SP - socialniprace.cz · Sociální práce / Sociálna práca âasopis pro teorii, praxi a...

Sociální práce / Sociálna prácaâasopis pro teorii, praxi a vzdûlávání v sociální práciâasopis pre teóriu, prax a vzdelávanie v sociálnej práciVydává Asociace vzdûlavatelÛ v sociální práci âíslo/roãník: 1/2005Adresa redakce: ASVSP, Gorkého 7, 602 00 Brnotel.: +420 549 493 895www.socialniprace.cze-mail: [email protected] Redakce: ThMgr. Stanislava ·evãíková; Pavel Bajer; Ing. Miroslava Rákoczyová, Michal ·ediv˘, Bc. Marie PavlíkováFoto na titulní stranû: Libor BoãekGrafická úprava: Libor Boãek, Graf B; Layout: Martin MálekPfiedplatné: roãní pfiedplatné (4 ãísla) pro studenty 236 Kã, obãanské 356 Kã, pro organizace 756 Kã; pÛlroãní pfiedplatné (2 ãísla) pro studenty 118 Kã, obãanské 178 Kã, pro organizace 378 KãEvidenãní ãíslo MK: MK âR E 13795Akademické statû procházejí dvojím recenzním fiízenímOti‰tûné pfiíspûvky nejsou honorovány. Redakce si vyhrazuje právo upravit nevyÏádané pfiíspûvky do publicistické ãásti.ISSN: 1213-624

Redakãní rada: Mgr. Martin Bednáfi, Ph.D.PaedDr. Oldfiich Chytil, Ph.D.doc. PhDr. Oldfiich Matou‰ek.doc. PhDr. Libor Musil, CSc.PhDr. Eva MydlíkováPhDr. Pavel Navrátil, Ph.D.doc. PhDr. Milan Schavel, Ph.D.doc. PaedDr. ·tefan StrieÏenec, CSc.ThMgr. Stanislava ·evãíkováprof. PhDr. Anna Tokárová, CSc.

SOCIÁLNÍ PRÁCESOCIÁLNA PRÁCA

Editorial 1O ãem se mluví 3Anketa 25

Fakta, vyhlá‰ky 27Pohledy na vûc 36Akademické statû 40

·koly se pfiedstavují 134Inspirace pro praxi 139Recenze 149

Akce, zprávy... 174Kontakty 175

ČASOPIS PRO TEORII, PRAXI A VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍ PRÁCIČASOPIS PRE TEÓRIU, PRAX A VZDELÁVANIE V SOCIÁLNEJ PRÁCI

1/2005 Vydává Asociace vzdělavatelů v sociální práci

SP

SO

CIÁ

LNÍ

PR

ÁC

E /

SO

CIÁ

LNA

PR

ÁC

A –

1/2

00

5

Aktivní politika zamûstnanosti

Pantone 1525 C – 800 kusÛ

POSLÁNÍM âASOPISU SOCIÁLNÍ PRÁCE / SOCIÁLNA PRÁCA JE:• podporovat schopnost ãeské a slovenské spoleãnosti fie‰it Ïivotní problémy lidí

prostfiednictvím sociální práce, • podporovat kvalitu sociální práce a profesionalizaci praxe sociální práce, • pfiispívat k rozvoji sociální práce jako vûdní disciplíny a ke zkvalitnûní vzdûlávání v sociální práci, • podporovat zájmy poskytovatelÛ a uÏivatelÛ sociálních sluÏeb.

V zájmu dosaÏení tûchto cílÛ bude ãasopis v rámci obce sociálních pracovníkÛ a s nimi spolupracu-jících a pomáhajících pracovníkÛ jin˘ch oborÛ podporovat:• postoje, které povaÏují odbornost a lidskost za rovnocenná kritéria kvality sociální práce, • postoje, které kladou dÛraz na propojení teoretického zdÛvodnûní postupÛ sociální práce

s její praktickou orientací na problémy klientÛ a jejich reálné moÏnosti, • soudrÏnost v‰ech, ktefií se angaÏují ve prospûch fie‰ení problémÛ klientÛ

prostfiednictvím sociální práce, • otevfienou, odli‰nosti chápající, pouãenou a vûcnou diskusi v rámci obce sociálních pracovníkÛ, • chuÈ a zájem sociálních pracovníkÛ vidût sebe samé oãima jin˘ch.

POSLANÍM âASOPISU SOCIÁLNÍ PRÁCE / SOCIÁLNA PRÁCA JE:• podporovaÈ schopnosÈ ãeskej a slovenskej spoloãnosti rie‰iÈ Ïivotné problémy ºudí

prostredníctvom sociálnej práce, • podporovaÈ kvalitu sociálnej práce a profesionalizáciu praxe sociálnej práce, • prispievaÈ k rozvoju sociálnej práce ako vedeckej disciplíny a k skvalitneniu vzdelávania

v sociálnej práci, • podporovaÈ záujmy poskytovateºov a uÏívateºov sociálnych sluÏieb.

V záujme dosiaÏenia t˘chto cieºov bude ãasopis v rámci obce sociálnych pracovníkov a s nimi spolu-pracujúcich a pomáhajúcich pracovníkov in˘ch odborov podporovaÈ:• postoje, ktoré povaÏujú odbornosÈ a ºudskosÈ za rovnocenné kritériá kvality sociálnej práce, • postoje, ktoré kladú dôraz na prepojenie teoretického zdôvodnenia postupov sociálnej práce

s jej praktickou orientáciou na problémy klientov a ich reálne moÏnosti, • súdrÏnosÈ v‰etk˘ch, ktorí sa angaÏujú v prospech rie‰enia problémov klientov

prostredníctvom sociálnej práce, • otvorenú, odli‰nosti chápajúcu, pouãenú a vecnú diskusiu v rámci obce sociálnych pracovníkov, • chuÈ a záujem sociálnych pracovníkov vidieÈ sam˘ch seba oãami in˘ch.

Obálka 01/2005 9.3.2005 20:43 Stránka 1

1SOCIÁLNÍ PRÁCE / SOCIÁLNA PRÁCA • 1/2005

EDITORIAL

Milí ãtenáfii a ãtenáfiky,dostáváte do rukouãíslo 1/2005, vûnovanépfiedev‰ím aktivnípolitice zamûstnanosti.

âe‰i a Slováci jiÏ pochopili, Ïe neza-mûstnanost je a do budoucna pro nûzÛstane závaÏn˘m problémem.Postupnû rozeznávají sociální a eko-nomické ztráty, které jednotlivcÛm,rodinám i celé spoleãnosti nezamûst-nanost pfiiná‰í. Uvûdomují si také, jakobtíÏné je fie‰it tento problém, a stej-nû tak uÏ poznali, jak obtíÏné je fie‰itjeho dÛsledky.

V tomto ãísle ãasopisu Sociálnípráce / Sociálna práca se vûnujemepfieváÏnû otázkám spojen˘m s neza-mûstnaností a intervencím, jeÏ se naproblém nezamûstnanosti zamûfiují.V zemích Evropské unie tyto otázkypatfií k nejvíce akcentovan˘m.Evropská komise patrnû nemohla proEvropskou strategii zamûstnanostiformulovat v˘znamnûj‰í a nároãnûj‰ícíle, neÏ je „plná zamûstnanost,kvalita práce a sociální zaãleÀování“.Kdo by s takov˘mi cíli nemohl sou-hlasit? K jejich dosaÏení je v‰akzapotfiebí – jak uÏ zemû Evropskéunie zjistily – znaãného úsilí v mno-ha oblastech vefiejné a sociální politi-ky a stejnû tak sociální práce. V tom-to ohledu zatím nepanuje u nás a anina Slovensku dostateãnû siln˘ sociál-ní a politick˘ konsensus. Pozornostvûnovaná fie‰ení otázek nezamûstna-nosti je tak u nás pfiece jen men‰í,neÏ je tomu v jin˘ch zemích EU.Napfiíklad rozsah realizovan˘chopatfiení ke sníÏení nezamûstnanostije zatím mnohem omezenûj‰í, jejich

cílenost k potfiebn˘m skupinámnezamûstnan˘ch mnohdy problema-tická, podobnû jako adekvátnostopatfiení jejich potfiebám. Stejnû takomezené jsou moÏnosti individuálnípráce s nezamûstnan˘mi. A pfiece –celá tato oblast je u nás v pohybua dochází postupnû k rozvoji mnohaopatfiení a aktivit: Národní plánzamûstnanosti, nov˘ zákon o zamûst-nanosti, zavádûní programÛEvropského sociálního fondu a dal-‰ích strukturálních fondÛ, zvy‰ováníúãasti dal‰ích subjektÛ, jako jsouneziskové organizace, aktivity novûutvofien˘ch krajÛ, reorganizaceSprávy sluÏeb zamûstnanosti, rozvojnov˘ch metod práce s nezamûstnan˘-mi atd., to v‰e zaslouÏí pozornost.

Cílem vût‰iny pfiíspûvkÛ prezento-van˘ch v tomto ãísle je nechat ãtená-fie nahlédnout pod pokliãku problé-mÛ v oblasti nezamûstnanosti a jejichfie‰ení a pomoci mu utvofiit si plastic-k˘ obraz – jak v hlavních konturách,tak i v dÛleÏit˘ch dílãích aspektech:zejména ve vztahu k nûkter˘m speci-ficky ohroÏen˘m skupinám na trhupráce a k metodám fie‰ení jejichproblémÛ. Dal‰í ãlánky prezentovanév tomto ãísle se zab˘vají také speci-fick˘mi Ïivotními situacemi, kteréfie‰í sociální práce, a to dobrovolnic-tví, vztah ke klientovi, krizovouintervencí, problematikou medicinali-zace, moÏností vyuÏití specifick˘chmetod pro léãbu drogovû závisl˘cha pohledem na sociální ‰kolství.

Co vás v leto‰ním roãníku ãeká?Opût se budeme pokou‰et o skloube-ní praktické a akademické sociálnípráce. VÏdy pfiibliÏnû polovinu

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 1

2 SOCIÁLNÍ PRÁCE / SOCIÁLNA PRÁCA • 1/2005

EDITORIAL

ãasopisu vyhrazujeme kaÏdé ãásti.Prioritou je pro nás co nejvût‰ípestrost a aplikovatelnost pfiíspûvkÛv praxi v obou ãástech. A navíc,aktuality, informace o konferencícha nabídky vzdûlávání, které se neve-jdou do ti‰tûné verze ãasopisu,jelikoÏ i nadále budeme vycházetãtvrtletnû, publikujeme na na‰ichwebov˘ch stránkách, takÏe vás zvemek jejich pravidelné náv‰tûvû. Jakbudou tyto „aktuality“ vypadat, záleÏí

i na vás, proto budeme rádi za kaÏ-dou informaci, která je relevantníaktualitám a dûní v sociální prácia pfiíbuzn˘ch oborech.

Pfiejeme Vám i nám dobr˘ rok 2005,nejen pfii ãetbû ãasopisu Sociálnípráce / Sociálna práca.

