Zpracováno a aktualizováno zastupitelskýmúřadem ČR v Tripolisu ke dni 01.10.2010
Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace:
1. Základní informace o teritoriu2. Vnitropolitická charakteristika3. Zahraničně-politická orientace4. Ekonomická charakteristika země5. Finanční a daňový sektor6. Zahraniční obchod země7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu9. Investiční klima10. Očekávaný vývoj v teritoriu
1.1. Oficiální název státu• česky: Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje• arabsky: Al-Džamáhíríja al-arabíja al-líbíja aš-ša´abíja al-ištirákíja al-´uzmá• anglicky: Great Socialist People´s Libyan Arab Jamahiriya
1.2. Rozloha• 1 759 540 km2
1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činnéhoobyvatelstva5,323.991 (podle výsledků oficiálního sčítání lidu provedeného v 07/2006), z toho 2,695.145 mužůa 2,628.846 žen. Dle nejnovějších neoficiálních údajů se počet obyvatelstva k 30.6.2009 zvýšil na 6milionů. Statistika roku 2006 uvádí 349.040 cizinců v zemi (zejména občanů Egypta, Maroka, Tuniska,Súdánu a států subsaharské Afriky), jejichž skutečný počet se však odhaduje na cca 1 mil., navícpodle některých pramenů (např. velvyslanci Egypta, Tuniska, Mauretánie v Libyi) jde dokonce o 1,5až 2 mil. osob. Podstatnou skutečností v této souvislosti je to, že tento počet není stabilní, naopak semění v návaznosti na kampaňovitá opatření libyjské administrativy (deportace apod.). Počet domácíhoobyvatelstva poměrně rychle roste. Dle odhadů Economist Inteligence Unit (EIU) a americké CentralInteligence Agency (CIA) činil počet obyvatel ke konci roku 2008 již 6,1 mil. V libyi se stále nachází menšíkomunita palestinských uprchlíků (8000-9000).
Hustota na km2:
• V Libyi připadá pouze 3,03 obyvatel na 1 km2 (podle výsledků sčítání lidu z 07/2006), 90 %obyvatelstva však žije na cca 10% území, převážně v přímořských oblastech.
Počet zaměstnaných a nezaměstnaných libyjských občanů starších 15 let azaměstnanost dle sektorů:
• 1,636 tis. libyjských občanů, z toho 1,118 tis. mužů a 518 tis. žen (údaj libyjské statistiky zarok 2006) + cca 1-2 mil. bez povolení pracujících námezdních dělníků - občanů států severní asubsaharské Afriky (tento údaj je velmi obtížné přesně určit)
• 1,963 tis. nezaměstnaných občanů starších 15 let, z toho 730 tis. mužů a 1,233 tis. žen.• průmysl 24 %, státní správa a služby 59 %, zemědělství 17 % (odhad pro rok 2004 ze zprávy CIA
k 19. 3. 2009), v současnosti bezpochyby došlo k dalšímu posunu ve struktuře zaměstnanosti zesektoru zemědělství do sektoru služeb
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografickésložení
• Průměrný meziroční přírůstek v létech 1995–2009 je dle libyjské statistiky 2,0 %.• Věkové složení (údaj podle libyjské statistiky pro rok 2006): mladší 15-ti let - 32,4 %, - starší 15-ti
let - 67,6 %. Většina obyvatelstva (cca 88,5 %) žije v městských aglomeracích.
1.5. Národnostní složeníArabové (vč. Egypťanů a Tunisanů) a Berbeři cca 97 %, Tebouové a Tuaregové (kmeny) v jižní Libyi jsou-nomádi, dále Řekové, Malťané, Italové, Pákistánci, Turci, Indové.
1.6. Náboženské složeníVšichni občané Libye (fakticky 100 %) jsou muslimové - sunnité málikového madhabu. Islám je státnímnáboženstvím.
1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazykyArabština je jediný povolený jazyk ve styku se státní správou, státními podniky, bankami a dalšímiinstitucemi, což znamená, že veškeré písemnosti zahraničních firem adresované státním institucím musejíbýt v arabštině a komunikovat jinak lze pouze přes tlumočníka. Rovněž převážná většina soukromýchsubjektů není schopna komunikovat jinak, než arabsky. V obchodní komunitě je z cizích jazyků nejčastějipoužívána angličtina, částečně i italština.
1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a dalšívelká městaV současné době je v Libyi platných 20 shaabiat - regionálních jednotek odpovídajících našim krajům/velkým okresům. Uvádíme i jejich domicil:
Tripolis (hlavní město s předměstími 1,065 tis. obyvatel), Benghází (671 tis. včetně předměstí), Misurata(551 tis. včetně předměstí), Homs (492 tis. včetně předměstí). (Údaje podle libyjské statistiky pro rok2006, vydané National Authority for Information and Consolidation).
1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měnLibyjský dinár (LYD), 1 000 dirhamů, nekonvertibilní, 1 USD = 1,231 LYD; 1 EUR = 1,754 LYD. Zásadnídevalvace LYD vůči USD na poloviční hodnotu byla provedena k 1. 1. 2002, od té doby je kurs jižpoměrně stabilní. V zemi lze používat platební karty hlavně v Tripolisu a velkých hotelech, mimo centranikoliv.
1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
Státní a náboženské svátky v r. 2010:
• 2. březen Vyhlášení vlády lidu• 8. březen Narozeniny Proroka Muhammada*• 11. červen Vyklizení cizích vojenských základen• 1. září Výročí revoluce Al Fatah (1969)
• 8. září konec postního měsíce Ramadánu (3 dny volna Al - Fitr)*• 16. listopadu svátek Al-Adha (obětování - 3 dny volna)*
*Stanoveny dle lunárního kalendáře a musí být upřesněny, resp. potvrzeny muslimskými náboženskýmiautoritami. U těchto pohyblivých muslimských svátků dochází každým rokem k posunu o cca 10–11 dnůzpět.
Pracovní doba státního sektoru:
Ne–Čt: od 8:00 do 15:30 hod (od 1. 4. do 30. 9. letní pracovní doba od 7:30 do 15:30), Pá, So - volno(5 denní pracovní týden platí od 1.1.2006 zatím pouze pro orgány státní správy, ostatní, jako např.školy, nemocnice, armáda, pobočky bank pracují, jako dříve, i v sobotu), ranní dochvilnost a dodržováníkonce pracovní doby není typickým rysem. Specifickým obdobím je postní měsíc Ramadán (počítaný dlelunárního kalendáře), kdy je výkonnost libyjských zaměstnanců (a také cizinců – muslimů) podstatněsnížena a pracovní doba je stanovena poze od 9:00 do 14:00.
.
Pracovní doba soukromého sektoru:
Soukromý sektor pracuje dle vlastní úpravy, ráno od 9:00 do 14:00–15:30, výjimkou nejsou večerníhodiny 17:00-20:00 hod.
Prodejní doba v obchodech:
• od 10:00–11:00 do 15:00 hod. a od 17:00 do 21:00–23:00 hod.
1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontaktyStátní úředníci při jednáních velmi často nenabídnou vizitku a pokud to nepovažují za nutné, tak se aninepředstaví (a skoro nikdy nepředstaví přísedícího). Současně se nepovažuje za slušné ptát se na jméno.Tyto situace jsou obtížné a nenapomáhají nastolení důvěry mezi stranami. Je běžnou praxí, že v místníchnovinových článcích nejsou u libyjských osob uváděna jména, nýbrž pouze funkce. Pro cizince neznalémístní mentality může být zpočátku obtížné vůbec rozeznat kladnou a zápornou odpověď. Jednání jenutno zahájit neformální konverzací, většinou se nejde „rovnou k věci". Libyjci jsou, stejně jako jiné„jižní národy", ve společenských a pracovních kontaktech (ve vnějším projevu) v zásadě spíše „vřelépovahy" a příliš neinklinují ke striktním/strohým lidským typům (obchodníkům) a způsobům jednání. Tatoskutečnost může (záporně) ovlivnit nejen průběh, ale i výsledek jednání.
1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany aobčany EUMístní, zejména státní zdravotní péče má velmi nízkou úroveň (stále ještě špatně placený nekvalifikovanýpersonál, nedodržování základních hygienických pravidel) nesrovnatelnou s evropským standardem.I sami libyjští občané disponující dostatečnými prostředky dávají v závažnějších případech přednosttuniským, v menší míře egyptským klinikám. Státní sektor: první pomoc zdarma, operace apendixucca LYD 50,-, ošetření zlomeniny cca LYD 20,- Soukromý sektor: kliniky Al Afja, Al Muchtar, Al Masarra,které v případě potřeby využívají i zahraniční turisté: při úvodním přijetí se účtuje jednorázový poplatekLYD 10,-, běžné stomatologické ošetření (plomba cca LYD 50,-). ZÚ na základě vlastních zkušenostídoporučuje ošetření u mezinárodní zdravotnické organizace Medilink Int., která působí také v Tripolisu.Tento způsob je však finančně velmi náročný, poplatek za jednorázové běžné ošetření činí cca 100 USDplus cenu léků. Telefon/fax: 0021821-4837292, mobil 091-2103302. Hospitalizace bez zákroku cca 200USD denně, se zákrokem či operací může dosáhnout i několika tisíc USD za týden. Další nově zavedenáa relativně dobrá nemocnice je Saint James Hospital (vlastníci jsou z Malty. Telefon 00218 217113092 nebo 00218 217234745 a mobil ředitele: 00218 913358962 .
1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoriaObčané ČR potřebují k cestě do Libye vízum.
Vízum vydává ZÚ Libye v Praze, který sídlí na adrese: Velká libyjská arabská lidová socialistickádžamahírie; Zastupitelský úřad v Praze; Nad Šárkou 781/56; 160 00 Praha 6; tel.: 220 515 978; fax: 220515 974; email: [email protected]; úřední hodiny vízového oddělení: 9,00 - 12,00 hod. pondělí ažpátek; provozní hodiny úřadu 9,00 - 15,00 hod., na případné jednání je třeba se telefonicky objednat.
Kromě pasu, jehož platnost přesahuje minimálně o 6 měsíců předpokládanou dobu pobyytu , je zapotřebípředložit dvě fotografie pasového formátu, vyplněná žádost (možné najít na internetu) a pozvání.Pasnesmí obsahovat platné nebo použité vízum do státu Izrael, jakož i razítka izraelské hraničníkontroly nebo jordánská razítka z hraničních přechodů s Izraelem. Vízum nelze obdržet na libyjskýchhranicích (při individuální cestě). Vyjímky mohou být v případě organizovaných turistických skupin,podnikatelů (udělení víza na letišti však musí být předem dohodnuto příslušným libyjským zvoucímsubjektem s imigračními orgány).
K podání žádosti o vízum musí být cestovní pas vybaven překladem do arabštiny, tzv. „arabizací pasu“.To znamená, že na poslední stranu pasu určenou pro víza (pokud není volná, tak na nejbližší prázdnou)bude nalepen list papíru ve formátu menším, než-li je strana pasu a na něm budou uvedeny v arabštiněvšechny položky vytištěné v datové stránce pasu kromě rubriky "PODPIS" a vypsány údaje naležející ktěmto položkám. (Např. položka JMÉNO bude uvedena v arabštině a jméno JAN bude rovněž uvedeno varabštině). Překlad musí být pořízen výhradně soudně ustanoveným překladatelem pro arabštinu. Tenvlepí vyhotovený překlad do pasu a otiskne své kulaté překladatelské razítko tak, aby část otisku byla navlepeném papíru s překladem a zbývající část na příslušné stránce pasu.Seznam soudních překladatelůdo arabštiny naleznete na webové stránce www.kstcr.cz, která patří Komoře soudních tlumočníků ČR,náměstí Winstona Churchilla 2, 130 00 Praha 3.
Počínaje 8. lednem 2009 změnila Libye pro řadu západních států požadavky pro vystavení vstupníchvíz. Žadatel o vstupní vízum se musí osobně dostavit na LY ambasádu nebo konzulární oddělení. Musímj. předložit doklad o zdravotním pojištění, rezervaci hotelu a zpáteční letenku. Turisté mohou do LYcestovat pouze ve skupině minimálně 4 osob. Obchodníkům by měla být vydávána pouze jednorázováturistická víza. Proces vystavení víz má trvat asi 10 dní.
Použitelnost víza vydaného libyjským zastupitelským úřadem je omezena na dobu 1-3 měsíců, platnostmaximálně 3 měsíce (jedná-li se o návštěvu či jiný druh krátkodobého pobytu, nelze toto vízum dáleprodloužit).
Vízum lze obdržet pouze na základě pozvání fyzické či právnické osoby (libyjské nebo v Libyilegálně působící). Toto pozvání musí být v Libyi postoupeno Úřadu pro pasy a imigraci (Idárat Ul-Džavázát va Al-Hidžra), který se poté obrátí s pokynem k udělení víza na příslušnou Lidovou kancelář vzahraničí. Do Libye v současné době v zásadě není možné přicestovat za účelem zcela individuálníturistiky. Bližší informace na www.mzv.cz.
Každý cestující se po příjezdu do země musí přihlásit na výše zmíněném Úřadu pro pasy a imigraciběhem 7 dní od překročení státní hranice, poplatek za registraci (trojúhelníkové razítko + kolek) jeLYD 10,00. Veřejná ubytovací zařízení (hotely) registraci zařizují za malý poplatek na požádání sama.
Návštěvníci jakékoliv státní příslušnosti až na pár výjimek – zejména zemí západní Evropy –a to dokonce i pokud pro ně platí bezvízový styk, jsou povinni se při vstupu do Libye napožádáníprokázat, že vlastní finanční prostředky v minimální výši 1000 USD (nebo ekvivalentv EURech) na osobu či ekvivalent této sumy v jiné volně směnitelné měně. Cestovní kanceláře navícmusí doložit, že osoby cestující na turistická víza přijíždějí pouze za účelem turistiky. V opačném případěmůže těmto osobám být imigračními orgány odepřen vstup do země. Libyjské státní orgány také budouv budoucnu namátkově kontrolovat, zda osoby zdržující se v zemi na turistická víza jsou v zemi opravdupouze za účelem turistiky. Z uvedené povinnosti prokazovat finanční prostředky k pobytu jsou vyjmutynásledující skupiny návštěvníků: osoby cestující do země v rámci oficiální návštěvy, osoby cestující dozemě za účelem studia, osoby cestující do země na základě oficiálního pozvání, osoby hodlající pobývat
v zemi dlouhodobě jako návštěvníci za předpokladu, že zvoucí (rezidentní) osoba se písemně zavážek úhradě nákladů spojených s pobytem návštěvníka.
Při překročení libyjské státní hranice vlastním vozem musí cestovatel vybavit vozidlo tzv. celnímipřevozními značkami, které odevzdá při výjezdu z Libye. Vyžadován je také mezinárodní technický průkaza mezinárodní řidičský průkaz (formality na hranicích značně urychlí, je-li k dispozici překlad těchtodokladů do arabštiny). Poplatky jsou uvedeny v následující tabulce:
Carnet de passage
(turistická karta)(EUR)
Pojištění
do 1 měsíce (EUR)
Poplatek za
vjezd do země(EUR)
Záloha na
převozní značku(EUR)
vlastnictvímezinárodní
Carnet de passage
zdarma - - -
motocykl 30 8 - 10 42 70 (z toho 9 EURnevratných)
osobní automobil 50 8 87 70 (z toho 9 EURnevratných)
obytný přívěs 100 17 140 70 (z toho 9 EURnevratných)
auto 3 - 5 tun 100 40 140 70 (z toho 9 EURnevratných)
auto nad 5 tun 150 80 196 70 (z toho 9 EURnevratných)
autobus 150 100 196 70 (z toho 9 EURnevratných)
Je nutné zdůraznit, že platí absolutní zákaz dovozu alkoholu a výrobků z vepřového masa doLibye. Jejich nalezení (případný dovoz alkoholu je přímo monitorován na mezinárodních letištích v Tripolua v Benghází, u masných výrobků není postup natolik přísný) znamená okamžité zabavení, případněodepření vstupu do země, či dokonce obvinění z trestné činnosti a vazební stíhání. Dále je zakázánodovážet zboží izraelského původu, video nebo audio kazety a tiskoviny, které "nejsou v souladu sislámskou morálkou", v praxi je zákaz realizován plošně a materiál je (při zjištění) zabavován.
Další omezení: 200 ks cigaret nebo 250 g doutníků nebo 250 g tabáku, 1/4 litru parfému, existujepředpis na dovoz a vývoz zboží (i dárků) v hodnotě max. LYD 20,- (s výjimkou výrobků ze zlata), jehoždodržování je ale závislé na benevolenci službukonajících úředníků, většinou se v praxi nedodržuje, volněsměnitelná měna může být dovezena bez omezení, musí však být deklarována na hranicích a každásměna musí být na deklaraci potvrzena bankou, vyvezen smí být pouze zůstatek deklarované částky,vývoz místní měny je povolen pouze do hodnoty LYD 20,-.
1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvys ohledem na politickou či jinou situaci v zemiV období roku 2009 a 2010 se bezpečnostní situace v Libyi zhoršuje. Zejména v jižních oblastech jevlivem značného množství migrantů ze zemí severní a subsaharské Afriky zvýšená pouliční kriminalita.Tyto projevy násilí ale již byly zaregistrovány i ve větších městech, vč. Tripolisu. Zakázáno je fotografovatvojenské objekty, kterým je lépe se vyhnout a zbytečně se nezdržovat v jejich blízkosti. Mohou nastat téžproblémy při snaze fotografovat vládní a veřejné budovy (např. i university). V řadě případů mohou býthlavně cizinci cílem pouliční kriminality.
1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetněgenerálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a zcentra městaEmbassy of the Czech RepublicRewaifaa Ibn Thabet, Ben Ashour Area, P.O.Box 1097, Tripolis, Libyatel.: +218-21/3615436, 3615555, 3611698mobilní tel.: +218-91/2145386 - stálá diplomatická službafax : 0021821/3615437e-mail: [email protected]
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Českácentra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)České instituce nejsou v Libyi zastoupeny.
1.18. Internetové informační zdrojeVzhledem k tomu, že téměř žádné informace potřebné pro podnikatele nejsou v Libyi volně dostupné(neexistují komerční obchodní adresáře ani adresáře členů obchodních komor v anglickém jazyce,obchodní komory ani jiné instituce nemají, s výjimkou zákona o investičních pobídkách, zpracoványinformace o podnikatelském prostředí, struktuře státního sektoru, ekonomickém vývoji, apod.), jsouněkteré níže uvedené nově vznikající internetové informační portály v současné době jediným zdrojemzdarma přístupných informací.
Ekonomické a obchodní informace:
• www.libyaninvestment.com
V současné době jde o nejdůležitější portál s aktuálními informacemi z obchodní oblasti. Obsahuje stručnézprávy o podnikatelských misích, výstavách, kongresech, uzavřených kontraktech, vypsaných tendrech,atd. Řada informací, které byly dříve zdarma, jako např. on-line obchodní adresář, nové ekonomickézákony atd. vyžaduje od 08/2005 registraci, která stojí 700 EUR ročně.
• www.yellowpages.ly
Libyjské zlaté stránky. U některých firem je uveden i výčet aktivit a referencí (např. u právníků). Stránkyobsahují též přehled státních firem v oddílu Business and Economy/Public Companies. I když orientace
v tomto (v podstatě druhém existujícím) obchodním katalogu je snadnější, než v e-directory přístupnémna www.libyaninvestment.com, obsažené informace nedosahují stejné úrovně.
• www.mzv.cz/tripoli
Stránky ZÚ ČR v Tripolisu, kde v kapitole Obchod a ekonomika lze nalézt řadu informací potřebných provstup na libyjský trh, včetně aktuální verze Souhrnné teritoriální informace.
• www.ccimisrata.org
Stránky Misurata Chamber of Commerce and Industry, které kromě informace o komoře a podmínkáchčlenství obsahují i seznam veletrhů a výstav, hodnocení uskutečněných podnikatelských misí a seznamzahraničních obchodních kontaktů hledajících partnera v Libyi.
• www.investinlibya.ly
Stránky Libyan Foreign Investment Board, státního orgánu řídícího přímé zahraniční investice v Libyi.Kromě seznamu privatizačních projektů obsahují stránky i kompletní znění zákona č. 5/1997 oinvestičních pobídkách a prováděcí předpis k tomuto zákonu č. 21/2002.
• www.tamleek.gov.ly
Stránky tzv. General Board of Ownership, Transfer of Public Companies and Economical Units, kde jeseznam státních společností, které mají být privatizovány.
• www.tripolifair.org
Stránky mezinárodního tripolského veletrhu Tripoli International Fair, pořádaného státem, které obsahujípodrobné informace a podmínky pro vystavovatele.
• www.zawya.com/countries/ly
Vyhledávací portál s politickými a zejména aktuálními ekonomickými informacemi, včetně obchodníhoadresáře (zde však nutná registrace).
Country Commercial Guide (obdoba české Souhrnné teritoriální informace) zpracovaný UKTI (UnitedKingdom Trade and Investment – britská oficiální agentura na podporu obchodu a investic).
• www.export.cz
Server ČR na podporu vývozu, kde kromě aktuálních ekonomických informací z teritoria a obchodníchpříležitostí je zveřejněna Souhrnná teritoriální informace o Libyi zpracovaná ZÚ ČR v Tripolisu, která jezaměřena především na ekonomiku a obchod.
• www.noclibya.com.ly
Stránky National Oil Company, která spravuje těžbu, distribuci a prodej ropy a zemního plynu.Kromě všeobecných informací a celkové struktury NOC a jejich dceřiných společností (včetně těchse zahraničním kapitálem), jsou zde informace o vypsaných tendrech na nová naleziště a podmínkyk registraci na tzv. vendor listu (seznam možných dodavatelů pro NOC).
• www.libyanrailways.com
Oficiální stránky projektu výstavby translibyjské železnice. Informace však neodrážejí reálný stav tohotoprojektu, kde v posledním roce došlo k významnému posunu. V současnosti tento projekt procházíurčitou „reanimací“, byly dokonce podepsány smlouvy s Ruskem a Čínou na výstavbu trati z Misuraty přesSirt až do Benghází a ze Sirtu do pouštního města Sabha.
Politické a ekonomické aktuality o Libyi mezinárodního významu:
• http://dailynews.yahoo.com
Internetový vyhledávač aktuálního zpravodajství ze světových agentur.
• www.arabicnews.com
Vyhledávací server agenturního zpravodajství se zaměřením na arabské země a vzájemné politické aekonomické vztahy.
• www.libyaglobe.com
Přehled politických informací s prolinky na další servery o Libyi.
• www.abyznewslinks.com
Přehledný seznam libyjského tisku a internetových tiskových serverů.
• www.jananews.ly
Stránky libyjské státní tiskové agentury JANA (Jamahiriya News Agency).
• www.tripolipost.com
Jediné libyjské noviny v anglickém jazyce (soukromý týdenník vycházející na Maltě s obsahem téměřstoprocentně kopírujícím oficiální linii místního režimu).
• www.libyadaily.com
Politické a ekonomické informace o Libyi a dalších arabských zemích, zejména z amerického tisku.
• www.libyanews.com
Zpravodajský server s aktuálními informacemi z teritoria, který však vyžaduje registraci.
Všeobecné informace o teritoriu – teritoriální studie:
• http://www.eia.doe.gov/emeu/cabs/libya.html
Sektorová studie (ropa, zemní plyn, elektrická energie) americké Energy Information Administration.Aktualizuje se každý rok vždy v únoru.
Seznamy publikací a tématických zpráv o Libyi ze stránek university Texas.
