Soubor map: Historické a sou asné roz íření střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae)tribů Dryptini, Zuphiini, Perigonini, Masoreini, Odocanthini a Lebiini v eské republice

čČ

š

Autoři:Oto NakládalRadek Hejda

Obsah:

Dryptini

Zuphiini

Perigonini

Masoreini

Odocanthini

Lebiini

Soubor map roz íření druhu (P. Rossi, 1790) (Coleoptera: Carabidae) v eské republice

Soubor map roz íření druhu Hurka & Pulpán, 1981 (Coleoptera: Carabidae) v eskérepubliceSoubor map roz íření druhu (Geoffroy in Fourcroy, 1785) (Coleoptera: Carabidae) v eské republice

Soubor map roz íření druhu (Dejean, 1831) (Coleoptera: Carabidae) v eské republice

Soubor map roz íření druhu (Gyllenhal, 1813) (Coleoptera: Carabidae) v eské republice

Soubor map roz íření druhu (L., 1767) (Coleoptera: Carabidae) v eské republice

Soubor map roz íření druhu (Geoffroy in Fourcroy, 1785) (Coleoptera: Carabidae) v eské republiceSoubor map roz íření druhu (Fabricius, 1801) (Coleoptera: Carabidae) v eské republiceSoubor map roz íření druhu (Germar, 1824) (Coleoptera: Carabidae) v eské republiceSoubor map roz íření druhu (L., 1758) (Coleoptera: Carabidae) v eské republiceSoubor map roz íření druhu (J.J. Hoffmann, 1803) (Coleoptera: Carabidae) v eské republiceSoubor map roz íření druhu (Duftschmid, 1812) (Coleoptera: Carabidae) v eské republiceSoubor map roz íření druhu (Goeze, 1777) (Coleoptera: Carabidae) v eské republiceSoubor map roz íření druhu (Olivier, 1795) (Coleoptera: Carabidae) v eské republiceSoubor map roz íření druhu (Stephens, 1827) (Coleoptera: Carabidae) v eské republiceSoubor map roz íření druhu (P. Rossi, 1790) (Coleoptera: Carabidae) v eské republiceSoubor map roz íření druhu (Dejean, 1825) (Coleoptera: Carabidae) v eské republiceSoubor map roz íření druhu (L., 1761) (Coleoptera: Carabidae) v eské republice

š

š

š

š

š

š

šššššššššššš

Drypta dentata

Parazuphium chevrolatii rebli

Polistichus connexus

Perigona nigriceps

Masoreus wetterhallii

Odacantha melanura

Cymindis humeralisCymindis miliarisDemetrias imperialisDromius quadrimaculatusLamprias chlorocephalusLionychus quadrillumMicrolestes minutulusParadromius linearisPhilorhizus notatusPhilorhizus sigmaSyntomus pallipesSyntomus truncatellus

Č

Č

Č

Č

Č

Č

ČČ

ČČ

ČČ

ČČ

ČČČ

Č

CIGA20124310 Modelprognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

TYPICKÝ BIOTOPTYPICKÝ BIOTOP

Hůrka K. 1996:

Hůrka K., Veselý P. & Farka J. 1996:

Jennings D. T., Houseweart M.W. & Dunn G. A. 1986:

Veselý P., Moravec P. & Stanovský J. 2005:

Nálezová databázeAgentury ochrany přírody a krajiny (2012).

Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae eské a Slovenské republiky.Kabourek, Zlín. 565 pp.

Vyu ití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvalityprostředí. Klapalekiana 32: 15-26.

Carabid beetles (Coleoptera: Carabidae)associated with strip clearcut and dense spruce-fir forest of Maine. The Coleopterists Bulletin, 40(3):251-263.

Carabidae (střevlíkovití), pp. 406411. In: [eds]: ervenýseznam ohro ených druhů eské republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the CzechRepublic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny R, Praha, 760 pp.

Č

ČČ

Č

č ž

ž

Koch K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie. Band 1. Goecke & Evers, Krefeld. 440 pp.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

MAPY ZNÁMÉHO ROZŠÍŘENÍ DRUHU

Studium střevlíkovitých brouků (Carabidae) má v eské republice dlouholetou tradici. Zejména díkysběratelské oblibě se jedná o jednu z nejlépe probádaných eledí hmyzu. U vět iny druhů jsou dobřeprozkoumány zejména ekologické nároky ale i jejich přibli né faunistické roz íření. I díky tomuto faktu jsoupova ováni za jednu z nejvýznamněj ích bioindika ních skupin organismů (např. Hůrka, Veselý & Farka(1996)).

Moderní přehled na ich druhů prvně podal Kult (1947), následné přehledy pak byly publikovány v letech1972 a 1993 (Pulpán & Re ka 1972; Pulpán & Hůrka 1984,1993). Doposud poslední seznam druhů,publikoval Hůrka (1996).

V sou asné době je z území eské republiky evidováno 518 druhů a poddruhů v etně druhůvyhynulých. Stálý výskyt dal ích 22 druhů a poddruhů nebyl dosud dostate ně potvrzen (Veselý & kol 2005).Do erveného seznamu ohro ených druhů eské republiky je řazeno 174 druhů a poddruhů (33,6 % zcelkového po tu). Ze zákona je chráněno dle přílohy . III Vyhlá ky 359/1992 Sb. 16 konkrétních druhů, dálecelý rod , a kromě druhu Linnaeus, 1758 také celý rod . Do soustavyNATURA2000 jsou zařazeny 3 druhy.

Střevlíkovití obývají nejrůzněj í stanovi tě od mokrých, ba inatých nebo pobře ních a po suchá stepnía pou tní. Vět ina druhů ije na povrchu půdy pod kameny nebo v hrabance. ijí i na bylinách, keřích astromech, některé druhy i pod kůrou a v hnijícím dřevě. Známe druhy vy adující zastínění (lesní), ale i druhyheliofilní, pobíhající za dne a plného slunce na otevřených biotopech. Mikrokavernikolní druhy ijí v půdě,asto pod hluboko zapadlými kameny. Některé druhy ijí jen v ní inách, jiné jen v alpínských pásmech hor.

Vět ina středoevropských druhů je v ak spí e vlhkomilných s no ní aktivitou (Hůrka 1996).Střevlíkovití patří mezi dominantní dravé bezobratlé ve spole enstvech epigeicky ijících organismů.

Potravně jsou to předev ím příle itostní polyfágní predátoři. Některé druhy jsou v ak dravé i fytofágní,zatímco jiné striktně fytofágní (Jennings, Houseweart & Dunn 1986). Na i zástupci patří hlavně mezinespecializované maso ravce lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé a výjime něobratlovce. ást z nich jsou potravní specialisté vázaní např. na housenky, chvostoskoky, larvy i imagadrab íků nebo plicnaté pl e.

Čč

č č

č Č čč

Č Čč č

čč

č

čČ

č

šž š

ž š

šž š

šž

š

š š ž ž žš š ž Ž

žž

ž žš š š

žš ž š

šž

ž

Brachinus Cicindela hybrida Cicindela

Soubor map roz íření druhu , (Coleoptera: Carabidae) v eské republice)š (P. Rossi 1790)Drypta dentata Č

CHARAKTERISTIKA STŘEVLÍKOVITÝCH

Ji ní polovina západnípalearktidy, zasahuje a dovýchodní a ji ní Afriky. V

echách velmi vzácný avelmi lokální, na Moravěvzácný a ojedině lý ,l o k á l n ě h o j n ý , vsou asnosti se druh íří.Indiferentní k zastínění ivlhkosti: břehy mo álů srákosem, okraje lesů(zvlá tě lu ních), vinice,pole, ruderály, smeti tě;ní iny a pahorkatiny(Hůrka 1996).

Eurytopní, hygrofilní,paludikolní, lu ní křoviny,ba inaté břehy (předev ímslaných jezírek), ba iny,vlhké listnaté lesy, Sasko:kamenolomy, pod detritemPhragmi tes , l i s t ím auvolněnou kůrou, podvrbovým hou tím, v chrastí(Koch 1989); eurytopní(Hůrka, Veselý & Farka

žž

ž

ž

š

š žš

ž ž

žž š

ž

š

Č

č

č

č

CHARAKTERISTIKA DRUHU

Poznání aktuálního i historickéhoroz íření konkrétních druhů je základempro jejich efektivní ochranu do budoucna.Mnohé druhy střevlíkovitých jsou těsněvázány na prostředí a jsou citlivé k jeho byťnepatrným změnám. Na změny v prostřenípak jednotlivé druhy v interakci s ostatnímireagují rozdílným způsobem, co se vkone ném důsledku projeví ve změněabundance těchto druhů. V sou asnédobě se mnohé biotopy mění velmidynamicky předev ím díky globálnímzměnám klimatu a antorpogením vlivům.Prezentovaný soubor map dává představuo celkovém historickém roz íření druhu naúzemí R, dále pak ve třech periodách (doroku 1979, v periodě 1980 a 1999 a 2000a do sou asnost). Přibli ně stejný po etobsazených tverců ve v ech 3 periodáchukazuje na stabilní areál roz íření v R.Výrazný nárůst po tu obsazených tverců,nebo naopak jejich výrazný pokles zna íexpandující respektive mizející druh. Přisrovnání s celkovým historickým areálemroz íření lze pak vyhodnocovat posunyareálu roz íření.

š

ž

š

š

žž ž

šš

šš

čč

Č

č čč

Čč č

č

PRO UŽIVATELE

Autoři:Oto NakládalRadek Hejda

CIGA20124310 Modelprognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

Zaznamenané nálezy do roku 1979

Zaznamenané nálezy v letech 1980-1999

Zaznamenané nálezy po roce 2000

Veškeré známé nálezy

TYPICKÝ BIOTOPTYPICKÝ BIOTOP

Hůrka K. 1996:

Hůrka K., Veselý P. & Farka J. 1996:

Jennings D. T., Houseweart M.W. & Dunn G. A. 1986:

Veselý P., Moravec P. & Stanovský J. 2005:

Nálezová databázeAgentury ochrany přírody a krajiny (2012).

Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae eské a Slovenské republiky.Kabourek, Zlín. 565 pp.

Vyu ití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvalityprostředí. Klapalekiana 32: 15-26.

Carabid beetles (Coleoptera: Carabidae)associated with strip clearcut and dense spruce-fir forest of Maine. The Coleopterists Bulletin, 40(3):251-263.

Carabidae (střevlíkovití), pp. 406411. In: [eds]: ervenýseznam ohro ených druhů eské republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the CzechRepublic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny R, Praha, 760 pp.

Č

ČČ

Č

č ž

ž

Koch K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie. Band 1. Goecke & Evers, Krefeld. 440 pp.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

MAPY ZNÁMÉHO ROZŠÍŘENÍ DRUHU

Studium střevlíkovitých brouků (Carabidae) má v eské republice dlouholetou tradici. Zejména díkysběratelské oblibě se jedná o jednu z nejlépe probádaných eledí hmyzu. U vět iny druhů jsou dobřeprozkoumány zejména ekologické nároky ale i jejich přibli né faunistické roz íření. I díky tomuto faktu jsoupova ováni za jednu z nejvýznamněj ích bioindika ních skupin organismů (např. Hůrka, Veselý & Farka(1996)).

Moderní přehled na ich druhů prvně podal Kult (1947), následné přehledy pak byly publikovány v letech1972 a 1993 (Pulpán & Re ka 1972; Pulpán & Hůrka 1984,1993). Doposud poslední seznam druhů,publikoval Hůrka (1996).

V sou asné době je z území eské republiky evidováno 518 druhů a poddruhů v etně druhůvyhynulých. Stálý výskyt dal ích 22 druhů a poddruhů nebyl dosud dostate ně potvrzen (Veselý & kol 2005).

Do erveného seznamu ohro ených druhů eské republiky je řazeno 174 druhů a poddruhů (33,6 % zcelkového po tu). Ze zákona je chráněno dle přílohy . III Vyhlá ky 359/1992 Sb. 16 konkrétních druhů, dálecelý rod , a kromě druhu Linnaeus, 1758 také celý rod . Do soustavyNATURA2000 jsou zařazeny 3 druhy.

Střevlíkovití obývají nejrůzněj í stanovi tě od mokrých, ba inatých nebo pobře ních a po suchá stepnía pou tní. Vět ina druhů ije na povrchu půdy pod kameny nebo v hrabance. ijí i na bylinách, keřích astromech, některé druhy i pod kůrou a v hnijícím dřevě. Známe druhy vy adující zastínění (lesní), ale i druhyheliofilní, pobíhající za dne a plného slunce na otevřených biotopech. Mikrokavernikolní druhy ijí v půdě,asto pod hluboko zapadlými kameny. Některé druhy ijí jen v ní inách, jiné jen v alpínských pásmech hor.

Vět ina středoevropských druhů je v ak spí e vlhkomilných s no ní aktivitou (Hůrka 1996).Střevlíkovití patří mezi dominantní dravé bezobratlé ve spole enstvech epigeicky ijících organismů.

Potravně jsou to předev ím příle itostní polyfágní predátoři. Některé druhy jsou v ak dravé i fytofágní,zatímco jiné striktně fytofágní (Jennings, Houseweart & Dunn 1986). Na i zástupci patří hlavně mezinespecializované maso ravce lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé a výjime něobratlovce. ást z nich jsou potravní specialisté vázaní např. na housenky, chvostoskoky, larvy i imagadrab íků nebo plicnaté pl e.

Čč

č č

č Č čč

Č Čč č

čč

č

čČ

č

šž š

ž š

šž š

šž

š

š š ž ž žš š ž Ž

žž

ž žš š š

žš ž š

šž

ž

Brachinus Cicindela hybrida Cicindela

Soubor map roz íření druhu (Coleoptera: Carabidae) v eské republice)š Hurka & Pulpán, 1981Parazuphium chevrolatii rebli Č

CHARAKTERISTIKA STŘEVLÍKOVITÝCH

jer o z í ř e n ý veuromediteránní azakavkazské oblasti.V R nalezeni jen 2samci a 1 samicepoddruhu

na jed inéms u c h é m s t e p n í mstanovi ti s mírnýmz a s t í n ě n í m vLounském středohořív echách (Hůrka1996).

S t e n o t o p n í ,hygrofilní, ripikolní; nab ř e z í c h p o drostlinným odpadem(Koch 1989).

