SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍINFORMACE

T C H A J - W A N

2 0 0 7

Aktualizovaná verze k 31.5.2008

Zpracoval: RNDr. Zdeněk Degen

Schválil: Ing. Jaroslav Doleček, ředitelČEKK

2

3

OBSAH:1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O TERITORIU 5

1.1. Oficiální název státu ………………………………………………… 61.2. Rozloha ……………………………………………………………... 61.3. Počet obyvatel, hustota zalidnění, podíl ekonomicky činného

obyvatelstva …………………………………………………………. 61.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva ……………………………... 61.5. Národnostní složení …………………………………………………. 61.6. Náboženství …………………………………………………………. 61.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky ………………… 71.8. Administrativně-správní členění, hlavní město a další velká města ... 71.9. Peněžní jednotka, její dělení, používání cizích měn ………………... 71.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba …………………… 71.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty …………………… 81.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče občany ČR a EU ...……. 81.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria ………... 91.14. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu …………………….. 91.15. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí ………………… 101.16. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s

ohledem na politickou či jinou situaci v zemi10

1.17 Praktická telefonní čísla v teritoriu …………………………………. 101.18. Internetové informační zdroje 111.19 Adresy významných institucí 14

2. VNITROPOLITICKÁ CHARAKTERISTIKA2.1. Stručná charakteristika politického systému, hlavní politické strany . 162.2. Hlava státu …………………………………………………………... 172.3. Složení vlády ………………………………………………………... 18

3. ZAHRANIČNĚ-POLITICKÁ ORIENTACE3.1. Priority zahraniční politiky Tchaj-wanu ……………………………. 193.2. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních ... 223.3. Přehled základních bilaterálních smluv s ČR ……………………….. 22

4. EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMĚ4.1. Hospodářský vývoj v uplynulých letech a perspektiva dalšího

vývoje ……………………………………………………………... 244.2. Základní makroekonomické ukazatele ……………………………… 264.3. Průmysl ……………………………………………………………... 284.4. Stavebnictví …………………………………………………………. 324.5. Zemědělství …………………………………………………………. 334.6. Služby ……………………………………………………………….. 334.7. Infrastruktura - doprava, telekomunikace a energetika ……………... 344.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc ………………………… 38

5. FINANČNÍ SEKTOR5.1. Státní rozpočet ………………………………………………………. 405.2. Platební bilance, devizové rezervy ………………………………….. 405.3. Zahraniční zadluženost ……………………………………………… 415.4. Bankovní soustava ………………………………………………….. 415.5. Daňový systém ……………………………………………………… 43

6. ZAHRANIČNÍ OBCHOD6.1. Obchodní bilance …………………………………………………… 45

4

6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu ………………………... 456.3. Komoditní struktura zahraničního obchodu ………………………… 486.4. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu ….. 506.5. Ochrana domácího trhu ……………………………………………... 516.6. Zóny volného obchodu na Tchaj-wanu …………………………….. 51

7. OBCHODNÍ A EKONOMICKÁ SPOLUPRÁCE S ČR7.1. Smluvní základna …………………………………………………… 537.2. Bilance vzájemné obchodní výměny ……………………………….. 547.3. Komoditní struktura českého vývozu a dovozu …………………….. 557.4. Perspektivní odvětví pročeské exportéry …………………………... 557.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních

oblastech ekonomické spolupráce …………………………………... 567.6. Vyhodnocení poptávek na ZÚ po českém zboží , výrobní kooperaci . 567.7. Zahraniční rozvojová spolupráce……………... ……………………. 56

8. PODMÍNKY PRO UPLATNĚNÍ ČESKÉHO ZBOŽÍ NATRHU8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců……….. 578.2. Podmínky zaměstnávání cizincůa místních sil 578.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku . 588.4. Požadavky na propagaci, marketing a reklamu …………………….. 598.5. Způsobyřešení obchodních sporů………………………………….. 598.6. Režim zadávání veřejných zakázek ………………………………… 598.7. Problematika ochrany duševního vlastnictví ……………………….. 618.8. Obvyklé platební podmínky, platební morálka …………………….. 628.9. Významné veletrhy a výstavy ………………………………………. 62

9. INVESTIČNÍ KLIMA9.1. Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu …………………………. 639.2. Přímé zahraniční investice ………………………………………….. 679.3. České investice ……………………………………………………… 709.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice …………………………… 709.5. Rizika investování …………………………………………………... 70

10. OČEKÁVANÝ VÝVOJ V TERITORIU10.1. Významné události v r. 2008 a jejich dopady na ekonomiku země… 7210.2. Trendy, vstup do uskupení, přijetí nových zákonů, daní atd ……….. 7210.3. Nové možnosti pro český vývoz a ekonomickou spolupráci s ČR …. 72

PŘÍLOHY:1. Seznam finančních institucí …………………………………………………. 732. Vzory tchajwanských celních dokumentů…………………………………... 82

5

1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O TERITORIU

6

1.1. Oficiální název státu1: Tchaj-wan - zahrnuje území ostrovůTaiwan, Penghu, Kinmen, Matsu, a řadu dalších malýchostrůvků

1.2. Rozloha: 36 200 km2

Z toho: ostrov Taiwan 35 897 km2

souostroví Penghu 127 km2

1.3. Počet obyvatel, hustota zalidnění, podíl ekonomicky činného obyvatelstva(2006)

Počet obyvatel 22,8 mil. Průměrná hustota zalidnění 633 obyvatel/km2

Hustota zalidnění obdělané půdy 2747 obyv/km2

Počet práceschopného obyvatelstva 10,5 mil. Podíl ekonomickyčinného obyvatelstva 10,1 mil. Míra nezaměstnanosti 5,1%

1.4. Průměrný přirozený přírůstek obyvatelstva

Rok Přírůstek % Porodnost % Úmrtnost %2002 0,53 1,10 0,572003 0,43 1,00 0,582004 0,36 0,96 0,602005 0,29 0,91 0,612006 0,30 0,90 0,60

1.5. Národnostní složení98% populace Tchaj-wanu je tvořeno příslušníky největší čínské etnické skupiny Hanů(z toho etnická skupina Hokla 70%, Hakka 15%, pevninští Číňané 13%). Původníobyvatelé tvoří 2% z celkového počtu (13 úředněregistrovaných kmenů).

1.6. Náboženství

Hlavní náboženské skupiny na Tchaj-wanuNáboženství Počet chrámů Počet věřícíchDaoismus 18247 7600000Buddhismus 4006 8086000I-Kuan Tao 3260 8100000Protestantství 3609 605000

1 Název Tchaj-wan je vnímán jako geografické označení. Ostrov Tchaj-wan je spravován administrativouvystupující pod názvem Čínská republika (Republic of China, ROC), která se považuje za představitelkusuverénního státu. Čínská lidová republika (People’s Republic of China, PRC) považuje Tchaj-wan zaneoddělitelnou součást svého území na úrovni provincie. Bývalé Československo navázalo diplomatickéstyky s Čínskou republikou v prosinci 1930. Po vyhlášení Čínské lidové republiky (1. října 1949) vládaČeskoslovenska uznala dne 4. října 1949 Čínskou lidovou republiku a současnězrušila diplomatické stykys vládou Národní strany (Kuomintang) zastupující Čínskou republiku. Vláda České republiky udržujediplomatické styky s vládou Čínské lidové republiky a s administrativou na Tchaj-wanu rozvíjí expertníspolupráci vřaděoblastí společného zájmu.

7

Katolicismus 1151 298000Ostatni xxx xxxCelkem 33,138 18,718,600

Od konce 80. let vstoupilo náboženské hnutí do nové fáze ruku v ruce s přechodemTchaj-wanu na plnohodnotnou demokracii. Kroměvýše uvedených je registrovánokolem 20 dalších menších náboženských skupin, z nichžnejvětší je World MaitreyaGreat Tao s 2,200 chrámy a asi 250,000 příznivci.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazykyÚředním jazykem mandarinská čínština. Dalšími nejvíce používanými jazyky jsoutaiwanština Holo (minnanésština) a jazyk etnické skupiny Hakka. Kromětoho má každáz původních etnických skupin svůj vlastné jazyk.

1.8. Administrativně-správní členění, hlavní město a další velká městaPodle zákona o systému místní vlády z roku 1999 je jedinou reálněfungující provinciíTaiwan, která spravuje 5 měst a 16 okresů. Výjimkou jsou aglomerace Tchaj-pej aKaohsiung, která mají statut samostatných správních celků. V provincii Fuchien, jejížpodstatná část je administrativní jednotkou ČLR, spravuje vláda Tchaj-wanu pouze 2okresy: Kinmen (souostroví, zahrnující i ostrov Kinmen) a Lienchiang (zahrnujícísouostroví Matsu). Tyto dva okresy se nacházejí v těsné blízkosti pobřeží ČLR.

Hlavním městem je Taipei s 2,6 mil. obyvateli, další velká města jsou Kaoshiung (1,5mil.), Taichung (1,0 mil), Tainan (762 tis.) a Hsinchu (491 tis.). (počet obyvatel k30.6.2007, zdroj: Ministerstvo vnitra)

1.9. Peněžní jednotka, její dělení, používání cizích měnPeněžní jednotkou Tchaj-wanu je nový tchajwanský dolar (NT$) V oběhu jsoubankovky v nominální hodnotěNT$ 2000, NT$ 1000, NT$ 500, NT$ 200 a NT$100, znichžkaždá má jinou barvu a jinou velikost. Používané mince mají denominace NT$50,NT$20, NT$10, NT$5 a NT$1. Měna je založena na decimálním systému, kdy se jedendolar dělí na 100 centů.

Z ostatních měn se nejvíce používá americký dolar (USD).

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní dobaProdejní doba se liší v závislosti na typu obchodů. Většina obchodůje otevřena každýden od 9 do 22 hod. Velké nákupní řetězce jsou otevřeny od 10 - 23 hod., nepřetržitouotevírací dobu mají obchody 7-ELEVEN.

Oficiální svátky a dny pracovního volna pro rok 20081.- 3.1. Den založeníČínské republiky7.- 9.2. Čínský Nový rok

28.2. Pamětní den míru5.4. Dušičky

19.6. Festival dračích člunů1.5. Den práce8.6. Festival dračích člunů

14.9. Mid-Autumn Festival10.10. Státní svátek země

8

Pokud jde o pracovní dobu, od roku 2003 byla zavedena flexibilní opatření s cílemuspokojit potřeby firem po pracovních silách. Normální pracovní doba byla stanovenana max. 8 hodin denněa 84 hodin za dva týdny. Při předchozím souhlasu odborůnebovládní Ministerstva práce (Council of Labor Affairs) mohou zaměstnavatelé:

- přesunout část normální pracovní doby na jiné pracovní dny v rámci dvoutýdenníhoobdobí. Takto přesunutá pracovní doba nesmí přesáhnout 2 hodiny denněa početpracovních hodin za týden nesmí přesáhnout 48.- prodloužit denní pracovní směnu na 12 hodin. Celková suma těchto prodloužení nesmípřesáhnout 46 hodin za měsíc- mohou zaměstnávat ženy i v doběmezi 10h. večer a 6h. ráno (bez povolení je totozakázáno a ženy nelze k noční práci nutit.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Oblečení, pracovní jednáníPro formálnější a důležitá jednání je samozřejmostí vždy tmavý oblek. Pro běžnáobchodní jednání postačí košile s dlouhým rukávem, kravata a tmavé kalhoty, zejménave vlhkém subtropickém létě.

Místní zvyklostiTchajwanci mají podnikavý přístup k životu, jejich obecněpřijatým krédem je „tvrděpracuj a usilovněšetři“. Práce je pro něna prvním místěa jejich celoživotním cílem jsoutzv. „Tři velké přínosy“: dům, auto a syn. Jakmile těchto cílůdosáhnou, získajívytouženou „tvář“ život. „Tvář“ je něco podobného jako reputace a získává se dary aprojevy ochoty, její podstatou je velkorysost. Ten, kdo obdarovává, získává tvář,zatímco obdarovaný ji neztrácí.

Při setkání si lidé podávají ruce, neuklánějí se s výjimkou formálních společenskýchpříležitostí. Dárek nebo navštívenku je zdvořilé podávat oběma rukama, cožsymbolizuje darování z celého srdce. V tchajwanské společnosti je mimořádnědůležitádochvilnost. Nedochvilnost je vykládána jako nedostatek respektu k partnerovi a můžese stát,že ten plánované setkání zruší.

Jedním z aspektůčínské kultury, který může cizince zmást nebo dokonce rozzlobit jesmích. Tchajwanci se smějí jindy nežmy, především kdyžjsou na rozpacích nebo kdyžchtějí odlehčit nepříjemnou situaci. Ale i oni mají smysl pro humor, jen je dost jiný.Zpravidla jim činí obtíže přímočaře formulovat negativní stanoviska, proto je důležitépři jednání umět číst mezi řádky a být trpělivý. Namísto podpisu smlouvy obvyklého unás běžněpoužívají razítka se jménem.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EUZdravotní péče je na Tchaj-wanu je na vynikající a tomu odpovídají i ceny. ZÚ protodoporučuje všem cestovatelům na Tchaj-wan sjednat si standardní zdravotní cestovnípojištění. Všechny poplatky je třeba hradit ihned po ošetření či zákroku. Při zachováníběžných hygienických pravidel nehrozí nebezpečí nákaz. Vodu je možno považovat zabezpečnou, krátké převaření však není na škodu.

ZÚ má dobré zkušenosti s poliklinikou v objektu hotelu Grand Hyatt Taipei na adrese:2, Song Shou Road,

9

Taipei, Taiwan 11051Tel: +886 2 2720 1234 Fax: +886 2 2720 111

Doporučujeme téžvelmi flexibilní služby soukromé Central Clinic and Hospital naadrese 27 Chung Hsiao East Road, Section 4, Taipei, kde se platí 350 NTD registračnípoplatek a vyšší platby za každý úkon, ale ošetření je velmi rychlé a kvalitní. Případněje možno navštívit státní The National Taiwan University Hospital, který poskytujevšechny druhy lékařské péče. Tato nemocnice je levnější, je však nutné počítat s delšíčekací dobou. Za ošetření i léky je vždy nutno platit předem a teprve poté vypořádatzáležitost se svojí zdravotní pojišťovnou v ČR.

OčkováníPřed cestou na Tchaj-wan není žádné očkování povinné. Mezi doporučená patříočkování proti žloutence typu A i B a břišnímu tyfu.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoriaObčanéČR nepotřebují pro vstup a pobyt do 90dnůna území Tchaj-wanu vízum.

Další informaceObecné, průběžněaktualizované informace o podmínkach vstupu a pobytu na Tchaj-wanu je možno najít v anglické verzi na www-stránce: www.boca.gov.tw/.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky doporučuje, aby čeští občané předcestou ověřili u taiwanské reprezentace (Taipejská ekonomická a kulturní kancelářvPraze), zda se podmínky při cestování nezměnily.

Celní a devizové předpisyPodmínky pro dovoz neobchodního zboží (valuty, zboží, léky)

Pro dovoz valut platí omezení 5.000,- USD.Pro zboží - horní limity na 1 osobu starší 20 let:- cigarety 200 ks, doutníky 25 ks, tabák 1 libra (0,454 kg),- 1 litr alkoholu,- maximálně6 druhůlékůpro osobní použití.! Za pašování drog hrozí i trest smrti !- Další podrobné informace jsou dostupné v anglické verzi na stránce:

wwweng.dgoc.gov.tw/english.asp

Specifika země, bezpečnostní situace, doporučení turistůmNa Tchaj-wanu nejsou hlášeny žádné případy trestné činnosti páchané na občanech ČR.Zemi lze považovat z hlediska turistiky za bezpečnou.

Turistická infrastruktura je kvalitní, platí to i o veřejné dopravě, taxislužba je spolehliváa kvalitní, jízdné se platí výhradněpodle údajůna taxametru (nelze však vyloučitjazykové problémy, ne každý taxikářovládá angličtinu). Zahraniční měny nejsouobvykle přijímány přímo, měnit hotovost a uplatnit cestovní šeky lze v bankách avětších hotelích, známé kreditní karty jsou akceptovány téměřvšude (vyjma drobnýchprovozoven a venkovských míst).

Banky jsou otevřeny Po-Pá 9.00-15.30, vládní úřady Po-Pá 8.30-12.30 a 13.30-17.30.

10

Polední přestávka (12:00-14:00) se dodržuje a respektuje.

Turistům se doporučuje alespoňzákladní znalost angličtiny. Na Tchaj-wanu je většinousrovnatelná, v některých případech však i vyšší cenová hladina, nežv ČR.

1.14. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriuČeskou republiku na Tchaj-wanu zastupuje Česká ekonomická a kulturní kancelář, kterásídlí na adrese:

CZECH ECONOMIC AND CULTURAL OFFICE7F, No. 200, Keelung Road, Sec. 1TaipeiTAIWAN, R.O.C. 11071

Tel.: 00866-2-2722 5100/1435/1342Fax: 00866-2-2722 1270

1.15. Kontakty na zastoupení ostatníchčeských institucíZastoupení českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest) se na Tchaj-wanu nenacházejí a ani se o jejich zřízení zatím neuvažuje.

Kontaktním místem pro taiwanské zájemce o investice v ČR je regionální kancelářCzechInvest v Hong-Kongu na adrese:

CzechInvestRoom 2207-9, Tower II, Lippo Centre89 Queensway, Admiralty, Hong Kong

Tel: (00852) 2530 8806Fax: (00852) 2530 8136E-mail: southeast-asia@czechinvest.comKontaktní osoba: pan Jaromír Černík

1.16. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem napolitickou či jinou situaci v zemiSoučasný Tchaj-wan je velmi bezpečnou zemí pro cestování i návštěvy všeho druhu.Pouliční kriminalita se prakticky nevyskytuje, stejnětak nejsou na pořadu dne anikonflikty etnických, náboženských, nebo jiných skupin obyvatelstva.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu

110 - policie,policie - nepřetržitá služba v angličtině: tel. 2556 6007 , fax 2555 4275119 - hasiči a lékařská záchranná služba,106 – pomoc pro komunikaci v anglickém jazycehorká linka pro turisty - 2717 3737 nebo 08000 11765, (příp. web: www.tbroc.gov.tw)

11

1.18. Internetové informační zdroje1) vládní organizace; 2) instituce na podporu obchodu a investic 3) asociace; 4) import duty; 5) organizace provýstavy a konference; 6) hotely; 7) letecké aželezniční společnosti 8) cestovní agentury a ostatní

Organizace /funkce Internetová adresa

CENTRAL GOVERNMENT http://www.president.gov.twMINISTRY OF THE INTERIOR(MOI)

http://www.moi.gov.tw/english/index.asp

MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS(MOFA)

http://www.mofa.gov.tw/webapp/mp?mp=6

MINISTRY OF ECONOMICAFFAIRS (MOEA)

http://www.moea.gov.tw/

MINISTRY OF FINANCE http://www.mof.gov.tw/engweb/mp.asp?mp=2CENTRAL BANK OF CHINA http://www.cbc.gov.tw/EngHome/default.asp

GOVERNMENT INFORMATIONOFFICE

http://www.gio.gov.tw

BUREAU OF FOREIGN TRADE,MOEA

http://www.trade.gov.tw

DEPARTMENT OF INVESTMENTSERVICES, MOEA

http://investintaiwan.nat.gov.tw/en/

INVESTMENT COMMISSION,MOEA

http://www.moeaic.gov.tw

INDUSTRIAL DEVELOPMENTBUREAU, MOEA

http://www.moeaidb.gov.tw/external/ctlr?PRO=index&lang=1

INTELLECTUAL PROPERTYOFFICE, MOEA

http://www.tipo.gov.tw

BUREAU OF STANDARDS,METROLOGY AND INSPECTION,MOEA

http://www.bsmi.gov.tw/english/index.htm

1

TOURISM BUREAU, MINISTRY OFTRANSPORATION &COMMUNICATIONS

http://tiscsvr.tbroc.gov.tw/en/

TAIWAN EXTERNAL TRADEDEVELOPMENT COUNCIL(TAITRA)

http://www.taitra.com.tw; http://www.taitra.org.tw/

TAIWAN TRADE ON-LINESOURCING

http://www.taiwantrade.com.tw

2

BUSINESS ALLIANCE SERVICES http://www.taiwanalliance.org.tw

GENERAL CHAMBER OFCOMMERCE OF R.O.C.

http://www.roccoc.org.tw

CHINESE NATIONALFEDERATION OF INDUSTRIES

http://www.cnfi.org.tw

TAIWAN ELECTRICAL ANDELECTRONIC MANUFACTURERS'ASSOCIATION (TEEMA)

http://www.teema.org.tw

TAIWAN ASSOCIATION OFMACHINERY INDUSTRY (TAMI)

http://www.tami.org.tw

TAIWAN TURNKEY PROJECTASSOCIATION

http://www.tpcc.org.tw/index-english.asp

TAIWAN GARMENT INDUSTRYASSOCIATION

http://www.taiwan-garment.org.tw/wel_eng/aboutus/index.asp

TAIWAN ZIPPERSMANUFACTURERS ASSOCIATION

http://twzippers.org/en/board.php

3

TAIWAN EXTERNAL TRADEDEVELOPMENT COUNCIL

http://www.taitra.org.tw

12

(TAITRA)TAIWAN IMPORTERS &EXPORTERS CHAMBER OFCOMMERCE

http://www.tiec.org.tw

IMPORTERS AND EXPORTERSASSOCIATION OF TAIPEI

http://www.ieatpe.org.tw

KAOHSIUNG IMPORTERS &EXPORTERS CHAMBER OFCOMMERCE

http://www.kiea.org.tw

CENTRAL, EASTERN EUROPEAND CIS ASSOCIATION

http://ceeca.taiwantrade.org.tw

TAIWAN-RUSSIA ASSOCIATION http://www.tra.org.tw

CHINESE INTERNATIONALECONOMIC COOPERATIONASSOCIATION

http://www.cieca.org.tw

4 DIRECTORATE GENERAL OFCUSTOMS, MOF

http://eweb.customs.gov.tw/mp.asp?mp=21

TAIPEI WORLD TRADE CENTER http://www.taipeitradeshows.com.twTAIPEI WORLD TRADE CENTERNANGANG EXHIBITION HALL

http://www.twtcnangang.com.tw5

TAIPEI INTERNATIONALCONVENTION CENTER

http://www.ticc.org.tw

AGORA GARDEN (TAIPEI) http://www.agoragdn.com.tw

AMBASSADOR HOTEL-TAIPEI http://taipei.ambassadorhotel.com.tw/home.htm

BROTHER HOTEL http://www.brotherhotel.com.tw/EVERGREEN LAUREL HOTELTAIPEI

http://www.evergreen-hotels.com

GRAND FORMOSA REGENTTAIPEI

http://www.grandformosa.com.tw

GRAND HYATT TAIPEI http://taipei.grand.hyatt.com.tw

HOLIDAY INN ASIAWORLDTAIPEI

http://www.holiday-inn.com

HOTEL ROYAL TAIPEI http://www.royal-taipei.com.tw

LES SUITES TAIPEI http://www.lessuites-hotel.comSHANGRI-LA'S FAR EASTERNPLAZA HOTEL TAIPEI

http://www.feph.com.tw

SHERATON TAIPEI HOTEL http://www.sheraton-taipei.comTHE GRAND HOTEL http://www.grand-hotel.org

THE HOWARD PLAZA HOTELTAIPEI

http://taipei.howard-hotels.com

THE LANDIS TAIPEI HOTEL http://www.landistpe.com.tw

THE WESTIN TAIPEI http://www.westin.com.twTHE SHERWOOD TAIPEI http://www.sherwood.com.tw

6

UNITED HOTEL http://www.unitedhotel.com.twCHINA AIRLINES http://www.china-airlines.com

EVA AIRWAYS CORP. http://www.evaair.comCATHAY PACIFIC AIRWAYSLIMITED

http://www.cathaypacific.com

7

TAIWAN RAILWAYADMINISTRATION

http://www.railway.gov.tw/e_index.htm

8 (check for international flights) http://www.cksairport.gov.tw

13

(taiwan map) http://www.map.com.twA Glance at Taiwan (for travelling) http://tiscsvr.tbroc.gov.tw/en/

INFINITY TRAVELINTERNATIONAL CO., LTD. (travelagency)

http://www.itico.com.tw/

NEW EASTERN TRAVEL SERVICECO. (travel agency)

http://www.neweast.com.tw/

AIRTRADE EXPRESS LTD. (travelagency)

http://www.airtrade.com.tw

TRIUMPH EXPRESS SERVICE CO.,LTD. (transportation & shippingservices)

http://www.triumphexpress.com

CHINA POST (newspapers) http://www.chinapost.com.twTAIWAN NEWS (newspapers) http://eTaiwanNews.com

CHINA ECONOMIC NEWSSERVICE

http://www.CENS.com

HSBC FACTORS TAIEAN LTD.(international factoring)

http://www.hsbc.com.tw

14

1.19. Adresy významných institucí

MOFA - Ministry of Foreign Affairs, Republic of China (TAIWAN)2 Kaitakelan Blvd. Taipei, 100, TaiwanTel: +886-2-2348-2999http://www.mofa.gov.tw/

MOEA - Ministry of Economic Affairs15 Fuzhou St., Taipei, 10015, TaiwanTel:+886-2-23212200http://www.moea.gov.tw/

MOF - Ministry of Finance2, Aiguo W. Road Taipei ,10066 TaiwanTel: +886-2-23228000http://www.mof.gov.tw/engWeb/default.asp

Investment Commission, MOEA15 Fuzhou St., Taipei, 10015, TaiwanTel:+886-2-23212200http://w2kdmz1.moea.gov.tw/english/index.asp

EETO - The European Economic and Trade Office109 Minsheng E. Rd., Sec. 3, 15F, Suite A10544, TaipeiTaiwanTel : +886 2 2715 0365Fax : +886 2 2715 0006E -mail:admin-taiwan@ec.europa.euhttp://www.deltwn.ec.europa.eu

ECCT - European Chamber of Commerce Taipei11F No 285 Zhongxiao East Road Section 4Tel: 886 2 2740 0236Fax: 886 2 2772 0530http://www.ecct.com.tw/

CEECA - Central, Eastern Europe and CIS Association5F, No.333, Kee Lung Road, Sec.1, Taipei 110, TaiwanTel: +886-2-27576148, 02-27576838 (direct)Fax: +886-2-27576335,e-mail: ceeca@taitra.org.twhttp://ceeca.taiwantrade.org.tw

15

TAITRA - Taiwan External Trade Development Council333 Keelung Rd., Section 1, 5-7 Fl., Taipei 11003Tel: +886 (2) 2725-5200 | Fax: +886 (2) 2757-6245http://www.taitra.com.tw

TAIPOWERNo.242, Sec. 3, Roosevelt Rd., Zhongzheng District,Taipei City 100, Taiwan, Zip:10016Tel: +886-2-23651234http://www.taipower.com.tw/

IDB - Industrial Development Bureau (MOEA)No. 41-3, Sinyi Rd., Sec. 3, Taipei, TaiwanTel. +886-2-2730-3461http://www.moeaidb.gov.tw

SEC - State-owned Enterprise Commission (MOEA)No.25, Pao-Chin Rd. Taipei 100, TaiwanTel: +886-2-23713161Fax: +886-2-23317850http://www.sec.gov.tw

CIECA -Chinese International Economic Cooperation Association7F, 85 Ba De Road, Sec. 4, Taipei 10561, TaiwanTel: +886-2-2528-8833, ext. 28, Fax:2742-5342E-mail:http://www.cieca.org.tw

TIER - Taiwan Institute of Economic Research7th floor, No16-8, Tehui Street Taipei 104, Taiwantel: +886-2 2586 5000fax: +886-2 2586 8855http://www.tier.org.tw

CBC - Central Bank of TaiwanAddress: 2, Roosevelt Road, Section 1, Taipei, Taiwantel: +886-2-23936161 886-2-23936253Fax: +886-2-23571974http://www.cbc.gov.tw/EngHome/default.asp

DOIS - Department of Investment Services, MOEA8th Fl., 71 Kuan Chien Rd., Taipei 100-47, TaiwanTel : +886-2-23892111 - Fax : +886-2-23820497/8Hot Line : +886-2-23820493 (Investment Information)E-mail: dois@moea.gov.twhttp://investintaiwan.nat.gov.tw

16

2. VNITROPOLITICKÁ CHARAKTERISTIKA

2.1. Stručná charakteristika politického systému, hlavní politické strany

Státní zřízeníDnešní Tchaj-wan je demokratickou republikou, jejímžnejvyšším představitelem jeprezident, který je zároveňvrchním velitelem armády. Pod přímé řízení kancelářeprezidenta republiky spadá Akademie věd (Academia Sinica) a Akademie dějin(Academia Historica).

Na cestu demokracie se Tchaj-wan vydal v roce 1987, kdy bylo zrušeno stanné právo aod té doby se přeměnil na dynamickou pluralitní společnost, ve které jsou plněrespektována lidská práva.

