Jan Burian (text) Antonín Fuchs (fotogra�e) 1916 - 1918

Sočská fronta očima dvou přátel

DVA PRIJATELJASoška fronta skozi oči dveh prijateljev

Jan Burian (text) Antonín Fuchs (fotogra�e) 1916 - 1918

Soška fronta skozi oči dveh prijateljevAutor: Jaroslav Čada

Sočská fronta očima dvou přátelSočská fronta očima dvou přátelSočská fronta očima dvou přátelSočská fronta očima dvou přátelSočská fronta očima dvou přátelSočská fronta očima dvou přátelSočská fronta očima dvou přátelSočská fronta očima dvou přátelSočská fronta očima dvou přátel

I Informační listy k připravované publikaci Dva kamarádiNa následujících stranách tohoto letáku naleznete články

o již proběhlých aktivitách Jaroslava Čady, které vedly k vydání knihy Dva kamarádi.

Vyjde v limitovaném nákladu!Pro podporu knihy či její objednávku kontaktujte prosím info@dvakamaradi.cz

nebo na tel: 465 466 467.

Podpora publikace Dva kamarádi

Unikátní spojení deníků a fotografií zachycuje život českých vojáků v I. světové válce.

Veřejnosti jsou autentické materiály v tomto rozsahu představovány vůbec poprvé.

Publikace vychází z původních textů válečných deníků příslušníka telefonního oddělení c. a k. 20 pěší brigády Jana Buriana a fotografií jeho kamaráda, válečného fotografa Antonína Fuchse.

Boje, odehrávající se v letech 1915 - 1917 na italské frontě, jsou veřejnosti známy pod pojmem „sočské bitvy“. Jedenáct bitev, které pro obě válčící země, Itálii a Rakousko - Uhersko, znamenaly mizivé územní zisky, avšak obrovské ztráty na životech, vystřídal průlom u Kobaridu na přelomu října až listopadu 1917. V něm se spojeným německým a rakousko-uherským silám podařilo prolomit italskou obranu a posunout celou frontu na italské území k řece Piavě. Právě tyto historické události zachycují deníky Jana Buriana a fotografie jeho kamaráda, válečného fotografa Antonína Fuchse.

Pro poznání reality všedního dne prostého frontového vojáka je Burianův autentický deník výtečným pramenem. Jeho styl psaní dokáže zcela syrově a bez příkras přiblížit život obyčejného vojáka v každodenní realitě fronty. Doplnění deníku Fuchsovými fotografiemi pak výsledný obraz nejen umocňuje, ale především povyšuje celý dochovaný soubor na jedinečné svědectví o hrůzách I. světové války. Spolu s oběma kamarády a dalšími, především českými vojáky bývalého vysokomýtského c. a k. pěšího pluku č. 98 a čáslavského c. a k. pěšího pluku č. 21, se tak můžeme alespoň částečně vcítit do jejich situace a nahlédnout na události na sočské frontě odlišným způsobem, než kterým je pohled odborné vojenskohistorické literatury.

Kniha, vydávaná u příležitosti stého výročí 10. sočské bitvy (12. 5. – 5. 6. 1917) je vzpomínkou na naše předky, statečné české vojáky a jejich působení na jednom

z nejhroznějších bojišť I. světové války – sočské frontě.

Publikace velikosti A4 v česko-slovinské mutaci je na 168 stranách kromě úvodu a závěru rozčleněna do 14 kapitol. 80 stran textu ilustruje 116 fotografií a 9 mapových listů.

Kniha vzniká za podpory firem GOLEMPRESS, s.r.o., GOLEM GROUP s.r.o. a za podpory ostatních firem a institucí v České republice. Staňte se i vy součástí této ojedinělé publikace, stačí tento projekt společně podpořit.

GOLEMPRESS, s.r.o., Mírová 891, 561 51 Letohrad,

www.golempress.cz

GOLEM GROUP s.r.o., Mírová 891 51 Letohrad, www.golemgroup.cz

Orlický deník, vydání z 15. 4. 2016, autor článku: Šárka Mikulecká

DeníkJanaBurianavypráví

ohrůzáchválkyipřátelství

Výstava

Dva

kamarádipředstavídeníkJana

Buriana

afotografieAntonínaFu

chse

ŠÁRKAMIK

ULE

CKÁ

Ža

mb

erk

–Úhledn

édr

obné

písm

opo

pisu

jekaž

dode

nní

real

itu

sočs

ké

fron

ty.Líčen

íum

írán

íkon

tras

tuje

svy

liso

-va

ným

ikvě

tyneb

ovl

ožen

ými

vstu

penkam

idopo

lníh

okin

a.Voják

Jan

Burian

sesv

ěřuje,

žem

áhla

da

bolí

ho

noh

y.Pře

stopí

še.S

edm

sešitů

dení-

ku

sfo

togr

afiem

ido

dnes

spo-

luse

vzpo

mín

kam

ina

dědu

uch

ováv

ájeho

rodi

na.

Pod

ělí

seoněsve

řejn

ostí

navý

stav

ěDva

kam

arád

i,ježbu

devM

u-

zeu

Žam

berk

zahájen

av

ne-

děli24

.dubn

a.Postolete

chde

ník

yvy

daly

tajem

ství

.Ja

roslav

Čad

a,je-

hož

vášn

íjevo

jensk

áhisto

rie,

četl

mez

iřá

dky

aod

hal

il(n

e)ob

yčejné

přát

elství

řado

-vé

hovo

jákaauzn

ávan

éhofo

-to

graf

a.Přá

telstv

í,dí

ky

kte

-ré

mu

vznik

lso

ubo

rde

ník

ůa

foto

graf

ií,jenž

má

mim

ořád

-nou

vypo

vída

cíhod

not

uo

ži-

votě

vojáků

zapr

vnísv

ětov

évá

lky.

Ten

příb

ěhsi

muse

lo

po-

zorn

ostříct.A

tohned

dva-

krá

t.Kdy

žm

istrov

ický

kro

-nik

ářLad

isla

vSvo

boda

popr

-vé

ukáz

alfo

togr

afie

zfron

tyJa

roslav

uČad

ovize

Stu

dené-

ho,

ten

albu

mpr

olisto

val

aod

ložil,

prot

oženen

ašel

míst-

níro

dáky.

Kdy

žm

ual

enáh

o-da

popá

rtý

dnec

hdo

cesty

přiv

edla

vnukaau

tora

deník

ůavru

kou

znov

udr

želf

otog

ra-

fie

zvá

lky,

příb

ěhho

zaujal.

Týd

enstrá

vil

sken

ován

ímob

rázk

ůačím

dálv

ícse

noř

ildo

jejich

popi

sůid

eník

ů,s

ni-

miž

tvoř

ily

hod

not

ný

celek.

„Jak

seob

yčejný

voják

moh

ldo

stat

kta

kov

ýmfo

togr

afiím

?Js

ouživé

,nav

azujínase

be…

“kla

dlsi

Jaro

slav

Čad

ačím

dál

víc

otáz

ek,kte

rém

uned

aly

spát

.Klíčkod

pově

dinaš

elna

foto

graf

ii–po

dobe

nce

,kte

rou

Burian

ovinafron

tupo

slal

ja-

kýs

iTon

da.Na

sním

ku

bylo

razítk

ofo

toat

elieru

Anto

nín

aFuch

sezHro

nov

a.Chví

lehle-

dání

na

inte

rnet

uJa

roslav

aČad

uvjehopá

trán

ípo

sunula

kBor

isuEkrtov

i,kte

rývro

ce20

10v

muze

uv

Nác

hod

ěpř

i-pr

avil

oFuch

sovi

výstav

u.