P. chevrolati

P. chevrolatireb l i

š

š

Č

Č

CHARAKTERISTIKA DRUHU

Poznání aktuálního i historickéhoroz íření konkrétních druhů je základempro jejich efektivní ochranu do budoucna.Mnohé druhy střevlíkovitých jsou těsněvázány na prostředí a jsou citlivé k jeho byťnepatrným změnám. Na změny v prostřenípak jednotlivé druhy v interakci s ostatnímireagují rozdílným způsobem, co se vkone ném důsledku projeví ve změněabundance těchto druhů. V sou asnédobě se mnohé biotopy mění velmidynamicky předev ím díky globálnímzměnám klimatu a antorpogením vlivům.Prezentovaný soubor map dává představuo celkovém historickém roz íření druhu naúzemí R, dále pak ve třech periodách (doroku 1979, v periodě 1980 a 1999 a 2000a do sou asnost). Přibli ně stejný po etobsazených tverců ve v ech 3 periodáchukazuje na stabilní areál roz íření v R.Výrazný nárůst po tu obsazených tverců,nebo naopak jejich výrazný pokles zna íexpandující respektive mizející druh. Přisrovnání s celkovým historickým areálemroz íření lze pak vyhodnocovat posunyareálu roz íření.

š

ž

š

š

žž ž

šš

šš

čč

Č

č čč

Čč č

č

PRO UŽIVATELE

Autoři:Oto NakládalRadek Hejda

CIGA20124310 Modelprognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

Zaznamenané nálezy do roku 1979

Zaznamenané nálezy v letech 1980-1999

Zaznamenané nálezy po roce 2000

Veškeré známé nálezy

TYPICKÝ BIOTOPTYPICKÝ BIOTOP

Hůrka K. 1996:

Hůrka K., Veselý P. & Farka J. 1996:

Jennings D. T., Houseweart M.W. & Dunn G. A. 1986:

Veselý P., Moravec P. & Stanovský J. 2005:

Nálezová databázeAgentury ochrany přírody a krajiny (2012).

Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae eské a Slovenské republiky.Kabourek, Zlín. 565 pp.

Vyu ití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvalityprostředí. Klapalekiana 32: 15-26.

Carabid beetles (Coleoptera: Carabidae)associated with strip clearcut and dense spruce-fir forest of Maine. The Coleopterists Bulletin, 40(3):251-263.

Carabidae (střevlíkovití), pp. 406411. In: [eds]: ervenýseznam ohro ených druhů eské republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the CzechRepublic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny R, Praha, 760 pp.

Č

ČČ

Č

č ž

ž

Koch K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie. Band 1. Goecke & Evers, Krefeld. 440 pp.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

MAPY ZNÁMÉHO ROZŠÍŘENÍ DRUHU

Studium střevlíkovitých brouků (Carabidae) má v eské republice dlouholetou tradici. Zejména díkysběratelské oblibě se jedná o jednu z nejlépe probádaných eledí hmyzu. U vět iny druhů jsou dobřeprozkoumány zejména ekologické nároky ale i jejich přibli né faunistické roz íření. I díky tomuto faktu jsoupova ováni za jednu z nejvýznamněj ích bioindika ních skupin organismů (např. Hůrka, Veselý & Farka(1996)).

Moderní přehled na ich druhů prvně podal Kult (1947), následné přehledy pak byly publikovány v letech1972 a 1993 (Pulpán & Re ka 1972; Pulpán & Hůrka 1984,1993). Doposud poslední seznam druhů,publikoval Hůrka (1996).

V sou asné době je z území eské republiky evidováno 518 druhů a poddruhů v etně druhůvyhynulých. Stálý výskyt dal ích 22 druhů a poddruhů nebyl dosud dostate ně potvrzen (Veselý & kol 2005).

Do erveného seznamu ohro ených druhů eské republiky je řazeno 174 druhů a poddruhů (33,6 % zcelkového po tu). Ze zákona je chráněno dle přílohy . III Vyhlá ky 359/1992 Sb. 16 konkrétních druhů, dálecelý rod , a kromě druhu Linnaeus, 1758 také celý rod . Do soustavyNATURA2000 jsou zařazeny 3 druhy.

Střevlíkovití obývají nejrůzněj í stanovi tě od mokrých, ba inatých nebo pobře ních a po suchá stepnía pou tní. Vět ina druhů ije na povrchu půdy pod kameny nebo v hrabance. ijí i na bylinách, keřích astromech, některé druhy i pod kůrou a v hnijícím dřevě. Známe druhy vy adující zastínění (lesní), ale i druhyheliofilní, pobíhající za dne a plného slunce na otevřených biotopech. Mikrokavernikolní druhy ijí v půdě,asto pod hluboko zapadlými kameny. Některé druhy ijí jen v ní inách, jiné jen v alpínských pásmech hor.

Vět ina středoevropských druhů je v ak spí e vlhkomilných s no ní aktivitou (Hůrka 1996).Střevlíkovití patří mezi dominantní dravé bezobratlé ve spole enstvech epigeicky ijících organismů.

Potravně jsou to předev ím příle itostní polyfágní predátoři. Některé druhy jsou v ak dravé i fytofágní,zatímco jiné striktně fytofágní (Jennings, Houseweart & Dunn 1986). Na i zástupci patří hlavně mezinespecializované maso ravce lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé a výjime něobratlovce. ást z nich jsou potravní specialisté vázaní např. na housenky, chvostoskoky, larvy i imagadrab íků nebo plicnaté pl e.

Čč

č č

č Č čč

Č Čč č

čč

č

čČ

č

šž š

ž š

šž š

šž

š

š š ž ž žš š ž Ž

žž

ž žš š š

žš ž š

šž

ž

Brachinus Cicindela hybrida Cicindela

Soubor map roz íření druhu , (Coleoptera: Carabidae) v eské republice)š (Geoffroy in Fourcroy 1785)Polistichus connexus Č

CHARAKTERISTIKA STŘEVLÍKOVITÝCH

Druh roz ířený vsubtropech a mírnémpásmu palearktickéoblasti. V echáchvzácný a velmi vzácný,lokální, na Moravěvzácný a ojedinělý (jenpři povodních velmilokálně hojný). Nasuchých a polovlhkýchs t a n o v i t í c h b e zzastínění: stepi, louky;ní iny a pahorkatiny(Hůrka 1996).

Eurytopní; v teplýchob las tech, bahn i tébřehy tekoucích vod; vdetritu (Koch 1989);reliktní (Hůrka, Veselý &Farka 1996).

š

ž

žš

ž ž

Č

č

CHARAKTERISTIKA DRUHU

Poznání aktuálního i historickéhoroz íření konkrétních druhů je základempro jejich efektivní ochranu do budoucna.Mnohé druhy střevlíkovitých jsou těsněvázány na prostředí a jsou citlivé k jeho byťnepatrným změnám. Na změny v prostřenípak jednotlivé druhy v interakci s ostatnímireagují rozdílným způsobem, co se vkone ném důsledku projeví ve změněabundance těchto druhů. V sou asnédobě se mnohé biotopy mění velmidynamicky předev ím díky globálnímzměnám klimatu a antorpogením vlivům.Prezentovaný soubor map dává představuo celkovém historickém roz íření druhu naúzemí R, dále pak ve třech periodách (doroku 1979, v periodě 1980 a 1999 a 2000a do sou asnost). Přibli ně stejný po etobsazených tverců ve v ech 3 periodáchukazuje na stabilní areál roz íření v R.Výrazný nárůst po tu obsazených tverců,nebo naopak jejich výrazný pokles zna íexpandující respektive mizející druh. Přisrovnání s celkovým historickým areálemroz íření lze pak vyhodnocovat posunyareálu roz íření.

š

ž

š

š

žž ž

šš

šš

čč

Č

č čč

Čč č

č

PRO UŽIVATELE

Autoři:Oto NakládalRadek Hejda

CIGA20124310 Modelprognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

Zaznamenané nálezy do roku 1979

Zaznamenané nálezy v letech 1980-1999

Zaznamenané nálezy po roce 2000

Veškeré známé nálezy

CHARAKTERISTIKA DRUHU

MAPY ZNÁMÉHO ROZŠÍŘENÍ DRUHU

Studium střevlíkovitých brouků (Carabidae) má v eské republice dlouholetou tradici. Zejména díkysběratelské oblibě se jedná o jednu z nejlépe probádaných eledí hmyzu. U vět iny druhů jsou dobřeprozkoumány zejména ekologické nároky ale i jejich přibli né faunistické roz íření. I díky tomuto faktu jsoupova ováni za jednu z nejvýznamněj ích bioindika ních skupin organismů (např. Hůrka, Veselý & Farka(1996)).

Moderní přehled na ich druhů prvně podal Kult (1947), následné přehledy pak byly publikovány v letech1972 a 1993 (Pulpán & Re ka 1972; Pulpán & Hůrka 1984,1993). Doposud poslední seznam druhů,publikoval Hůrka (1996).

V sou asné době je z území eské republiky evidováno 518 druhů a poddruhů v etně druhůvyhynulých. Stálý výskyt dal ích 22 druhů a poddruhů nebyl dosud dostate ně potvrzen (Veselý & kol 2005).Do erveného seznamu ohro ených druhů eské republiky je řazeno 174 druhů a poddruhů (33,6 % zcelkového po tu). Ze zákona je chráněno dle přílohy . III Vyhlá ky 359/1992 Sb. 16 konkrétních druhů, dálecelý rod , a kromě druhu Linnaeus, 1758 také celý rod . Do soustavyNATURA2000 jsou zařazeny 3 druhy.

Střevlíkovití obývají nejrůzněj í stanovi tě od mokrých, ba inatých nebo pobře ních a po suchá stepnía pou tní. Vět ina druhů ije na povrchu půdy pod kameny nebo v hrabance. ijí i na bylinách, keřích astromech, některé druhy i pod kůrou a v hnijícím dřevě. Známe druhy vy adující zastínění (lesní), ale i druhyheliofilní, pobíhající za dne a plného slunce na otevřených biotopech. Mikrokavernikolní druhy ijí v půdě,asto pod hluboko zapadlými kameny. Některé druhy ijí jen v ní inách, jiné jen v alpínských pásmech hor.

Vět ina středoevropských druhů je v ak spí e vlhkomilných s no ní aktivitou (Hůrka 1996).Střevlíkovití patří mezi dominantní dravé bezobratlé ve spole enstvech epigeicky ijících organismů.

Potravně jsou to předev ím příle itostní polyfágní predátoři. Některé druhy jsou v ak dravé i fytofágní,zatímco jiné striktně fytofágní (Jennings, Houseweart & Dunn 1986). Na i zástupci patří hlavně mezinespecializované maso ravce lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé a výjime něobratlovce. ást z nich jsou potravní specialisté vázaní např. na housenky, chvostoskoky, larvy i imagadrab íků nebo plicnaté pl e.

Čč

č č

č Č čč

Č Čč č

čč

č

čČ

č

šž š

ž š

šž š

šž

š

š š ž ž žš š ž Ž

žž

ž žš š š

žš ž š

šž

ž

Brachinus Cicindela hybrida Cicindela

Soubor map roz íření druhu (Coleoptera: Carabidae) v eské republice)š (Dejean, 1831)Perigona nigriceps Č

CHARAKTERISTIKA STŘEVLÍKOVITÝCH

K o s m o p o l i t n ěroz ířený, ve středníEvropě znám od roku1902; v R vzácný avelmi vzácný, jen velmilokálně a sporadickyas od asu hojný.

Komposty, hromadytlejících rostlinnýchzby t ků , s t r omovéhouby ; n í iny apahorkatiny (Hůrka1996).

E u r y t o p n í ,termofilní, vět inous y n a n t r o p n í ,f y t o d e t r i t i k o l n í ;zahrady, ruderály,smeti tě, stodoly, vkvasících hnijícíchrostlinných zbytcích:kompos ty, s láma,piliny (Koch 1989);eury topní (Hů rka ,Vese l ý & Fa rka1996).

š

ž

ž ž

š

š

Č

č č

č

CHARAKTERISTIKA DRUHU

TYPICKÝ BIOTOP

Hůrka K. 1996:

Hůrka K., Veselý P. & Farka J. 1996:

Jennings D. T., Houseweart M.W. & Dunn G. A. 1986:

Veselý P., Moravec P. & Stanovský J. 2005:

Nálezová databázeAgentury ochrany přírody a krajiny (2012).

Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae eské a Slovenské republiky.Kabourek, Zlín. 565 pp.

Vyu ití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvalityprostředí. Klapalekiana 32: 15-26.

Carabid beetles (Coleoptera: Carabidae)associated with strip clearcut and dense spruce-fir forest of Maine. The Coleopterists Bulletin, 40(3):251-263.

Carabidae (střevlíkovití), pp. 406411. In: [eds]: ervenýseznam ohro ených druhů eské republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the CzechRepublic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny R, Praha, 760 pp.

Č

ČČ

Č

č ž

ž

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

Poznání aktuálního i historickéhoroz íření konkrétních druhů je základempro jejich efektivní ochranu do budoucna.Mnohé druhy střevlíkovitých jsou těsněvázány na prostředí a jsou citlivé k jeho byťnepatrným změnám. Na změny v prostřenípak jednotlivé druhy v interakci s ostatnímireagují rozdílným způsobem, co se vkone ném důsledku projeví ve změněabundance těchto druhů. V sou asnédobě se mnohé biotopy mění velmidynamicky předev ím díky globálnímzměnám klimatu a antorpogením vlivům.Prezentovaný soubor map dává představuo celkovém historickém roz íření druhu naúzemí R, dále pak ve třech periodách (doroku 1979, v periodě 1980 a 1999 a 2000a do sou asnost). Přibli ně stejný po etobsazených tverců ve v ech 3 periodáchukazuje na stabilní areál roz íření v R.Výrazný nárůst po tu obsazených tverců,nebo naopak jejich výrazný pokles zna íexpandující respektive mizející druh. Přisrovnání s celkovým historickým areálemroz íření lze pak vyhodnocovat posunyareálu roz íření.

š

ž

š

š

žž ž

šš

šš

čč

Č

č čč

Čč č

č

PRO UŽIVATELE

Autoři:Oto Nakládal

Radek HejdaCIGA20124310 Model

prognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

Zaznamenané nálezy do roku 1979

Zaznamenané nálezy v letech 1980-1999

Zaznamenané nálezy po roce 2000

Veškeré známé nálezy

MAPY ZNÁMÉHO ROZŠÍŘENÍ DRUHU

Studium střevlíkovitých brouků (Carabidae) má v eské republice dlouholetou tradici. Zejména díkysběratelské oblibě se jedná o jednu z nejlépe probádaných eledí hmyzu. U vět iny druhů jsou dobřeprozkoumány zejména ekologické nároky ale i jejich přibli né faunistické roz íření. I díky tomuto faktu jsoupova ováni za jednu z nejvýznamněj ích bioindika ních skupin organismů (např. Hůrka, Veselý & Farka(1996)).

Moderní přehled na ich druhů prvně podal Kult (1947), následné přehledy pak byly publikovány v letech1972 a 1993 (Pulpán & Re ka 1972; Pulpán & Hůrka 1984,1993). Doposud poslední seznam druhů,publikoval Hůrka (1996).