Vnitropolitická situaceV r. 1986 byla uznána existence politické opozice a zahájena politická reforma. V lednu1989 byl vyhlášen Zákon o registraci politických stran a masových organizací, čímžbyla zavedena do politického života zeměpluralita.

Hlavní politické strany, poměr sil koalice-opoziceNa tchajwanské politické scénědomiují čtyři hlavní strany, které tvoří dvěspojenectví,známá pod názvem modrý tábor a zelený tábor. Modrý tábor zahrnuje stranuKuomintang (KMT - Nacionalistická strana) a První lidovou stranu (People First Party –PFP). Zelený tábor zahrnuje Demokratickou pokrokovou stranu (DemocraticProgressive Party – DPP) a tchajwanskou Unii solidarity (Taiwan Solidarity Union –TSU).

Nacionalistická strana – Kuomintang (KMT)Je nejstarší čínskou politickou stranou (zal. v r. 1894 Sunjatsenem), která na Tchaj-wanu za více nežpadesát let své vlády vytvořila totalitní systém podobný zřízení vpevninské Číně. Východiskem KMT byla antikomunistická ideologie, jeho represivníaparát však ponechal možnost ekonomicky racionálního chování a neusiloval o totálníkontrolu nad jednotlivci. Po smrti generála Čankajška vedení KMT pochopilo nutnostpolitické liberalizace a uvedlo rodilého Tchajwance Lee Teng-huie do nejvyššíchfunkcí. Tím došlo k narušení dynastického systému následnictví a následněk otevřeníprostoru pro účast nestraníkůa starousedlíkův politických funkcích, k uzákoněnísvobody slova a shromažďování a vzniku politické opozice. Nativizací KMT započalproces štěpení strany na reformní hlavní proud a jeho skalní odpůrce. V r. 1992 podpořilKMT požadavek opozice na revizi ústavy a přímou volbu prezidenta. KMT podporujepostupné sjednocení zeměza předpokladu, že se KS Číny vzdá svého politickéhomonopolu. KMT má cca 2 mil. členů.

Demokratická pokroková strana (DPP, Democratic Progressive Party)Tato strana vznikla ilegálněv r. 1986, rok před zrušením zákona o výjimečném stavu.Na rozdíl od KMT, jenžje stranou přistěhovalcůz pevniny v r. 1949, je DPP převážněstranou etnických Tchajwanců. Po svém založení byla DPP považována za stranuzaměřující se na pouliční protesty a pěstní souboje v parlamentu. Zároveňse jí dostávaloznačných sympatií pro oběti, které podstupovali její vůdci (uvěznění z politickýchdůvodůa často tragická minulost), aby dosáhli demokracie, jakoži ze strany rodilýchTchajwanců, kteří se dlouho cítili být zbaveni podílu na politické moci. Politický

17

program DPP vycházel ze zásadní kritiky autoritativního systému KMT a navrhovaldalekosáhlé ústavně– právní reformy, zejména zavedení politické plurality a přímouvolbu prezidenta. Nezávislost ostrova je požadavkem některých frakcí DPP. Odzavedení pluralitní demokracie na Tchaj-wanu aždo roku 2001 DPP nedokázala ohrozitnadpoloviční většinu KMT v parlamentu. Kandidát DPP vyhrál prezidentské volby v r.2000 a 2004.

Nová strana (NP, New Party)NP vznikla odštěpením od tehdy vládnoucí strany KMT v srpnu 1993. Shromažďujevoliče, kteří jsou nespokojení s postupným opouštěním původních ideálů, na některýchbyl KMT vybudován. V otázce znovusjednocení Číny zastává stanovisko jako KMT,má cca 70 tis. členů.

První strana lidu (PFP, People First Party)PFP vznikla rovněžodštěpením od KMT před prezidentskými volbami v r. 2000.Členskou základnu tvoří kuomintangská elita původem z pevninské Číny, která opustilaKMT .

Struktura ústředních orgánůstátní správyVláda na Taiwanu má tři úrovně: centrální, provinční/municipální a okresní (county).

Centrální vláda se skládá z Kanceláře prezidenta, a pěti dvorů(Yuanů).

První volby do Národního shromáždění se konaly v Nankinu na území pevninské Čínyv roce 1947. Jeho činnost byla ukončena ažpo 45 letech fungování ke konci roku 1991.

Druhým voleným orgánem státní moci je Legislativní dvůr (Legislative Yuan). Je tonejvyšší zákonodárný orgán v zemi, jehožúkolem je schvalovat zákony, které potvrzujeprezident. Třetím voleným orgánem je Kontrolní dvůr (Control Yuan), který schvalujekandidáty na funkci prezidenta, viceprezidenta, vrchních soudcůsoudního dvora akandidáty načleny Zkušebního dvora.

Výkonný dvůr (Executive Juan) je de facto vláda. V jeho čele je premiér, kteréhojmenuje prezident republiky. Justiční dvůr (Judicial Juan) je zodpovědný zadodržování zákonů, za zajištění bezpečnosti občanůi nedotknutelnosti jejich majetku.Zkušební dvůr (Examination Yuan) navazuje na konfuciánskou tradici úřednickýchzkoušek. Je zodpovědný za to, že místa ve státní správěvykonávají lidé, kteří jsou ktomu morálněi odbornězpůsobilí. Kromětoho zodpovídá i za úroveňodborníkůzastávajících vedoucí funkce na vybraných vědeckých, technických a kulturníchpracovištích.

2.2. Hlava státuHlavou státu je prezident, který má svěřeny určité ústavní pravomoci k výkonuzahraniční politiky. V tomto postavení reprezentuje zemi v oblasti zahraničních vztahůapři výkonu státních funkcí. Je vrchním velitelem ozbrojených sil, vyhlašuje zákony adekrety, se souhlasem legislativního dvora vyhlašuje stanné právo, uzavírá smlouvy, mápravomoc vyhlásit válku a nastolit mír, udělovat amnestie, jmenovat a odvolávatnejvyšší státní úředníky včetněpředsedy vlády, soudců, a vojenských činitelů, udělovatřády a vyznamenání. Všechny tyto pravomoci musí být vykonávány v souladu s ústavoua příslušnými zákony. Prvním prezidentem Tchaj-wanu byl generál Čankajšek (1954-

18

1975), druhým jeho syn Chiang Ching-guo (1978-1988), třetím Lee Then-hui (1990-2000). Ve volbách v r. 2000 zvítězil kandidát opozice Chen Shui-bian, který zvítěziltěsněi ve volbách v březnu 2004. Naopak ve volbách v březnu 2008 zvítězil kandidátopoziční KMT Ma Ying-jeou a po osmi letech vlády DPP tak přešla moc opět do rukounacionalistické KMT. Prezidentovo funkční období je čtyřleté.

2.3. Složení vlády (ministři a vedoucí ostatních ústředních orgánů, od 20.5.2008)1 President Ma Ying-jeou2 Vicepresident Vincent Siew3 Premier Liu Chao-shiuan4 Vice Premier Paul Chiu5 Secretary-General Executive Yuan Steve Hsieh6 Minister without Portfolio Tsai Hsun-hsiung7 Minister without Portfolio Chu Yun-peng8 Minister without Portfolio Ovid J.L. Tzeng9 Minister without Portfolio Chang Jin-fu10 Minister of the Interior Liao Feng-te11 Minister of Foreign Affairs Francisco H.L. Ou12 Minister of Justice Wang Ching-feng (f)13 Minister of Economic Affairs Yiin Chii-ming14 Minister of Transportation and Communications Mao Chi-kuo15 Minister of the Directorate General of Budget,

Accounting and StatisticsShih Su-mei (f)

16 Minister, Department of Health Lin Fang-yueh17 Minister of National Defense Chen Chao-min18 Minister of Finance Lee Sush-der19 Chairwoman, Council for Cultural Affairs Juany Pi-tuan (f)20 Minister of Education Cheng Jei-cheng21 Minister in charge of Central Personnel

AdministrationChen Ching-hsiou

22 Minister in charge of Government Information Office Vanessa Yea-ping Shih(f)

23 Minister, Environmental Protection Administration Shen Shih-hung24 Director, National Palace Museum Chou Kung-shin (f)25 Chairwoman, Mainland Affairs Council Lai Hsying-yuan (f)26 Chairman, Council for Economic Planning and

DevelopmentChen Tain-jy

27 Chairwoman, National Youth Commission Wang Yu-ting (f)28 Minister and Chairman, Atomic Energy Council Tsai Chuen-horng29 Minister in charge of National Science Council Lee Lou-chuang30 Minister in charge of Research, Development and

Evaluation CommissionJiang Yi-huah

31 Chairman, Council of Agriculture Chen Wu-hsiung32 Minister, Veterans Affairs Commission Kao Hua-chu33 Chairwoman, Council of Labor Affairs Jennifer Ju-hsuan Wang

(f)34 Chairman, Public Construction Commission Frank L.S. Fan x35 Chairwoman, Council of Indigenous Peoples Chang Jen-hsiang (f)36 Chairwoman, Sports Affairs Council Tai Shia-ling (f)

19

37 Minister, Council for Hakka Affairs Huang Yu-cheng38 Chairman, Financial Supervisory Commission Gordon S. Chen

3.1. Priority zahraniční politiky Tchaj-wanu

Zahraničněpolitická charakteristika Tchaj-wan má uzavřeny diplomatické styky s 23 státy (v Evropěpouze se

Svatým stolcem), není členem OSN nejdůležitějším zahraničně-politickým partnerem Tchaj-wanu jsou USA Tchaj-wan věnuje značnou pozornost oblasti jihovýchodní Asie a Pacifiku Tchaj-wan je od r. 2000 členem WTO

Mezinárodní postavení Tchaj-wanu úzce souvisí s otázkou vztahůostrov-pevnina. Do r.1949 byla zákonnou vládou Číny vláda kuomintangská. Garantem jejího mezinárodněpolitického postavení byla vláda USA. Proto také byla Čína při vstupu do OSNzastoupena kuomintangským delegátem, jenžzůstal reprezentantem Číny aždo r. 1971,kdy byl nahrazen představitelem ČLR. Zánik členství v OSN a uznání ČLR některýmimocnostmi zejména Francií (1964), Japonskem (1972) a USA (1979) měly zničujícídopad na mezinárodní postavení Tchaj-wanu. V současné doběse Tchaj-wan zaměřujepředevším na pragmatickou „nevládní“ diplomacii.

Seznam států, se kterými udžuje Tchaj-wan diplomatické styky (květen 2008)Afrika (4 státy) Rok navázání diplomatických vztahůBurkina Faso* 1994Gambie* 1995Sao Tomé and Principe* 1997Svazijsko* 1968Amerika (12 států)Belize* 1989Dominikánská republika* 1957El Salvador* 1961Guatemala* 1960Haiti* 1956Honduras* 1965Nikaragua* 1990Panama* 1954Paraguay* 1957Saint Kitts and Nevis 1983Santa Lucia 1984-1997, 2007Sant Vincent and the Grenadines 1981Evropa (1 stát)Vatikán* 1942Oceánie (6 států)Kiribati 2003Marshall Islands* 1998Nauru 1980-2002, 2005Solomon Islands* 1983Tuvalu 1979* označuje existenci velvyslanectví v Tchaj-pej

Tchaj-wan byl od dynastických dob vzdálen centru čínského státu a odtud plynula i jehoobtížná administrativní zvladatelnost. Po pádu dynastie Ming a v pádu MandžuůdoČíny (1644) mnoho obyvatelůvýchodních oblastí nalezlo útočištěna holandských a

20

španělských čajových plantážích ostrova. V r. 1887 byl Tchaj-wan prohlášen zaprovincii Číny. Po prohrané čínsko-japonské válce v r. 1895 byl na základědohody zeŠimonoseki předán do věčného užívání Japoncům. Dne 25.5.1895 byla místnímivlastenci vyhlášena Tchaj-wanská republika, která vzdorovala japonským jednotkám do21.10.1895, kdy zanikla. Během konference v Káhiře v r. 1943 bylo spojeneckýmimocnostmi rozhodnuto Tchaj-wan navrátit Číně, v r. 1947 však organizované rabování avytlačování starousedlíků u místní samosprávy vyprovokovaly otevřený odpordomorodcůproti kuomintangské administrativě. Po krvavém potlačení (KMT se zatento čin omluvil ažv r. 2000 ústy prezidenta Lee Teng-hue) bylo na ostrověvyhlášenostanné právo, které trvalo aždo r. 1987.

Po útěku z pevniny v r. 1949 se kuomintangská elita zaměřila na vojenské dobytípevninské Číny a na vyhnání „komunistických rebelů“. Šestimilionové původníobyvatelstvo, které bylo dvěma miliony kuomintangských přistěhovalcůz pevninyodsunuto do politicky a ekonomicky druhořadého postavení, však necítilo potřebupodporovat režim, které si nezvolilo. Z tohoto podhoubí vznikající politické opozičníhnutí si proto vytýčilo svržení kuomintangské diktatury, nastolení volené samosprávyTchajwancůa nezávislost na režimu v ČLR.

V r. 1987 bylo na Tchaj-wanu zrušeno stanné právo a byla přijata celá řada zásadníchlegislativních opatření (změna systému a volby prezidenta a předsedůprovinčních vlád,vytvoření Nejvyššího soudu, zkrácení funkčního období prezidenta zešesti na čtyři rokyaj.)

V únoru 1991 prezident Lee Teng-hui poslal 460 členůNárodního shromážděnívolených ještěna pevniněa působících ve funkci přes čtyřicet let, do důchodu. V květnu1992 došlo k revizi článku 100 trestního zákona, podle kterého byli souzeni lidé zapropagaci a šíření myšlenek nezávislosti Tchaj-wanu a komunismu. Byl zredukovánseznam disidentůa řada politických vězňůbyla propuštěna. Testem nového rozloženípolitických sil v zemi byly volby do Legislativního dvora v prosinci 1995 a prvnípřímé prezidentské volby v březnu 1996, které vyhrál kandidát vládnoucí KMT (LeeTeng-hui).

Druhé přímé prezidentské volby v březnu 2000 vyhrál kandidát opoziční DPP ChenShu-bian. Jeho vítězství bylo první úspěšnou zkouškou pokojného transferu politickémoci na Tchaj-wanu v podmínkách demokracie. Předvolební prezidentská kampaňpřispěla k další krystalizaci politického života Tchaj-wanu. DPP se vzdálila svémutradičnímu radikalismu a podřídila svůj program celonárodním zájmům. Zaměřila spředevším na otázky národní bezpečnosti (vč. vztahůpřes úžinu), ukončení tzv. „black-gold politics“ (boj proti korupci a vliv gangsterismu na politický život) a na změnupřetrvávajících modelůkuomintangského režimu. Aby vyvrátila obavy svých voličůzpřípadné války s pevninou prohlásila v květnu 1999, že Tchaj-wan nevyhlásínezávislost, protože je suverénním státem od svého vzniku v r. 1912. Prezidentské volbyv roce 2000 vytvořily na Tchaj-wanu nové politické prostředí. Prezident Chen Shui-biansestavil „vládu všeho lidu“, která však v důsledku nejasného rozdělení pravomocí vtchajwanském ústavním uspořádání a menšiny poslancůDPP v Legislativním dvořezpočátku nebyl příliš efektivní. Rozložení politických sil změnily volby doLegislativního dvora v prosinci 2001, kdy se DPP podařilo získat většinu. Počátkemúnora 2002 se sešel nový zákonodárný sbor a byla sestavena nová vláda, která sivytýčila následující cíle: 1) reforma hospodářského a finančního sektoru, 2)

21

restrukturalizace vlády, 3) udržení konkurenceschopnosti Tchaj-wanu po vstupu noWTO a zvýšení celkové životní úrovně, 4) zlepšení spolupráce s opozičními stranami avytvoření stabilního politického prostředí a 5) obnovení dialogu přes Úžinu.

Dne 20.3.2004 se na Tchaj-wanu uskutečnily prezidentské volby, v nichžtěsnězvítězilstaronový prezident a představil DPP (Democratic Progressive Party) Chen Shu-biana.Ten označil za prvořadé úkoly dosažení jednoty Tchaj-wanu, stabilizaci vztahůpřesúžinu, hledání společenského souladu a další posílení hospodářství. Vyslovil pochopenípro lpění pevniny na principu jedné Číny, požádal však současněPeking o pochopenítouhy Tchajwanců po demokracii, míru a pokroku. Upozornil, že Tchaj-wan jesvobodná a demokratická společnost, kde žádný jednotlivec ani politická strana nemůžečinit konečná rozhodnutí bez občanů. Nvyloučil žádná možnost, bude-li s tím souhlasit23 mil. obyvatel Tchaj-wanu.

Dne 11.12.2004 se na Tchajwanu konaly volby do jednokomorového parlamentu(Legislative Juan). Obraz složení parlamentu se po volbách přílišnezměnil, v zásadězůstal zachován poměr sil datovaný jižod voleb v r. 2001, tj. konkrétněnyní 114 ku 101ve prospěch modrých (KMT, PFP), nejsilnější stranou na politické scénězůstala DPP,která však nedosáhla deklarovaného cíle tj. parlamentní většiny. Poslední legislativnívolby se konaly 15.3.2008. Výrazným rozdílem v nich zvítězila KMT, která spolus ostatními sympatizanty získala 72% (81) křesel. V roce 2005 byl přijat dodatek kústavě, kterým byl od dalších voleb (2008) snížen celkový počet členůzákonodárnéhosboru z 225 na 113.

Poslední prezidentské volby se konaly 22.3.2008. V nich s výraznou převahou zvítězilkandidát KMT a někdejší starosta Tchaj-pej Ma Ying-jeou. Získal přesvědčivých58,45% hlasůod 7 658 724 oprávněných voličů, přičemžporažený kandidát DPP FrankHsieh získal 41,56% hlasůod 5 445 239 voličů. Podporu si KMT získala hlavněpřislibem urychleného zlepšení stavu ekonomiky země a otevřením Tchaj-wanuvšestranné spolupráci s ČLR. Byl tak dovršen proces postupného předání moci zpět dorukou KMT, který se rýsoval po několik předcházejících let a našel odraz ve všechkategoriích voleb na Tchaj-wanu.

Porovnání výsledkůvoleb 2001, 2004 a 2008 (počet křesel)2001 2004 2008

DPP 87 89 27TSU 13 12 0KMT 68 79 81PFP 46 34 1Ostatní (pro KMT) 11 11 4Celkem 225 225 113

Pozn.: celkový počet členůzákonodárného sboru byl snížen z 225 na 113 dodatkemústavy v roce 2005

V komunálních volbách 3.12.2005 jednoznačnězvítězila opoziční strana Kuomintang(KMT), která ovládla 14 z 23 volebních obvodů. Toto vítězství významněupevnilopozici KMT pro prezidentské volby v r. 2008. Výsledek nebyl ani tak odrazem poklesupreferencí vládnoucí Strany demokratického pokroku (DPP) – 42% oproti předchozím45%), jako spíše vzestupu KMT – 51% oproti předchozím 35%, Po 16 letech padlopozici do rukou mj. nejvýše oceněný Tapipei Country jako nejlidnatější správní obvod

22

země. DPP při volbách nedoplatila ani tak na chyby při řízení veřejných záležitostí, jakospíše na špatnou předvolební taktiku, kdy připustila, aby se KMT, který je historickymnohonásobně více korupčně zatížený nežDPP, postavil do role moralisty apoukazoval na korupční skandály.

3.2. Členství Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeníchS počátkem demokratizace politického života na Tchaj-wanu (od 80. let) vzrostlo úsilí oúčast zeměna mezinárodním dění. Oživené snahy diplomacie zahrnovaly rozšířeníoficiálních diplomatických styků, kampaň za obnovení členství v mezinárodníchorganizací - zejména touha po obnovení členství v OSN.

V dnešní doběje Tchaj-wan aktivním členem mnoha mezinárodních hospodářskýchorganizací, jako například fóra APEC a nadále usiluje o posílení své účasti i v jinýchmezinárodních seskupeních.

31. ledna 1995 byl Tchaj-wan formálněuznán jako pozorovatel při Světové obchodníorganizaci (WTO) a 18. září 2001 pracovní skupina WTO úspěšněuzavřela jednání očlenských podmínkách pro Tchaj-wan. Země se po schválení na 4. ministerskékonferenci WTO v listopadu roku 2001 a dokončení ratifikačních procedur v roce 2002stala plnoprávným členem této mezinárodní organizace pod jménem „SeparateCustoms Territory of Taiwan, Penghu, Kinmen, and Matsu“.Kroměhospodářských uskupení usiluje Tchaj-wan o členství v takových organizacích,jako je Světová zdravotnická organizace (WHO).

Sžádostí o opětovné přijetí do řad OSN Tchaj-wan zatím opakovaněneuspěl.

3.3. Přehled základních bilaterálních smluv s ČRVzhledem k specifickému postavení Tchaj-wanu jsou smluvní dokumenty uzavírány nanevládní úrovni. Po posledních meziministerských konzultacích (Praha, listopad 2002)však byl zahájen proces hledání vhodné procedury k uzavření alespoňzákladníchekonomických dohod s Tchaj-wanem po vzoru některých zemí EU (smlouva o ochraněa podpoře investic a smlouvu o zamezení dvojímu zdanění).

Dohoda o spolupráci a výměněobchodních informací mezi ČSOPK a CETRA(China External Trade Development Council, 1990)

Dohoda mezi ČSAV a Tchaj-wanskou Národní radou pro vědu vědu o vědeckéspolupráci (Tchaj-pej, květen 1991)

Smlouva o spolupráci mezi Svazem průmyslu a Federací čínských společností as CETRA, Tchaj-pej, duben 1994)

Memorandum o ukončení jednání v rámci přistoupení samostatného celníhoteritoria Tchaj-wan ke GATT“ (Praha, květen 1995)

Dohoda o spolupráci a výměnězkušeností mezi UK Praha a National TaiwanUniversity (Tchaj-pej, květen 1995)

Memorandum o porozumění mezi tchajwanským Úřadem inspekce zboží akarantény aČeským úřadem pro standardy, metrologii a měření (říjen 1995)

Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR aMinisterstvem hospodářských záležitostí Tchaj-wanu o rozvoji železničníchsystémů(Praha, prosinec 1998)

Dohod o vzájemném uznávání eko-značek a o pomoci tchajwanské stranyčeským orgánům při zpracování dokumentů, potřebných pro vydávání eko-

23

značek výrobcům. Dohoda podepsaná koncem roku 2006 téžzmocňuje Tchaj-wan k posuzování žádostí o eko-značky předkládané tchajwanskými firmami,které chtějí vyvážet zboží nebo služby do ČR.

Dohoda o výměněleteckých přepravních práv (Taj-pej, říjen 2007).

24

4. EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMĚ

4.1. Hospodářský vývoj v uplynulých letech a perspektiva dalšího vývoje

Tempo růstu ekonomiky ve vybraných zemích2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Tchaj-wan 5,77 -2,17 4,25 3,43 6,07 4,07 4,7 5,7ČLR 8,39 7,21 8,91 10,2 9,9 10,24 10,7 10,5H. Kong 9,97 0,64 1,84 3,2 8,6 7,52 6,92 5,3USA 3,66 0,75 1,6 2,51 3,91 3,07 2,87 2,1Japonsko 2,82 0,41 0,14 2,07 2,74 1,87 2,17 2,2Německo 3,21 1,24 0,06 -0,19 1,63 0,91 2,77 2,6Francie 4,07 1,85 1,03 1,09 2,32 1,71 1,99 2,1

Tempo růstu ekonomiky Tchaj-wanu

-3

-2

-1

0

1

2

3

4

5

6

7

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

rok

%

Pokud jde o hospodářský vývoj Tchaj-wanu v uplynulých několika letech, zvláštnízmínku si zasluhuje markantní propad v roce 2001, který je zjevný z výše uvedenéhografu. V tomto roce došlo k výraznému snížení objemu tchajwanského vývozu, který jehlavním tahounem místní ekonomiky. Důvodem byl všeobecný rapidní útlumekonomické aktivity, znásobený důsledky teroristických útoků na USA. Hlavnímidůvody snižené globální poptávky bylo rapidní zhoršení podnikatelského klimatu aprasknutí bubliny spojené s vyspělými technologiemi. Kroměneuspokojivého výkonu voblasti exportu vedla zvýšená nezaměstnanost a snížení obchodování na burze odpočátku druhého kvartálu 2001 ke stagnaci poptávky domácností a firemních investic. Vdůsledku těchto událostí se růst HDP ve druhém čtvrtletí roku 2001 překlopil dozáporných čísel a za celý rok tak došlo k poklesu o -1.91% ve srovnání s rokem 2000. Vroce 2001 tak došlo ke snížení nominálního HDP na hlavu o 1,214 USD na 12,941USD.

25

Celkový propad byl kromě poklesu ekonomiky dále podpořen výraznýmznehodnocováním místní měny vůči americkému dolaru v průběhu celého roku. Napočátku roku 2001 byl kurz NTD/USD 32,943. NTD dále mírnězpevňoval a v únorudosáhl 32,271, cožbyla nejvyšší hodnota v daném roce. Jižv červenci 2001 však došlo– v důsledku zveřejnění nepříznivých ekonomických ukazatelůa pokračujícího poklesujaponského jenu – k prudkému znehodnocení NTD na hodnotu 35.050. Ve druhépoloviněprosince pokles NTD dále pokračoval a 27. 12. dosáhl patnáctiletého minima -35,127 za 1 USD. Ve srovnání s kurzem 32,992 na konci roku 2000 tak v roce 2001došlo k znehodnocení domácí měny o 5,73%.

Jak ale vyplývá z výše uvedené tabulky, nebyla tchajwanská ekonomika jediná, kterou vroce 2001 postihl hospodářský pokles. Velmi podobný scénářse odehrál i v případěvětšiny předních světových ekonomik, cožjenom dokazuje silný stupeňprovázanostiekonomických procesův celosvětovém měřítku.

Vývoj ekonomiky v roce 2006V roce 2006 akceleroval růst tchajwanské ekonomiky o 4,62% a předčil tak růst 4,03%v roce 2005. Současněse solidním výkonem setrvala v dobré kondici i platební balancea postupněse zlepšovaly podmínky na trhu práce. Inflace zůstala nízká a stabilní,centrální vláda dosáhla dobrou fiskální pozici, kdyžpoprvé od roku 2000 docílilarozpočtového přebytku ve výši 16,6 mld. NTS.

Hlavním motorem ekonomického růstu byl tradičněexport, stimulovaný nárůstemexterní poptávky po spotřební elektronice, která vice než vyrovnala slábnoucísoukromou spotřebu, ovlivněnou narůstajícími problémy s nesplácením pohledávek zkreditních karet. HDP na hlavu vzrostl v průběhu roku 2006 o 408 USD na 16.098 USD.

Odvětvové složení tvorby HDPVýkon ve většiněodvětví zaznamenal v roce 2006 pozitivní růst. Sektor služeb vzrostloproti předcházejícímu roku o 3,74% a zůstal hlavním tahounem ekonomického růstu.Obdobnětomu bylo i v případěprůmyslové výroby, kdy růst reflektoval zvýšenouexterní poptávku. Zemědělství pokračovalo v poklesu tempa růstu (0,3 v roce 2005,0,08% 2006) a jeho podíl na tvorběHDP v roce 2006 byl pouhých 1,7%. Odvětví služebnaopak vytvořilo 73.44% HDP v souladu s přeorientací ekonomiky jako celku odvýroby zboží na poskytování služeb. Podíl průmyslu zůstal téměřnezměněn a tvořil25% celkového HDP. Podrobnější přehled o sektorové tvorběHDP podává následujícítabulka:

Tvorba HDP podle druhu činností 2005-20062006 2005

Druh činnosti Podíl % Reaálnýrůst

Podíl na reálnémrůstu HDP % Podíl % Reálný

růst %Podíl na reálném

růstu HDP %

Zemědělství 1.57 5.38 0.08 1.70 -8.07 -0.13Průmysl 24.99 6.67 1.96 24.97 5.90 1.70

Těžební průmysl 0.33 -10.16 -0.02 0.31 -4.49 -0.01Zpracovatelský průmysl 21.39 7.15 1.80 21.40 6.50 1.60Stavebnictví 1.74 5.25 0.08 1.66 0.50 0.01Elektřina, voda a plyn 1.53 4.00 0.11 1.59 5.71 0.11

Služby 73.44 3.74 2.59 73.33 3.54 2.46Obchod 18.92 6.48 1.08 18.27 6.90 1.12

26

Ubytovací služby&stravování 2.18 4.29 0.09 2.17 7.23 0.14Doprava, skladování akomunikace 6.26 3.95 0.26 6.36 4.19 0.28Finance a pojišťovnictví 10.27 1.34 0.14 10.72 1.51 0.16Reality, pronájmy aleasing 8.39 4.48 0.36 8.31 2.61 0.22Profesionální, vědecké& technické služby 2.58 9.58 0.21 2.41 1.86 0.04

Vzdělávací služby 1.89 3.24 0.06 1.88 2.48 0.04Zdravotní péče &sociální služby 3.09 2.49 0.07 3.06 2.46 0.07

Vládní služby 11.00 0.67 0.07 11.28 1.02 0.11HDP celkem 100.00 4.62 4.62 100.00 4.03 4.03

Tchajwanská ekonomika v první poloviněroku 2007V kontextu optimistického vývoje externího prostředí zůstala taiwanská ekonomika vprvní poloviněroku 2007 silná. Export, tažený elektrotechnikou, ocelí a příbuznýmiprodukty, rostl ve srovnání se stejným obdobím minulého roku (yoy) o asi 7,5% resp.113.94 USD. Obchodní přebytek se dále zvětšil díky poklesu dovozu spotřebitelskéhozboží a mírnému nárůstu v kapitálovém vybavení; výše přebytku dosáhla za prvnípololetí 10.54 mld USD (tj. 35,8%) ve srovnání se stejným obdobím minulého roku.