„Pos

lal

jsem

mu

nal

ezen

oupo

dobe

nku

sdo

mněn

kou

,že

auto

rem

foto

graf

iízvá

lky

by

moh

lbýt

Fuch

s.Ja

kood

pově

ďm

ipř

išel

tém

ěřto

tožn

ýpo

r-trét

,jen

senaněm

Fuch

sdí

vájinam

,“vz

pom

ínásúsm

ěvem

Jaro

slav

Čad

a.

Nál

ezBor

iseEkrta

potě

šil.

Fot

ogra

fie

totiž

hro

nov

skéh

ofo

togr

afa

ukaz

ují

vjiném

svět

le.Až

dosu

dby

lzn

ámý

před

evším

jakopo

rtré

tista.

UAlo

ise

Jirá

ska

dokon

cepo

ží-

valt

akve

lkédů

věry

,žese

stal

jeho

dvor

ním

foto

graf

ema

pořizo

vali

foto

graf

iez

jeho

soukro

mí,co

žse

poda

řilo

má-

lokom

u.„T

ato

válečn

ákap

i-to

laje

vjehotv

orbě

něc

ono-

véhoanez

nám

ého,

prot

ožepo

náv

ratu

zvo

jny

svým

rodi

n-

ným

příslu

šník

ům

ová

lce

skor

onic

neř

íkal

.Zto

hot

odů

-vo

dupo

skyt

uje

spojen

íjeho

foto

graf

iía

Burian

ovýc

hde

-ník

ůnov

ýpo

hled

na

jeho

tvor

bu,“

zdůra

zňuje

Bor

isEkrt.

Skor

oúsm

ěvnéje,ž

eau

tor

deník

ůsv

ého

parťák

afo

to-

graf

aaž

na

jedi

nou

výjim

ku

nik

denejm

enuje.Pro

čta

ky,

vždy

ťhozn

al…

Jen

13.d

ubn

a19

17si

zaps

al:Byl

jsem

sna-

ším

Fuch

sem

foto

graf

ovat

.Tak

épr

oto

zůstal

opř

átelství

poto

mkům

Jana

Burian

ai

Anto

nín

aFuch

sesk

ryto

.Poh

led

dode

ník

ůbu

díot

ázku:P

roč?

Pro

čsi

obyč

ejný

voják

Jan

Burian

,kte

rýab

-so

lvov

alčtyř

itříd

yob

ecné

škol

ya

vyučilse

zedn

íkem

,ps

alsy

stem

aticky

deník

?„A

bych

prav

duře

kl,

tato

otáz

ka

mne

nap

adla

,kdy

žjsem

uvi

dělt

oúhledn

édr

obné

písm

o,jím

žpo

piso

valz

ážitky,

kdy

žjsem

vde

ník

unac

ház

elvy

liso

vanékvě

tiny,

kte

réce

s-to

use

sbíral

,neb

oda

lšípř

ed-

mět

yna

pam

átku,“

přiznáv

áJa

roslav

Čad

aa

svěř

uje

své

dom

něn

ky:

„Nev

ím,pr

očto

děla

l.Nec

htě

lbyc

hříkat

,žeto

bylo

pose

lstv

í.M

ožná

jen

všec

hnyudá

lostia

zážitk

ypo

-třeb

oval

ventilo

vat,

psan

ím

um

ožnápo

máh

alose

sto

ukru

-to

ure

alitou

lépe

vyro

vnat

.“Histo

rikaře

dite

lMuze

ačs

.op

evněn

í,pě

chot

nísr

ub

K-S

14U

cihelny,

Richar

dM

.Si-

cha

přip

omín

áta

ké

vliv

cen-

zury

naps

aníd

eník

ů.V

ojác

ivdo

pise

chnem

ohli

popi

sova

tutrpe

ní,

ata

ksv

ěřov

alisv

oje

zážitk

yam

yšlenkydo

deník

ů.

Psa

loje

mnoh

ovo

jáků

nap

říč

sociál

ním

ivr

stva

mi.

„Prv

ní

svět

ová

válk

aza

stih

lavš

ech-

ny

nap

říč

sociál

ním

isk

upi

-nam

i,ios

oby,

kte

réby

seve

svýc

hpr

ofes

ích

velm

itě

žko

dostáv

aly

dosv

ěta.

Byl

ito

zedn

íci,

mal

orol

níci,

řem

esl-

níci...Vál

kaje

zanes

lado

Itá-

lieneb

odo

Rusk

a,kde

topr

oně

byl

živo

tní

šok,

živo

tní

zkuše

nos

t,kte

rápr

oně

byla

nat

olik

těžk

á,že

seznípo

tře-

bova

livy

poví

dat.

Své

zážitk

youtrpe

nínem

ohli

psát

dodo

-pi

sůkvů

lice

nzu

ře,p

roto

měli

vojáci

tende

nci

psát

deník

ya

svěř

ovat

ses

útrap

ami

donich.D

eník

ůse

doch

oval

ace

-lá

řada

jak

odra

kou

sko-

uher

skýc

hvo

jáků,ta

kod

le-

gion

ářů,“

vysv

ětlu

jeRichar

dM

.Sicha.

Jaro

slav

uČad

oviv

pam

ěti

nejví

cutk

vělpá

rhisto

rek.V

jedn

éJa

nBurian

popi

suje,jak

byl

svěd

kem

mas

akru

,kdy

dělo

stře

leck

ýgr

anát

zabi

las

ipě

tlidí

.„Nat

ura

listickypo

pi-

suje

mrtvé

,vý

jevy

,zv

uky.

Kom

entu

je,že

mez

im

rtvý

mi

bylt

atík

,kte

rém

uby

loas

ipa-

desá

tlet

am

ělbý

tspí

šdo

mau

rodi

ny,

ane

seněk

deta

hat

.Pak

lakon

ickypo

znam

ená,

žem

ělvc

elku

pěkný

pohře

b.Tak

hle

tota

mje

adá

tovy

nik

-nou

tzr

ůdn

osti,kte

rou

tilidé

zažili,“

vyzd

vihuje

na

syro

-vý

chzá

znam

ech

Jaro

slav

Ča-

da.Dal

šíhisto

rku

stroc

hou

rozp

aků

přirov

náv

ák

Cim

r-m

anov

i,nec

hce

jitím

ale

zleh

čova

t.Ja

nBurian

vesv

ých

denících

zach

ytil,jak

byli

skam

arád

ynav

ržen

ina

vyzn

amen

ání,

měli

osla

vua

velite

ljim

pogr

atulo

val.

Pří-

telFuch

sslav

nos

tdo

prov

odil

foto

graf

iem

i.„V

popi

skác

hstojí:

Fot

ogra

fie

znaš

eho

vy-

znam

enán

í,nejse

mta

dyvi

-dě

t,“

citu

jez

deník

ůs

úsm

ě-ve

mJa

roslav

Čad

a.Čísts

ivnichm

ůže

menejen

díky

tom

u,že

jeJa

nBurian

průbě

žně

zfron

typo

síla

ldo

-m

ů,al

eidí

ky

úctě

poto

mků,

kte

rou

kdě

dečk

ovi

chov

ají.

Dík

ynim

sepo

dařilo

uch

ovat

sedm

sešitů

ana

třista

foto

-gr

afií,p

ohledn

icada

lších

pa-

mát

ečních

před

mět

ů.