V sou asné době je z území eské republiky evidováno 518 druhů a poddruhů v etně druhůvyhynulých. Stálý výskyt dal ích 22 druhů a poddruhů nebyl dosud dostate ně potvrzen (Veselý & kol 2005).Do erveného seznamu ohro ených druhů eské republiky je řazeno 174 druhů a poddruhů (33,6 % zcelkového po tu). Ze zákona je chráněno dle přílohy . III Vyhlá ky 359/1992 Sb. 16 konkrétních druhů, dálecelý rod , a kromě druhu Linnaeus, 1758 také celý rod . Do soustavyNATURA2000 jsou zařazeny 3 druhy.

Střevlíkovití obývají nejrůzněj í stanovi tě od mokrých, ba inatých nebo pobře ních a po suchá stepnía pou tní. Vět ina druhů ije na povrchu půdy pod kameny nebo v hrabance. ijí i na bylinách, keřích astromech, některé druhy i pod kůrou a v hnijícím dřevě. Známe druhy vy adující zastínění (lesní), ale i druhyheliofilní, pobíhající za dne a plného slunce na otevřených biotopech. Mikrokavernikolní druhy ijí v půdě,asto pod hluboko zapadlými kameny. Některé druhy ijí jen v ní inách, jiné jen v alpínských pásmech hor.

Vět ina středoevropských druhů je v ak spí e vlhkomilných s no ní aktivitou (Hůrka 1996).Střevlíkovití patří mezi dominantní dravé bezobratlé ve spole enstvech epigeicky ijících organismů.

Potravně jsou to předev ím příle itostní polyfágní predátoři. Některé druhy jsou v ak dravé i fytofágní,zatímco jiné striktně fytofágní (Jennings, Houseweart & Dunn 1986). Na i zástupci patří hlavně mezinespecializované maso ravce lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé a výjime něobratlovce. ást z nich jsou potravní specialisté vázaní např. na housenky, chvostoskoky, larvy i imaga

Čč

č č

č Č čč

Č Čč č

čč

č

čČ

šž š

ž š

šž š

šž

š

š š ž ž žš š ž Ž

žž

ž žš š š

žš ž š

šž

Brachinus Cicindela hybrida Cicindela

Soubor map roz íření druhu (Coleoptera: Carabidae) v eské republice)š (Gyllenhal, 1813)Masoreus wetterhallii Č

CHARAKTERISTIKA STŘEVLÍKOVITÝCH

Západopalearktickýdruh, v R vzácný nasuchých a ve lm isuchých stanovi tíchbez zastínění: stepi,pískové duny; ní iny apahorkatiny (Hůrka1996).

S t e n o t o p n í ,psamof i ln í ; p ís i téduny, jehli naté lesy napíscích, suché trávníkyna písku; pís itá pole aruderální plochy snízkou vegetací; podmechem, l is tovýmirů icemi jestřábníků( ) a v detrituvřesu ( ) (Koch1989); reliktní (Hůrka,Veselý & Farka 1996).

Č

čč

č

č

žš

ž ž

žHieracium

Calluna

CHARAKTERISTIKA DRUHU

Poznání aktuálního i historického roz ířeníkonkrétních druhů je základem pro jejichefektivní ochranu do budoucna. Mnohédruhy střevlíkovitých jsou těsně vázány naprostředí a jsou citlivé k jeho byťnepatrným změnám. Na změny v prostřenípak jednotlivé druhy v interakci s ostatnímireagují rozdílným způsobem, co se vkone ném důsledku projeví ve změněabundance těchto druhů. V sou asnédobě se mnohé biotopy mění velmidynamicky předev ím díky globálnímzměnám klimatu a antorpogením vlivům.Prezentovaný soubor map dává představuo celkovém historickém roz íření druhu naúzemí R, dále pak ve třech periodách (doroku 1979, v periodě 1980 a 1999 a 2000a do sou asnost). Přibli ně stejný po etobsazených tverců ve v ech 3 periodáchukazuje na stabilní areál roz íření v R.Výrazný nárůst po tu obsazených tverců,nebo naopak jejich výrazný pokles zna íexpandující respektive mizející druh. Přisrovnání s celkovým historickým areálemroz íření lze pak vyhodnocovat posunyareálu roz íření.

š

ž

š

š

žž ž

šš

šš

čč

Č

č čč

Čč č

č

PRO UŽIVATELE

Zaznamenané nálezy do roku 1979

Zaznamenané nálezy v letech 1980-1999

Zaznamenané nálezy po roce 2000

Veškeré známé nálezy

Autoři:Oto Nakládal

Radek HejdaCIGA20124310 Model

prognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

TYPICKÝ BIOTOPTYPICKÝ BIOTOP

Hůrka K. 1996:

Hůrka K., Veselý P. & Farka J. 1996:

Jennings D. T., Houseweart M.W. & Dunn G. A. 1986:

Veselý P., Moravec P. & Stanovský J. 2005:

Nálezová databázeAgentury ochrany přírody a krajiny (2012).

Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae eské a Slovenské republiky.Kabourek, Zlín. 565 pp.

Vyu ití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvalityprostředí. Klapalekiana 32: 15-26.

Carabid beetles (Coleoptera: Carabidae)associated with strip clearcut and dense spruce-fir forest of Maine. The Coleopterists Bulletin, 40(3):251-263.

Carabidae (střevlíkovití), pp. 406411. In: [eds]: ervenýseznam ohro ených druhů eské republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the CzechRepublic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny R, Praha, 760 pp.

Č

ČČ

Č

č ž

ž

Koch K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie. Band 1. Goecke & Evers, Krefeld. 440 pp.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

TYPICKÝ BIOTOPTYPICKÝ BIOTOP

Hůrka K. 1996:

Hůrka K., Veselý P. & Farka J. 1996:

Jennings D. T., Houseweart M.W. & Dunn G. A. 1986:

Veselý P., Moravec P. & Stanovský J. 2005:

Nálezová databázeAgentury ochrany přírody a krajiny (2012).

Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae eské a Slovenské republiky.Kabourek, Zlín. 565 pp.

Vyu ití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvalityprostředí. Klapalekiana 32: 15-26.

Carabid beetles (Coleoptera: Carabidae)associated with strip clearcut and dense spruce-fir forest of Maine. The Coleopterists Bulletin, 40(3):251-263.

Carabidae (střevlíkovití), pp. 406411. In: [eds]: ervenýseznam ohro ených druhů eské republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the CzechRepublic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny R, Praha, 760 pp.

Č

ČČ

Č

č ž

ž

Koch K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie. Band 1. Goecke & Evers, Krefeld. 440 pp.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

CHARAKTERISTIKA DRUHU

MAPY ZNÁMÉHO ROZŠÍŘENÍ DRUHU

Studium střevlíkovitých brouků (Carabidae) má v eské republice dlouholetou tradici. Zejména díkysběratelské oblibě se jedná o jednu z nejlépe probádaných eledí hmyzu. U vět iny druhů jsou dobřeprozkoumány zejména ekologické nároky ale i jejich přibli né faunistické roz íření. I díky tomuto faktu jsoupova ováni za jednu z nejvýznamněj ích bioindika ních skupin organismů (např. Hůrka, Veselý & Farka(1996)).

Moderní přehled na ich druhů prvně podal Kult (1947), následné přehledy pak byly publikovány v letech1972 a 1993 (Pulpán & Re ka 1972; Pulpán & Hůrka 1984,1993). Doposud poslední seznam druhů,publikoval Hůrka (1996).

V sou asné době je z území eské republiky evidováno 518 druhů a poddruhů v etně druhůvyhynulých. Stálý výskyt dal ích 22 druhů a poddruhů nebyl dosud dostate ně potvrzen (Veselý & kol 2005).Do erveného seznamu ohro ených druhů eské republiky je řazeno 174 druhů a poddruhů (33,6 % zcelkového po tu). Ze zákona je chráněno dle přílohy . III Vyhlá ky 359/1992 Sb. 16 konkrétních druhů, dálecelý rod , a kromě druhu Linnaeus, 1758 také celý rod . Do soustavyNATURA2000 jsou zařazeny 3 druhy.

Střevlíkovití obývají nejrůzněj í stanovi tě od mokrých, ba inatých nebo pobře ních a po suchá stepnía pou tní. Vět ina druhů ije na povrchu půdy pod kameny nebo v hrabance. ijí i na bylinách, keřích astromech, některé druhy i pod kůrou a v hnijícím dřevě. Známe druhy vy adující zastínění (lesní), ale i druhyheliofilní, pobíhající za dne a plného slunce na otevřených biotopech. Mikrokavernikolní druhy ijí v půdě,asto pod hluboko zapadlými kameny. Některé druhy ijí jen v ní inách, jiné jen v alpínských pásmech hor.

Vět ina středoevropských druhů je v ak spí e vlhkomilných s no ní aktivitou (Hůrka 1996).Střevlíkovití patří mezi dominantní dravé bezobratlé ve spole enstvech epigeicky ijících organismů.

Potravně jsou to předev ím příle itostní polyfágní predátoři. Některé druhy jsou v ak dravé i fytofágní,zatímco jiné striktně fytofágní (Jennings, Houseweart & Dunn 1986). Na i zástupci patří hlavně mezinespecializované maso ravce lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé a výjime něobratlovce. ást z nich jsou potravní specialisté vázaní např. na housenky, chvostoskoky, larvy i imagadrab íků nebo plicnaté pl e.

Čč

č č

č Č čč

Č Čč č

čč

č

čČ

č

šž š

ž š

šž š

šž

š

š š ž ž žš š ž Ž

žž

ž žš š š

žš ž š

šž

ž

Brachinus Cicindela hybrida Cicindela

Soubor map roz íření druhu ., (Coleoptera: Carabidae) v eské republice)š (L 1767)Odacantha melanura Č

CHARAKTERISTIKA STŘEVLÍKOVITÝCH

Západopalearktický druh, v R hojný vrákosových porostechvod a mo álů; ní inya pahorkatiny (Hůrka1996).

S t e n o t o p n í ,hygrofilní, paludikolní,rákosové ba iny,b a i n a t é b ř e h yeutrofizovaných vodn a j í l e c h , n a

a , vdetr i tu, v dutýchstoncích mokřadníchrostlin (Koch 1989);adaptabilní (Hůrka,Veselý & Farka1996).

Č

č

č

žž

žž

Phragmites Typha

CHARAKTERISTIKA DRUHU

Poznání aktuálního i historickéhoroz íření konkrétních druhů je základempro jejich efektivní ochranu do budoucna.Mnohé druhy střevlíkovitých jsou těsněvázány na prostředí a jsou citlivé k jeho byťnepatrným změnám. Na změny v prostřenípak jednotlivé druhy v interakci s ostatnímireagují rozdílným způsobem, co se vkone ném důsledku projeví ve změněabundance těchto druhů. V sou asnédobě se mnohé biotopy mění velmidynamicky předev ím díky globálnímzměnám klimatu a antorpogením vlivům.Prezentovaný soubor map dává představuo celkovém historickém roz íření druhu naúzemí R, dále pak ve třech periodách (doroku 1979, v periodě 1980 a 1999 a 2000a do sou asnost). Přibli ně stejný po etobsazených tverců ve v ech 3 periodáchukazuje na stabilní areál roz íření v R.Výrazný nárůst po tu obsazených tverců,nebo naopak jejich výrazný pokles zna íexpandující respektive mizející druh. Přisrovnání s celkovým historickým areálemroz íření lze pak vyhodnocovat posunyareálu roz íření.

š

ž

š

š

žž ž

šš

šš

čč

Č

č čč

Čč č

č

PRO UŽIVATELE

Autoři:Oto NakládalRadek Hejda

CIGA20124310 Modelprognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

Zaznamenané nálezy do roku 1979

Zaznamenané nálezy v letech 1980-1999

Zaznamenané nálezy po roce 2000

Veškeré známé nálezy

TYPICKÝ BIOTOPTYPICKÝ BIOTOP

Hůrka K. 1996:

Hůrka K., Veselý P. & Farka J. 1996:

Jennings D. T., Houseweart M.W. & Dunn G. A. 1986:

Veselý P., Moravec P. & Stanovský J. 2005:

Nálezová databázeAgentury ochrany přírody a krajiny (2012).

Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae eské a Slovenské republiky.Kabourek, Zlín. 565 pp.

Vyu ití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvalityprostředí. Klapalekiana 32: 15-26.

Carabid beetles (Coleoptera: Carabidae)associated with strip clearcut and dense spruce-fir forest of Maine. The Coleopterists Bulletin, 40(3):251-263.

Carabidae (střevlíkovití), pp. 406411. In: [eds]: ervenýseznam ohro ených druhů eské republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the CzechRepublic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny R, Praha, 760 pp.

Č

ČČ

Č

č ž

ž

Koch K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie. Band 1. Goecke & Evers, Krefeld. 440 pp.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

MAPY ZNÁMÉHO ROZŠÍŘENÍ DRUHU

Studium střevlíkovitých brouků (Carabidae) má v eské republice dlouholetou tradici. Zejména díkysběratelské oblibě se jedná o jednu z nejlépe probádaných eledí hmyzu. U vět iny druhů jsou dobřeprozkoumány zejména ekologické nároky ale i jejich přibli né faunistické roz íření. I díky tomuto faktu jsoupova ováni za jednu z nejvýznamněj ích bioindika ních skupin organismů (např. Hůrka, Veselý & Farka(1996)).

Moderní přehled na ich druhů prvně podal Kult (1947), následné přehledy pak byly publikovány v letech1972 a 1993 (Pulpán & Re ka 1972; Pulpán & Hůrka 1984,1993). Doposud poslední seznam druhů,publikoval Hůrka (1996).

V sou asné době je z území eské republiky evidováno 518 druhů a poddruhů v etně druhůvyhynulých. Stálý výskyt dal ích 22 druhů a poddruhů nebyl dosud dostate ně potvrzen (Veselý & kol 2005).

Do erveného seznamu ohro ených druhů eské republiky je řazeno 174 druhů a poddruhů (33,6 % zcelkového po tu). Ze zákona je chráněno dle přílohy . III Vyhlá ky 359/1992 Sb. 16 konkrétních druhů, dálecelý rod , a kromě druhu Linnaeus, 1758 také celý rod . Do soustavyNATURA2000 jsou zařazeny 3 druhy.

Střevlíkovití obývají nejrůzněj í stanovi tě od mokrých, ba inatých nebo pobře ních a po suchá stepnía pou tní. Vět ina druhů ije na povrchu půdy pod kameny nebo v hrabance. ijí i na bylinách, keřích astromech, některé druhy i pod kůrou a v hnijícím dřevě. Známe druhy vy adující zastínění (lesní), ale i druhyheliofilní, pobíhající za dne a plného slunce na otevřených biotopech. Mikrokavernikolní druhy ijí v půdě,asto pod hluboko zapadlými kameny. Některé druhy ijí jen v ní inách, jiné jen v alpínských pásmech hor.

Vět ina středoevropských druhů je v ak spí e vlhkomilných s no ní aktivitou (Hůrka 1996).Střevlíkovití patří mezi dominantní dravé bezobratlé ve spole enstvech epigeicky ijících organismů.