TToommáá‰‰ SSiirroovvááttkkaa,,ooddbboorrnn˘̆ ggaarraanntt ããííssllaaSSttaanniissllaavvaa ··eevvããííkkoovváá,,

‰‰ééffrreeddaakkttoorrkkaa

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 2


O ČEMse mluvíDLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÝCH JE V BRNĚ SKORO POLOVINA

•• MMÛÛÏÏeettee nnaa úúvvoodd fifiíícctt,, kkoolliikk mmááttee vv ddaattaa--bbáázzii ddlloouuhhooddoobbûû nneezzaammûûssttnnaann˘̆cchh,, kkddyyÏÏ sseefifiííddíímmee ddeeffiinniiccíí,, ÏÏee mmeezzii ddlloouuhhooddoobbûûnneezzaammûûssttnnaannéé ssee ppooããííttáá ããlloovvûûkk nneezzaammûûssttnnaa--nn˘̆ vvííccee nneeÏÏ rrookk??

Údaje jsou k 31.12.2004, lednové je‰tûnemáme k dispozici, ale budou témûfistejné.

Podle evidence celkového poãtu 21 000uchazeãÛ o zamûstnání máme v evidencinad 12 mûsícÛ 3 663 uchazeãÛ a nad24 mûsícÛ 5 986 uchazeãÛ, takÏe procentu-álnû vyjádfieno:

Celkem dlouhodobû evidovan˘ch, tzn.tûch,ktefií jsou v evidenci více neÏ12 mûsícÛ,máme 46 %,coÏ je ãíslo vysokéa v posledních letech poãet dlouhodobûevidovan˘ch uchazeãÛ stoupá.

•• CCoo ppfifiiinnáá‰‰íí zzmmûûnnaa ppooddmmíínneekk pprroozzaafifiaazzeenníí aa vvyyfifiaazzeenníí zz eevviiddeennccee úúfifiaadduu pprrááccee??JJaakkéé bbuuddoouu mmíítt ddooppaaddyy ttyyttoo nnoovvéé ppooddmmíínn--kkyy nnaa vvaa‰‰ee ssoouuããaassnnéé kklliieennttyy ((eevviiddoovvaannéé))??OOããeekkáávvááttee ppfifiíílliivv,, nneebboo úúbbyytteekk?? PPrrooãã??

Zmûna zákona o zamûstnanosti zatímnemá nûjak˘ podstatn˘ vliv na poãetevidovan˘ch uchazeãÛ.Do budoucna bysnad tato okolnost mohla situaci ovlivnit,protoÏe úfiad práce má více moÏnostívyfiadit uchazeãe,ktefií neplní podmínky, alena dlouhodobé hodnocení je je‰tû brzy.

Co se t˘ká úrovnû nezamûstnanostiv posledních mûsících, tak se dá fiíct, Ïenezamûstnanost ve mûstû Brnû stagnuje.Odledna do‰lo k nárÛstu. Jde v‰ak o obvykl˘jev, Ïe na zaãátku roku poãet uchazeãÛstoupá,protoÏe dochází k ukonãení pracov-ního pomûru ke konci roku.Bûhem dal‰íchmûsícÛ by se situace mûla zklidnit a mûlibychom se zase vrátit ke stagnaci.

Dlouhodobû nezamûstnan˘chje v Brnû skoro polovina

Mgr. Ivana Drmolová

Nov˘ zákon o zamûstnanosti pfiiná‰í dal‰í moÏnosti vyuÏívání nástrojÛaktivní politiky zamûstnanosti. Jaké zmûny poskytuje zákon v praxi proúfiady práce a jaké sluÏby úfiady práce poskytují, se dozvíte v rozhovorus vedoucí odboru trhu práce, tiskovou mluvãí Úfiadu práce Brno-mûstoMgr. Ivanou Drmolovou.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 3


O ČEMse mluví DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÝCH JE V BRNĚ SKORO POLOVINA

•• MMááttee vvyypprraaccoovvaannáá kkrriittéérriiaa uummííssÈÈoovváánnííddlloouuhhooddoobbûû nneezzaammûûssttnnaann˘̆cchh ddoo pprrooggrraammÛÛaakkttiivvnníí ppoolliittiikkyy zzaammûûssttnnaannoossttii ((AAPPZZ))??

Co se t˘ká aktivní politiky zamûstnanosti,tak nám zákon pfiinesl zmûny.MÛÏemevyuÏívat více nástrojÛ aktivní politiky,nicménû nepfiinesly nûjakou zásadnízmûnu.Pokraãujeme v trendu,kter˘ jsmenastoupili v minulém roce, zejména vev˘bûru vhodn˘ch uchazeãÛ pro nástrojeaktivní politiky, tzn.vytipování takov˘chuchazeãÛ,ktefií jsou obtíÏnû umístitelní.Skupiny zÛstaly zhruba stejné,dlouhodobánezamûstnanost se t˘ká pfiedev‰ím uchaze-ãÛ o zamûstnání mlad˘ch, tzn. absolventÛ‰kol – stfiedních a vysok˘ch a mlad˘ch lidído 25 let vûku,potom se t˘ká osob star‰íchnad 50 let,osob se zdravotním postiÏením,maminek s mal˘mi dûtmi a dlouhodobûevidovan˘ch obecnû.

•• BBuuddeettee mmíítt kkaappaacciittyy kk nnaappllnnûûnníí nnáássttrroojjÛÛAAPPZZ,, nnaappfifiííkkllaadd iinnddiivviidduuáállnníícchh aakkããnníícchhpplláánnÛÛ,, vvûûtt‰‰íí mmoottiivvaaccee uucchhaazzeeããÛÛoo zzaammûûssttnnaanníí??

Individuální akãní plány vyuÏíváme del‰ídobu,byly obsaÏeny uÏv pfiedchozí novele zákonao zamûstnanosti. Jde o to,Ïe se vyuÏívá rÛzn˘chporadensk˘ch aktivit,zvy‰ování motivace klientak rekvalifikaci apod.

•• UUppllaattÀÀuujjeettee nnoovvéénnáássttrroojjee vv rráámmccii AAPPZZ,,kkoonnkkrrééttnnûû ppfifiííssppûûvveekk nnaaddoopprraavvuu zzaammûûssttnnaannccÛÛ ããiippfifiííssppûûvveekk pprroo zzaammûûssttnnaavvaa--tteellee,, kktteerr˘̆ ppfifiiijjaall uucchhaazzeeããeeoo zzaammûûssttnnáánníí,, jjeemmuuÏÏ ÚÚPPvvûûnnuujjee zzvv˘̆‰‰eennoouu ppééããii??

Tento pfiíspûvek vyuÏívat nebudeme,protoÏe v Brnû-mûstû by tûÏko mohlnûkter˘ zamûstnavatel dokázat, Ïe nemámoÏnost dopravit zamûstnance do zamûst-nání.Tato moÏnost pfiichází do úvahyv okresech,kde není MHD.

Nejvíce vyuÏíváme nástroj Spoleãenskyúãelné pracovní místo, tedy pfiíspûvek namzdové náklady.

•• PPooddllee jjaakkééhhoo kkllííããee rroozzhhoodduujjeettee,, kkoohhoouummííssÈÈoovvaatt ddoo pprrooggrraammÛÛ aabbssoollvveennttÛÛ ‰‰kkoollaa kkoohhoo nnaa rreekkvvaalliiffiikkaaããnníí ssttááÏÏee??

Rekvalifikaãní stáÏe nov˘ zákon o zamûst-nanosti uÏ zru‰il.UmísÈování absolventÛprobíhá stejnû jako v minul˘ch letech.Absolventi jsou zafiazeni do skupiny do25 let vûku nebo absolventi V· do 30 letvûku,které pfiednostnû zafiazujeme doprogramÛ aktivní politiky zamûstnanosti,tzn. spoleãensky úãelná místa nebo rekvali-fikaãní kursy.

•• JJaakkáá jjee ssiittuuaaccee oohhlleeddnnûû rreekkvvaalliiffiikkaaããnníícchhkkuurrssÛÛ?? JJee jjiicchh ddoossttaatteekk,, ddáá ssee hhooddnnoottiittjjeejjiicchh úússppûû‰‰nnoosstt??

Ilust

raãn

í fot

o: P

avel

Baj

er

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 4


O ČEMse mluvíDLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÝCH JE V BRNĚ SKORO POLOVINA

Do rekvalifikaãních kursÛ zafiazujemetakové uchazeãe,ktefií si se souãasnoukvalifikací nedokáÏí najít místo.ZohledÀujese i jejich chuÈ uãit se nûco nového.Pfiiv˘bûru kursu se fiídíme poptávkou na trhupráce,nemûlo by smysl rekvalifikovatuchazeãe do profese,kde by nemûli moÏ-nost uplatnûní.Koncipujeme kursy podlepoptávky zamûstnavatelÛ.Na rekvalifikacinení právní nárok, záleÏí na dohodû uchaze-ãe s úfiadem práce.Úspû‰nost kursÛ jepomûrnû velká, sledujeme následné uplat-nûní,pohybuje se kolem 60 % absolventÛkursu umístûn˘ch do tfií mûsícÛ.MoÏnosthledání nového zamûstnání po rekvalifikacije zv˘‰ená a zájem ze strany uchazeãÛexistuje.

•• EExxiissttuujjíí kkrriittéérriiaa,, kkddyy oorrggaanniizzuujjee rreekkvvaalliiffii--kkaaããnníí kkuurrss úúfifiaadd pprrááccee aa kkddyy nnaajjaattáá ffiirrmmaa??

Rekvalifikaãní kurs vÏdy organizuje úfiadpráce a platí ho pro uchazeãe cel̆ .Organizuje se u vzdûlavatelÛ, ti musí mítakreditaci od ministerstva ‰kolství a proúfiad práce kurs organizují.Úfiad práceuzavfie dohodu nejen s uchazeãem,ale i sevzdûlávacím zafiízením.

•• VVyyuuÏÏíívvaajjíí mmooÏÏnnoossttii rreekkvvaalliiffiikkaaccíí ii lliiddéé,,kktteefifiíí nneejjssoouu vv eevviiddeennccii úúfifiaadduu pprrááccee??

Zatím jsme Ïádné takové zájemce o re-kvalifikaãní kurs nemûli,pfiedpokládám,Ïese to bude rozbíhat, ale vÏdy bude drtivávût‰ina uchazeãÛ o rekvalifikaãní kurs z fiadnezamûstnan˘ch.

•• KKtteerréé sskkuuppiinnyy ppaattfifiíí vvee vvaa‰‰eemm rreeggiioonnuukk nneejjhhÛÛfifiee zzaammûûssttnnaatteellnn˘̆mm?? KKddee vviiddíítteeppfifiííããiinnyy?? MMááttee kkoonnkkrrééttnníí pprroojjeekktt pprroo nneejjhhÛÛ--fifiee zzaammûûssttnnaatteellnnéé sskkuuppiinnyy uucchhaazzeeããÛÛ??

NejhÛfie zamûstnatelní jsou lidé,ktefií majínûjaké omezení,napfiíklad lidé se zdravot-

ním postiÏením (máme jich v evidenci2 600, tedy 12 % ze v‰ech evidovan˘chuchazeãÛ). Jejich dal‰ímu uplatnûní sesnaÏíme napomáhat i formami aktivnípolitiky zamûstnanosti.Problémem ov‰emzÛstává velk˘ nedostatek firem,které byzamûstnaly lidi se zdravotním postiÏením.Potom je nezájem mezi zamûstnavatelio lidi s nízkou nebo Ïádnou kvalifikací.