Ato

dnes

nen

ísa

moz

řejm

ostí.Ja

-ro

slav

Čad

auž

přisv

éba

da-

telsképr

áci,kdy

žpř

ipra

vova

lvý

stav

uo

rodá

cích

zeStu

de-

néh

ove

Velké

válce,

nar

azil

na

lhos

tejn

ost

prov

ázen

oui

pálením

kor

espo

nde

nce

.„T

o-hle

byla

lejinýpř

íběh

,“po

do-

týkákesp

olupr

ácispo

tom

ky

kam

arád

ůz

válk

yM

iros

la-

vem

Mik

mek

ema

Zuza

nou

Klim

ešov

ou.

Výs

tavu

vža

mbe

rském

muze

ukro

měm

ater

iálů

,kte

-ré

zapů

jčili,

dopl

níunifor

my,

zbra

ně

ajiné

trojro

změr

né

před

mět

y,al

eida

lšífo

togr

a-fie

Anto

nín

aFuch

se,př

ede-

vším

portré

tyJi

rásk

aa

Ma-

sary

ka.

„Sou

bor

má

úža

snou

vypo

vída

cíahisto

rick

ouhod

-not

u.Ř

íkal

jsem

si,ž

eby

bylo

škod

aho

veře

jnos

tinep

řed-

stav

it.A

tonejen

jakode

ník

ya

fotk

yzvá

lky,

aleta

kéjako

příb

ěhdv

oulidí

,kte

révá

lka

spojila,

alekte

říse

pová

lceuž

dáln

epot

káv

ali.

Zál

eží,

kdo

sico

na

tom

vezm

e,“zv

ena

vý-

stav

uJa

roslav

Čad

a.

„Sou

bormáúžasno

uvy

povída

cíahistoricko

uho

dnotu.

Říka

ljsem

si,žeby

bylo

škod

aho

veřejnostine

před

stav

it.A

tone

jenjako

deníky

afotkyz

války,

aletaké

jako

příběh

dvou

lidí,kterévá

lkasp

ojila

,ale

kteří

sepo

válceuž

dáln

epotká

vali.

Záleží,k

dosico

natom

vezm

e.“

Jaroslav

Čada

Výstava

Dva

kamarád

iMuz

eum

Žambe

rk24

.4.–

19.6

.201

6

30.10.

1916

.Mám

celýde

nvo

lno.Odp

oled

nejdusV

acke

maještě

jedn

ímko

lego

upo

díva

tise

nabřeh

moře.Jd

emepřes

opuštěno

u,ale

úplnězach

ovalou

Nab

režinu

.Dříve

ještě,ne

žvy

jdem

emezidom

ky,

zpozorujem

evjedn

ézmen

ších

dolin

nějaký

vojenský

hřbitovvpo

zadí

shezký

mpo

mníke

mahe

zkyde

korova

nýmihroby

.Jsouto

vesm

ěshrob

yhrom

adné

.Celke

mo41

9hrob

echvpě

tidlou

hých

řadá

ch,v

nich

žka

ždýjedn

otliv

ecmásvůjdřev

ěnýkřížsp

lech

ovou

tabu

lkou

barvou

psan

ou.Tyřady

,jak

opo

dlešňůryvy

řízený

chkřížůup

omíná

silněna

všiku

stojícívojsko.

Napo

mníku

stojípsáno

:„Gew

widmet

denge

falle

nHelde

nde

rIson

zoArm

ee“(Napa

měť

padlýc

hhrdinů

sočské

armád

y).O

dtud

sedá

mepřes

městečk

o,hled

ícop

atrněab

ycho

mse

nedo

stalidostyk

us

četníky,ježby

náss

nadn

omoh

lipřivéstn

azpě

taud

ělat

námtakto

mrzutost...

9.11.191

6.Pr

šícelouno

caza

dnena

novo

.Včera

večerz

astavilou

našeho

koman

da(velitelství)7

9Italů,přeb

ěhnu

všichkna

šim.Z

je-

jichvy

prav

ován

íjsm

ese

dozvěd

ěli,že

bylina

šíka

noná

dousilnězd

e-cimov

aný,ko

lemplno

mrtvo

lazran

ěnýc

h(tim

rtvíbu

douještěod

posled

níofen

zivy

).Kdy

žtu

padljejic

hha

uptm

an(kap

itán

,myšleno

velitel)a

tupo

uživše

ostatnítétopříle

žitosti,přeb

ěhlikna

šim.Tad

yžebron

iliovo

du,naštěstíjsemmělkb

elíkplný

vody

...Vno

cipřibyliještě

třizajatci,k

nimžse

družízajím

avýpřípad

,který

chcitaké

pozn

amen

ati.Slab

ápa

trola(hlíd

ka)n

ašichjevy

slan

ávno

cipřed

štelun

ky(oko

py).Ja

kve

licesnad

nose

tady

stan

e,zb

loud

í.Po

delším

blou

děníup

adno

una

šiho

šido

zajetíItalůazane

dlou

hose

ozve

hlas

našich

stráží.Italská

patrolaana

ši,celáta

společno

stjezase

vna

šich

ruko

u.Nep

řátelská

patrolamísto

toho

,aby

sedo

stalake

svým

,přišlakna

šimse

svým

lupe

m....

29.4

.191

7.Je

nedě

le.R

ánojduna

polním

šisvatou

.Pominážise

chcijít

koup

atidomoře.Fe

ldweb

el(šikov

atel)a

můjka

marád

(Anto-

nínFu

chs)jdou

semno

u...Ce

stou

projde

medrátěn

ýzáseky

,natoříd-

kýnižšílesík.M

ezistrom

ovím

jevidě

tileskno

ucísehlad

inumoře,zd

áse,jak

byby

lahn

edza

okrajemlesíka

.Zatím

jsmevšak

potřeb

ovaliku

slézán

ínesčetnýc

hzd

íaskalních

stěn

celoučtvrthod

inu.Aže

tošlo

dolůrych

le.

Doská

kajíc

nabřeh

hned

sesvlékn

uane

žvy

chladn

u,hled

ámzatím

vná

nosu

pískuaštěrku

různ

éskořáp

kyšnek

ovýc

hch

alou

pekamušlí.

Vzaljsemsiss

ebou

mýd

lo,žese

umyju.Dám

sedo

myd

lení,alemýd

lone

chce

pustitžádn

oupě

nu...Nechá

mtoho

tedy

avy

koup

use

bezmý-

dla.Kdy

žse

zchlad

ím,nechá

mse

zase

naka

men

islunc

emvy

hřívati.

Oblázko

véka

men

íjeslun

cempřím

oho

rké.Vlnymořehu

čí,přesto,že

jeklidné

poča

sí...

Deníkyaalba

zůstanouvrodině

Mis

trov

ice

–Veř

ejnos

tbu

dem

ocido

deník

ůJa

naBurian

aafo

togr

afií

odAnto

nín

aFuch

-se

,kte

rési

přiv

ezlz

válk

y,na-

hlédn

outdí

ky

vstřícnos

tiro

-di

ny,

kte

rápa

mát

ku

na

dě-

dečk

astře

ží.

„Den

íky

býva

lyna

půdě

vdř

evěn

émkufírk

u,a

lbum

by-

lodo

ma

vesk

říni.

Pam

átka

patříkro

diněazů

stan

evní,“

říkáro

zhod

něvn

uk

JanaBu-

rian

aM

iros

lav

Mik

mek

.Ne-

poch

ybuje

oto

m,ž

evě

ciuch

o-

vajíijeh

odě

tiavn

ouča

ta.

