4,73 5,58 5,87 5,65 4,96 3,93 2,67 1,70 1,27

75 1,46 2,19 3,30 4,17 4,85 5,06 4,88 4,34 3,51 2,44 1,58 1,19

90 1,30 1,93 2,85 3,53 4,04 4,19 4,06 3,65 3,00 2,12 1,40 1,07


15 1,30 2,19 3,80 5,40 6,79 7,35 6,99 5,84 4,28 2,63 1,51 1,04

30 1,28 2,12 3,63 5,11 6,39 6,89 6,56 5,51 4,07 2,52 1,47 1,02

45 1,23 2,02 3,41 4,73 5,86 6,29 5,99 5,07 3,79 2,39 1,41 0,99

60 1,17 1,89 3,13 4,27 5,23 5,59 5,34 4,55 3,45 2,20 1,32 0,94

75 1,07 1,71 2,79 3,75 4,55 4,83 4,62 3,97 3,05 1,98 1,20 0,86

90 0,94 1,50 2,40 3,18 3,82 4,04 3,87 3,35 2,60 1,71 1,05 0,76

37

Příloha B – Teoretické denní dávky difúzního slunečního ozáření HT,den,dif

Teoretická denní dávka difúzního slunečního ozáření HT,den,dif [kWh/(m2.den)]

Úhel sklonu plochy


Charakteristická oblast hory (Z = 2)

0 0,29 0,41 0,60 0,77 0,93 1,10 1,07 0,96 0,74 0,50 0,34 0,26

15 0,30 0,41 0,61 0,78 0,94 1,12 1,08 0,97 0,75 0,51 0,34 0,26

30 0,30 0,42 0,63 0,82 0,98 1,16 1,12 1,00 0,77 0,52 0,35 0,27

45 0,31 0,44 0,66 0,87 1,06 1,22 1,18 1,04 0,80 0,54 0,36 0,27

60 0,31 0,46 0,71 0,94 1,15 1,31 1,26 1,11 0,84 0,56 0,37 0,27

75 0,32 0,48 0,76 1,03 1,25 1,41 1,36 1,18 0,89 0,59 0,38 0,28

90 0,33 0,51 0,81 1,11 1,37 1,51 1,46 1,25 0,95 0,62 0,39 0,28

Charakteristická oblast venkov (Z = 3)

0 0,38 0,52 0,78 1,08 1,35 1,50 1,48 1,27 0,95 0,67 0,45 0,35

15 0,38 0,52 0,78 1,09 1,35 1,50 1,49 1,27 0,95 0,67 0,45 0,34

30 0,37 0,52 0,79 1,10 1,37 1,51 1,50 1,28 0,96 0,67 0,44 0,34

45 0,37 0,53 0,80 1,12 1,39 1,54 1,51 1,29 0,97 0,67 0,44 0,34

60 0,37 0,53 0,82 1,14 1,42 1,56 1,53 1,31 0,98 0,67 0,43 0,33

75 0,36 0,54 0,84 1,17 1,46 1,60 1,56 1,32 0,99 0,67 0,43 0,32

90 0,36 0,54 0,86 1,21 1,49 1,63 1,58 1,34 1,01 0,67 0,42 0,31

Charakteristická oblast město (Z = 4)

0 0,49 0,68 0,99 1,37 1,64 1,77 1,75 1,53 1,19 0,83 0,56 0,43

15 0,48 0,67 0,99 1,36 1,64 1,77 1,74 1,52 1,19 0,83 0,56 0,43

30 0,47 0,66 0,99 1,36 1,63 1,76 1,74 1,51 1,18 0,82 0,55 0,42

45 0,46 0,65 0,97 1,34 1,62 1,75 1,72 1,50 1,16 0,80 0,53 0,40

60 0,44 0,63 0,96 1,33 1,61 1,74 1,70 1,48 1,14 0,78 0,51 0,38

75 0,42 0,61 0,94 1,31 1,60 1,73 1,68 1,45 1,11 0,75 0,48 0,36

90 0,39 0,59 0,93 1,29 1,58 1,71 1,66 1,42 1,08 0,72 0,46 0,33

Charakteristická oblast průmysl (Z = 5)

0 0,57 0,81 1,20 1,64 1,96 2,13 2,09 1,83 1,43 1,01 0,67 0,50

15 0,56 0,80 1,20 1,63 1,95 2,12 2,08 1,82 1,42 1,00 0,67 0,50

30 0,55 0,78 1,17 1,60 1,92 2,09 2,05 1,79 1,39 0,97 0,65 0,48

45 0,52 0,75 1,14 1,56 1,88 2,04 2,00 1,74 1,35 0,94 0,62 0,46

60 0,49 0,72 1,10 1,51 1,82 1,98 1,93 1,67 1,29 0,89 0,58 0,43

75 0,45 0,67 1,04 1,44 1,75 1,90 1,85 1,60 1,23 0,83 0,54 0,40

90 0,42 0,63 0,99 1,37 1,68 1,82 1,76 1,51 1,15 0,77 0,49 0,36

Příloha C – Poměrná doba slunečního svitu tr

Poměrná doba slunečního svitu ? r Místo I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

Praha 0,21 0,32 0,42 0,45 0,51 0,54 0,55 0,55 0,53 0,37 0,21 0,14

České Bud.