Potravně jsou to předev ím příle itostní polyfágní predátoři. Některé druhy jsou v ak dravé i fytofágní,zatímco jiné striktně fytofágní (Jennings, Houseweart & Dunn 1986). Na i zástupci patří hlavně mezinespecializované maso ravce lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé a výjime něobratlovce. ást z nich jsou potravní specialisté vázaní např. na housenky, chvostoskoky, larvy i imagadrab íků nebo plicnaté pl e.

Čč

č č

č Č čč

Č Čč č

čč

č

čČ

č

šž š

ž š

šž š

šž

š

š š ž ž žš š ž Ž

žž

ž žš š š

žš ž š

šž

ž

Brachinus Cicindela hybrida Cicindela

Soubor map roz íření druhu , (Coleoptera: Carabidae) v eské republice)š (Geoffroy in Fourcroy 1785)Cymindis humeralis Č

CHARAKTERISTIKA STŘEVLÍKOVITÝCH

Evropa bez severu,jih západní Asie, severníAfrika. V R hojný aojedinělý na suchýchs t a n o v i t í c h b e zz a s t í n ě n í : s t e p i ,lesostepi , pastviny;ní iny a hory, asto vpahorkatinách (Hůrka1996).

Eurytopní, xerofilní;jehli naté lesy na pís itépůdě, vřesovi tě, pís itéduny, pís ité louky,suché prosluněné okrajelesů, horské pastviny;pod trsy trávy, mechem,v ř e s e m ( C a l l u n a ) ,detritem a klestem (Koch1989 ) ; adap tab i l n í(Hůrka, Veselý & Farka1996).

Č

č

č čč

č

č

ž

š

ž ž

š

CHARAKTERISTIKA DRUHU

Poznání aktuálního i historickéhoroz íření konkrétních druhů je základempro jejich efektivní ochranu do budoucna.Mnohé druhy střevlíkovitých jsou těsněvázány na prostředí a jsou citlivé k jeho byťnepatrným změnám. Na změny v prostřenípak jednotlivé druhy v interakci s ostatnímireagují rozdílným způsobem, co se vkone ném důsledku projeví ve změněabundance těchto druhů. V sou asnédobě se mnohé biotopy mění velmidynamicky předev ím díky globálnímzměnám klimatu a antorpogením vlivům.Prezentovaný soubor map dává představuo celkovém historickém roz íření druhu naúzemí R, dále pak ve třech periodách (doroku 1979, v periodě 1980 a 1999 a 2000a do sou asnost). Přibli ně stejný po etobsazených tverců ve v ech 3 periodáchukazuje na stabilní areál roz íření v R.Výrazný nárůst po tu obsazených tverců,nebo naopak jejich výrazný pokles zna íexpandující respektive mizející druh. Přisrovnání s celkovým historickým areálemroz íření lze pak vyhodnocovat posunyareálu roz íření.

š

ž

š

š

žž ž

šš

šš

čč

Č

č čč

Čč č

č

PRO UŽIVATELE

Autoři:Oto NakládalRadek Hejda

CIGA20124310 Modelprognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

Zaznamenané nálezy do roku 1979

Zaznamenané nálezy v letech 1980-1999

Zaznamenané nálezy po roce 2000

Veškeré známé nálezy

TYPICKÝ BIOTOPTYPICKÝ BIOTOP

Hůrka K. 1996:

Hůrka K., Veselý P. & Farka J. 1996:

Jennings D. T., Houseweart M.W. & Dunn G. A. 1986:

Veselý P., Moravec P. & Stanovský J. 2005:

Nálezová databázeAgentury ochrany přírody a krajiny (2012).

Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae eské a Slovenské republiky.Kabourek, Zlín. 565 pp.

Vyu ití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvalityprostředí. Klapalekiana 32: 15-26.

Carabid beetles (Coleoptera: Carabidae)associated with strip clearcut and dense spruce-fir forest of Maine. The Coleopterists Bulletin, 40(3):251-263.

Carabidae (střevlíkovití), pp. 406411. In: [eds]: ervenýseznam ohro ených druhů eské republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the CzechRepublic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny R, Praha, 760 pp.

Č

ČČ

Č

č ž

ž

Koch K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie. Band 1. Goecke & Evers, Krefeld. 440 pp.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

MAPY ZNÁMÉHO ROZŠÍŘENÍ DRUHU

Studium střevlíkovitých brouků (Carabidae) má v eské republice dlouholetou tradici. Zejména díkysběratelské oblibě se jedná o jednu z nejlépe probádaných eledí hmyzu. U vět iny druhů jsou dobřeprozkoumány zejména ekologické nároky ale i jejich přibli né faunistické roz íření. I díky tomuto faktu jsoupova ováni za jednu z nejvýznamněj ích bioindika ních skupin organismů (např. Hůrka, Veselý & Farka(1996)).

Moderní přehled na ich druhů prvně podal Kult (1947), následné přehledy pak byly publikovány v letech1972 a 1993 (Pulpán & Re ka 1972; Pulpán & Hůrka 1984,1993). Doposud poslední seznam druhů,publikoval Hůrka (1996).

V sou asné době je z území eské republiky evidováno 518 druhů a poddruhů v etně druhůvyhynulých. Stálý výskyt dal ích 22 druhů a poddruhů nebyl dosud dostate ně potvrzen (Veselý & kol 2005).

Do erveného seznamu ohro ených druhů eské republiky je řazeno 174 druhů a poddruhů (33,6 % zcelkového po tu). Ze zákona je chráněno dle přílohy . III Vyhlá ky 359/1992 Sb. 16 konkrétních druhů, dálecelý rod , a kromě druhu Linnaeus, 1758 také celý rod . Do soustavyNATURA2000 jsou zařazeny 3 druhy.

Střevlíkovití obývají nejrůzněj í stanovi tě od mokrých, ba inatých nebo pobře ních a po suchá stepnía pou tní. Vět ina druhů ije na povrchu půdy pod kameny nebo v hrabance. ijí i na bylinách, keřích astromech, některé druhy i pod kůrou a v hnijícím dřevě. Známe druhy vy adující zastínění (lesní), ale i druhyheliofilní, pobíhající za dne a plného slunce na otevřených biotopech. Mikrokavernikolní druhy ijí v půdě,asto pod hluboko zapadlými kameny. Některé druhy ijí jen v ní inách, jiné jen v alpínských pásmech hor.

Vět ina středoevropských druhů je v ak spí e vlhkomilných s no ní aktivitou (Hůrka 1996).Střevlíkovití patří mezi dominantní dravé bezobratlé ve spole enstvech epigeicky ijících organismů.

Potravně jsou to předev ím příle itostní polyfágní predátoři. Některé druhy jsou v ak dravé i fytofágní,zatímco jiné striktně fytofágní (Jennings, Houseweart & Dunn 1986). Na i zástupci patří hlavně mezinespecializované maso ravce lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé a výjime něobratlovce. ást z nich jsou potravní specialisté vázaní např. na housenky, chvostoskoky, larvy i imagadrab íků nebo plicnaté pl e.

Čč

č č

č Č čč

Č Čč č

čč

č

čČ

č

šž š

ž š

šž š

šž

š

š š ž ž žš š ž Ž

žž

ž žš š š

žš ž š

šž

ž

Brachinus Cicindela hybrida Cicindela

Soubor map roz íření druhu , (Coleoptera: Carabidae) v eské republice)š (Fabricius 1801)Cymindis miliaris Č

CHARAKTERISTIKA STŘEVLÍKOVITÝCH

J i n í E v r o p a ,j i hovýchod s t ředníEvropy, Malá Asie,jihozápadní Sibiř. V

echách velmi vzácný av e l m i l o k á l n í ,p r a v d ě p o d o b n ěvymírající, na Moravěvzácný a velmi lokální.Na velmi suchých asuchých stanovi tíchbez zastínění: stepi,zvlá tě skalní; ní iny apahorkat iny (Hů rka1996).

S t e n o t o p n í ,xerofilní; suché trávníky,p í skovny, l esy nakamenitopís ité půdě(Koch 1989); reliktní(Hůrka, Veselý & Farka1996).

ž

š

š ž ž

Č

č

č

CHARAKTERISTIKA DRUHU

Poznání aktuálního i historickéhoroz íření konkrétních druhů je základempro jejich efektivní ochranu do budoucna.Mnohé druhy střevlíkovitých jsou těsněvázány na prostředí a jsou citlivé k jeho byťnepatrným změnám. Na změny v prostřenípak jednotlivé druhy v interakci s ostatnímireagují rozdílným způsobem, co se vkone ném důsledku projeví ve změněabundance těchto druhů. V sou asnédobě se mnohé biotopy mění velmidynamicky předev ím díky globálnímzměnám klimatu a antorpogením vlivům.Prezentovaný soubor map dává představuo celkovém historickém roz íření druhu naúzemí R, dále pak ve třech periodách (doroku 1979, v periodě 1980 a 1999 a 2000a do sou asnost). Přibli ně stejný po etobsazených tverců ve v ech 3 periodáchukazuje na stabilní areál roz íření v R.Výrazný nárůst po tu obsazených tverců,nebo naopak jejich výrazný pokles zna íexpandující respektive mizející druh. Přisrovnání s celkovým historickým areálemroz íření lze pak vyhodnocovat posunyareálu roz íření.

š

ž

š

š

žž ž

šš

šš

čč

Č

č čč

Čč č

č

PRO UŽIVATELE

Autoři:Oto NakládalRadek Hejda

CIGA20124310 Modelprognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

Zaznamenané nálezy do roku 1979

Zaznamenané nálezy v letech 1980-1999

Zaznamenané nálezy po roce 2000

Veškeré známé nálezy

TYPICKÝ BIOTOPTYPICKÝ BIOTOP

Hůrka K. 1996:

Hůrka K., Veselý P. & Farka J. 1996:

Jennings D. T., Houseweart M.W. & Dunn G. A. 1986:

Veselý P., Moravec P. & Stanovský J. 2005:

Nálezová databázeAgentury ochrany přírody a krajiny (2012).

Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae eské a Slovenské republiky.Kabourek, Zlín. 565 pp.

Vyu ití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvalityprostředí. Klapalekiana 32: 15-26.

Carabid beetles (Coleoptera: Carabidae)associated with strip clearcut and dense spruce-fir forest of Maine. The Coleopterists Bulletin, 40(3):251-263.

Carabidae (střevlíkovití), pp. 406411. In: [eds]: ervenýseznam ohro ených druhů eské republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the CzechRepublic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny R, Praha, 760 pp.

Č

ČČ

Č

č ž

ž

Koch K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie. Band 1. Goecke & Evers, Krefeld. 440 pp.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

MAPY ZNÁMÉHO ROZŠÍŘENÍ DRUHU

Studium střevlíkovitých brouků (Carabidae) má v eské republice dlouholetou tradici. Zejména díkysběratelské oblibě se jedná o jednu z nejlépe probádaných eledí hmyzu. U vět iny druhů jsou dobřeprozkoumány zejména ekologické nároky ale i jejich přibli né faunistické roz íření. I díky tomuto faktu jsoupova ováni za jednu z nejvýznamněj ích bioindika ních skupin organismů (např. Hůrka, Veselý & Farka(1996)).

Moderní přehled na ich druhů prvně podal Kult (1947), následné přehledy pak byly publikovány v letech1972 a 1993 (Pulpán & Re ka 1972; Pulpán & Hůrka 1984,1993). Doposud poslední seznam druhů,publikoval Hůrka (1996).

V sou asné době je z území eské republiky evidováno 518 druhů a poddruhů v etně druhůvyhynulých. Stálý výskyt dal ích 22 druhů a poddruhů nebyl dosud dostate ně potvrzen (Veselý & kol 2005).

Do erveného seznamu ohro ených druhů eské republiky je řazeno 174 druhů a poddruhů (33,6 % zcelkového po tu). Ze zákona je chráněno dle přílohy . III Vyhlá ky 359/1992 Sb. 16 konkrétních druhů, dálecelý rod , a kromě druhu Linnaeus, 1758 také celý rod . Do soustavyNATURA2000 jsou zařazeny 3 druhy.

Střevlíkovití obývají nejrůzněj í stanovi tě od mokrých, ba inatých nebo pobře ních a po suchá stepnía pou tní. Vět ina druhů ije na povrchu půdy pod kameny nebo v hrabance. ijí i na bylinách, keřích astromech, některé druhy i pod kůrou a v hnijícím dřevě. Známe druhy vy adující zastínění (lesní), ale i druhyheliofilní, pobíhající za dne a plného slunce na otevřených biotopech. Mikrokavernikolní druhy ijí v půdě,asto pod hluboko zapadlými kameny. Některé druhy ijí jen v ní inách, jiné jen v alpínských pásmech hor.

Vět ina středoevropských druhů je v ak spí e vlhkomilných s no ní aktivitou (Hůrka 1996).Střevlíkovití patří mezi dominantní dravé bezobratlé ve spole enstvech epigeicky ijících organismů.

Potravně jsou to předev ím příle itostní polyfágní predátoři. Některé druhy jsou v ak dravé i fytofágní,zatímco jiné striktně fytofágní (Jennings, Houseweart & Dunn 1986). Na i zástupci patří hlavně mezinespecializované maso ravce lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé a výjime něobratlovce. ást z nich jsou potravní specialisté vázaní např. na housenky, chvostoskoky, larvy i imagadrab íků nebo plicnaté pl e.

Čč

č č

č Č čč

Č Čč č

čč

č

čČ

č

šž š

ž š

šž š

šž

š

š š ž ž žš š ž Ž

žž

ž žš š š

žš ž š

šž

ž

Brachinus Cicindela hybrida Cicindela

Soubor map roz íření druhu , (Coleoptera: Carabidae) v eské republice)š (Germar 1824)Demetrias imperialis Č

CHARAKTERISTIKA STŘEVLÍKOVITÝCH

Západopalearktický druh zasahující doStřední Asie. V Rhojný v rákosináchmo álů a stojatýchv o d ; n í i n y apahorkatiny (Hůrka1996).

S t e n o t o p n í ,h y g r o f i l n í ,paludikolní; ba iny,ba ina té j í l ov i t éb řehy eut ro fn íchsto ja tých vod; vd e t r i t u ; n a

a( K o c h 1 9 8 9 ) ;adaptabilní (Hůrka,Veselý & Farka1996).