V oblasti výroby lze očekávat další nárůst průmyslu. Průmyslová výroba vzrostla včervnu meziročněo 7.45% a byla tažena odvětvím informačních technologií, kteréexpandovalo o 7,37%. Výroba celkem rostla v prvním pololetí meziročněo mírných3.47%, cožbylo způsobeno zejména vývojem v těžebním průmyslu poklesy vestavebnictví a na trhu nemovitostí.

Podle posledních údajůdošlo za první pololetí 2007 došlo k rozvoji sektoru služeb o4,7%. Největším odvětví sektoru služeb – velkoprodej, maloprodej, hotely a restaurace– rostly o 6,51%, 1,40% a 2,16%, nicméněkumulativní údaje za celý sektor služeb bylyskromnější. Na straněspotřeby zůstávaly faktory, které mohou na Tchaj-wan ovlivnitjejí výši pod kontrolou. Index spotřebitelských nákladů(CPI) vzrostl během prvníhopololetí 2007 o 0,61%, zatímco jádrová inflace v tomto období vzrostla o 0,70%. Tatočísla dokládají existenci jen velmi malých inflačních tlakůna Taiwanu. Nicméněfaktorem, rozhodujícím o cenové stabilitěna Tchaj-wanu, nadále zůstává mezinárodněpolitická situace a její případný dopad na další eskalaci cen ropy. Pokračovalo snižovánímíry nezaměstnanosti.

V oblasti měnové politiky zvýšila centrální banka Tchaj-wanu v červnu 2007jednodenní úrokové sazby o 25 bázických bodůaby zmírnila narůstající nákladovouinflaci. Nicméněúroky z úvěrůzůstaly i nadále nízké a tak vzhledem k narůstajícípoptávce po penězích lze očekávat další zvyšování základní úrokové sazby.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele

4.2.1. Hrubý národní produktObdobí 2002 2003 2004 2005 2006HNP (v běžných cenách; mil. USD) 304,7 315,2 342,1 364,0 374,5

27

Roční reálný růst HNP (%) 5,1 4,2 6,3 3,2 4,8HNP na obyvatele (v běžných cenách, tis, USD) 13,60 14,01 15,16 16,07 16,474.2.2. Podíl jednotlivých sektorůna tvorběHDP v uplynulých letech (%)Období 2002 2003 2004 2005 2006Zemědělství 1,7 1,7 1,6 1,7 1,5Sekundární sektor celkem 28,3 28,0 27,6 26,8 26,8Z toho: průmysl 22,7 23,7 23,7 23,1 23,0

Stavebnictví 2,3 2,1 1,9 1,9 2,0výroba elektřiny, plynu a vody 1,9 1,9 1,6 1,6 1,5

Služby 70,0 70,4 70,8 71,6 71,74.2.3. Roční míra inflaceObdobí 2003 2004 2005 2006 2007Index spotřebitelských cen (růst v %) -0,48 1,13 2,30 0,60 1,804.2.4. Míra nezaměstnanostiObdobí 2003 2004 2005 2006 2007Nezaměstnanost (v % práceschopného obyvatelstva) 4,99 4,44 4,13 3,91 3,914.2.5. Průměrné roční kurzy domácí měny k USDObdobí 2002 2003 2004 2005 2006 9/2007NTD/USD 34,575 34,418 33,422 32,167 32,531 32,9844.2.6. Průměrné roční úrokové sazby (%)*Období 2002 2003 2004 2005 2006Diskontní sazby centrální banky 1,625 1,375 1,750 2,250 2,750Sazby peněžního trhu 2,14 1,16 1,09 1,36 1,64Pramen: Central Bank of China, Taiwan4.2.7. Zdroje růstu ekonomiky Taiwan podle odvětví NHReálný růst v % 2002 2003 2004 2005 2006HDP 4,7 3,5 6,2 4,1 4,7Zemědělství 4,7 -0,1 -4,1 -8,1 5,4Průmysl 7,3 4,0 8,9 6,0 6,8- těžební průmysl 1,5 -19,1 -2,8 -4,5 -10,2- zpracovatelský průmysl 8,9 5,3 9,7 6,6 7,2- elektřina, plyn, voda 1,4 2,7 3,9 5,7 4,0- stavebnictví -1,6 -4,7 6,1 0,6 601

Služby 3,6 3,4 5,3 3,5 3,7- maloobchod a velkoobchod 3,6 2,7 7,6 6,9 6,5- ubytování a stravování -0,3 -0,1 6,0 7,2 4,3- doprava, skladování a komunikace 5,5 4,0 7,5 4,2 4,0- finančni a pojišťovací služby 5,9 5,1 4,7 1,5 1,3- reality, pronájmy a leasing 0,0 4,2 3,6 2,6 4,5- profesní, výzkumné a technické služby 1,5 1,4 7,8 1,9 9,6- vzdělávací služby 2,4 3,1 2,7 2,5 3,2- lékařská péče a sociální služby 5,2 1,9 3,1 2,5 2,5- kulturní, sportovní a rekreační služby 2,1 3,3 4,4 4,1 4,4- poskytovatelé služeb pro vládu 2,1 3,2 1,4 1,0 0,7- ostatní 7,3 3,6 7,7 3,2 2,7

Pramen: Taiwan Statistical Data Book 2007

28

4.3. Průmysl

K hlavním průmyslovým odvětvím na Tchaj-wanu patří především informačnítechnologie, polovodiče, výroba plochých obrazovek, komunikace, textilní průmysl,petrochemie, výroba vozidel, biotechnologický a farmaceutický průmysl.

V průběhu posledních pěti dekád prošla tchajwanská ekonomika zásadní přeměnou, vjejímžprůběhu došlo k nárůstu podílu průmyslu na HDP z 18% v roce 1952 ažna47,1% v roce 1986, kdy dosáhl vrcholu. Od té doby jeho podíl postupněopět klesal austálil se na dnešních zhruba 25%. Investice veřejného sektoru do výroby rovněžvprůběhu let poklesly souběžněs tím, jak se vláda zaměřovala na vytváření regulatorníhoprostředí. Investice soukromého sektoru naopak narostly ze 43,4% v roce 1952 na93,7% v roce 2006.

S rozvojem tchajwanské ekonomiky získávala na důležitosti kapitálověa technologickynáročná odvětví. Elektrotechnika a informační technologie s 35%ním podílem nacelkovém výkonu průmyslu staly hlavními nositeli průmyslového rozvoje a nahradilytak výrobu spotřebního zboží a textilní průmysl. V roce 2006 bylo v průmysluzaměstnáno 35% z celkového počtu pracovních sil, přičemž na tuto úroveňzaměstnanost postupněklesla z vrcholných 42,8% v roce 1987. Průmyslová výrobazaznamenává trvalý růst a přes 99% exportu tvoří výrobky zpracovatelského průmyslu.

4.3.1. Informační technologieJižpřes 20 let hraje tchajwanský průmysl informačních technologií významnou roli nacelosvětovém trhu. Na Tchaj-wanu sídlí společnosti, které jsou největšími světovýmidodavateli přenosných počítačů, základních desek a monitorůna bázi tekutých krystalů(LCD). Tento trend se v blízké budoucnosti jistěnezmění. V roce 2006 dodalitchajwanští výrobci celkem hardware v hodnotěpřes 77 mld. USD. Přes 90% hodnotyexportu v této oblasti tvořilo 8 hlavních výrobků: notebooky, stolní počítače, základnídesky, servery, digitální kamery (DSC), čtečky optických disků, klasické barevnémonitory (CDT) a monitory LCD. S výjimkou CDT monitorůa optických mechanikzaznamenávají všechny kategorie výrobkůnárůst poptávky. Například digitální kamerydosáhly v roce 2006 rekordního růstu o 40,8%, LCD monitory 60,5%, následoványnotebooky a dalšími výrobky.

Téměřbeze změny zůstávají hlavní exportní trhy pro tchajwanské IT výrobky. Nadáledominují USA a západní Evropa, které v roce 2006 nakoupily přes 60% celkovétchajwanské produkce. Narostl vývoz do Japonska s tím, že stoupl i počet japonskýchdistributorů, kteří poptávají výrobky u tchajwanských výrobců. Tchajwanští výrobcipokračovali v přesunu výroby mimo zemi, takže v roce 2006 bylo pouze něco přes 6%IT hardware vyrobeno na území Tchaj-wanu.

Produkce tchajwanského softwarového průmyslu přesáhla v roce 2006 hodnotu 6 mld.USD. Trh software lze rozdělit do tří hlavních segmentů: softwarové produkty,projektové služby a síťové služby. Zatímco trh softwarových produktůzaznamenamírný pokles, poptávka po projektových službách se zvyšuje zejména na základěpokračujících rozvojových programů vlády a prodeje finančně-informačních aplikací.Síťové služby rovněžexpandují s tím, jak stoupá obliba širokopásmového připojení kinternetu, nákupůa hraní her po internetu.

29

Pokud jde o informační bezpečnost, poptávka v poslední doběponěkud poklesla, a to zdůvodu finančních reforem, přesunu výrobních kapacit do zahraničí a nižšího nežočekávaného počtu případůnarušení informační bezpečnosti. Velké firmy, které jsouhlavními odběrateli služeb v této oblasti, v poslední doběmají v poslední dobětéžspíšekonzervativní přístup k výdajům za informačně-bezpečnostní služby.

4.3.2. PolovodičeOdvětví polovodičůmá na Tchaj-wanu zcela výjimečné postavení, vyprofilovalo se jakozcela samostatný řetězec s výraznou tendencí k vytváření klastrůa v průběhu třídesetiletí vývoje prokázalo schopnost vyrábět vysoce technologicky vyspělé křemíkovédesky. Odhadovaný objem výroby v roce 2006 přesáhl 34, příčemžcelosvětový trhzaznamenal mírný růst zejména díky novým aplikacím v mobilních telefonech 3G arůzných oblastech spotřební elektroniky.

Tchaj-wan je sídlem dvou největších světových výrobcůčipů– Taiwan SemiconductorManufacturing Copany Ltd. (TSMC) a United Microelectronics Corporation (UMC). Vroce 2006 představovala výroba modulůna Tchaj-wanu světovou špičku a hodnotavýrobkůa služeb přesáhla 5 mld. USD. Pouze v oboru IC designu předčily Tchaj-wanUSA s vytvořenou hodnotou přesahující 8.2 mld. UDS. Narůstal i export nosnéhovýrobku LCD panelů, po kterých byla nejsilnější poptávka. Naproti tomu díkynarůstající konkurenci poněkud poklesla výroba křemíkových desek, zatímco převisnabídky počítačových paměťových čipů(DRAM) vedl k poklesu jejich tržní ceny.

Jako země, která uplatňuje systém profesionální dělby práce ve výroběpolovodičů,dosahuje Tchán-wan nejvyšší efektivitu a disponuje největším počtem výroben 12tipalcových křemíkových desek. V roce 2006 jich v zemi působilo 7; další výrobci sezaměřovali na produkci osmipalcových (20), šestipalcových (8) a pětipalcových (8)křemíkových desek.

4.3.3. OptoelektronikaOptoelektronický průmysl na Tchaj-wanu zahrnuje čtyři hlavní oblasti: optickéinformace, optické displeje, optické komunikace a optoelektronické komponenty. Vroce 2006 vyprodukovalo odvětví hodnotu přes 33 mld. USD, cožpředstavovalo nárůsto 17% ve srovnání s předcházejícím rokem.

Optické informační produkty včetnědigitálních kamer, mechanik a diskůpředstavovaly32% z celkové produkce odvětví, cožbylo o 3% méně, nežv předcházejícím roce.Optické displeje zaznamenaly nárůst 24% a představovaly 62,5% na celkovém výsledkuoptoelektrického průmyslu.

Přestože sektor optických komunikací narostl o 20%, představoval méně, než1%celkového výkonu odvětví. Komunikační produkty zahrnují optická vlákna/kabely,komponenty a systémová zařízení. Optoelektrické součástky, zejména LED diody,zaznamenaly 30% nárůstu a představovaly 4,6% celkové produkce odvětví, zejménadíky nárůstu poptávky pro použití v mobilních telefonech a dopravní signalizaci.

4.3.4. Ploché obrazovky (Flat Panel Display – FPD)Investice domácích investorůdo výroby plochých obrazovek v minulém roce dályzlepšily konkurenční postavení Tchaj-wanu v tomto oboru a zajistily mu druhé místo vcelosvětovém měřítku. Vysoká poptávka po přenosných počítačích od místních výrobců

30

a technologická výhoda díky přítomnosti místní výroby polovodičůvynesly Tchaj-wanna současné prestižní postavení. V roce 2006 bylo v tomto odvětví na Tchaj-wanu přes90 navzájem si konkurujících výrobců, kteří dohromady vytvořili hodnotu přesahující28 mld. USD. Vývoz tvořil 46% produkce odvětví.

Očekává se, že tchajwanský průmysl plochých obrazovek poroste mezi lety 2004-2008v průměru o 21% ročně. Pokud jde o ploché obrazovky velkých rozměrů, Tchaj-wandrží krok s Jižní Koreou, ale posouvá svoje hlavní zaměření z informatiky na spotřebnízboží. Vyšší zisky se očekávají z narůstajícího trhu monitorů, přenosných počítačůaLCD televizorů. Nicméněv oboru středněvelkých a malých displejů, používanýchv mobilních telefonech, digitálních kamerách a dalších ručních zařízeních, jemezinárodní konkurenční postavení Tchaj-wanu slabší.

4.3.5. KomunikaceOd počátku liberalizace telekomunikačního sektoru dochází k stabilnímu nárůstukomunikačních služeb, jejichžhodnota v roce 2006 dosáhla 13 mld. USD. Mobilní asíťové služby nabyly na větším významu, nežklasické pevné linky. Pokud jde o síťovéslužby, na trhu širokopásmového připojení k internetu dominovala služba ADSL, a tojak co do výnosů, tak i pokud jde o počet uživatelů.

Hodnota vyrobené komunikační techniky za minulý rok se odhaduje na 16 mld. USD stím, že 2/3 tohoto objemu připadaly na bezdrátové technologie a výrobky a zbytek naširokopásmové připojení pomocí kabelů. Hlavními vývozními destinacemitchajwanských komunikačních zařízení jsou Evropa, Severní Amerika a Čína, kterénakoupily 32%, 28%, resp. 13.6% celkového vývozu.

K nejvíce prodávaným zařízením tchajwanského původu patří mobilní telefony, síťovékomponenty, zařízení GPS, DSL, routery, ethernetové přepínače, zařízení bluetooth, IPtelefony a analogové modemy.

4.3.6. Textilní průmyslPo pět desetiletí zaujímal textilní průmysl přední postavení ve vývozu a byl zdrojemvýznamných devizových příjmůpro tchajwanské hospodářství. Nicméněnarůstajícíkonkurence v posledních letech přinutila několik textilních podniků, aby svou výrobupřemístily do Jihovýchodní Asie, Číny a Střední Ameriky, kde dosahují výrazněnižšíchvýrobních nákladů. V důsledku toho váha tohoto odvětví v ekonomice poklesla a v roce2006 jeho produkce představovala jižjen asi 5% průmyslové výroby. Nicméněi taknadále zůstává textilní průmysl důležitým zdrojem devizových příjmůTchaj-wanu (9mld. USD v roce 2006).

Se vstupem Tchaj-wanu do Světové ovchodní organizace v roce 2002 a ukončenímplatnosti dohody „Multi-Fiber Arrangement“ v roce 2005, která stanovovala celkovékvóty pro textil, mohou nyní místní výrobci vyvážet bez omezení, avšak současněsesetkávají s ostřejší konkurencí ze strany rozvojových zemí jako je Čína. Vzhledem ktomu, že Tchaj-wan neprodukuje bavlnu, vlnu, hedvábí, lněné textilie ani další přírodnímateriály, vyvinul domácí textilní průmysl syntetická vlákna, která se osvědčila jakovýborná alternativa přírodních výrobků. V dnešním světěsi syntetická vlákna z Tchaj-wanu vydobyla prominentní postavení ve světovém textilním průmyslu. Tchaj-wan jedruhým největším výrobcem těchto vlákem na světěs roční výrobou kolem 3 mil. tun.Tchaj-wan je rovněždruhým největším světovým

31

výrobcem polyesteru s podílem kolem 10% celkové výroby. V roce 2006 byli hlavnímiodběrateli tchajwanské textilní produkceČína, Hong Kong, zeměASEAN a USA.

4.3.7. PetrochemieTchajwanský petrochemický průmysl sestává převážněz 50 zpracovatelů ropy aproducentůpetrochemických výrobků, lokalizovaných v prostoru přístavu Kaoshiung najihu ostrova. Roční hodnota petrochemické výroby se pohybuje kolem 35 mld. USD(bez textilního průmyslu a výroby plastických hmot), z čehožje kolem 60% určeno prospotřebu na domácím trhu. Celková kapacita tchajwanského petrochemického průmyslu(měřeno množstvím vyrobeného etylénu) je schopna pokrýt přes 90% domácí spotřeby.

Největším konglomerát v sektoru výroby umělých hmot na Tchaj-wanu - The FormosaPlastics Group (FPG) - dosahuje roční zpracovatelskou kapacitu 21 mil. metrických tunropy (cožodpovídá množství 450 tis. barelůdenně) a 1,7 mil. tun etylénu. FPG se řadímezi první desítku výrobcůetylénu na světě. Služba průmyslových a technologickýchinformací Ministerstva pro ekonomické záležitosti Tchaj-wanu (ITIS) předpovídá, žeFPG po dokončení šestého závodu na zpracování ropy v okrese Yunlin poskočí závodna čtvrtou příčku ve světěa stane se největším zpracovatelem v oboru z celého asijsko-pacifického regionu. Očekává se, že skupina bude vyrábět 3,1 mil. tun etylénu ročně,cožplněuspokojí její vlastní poptávku po etylénu.

Druhým největším petrochemickým konglomerátem je státní Chinese PetroleumCorporation (CPC), která má roční produkční kapacitu 1,1 mil. tun etylénu aagregovanou kapacitu na zpracování 770 tis. barelůropy denně. Jako největší domácídodavatel benzínu a motorové nafty má asi 70%ní podíl na trhu těchto produktů. Firmaplánuje vytvořit petrochemický technologický park Yunlin s cílem udržet si dominantnípostavení na domácím trhu. Hodnota tohoto investičního projektu se odhaduje na 12,5mld. USD. V prvním stádiu by měla fungovat rafinérie o zpracovatelské kapacitě300tis. barelůropy, závod na výrobu etylénu o roční kapacitě1,2 mil. tun, výrobaaromatického xylenu o kapacitě800 tis. tun, 23 závodůna výrobu petrochemickýchderivátů, 11 kogeneračních elektráren a průmyslový přístav se 13 doky.

4.3.8. Výroba vozidelTchajwanskou výrobu vozidel tvoří asi ze 75% výroba automobilů, přes 15% motocyklůa 10% jízních kol. Roční prodej automobilůna Taiwan se pohybuje kolem 450 tis.,z nichžjsou asi 4/5 automobily osobní a cca 86% je vyrobeno na Tchaj-wanu.

Velmi rozšířené jsou malé motocykly, jejichžprodej v roce 2006 dosáhl 700 tisíc kusů.Silná konkurence a saturovaný místní trh přiměly výrobce více se zaměřit na výrobuterénních automobilůa elektrických vozíků. Tchaj-wan rovněžexportuje automobilovéa motocyklové díly, jejichžhlavním odbytištěm jsou USA, Čína a Japonsko.

Místní výroba jízdních kol si v kontextu levných kol vyráběných v rozvojových zemíchzachovala konkurenční postavení přechodem do segmentu dražších a kvalitnějšíchmodelů. Vyvážená luxusní kola mají průměrnou jednotkovou cenu 180 USD a Tchaj-wan je jejich největším dodavatelem do USA.

32

4.3.9. Biotechnologie a farmaceutická výrobaTchaj-wan má několik komparativních výhod, které mu pomáhají při rozvojibiotechnologií a farmaceutického průmyslu, včetnělidských zdrojů, výzkumného avývojového potenciálu, zdrojůfinancování a flexibilního zavádění novinek do výroby.Rozsáhlé výzkumné zkušenosti v uvedených oborech získal Tchaj-wan díky svému úsilío zlepšení zemědělské výroby a studiu léčiv čínské tradiční medicíny.

Akademický výzkum a vývojové kapacity, které tvoří páteřvýroby nových preparátůadoplňků, splňují vysoké standardy. Na Tchaj-wanu působí 414 farmaceutických firem,480 výrobcůlékařských zařízení a 240 biotechnologických firem. Poslednějmenovanéfirmy se zabývají převážněgenovým inženýrstvím, léky, diagnostikou, zemědělskými aenvironmentálními technologiemi, biočipy a bioinformatikou.

4.4. StavebnictvíVe stavebnictví dochází v důsledku vstupu Tchaj-wanu do WTO v roce 2002 kpostupné liberalizaci. Dominantní roli v tchajwanském stavebnictví však zatím stálehraje cca 25 velkých, státem vlastněných firem, resp. konglomerátůse svými dceřinýmispolečnostmi, které vytvářejí asi 80% celkového výkonu odvětví. Jedna ze studií,zveřejněná ve 3. čtvrtletí 2007, předpovídá, že odvětví stavebnictví poroste mezi lety2007-2011 průměrným tempem 3,38% za rok.

Hlavním zdrojem příjmů odvětví byly v uplynulých 15 letech stavby dopravníinfrastruktury. Jenom do stále pokračujícího projektu rychlé kolejové dopravy v Taipei aokolí (Municipal Rapid Transit - MRT) bylo proinvestováno kolem 18 mld. USD. Dalšíimpuls se očekává ze zakázek v rámci realizace šestiletého plánu, tzv. Challenge 2008Development Programme, který předpokládá investice o objemu 75 mld. USD dovýstavby nových výzkumných zařízení a související infrastruktury. Kromětoho seočekává, že současný pětiletý plán stavebnictví (2003-2008), který obsahuje 10 hlavníchinfrastrukturních projektů, bude rovněžznamenat silný růstový impuls.

Současný zákon o veřejných zakázkách by měl umožnit větší otevření domácího trhustavebních prací zahraničním firmám a měl by změnit současný stav nedostatkuzahraničních kontraktorů. Tento stav je dědictvím předcházející praxe, která omezovalavstup zahraničních firem do odvětví, jejich účast ve výběrových řízeních a praktickyznemožňovala získání provozní licence z jejich strany.

Nicméněna druhé straněrozvoj stavebnictví podvazuje nedostatek pracovních sil aelektrické energie. Kromětoho je nutné, aby vládní orgány urychlily proces řešení sporůa zamezily tím ztrátězájmu zahraničních investorůo tchajwanský trh. Brzdou rozvoje jetaké nedostatek přímých dopravních spojení s pevninskou Čínou. Jakákolivdestabilizace vztahůTchaj-wanu s ČLR by mohla mít závažné důsledky pro stavebnífirmy, které jsou zapojeny téždo projektůna pevnině. Potenciální skokový růst cenmateriálůjako jsou ocelové tyče, písek nebo štěrk je rovněždůvodem k obavám,protože by výraznězvýšil konečnou cenu stavebních prací a naopak příliv kapacit zpevniny by podpořil růst stavebnictví. Přes tato potenciální rizika je realistické, žestavební výroba v roce 2007 poroste o 4,3% ve srovnání s rokem 2006. Britskákonzultační firma BMI zařadila Tchaj-wan z hlediska objemu stavební výroby na 3.místo mezi vybranými 12 zeměmi z asijského regionu. Podle jejího odhadu vytvořítchajwanské stavebnictví v roce 2011 hodnotu asi 8,3 mld. USD.

33

4.5. ZemědělstvíZemědělství na Tchaj-wanu čelilo v uplynulých dekádách zvýšenému tlaku v souvislostis rychlým ekonomickým rozvojem a nárůstem ceny pracovní síly. Vstup do WTO vlednu 2002 a následné uvolnění obchodu přineslo zemědělskému sektoru řadu výzev, sekterými se v důsledku otevírání trhůa odstraňování protekcionistických opatření muselovyrovnávat.

V roce 2006 se zemědělství podílelo pouze 1,58% na vytvořeném HDP země. Khlavním pěstovaným plodinám patří hnědá rýže, cukrová třtina, sladké brambory,pšenice a sojové boby, z ovoce zejména citrusové plody, banány a ananas.

Hlavní pěstované plodiny na Taiwanu: obdělávaná plochaHnědárýže

Sladkébrambory

Pšenice

Sojovéboby

Buráky Čaj Banány Ananas Citrusy Cukr.Třtina

Chřest Houby Melouny

jednotka 100 ha 1000 ha ha 1000 ha 1000ha 1000ha

1000ha

1000 ha 1000 ha 1000ha

ha 1000 m2 ha

2006 263,3 10,6 0,1 0,1 24,5 16,7 10,1 10,9 32,4 10,3 871 380 12,352005 306,8 10,2 0,1 0,1 22,1 17,1 8,8 10,7 32,2 10,6 1,055 418 12,452004 272,1 8,2 0,1 0,1 21,8 17,5 9,2 10,4 32,0 14,1 1,149 458 14,702003 237,0 9,0 0,1 0,2 25,3 18,2 9,6 9,9 31,8 22,8 1,253 408 15,732002 269,0 8,8 0,1 0,2 25,4 18,3 9,6 9,1 32,4 27,3 1430 436 19,76

Hlavní pěstované plodiny na Taiwanu: celková produkceHnědárýže

Sladkébrambory

Pšenice Sojovéboby

Buráky Čaj Banány Ananas Citrusovéplody

Cukrovátřtina

Chřest Houby Melouny

jednotka 1000 t 1000 t t t t t t t t 1000 t t t t2006 1,262 235 271 187 71,6 19,3 214,3 491,6 548,9 651 4,413 4,663 236,32005 1,188 214 196 213 53,9 18,8 148,7 439,9 471,6 875 4,635 5,117 212,52004 1,165 175 238 280 68,3 20,2 189,9 458,5 547,8 1,129 5,900 5,643 314,92003 1,338 200 364 341 73,5 20,7 223,1 447,8 529,1 1,696 6,325 4,883 335,92002 1,461 191 262 368 77,5 20,3 226,5 416,3 459,6 1,973 6,954 5,217 434,3

4.6. SlužbySektor služeb na Tchaj-wanu lze rozdělit do několika hlavních kategorií: obchod,finance a pojišťovnictví, relitní činnosti, pronájmy a leasing, dopravní služby,skladování, komunikace, zdravotnictví a sociální služby, pohostinství, firemní, vědeckéa technické služby, vzdělávání, kulturní, sportovní a rekreační služby, služby pro vládua ostatní.

V 60. a 70. letech byl výrobní sektor - pokud jde o podíl na vytvořeném HDP - téměřrovnocenný odvětví služeb. Avšak přibližněv průběhu dvou následujících desetiletídošlo k oživení sektoru služeb a počínaje rokem 1988 v něm bylo zaměstnáno jižvíceosob, nežv sektoru výroby. V roce 2006 jižbylo ve službách zaměstnáno téměř60% zcelkového počtu pracovních sil země.

Ve stejném roce vytořil sektor služeb 74% z celkového HDP země, cožje podílsrovnatelný s jinými vyspělými státy světa. Celověvytvořená hodnota přesáhla 250 mld.USD. Největší zásluhu na tomto výkonu měla odvětví velkoobchodu a maloobchodu(25%), následovaná finančními a pojišťovacími službami (15%).

34

4.7. Infrastruktura – doprava, telekomunikace a energetika

4.7.1. EnergetikaV současné doběprovozuje Tchaj-wan větší počet různých spalovacích cyklů. Khlavním zdrojům energie patří velké tepelné elektrárny v Taichungu, dále Hsingta,Southern, Tunghsiao a Talin, elektrárny spalující zemní plyn a několik jadernýchelektráren (zatím 3, čtvrtá na severu ostrova je ve výstavbě), stejnějaké řadahydroelektráren. Na podporu dalšího ekonomického rozvoje počítá Tchaj-wan svýstavbou dalších významných kapacit (viz mapka a tabulka dlouhodobého rozvojeenergetiky do roku 2017 dále).

Celková instalovaná kapacita ke konci roku 2006 představovala 37,371 MW. Hlavnízvýšení ve srovnání s předcházejícím rokem znamenala realizace tepelné elektrárnyTaichung Thermal Power Plant Steam Unit 10 (550 MW), a Tatan Power Plant SteamUnits 1&2 (530.2 MW).