1.19. Adresy významných institucí
Obchodní komory
General Union of the Chambers of Commerce, Industry and AgricultureP.O.Box 12556Tripolitel: 00218-21-4441613, 4441457, 4442821, 4442281fax: 00218-21-3340155e-mail: [email protected] Chamber of Commerce, Industry and AgricultureP.O.Box 2321Tripolitel: 0021821-4444096, 3342916fax: 00218-21-3342916Misurata Chamber of Commerce, Industry and AgricultureMisurata, tel: 00218-51-618858, 616497fax: 00218-51-616497, 620340www.ccimisrata.orge-mail: [email protected] Chamber of Commerce, Industry and AgricultureBenghazi,tel: 00218-61-9080625fax: 00218-61-9080554Libyan Businessmen CouncilDat el Emad ComplexTower No. 5, 1st FloorP.O.Box 91491Tripolittel: 00218-21-350213-4, 3350373fax 00218-21-3350374, 3350439e-mail (GŘ):[email protected]
Agentury na marketingové poradenství a průzkum trhu
Mohamed Ghattour � Co. (Co-operating firm of PricewaterhouseCoopers ME)Služby: vedení účetnictví a audit, finanční a ekonomické poradenství, duševní vlastnictví, registracespolečnosti, průzkum trhu.Kontakt: Mohamed Ghattourtel: 00218-21-4444468, 4441004fax: 3334814e-mail: [email protected]: Dar Al Mansora Bldg., Jamhuria Str., Tripoli, Libya.Sermid for Economic Services and InvestmentSlužby: založení pobočky zahraniční společnosti a zajištění administrativní činnosti vůči daňovému asociálnímu úřadu, zajištění potřebných profesních registrací u libyjských státních organizací s ohledemna aktivity zahraniční firmy, služby pro investory, zajištění registrace obchodních zastoupení, ochrannýchznámek a patentů, zajištění účasti na veletrzích a konferencích. Kontakt: tel: 00218-21 4446157, fax:4443655, e-mail: [email protected], [email protected], www.sermid.net., adresa:P.O.Box 74994 Tripoli,Libya,Libyainvestment.com (Trade, Industry � Marketing Information)Služby: obchodní informace, marketingové studie, vyhledání potenciálního partnera, investiční průzkum,reklama.Kontakt: [email protected]://www.libyainvestment.com/tel: 00218-21-3351034fax: 3351035Adresa: Office No. 99, 9th Floor
Al-Fatah TowerTripoliLibya. Firma je též správcem portálu http://www.libyainvestment.com/s řadou volně přístupnýchekonomických a obchodních informací.World Trade Center TripoliSlužby: marketingové studie, sektorové zprávy, zprostředkování obchodních kontaktů, obchodnílegislativaKontakt: Mr. Taher Siala (obchodní kontakty), Mr. Isa Babaa (marketingové a investiční poradenství)tel: 00218-21-3350373fax: 3350374e-mail: [email protected]://www.wtctp.com/adresa: That El Imad Complex, Tower No. 5, 1st Floor, Tripoli, Libya, .OEA ConsultanciesSlužby: vyhledání zástupce, registrace pobočky, vyhledávání investičních a obchodní příležitostí.Kontakt: [email protected]: 00218-21-3338951fax: 0044-8701318852P.O.Box: 756 TripoliLibyawww.oeaconsultancies.comThe Group Trading ServiceSlužby: Studie životaschopnosti investičních projektů (feasibility studies), poradenské služby pro vstupzahraničních společností na trh (business tailoring), zprostředkování právních služeb, vedení reklamníkampaně, dovoz a distribuce zboží. Kontakt: [email protected], [email protected], tel/fax: 00218-21-4449731, mobil: 00218-91-3200456, adresa: Bab Bengashir, P.O.Box: 650, Tripoli, Libya.MTL Law OfficeSlužby: registrace poboček a profesní registrace zahraničních společností, investiční poradenství průzkumtrhu, obchodní a právní služby.Kontakt: Mr. Tarek Milad, tel: 00218-21-4440571, 3331079fax: 4443554e-mail: [email protected], [email protected] Site: www.mtllawoffice.comMohamed Mashai Str.P.O.Box 82680TripoliLibya.Benghazi Associated OfficeAlmamruk Shennib Law OfficeSidi Husein Commercial Center Suite 210Benghazitel/fax: 00218-61 909 3663Tasharukiat Intellectual PropertySlužby: Registrace a obnova obchodních známek a patentů, monitoring porušování práv, registracezahraničních firem poskytujících služby.Kontakt: 251 Omar Mukhtar Str.P.O.Box 2594TripoliLibyaattn. Mr. Giuma I. MansourAmal G. Mansourtel: 00218-21-3335636, 3336928fax: 00218-21-3331929, 4446096e-mail: [email protected]
Důležité státní instituce
The General People´s Committee For Foreign Liason And International Cooperation(Ministerstvo zahraničních věcí)TripoliGreat Socialist People´s Libyan Arab Jamahiriyatel: 00218-21-3400461-9
www.libyaninvestment.com/railwaysnebo na www.libyarailways.comGeneral Company for Electricity of Libya (GECOL)P.O.Box 688TripoliLibyaGeneral Director Mr. Omran Bukrafax: 00218-21-3612470 (4808915)tel: 00218-21-4445068 (9)Director of Projects: Mr. El Hadi T. Khalaftel: 4801552fax: 4807429Director of Contracts and Development Accounts: Mr. Omar Al Ushashitel: 3604851fax: 4445045Director of Information: Mr. Abdulrahman Al Fituritel: 3607815fax: 3611431Director of Planning: Mr. Haddah Abdunadi Haddadtel: 4807432, fax: 4807434Central Organisation of Research Industry and Procurement (zásobovací orgán libyjskýchozbrojených složek)Major General Abdurahman Assaid, ředitel, Ben Gashirtel: 00218-22-633135/6fax: 00218-21-3620097, -22-633142
2.1. Stručná charakteristika politického systému„Džamáhírije" je terminus technicus z 3. universální teorie (Zelená kniha) plukovníka MuammaraKaddáfího vyjadřující tzv. „vládu mas", která je řízena lidem prostřednictvím základních lidovýchkongresů. Zelená kniha spojuje socialistické a islámské teorie státu, společně s prvky beduínskéspolečnosti.
Kaddáfí odmítá parlamentní demokracii a existenci a činnost politických stran. Libye je státním útvarem,který nemá platnou ústavu.
Nejvyšším legislativním orgánem je Všeobecný lidový kongres (VLK), který má přes tisíc členů - zástupcůZákladních lidových kongresů (ZLK), kterých je v zemi 468 (a vůdce Kaddáfí v roce 2006 deklaroval„nezbytnost" tento počet zvýšit na neuvěřitelných 30 000; zatím se tak ale nestalo). VLK je vedený„vybraným" (termín „volí" je přímo zakázán) od března 2010 sedmičlenným sekretariátem.
VLK "vybírá" tajemníky (ministry) Všeobecného lidového výboru (VLV), což je v podstatě vláda. Funkce„tajemník bez portfeje" VLV, "vybraný" VLKem odpovídá svým postavením a pravomocemi funkcipředsedy vlády. VLK též kontroluje, zda jednotliví tajemníci VLV s přiděleným portfoliem (tedy resortní„ministři") ve své činnosti prosazují a respektují závěry přijaté na zasedáních ZLK, což rozhodně neníjednoduché.
Nad okrsky a kongresy stále ještě dohlížejí revoluční výbory řízené dalšími tajemníky. Ti jsou přímovybíráni plukovníkem Kaddáfím. Revoluční výbory sehrávají důležitou roli na všech úrovních politickéhorozhodování a působí jako paralelní, nebo spíše jako jediná reálná politická síla, která fakticky kontrolujearmádu, HSP a nepřímo dokonce i všechny vládní instituce. Revoluční situace trvá již čtyřicátý rok (od1969).
Mimo VLV a pravomoci VLK stojí ministerstvo obrany, tzv. „Dočasný hlavní lidový výbor pro obranu", ukterého na rozdíl od ostatních „resortů" není prováděn veřejný výběr tajemníka (ministra). Celá tatooblast je řízena přímo a osobně Kaddáfím prostřednictvím jemu blízkých osob - v případě MO to je členpůvodního revolučního vedení (12 osob včetně Kaddáfího) gen. Jaber.
Korán je teoretickým základem všeho práva. Libye převzala i některé prvky italského práva. Právnísystém zahrnuje soudy první instance, odvolací soudy a Nejvyšší soud. Tzv. revoluční soudy jako dalšíparalelní systém realizace politické moci byly zrušeny počátkem roku 2005.
2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)Faktickou hlavou státu je plk. Muammar Kaddáfí (angl. Col. Muammar Qadhafi, příp. Mu´ammar al-Qaddafi), který ale v březnu 1979 rezignoval na funkci generálního tajemníka Všeobecného lidovéhokongresu (VLK) a od té doby odmítá přijmout jakékoliv oficiální funkce v libyjské státní hierarchii avšechny tituly, je pouze (doživotně) vůdcem revoluce Al-Fátih 1. září (v oficiálním libyjském tisku je vangličtině titulován jako Leader of the Revolution). Jeho vliv na vnitřní i zahraniční politiku je však i poformálním opuštění veřejných funkcí nadále naprosto klíčový. Formálně (protokolárně) funkci hlavníhopředstavitele státu vykonává tajemník VLK, kterým je od ledna 2010 Mohamed Abdul Quasim AL - ZWAI,a/nebo tajemník Všeobecného lidového výboru (předseda vlády), Dr. Al-Baghdadi Ali AL-MAHMOUDI.
2.3. Složení vlády
Seznam členů libyjské vlády:
• Dr. AlBaghdadi Ali ALMAHMOUDI předseda vlády• Mussa KUSSA min. pro zahr. vztahy a mez. spolupráci• Mohammed Ali Al-HUWEJ ministr hospodářství, obchodu a investic
• Abdulhafez Mahmoud ZLITNI ministr plánování a financí• Ali Shamikh MOHAMMED ministr energetiky• Ali Jusuf ZIKRI ministr průmyslu a těžby• Eng. Maatoug Mohammed MAATOUG ministr pro „public utilities“• Mustafa Abdul JALIL ministr spravedlnosti• Gen. Abdulfattah YOUNIS ALABEDI ministr veřejné bezpečnosti• Dr. Abdul Kabir Al-FAKHRI ministr školství a výzkumu• Mohammed Ali ZIDAN ministr dopravy a spojů• Aboubakr Al-MANSOURI min. zemědělství a rybolovu• Ibrahim AL-ZARRUK ministr sociálních věcí• Mahmoud Mohammed HIJAZI ministr zdravotnictví a živ. prostředí a zahraniční věci
Další důležití činitelé mimo vládu:
• Gen. Abubakr Younis JABER „prozatimní" ministr obrany• Farhat Omar BEN GADARAH Guvernér Libyjské centrální banky• Shokri Ghanem prezident Národní ropné korporace (NOC)
• Mohamed Abdul Quasim Al-ZWAI tajemník VLK• Ibrahim Abdelrahman IBJAD taj. pro agendu zákl. lidových kongresů• Ms. Huda Fathi BEN AMER záležitosti vztahu Libye s vládou (dříve tajemnice pro
záležitosti žen)• Suleiman Sasi Al-SHAHUMI tajemník pro zahraniční záležitosti• Dr. Mohammed Belhassin JIBRIL tajemník pro svazy, federace a syndikáty• Ms. Salma Shabaan Abdel JABAR tajemnice pro záležitosti žen• Hosni Sadeq Al-Waheshi tajemník pro záležitosti justice a lidská
3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálníchuskupeních
Libye je členem:
• Organizace spojených národů (od r. 1955) a několika jejich specializovaných agentur (FAO, IAEA,WHO), Ligy arabských států (od r. 1953), Organizace islámské konference (od r. 1969), Organizaceafrické jednoty, Organizace států vyvážejících ropu (OPEC), Svazu arabského Maghrebu (od r. 1989),Africké Unie (od vzniku 07/20022002 a od 02/2009 je na období jednoho roku její předsednickouzemí ). 3. 7. 2005 se Libye stala po 3 letech úsilí (stávající členové vstup delší dobu bojkotovali zdůvodu špatné mezinárodní reputace Libye) 20. členem Společného trhu pro východní a jižní Afriku- COMESA, regionálního sdružení, kam Libye geograficky nepatří (pouze formálně vzhledem kespolečné hranici s Egyptem), což potvrzuje africkou orientaci libyjské zahr. politiky.
Koncem října 2007 byla Libye zvolena do rady bezpečnosti OSN jako jeden z její 10ti nestálých členů.Libye byla vybrána jako kandidát skupiny afrických zemí. Dne 21.června 2009 byl pro 64. zasedání VSOSN Dr. Ali Abdussalam Treiki (dosavadní náměstek LY ministra zahr.věcí pro Afriku) na 1 rok zvolenpředsedou VS OSN.
.
Úplný seznam mezinárodních organizací, jejichž je Libye členem (anglickézkratky):
Počátkem roku 1998 bylo z popudu Kaddáfího založeno Sdružení států Sahary a Sahelu (Comunity ofSahel-Saharan States CEN - SAD) sdružující k 31. 7. 2008 po posledním summitu již celkem 27 zemí.Cílem sdružení je oficiálně vytvoření hospodářské unie, Kaddáfí jej ale využívá i k politickým cílům. Blížena www.cen-sad.org.
V 02/2002 Libye podala přihlášku do WTO, která byla 07/2004 kladně projednána. Během přístupovýchjednání, pro které musí Libye v současnosti připravovat značné množství podkladů (tzv. Trade Report),může Libye využívat práva pozorovatele při zasedáních WTO.
V současnosti je však pro Libyi zásadnější připravovaná rámcová dohoda s EU, která zahrnuje i oblastobchodu. Zdá se, že negociace obchodních částí rámcové dohody a jejich úspěšné uzavření může nepřímo urychlit i jednání o vstupu do WTO, která v posledních letech byla pouze sporadická (zpomalení lze dátdo souvislosti také se zpomalením až zastavením LY ekonomických reforem).
3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodáchS ohledem na rozsáhlost názvosloví mnohostranných smluv a dohod a rovněž tak i na počet jednotlivýchsmluvních dokumentů, jejichž je Libye účastnickou zemí, doporučujeme v případě potřeby využít stránkyOSN (United Nations Treaty Collection) na internetové adrese www.untreaty.un.org.
3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimosmluv dle kap.7.1.
1. Dohoda o vědecké a technické spolupráci mezi Československou socialistickou republikou aLibyjskou arabskou republikou (Praha, 13. února 1974, č. 6/1975 Sb.)
2. Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Libyjskéarabské republiky (Tripolis, 15. října 1975, č. 114/1976 Sb.)
3. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Libyjské arabské republiky opravidelných leteckých službách mezi jejich příslušnými územími a za těmito územími (Praha, 17.prosince 1976, č. 84/1977 Sb.)
4. Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Libyjskou arabskou lidovou socialistickoudžamáhíríjí o spolupráci v oblasti zdravotnictví (Tripolis, 9. září 1981, č. 63/1982 Sb.)
Sukcesní jednání mezi oběma zeměmi nebyla dosud ukončena (Stav k 04/2010: formálně potvrzenasukcese do smluv 1–4, změny byly dojednány ve smlouvě v oblasti zdravotnictví (4), kde byly vypuštěnyněkteré paragrafy o poskytování zdravotní péče zdarma.).
4. Ekonomická charakteristika zeměLibye je stát s tranzitní ekonomikou vyznačující se velkými strukturálními problémy, nejvýraznějšímize všech arabských zemí vyvážejících ropu. Hospodářství je plně závislé na těžbě ropy a jejím vývozu,který tvoří více cca 70 % HDP (podíl kolísá s ohledem na pohyb světových cen ropy), 97 % exportníchpříjmů a přes 80 % příjmů státního rozpočtu, ale zaměstnává pouze 3% práceschopného obyvatelstva.Ropný sektor je plně pod majetkovou kontrolou státu, i když je značně závislý na investicích a know-how zahraničních společností. Ostatní odvětví jsou nevýrazná: průmysl se skládá z většinou neefektivnícha technicky zaostalých státních podniků, zemědělství nestačí pokrýt ani čtvrtinu vlastních potřeb(2,1%HDP), sektoru služeb chybí know-how a kvalifikovaná pracovní síla, což platí zejména o bankovnictví,které je převážně státní (existuje pouze 1 soukromá banka), ale v posledním období se uskutečnilačástečná privatizace 2 velkých státních bank. V roce 2007 byl uskutečněn první privatizační projekt- prodej 19 % podílu Sahara Bank francouzské bance BNP Paribas, která za tento podíl zaplatila 145milionů EUR. Následně v roce 2008 byl uskutěčněn prodej 19 % podílu Al-Wahda Bank za 210 milionůEUR bance Arab bank plc. (Banka Al-Wahda je pátá největší libyjská banka z pohledu základního jmění.Se svými 71 pobočkami ovládá cca 20% místního bankovního trhu).
V roce 2010 byla poprvé v historii Libye vyhlášena Libyjskou národní bankou soutěž na prodej dvoulicencí pro založení joint - venture s libyjskými bankami, přičemž zahraniční banka bude vlastnit 49% alibyjský investor bude držet 51%.
Soukromý sektor se pozvolna prosazuje v oblasti služeb (obchod, doprava) a zpracovatelského (zejménapotravinářského) průmyslu. Státní sektor ale doposud zaměstnává 75 % práceschopného obyvatelstva.
Počátkem roku 2010 zahájila vláda program průmyslového rozvoje Libye do kterého hodnlá vnásledujících 5 letech investovat 50 miliard USD. Prioritou tohoto programu je rozvoj libyjských střednícha malých průmyslových podniků, které ve struktuře společnosti nyní chybí.
Podnikatelské prostředí je náročné na znalost právních předpisů. Výrazně mohou uspět pouze velkéa silné firmy, z menších pak jen zkušené firmy propojené se silným místním partnerem, cožplatí ve všech zemích s tranzitní ekonomikou. PV zemi je významný rozvoj stavebnictví a zejména vTripolisu je velká rozestavěnost. Podobně překotně se rozvíjí drobné podnikání.
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověďdalšího vývojeZ hlediska makroekonomických ukazatelů se přesto jeví rok 2009 jako velmi úspěšný. V souvislostis probíhající krizí žádná opatření nechystá. V letošním roce byl naopak vyhlášen průmyslový rozvojovýplán na období 2010 – 2013 (Industrial Development Plan 2010 – 2013) během kterého chce vládana převážně drobné projekty utratit celkem částku 3,4 miliardy USD v první fázi a tato částka by mělabýt navyšována během 5 následujících let až na částku 50 miliard USD, pro realizaci životaschopnýchprojektů. Cílem je zvýšit podnikatelskou aktivitu Libyjců v oblasti průmyslu. Vážným varováním zůstává,podinvestování ropné infrastruktury v hodnotě 7 miliard USD. V případě, že nedojde k okamžitémuzahájení obnovy ropné infrastruktury dojde k poklesu těžby ropy a růstu HDP. Plánovaný rozpočet pro rok2010 je 46 miliard USD a je postaven na tržbě za prodej ropy při ceně 50 USD za barel. Libye, která jejedním ze 12 členů rady OPEC, vytěžila a prodala v roce 2009 celkem 1,546 miliony barelů ropy denněv hodnotě 32 miliard dolarů, přičemž v roce 2008 vytěžila 1,721 milionů barelů denně, které prodala zacelkem 61 miliard dolarů. Libye si vzhledem k dobré finanční kondici mohla při poklesu cen ropy dovolit isnižovat její těžbu.
Ropný sektor je sice stále rozhodujícím faktorem libyjské ekonomiky, avšak rostoucí neropný sektorstále posiluje hlavně v oblasti stavebnictví. Pro rok 2010 je očekávaný reálný růst HDP o 4,6% díkynavyšováním kvót OPEC a nárůstu příjmů z neropných sektorů. Během, roku 2010 je předpokládanýnárůst inflace o 5,4% při předpokládaném nárůstu ceny za ropu a potraviny. Současný účet Libyezaznamenal přírůstek ve výši 23% HDP v roce 2010, přičemž přírůstek za rok 2009 činil 11% HDP.Rezervy volně směnitelné měny dosáhly dalšího nového maxima ve výši 102 miliard USD (údajz 11/2009).
V podnikatelském prostředí v roce 2009 pomalu docházelo ke změnám, i když ne tak výraznýmjak bylo LY vládou avizováno. Podle presidenta Národní ropné společnosti Šokri Ghanema bude těžba
ropy v budoucích letech zvýšena na úroveň těžby 3 milionů barelů ropy denně a to hlavně zahraničníminvesticím do libyjského ropného průmyslu (zahraniční experti však uvažují o dosažení této hranice těžbyaž na základě okamžitých, významných investic Libye do ropné infrastruktury a navýšení celkové těžbypovažují za možné nejdříve koncem roku 2012). V souvislosti s předpokládaným mírným zvýšením cenropy je uvažováno i o navýšení rozpočtu Libye na rok 2011 (předpokládá se prolomení a překročeníhranice 90 USD za barel surové ropy). Plánované navýšení těžby ropy by bylo výzvou pro servisníorganizace a soukromé stavební firmy. Rozšiřovat by se měly nejen těžební zařízení, ale také rafinančnízávody na výrobu ropných derivátů a zkapalňování plynu.
Pokračuje realizace projektu výstavby železniční sítě, na kterém se nejvíce podílí čínské, ruské a italskéfirmy. Velkým zvýhodněním pro italské firmy je přibližování italské a libyjské spolupráce které vypústilov dubnu 2010 v bezvízový styk mezi objema zeměmi na úrovni osob, které jsou držitelé diplomatickýcha nebo služebních pasů. Vzhledem k tomu, že největším libyjským zákazníkem je a dlouhou dobu ještěbude libyjský stát, je takto umožněno volné cestování všem ředitelům ekonomických ministerstev astátních podniků na přímé projednávání přislušných kontraktů do Itálie.
Předpověď na další období
Libyjská vláda se bude v nadcházejícím období snažit realizovat plán průmyslového rozvoje země. Podlepramenů EIU je odhadován nárůst HDP Libye z 3,7% (2009) na 4,6% pro rok 2010 a obdobně by tentotrend měl přetrvávat ve stejné výši 4,6% pro rok 2011.
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace,míra nezaměstnanosti)
Hrubý domácí produkt 2005 2006 2007 2008 2009
HDP v běžnýchcenách (mld.USD)*
42,8 53,7 65,2 86,4 53,9
HDP v běžnýchcenách (mld.USD)**
45,5 55,1 69,9 115,8 56,7
HDP na hlavu vběž. cen. (tis.USD)*
13,5 14,3 15,3 16,4 13,4
HDP na hlavu vběž. cen. (tis.USD)**
7,8 9,2 11,5 18,7 8,9
Reálný růst HDP(%)*
5,4 5,6 6,8 6,3 3,7
Reálný růst HDP(%)**
9,9 5,9 6,8 7,1 3,6
Inflacespotřebitelskýchcen* (%)
2,9 1,8 6,3 10,3 5,4
Inflacespotřebitelskýchcen** (%)
2,0 3,4 7,0 12 8,6
* E.I.U. Country Report, February 2010** IMF Staff Report for 2009 a údaje Central Bank of Libya
Záměrem vlády je do roku 2015 téměř zdvojnásobit s pomocí zahraničních investic současnou těžburopy, která se podílí z více než 70% na tvorbě HDP. Vzhledem k tomu, že přímé zahraniční investicedo průzkumu a těžby ropy dále narůstají, je zvýšení její těžby v příštích letech reálné. Pokud dojdek předpokládanému zvýšení současných světových cen ropy, Libye si ve střednědobém horizontumůže udržet trvalý hospodářský růst ve výši nejméně 5% ročně.
Podíl odvětví na tvorbě HDP:
Zdroj: E.I.U. Country Report February 2010
Vzhledem k značné závislosti libyjské ekonomiky na těžbě a vývozu ropy se toto odvětví podílí natvorbě HDP až 72 % . Tento údaj podléhá mírným výkyvům s ohledem na aktuální světové cenyovlivňující výnosy z prodeje. Na zbylých 28% se podílí zemědělství, lesnictví, rybolov (3%),služby (7 %),průmyslová výroba (6%), stavebnictví (3 %), těžba nerostů (2 %) atd..
Užití HDP r. 2009:
Zdroj: E.I.U. Country Profil 2010
• soukromá spotřeba (32,6 %), vládní spotřeba (12,3 %), tvorba fixního kapitálu (9,4 %), vývozzboží a služeb (79,1 %), dovoz zboží a služeb (33,8 %).Tyto údaje jsou z dnešního pohledu rovněžpřekonány, novější ale neexistují.
Kurs měnyUSD/LYD 2005 2006 2007 2008 2009
oficiální kurs(roční průměr)
1,31 1,31 1,26 1,22 1,23
Zdroj: CBS, E.I.U.
1. 1. 2002 devalvovala Libyjská centrální banka oficiální směnný kurs na poloviční hodnotu - LYD/USD =1.3/1. V průběhu roku 2007 LYD vůči USD mírně posílil, k 31. 12. 2007 kurs činil 1,23/1 a k 31. 3. 2008již pouze 1,19/1, k 31.12.2008 opět 1,26/1. Pro rok 2009 odhady předpokládaly další oslabování LYD ažna roční průměr 1,29/1. V současné době je (vzhledem celosvětovému oslabení USD) kurs 1,22LYD/USDa 1,72 LYD/EUR.
Úroková míra:
Úrokové sazby jsou státem částečně regulovány. V současné době je max. sazba pro úvěry 250 bodů naddiskontní sazbu 4 % (snížení z 5 % v roce 2004), od 08/2005 mají komerční banky volnost ve stanoveníúrokové míry. Ta se v současnosti pohybuje okolo 6%.