Č

č

č

ž ž

žž

Phragmites Carex

CHARAKTERISTIKA DRUHU

Poznání aktuálního i historickéhoroz íření konkrétních druhů je základempro jejich efektivní ochranu do budoucna.Mnohé druhy střevlíkovitých jsou těsněvázány na prostředí a jsou citlivé k jeho byťnepatrným změnám. Na změny v prostřenípak jednotlivé druhy v interakci s ostatnímireagují rozdílným způsobem, co se vkone ném důsledku projeví ve změněabundance těchto druhů. V sou asnédobě se mnohé biotopy mění velmidynamicky předev ím díky globálnímzměnám klimatu a antorpogením vlivům.Prezentovaný soubor map dává představuo celkovém historickém roz íření druhu naúzemí R, dále pak ve třech periodách (doroku 1979, v periodě 1980 a 1999 a 2000a do sou asnost). Přibli ně stejný po etobsazených tverců ve v ech 3 periodáchukazuje na stabilní areál roz íření v R.Výrazný nárůst po tu obsazených tverců,nebo naopak jejich výrazný pokles zna íexpandující respektive mizející druh. Přisrovnání s celkovým historickým areálemroz íření lze pak vyhodnocovat posunyareálu roz íření.

š

ž

š

š

žž ž

šš

šš

čč

Č

č čč

Čč č

č

PRO UŽIVATELE

Autoři:Oto NakládalRadek Hejda

CIGA20124310 Modelprognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

Zaznamenané nálezy do roku 1979

Zaznamenané nálezy v letech 1980-1999

Zaznamenané nálezy po roce 2000

Veškeré známé nálezy

TYPICKÝ BIOTOPTYPICKÝ BIOTOP

Hůrka K. 1996:

Hůrka K., Veselý P. & Farka J. 1996:

Jennings D. T., Houseweart M.W. & Dunn G. A. 1986:

Veselý P., Moravec P. & Stanovský J. 2005:

Nálezová databázeAgentury ochrany přírody a krajiny (2012).

Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae eské a Slovenské republiky.Kabourek, Zlín. 565 pp.

Vyu ití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvalityprostředí. Klapalekiana 32: 15-26.

Carabid beetles (Coleoptera: Carabidae)associated with strip clearcut and dense spruce-fir forest of Maine. The Coleopterists Bulletin, 40(3):251-263.

Carabidae (střevlíkovití), pp. 406411. In: [eds]: ervenýseznam ohro ených druhů eské republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the CzechRepublic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny R, Praha, 760 pp.

Č

ČČ

Č

č ž

ž

Koch K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie. Band 1. Goecke & Evers, Krefeld. 440 pp.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

MAPY ZNÁMÉHO ROZŠÍŘENÍ DRUHU

Studium střevlíkovitých brouků (Carabidae) má v eské republice dlouholetou tradici. Zejména díkysběratelské oblibě se jedná o jednu z nejlépe probádaných eledí hmyzu. U vět iny druhů jsou dobřeprozkoumány zejména ekologické nároky ale i jejich přibli né faunistické roz íření. I díky tomuto faktu jsoupova ováni za jednu z nejvýznamněj ích bioindika ních skupin organismů (např. Hůrka, Veselý & Farka(1996)).

Moderní přehled na ich druhů prvně podal Kult (1947), následné přehledy pak byly publikovány v letech1972 a 1993 (Pulpán & Re ka 1972; Pulpán & Hůrka 1984,1993). Doposud poslední seznam druhů,publikoval Hůrka (1996).

V sou asné době je z území eské republiky evidováno 518 druhů a poddruhů v etně druhůvyhynulých. Stálý výskyt dal ích 22 druhů a poddruhů nebyl dosud dostate ně potvrzen (Veselý & kol 2005).Do erveného seznamu ohro ených druhů eské republiky je řazeno 174 druhů a poddruhů (33,6 % zcelkového po tu). Ze zákona je chráněno dle přílohy . III Vyhlá ky 359/1992 Sb. 16 konkrétních druhů, dálecelý rod , a kromě druhu Linnaeus, 1758 také celý rod . Do soustavyNATURA2000 jsou zařazeny 3 druhy.

Střevlíkovití obývají nejrůzněj í stanovi tě od mokrých, ba inatých nebo pobře ních a po suchá stepnía pou tní. Vět ina druhů ije na povrchu půdy pod kameny nebo v hrabance. ijí i na bylinách, keřích astromech, některé druhy i pod kůrou a v hnijícím dřevě. Známe druhy vy adující zastínění (lesní), ale i druhyheliofilní, pobíhající za dne a plného slunce na otevřených biotopech. Mikrokavernikolní druhy ijí v půdě,asto pod hluboko zapadlými kameny. Některé druhy ijí jen v ní inách, jiné jen v alpínských pásmech hor.

Vět ina středoevropských druhů je v ak spí e vlhkomilných s no ní aktivitou (Hůrka 1996).Střevlíkovití patří mezi dominantní dravé bezobratlé ve spole enstvech epigeicky ijících organismů.

Potravně jsou to předev ím příle itostní polyfágní predátoři. Některé druhy jsou v ak dravé i fytofágní,zatímco jiné striktně fytofágní (Jennings, Houseweart & Dunn 1986). Na i zástupci patří hlavně mezinespecializované maso ravce lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé a výjime něobratlovce. ást z nich jsou potravní specialisté vázaní např. na housenky, chvostoskoky, larvy i imagadrab íků nebo plicnaté pl e.

Čč

č č

č Č čč

Č Čč č

čč

č

čČ

č

šž š

ž š

šž š

šž

š

š š ž ž žš š ž Ž

žž

ž žš š š

žš ž š

šž

ž

Brachinus Cicindela hybrida Cicindela

Soubor map roz íření druhu ., (Coleoptera: Carabidae) v eské republice)š (L 1758)Dromius quadrimaculatus Č

CHARAKTERISTIKA STŘEVLÍKOVITÝCH

Eurokavkazskýdruh. V R obecnýv lesích, na jejichokrajích, v alejích ina osamocenýchstromech; ní iny apodhůř í (Hů rka1996).

E u r y t o p n í ,silvikolní, kortikolní,lesy, okraje lesů,ří ní nivy, stepi, podk ů r o u , l i s t í m ,kmeny porostlýmim e c h e m ac h r a s t í m , n akřovinách, potrava:l a r v y a k u k l yScolitidae (Koch1989); adaptabilní(Hůrka, Veselý &Farka 1996).

Č

č

č

ž ž

CHARAKTERISTIKA DRUHU

Poznání aktuálního i historickéhoroz íření konkrétních druhů je základempro jejich efektivní ochranu do budoucna.Mnohé druhy střevlíkovitých jsou těsněvázány na prostředí a jsou citlivé k jeho byťnepatrným změnám. Na změny v prostřenípak jednotlivé druhy v interakci s ostatnímireagují rozdílným způsobem, co se vkone ném důsledku projeví ve změněabundance těchto druhů. V sou asnédobě se mnohé biotopy mění velmidynamicky předev ím díky globálnímzměnám klimatu a antorpogením vlivům.Prezentovaný soubor map dává představuo celkovém historickém roz íření druhu naúzemí R, dále pak ve třech periodách (doroku 1979, v periodě 1980 a 1999 a 2000a do sou asnost). Přibli ně stejný po etobsazených tverců ve v ech 3 periodáchukazuje na stabilní areál roz íření v R.Výrazný nárůst po tu obsazených tverců,nebo naopak jejich výrazný pokles zna íexpandující respektive mizející druh. Přisrovnání s celkovým historickým areálemroz íření lze pak vyhodnocovat posunyareálu roz íření.

š

ž

š

š

žž ž

šš

šš

čč

Č

č čč

Čč č

č

PRO UŽIVATELE

Autoři:Oto NakládalRadek Hejda

CIGA20124310 Modelprognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

Zaznamenané nálezy do roku 1979

Zaznamenané nálezy v letech 1980-1999

Zaznamenané nálezy po roce 2000

Veškeré známé nálezy

TYPICKÝ BIOTOPTYPICKÝ BIOTOP

Hůrka K. 1996:

Hůrka K., Veselý P. & Farka J. 1996:

Jennings D. T., Houseweart M.W. & Dunn G. A. 1986:

Veselý P., Moravec P. & Stanovský J. 2005:

Nálezová databázeAgentury ochrany přírody a krajiny (2012).

Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae eské a Slovenské republiky.Kabourek, Zlín. 565 pp.

Vyu ití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvalityprostředí. Klapalekiana 32: 15-26.

Carabid beetles (Coleoptera: Carabidae)associated with strip clearcut and dense spruce-fir forest of Maine. The Coleopterists Bulletin, 40(3):251-263.

Carabidae (střevlíkovití), pp. 406411. In: [eds]: ervenýseznam ohro ených druhů eské republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the CzechRepublic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny R, Praha, 760 pp.

Č

ČČ

Č

č ž

ž

Koch K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie. Band 1. Goecke & Evers, Krefeld. 440 pp.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

MAPY ZNÁMÉHO ROZŠÍŘENÍ DRUHU

Studium střevlíkovitých brouků (Carabidae) má v eské republice dlouholetou tradici. Zejména díkysběratelské oblibě se jedná o jednu z nejlépe probádaných eledí hmyzu. U vět iny druhů jsou dobřeprozkoumány zejména ekologické nároky ale i jejich přibli né faunistické roz íření. I díky tomuto faktu jsoupova ováni za jednu z nejvýznamněj ích bioindika ních skupin organismů (např. Hůrka, Veselý & Farka(1996)).

Moderní přehled na ich druhů prvně podal Kult (1947), následné přehledy pak byly publikovány v letech1972 a 1993 (Pulpán & Re ka 1972; Pulpán & Hůrka 1984,1993). Doposud poslední seznam druhů,publikoval Hůrka (1996).

V sou asné době je z území eské republiky evidováno 518 druhů a poddruhů v etně druhůvyhynulých. Stálý výskyt dal ích 22 druhů a poddruhů nebyl dosud dostate ně potvrzen (Veselý & kol 2005).Do erveného seznamu ohro ených druhů eské republiky je řazeno 174 druhů a poddruhů (33,6 % zcelkového po tu). Ze zákona je chráněno dle přílohy . III Vyhlá ky 359/1992 Sb. 16 konkrétních druhů, dálecelý rod , a kromě druhu Linnaeus, 1758 také celý rod . Do soustavyNATURA2000 jsou zařazeny 3 druhy.

Střevlíkovití obývají nejrůzněj í stanovi tě od mokrých, ba inatých nebo pobře ních a po suchá stepnía pou tní. Vět ina druhů ije na povrchu půdy pod kameny nebo v hrabance. ijí i na bylinách, keřích astromech, některé druhy i pod kůrou a v hnijícím dřevě. Známe druhy vy adující zastínění (lesní), ale i druhyheliofilní, pobíhající za dne a plného slunce na otevřených biotopech. Mikrokavernikolní druhy ijí v půdě,asto pod hluboko zapadlými kameny. Některé druhy ijí jen v ní inách, jiné jen v alpínských pásmech hor.

Vět ina středoevropských druhů je v ak spí e vlhkomilných s no ní aktivitou (Hůrka 1996).Střevlíkovití patří mezi dominantní dravé bezobratlé ve spole enstvech epigeicky ijících organismů.

Potravně jsou to předev ím příle itostní polyfágní predátoři. Některé druhy jsou v ak dravé i fytofágní,zatímco jiné striktně fytofágní (Jennings, Houseweart & Dunn 1986). Na i zástupci patří hlavně mezinespecializované maso ravce lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé a výjime něobratlovce. ást z nich jsou potravní specialisté vázaní např. na housenky, chvostoskoky, larvy i imagadrab íků nebo plicnaté pl e.

Čč

č č

č Č čč

Č Čč č

čč

č

čČ

č

šž š

ž š

šž š

šž

š

š š ž ž žš š ž Ž

žž

ž žš š š

žš ž š

šž

ž

Brachinus Cicindela hybrida Cicindela

Soubor map roz íření druhu , (Coleoptera: Carabidae) v eské republice)š (J.J. Hoffmann 1803)Lamprias chlorocephalus Č

CHARAKTERISTIKA STŘEVLÍKOVITÝCH

Západopalearktikcýd ruh zasahu j í c í poStřední Asii a středníSibiř. V R ojedinělý nasuchých a polovlhkýchs t a n o v i t í c h b e zzastínění: louky, pole,meze, pastviny; nej astějiv pahorkatinách, ní inya hory, larvy tohotod r u h u s e i v ím a n d e l i n k a m i zpod eledi Chrysomelinae(Hůrka 1996).

Eurytopní, xerofilní,herbikolní, stepi, suchés t r á n ě , p í s k o v n y ,kameno lomy, suchéokraje lesů, louky, nakeřích, bylinách a travách( asto na ),pod listím, mechem,detritem a uvolněnouků rou (Koch 1989);adap tab i l n í (Hů r ka ,Veselý & Farka 1996).

Č

č

č

č

č

žš

žž

ž

Sarothamnus

CHARAKTERISTIKA DRUHU

Poznání aktuálního i historickéhoroz íření konkrétních druhů je základempro jejich efektivní ochranu do budoucna.Mnohé druhy střevlíkovitých jsou těsněvázány na prostředí a jsou citlivé k jeho byťnepatrným změnám. Na změny v prostřenípak jednotlivé druhy v interakci s ostatnímireagují rozdílným způsobem, co se vkone ném důsledku projeví ve změněabundance těchto druhů. V sou asnédobě se mnohé biotopy mění velmidynamicky předev ím díky globálnímzměnám klimatu a antorpogením vlivům.Prezentovaný soubor map dává představuo celkovém historickém roz íření druhu naúzemí R, dále pak ve třech periodách (doroku 1979, v periodě 1980 a 1999 a 2000a do sou asnost). Přibli ně stejný po etobsazených tverců ve v ech 3 periodáchukazuje na stabilní areál roz íření v R.Výrazný nárůst po tu obsazených tverců,nebo naopak jejich výrazný pokles zna íexpandující respektive mizející druh. Přisrovnání s celkovým historickým areálemroz íření lze pak vyhodnocovat posunyareálu roz íření.

š

ž

š

š

žž ž

šš

šš

čč

Č

č čč

Čč č

č

PRO UŽIVATELE

Autoři:Oto NakládalRadek Hejda

CIGA20124310 Modelprognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

Zaznamenané nálezy do roku 1979

Zaznamenané nálezy v letech 1980-1999

Zaznamenané nálezy po roce 2000

Veškeré známé nálezy

TYPICKÝ BIOTOPTYPICKÝ BIOTOP

Hůrka K. 1996:

Hůrka K., Veselý P. & Farka J. 1996:

Jennings D. T., Houseweart M.W. & Dunn G. A. 1986:

Veselý P., Moravec P. & Stanovský J. 2005:

Nálezová databázeAgentury ochrany přírody a krajiny (2012).

Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae eské a Slovenské republiky.Kabourek, Zlín. 565 pp.

Vyu ití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvalityprostředí. Klapalekiana 32: 15-26.

Carabid beetles (Coleoptera: Carabidae)associated with strip clearcut and dense spruce-fir forest of Maine. The Coleopterists Bulletin, 40(3):251-263.

Carabidae (střevlíkovití), pp. 406411. In: [eds]: ervenýseznam ohro ených druhů eské republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the CzechRepublic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny R, Praha, 760 pp.