Pozemní komunikace4.7.2. Dálniční síťVýstavběnárodního systému dálnic přikládá vláda mimořádnou důležitost kromějinéhotéžproto, že poskytuje důležité a kvalitní spojení mezi ostatními druhy přepravy, jako jedoprava námořní, železniční nebo letecká.

Národní dálnice č, 1, - tzv, Sun Yat Senova dálnice- která spojuje především sever a jihostrova - byla první komunikací tohoto druhu. Narůstající dopravní potřeby jsouuspokojovány výstavbou dálnic dalších. Druhá hlavní dálnice č. 3 byla dokončena vlednu 2004 a v současné doběje ve výstavbětřetí hlavní dálniční spojení. Dáleprobíhají stavby většího počtu dálnic ve směru východ-západ podél tchajwanskéhozápadního koridoru, které napojují města a obce v zájmu zvýšení turistického ruchu aekonomického rozvoje oblasti.

Z důvodu vyváženosti ekonomického rozvoje východní a západní části Tchaj-wanunechala vláda postavit dálnici č. 5, tzv.Taipei-Ilan Expressway. Součástí této dálnice je12,9 km dlouhý Hsuehshan Tunnel, který je nejdelším tunelem na Tchaj-wanu, druhýmnejdelším tunelem v Asii a pátým na světě. Tento tunel, otevřený v červnu 2006, jemimořádným inženýrským dílem, vystavěným v obtížných podmínkách a umožňujerychlé spojení mezi západními a východními regiony země.

4.7.3. ŽelezniceTchaj-wan vybudoval rozsáhlou síťželeznic, která představuje páteřpozemníchkomunikačních spojení na ostrově. Celková délka tchajwanských železnic je 1093 km s218 železničními stanicemi.Všechny tratějsou elektrifikovány s výjimkou několikavybraných úsekůna západním pobřeží. V roce 2006 obsloužily tchajwanské železnicetéměř169 mil. cestujících a přepravily přes 12.87 mil. tun nákladu.V zájmu zvyšováníkvality přepravy zařadila správa tchajwanských železnic (Taiwan RailwayAdministration - TRA) do svého vozového parku vysoce moderní vozidla a elektrickésoupravy včetně300 nových osobních vagónůna obsluhu východních železničníchlinek. Kromětoho dochází k postupné integraci železnice s ostatními druhy přepravy,aby byl zvýšen komfort pro přestupující pasažéry. TRA používá ucelený systém prodejejízdenek, které mohou cestující získat prostřednictvím prodejních automatů. (AutomatedTicket Vending Machines - ATVMs).

35

36

Dlouhodobý program rozvoje energetiky Tchaj-wanu (Program 9505)Projekt Kapacita (MW) Rok zprovozněníPrvní faze větrné elektrárny 86 2006Hydroelektrárna Hsikou (IPP) 12 2006Větrná elektrárna Chuan (IPP) 8 2006Větrná elektrárna Tapeng (IPP) 42 2006Větrná elektrárna Chungway Taichung (IPP) 26 2006Větrná elektrárna Luway Changbin (IPP) 36 2006Spalování biomasy Yunlin 4 2006Taichung č. 10 (uhlí) 550 2006Druhá faze věrtné elektrárny 126 2006-2008Tatan CC č. 1-č.6 (LNG) 3,512 2006-2008Nákup obnovitelných energií (IPP) 2,410 2006-2017Fotovoltaický systém 4 2006-2017Ostrůvky mimo Tchaj-wan 105 2006-2017Rekostrukce hydrostanice Kukuan 33 2007Hydrostanice Mingchien 17 2007Větrná elektrárna Luway Lukang (IPP) 30 2007Větrné elektrárny č.1-6 Penau Huhsi 5 2007Oprava hydrostanice Coshui 4 2008Třetí faze větrné elektrárny 112 2008-2009Oprava hydrostanice Chumen 3 2009Hydroelektrárna Bihai 61 2009Hydroelektrárna Shibao 74 2009Větrná stanice Kinmen Kinsha 4 2009Starbuck (LNG) (IPP) 490 20094 atomová elektrárna fáze 1-2 2x1350 2009-2010Čtvrtá fáze větrné elektrárny 60 2010-2011Rozšíření hydrostanice Wanta a hydrostaniceSunglin

41 2011

Čtvrtá faze IPP 1980 2011Changdong 1-2 (uhlí) 2x800 2012Přestavba stanice Shenao č. 1-2 (uhlí) 2x800 2012-2013Závod na výrobu z obnovitelných zdrojů 140 2012-2016Přestavba Linkou č. 1-3 (uhlí) 3x800 2012-2017Hydrostanice Nankou 15 2013Hydrostanice Chungyueh 28 2014Přestavba závodu Talin č. 1 800 2014Nová Tunghsiao CC č. 1-4 (LNG) 4x720 2014-2015Hydrostanice Meiyuan 27 2015Hsinta CC č. 6 (LNG) 720 2015Taichung č. 11.12 (uhlí) 2x800 2015-2016Tainan CC č. 7-8 (LNG) 2x720 2015-2016Hydrostanice Chingchang a Wenlan 20 2016Hydrostanice Chuoching 37 2016Nová stanice Hsinta č. 1-2 (uhlí) 2x800 2017

37

Systém ATVM umožňuje pasažérům provádět rezervace, vyzvedávat jízdenky aposkytuje základní informace, jako např. jízdní řády. Každý lístek vydaný ATVM mámagnetický pásek, který slouží k automatické kontrole zaplacení jízdného na výstupnístanici. Objednávky jízdenek lze činit prostřednictvím telefonu a internetu přímo z vlakůa na vybraných železničních stanicích.

S cílem eliminovat překážky v městské železniční infrastruktuře, úzká dopravní místa asnížit zatížení hlukem realizuje TRA vsoučasné doběve velkých městech projektpřemísťování tratí na nadzemní pylony nebo pod zem.

4.7.4. Městské rychlodráhyJednou z priorit vládní dopravní politiky je rozvoj systému rychlých přepravníchsystémův urbanizovaných oblastech. Tento projekt je zaměřen jednak na zlepšenípřepravy ve městech, jednak i na příměstskou dopravu, která zrychlí přepravu obyvateldo měst za prací.

4.7.5. Vysokorychlostní železniceVysokorychlostní vlak, tzv. Taiwan High Speed Rail (THSR), která vede z Taipei naseveru do stanice Zuoying v Kaohsiungu na jihu ostrova v délce 345 km, byl uveden doprovozu 3. března 2007. Má celkem 10 stanic ve městech Taipei, Taoyuan, Hsinchu,Miaoli, Taichung, Changhua, Yunlin, Chiayi, Tainan a Kaohsiung-Zuoying. V provozujsou ještědvědalší doplňkové stanice v předměstských oblastech Taipei - Nangang aBanciao. Další technická zařízení zahrnují 6 dep na údržbu a 4 monitorovací stanice,které zajišťují hladné fungování a kvalitu této služby.

Výstavba THSR byla iniciována soukromým sektorem. Na základětoho Ministerstvodopravy a komunikací podepsalo v červenci 1998 kontrakt s Taiwan High Speed RailCorporation (THSRC), který stanovil, že soukromá společnost bude financovat,realizovat stavbu a následněprovozovat tuto železnici (systém BOT). Stavební prácebyly zahájeny v roce 2000.

Vlaky po této trati mohou jezdit rychlostí až300 km/h a cestovní čas z Taipei doKaoshiungu je 90 minut, cožje při započtení doby strávené čekáním apod. srovnatelné sdobou, potřebnou k letecké přepravěna stejnou vzdálenost. THSR je 2-3x rychlejší nežkonvenční vlaky (těm cesta z Taipei do Kaoshiungu trvá asi 4 hodiny) a má kapacitu989 cestujících jedním směrem. Původní odhady uváděly, že denní vytíženost vlakůbude 180 tis.cestujících denněa do roku 2036 naroste na 400 tis. denně, cožby bylonejméně40x více, nežletecké společnosti a 3,5x více, neždálnice. Provoz všaknenaběhl ihned na plnou kapacitu a z počátečních 19 spojůkaždým směrem denněbyl kdnešnímu dni postupězvýšen na 61. V září 2007 přepravila THSR 1,5 mil. pasažérů,cožznamená průměrný denní počet 50 tis. Celková cena projektu byla téměř600 mld.NTD, ale dlouhodobě se očekává, že se náklady vrátí v přidané hodnotě kekonomickému rozvoji oblastí, kudy traťprochází.

4.7.6. TelekomunikaceOdvětví telekomunikací doznalo na Tchaj-wanu za poslední roky v důsledkuliberalizace podnikatelského prostředí značné změny.Tyto změny umožnily Tchaj-wanudostát svým závazkům z členství ve WTO a dále úspěšněrozvíjet toto odvětví. Zejménase jedná o oblast e-commerce a třetí generace (3G) mobilních telefonních služeb, stejnějako nejnovější technologie WiMAX (4G) a digitální životní styl (IPTV, inteligentní

38

prostředí k bydlení). Při vysoké penetraci jak v oblasti mobilních telefonů, tak připojeník internetu, existuje dnes na Tchaj-wanu náročné konkurenční prostředí jak proposkytovatele pevných telefonních linek, tak pro tak pro provozovatele dalších sítí aposkytovatele nadstavbových služeb.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomocTchaj-wan je zemí, ze které se stal díky domácímu ekonomickému úspěchu znedávného čistého příjemce čistý poskytovatel zahraniční rozvojové pomoci. V roce2006 tomu bylo 10 let, kdy byl založen Tchajwanský fond pro spolupráci a rozvojovoupomoc - TaiwanICDF, který koordinuje poskytování této pomoci z různých vnitřníchzdrojů. Vychází přitom ze zkušeností, které v minulosti získalo Ministerstvozahraničních věcí (MOFA), Ministerstvo pro ekonomické záležitosti, zemědělství azdravotnictví.

V posledních letech je stále více do rozvojové pomoci zapojován i soukromý sektor a vzájmu účinnějšího prosazování národních zájmůTchaj-wanu jsou zdroje jednotlivýchvládních organizací lépe integrovány.

V roce 2006 podpořil TaiwanICDF 10 investičních a finančních rozvojových projektů(5 z nich bylo podepsáno - viz tabulka níže). Celkověbylo za 10 let existenceTaiwanICDF poskytnuto 80 projektůrozvojové pomoci.

TaiwanICDF je rovněžpověřen MOFA, aby organizoval zahraniční mise a řídil tzv.Youth Overseas Service program. Fond rovněžpoužívá svůj vlastní kapitál proimplementaci projektůtechnické pomoci v oblastech jako je průmysl, budování institucía specializovaný výzkum. Kromětoho téžspravuje program působení dobrovolníkůvzahraničí - tzv. Overseas Volunteers program a Program mobilních zdravotnických misí(Mobile Medical Missions - MMMs).

Na výše uvedené programy bylo v roce 2006 vynaloženo celkově1,326 mld. NTD. Kekonci roku bylo ve 29 zemích (s odečtením Čadu, kde byly programy technické amedicínské pomoci ukončeny v srpnu 2006) umístěno celkem 34 výsadků protechnickou pomoc, působících v různých oblastech činnosti. Do práce těchto misí bylozapojeno 238 pracovníků, kteří se podíleli na 84 projektech mezinárodní spolupráce.

Nicméněve světle své specifické diplomatické situace musí Tchaj-wan čelit těžkostempři zapojování se do bilaterálních i multilaterálních programůna úrovni oficiálnírozvojové pomoci (ODA). Tato situace vymezuje formální kanály, kterými Tchaj-wanmůže poskytovat rozvojovou pomoc ostatním zemím.

TaiwanICDF si stanovil 4 strategie k dosahování svých středněa dlouhodobých cílů, ato jmenovitě: 1) Spolupracovat s mezinárodními institucemi a nevládními organizacemiza účelem vytváření partnerských vztahů2) Využívat silných stránek Tchaj-wanu připomoci partnerským zemím v ekonomickém a sociálním rozvoji 3) Integrovat zdrojeveřejného i soukromého sektoru jak na Tchaj-wanu, tak v partnerských zemích 4)Posilovat soukromé vlastnictví v partnerských zemích a podporovat mnohostrannouharmonizaci.

Tchajwanský model rozvojové spolupráce má nepochybnou referenční hodnotu, alepochopitelněnemůže být aplikován všude stejně. Je nutné respektovat specifické

39

podmínky jednotlivých partnerských zemí a volit odpovídající metody tak, aby zdrojevěnované na rozvojovou pomoc co nejefektivněji využity. Příkladem takovéhotopřístupu TaiwanICDF je jižzmíněný program mobilních zdravotnických misí (MMMs),který je pokládán za jeden z jeho největších úspěchův roce 2006.

Mnohé rozvojové zemětrpí nedostatečněrozvinutým systémem zdravotnictví, cožzejména u obyvatel v odlehlých oblastech vede k nedosažitelnosti základní lékařsképéče. Tyto zeměsamotné téžzpravidla ani nemají dostatečné zdroje, aby vyškolilydostatek vlastního zdravotnického personálu. V zájmu pomoci těmto partnerskýmzemím využívá TaiwanICDF platformu tzv. International Healthcare CooperationStrategic Alliance (IHCSA), která byla vytvořena v roce 2006 s cílem sdružit významnýpočet tchajwanských zdravotníků. Tito dobrovolníci vytvářejí malé mobilní týmy(MMMs), které cestují do odlehlých oblastí rozvojových zemí a poskytují lékařskoupomoc těm, kteří ji potřebují. Kromětoho jim poskytují téžzákladní poradenství votázkách hygieny a zdraví. Tchajwanské nemocnice, které se účastní na těchto misíchrovněžuzavírají dohody s nemocnicemi a klinikami v partnerských zemích o výcvikulékařského personálu.

V roce 2006 bylo z prostředků, poskytnutých MOFA, financováno vyslání 16 MMMsdo 12 spřátelených zemí v Africe, Střední Americe a v jižním Pacifiku. Na misích sepodílelo 14 souromých tchajwanských nemocnic a lékařské ošetření v cílových zemíchdostalo více, než35 tis. lidí. Na základětěchto zkušeností lze tak jižnyní konstatovat,že tchajwanské MMMs pomáhají zvyšovat standardy zdravotní péče v partnerskýchrozvojových zemích.

Projekty rozvojové pomoci poskytnuté Tchaj-wanem v roce 2006Název projektu Druh projektu Partnerská

země/instituceRozpočtová alokace

Konsolidovaná investicev Latinské Americe-společná investice dotextilního závodu Chih-Hsing Textile Co.

Investice-soukromýsektor

Státy Latinské Ameriky 450 mil. NTD

Speciální finančnízprostředkovatel –rozvojový fond

Investice – soukromýsektor

Interamerická rozvojovábanka – Multilaterálníinvestiční fond

15 mil, USD

Investiční fond v Indii Investice – soukromýsektor

Asijská rozvojová banka 5 mil. USD

Program na podporuobchodu

Investice – soukromýsektor

EBRD 5 mil. USD

Refinanční programCABEI pro MSP

úvěr – soukromý sektor Central American Bankfor Economic Integration- CABEI

10 mil. USD

CELKEM 49 062 500 USD

40

5. FINANČNÍ SEKTOR

5.1. Státní rozpočet

Vývoj příjmůa výdajůstátního rozpočtu Tchaj-wanu 2002-2006 (mld. USD)Období 2002 2003 2004 2005 2006*Příjmy 22,0 24,4 26,2 28,1 30,7Běžné výdaje 18,1 19,8 24 26,0 26,9Rozvojové výdaje 9,2 10,1 7,2 7,0 8,7Saldo -5,3 -5,5 -5,0 -5,0 -4,9Saldo (% HDP) -5,6 -5,3 -4,3 -3,8 -3,5* odhad Ministerstva financí bez daňových opatření, přijímaných v roce 2006

5.2. Platební bilance, devizové rezervy

Vývoj účtůplatební bilance Taiwanu v letech 2002-2006 (mil. USD)Období 2002 2003 2004 2005 2006Bilance zahraničního obchodu 24,175 24,867 16,113 17,879 23,404Bilance účtu zboží a služeb 21,091 22,398 11,171 11,244 19,015Běžný účet 25,612 29,234 18,478 16,019 24,661Běžný účet (% HNP)Zdroj: Central Bank of Taiwan

Vývoj platební bilance ve finančním roce 2006 byl charakterizován nárůstem přebytkuna běžném účtu a čistým poklesem na finanční účtu. Běžný účet zaznamenal přebytek25,2 mil. USD, cožpředstavovalo ekvivalent 6,9% nominálního HDP. Kapitálový účetvykázal relativněmalý deficit ve výší 118 mil. USD, čistý odliv z finančního účtupředstavoval částku 23 mil. USD, cožbyla doposud nejvyšší zaznamenaná částka,způsobená především nárůstem zahraničních investic obyvateli Tchaj-wanu. V důsledkutoho došlo ke zvýšení aktiv v držení centrální banky o 6,1 mil. USD a nárůstudevizových rezerv ke konci roku 2006 na 266,1 mld. USD.

Devizové rezervy Taiwanu v mezinárodním srovnání 2003 – 2007 (mil. USD)Rok Taiwan ČLR Hong

KongUSA Japonsko Kanada Německo Francie

2007/8 261,372 - - - - - - -2007/7 266,287 - - - 907,346 - 43,423 46,1972007/6 266,052 1,334,590 136,267 55,086 897,568 41,081 43,265 43,0822007/5 265,699 1,294,640 136,179 54,967 894,921 40,024 43,977 42,5492007/4 266,540 1,248,570 136,752 55,679 898,967 40,109 43,392 44,1422007/3 267,485 1,202,000 135,326 55,510 892,677 39,231 41,683 43,9042007/2 267,987 1,159,370 136,192 55,041 888,708 36,238 41,711 43,8412007/1 265,972 1,106,810 133,701 54,022 879,377 35,837 42,141 42,1022006 266,148 1,068,490 133,168 54,854 879,682 34,994 41,687 42,6522005 253,290 821,514 124,244 54,084 834,275 32,962 45,140 27,7532004 241,738 614,500 123,540 75,890 833,891 34,429 48,823 35,3142003 206,632 408,151 118,360 74,894 663,289 36,222 50,694 30,187

41

5.3. Zahraniční zadluženost Taiwanu

Vývoj celkové zahraniční zadluženosti Taiwanu 2002 -2006, mil. USDdlouhodobý krátkodobý

Poměrexterníhodluhu kesplácení

(%)*

Kekonciroku

Externídluhcelkem

Celkem Veřejnýsektor

Soukromýsektor

Celkem Veřejnýsektor

Soukromýsektor

2006 85,833 11,590 190 11,400 74,234 10416 63,827 3,562005 86,732 12,985 222 12,736 73,747 13,727 60,020 4,912004 80,888 19,395 524 18,871 61,493 4,476 57,017 2,842003 63,054 15,237 179 15,058 47,817 6 47,811 0,012002 45,033 10,948 14 10,934 34,085 9 34,076 0,01*jedná se o objem plateb jistiny a úrokůz externího dluhu jako % z vývozu zboží a služeb

5.4. Bankovní soustava - hlavní trendy vývoje v roce 2006

5.4.1. Pokles počtu depozitních institucíNa konci roku 2006 činil počet depozitních institucí na Tchaj-wanu 383, cožbylo o 7méně, nežna konci roku 2005. Z toho se počet domácích bank snížil o 2 a bank prostřední podnikání o 1. Důvodem byla přeměna této banky na banku domácí a tři případysloučení domácích bank. Počet zahraničních bank klesl téžo 3, neboťUFJ Bank sesloučila s Bank of Tokyo-Mitsubishi a Toronto Dominion Bank a Union Bank ofCalifornia uzavřely své pobočky na Tchaj-wanu. Počet úvěrních družstev poklesl ojedno, téžv důsledku sloučení s domácí bankou.

Počet finančních holdingových společností a podílových fondůna peněžním trhu zůstalve srovnání s rokem 2005 stejný, tj. 14, resp. 2.

Počet depozitních institucí na Tchaj-wanu podle kategorie

Ke konci r. 2006 Ke konci r. 2005 Roční změna

Celkový počet bank: 383 390 -7- domácí banky 40 42 -2- banky pro střední podnikání 3 4 -1- zahraniční banky 33 36 -3- úvěrní družstva 28 29 -1- úvěrní pobočky Asociací

farmářůa rybářů 278 278 0

- Služba vkladůa převodůtchajwanské pošty 1 1 0

Celkový počet poboček: 5,961 5,938 23

- pobočky místních bank 5,815 5,789 26- pobočky zahraničních bank 80 79 1- bankovní pobočky typu offshore 66 70 -4

Zdroje:1. Financial Statistics Monthly, CBC,2. Department of Financial Inspection, CBC

42

5.4.2. Podíly finančních institucí na trhu vkladůa ůvěrůDominantní roli na trhu vkladůi úvěrůhrály domácí bankovní domy. Ke konci roku2006 se jejich podíl zvýšil na 70,19% u vkladůa 86,98% z celkového objemuposkytnutých úvěrů. Pokud jde o zahraniční banky, jejich tržní podíl se v průběhu rokuzvýšil jen nepatrněna 3,30% u vkladůa 3,07% u úvěrů, přestože dvězahraniční bankyuzavřely své pobočky. Pokud jde o Službu vkladůa převodůtchajwanské pošty(Department of Savings and Remittances of Taiwan Post Co.), její podíl u vkladůvykazoval vzrůstající trend a ke konci roku 2006 dosáhl 15,61%. Vzhledem k restrikcímaktivit této instituce v oblasti financování však její podíl na trhu poskytnutých úvěrůnarostl oproti roku 2005 o pouhých 0,2%.

5.4.3. Zdroje a užití prostředkůdepozitních institucíStruktura zdrojůfinančních institucí se v průběhu roku 2006 v zásaděnezměnila. Díkyněkolikanásobnému nárůstu úrokůz netransakčních vkladůa zvyšujícímu se úrokovémudiferenciálu mezi vklady v devizách a v domácí měněv průběhu roku však byla částtransakčních vkladůpřesunuta na netransakční vklady. Podíl netransakčních vkladů,zejména pokud jde o volněsměnitelné měny se tak během roku zvýšil o 0,20% (kekonci roku tvořil 64,62%), zatímco u transakčních vkladůdošlo k poklesu o 0,23% (na27,44%).

Pokud jde o užití zdrojů, omezily banky vzhledem k narůstajícím problémům s krytímpohledávek z kreditních karet rozsah spotřebitelských úvěrů. V důsledku toho pokleslpodíl úvěrůna celkovém užití zdrojůbankami ke konci roku na 64,69% (2005 –66,47%). Současnědošlo k nárůstu čistých zahraničních aktiv z 0,57% na 1,73%. Vrámci úsilí omezit nadbytečnou likviditu a eliminovat svá investiční rizika zvýšilybanky nákupy cenných papírůvydávaných vládou. Ve struktuře užití zdrojůbankamitak během roku 2006 narostly jejich portfoliové investice z 8,53% na 9,39%. Mírněsezvýšil rovněžpodíl vkladových certifikátův držení bank, zatímco rozsah jejich depozitu centrální banky celkověmírněpoklesl.

Zdroje a užití prostředkůvkladovými institucemi (mld. NTD)Ke konci r. 2006 Ke konci r. 2005 Roční změna

objem podíl (%) objem podíl (%) objem podíl(%)Zdroje:

Transakční depozita 7,464 27.44 7,141 27.67 323 -0.23Netransakční depozita 17,576 64.62 16,625 64.42 951 0.20Úložky vlády 717 2.63 729 2.82 -13 -0.19Půjčky od centrální banky 151 0.56 122 0.47 29 0.08Ostatní zdroje (netto) 1,293 4.75 1,193 4.62 99 0.13Zdroje celkem: 27,200 100.00 25,810 100.00 1,390 0.00Užití:Čistá zahraniční aktiva 472 1.73 148 0.57 324 1.16Poskytnuté úvěry 17,594 64.69 17,154 66.47 440 -1.78Portfoliové investice 2,555 9.39 2,202 8.53 353 0.86Nákup vkladových certifikátůvydaných centrální bankou 3,683 13.54 3,444 13.34 240 0.20

Úložky u centrální banky 2,896 10.65 2,863 11.09 34 -0.44Zdroj: Financial Statistics Monthly, Central Bank of China

43

5.4.4. Pokles nárůstu vkladůCelkové úložky u depozitních institucí za rok 2006 vzrostly o 5,10%, cožznamenalosnížení nárůstu oproti 6,19%, zaznamenaným v roce 2005. Tento pokles lze přičíst navrub zejména nižšímu růstu bankovních úvěrůa investic, poklesem přílivu zahraničníhokapitálu a nárůstem zahraničních investic tchajwanskými rezidenty.

5.4.5. Pokles podílu klasifikovaných úvěrůMístní banky věnovaly v průběhu roku značné úsilí vyvedení klasifikovaných úvěrů(NPLs) ze svých portfólií. Kumulovaná účetní hodnota prodaných NPLs tak v roce 2006narostla o 172,2 mld. NTD. Díky negativním dopadům nesplacených pohledávek zkreditních karet měl podíl klasifikovaných úvěrůfinančních institucí (včetněbank,úvěrních družstev, věřitelských a investičních společností) v prvních 4 měsících rokucelkověnarůstající tendenci. Následněvšak v důsledku odepisování špatných půjčekbankami začal poměr klasifikovaných úvěrůk celkovým aktivům klesat a koncem roku2006 činil 2,38% (2005 – 2,59%).

5.4.6. Nárůst bankovních úrokových sazebÚrokové sazby komerčních bank v průběhu roku rostly ruku v ruce se zvyšovánímdiskontní sazby centrální banky. V případěpěti největších domácích bank došlo dokonce r. 2006 ke zvýšení měsíčních fixních úroků o 1,71% a roční sazby ztermínovaných vkladůo 2,20% (2005 – 1,50, resp. 1,99%). Ve stejném období tytobanky zvýšily základní sazba z úvěrůz 3,85% na 4,12%.

Nárůst vážených průměrných úrokových sazeb z nových úvěrův důsledku politikyuvedených pěti bank byl relativněmírný. To bylo způsobeno nízkým nárůstem úrokůpro vládní instituce a firmy s dobrou úvěrovou bonitou a poskytováním hypoték zazvýhodněných sazeb. Celkovětedy došlo k nárůstu úrokůz úvěrůjen mírněna 2,37% z2,31% v roce 2005. Při odečtení půjček vláděse pak jednalo o nárůst z 2,34% v roce2005 na 2,41% v roce 2006.

5.5. Daňový systémDaněna Tchaj-wanu lze podle alokace daňových výnosůrozdělit na státní a místní.Zodpovědným úřadem za správu daňového systému je Ministerstvo financí)(http://www.mof.gov.tw). V jeho pravomoci je navrhovat, přijímat a interpretovatdaňové zákony a opatření, zajišťovat výběr daní na administrativní úrovni, formulovatdaňovou politiku a vybírat daně.

Institucí podřízenou MOF je Státní daňová správa (The National Tax Administration -NTA), která je zodpovědná za praktickou realizaci státních daňových zákonů svýjimkou celního zákona. V současné doběexistuje 5 regionálních kanceláří NTA,jmenovitěse jedná o: NTA Taipei, NTA Kaohsiung, NTA severní provincie Tchaj-wan,NTA centrální provincie Tchaj-wan a NTA jižní provincie Tchaj-wan.

Městské nebo okresní daňové úřady jsou podřízenými jednotkami správy města nebookresu a jejich úkolem je vybírat municipální daně.

Každá z daní je upravena zvláštním zákonem. Například daňz příjmůje stanovenaZákonem o dani z příjmů(Income Tax Law), zatímco daňz nemovitostí a daňdarovacíjsou stanoveny jiným příslušným zákonem (Estate and Gift Tax Law).

44

Další samostatné daňové zákony jsou například Commodity Tax Statute,Value-Addedand Non-Value-Added Business Tax Law, Stamp Tax Law, Deed Tax Statute aj..Klasifikace jednotlivých daní provádějí jednotlivé daňové úřady na svých úrovních.