Nezaměstnanost:
Ve statistických údajích za rok 2009 Libye disponuje celkem 1,6 milionem práceschopných osob, přičemýnezaměstnanost se pohybuje kolem 30% z toho nejpalčivěji doléhá na věkovou kategorii od absolvováníškolní docházky do 30 let. Pod hranicí chudoby žije 7,4% populace v Libyi. Situaci dále zhoršuje zejménaznačný příliv nelegálních pracovníků ze zemí subsaharské (ale i severní) Afriky - jedná se o více jak 1mil. osob. Tito pracovníci, kteří vykonávají např. téměř všechny úklidové a nekvalifikované stavebnípráce (Libyjci tyto práce tradičně ze zásady odmítají), jsou do značné míry nezbytní. Problém strukturálnínezaměstnanosti zejména mladých Libyjců je velmi hluboký, a snaha vlády z poslední doby zbavit seimigrantů jako zla způsobujícího nezaměstnanost Libyjců tvrdými administrativními opatřeními (viz níže)nemůže tuto situaci vyřešit. Spíše než nápravu by to vyvolalo kolaps, neboť by neměl kdo vykonávatšpatně placenou manuální práci.
Podle dostupných údajů za rok 2009 i přes relativně vysoký HDP na hlavu a značně přebytkovýstátní rozpočet (přebytky v řádu několika mld. USD ročně) byly mzdy v Libyi realtivně nízké (ne všakk produktivitě práce). Byla uzákoněna měsíční podpora osobám starším 80 let ve výši 130 LYD ajednorázová podpora 100 LYD při narození dítěte. Zároveň byla uzákoněna minimální mzda 250 LYD vsoukromém sektoru a stanovena minimální výše starobních důchodů na130 LYD pro jednotlivce, 180LYD pro dvoučlennou rodinu a 220 LYD pro vícečlenné rodiny. V některých důležitých odvětvích jako jsoutěžba ropy a plynu, petrochemie a zdravotnictví se platy libyjských zaměstnanců pohybují na srovnatelnéúrovni se světem. V ostatních méně důležitých odvětvích se platy pohybují v rozpětí od 300 do 600 LYD.
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Sektor ropy a zemního plynu
Těžba a zpracování ropy a zemního plynu je klíčovým odvětvím libyjského hospodářství. Ropný sektor jemajetkově pod kontrolou státu, i když je z převážné části závislý na investicích a know-how zahraničníchspolečností. Těžba a zpracování ropy a zemního plynu je v Libyi řízena tzv. National Oil Corporation(NOC), která v minulosti založila a stále zakládá se zahraničními investory řadu smíšených společností.Blíže o majetkové struktuře NOC na www.noclibya.com. V rámci reorganizace libyjské vlády v březnu2004 bylo zřízeno ministerstvo energetiky, jež převzalo část pravomocí, nicméně v březnu 2006 bylo celé„ropné a plynové" portfolio z tohoto ministerstva opět převedeno do výlučné pravomoci NOC a vedenímNOC byl pověřen Shukri Ghanem (bývalý premiér).
Libye má největší ropné zásoby v Africe. Doposud objevené zásoby činí 43,7 mld. barelů, což je cca 3,3% světových a 40 % afrických zásob (IFM Country Report 02/2010). Předpokládané zásoby jsou všakněkolikanásobně vyšší. Podle sdělení představitele NOC Tarika Hassana Beka je prozkoumáno pouze 37% libyjského území a existuje reálný předpoklad, že nově objevené ropné rezervy mohou v příštích letechčinit až 70 mld. barelů. Celkové rezervy se tedy mohou zvýšit až na 109 mld. barelů.
Libye v průběhu roku 2009 těžila 1,6 mbd (2% světové těžby). V roce 2008 činila produkce 1,72mil. bpd, což znamená, že se začínají projevovat první příznaky podinvestování ropné infrastruktury.Domácí spotřeba činila pouhých 0,368 mbd, zbytek byl v roce 2009 exportován. Záměrem vlády jedo roku 2012 současnou těžbu zvýšit až na 3 mbd, což bude vzhledem k současnému stavu ropnéinfrastruktury možné nejdříve v roce 2015 (dle zahraničních ropných expertů). Za tímto účelem hodlá dotéto doby získat cca 30-45 mld. USD zahraničních investic, které by jí měly pomoci postupně dosáhnoutúroveň těžby jako v letech před zavedením mezinárodních sankcí, tj. až 3,5 mbd.
Těžba ropy v Libyi je obecně lukrativní záležitost, ložiska jsou bohatá, ropa kvalitní, náklady na těžbujednoho barelu se pohybují pouze kolem 2-3 USD. Výhodná je blízká dopravní dostupnost pro evropskérafinérie. Zahraniční investoři však z výnosu z prodeje ropy získávají pouze velmi malou část (cca 5–7%, přičemž starší kontrakty s vyšším procentem byly zrušeny). Z důvodu více jak dvacetiletého embargaLibye ze strany USA zasahujícího zejména ropný sektor (tato část embarga byla zrušena v 04/2004)byla libyjská těžba ropy od roku 1986 závislá zejména na aktivitách evropských ropných společností.Hlavními zahraničními společnostmi těžícími v Libyi ropu jsou v současné době italská ENI (v Libyi působíod r. 1959), Total a Repsol. K dalším významným firmám patří Agip, OMV a Wintershall, z neevropskýchpak Woodside Petroleum (Austrálie), Petro Canada a ONCG Videsh (Indie). Americké společnosti Esso(Exxon) a Mobil (nyní sloučené v ExxonMobil) opustily Libyi v r. 1982 (ihned po zavedení americkéhoobchodního embarga v r. 1981) a společnostem Conoco, Amerada Hess a Marathon (sdružené v tzv. OasisGroup), Grace Petroleum a Occidental bylo nařízeno administrativou USA Libyi opustit v r. 1986 (zákonemo hospodářských sankcích proti Libyi vydaným prezidentem Reaganem). Všechny jmenované společnostijsou opět v Libyi činné. Významné kotrakty byly přiděleny alžírské společnosti Sonatrach ve spojení s OilIndia a Indian Oil, jimž byly přiděleny čtyři bloky o rozloze 6 934 km2. Ruský Gazprom získal v tři blokyo celkové rozloze 3 936 km2, ovšem za podmínky postoupení 90% jeho případné produkce NOC. Shellzískal dva bloky na průzkum oblasti o rozloze 1 790 km2 v severní oblasti Sirtu. Polská státmí organizacePGNiG překvapivě získala dva bloky na jihu oblasti Murzuq. Podpis příslušných kontraktů probíhal běhemroku 2009. O vypsání nových kol EPSA Libye prozatím neuvažuje, čeká na zvýšení cen ropy.
Potvrzené zásoby zásoby zemního plynu 53 bilionů kubických stop (cca 1,5 bilionů m3) , což je 0,8% celkových světových zásob plynu, řadí Libyi na čtvrté místo v Africe. Je však odhadováno, že reálněexistují další neobjevené rezervy - cca 70–120 bilionů kubických stop. Dle údajů BP Plc. Libye produkujev současné době cca 12 miliard kubických metrů plynu ročně. Z toho je osm miliard exportováno do Itáliepodmořským plynovodem, který byl uveden do provozu ve spolupráci s italskou ENI, jejíž partnerskéspolečnosti byl v roce 2010 udělen další projekt na výstavbu rafinační jednotky . Méně než 1 miliarda jezkapalňována a odesílána do Španělska tankery. Zbytek je spotřebováván místním průmyslem. V Libyinení rozvod plynu, obyvatelstvo používá propan-butan v lahvích.
Udělováním licencí na prospekci a těžbu by chtěla Libye přilákat zahraniční investory s cílem zvýšittěžbu plynu a ropy. Díky svým obrovským zásobám plynu se země chce zařadit mezi přední světovéproducenty a exportéry. Libye by svých vytčených cílů mohla dosáhnout, hlavně díky výhodné geologickéstruktuře svého území. V současnosti byly nejvýznamnější kontrakty související s nakládání se zemnímplynem v Libyi svěřeny nadnárodní firmě Shell a Exonmobil. Libye plánuje udělení dalších kontraktů navýstavbu nových závodů na úpravu a zkapalňování plynu italským firmám.
Firma RoyalDutch/Shell, investuje do rozvoje nových nalezišť 187 mil. USD a do modernizace technologiena zkapalňování zemního plynu, tzv. „Marsa Al Brega LNG Plant“. Z vlastních investičních prostředkůposkytne 105 mil. USD, s možností dalšího rozšíření závodu až do výše investice 450 mil. USD. Současnároční kapacita továrny se má tak zvýšit z 0,7 mil. na 3,2 mil. tun kapalného zemního plynu ročně.Kapalný zemní plyn bude určen k vývozu.
V Libyi existuje celkem 6 ropných rafinérií, které již dlouhou dobu vyžadují rekonstrukci. Jsou torafinérie Zawia s kapacitou 120 tis. barelů denně (bpd), Ras Lanuf s kapacitou 220 tis. bpd. U rafinériíTobruk (kapacita 30 tis. barelů denně) a Brega (kapacita 10 tis. barelů denně) je plánováno rozšíření,podobně jako u malé rafinerie Sarir (kapacita 10 tis. barelů denně) a Sirt (kapacita 10 tis. barelů denně),dokončené v roce 2009. Uvažuje se i o výstavbě nové rafinérie o kapacitě 20 tis. barelů denně ve městěSebha. Vládou ovládaná společnost Libya Africa Investment podepsala v únoru 2008 s britskou rodinnouspolečností Klesch&Company Ltd. (London, UK) dohodu o investici do výstavby komplexu nové rafinerieo výkonu 300.000 b/d a slévárny hliníku 725.000 t/rok v Libyi. Předpokládané náklady na výstavbu činí5 miliard USD. Dle vydaného společného prohlášení by měl být tento průmyslový komplex, používajícínejmodernějších technologií pro maximální využití vstupního produktu, vybudován do roku 2011.
Norský výrobce umělých hnojiv Yara uzavřel v prvé polovině února 2009 s LY vládou dohodu o JV apřevzal 50% podílu závodu vyrábějícího močovinu a amoniak. Každý z obou LY partnerů tohoto JV, ato NOC a Libyan Investment Autority (LIA) vlastní 25% akcií společnosti s názvem Libyan NorwegianFertiliser Company (Lifeco). NOC převedlo na Lifeco stávající aktiva současného závodu na výrobuumělých hnojiv Marsa El Brega (650 km východně od Tripolisu) v hodnotě 225 mil. USD a Yara vložila 225mil. USD v hotovosti, které budou použity na financování modernizace a rozšíření závodu.
Dosud nebyla provedena plánovaná privatize čtyřech ropných společností Jouf Company, Briga Company,Oil Wells Drilling Company a Petroleum Distribution Company. V současné době však místní burzanení plně provozuschopná. Je omezovaná jak nedostatkem zapsaných podniků, tak i nedostatkemsofistikovaných technologií, který možná znemožňuje, nebo minimálně zpožďuje zapisování podniků. Dalšívývoj je zcela otevřený, v průběhu roku 2010 by mělo dojít k stabilizaci a fungování libyjské burzy.
Kromě rafinérií je významná i výroba močoviny a polymerů, která je soustředěna do oblasti Sirtskéhozálivu (Ras Lanuf, Marsa Al Brega).
Neropný sektor:
Poměrně významným průmyslovým odvětvím jsou ocelárny - "Libyan Iron and Steel Co." (LISCO),produkující cca 1,2 milionů tun válcovaných plechů a profilované a betonářské oceli ročně. Podnik vMisuratě připravuje rozšíření výroby na 2 miliony tun ročně.
Největší světový výrobce hliníku a kysličníku hlinitého UC RUSAL oznámil, že podepsal s LibyanState Economic & Social Development Fund (ESDF) Memorandum of Understanding (MoU) o založeníspolečného podniku na vybudování energeticko–metalurgického komplexu v Libyi. Předmětem dohody jevybudování kombinátu na výrobu hliníku s výkonem 600.000 tun ročně a plynové elektrárny o výkonu
1500MW. UC Rusal by vlastnil 60% akcií a 40% bude v držení libyjské strany. Počátkem roku 2010 Libyeinvestovala do nákupu akcií společnosti AC RUSAL.
V zemi se nachází sedm cementáren, které však vzhledem ke svému technickému stavu pracují pouzena 50 % svého potenciálního výkonu, a proto nestačí zcela pokrýt současnou poptávku 5 mil. tun ročně.Cementárny mají postupně projít rekonstrukcí, která má zvýšit celkový výkon až na 6,3 mil. tun ročně.Vzhledem k probíhajícímu stavebnímu boomu se předpokládá, že poptávka po cementu neustále porostea do roku 2010 má dosáhnout 8,3 mil. tun ročně. Nedostatek cementu je řešen dovozem ze zemí srelativně nízkými výrobními náklady (Egypta, Rumunska, Ukrajiny). V současnosti je výroba cementupostupně navyšována. Během roku 2009 bylo podepsáno celkem 10 kontraktů na výstavbu dalšíchcementáren, které by měly být dokončeny v horizontu 3 let, tak aby se země stala ve výrobě cementusamostatná.
Sklářský průmysl je v městě Azizia. Azizia Glass Manufacturing Company (AGMC) byla po rozsáhlérekonstrukci znovu uvedena do provozu v květnu 2009. Ve sklárně bylo nainstalováno nejmodernějšízařízení na výrobu skla tak, aby mohla pokrýt tuzemskou poptávku a exportovat i do sousedních zemí.Do rekonstrukce a modernizace sklárny bylo investováno cca 9,5 mil. USD a AGMC zainteresovala doprojektu modernizace přední světové odborníky. Závod schopen vyrábět energeticky úsporná dvojsklapro moderní okna, fasádové skleněné tabule pro výškové budovy, skleněné stěny a dveře. 40% akcií tétosklárny vlastní Libyan Social Economic Fund, který také bude pomáhat sklárně se zajišťováním zakázek.Nyní se připravuje druhá fáze modernizace sklárny s výrobní kapacitou 700 tun skla denně. V tomtooboru má Libye dobrý potenciál, neboť disponuje velmi kvalitními sklářskými písky (na jejich průzkumu sev minulosti podílela česká Geoindustria).
Minoritní je potravinářský průmysl, který je tvořen většinou pouze drobnými provozy na zpracovánímléčných výrobků a místní zemědělské produkce (zejména olivy, datle, rajčata, citrusy). Na trhu jsouvelmi viditelné zejména produkty domácí firmy al-Mazraa (džusy atd.). V provozu je jeden obilný mlýn„Wadi al-Rabia Company“. Mouka se však stále většinou dováží z Itálie. Přes snahu libyjské vlády ovybudování vlástního odvětví na zpracování olivového oleje, je tento stále v masovém měřítku dováženz Tuniska. Byly obnoveny projekty na budování zemědělských farem zaměřených na živočišnou výrobuspolečně s australskou rozvojovou pomocí (pěstování skotu). Byla podepsána dohoda s JAR o společnýchzemědělských projektech.
Strojírenský průmysl byl v minulosti zastoupen řadou drobných výrobních podniků, např. na montování nákladních (IVECO, FIAT) automobilů a traktorů. V současnosti je ale toto odvětví v určité krizi, téměřveškerá produkce je dovážena a v existujících kapacitách probíhá montáž spíše nárazově a po většinudoby nejsou využívány.
Gumárenský průmysl je zastoupen pouze jednou pneumatikárnou v průmyslové oblasti Tadjurah,která rovněž vyrábí pouze „periodicky“. Průmysl zpracování plastů je zastoupen několika drobnýmisoukromými výrobnami.
Výroba léčiv je v Libyi zastoupena dvěma poměrně novými výrobními závody, z nichž jeden (Al Mayahu Tripolisu) je provozován s pomocí firmy Slovfarma Hlohovec (dceřiná spol. bývalé Slovakofarmy, dnesZentivy), dodavatele technologií. Domácí produkce má i přes příznivou cenu výrobků potíže s odbytem,neboť se nedokáže prosadit v boji se silnou lobby dovozců zahraničních léků.
4.4. StavebnictvíZe stavebních projektů má absolutní prioritu grandiózní projekt Velké umělé řeky, která přivádí fosilnívodu ze Sahary na pobřeží. Projekt byl zahájen v roce 1984, do Benghází a Sirtu byla voda přivedena vroce 1994, do Tripolisu v roce 1996. První dvě fáze realizovala korejská firma Dong Ah, která vyhlásila vroce 2003 bankrot. V současné době jsou ukončeny projektové práce na druhou část třetí fáze vedoucíz Adjedabiah do Tobruku a vybrán projektant na čtvrtou fázi Ghadames-Zuara. V 08/2005 byl přidělenkontrakt na výstavbu první části třetí fáze vedoucí z oázy Kufrah do Sariru ve výši 700 mil. USD tureckéfirmě Tekfen. Kontrakt v hodnotě 1,1 mld. USD na dodávku 383 km potrubí získala kanadská firma SNCLavalin, která pro projekt Velké umělé řeky již řadu let provozuje ve východní oblasti Libye továrnu navýrobu ocelo-betonových trub o průměru 4m a délce 7,5m. Další turecká firma Oztas získala ve spojenís libyjskou firmou North General Contracting Co. kontrakt ve výši 140 mil. USD na prodloužení prvnífáze (vedoucí z oblasti Sebhy do Tripolisu) z Abu Zianu do Rhebatu v oblasti Jebel Nafusah. Doposud siprojekt (zřejmě největší a nejdražší svého druhu ve světě) jako celek vyžádal investice 20 mld. USD a
nejméně dalších 10 mld. USD bude stát jeho dokončení. Přitom tyto zdroje pitné vody nejsou obnovitelnéa ekologové varují před jejich nešetrným čerpáním (používání pro zavlažování, v průmyslu apod.- všudetam, kde by se daly použít vyčištěné odpadní vody, či voda z odsolovacích stanic)
Z dalších projektů se do popředí dostává výstavba silnic, zejména rekonstrukce pobřežní dálnice, jejížčást z Garabuli do Ras Ejdiru (tuniská hranice) v délce cca 250 km získala ještě v 10/2005 společnálibyjsko-malajská firma - práce byly zahájeny roce 2008 a zrekonstruovány části dálnice, hlavně v úsekuTripoli – Ras Ejdir. Dle informací libyjského tisku po podpisu smlouvy o přátelství a spolupráci mezi Libyí aItálií 30.8.2008 je největším projektem, který by měl být financován z dohodnuté italské náhrady (5 mldUSD rozděleno do 20 let) za škody vzniklé při okupaci a kolonizaci Libye, výstavba pobřežní dálnice napříčLibyí, od tuniských hranic po Egypt.
Pokračuje bytová výstavba, kde vláda avizovala plán výstavby 300.000 nových bytů do r. 2010. Tentoprojekt na rozdíl od jiných skutečně probíhá - výstavba unifikovaných bytovek je viditelná v Tripoli i jinde.V tisku se průběžně objevují zprávy o dalších kontraktech na residenční výstavbu. Pouze za poslední 3měsíce byly podepsány dva velké kontrakty s Indickou Punj Lloyd v hodnotě 1,2 miliard USD a HyundaiMotors Co. v hodnotě 420 mil. USD.
Ve světových sdělovacích prostředcích avizované záměry výstavby hotelů a turistických středisek(např. projekt Farwa Island, viz kapitolu 4.6) postupují velmi pomalu, zejména vzhledem k mnohaadministrativním překážkám a podcenění místních podmínek ze strany investorů. Ještě koncem roku2005 schválila vláda plán rozvoje turistického ruchu na léta 2006-2010 ( bez zveřejnění konkrétníchprojektů či vypsání jakýchkoli státních tendrů), výrazný „průlom" v oblasti výstavby kapacit pro masovouturistiku však nelze očekávat. V roce 2006 získala společnost Palm City, Ltd.kontrakt na výstavbu 370luxusních plážových bungalovů na západním předměstí Tripolisu. Výstavba byla dokončena v létě 2009a v současné době se již stěhují nájemníci do jednotlivých objektů. V září 2007 oznámila největšíjihokorejská stavební a inženýrská firma Daewoo Engineering & Construction Co. svůj záměrvybudovat v hlavním městě Libye Tripolisu do konce roku 2010 pětihvězdičkový hotel. Vedení společnostiodsouhlasilo investovat nezbytné finanční prostředky do nově utvořené společnosti Daewoo TripoliInvestment & Development Co., společného podniku s Economic & Social Development Fund (ESDF)of Libya. V současné době již jsou stavební práce téměř ukončeny a byly zahájeny práce na vnitřníchinstalacích a interiérech.
The Bank of Commerce & Development, nejstarší libyjská privátní banka, podepsala v 3.kv 2008s hotelovým gigantem Movenpick Hotels & Resortskontrakt na vybudování luxusního hotelu. Uvedení doprovozu je plánováno v průběhu roku 2010.
Většina bytové výstavby a jednodušší silniční práce (opravy, stavby obrubníků, atd.) jsou zajišťoványmístními stavebními firmami, složitější práce, tj, náročnější administrativní budovy, hotely, dálnice asilnice, průmyslové stavby, jsou prováděny zahraničními dodavateli, z nichž převažují firmy z Turecka (jenza poslední 2 roky otevřelo v Libyi své pobočky cca 70 firem), Německa, Itálie, Indonésie, Indie, ČínyJižní Koreje.
Vzhledem k tomu, že stavební práce jsou kontrahovány na bázi tzv. „Administrative ContractRegulations", což jsou všeobecné podmínky dodávek závazné pro státní správu, které jsou v neprospěchdodavatele a nezaručují pravidelnost plateb, většina stavebních kontraktorů se potýkás nesolventností libyjských zákazníků, která prodlužuje dodací lhůty a zvyšuje náklady asnižuje zisky dodavatele.
4.5. Zemědělství – vývoj, strukturaK obdělávání půdy jsou kromě pouštních oáz vhodné i některé přímořské oblasti, přičemž plocha vhodnápro pěstování plodin tvoří pouze 1,7 % rozlohy Libye (93 % území pokrývá poušť). Hlavními pěstovanýmiplodinami jsou olivy, datle, pomeranče, citrony, mandarinky, hroznové víno a mandle. V oázách vevnitrozemí se pěstuje pšenice a proso. Na farmách, jak na pobřeží, tak i ve vnitrozemí, se pěstujetéměř veškerá zelenina: cibule, mrkev, fenykl, brambory, rajčata, papriky, okurky, lilky atd. Zvyšováníprodukce pomocí umělého zavlažování je nákladné. Vláda proto upřednostňuje pěstování plodin, kterénejsou náročné na vodu, a za tímto účelem poskytuje farmářům dotace. Podíl zemědělské produkce (vč.rybolovu) na tvorbě HDP činil v předcházejících obdobích až 6%, avšak vzhledem ke zvyšování těžby ropyi zvyšování podílů soukromého podnikání v průmyslu činí tento podíl v současné době méně než 3%.
Libye je závislá na dovozu potravin z 80 %, včetně potravin základních (zde je zřejmá šance pro českévývozce obilovin a dalších potravin). Ročně se dováží cca 400 tis. tun pšeničné mouky, 200 tis. tunpšenice, 100 tis. tun ječmene a 200 tis. tun kukuřice.
Cíl ekonomické soběstačnosti v produkci potravin, vyhlášený Kaddáfím v 70. letech, zůstal (a zřejmězůstane i nadále) nenaplněn. Přes vysoké finanční dotace do zemědělství nevykazoval tento sektorvýrazný růst. Situace se zlepšila až počátkem devadesátých let, kdy bylo povoleno zakládání malýchsoukromých farem. Limitujícím faktorem pro pěstování zemědělských plodin je stále závlahová voda.Přivaděč podzemní vody z pouštních vodních zdrojů je však stále ve větší míře používán pro zásobovánídomácností a ve dvacetiletém výhledu nebude tato původně závlahová voda stačit pro zásobováníobyvatel. Libye počítá s výstavbou technologií na odsolování mořské vody.
V oblasti živočišné výroby hraje dominantní roli "výroba" skopového a drůbežího masa, kde se stále víceuplatňuje soukromý sektor. Živočišná výroba je závislá na dotovaných dovozech krmiv (opět příležitostpro české vývozce).
Vzhledem k téměř dvěma tisícům kilometrů pobřeží má Libye velký potenciál v oblasti rybolovu, kterývšak není využíván v dostatečné míře. Příčinou jsou téměř mizivé investice do zpracovatelských podniků arybářského loďstva. Libye má pouze jednu továrnu na zpracování sardinek a dvě konzervárny. Vzhledemk bohatství libyjských pobřežních vod a skutečnosti, že středomořský tuňák je v maximální mířevyvážen (zejména do Japonska), je rybolov a na něj navazující zpracovatelský průmysl do budoucnaperspektivním odvětvím pro zahraniční investory.