Děd

ečka

oddě

tstv

ípo

važo

-va

lza

svůjv

zor.

Pro

tože

rodi

-če

prac

oval

i,Ja

nBurian

vnou

čata

vych

ováv

al.O

válce

jim

vypr

ávěl,pr

ohlíže

lifo

to-

graf

ie.„B

yljsem

mal

ý,m

ocjsem

sizto

honev

zal,

ažkdy

žjsem

deník

ysá

mče

tl,uvě

do-

mov

aljsem

si,že

nám

oto

mvy

práv

ěl.T

řeba

ioto

m,jak

fo-

togr

afov

ipr

alve

vodě

sním

-ky,“vz

pom

ínáM

iros

lav

Mik

-m

ek.

JanBu

rian

Jan

Burian

senar

odil

21.bř

ezna

1891

.Ab-

solv

oval

4tříd

yob

ecnéšk

olya

vyučil

seze

dník

em.V

roce

1913

bylo

dved

enkc.

ak.p

ěší-

mu

pluku

č.98

doVys

okéh

oM

ýta.

Abs

olvo

val

telefo

nní

kurz

apo

téby

lpř

evelen

k20

.pě

šíbr

igád

ě.Dva

krá

tmuby

laudě

lena

bron

zová

Med

aile

zastat

ečnos

t,po

téob

drže

lstří-

brnou

Med

aili

zastat

ečnos

ta

Kar

lůvzá

služn

ýkříž.

Pová

lce

prac

oval

jako

poštov

níúře

d-ník

naSlo

vensk

uavJa

siněve

vých

odní

části

Zak

arpa

tské

Ukra

jiny.

Vbř

eznu

roku

1921

sevr

átildo

Mistrov

ic,k

dese

7.kvě

tna

1921

ožen

il.Pra

cova

ljako

zedn

íka

děln

íkv

dráž

-ním

lom

u.Z

emře

ldne21

.pro

-since

1973

.

Ant

onín

Fuch

s

Anto

-nín

Fuch

sse

nar

odil

29.1

1.18

74v

Hro

nov

ě.Zájem

ofo

togr

afo-

váníh

opř

ived

ldoPlzně,

dofi-

liál

ky

znám

ého

praž

skéh

ofo

-to

graf

aJa

na

Nep

omuka

Lan

-gh

anse

,kde

sevjehopo

rtré

t-ním

ateliéru

vyučila

prac

o-va

l.3.

listop

adu

1900

seož

enil

sM

arií

Tisch

erov

ou.V

roce

1904

sero

zhod

lpř

estě

hov

ats

celo

uro

dinou

doHro

nov

a,kde

sizř

ídil

vlas

tníso

ukro

mý

fo-

toat

eliér.

Vro

ce19

16by

lpo

-vo

lán

vesv

ých

42lete

chna

vojn

u.P

ůso

bilt

řiro

kynaital

-sk

éfron

tějako

válečn

ýfo

to-

graf

měř

ičsk

éhood

dělení.

Po

válce

kro

mě

portré

tůpo

řizo

-va

ldo

kum

entá

rní

foto

graf

ienejrů

znějších

hro

nov

skýc

hudá

lostí.Zem

řel3

1.ledn

a19

40.

DeníkJanaBurianavypráví

ohrůzáchválkyipřátelství

Výstava

Dva

kamarádipředstavídeníkJana

Buriana

afotografieAntonínaFu

chse

ŠÁRKAMIK

ULE

CKÁ

Ža

mb

erk

–Úhledn

édr

obné

písm

opo

pisu

jekaž

dode

nní

real

itu

sočs

ké

fron

ty.Líčen

íum

írán

íkon

tras

tuje

svy

liso

-va

ným

ikvě

tyneb

ovl

ožen

ými

vstu

penkam

idopo

lníh

okin

a.Voják

Jan

Burian

sesv

ěřuje,

žem

áhla

da

bolí

ho

noh

y.Pře

stopí

še.S

edm

sešitů

dení-

ku

sfo

togr

afiem

ido

dnes

spo-

luse

vzpo

mín

kam

ina

dědu

uch

ováv

ájeho

rodi

na.

Pod

ělí

seoněsve

řejn

ostí

navý

stav

ěDva

kam

arád

i,ježbu

devM

u-

zeu

Žam

berk

zahájen

av

ne-

děli24

.dubn

a.Postolete

chde

ník

yvy

daly

tajem

ství

.Ja

roslav

Čad

a,je-

hož

vášn

íjevo

jensk

áhisto

rie,

četl

mez

iřá

dky

aod

hal

il(n

e)ob

yčejné

přát

elství

řado

-vé

hovo

jákaauzn

ávan

éhofo

-to

graf

a.Přá

telstv

í,dí

ky

kte

-ré

mu

vznik

lso

ubo

rde

ník

ůa

foto

graf

ií,jenž

má

mim

ořád

-nou

vypo

vída

cíhod

not

uo

ži-

votě

vojáků

zapr

vnísv

ětov

évá

lky.

Ten

příb

ěhsi

muse

lo

po-

zorn

ostříct.A

tohned

dva-

krá

t.Kdy

žm

istrov

ický

kro

-nik

ářLad

isla

vSvo

boda

popr

-vé

ukáz

alfo

togr

afie

zfron

tyJa

roslav

uČad

ovize

Stu

dené-

ho,

ten

albu

mpr

olisto

val

aod

ložil,

prot

oženen

ašel

míst-

níro

dáky.

Kdy

žm

ual

enáh

o-da

popá

rtý

dnec

hdo

cesty

přiv

edla

vnukaau

tora

deník

ůavru

kou

znov

udr

želf

otog

ra-

fie

zvá

lky,

příb

ěhho

zaujal.

Týd

enstrá

vil

sken

ován

ímob

rázk

ůačím

dálv

ícse

noř

ildo

jejich

popi

sůid

eník

ů,s

ni-

miž

tvoř

ily

hod

not

ný

celek.

„Jak

seob

yčejný

voják

moh

ldo

stat

kta

kov

ýmfo

togr

afiím

?Js

ouživé

,nav

azujínase

be…

“kla

dlsi

Jaro

slav

Čad

ačím

dál

víc

otáz

ek,kte

rém

uned

aly

spát

.Klíčkod

pově

dinaš

elna

foto

graf

ii–po

dobe

nce

,kte

rou

Burian

ovinafron

tupo

slal

ja-

kýs

iTon

da.Na

sním

ku

bylo

razítk

ofo

toat

elieru

Anto

nín

aFuch

sezHro

nov

a.Chví

lehle-

dání

na

inte

rnet

uJa

roslav

aČad

uvjehopá

trán

ípo

sunula

kBor

isuEkrtov

i,kte

rývro

ce20

10v

muze

uv

Nác

hod

ěpř

i-pr

avil

oFuch

sovi

výstav

u.

„Pos

lal

jsem

mu

nal

ezen

oupo

dobe

nku

sdo

mněn

kou

,že

auto

rem

foto

graf

iízvá

lky

by

moh

lbýt

Fuch

s.Ja

kood

pově

ďm

ipř

išel

tém

ěřto

tožn

ýpo

r-trét

,jen

senaněm

Fuch

sdí

vájinam

,“vz

pom

ínásúsm

ěvem

Jaro

slav

Čad

a.

Nál

ezBor

iseEkrta

potě

šil.

Fot

ogra

fie

totiž

hro

nov

skéh

ofo

togr

afa

ukaz

ují

vjiném

svět

le.Až

dosu

dby

lzn

ámý

před

evším

jakopo

rtré

tista.