Č

ČČ

Č

č ž

ž

Koch K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie. Band 1. Goecke & Evers, Krefeld. 440 pp.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

CHARAKTERISTIKA DRUHU

MAPY ZNÁMÉHO ROZŠÍŘENÍ DRUHU

Studium střevlíkovitých brouků (Carabidae) má v eské republice dlouholetou tradici. Zejména díkysběratelské oblibě se jedná o jednu z nejlépe probádaných eledí hmyzu. U vět iny druhů jsou dobřeprozkoumány zejména ekologické nároky ale i jejich přibli né faunistické roz íření. I díky tomuto faktu jsoupova ováni za jednu z nejvýznamněj ích bioindika ních skupin organismů (např. Hůrka, Veselý & Farka(1996)).

Moderní přehled na ich druhů prvně podal Kult (1947), následné přehledy pak byly publikovány v letech1972 a 1993 (Pulpán & Re ka 1972; Pulpán & Hůrka 1984,1993). Doposud poslední seznam druhů,publikoval Hůrka (1996).

V sou asné době je z území eské republiky evidováno 518 druhů a poddruhů v etně druhůvyhynulých. Stálý výskyt dal ích 22 druhů a poddruhů nebyl dosud dostate ně potvrzen (Veselý & kol 2005).Do erveného seznamu ohro ených druhů eské republiky je řazeno 174 druhů a poddruhů (33,6 % zcelkového po tu). Ze zákona je chráněno dle přílohy . III Vyhlá ky 359/1992 Sb. 16 konkrétních druhů, dálecelý rod , a kromě druhu Linnaeus, 1758 také celý rod . Do soustavyNATURA2000 jsou zařazeny 3 druhy.

Střevlíkovití obývají nejrůzněj í stanovi tě od mokrých, ba inatých nebo pobře ních a po suchá stepnía pou tní. Vět ina druhů ije na povrchu půdy pod kameny nebo v hrabance. ijí i na bylinách, keřích astromech, některé druhy i pod kůrou a v hnijícím dřevě. Známe druhy vy adující zastínění (lesní), ale i druhyheliofilní, pobíhající za dne a plného slunce na otevřených biotopech. Mikrokavernikolní druhy ijí v půdě,asto pod hluboko zapadlými kameny. Některé druhy ijí jen v ní inách, jiné jen v alpínských pásmech hor.

Vět ina středoevropských druhů je v ak spí e vlhkomilných s no ní aktivitou (Hůrka 1996).Střevlíkovití patří mezi dominantní dravé bezobratlé ve spole enstvech epigeicky ijících organismů.

Potravně jsou to předev ím příle itostní polyfágní predátoři. Některé druhy jsou v ak dravé i fytofágní,zatímco jiné striktně fytofágní (Jennings, Houseweart & Dunn 1986). Na i zástupci patří hlavně mezinespecializované maso ravce lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé a výjime něobratlovce. ást z nich jsou potravní specialisté vázaní např. na housenky, chvostoskoky, larvy i imagadrab íků nebo plicnaté pl e.

Čč

č č

č Č čč

Č Čč č

čč

č

čČ

č

šž š

ž š

šž š

šž

š

š š ž ž žš š ž Ž

žž

ž žš š š

žš ž š

šž

ž

Brachinus Cicindela hybrida Cicindela

Soubor map roz íření druhu , (Coleoptera: Carabidae) v eské republice)š (Duftschmid 1812)Lionychus quadrillum Č

CHARAKTERISTIKA STŘEVLÍKOVITÝCH

Roz ířen vezna né ás t ikon t i nen tá l n íEvropy. V Ro j e d i n ě l ý ,lokálně hojný,předev ím nanezastíněnýchp í s i t ý c hb řez ích vod ;n í i n y apodhůří (Hůrka1996).

Stenotopní,x e r o f i l n í ,ripikolní; pís ito-těrkovité břehy

j e z e r atekoucích vod,těrkovny, mezitěrkem (Koch

1 9 8 9 ) ;a d a p t a b i l n í(Hůrka, Veselý &Farka 1996).

š

š

ž ž

š

šš

č č

Č

č

č

č

CHARAKTERISTIKA DRUHU

Poznání aktuálního i historickéhoroz íření konkrétních druhů je základempro jejich efektivní ochranu do budoucna.Mnohé druhy střevlíkovitých jsou těsněvázány na prostředí a jsou citlivé k jeho byťnepatrným změnám. Na změny v prostřenípak jednotlivé druhy v interakci s ostatnímireagují rozdílným způsobem, co se vkone ném důsledku projeví ve změněabundance těchto druhů. V sou asnédobě se mnohé biotopy mění velmidynamicky předev ím díky globálnímzměnám klimatu a antorpogením vlivům.Prezentovaný soubor map dává představuo celkovém historickém roz íření druhu naúzemí R, dále pak ve třech periodách (doroku 1979, v periodě 1980 a 1999 a 2000a do sou asnost). Přibli ně stejný po etobsazených tverců ve v ech 3 periodáchukazuje na stabilní areál roz íření v R.Výrazný nárůst po tu obsazených tverců,nebo naopak jejich výrazný pokles zna íexpandující respektive mizející druh. Přisrovnání s celkovým historickým areálemroz íření lze pak vyhodnocovat posunyareálu roz íření.

š

ž

š

š

žž ž

šš

šš

čč

Č

č čč

Čč č

č

PRO UŽIVATELE

Autoři:Oto NakládalRadek Hejda

CIGA20124310 Modelprognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

Zaznamenané nálezy do roku 1979

Zaznamenané nálezy v letech 1980-1999

Zaznamenané nálezy po roce 2000

Veškeré známé nálezy

TYPICKÝ BIOTOPTYPICKÝ BIOTOP

Hůrka K. 1996:

Hůrka K., Veselý P. & Farka J. 1996:

Jennings D. T., Houseweart M.W. & Dunn G. A. 1986:

Veselý P., Moravec P. & Stanovský J. 2005:

Nálezová databázeAgentury ochrany přírody a krajiny (2012).

Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae eské a Slovenské republiky.Kabourek, Zlín. 565 pp.

Vyu ití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvalityprostředí. Klapalekiana 32: 15-26.

Carabid beetles (Coleoptera: Carabidae)associated with strip clearcut and dense spruce-fir forest of Maine. The Coleopterists Bulletin, 40(3):251-263.

Carabidae (střevlíkovití), pp. 406411. In: [eds]: ervenýseznam ohro ených druhů eské republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the CzechRepublic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny R, Praha, 760 pp.

Č

ČČ

Č

č ž

ž

Koch K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie. Band 1. Goecke & Evers, Krefeld. 440 pp.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

CHARAKTERISTIKA DRUHU

MAPY ZNÁMÉHO ROZŠÍŘENÍ DRUHU

Studium střevlíkovitých brouků (Carabidae) má v eské republice dlouholetou tradici. Zejména díkysběratelské oblibě se jedná o jednu z nejlépe probádaných eledí hmyzu. U vět iny druhů jsou dobřeprozkoumány zejména ekologické nároky ale i jejich přibli né faunistické roz íření. I díky tomuto faktu jsoupova ováni za jednu z nejvýznamněj ích bioindika ních skupin organismů (např. Hůrka, Veselý & Farka(1996)).

Moderní přehled na ich druhů prvně podal Kult (1947), následné přehledy pak byly publikovány v letech1972 a 1993 (Pulpán & Re ka 1972; Pulpán & Hůrka 1984,1993). Doposud poslední seznam druhů,publikoval Hůrka (1996).

V sou asné době je z území eské republiky evidováno 518 druhů a poddruhů v etně druhůvyhynulých. Stálý výskyt dal ích 22 druhů a poddruhů nebyl dosud dostate ně potvrzen (Veselý & kol 2005).Do erveného seznamu ohro ených druhů eské republiky je řazeno 174 druhů a poddruhů (33,6 % zcelkového po tu). Ze zákona je chráněno dle přílohy . III Vyhlá ky 359/1992 Sb. 16 konkrétních druhů, dálecelý rod , a kromě druhu Linnaeus, 1758 také celý rod . Do soustavyNATURA2000 jsou zařazeny 3 druhy.

Střevlíkovití obývají nejrůzněj í stanovi tě od mokrých, ba inatých nebo pobře ních a po suchá stepnía pou tní. Vět ina druhů ije na povrchu půdy pod kameny nebo v hrabance. ijí i na bylinách, keřích astromech, některé druhy i pod kůrou a v hnijícím dřevě. Známe druhy vy adující zastínění (lesní), ale i druhyheliofilní, pobíhající za dne a plného slunce na otevřených biotopech. Mikrokavernikolní druhy ijí v půdě,asto pod hluboko zapadlými kameny. Některé druhy ijí jen v ní inách, jiné jen v alpínských pásmech hor.

Vět ina středoevropských druhů je v ak spí e vlhkomilných s no ní aktivitou (Hůrka 1996).Střevlíkovití patří mezi dominantní dravé bezobratlé ve spole enstvech epigeicky ijících organismů.

Potravně jsou to předev ím příle itostní polyfágní predátoři. Některé druhy jsou v ak dravé i fytofágní,zatímco jiné striktně fytofágní (Jennings, Houseweart & Dunn 1986). Na i zástupci patří hlavně mezinespecializované maso ravce lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé a výjime něobratlovce. ást z nich jsou potravní specialisté vázaní např. na housenky, chvostoskoky, larvy i imagadrab íků nebo plicnaté pl e.

Čč

č č

č Č čč

Č Čč č

čč

č

čČ

č

šž š

ž š

šž š

šž

š

š š ž ž žš š ž Ž

žž

ž žš š š

žš ž š

šž

ž

Brachinus Cicindela hybrida Cicindela

OBECNÉ INFORMACE

Soubor map roz íření druhu , (Coleoptera: Carabidae) v eské republice)š (Goeze 1777)Microlestes minutulus Č

CHARAKTERISTIKA STŘEVLÍKOVITÝCH

Palearkt ickýdruh zavle ený doSeverní Ameriky aIndie. V R hojný,e u r y t o p n í ,i n d i f e r e n t n í kzastínění; stepi,lesy, ní iny ah o r y, a s t o vp a h o r k a t i n á c h(Hůrka 1996).

E u r y t o p n í ,xerofilní, heliofilní,vyhřáté stráně,v i n i c e ,k a m e n o l o m y ,cihelny, slunnénáspy cest, pís itápole a ruderály,p o d m e c h e m ,detritem, listím adrny (Koch 1989);eurytopní (Hůrka,Veselý & Farka1996).

č

Č

č

č

č

ž ž

CHARAKTERISTIKA DRUHU

Zaznamenané nálezy do roku 1979

Zaznamenané nálezy v letech 1980-1999

Zaznamenané nálezy po roce 2000

Veškeré známé nálezy

Poznání aktuálního i historickéhoroz íření konkrétních druhů je základempro jejich efektivní ochranu do budoucna.Mnohé druhy střevlíkovitých jsou těsněvázány na prostředí a jsou citlivé k jeho byťnepatrným změnám. Na změny v prostřenípak jednotlivé druhy v interakci s ostatnímireagují rozdílným způsobem, co se vkone ném důsledku projeví ve změněabundance těchto druhů. V sou asnédobě se mnohé biotopy mění velmidynamicky předev ím díky globálnímzměnám klimatu a antorpogením vlivům.Prezentovaný soubor map dává představuo celkovém historickém roz íření druhu naúzemí R, dále pak ve třech periodách (doroku 1979, v periodě 1980 a 1999 a 2000a do sou asnost). Přibli ně stejný po etobsazených tverců ve v ech 3 periodáchukazuje na stabilní areál roz íření v R.Výrazný nárůst po tu obsazených tverců,nebo naopak jejich výrazný pokles zna íexpandující respektive mizející druh. Přisrovnání s celkovým historickým areálemroz íření lze pak vyhodnocovat posunyareálu roz íření.

š

ž

š

š

žž ž

šš

šš

čč

Č

č čč

Čč č

č

PRO UŽIVATELE

Autoři:Oto NakládalRadek Hejda

CIGA20124310 Modelprognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

TYPICKÝ BIOTOPTYPICKÝ BIOTOP

Hůrka K. 1996:

Hůrka K., Veselý P. & Farka J. 1996:

Jennings D. T., Houseweart M.W. & Dunn G. A. 1986:

Veselý P., Moravec P. & Stanovský J. 2005:

Nálezová databázeAgentury ochrany přírody a krajiny (2012).

Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae eské a Slovenské republiky.Kabourek, Zlín. 565 pp.

Vyu ití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvalityprostředí. Klapalekiana 32: 15-26.

Carabid beetles (Coleoptera: Carabidae)associated with strip clearcut and dense spruce-fir forest of Maine. The Coleopterists Bulletin, 40(3):251-263.

Carabidae (střevlíkovití), pp. 406411. In: [eds]: ervenýseznam ohro ených druhů eské republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the CzechRepublic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny R, Praha, 760 pp.

Č

ČČ

Č

č ž

ž

Koch K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie. Band 1. Goecke & Evers, Krefeld. 440 pp.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

CHARAKTERISTIKA DRUHU

MAPY ZNÁMÉHO ROZŠÍŘENÍ DRUHU

Studium střevlíkovitých brouků (Carabidae) má v eské republice dlouholetou tradici. Zejména díkysběratelské oblibě se jedná o jednu z nejlépe probádaných eledí hmyzu. U vět iny druhů jsou dobřeprozkoumány zejména ekologické nároky ale i jejich přibli né faunistické roz íření. I díky tomuto faktu jsoupova ováni za jednu z nejvýznamněj ích bioindika ních skupin organismů (např. Hůrka, Veselý & Farka(1996)).

Moderní přehled na ich druhů prvně podal Kult (1947), následné přehledy pak byly publikovány v letech1972 a 1993 (Pulpán & Re ka 1972; Pulpán & Hůrka 1984,1993). Doposud poslední seznam druhů,publikoval Hůrka (1996).

V sou asné době je z území eské republiky evidováno 518 druhů a poddruhů v etně druhůvyhynulých. Stálý výskyt dal ích 22 druhů a poddruhů nebyl dosud dostate ně potvrzen (Veselý & kol 2005).Do erveného seznamu ohro ených druhů eské republiky je řazeno 174 druhů a poddruhů (33,6 % zcelkového po tu). Ze zákona je chráněno dle přílohy . III Vyhlá ky 359/1992 Sb. 16 konkrétních druhů, dálecelý rod , a kromě druhu Linnaeus, 1758 také celý rod . Do soustavyNATURA2000 jsou zařazeny 3 druhy.

Střevlíkovití obývají nejrůzněj í stanovi tě od mokrých, ba inatých nebo pobře ních a po suchá stepnía pou tní. Vět ina druhů ije na povrchu půdy pod kameny nebo v hrabance. ijí i na bylinách, keřích astromech, některé druhy i pod kůrou a v hnijícím dřevě. Známe druhy vy adující zastínění (lesní), ale i druhyheliofilní, pobíhající za dne a plného slunce na otevřených biotopech. Mikrokavernikolní druhy ijí v půdě,asto pod hluboko zapadlými kameny. Některé druhy ijí jen v ní inách, jiné jen v alpínských pásmech hor.