Také lidé nad 50 let patfií mezi osoby,které ‰patnû hledají zamûstnání,protoÏezamûstnavatelé mají pocit, Ïe star‰í ãlovûknení tak perspektivní. Svou roli hrajei otázka mzdy, star‰í ãlovûk by mûl mít vy‰‰ímzdu neÏ absolvent.Tyto uchazeãe takézafiazujeme do aktivní politiky zamûstnanos-ti. Stalo se trochu i módou, Ïe zamûstnavatelradûji pfiijme mladou dívku neÏ star‰íhoãlovûka.Podle Zákoníku práce nesmízamûstnavatel nikoho odmítnout z dÛvoduvûku, ale zamûstnavatelé zákoník ãastoobejdou a zdÛvodní nepfiijetí star‰íhoãlovûka jin˘m dÛvodem.

•• EExxiissttuujjíí kkuurrssyy pprroo lliiddii ppfifieeddddÛÛcchhooddoovvéé--hhoo vvûûkkuu,, aabbyy ssee zzaaããlleenniillii ooppûûtt ddoo pprraaccoovvnníí--hhoo pprroocceessuu??

Speciální kursy pro lidi pfieddÛchodové-ho vûku neexistují, ale pokud mají zájem,jsou zafiazeni mezi jiné uchazeãe.

•• JJaakkáá jjee ssiittuuaaccee oohhlleeddnnûû zzfifiiizzoovváánnííssppoolleeããeennsskkyy úúããeellnn˘̆cchh pprraaccoovvnníícchh mmíísstt??BBuuddee jjiicchh vvííccee nneeÏÏ vv llooÀÀsskkéémm rrooccee??

Situace ve zfiizování spoleãensky úãel-n˘ch pracovních míst a obecnû aktivnípolitika zamûstnanosti v leto‰ním roce sebude provádût zhruba na stejné úrovni jakov roce 2004.

RRoozzhhoovvoorr ppfifiiipprraavviill PPaavveell BBaajjeerr

�

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 5


O ČEMse mluví EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND JAKO MOŽNOST FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ NNO

CCoo jjee tteeddyy EEvvrrooppsskk˘̆ ssoocciiáállnníí ffoonndd??

Evropsk˘ sociální fond (ESF) je jednímze ãtyfi tzv. strukturálních fondÛ, kter˘miEvropská unie (EU) podporuje Politikuhospodáfiské a sociální soudrÏnosti. ESF jepfiitom klíãov˘m finanãním nástrojem EUpfii realizaci Evropské strategie zamûstna-nosti, podpory sociálního zaãleÀováníosob, rovn˘ch pfiíleÏitostí se zamûfienímna rozvoj trhu práce a lidsk˘ch zdrojÛ.Právnû je ESF zakotven v Nafiízení (ES)1784/1999 Evropského parlamentua Rady.

O v˘‰i a rozsahu podpory rozvoje dojednotliv˘ch regionÛ EU (na základûúzemního ãlenûní tzv. NUTS)1 je rozho-dováno v pravideln˘ch obdobích.Rozdûlení ãesk˘ch lokalit do jednotliv˘chregionÛ NUTS II si mÛÏeme ukázatpomocí tabulky:

Hodnocení potfiebnosti podporyvychází z porovnání úrovnû rozvojejednotliv˘ch regionÛ na základû statistic-k˘ch údajÛ. Podpora pak smûfiuje pfiede-v‰ím do tzv. zaostávajících regionÛ.Programování je v EU zaloÏeno na princi-pu zpracovávání vícelet˘ch rozvojov˘chprogramÛ. Pro období 2000–2006 (proâR s moÏností ãerpání prostfiedkÛ doroku 2008) bylo pfiipraveno celkem 195miliard eur na podporu projektÛ ze v‰echãtyfi strukturálních fondÛ a z toho 456,98mil. eur z Evropského sociálního fondu.

Pro ãerpání finanãních prostfiedkÛz ESF bylo nutné, aby kaÏd˘ ãlensk˘ státzpracoval tzv. programové dokumenty(operaãní programy, dále OP), kteréanalyzují souãasn˘ sociálnû ekonomick˘stav v dané zemi a vyjmenovávají nejdÛle-Ïitûj‰í oblasti potfiebné podpory.

Evropsk ̆sociální fond jako moÏnost financování projektÛ NNOV tomto ãlánku se zámûrnû nebudu zab˘vat programy poskytujícími po-moc v rámci pfiedvstupního procesu, které mûly za cíl pfiipravit stfiedoev-ropské státy na ãlenství v Evropské unii. Jedná se o programy ISPA,SAPARD a PHARE. DÛvod je prost˘. Tyto programy pro âeskou republikujiÏ skonãily se vstupem do Evropské unie (v˘jimkou je PHARE 2003 RLZ,u kterého se ãeká na pfierozdûlení zbyl˘ch financí z pfiedchozího kola). Víceje moÏné se o nich dozvûdût v mnoha jiÏ vydan˘ch publikacích ãi na webo-v˘ch stránkách www.strukturalni-fondy.cz. Dále se tedy zamûfiím na sou-ãasnost a aktuální moÏnosti financování ãesk˘ch projektÛ z Evropskéhosociálního fondu.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 6


O ČEMse mluvíEVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND JAKO MOŽNOST FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ NNO

âeská republika má v Rámci podporyspoleãenství pfiipravené ãtyfii sektorovéoperaãní programy a jeden regionální proCíl 1 (Podpora zaostávajících regionÛ. Dotohoto cíle spadá celá âeská republikakromû Prahy.). Pro pfiehled jsou uvedenyníÏe:

• OP bude podporovat rozvoj podnika-telského prostfiedí, podnikání v prÛmyslua v prÛmyslov˘ch sluÏbách, zvy‰ováníkonkurenceschopnosti ãeské prÛmyslovéprodukce, v˘zkum a v˘voj v prÛmyslua rozvoj a zv˘‰ení efektivnosti energetiky.

• OP bude alokovat v˘znamné nehmot-né investice do regionÛ pro fie‰eníproblémÛ zamûstnanosti a adaptabilitylidsk˘ch zdrojÛ, sociální integrace a rov-nosti pfiíleÏitostí a pro podporu rozvojeceloÏivotního uãení.

• OP bude podporovat modernizacia rozvoj dopravní infrastruktury celostát-ního v˘znamu a sniÏování negativníchdÛsledkÛ dopravy na Ïivotní prostfiedí.Dále bude podporovat ochranu Ïivotního

prostfiedí a jeho sloÏek (vody, ovzdu‰ía klimatu, nakládání s odpady), ochranupfiírody a krajiny a odstraÀování star˘chzátûÏí.

• OP bude podporovat rozvoj venkov-sk˘ch ãástí regionÛ, adaptaci ãeskéhozemûdûlství na evropsk˘ model, rozvojmultifunkãního zemûdûlství, zefektivnûnímultifunkãní role lesÛ a rozvoj vodníhohospodáfiství.

• je komplementární s operaãnímiprogramy jednotliv˘ch sektorÛa s Fondem soudrÏnosti, roz‰ifiuje jejichdopad na místní úroveÀ a orientuje se naspoleãné rozvojové potfieby regionÛ.

Pro region Praha, kter˘ svou ekonomic-kou v˘konností silnû pfievy‰uje ostatníregiony v âeské republice a i nûkterév Evropské unii (HDP vy‰‰í neÏ 75 %prÛmûru EU) byly zpracovány dva samo-statné programy.

• programov˘ dokument pro Cíl 2:Podpora strukturálnû postiÏen˘ch regionÛ

NUTS I NUTS II NUTS III (kraj)

(region soudrÏnosti)

Severov˘chod Libereck˘

Královéhradeck˘

Pardubick˘

Severozápad Ústeck˘

Karlovarsk˘

âeská republika Jihozápad PlzeÀsk˘

Jihoãesk˘

Jihov˘chod Vysoãina

Jihomoravsk˘

Stfiední Morava Olomouck˘

Zlínsk˘

Moravskoslezsk˘ Moravskoslezsk˘

Stfiední âechy Stfiedoãesk˘

Praha Praha

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 7



• programov˘ dokument pro Cíl 3:Podpora pfiizpÛsobování a modernizacepolitik a systémÛ vzdûlávání, ‰kolenía zamûstnanosti

Jednotlivé dokumenty, stejnû jakopfiíruãky a manuály pro Ïadatele jemoÏné nalézt a pfieãíst na webov˘chstránkách www.strukturalni-fondy.cz.

Zb˘vají ãtyfii programy Evropské unie,které jsme si nepfiiblíÏili. Jedná se oINTERREG III., URBAN II., LEADER+a EQUAL.Tyto programy nespadají podklasické programové dokumenty âeskérepubliky, ale k takzvan˘m iniciativámspoleãenství. Iniciativy spoleãenství patfiík speciálním nástrojÛm strukturálnípolitiky k fie‰ení specifick˘ch problémÛv rámci celé EU, pomocí mezinárodníspolupráce. Jsou vyhla‰ovány pfiímoEvropskou komisí. Nás bude dále zajímatiniciativa EQUAL.

• EQUAL: mezinárodní spolupráce pfiiprosazování nov˘ch prostfiedkÛ v bojiproti v‰em formám diskriminace a nerov-nosti na trhu práce.Tato iniciativa bylavyhlá‰ena v návaznosti na pfiedchozíiniciativy spoleãenství ADAPT a EMPLOY-MENT. U tohoto programu probûhlo jiÏprvní i druhé koneãné kolo v˘zev. U dru-hého kola jiÏ se konalo schvalovánízámûrÛ a v souãasnosti se podpofienéprojekty pfiipravují. Nebude jiÏ tedymoÏné podávat nové zámûry.

Ministerstvo práce a sociálních vûcí(MPSV) pfiipravilo tfii programové doku-menty pro neinvestiãní podporu z ESF.Jedná se o operaãní program r (OP RLZ),Jednotn˘ programov˘ dokument pro tzv.Cíl 3 regionu NUTS II hl. m. Praha (JPD 3)a Programov˘ dokument pro iniciativuspoleãenství EQUAL (jak jiÏ bylo fieãeno,pro nové pfiedkladatele z âR uzavfien˘).

Finanãní prostfiedky budou ãásteãnûpouÏity i na financování projektÛ pro-stfiednictvím u (SROP).Tento program bylzpracován ministerstvem pro místnírozvoj (MMR). OP RLZ a SROP zmínímpodrobnûji.

OP RLZZ v˘‰e uveden˘ch moÏností OP RLZ

tvofií základ pro realizaci podpory z ESF.„V období 2004–2006 bude ÏadatelÛmposkytnuta v rámci tohoto programupodpora aÏ 422,43 mil. eur (z ãehoÏ103,6 mil. eur bude spolufinancováno zestátního rozpoãtu). Globálním cílem OPRLZ je: „DosaÏení vysoké a stabilníúrovnû zamûstnanosti zaloÏené na kvalifi-kované a flexibilní pracovní síle, integracisociálnû vylouãen˘ch skupin, pfii respek-tování principÛ udrÏitelného rozvoje.“(MPSV, Pfiíruãka, 2004, str. 9–11). OP RLZpod tímto globálním cílem vymezuje dálepriority a 10 konkrétních opatfiení.Potenciální Ïadatel si pro svÛj projektmusí vybrat pouze jedno nejvhodnûj‰íopatfiení.