UAlo

ise

Jirá

ska

dokon

cepo

ží-

valt

akve

lkédů

věry

,žese

stal

jeho

dvor

ním

foto

graf

ema

pořizo

vali

foto

graf

iez

jeho

soukro

mí,co

žse

poda

řilo

má-

lokom

u.„T

ato

válečn

ákap

i-to

laje

vjehotv

orbě

něc

ono-

véhoanez

nám

ého,

prot

ožepo

náv

ratu

zvo

jny

svým

rodi

n-

ným

příslu

šník

ům

ová

lce

skor

onic

neř

íkal

.Zto

hot

odů

-vo

dupo

skyt

uje

spojen

íjeho

foto

graf

iía

Burian

ovýc

hde

-ník

ůnov

ýpo

hled

na

jeho

tvor

bu,“

zdůra

zňuje

Bor

isEkrt.

Skor

oúsm

ěvnéje,ž

eau

tor

deník

ůsv

ého

parťák

afo

to-

graf

aaž

na

jedi

nou

výjim

ku

nik

denejm

enuje.Pro

čta

ky,

vždy

ťhozn

al…

Jen

13.d

ubn

a19

17si

zaps

al:Byl

jsem

sna-

ším

Fuch

sem

foto

graf

ovat

.Tak

épr

oto

zůstal

opř

átelství

poto

mkům

Jana

Burian

ai

Anto

nín

aFuch

sesk

ryto

.Poh

led

dode

ník

ůbu

díot

ázku:P

roč?

Pro

čsi

obyč

ejný

voják

Jan

Burian

,kte

rýab

-so

lvov

alčtyř

itříd

yob

ecné

škol

ya

vyučilse

zedn

íkem

,ps

alsy

stem

aticky

deník

?„A

bych

prav

duře

kl,

tato

otáz

ka

mne

nap

adla

,kdy

žjsem

uvi

dělt

oúhledn

édr

obné

písm

o,jím

žpo

piso

valz

ážitky,

kdy

žjsem

vde

ník

unac

ház

elvy

liso

vanékvě

tiny,

kte

réce

s-to

use

sbíral

,neb

oda

lšípř

ed-

mět

yna

pam

átku,“

přiznáv

áJa

roslav

Čad

aa

svěř

uje

své

dom

něn

ky:

„Nev

ím,pr

očto

děla

l.Nec

htě

lbyc

hříkat

,žeto

bylo

pose

lstv

í.M

ožná

jen

všec

hnyudá

lostia

zážitk

ypo

-třeb

oval

ventilo

vat,

psan

ím

um

ožnápo

máh

alose

sto

ukru

-to

ure

alitou

lépe

vyro

vnat

.“Histo

rikaře

dite

lMuze

ačs

.op

evněn

í,pě

chot

nísr

ub

K-S

14U

cihelny,

Richar

dM

.Si-

cha

přip

omín

áta

ké

vliv

cen-

zury

naps

aníd

eník

ů.V

ojác

ivdo

pise

chnem

ohli

popi

sova

tutrpe

ní,

ata

ksv

ěřov

alisv

oje

zážitk

yam

yšlenkydo

deník

ů.

Psa

loje

mnoh

ovo

jáků

nap

říč

sociál

ním

ivr

stva

mi.

„Prv

ní

svět

ová

válk

aza

stih

lavš

ech-

ny

nap

říč

sociál

ním

isk

upi

-nam

i,ios

oby,

kte

réby

seve

svýc

hpr

ofes

ích

velm

itě

žko

dostáv

aly

dosv

ěta.

Byl

ito

zedn

íci,

mal

orol

níci,

řem

esl-

níci...Vál

kaje

zanes

lado

Itá-

lieneb

odo

Rusk

a,kde

topr

oně

byl

živo

tní

šok,

živo

tní

zkuše

nos

t,kte

rápr

oně

byla

nat

olik

těžk

á,že

seznípo

tře-

bova

livy

poví

dat.

Své

zážitk

youtrpe

nínem

ohli

psát

dodo

-pi

sůkvů

lice

nzu

ře,p

roto

měli

vojáci

tende

nci

psát

deník

ya

svěř

ovat

ses

útrap

ami

donich.D

eník

ůse

doch

oval

ace

-lá

řada

jak

odra

kou

sko-

uher

skýc

hvo

jáků,ta

kod

le-

gion

ářů,“

vysv

ětlu

jeRichar

dM

.Sicha.

Jaro

slav

uČad

oviv

pam

ěti

nejví

cutk

vělpá

rhisto

rek.V

jedn

éJa

nBurian

popi

suje,jak

byl

svěd

kem

mas

akru

,kdy

dělo

stře

leck

ýgr

anát

zabi

las

ipě

tlidí

.„Nat

ura

listickypo

pi-

suje

mrtvé

,vý

jevy

,zv

uky.

Kom

entu

je,že

mez

im

rtvý

mi

bylt

atík

,kte

rém

uby

loas

ipa-

desá

tlet

am

ělbý

tspí

šdo

mau

rodi

ny,

ane

seněk

deta

hat

.Pak

lakon

ickypo

znam

ená,

žem

ělvc

elku

pěkný

pohře

b.Tak

hle

tota

mje

adá

tovy

nik

-nou

tzr

ůdn

osti,kte

rou

tilidé

zažili,“

vyzd

vihuje

na

syro

-vý

chzá

znam

ech

Jaro

slav

Ča-

da.Dal

šíhisto

rku

stroc

hou

rozp

aků

přirov

náv

ák

Cim

r-m

anov

i,nec

hce

jitím

ale

zleh

čova

t.Ja

nBurian

vesv

ých

denících

zach

ytil,jak

byli

skam

arád

ynav

ržen

ina

vyzn

amen

ání,

měli

osla

vua

velite

ljim

pogr

atulo

val.

Pří-

telFuch

sslav

nos

tdo

prov

odil

foto

graf

iem

i.„V

popi

skác

hstojí:

Fot

ogra

fie

znaš

eho

vy-

znam

enán

í,nejse

mta

dyvi

-dě

t,“

citu

jez

deník

ůs

úsm

ě-ve

mJa

roslav

Čad

a.Čísts

ivnichm

ůže

menejen

díky

tom

u,že

jeJa

nBurian

průbě

žně

zfron

typo

síla

ldo

-m

ů,al

eidí

ky

úctě

poto

mků,

kte

rou

kdě

dečk

ovi

chov

ají.

Dík

ynim

sepo

dařilo

uch

ovat

sedm

sešitů

ana

třista

foto

-gr

afií,p

ohledn

icada

lších

pa-

mát

ečních

před

mět

ů.

Ato

dnes

nen

ísa

moz

řejm

ostí.Ja

-ro

slav

Čad

auž

přisv

éba

da-

telsképr

áci,kdy

žpř

ipra

vova

lvý

stav

uo

rodá

cích

zeStu

de-

néh

ove

Velké

válce,

nar

azil

na

lhos

tejn

ost

prov

ázen

oui

pálením

kor

espo

nde

nce

.„T

o-hle

byla

lejinýpř

íběh

,“po

do-

týkákesp

olupr

ácispo

tom

ky

kam

arád

ůz

válk

yM

iros

la-

vem

Mik

mek

ema

Zuza

nou

Klim

ešov

ou.