4.6. SlužbyVláda rozvoj turistického ruchu oficiálně podporuje , avšak turistika ještě dlouho nebude hlavnímodvětvím, a to i přes značný potenciál spočívající v cca 2000 km většinou nádherných pláží. V Libyi ježalostný nedostatek ubytovacích kapacit, plážové hotely (až na výjimky) neexistují. Výstavbě novýchkapacit brání nejen nedostatečná infrastruktura a značně znečištěné pobřeží v okolí velkých měst(odpadky, vyústění městské kanalizace), ale i složité podmínky pro zahraniční investice. Svou roli hrajei skutečnost, že v Libyi je absolutní zákaz dovozu a konzumace alkoholických nápojů a vepřového masa.Dalším výrazným omezujícím faktorem je zákaz individuální turistiky a problémy s udělováním víz.Zahraniční investoři s výstavbou přímořských hotelů proto zatím vyčkávají, i když k podepsání několikakontraktů již došlo.
Jeden z nich - Andalus Tourist Center investment project, jeden z hlavních turistických projektů kterémají být uskutečněny na území Libye je stákle ve výstavbě.
Největší turistické středisko v Libyi má být vybudováno na jediném větším zdejším ostrově Farwa, kterýje situován v těsné blízkosti tuniských hranic. Náklady na vybudování tohoto komplexu se odhadují na270 mil. USD, výstavba by měla být dokončena do 5-6 let.
Vzhledem k neexistenci masové turistiky je turistický „průmysl" zatím soustředěn do dvou oblastí: 1)Archeologické a historické památky, zejména římská Sabratah a Leptis Magna, řecká města v Kyrenajce,pouštní karavanní „středověká" města Ghat, Ghadames, Murzuk, 2) Pouštní turistika - zaznamenávározmach vzhledem k politické nestabilitě sousedních zemí (únosy v Alžírsku), zahrnuje zejménaprehistorické malby v pohoří Akakus a rytiny ve vádí Makchanduš, písečné duny v oblast Idehan Murzuka Idehan Ubari, pouštní jezera a oázy. V Libyi již působí minimálně 300 soukromých a státních cestovníchkanceláří, které se zaměřují především na pouštní (tzv. adventure) turistiku. Mezi jednotlivými podnikateliv tomto oboru je jasně zřetelný tvrdý konkurenční boj. Turisté z Evropy tvoří menšinu (zastoupeni jsouhlavně turisté z Itálie, Francie, Španělska, Německa, Rakouska a Belgie). Většina turistů do Libye přijíždíz Japonska, Číny a Latinské Ameriky.
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z tohojaderná)Původní železniční doprava byla v Libyi zrušena v r. 1964. Jednalo se o propojení měst Benghází aBarka (Al Marj) v Kyrenajce (východní část Libye). V současnosti tedy není v zemi v provozu ani jedinýkilometr železnice. Již cca 15 let je plánováno propojení Tuniska (město Ras Jedir) a Egypta (město
Musaid) pobřežní železniční tratí v celkové délce 2.178 km. V letech 2002-3 došlo dokonce k zahájeníprací na náspu (bez ohledu na reálné potřeby země a nezajištěné obrovské finanční zdroje). Projekt bylpoté dlouhou dobu přehodnocován z ekonomického hlediska. V současné době se jeví další vývoj celéhoprojektu již reálněji. Vláda oznámila, že každoročně vyčlení na realizaci železnice částku 250 mil. LYD(cca 190 mil. USD). Nyní probíhá výstavba jednotlivých železničních úseků.
V roce 2007 byl dojednán s americkými firmami kontrakt na dodávku lokomotiv (což se v danou chvílizdálo poněkud podivné). Poté však v 2/2008 čínský státní podnik China Railway Construction získal odlibyjské vlády zakázku na výstavbu dvou železničních tratí v celkové hodnotě 2,6 miliard USD. Prvnítrať v celkové délce 352 km by měla vést podél středomořského pobřeží z Homsu do Sirtu a druhá traťo délce 800 km je z Misuraty do Sebhy. Výstavba této trati na jih Libye by měla být dokončena do 3let od zahájení prací. Cena zahrnuje i dodávku 118 osobních vagónů, 1008 nákladních vagonů a 22lokomotiv. Při státní návštěvě ruského presidenta v dubnu 2008, byl podepsán kontrakt (s ruským státemvlasněnými Ruskými železnicemi) na vybudování 500 km železničního spojení mezi Sirtem a Bengházív hodnotě 3,5 mld. USD. Dle vyjádření ruské strany bude 70% zařízení a hutních výrobků potřebnýchpro tento projekt dodáno ruskými podniky, zbytek bude odebrán od libyjských subkontraktorů. Dobavýstavby se odhaduje na 4 roky a je shodná s dodací lhůtou čínských dodavatelů úseků Homs-Sirta Misurata-Sebha. Počátkem roku 2009 ohlásily libyjské státní zdroje, že společnost China RailwayConstruction Corp. získala další zakázku v hodnotě 805 mil. USD na výstavbu nové železniční tratěv Libyi. Trať o délce 172 km by měla být dokončena do 54 měsíců. (Dle informací od LY podnikatelů semá jednat o trať specielně vybudovanou pro dopravu rudy z místa těžby do Sebhy a navázat tak na dřívezakontrahovanou trať)
Páteří libyjské silniční sítě je propojení Tuniska s Egyptem (délka této pobřežní silnice na území Libyeje 1 822 km), v severojižním směru pak propojení Tripolisu s městy Sebha, Murzuk , Ghat a Ghadames(vybudována firmami z ČR). V převážné míře se jedná o kdysi kvalitní a "rychlé" silnice dálničního typu,i když nesplňují normy běžné v Evropě (přestože na jejich výstavbu v minulosti dohlížely inspekčnístavební firmy ze SRN) a v současné době potřebují již rozsáhlé rekonstrukce. Celková délka asfaltovýchsilnic je 57 214 km a propojují všechna významnější města i vesnice. Současné opravy jsou realizoványmístními stavebními firmami a tím se kvalita silnic postupně snižuje. Dále je v používání dalších 42 810km cest s nezpevněným povrchem. Ve střednědobém plánu je výstavba nové pobřežní dálnice spojujícíTunis s Egyptem, kterou Libye (ústy vůdce Kaddáfího) požadovala investičně i dodavatelsky zabezpečitod Itálie jako náhradu za škody a utrpení v období koloniální nadvlády. Část této dálnice byla přitom jižzadána k výstavbě libyjsko-malajské firmě, což činí celou tuto záležitost poněkud nepřehlednou. .
Letecká přeprava byla poznamenána embargem OSN v letech 1992-1999, které znamenalo přerušeníleteckého spojení se světem. Logickým důsledkem embarga pak bylo i kritické zastarávání leteckéhoparku. Národní libyjskou leteckou společností je Libyan Airlines Company (LAC) .Národní dopravce alenení nejvyšším vedením země nějak zvlášť podporován, má poměrně zastaralý letecký park a nízkouúroveň poskytovaných služeb.
Další libyjskou leteckou společností je soukromý Buraq Air, založený v roce 2001 (provozuje mj. 3letouny L-410 dodané od české firmy Job Air), s původně rovněž zastaralým leteckým parkem, kterýale v mezidobí zakoupil několik nových letadel, např. typu Boeing 737/800. Buraq Air zajišťuje zejménapřepravu mezi Tripolisem a Benghází, kde je silným konkurentem LAC (ze zahraničních destinací létápouze do Istanbulu, Aleppa a Rabatu). Nově založenou společností jsou nejvyšším vedením politickypreferované – jako symbol Africké unie a „vedoucí role“ Libye v ní - Afriqiyah Airways (zajišťující spojeníTripolis – Paříž, Londýn, Řím, Ženeva, Amsterdam a spojení Tripolis – subsaharská Afrika do více než15 destinací). Společnost Afriqiyah nakoupila téměř 20 moderních Airbusů). Separátní smlouvou se LYúřady dohodly s mateřskou firmou Airbusu EADS na vybudování výcvikového a opravárenského centrav Tripolisu. V roce 2007 podepsaly aerolinie Afriqiyah Airways další kontrakt na dodávku 6 letounůA350XWB pro další rozšíření jejích dálkových linek. V září 2008 obdržela společnost první Airbus A319. Menšími společnostmi jsou: 1/9 Co. (VIP), Air Ambulance, Ghadames Air a Air Agricultural Co.
V Libyi je zastoupena řada zahraničních leteckých společnosti, jako např. British Airways, Lufthansa,Austrian , KLM, Alitalia, Air France, Air Malta, Turkish Airlines, Egypt Air, Air Morocco, Air Algeria,Tunis Air, Qatar Airways, Emirates aj. ČSA do Libye v současnosti nelétají, místní kancelář ČSA byla vdevadesátých letech zrušena, a nejsou vedena žádná jednání o obnovení přímého spojení z Prahy.
Funkční civilní letiště jsou v Tripolisu, Benghází, ve městech Marsa el-Brega, Sebha, Ghat, Ghadames,Sirt, Kufra, Misurata, Al Bayda. V některých případech jsou přistávací dráhy i technická zázemí ve velmišpatném stavu. V roce 2003 byl zahájen provoz na letišti ve městě Ubari. Letiště se však používá pouze
pro charterové lety. Pro mezinárodní přepravu jsou využívána pouze letiště v Tripolisu (jsou dvě - TripoliInt. Airport a Mitiga Airport) a Benghází. Celkem má LY 60 letišť se zpevněnýmy přistávacími plochami a81 letišť s nezpevněnými přistávacími plochami.
V prvé polovině roku 2007 podepsala Libye s pěti specializovanými společnostmi pod vedením brazilskéspolečnosti LBCD kontrakt na výstavbu nového mezinárodního letiště v Tripolisu s kapacitou 20 milpasažérů/rok. Zemní přípravné práce na zahájení výstavby byly zahájeny již v prvé polovině roku 2008.
V září 2008 získala kanadská společnost SNC-Lavalin Group zakázku na rozšíření mezinárodního letištěBenina v Benghází v hodnotě 500 mil CAD. Jedná se o výstavu „na klíč“ a kompletní dílo by mělo býtpředáno do konce roku 2010. Po rekonstrukci by letiště Benina mělo mít kapacitu 5 mil. pasažérů/rok.
Mezinárodní námořní přepravaosob v zásadě neexistuje. Lodě nákladní námořní přepravy (mimojiné suplují spolu s tisíci kamionů chybějící pobřežní železnici) jsou dle vyjádření německé inspekční firmySee-Berufgenossenschaft (See-BG) v dezolátním stavu. Firma prověřovala lodě ze 70 zemí, libyjské lodějsou však naprosto nejhorší - následuje Belize, Kambodža a Indie (v roce 2002 ztroskotala u alžírskýchbřehů libyjská loď na přepravu karga, 25 členná posádka zahynula). Dle jediných dostupných údajů zroku 1997 byla libyjská obchodní flotila tvořena 27 loděmi, z toho 11 ropnými tankery, dvěma tankeryna přepravu zemního plynu a čtyřmi tankery na přepravu ropných frakcí. Vláda oznámila, že hodlánakoupit flotilu 32 nových obchodních lodí v celkové hodnotě 1 miliardy USD, konkrétní informace všaknejsou známy. V březnu 2006 společnost GNMTC zakoupila od francouzské firmy 3 ropné tankery. Dne23.8.2006 Libye slavnostně, u příležitosti oslav 37 výročí revoluce, převzala v přístavu rafinerie Zawia(40 km západně od Tripolisu) 3 nové tankery. Tankery byly postaveny v jihokorejských loděnicích SamahoHyundai a každý má hodnotu 165 mil. USD. Tankery jsou přizpůsobeny k přepravě tří druhů surovéropy o celkovém objemu 107700 m3 . Dle zveřejněného plánu General National Maritime TransportCompany (GNMTC) Libye zakoupí do roku 2010 dalších více jak 25 lodí různých velikostí a různého typudle přepravovaného nákladu.
Hlavními přístavy jsou Tripolis, Benghází, Marsa el Brega, Misurata, El Sider (Sidra) a Khoms. Pobřežníropné terminály (přístavy propojené přímo s ropnými nalezišti) se nacházejí ve městech Zuetina, RasLanuf, Marsa el Brega a El Sider. V roce 2003 byly zahájeny práce na obnově a rozšíření tripolskéhopřístavu. Podél pobřeží se nachází spolu 16 přístavů, jejichž jména, poloha, určení a vybavení jsouuvedena v příloze č.3.
Telekomunikace
Sektor telekomunikací v Libyi patřil k nejméně rozvinutým ze všech zemí severní Afriky. V roce 2002 bylov zemi pouze cca 50.000 pevných linek (na 1,2 mil. domácností, stupeň penetrace činil pouze 4%) a cca50.000 uživatelů mobilní sítě (stupeň penetrace pouze 2%). Výraznějšímu nárůstu pevných linek bránilynedostatečné kapacity místních sítí a v současnosti i konkurence - rychlý rozvoj mobilních sítí. Ke konciroku 2008 však již bylo v provozu více jak 1,1 mil pevných linek (z toho cca 285 tis. domácností, stupeňpenetrace 15%), které však trpí nedostatečnou údržbou. Do roku 2011 je v plánu rozšíření pevné sítě do625.000 domácností (penetrace 45%). Pro všechny účastníky v Libyi jsou místní telekomunikační službyna pevných linkách zdarma, počínaje 16. zářím 2008.
Nejvyšším správním orgánem v oblasti telekomunikací v Libyi je General Telecom Autority (GTA),v jejímž čele stojí Mohammed Kaddáfí syn vůdce. Pod GTA je holdingová společnost Libyan PostTelecommunications & Information Technology Company (LPTIC), v jejímž čele stojí nyní Dr. Samir Elboni.Pod správu LPTIC spadají:
Poštovní správa
Mobilní operátor Al Madar (+218 91..)
Mobilní operátor Libyana (+218 92..)
Libya Telecom and Technology – LTT, založeno v roce 1997 a obchodně činné od 1999 (ISP, WiMax,MVNO)
Al Jeel (MVNO, Re-Broadcasting, Satelity) – zahájení reálné činnosti se očekává ke konci roku 2009 apřevezme některé činnosti GPTC
General Post and Telecommunications Co. - GPTC (pevné linky, mezinárodní spojení, rozhlasovévysílání). Založena v roce 1984, ale předpokládá se, že v průběhu příštích 12ti měsíců se aktiva GPTCpřevedou na Al Jeel a LTT.
Information Technology Center – ITC, založeno 2007, má za úkol zavést e-management, spojeníjednotlivců i podniků se státními institucemi, e-bankovnictví atd.
Electronics General Company, založená v 1987 za účelem výroby, údržby a dovozu PC.
Libya International Telecom Co. (mezinárodní telefonní spojení).
V zemi je jeden státní monopolní operátorpevné sítě: General Post and Telecommunications Co.(GPTC, firma původně vedená a řízená Mohamedem Kaddáfím), který byl též provozovatelem mobilníhooperátora Al Madar (předčíslí 091, ke konci roku 2008 cca 2 mil. uživatelů). Velké navýšení počtuuživatelů mobilní sítě nastalo po roce 2004, kdy vedení LPTIC převzal Mohammed Kaddafi a zahájilčinnost druhý mobilní operátor, polostátní společnost Libyana (předčíslí 092, ke konci r. 2008 cca 5mil. uživatelů), která si získala rapidní nárůst počtu nových uživatelů výrazně nižší cenou aktivace (10LYD). Pokrytí bylo oproti operátoru Al Madar slabší a zahrnovalo pouze velká města. V současné doběse pokrytí Libyany již dá srovnat s Al Madar. Ke konci roku 2008 bylo registrováno u obou operátorůvíce jak 6,5 mil. uživatelů (stupeň penetrace 107%).V červenci 2009 bylo již registrováno více jak 8 mil.uživatelů. Někteří Libyjci mají SIM karty jak Al Madar, tak Libyana. Do roku 2011 je v plánu rozšířenímobilní sítě na 10 mil. uživatelů.
Operátor Al Madar již také snížil, původně (pro většinu obyvatel) neúnosně vysoký, aktivační poplatek900 LYD na pouhých 10 LYD. Al Madar poskytuje roamingové služby pro sousední země a některévybrané evropské země, neexistují anonymní telefonní karty (tzv. pre-paid cards). V současné době lzejiž používat v Libyi v ČR zakoupené SIM karty. Mobilní telefonní sítí je v současnosti pokryto celé pobřežnípásmo od tuniských hranic do hranice s Egyptem a všechna větší města na jihu země. O souvislémpokrytí pouštních oblastí se ani v budoucnosti neuvažuje. Souvislé pokrytí části území mezi městy (např.na pobřežní dálnici) má zatím pouze Al Madar, ale Libyana se mu v pokrytí území velice přibližuje.
V září 2008 vydala GPTC prohlášení, že čínské firmy Huawei a ZTE vyhrály soutěž na rozšířenítelefonní sítě v hodnotě 75 mil. USD. Předmětem prvního z obou kontraktů (v hodnotě 58 mil. USD) jerozšíření stávající mobilní sítě společnosti Libyana na 6,5 mil. linek a rozšíření pokrytí signálem podélcelého libyjského pobřeží. Druhý kontrakt v hodnotě 17 mil. USD získala sama společnost Huawei navybudování první fáze sítě kabelů z optických vláken v Tripolisu, určené pro služby sítí příští generace.Libyjská vláda deklarovala velké plány pro oblast telekomunikací: chce vybudovat telekomunikačníinfrastrukturu pro spojení každé libyjské domácnosti s internetem a umožnit každému z 6ti milionůobyvatel využívat mobilní telefonní spojení. Počátkem roku 2008 podepsala firma ZTE smlouvu navybudování sitě WiMAX, pokrývající osm největších libyjských měst vč. Tripolisu. V současné době je všakpokryta sítí WiMAX pouze část Tripolisu.
Připojení k internetu zajišťují na smluvní bázi 4 společnosti spadající pod státní Lttnet vlastněný LTT. Doroku 2000 nebyl v LY internet k dispozici. Dnes má každé větší město několik internetových kaváren svelice nízkými poplatky (cca 0,4 USD/hod.). Po roce 2006 se počet uživatelů začal zvyšovat a dle údajůLPTIC je penetrace již 10%. Počet registrovaných uživatelů Lttnetu byl ke konci r. 2008 pouhých 150tisíc. Skutečný počet obyvatel pravidelně využívající internet se odhaduje na cca 100.000 prostřednictvímpevných linek a cca 100.000 počet uživatelů připojených prostřednictvím mobilní sítě.
Vláda se snaží splnit svůj závazek připojit vzdálené regiony na internet investováním do propojení velkýchměst kabely z optických vláken a zavést po celé zemi síť WiMAX. Do roku 2011 by měl být internetzavedený do 350.000 domácností.a stupeň penetrace by měl dosáhnout 25%.
V druhé polovině října 2006 byla v Tripoli podepsána dohoda mezi LPTIC a dvěma západoevropskýmispolečnostmi, francouzským Alcatelem a italským Sirti, na zavedení „Next Generation BasckboneNetwork“ (NGBN) Tento projekt má spojit všechny oblasti Libye moderní a pokrokovou telekomunikačnísítí. Hodnota dodávek činí 162 mil. Eur a projekt měl být ukončen do 24 měsíců od data podepsáníkontraktu, to je nejpozději do konce října 2008. Alcatel a SIRTI měly položit více jak 8400 km sítě
z optických vláken. SIRTI západní část a Alcatel východní část Libye. Pobřežní část NBGN je již v provozu.Celý projekt není z různých důvodů doposud zcela zakončen.
V zemi je povolena instalace satelitů a obyvatelstvo tuto možnost „beze zbytku“ využívá. Dá seříci, že veškeré obyvatelstvo sleduje zahraniční satelitní programy (z velké části na základě pirátskyokopírovaných karet do dekodérů). Libye má pouze jednu státní televizní stanici s 6ti programy, kterávysílá v arabštině. Rádiových stanic je 5: National Radio a městské stanice v Tripolisu a v Benghází plusdalší dvě městské stanice. Veškerá média jsou kontrolována státem.
V Libyi vychází cca 28 místních deníků, týdeníků a čtrnáctideníků - všechny v arabštině. Oficiálním„vládním" deníkem je Al Shams, v roce 2007 ale začaly vycházet dva velmi populární „nezávislé" deníkyOea (v Tripoli) a Gorina (v Benghází), které nyní vychází pouze na internetu. Za oběma prý stojí synKaddáfího Seif-al Islam. V angličtině jsou vydávány noviny Al Arab (v Londýně) a týdeník The Tripoli Post(na Maltě).
Energetika
Kapacita (instalovaný výkon) výroby elektrické energie byl koncem roku 2008 6,3 GW. Spotřebaelektrické energie rychle stoupá, roční nárůst spotřeby činí 8 %. Poptávka dále poroste, a to zejménas ohledem na rostoucí investice do ropného sektoru, který po odstranění sankcí OSN a americkéhoembarga zaznamenává boom. Proto Libye plánuje do roku 2012 zdvojnásobení svého instalovanéhovýkonu. Plánované projekty jsou však realizovány s velkým zpožděním, je pravděpodobné, že tento cílnebude naplněn. K hlavním dodavatelům nových kapacit patří firmy z Jižní Koreje, Ruska, Indie a Itálie.Od roku 2005 se o výstavby elektráren začaly ucházet i firmy z USA (Bechtel, Black & Veatch). Českéfirmy (i přes reference v dané oblasti v jiných teritoriích) v Libyi bohužel zatím chybějí.
V prosinci 2006 získala jihokorejská firma Daewoo Engineering&Construction Co. Ltd dvě zakázky navýstavbu dvou elektráren, pro General Electricity Company of Libya (GECOL), v celkové hodnotě 787 mi.lUSD. Jedná se o 750 MW elektrárnu v Misuratě (421 mil. USD) a druhou 750 MW elektrárnu v Benghází(366 mil .USD). Výstavba byla zahájena v roce 2007 a měla by být ukončena v červenci 2010.
Koncem roku 2007 získala jihokorejská Hyundai Engineering & Construction Co. objednávku v hodnotě713,3 mil. USD na výstavbu tepelné elektrárny v Libyi. Hyundai se zavázala ukončit její výstavbu během52 měsíců.
V únoru 2008 podepsala GECOL s Doosan Heavy Industries & Construction Co., Korea (DHIC) kontraktna dodávku kotlů pro dvě tepelné (spalování mazutu) elektrárny ve výstavbě. Jedna je situována 20 kmna západ od Tripolisu a druhá v městě Al Khalij v blízkosti města Sirt, administrativního centra Libye.DHIC dodá pro každou elektrárnu 4 kotle o výkonu 350 MW. Celková hodnota kontraktu je 530 mil. USD.Většinu velkých zakázek v oblasti energetiky tedy získaly jihokorejské firmy. Ve 3 kv. 2008 se,po mnohaletém vyjednávání, podařilo ruskému Technopromexportu zakontrahovat dvě jednotky každou ovýkonu 325 MW každá.
Převážná většina elektráren je tepelných s ohřevem vody pomocí mazutu. Vzhledem k značným arelativně nevyužívaným zásobám zemního plynu však vláda do budoucna plánuje přestavět stávajícítepelné elektrárny na kombinovaný cyklus plyn-pára.
Libye a Kanada podepsaly v červenci 2009 „Memorandum of Understanding“ (MoU) o spolupráci v oblastivyužití atomové energie pro mírové účely. MoU zahrnuje spolupráci obou zemí při geologickém průzkumu,těžbě a dopravě uranu, dále využití atomové energie ve zdravotnictví a použití jaderné energie přiodsolování mořské vody. Od roku 2007 podepsala Libye již tři podobné dohody s Francií, Ruskem aUkrajinou.
Podrobná informace o energetickém sektoru v Libyi, jednotlivých projektech výroby a distribuce elektrickéenergie, včetně výčtu hlavních dodavatelských firem, je k dispozici na internetových stránkách ZÚwww.mzv.cz/tripoli .
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomocLibye vynakládá sama značné sumy na podporu některých zemí subsaharské a jižní Afriky (Zimbabwe,Tanzánie, Uganda) a poskytuje řadě zemí subsaharské Afriky též finanční prostředky na výstavbu mešit ana výuku koránu.
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Rozpočetcelkem
2006 2007 2008 2009 2010
příjmy celkem (mil.LYD)
22 828 31400 49 470 49 173 57 510
z toho: - příjmyadministrativníhorozpočtu
7 997 ** ** ** -
- příjmyrozvojovéhorozpočtu
14 831 ** ** 6 182 6 823
výdaje celkem (v mil.LYD)
22 828 31400 49 470 49 173 50 687
z toho: - výdajeadministrativníhorozpočtu
7 997 ** 4 194 4 779 5 421
- výdajeinvestiční(rozvojové)
14 831 ** 33 925 21 500 29 348
Mzdy a dalšípříjmy
- - 6 751 8 978 9 843
Rozdělenístátníhobohatství obč.