• Priorita 1 – Aktivní politika zamûstna-nosti

• Priorita 2 – Sociální integrace a rov-nost pfiíleÏitostí

• Priorita 3 – Rozvoj celoÏivotníhouãení

• Priorita 4 – Adaptibilita podnikáníZároveÀ s tûmito jednotliv˘mi priorita-

mi a opatfieními je kladen dÛraz na tzv.„horizontální témata“ celospoleãenskéhov˘znamu.Tato témata jsou prÛfiezová prov‰echny programy. Principy tûchtohorizontálních témat jsou: rovné pfiíleÏi-tosti, udrÏiteln˘ rozvoj, informaãní spoleã-nost a podpora místním iniciativám.Konkrétní podrobnûj‰í informace o pro-

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 8



gramu OP RLZ naleznete nawww.esfcr.cz.

Na tûchto stránkách se nachází jaksamotn˘ dokument OP RLZ, tak tzv.Programov˘ dodatek, kter˘ podrobnûpopisuje, jak bude OP RLZ implemento-ván a realizován. Pro Ïadatele je v‰akdÛleÏit˘ dokument Pfiíruãka pro Ïadatele,která dává podrobn˘ a jasn˘ návod, jakpostupovat pfii vytváfiení projektu.Tytodokumenty naleznete se stejn˘m v˘zna-mem a budou vám pomocí i u programuSROP a JPD3.

U tohoto programu je jedno opatfiení,u kterého se odli‰uje reÏim podáváníÏádostí i financování. Jedná se o Opatfiení2.3. – Posilování kapacity poskytovatelÛsociálních sluÏeb.Toto opatfiení bude mítpodobu tzv. Globálního grantu spravova-ného organizací NROS (Nadace rozvojeobãanské spoleãnosti). Kontaktní osobouje v tuto chvíli David Stulík a podrobnéinformace o odli‰nostech v podáváníÏádostí, vãetnû podrobného návodua elektronického formuláfie, naleznete na:www.nros.cz.

SROPSROP podporuje pfiedev‰ím aktivity,

které spadají do pÛsobnosti obce nebokrajÛ.Tím se li‰í od ostatních programÛ,u kter˘ch je moÏnost realizace i pÛsob-nosti státu. Globálním cílem SROP je:„Pfiispût k dosaÏení trvalého hospodáfi-ského rÛstu i rÛstu kvality Ïivota obyvatelna základû povzbuzování nov˘ch ekono-mick˘ch aktivit s dÛrazem na tvorbupracovních míst v regionálním mûfiítku,na zlep‰ení kvality infrastruktury a Ïivot-ního prostfiedí, na v‰eobecn˘ rozvojlidsk˘ch zdrojÛ a na prohlubování sociál-ní integrace.“ (MMR, fiíjen 2004, 15.)

Tento program má ãtyfii priority, z ãehoÏz ESF je ãásteãnû financována pouze tfietípriorita. Konkrétnû se jedná o opatfienís ãíseln˘m oznaãením 3.2. JelikoÏ sejedná o jediné opatfiení, uvedu je konkrét-nûji:

• Priorita 3 – Rozvoj lidsk˘ch zdrojÛv regionech

• Opatfiení 3.2. – Podpora sociálníintegrace v regionech

Konkrétní podrobnûj‰í informaceo programu OP RLZ naleznete nawww.strukturalni-fondy.cz.

JJaakk mmaajjíí ppootteenncciiáállnníí ÏÏaaddaatteelléé oo ddoottaacciizz EEvvrrooppsskkééhhoo ssoocciiáállnnííhhoo ffoonndduu ppoossttuuppoo--vvaatt ((OOPP RRLLZZ))??

Je velmi dÛleÏité vyhradit si na pfiípravuprojektu dostatek ãasu a lidsk˘ch zdrojÛs odborn˘mi zku‰enostmi, pfiípadnûnavázat spolupráci se solidní a osvûdãe-nou odbornou firmou. U strukturálníchfondÛ doporuãuji zaãít s pfiípravouprojektu nejpozdûji tfii mûsíce pfiedpodáním projektu (Ïádostí o dotaci).

Prvním krokem pfii pfiípravû takovéhotoprojektu je zji‰tûní poptávky, jak zestrany klientÛ, tak regionu. (MÛÏe b˘tformou anal˘zy ãi studie, konkrétního‰etfiení nebo prakticky zji‰tûn˘ch potfieb.)Doporuãuji zajistit si písemn˘ podkladpro doloÏení této poptávky do projektu.Pokud ve v˘‰e uveden˘ch dotaãníchprogramech evropsk˘ch fondÛ naleznetevhodné tzv. opatfiení, které nabízí podpo-ru pfii fie‰ení vámi zji‰tûného problému,mÛÏete zaãít pfiipravovat nabídku fie‰enítohoto problému – tzv. Zámûr projektu.

Zámûr projektu by mûl jasnû a struãnûpopisovat, jak a ãeho chcete dosáhnouta do kterého programu – priority –opatfiení chcete smûrovat.V zámûru byste

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 9



mûli písemnû uvést i základní aktivity,které v projektu zam˘‰líte. NezapomeÀtena struãnou charakteristiku problému,popis cílov˘ch skupin, kter˘m má projektpomoci, popis cíle projektu jako ideální-ho stavu a samozfiejmû samotnou strategiiplánovaného postupu a metod. Ujistûtese, Ïe podporované cílové skupiny a akti-vity ve vámi vybraném opatfiení se shodu-jí s vámi nabízen˘m fie‰ením.

Jako následn˘ krok doporuãuji dozámûru písemnû zapracovat nutn˘ soulads místními, krajsk˘mi i národními plánya strategiemi. Prakticky kaÏdé mûstoa kraj by mûlo disponovat písemnouformou své strategie akãního plánu, ãipodobnou formou plánování podporya rozvoje.Vût‰inou je naleznete na pfiíslu‰-n˘ch webov˘ch stránkách kraje ãi mûsta.Pro doloÏení souladu byste mûli v projek-tu dané strategie nejlépe citovat, a to odnejniÏ‰í regionální úrovnû po nejvy‰‰í.NezapomeÀte uvést zdroj citovanéinformace vãetnû stránky, na které sedan˘ text nachází.

DÛleÏit˘m krokem k úspû‰nému projek-tu je opakovaná konzultace projektus pfiíslu‰n˘mi úfiedníky, a to uÏ od fázezámûru. Doporuãuji v‰ak pfiijít uÏ alespoÀtrochu pfiipravení, jak tím, Ïe budete mítrozepsan˘ vá‰ zámûr, tak tím, Ïe se budetealespoÀ ãásteãnû orientovat v opatfienía programu, pod kter˘ chcete svÛj pro-jekt podávat.Takovéto konzultace vámpomohou vyhnout se ‰patnému v˘kladujednotliv˘ch dokumentÛ a navrhováníaktivit, které není zájem podpofiit. Kohokontaktovat, se dozvíte snadno. NakaÏdém krajském úfiadû je tzv. Sekretariátregionální rady, kde by vám mûli poraditu programu SROP a pro program OP RLZjsou na vybran˘ch úfiadech práce (v kaÏ-

dém kraji se jedná o jeden) delegovánipracovníci MPSV pro konzultace va‰ichprojektÛ. Pokud si nebudete jisti, nakterém úfiadû práce toto pracovi‰tûnaleznete, zkuste zavolat na jiÏ zmínûn˘Sekretariát regionální rady na va‰emkrajském úfiadû a zeptat se. Konkrétníkontakty naleznete na stránkáchwww.strukturalni-fondy.cz (proklikejtepostupnû záloÏky v horní vodorovnéli‰tû: strukturální fondy/operaãní progra-my, zadejte konkrétní operaãní programa v menu vlevo kliknûte poté na kontakty.Levé menu je totiÏ logicky provázános pfiedchozí volbou).

Pak uÏ mÛÏete pfiistoupit k samotnémustrategickému plánování pomocí tvorbysamotného logického rámce. U programuSROP naleznete návod na jeho tvorbupfiímo jako samostatnou podrobnoumetodickou pfiíruãku ve formû pfiílohy.Opût na stránkách www.strukturalni-fondy.cz (pod poloÏkou strukturálnífondy/operaãní programy/spoleãn˘regionální operaãní program/pfiíruãky).U programu OP RLZ máte na v˘bûr zedvou pouÏívan˘ch typÛ. ZáleÏí na vás,kterou verzi zvolíte. Podrobné instrukcenaleznete v Pfiíruãce pro Ïadatele na str.16–18 na stránkách www.esfcr.cz (podpoloÏkou OP RLZ/pfiíruãky). Logick˘rámec byste si nemûli nechávat na závûrtvorby projektu.Tím by nejen ztratilsmysl, ale také se vám mÛÏe stát, Ïe nastávající text nepÛjde „napasovat“.Smyslem logického rámce je nejenstruãnû shrnout základní informaceo projektu, ale i ovûfiit intervenãní logiku,upozornit na rizika a pomoci k jejichomezení a vytvofiit ucelen˘ funkãníkoncept vedoucí k jasn˘m v˘sledkÛm.Stává se, Ïe bûhem tvorby logického

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 10



rámce zjistíte, Ïe jste na nûkterou ãástzapomnûli nebo Ïe vá‰ projekt má slabámísta, která je tfieba o‰etfiit. Pfii opaãnémpostupu se vám bude projekt obtíÏnûpfiizpÛsobovat zji‰tûn˘m skuteãnostem.

V dal‰í fázi vás ãeká vyplnûní samotné-ho elektronického formuláfie pomocípoãítaãového programu Benefit.Instalaãní soubor naleznete na v˘‰euveden˘ch stránkách. Návod na vyplnûnía nápovûda k jednotliv˘m polím Ïádostijsou souãástí nainstalovaného programu.V prvních kolech podávání Ïádostí velmiãasto docházelo k tomu, Ïe Ïadatelépfiedkládali ti‰tûnou verzi z tzv. neuzavfie-ného souboru, coÏ je chyba. Pouze pouzavfiení se vám u souboru uloÏí tzv.specifick˘ kód, kter˘ je nutnou souãástí.Ve‰keré úpravy musíte udûlat pfieduzavfiením souboru, protoÏe poté jej jiÏneotevfiete a mÛÏete jej pouze uloÏit nadisketu (CD) ãi tisknout.

K této elektronické Ïádosti budetepfiikládat v˘‰e uveden˘ zámûr, logick˘rámec a dal‰í povinné pfiílohy. Seznampovinn˘ch pfiíloh a podrobnû rozepsanépokyny pro zpracování Ïádosti naleznetev pfiíslu‰né pfiíruãce pro Ïadatele.DÛleÏitá rada.V pfiípadû nejasnostíkonzultujte, konzultujte a opût konzultujte.

K vypracování kvalitního a úspû‰néhoprojektu vám pfieji mnoho sil a vytrvalosti.