Výs

tavu

vža

mbe

rském

muze

ukro

měm

ater

iálů

,kte

-ré

zapů

jčili,

dopl

níunifor

my,

zbra

ně

ajiné

trojro

změr

né

před

mět

y,al

eida

lšífo

togr

a-fie

Anto

nín

aFuch

se,př

ede-

vším

portré

tyJi

rásk

aa

Ma-

sary

ka.

„Sou

bor

má

úža

snou

vypo

vída

cíahisto

rick

ouhod

-not

u.Ř

íkal

jsem

si,ž

eby

bylo

škod

aho

veře

jnos

tinep

řed-

stav

it.A

tonejen

jakode

ník

ya

fotk

yzvá

lky,

aleta

kéjako

příb

ěhdv

oulidí

,kte

révá

lka

spojila,

alekte

říse

pová

lceuž

dáln

epot

káv

ali.

Zál

eží,

kdo

sico

na

tom

vezm

e,“zv

ena

vý-

stav

uJa

roslav

Čad

a.

„Sou

bormáúžasno

uvy

povída

cíahistoricko

uho

dnotu.

Říka

ljsem

si,žeby

bylo

škod

aho

veřejnostine

před

stav

it.A

tone

jenjako

deníky

afotkyz

války,

aletaké

jako

příběh

dvou

lidí,kterévá

lkasp

ojila

,ale

kteří

sepo

válceuž

dáln

epotká

vali.

Záleží,k

dosico

natom

vezm

e.“

Jaroslav

Čada

Výstava

Dva

kamarád

iMuz

eum

Žambe

rk24

.4.–

19.6

.201

6

30.10.

1916

.Mám

celýde

nvo

lno.Odp

oled

nejdusV

acke

maještě

jedn

ímko

lego

upo

díva

tise

nabřeh

moře.Jd

emepřes

opuštěno

u,ale

úplnězach

ovalou

Nab

režinu

.Dříve

ještě,ne

žvy

jdem

emezidom

ky,

zpozorujem

evjedn

ézmen

ších

dolin

nějaký

vojenský

hřbitovvpo

zadí

shezký

mpo

mníke

mahe

zkyde

korova

nýmihroby

.Jsouto

vesm

ěshrob

yhrom

adné

.Celke

mo41

9hrob

echvpě

tidlou

hých

řadá

ch,v

nich

žka

ždýjedn

otliv

ecmásvůjdřev

ěnýkřížsp

lech

ovou

tabu

lkou

barvou

psan

ou.Tyřady

,jak

opo

dlešňůryvy

řízený

chkřížůup

omíná

silněna

všiku

stojícívojsko.

Napo

mníku

stojípsáno

:„Gew

widmet

denge

falle

nHelde

nde

rIson

zoArm

ee“(Napa

měť

padlýc

hhrdinů

sočské

armád

y).O

dtud

sedá

mepřes

městečk

o,hled

ícop

atrněab

ycho

mse

nedo

stalidostyk

us

četníky,ježby

náss

nadn

omoh

lipřivéstn

azpě

taud

ělat

námtakto

mrzutost...

9.11.191

6.Pr

šícelouno

caza

dnena

novo

.Včera

večerz

astavilou

našeho

koman

da(velitelství)7

9Italů,přeb

ěhnu

všichkna

šim.Z

je-

jichvy

prav

ován

íjsm

ese

dozvěd

ěli,že

bylina

šíka

noná

dousilnězd

e-cimov

aný,ko

lemplno

mrtvo

lazran

ěnýc

h(tim

rtvíbu

douještěod

posled

níofen

zivy

).Kdy

žtu

padljejic

hha

uptm

an(kap

itán

,myšleno

velitel)a

tupo

uživše

ostatnítétopříle

žitosti,přeb

ěhlikna

šim.Tad

yžebron

iliovo

du,naštěstíjsemmělkb

elíkplný

vody

...Vno

cipřibyliještě

třizajatci,k

nimžse

družízajím

avýpřípad

,který

chcitaké

pozn

amen

ati.Slab

ápa

trola(hlíd

ka)n

ašichjevy

slan

ávno

cipřed

štelun

ky(oko

py).Ja

kve

licesnad

nose

tady

stan

e,zb

loud

í.Po

delším

blou

děníup

adno

una

šiho

šido

zajetíItalůazane

dlou

hose

ozve

hlas

našich

stráží.Italská

patrolaana

ši,celáta

společno

stjezase

vna

šich

ruko

u.Nep

řátelská

patrolamísto

toho

,aby

sedo

stalake

svým

,přišlakna

šimse

svým

lupe

m....

29.4

.191

7.Je

nedě

le.R

ánojduna

polním

šisvatou

.Pominážise

chcijít

koup

atidomoře.Fe

ldweb

el(šikov

atel)a

můjka

marád

(Anto-

nínFu

chs)jdou

semno

u...Ce

stou

projde

medrátěn

ýzáseky

,natoříd-

kýnižšílesík.M

ezistrom

ovím

jevidě

tileskno

ucísehlad

inumoře,zd

áse,jak

byby

lahn

edza

okrajemlesíka

.Zatím

jsmevšak

potřeb

ovaliku

slézán

ínesčetnýc

hzd

íaskalních

stěn

celoučtvrthod

inu.Aže

tošlo

dolůrych

le.

Doská

kajíc

nabřeh

hned

sesvlékn

uane

žvy

chladn

u,hled

ámzatím

vná

nosu

pískuaštěrku

různ

éskořáp

kyšnek

ovýc

hch

alou

pekamušlí.

Vzaljsemsiss

ebou

mýd

lo,žese

umyju.Dám

sedo

myd

lení,alemýd

lone

chce

pustitžádn

oupě

nu...Nechá

mtoho

tedy

avy

koup

use

bezmý-

dla.Kdy

žse

zchlad

ím,nechá

mse

zase

naka

men

islunc

emvy

hřívati.

Oblázko

véka

men

íjeslun

cempřím

oho

rké.Vlnymořehu

čí,přesto,že

jeklidné

poča

sí...

Deníkyaalba

zůstanouvrodině

Mis

trov

ice

–Veř

ejnos

tbu

dem

ocido

deník

ůJa

naBurian

aafo

togr

afií

odAnto

nín

aFuch

-se

,kte

rési

přiv

ezlz

válk

y,na-

hlédn

outdí

ky

vstřícnos

tiro

-di

ny,

kte

rápa

mát

ku

na

dě-

dečk

astře

ží.

„Den

íky

býva

lyna

půdě

vdř

evěn

émkufírk

u,a

lbum

by-

lodo

ma

vesk

říni.

Pam

átka

patříkro

diněazů

stan

evní,“

říkáro

zhod

něvn

uk

JanaBu-

rian

aM

iros

lav

Mik

mek

.Ne-

poch

ybuje

oto

m,ž

evě

ciuch

o-

vajíijeh

odě

tiavn

ouča

ta.

Děd

ečka

oddě

tstv

ípo

važo

-va

lza

svůjv

zor.

Pro

tože

rodi

-če

prac

oval

i,Ja

nBurian

vnou

čata

vych

ováv

al.O

válce

jim

vypr

ávěl,pr

ohlíže

lifo

to-

graf

ie.„B

yljsem

mal

ý,m

ocjsem

sizto

honev

zal,

ažkdy

žjsem

deník

ysá

mče

tl,uvě

do-

mov

aljsem

si,že

nám

oto

mvy

práv

ěl.T

řeba

ioto

m,jak

fo-

togr

afov

ipr

alve

vodě

sním

-ky,“vz

pom

ínáM

iros

lav

Mik

-m

ek.