- - 4 600 ** -
saldo 0 0 0 0 0 Kurs USD/
LYD*1,31 1,24 1,22 1,23
Zdroj: libyjský zákon o rozpočtu* průměrné roční hodnoty dle IMF** přesnější údaje nejsou prozatím v současné době k dispozici
Libyjský zákon o státním rozpočtu vyžaduje rozpočet vyrovnaný. Rozpočty jsou sestavovány aschvalovány dva, každý prostřednictvím zvláštního zákona. Tzv. Administrativní rozpočet zahrnuje běžnévýdaje státní správy, Transformační/Rozvojový rozpočet je rozpočtem investičním. Rozpočtové období jeod 1.1. do 31.12.
Příjmy obou rozpočtů jsou závislé téměř zcela na příjmech z prodeje ropy. V roce 2010 byla Libye díkypříjmům z ropy (dle agnetury Zaway) schopna sestavit rozpočet ve výši 57,5 mld LYD. Podle zákona seveškeré průběžné příjmy za ropu rozdělují následovně: 5 % na obsluhu veřejného dluhu, ze zbylé částkyputuje 30 % jako dotace administrativního rozpočtu a 70 % na dotaci rozvojového rozpočtu. Po naplněnípožadovaných zdrojů je zbytek ropných příjmů deponován jako rezerva či investován v zahraničí.
Návrh státního rozpočtu 2010, byl VLK odsouhlasen počátkem února. Příjmy Libye z prodeje ropya zemního plynu zatím umožňují realizaci ambiciózních plánů vlády na rozvoj všeobecné infrastruktury(dálnice, železnice, telekomunikace, ropovody a plynovody, bytová výstavba) v řádu desítek mld. LYDvčetně tříletého průmyslového rozvojového plánu pro který vláda vyčlenila 50 mld LYD (2010 - 2013).přebytky příjmů z ropy jsou investovány v zahraničí prostřednictvím státní organizace Libyan InvestmentAuthority (LIA), která spravuje a investuje zisky z prodeje ropy do mezinárodních aktiv.
Vedle dotací rozpočtu z prodeje ropy jsou největším zdrojem příjmů příjmy finančního sektoru (centrálněvybírané daně a cla), z čehož (u rozpočtu na rok 2010) činí příjmy z neropného sektoru celkem 6,8 mldLYD, z toho daně z ekonomických aktivit činí 2,823 mld LYD a daně ze služeb a výroby činí 1,200 mld LYD. Položka ostatní příjmy zahrnuje především příjmy z volných finančních prostředků uložených vzahraničí a investic.
Celkový nárůst výdajů rozpočtu pro r. 2010 oproti roku 2009 činí 17 % , což znamená dodrženídlouhodobého nárůstu rozpočtu, který by měl zajistit industrializaci Libye a udržet tempo růstu po dobu3 následujících let. V tomto údobí je předpokládáno prolomení hranice ceny 90 USD za barel surovéropy, čímž dojde k další akumulaci finančních prostředků na rozvoj Libye, podobně jak tomu bylo běhemposledního ropného boomu.
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizovérezervy (za posledních 5 let)
Položky platební bilance mil. USD 2005* 2006 2007 2008 2009
Zdroj: Central Bank of Libya, údaje IMF. Pro rok 2009 údaje EIU* Odhady IMF (IMF Staff Report 2009) ** přesnější údaje nejsou v současné době k dispozici
Bilance běžného účtu
Příznivý vývoj běžného účtu platební bilance (a v podstatě i celé platební bilance) je zcela závislý natěžbě a vývozu ropy, resp. jejích cenách, neboť vývoz ropy činí 97% exportních příjmů. Vzhledem k tomu,že se nepředpokládá výrazné zvýšení cen ropy v příštích letech a i když libyjská těžba bude postupněnarůstat, bilance vývozu a dovozu zboží nebude mít tak příznivý vývoj jako v předcházejících létech, cožse projeví ve značném snížení aktivního zůstatku běžného účtu (podle EIU Country Report 06/2009 vr. 2009 -5,3 mld. USD a v r..2010 mld. se má již zvýšit na 10,9 USD ). Bilance služeb je dlouhodoběpasivní, neboť zahrnuje zejména platby za služby zahraničních společností. Celkovou bilanci běžného účtuvšak toto pasívum neohrozí. I přes značný odliv zisků ropných společností je bilance příjmů z přímýcha nepřímých investic vyrovnávána příjmy libyjské vlády z investic v zahraničí (podíl na Arab Banking
Corporation, rafinériích v Itálii, Švýcarsku, atd.). Bilance běžných transferů zahrnuje zejména transferyúspor zahraničních pracovníků cizích společností v Libyi. I přes předpokládaný nárůst zahraničníchinvestic do ropného sektoru odhady IMF nepočítají s výrazným zvyšováním transferů, neboť vláda sesnaží počet zahraničních pracovníků v zemi omezovat a nutí ropné společnosti k rekvalifikaci místních sil.
Bilance kapitálového a finančního účtu
Vývoj kapitálového a finančního účtu bude, podle odhadů IMF, vykazovat dlouhodobou pasivitu, kterábude postupně narůstat (v roce 2010 až - 3,395 mld. USD). Tento trend bude určovat zejména nárůstportfoliových investic libyjské vlády v zahraničí, která se bude snažit zhodnotit rostoucí příjmy z vývozuropy (těžba ropy bude postupně narůstat).
Devizové rezervy
Z výše uvedeného je patrné, že celkové devizové rezervy Libye nebudou narůstat takovýmtempem jako v předcházejících létech. Podle údajů IMF rostou devizové rezervy masivním tempem54% ročně. Údaje za rok 2005 hovoří o 39,7 mld. USD, za rok 2006 o 59,5 mld. USD, za rok 2007 o 79,6mld. USD. Tyto údaje byly nyní zpochybnény prohlášením guvernéra CBL, který uvedl výši devizovýchrezerv 136 mld USD již koncem roku 2008. (což se rovná předpokládaným 69 měsícům dovozu).Problémem pro příští období bude nejasná situace kolem ceny a poptávky po ropě, na které je libyjskáekonomika zcela závislá.
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
2005 2006 2007 2008 2009Celkovýzahraniční dluhv mil. USD
4 300 4 492 4 837 6 047 5982
Zdroj: EIU Country Report 01/2009
V posledních několika letech Libye vyřešila své státní dluhy k „západním“ věřitelům: Itálii, Velké Británii,Německu a Francii a dohodla s nimi příslušné splátkové kalendáře. Po těchto krocích obnovili exportníúvěrové pojišťovny příslušných zemí (SACE, ECGD, HERMES, COFAS) pojištění exportních rizik (zejménav oblasti ropných investic) a banky omezené poskytování exportních úvěrů. OECD však Libyi nadáleponechává v kategorii 7, tj. země s vysokým rizikem, a to zejména vzhledem k velmi špatné platebnímorálce místních subjektů.
Probíhají (s rozdílnou intenzitou) jednání ohledně řešení dluhu Libye vůči zemím bývalého východníhobloku (ČR, Rumunsko) a několika západním zemím (Řecko, Rakousko, Itálie), zatím však vcelkuneúspěšně, což platí především pro dluh vůči ČR, který je pro nás nejpodstatnější. Poslední jednánív květnu 2010 otevřelo nové perspektivy na další jednání, která by se měla uskutečnit na podzim 2010. Slovensko obdrželo platbu dojednanou separátně při návštěvě premiéra Fica v Libyi v dubnu/2007. Přinávštěvě španělského krále v LY počátkem roku 2009 byl vyřešen dluh soukromých španělských firema počátkem března dluh vůči Holandsku. V roce 2010 se podařilo vyřešit i některé pohledávky dánskýchfirem za Libyí.
Cca 75% celkového zahraničního dluhu má Libye vůči Rusku za bývalé vojenské dodávky. Tento dluh bylale při návštěvě prezidenta Putina v LY v 04/2008 de facto odpuštěn za závazek přidělení zakázek Ruskuv hodnotě přesahující dlužnou sumu, z nichž ale skutečně podepsán byl pouze kontrakt na výstavbuželezniční trati ze Sirtu do Benghází (viz část o dopravě). Obnovené jednání bylo vedeno počátkem roku2010, ve jhře jsou především miliardové vojenské zakázky nabízené Ruskem spočívající v dodávkáchmodernizovaných bitevních letounů Suchoj, dodávky nejmodernějších tanků, modernizace straých tankůT-72 a výstavba energetického a hlinikárenského komplexu.
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)Bankovní soustava je vysoce centralizovaná a od roku 1970 (znárodnění) je pod kontrolou státu. Mimocentrální národní banky - Central Bank of Libya, která má dvě pobočky ve městech Sebha a Benghází,působí v Libyi tyto další státní libyjské bankovní instituce: Libyan Arab Foreign Bank (LAFB), základníjmění 848 mil. USD; Sahara Bank (654 mil. USD), National Commercial Bank (269 mil. USD), AgricultureBank, Gumhouria Bank (Republic Bank) která vznikla sloučením Joumhouriya a Oumma Bank, Savingsand Real Estate Investment Bank, Umma Bank (bývalá Banca di Roma), Development Bank a WahdaBank (Unity Bank). Všechny tyto banky mohou již bez předchozího souhlasu centrální banky otevíratL/C pro potřeby soukromého sektoru a podle zákona č. 1/2005 též poskytovat půjčky zahraničnímspolečnostem působícím v Libyi.
Libyjský zákon z roku 1993 umožňuje existenci soukromých bank. Jedinou v současnosti plně funkčnísoukromou bankou je Bank of Commerce and Development (založena r. 1996), která jako jedinábankovní instituce začala koncem roku 2004 přijímat (a vydávat) platební karty VISA a zavedla u svýchpoboček bankovní automaty.
V Libyi mají zastoupení (pouze jako informační kanceláře) též některé zahraniční banky, jejichž počet zaposlední rok vzrostl ze tří na devět. Reprezentační kanceláře však zatím otevřely hlavně banky arabské(Suez Canal Bank, ABC Bahrain, Arab Jordan Investment Bank, The Housing Bank Amman, Arab Bankingfor Investment & Foreign Trade, marocká Attijariwafa bank Group), či evropsko-arabské (BAWAG PSK,British Arab Commercial Bank a UBAE Arab Italian Bank). Výjimkou je reprezentační kancelář Bank ofValetta a HSB London . Skutečné pobočky zahraničních bank poskytující kompletní bankovní služby všakzatím neexistují, a to i přesto, že to místní legislativa umožňuje. Důvodem je nedůvěra investorů v místnípodnikatelské prostředí, neexistující mezibankovní síť pro přenos dat, silná regulace bankovního trhu(např. předepsané úrokové míry) a přetrvávající (v místních podmínkách možná oprávněná)nedůvěraobyvatel v bezhotovostní platební styk.
Zahraničními bankovními operacemi společností se státním podílem je pověřena LAFB. Zahraničně-investiční funkci LAFB však v roce 1981 převzala tzv. Libyan Arab Foreign Investment Co. (LAFICO),řízená ministerstvem financí. Majetek firmy LAFICO činil v roce 2001 9 miliard USD, z toho 90 %tvořily podíly na majetku různých evropských firem. V souvislosti se zaměřením se Libye na investicena africkém kontinentě, založilo LAFICO v roce 1999 specializovanou pobočku: Libyan Arab AfricanInvestment Company.
V lednu 2005 byl vydán nový zákon o bankách, který posílil roli centrální banky v ekonomice a její vliv namonetární politiku, která by měla postupně přejít z centrálního řízení na tržní mechanismy. Podle novéhozákona mohou zahraniční banky zakládat v Libyi své pobočky, minimální vložený kapitál je stanovenna 50 mil. USD. Zahraniční analytici však odhadují, že by zahraničním bankám trvalo nejméně 2 roky,než by si získaly klientelu pro investiční a obchodní bankovnictví (v zemi zatím neexistuje elektronickámezibankovní platební síť, příslušný projekt v hodnotě 70 mil. LYD je však již postupně implementovánfirmami Oracle, IBM, CMA a Agathon) a nejméně 10 let než by vybudovaly síť poboček na poskytováníretailového bankovnictví. Spolu se zákonem o bankách byl vydán i zákon o praní špinavých peněz.
Úrokové sazby nadále zůstávají pod částečným centrálním řízením a je stanovena maximální sazbana úroky z úvěrů ve výši 250 bodů nad diskontní sazbu 4%. Úroky z vkladů však nejsou již centrálněomezovány. V červnu 2006 vydala vláda rozhodnutí č. 134/2006, kterým se zřizuje Burza cenných papírů.Burza má podle zákona formu akciové společnosti se základním kapitálem 20 mil. LYD (15 mil. USD a jepodřízená Ministerstvu hospodářství, obchodu a investic. Burza má hlavní sídlo v Benghází s pobočkouv Tripolisu. Protože provoz burzy byl velmi slabý, dohodla se LY vláda v červnu 2007 s londýnskou burzouo zaškolení libyjského personálu, vedoucí ke efektivnější činnosti burzy.
Libye je od roku 1958 členem The World Bank Group (WBG), dále je členem International Bank ofReconstruction and Development (IBRD), International Finance Corporation (IFC), InternationalDevelopment Association (IDA) a Multilateral International Guarantee Association (MIGA). Vzhledem keskutečnosti, že se jedná o kapitálově přebytkovou „ropnou zemi", nebyla Libye doposud nikdy příjemcempůjček WBG.
Libyjská Centrální banka oznámila v lednu 2007 záměr prodat menšinový podíl v jedné ze státemvlastněných obchodních bank významné mezinárodní finanční instituci. Jednalo se o první prodej tohoto
druhu v Libyi. Koordinací tohoto procesu byla pověřena investiční banka Rothschild&Cie (Francie).Právními poradci při této transakci byla kancelář Baker & McKenzie a jako účetní poradce byla vybránafirma KPMG.
Cílem tohoto kroku bylo zvýšení profesionality libyjských bank, přenos technologií a rozšíření nabízenýchslužeb na libyjském bankovním trhu.
V červenci 2007 byl uskutečněn první privatizační projekt prodej 19% podílu Sahara Bank francouzskébance BNP Paribas, která za tento podíl zaplatila 145 milionů EUR. Následně v prvním čtvrtletí 2008 byluskutěčněn prodej 19% podílu Al-Wahda Bank za 210 milionů EUR bance Arab Bank plc.
Po částečné privatizaci Sahara Bank a Al-Wahda Bank uvažuje libyjská vláda o privatizaci dalšíchdvou bank. Tentokrát budou ale prodány místním investorům, protože vláda mezitím stanovila, žecizincům nebude povolen nákup akcií v libyjských bankách pro příští tři roky. Obě dvě banky – NationalCommercial Bank a Al-Joumhouria bank - budou privatizovány v roce 2009 prostřednictvím libyjskéhofinančního trhu. Všichni libyjští občané si budou moci zakoupit jejich akcie. Smyslem dočasnéhomoratoria na zahraniční investice v libyjských bankách je údajně nutnost sledování výsledků prodeje prvních dvou bank. Moratorium se nevztahuje na opce nabídnuté zahraničním bankám při koupi prvníchpodílů v LY bankách na navýšení jejich kapitálových podílů až do 51%. V březnu 2009 prohlásil guvernérCBL, že Libye dá minimálně 15% banky Jamharia,( největší státem vlastněná banka), k prodeji na místníburzu a dále hodlá v roce 2010 udělit bankovní licence zahraničním investorům, a nebo je pozvat jakospolumajitele nových bank.
Centrální banka Libye postupně restrukturalizuje a modernizuje libyjský finanční sektor směremke zlepšování bankovních služeb, s cílem dosáhnout mezinárodního standartu. Součástí tohoto úsilí bylo.i sloučení bank Gumhouria a Umma, tj. největší a páté největší státem vlastněné komerční banky. Sesvými 143 pobočkami, 5800 zaměstnanci a rozvahou více jak 6.5 miliard USD je nová banka zcela jistěnejvětší domácí bankou a po Libyan Foreign Bank druhou největší bankou v zemi. Sloučení obou bankproběhlo v prvé polovině roku 2008.
Tato strategie také předpokládá progresivní otevření libyjského finančního trhu, a to jak pro domácí, tak ipro zahraniční investory. Veškeré tyto záměry však zatím narážejí na značně rigidní prostředí, v němž setato opatření opožďují a rozmělňují. Proto je zájem zahraničních bank o vstup tak nízký a úspěch tohotozáměru není předem dán.
Central Bank of Libya uvedla, počátkem r.2010, ve svém prohlášení, že celková aktiva v libyjskýchkomerčních bankách dosáhla koncem roku 2009 dosahují 102 mld USD což je více jak dvojnásobnýnárůst od roku 2008.
5.5. Daňový systémProstý dovoz zboží do Libye nepodléhá zdanění předpokládaného zisku z realizovaného obchodu (tzv.„nerezidentní daň"). Pokud však kontrakt mezi místním a zahraničním subjektem obsahuje montáž, tentokontrakt již podléhá zdanění a musí být registrován na daňovém úřadě. Daňový úřad pak z hodnotykontraktu vyměří 2 % daň z tržeb (Revenue Duty - viz níže) a daň z předpokládaného příjmu společnosti(Corporate Tax - viz níže). Takovéto případy přímých kontraktů mezi místním a zahraničním subjektemjsou však výjimečné (např. dodávky pro armádu), neboť zahraniční společnosti, které dodávají zbožívčetně navazujících služeb (tj. např. s montáží), musejí mít v Libyi zaregistrovánu pobočku. Příslušnýkontrakt je pak uzavřen jménem této pobočky a vztahuje se na něj platba všech níže uvedených daní.
Přímé daně
Daň z příjmu společností (Corporate Tax)
Podle zákona č. 11/2004 je daň z příjmu společností progresivní a pohybuje se od 15 % (hrubý zisk do200 tis. LYD ročně) do 40 % (hrubý zisk nad 500 tis. LYD ročně).
Daň je vyměřena na základě auditorem (auditor je pro zahraniční společnosti povinný) podanéhodaňového přiznání. Po několika letech však provede daňový úřad tvz. daňové doměření, které jestanoveno na základě předpokládaného zisku (dovozy zboží 5 – 8 %, stavební práce 15 – 20 %, různé
služby 18 – 25 %, projekční a inženýrská činnost 25 – 40 %) bez ohledu na skutečně vynaloženénáklady.
Náklady společnosti, které znamenají výhodu pro zaměstnance (ubytování, jídlo v kantýně, doprava dozaměstnání atd.), a které by měly být zahrnuty do daně z mezd, jsou zdaňovány sazbou 15 – 20 %.
Daň z platů a mezd
Daň se pohybuje v rozmezí 8 – 15 %, z čisté mzdy je strháváno kolkovné ve výši 0,5 %.
Nepřímé daně
Daň z tržeb (Revenue Duty, kolkovné za registraci kontraktu)
Všechny kontrakty a sub-kontrakty zahrnující dodávku služeb podléhají registraci na daňovém úřadě aplatbě tzv. daně z tržeb ve výši 2 % z hodnoty kontraktu (resp. 1 % z hodnoty sub-kontraktu). Daň seodvádí ihned po registraci kontraktu bez ohledu na efektivní provedení platby.
Srážková daň (Withholding Tax)
Z veškerých plateb státních subjektů je strháváno 0,5 % z výše platby jako tzv. srážková daň či„kolkovné". Dodavatel zboží, či služby tak dostane zaplaceno o tuto částku méně.
Daň na Svatou válku (Jehad Tax)
Vybírá se ve výši 4 % ze zisku společností a ve výši 1 – 3 % (podle výše příjmu) z hrubých mezd.
Prodejní daň
Všechny prodeje zboží jsou podle zákona podrobené prodejní dani ve výši 5 % z hodnoty prodejní faktury.V praxi se však tato daň vybírá pouze z faktur vystavených pobočkami zahraničních společností v Libyi.Libyjské subjekty daň neodvádějí a na faktury, či pokladní doklady ji proto neuvádějí.
Daně vybírané při dovozu zboží
S účinností od 1. 8. 2005 byla zrušena veškerá cla na dovážené zboží. Místo cla se vybírá u všehodováženého zboží jednotná daň ve výši 4 % (jako administrativní poplatek), který diplomatické miseneplatí. Administrativní poplatky při dovozu (Supply service fees) – se ustanovením vlády č.26/2009z 15.2.2009 zvýšily ze 4% na 10% a to bez jakýchkoliv výjimek. U 82 zbožových položek, převážněvyráběných místně (potraviny a nápoje, cigarety, automobily, elektronika, některé stavební materiály)se při dovozu vybírá výrobní daň ve výši 2 % a spotřební daň ve výši 25 % – 50 %. Diplomatické mise ajejich příslušníci tyto daně neplatí.
V Libyi stále ještě neexistuje daň z přidané hodnoty (IMF doporučil zavést v roce 2007), darovací adědická daň ani daně místních samospráv.
Libye má uzavřené dohody o zamezení dvojího zdanění s Francií, Portugalskem, Slovenskem, Maltou,Chorvatskem, Indií a Pákistánem, Velkou Británií a dále s většinou zemí LAS (Alžírskem, Egyptem,Irákem, Jemenem, Jordánskem, Palestinskou samosprávou, Marokem, Mauretánií, Súdánem, Sýrií,Tuniskem, Spojenými Arabskými Emiráty). S Německem má Libye odsouhlasené texty smluv a čeká sena jejich ratifikaci. V jednání je dohoda s Itálií.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo –tabulka
2005 2006 2007 2008 2009Vývoz (FOB)v mil. USD:
28 549 34 473 42 967 59 407 32 500
Dovoz (FOB)v mil. USD:
11 174 13 219 17 581 25 141 22 700
Obchodníbilance v mil.USD:
17 375 24 254 25 385 34 265 9 700
Zdroj: E.I.U. Country Report 01/2009
Podle libyjské statistiky činil vývoz FOB v roce 2009 zhruba polovinu vzhledem k poklesům cen ropy vesrovnání s předchozím rokem. Dovoz zboží však díky finančním rezervám z předchozích let mohl zůstatna stejné úrovni a nedošlo tak ke zpomalení infrastrukturálních projektů.
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EUDovoz do Libye (v milionech EUR)
2009BE BG CZ 118DK DE 1 290EE IE EL 77ES 243FR IT 2 451CY LV LT LU HU MT NL AT 110PL 26PT RO SI SK FI SE 92
Hlavní položkou italského vývozu do Libye jsou dodávky pro projekty petrochemického a plynárenskéhoprůmyslu, na kterých se investičně i dodavatelsky podílí italský koncern AGIP/ENI. Jde zejména oplynárenský komplex Wafa a Mellitah a podmořský plynovod vedoucí na Sicílii. Německé a francouzskéfirmy jsou kromě petrochemického průmyslu aktivní zejména v energetice a telekomunikacích.
Vývoz z Libye (v milionech EUR) 2009
BE BG CZ 9DK DE 2 900EE IE EL 778ES 1 900FR IT 10 156CY LV LT LU HU MT NL AT 352PL 1PT RO SI SK FI SE 97UK 847
Zdroj: VOEÚ zemí Evropské unie
6.3. Komoditní strukturaLibyjský vývoz je z 95–97 % tvořen ropou, ropnými frakcemi a zemním plynem.
Největším odběratelem libyjské ropy je Itálie (mj. i Libyí vlastněná rafinérie v Cremoně s kapacitou 100000 barelů denně), po ní následuje Německo, Francie a Španělsko. Většina zemního plynu se vyvážípodmořským plynovodem do Itálie, jako joint venture s italským ENI. Otevření plynovodu z Libye doTuniska se stále odkládá.
V oblasti chemie Libye vyváží zejména polymery etylénu v primárních formách. Ve skladbě vývozu nejsouuvedeny zemědělské produkty, Libye vyváží omezené množství rybích výrobků, olivového oleje a ovoce,např. do Tuniska a Francie.
Struktura vývozu a dovozu Libye v roce 2009Struktura libyjského
vývozu 2009% Struktura libyjského
dovozu 2009%
Surová ropa 91 Stroje a zařízení 47Rafinanční produkty 2 Poloprodukty 11Zemní plyn 5 Potraviny 22Chemikálie 2 Transportní zařízení 11- Spotřební zboží 9
Zdroj: CIA World Factbook, NOC
Největšími obchodními partnery pro vývoz jsou státy EU (76 %) a Asie(16,5 %). S dosti velkýmodstupem je následují státy severní a jižní Ameriky (10,6%), Asie(8,1%). a státy Arabské Ligy (3%).V dovozu opět vévodí státy EU (40%), Asie (32%), státy severní a jižní Ameriky (12%) a státy ArabskéLigy (12%). Dováženo je téměř veškeré zboží (vyjma ropy), včetně těch položek, jejichž dovoz jeoficiálně zakázán (např. olivový olej). Hlavními položkami dovozu do Libye jsou stroje a přepravní zařízení(automobily), průmyslové zboží, potraviny, léky.