··ttûûppáánnkkaa JJaakkee‰‰oovváá,,pprroojjeekkttoovváá mmaannaaÏÏeerrkkaaDDiieeccéézznníí cchhaarriittyy BBrrnnoo

PPoouuÏÏiittáá lliitteerraattuurraa,, pprriimmáárrnníí zzddrroojjee::

MMR, Pfiíruãka pro Ïadatele. 2. kolo –Spoleãn˘ regionální operaãní pro-

gram, Praha, MMR, 1. fiíjna 2004,Pracovní verze – revize 2

MPSV, Pfiíruãka pro Ïadatele o finanãní

podporu grantov˘m projektÛm

Operaãního programu Rozvoj lid-

sk˘ch zdrojÛ, Praha, MPSV, 2004

SSoouuvviisseejjííccíí lliitteerraattuurraa,, sseekkuunnddáárrnníí zzddrroojjee::

MPSV, Operaãní program rozvoje lid-

sk˘ch zdrojÛ jako jedna z moÏností

finanãní podpory z Evropského

sociálního fondu, Praha, MPSV âR –odbor 72, 2004

MPSV, Dodatek k programu. Operaãní

program rozvoje lidsk˘ch zdrojÛ,Praha, MPSV, 20. kvûtna 2004

Sodomka V., ·pok R., PrÛvodce struktu-

rálními fondy Evropské unie pro

neziskov˘ sektor, Praha, Europeum,2004

Evropsk˘ sociální fond – ESF v âeské

republice, http://www.nvf.cz/esf/ces-kyesf.htm, poslední staÏení 13. 12.2004

ESF, Co je OP RLZ, Praha, MPSV, 2004,http://www.esfcr.cz/scripts/clanek.asp?1g=1&id-5631, poslední aktualizace13. 10. 2004, poslední staÏení 31. 1.2005

Evropsk˘ sociální fond,http://www.esfcr.cz

Strukturální fondy EU, www.struktural-ni-fondy.cz

�

1Z francouzského La Nomenclature des Unités TerritorialesStatistiques

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 11


O ČEMse mluví EURES USNADŇUJE MOBILITU PRACOVNÍCH SIL

•• PPrrvvnníí oottáázzkkaa jjee nnaassnnaaddûû – ccoo ttoo tteeddyy

EEUURREESS jjee??

EURES, Evropské sluÏby zamûstnanosti,je informaãní síÈ, která prostfiednictvímtechniky a lidsk˘ch zdrojÛ spojuje vefiejnésluÏby zamûstnanosti a úfiady prácev zemích EU/EHP a ·v˘carsku. Hlavnímposláním EURES je usnadÀování meziná-rodní mobility pracovních sil. SluÏba jeurãena zájemcÛm o práci, zamûstnavate-lÛm a dal‰ím partnerÛm. Systém je zaloÏenna vzájemné v˘mûnû informací o voln˘chpracovních místech, Ïivotních a pracov-ních podmínkách, stavu a trendech natrhu práce a vzdûlávacích pfiíleÏitostechv jednotliv˘ch státech.V roce 2004 spolu-pracovalo pfii v˘mûnû informací 28 státÛ.

•• SShhrrnneemmee--llii ttoo,, jjaakkéé sslluuÏÏbbyy tteeddyy EEUURREESS

zzáájjeemmccÛÛmm oo pprrááccii vv zzaahhrraanniiããíí nnaabbíízzíí??

Poskytujeme zejména poradenstvía informace o moÏnostech zamûstnánív zemích EU/EHP zapojen˘ch do systémuEURES, informace o postupech pfii za-mûstnávání v jednotliv˘ch zemích, aktuál-ní nabídky vybran˘ch voln˘ch míst

a zájemcÛm podáváme také informaceo nezbytn˘ch krocích pfied pfiesunem zaprací do jiné zemû. Rozvíjí se také spolu-práce se zamûstnavateli.

•• JJaakk˘̆ jjee oo ttyyttoo sslluuÏÏbbyy EEUURREESS zzáájjeemm??

Znaãn˘, nejvût‰í poãet zájemcÛ o sluÏbyEURES zaznamenávaly úfiady práce v prv-ních mûsících po vstupu âR do EU.V mûsíci kvûtnu 2004 nav‰tûvovalonapfiíklad jen Úfiad práce v Pardubicíchdennû v prÛmûru 10–15 lidí osobnû,dal‰ích 5–10 zájemcÛ nám volalo dennûtelefonicky nebo se na nás obracelos dotazy prostfiednictvím e-mailu. Ke konciloÀského roku do‰lo k mírnému sníÏenípoãtu vyjíÏdûjících obãanÛ za prací.Naopak sluÏby EURES zaãali ve vût‰í mífievyhledávat obãané, ktefií jiÏ v zahraniãípracovali, vrátili se zpût do âR a uvaÏujío dal‰ím v˘jezdu za prací, a dále ti, ktefií sepfiipravují na odjezd s vût‰ím ãasov˘mpfiedstihem. RovnûÏ nás kontaktují obãanéEU, ktefií se zajímají o práci v âR.

EURES usnadÀuje mobilitu pracovních silPo vstupu âeské republiky do EU, tedy po 1. kvûtnu 2004, se otevfielymoÏnosti pro ãeské obãany pracovat v zemích EU/EHP. PfiekáÏkou mobili-ty jsou jednak pfiechodná období (jen Velká Británie, Irsko, ·védsko a novéãlenské zemû EU otevfiely pracovní trh bez omezení), jednak i neznalostmoÏností mobility za prací. K informovanosti zájemcÛ o práci v zahraniãíby mûly pfiispût nové sluÏby úfiadÛ práce – sluÏby EURES. A coÏe to EU-RES vlastnû je? Na to jsem se zeptala EURES poradkynû Úfiadu prácev Pardubicích Radky Vojtí‰kové.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 12


O ČEMse mluvíEURES USNADŇUJE MOBILITU PRACOVNÍCH SIL

•• OO pprrááccii vv kktteerr˘̆cchh zzeemmíícchh ssee ããee‰‰ttíí

pprraaccoovvnnííccii nneejjvvííccee zzaajjíímmaajjíí??

Nejvût‰í zájem je o práci ve VelkéBritánii a Irsku z dÛvodÛ volného pfiístu-pu na trh práce, schopnosti komunikovatv angliãtinû a u nûkter˘ch zájemcÛi s ohledem na jejich pfiedchozí praxiv tûchto zemích, zejména práci jako aupair nebo z úãasti v rÛzn˘ch mezinárod-ních programech v rámci studia.

Zájem by byl i o „nûmecky mluvící“zemû, ale vzhledem k opatfiením pfiechod-n˘ch období je pro ãeské pracovníkypfiístup na trhy práce tûchto zemí znaãnûomezen. Naproti tomu nepfiízniv˘ demo-grafick˘ v˘voj v zemích EU, kde dobudoucna hrozí nedostatek kvalifikovanépracovní síly, nutí tyto zemû k vytvofienípodmínek pro mobilitu pracovní síly.Napfi. i sousední Rakousko a NûmeckopociÈuje nedostatek nûkter˘ch profesí.

•• CCoo ssttrruukkttuurraa zzáájjeemmccÛÛ oo pprrááccii vv zzaa--

hhrraanniiããíí??

Zhruba 50 % tvofií zamûstnaní, 30 %nezamûstnaní a 20 % studenti. Z hlediskakvalifikace pfievaÏují zájemci vyuãenía stfiedo‰koláci. Zaznamenali jsme zájemi u lidí se základním vzdûláním a samo-zfiejmû také u vysoko‰kolákÛ.

Je tfieba zmínit, Ïe zájemci o práciv zahraniãí nepoÏadovali v mnoha pfiípa-dech práci ve své profesní kvalifikacia také netrvali na v˘konu kvalifikovanépráce v zahraniãí. DÛvodem byla vût‰inouneodpovídající úroveÀ jejich jazykov˘chznalostí.

•• AA ppoo ããeemm jjee nnaaooppaakk ppooppttáávvkkaa zzee

ssttrraannyy zzaahhrraanniiããnníícchh zzaammûûssttnnaavvaatteellÛÛ??

Nabídky práce ze zahraniãí smûfiujípfiedev‰ím k lidem se specifick˘mi kvalifi-

kacemi a s odpovídajícími jazykov˘miznalostmi. Nejvût‰í ‰anci mají zájemcis kvalifikací a praxí – ve zdravotnick˘choborech a sociální oblasti, technick˘choborech, v dopravû, v˘zkumu, v IT a v fie-mesln˘ch oborech, dále pak specialisté,lidé s jazykov˘mi znalostmi, lidé samostat-ní a schopní se o sebe postarat.

•• CCoo vvllaassttnnûû lliiddii mmoottiivvuujjee kk pprrááccii

vv zzaahhrraanniiããíí??

Nejãastûji je to v˘dûlek, zlep‰ení jazyko-v˘ch dovedností, získání zahraniãní„praxe“, ãasto chtûjí také poznat jinézemû a kultury v kombinaci s moÏnostípfiivydûlat si a pro nûkteré je to i zpÛsobfie‰ení vlastní Ïivotní situace.

•• AAssii jjssmmee vv ttoommttoo kkrrááttkkéémm rroozzhhoovvoorruu

nneezzooddppoovvûûddûûllii vv‰‰eecchhnnyy oottáázzkkyy tt˘̆kkaajjííccíí ssee

sslluuÏÏeebb EEUURREESS aa pprraaccoovvnníí mmoobbiilliittyy ddoo

zzeemmíí EEUU.. KKddee mmoohhoouu ppfifiííppaaddnníí zzáájjeemmccii

nnaalléézztt ppooddrroobbnnûûjj‰‰íí iinnffoorrmmaaccee??

Mohou je najít na evropském portálepracovní mobility –http://europa.eu.int/eures.V prÛbûhuroku 2004 byla vytvofiena webová stránkasluÏby EURES v âR na portále MPSV –http://portal.mpsv.cz/eures. Zde mohouklienti nalézt informace o sluÏbû EURESv EU/EHP, sluÏbû EURES v âR, dokumentysouvisející s EU, informace pro zájemceo práci v âR, informace pro zájemceo práci v EU/EHP i informace pro zamûst-navatele.Tato webová stránka je podleprvních hodnocení jednou z nejnav‰tûvo-vanûj‰ích na portále MPSV.

RRoozzhhoovvoorr ppfifiiipprraavviillaa LLeennkkaa KKlliimmpplloovváá

�Pozn.: Za pomoc pfii pfiípravû rozhovoru

dûkuji také vedoucí odboru trhu práce ÚPv Pardubicích Ing. Hanû Procházkové.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 13


O ČEMse mluví KLUBY PRÁCE NABÍZEJÍ ŘADU MOŽNOSTÍ NEJEN TĚLESNĚ POSTIŽENÝM

Úfiad práce nenabízí sv˘m klientÛm pouzezprostfiedkování nového zamûstnání, ale taképprrooffeessnníí aa ppssyycchhoollooggiicckkéé ppoorraaddeennssttvvíí.Speciální poradce mÛÏe s klientem probrataktuální situaci a zkonzultovat jeho individu-ální moÏnosti. Nastíní konkrétní postupfie‰ení a zprostfiedkuje návazné a externíporadenské sluÏby ãi konzultace s lékafiem.Poradenství dále obsahuje návrh na zmûnu ãipomoc pfii vyhledání adekvátního rekvalifi-kaãního kursu, posouzení osobnostníchpfiedpokladÛ klienta, pomoc v obtíÏn˘chÏivotních situacích zpÛsoben˘ch dlouhodo-bou nezamûstnaností, ujasnûní schopnostía dovedností klientÛ, zorientování se nasouãasném trhu práce ãi jiné potfiebnékonzultace.