Přehled daní, vybíraných na Tchaj-wanu :

Daňz příjmů(Income Tax ) Pozemková daň(Land Value Tax) Daňz nemovitostí a darů(Estate and Gift Tax) Stavební daň(Building Tax) Daňz podnikání (Business Tax - VAT and Non-VAT) Daňza změnu vlastnického práva k nemovitostem (Deed Tax) Daňze zboží (Commodity Tax) Daňze zábavy (Amusement Tax) Daňz tabáku a vína (Tobacco and Wine Tax) Kolkovné (Stamp Tax) Daňz transakcí s cennými papíry (Securities Transaction Tax) Daňz registrace vozidel (Vehicle License Tax) Daňz těžebních pozemků(Mining Lot Tax) Daňze zemědělské půdy (Agriculture Land Tax)

45

6. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

6.1. Obchodní bilance

Obchodní bilance za posledních pět let (mld. USD; dodací parita f.o.b.)2003 2004 2005 2006 2007

Vývoz 150,597 182,362 198,456 223,789 246,673Dovoz 125,730 166,249 180,559 200,375 219,248Saldo +24,867 +16,113 +17,897 +23,414 +27,425Zdroj: Taiwan Statistical Data Book 2007

6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Tchaj-wanu

5 největších obchodních partnerůTaiwanu 2003-20072003 2004 2005 2006 2007

Vývoz % mil.USD

% mil.USD

% mil.USD

% mil.USD

% mil.USD

1. ČLR 15,2 25,2 19,9 39,8 22,0 47,3 23,1 52,8 25,5 68,42. Hong Kong 20,5 33,1 18,0 35,7 17,2 36,7 16,7 36,3 15,2 40,93. USA 17,6 28,5 15,8 31,1 14,7 31,7 14,4 34,0 12,9 34,24. Japonsko 8,3 13,5 7,6 15,1 7,6 16,4 7,3 17,0 6,5 17,25. Singapur 3,5 5,8 3,7 7,3 4,1 8,7 4,1 9,7 4,3 11,6

Dovoz % mil.USD

% mil.USD

% mil.USD

% mil.USD

% mil.USD

1. Japonsko 25,6 35,5 25,9 47,7 25,2 49,2 22,8 49,7 20,9 50,12. USA 13,3 18,4 12,9 23,8 11,6 22,7 11,2 24,6 12,1 29,03. ČLR 8,6 12,1 10,0 18,5 11,0 21,9 12,2 26,8 12,8 30,84. Korea 6,8 9,5 6,9 12,8 7,2 14,0 7,4 16,3 6,9 16,55. Saúdská Arábie 3,3 4,5 3,3 6,1 4,1 8,4 4,8 10,7 4,8 11,6

Zdroj: Bureau of Foreign Trade, Taiwan

Obchod Tchaj-wanu s EU (25 -27)Ve statistikách Eurostatu a tchajwanské celní správy existují rozdíly, kromějiného téžvlivem pohybůve směnných kurzech. Ve statistikách Eurostatu dochází ke změnámrovněžz důvodůpřistoupení nových státůdo EU. Pro srovnatelnost jsou v následujícíkapitole použita ažna výjimky čísla Eurostatu.

V roce 2007 byl Tchaj-wan 13. největším obchodním partnerem EU, tj. postoupil ojednu příčku ve srovnání s rokem 2006. Nicménětento výsledek je dán zejménavstupem Rumunska a Bulharska do unie a jejich odstraněním ze seznamu externíchpartnerů EU. Oceněno v eurech, hodnota obchodu zůstala prakticky stejná jakov předcházejícím roce, nicméněpodle tchajwanských celních statistik narostla o 10%.Tento rozdíl lze přičíst na vrub zejména stálému narůstání směnného kursu Euro vůčimístní měně(NTD) v průběhu roku 2007.

Ačkoliv HDP Tchaj-wanu rostl v roce 2007 tempem 5,4%, nepromítlo se to plnědoobchodu s EU, naproti tomu Korea s nižším růstem HDP (4%) zvýšila vzájemný obchods EU o 6%.

Obchodní deficit EU s Tchaj-wanem se v roce 2007 stabilizoval (-5%) a poklesl takz 20% v roze 2006 – zejména z důvodu poklesu celkového dovozu EU z Tchaj-wanu.Přes sílící euro dokázala EU udržet stejnou úroveňvývozu, převážnědíky dobré

46

exportní výkonnosti v oboru strojírenských e elektrických zařízení, železa a oceli achemikáliích. Celkový obchodní deficit však zůstal vysoký (12,8 mld. Euro) a poměrobjemu vývozu a dovozu patří po Číněk nejhorším v Asii (pod 50%).

Obchod se zbožím mezi Tchaj-wanem a EU od roku 1999, mld. Eur1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

EU Vývoz EU naTchaj-wan

12.0 15.1 13.4 11.9 11.0 12.9 13.1 13.2 13.3

Roční růst +25.8 -11.3 -11.2 -7.6 +16.8 +1.3 +1.3 +0.8Dovoz EU z Tchaj-wanu

21.3 28.3 26.0 23.2 22.6 23.9 24.1 26.7 26.1

Roční růst +32.9 -8.1 -10.8 -3.4 +5.7 +0.9 +10.7 -2.2Celkem 33.3 43.4 39.4 35.1 33.7 36.8 37.2 39.9 39.4Roční růst +30.3 -9.2 -10.9 -5.1 +9.2 +1.1 +7.3 -1.3Obchodní bilancepro EU

-9.3 -13.2 -12.5 -11.3 -11.6 -11.0 -11.0 -13.5 -12.8

Zdroj: Eurostatstat (EU-25 do r. 2002, EU-27 od r. 2003. Indexy pro rok 2003 jsou nabázi čísel za EU-25)

Obchod se službamiObchod se službami hraje ve vzájemném obchoděnarůstající roli. Hodnotověodpovídáasi 13% obchodu se zbožím. Nicméněpo dvou letech rychlého nárůstu v letech 2003 a2004 nastalo období s nulovým růstem. Existující výměna s Tchaj-wanem tvoří pouzemalou část celkového zahraničního obchodu Eu se službami (0,7% v roce 2006),zatímco Tchaj-wan se podílí 1,5% na celkovém obchodu EU se zbožím. To je známkou,že existuje značný proctor pro rozšíření vzájemného obchodu ve službách.

Ve vzájemném obchodu se službami existuje mírný přebytek ve prospěch EU. Nicménějeho výše (1 mld euro v r. 2004) ani zdaleka nemůže kompenzovat více, než10 mld.euro deficit v obchodu se zbožím.

Obchod mezi EU a Tchaj-wanem ve službách, mld. Eur2001 2002 2003 2004 2005 2006

Vývoz EU na Tchaj-wan 2.0 2.0 2.4 3.2 3.1 3.1Dovoz EU z Tchaj-wanu 1.8 1.8 2.1 2.1 2.1 2.1Celkem 3.8 3.8 4.5 5.3 5.2 5.2Bilance pro EU 0.2 0.2 0.3 1.1 1.0 1.0Zdroj : Eurostat (do r. 2003 EU-15, od r. 2004 EU-27)

Postavení Tchaj-wanu v obchodu s EU a celková výměnaTchaj-wan byl pro EU v roce 2007 12. největším zdrojem dovozů, které představovaly1,8% celkového dovozu. Jako dodavatel do EU je Tchaj-wan velikostněsrovnatelný sIndií, nebo 1/3 Japonska a je větším dodavatelem nežnapř. Kanada. Nicméněněkterérychle rostoucí zemějako např. Brazílie Tchajwan jiždohnaly nebo předehnaly.

Pro EU byl Tchaj-wan 22. největším zákazníkem, nakupujícím 1,1% celkových vývozůz EU. Umístil se daleko za jinými asijskými zeměmi jako je Korea (přes 2%), Japonsko(přes 3%) nebo Čína (5,5%). Například i Singapur nakupuje od EU o 50% vice zboží,nežTchaj-wan.

Uvedený rozdíl v postavení Tchaj-wanu jako vývozce a jako dovozce do EU dokládá, že

47

je nutné mnoho udělat pro otevření tchajwanského trhu a aby evropské firmy bylyaktivnější při zkoumání svých obchodních příležitostí.

Obchod Tchaj-wanu s členskými státy EUJednotný trh EU a volný pohyb zboží na něm prakticky znemožňuje přiřazeníspecifických obchodních tokůs nečlenskými ekonomikami jednotlivým členskýmzemím EU na základěúdajůEurostatu. Čísla o podílu ČS na obchodu s Tchaj-wanemjsou proto založena na tchajwanské celní statistice.

Největším obchodním partnerem Tchaj-wanu je Německo, následované Nizozemím,UK, Francií a Itálií. Samotné Německo představuje asi 25% celkového obchodu Tchaj-wanu s EU. Uvedených 5 zemí se na celkovém objemu obchodu EU s Tchaj-wanempodílí 2/3.

Členské zeměEU, které mají menší objemy obchodní výměny s Tchaj-wanem ovšemvelmi často vykazují vyšší tempa růstu. Při celkovém růstu obchodu EU-Tchaj-wan o10% v roce 2007 zaznamenalo skokový nárůst o 32% Španělsko, 23%, 36% Maďarsko,31% Polsko, 28% Slovensko a 66% Portugalsko. Prakticky ve všech případech je všakdůvodem expanze vývozu Tchaj-wanu do těchto zemí. I přes svůj trvalý obchodnídeficit má Česká republika mezi novými členy EU jeden z nejlepších poměrůmezidovozem a vývozem (31%), cožje dáno relativněvysokými objemy vývozu na Tchaj-wan.

Trade Volume between EU-27 and Taiwan(By Member State - million USD -2007 - source : Taiwan Customs Statistics)

02000400060008000

100001200014000

Ger

man

yN

eth

erla

nds

UK

Fran

ceIt

aly

Spa

inB

elgi

umFi

nlan

dS

wed

enA

ustr

iaH

ung

ary

Pola

ndIr

elan

dD

enm

ark

Slo

vak

iaPo

rtug

alC

zech

Rep

.G

reec

eC

ypr

usE

ston

iaM

alta

Rom

ania

Lu

xem

bou

rgL

ith

uan

iaB

ulga

ria

Lat

via

Slo

veni

a

EU exports EU imports

48

Obchod Tchaj-wanu s členskými státy EU v r. 2007, mil. USDVývoz EU Dovoz EU Celkem Bilance

Německo 7045 5002 12047 2043Holandsko 2763 4328 7091 -1565UK 1889 3531 5420 -1642Francie 2377 1684 4061 693Itálie 1469 2397 3866 -928Španělsko 446 1541 1987 -1095Belgie 544 1121 1665 -577Finsko 631 867 1498 -236Švédsko 521 579 1100 -58Rakousko 592 488 1080 104Maďarsko 68 799 867 -731Polsko 89 766 855 -677Irsko 398 416 814 -18Dánsko 225 581 806 -356Slovensko 56 517 573 -461Portugalsko 42 417 459 -375ČR 103 331 434 -228Řecko 62 255 317 -193Kypr 245 44 289 201Estonsko 67 135 202 -68Malta 77 109 186 -32Rumunsko 42 131 173 -89Lucemursko 23 118 141 -95Litva 11 130 141 -119Bulharsko 22 89 111 -67Lotyšsko 7 99 106 -92Slovinsko 16 72 88 -56

Zdroj: Taiwan customs statistics

Pouze Německo, Francie, Kypr a Rakousko měly v roce 2007 v obchodu s Tchaj-wanem přebytek, zatímco zemějako Irsko nebo Švédsko dosáhly v podstatěobchodnírovnováhy. Náhlý nárůst dovozu v případěKypru je dán menšími počtem dodávek ropy.Největší deficit zsaznamenala UK, Holandsko, Španělsko, Itálie, Maďarsko a Polsko.Statistiky EU však dávají na stejnou situaci odlišný pohled – zejména díky skutečnosti,že tchajwanské zboží, vstupující na trh EU v jedné zemi (např. v holandském přístavu)často nachází konečného zákazníka v jiné členské zemi EU.

6.3. Komoditní struktura zahraničního obchodu Taiwanu s EU (25)Struktura tchajwanského vývozu do EU se mění poměrněrychle od vysoké koncentracena malý počet elektronických a počítačových výrobků(hlavněspotřebitelského zbožípro konečné užití) směrem k větší diverzifikaci. Dochází k tomu z velké části vdůsledku trendu přemísťovat výrobu hotových výrobků z Tchaj-wanu na územi

49

pevninské Číny a do zemí jihovýchodní Asie, případněEvropy. Tchaj-wan se tudížstalvýznamnějším vývozcem elektronických součástí do EU: LCD obrazovky (vice, než10% všech vývozůdo EU v roce 2007), počítačové komponenty (7% vývozů),integrované obvody a mikrosoučástky (6%). Počítače, které ještě v roce 2001představovaly 22% tchajwanského vývozu do EU, v roce 2007 poklesly na 4%.

EU - komoditní struktura dovozu z Tchaj-wanu v roce 2007Pořadí SITC Rev.3

skupina výrobkůmil. euro Podíl na

celkovémdovozu do EU

%

14 CELKEM 26.098 1,84 100,0

92 Zemědělské výrobky 85 0,09 0,3

45 Energie 328 0,10 1,313 Nezemědělské suroviny 122 0,13 0,5

5 Kanc./telekom. zařízení 2972 5,53 11,410 Elektrické a neelektrické stroje. 1648 2,08 6,3

9 Dopravní zařízení 1887 2,08 7,218 Chemikálie 829 0,73 3,2

21 Textil a oděvy 534 0,68 2,014 Železo a ocel 1069 2,62 4,1

Zdroj: Eurostat 2008

Hlavními položkami vývozu EU na Tchaj-wan zůstaly polotovary a zařízení protchajwanský průmysl. Dvětřetiny vývozu EU na Tchaj-wan bylyv roce 2007 tvořenyvýrobky elektrotechnického průmyslu, vyspělým strojírenstvím, mechanickými přístroji,chemikáliemi, železem a ocelí.

EU - komoditní struktura vývozu na Tchaj-wan v roce 2007

Pořadí SITC Rev.3skupina výrobků

mil. euroPodíl nacelkovém

vývozu z EU%

23 CELKEM 13.325 1,08 100,0

27 Zemědělské výrobky 649 0,90 4,9

54 Energie 67 0,11 0,5

13 Nezemědělské suroviny 115 0,11 0,9

26 Kanc./telekom. zařízení 208 0,91 1,6

26 Elektrické a neelektrické stroje. 1.457 0,78 10,9

27 Dopravní zařízení 1169 0,71 8,8

21 Chemikálie 2167 1,15 16,3

24 Textil a oděvy 221 0,66 1,7

20 Železo a ocel 431 1,24 3,2Zdroj: Eurostat 2008

50

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozuPři dovozu zboží jsou požadovány dokumenty, které se běžněvyžadují celními úřady vesvětě, jako je například dovozní deklarace. Pro účely stanovení hodnoty zboží, na jejímžzákladěse později stanoví výše dovozního cla, je třeba přiložit fakturu. K faktuře se dálepřikládá náložný list (konosament), který obsahuje údaje o zboží, odesílateli, adresátovia zároveň představuje cenný papír určující majitele zboží. V případěpředloženínákladního listu, který není cenným papírem, je třeba případnědoložit doklad o platbě,kupní smlouvu, atd. V závislosti na dodací paritěse přikládají doklady o pojištění zbožíběhem přepravy a v něm obsažené údaje slouží rovněžk výpočtu hodnoty dováženéhozboží.

V příloze č. 2 jsou uvedeny některé dokumenty, se kterými se vývozce, resp dovozcemůže setkat při realizaci obchodního případu na Tchaj-wanu

Kontrola vývozuZ celkového počtu 10616 položek ze současného tchajwanského celního sazebníku (HS)může být 9,748, resp 91.82% vyváženo. V minulosti většina položek vyžadovalaexportní povolení. Od května 2002 je exportní licence vyžadována pouze u 862 t.j.8.12% Licence mohou být požadovány v souladu s mezinárodními smlouvami aobchodními dohodami nebo z důvodůnárodní bezpečnosti, hygieny, nebo ochranyživotního prostředí. Aktuální informace o regulaci vývozů jsou poskytovány nastránkách Ministerstva pro ekonomické záležitosti na adrese www.moeaboft.gov.tw.

6.5. Ochrana domácího trhuTchaj-wan v zásaděaplikuje 3 skupiny celních sazeb: sazby uvalené na dovozy ze zemí,se kterými bylo dosaženo reciproční dohody v rámci členství ve WTO (celkem 188zemí), sazby uvalené na dovozy z Panamské republiky a nejméněrozvinutých zemí(LDCs) a ostatní.

Od 1.1.2004, v souvislosti s dohodou o volném obchodu s Panamou a závazky, spojenése vstupem zemědo WTO, vyhlásil Tchaj-wan rozsáhlou revizi celního sazebníku.Celní sazby na farmaceutka, buničinu a papír, železo a ocel, stavební stroje a zařízení,zemědělské stroje a zařízení, lékařské přístroje, nábytek a hračky, byly od tohoto datasníženy. V důsledku této revize poklesly průměrné nominální celní sazby na přibližně5,7%. Do roku 2007 byly dále sníženy na 5,5%.

Při dovozu do zeměse kroměvlastního cla platí ještědva další druhy daní: jednak ztv.Obchodní daň(business charge, uplatňuje se v případěprodeje zboží nebo poskytováníslužeb na Tchaj-wanu a při dovozu zboží do země) a dále tzv. Trade developmentservice charge (příspěvek na podporu rozvoje obchodu). Pokud je výpočet cla odvozen zhodnoty dováženého zboží (ad valorem), zdaňovaná částka bude založena na transakčnícenědovozu. Za transakční cenu se považuje cena skutečnězaplacená nebo splatná zazboží, které je dováženo na Tchaj-wan ze zahraničí. Kroměcel na bázi ad valorem se vněkterých případech vybírají i cla specifická, nebo cla odvozená od množstevních kvótna některé výrobky.

Výpočet jednotlivých daňových položek vybíraných při dovozu je následující:

Clo: celní hodnota zboží x celní sazbaBusiness tax: celní hodnota zboží x celní sazba x 5%

51

Trade development service charge: celní hodnota zboží x 0,0415%6.6. Zóny volného obchodu na Tchaj-wanuNa Tchaj-wanu bylo do současné doby vytvořeno 5 zón volného obchodu (FreeTrade Zone - FTZ). Čtyři z nich jsou v prostoru velkých námořních přístavůa jednav prostoru mezinárodního letiště:

Keelung Harbor Kaohsiung Harbor Taichung Harbor Port of Taipei a Taoyuan Air Cargo Park (meznárodní letištěTaipei)

Rovněždalší lokality v zemi projevily zájem o vytvoření zón volného obchodu nasvém teritoriu: okresní úřad Tainan (Southern Free Trade Zone), městský úřad Tainan(Anping Free Trade Zone), městský úřad Kaohsiung (Southern Star Free TradeZone), a Industrial Development Bureau (Changhua Coastal Industrial Zone),všechny s cílem vytvořit lepší podmínky pro obchod a přispět ke změněpostaveníTchaj-wanu ve světěglobalizované výroby a logistických řetězců.

Protože správa FTZ zahrnuje široké spectrum činností, jejich zakládání vyvolávápotřebu meziministerské koordinace k zajištění co největších synergických efektů.Hlavní vládní institucí v tomto ohledu je Centrum pro ekonomickou deregulaci ainovaci (Center for Economic Deregulation and Innovation-CEDI), podřízené Raděproekonomické plánování a rozvoj (Council for Economic Planning and Development).Nejvyšším orgánem, formulujícím politiku vytváření FTZ v zemi Free Trade ZoneCoordinating Committee při vláděTchaj-wanu (Executive Yuan ). CEDI mákoordinační úlohu při zajišťování součinnosti mezi ministerstvy, komisemi a firmami vevěcech vytváření a provozu FTZ. Jakékoliv dotazy k této problematice mohou býtadresovány této instituci, jejížkontaktní údaje jsou uvedeny dále.

Zóny volného obchodu na Tchaj-wanu jsou regulovány těmito zákony anařízeními:

Guidelines for the Establishment of the Free Trade Zone CoordinatingCommittee of the Executive Yuan(2005.02.14)

Regulations Governing Customs Clearance for Goods in Free TradeZones(2005.11.29)Act for the Establishment and Managemen of Free TradeZones (2003.07.23)Regulations Governing Applications for the Establishment ofFree Trade Zones(2003.09.19)General Introduction to the RegulationsGoverning the Operation and Management of Free Trade Zones EnterprisesAdministered by the Ministry of Transportation and Communications(2004.09.10)Regulations Governing The Operation and Management ofEnterprises within Free Trade Zones Administered by the Ministry ofTransportation and Communications(2004.09.10)

Více informací o zónách volného obchodu lze nalézt na následujících adresách:

Center for Economic Deregulation and Innovation, CEPD,Executive YuanNo. 9, Lane 85, Sung-Chiang Rd., Taipei, 10486 Taiwan, ROCTel: 886-2-2508-7900Fax: 886-2-2509-2683E-mail: cedi@cepd.gov.twwww.cedi.cepd.gov.tw

52

Rozmístění zón volného obchodu na Tchaj-wanu

Taipei Free Trade ZoneTel: 886-2-8630-2103, linka. 610, 611, 612http://www.hlhb.gov.tw

Taichung Free Trade ZoneTel: 886-4-2664-2548www.tchb.gov.tw

Keelung Free Trade ZoneTel: 886-2-2420-6283~5http://www.klhb.gov.tw

Kaohsiung Free Trade ZoneTel: 886-7-562-2607~8, 562-2681~2http://ww.khb.gov.tw/www/index.htm

Taoyuan Air Cargo Park Free Trade ZoneTel: 886-3-383-3456http://www.ftz.com.tw

53

7. OBCHODNÍ A EKONOMICKÁ SPOLUPRÁCE SČR

7.1. Smluvní základna nevládních styků

Vzhledem k specifickému postavení Tchaj-wanu jsou smluvní dokumenty uzavírány nanevládní úrovni. Po posledních meziministerských konzultacích (Praha, listopad 2002)však byl zahájen proces hledání vhodné procedury k uzavření alespoňzákladníchekonomických dohod s Tchaj-wanem po vzoru některých zemí EU (smlouva o ochraněa podpoře investic a smlouvu o zamezení dvojímu zdanění).

Dohoda o spolupráci a výměněobchodních informací mezi ČSOPK a CETRA/China External Trade Development Council/ (1990)

Dohoda mezi ČSAV a Tchaj-wanskou Národní radou věd o vědecké spolupráci(Tchaj-pej. květen 1991)

Smlouva o spolupráci mezi Svazem průmyslu a Federací čínských společností as CETRA Tchaj-pej, duben 1994)

Memorandum o ukončení jednání v rámci přistoupení samostatného celníhoteritoria Tchaj-wanu ke GATT“ (Praha, květen 1995)

Dohoda o spolupráci a výměnězkušeností mezi UK Praha a National TaiwanUniversity (Tchaj-pej, květen 1995)

Předběžné memorandum o vytvoření tchajwanského průmyslového parku vlokalitěBorská pole, Rámcové ujednání o spolupráci mezi Czechinvestem aTajpejským ústředím průmyslového a investičního rozvoje, Dohoda o spoluprácimezi Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho tchajwanským protějškem (Plzeň,říjen 1995)

Memorandum o porozumění mezi tchajwanským Úřadem inspekce zboží akarantény aČeským úřadem pro standardy, metrologii a měření (říjen 1995)

Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR aMinisterstvem hospodářských záležitostí Tchaj-wanu o rozvoji železničníchsystémů(Praha, prosinec 1998)

Dohoda (ujednání) Mezi Úřadem pro civilní letectví ČR a Civil AeronauticsAdministration Republic of China o dohledu nad systémem kvality součástí apřístrojůvyráběných na Tchaj-wanu určených k instalaci do českých letadel(souvicí s výrobou letounu Ae 270 IBIS společněvyvinutého Aerem Vodochodya AIDC Taichung), září 2002 (tento projekt byl ukončen bez výsledku na jařeroku 2007)

březen 2007- dohoda o vzájemném uznávání eko-značek a o pomocitchajwanské strany českým orgánům při zpracování dokumentů, potřebných provydávání eko-značek výrobcům. Dohoda podepsaná koncem roku 2006 téžzmocňuje Tchaj-wan k posuzování žádostí o eko-značky předkládanétchajwanskými firmami, které chtějí vyvážet zboží nebo služby doČR.

Dohoda o výměněleteckých přepravních práv (Tchaj-pej, říjen 2007)

Vzájemná obchodní výměna ČR s Tchaj-wanem se od počátku vzniku samostatné ČRodehrává ve světle narůstajícího deficitu českého obchodu. Hlavním důvodem tohotovývoje jsou nepochybně masivní investice tchajwanských firem v oblastielektrotechniky. První z nich se datují jižna počátku devadesátých let minulého století ado roku 2006 narůstaly postupněažna celkový objem cca 250 mil. USD v roce 2007. Jeskutečností, že v převážné většiněse jedná o závody, ve kterých se z dováženýchkomponentůvyrábějí konečné výrobky a právědovozy těchto dílůzpůsobují stálerostoucí negativní saldo obchodní bilance s Tchaj-wanem. Charakteru tchajwanských

54

investic do značné míry ovlivňuje i komoditní strukturu vzájemného obchodu. (viztabulky včásti 7.3. níže).

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny ČR – Tchaj-wan (tis. USD)Vývoz Umístění Dovoz Umístění Obrat Umístění Saldo

1993 52 607 30. 135 456 17. 188 063 20. -82 8491994 43 121 37. 149 217 18. 192 338 23. -106 0961995 53 663 37. 189 948 21. 243 611 22. -136 2851996 50 142 40. 222 741 20. 272 883 22. -172 5991997 47 524 39. 198 093 21. 245 617 23. -150 5691998 24 903 52. 233 391 20. 258 294 23. -208 4881999 19 263 53. 228 427 20. 247 690 25. -209 1642000 35 416 50. 253 547 21. 288 963 25. -218 1312001 22 832 58. 317 966 20. 340 798 26. -295 1342002 30 805 57. 486 194 17. 516 999 19. -455 3892003 36 334 52. 570 627 18. 606 961 21. -534 2932004 36 698 55. 650 745 18. 687 443 23. -614 0472005 52 330 58. 791 806 18. 844 136 22. -739 4762006 54 261 56. 1 107 355 17. 1 161 616 21. -1 053 0942007 73 385 55. 1 239 603 18 1 312 988 23. - 1 166 218

Zdroj:Český statistický úřad

-1 400 000

-1 100 000

-800 000

-500 000

-200 000

100 000

400 000

700 000

1 000 000

1 300 000

1 600 000

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

vtis

.US

D

Vývoz Dovoz Obrat Saldo

55

7.3. Komoditní strukturačeského vývozu a dovozu

Vývoz ČR naTchaj-wan podle klasifikace SITC (1)2006 2007Zboží

Tis. USD tis. USDStroje a dopravní prostředky 26 099 37 061Tržní výrobky tříděné hlavněpodle materiálu 13 627 20 161Průmyslové spotřební zboží 9 293 8 300Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 4 477 6 101Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv 1234 1 200Zdroj: Český statistický úřad

Dovoz ČR z Tchaj-wanu podle klasifikace SITC (1)2006 2007Zboží

tis. USD tis. USDStroje a dopravní prostředky 895 630 952 561Průmyslové a spotřební zboží 156 498 192 227Tržní výrobky tříděné hlavněpodle materiálu 60 266 85 952Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 16 991 12 918Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv 7 069 4 033

Zdroj: Český statistický úřad

Vývoz ČR na Tchaj-wan podle Harmonizovaného systému (2) (tis. USD)Kódzboží

Název zboží 2006 2007

87 Vozidla motorová, traktory, kola aj. vozidla 8 775 78385 Přístroje el. záznamu, reprodukce zvuku a TV obrazu 8 538 15 95384 Reaktory, kotle, přístroje a nástroje mechanické 8 369 18 70290 Přístroje optické foto, kinem., lékařské, chirurgícké a p. 4 964 2 27870 Sklo a výrobky skleněné 4 939 7 86773 Výrobky ze železa nebo oceli 3 562 6 900

Zdroj: Český statistický úřad

Dovoz ČR z Tchaj-wanu podle Harmonizovaného systému (2) (tis. USD)Kódzboží

Název zboží 2006 2007

85 Přístroje el. záznamu, reprodukce zvuku a TV obrazu 533 713 502 84584 Reaktory, kotle, přístroje a nástroje mechanické 383 104 507 48587 Vozidla motorová traktory kola a j. vozidla 60 838 79 53490 Přístroje optické foto, kinem., lékařské, chirurgícké a p. 37 900 8 92739 Plasty a výrobky z nich 19 620 15 77773 Výrobky ze železa nebo oceli 17 569 22 984

Zdroj: Český statistický úřad

7.4. Perspektivní odvětví pro české exportéryK perspektivním odvětvím pro český vývoz zboží a služeb patří odvětví, která vládaTchaj-wanu považuje za rozvojová a poskytuje jim podporu z veřejných zdrojů. K nimpatří polovodiče a mikroelektronika, displeje a optoelektroniky, biotechnologie afarmaceutka, digitalizace, IT služby, telekomunikace a mediální služby, přesnéstrojírenství, speciální látky a chemikálie, nanotechnologie, environmentální služby,energetika, inženýrské konzultační služby, zakládání řídících, výzkumných avývojových center, finanční služby, logistické služby, rekreace a turistika, kulturní a

56

kreativní služby. Pro aktualizovaný podrobný přehled exportních příležitostí vuvedených odvětvích tchajwanské ekonomiky doporučujeme navštívit webovou stránkuhttp://investintaiwan.nat.gov.tw/en/opp/inds/. Nicméněje potřebné zdůraznit, že tržníprostředí na Tchaj-wanu je vysoce konkurenční a prosadit se s vývozem novýchvýrobkůje obecněvelmi obtížné.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastechekonomické spoluprácePodle informací ČEKK na Tchaj-wanu působí jednak dceřinná společnost české firmyJablotron, která prodává elektrotechnická zabezpečovací zařízení této české společnostiz Jablonce nad Nisou, jednak zde má zastoupení karlovarský výrobce luxusního sklaMoser. Jeho reprezentantem je Opulent State Life Corporation - firma prodavájící iprodukci německé firmy Meissen a jiné drahé výrobky. Tato firma je současněimístním zástupcem českého výrobce skla a sklářských výrobkůPreciosa. Má síťcca 18obchodůpo celém Tchaj-wanu a výborněprodává zejména produkty dražší kategoriejako jsou rytiny. Během měsíceříjna pravidelněpořádá putovní výstavu Moser, které sepo celou dobu cca 3 týdnůúčastní i rytec z Moseru a na slavnostní zahájení přijíždí ijeho zástupce z České republiky. Vše je organizováno na velmi vysoké úrovni a díkytomu je Tchaj-wan pro Moser velmi silnym trhem, který se na žebříčku celkovýchobratůfirmy střídavěpohybuje mezi 3. a 4. místem.