JanBu

rian

Jan

Burian

senar

odil

21.bř

ezna

1891

.Ab-

solv

oval

4tříd

yob

ecnéšk

olya

vyučil

seze

dník

em.V

roce

1913

bylo

dved

enkc.

ak.p

ěší-

mu

pluku

č.98

doVys

okéh

oM

ýta.

Abs

olvo

val

telefo

nní

kurz

apo

téby

lpř

evelen

k20

.pě

šíbr

igád

ě.Dva

krá

tmuby

laudě

lena

bron

zová

Med

aile

zastat

ečnos

t,po

téob

drže

lstří-

brnou

Med

aili

zastat

ečnos

ta

Kar

lůvzá

služn

ýkříž.

Pová

lce

prac

oval

jako

poštov

níúře

d-ník

naSlo

vensk

uavJa

siněve

vých

odní

části

Zak

arpa

tské

Ukra

jiny.

Vbř

eznu

roku

1921

sevr

átildo

Mistrov

ic,k

dese

7.kvě

tna

1921

ožen

il.Pra

cova

ljako

zedn

íka

děln

íkv

dráž

-ním

lom

u.Z

emře

ldne21

.pro

-since

1973

.

Ant

onín

Fuch

s

Anto

-nín

Fuch

sse

nar

odil

29.1

1.18

74v

Hro

nov

ě.Zájem

ofo

togr

afo-

váníh

opř

ived

ldoPlzně,

dofi-

liál

ky

znám

ého

praž

skéh

ofo

-to

graf

aJa

na

Nep

omuka

Lan

-gh

anse

,kde

sevjehopo

rtré

t-ním

ateliéru

vyučila

prac

o-va

l.3.

listop

adu

1900

seož

enil

sM

arií

Tisch

erov

ou.V

roce

1904

sero

zhod

lpř

estě

hov

ats

celo

uro

dinou

doHro

nov

a,kde

sizř

ídil

vlas

tníso

ukro

mý

fo-

toat

eliér.

Vro

ce19

16by

lpo

-vo

lán

vesv

ých

42lete

chna

vojn

u.P

ůso

bilt

řiro

kynaital

-sk

éfron

tějako

válečn

ýfo

to-

graf

měř

ičsk

éhood

dělení.

Po

válce

kro

mě

portré

tůpo

řizo

-va

ldo

kum

entá

rní

foto

graf

ienejrů

znějších

hro

nov

skýc

hudá

lostí.Zem

řel3

1.ledn

a19

40.

Orlický deník, vydání z 15. 4. 2016, autor článku: Šárka Mikulecká

Ústřední plakát výstavy uskutečněné v Městském muzeu Žamberk ve dnech 24.4. – 19.6.2016.

1. světová, vydání lll/2016, autor článku: Jaroslav Čada

Život vojáka Válečný deník Jana Buriana

I. světová III/201648

Když se v listopadu 1918, po více jak čtyřech letech strávených v poli, vracel sedmadvacetiletý Jan Burian domů, nesl si v potrhaném „brotsaku“ malý sešit. V pořadí již sedmý notes ukrýval podrobné záznamy života na frontě. Hodlal jej uchovat jako památku na těžké dny, které, jak doufal, pro něho právě skončily

AUTOR

Jaroslav Čada

Původní popiska: „1916. Údolí Astico. Vý-slech zajatce u regimentkommanda osmadeva-desátých“ (plukovního velitelství, pozn. autora)

Dva kamarádiuprostřed války

Život vojákaVálečný deník Jana Buriana

III/2016 I. světová 49

Jan Burian patřil mezi spolehlivé vojáky známé svou pečlivostí. Jak jinak ostatně nazvat pravidelnost, s níž téměř den po dni zaznamená-

val události, které ho potkaly na frontě? Během vojenské služby u C. a k. pěšího pluku č. 98 a poté u telefonního oddílu 20. pěší brigády tak popsal celkem sedm sešitů. Nenosil je však s sebou. Dopsaný deník buď poslal svým nejbližším, nebo ho v rámci své dovolené zanechal doma, v podhorské vesničce Čenkovice ve východních Čechách.

Během pobytu na frontě také kupoval – pokud měl příležitost – pohlednice měst, jimiž jeho jednotka prošla. Domů rovněž průběžně posílal fotografie, které přímo v poli zhotovoval vojenský fotograf a jeho dobrý kamarád. Ve volných chvílích poznamenával na rubovou stranu snímků (opět úhledným písmem) svůj vysvětlující komentář. Po návratu z války se tak u něj doma ocitl solidní archiv – sedm deníků a téměř 300 fotografií dokumentujících dny prožité na frontě. Ty doplňovalo i několik zažloutlých snímků italských vojáků, které nalezl v zákopech nedaleko Piavy.

Zpřístupnění deníkůLidská mysl má jednu velmi dobrou vlastnost. Špatné věci či zážitky během určité doby dokáže vytěsnit či je alespoň otupit. S hrůznými zážitky z války to bylo u Jana Buriana patrně obdobné. Vel-mi pečlivě vedené deníky z války uložil

do papírové krabice, pro fotografie a po-hlednice pořídil album, kam je opatrně za růžky připevnil. Na mládí strávené na vojně však nezapomněl. Ani na kamará-dy, s nimiž celou tu dobu prožil, ani na hochy, kteří se tak toužebně očekávané-ho konce války nedožili. Některé z nich měl zvěčněné v albu, jímž občas listoval...

O tom, že Jan Burian prošel ruskou i italskou frontu, věděli samozřejmě jeho nejbližší, již znali i deníky či fotografie. Díky jejich ochotě a vstřícnosti mohl v roce 2005 přepsat kronikář obce Mistrovice tato vzpomínková díla do elektronické podoby a zpřístupnit je tím širšímu okruhu zájemců. Burianovi

potomci zapůjčili pozůstalost i autorovi tohoto příspěvku k využití při přípravě výstavy, která se konala ve východočeské obci Studené v roce 2014 u příležitosti 100. výročí zahájení první světové války.

Pátrání po fotografoviPři prohlížení snímků, které si „Burka“ (tak jej nazývali jeho frontoví kamarádi) přivezl domů, zcela logicky vyvstala otázka, kdo je autorem těchto fotografií. Kromě záběrů na dělostřeleckou palbou rozstřílené vesnice, hřbitovy se zástupy hrobů a křížů a podobenek pro nás dnes již neznámých vojáků lze mezi snímky najít také náladové, či chcete-li umělecké

FOTO

VYS

TAVA

Jan Burian se narodil 21. března 1891 v Čenkovicích. Absolvoval čtyři třídy obec-né školy a v roce 1908 nastoupil do učení ke stavitelskému mistru Antonínu Kouka-lovi do Jablonného nad Orlicí, kde se vyu-čil zedníkem. Necelé dva roky po vyučení byl odveden k C. a k. pěšímu pluku č. 98 do Vysokého Mýta, kde 7. října 1913 na-stoupil prezenční službu. V řadách tohoto pluku prošel po zahájení Velké války ruské bojiště. Absolvoval telefonní kurs a poté byl převelen k nadřízenému stupni svého bývalého pluku – 20. pěší brigádě. Zde působil až do konce bojů jako příslušník telefonního oddílu, především s úkolem zabezpečit spojení brigády s podřízenými jednotkami i nadřízeným stupněm.