Jak uvádí Glozarová, zv˘‰ená pozornost sev rámci poradensk˘ch aktivit vûnuje i pre-venci nezamûstnanosti, zvládání svízeln˘chsituací v souvislosti se ztrátou zamûstnánía k získání praktick˘ch dovedností dÛleÏi-t˘ch pfii hledání zamûstnání.

Nejvyhledávanûj‰ími programy jsoupfiedev‰ím sskkuuppiinnoovvéé kklluubboovvéé ããiinnnnoossttiiaa aakkttiivviittyy, kde se uplatÀují také skupinovéterapeutické prvky vedoucí ke sníÏení stresu

nezamûstnan˘ch, k udrÏení celkové aktivityjedince a pfiedcházení negativním dÛsled-kÛm dlouhodobé nezamûstnanosti. Klienti sestávají flexibilnûj‰ími, jistûj‰ími a získajípotfiebné sociální dovednosti a informace.

„K typick˘m skupinov˘m poradensk˘mprogramÛm se fiadí JJoobb cclluubbyy – KKlluubbyy pprrááccee.Zamûfiují se pfiedev‰ím na vyhledávánívoln˘ch míst a klienti mohou okamÏitûreagovat na dostupné pracovní nabídky,“pfiibliÏuje nejvíce atraktivní programGlozarová.Tato nabídka se kromû ãástipraktické vûnuje i teoretick˘m poznatkÛmz oblasti hledání zamûstnání. Podle slovporadkynû klienti ve velké mífie vyuÏívajímoÏnosti pomoci pfii pfiípravû na pfiijímacípohovor, napsání Ïivotopisu ãi Ïádostio zamûstnání.Velk˘ zájem je také o získánílep‰ích dovedností v oblasti komunikace.„Problémem pro fiadu na‰ich klientÛ mÛÏeb˘t samotné hledání práce, zvládání nepfiízni-v˘ch situací nebo neefektivní vyuÏití ãasu,“uvádí pfiíklady nesnází Glozarová.„NejrÛznûj‰ími kursy ãi individuálnímikonzultacemi pomáhá odborn˘ t˘m tytopotíÏe fie‰it. Klient si rovnûÏ roz‰ífií pracovnû-právní povûdomí, naváÏe sociální vztahy

Kluby práce nabízejí fiadu moÏnostínejen tûlesnû postiÏen˘mÚfiad práce Magistrátu mûsta Brna jiÏ nûkolik let úspû‰nû zavádí programynejen pro tûlesnû postiÏené obãany. Jak fiíká Katefiina Glozarová, kterápÛsobí na oddûlení poradenství na brnûnském úfiadu práce jako speciálníporadce a psycholog, za posledních pût let se nabídka programÛ znaãnûroz‰ífiila. âtyfiãlenn˘ t˘m odborn˘ch poradcÛ – psychologÛ pomáhá najítnezamûstnan˘m lidem novou rovnováhu v Ïivotû.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 14


O ČEMse mluvíKLUBY PRÁCE NABÍZEJÍ ŘADU MOŽNOSTÍ NEJEN TĚLESNĚ POSTIŽENÝM

a kontakt s regionálním trhem práce,“dodává.

SluÏeb Job clubÛ nevyuÏívají jen tûlesnûpostiÏení. Podle Glozarové se pofiádají i proabsolventy, dlouhodobû nezamûstnané neboÏeny po matefiské dovolené.A jak takováskupina pracovního klubu vypadá? „Skupinutvofií pfiibliÏnû deset aÏ patnáct úãastníkÛ,které pojí podobn˘ problém. Zpravidlaprobûhne pût aÏ sedm spoleãn˘ch schÛzeks moÏností následného individuálníhoporadenství,“ popisuje práci s klienty.

U tûlesnû postiÏen˘ch ale stále zÛstáváproblémem jejich omezení. âasto takov˘ãlovûk balancuje mezi sv˘m pfiáním a tím, coskuteãnû mÛÏe vykonávat. I v tûchto pfiípa-dech nabízí poradenské centrum pomocnouruku v podobû bbiillaannããnníí ddiiaaggnnoossttiikkyy.Uplatnûní komplexních odborn˘ch diagnos-tick˘ch metod umoÏÀuje optimální vyuÏitípotencionality takto postiÏeného pfii jehouplatnûní na trhu práce. „Na základû projeve-ného zájmu klienta odborní psychologovékomplexnû posoudí osobnostní charakteristi-ky, schopnosti, dovednosti a aktuální kompe-tence klienta. DÛleÏité jsou samozfiejmû takéjeho profesní zájmy a motivace, a to v soula-du se zdravotním stavem,“ pfiibliÏuje bilanãnídiagnostiku Glozarová, která zdÛrazÀujei nutnost úzké spolupráce s lékafiem.

Pro klienty, ktefií se ocitli teprve na poãát-ku své cesty za hledáním adekvátní práce, sepofiádají mmoottiivvaaããnníí ppoorraaddeennsskkéé aakkttiivviittyy.„Uchazeãi si osvojí základní dovednostia obdrÏí informace potfiebné k hledánízamûstnání, získají základní pfiehled o moÏ-nostech úfiadu práce a ujasní si své dal‰íkroky,“ fiíká Glozarová, která poskytuje taképomoc pfii urãení profesní diagnostiky,nácviku komunikace, získání dovednostípráce s poãítaãem ãi jiné aktivity pfiínosnépro klienta.

Zákon o zamûstnanosti pfiinesl takénovinku v moÏnosti pprraaccoovvnníí rreehhaabbiilliittaaccee

pro uchazeãe o zamûstnání a pro osoby sezdravotním postiÏením. „MoÏnost pracovnírehabilitace není podmínûna evidencí naúfiadu práce,“ doplÀuje Glozarová.

Úfiady práce rovnûÏ poskytují pro zzvvyy‰‰oovváá--nníí kkvvaalliiffiikkaaccee aa pprrooffeessiioonnáállnníícchh ddoovveeddnnoossttíí

zdravotnû postiÏen˘m obãanÛm rÛznérekvalifikaãní kursy. Jejich zamûfiení má velk˘rozsah, od specifick˘ch pro konkrétníprofese aÏ po nespecifikované pro ‰ir‰íoblast dovedností. Kursy obsahují ãástmotivaãní a informativní.

Klienti mohu také vyuÏít sluÏebInformaãního a poradenského stfiediska pfiiúfiadu práce. Stfiedisko se zab˘vá informaãnía poradenskou ãinností v oblasti volbya zmûny povolání, poskytuje informaceo moÏnostech studia, doplnûní si vzdûlání,dále o poÏadavcích, které na zájemce kladourÛzné profese a následné moÏnosti uplatnûnína trhu práce.

„Pomocí pro osoby se zdravotním postiÏe-ním jsou i nnáássttrroojjee aakkttiivvnníí ppoolliittiikkyy zzaammûûssttnnaa--nnoossttii, které umoÏÀují zfiízení spoleãenskyúãelného místa s poskytnutím dotací,chránûn˘ch pracovi‰È i chránûn˘ch dílena moÏnost získání dotací k zahájení samostat-né v˘dûleãné ãinnosti,“ pfiibliÏuje sluÏbytûlesnû postiÏen˘m obãanÛm Glozarová.Samozfiejmostí je i bezplatné pracovnûprávníporadenství a také moÏnost konzultaces ppoossuuddkkoovv˘̆mm lléékkaafifieemm úúfifiaadduu pprrááccee.TenmÛÏe posoudit vhodnost zamûstnání vzhle-dem ke zdravotnímu stavu a je nápomocenpfii v˘bûru vhodné profese, rekvalifikacenebo pracovních ãinností. R˘suje se takémoÏnost spolupráce s ergodiagnostick˘mpracovi‰tûm.

ZZpprraaccoovvaallaa VVeerroonniikkaa HHrrddáá

�

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 15


O ČEMse mluví PORADENSKÉ SLUŽBY POMÁHAJÍ PŘEDCHÁZET PSYCHICKÝM...

•• LLiiddéé ppfifieeddddÛÛcchhooddoovvééhhoo vvûûkkuu mmíívvaajjíívveellkkéé ppssyycchhiicckkéé pprroobblléémmyy ppfifiii zzttrrááttûûzzaammûûssttnnáánníí.. PPoommááhháá nneezzaammûûssttnnaann˘̆mmúúfifiaadd pprrááccee ppoo ppssyycchhoossoocciiáállnníí ssttrráánnccee??

Lidé ve vûku 50 let a více patfií keskupinám uchazeãÛ, kter˘m je tfiebavûnovat zv˘‰enou pozornost a péãi, coÏostatnû vypl˘vá i ze zákona ã. 435/2004Sb., o zamûstnanosti. Nepfiíznivá Ïivotnísituace na nû doléhá v plné mífie, vût‰i-nou si uvûdomují, Ïe ‰ance na získánívhodného zamûstnání jsou malé.Nedostateãná jazyková v˘bava, maláznalost obsluhy PC, zaÏité pracovnípostupy a stereotypy, mnohdy i obavyz nov˘ch vûcí, zmûn obecnû vytlaãujíuvedenou skupinu klientÛ mimo trhpráce, naru‰ují jejich spoleãenské vztahya vazby, coÏ mÛÏe skonãit aÏ sociálnímvylouãením z uveden˘ch struktur.A kdyÏse pfiidají negativní zku‰enosti z hledánípracovních pfiíleÏitostí, nelze se divit, Ïetito klienti ãasem ztrácejí sílu a snahu

bojovat o své pracovní pfiíleÏitosti.Objevuje se pasivita, beznadûj, pocitybezmoci, odevzdanost, nûkdy ukfiivdû-nost, obviÀování, ztráta smyslu Ïivota,fatalismus, dochází k psychosomatick˘monemocnûním, rozvoji sociálnû-patologic-k˘ch jevÛ, snad i suiciditû.

Úfiad práce kromû zprostfiedkovávánívhodného zamûstnání uveden˘m klien-tÛm nabízí i komplex poradensk˘chsluÏeb, poradenství na úrovni zprostfied-kování – poskytování základních informa-cí o moÏnostech ÚP, poradenství speciál-ní, vãetnû psychologického poradenstvía poradenství pro zmûnu povolání.Podpora je poskytována jednak individu-álnû, jednak formou skupinového setkává-ní, v tomto pfiípadû se jedná o motivaãníprogramy a Job cluby.

•• MMÛÛÏÏeettee bbllííÏÏee ssppeecciiffiikkoovvaatt,, jjaakkéé ffoorrmmyyppoorraaddeennssttvvíí nnaabbíízzííttee??