Na počátku roku 2006 představila svoje vozy na tchajwanském trhu Škoda Auto.Automobilka navázala spolupráci s tchajwanskou společností Formosa AutomobileSales Corp., která působila jako její agent na náročném místním trhu, okupovanémpředevším místněvyráběnými modely japonských automobilek. Podle slov zástupcetchajwanské společnosti má Škoda v Evropěvynikající pověst, mluví za ni stoletátradice a kvalitní práce. V roce 2006 se na ostrov vyvezlo zhruba 600 automobilůznačky Škoda. Nicméněvzhledem k problémům s cenami škodovek, kdy výrobcenepřistoupil na jednání o jejich snížení, byl smluvní vztah Škody Auto a FormosyAutomobile v listopadu 2007 ukončen a dodávky vozůŠkoda na Tchaj-wan bylyprozatím zastaveny.

Vlastní zastoupení mají v Tchaj-pej Veletrhy Brno a.s., a to prostřednictvímprostřednictvím fy Kaigo, se kterou se podílejí na rozvoji vzájemných obchodníchstyků. Vystavovatelé a návštěvníci z Tchajwanu, kteří do Brna přijíždějí se zde totižseznamují s trhem ČR a turistickými atrakcemi. Veletrhy Brno a.s. rovněžuzavřely vloňském roce Memorandum o spolupráci s tchajwanskou organizací na podporuobchodu TAITRA.

7.6. Vyhodnocení poptávek na ZÚ počeském zboží,, výrobní kooperaciČEKK zaznamenala v průběhu roku 2007 omezený počet nabídek, orientovaných všakvýhradněna prodej výrobkůz Tchaj-wanu do České republiky. V několika případech sejednalo téžpoptávku po dodávkách ze strany českých firem; poptávku tchajwanskýchfirem po českém zboží (s výjimkou pokusu v případěpiva) zatím zaregistrována nebyla.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráceČeská republika Tchaj-wanu neposkytuje rozvojovou pomoc a ani ji od Tchaj-wanunepřijímá.

57

8. PODMÍNKY PRO UPLATNĚNÍ ČESKÉHO ZBOŽÍ NA TRHU

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupcůDistribuční a prodejní kanály na Tchaj-wanu jsou plněovládány místními podnikateli.Proto, a také vzhledem ke kulturním odlišnostem a geografické vzdálenosti mezi Tchaj-wanem a ČR je proniknutí na místní složitý trh bez místního zástupce, který mápotřebné kontakty a nemá jazykovou bariéru, prakticky nemožné. Případy obchodnípřítomnosti tří českých firem, popsané v bodu 7.5. výše, jenom tuto skutečnostpotvrzují.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizincůa místních sil

Pobyt a pracovní povoleníSkutečnost, že podnikatel je výhradním vlastníkem podniku sama o soběnezakládáprávo cizince na práci a pobyt na Tchaj-wanu. To je výsledkem řízení, které hodnotírozsah investice a a přistěhovalecký statut cizince. Zaměstnávání cizincůna Tchaj-wanuje však zcela běžné, přičemžregulační opatření spadají do kompetence tří orgánůstátnísprávy: Council of Labor Affairs, Bureau of Consular Affairs, a National PoliceAdministration. Doporučuje se proto před rozhodnutím o zaměstnání na Tchaj-wanuoveřit si aktuální požadavky na internetových stránkách těchto institucí. Přizaměstnávání cizincůje v zásaděuplatňována tato politika:

Pracovní povolení (Work Permits )Zaměstnavatel, který má v úmyslu zaměstnat cizince na Tchaj-wanu musí nejprve podatžádost u Ministerstva práce (Council of Labor Affairs) o pracovní povolení pro tohotocizince. Žádost o pracovní povolení musí být podána v čínském jazyce. Dále jsouvyžadovány pasové fotografie budoucího zaměstnance a další podpůrné dokumenty,jako je fotokopie uchazečova životopisu, pas (kopie datové stránky s fotografií),smlouva o zaměstnání, lékařská zpráva z autorizované nemocnice, doklad o vzdělání adoklad o předcházející praxi. V případěvšech cizojazyčných dokumentůjsou jsoupožadovány ověřené překlady do čínštiny. Proces schvalování pracovního povolení trvázpravidla asi dva týdny. Jakmile je povolení schváleno, je vydán oficiální schvalovacídopis a zaslán doporučenou poštou zaměstnavateli. Tento dopis, který je dokladem ovydání pracovního povolení pro budoucího zaměstnance, je vyžadován rovněžpřižádosti o povolení k pobytu na Tchaj-wanu.

Vízum k dlouhodobému pobytuPo získání pracovního povolení musí budoucí zaměstnanec požádat o dlouhodobé vízumza účelem zaměstnání (resident visa). Pokud na Tchaj-wan přicestoval s krátkodobýmturistickým vízem, je možno změnit jeho statut bez toho, aby opouštěl území Tchaj-wanu, pokud o to požádá Ministerstvo zahraničních věcí (Bureau of Consular Affairs atthe Ministry of Foreign Affairs) v Tchaj-peji,Taichungu nebo v Kaohsiungu. Pokud senenachází na Tchaj-wanu, musí požádat o vízum k dlouhodobému pobytu v nejbližšíreprezentační kanceláři Tchaj-wanu. V případě, že dotyčný cizinec vstoupil na územíTchaj-wanu na základěletištního víza, musí zemi opět opustit za účelem podání žádostio povolení pobytu v nejbližší reprezentační kanceláři.

Osvědčení o dlouhodobém pobytu (Alien Resident Certificate)Po obdržení dlouhodobého víza za účelem zaměstnání povolení je cizinec povinenpožádat o osvědčení o statutu rezidenta (Alien Resident Certificate) prostřednictvím

58

imigrační policie, která je složkou Národní policejní správy Ministerstva vnitra(National Police Administration of the Ministry of Interior).

Cizinci se statutem rezidenta na Tchaj-wanuPro zaměstnávání cizinců, kteří mají trvalý pobyt na Tchaj-wanu, platí odlišná pravidla.Například cizinec, který sa na Tchaj-wanu oženil a získal platné povolení k trvalémupobytu, je oprávněn být zaměstnán i bez pracovního povolení. Jako držitelé povolení ktrvalému pobytu mohou požádat o trvalé pracovní povolení přímo Ministerstvo práce(Council of Labor Affairs) a nemusí o něj žádat prostřednictvím svého zaměstnavatele.

Se zaměstnáváním místních sil zahraničními firmami nejsou na Tchaj-wanu vážnějšíobtíže, v každém případěje však nutné, aby zaměstnavatel dodržoval místní zákony anařízení, o kterých je pojednáno v kapitole 1.10. a j.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podnikuNa Tchaj-wanu je možno založit některou z následujících obchodních jednotek:

Pobočka společnosti (Branch Office) Dceřiná společnost (Subsidiary) Reprezentační kancelář(Representative Office) Podnik jednoho vlastníka (Sole Proprietorship)

Rozhodnutí o tom, jaký typ společnosti založit, by mělo být učiněno s ohledem narozsah uvažovaných aktivit a předpokládanému druhu podnikání, stejnějako povyhodnocení právních a daňových důsledkůinvestice.

Právní a účetní firmy působící na Tchaj-wanu mohou být nápomocny při určení nejlepšívolby pro investiční projekt. V této souvislosti je vnodné zdůraznit, že společné podnikyjako takové nejsou na Tchaj-wanu právnickými osobami, vytvořenými jako firma vespolečném vlastnictví za účelem provozování činnosti společného podniku. A ačkolivmohou být vytvářeny i jiné právní formy společnosti, v dalším textu se zaměříme pouzena čtyři výše uvedené entity a postup při zakládání každé z nich.

Pobočky společností a dceřiné společnosti jsou nejobvykleji zakládány buď jakospolečnosti s ručením omezeným (limited copany – Ltd.), nebo společnosti omezenévlastnictvím akcií. Ltd. je společnost nejméněs 5 a nejvíce s 21 akcionáři s tím, žekaždý akcionářje odpovědný společnosti v rozsahu, který odpovídá rozsahu jímvloženého kapitálu. Společnost omezená vlastnictvím akcií je založena sedmi nebo víceakcionáři s tím, že celkový kapitál společnosti je rozdělen na akcie a každý akcionářjezodpovědný společnosti podle množství upsaných akcií. Dva další druhy společnostíjsou tzv. neomezená společnost (unlimited copany) a společnost s omezenouodpovědností akcionářů(unlimited company with limited liability shareholders.).

Poznámka k vyplňování žádostí a použitému jazyku: Všechnyžádosti musí být vyplněnyv čínštiněa k dokumentům, psaným v cizím jazyce (tj. v jiném, nežčínštině) by měl býtpřipojen překlad do čínského jazyka. V některých případech je akceptovánadokumentace v angličtině. Většinou je také vyžadována legalizace dokumentůtchajwanskou zahraniční kanceláří v zemi žadatele.

59

Kapitálové trhyInvestiční fondy a poradenské firmy v oboru investovíní do cenných papírůmohouzakládat obchodní jednotky na Tchaj-wanu, ale musí požádat o zvláštní povolení, kterévyžaduje podrobnou informaci o zamýšleném druhu obchodů. K získání takovéhopovolení je nutné splnit stanovené akciové, manažerské a kapitálové požadavky. Provydávání těchto povolení je zmocněno Ministerstvi financí (http://www.mof.gov.tw).

8.4. Požadavky na propagaci, marketing a reklamuBez masivního marketingu a reklamy nelze v podmínkách ostré konkurence natchajwanském trhu přílišuspět. Spotřebitel je doslova zavalen reklamou na každémkroku a proto firma, která chce svůj produkt dostat do povědomí zákazníků, nesmílitovat prostředkůpro tyto účely. Při přípravěmarketingové kampaněje nanejvýšpotřebné navázat spolupráci se specializovanou místní agenturou, která je seznámena smentalitou tchajwanského obyvatelstva i s místním mediálním trhem.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporůTak jako ve většiněvyspělých zemí světa lze obchodní spory řešit prostřednictvímsoudůnebo arbitráží. Před uzavíráním obchodních smluv je dobré vymezit příslušnostsoudův případěsporů, pokud je to možné a neodporuje to povaze smluvního vztahu, zněhožby příslušnost právního systému vyplývala jinak.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázekTchaj-wan se v souvislosti s přípravou na vstup do WTO zavázal dodržovat ustanovenídohody WTO veřejných zakázkách (Agreement on Government Procurement -GPA). Vrámci této přípravy byl přijat i nový zákon o veřejných zakázkách, který vstoupil vplatnost uprostřed roku 1999. Tento zákon vytvořil rámec pro spravedlivou soutěžpřizískávání mnohamilionových veřejných projektů. V srpnu 2001 bylo podepsánoMemorandum of Understanding (MOU) o veřejných zakázkách mezi Tchaj-wanem aUSA s cílem, aby Tchajwan důslednědodržoval závazky, plynoucí z dohody GPA.Mnohé z těchto závazkůbyly implementovány s okamžitou platností a zbytek současněse vstupem Tchaj-wanu do WTO v roce 2002. Kromětoho Tchaj-wan souhlasil sezavedením nových postupůpro nezávislé posuzování stížností, které se vyskytují vprocesu veřejných soutěží a se závaznou arbitráží v případěsoudních sporů, týkajícíchse postupůpři zadávání veřejných zakázek

Vládní orgány, zodpovědné za plánování a zadávání velkých infrastrukturníchprojektůTchaj-wanuKlíčovým orgánem, zodpovědným za celkovou koordinaci a plánování velkýchveřejných projektůna Tchaj-wanu, je Council for Economic Planning and Development(CEPD) podléhající vládě(Executive juan). Většina z těchto projektůje z oborudopravní infrastruktury, energetiky a ochranyživotního prostředí. Další velké plánovanéprojekty se týkají výstavby účelových zařízení jako jsou nemocnice, stadiony, muzea avýstavní haly. Dohledovým orgánem nad těmito projekty je Ministerstvo dopravy akomunikací (Ministry Of Transportation and Communications - MOTC), Ministerstvoekonomických záležitostí (MOEA), Ministerstvo životního prostředí (EnvironmentProtection Administration -EPA), a Ministerstvo vnitra (Ministry of Interior). Pro každýz velkých veřejných projektůmusí odpovědné ministerstvo předložit návrh rozpočtu,časový plán a důvodovou zprávu CEPD. Ten návazněověřuje proveditelnost anezbytnost navrhovaných projektů, přiřadí jim prioritu a takto upravený seznampostoupí na Directorate General of Budget, Accounting and Statistics (DGBAS) při

60

vládě(Executive Juan) pro alokaci rozpočtových prostředků. V dalším kroku ExecutiveYuan předkládá návrh alokace prostředkůLegislativnímu dvoru (Legislative Yuan) keschválení. Po schválení zajišťují odpovědná ministerstva u daných projektův souladu spostupy, stanovenými zákonem o veřejných zakázkách (Government Procurement Act -GPA, nebo Government Procurement Law - GPL) veřejná výběrová řízení.

Postupy při výběrových řízeních a způsoby udělování kontraktůpro veřejnéprojektyV současné doběje vládním orgánem, který má hlavní zodpovědnost za prováděníZákona o veřejných zakázkách (Government Procurement Act - GPA), tj. za dohled nadjejich zadáváním, vyřizováním sporů, posuzováním kvalifikace uchazečůa udělovánímkontraktůMinisterstvo veřejných prací (Public Construction Commission - PCC). Ikdyžustanovení tchajwanského GPA jsou periodicky modifikována, v mezinárodnípodnikatelské komunitěobecněpanuje názor, že navzdory závazkům zeměve WTO nevždy odpovídají mezinárodněuznávaným standardům.

Podle tchajwanského GPA má být dokumentace k projektu a výzva k účasti firem(Invitation to Bid – ITB) ITB, která obsahuje oznámení o tendru, technické požadavky,výkresy, kvantitativní výčet a návrh kontraktu, může být rovněžstažena z internetovýchstránek Ministerstva veřejných prací (Public Construction Commission - PCC) včínštině. Tento mechanismus pro veřejné posouzení umožňuje vznášet připomínky zestrany kterékoliv zainteresované entity pokud jde o modifikaci projektu, upřesněnípodmínek a technických parametrů, opomenutých okolností a dalších aspektůobsahuITB. Cílem tohoto postupu je umožnit připomínky a úpravy projektu, které zákazníkpovažuje za příhodné, aby se předešlo zbytečným sporům v pozdějším stádiu projektu.Poté je výběrové řízení oficiálněvyhlášeno. Podle zákona GPA musí řízení trvatnejméně14 dní. Investor může definovat, které z jeho potřeb lze uspokojit tuzemskými,resp. zahraničními dodávkami zboží nebo služeb.

V případěsložitějších projektůmůže zákazník zvolit selektivní výběrovou metodu, vrámci které v prvním kole sestaví užší seznam nejménětří potenciálních uchazečů.Pouze ty firmy, které projdou prvním kolem, mohou pokračovat dále. Pokud se prvníhokola otevřené mezinárodní soutěže účastní méně, než3 firmy, investorská organizacemusí zrušit výběrové řízení a vypsat řízení nové. V případěobnoveného řízení je lhůtana přijímání návrhůnejméně10 dní. Počet uchazečůnení v tomto případěnijak omezena může být i nižší než3. Dojde-li k tomu, že se nenajde ani jeden uchazečo projekt,může klient použít zkrácený postup výběru. V takovém případěnení povinen veřejněvyhlašovat výběrové řízení a může o realizaci zakázky jednat přímo s jedním nebo sedvěma dodavateli.

Nejrozšířenější praxí je přidělování zakázek návrhům s nejnižší cenou. Nicméněpokudjde o zakázky na inženýrské služby nebo dodávky na klíč, jsou udělovány ve stále většímíře firmám, které prezentují „nejvýhodnější“ variantu. V případětohoto scénáře jejmenován hodnotící výbor, který stanoví kritéria výběru. Úspěšní uchazeči musípředložit návrh, který podrobněspecifikuje způsob zajištění projektu a zpravidla jsouvyzváni k provedení prezentace. Hodnotící výbor podle stanovených kritériíjednotlivým návrhům přiřadí skóre a na tomto základěrozhodne, komu bude kontraktudělen.

61

8.7. Problematika ochrany duševního vlastnictví (IPR)Rychlý průmyslový rozvoj v posledních letech přinesl bezprecedentní nárůst žádostí opatenty a ochranné známky. V roce 2006 schválil a vydal tchajwanský úřad prointelektuální vlastnictví (Taiwan Intellectual Property Office - TIPO) v rámciMinisterstva pro ekonomické záležitosti certifikáty pro 57600 z celkem 79 tis.obdržených žádostí o patenty. Tchaj-wan se trvale pohybuje mezi předními zeměmi,které získávají patentová práva v USA (např. v roce 2004 byl třetí za Japonskem aNěmeckem).

Na pomoc profesionálům v oblasti ochrany duševního vlastnictví zřídil Tchaj-wan včervnu 2005 novou školící instituci, tzv. Taiwan Intellectual Property TrainingAcademy (TIPA). Zaškolování prvních kandidátůbylo zahájeno v listopadu stejnéhoroku a ročněje proškoleno asi 1000 odborníkův této oblasti.

Pro implementaci politiky ve sféře IPR napříčprůmyslovým spektrem jsou pravidelněpořádány meziministerské koordinační schůzky. Byla zřízena zvláštní pracovní skupinapro kontrolu producentůoptických diskůa speciální složky policie přijímají opatření napotírání pirátské výroby. V květnu 2005 byla zahájena realizace plánu preventivníchopatření proti porušování IPR na internetu. Současněs tím byla zavedena přísnákontrolní opatření na hranicích. Značné prostředky investuje vláda téždo informačníkampaně, která informuje veřejnost o významu ochrany IPR pro dlouhodobýekonomický a kulturní rozvoj země.

Cílem TIPO je mimo jiné docílit stavu, kdy Tchaj-wan bude vyjmut ze seznamu státůporušujících autorská práva, který pod názvem „U.S. Special 301 Watch List of IPR-violating countries“ vydaly Spojené státy americké. Úsilí TIPO reflektuje skutečnost, žepro Tchaj-wan samotný je vážným problémem porušování autorských práv v oblastidigitálních technologií, neboťtchajwanský průmysl se v posledních desetiletích právěna tyto technologie přeorientoval.

Problém ochrany práv duševního vlastnictví se tak přesunul z výrobní sféry do sféryintelektuální, zahrnující otázku patentování, autorských práv a designu polovodičů.Ochrana práv duševního vlastnictví je tématem číslo jedna pro tchajwanský průmyslzaložený na vědomostech a duševním bohatství, který se stal nejdůležitější hybnou silouostrovní ekonomiky od doby, kdy se tradiční výrobní odvětví přestěhovala do jinýchzemí, protože jižnebyla konkurenceschopná. Na rozdíl od minulosti se tak stále vícetchajwanských výrobkůse stává terčem pirátství.

8.8. Obvyklé platební podmínky, platební morálkaNabídky zboží se na Tchaj-wanu při mezinárodním obchoděstandardněpředkládají vanglickém jazyce, a to zpravidla na bázi CIF do přístav Keelung (na severním pobřeží)nebo Kaoshiung (na jihu ostrova). Platební styk probíhá ve volněsměnitelných měnách(zejména USD,). Není však výjimkou dodací parita FOB, kdy dovozce využije služebtchajwanských dopravcůa pojišťoven.

Na počátku navazování obchodní spolupráce se využívají dokumentární platby, zejménaneodvolatelný a potvrzený dokumentární akreditiv (L/C; Letter of Credit). Později lze uověřených a prokazatelněsolventních partnerůakceptovat i méněbezpečné platebnínástroje, jako je například dokumentární inkaso (D/P; Documents against Payment).Nedoporučuje se přistupovat na platbu směnkou, která má pozdější datum

62

splatnosti.

Platební morálka v zemi je standardnědobrá a v současných relativněstabilníchekonomických podmínkách nejsou obecněznámy závažné problémy projevůplatebnínevůle. Nelze však vyloučit, že se exportér při realizaci inkasa dostane do konfrontace sasijskými kulturními specifiky. Při realizaci dodávek strojůa zařízení je obvyklévyžadovat akontaci. Při dovozech do ČR se doporučuje poskytovat zálohy na platby jenpo konzultaci s bankou.

Pohledávkyčeských firem po splatnosti se nevyskytují. Tchaj-wan dosud patřil k zemíms nízkým úvěrovým rizikem a s vysokým ratingovým ohodnocením, cožmimo jinéodráží skutečnost, že úspěšnězvládl ekonomické obtíže, které se jako souběh několikafaktorůprojevily hlubokým propadem v roce 2001. Nicméněi přesto je obezřetné volitdobré zajištění pohledávek a plateb vhodnými platebními nástroji, např. formouneodvolatelných dokumentárních akreditivů, bankovními zárukami renomovanýchbankovních domůap.

8.9. Přehled mezinárodních veletrhův na Tchaj-wanuAktuální přehled mezinárodních výstav a veletrhůlze vyhledat na internetovýchstránkách tchajwanské vládní agentury na podporu exportu TAITRA na adrese:

http://www.taipeitradeshows.com.tw/

63

9. INVESTIČNÍ KLIMA

9.1. Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu

Vládní agentury a registrační procesVzhledem k tomu, že zahraniční investice mohou nabývat mnoha forem, mohou být doprocesu registrace podnikání zapojeny různé vládní úřady.

Hlavním zodpovědnou institucí je „The Department of Investment Services (DOIS,dříve IDIC - http://www.dois.moea.gov.tw), který je součástí Ministerstva proekonomické záležitosti (MOEA). Kroměvlasatních aktivit je také koordinačním místempro oborové a profesní asociace, které podporují investice a pomáhají zahraničníminvestorům při realizaci jejich projektů.

Pokud se investiční záměr posune do stádia formálního založení podniku, vstupují doprocesu schvalování a registrace zahraniční firmy dvědalší vládní agentury. MOEA:Investiční komise (Investment Commission - http://www.moeaic.gov.tw) a Ministerstvoobchodu (Department of Commerce). Investiční komise zodpovídá za prověřování aschvalování všech investičních projektůna Tchaj-wanu a je vždy účastníkem v prvníchetapách vzniku zahraniční obchodní přítomnosti na ostrově. Na druhé straněDepartmentof Commerce je zodpovědný za koordinaci a předběžné schvalování obchodních jmen ažádostí o jejich registraci před tím, nežje podána oficiální žádost o povolení investovata založit firmu na Tchaj-wanu. Rovněžobstarává celý registrační proces pro pobočky areprezentační kanceláře zahraničních společností, stejnějako pro dceřiné společnosti avýhradní vlastníky v případěinvestice 100 mil. NTD a více.

Podle povahy navrhovaného podnikatelského záměru mohou do schvalovacích aregistračních postupůvstupovat i další instituce podřízené MOEA, jako je IndustrialDevelopment Bureau (http://www.moeaidb.gov.tw), Bureau of Foreign Trade(http://www.trade.gov.tw), a další specializované úřady na podporu průmyslovéhorozvoje. Za zvláštní zmínku stojí tzv. Export Processing Zone Administration(http://www.epza.gov.tw) Správa vědeckého parku (Science Park Administration(http://www.sipa.gov.tw), jejichžfunkce spočívá především v koordinaci investičníchaktivit a zakládání firem ve speciálněvymezených exportně-výrobních oblastech,resp.ve vědecko-průmyslových parcích.

Před nedávnem zřídilo MOEA jednotnou internetovou platformu pro registraci avyřizování žádostí na: http://gcis.nat.gov.tw/index.jsp, která zjednodušuje a sjednocujemnohé dosud vícekolejné procesy.

Pokud jde o menší podniky, jakmile je provedeno předběžné posouzení záměru a návrhinvestičního projektu je schválen Department of Commerce a Investment Commission,všechny zbývající kroky, spojené s registrací, udělením licence apod. jsou zpravidlavyřizovány prostřednictvím místněpříslušných orgánů.

64

Postupový diagram založení nového podniku

Investiční dotazy a souvisejícíslužby

(Department of InvestmentServices MOEA)

Zámořští Číňané a zahraniční investoři

Požadavek na rezervaci obchodního jména společnosti arozsahu podnikání

1. Výrobní podnik (The Department of Commerce, MOEA)2. Obchodní firma: (místní/okresní úřad)

Žádost o schválení zahraniční investice(Investment Commission, MOEA)(Investiční povolení – formulářA,investorský certifiát, plná moc atd.)

Žádost o potvrzení kapitálového vkladu a schválení(Investment Commission, MOEA)

(schválení kapitálu s avízem převodu do země, zpráva burzy cenných papírů,fotokopie firemní vkladní knížky apod..)

Žádost o provozní licenci(místní/okresní úřad)

Vložení kapitálu(banky)

Registrace firmy1. splacený kapitál 500 mil. NTD a více:(Department of Commerce, MOEA)2. Splacený kapitíl do 500 mil. NTD

(centrální kancelářMOEA nebo magistrát v Taipei a Kaoshiungu)

65

Investiční pobídkyVláda Tchaj-wanu usiluje o nepřetržitou modernizaci ekomomiky a udržení jejíhokonkurenčního postavení. Proto vítá zahraniční investory a poskytuje jim pobídky prokapitálové investice, výdaje na výzkum a vývoj a stále vzdělávání zaměstnanců. Politikainvestičních pobídek sleduje cíl vzájemné výhodnosti pro veřejný i soukromý sektor. Stímto cílem byl například definován Statut pro účast soukromého sektoru vinfrastrukturních projektech, nebo Statut modernizace průmyslových odvětví.

Ministerstvo pro ekonomické záležitosti nabízí daňové úlevy v souladu s politikou vládyna podporu soukromých investic do výzkumu a vývoje, vzdělávání pracovníkůaaplikace nových zařízení a technologií tchajwanskými firmami. Tyto pobídky seukázaly jako důležitý nástroj při růstu mnoha nových oborůi transformaci tradičníchodvětví tchajwanského hospodářství a jejich vliv na modernizaci místního hospodářstvínelze v žádném případěpodceňovat.

Stručná charakteristika existujících daňových zvýhodnění

Podpora výzkumu a vývojeFirma, založená v souladu s místními zákony může požádat daňový dobropis aždo 30%objemu prostředků, investovaných do výzkumu a vývoje pro odpovídající sníženízákladu výpočtu daněz příjmu. Tyto prostředky může firma odepisovat po dobu 5 letpočínaje rokem, ve kterém byly výdaje uskutečněny. Uznatelné výdaje se musí týkatvývoje nových produktůnebo technologií společnosti, případnězlepšování stávajícíchvýrobkůnebo služeb, zavádění nových technologií nebo zdokonalování výrobníhoprocesu.

Podpora vzdělávání zaměstnancůFirma, založená v souladu s místními zákony může požádat daňový dobropis aždo 30%objemu prostředků, investovaných do výzkumu a vývoje pro odpovídající sníženízákladu výpočtu daněz příjmu. Tyto prostředky může firma odepisovat po dobu 5 letpočínaje rokem, ve kterém byly výdaje uskutečněny. Uznatelné výdaje musí býtvynaloženy na vzdělávání zaměstnanců, přímo vázaných na jejich pracovní činnost amúže se jednat jak o školení v rámci firmy, tak i o školení, pořádaná externímiagenturami.