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celnísystém, kontrola vývozu
Dovozní podmínky a dokumenty
Do Libye lze zboží dovážet pouze dvěma způsoby:
1. prostřednictvím oficiálně registrovaného obchodního zástupce (veškeré spotřební zboží, automobilya stroje, vybavení dílen, nemocnic a laboratoří, atd.),
2. prostřednictvím pobočky zahraniční společnosti v Libyi (v případě dodávek služeb, tj. např.stavebních a montážních prací).
Podrobnosti (seznam komodit podléhající obchodnímu zastoupení a seznam oborů pro registraci pobočky)jsou k dispozici na www.mzv.cz/tripoli. Každý libyjský dovozce a obchodní zástupce musí být registrovánpro určitou skupinu zboží (blíže viz. kap. 8.1.). Registrace obchodního zástupce (OZ) byla od ledna2010 změněna, nyní je třba jeho nové jmenování se souhlasem příslušného ministerstva. Veškerédovezené zboží by, bez předložení dokladu o registraci OZ, mělo být blokováno v přístavech a zaslánozpět odesilateli. V praxi je ale na základě „osobních vztahů“ jednotlivých dovozců s libyjskými úřadypostupně uvolňováno – jednotlivě po projednání s dovozcem a zahraničním dodavatelem.
Důsledné vyžadování presentace zaregistrované zastupitelské smlouvy (OZ) je spojeno s účastí místníchdovozců v tendrech na státní zakázky (např. při dovozu automobilů).
U dovozu léků, kojeneckého mléka, zdravotnických přístrojů a potřeb je kromě registrace místníhodovozce vyžadována i registrace zahraničního výrobce a příslušného výrobku u „National QualityControl Center for Drugs and Medical Appliances“. Některé komodity (vakcíny, krevní deriváty, léky nachemoterapii, zbraně a výbušniny, ropné výrobky, cigarety) může dovážet pouze stát prostřednictvímstátních organizací.
Veškeré dovozní doklady, tj. faktura, certifikát o původu zboží, balící list, musejí být přeloženy doarabštiny a superlegalizovány Generálním konzulátem Libye v Praze, která je zodpovědná za zem vývozu.Dále se pro uvolnění zboží vyžaduje konosament nebo letecký nákladní list. Na faktuře a certifikátu musíbýt uvedeno, že zboží není izraelského původu. Váha a specifikace zboží na dokladech musí odpovídathodnotám uvedeným v konosamentu či leteckém nákladním listu.
U dovážených léků, potravin a dalších výrobků s expirační dobounesmí při průchodu libyjskoucelnicí doba uplynulá od data výroby přesáhnout 1/3 celkové expirační doby uvedené naobalu zboží (dle nařízení předsedy vlády č 350/2005 z 15/10/2005). Léky, zdravotnické potřeby, čistícíprostředky, kojenecké mléko a kosmetické přípravky se smí dovážet pouze přes přístavy a letištěv Tripolisu a Benghází.
Veškeré dovozy musejí být placeny prostřednictvím L/C, u neobchodních plateb je L/C povinný pročástky přesahující 15.000 USD.
Celní systém
S účinností od 1. 8. 2005 byla zrušena veškerá cla na dovážené zboží. Místo cla se vybírá jednotnádaň (jako administrativní poplatek) od 15.2.2009 ve výši 10 % z hodnoty dováženého zboží (platí bezrozdílu pro všechny země, tedy i ty, se kterými má Libye uzavřenu dohodu o volném obchodu, tj. např.země LAS). Vláda si od nového nařízení slibuje zejména výrazný nárůst tranzitního obchodu se zeměmisubsaharské Afriky, neboť dojde ke zjednodušení celní administrativy režimu tranzitu a dočasnýchdovozů. Nový zákon se nevztahuje na 82 zbožových položek, převážně vyráběných místně. Dovoz těchtopoložek podléhá výrobní dani ve výši 2 % a spotřební dani ve výši 25 % – 50 %. Seznam položek jek dispozici na webových stánkách ZÚ Tripolis www.mzv.cz/tripoli. V září 2005 byl aktualizován (redukceo 16 položek) seznam zboží, které je zakázáno dovážet. V praxi se však tento seznam neuplatňujezejména na dovozy z arabských zemí. Seznam je k dispozici na www.mzv/tripoli.cz . Současně platí takéstálý zákaz dovozu veškerého zboží izraelského původu, alkoholu a nahrávek (audio a video) a tiskovinneslučujících se s islámskou morálkou. Pro dovoz automobilů a užitkových vozidel s nosností do 5 tunplatí omezení, že stáří vozu nesmí přesáhnout 7 let. U nákladních automobilů a návěsů s nosností nad 5tun a autobusů s kapacitou nad 30 osob je povoleno stáří do 10 let.
Kontrola vývozu
Soukromí vývozci již nepotřebují na zboží vyrobené nebo vypěstované v Libyi vývozní licenci. Musejívšak být řádně registrovaní jako vývozci u ministerstva hospodářství a obchodu. Vývozní licence jsounadále vyžadovány při vývozu strojů a zařízení, které byly do Libye dovezeny. Je zakázáno vyvážet:železný šrot, měděný, mosazný, hliníkový a olověný odpad, dřevěné uhlí, cement, armovací ocel,státem dotované dovážené výrobky (např. mouka, rýže, cukr) a dovezenou zdravotní techniku a léčiva.Vývoz ropy, zemního plynu a petrochemických výrobků je plně v rukou specializované státní společnosti“National Oil Company” (NOC) a jejích dceřiných společností. Placení vyváženého zboží musí být ve volněsměnitelné měně a případný úvěr poskytnutý odběrateli na zaplacení zboží nesmí přesáhnout 3 měsíce oddata odeslání zboží.
6.5. Ochrana domácího trhuSeznam zboží, které je zakázáno dovážet, obsahuje zejména položky, které se vyrábějí v místě (případněmontují), jako např. zemědělská technika, nákladní automobily do nosnosti 40 t, košťata s dřevěnounásadou, nebo pěstují (ovoce, zelenina, olivy) a zpracovávají. V praxi se však toto nařízení obchází.Seznam aktualizovaný podle nového nařízení z 08/2005 je k dispozici na www.mzv.cz/tripoli.
Po odstranění cel v 08/2005 (viz kap. 6.4. Celní systém) byla na některé dovážené položky vyměřena2 % výrobní a 25 %–50 % spotřební daň. Vysoké dani 50 % jsou podrobeny zejména luxusní výrobky(automobily s obsahem nad 3.000 ccm, vodní skútry a výrobky z drahých kovů), takže mají spíšecharakter fiskální, než ochranný. Trendem je postupná liberalizace dovozů, proto se dá předpokládat,že zakázané položky dovozu budou postupně nahrazeny tarifními překážkami, které budou s postupujícíprivatizací státních podniků snižovány, aby se pro nově vzniklé soukromé výrobce vytvořilo konkurenčníprostředí. Je pravděpodobné, že u některých nových soukromých výrob může následkem lobbyismuvlivných podnikatelů tarifní ochrana přetrvávat.
Na základě Rozhodnutí VLV hospodářství a obchodu č. 52/2004 (k dispozici na ZÚ Tripolis) je veškerédovážené zboží rozděleno do komoditních skupin. Dle ustanovení „Rozhodnutí VLV č.83/2006“,v současnosti rozhodujícího dokumentu pro oblast dovozu do země, může být libyjský dovozceregistrován pouze pro tři skupiny zboží. Obdobný seznam, avšak s méně položkami, platí i promístního zástupce zahraniční firmy, (u právnických osob může být povoleno až 6 komodit), aby byla
zaručena profesionalita, servis, záruční lhůty atd. Seznam položek, které mohou být dováženy pouzeprostřednictvím oficiálního zástupce registrovaného u Ministerstva hospodářství a obchodu, je k dispozicina www.mzv.cz/tripoli.
6.6. Zóny volného obchoduUpravuje „Zákon č. 9/2000 o regulaci tranzitu zboží a o zónách volného obchodu“ a „Rezoluce č.276/2000 o vydání prováděcích předpisů k zákonu č. 9/2000“, obojí k dispozici na ZÚ. Nejvýznamnější jezóna volného obchodu ve městě Misurata (210 km východně od Tripolisu), zahrnující také část přístavu.Zóna je vzdálena 20 km od místního letiště. Bližší informace o "Misurata Free Zone" lze nalézt nawebových stránkách: www.mfzly.com, nebo dotazem na e-mailové adrese: [email protected]. V květnu2005 byla otevřena zóna volného obchodu na libyjsko-egyptské hranici (město Imssaid). Dne 1. února2010 schválil Základní lidový kongres 50 stránkový dokument, kterým odhlasoval nová zákonná pravidlapro fungování firem v zóně volného obchodu u města Zwara nazvanou "Zuwera Free Trade Zone". Tatozóna volného obchodu (vyhlášena zákonem 215/2006) by měla mít zaručen volný pohyb kapitálu, vlastníprávní řád, burzu cenných papírů a investoři budou profitovat po dobu 10 let z daňových prázdnin. Zónase rozkládá mezi městy Zwara a Abú Kemaš.
7.1. Smluvní základnaV současné době nemá ČR s Libyí smluvně upravené hospodářské a obchodní vztahy. (Obchodní dohodapozbyla platnosti vstupem ČR do EU k 1. 5. 2004). V jednání je Dohoda o zamezení dvojího zdanění.
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let –tabulkaPo období embarga, došlo k významnějšímu nárůstu českého vývozu v roce 2008. Od tohoto rokuvykazuje vývoz z ČR do Libye stále stoupající tendenci. Již za období prvních dvou měsíců roku 2010převyšuje český export náš vývoz do Libye v roce 2005.
Obchodní výměna ČR - Libye v letech 1993–2008 (tis. USD) Vývoz Index* Dovoz Index* Obrat Index* Saldo
Z výše uvedené tabulky vzájemného obchodu je zřejmé výrazně rostoucí aktivum obchodní bilance ČR-Libye v létech 2005-2009, které bylo způsobeno poklesem (objemově i hodnotově) dovozu libyjské ropydo ČR.
Souborové přílohy:
• Graf - obchodní výměna ČR a Libyehttp://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=38849 (49.8046875kB)
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozuVe srovnání s předchozím rokem došlo v roce 2009 k nárůstu vývozu, který dosáhl za sledované obdobíod roku 1993 historicky největšího maxima ve výši 161 milionu USD. Naproti tomu z Libye se zasledované období dovezlo nejvíce zboží v roce 2005 (za 112 milionů USD), což je téměř desetkrát více,než se z Libye podařilo dovézt našim podnikům v roce 2009 ( pouhých 12,5 milionů USD). Pro hodnoceníobchodní bilance v letošním roce 2010 jsou k dispozici údaje za leden až červenec. Z nich vyplývá trendpoklesu nárůstu vývozu českého zboží do Libye. Za prvních 7 měsíců roku 2010 se podařilo vyvézt zbožíza 700 milionů Kč.
Hlavními komoditami českého vývozu v roce 2009 vyvezené v celkovém objemu nad 1 milion USD bylytyto typy zboží (dle kategorizace SITC): (61) oděvy, doplňky oděvní, pletené háčkované a z nich zejménapoložka (6107110) – pánské spodní prádlo; (62) oděvy, doplňky oděvní, jiné než pletené, háčkovanéa z nich zejména položka 62121090 – podprsenky a polokorzety; (73) výrobky ze železa a oceli; (85)přístroje elektrického záznamu, reprodukce zvuku, TV obrazu; (64) obuvnické kamaše; (69) výrobkykeramické; (70) sklo; (42) kožené výrobky; (40) kaučuk a výrobky z něj; (84) reaktory, kotle, přístroje,nástroje mechanické; (87) vozidla motorová, traktory; (90) přístroje optické, lékařské; (94) nábytek,lůžkoviny, svítidla.
Hlavními komoditami českého vývozu v roce 2010 (období leden – červenec) nad 1 milion Kč byly tytotypy zboží (dle kategorizace SITC): (13) šelak, gumy, pryskyřice, (33) silice rezinoidy, (39) plasty avýrobky z nich, (40) kaučuk a výrobky z něj, (61) oděvy pletené háčkované, ((62) oděvní doplňky, (63)výrobky textilní, (69) výrobky keramické, (70) sklo a výrobky skleněné, (73) výrobky ze železa a oceli,(82) nástroje, náčiní, výrobky nožířské, (84) reaktory, (85) přístroje elektrického záznamu a reprodukce
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíldomácí výroby a dovozu)Nejvýznamnějším a nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím je těžba ropy, zemního plynu a navazujícípetrochemický průmysl. Zde je příležitost pro zkušené české firmy uplatnit se jako subdodavatelé velkýchropných společností a hlavních kontraktorů petrochemického průmyslu (např. při rekonstrukcích rafinérií).Neznalost místního prostředí, neexistence zaběhnutých vazeb, místních referencí a nepřítomnost natrhu formou pobočky mateřské firmy jsou faktory, které brání tomu, aby se české firmy mohly nadějněucházet o získání přímých zakázek – hlavních kontraktů.
Druhým perspektivním odvětvím z hlediska velikosti alokovaných investic je stavebnictví (blíže kap. 4.4.),kde by však účast českých firem mohla být efektivní pouze v oblasti subdodávek materiálů a některýchstrojů a zařízení (např. výtahů pro hotely), event. provádění určitých sofistikovanějších částí celku (např.dodávky a montáž signalizačních a zabezpečovacích zařízení). Největším současným problémem nejenpro české firmy je, při získání ve veřejné soutěži velkého projektu“na klíč“, složení příslušných garancía garance za platbu předem. Úskalím dodávek zahrnujících montáž je řada rizik spojená s vydávánímvíz pro nezbytné odborníky a včasným uvolňováním zboží z přístavu. V souvislosti s rostoucími nároky,zejména rozvíjející se bytové výstavby, na produkci stavebních materiálů jeví se jako perspektivnídodávky technologií na výrobu stavebních hmot (drtiče kameniva, výroba lehkých tvárnic). Potenciálnímizákazníky v této oblasti budou soukromí místní investoři, či velké zahraniční firmy, které si v souvislostis velkými projekty zajišťují výrobu stavebních hmot samy (drtírny, betonárky, obalovny). V poslednímobdobí se v souvislosti s nárůstem stavební činnosti zvyšuje poptávka na dovoz cementu. Dle rozhodnutívlády by měla být v Tripolisu vybudována podzemní dráha o celkové délce trati 100 km. Projekt se zatímnerealizuje.
Třetím nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím je energetika. I v této oblasti by se české firmy měly zaměřitpředevším na subdodávky pro velké zahraniční dodavatele, kteří jsou v Libyi úspěšně etablováni (Alstom,Siemens, ABB, ENEL, Ansaldo, Daewoo), neboť samostatná účast v tendru předpokládá vysoké počátečnínáklady, včetně registrace pobočky mateřské firmy v Libyi. U menších projektů lze podmínku registracepobočky obejít formou spolupráce se zkušeným místním dodavatelem, který by se tendru účastnil svýmjménem.
Možnosti pro subdodávky zahraničním dodavatelům se naskýtají v sektoru energetiky, těžebnímprůmyslu, ochraně životního prostředí zváště v oblasti odpadového hospodářství, čištění odpadních voda úprava pitné a technologické vody. Dále je zde možnost uplatnění při dodávkách výpočetní techniky,systému automatizace řízení při rozšiřování rafinerských kapacit, zřizování nových telekomunikačníchuzlů v návaznocti na rozvoj rychlé zachranné služby ve zdravotnictví. Ze zahraničních dodavatelů pevnýchi mobilních sítí dominují firmy Siemens, Alcatel a Ericsson, a firmy z ČLR a Indie. Poměrně značnémožnosti jsou v oblasti dodávek zdravotnických zařízení, přístrojů a materiálů (adresy předních dovozcůjsou k dispozici na ZÚ Tripolis). V Libyi jsou velké možnosti pro české firmy specializované na průzkumvelkých oblasti určených pro zástavbu z hlediska archeologie, geofyziky a archeologického průzkumu.Zájem je také o spolupráci v oblasti rekonstrukce a obnovy historických památek.
Téměř veškeré spotřební zboží je do Libye dováženo ze zahraničí a z tohoto pohledu je Libyeperspektivním trhem. Vzhledem k počtu obyvatelstva (6 mil.) se však jedná o trh poměrně malý anavíc jednoznačně orientovaný na nízké ceny – upřednostňovány jsou levnější výrobky z Tuniska,Egypta, Maroka, Turecka a Číny. Přesto se řada potravin dováží z Holandska, Francie, Německa, Itálie aŠpanělska. Možnosti jsou proto v dodávkách kondenzovaného a sušeného mléka, sýrů, dětských výživ,nealkoholického piva a krůtího masa. Libye dováží i značné množství obilí a krmiv. K zajímavým oborům,kde by mohly české firmy uspět, je geologické mapování a geologický průzkum neprobádaných oblastív jihovýchodní části Libye (hraniční pásmo s Čadem), včetně průzkumu nových vodních zdrojů propokračování projektu "Velké umělé řeky". S odstraněním embarga EU na vývoz vojenského materiáluv 10/2004 se českým firmám otevřely možnosti dodávek náhradních dílů na dříve dodanou leteckou apozemní techniku a její generální opravy.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatníchoblastech ekonomické spolupráceStále se nedaří obnovit vývoz automobilů Škoda do Libye. Významný podíl na českém exportu do Libyeměla v roce 2002 a 2003 společnost Škoda Auto, která v průběhu těchto let vyvezla do Libye cca 1400vozů. Vývozy byly realizovány prostřednictvím p. Mohamed/a el Hadi/ho el Bakush/e, s kterým firmauzavřela dohodu o zastupování. Téměř nulový prodej od poloviny roku 2003, vzájemná nedůvěra a nátlakkonkurenční obchodní skupiny přiměly Škodu, aby v září 2004 tuto zastupitelskou smlouvu vypověděla.Novým zástupcem Škody Auto je firma Van Mielde Company SA (majitelem je německý obchodník MartinNixdorf), resp. její libyjský partner firma Al Assel Co. V roce 2004 byl dovoz automobilů Škoda do Libye zČR nulový, přesto se objevilo na trhu několik desítek automobilů zn. Fabia, které byly dovezené ze třetíchzemí bez vědomí českého výrobce. V září 2005 dovezla firma Al Assel Co. na základě individuálníchobjednávek prvních 50 vozů zn. Octavia. V roce 2006 dodala Škoda Auto do Libye 154 ks vozů a vroce 2007 cca 200 ks vozů Octavia a Fabia. V roce 2008 nebyl dovezen žádný vůz. Vozy objednanév dubnu 2008 byly, po mnoha problémech s otevřením L/C, dodány v lednu 2009. Také v roce 2010 bylodobvezeno velmi omezené množství vozů Škoda. Současná nabídka vozů zdaleka nevyhovuje vysoképoptávce.
Libyjské společnosti
Značná část vývozů do Libye je realizována přes třetí země. Jedná se převážně o dodávky pro státnísektor a projekty zahraničních společností v Libyi (dodávky ocelových konstrukcí, trubek do ropných vrtů,apod.)Mezi nejznámější soukromé dovozce českého zboží patří bývalí absolventi vojenských vysokých školv ČR, kteří již nejsou v aktivní službě a soukromě podnikají. Jde např. o podnikatele Hafída Deknu(zástupce Preciózy, dovoz dekoračního a užitkového skla), Nuriho Hanishe (dovoz zařízení a nástrojů prostátní opravárenské závody a speciál) a Mahmouda Kwrbou. Dalšími významnými odběrateli českéhozboží jsou Al Assel Co. (distributor vozů Škoda), soukromá letecká společnost Buraq Air (leasing 3ks L-410), Moon House Int. (přesnídávky Hamé), Gargani Carpentery, Khaled Ben Otman (obráběcístroje a nástroje), aj. Ze státního sektoru je ve vzájemném obchodu nejvýznamnější firmou National OilCorporation (NOC), která zajišťuje zejména těžbu, distribuci, zpracování a vývoz ropy a ropných produktůa Central Organisation of Research Industry and Procurment, která zajišťuje dodávky pro armádu.Mezi potenciální partnery patří General Electricity Company of Libya (výroba a distribuce el. energie),Industrial Research Center - geologický průzkum, NASCO (dovoz základních potravin), Libyan GeneralPost and Telecommunications Co., LISCO (Libyan Steel and Iron Co.). Seznam státních společnostívčetně kontaktů je uveden na www.yellowpages.ly. Většina státních firem však se zahraničními firmamikomunikuje pouze prostřednictvím jejich poboček či zástupců v Libyi. Aby zahraniční firma nově vstupujícína trh získala pozvání do tendru, musí projít předchozí „předkvalifikací", která se neobejde bez pomocimístního prostředníka.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobníkooperaciV souvislosti s novým programem vlády na podporu soukromého podnikání (poskytování úvěrů na nákupvýrobního zařízení), zaznamenal v roce 2009 OEÚ ZÚ Tripolis největší zájem o nabídky na kompletnídodávku na klíč v případě elektráren, rafinerií a stavebních prací. Problémem v této oblasti je, žezačínající „podnikatelé“ většinou nemají zkušenosti, nehovoří anglicky a požadují vypracovat zdarmanabídku provozu „na klíč“ (včetně jednouché “feasibility study“), kterou by mohli předložit bance zaúčelem získání úvěru a otevření L/C. České firmy, většinou výrobci jednotlivých zařízení, nemají zájemo pracnou kompletaci nabídky, jejíž naděje na úspěch je málo pravděpodobná, zejména když potenciálnízákazník neumí, nebo nechce na dálku komunikovat za účelem pouhého vyjasnění některých technikálií,což je v případě jiných zemí samozřejmostí. Dle zkušeností jiných OEÚ ZÚ v Libyi jsou v podobnýchpřípadech nejúspěšnější italští dodavatelé, kteří jsou v Libyi fyzicky přítomni, ať už formou zastoupenív případě velkých podniků, nebo formou zprostředkovatelů z řad místní italské komunity. Úspěchytaké zaznamenaly rakouské a španělké firmy, pravděpodobně i z důvodu, že tyto země zde mají velkáobchodní oddělení.
Vzhledem k nové legislativní úpravě, kdy většina dováženého zboží může být prodávána pouzeprostřednictvím místních zástupců zahraničních firem, zájem z domova (z ČR) o zprostředkováníobchodních kontaktů cestou ZÚ Tripolis značně opadl. Nově vznikající „podnikatelé“ nemají prozastupování reference, a tak je tato oblast zatím doménou zkušených a zaběhnutých zástupců, kteří jsouschopni si případné nové kontakty získat vlastní cestou.
Přesto OEÚ zaznamenal zájem o geologický průzkum nutný výstabu velkých budov, nábytek, zařízenína přenos el.energie, dřevo, dřevěné rekreační domky, litinové poptrubí pro produktovody, kancelářskéstroje, různé kovoobráběcí a tvářecí stroje apod. Největší překážkou pro uzavření obchodu je, že libyjštípodnikatelé mají problémy s písemnou komunikací, a proto před dohadováním obchodu na dálku,upřednostňují nákupy zboží od firem, které jsou přítomné na místním trhu, a to i přesto, že některékomodity přítomnost místního zástupce nevyžadují (např. výrobní zařízení).
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráceVzhledem k relativně vysokému HDP na obyvatele (EIU leden/2009 uvádí 16,4 tis USD pro rok 2008) ČRLibyi rozvojovou pomoc neposkytuje, Libye obecně není příjemcem pomoci.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
7.8.1. Bilance vzájemné výměny služeb
Statistika ČNB (teritoriální rozdělení běžného účtu platební bilance) Libyi jako samostatnou zemi neuvádí,číselné údaje o výměně služeb s ČR se nedají získat ani z místních statistik.
7.8.2. Struktura vzájemné výměny služeb
V oblasti zdravotnictví zde působí několik lékařů na privátní bázi a dále jsou zde přítomni experti vropném průmyslu. V oblasti stavebnitví dochází k postupnému nárůstu techniků a expertů, kteří pracujína projektech hlavně v regionu Benghází.