V denících Jana Buriana se dočteme o náročnosti, které práce vyžadovala. Jed-nalo se zejména o neustálé služby a noční cesty konané v neznámém terénu a za stá-lého ohrožení protivníkem, při němž vojáci

hledali přerušené telefonní kabely. Nadřízení jej však hodnotili na výbornou, o čemž svědčí i povýšení do hodnosti svobodníka či dekorování vyznamenáním. Dvakrát získal bronzovou a poté i stříbrnou medaili Za sta-tečnost, poté obdržel Karlův vojenský kříž (Karl-Truppenkreuz). Již v době existence nové Československé republiky jej povolali v červnu 1919 do vojenské činné služby k náhradní setnině telegrafního praporu do Mladé Boleslavi. S jednotkou pak odjel v červenci 1919 na Slovensko, kde stejně jako další útvary nově zrozené armády zajišťovala celistvost země proti maďarským výpadům. V řadách telegrafního praporu působil do poloviny listopadu 1919.

Poté už žil klidnějším mírovým životem, když jej na vlastní žádost přijali od 14. lis-topadu 1919 jako zřízence u Ředitelství pošt a telegrafů v Bratislavě. Po doplnění vzdělání pracoval jako poštovní úředník na Slovensku i ve východní části Zakarpatské

Ukrajiny. V březnu 1921 se odstěhoval do Mistrovic, kde se oženil. Po návratu ze Slovenska pracoval jako zedník a dělník v drážním lomu v Jablonném nad Orlicí. Zemřel dne 21. prosince 1973.

Voják podunajské monarchie

„V italských zákopech u Salgaredy, 1918“

1. světová, vydání lll/2016, autor článku: Jaroslav Čada

Život vojáka Válečný deník Jana Buriana

I. světová III/201650

fotografie se záběry zachycujícími západ slunce či horské potoky. Autora fotogra-fií však Burian nikam nepoznamenal. Pravděpodobně ani neměl důvod, vždyť jej dobře znal. V jednom z deníků píše pouze o své účasti na fotografování a jen jednou zmiňuje jistého Fuchse, s nímž vy-razil 13. dubna 1917 pořídit pár snímků.

Při pátrání po neznámém muži však měl autor tohoto příspěvku nakonec štěstí. Jednu z fotografií ulo-žených v albu totiž Burianovi odeslal v červenci 1917 na italskou frontu jistý „Tonda z Hronova“, zvěčněný na snímku při čtení novin. Rubová strana přitom nesla malé razítko fotoateliéru Antonína Fuchse, opět z Hronova. S využitím internetu se snadno povedlo navázat komunikaci s osobami, které jednoznačně potvr-dily, že autorem fotografií z Buriano-vy pozůstalosti je skutečně Antonín Fuchs.

Jedinečný souborPro poznání reality všedního dne prosté-ho vojáka je Burianův autentický deník výtečným pramenem. Čtenář z něho sice nezíská žádné zvláštní taktické či strategické informace, avšak Burianův styl psaní dokáže zcela syrově a bez pří-kras přiblížit život na frontě, čemuž dále pomohou i zmíněné fotografie. Fotogra-fie, deníky a další artefakty upomínající život dvou přátel na italské frontě, Jana Buriana a Antonína Fuchse, budou veřejnosti představeny v dubnu 2016 na výstavě, která se uskuteční v Městském muzeu v Žamberku.

LITERATURA, ZDROJE:

Foto pozůstalost Jana Buriana (autor Antonín Fuchs), otištěny s laskavým svolením potomků Jana Buriana.

Fotografie č. 10 – sbírka Borise Ekrta

Životopis Antonína Fuchse byl zpracován s laskavým svolením Borise Ekrta

Hluboký zájem o fotografování přivedl Antonína Fuchse (*29. listopadu 1874, Hronov) krátce po roce 1898 do Plzně, do filiálky známého pražského fotogra-fa Jana Nepomuka Langhanse, kde se vyučil a získal místo. V Plzni se v listo-padu 1900 také oženil, ovšem snaha po osamostatnění přiměla Fuchse s rodinou v roce 1904 ke stěhování do rodného Hronova, kde si na zahradě za otcovým domem zřídil vlastní soukromý fotoateli-ér. Věnoval se převážně výrobě fotopor-trétů.

Do jeho života však zasáhl světový kon-flikt a roku 1916 jej jako 42letého povolali na vojnu. Působil tři roky na italské frontě jako válečný fotograf měřičského oddělení. Koncem války se vrátil domů do Hronova. Na nedostatek další práce si rozhodně nestěžoval – kromě portrétů pořizoval dokumentární fotografie nejrůznějších hro-novských událostí či života na vsi. Mimo jiné požíval i zvláštní důvěry u spisovatele Aloise Jiráska. Jejich přátelský vztah umožnil i vznik snímků ze spisovatelova soukromí. Antonín Fuchs zemřel 31. ledna 1940.

Válečný deník Jana BurianaVálečný deník Jana BurianaVálečný deník Jana Buriana

Fotografem v civilu i na frontě

Městské muzeum Žamberk vás zve na výstavu

DVA KAMARÁDISočská fronta očima dovou přátel

24. 4.–19. 6. 2016Návštěvní doba v období výstavy: Út–Pá 9.00–12.00, 13.00–16.00

So–Ne 14.00- 17.00

„Pohled na kostelík Vojščice od fronty. Kostel tento na návrší se nalézající bývá sil-ně ostřelován nepřítelem. Jest také zasažen několikerou ‚Foltrefou‘. V tuto dobu nemá více věže. Od kostela toho skýtá oku veliký rozhled na frontu. Odleva až od moře, před námi pak v dáli zasněžený a ranním sluncem ozářený pohoří splývající s oblohou“

„1917. V upomínku postavený pomník plukem osmadevadesátých, s da-tem 16. 3. 1917. Západně od Klarici“

1. světová, vydání lll/2016, autor článku: Jaroslav Čada

ego! Magazín Hospodářských novin, vydání z 27. 5. 2016, autor článku: David Klimeš

ego! Magazín Hospodářských novin, vydání z 27. 5. 2016, autor článku: David Klimeš

ego! Magazín Hospodářských novin, vydání z 27. 5. 2016, autor článku: David Klimeš

ego! Magazín Hospodářských novin, vydání z 27. 5. 2016, autor článku: David Klimeš

ego! Magazín Hospodářských novin, vydání z 27. 5. 2016, autor článku: David Klimeš

ego! Magazín Hospodářských novin, vydání z 27. 5. 2016, autor článku: David Klimeš

Informační listy-Podpora publikace Dva kamarádi, na jejihž základě vydává nakladatelství GOLEMPRESS, s.r.o. vázanou publikaci Dva kamarádi ● vydává GOLEMPRESS, s.r.o., Mírová 891, Letohrad 561 51,

tel.: 465 466 444, www.golempress.cz ● autor: Jaroslav Čada ● text: Jan Burian ● fotografie: Antonín Fuchs

Značná část příběhu dvou kamarádů se odehrává ve slovinském Krasu. Z tohoto důvodu publikace vychází

v česko–slovinské mutaci a bude tak přístupná i slovinským čtenářům.

Využijte této jedinečné příležitosti k umístění loga Vaší firmy na komerční stránky, jež jsou součástí knihy.

Buďte vidět i ve Slovinsku!

Vyjde v limitovaném nákladu! Pro podporu knihy či její objednávku kontaktujte prosím info@dvakamaradi.cz nebo na tel: 465 466 467.

Leták avizující představení knihy „Dva kamarádi“ slovinské veřejnosti. Přednáška se uskutečnila dne 4. listopadu 2016 v Turistickém informačním centru v Temnici ve Slovinsku.