Podpora zavádění nových zařízení nebo technologiíFirma si může ze svých daňových závazkůodečíst (a po dobu 5 let, počínaje rokeminstalace nového zařízení nebo technologie odepisovat) 20-50% prostředků,investovaných do těchto oblastí:

Investice do automatizovaného zařízení nebo technologie Investice do recyklace a zařízení či technologií pro kontrolu znečišťování

životního prostředí Investice do zařízení nebo technologie pro využití nových zdrojůčisté energie,

uchovávání energie ačištění odpadních vod Investice do zařízení nebo technologií ke snižování emisí skleníkových plynůa

zvyšování efektivity využívání energií Investice do hardware, software a/nebo technologií, které zvyšují schopnosti

firmy v digitalizaci, jako např. zkvalitňování digitálních telekomunikací,plánování

66

podnikových zdrojů, využití komunikačních a telekomunikačních produktů,elektroniky a audiovizuálních zařízení a produkce s digitálním obsahem

Sazby daňového zvýhodněníOdvětví Platí pro: automatizaci, snižování emisí skleníkových

plynů, a zvyšování digitální efektivnosti podnikuNové zařízení Nová technologie Minimální

investice (NT$)Telekomunikace, výroba, technické služby 11% 10% 600,000Stavebnictví 8% 5% 2,000,000Komunikace, výroba filmů, zemědělství,recyklace odpadů, velkoobchod amaloobchod

8% 5% 600,000

Postup při žádosti o investiční pobídkuFirma by měla požádat o schválení ze strany Industrial Development BureauMinisterstva pro ekonomické záležitosti (MOEAIDB) nebo odpovídajícíhoschvalovacího orgánu do 6 měsícůod dodávky zařízení nebo technologie. V žádostiuvede navrhované datum uvedení do provozu. Geografické umístění instalace rozhodujeo tom, kterému schvalovacímu orgánu se žádost podává - viz následující přehled:

Místo instalace zařízení nebo technologiePrůmyslová výrobní zóna Vědecko-průmyslový park Ostatní

Schvalujícíorgán

Správa průmyslové výrobní zóny,MOEA

Správa vědecko-průmyslovéhoparku

MOEAIDB

Preference pro investice zámořských ČíňanůPreferenční statut pro investice zámořských Číňanůbyl vytvořen s cílem podpořit jejichinvestice na Tchaj-wanu. Toto zvýhodňění, týkající se dědické daněve vazběna objemuskutečněné investice, je posuzováno případ od případu Investiční komisí. ZámořskýmČíňanům, kteří jsou oprávnění investovat na Tchaj-wanu, takto vzniká nárok na 50%nísnížení dědické daně, počítané z odhadované hodnoty dědictví podle zákona o dědictví adarech (Inheritance and Gift Law).

Vědecké parky, průmyslové výrobní zóny, celní skladyFirma je oprávněna požadovat určité nepřímé daňové zvýhodnění, pokud jelokalizována na území vědecko-průmyslového parku, průmyslové výrobní zóny, nebozaložila celní sklad podle pravidel, vydaných Ministerstvem financí. Hlavní nepřímédaňové úlevy jsou :

Nepřímé daňové pobídky pro Průmyslovávýrobní zóna

Vědecko-průmyslový park

Celní sklad

Dovoz surovin, paliv, dodávek apolotovarůze zahraničí Bez cla a DPH Bez cla a DPH Bez cla a DPH

Dovoz strojů Bez cla a DPH Bez cla a DPH 5% DPH, alemůže být

refundovánoVývoz výrobků/služeb do zahraničí 0% DPH 0% VAT 0% DPH

Nákup surovin, paliv, dodávky apolotovary, stroje z daňového území

Tchaj-wan0% DPH 0% VAT 0% DPH

67

9.2. Přímé zahraniční investiceTchaj-wan po dlouhou dobu uplatňuje politiku stimulace přímých zahraničních investicjako součást své růstové strategie, přestože tyto investice v čase podléhaly různýmomezením. Nejvíce zjevná byla ochrana některých odvětví domácí ekonomiky, včetněstrategických oborů těžkého průmyslu, přirozených monopolů, bankovnictví apojišťovnictví. Primárním cílem Tchaj-wanského postoje k FDI bylo z počátku přilákatexportněorientované investice kvůli jejich konkurenční schopnosti dané vzdělaným aproduktivním personálem. Později byl tento cíl modifikován a zaměřěn na získáváníFDI do technologicky náročnějších odvětví a na podporu aplikací nových technologiídomácím průmyslem.

Příliv FDI na Tchaj-wan byl aždo liberalizace investičního prostředí v polovině80. letsilně omezen na vybrané ekonomické aktivity. Stejně tak existovala omezenízahraničního vlastnictví, kontrola devizového režimu a transferu zisku do zahraničí.Roční FDI mezi lety 1970 a 1980 kolísaly od 100 do 300 mil. USD. Významný podílna investicích měli do roku 1980 zahraniční Číňané, zejména v základních odvětvíchnáročných na pracovní sílu jako je textilní a oděvní průmysl. Po liberalizaci podmínekpro FDI však podíl této skupiny investorůdo tchajwanské ekonomiky postupněklesal.

Uvolnění omezení pro FDI v letech 1985-6 vedlo k okamžitému nárůstu rozsahu FDI,který doposud neopadl. Celkový objem se zdvojnásobil ze 700 mil. USD v roce 1986na 1,4 mld. v roce 1987 a tento příliv nadále pokračoval, aby v roce 2000 dosáhl 7,6 mldUSD. Geograficky pochází většina FDI z USA, Japonska a Evropy, i kdyžod počátku90. let minulého století začal narůstat význam třetích, zejména asijských zemí jako jeKorea nebo Malajsie. Nicméněhodnota přílivu FDI z hlavních industrializovanýchoblastí světa má nadále vzrůstající tendenci, i kdyžse tempo jejího růstu ve srovnání sjinými zeměmi poněkud zpomalilo.

Podle statistik Investiční komise MOEA dosáhl objem schválených FDI za rok 2006téměř14 mld. USD, cožpředstavovalo více, než300%-ní nárůst proti roku 2005. Bezzapočítání odkupu akcií místní firmy Taiwan Semiconductor firmou Philips v hodnotě3,765 mld. USD, došlo k nárůstu FDI za rok 2006 o 207,65%.

Vláda Tchaj-wanu věnuje v posledních letech velkou pozornost podpoře investic doodvětví služeb. Služby vytváří 73,56% HDP země, ale tvoří jen 64,65% ekonomiky. Vtomto sektoru je zaměstnáno 58,27% pracovních sil Tchaj-wanu a toto číslo naznačuje,že pro investice do odvětví služeb na Tchaj-wanu existuje stále značný prostor. MOEAvytvořilo zvláštní pracovní skupinu, která se zaměřuje výhradněna formování strategiepro zvyšování FDI ve službách.

Podrobné statistické údaje o přílivu FDI poskytuje následující tabulka.

68

Schválené přímé zahraniční investice podle let (tis. USD)Zahraniční Číňané Ostatní zahraniční

investořiCelkemrok/investoři

počet objem počet objem počet objem1952 – říjen 2007 2,902 4,004,364.95 18,959 87,620,041.06 21,861 91,624,413.722007 leden – říjen 26 18,314.55 1,792 12,914,362.91 1,818 12,932,685.16

Rozdíl v objemu FDILeden-říjen 2007 vesrovnání se stejnýmobdobí před rokem

(USD)

5 -19,264 403 1,723,027 408 1,703,771

Změna v objemu FDIleden-říjen 2007 vesrovnání se stejným

obdobím před rokem(%)

23.81 -51.26 29.01 15.40 28.94 15.17

Říjen 2007 3 2,387.20 205 2,769,684.04 208 2,772,078.94Září 2007 1 1,830.85 192 832,831.47 193 834,662.32

Srpen 2007 5 5,735.74 179 2,145,561.30 184 2,151,297.04Červenec 2007 1 1,571.32 223 2,978,854.88 224 2,980,426.20Červen 2007 4 258.37 175 710,460.11 179 710,718.48Květen 2007 1 1,507.08 211 1,817,941.99 212 1,819,449.07Duben 2007 3 1,408.48 149 154,077.49 152 155,485.97Březen 2007 5 1,634.32 223 568,260.38 228 569,894.69Únor 2007 1 59.48 89 437,840.30 90 437,899.79Leden 2007 2 1,921.72 146 498,850.93 148 500,772.65

Leden – říjen 2006 21 37,578.69 1,389 11,191,335.83 1,410 11,228,914.521952-2006 2,876 3,986,050.40 17,167 74,705,678.15 20,043 78,691,728.56

2006 30 45,263.85 1,816 13,923,983.20 1,846 13,969,247.052005 12 10,318.29 1,119 4,217,749.59 1,131 4,228,067.892004 19 13,739.39 1,130 3,938,408.49 1,149 3,952,147.882003 22 14,916.61 1,056 3,560,757.11 1,078 3,575,673.722002 25 44,958.11 1,117 3,226,791.01 1,142 3,271,749.122001 33 47,223.21 1,145 5,081,294.68 1,178 5,128,517.892000 40 50,382.95 1,370 7,557,372.07 1,410 7,607,755.02

132,380.00 1,053 4,099,024.00 1,068 4,185,403.001999 36(141.00) (21) (45,860.00) (21) (46,001.00)

918 3,294,714.001998 81 184,721.00 1,059 3,554,037.00(222) (444,044.00)

1997 44 387,463.00 639 3,879,166.00 683 4,266,629.001952-1996 2,534 3,054,684.00 5,663 21,667,095.00 8,197 24,721,779.00

Zdroj: Investment Commission, MOEA

Odvětvová struktura přímých zahraničních investice do tchajwanské ekonomiky(leden 1952 – říjen 2007, tis. USD)

Průmysl Počet Procentní podíl zevšech případů

Schválenýobjem

% z celkovéhoobjemu

Finance a pojišťovnictví 828 4.37% 14,490,531.79 16.54%Výroba elektronických součástía dílů

1,274 6.72% 14,172,145.55 16.17%

Velkoobchod a maloobchod 5,252 27.70% 8,124,399.64 9.27%Výroba počítačů, elektronickýcha optických produktů

1,228 6.48% 5,677,449.95 6.48%

Výroba elektrických zařízení 993 5.24% 5,350,430.38 6.11%Finanční holdingy 969 5.11% 5,221,600.33 5.96%Informace a komunikace 898 4.74% 5,007,809.27 5.72%Profesionální, vědecké a 1,250 6.59% 4,026,426.54 4.60%

69

technické službyVýroba chemických materiálů 481 2.54% 3,695,661.67 4.22%Výroba nekovových minerálníchvýrobků

181 0.95% 3,403,478.52 3.88%

Výroby zpracovaných kovovýchproduktů

754 3.98% 2,797,762.79 3.19%

Výroba strojůa zařízení 563 2.97% 2,023,531.19 2.31%Ubytování a stravovací služby 1,021 5.39% 1,639,173.69 1.87%Výroba potravin 262 1.38% 1,357,229.75 1.55%Stavebnictví 555 2.93% 1,178,936.67 1.35%Doprava a skladování 309 1.63% 1,115,529.83 1.27%Základní zpracování kovů 43 0.23% 886,608.90 1.01%Dodávky elektřiny a plynu 191 1.01% 834,487.55 0.95%Výroba motorových vozidel asoučástek

81 0.43% 786,077.80 0.90%

Zpracování chemikálií 134 0.71% 710,415.41 0.81%Nemovitosti 149 0.79% 631,158.33 0.72%Textilky 99 0.52% 525,007.64 0.60%Výroba gumových výrobků 180 0.95% 478,835.17 0.55%Výroba zdravotnických potřeb 39 0.21% 441,647.07 0.50%Podpůrné služby 352 1.86% 433,696.84 0.49%Ostatní služby 93 0.49% 323,815.81 0.37%Výrobky z plastické hmoty 92 0.49% 304,439.60 0.35%Neklasifikované výrobky 78 0.41% 279,255.94 0.32%Výroba koženýck, kožešinovýcha příbuzných výrobků

133 0.70% 273,961.25 0.31%

Výroba ostatních dopravníchzařízení

64 0.34% 232,194.55 0.27%

Umění, zábava a rekreace 70 0.37% 217,172.61 0.25%Dodávky vody opravárenskéslužby

63 0.33% 183,447.01 0.21%

Výroba papíru, buničiny apapírových výrobků

60 0.32% 165,710.82 0.19%

Výroba dřevěných abambusových výrobků

53 0.28% 129,649.25 0.15%

Zpracování tabáku 1 0.01% 123,211.92 0.14%Výroba nápojů 19 0.10% 104,648.79 0.12%Zemědělská, lesní, rybářská aživočišná výroba

47 0.25% 81,702.18 0.09%

Těžba a dolování 15 0.08% 65,272.79 0.07%Oděvy a oděvní doplňky 40 0.21% 50,808.64 0.06%Výrobky z ropy a uhlí 3 0.02% 33,005.97 0.04%Tisk a reprodukce záznamů 22 0.12% 18,957.95 0.02%Výroba nábytku 14 0.07% 15,705.67 0.02%Zdravotnictví a sociální služby 5 0.03% 5,349.12 0.01%Vzdělávání 1 0.01% 1,698.93 0.00%Veřejná správa a obrana,bezpečnost

0 0.00% 0.00 0.00%

Opravy a instalaceprůmyslových strojůa zařízení

0 0.00% 0.00 0.00%

Celkem 18,959 100.00% 87,620,041.06 100.00%

70

9.3. České zahraniční investiceV roce 1993 byla na Tchaj-wanu založena dceřinná společnost české firmy Jablotron,která se zabývá m.j. výrobou vlastních produktůelektronického zabezpečení budov,telefonních přístrojůa dalších elektronických zařízení. Obchodní společnost JablotronTaiwan Ltd. sídlí v hlavním městěTaipei a jablonecké společnosti napomáhá smarketingem v Asii a získáváním komponentůpro konečné výrobky firmy. Podleinformací ČEKK nebyla dosud realizována žádná přímá investice české firmy na Tchaj-wanu.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové programyK perspektivním odvětvím pro zahraniční investice patří polovodiče a mikroelektronika,displeje a optoelektroniky, biotechnologie a farmaceutka, digitalizace, IT služby,telekomunikace a mediální služby, přesné strojírenství, speciální látky a chemikálie,nanotechnologie, environmentální služby, energetika, inženýrské konzultační služby,zakládání řídících, výzkumných a vývojových center, finanční služby, logistické služby,rekreace a turistika, kulturní a kreativní služby. Aktualizovaný podrobný přehledinvestičních příležitostí v uvedených odvětvích tchajwanské ekonomiky lze získat nawebové stránce: http://investintaiwan.nat.gov.tw/en/opp/inds/.

9.5. Rizika investování

9.5.1. Lokalizace investice a zónováníObdobnějako u nejvyspělejších zemí existují určitá omezení pokud jde o možnostílokalizace a investování do některých typůpodnikání.

9.5.2. Negativní seznamAčkoliv Tchaj-wan liberalizoval většinu oblastí své ekonomiky a otevřel je zahraničníminvesticím, i nadále existují určitá odvětví, která jsou pro zahraniční investory včetněetnickýchČíňanůuzavřena.

K zakázaným odvětvím patří ta, která jsou spojena s národní bezpečností, veřejnýmpořádkem nebo veřejným zdravím, nebo obory zakázané zákonem, tj. agronomika,zemědělství, rybaření a lov, poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání.

Odvětví s omezeným přístupem jsou ta, ve kterých investice ze strany zámořskýchetnických Číňanůpodléhají schválení úřady, tj. energetika a obchod s cennými papíry(portfoliové investice).

Investiční komise publikuje aktuální seznam odvětví s omezeným přístupem na svýchinternetových stránkách na adrese http://www.moeaic.gov.tw.

9.5.3. Speciální odvětvíObecné postupy pro založení firmy na Tchaj-wanu mohou být v případěněkterýchodvětví určitým způsobem omezeny. Těmito odvětvími jsou telekomunikace,technologie a poradenství pro životní prostředí, distribuce farmaceutik a lékařskýchzařízení a kapitálový trh.

Odvětví telekomunikací je rozděleno na segmenty Typu I a Typu II.: Typ I zahrnujeslužby pozemních telefonních operátorů, mobilní telekomunikace a služby satelitníchkomunikačních sítí; pro tato odvětví je stanoven pro zahraniční investory strop 60%.

71

Typ II zahrnuje služby přenosu hlasu, databáze a služby přenosu videa a v této oblastiinvestiční omezení není stanoveno. Provozní licence pro služby Typu I a Typu II vydáváMinisterstvo dopravy a komunikací (Ministry of Transportation and Communications -http://www.motc.gov.tw).

Environmentální konzultační společnosti musí pro svou činnost požádat o zvláštnípovolení. Kromětoho, že musí disponovat kvalifikovanými inženýry pro různé oblastiživotního prostředí, musí splnit i požadavky zákona o nakládání a likvidaci odpadů,stejnějako i požadavky územních plánůmístních orgánů. Povolení k činnosti těchtoorganizací vydává: Environmental Protection Administration (http://www.epa.gov.tw) amístní orgány pro ochranu životního prostředí.

Distributoři lékůa lékařských zařízení musí splňovat několik požadavků, aby mohli naTchaj-wanu legálněprodávat farmaceutka. O povolení k jejich distrubuci musí požádatkvalifikovaný farmaceut (pro distribuci přípravkůtradiční čínské medicíny musí rovněžžádat osoba, která je kvalifikovaná v tomto oboru). Zvláštní povolení se vyžaduje téžpro prodej lékařských zařízení, přičemžžádost musí obsahovat podrobnou informaci okanceláři nebo prodejním místěžadatele. Tuto oblast činnosti reguluje a povolení kpodnikání vydává Ministerstvo zdravotnictví (The Department of Health -http://www.doh.gov.tw).

72

10. OČEKÁVANÝ VÝVOJ V TERITORIU

10.1. Významné události v roce 2008 a jejich dopady na ekonomickou sféru zeměNejýznamnější události, zásadněpodmiňující další společensko-ekonomický vývoj naTchaj-wanu, se odehrály v první čtvrtiněroku 2008. Jedná se o legislativní volby, kterévyústily v naprostou převahu nacionální strany KMT v zákonodárném sboru a zejménaprezidentské volby, ve kterých v březnu 2008 zvítězil rovněžkandidát KMT Ma Ying-jeou.

Nový prezident ja nakloněn sbližování s pevninskou Čínou, z počátku předevšímv oblastech s přímým dopadem na ekonomiku. V červenci 2008 plánuje zavedení do tédoby neexistujících osobních charterových letůmezi Tchaj-wanem a několika městy napevnině. Postupněby se mělo jednat o lety pravidelné, později by měly být přidány téžlety nákladní. Zatímco hlavním cílem osobních letůje podpořit příliv čínských turistůnaostrov, nákladní lety by významněpomohly snížit transakční náklady tchajwanskýmpodnikatelům, kteří jiždnes na druhé straněTchajwanské úžiny podnikají a podpořitnové.

Postupněby měly být odstraňována stále existující omezení pro investice tchajwanskýchfirem v Číně, a to i v oblasti poskytování finančních služeb.

Prezident Ma má smělé plány téžv rozvoji technické infrastruktury země, cožby mělopřinést prosperitu místnímu stavebnímu průmyslu. Současně zamýšlí postupněodstraňovat vládní dotace do paliv a energií a více tak tlačit na dodržování ekologickýchstandardů.

Ve spolupráci s USA chce vybudovat odstrašující obrannou sílu Tchaj-wanu protijakémukoliv vnějšímu ohrožení.

10.2. Trendy, vstup do uskupení, přijetí nových zákonů, daní atdMíra dalšího úsilí Tchaj-wanu o členství v mezinárodních organizacích budenepochybněovlivněna výsledkem parlamentních a prezidentských a voleb v prvnípoloviněroku 2008. Bezprostředněse jedná o členství ve Světové zdravotnickéorganizaci a Organizaci spojených národů.

10.3. Nové možnosti pro český vývoz a ekonomickou spolupráci s ČRV této části odkazujeme plněna kapitolu 7, zejména na část 7.4. - perspektivní odvětvípro české exportéry.

73

PŘÍLOHY

1. SEZNAM FINANČNÍCH INSTITUCÍ

1.1. Banky

1.1.1.Centrální bankaKód Jméno/Adresa Tel/Fax +886 Založeno

0000000 Central Bank of the Republic of China(Taiwan)2, Sec.1, Roosevelt Rd., Taipei City 10066, Taiwan

02-2393616102-23571974

1928/11/01

1.1.2. Domácí bankyKód Jméno / adresa Tel/Fax + 886 Založeno

0040000 Bank of TaiwanNo.120, Sec.1, Chongcing S. Rd., Jhongjheng District,Taipei City 10007, Taiwan

02-2349345602-23315840

1946/05/20

0050000 Land Bank of TaiwanNo.46, Guancian Rd., Jhongjheng District, Taipei City10047, Taiwan

02-2348345602-23757023

1946/09/01

0060000 Taiwan Cooperative BankNo.77, Guancian Rd., Jhongjheng District, Taipei City10047, Taiwan

02-2311881102-23890704

1946/10/05

0070000 First Commercial BankNo.30, Sec.1, Chongcing S. Rd., Jhongjheng District, TaipeiCity 10005, Taiwan

02-2348111102-23892967

1898/11/26

0080000 Hua Nan Commercial BankNo.38, Sec. 1, Chongcing S. Rd., Jhongjheng District, TaipeiCity 10006, Taiwan

02-2371311102-23316741

1947/03/01

0090000 Chang Hwa Commercial BankNo.57, Sec.2, Jhongshan N. Rd., Jhongshan District, TaipeiCity 10412, Taiwan

02-2536295102-25716871

1904/06/05

0100000 Bank Of Overseas ChineseNo.8, Siangyang Rd., Jhongjheng District, Taipei City10046, Taiwan

02-2371518102-23814056

1961/03/01

0110000 The Shanghai Commercial & Savings BankNo.2, Sec.1, Mincyuan E. Rd., Jhongshan District, TaipeiCity 10452, Taiwan

02-2581711102-25318501

1965/06/16

0120000 Taipei Fubon Commercial Bank Co., Ltd.No.169, Sec.4, Ren-an Rd., Da-an District, Taipei City10686, Taiwan

02-2771669902-27780065

1969/04/21

0130000 Cathay United Bank1F, No.7, Songren Rd., Sinyi District, Taipei City 11073,Taiwan

02-8722466602-87898789

1975/05/20

0150000 The Export-Import Bank of the Republic of China8F, No.3, Nanhai Rd., Jhongjheng District, Taipei City10066, Taiwan

02-2321051102-23940630

1979/01/11

0160000 Bank of KaohsiungNo.168, Bo-ai 2nd Rd., Zuoying District, Kaohsiung City81357, Taiwan

07-557053507-5580529

1982/01/30

0170000 Mega International Commercial Bank Co., Ltd.No.123, Sec.2, Jhongsiao E. Rd., Jhongjheng District, TaipeiCity 10058, Taiwan

02-2563315602-23975181

1912/02/05

0180000 Agricultural Bank of TaiwanNo.71, Guancian Rd., Jhongjheng District, Taipei City10047, Taiwan

02-2380510002-23805251

2005/05/26

0400000 China Development Industrial BankNo.125, Sec.5, Nanjing E. Rd., Songshan District, Taipei

02-2763880002-27660047

1999/01/01

74

City 10504, Taiwan0480000 Industrial Bank of Taiwan

No.99, Sec.2, Tiding Blvd., Neihu District, Taipei City11493, Taiwan

02-8752700002-27985236

1999/09/02

0500000 Taiwan Business BankNo.30, Tacheng St., Datong District, Taipei City 10341,Taiwan

02-2559717102-25507225

1976/07/01

0520000 Standard Chartered Bank (Taiwan) LimitedNo.106, Jhongyang Rd., Hsinchu City 30041, Taiwan

03-524513103-5250977

1948/09/16

0530000 Taichung Commercial BankNo.87, Mincyuan Rd., West District, Taichung City 40341,Taiwan

04-2223602104-22240748

1978/01/01

0540000 King's Town BankNo.506, Sec.1, Hsimen Rd., West Central District, TainanCity 70051, Taiwan

06-213917106-2136885

1948/11/01

1010000 First Capital Commercial BankNo.133, Sec.2, Yanping N. Rd., Datong District, Taipei City10346, Taiwan

02-2557515102-25534883

2007/07/01

1020000 Hwatai BankNo.246, Sec.2, Chang-an E. Rd., Jhongshan District, TaipeiCity 10492, Taiwan

02-2752525202-27812492

1999/01/01

1030000 Taiwan Shin Kong Commercial Bank Co., Ltd.No.27, Sec.1, Jhongsiao W. St., Jhongjheng District, TaipeiCity 10018, Taiwan

02-2389585802-23120600

1997/01/01

1080000 Sunny BankNo.88, Sec.1, Shihpai Rd., Beitou District,Taipei City 11271,Taiwan

02-2820816602-28233414

1997/09/01

1180000 Bank of PanhsinNo.18, Chengdu St., Banciao City, Taipei County 22064,Taiwan

02-2962917002-29572011

1997/09/30

1470000 Cota Commercial BankNo.59, Shfu Rd., Central District, Taichung City 40045,Taiwan

04-2224516104-22275237

1999/01/01

7011616 Remittances & Savings Department of Taiwan Post Co., Ltd.No.216, Aiguo E. Rd., Da-an District, Taipei City 10641,Taiwan

02-2393126102-23414103

1930/01/06

8030000 Union Bank of Taiwan3F, No.109, Sec.3, Minsheng E. Rd., Songshan District,Taipei City 10544, Taiwan

02-2718000102-27174093

1992/01/21

8040000 The Chinese BankNo.68, Sec.3, Naning E. Rd., Jhongshan District, Taipei City10489, Taiwan

02-5558666602-55588673

1992/01/25

8050000 Far Eastern International Bank27F, No.207, Sec.2, Dunhua S. Rd., Da-an District, TaipeiCity 10602, Taiwan

02-2378686802-23779000

1992/04/11

8060000 Yuanta Commercial Bank Co., Ltd.No.4, Sec.1, Jhongsiao W. Rd., Jhongjheng District, TaipeiCity 10041, Taiwan

02-2380188802-23801864

1992/02/12

8070000 Bank SinoPac Company Limited6F.,No.306, Sec.2, Bade Rd., Jhongshan District, Taipei City10492, Taiwan

02-8161888802-81618484

1992/01/28

8080000 E. Sun Commercial Bank, Ltd.No.115 & 117, Sec.3, Minsheng E.Rd., Songshan District,Taipei City 10546, Taiwan

02-2175131302-27199313

1992/02/21

8090000 Cosmos Bank, TaiwanNo.39, Sec.2, Dunhua S. Rd., Da-an District, Taipei City10681, Taiwan

02-2701177702-27849848

1992/02/12

8100000 Bowa BankNo.161, Sec.5, Nanjing E. Rd., Songshan District, Taipei

02-2756800002-27699990

1992/03/04

75

City 10570, Taiwan8120000 Taishin International Bank

No.44, Sec.2, Jhongshan N. Rd., Jhongshan District, TaipeiCity 10448, Taiwan

02-2568398802-25234551

1992/03/23

8140000 Ta Chong Bank Ltd.12F, No.2, Sec.5, Sinyi Rd., Sinyi District, Taipei City11049, Taiwan

02-8786988802-87869800

1992/04/02

8150000 Jih Sun International Bank4F, No.68, Songjiang Rd., Jhongshan District, Taipei City10456, Taiwan

02-2561588802-25218878

1992/04/09

8160000 EnTie Commercial BankNo.158, Sec.3, Minsheng E. Rd., Songshan District, TaipeiCity 10596, Taiwan

02-2718999902-27187843

1993/04/15

8220000 Chinatrust Commercial BankNo.3, Songshou Rd., Sinyi District, Taipei City 11051,Taiwan

02-2722200202-27251499

1971/07/09

8250000 Chinfon Commercial BankNo.1, Nanyang St., Jhongjheng District, Taipei City 10047,Taiwan

02-2311488102-23141068

1971/07/28

76

1.1.3. Místní pobočky zahraničních bankKód Jméno / adresa Tel/Fax

+886Založeno

0200017 Mizuho Corporate Bank Ltd.2F., No.167, Dunhua N. Rd., Songshan District, Taipei City10512, Taiwan

02-2715391102-27153780

2002/04/01

0210018 Citibank N. A.8F, No.169, Sec.2, Ren-ai Rd., Da-an District, Taipei City10686, Taiwan

02-8772261002-25451695

1964/09/01

0220019 Bank of America, National Association48F., No.7, Sec.5, Sinyi Rd., Sinyi District, Taipei City11049, Taiwan

02-8101128802-27289877

1965/02/01

0230010 Bangkok Bank Public Company Ltd.No.121, Songjiang Rd., Jhongshan District, Taipei City10485, Taiwan

02-2507327502-25064625

1965/05/24

0240011 American Express Bank Ltd.10F. and 13F, No.363, Fusing N. Rd., Songshan District,Taipei City 10543, Taiwan

02-2514991102-27149488

1967/07/18

0250012 Metropolitan Bank and Trust Company2F., No.107, Jhongsiao E. Rd., Da-an District, Taipei City10690, Taiwan

02-2776635502-87738133

1970/09/30

0280015 The Bank of New York4F., No.245, Sec.1, Dunhua S. Rd., Da-an District, TaipeiCity 10689, Taiwan

02-2771661202-27712640

1973/02/08

0290005 United Overseas Bank16F., No.109, Sec.3, Minsheng E. Rd., Songshan District,Taipei City 10544, Taiwan

02-2715012502-27137456

1995/08/28

0300010 State Street Bank and Trust Company19F., No.207, Sec.2, Dunhua S. Rd., Da-an District, TaipeiCity 10602, Taiwan

02-2735120002-27351012

1996/02/06

0370017 Societe Generale7F., No.109, Sec.3, Minsheng E. Rd., Songshan District,Taipei City 10544, Taiwan

02-2715505002-27152781

1980/09/24

0390019 ABN AMRO Bank18F., No.7, Songren Rd., Sinyi District, Taipei City 11073,Taiwan

02-8722500002-87225068

1980/12/15

0720014 Deutsche Bank AG10F., No.296, Sec.4, Ren-ai Rd., Da-an District, Taipei City10633, Taiwan

02-2192466602-21924370

1980/09/15

0750006 The Bank of East Asia Ltd.Room A, 14F., No.168, Dunhua N. Rd., Songshan District,Taipei City 10548, Taiwan

02-2546772202-25455637

1997/05/16

0760018 JPMorgan Chase Bank, N.A.8F., No.108, Sec.5, Sinyi Rd., Sinyi District, Taipei City10547, Taiwan

02-2725980002-27252988

1982/11/20

0780010 DBS Bank Ltd.28-BF., No.7, Sec.5, Sinyi. Rd., Sinyi District, Taipei City11049, Taiwan

02-8101059802-81010599

1983/03/01

0790011 Fortis Bank5F., No.131, Sec.3, Minsheng E. Rd., Songshan District,Taipei City 10596, Taiwan

02-2719633102-27196332

1997/10/06

0810016 The Hongkong and Shanghai Banking Corp.Ltd.14F., No.333, Sec.1, Keelung Rd., Sinyi District, Taipei City11012, Taiwan

02-8722699902-87226953

1984/01/09

0820017 BNP Paribas2-6F., No.52, Minsheng E. Rd., Songshan District, Taipei City10574, Taiwan

02-2716116702-27152027

1984/07/09

0830018 Standard Chartered BankNo.168, Dunhua N. Rd., Songshan District, Taipei City

02-2716626102-27181478

1985/04/09

77

10548, Taiwan0850009 Oversea-Chinese Banking Corporation Ltd.