7.8.3. České firmy působící v oblasti služeb a vyhodnocení jejich zájmu o Libyi
Vzhledem k tomu, že zahraniční firmy mohou na libyjském trhu poskytovat služby pouze prostřednictvímregistrované pobočky, není o vývoz služeb mezi českými firmami přílišný zájem. Zřízení pobočky jevelmi nákladná záležitost a libyjský trh je nadále rizikový. V současné době je proto v Libyi registrovánapouze jediná česká firma Geosan Group a.s., která získala sub-kontrakt na provedení 110 km dešťovékanalizace pro město Benghází.
7.8.4. Vyhodnocení poptávky po českých službách
Vzhledem k probíhajícímu stavebnímu boomu je ze strany libyjských stavebních firem (soukromých istátních) značný zájem o zakládání joint-ventures se zahraničními poskytovateli stavebních prací. Odzahraniční společnosti se očekává, že do společného podniku vloží potřebné technické a manažerskéknow-how a kapitál, místní firma na oplátku poskytne pracovní sílu, skladovací kapacity, kontakty aznalost prostředí.
Kromě oboru stavebnictví zaznamenal OEÚ zájem (zatím ojedinělý) o založení společného podniku naprovozování letecké záchranné služby a soukromé letecké společnosti. Dále se snažil o zprostředkováníodborného zdravotnického personálu pro soukromé rehabilitační zařízení pohybového ústrojí, nicméněnabízené platové podmínky nebyly pro zájemce z ČR atraktivní.
7.8.5. Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout natrh
Čeští poskytovatelé služeb narážejí zejména na překážky: 1/ administrativního rázu - zejménaneprůhledné a zdlouhavé byrokratické postupy při zakládání pobočky společnosti, nerovnoprávný smluvnívztah s investorem, který výrazně znevýhodňuje dodavatele (nezaručené platby za vykonané prácea jejich případné transfery do zahraničí apod.), 2/ obchodní bariéry - zahraniční firma může přímoposkytovat služby pouze v některých oblastech, v jiných oblastech je „donucena" k zakládání společnýchpodniků, 3/ bariéry při průniku na trh - zejména podmínka založení pobočky s min. výší kapitálu cca 100tis. EUR, požadavky referencí a odpovídajícího technického zázemí v místě, 4/ na bariéry při opouštěnítrhu - komplikovaný reexport dovezených strojů a zařízení.
7.8.6. Perspektivy českých firem v oblasti služeb
V současné době se mohou české firmy na libyjském trhu uplatnit v oblasti stavebních prací, budovánídistribučních sítí elektřiny, ropy a plynu, geologických prací a projektů ochrany životního prostředí(čističky odpadních vod, nakládání s odpady). Možnosti jsou i v oblasti informačních a telekomunikačníchtechnologií, kde dochází k postupnému uvolňování trhu (soukromí poskytovatelé služeb Internetu).
Ve střednědobém výhledu se budou nabízet možnosti poskytování služeb v oblasti turistického ruchu(provozování hotelů a restaurací) a finančních služeb.
České firmy by se měly v každém případě častěji a aktivněji účastnit místních veletrhů a výstav, neboťtato forma akvizice je v Libyi velmi populární a hojně využívaná. Pro místního podnikatele je návštěvaveletrhu mnohdy jedinou schůdnou cestou, jak získat kontakt přímo se zahraničním výrobcem. Dále byměly poskytovat výhodnější platební podmínky než doposud (L/C s odloženou splatností apod.) tak, abyse přiblížili podmínkám konkurence jak z Asie, tak z EU a rovněž by měly pružněji reagovat na zaslanépoptávky.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČRZískat pracovní povolení pro občana ČR je prakticky nemožné. Je to možné pouze v rámci dodávekspojených s montáží a nebo investiční činností české společnosti. I vrámci těchto možností jsou zderestrikce v podobě ustanovení vlády, že na jednoho zahraničního pracovníka ve firmě je nutno zaměstnat2 libyjské občany. Některé zahraniční firmy toto ustanovení obcházejí a jejich pracovníci pobývají v LYpouze na 3měsíční víza, která pravidelně obnovují na LY velvyslanectví na Maltě. Více podrobnostív kapitole 8.2.
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zbožína trhu
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců,další faktory ovlivňující prodejPro úspěšný vývoz do Libye je nutný osobní kontakt, a to nejen v počáteční, akviziční fázi, ale v průběhucelé obchodní spolupráce. Sjednávání obchodu na dálku pomocí písemného styku je nepopulární a v řaděpřípadů i pro libyjské obchodníky obtížné (jazykové překážky). Zákazníci proto dávají přednost nákupuzboží, které je na trhu fyzicky přítomné, které si mohou „osahat“ a jehož cenu mohou osobně dohodnout.
Převážná část spotřebního zboží a část zařízení pro výrobu (vybavení dílen, laboratoří apod.) je doLibye povoleno dovážet pouze prostřednictvím místního zástupce (exklusivita není ze zákona povinná)registrovaného u ministerstva hospodářství a obchodu. Příslušná legislativa je k dispozici na ZÚ Tripolis.Seznam položek (zbožové kategorie), pro které je zástupce povinný (rozhodnutí VLV pro hospodářství aobchod č. 83/2006), je zveřejněn na www.mzv.cz/tripoli. Veškeré dovezené zboží bez předložení dokladuo registraci OZ bylo blokováno v přístavech a pouze postupně uvolňováno jednotlivě po projednánís dovozcem a zahraničním dodavatelem.
Předložení zaregistrované zastupitelské smlouvy OZ se také vyžaduje při účasti zahraničního dodavateleve státem vypisovaných tendrech. (např. při dovozu automobilů).
Registraci zástupců u ministerstva hospodářství a obchodu upravuje zákon č. 6/2004 a návazněustanovení zákona č.83/2006, podle kterého může zástupce-fyzická osoba provádět zastupitelskoučinnost pouze pro 3 kategorie zboží (např. domácí potřeby), právnická osoba si může zaregistrovat až 6kategorií zboží.
Pokud jsou předmětem dodávky služby (nebo zboží včetně služeb), zahraniční společnost musí mít v Libyizaregistrovánu pobočku. Podmínky jsou uvedeny v kap. 8.3. Seznam činností, pro které je registracepobočky povinná, je k dispozici na www.mzv.cz/tripoli.
Najít zkušeného, vlivného a relativně poctivého zástupce v množství místních obchodníků neníjednoduché. Nejsnadnější cestou je oslovení osvědčených kontaktů a zástupců jiných zahraničníchdodavatelů ve stejném čí příbuzném oboru, kterým smluvní závazky nebrání v rozšíření sortimentu.
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních silJedním z největších problémů, kterým musí zahraniční firmy v Libyi čelit, jsou složité podmínky „dovozu“zahraničních pracovníků a tlak úřadu práce na zaměstnávání stále většího počtu místních sil, a tobez ohledu na jejich předchozí pracovní zkušenost (viz rozhodnutí ministerstva práce č. 15/2005 adopis předsedy vlády č.j. 6566 ze dne 4.srpna 2009 které jsou k dispozici na ZÚ Tripolis). Předepsanýpodíl místních a zahraničních pracovníků se liší případ od případu, záleží na profesích a na „nabídce“příslušného úřadu práce (často se stává, že úřad práce vnucuje firmám známé svých pracovníků napozice, pro které nemají ani ty nejmenší předpoklady). Doposud se pracovní úřad spokojil v průměru s20-30% místních sil v dané firmě, v poslední době však požaduje již 50% a více. V současné době sepřipravuje nová pracovně-právní legislativa, podle které budou mít zahraniční společnosti za povinnostzaměstnat mnohem více místních pracovníků, zajistit jejich řádné vyškolení v mateřských firmách apostupně nahradit zahraniční specialisty ve všech, tedy i vedoucích funkcích.
Podle nařízení LY ministerstva práce 238/2004 je možné zaměstnat zahraniční pracovníky pouzev souvislosti s investičním projektem spadajícím pod zákon č. 5/1997 o investičních pobídkách. Prolibyjské úřady a rozpočtové organizace platí plošný zákaz zaměstnávání cizinců. Existuje seznamprofesí, které mohou být vykonávány pouze místními pracovníky (k dispozici na ZÚ Tripolis). Vzhledemk nedostatečné kvalifikaci místních sil, nízké pracovní morálce a neochotě vykonávat nekvalifikovanépráce, značná část místních sil je zahraničními firmami zaměstnávána pouze formálně (do práce chodí jenve výplatní den).
Se zaměstnáváním příslušné kvóty místních pracovních sil přímo souvisí i získání nezbytného pracovníhopovolení pro zahraniční specialisty (pracovní vízum), jehož vyřízení trvá 4-5 měsíců (postup a podmínkyk dispozici na ZÚ Tripolis). Pro získání pracovního víza je rozhodující doporučení úřadu práce.
Vzhledem ke snaze vlády řešit vysokou nezaměstnanost je v současné době tlak na (mnohdy „umělé“)zaměstnávání a školení místních sil zahraničními společnostmi stale intenzivnější.
Pracovní právo chrání zaměstnance, a proto je velmi obtížně již jednou přijatého místního zaměstnancepropustit. Tento problém lze částečně řešit uzavíráním pracovních smluv na dobu určitou. Zahraničníspolečnosti zaměstnávající místní sily by v každém případě měly důležitá rozhodnutí v oblasti pracovně-právních vztahů konzultovat s místním právníkem. Se zaměstnáváním místních i zahraničních pracovníkůje spojeno placení sociálního pojištění, které tvoří 15% hrubé mzdy a příspěvku do fondu solidarity vevýši 1% z hrubé mzdy.
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společnéhopodnikuZahraniční společnosti mohou v Libyi zřizovat reprezentační kanceláře, pobočky (Branch Office) nebomohou zakládat společné podniky (Joint Venture) za účasti místního kapitálu. V případě, že společnýpodnik splní podmínky zákona č. 5/1997 o investičních pobídkách (viz. kap. 9.1.), není předepsánamajorita místního podílu.
Podmínky pro zřízení reprezentační kanceláře (zastoupení) upravuje zákon č. 8/2005 (úplné znění nawww.mzv.cz/tripoli). Jednou z podmínek je transfer 50. tis. LYD (cca 30 tis. EUR) na provoz kanceláře.Ředitel může zastupovat mateřskou firmu před soudy a dalšími institucemi, zastoupení však nesmívykonávat obchodní činnost, včetně účasti ve výběrových řízeních.
Postup pro založení pobočky zahraniční společnosti (Branch Office) předepisuje rozhodnutí VLV č.03/2005 a jeho dodatek 223/2006 (k dispozici na ZÚ Tripolis, MPaO, www.mzv.cz/tripoli) a rozhodnutíVLV č. 13/2005 a 302/2006 (specifikace oborů, kterých se zákon týká – též na www.mzv.cz/tripoli).Registrace pobočky obnáší, kromě předložení příslušných dokladů (rozhodnutí mateřské firmy o založenípobočky v Libyi, výpis z rejstříku atd.), které musejí být přeloženy do arabštiny a superlegalizovány,zejména transfer 150 tis. LYD (cca 90 tis. EUR) jako základního kapitálu pobočky (peníze lze utratitv místě, avšak nelze transferovat zpět). Jedna pobočka mateřské firmy může vykonávat pouze jednuz činností zmíněných zákonem č. 13/2005. Z tohoto důvodu mívají zahraniční firmy v Libyi několikpoboček. Poplatek za registraci jedné pobočky je 25.000,- LYD (cca 18 tis. USD), dále je nezbytné počítats náklady na místního právníka (2 tis. LYD) a urychlení registrace (až 10 tis. LYD).
Po úspěšné registraci, která je zdlouhavá , je firmě vydána licence s platností 5 let. Na základě tétolicence je nezbytné zaregistrovat pobočku v obchodním rejstříku a na daňovém úřadě. Ředitel pobočkynebo jeho zástupce musí být libyjský občan (viz rozhodnutí VLV 223/2006 ze dne 1. 6. 2006).
Důležitou změnou je rozhodnutí ze dne 13. února 2010, kterým bylo oznámeno všem regionálnímmanažerům na území Libye, že veškerý obchod, respektive dovoz zboží do Libye musí probíhat přesorganizaci Economic and Social Development Fund (ESDF) a že všechny dosavadní smlouvy platnéna území Libye je třeba považovat za zrušené. Nově je třeba kontaktovat ESDF nejlépe dotazemprostřednictvím e-mailové adresy: [email protected].
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)Za současných podmínek, i přesto, že se již začíná objevovat reklama a inzerce, je nejlepší propagacívystavení nebo předvedení vzorku v místě (většina libyjských obchodníků i větších společností vystavujedovážené zboží přímo ve svých kancelářích). Z tohoto důvodu je pro zahraniční firmy velmi přínosnáúčast na místních veletrzích, pokud možno včetně referenčních vzorků, které lze většinou bez problémůprodat.
V Libyi neexistuje odborný tisk, kde by bylo možné oslovit reklamou vybranou skupinu zákazníků. Inzerátje možno podat do několika místních deníků a specializovaného inzertního týdeníku, který má charaktervšeobecné inzerce pro širokou veřejnost. K zadání reklamy je požadována adresa společnosti nebo jejího
zástupce v Libyi. Reklama musí být v arabském jazyce. Reklamní billboardy se objevují výjimečně apodléhají cenzuře. Reklama v televizi je omezená a zaměřuje se výhradně na produkty místních státníchorganizací. Seznam reklamních agentur je k dispozici na www.mzv.cz/tripoli .
8.5. Způsoby řešení obchodních sporůObchodní závazky ze smluv se státním sektorem a s místními řádně registrovanými zástupci spadajípod libyjskou jurisdikci. Na základě zvláštního souhlasu vlády může být i ve „správních kontraktech“uplatněna arbitrážní doložka. V případě investic lze na základě bilaterální smluvní úpravy (Dohoda opodpoře a ochraně investic, kterou ČR s Libyí zatím nemá) dosáhnout aplikace mezinárodních arbitrážníchmechanismů. Soudním sporům se státem (např. pro neplacení) by se měla zahraniční firma pokud možnovyhnout, neboť jsou zdlouhavé, nákladné a s nejistým výsledkem. Případy, kdy se podařilo zahraničnífirmě před místním soudem vybojovat svá práva, jsou spíše výjimkami.
8.6. Režim zadávání veřejných zakázekV naprosté většině případů jsou státní zakázky zadávány prostřednictvím veřejných výběrových řízenínebo tendrů s omezenou účastí (pouze pro vybrané firmy z tzv. „vendor listu" státních organizací).V určitých případech předepsaných zákonem (zákon č. 8/2004, kterým se řídí podmínky Správníchkontraktů), je možné i přímé udělení zakázky (většinou zakázky do 150 tis. LYD). Pokud zakázkaobsahuje dodávku služeb (např. stavebních či montážních prací), musí mít zahraniční firma v Libyiregistrovanou pobočku. Bez této formality (předložení registračního osvědčení) vyhlašovatelé tendruzpravidla neumožní nákup tendrové dokumentace. Tendry vyhlašují příslušná ministerstva, státníorganizace a municipality. Tendry jsou publikovány v místním tisku, s velmi krátkými uzávěrkami oddata vyhlášení, většinou do 1 měsíce (zákon předepisuje vypisovateli tendru minimální dobu 30 dní, vněkterých případech umožňuje i 15 dní). Zvláštní režim mají výběrová řízení na vojenské zakázky, kterájsou neveřejná a probíhají formou neveřejného poptávkového řízení.
Nabídka musí být podpořena nabídkovou zárukou (bid bond), jejíž výše je podle zákona 0,5 % z nabízenéceny, minimálně 20.000 LYD. Do 30 dní od obdržení rozhodnutí tendrové komise o vítězství v tendru musínabízející otevřít záruku za dobré provedení díla (performance bond) ve výši 2 – 5 % z hodnoty zakázky.Teprve poté je vyzván k podpisu kontraktu. V některých případech lze prosadit, aby záruka za dobréprovedení díla byla účinná až po uzavření kontraktu a otevření akreditivu.
Kontraktačním jazykem je arabština, v některých případech může být kontrakt i dvojjazyčný, v případěrozporu je směrodatný arabský text. Podepsaný kontrakt podléhá (s ohledem na velikost zakázky)ratifikaci vládou (u velkých kontraktů trvá i několik let) a poté následuje otevření akreditivu. Vzhledemk prodlevám v jeho otevírání (trvá dalších cca 6 měsíců až jeden rok) by měl kontraktor vázat zahájeníplnění dodávky až od data otevření L/C a ne od podpisu kontraktu či převzetí staveniště (v případěstavebních zakázek). Minimálně 10 % hodnoty zakázky musí být uděleno místnímu subkontraktorovi.
Kromě splnění příslušných formalit je pro úspěšnou účast v tendru nezbytný místní prostředník, který jeschopen nabízejícímu získat údaje potřebné pro vypracování nabídky v dostatečném časovém předstihu,většinou ještě před oficiálním vypsáním tendru. Schopný prostředník úzce „spolupracuje" se zákazníkemzejména ve fázi technického zadání tendru a následného technického ohodnocení nabídky. Ve fázi „licitacenabídek" radí nabízejícímu, jakou zvolit taktiku v poskytování nabídkových slev.
8.7. Problémy a rizika místního trhuLibyjský trh se vyznačuje značnou nečitelností (nejsou jednoznačně vymezeny kompetence státnísprávy, legislativa je velmi složitá), která je umocněna důsledným vyžadováním arabštiny jako jedinéhooficiálního jazyka a nedostatkem spolehlivých informačních zdrojů. Zahraniční firma je tak ve většiněpřípadů odkázána na více či méně schopného místního zástupce, či prostředníka, jehož schopnosti(neschopnosti) se mohou projevit až za několik měsíců či let a mohou firmě přinést i značné ztráty.
Získání tzv. orientace na trhu je proto pro nové firmy dlouhodobou a tedy i finančně náročnou záležitostí.To platí dvojnásob pro oblast státních zakázek, kde je klíčovým prvkem úspěchu vzájemná důvěra
dodavatele a zákazníka založená na osobních vazbách. Výhodu proto mají zahraniční firmy, které mají vLibyi již řadu let (některé i desítky let) své pobočky.
Z hlediska podnikání je trh rizikový i pro Libyjce samotné. V legislativním chaosu je nerespektovánídohodnutých závazků (zejména platebních) a používání nekalých praktik běžnou záležitostí. Vítězíten silnější, resp. ten, kdo má v mocenském žebříčku výše postaveného „ochránce“. Tzv. „ochránce“je důležitý i pro místní pobočky zahraničních firem, které se mohou velmi snadno dostat „do potíží“,zejména ve vztahu k místním úřadům.
Dlouhodobě úspěšné mohou být na místním trhu pouze zkušené zahraniční firmy, které mají navícdostatek prostředků na krytí ztrát z neúspěšně uzavřených či realizovaných kontraktů, bez nichž sepřítomnost a podnikání na libyjském trhu čas od času neobejde.
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictvíOchranu práv duševního vlastnictví zabezpečuje v Libyi zákon č. 40/1956 o registraci obchodních známekve znění příslušných dodatků (zák. č. 3/1962, rozhodnutí VLV hospodářství a obchodu č. 86/2004) azákon č. 8/1959 o registraci patentů.
Na trhu se běžně a beztrestně prodává padělané zboží, zejména nosiče záznamu CD a DVD. ZÚ Tripolisvšak doposud žádné porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům nezaznamenal.
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálkaPřevážná většina dovozů zboží státního i soukromého sektoru je uzavírána na bázi akreditivů, kterédovozci mohou otevírat téměř u všech místních bank. Placení je v USD nebo EUR.
Akreditivy lze (na základě zákona č. 8/2004, kterým se řídí podmínky správních kontraktů) otevírat ina dodávky stavebních prací, i když zde je čerpání závislé od schválení měsíční faktury zákazníkema vydání jeho pokynu (resp. pokynu finančního oddělení a banky na základě předchozího souhlasunejvyššího orgánu pro lidovou kontrolu, resp. jeho zvláštní komise pro platby při kontraktech nad500 tis. LYD) k uvolnění čerpání. Plánovaný cash-flow se tak může (na straně očekávaných příjmů zaprovedené práce) někdy i značně zpozdit. Akreditivy na stavební práce mohou být čerpány v místě izahraničí. Pokud dojde (na základě podmínek kontraktu) k čerpání akreditivu v místě, resp. převodupříslušné volnoměnové platby na nerezidentní účet zahraniční společnosti v Libyi, následný transfer dozahraničí je podmíněn souhlasem centrální banky, který se nezískává snadno (výjimkou je nerezidentníúčet zahraniční společnosti otevřený u Libyan Arab Foreign Bank). Zahraniční společnost by protoměla usilovat o otevření akreditivu u bank v zahraničí. I přes výše popsaná úskalí je akreditiv mnohemkvalitnější platební podmínkou, než převážně používaná hladká platba oproti fakturaci a následný transferpříslušného procenta ve volné měně do zahraničí.
Některé zahraniční firmy dostávají placeno ropou. Tato platební podmínka je však velmi komerčněnáročná a vyžaduje značné zkušenosti a znalost místního prostředí (riziko cenové, riziko velké časovéprodlevy od vykonání prací do skutečného získání přídělu ropy).
Platební morálka Libye je velmi špatná, zejména u státního sektoru, i když se postupně zlepšuje.Výjimkou jsou kontrakty uzavřené s National Oil Corporation a Great Man Made River Executive Board,které mají financí dostatek. Pokud se jedná o prostou dodávku zboží, doporučuje se jednoznačněpreferovat akreditiv nebo 100% plat předem (dokumentární instrumenty D/P, D/A představují rizikaspočívající nejen v neodebrání zboží). V případě dodávky služeb, tj. tam, kde jsou platby oproti měsíčnífakturaci (ať již zajištěné akreditivem či ne), je nezbytné počítat s „náklady“ na uvolňování zadržovanýchči zpožďovaných plateb. Zvláštní případ je tzv. zádržné (retention money), které je ve výši 2-5%odečítáno z měsíčních faktur jako depozitum na případné kolaudační závady. Tato část kontraktu nebýváve většině případů nikdy uhrazena, neboť ke konečné oficiální přejímce hotového díla (po uplynutí vzásadě dvouleté záruční lhůty) málokdy dojde. Na tyto peníze se „zapomene“.
I když zákon č. 8/2004, kterým se řídí podmínky správních kontraktů, zavedl nárok kontraktora na penáleve výši 0,5% denně v případě, že předložená a zákazníkem schválená faktura nebude zaplacena do 15dnů, kontraktor nadále nesmí v případě zpožďování plateb, či neplacení, přerušit práce na kontraktu.
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriuV dubnu se každoročně koná Tripolský mezinárodní veletrh, který je největší akcí tohoto druhu v Libyi. Vroce 2010 však byl přesunut z důvodů krize ve vztazích mezi Schengenem a Libyí v souvislosti s vleklýmsporem mezi Švýcarskem a Libyií. Z uvedeného důvodu byl tento veletrh odložen na termín 20. - 30.dubna což však způsobilo, že valná většina evropských vystavovatelů a návštěvníků svou účast zrušila.
Během října - prosince 2010 lze k nejvýznamnějším veletržním akcím pořádaným v Tripolisu zařaditropný veletrh Technology Oil and Gas TOG (12. - 14. října), stavebně technický veletrh BIG4 (25.-28.října), automobilový veletrh MOTOR SHOW (2.-6. listopadu), obranný veletrh LIBDEX (8. - 11. listopadu), bezpečnostní veletrh SECUREX je navázaný na ropné forum FORUM FOR OIL AND GAS,přičemž obě akce se konají ve stejném termínu (6. - 9. prosince 2010).
Seznam všech specializovaných výstav a veletrhů je k dipozici na stránkách businessinfo.
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky proinvestory)
Investice do oblasti těžby ropy a zemního plynu
Jsou upraveny zvláštní legislativou specifickou pro tuto oblast, tzv. podmínkami EPSA IV (Explorationand Production Sharing Agreement), které vycházejí z mezinárodních standardů. Vláda provedla v roce2005 jejich úpravu s cílem přimět investory k zaměstnávání a vyškolení co nejvyššího počtu místníchpracovních sil a kromě investic do rozvoje nalezišť („upstream“) investovat i do tzv. „downstream“, tj.rekonstrukce rafinérií a plynárenských závodů. Na tyto úpravy pak navazují další zákonné normy z roku2010, které všem firmám nařizují, aby generální manažer byl občan libyjské národnosti.
Investice spadající do působnosti zákona o investičních pobídkách
V roce 1997 byl vydán zákon č. 5/1997, kterým jsou upraveny podmínky pro zahraniční investory žádajícío zvláštní režim investičních pobídek. Aby investiční projekt mohl být vybrán pod působnost tohotozákona, musí splňovat „jednu nebo více“ z následujících podmínek: výroba zboží nebo služeb na exportnebo nahrazujících stávající dovozy, tvorba nových pracovních míst, transfer nových technologií, využitímístních surovin, atd. Minimální hodnota investice je rozhodnutím VLV (vlády) č. 86/2006 ze dne 20. 4.2006 stanovena na 5 mil. LYD (cca 4 mil. USD), v případě společné investice s místním partnerem, jehožpodíl přesahuje 50 %, je tato hranice 2 mil. LYD.