Seznámení se základními zásadami

Poradenské sluÏby pomáhají pfiedcházet psychick˘m problémÛm u nezamûstnan˘chLidé pfieddÛchodového vûku podle statistik tûÏko hledají nové pracovnímísto. V dÛsledku dlouhodobé ztráty zamûstnání trpí mnohdy i psychick˘-mi problémy. Jak se vûnuje úfiad práce tûmto osobám? I na tuto otázkuodpovídá speciální poradkynû Dagmar Borková z Úfiadu práce Brno-mûsto.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 16


O ČEMse mluvíPORADENSKÉ SLUŽBY POMÁHAJÍ PŘEDCHÁZET PSYCHICKÝM...

du‰evní hygieny a relaxaãními programymÛÏe pomoci najít v˘chodisko z krizea lépe zvládat krizové situace. Dal‰ískupinovou aktivitou je poradensk˘proces zvan˘ bilanãní diagnostika –zejména pomáhá lidem ujasnit si svojesilné a slabé stránky, své profesní pfiedpo-klady.V˘sledky standardizovan˘ch testÛ,které uchazeãi absolvují, jim mohoupomoci pfii nastínûní dal‰í profesníkariéry. Poradensk˘ proces je poskytovánzcela v souladu s etick˘m kodexempracovníka poskytujícího psychosociálnípomoc, respektujeme práva klienta.Formou empatického naslouchání,citlivého pfiístupu je uchazeã provázenporadenstvím tak, aby se dokázal conejdfiíve zafiadit na pracovní trh. Mnohdyv‰ak na‰e moÏnosti nestaãí, není v na‰ichsilách vyfie‰it v‰echny problémy klientÛ.Uchazeãe tak smûrujeme do rÛzn˘chodborn˘ch institucí, zdravotnick˘chzafiízení. Spolupracujeme s lékafii, nezisko-v˘mi organizacemi, klinick˘mi psycholo-gy, psychiatry, vysok˘mi ‰kolami, státnímiinstitucemi. Pfii fie‰ení pracovnûprávníchsporÛ mohou, a to nejenom uchazeãi,vyuÏít bezplatného právního poradenství,které úfiad práce také nabízí.

Poskytování poradensk˘ch sluÏeb jev˘znamnou souãástí ãinnosti úfiadupráce. Spoleãnû s nûkter˘mi nástrojiaktivní politiky zamûstnanosti (rekvalifi-kace, podpora rozvoje podnikání pro-stfiednictvím pfiíspûvkÛ na zahájenípodnikání) tvofií v˘znamnou sloÏkusluÏeb, které pomáhají nejohroÏenûj‰ímskupinám klientÛ, a tím tak umoÏÀujíu nich pfiedcházet psychick˘m problé-mÛm, které se v dobû nezamûstnanostimohou zejména u star‰ích lidí objevit.

•• SSlleedduujjee nnûûkkddoo kkoommpplleexx ppssyycchhoossoocciiááll--nníícchh ddÛÛsslleeddkkÛÛ nneezzaammûûssttnnaannoossttii??

Úfiad práce spolupracuje s rÛzn˘miinstitucemi, ‰kolami a spolupodílí se nanûkter˘ch programech zamûfien˘ch napomoc vybran˘m specifick˘m skupinámobyvatel.Tradiãní je jiÏ spolupráces Ústavem pro tûlesnû postiÏenou mládeÏna Kociánce a s Pedagogickou fakultouMasarykovy univerzity. Poradenství naúfiadu práce je koncipováno jako kom-plex sluÏeb smûrovan˘ch na odstranûní,pfiípadnû zmírnûní psychosociálníchdÛsledkÛ nezamûstnanosti u ãlovûka.U klientÛ, kter˘m poradenství nabídne-me, vedeme v souladu se zákonem naochranu osobních a citliv˘ch údajÛevidenci, ale získané údaje nejsou urãenyke statistick˘m úãelÛm.

•• JJaakk ããaassttoo ssee vvyyuuÏÏíívváá mmooÏÏnnoosstt ppfifiee--zzkkoouummaatt zzddrraavvoottnníí ssttaavv uucchhaazzeeããee??

Uvedená moÏnost vypl˘vá pfiímo zezákona o zamûstnanosti. Mohou ji vyuÏítpfiímo zprostfiedkovatelky, a to v pfiípa-dech uveden˘ch v zákonû. Jedná se o tzv.pfiezkoumání zdravotního stavu uchaze-ãe, kter˘ ze zdravotních dÛvodÛ odmítápfiijmout doporuãené zamûstnání. Mimojiné je moÏné sporné pfiípady pfiímokonzultovat se smluvním lékafiem, kter˘je k tomuto úãelu urãen. Jedná se zejmé-na o posouzení schopností a zdravotníhostavu, a mnohdy i nereáln˘ch pfiedstavuchazeãÛ o jejich pracovním uplatnûnína trhu práce. Dále vyjádfiení lékafie jetaké nutné v pfiípadech, kdy je uchazeãdoporuãován do vybran˘ch rekvalifikaã-ních kursÛ, napfi. stavební profese, kucha-fii, ãí‰níci, pekafii apod.


�

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 17


O ČEMse mluví KRÁSNÉ A KVALITNÍ SVÍČKY VYROBÍ V CHRÁNĚNÝCH DÍLNÁCH

Posláním chránûn˘ch dílen, kteréfungují pfii Oblastní charitû Znojmo, jeumoÏnit zamûstnání co nejvût‰ímu poãtuosob s tûlesn˘m a mentálním postiÏením,kter˘m byla pfiiznána zmûnûná pracovníschopnost. „SnaÏíme se vytváfiet pracovníprostfiedí podporující sebedÛvûru uÏivate-lÛ, podmínky pro jejich seberealizacia poskytovat potfiebnou pomoc nejenv zamûstnání, ale i v tûÏk˘ch Ïivotníchsituacích. Prostfiednictvím jejich zamûst-nání chceme pfiedcházet jejich sociální-mu vylouãení,“ fiíká vedoucí MilanSvoboda.

V souãasnosti pracuje v dílnách 28klientÛ. „Náplní jejich práce jsou jedno-duché ãinnosti, které mohou zvládnout,pfiedev‰ím v˘roba svíãek, pletení ko‰íkÛa ‰ití, opravy na zakázku,“ vysvûtlujeasistentka Markéta Sochorová.V objektudílen se také nachází prodejní sklada prodejna v‰ech v˘robkÛ chránûn˘chdílen.

Chránûné dílny znamenají nejen za-mûstnání, ale i ãásteãn˘ domov pro lidi,

ktefií by se jinak ocitli v sociální izolaci.„Pro nû jsme vytvofiili chránûné dílnya dali jim pracovní místa.V‰emoÏn˘mzpÛsobem se snaÏíme pro nû shánûtfinanãní prostfiedky, aby mohli brátdÛstojnou v˘platu,“ informuje M. Svo-boda. Na Znojemsku je zhruba 15 %nezamûstnanost. Na zdej‰ím úfiadu práceregistrují v souãasnosti zhruba 950zdravotnû postiÏen˘ch. „TûÏko by protona‰i klienti na‰li práci jinde, o tyto lidinení na pracovním trhu zájem,“ míní.

Jako první zaãala fungovat svíãkovádílna, kde se vytváfiejí svíãky rÛzn˘chtvarÛ, barev a dekorací. Zákazník si mÛÏepfiímo v dílnách objednat svíãku k rÛz-n˘m slavnostním pfiíleÏitostem podlevlastního návrhu.Velkou oblibu získalysvíãky svatební se dvûma knoty, narozeni-nové, ke kfitu, vánoãní ãi velikonoãní.V souãasnosti zde vyrábûjí kolem padesá-

Krásné a kvalitní svíãky vyrobí v chránûn˘ch dílnách

Milan Svoboda

Originální ruãní práce, nejen v podobû svíãeka ko‰íkÛ, vyrábûjí uÏ sedm let v chránûn˘chdílnách ve Znojmû. Pro svÛj estetick˘ vzhledb˘vají vhodn˘m dárkem ãi bytov˘m doplÀkem.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 18


O ČEMse mluvíKRÁSNÉ A KVALITNÍ SVÍČKY VYROBÍ V CHRÁNĚNÝCH DÍLNÁCH

ti druhÛ v nûkolikabarvách. Pozdûjipfiibyla ‰icí dílna, kdese ‰ijí ta‰ky a kapsáfiez netkané textilie,batÛÏky ze ‰usÈákovi-ny, bavlnûné a lnûnépatchworkové pol‰tá-fie, pfiikr˘vky, sedáky,kuchyÀské chÀapky,povleãení a prostûra-dla. Ko‰íkáfiská dílna zahájila svou ãinnostv prosinci 1998. „Pleteme rÛzné ko‰íkáfi-ské v˘robky. Ko‰e prádelní a hranaté, tácy,misky, ko‰íky, proutûné vázy, obaly nakvûtináãe a jiné dekorativní pfiedmûty.Ko‰íky upletené z pfiírodních materiálÛmohou b˘t vhodn˘m doplÀkem domovaa zároveÀ slouÏí svému úãelu. Jsou lehké,praktické, dobfie sná‰í vlhkost a meziostatním bytov˘m zafiízením pÛsobí velmidekorativnû. Dá se fiíci, Ïe opleteme skorov‰e,“ vypoãítává vedoucí.

NejobtíÏnûji se prodávají v˘robky právûz ko‰íkáfiské dílny „Tlaãí se k nám levnûj-‰í v˘robky z ciziny. Mrzí mû to z dÛvodu,Ïe kdyÏ dám vedle sebe zboÏí na‰ea zahraniãní, cizí v˘robky mají poloviãníkvalitu materiálu i zpracování. BohuÏelnejsme tak bohat˘ stát, aby si lidé mohlikoupit kvalitní v˘robky, proto dají pfied-nost levnûj‰ímu zboÏí, ale jak se fiíká,levnû koupeno, dvakrát placeno,“ konsta-tuje M. Svoboda.

U v˘roby svíãek hodnû záleÏí na materi-álu, kter˘ se dováÏí z Nûmecka. DÛleÏitéje zvolit dobr˘ technick˘ postup. Jde

o zdravotní materiál, pokud dítû svíãkuolízne, nic se mu nestane. „NeÏ dámesvíãku do prodeje, vyzkou‰íme nûkolikdruhÛ knotÛ a zapálíme je. KdyÏ vidíme,Ïe se svíãka nûkde propadá, knot vymûní-me. SnaÏíme se co nejlépe vyuÏít parafínuvnitfi, aby se pomalu stravoval spolus knotem, tak aby parafín nestekl pookraji svíãky tfieba na hezkou okrasnoumisku,“ líãí postup. Na svíãky umûjí dátv dílnách i potisk. Firma, která chce dátsv˘m dobr˘m zákazníkÛm k VánocÛmsvíãky s potiskem, dodá podklady, logaa v‰e ostatní uÏ udûlají klienti.Také si lzeobjednat dárkové obaly na víno v podobûokrasného dfievûného bednûní. Kromûtoho nabízí chránûná dílna tampónov˘tisk, moÏnost cokoliv tisknout na propis-ky, zapalovaãe, skleniãky, rÛzné plastovéobaly. Dokonce udûlají i potisky na triãkoãi na ubrus.

·icí dílna se zab˘vá doplÀkov˘m zbo-Ïím. „·ijeme i montérky. Nemáme v‰akudûlanou atestaci, protoÏe stojí hodnûpenûz. KdyÏ v‰ak vezmu atestovanéa na‰e montérky, mnohdy je v nich velk˘

V˘robky z ‰icí a ko‰í-káfiské dílny.Foto: Pavel Bajer

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 19


O ČEMse mluví KRÁSNÉ A KVALITNÍ SVÍČKY VYROBÍ V CHRÁNĚNÝCH DÍLNÁCH

rozdíl v ná‰ prospûch, v kvalitû materiálui v technickém zpracování a pro‰ití.Abyse atestace vyplatila, museli bychomvyrábût montérky ve velkém, coÏ v chrá-nûn˘ch dílnách nelze, uÏ z dÛvodumal˘ch prostor. Pokud v‰ak chcetekvalitní montérky pro své pracovníky,pfiijdûte k nám,“ vyz˘vá M. Svoboda.