Vět ina středoevropských druhů je v ak spí e vlhkomilných s no ní aktivitou (Hůrka 1996).Střevlíkovití patří mezi dominantní dravé bezobratlé ve spole enstvech epigeicky ijících organismů.

Potravně jsou to předev ím příle itostní polyfágní predátoři. Některé druhy jsou v ak dravé i fytofágní,zatímco jiné striktně fytofágní (Jennings, Houseweart & Dunn 1986). Na i zástupci patří hlavně mezinespecializované maso ravce lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé a výjime něobratlovce. ást z nich jsou potravní specialisté vázaní např. na housenky, chvostoskoky, larvy i imagadrab íků nebo plicnaté pl e.

Čč

č č

č Č čč

Č Čč č

čč

č

čČ

č

šž š

ž š

šž š

šž

š

š š ž ž žš š ž Ž

žž

ž žš š š

žš ž š

šž

ž

Brachinus Cicindela hybrida Cicindela

Soubor map roz íření druhu , (Coleoptera: Carabidae) v eské republice)š (Olivier 1795)Paradromius linearis Č

CHARAKTERISTIKA STŘEVLÍKOVITÝCH

Západopalearktickýdruh zasahující navýchod po Ural. V Rojedinělý a hojný nasuchých a polosuchýchs t a n o v i t í c h b e zzastínění: stepi, pole;ní iny a podhůří (Hůrka1996).

Eurytopní, xerofilní,suché louky, pole,ruderály a okraje lesů,pís ité ří ní nivy, stepi,píse né přesypy, suchéstráně, vřesovi tě (Koch1 9 8 9 ) ; e u r y t o p n í(Hůrka, Veselý & Farka1996).

Č

č čč

č

ž

š

ž ž

š

CHARAKTERISTIKA DRUHU

Poznání aktuálního i historickéhoroz íření konkrétních druhů je základempro jejich efektivní ochranu do budoucna.Mnohé druhy střevlíkovitých jsou těsněvázány na prostředí a jsou citlivé k jeho byťnepatrným změnám. Na změny v prostřenípak jednotlivé druhy v interakci s ostatnímireagují rozdílným způsobem, co se vkone ném důsledku projeví ve změněabundance těchto druhů. V sou asnédobě se mnohé biotopy mění velmidynamicky předev ím díky globálnímzměnám klimatu a antorpogením vlivům.Prezentovaný soubor map dává představuo celkovém historickém roz íření druhu naúzemí R, dále pak ve třech periodách (doroku 1979, v periodě 1980 a 1999 a 2000a do sou asnost). Přibli ně stejný po etobsazených tverců ve v ech 3 periodáchukazuje na stabilní areál roz íření v R.Výrazný nárůst po tu obsazených tverců,nebo naopak jejich výrazný pokles zna íexpandující respektive mizející druh. Přisrovnání s celkovým historickým areálemroz íření lze pak vyhodnocovat posunyareálu roz íření.

š

ž

š

š

žž ž

šš

šš

čč

Č

č čč

Čč č

č

PRO UŽIVATELE

Autoři:Oto NakládalRadek Hejda

CIGA20124310 Modelprognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

Zaznamenané nálezy do roku 1979

Zaznamenané nálezy v letech 1980-1999

Zaznamenané nálezy po roce 2000

Veškeré známé nálezy

MAPY ZNÁMÉHO ROZŠÍŘENÍ DRUHU

Studium střevlíkovitých brouků (Carabidae) má v eské republice dlouholetou tradici. Zejménadíky sběratelské oblibě se jedná o jednu z nejlépe probádaných eledí hmyzu. U vět iny druhů jsoudobře prozkoumány zejména ekologické nároky ale i jejich přibli né faunistické roz íření. I díky tomutofaktu jsou pova ováni za jednu z nejvýznamněj ích bioindika ních skupin organismů (např. Hůrka,Veselý & Farka (1996)).

Moderní přehled na ich druhů prvně podal Kult (1947), následné přehledy pak byly publikovány vletech 1972 a 1993 (Pulpán & Re ka 1972; Pulpán & Hůrka 1984,1993). Doposud poslední seznamdruhů, publikoval Hůrka (1996).

V sou asné době je z území eské republiky evidováno 518 druhů a poddruhů v etně druhůvyhynulých. Stálý výskyt dal ích 22 druhů a poddruhů nebyl dosud dostate ně potvrzen (Veselý & kol2005).Do erveného seznamu ohro ených druhů eské republiky je řazeno 174 druhů a poddruhů (33,6 % zcelkového po tu). Ze zákona je chráněno dle přílohy . III Vyhlá ky 359/1992 Sb. 16 konkrétníchdruhů, dále celý rod , a kromě druhu Linnaeus, 1758 také celý rod

. Do soustavy NATURA2000 jsou zařazeny 3 druhy.Střevlíkovití obývají nejrůzněj í stanovi tě od mokrých, ba inatých nebo pobře ních a po suchá

stepní a pou tní. Vět ina druhů ije na povrchu půdy pod kameny nebo v hrabance. ijí i na bylinách,keřích a stromech, některé druhy i pod kůrou a v hnijícím dřevě. Známe druhy vy adující zastínění(lesní), ale i druhy heliofilní, pobíhající za dne a plného slunce na otevřených biotopech.Mikrokavernikolní druhy ijí v půdě, asto pod hluboko zapadlými kameny. Některé druhy ijí jen vní inách, jiné jen v alpínských pásmech hor. Vět ina středoevropských druhů je v ak spí evlhkomilných s no ní aktivitou (Hůrka 1996).

Střevlíkovití patří mezi dominantní dravé bezobratlé ve spole enstvech epigeicky ijícíchorganismů. Potravně jsou to předev ím příle itostní polyfágní predátoři. Některé druhy jsou v akdravé i fytofágní, zatímco jiné striktně fytofágní (Jennings, Houseweart & Dunn 1986). Na i zástupcipatří hlavně mezi nespecializované maso ravce lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulébezobratlé a výjime ně obratlovce. ást z nich jsou potravní specialisté vázaní např. na housenky,chvostoskoky, larvy i imaga drab íků nebo plicnaté pl e.

Čč

čč

č Č čč

Č Čč č

č

čč

č Čč

šž š

ž š

šž š

š

žš

š š ž ž žš š ž Ž

ž

ž žž š š š

žš ž š

šž

ž

Brachinus Cicindela hybridaCicindela

Soubor map roz íření druhu , (Coleoptera: Carabidae) v eské republice)š (Stephens 1827)Philorhizus notatus Č

CHARAKTERISTIKA STŘEVLÍKOVITÝCH

Drobný druh velký jen 2,7-3,7 mm (průměrně 3,2 mm). Vět inou brachypterní, vzácněmakropterní. Krovky slámově luté s tmavou víceméně kří ovou skvrnou, tít rezavý, hlava erná.

Severní, střední a jihovýchodní Evropa, Malá Asie, Střední Východ. V R po celém území spí ehojný, preferuje polozastíněná stanovi tě: okraje lesů, zarostlé lomy, paseky, křovi tní formace; ní inya podhůří (Hůrka 1996); eurytopní, xerofilní; vyhřáté stráně, suché stráně, vápenaté pastviny,kamenolomy, vřesovi tě, pobře ní píse né přesypy; pod drny, detritem a mechem, na travách, mezikořeny (Koch 1989); adaptabilní (Hůrka, Veselý & Farka 1996).

šž ž š

šš š ž

žš ž

čČ

ččAmmophila

CHARAKTERISTIKA DRUHU

TYPICKÝ BIOTOP

Hůrka K. 1996:

Hůrka K., Veselý P. & Farka J. 1996:

Jennings D. T., Houseweart M.W. & Dunn G. A. 1986:

Veselý P., Moravec P. & Stanovský J. 2005:

Nálezová databázeAgentury ochrany přírody a krajiny (2012).

Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae eské a Slovenskérepubliky. Kabourek, Zlín. 565 pp.

Vyu ití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikacikvality prostředí. Klapalekiana 32: 15-26.

Carabid beetles (Coleoptera: Carabidae)associated with strip clearcut and dense spruce-fir forest of Maine. The Coleopterists Bulletin,40(3): 251-263.

Carabidae (střevlíkovití), pp. 406411. In: [eds]: ervenýseznam ohro ených druhů eské republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the CzechRepublic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny R, Praha, 760 pp.

Č

ČČ

Č

č ž

ž

Koch K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie. Band 1. Goecke & Evers, Krefeld. 440 pp.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

Poznání aktuálního i historického roz íření konkrétních druhů je základem pro jejich efektivníochranu do budoucna. Mnohé druhy střevlíkovitých jsou těsně vázány na prostředí a jsou citlivé k jehobyť nepatrným změnám. Na změny v prostření pak jednotlivé druhy v interakci s ostatními reagujírozdílným způsobem, co se v kone ném důsledku projeví ve změně abundance těchto druhů. Vsou asné době se mnohé biotopy mění velmi dynamicky předev ím díky globálním změnám klimatu aantorpogením vlivům. Prezentovaný soubor map dává představu o celkovém historickém roz ířenídruhu na území R, dále pak ve třech periodách (do roku 1979, v periodě 1980 a 1999 a 2000 a dosou asnost). Přibli ně stejný po et obsazených tverců ve v ech 3 periodách ukazuje na stabilní areálroz íření v R. Výrazný nárůst po tu obsazených tverců, nebo naopak jejich výrazný pokles zna íexpandující respektive mizející druh. Při srovnání s celkovým historickým areálem roz íření lze pakvyhodnocovat posuny areálu roz íření.

š

žš

šž ž

ž šš

šš

čč

Čč č č

Č č č č

PRO UŽIVATELE

Autoři:Oto Nakládal

Radek HejdaCIGA20124310 Model

prognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

Zaznamenané nálezy do roku 1979

Zaznamenané nálezy v letech 1980-1999

Zaznamenané nálezy po roce 2000

Veškeré známé nálezy

TYPICKÝ BIOTOPTYPICKÝ BIOTOP

Hůrka K. 1996:

Hůrka K., Veselý P. & Farka J. 1996:

Jennings D. T., Houseweart M.W. & Dunn G. A. 1986:

Veselý P., Moravec P. & Stanovský J. 2005:

Nálezová databázeAgentury ochrany přírody a krajiny (2012).

Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae eské a Slovenské republiky.Kabourek, Zlín. 565 pp.

Vyu ití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvalityprostředí. Klapalekiana 32: 15-26.

Carabid beetles (Coleoptera: Carabidae)associated with strip clearcut and dense spruce-fir forest of Maine. The Coleopterists Bulletin, 40(3):251-263.

Carabidae (střevlíkovití), pp. 406411. In: [eds]: ervenýseznam ohro ených druhů eské republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the CzechRepublic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny R, Praha, 760 pp.

Č

ČČ

Č

č ž

ž

Koch K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie. Band 1. Goecke & Evers, Krefeld. 440 pp.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

MAPY ZNÁMÉHO ROZŠÍŘENÍ DRUHU

Studium střevlíkovitých brouků (Carabidae) má v eské republice dlouholetou tradici. Zejména díkysběratelské oblibě se jedná o jednu z nejlépe probádaných eledí hmyzu. U vět iny druhů jsou dobřeprozkoumány zejména ekologické nároky ale i jejich přibli né faunistické roz íření. I díky tomuto faktu jsoupova ováni za jednu z nejvýznamněj ích bioindika ních skupin organismů (např. Hůrka, Veselý & Farka(1996)).

Moderní přehled na ich druhů prvně podal Kult (1947), následné přehledy pak byly publikovány v letech1972 a 1993 (Pulpán & Re ka 1972; Pulpán & Hůrka 1984,1993). Doposud poslední seznam druhů,publikoval Hůrka (1996).

V sou asné době je z území eské republiky evidováno 518 druhů a poddruhů v etně druhůvyhynulých. Stálý výskyt dal ích 22 druhů a poddruhů nebyl dosud dostate ně potvrzen (Veselý & kol 2005).Do erveného seznamu ohro ených druhů eské republiky je řazeno 174 druhů a poddruhů (33,6 % zcelkového po tu). Ze zákona je chráněno dle přílohy . III Vyhlá ky 359/1992 Sb. 16 konkrétních druhů, dálecelý rod , a kromě druhu Linnaeus, 1758 také celý rod . Do soustavyNATURA2000 jsou zařazeny 3 druhy.

Střevlíkovití obývají nejrůzněj í stanovi tě od mokrých, ba inatých nebo pobře ních a po suchá stepnía pou tní. Vět ina druhů ije na povrchu půdy pod kameny nebo v hrabance. ijí i na bylinách, keřích astromech, některé druhy i pod kůrou a v hnijícím dřevě. Známe druhy vy adující zastínění (lesní), ale i druhyheliofilní, pobíhající za dne a plného slunce na otevřených biotopech. Mikrokavernikolní druhy ijí v půdě,asto pod hluboko zapadlými kameny. Některé druhy ijí jen v ní inách, jiné jen v alpínských pásmech hor.

Vět ina středoevropských druhů je v ak spí e vlhkomilných s no ní aktivitou (Hůrka 1996).Střevlíkovití patří mezi dominantní dravé bezobratlé ve spole enstvech epigeicky ijících organismů.

Potravně jsou to předev ím příle itostní polyfágní predátoři. Některé druhy jsou v ak dravé i fytofágní,zatímco jiné striktně fytofágní (Jennings, Houseweart & Dunn 1986). Na i zástupci patří hlavně mezinespecializované maso ravce lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé a výjime něobratlovce. ást z nich jsou potravní specialisté vázaní např. na housenky, chvostoskoky, larvy i imagadrab íků nebo plicnaté pl e.

Čč

č č

č Č čč

Č Čč č

čč

č

čČ

č

šž š

ž š

šž š

šž

š

š š ž ž žš š ž Ž

žž

ž žš š š

žš ž š

šž

ž

Brachinus Cicindela hybrida Cicindela

Soubor map roz íření druhu , (Coleoptera: Carabidae) v eské republice)š (P. Rossi 1790)Philorhizus sigma Č

CHARAKTERISTIKA STŘEVLÍKOVITÝCH

S t ř e d n í aseverní Evropa,Sibiř po Magadan.V e c h á c hojedinělý, lokálněhojný, na Moravěvzácný na okrajíchlu ních lesů, nastromech podéls t o j a t ý c h itekoucích vod;ní iny a podhůří(Hůrka 1996).

S t e n o t o p n í ,hygrofi lní, ř í nínivy, vlhké lu nílesy, břehy, poddrny, det r i tem,l i s t ím a ků rou( p ř e d e v í m

a ),na travách a keřích( K o c h 1 9 8 9 ) ;adaptabilní (Hůrka,Veselý & Farka1996).