4F.-3, No.205, Dunhua N. Rd., Songshan District, Taipei City10595, Taiwan

02-2718881902-27180138

1998/07/02

0860011 Calyon Corporate and Investment Bank16F., No.167, Dunhua N. Rd., Songshan District, Taipei City10549, Taiwan

02-2717525202-27188292

1988/05/30

0870012 The Standard Bank of South Africa Ltd.13F., No.218, Sec.2, Dunhua S. Rd., Da-an District, TaipeiCity 10669, Taiwan

02-2192448802-23776911

1989/04/25

0900018 The Bank of Nova Scotia8F., No.109, Sec.3, Minsheng E. Rd., Songshan District,Taipei City 10544, Taiwan

02-2713279202-27126183

1990/06/25

0920010 UBS AG5F., No.7, Songren Rd., Sinyi District, Taipei City 11073,Taiwan

02-8722788802-87227999

1998/06/29

0930011 ING BANK, N. V.6F., No.2, Sec.1, Fusing S. Rd., Jhongshan District, TaipeiCity 10492, Taiwan

02-2734760002-87721460

1991/11/01

0950013 Wachovia Bank, National Association17F., No.44, Sec.2 Jhongshan N. Rd., Jhongshan District,Taipei City 10448, Taiwan

02-8175868802-25678516

1998/05/15

0960014 Australia and New Zealand Banking Group LimitedRoom 1208, 12F., No.333, Sec.1, Keelung Rd., Sinyi District,Taipei City 11012, Taiwan

02-2757729902-37252780

1992/08/15

0970015 Wells Fargo Bank, National Association38F., No.7, Sec.5, Sinyi Rd., Sinyi District, Taipei City11049, Taiwan

02-8101611802-81016117

1993/03/27

0980016 The Bank Of Tokyo-Mitsubishi UFJ, Ltd.8&9F., No.109, Sec.3, Minsheng E. Rd., Songshan District,Taipei City 10544, Taiwan

02-2514059802-27161609

1993/03/27

0990017 KBC Bank N.V.15F., No.99, Fusing N. Rd., Songshan District, Taipei City10595, Taiwan

02-2712913302-27154207

1998/06/03

3210019 Sumitomo Mitsui Banking Corporation9F., No.2, Sec.5, Sinyi Rd., Sinyi District, Taipei City 11049,Taiwan

02-2720810002-23459366

2002/05/17

3220010 Barclays Bank PLC5F., No.108, Sec.5, Sinyi Rd., Sinyi District, Taipei City11047, Taiwan

02-8722180002-87221801

2005/07/01

78

1.2. Pojišťovny

1.2.1. Domácí životní pjišťovnyKód Jméno / adresa Tel/Fax+886 Založeno

4510000 Bank of Taiwan Department of Life Insurance6F., No.69, Sec.2, Dunhua S. Rd., Da-an District, Taipei City10682, Taiwan

02-2784915102-27019365

1941/03/01

4520005 Taiwan Life Insurance Co., Ltd.16-19F., No.17, Syuchang St., Jhongjheng District, TaipeiCity 10047, Taiwan

02-2311641102-23899658

1947/12/01

4530006 Prudential Life Assurance Company Ltd.12F., No.550, Sec.4, Jhongsiao E. Rd., Sinyi District, TaipeiCity 11071, Taiwan

02-2758272702-27586651

1962/05/17

4540007 Cathay Life Insurance Co., Ltd.No.296, Sec.4, Ren-ai Rd., Da-an District, Taipei City 10633,Taiwan

02-2755139902-27013041

1962/09/10

4550008 China Life Insurance Company, Ltd.No.122, Dunhua N. Rd., Songshan District, Taipei City10595, Taiwan

02-2719667802-27125966

1963/04/27

4560009 Nan Shan Life Insurance Company, LimtedNo.168, Sec.2, Jhuangjing Rd., Sinyi District, Taipei City11049, Taiwan

02-8758888802-87867087

1963/07/01

4570000 Kuo Hua Life Insurance Co., Ltd.2F., No.42, Sec.2, JhongShan N. Rd., Jhongshan District,Taipei City 10421, Taiwan

02-2562110102-25423832

1963/07/19

4580001 Shin Kong Life Insurance Co., Ltd.No.66, Sec.1, Jongsiao W. Rd., Jhongjheng District, TaipeiCity 10018, Taiwan

02-2389585802-23758762

1963/07/30

4710000 Fubon Life Assurance Co.,Ltd.14F., No.108, Sec.1, Dunhua S. Rd., Songshan District, TaipeiCity 10557, Taiwan

02-8771669902-87715919

1993/07/15

4720001 Global Life Insurance Co.,Ltd.3F., No.303, Sec.1, Fusing S. Rd., Da-an District, Taipei City10665, Taiwan

02-2708998502-66381104

1993/07/20

4730002 Mass Mutual Mercuries Life Insurance Co.,Ltd.6F., No.2, Lane 150, Sec.5, Sinyi Rd., Sinyi District, TaipeiCity 11059, Taiwan

02-2345551102-23456616

1993/07/26

4740003 Shinung Life Insurance Co.,Ltd.11F., No.155, Zihjhih St., West District, Taichung City40357, Taiwan

04-2372165304-23722008

1993/09/18

4780007 Singfor Life Insurance Co., Ltd.5F., No.6, Sec.1, Jhongsiao W. Rd., Jhongjheng District,Taipei City 10041, Taiwan

02-2381717202-23817162

1993/10/21

4790008 Far Glory Life Insurance Co., Ltd.18F., No.200, Sec.1, Keelung Rd., Sinyi District, Taipei City11071, Taiwan

02-2758309902-23452018

1993/11/19

4800002 Hontai Life Insurance Co., Ltd.15F, No.89, Songren Rd., Sinyi District, Taipei City 11073,Taiwan

02-8786688802-87862989

1994/11/17

4810003 Allianz President Life Insurance Co., Ltd.8F., No.178, Sec.3, Mincyuan E. Rd., Songshan District,Taipei City 10542, Taiwan

02-2715588802-27176616

1995/03/27

4880000 Predential Life Insurance Company of Taiwan Inc.10F., No.161, Sec.5, Nanjing E. Rd., Songshan District,Taipei City 10570, Taiwan

02-2767886602-27679299

2001/02/01

4890001 Aegon Life Insurance (Taiwan) Inc.8F., No.39, Sec.1, Jhonghua Rd., Jhongjheng District, TaipeiCity 10042, Taiwan

02-2370727002-23707280

2001/12/31

4910006 New York Life Insurance Taiwan Corporation 02-27195277 2002/07/01

79

14F., No.133, Sec.3, Minsheng E. Rd., Songshan District,Taipei City 10596, Taiwan

02-27129896

4920007 Life Insurance Division of Taiwan Post Co., Ltd.3F., No.216, Aiguo E. Rd., Da-an District, Taipei City 10641,Taiwan

02-2393126102-23215604

1935/12/01

4930008 Metlife Taiwan Insurance Co. Ltd.8F., No.1, Sec.5, Nanjing E. Rd., Songshan District, TaipeiCity 10597, Taiwan

02-2760798802-87616748

2003/08/01

4950000 Antai Life Insurance Company Ltd.8F., No.176, Sec.1, Keelung Rd., Sinyi District, Taipei City11072, Taiwan

02-276982702-27252637

2006/03/01

1.2.2. Místní pobočky zahraničních životních pojišťovenKód Jméno/adresa Tel/Fax

+886Založeno

4640000 CIGNA Taiwan Life Insurance Company Ltd.,7F., No.115, Sec.3, Minsheng E. Rd., Songshan District,Taipei City 10546, Taiwan

02-2718519102-25472038

1989/08/19

4650001 American Life Insurance Co.3F., No.102, Guangfu S. Rd., Da-an District, Taipei City10694, Taiwan

02-8772566802-87726789

1991/06/17

4660002 Manulife(International) Limited2F., No.89, Songren Rd., Sinyi District, Taipei City 11073,Taiwan

02-2757588802-27572888

1992/06/15

4840006 Cardif Life Vie18F., No.270, Sec.4, Jhongsiao E. Rd., Da-an District, TaipeiCity 10694, Taiwan

02-6636345602-66386598

1998/06/17

4900002 ACE American Insurance Company11F., No.8, Sec.5, Sinyi Rd., Sinyi District, Taipei City11049, Taiwan

02-8758190002-87581990

2002/04/23

4940009 ACE Life Taiwan3F., No. 285, Sec. 4, Jhongsian E. Rd., Da-an District, TaipeiCity 10692, Taiwan

02-8161198802-87726599

2005/12/06

4980003 HSBC Life(International) Limited15F., No.285, Sec.2, Wunhua Rd., Banciao City, TaipeiCounty 22046, Taiwan

02-8251799902-82529668

2007/09/03

80

1.2.3. Domácí majetkové pojišťovnyKód Jméno/adresa Tel/Fax

+886Založeno

4010009 Taiwan Fire & Marine Insurance Co., Ltd.8F., No.49, Guancian Rd., Jhongjheng District, Taipei City10047, Taiwan

02-2331726102-23145287

1948/01/05

4020000 Chung Kuo Insurance Co., Ltd.No.58, Wuchang St., Jhongjheng District, Taipei City 10044,Taiwan

02-2381272702-23814878

1931/11/01

4030001 Walsum Insurance Co., Ltd.4F., No.550, Sec.4, Jhongsiao E. Rd., Sinyi District, TaipeiCity 11071, Taiwan

02-2758270002-27235937

1929/11/01

4050003 Fubon Insurance Co., Ltd.No.237, Sec.1, Jianguo S. Rd., Da-an District, Taipei City10657, Taiwan

02-2706789002-23254360

1961/04/19

4060004 Zurich Insurance (Taiwan) Ltd.12F., No.56, Dunhua N. Rd., Songshan District, Taipei City10551, Taiwan

02-2731630002-27416004

1961/04/27

4070005 The Taian Insurance Co., Ltd.No.59, Guancian Rd., Jhongjheng District, Taipei City 10047,Taiwan

02-2381967802-23315332

1961/05/01

4080006 Mingtai Fire & Marine Insurance Co., Ltd.No.1, Sec,4, Ren-ai Rd., Da-an District, Taipei City 10685,Taiwan

02-2772567802-27726666

1961/09/22

4090007 AIG General Insurance(Taiwan) Co., Ltd.17F., No.6, Sec.1, Jhongsiao W. Rd., Jhongjheng District,Taipei City 10041, Taiwan

02-2381991002-23116901

1962/03/01

4100001 The First Insurance Company Limited.No.54, Sec.1, Jhongsiao E. Rd., Jhongjheng District, TaipeiCity 10049, Taiwan

02-2391327102-23412864

1962/09/10

4120003 Union Insurance Co., Ltd.12F., No.219, Sec.4, Jhongsiao E. Rd., Da-an District, TaipeiCity 10690, Taiwan

02-2776556702-27118610

1963/02/19

4130004 Shinkong Insurance Co., Ltd.7F., No.15, Sec.2, Jianguo N. Rd., Jhongshan District, TaipeiCity 10487, Taiwan

02-2507533502-25046312

1963/05/01

4140005 South China Insurance Company, Ltd.5F, No.560, Sec.4, Jhongsiao E. Rd., Sinyi District, TaipeiCity 11071, Taiwan

02-2758841802-27298022

1963/05/01

4150006 Cathay Century Insurance Co. Ltd.5F., No.296, Sec.4, Ren-ai Rd.,Da-an District, Taipei City10633, Taiwan

02-2755129902-23257631

1993/08/19

4170008 Tokio Marine Newa Insurance Co., Ltd.7-12F., No.130, Sec.3, Nanjing E. Rd., Jhongshan District,Taipei City 10488, Taiwan

02-8772777702-27765733

1999/03/01

4180009 Dragon Insurance Co., Ltd.13-1F, No.17, Syuchang St., Jhongjheng District, Taipei City10047, Taiwan

02-2370078902-23706588

2006/07/21

81

1.2.4. Místní pobočky zahraničních majetkových pojišťovenKód Jméno/adresa Tel/Fax

+886Založeno

4320009 Insurance Company of North America10F., No.8, Sec.5, Sinyi Rd., Sinyi District, Taipei City11049, Taiwan

02-8758180002-87581888

1982/02/06

4330000 Federal Insurance CompanyRoom AB, 10F., No.97, Songren Rd., Sinyi District, TaipeiCity 11073, Taiwan

02-8780880902-87809269

1987/02/06

4420002 Asia Insurance Co., Ltd.Room 905, No.9, Sec.1, Chang-an E. Rd., Jhongshan District,Taipei City 10442, Taiwan

02-2568308002-25638246

1997/01/01

4430003 AXA France I.A.R.D4F., No.25, Sec.1, Dunhua S. Rd., Songshan District, TaipeiCity 10557, Taiwan

02-2738801202-27385864

1997/04/24

4440004 Mitsui Sumitomo Insurance Company Ltd.7F., No.260, Dunhua N. Rd., Songshan District, Taipei City10548, Taiwan

02-8712135002-87121370

1999/08/02

4460006 Cardif Assurance Risques Divers17F., No.270, Sec.4, Jhongsiao E. Rd., Da-an District, TaipeiCity 10694, Taiwan

02-6638345602-66386598

2001/04/24

4970002 United Guaranty Mortgage Indemnity Company10F., No.92, Sec. 2, Dunhua S.Rd., Da-an District, TaipeiCity 10668, Taiwan

02-2325976602-23259886

2004/08/02

2. Vzory tchajwanských celních dokumentů2.1. Dovozní deklarace (2 strany)2.2. Vývozní deklarace (2 strany)2.3. Jednorázový pověřovací dopis2.4. Žádost o duplikát dovozní deklarace2.5. Žádost o duplikát vývozní deklarace¨2.6. Dlouhodobý pověřovací dopis

82

Import Declaration (Page1)

Payment(11)

(19)

(20)

DutyPayment

Ra teof

TaxCode

Duty

Rate

UnitPrice

CheckD

igit

ItemN

o.(27)M

ark&

Container

No.

OtherD

eclarationsParticulars

Type and Code of Declaration Form (7) Ordinal No. Total No. of Page:

Page No: 1Registration

Declaratio n No.(8)

Cus toms File No.

Name & Stamp ofDeclarant

(1)

Name& Stamp ofAuthorized Broker

(2)

Business Account No./ID No.(9)CustomsSupervis ionCod e (10)

ModDutyPay

e ofDate of Importation(16)

Date of Declarati on (17)

Name and Address of Duty payer

Customs Approval Related to SellerNo..(12) (Y/N) (13)

FOB Value(18)

Currency Amount

Freight

Insurance Fee

Foreign Seller’sCountry Code andCompany Code / LocalSeller’s BAN andCustoms SupervisionCode

Seller ’sNam e andAddre ss (14)

Expenses to be added (21)Expense to beDeducted (22)Airway Bil l/Bill of Lading No. (3)

CIF Value(23)

Storage Location (4) Modeof Transport (5 )TWD

Name and Code of DepartingPort (6)

Name and Code of Import Vessel/Airlines (15) Exportation Date (24) Exchange Rate

Co untry of Or igin (29)

Description of Goods(Brand,Specification,etc.)(28)

Impo rt Pe rmit No.－ Item No.(30)CCC Code (31)

Tariff No.Statistic

（Competent Authority Designated

Term of Trade /Curre nc y

Amount(32)

Duty-paying Value/Dutiable Quantity (36)

(TWD)(37)

AdValorem

Specific

Code of

(38)

Commodity

(39)

（ ） （ ）

（

（

（ ）

（ ）Total No. ofPackages(25)

Gross Weight (KG) (26) Customs RemarksImport Duty

HarborConstruction Fee

Tr ad e PromotionService FeeData Key-in Duty Memo

IssuanceValueAdded Tax

Classification&Valuati on

Verification ofDuty Payment

Review of Classification&Valuation

ReleaseTotal Amount

BusinessTax Base

DelinquentFee

（Days）

Clearance Type ClearanceCode (Applied)Personal Arrival Date and Flight Number

(Registration Customs Code/Transit Customs Code/Year/Vessel RegistrationNo. or Broker’s Box No./Manifest No. or Serial No.)

83

Import Declaration(Page2)

Duty

StatisticTariff NumberCommodity

Duty

Rate

UnitPrice

Check

Digit

ItemN

o.

Ordinal No. Tota l No. of Pa ge :

Page No: 2Declaration No.

(8)

Co untry of Or igin (29)

Description of Goods(Brand,Specification,etc.)(28)

Impor t Permi t N umber－Item(30) Freight Type/Currency

Amount(32 )

Net Weig ht (KG)(33)Quantity（Unit）(34)

（StatisticsQuantity and Unit）(35)

Duty-paying Value/Du tiab le Quantity(36)

(TWD) ( 37)

AdValorem

Spe cific

Code of

Payment(38)

Ra teof

Tax(39)

CCC Code(31)

Code

（Competent Authority De signate d

（

（

（

（

（

）

）

）

）

）

（ ）

（ ）

（ ）

（ ）

（ ）

（

（

）

）

（ ）

（ ）

（ ）

（ ）

（ ）

（ ）

（ ）

（ ）

（ ）

（ ）

（ ）

（ ）

(7) / / / /

（ ）

(Registration Customs Code/Transit Customs Code/Year/Vessel RegistrationNo. or Broker’s Box No./Manifest No. or Serial No.)

84

Export Declaration (Page1)

Exchange Rate

Code

Total No. of Packages(25)

Copies

Mode

ofStatistics

Recordof

Payment

IssuanceofDuplicates

Check

Digit

Other

Declarations

ItemN

o.(27)M

arks&ContainerN

o.

Type and Code of Declaration Form (6) Ordinal No. Tota l N o. of Pa ge s :

RegistrationPage No.Declaration No.

(7) / / / /Registration /Shipping OrderNo.(13)

Name & Stamp ofDeclarant

(1)

Name& Stamp ofAuthorized Broker

(2)

Business Account No./ID No. CustomsSupervision C ode(9) Mode of DutyPayment (10)

Customs File No .

Name and Address ofExporter/Seller

Customs ApprovalNo... (11)

Date of Declaration(14)

Port of Exportation(15)

FOB Value(16)

TWDCurrency Amount

Buyer’s BAN and CustomsSupervision Code(12)

Buyer’sNam e a nd

Address

Freight(17)Attached Document No. (3)

Insurance Fee(18)

Storage Location (4) Mode of Transport (5 ) Expensestobeadded(19)Expense to beDeducted (20)

Duty Drawback/Offse t (Y/N) (21)Country Name and Code of Buyer (22) C ountry Name and Code of

Des tina tion(23)Name and Code of Export Vessel/Airlines (24)

Description of Goods (Quality,Specification, etc.), Manufacturer (28)

Trademarks Export Permi t No.－Item No. (29)CCC Code（30）Tariff Number Statistic

(Competent Authority Designated Code )

Net Weight(KG) (31)

Quantity and Unit (32)（StatisticsQuantityand Unit（(33)

For LicensingAgencyonly

FOB Value（TWD（

(34)( ) (35 )

（ ）

Gross Weight (KG)(26) Customs Remarks HarborConstruction Fee

Trade PromotionServic e Fee

Data Key-in Additional DataKey-in

Total Amount

Classification&Valuati on

Release

Permit Issuance Data Review

Duplicate No. No. o f Record of I ssuance

Clearance Type ClearanceCode (Applied)

Unit

(Registration Customs Code/Export Customs Code/Year/Vessel RegistrationNo. or Broker’s Box No./Shipping Order or Serial No.)

Export Declaration (Page2)

Mode

ofStatistics

Check

Digit

ItemN

o.

Ordinal No. Tota l No. of P a ge s :

Page No.Declaration No.

(7) / / / /

Trademarks

Export Permi t No.－Item No. (29)CCC Code（30）

Tariff NumberStatisticC ode

(Competent Authority Designated Code )(35 )

（ ）

（ ）

Net Weight (KG) (31)

Quantity and Unit (32)（StatisticsQuantityand Unit（(33)

FOB Value（TWD（

(34)

( )

Description of Goods (Quality,Specification etc.), Manufacturer (28)

For LicensingAgencyonly

(Registration Customs Code/Export Customs Code/Year/Vessel RegistrationNo. or Broker’s Box No./Shipping Order or Serial No.)

86

Letter of Authorization

I hereby entrust (name of the customs broker) to process all the

relevant customs clearance procedures related to the Export/Import

Declaration Form (D/F NO: ) or to the Transit Application

Form. The entrustee is entitled to the full authority over the

entrusted matters, including the verification of examination result,

payment of duties/taxes/fees, claiming import goods, abandonment,

recognition, receiving all the notifications and documents such as

duty memo issued by your Office, picking up the sample of goods,

and the special mandate to process such matters as the shut-out and

exportation of shut-out export goods as well as the claim of goods

out of the warehouse.

ToCustoms Office, Ministry of Finance

Entruster: (Signature of Stamp)Business Account Number:(Vessel Code for the shipping company)

Address:Name of the responsible Person:Address of the Responsible Person:Entrustee: (Signature of Stamp)Address:Box Number:Name of the responsible Person:Address:Date: (year/month/day)

87

進 口 報 單 副 本 申 請 書Application for Import Declaration Duplicates

本公司（人）於ˍ̱年ˍ̱月ˍ̱日向 貴局報運進口貨物乙批，報單號碼： ／ ／ ／ ／，經核其通關方式為 □C1免補送報單 □C1應補送報單 □C2 □C3在案。且本次申請係 □第1次申請。

□原件遺失，申請補發。□其他原因，申請補發。

The undersigned company (person) filed the import declaration to _______ Customs Office on____________(year/month/day) with declaration No. / / / / , which has been cleared through themode of□C1(hard copy of declaration not required) □C1(hard copy of declaration required) □C2 □C3.and this is □First-time application.

□Re-application (Duplicate lost).□Re-application (Other reasons).

為業務需要，請 貴局核發下列進口報單副本。We hereby apply for the following duplicates of the import declaration:

□進口證明用聯（第二聯）□A式（全部報單資料）。□B式（金額欄空白）。□C式（金額欄及賣方欄空白）。

□Duplicate Two (for proof of importation) □Form A(All Information included)□Form B(Blank on amount columns)□Form C (Blank on amount and seller columns)

□沖退原料稅用聯（第三聯）□Duplicate Three (for Duty Refund or Offset)

□其他聯（第五聯）□Duplicate Five（for other uses）

此 致To

財政部_______關稅局_______Customs Office, Ministry of Finance

申請人： 蓋章Applicant Stamp受委任人 ： 蓋章Entrustee Stamp業務聯絡人：Contact Person聯絡人電話：Phone Number傳真/E-mail：Fax /E-mail

中 華 民 國 年 月 日Date (year/month/day)

附註：一、C1應補送報單，請先投遞C1進口報單。二、申請人及受委任人屬法人者，請蓋公司及負責人印章。三、受委任人檢附委任書或依規定受申請人長期委任尚屬存續期間者，申請人得免蓋公司及負責人印章。

Notes:1. If the goods are cleared through the C1(hard copy of declaration required) mode, the hard copy must be submitted to the

Customs Office prior to the application..2. When the applicant and the entrustee are legal persons, both the companies and their responsible persons must stamp on the

application form..3 Where the entrustee submits a letter of authorization or a valid long-term authorization, the applicant is exempt from stamping

on the application form.

□（貼規費證處）Place for Certificates of Service Fee

□ 單筆繳納規費

Single Payment of Service Fee

□ 按月繳納規費

Monthly Payment of Service Fee

88

出 口 報 單 副 本 申 請 書Application for Export Declaration Duplicates

本公司（人）於 年 月 日向 貴局報運出口貨物乙批，報單號碼：╴╴ /╴╴ /╴╴ /╴╴╴╴ /╴╴╴╴ ，經核其通關方式為 □

C1免補送報單 □C1應補送報單 □C2 □C3 在案。且本次申請係 □第1次申請。

□ 原件遺失，申請補發。□其他原因，申請補發。

The undersigned company (person) filed the export declaration to _______ Customs Office on ___________ (year/month/day) withdeclaration No. / / / / , which has been cleared through the mode of□C1 (hard copy of declaration not required) □C1 (hard copy of declaration required) □C2 □C3,and this is □First-time application.

□ Re-application (Duplicate lost).□Re-application (Other reasons).

為業務需要，請 貴局核發下列出口報單副本。We hereby apply for the following duplicates of the export declaration:

□沖退原料稅用聯（第三聯）□Duplicate Three (for duty refund or offset)

□退內地稅用聯（第四聯） □A式（全部報單資料）□B式（金額欄空白）□C式（金額欄及買方欄空白）

□Duplicate Four (for internal tax refund) □Form A (All Information included)□Form B (Blank on amount columns)□Form C (Blank on amount and buyer columns)

□出口證明用聯（第五聯） □A式（全部報單資料）□B式（金額欄空白）□C式（金額欄及買方欄空白）

□Duplicate Five (for proof of exportation) □Form A (All Information included)□Form B (Blank on amount columns)□Form C (Blank on amount and buyer columns)

□其他聯（第七聯）（如供發貨中心除帳用聯或供稅捐稽徵機關查核用聯）□Duplicate Seven (for other uses, e.g. offsetting of the account of distribution centers or review by tax administration)

此 致To

財政部 關稅局__________Customs Office, Ministry of Finance

申請人 ： 蓋章Applicant Stamp

受委任人 ： 蓋章Entrustee Stamp

業務聯絡人：Contact Person

聯絡人電話：Phone Number

傳真/E-mail）：Fax /E-mail

中 華 民 國 年 月 日Date (year/month/day)

備註： 一、Ｃ1應補送報單案件，請先投遞Ｃ1出口報單。

二、申請人及受委任人屬法人者，請蓋公司及負責人印章。三、受委任人檢附個案委任書或依規定受申請人長期委任尚屬存續期間者，申請人得免蓋公司及負責人印章。

Notes:1. If the goods are cleared through the C1 mode and the hard copy of the declaration is required, the hard copy must be submittedto the Customs Office prior to the application.

2. When the applicant and the entrustee are legal persons, both the companies and their responsible persons must stamp on the applicationform.

3. Where the entrustee submits a letter of authorization or a valid long-term authorization, the applicant is exempt from stamping on theapplication form.

□（貼規費證處）Place for Certificates of Service Fee

□ 單筆繳納規費

Single Payment of Service Fee

□ 按月繳納規費

Monthly Payment of Service Fee

89

Letter of Long-term Authorization

I hereby entrust (name of the customs broker), from (date ) to (date)

, to process all the prescribed customs clearance procedures related

to all the import, export, and transit (transshipment) goods on behalf

of my company .The entrustee is entitled to the full authority over

all entrusted matters, including the verification of examination

result, payment of duties/taxes/fees, claiming import goods,

abandonment, recognition, receiving all the notifications and

documents such as duty memo issued by your office, picking up the

sample of goods, and the special mandate to process such matters as

shut-out and exportation of shut-out export goods as well as the

claim of goods out of the warehouse.

The aforementioned entruster, should it intend to limit, withdraw, or

dismiss the right of the entrustee, shall notify your office in writing,

which will not become effective until approved by your Office.

ToCustoms Office, Ministry of Finance

Entruster: (Signature of Stamp)Business Account Number:(Vessel Code for the shipping company)

Address:Name of the responsible Person:Address of the Responsible Person:Entrustee: (Signature of Stamp)Address:Box Number:Name of the responsible Person:Address:Date: (year/month/day)