O zařazení projektu pod zákon č. 5/1997 rozhoduje Libyan Foreign Investment Board, která kroměpostavení schvalovacího a povolovacího orgánu (vydává veškerá povolení, která investor potřebujepro jednání s ostatními orgány na principu One Stop Shop Policy) plní i funkci registrační (investor jižnepotřebuje tzv. obchodní registraci a místo obchodního rejstříku je registrován jako právnická osoba -pobočka, akciová společnost, s.r.o. - v tzv. investičním rejstříku). Podle dodatku k zákonu č. 5/1997 zedne 20. 4 .2006 (rozhodnutí VLV č. 86/2006) LFIB vybírá pro investora vhodnou lokalitu a uzavírá s nímpříslušnou smlouvu o pronájmu.
Investiční pobídky zahrnují: osvobození zařízení potřebných k provozu od celních poplatků na dobu5 let, vynětí projektů ze zdanění příjmů na dobu 5 let, osvobození výrobků určených pro export odvýrobní a exportní daně. Dále jsou zde osvobození od poštovní daně, osvobození od přístavních aletištních poplatků, atd. Investor má nárok na transfer zisku a dividend a po 5-ti letech na transfervloženého kapitálu. Úplné znění zákona č. 5/1997 v anglickém jazyce a další informace (žádost oschválení investičního záměru, seznam požadovaných dokladů, apod.) jsou na webových stránkách LFIBwww.investinlibya.com . Dodatek č. 7/2003 k zákonu č. 5/1997 umožňuje čerpat pobídky i libyjskýmsubjektům podílejícím se na společném projektu, např. formou joint-venture.
Přesto, že zákon č. 5/1997 „zaručuje“ investorům relativně zajímavé podmínky, realita je jiná. Investořičelí obdobným problémům jako ostatní zahraniční společnosti realizující v Libyi kontrakty, tj. zdlouhavéuvolňování zboží z přístavu, pomalé vydávání pracovních víz, tlak na zaměstnávání vysokého počtumístních pracovních sil, apod., které LFIB nemůže ovlivnit. Problematická je i repatriace zisku a vloženýchprostředků a možnost LFIB projekt zrušit v případě, že dojde ke zpoždění v realizaci (investor musídokazovat, že prodleva nebyla způsobena jeho vinnou).
Ostatní investice
Zahraniční firma může investovat a podnikat i mimo zákon č. 5/1997, a to formou společného podnikus místním partnerem. Zásadním problémem takovéhoto podnikání je však nedostatečná právní ochranainvestice, nemožnost repatriace zisku a vložených prostředků a zákonem stanovená majorita místníhopodílu.
Libye má z evropských zemí uzavřené dohody o podpoře a ochraně investic s Maltou (1982), Rakouskem(2004), Chorvatskem (2006), Švýcarskem (2003- v současné době jednostranně porušováno), Kyprem(2005), Itálií (2004), Německem (2004), Belgií (2007), Francií (2006), Slovenskem (2009), Španělskem(2008-neratifikováno) a Portugalskem (neratifikováno).
Libye je členem MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency )..
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriálnístruktura)
Přímé zahraniční investice 2005 2006 2007 2008 2009
Do Libye (mil.USD)
1 038 1 734 1 823 1 742 nezjištěno
Z Libye (mil.USD)
128 141 200 307 nezjištěno
Zdroj: UNCTAD World Investment Report 2009
Přímé zahraniční investice do akcií 2005 2006 2007 2008 2009
Do Libye (mil.USD)
2 021 3 755 4 327 8229 nezjištěno
Z Libye (mil.USD)
1 536 1 677 1 372 1 842 nezjištěno
Zdroj: UNCTAD World Investment Report 2009
Vzhledem k plánu libyjské vlády zvýšit do roku 2015 těžbu ropy na 3 mil. barelů denně, k čemuž budepotřebovat nejméně 30 mld. USD investic, je více než pravděpodobné, že příliv přímých zahraničníchinvestic bude výrazně narůstat.
Přímé zahraniční investice jsou zatím umísťovány téměř výhradně do ropného sektoru. Mezi největšíinvestory patří Itálie (ENI/AGIP), Francie (Total/Fina/Elf), Německo (Wintershall), Velká Británie (Shell– v 05/2005 uzavřen kontrakt s předpokládanými investicemi 637 mil. USD, BP jedná o kontraktu natěžbu a zpracování zemního plynu s investicemi v řádu mld. USD), Kanada (PetroCanada aj.) , od r.2005 i USA (zejména Occidental Petroleum, ExxonMobil, ConocoPhilips, Amerada Hess, Marathon) a odkonce roku 2006 i Rusko, Čína a Japonsko. V roce 2008 se do investic v ropném sektoru zapojila i polskáfirma PGNiG které získala ve čtvrtém kole dva bloky na jihu oblasti Murzak a v listopadu 2008 otevřelaslavnostně svoji pobočku v Libyi Polish Oil & Gas Co. – Libya B.V. V roce 2010 jsou to opět nadnárodníropné společnosti Shell a ExxonMobil. Investice mimo ropný sektor byly v letech 2008 a 2009 směřoványpředevším do cementářského průmyslu a do oblasti těžby a zpracování stavebních materiálů. Investice vtéto oblasti se pohybují ve stovkách milionů EUR a řada z těchto projektů bude dokončena v letech 2011- 2012.
Libyjské investice v zahraničí
Libye vlastní 3 rafinérie v Evropě s celkovou kapacitou 300 tis. barelů denně prostřednictvím firemOilinvest a Tamoil a síť čerpacích stanic v Itálii (nyní již cca 2300) a Švýcarsku (v roce 2003 Tamoil prodalsíť čerpacích stanic v ČR, na Slovensku a v Maďarsku firmě Agip a nakoupil 217 čerpacích stanic od firmyAgip v Itálii a 177 od firmy Total ve Švýcarsku). V Africe vlastní Tamoil více jak 150 čerpacích stanic.(Vláda vlastní 45 % akcií firmy Tamoil prostřednictvím v Nizozemsku registrované libyjské investičníspolečnosti Oilinvest). Cena firmy Tamoil je odhadována velmi vysoko - minimálně na 1 mld. EUR(některé zdroje udávají až 3 mld. USD). Posledním předpokládaným kupcem byla americká soukromá
firma Collony Capital, nakonec však k prodeji nedošlo a libyjská strana od kontraktu počátkem roku 2008překvapivě odstoupila. Od roku 2003 Libye drží 39 % podíl na egyptské ropné rafinerii Midor.
V souladu se svou zahraničně-politickou orientací na africký kontinent se Libye snaží investovatv afrických zemích, zejména státech sub-saharské Afriky. Libyjská státní investiční společnost LAAICO(Libyan Arab African Investment Company – dceřiná společnost největší libyjské investiční společnostiLAFICO) eviduje své investice ve více jak 25 subsaharských zemích. O výši investic ani jejich přesnějšímumístění nejsou však známy podrobnější informace. Podle E.I.U. Country Report 01/2006 jsou investiceumisťovány do oblasti turistiky (hotely v Súdánu, Čadu, Ghaně, Mali, Jihoafrické republice, Zimbawe),nemovitostí (Niger, Libérie), zpracovatelského průmyslu (výroba minerálních vod v Čadu a Etiopii) atěžebního průmyslu (kontrakt z r. 2002 s vládou Středoafrické republiky na prospekci ropy a dalšíchsurovin s časovým horizontem 99 let) a distribuce benzínu (čerpací stanice v Nigérii). V 12/2005 bylpodepsán kontrakt mezi LAAICO (85% podíl) a ugandskou vládou (15% podíl) o vytvoření společnéhopodniku „Uganda Coffee Corporation“ na výrobu instantní kávy s investicemi ve výši 22 mil. USD. Jako další výsledek soustavné orientace vlády na africký kontinent je udělení kontraktu na výstavbua provozování prodloužení ropovodu Eldoret (západní Keňa)-Kampala (hl. město Ugandy) v hodnotě90mil USD libyjskou vládou ovládané firmě Tamoil. Toto rozhodnutí bylo přijato vládami Ugandy a Kenikoncem prosince 2006 a potvrzeno v polovině ledna v Tripoli. Jako vynikající výsledek akviziční činnostije potřeba vyzdvihnout úsilí CZ fy Škodaexport, která získala od investora (Tamoil) kontrakt na „BasicDesign“ a geografický průzkum na trase budoucího produktovodu. Dle dohody podepsané EG presidentemMubarakrem v posledním dni roku 2008 v Tripolisu, hodlá Libye investovat do rafinerií a do dalšíchprojektů v Egyptě a zvýšit svoje investice v Egyptě na 10 miliard USD. Mimo nové rafinerie hodlá LY investovat do výstavby servisních stanic pro automobilisty, jakož do průmyslových a residenčníchkomplexů v jejich okolí. Obě země také zahájily jednání směřující k založení zón volného obchodu najejich hranici.
Libyjské investice v ČR
Statistické údaje ČNB neuvádějí Libyi jako zdrojovou zemi přímých zahraničních investic v ČR. Libye(státní firma LAFICO) však vlastní prostřednictvím maltské firmy Corinthia Hotels International (libyjskýpodíl činí 49 %) v Praze hotely Corinthia Towers Hotel a Corinthia Panorama Hotel.
9.3. České investice v teritoriuStatistiky ČNB české investice v Libyi neregistrují. Také ZÚ Tripolis nemá o možných českých investicích(např. zprostředkovaných přes firmy v třetích zemích) informace. České firmy nemají povinnostoznamovat své investiční záměry v teritoriu a tak je možné, že nějaká jednání probíhají nezávisle na ZÚ.Účast velvyslanectví ČR a podpora při jednání je ale místní stranou vždy hodnocena velmi pozitivně. VLibyi se po odvolání embarga mnohé změnilo, zahraniční společnosti přicházejí s investicemi – sice ne vtakové míře jak si to zdejší vláda představovala a jak by bylo pro zemi nutné. Je to samozřejmě spojenos politicko-ekonomickým klimatem země. Je vydáváno hodně zákonů a vyhlášek, které se za krátkýčas novelizují a upravují a tyto úpravy často podstatně mění podmínky pro zahraniční investory. Protočeští investoři raději směrují své záměry do stabilnějších zemí. Libye není teritorium, kam by se dalojednoduše přijet, projednat problém a začít investovat. Zemi je nutno poznat, zjistit na menším projektuvšechny klady a zápory investiční činnosti v zemi a následně rozhodnout o případné větší investici.Bohužel v Libyi není žádná representační kancelář či dceřiná společnost českých firem, a tak je tato zeměv její současné podobě pro české podnikatele de facto stále neznámá. Jediný český podnik který v Libyi vsoučasné době působí je firma GEOSAN GROUP a.s. (www.geosan-group.cz).
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační arozvojové projektyNejperspektivnějšími odvětvími pro zahraniční investice je těžba ropy, zemního plynu a zpracovánínerostných surovin, kterých má Libye značné zásoby (viz. kap. 4.3.)
Z ostatních odvětví s velkou budoucností je nutné zmínit turistický ruch, jehož rozvoj zatím probíhápomalu, ale v budoucnu jde o perspektivní obor podnikání.
Z výrobních odvětví mají perspektivu výroby využívající místní surovinové zdroje, tj. odvětvípetrochemického průmyslu, výroba stavebních hmot, izolačních materiálů (zásoby čedičů), skla (kvalitnísklářské písky) a projekty na odsolování a úpravu vody.
Investiční příležitosti v rámci privatizace
V roce 2003 vyhlásila libyjská vláda záměr privatizovat 361 státních podniků. Privatizaci však provázejíobavy vlády z nezaměstnanosti a koncentrace soukromého vlastnictví. Účast zahraničních firem, kterébudou mít zájem zejména o velké provozy, jako je např. ocelárna LISCO, se předpokládá až v poslednífázi. Privatizace měla probíhat ve třech vlnách podle připraveného scénáře. Částečně proběhly pouzeprvní dvě vlny. Na další privatizaci se teprve čeká. Vláda též zveřejnila záměr privatizovat bankovnísektor, avšak jak již bylo uvedeno, je zájem zahraničních investorů velmi nízký. K 30.9.2005 bylaprodána část akcií Sahara banky a Wahda banky libyjským osobám. V červenci 2007 byl uskutečněnprvní privatizační projekt prodej 19% podílu Sahara Bank francouzské bance BNP Paribas, která za tentopodíl zaplatila 145 milionů EUR. Následně v prvním čtvrtletí 2008 byl uskutěčněn prodej 19% podíluAl-Wahda Bank za 210 milionů EUR bance Arab Bank plc. a v roce 2010 byl vyhlášen tedr na odprodejdvou bankovních licenci pro Libyi. V roce 2005 byl učiněn první krok k privatizaci státních libyjskýchaerolinií Libyan Arab Airlines. Nástupnická organizace Libyan Airlines Company (LAC) má podíl státníchsubjektů ve výši 49 % (25 % National Investment Fund, 12 % LAFICO, 12 % Libyan Arab Foreign Bank),zbývajících 51 % akcií bude nabídnuto libyjské veřejnosti. Počátkem roku 2006 byly libyjskými soudykladně vyřízeny první restituční žádosti o vrácení majetku zabaveného státem v souvislosti s přechodemna socialistické hospodářství počátkem 70. let. Jedná se zejména o domy a pozemky bývalých (a většinoui současných) vlivných libyjských podnikatelských rodin. Tento proces pokračuje i v současnosti a dotkl sedokonce i budovy ZÚ Tripolis, která byla po 30 letech navrácena původnímu majiteli.
9.5. Rizika investování v teritoriuKromě investic do prospekce a těžby ropy, které mají od ostatních odvětví zcela odlišné podmínky, jeinvestování do ostatních sektorů stále rizikové. Investor musí počítat s problémy v oblasti zaměstnávánímístních sil (nekvalifikovaná pracovní síla s nízkou pracovní morálkou), získávání pracovních povolenía víz, uvolňování dovážených strojů a zařízení z celnice, „policejních" kontrol ze strany pracovního adaňového úřadu, atd. Přebujelá a netransparentní byrokracie a s ní spojená korupce mohou investičníplán neúměrně finančně zatížit. Klíčovým prvkem úspěchu je znalost místního prostředí a vlivné„známosti". Zahraniční investoři s investicemi mimo oblast těžby ropy a zemního plynu proto na základědoporučení obchodních oddělení zastupitelských úřadů zatím vyčkávají.
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady naekonomickou sféru zeměV říjnu 2010 by měla být dokončena studie proveditelnosti na zahájení programu spolupráce meziEU - LY Trade Need Assessment, které předcházely jednání politických a expertních komisí EU a LY.V září proběhlo 8. kolo jednání EU - LY v Bruselu a na listopad 2010 je připravováno 9. kolo jednáníEU - LY v Tripolisu. Z výsledků negociačních rozhovorů EK s LY vyplývá, že země nepřijala nabídku EUo "dvoustupňovém přístupu" a znásobila svoje úsilí, aby zdůraznila svůj politický zájem a důležistostprojednávání obchodních témat. Svá jednání chápe spíše jako přípravu Libye pro vstup do WTO. Po dvouletech jednání Libye stále odmítá "Římský status". V rozhovorech o migraci mezi EU - LY dosud nedošlok žádnému progresu. Postupným jednáním mezi EU - LY jsou odstraňovány bariéry v různosti chápáníprincipů vzájemné bilaterální spolupráce. Je připravováno EU DG RELEX - TUNIS realizace výsledkůstudie "Trade Need Assessment" (TNA), který by měl pomoci při implementaci principů otevřené tržníekonomiky do podmínek Libye.
Ve vztazích mezi ČR - LY došlo v průběhu roku 2010 ke zlepšení. Proběhla řada úspěšných jednánívedoucího úřadu a vedoucího OEÚ na libyjském ministerstvu financí, obrany a centrální bance. Libyjskástrana na všech těchto setkáních reagovala pozitivně a deklarovala svou otevřenost k budoucí spolupráci.Navrhla školení svých expertů v oblasti působnosti ministerstva financí, centrální banky a také celnísprávy s cílem integrovat libyjské předpisy do předpisů EU.
Je předpokládána návštěva delegace ČR v LY v říjnu 2010 a další návštěva Libye by měla proběhnoutv prosinci na úrovni MF ČR, která bude řešit české pohledávky za Libyií a návazné možnosti spolupráces důrazem na zkvalitnění obchodní bilaterální dimenze. ČR také vyšle jednoho ze svých nejvyššíchpředstavitelů na sumit EU - AU v listopadu 2010. V roce 2011 by měla být v Tripolisu otevřena pobočkaSvětové banky.
Mimořádně intenzivní začaly být v roce 2008 kontakty Libye s Itálií, které ukončily dlouholetou averziKaddáfího vůči této zemi podpisem smlouvy o přátelství a spolupráci. Sbližování obou zemí vyvrcholilo vdubnu 2010 bezvízovým vstupem pro libyjské občany do Itálie, kteří jsou držitelé diplomatického neboslužebního pasu. Následně podepsaly stejnou dohodu o bezvízovém styku pro držitele diplomatických aslužebních pasů s Libyí také Slovinsko a Srbsko.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetínových zákonů, daní apod.Souběžně se změnou libyjské zahraniční politiky zahájila vláda proces hospodářských reforem, který všakpostupuje pomalu a nevýrazně. Politické vedení země má obavy z celkových radikálních změn, a protozvolila strategii postupných kroků a „testování" reforem v dílčích oblastech. Prioritou vlády je již uvedenánezbytnost získání do roku 2015 v kumulaci cca 30 mld. USD přímých zahraničních investic do ropnéhoa plynárenského sektoru, aby mohla zdvojnásobit současnou těžbu ropy na cca 3 mil. barelů denně.Vypisovaná výběrová řízení, uzavírané kontrakty na průzkum a těžbu a neutuchající zájem předníchsvětových olejářských firem jsou toho důkazem. Mimo ropný sektor však reformy postupují opatrně atento trend bude s největší pravděpodobností pokračovat.
Modernizace ekonomiky tedy je a bude více-rychlostní, nejprve v ropném a plynárenském sektoru, potév bankovnictví a následně přijdou na řadu ostatní odvětví, jejichž životaschopnost je v současné době„testována" povolením soukromého podnikání a zahraničních investic v řadě oborů výroby a služeb.Privatizace hospodářství bude postupovat zvolna, státní podniky přejdou nejprve do rukou zaměstnancůa libyjské veřejnosti (včetně podnikatelské) a poté teprve budou moci být prodány (či spíše jejich část)zahraničním investorům, bude-li o ně zájem.
Postupující změny v legislativě se budou týkat zejména podpory soukromého podnikání (podnikatelsképrostředí, přístup k úvěrům), fiskální reformy (vyšší transparentnost skutečných výdajů státuodstraněním mimorozpočtových výdajů, nahrazení cenových subvencí adresnými finančními dotacemi,
snižování sazeb daně z příjmu, odstranění nepřímých daní a zavedení DPH) a reformy bankovnictví(modernizace bankovního prostředí, zavedení nástrojů monetární politiky, privatizace bank).
Makroekonomická pozice Libye bude ve střednědobém výhledu stabilní a její vnější a fiskální rovnováhapříznivá, devizové rezervy však nebudou (v důsledku celosvětové krize a tím snížení poptávky ace ropy) narůstat stejným tempem jako doposud. Stabilizovaný hospodářský růst však nepostačí ktvorbě dostatečného počtu pracovních míst pro nové uchazeče o práci, neboť bude založen zejména nazvyšování produkce ropy a zemního plynu, která se obejde bez výrazného využití volných lidských zdrojů.Hluboká strukturální nerovnováha bude tedy i nadále přetrvávat až do doby, než budou vládou přijataskutečně dalekosáhlá reformní opatření. Mimo již zmíněný posun ve vztazích s USA není ve střednědobémvýhledu vyloučen i posun ve vztazích s EU, o nichž ale má Libye svérázné představy. Libyjské vedenízatím neshledává dostatečné důvody např. pro otevření diskuse o dodržování lidských práv s EU.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickouspolupráci s ČRNové možnosti pro český export a export do Libye vůbec jsou pravidelně publikovány a obnovoványna adrese www.libyaninvestment.com, kde lze nalézt přehled nových obchodně-ekonomickýchinformací v anglickém jazyce, přehled publikovaných tendrů a výzev k tendrovým řízením, obchodně-ekonomické zprávy a studie o Libyi, přehled vydaných libyjských zákonů, přehled vydaných rozhodnutílibyjského General People Committee a další důležité informace pro obchodní styk a život v Libyi.Roční předplatné na zřízení elektronického přístupu k veškerým informacím stojí 600,- EUR, kontakt:Mohamed A. M. Sulaiman, tel.:+218213351034, fax:+218213351035, mobile:+218912127338,email:[email protected], adresa: Alfatah Tower 9th floor, office No.:99, Tripoli - Libya,P.O.BOX: 93018.
Perspektivní položky českého vývozu jsou uvedeny v kap. 7.4. S narůstajícími zahraničními investicemido těžby ropy a zemního plynu bude nezbytné rozšířit navazující infrastrukturu a zpracovatelské závody(plynovody, ropovody, skladovací terminály, závody na úpravu a zkapalnění plynu, atd.). Zde je šancepro české firmy k účasti na příslušných projektech, zejména ve formě subdodávek výrobků a služeb provelké zahraniční dodavatele, kteří jsou již na trhu etablováni (podrobněji na www.mzv.cz/tripoli) a kteříby mohli „ocenit“ reference českých firem ze vzájemné spolupráce na obdobně obtížných trzích.
Kromě účasti na rozvoji všeobecné infrastruktury vzniká pro české firmy zcela nově možnost účastina projektech ochrany životního prostředí. Ministerstvo zdravotnictví a životního prostředí, které má vsoučasné době 3 priority:
• likvidace znečištěné vody, která se uvolňuje při těžbě ropy (např. vodních injektážích)• vybudování čističek odpadních vod pro průmyslové podniky• rekonstrukce městských kanalizačních stok (rozdělení na splaškovou a dešťovou kanalizaci) a
vybudování dodatečných čističek odpadních vod pro městské celky. V budoucnu se ministerstvozaměří i na systematické nakládání s pevnými odpady (ekologické skládky, spalovny atd.), které se vsoučasnosti, zejména u menších měst, vozí na „divoké skládky“.
Další možnost zapojení českých firem je možné spatřřovat v nově se v Libyi rozvíjejícím odvětvíobnovitelných zdrojů energie. Za tímto účelem byla v zemi zřízena Agentůra pro výstavbu obnovitelnýchzdrojů energeie, jejíž prioritami v souladu se záměry projektů EU jsou:
• výstavba fotovoltaických zdrojů elektrické energie• budování "Wind Farms", které čítají 50 a více větrných turbín• budování zdrojů na ořev vody pomocí solárních systémů• výstavba solárních paroplynových elektráren s bodovou koncentrací slunečního záření (návazdost na
projekt EU-MEDA DESERTEC)
Pro české firmy, které se i přes příslušná rizika popsaná v této zprávě, odhodlají k aktivnímu vstupu nalibyjský trh, se budou otevírat možnosti vzájemné spolupráce v oblasti zakládání společných podniků,zejména s využitím místních surovin. S ohledem na plánovaný rozvoj bytové výstavby bude narůstatpotřeba stavebních hmot, zejména cementu, prefabrikátů a lehkých tvárnic. Nalezení místního investora,který by měl zkušenosti a kromě materiálního, či finančního vkladu do společného podniku byl schopen
zajistit i odbyt produkce a příslušná povolení, není však snadné. S uvolněním embarga EU na dodávkyspeciálního materiálu v 10/2004 se pro české firmy otevřely možnosti dodávek náhradních dílů pro vminulosti dodanou vojenskou techniku, její generální opravy, modernizaci a další spolupráci.
Nezbytným předpokladem pro získání kontraktu a úspěch v jakékoli oblasti je však stálá přítomnostpotenciálního zahraničního dodavatele na trhu, což předpokládá počáteční investice v podobě nákladůna provoz reprezentační kanceláře/pobočky bez zaručení jejich návratnosti (k získání prvního kontraktumůže dojít až po několika letech nebo vůbec). Řada zahraničních společností (a to nejen velkých firem)si je toho vědoma, a proto své kanceláře/pobočky v Libyi otevírají, zejména v oblasti dodávek služeb proropný sektor (např. Rumunsko, Polsko).