Č

č

č

ž

ž ž

ž

šPopulus Salix

CHARAKTERISTIKA DRUHU

Poznání aktuálního i historickéhoroz íření konkrétních druhů je základempro jejich efektivní ochranu do budoucna.Mnohé druhy střevlíkovitých jsou těsněvázány na prostředí a jsou citlivé k jeho byťnepatrným změnám. Na změny v prostřenípak jednotlivé druhy v interakci s ostatnímireagují rozdílným způsobem, co se vkone ném důsledku projeví ve změněabundance těchto druhů. V sou asnédobě se mnohé biotopy mění velmidynamicky předev ím díky globálnímzměnám klimatu a antorpogením vlivům.Prezentovaný soubor map dává představuo celkovém historickém roz íření druhu naúzemí R, dále pak ve třech periodách (doroku 1979, v periodě 1980 a 1999 a 2000a do sou asnost). Přibli ně stejný po etobsazených tverců ve v ech 3 periodáchukazuje na stabilní areál roz íření v R.Výrazný nárůst po tu obsazených tverců,nebo naopak jejich výrazný pokles zna íexpandující respektive mizející druh. Přisrovnání s celkovým historickým areálemroz íření lze pak vyhodnocovat posunyareálu roz íření.

š

ž

š

š

žž ž

šš

šš

čč

Č

č čč

Čč č

č

PRO UŽIVATELE

Autoři:Oto NakládalRadek Hejda

CIGA20124310 Modelprognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

Zaznamenané nálezy do roku 1979

Zaznamenané nálezy v letech 1980-1999

Zaznamenané nálezy po roce 2000

Veškeré známé nálezy

TYPICKÝ BIOTOPTYPICKÝ BIOTOP

Hůrka K. 1996:

Hůrka K., Veselý P. & Farka J. 1996:

Jennings D. T., Houseweart M.W. & Dunn G. A. 1986:

Veselý P., Moravec P. & Stanovský J. 2005:

Nálezová databázeAgentury ochrany přírody a krajiny (2012).

Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae eské a Slovenské republiky.Kabourek, Zlín. 565 pp.

Vyu ití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvalityprostředí. Klapalekiana 32: 15-26.

Carabid beetles (Coleoptera: Carabidae)associated with strip clearcut and dense spruce-fir forest of Maine. The Coleopterists Bulletin, 40(3):251-263.

Carabidae (střevlíkovití), pp. 406411. In: [eds]: ervenýseznam ohro ených druhů eské republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the CzechRepublic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny R, Praha, 760 pp.

Č

ČČ

Č

č ž

ž

Koch K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie. Band 1. Goecke & Evers, Krefeld. 440 pp.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

MAPY ZNÁMÉHO ROZŠÍŘENÍ DRUHU

Studium střevlíkovitých brouků (Carabidae) má v eské republice dlouholetou tradici. Zejména díkysběratelské oblibě se jedná o jednu z nejlépe probádaných eledí hmyzu. U vět iny druhů jsou dobřeprozkoumány zejména ekologické nároky ale i jejich přibli né faunistické roz íření. I díky tomuto faktu jsoupova ováni za jednu z nejvýznamněj ích bioindika ních skupin organismů (např. Hůrka, Veselý & Farka(1996)).

Moderní přehled na ich druhů prvně podal Kult (1947), následné přehledy pak byly publikovány v letech1972 a 1993 (Pulpán & Re ka 1972; Pulpán & Hůrka 1984,1993). Doposud poslední seznam druhů,publikoval Hůrka (1996).

V sou asné době je z území eské republiky evidováno 518 druhů a poddruhů v etně druhůvyhynulých. Stálý výskyt dal ích 22 druhů a poddruhů nebyl dosud dostate ně potvrzen (Veselý & kol 2005).Do erveného seznamu ohro ených druhů eské republiky je řazeno 174 druhů a poddruhů (33,6 % zcelkového po tu). Ze zákona je chráněno dle přílohy . III Vyhlá ky 359/1992 Sb. 16 konkrétních druhů, dálecelý rod , a kromě druhu Linnaeus, 1758 také celý rod . Do soustavyNATURA2000 jsou zařazeny 3 druhy.

Střevlíkovití obývají nejrůzněj í stanovi tě od mokrých, ba inatých nebo pobře ních a po suchá stepnía pou tní. Vět ina druhů ije na povrchu půdy pod kameny nebo v hrabance. ijí i na bylinách, keřích astromech, některé druhy i pod kůrou a v hnijícím dřevě. Známe druhy vy adující zastínění (lesní), ale i druhyheliofilní, pobíhající za dne a plného slunce na otevřených biotopech. Mikrokavernikolní druhy ijí v půdě,asto pod hluboko zapadlými kameny. Některé druhy ijí jen v ní inách, jiné jen v alpínských pásmech hor.

Vět ina středoevropských druhů je v ak spí e vlhkomilných s no ní aktivitou (Hůrka 1996).Střevlíkovití patří mezi dominantní dravé bezobratlé ve spole enstvech epigeicky ijících organismů.

Potravně jsou to předev ím příle itostní polyfágní predátoři. Některé druhy jsou v ak dravé i fytofágní,zatímco jiné striktně fytofágní (Jennings, Houseweart & Dunn 1986). Na i zástupci patří hlavně mezinespecializované maso ravce lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulé bezobratlé a výjime něobratlovce. ást z nich jsou potravní specialisté vázaní např. na housenky, chvostoskoky, larvy i imagadrab íků nebo plicnaté pl e.

Čč

č č

č Č čč

Č Čč č

čč

č

čČ

č

šž š

ž š

šž š

šž

š

š š ž ž žš š ž Ž

žž

ž žš š š

žš ž š

šž

ž

Brachinus Cicindela hybrida Cicindela

Soubor map roz íření druhu , (Coleoptera: Carabidae) v eské republice)š (Dejean 1825)Syntomus pallipes Č

CHARAKTERISTIKA STŘEVLÍKOVITÝCH

Ji ní Evropa, jihstřední Evropy, MaláAsie, Kavkaz. V

e c h á c h a n aMoravě ojedinělý nas u í c hs t a n o v i t í c h ,i n d i f e r e n t n í kzastínění: stepi,lesostepi, svě t lél esy ; n í i ny apahorkatiny (Hůrka1996).

Eurytopní; lu nílesy; vlhké louky,břehy řek a rybníků,s u c h á p o l e ;pískovny; pod listím( K o c h 1 9 8 9 ) ;adaptabilní (Hůrka,Veselý & Farka1996).

ž

š šš

ž ž

ž

Č

č

CHARAKTERISTIKA DRUHU

Poznání aktuálního i historickéhoroz íření konkrétních druhů je základempro jejich efektivní ochranu do budoucna.Mnohé druhy střevlíkovitých jsou těsněvázány na prostředí a jsou citlivé k jeho byťnepatrným změnám. Na změny v prostřenípak jednotlivé druhy v interakci s ostatnímireagují rozdílným způsobem, co se vkone ném důsledku projeví ve změněabundance těchto druhů. V sou asnédobě se mnohé biotopy mění velmidynamicky předev ím díky globálnímzměnám klimatu a antorpogením vlivům.Prezentovaný soubor map dává představuo celkovém historickém roz íření druhu naúzemí R, dále pak ve třech periodách (doroku 1979, v periodě 1980 a 1999 a 2000a do sou asnost). Přibli ně stejný po etobsazených tverců ve v ech 3 periodáchukazuje na stabilní areál roz íření v R.Výrazný nárůst po tu obsazených tverců,nebo naopak jejich výrazný pokles zna íexpandující respektive mizející druh. Přisrovnání s celkovým historickým areálemroz íření lze pak vyhodnocovat posunyareálu roz íření.

š

ž

š

š

žž ž

šš

šš

čč

Č

č čč

Čč č

č

PRO UŽIVATELE

Autoři:Oto NakládalRadek Hejda

CIGA20124310 Modelprognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

Zaznamenané nálezy do roku 1979

Zaznamenané nálezy v letech 1980-1999

Zaznamenané nálezy po roce 2000

Veškeré známé nálezy

MAPY ZNÁMÉHO ROZŠÍŘENÍ DRUHU

Studium střevlíkovitých brouků (Carabidae) má v eské republice dlouholetou tradici. Zejménadíky sběratelské oblibě se jedná o jednu z nejlépe probádaných eledí hmyzu. U vět iny druhů jsoudobře prozkoumány zejména ekologické nároky ale i jejich přibli né faunistické roz íření. I díky tomutofaktu jsou pova ováni za jednu z nejvýznamněj ích bioindika ních skupin organismů (např. Hůrka,Veselý & Farka (1996)).

Moderní přehled na ich druhů prvně podal Kult (1947), následné přehledy pak byly publikovány vletech 1972 a 1993 (Pulpán & Re ka 1972; Pulpán & Hůrka 1984,1993). Doposud poslední seznamdruhů, publikoval Hůrka (1996).

V sou asné době je z území eské republiky evidováno 518 druhů a poddruhů v etně druhůvyhynulých. Stálý výskyt dal ích 22 druhů a poddruhů nebyl dosud dostate ně potvrzen (Veselý & kol2005).Do erveného seznamu ohro ených druhů eské republiky je řazeno 174 druhů a poddruhů (33,6 % zcelkového po tu). Ze zákona je chráněno dle přílohy . III Vyhlá ky 359/1992 Sb. 16 konkrétníchdruhů, dále celý rod , a kromě druhu Linnaeus, 1758 také celý rod

. Do soustavy NATURA2000 jsou zařazeny 3 druhy.Střevlíkovití obývají nejrůzněj í stanovi tě od mokrých, ba inatých nebo pobře ních a po suchá

stepní a pou tní. Vět ina druhů ije na povrchu půdy pod kameny nebo v hrabance. ijí i na bylinách,keřích a stromech, některé druhy i pod kůrou a v hnijícím dřevě. Známe druhy vy adující zastínění(lesní), ale i druhy heliofilní, pobíhající za dne a plného slunce na otevřených biotopech.Mikrokavernikolní druhy ijí v půdě, asto pod hluboko zapadlými kameny. Některé druhy ijí jen vní inách, jiné jen v alpínských pásmech hor. Vět ina středoevropských druhů je v ak spí evlhkomilných s no ní aktivitou (Hůrka 1996).

Střevlíkovití patří mezi dominantní dravé bezobratlé ve spole enstvech epigeicky ijícíchorganismů. Potravně jsou to předev ím příle itostní polyfágní predátoři. Některé druhy jsou v akdravé i fytofágní, zatímco jiné striktně fytofágní (Jennings, Houseweart & Dunn 1986). Na i zástupcipatří hlavně mezi nespecializované maso ravce lovící aktivně kořist nebo vyhledávající uhynulébezobratlé a výjime ně obratlovce. ást z nich jsou potravní specialisté vázaní např. na housenky,chvostoskoky, larvy i imaga drab íků nebo plicnaté pl e.

Čč

čč

č Č čč

Č Čč č

č

čč

č Čč

šž š

ž š

šž š

š

žš

š š ž ž žš š ž Ž

ž

ž žž š š š

žš ž š

šž

ž

Brachinus Cicindela hybridaCicindela

Soubor map roz íření druhu ., (Coleoptera: Carabidae) v eské republice)š (L 1761)Syntomus truncatellus Č

CHARAKTERISTIKA STŘEVLÍKOVITÝCH

Drobný druh velký jen 2,3-3,3 mm (průměrně 2,8 mm). Celý erný, jen 1. lánek tykadel a holeněhnědé. Brachypterní, vzácně makropterní.

Západopalearktický druh, v R hojný spí e na su ích stanovi tích: stepi, vřesovi tě; ní iny ahory, astý v pahorkatinách (Hůrka 1996); eurytopní, xerofilní, předev ím na světlých stanovi tích snízkou vegetací, světliny, suché okraje lesů, borové lesy, stepi, mo ály, pís ité ří ní nivy, ří ní břehy,píse né přesypy, suché zahrady, suché a polosuché travnaté plochy, na vlhkých loukách, podhrabankou, detritem, drny a uvolněnou kůrou (Koch 1989); eurytopní (Hůrka, Veselý & Farka 1996).

č č

Čč

č č č čč

č

š šš š š ž žš š

CHARAKTERISTIKA DRUHU

TYPICKÝ BIOTOP

Hůrka K. 1996:

Hůrka K., Veselý P. & Farka J. 1996:

Jennings D. T., Houseweart M.W. & Dunn G. A. 1986:

Veselý P., Moravec P. & Stanovský J. 2005:

Nálezová databázeAgentury ochrany přírody a krajiny (2012).

Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae eské a Slovenskérepubliky. Kabourek, Zlín. 565 pp.

Vyu ití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikacikvality prostředí. Klapalekiana 32: 15-26.

Carabid beetles (Coleoptera: Carabidae)associated with strip clearcut and dense spruce-fir forest of Maine. The Coleopterists Bulletin,40(3): 251-263.

Carabidae (střevlíkovití), pp. 406411. In: [eds]: ervenýseznam ohro ených druhů eské republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the CzechRepublic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny R, Praha, 760 pp.

Č

ČČ

Č

č ž

ž

Koch K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas, Ökologie. Band 1. Goecke & Evers, Krefeld. 440 pp.

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

Poznání aktuálního i historického roz íření konkrétních druhů je základem pro jejich efektivníochranu do budoucna. Mnohé druhy střevlíkovitých jsou těsně vázány na prostředí a jsou citlivé k jehobyť nepatrným změnám. Na změny v prostření pak jednotlivé druhy v interakci s ostatními reagujírozdílným způsobem, co se v kone ném důsledku projeví ve změně abundance těchto druhů. Vsou asné době se mnohé biotopy mění velmi dynamicky předev ím díky globálním změnám klimatu aantorpogením vlivům. Prezentovaný soubor map dává představu o celkovém historickém roz ířenídruhu na území R, dále pak ve třech periodách (do roku 1979, v periodě 1980 a 1999 a 2000 a dosou asnost). Přibli ně stejný po et obsazených tverců ve v ech 3 periodách ukazuje na stabilní areálroz íření v R. Výrazný nárůst po tu obsazených tverců, nebo naopak jejich výrazný pokles zna íexpandující respektive mizející druh. Při srovnání s celkovým historickým areálem roz íření lze pakvyhodnocovat posuny areálu roz íření.

š

žš

šž ž

ž šš

šš

čč

Čč č č

Č č č č

PRO UŽIVATELE

Autoři:Oto Nakládal

Radek HejdaCIGA20124310 Model

prognóz přemnožení bekyně mnišky ( /L./) vpodmínkách měnícího se klimatu v ČR.

Tato mapa byla vytvořena v rámci projektuLymantria monacha

Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská Praha, 2012

Zaznamenané nálezy do roku 1979

Zaznamenané nálezy v letech 1980-1999

Zaznamenané nálezy po roce 2000

Veškeré známé nálezy