0,18 0,29 0,37 0,39 0,43 0,46 0,49 0,51 0,48 0,34 0,22 0,15

Hradec K. 0,18 0,27 0,40 0,44 0,50 0,51 0,52 0,54 0,52 0,37 0,19 0,17

Brno 0,18 0,31 0,38 0,39 0,48 0,53 0,56 0,53 0,50 0,37 0,23 0,12

Bratislava 0,25 0,35 0,46 0,50 0,56 0,59 0,66 0,66 0,63 0,47 0,25 0,20

Košice 0,26 0,31 0,42 0,46 0,53 0,54 0,58 0,59 0,57 0,47 0,27 0,23

38

Příloha D – Střední venkovní teploty t a te,s e,p

Střední teplota v době slunečního svitu te,s v jednotlivých měsících [°C] Místo

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Praha 2,2 3,4 6,5 12,1 16,6 20,6 22,5 22,6 19,4 13,8 7,3 3,5

České Bud.

1,7 2,4 6,2 10,7 15,8 18,6 20,8 20,6 17,4 12,1 6,9 3,3

Hradec K. 1,6 2,4 6,0 10,7 15,9 18,9 20,7 20,8 18,0 12,7 7,2 3,3

Brno 1,7 2,8 7,0 12,0 17,2 20,2 22,1 21,8 18,5 13,1 7,7 3,5

Bratislava 2,1 3,6 8,5 13,4 18,5 21,6 23,5 23,6 20,5 14,7 8,5 4,2

Košice 0,1 1,7 6,6 12,1 16,3 20,5 22,4 22,2 18,7 13,1 7,5 2,8

Střední teplota te,p v jednotlivých měsících [°C] Místo

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Praha -1,5 0,0 3,2 8,8 13,6 17,3 19,2 18,6 14,9 9,4 3,2 -0,2

České Bud.

-2,0 -0,9 3,0 7,4 12,7 15,7 17,5 16,6 12,9 7,7 2,8 -0,4

Hradec K. -2,1 -1,0 2,7 7,4 12,8 15,6 17,4 16,8 13,5 8,3 3,1 -0,4

Brno -2,0 -0,6 3,7 8,7 14,1 16,9 18,8 17,8 14,0 8,7 3,6 -0,2

Bratislava -1,6 0,2 5,2 10,1 15,4 18,3 20,2 19,6 16,0 10,3 4,4 0,5

Košice -3,6 -1,7 3,3 8,8 14,3 17,2 19,1 18,2 14,2 8,7 3,4 -0,9

39

15 Literatura

[1] Matuška, T.: Názvoslovný výkladový slovník z oboru Solární tepelná technika, příloha časopisu Vytápění, větrání, instalace, č. 5, STP 2009. ISBN 978-80-02-02177-3.

[2] Cihelka, J.: Solární tepelná technika, Nakladatelství T. Malina, Praha 1994.

[3] Český hyd rometeoro log ický ús tav, Odbor k l ima to log ie , In fo rmace o k l ima tu , dos tupné z http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html

[4] ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody - Navrhování a projektování. ČNI, 1998.

[5] ČSN EN 15 316-3-1 Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy - Část 3-1: Soustavy teplé vody, charakteristiky potřeb (požadavky na odběr vody), ČNI, 2008.

[6] Richtlinie VDI 2067, Blatt 4 - Berechnung der Kosten von Wärmeversorgungsanlagen; Warmwasserversorgung, 1982.

[7] Ladener, H., Späte, F.: Solární zařízení, Grada Publishing 2003, Praha, ISBN 80-247-0362-9.

[8] Remmers K. H.: Velká solární zařízení, ERA group, 2007, ISBN 978-80-7366-110-6

[9] Peuser, F. A., Remmers, K.-H., Schnauss, M.: Solar thermal systems. James&James, Solarpraxis AG. ISBN 1-902916-39-5.

[10] Peuser F.A., Remmers K.H. Schnauss M.: Langzeiterfahrung Solarthermie, Solarpraxis Supernova A.G., Berlin, 2001, ISBN 3-934595-01-4

[11] ČSN EN 15 316-3-2 Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy - Část 3-2: Soustavy teplé vody, rozvody, ČNI, 2008.

[12] ČSN EN 15 316-3-3 Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy - Část 3-3: Soustavy teplé vody, příprava, ČNI,2008.

[13] ČSN EN ISO 13790 Energetická náročnost budov - Výpočet potřeby energie na vytápění a chlazení, ÚNMZ 2008.

[14] TNI 73 0329 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění - Rodinné domy, ÚNMZ, 2009.

[15] TNI 73 0330 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění - Bytové domy, ÚNMZ, 2009.

[16] ČSN EN 15316-2-3 Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení energetických potřeb a účinností soustavy - Část 2-3: Rozvody tepla pro vytápění, ČNI, 2008.

[17] Chyský, J., Hemzal, K. a kol.: Technický průvodce – Větrání a klimatizace. Bolit B-press Brno, 1993.

[18] TNI 730302 Energetické hodnocení solárních tepelných soustav - Zjednodušený výpočtový postup. ÚNMZ 2009.

[19] ČSN EN ISO 12241 Tepelně izolační výrobky pro zařízení budov a průmyslové instalace – Pravidla výpočtu, ÚNMZ 2009.

[20] Kramoliš, P., Vrtek, M.: Tabulky pro stanovení hydraulické ztráty třením v kruhovém potrubí a hydraulické ztráty místními odpory při proudění teplonosné kapaliny SOLAREN. Technické vydavatelství Praha, 2004. ISBN 80-803261-1-0

www.quantumas.cz

Date post:	19-Nov-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

SOLÁRNÍ SYSTÉMY - QUANTUM,a.sRoční dopadlá sluneční energie na optimálně orientované...

Documents