„Provozuschopnost chránûné dílnyudrÏujeme horko tûÏko,“ nastavuje reáln˘pohled M. Sochorová. âást financí získáváchránûná dílna prostfiednictvím darÛ, dález dotací úfiadu práce, o pfiíspûvkuz Jihomoravského kraje zatím nenírozhodnuto. „Usilujeme zmûnit obchodnípolitiku, aby nás více podporovali na‰idodavatelé, ktefií nám prodávají materiálza reÏijní ãástku. Firmám, které mají vícneÏ 25 zamûstnancÛ, se nabízí vyuÏitímoÏnosti tzv. náhradního plnûní, tím, Ïese stanou odbûrateli na‰ich v˘robkÛ ãi

sluÏeb,“ fiíká vedoucí dílen. Problémspoãívá v tom, Ïe majitelé nebo jednateléfirem byli v minulosti o této moÏnostimálo informováni, pfiitom mohou u‰etfiitnemalou finanãní ãástku.

Zákazníky pro odbûr v˘robkÛ z chránû-n˘ch dílen získávají rozliãn˘mi zpÛsoby.„„Prezentujeme své v˘robky na veletrzícha v˘stavách. Nabízíme katalog na‰ichv˘robkÛ, kter˘ visí i na na‰ich webov˘chstránkách. Sami kontaktujeme fiadu firem.Na zaplacení reklamy rozpoãet skuteãnûnemáme, obãas pomohou nûkteré firmytím, Ïe nám dají inzerát do novin zasymbolickou ãástku. Hledáme rÛznáfie‰ení, jak obchodní politiku vylep‰it, alejsme teprve na zaãátku cesty, hlavnû aÈlidé poznají na‰e produkty a ty pak,mluví’ samy za sebe,“ objasÀujeM. Svoboda.

PPaavveell BBaajjeerr �

V ko‰íkáfiské dílnû oletou skoro v‰e... Foto: Pavel Bajer

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 20


O ČEMse mluvíKRÁSNÉ A KVALITNÍ SVÍČKY VYROBÍ V CHRÁNĚNÝCH DÍLNÁCH

KKddee ssee mmÛÛÏÏeettee ss vv˘̆rroobbkkyy cchhrráánnûûnn˘̆cchh ddíílleenn sseettkkaatt

Bfiezen:16.-20. 3. Jarní veletrhy spotfiebního zboÏí, Brno

Putování se Znovínem, ZnojmoDuben:

Den Zemû, Ekotek v MikulovûKvûten:

Vysoko, v˘‰e Vy‰ehrad, PrahaDÛm a zahrada v Konû‰ínû

âerven:Dobr˘ den, Kociánko, Brno

Mosty 2005, Pfierov¤emeslnick˘ jarmark v Moravsk˘ch Budûjovicích

Abilympiáda v PardubicíchMezinárodní folklórní festival StráÏnice

Záfií:Do ‰koly s úsmûvem – tramvaj v Brnû

Znojemské historické vinobraní¤íjen:

Dny du‰evního zdraví v Brnû, Jarmark chránûn˘ch dílenDÛm a zahrada v Konû‰ínû

Listopad:Rehaprotex, Pro vá‰ úsmûv, Brno

Moderní Ïena, OlomoucPutování se Znovínem Znojmo

Prosinec:Zámecké trhy v Jaromûfiicích

Betlémské svûtlo v historické tramvaji, Brno

Poznámka: Pfiesné termíny konání akcí zatím nejsou známy,

prÛbûÏnû budou upfiesÀovány.

Adresa:Chránûné dílny Znojmo

Palackého 13669 02 Znojmo

Tel.: 515 260 082, Fax: 515 220 768e-mail: [email protected] • e-mail: [email protected]

www.volny.cz/chrdilnyznojmo

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 21


O ČEMse mluví BETÁNIE ZAMĚSTNÁVÁ OSOBY S PSYCHICKÝM POSTIŽENÍM

„Tato my‰lenka vznikla nûkdy v prÛbû-hu roku 2000, kdy jsme cítili potfiebuvytvofiit v olomouckém regionu zamûst-nání pro psychicky postiÏené obyvatele.Na pfiípravû projektu jsme pracovali cel˘rok a 1. 9. 2001 byl slavnostnû zahájenprovoz chránûného pracovi‰tû,“ vrací sek poãátkÛm vedoucí Betánie Kamila·i‰ková. „Na‰ím cílem je provozovánívefiejn˘ch sluÏeb – kavárny a prodejnyv˘robkÛ chránûn˘ch dílen,“ dodává.

Nápad provozovat zafiízení tohotodruhu existoval uÏ del‰í dobu. OlomoucleÏí blízko ·ternberka, kde se nacházípsychiatrická léãebna, a v nemocniciv Olomouci funguje psychiatrické cent-rum, s nimiÏ vedoucí a sociální pracovni-ce spolupracují ohlednû v˘bûru klientÛ.V tûchto zafiízeních mají informaci, kammohou klienty posílat v pfiípadû jejichzájmu pracovat. Lékafii a psychologovéposílají do Betánie své klienty, o kter˘chvûdí, Ïe jsou schopni a ochotni pracovat.

„V roce 2001 se v Betánii vystfiídalo21 klientÛ, v roce 2002 to bylo 45 klientÛ

a bûhem posledních dvou let v prÛmûru25 klientÛ. Dohromady to od roku 2001dûlá 117 osob s psychick˘m onemocnû-ním,“ vypoãítává sociální pracovnicePetra R˘znarová. Nejvíce klientÛ mûloschizoafektivní poruchu, dále zde praco-vali ãi pracují lidé se schizofrenií, organic-k˘mi poruchami nálad, organick˘miporuchami osobnosti atd.Vût‰ina z nichje v plném invalidním dÛchodû, popfiípa-dû v ãásteãném invalidním dÛchodû ãimají zmûnûnou pracovní schopnost. „Cose t˘ká vzdûlání, máme klienty od základ-ního, pfies odborné, stfiední odborné, aÏpo vysoko‰kolské vzdûlání, prakticky vev‰ech vûkov˘ch skupinách. Komukoliv semÛÏe stát, Ïe u nûkoho se projeví psy-chická nemoc aÏ v pozdûj‰ím vûku,“objasÀuje sociální pracovnice.

Celkem je v Betánii zfiízeno 28 pracov-ních míst, z toho osm pro asistentya sociální pracovníky a dvacet pro klien-ty. Hlavním pfiijímacím mûfiítkem je zájemklienta pracovat a rovnûÏ kritériumpracovní rehabilitace, mezi nûÏ patfií: vûk

Betánie zamûstnává osobyspsychick˘m postiÏenímJak zapojit obãany s psychick˘m postiÏením do pracovního procesu, ukazu-je názornû zafiízení Betánie, které provozuje Charita Olomouc. Jde o jedi-né chránûné pracovi‰tû svého druhu v tomto regionu.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 22


O ČEMse mluvíBETÁNIE ZAMĚSTNÁVÁ OSOBY S PSYCHICKÝM POSTIŽENÍM

18 let, psychické onemocnûní, doporuãe-ní od odborného lékafie a vstupní rozho-vor se sociálním pracovníkem tohotopracovi‰tû. „SnaÏíme se pfiitom zjistit,jestli na práci klient má, nebo ne, jakdalece se nemoc projevila, dáváme mumoÏnost, aby se pfii‰el podívat do provo-zu a prakticky si vyzkou‰el, co ho ãeká.Pokud klient nastoupí, vût‰inou uÏ zÛstá-vá,“ vysvûtluje P. R˘znarová.

Klienti pracují v pfiízemním obchÛdku,kde se prodávají v˘robky chránûn˘chdílen, a v poschodí v kavárnû na pozicíchãí‰ník, servírka ãi pomocná kuchafika.Kuchafiky slouÏí ve smûnû po tfiech,servírky a ãí‰níci po jedenácti a v ob-chÛdku prodávají dva klienti.“ Pomocnékuchafiky pracují na dvousmûnn˘ provoz,stfiídají se po pûti a pÛl hodinách, servír-ky a ãí‰níci mají ãtyfihodinovou sluÏbu vesmûnách od 9 do 21 hodiny. Dole v ob-chÛdku je pracovní doba rovnûÏ ãtyfiho-dinová,“ informuje sociální pracovnice.

Z pohledu asistentky je tfieba hodnotitkaÏdého klienta individuálnû. „Zákaznícisi nestûÏují. Máme knihu náv‰tûv, kamzapisují svoje postfiehy, pfiipomínkya názory. Obãas se objeví nûco negativní-ho, ale vesmûs nás chválí, projevujíspokojenost s obsluhou, oceÀují, Ïe jepfiíjemná a milá,“ svûfiuje se asistentkaHana Olbrichová. Pfii obsluze zákazníkÛv kavárnû pfiicházejí i humorné situace.„Dfiíve se stávalo, Ïe si zákazník nûcoobjednal a klient mu pfiinesl nûco jiného.Teì se stává, Ïe si zákazník nûco objednáa nepfiinese mu to vÛbec. Znamená to, Ïeje na klienta objednávek moc a on tfiebana jednu zapomene. Zákazníci vût‰inouberou opomenutí s humorem a klidemanebo je vÛbec nekomentují,“ líãí asi-stentka.

Martinu Ingrovou, jednu z klientek,vedla k pfiijetí práce v Betánii skuteãnost,Ïe má invalidní dÛchod a nechtûlo se jícel˘ den sedût doma sama.V Betánii je

Sociální pracovnice Petra R˘znarová (zleva), asistentka Hana Olbrichová a vedoucíBetánie Kamila ·i‰ková. Foto: Pavel Bajer

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 23


O ČEMse mluví BETÁNIE ZAMĚSTNÁVÁ OSOBY S PSYCHICKÝM POSTIŽENÍM

velmi spokojená.. „Jsem zde uÏ jeden rok,poslala mû sem moje psychiatriãka, kdyÏjsem se pokusila o sebevraÏdu,“ prozrazu-je. Na práci ji nejvíc baví obsluhování.„KdyÏ uÏ to jednou vypadalo, Ïe pfiijdu sezákazníkem do konfliktu, pfii‰la mojeasistentka a konflikt vyfie‰ila. Nûkdy se mistává, Ïe nemÛÏu chodit ãi mluvit, kdyÏnastane nápor a objednávek je moc, coÏb˘vá vût‰inou pfies poledne.Toto zamûst-nání má v˘hodu, Ïe mÛÏu kdykolivskonãit a odjet domÛ, zastoupí mû totiÏasistentka.V jiné práci si toto dovolitnemÛÏete,“ podot˘ká klientka.

Cílem zamûstnávání lidí s psychick˘mpostiÏením je získání pracovních návykÛ.„Nauãí se obsluze, pracovním dovednos-tem a jsou vybaveni pro Ïivot lépe, neÏkdyby zÛstávali doma. PovaÏuji za úspûch,kdyÏ klient dostane odvahu jít nûkampracovat,“ tvrdí vedoucí chránûnéhopracovi‰tû, které klientovi nabízí bezpeã-né prostfiedí. Nemusí mít obavu, Ïe kdyÏpráci nezvládne, bude perzekvován nebosankcionován. „Pokud vznikne problémse zákazníkem, kter˘ se projevuje nervóz-nû ãi nepfiíjemnû, jsme k dispozici myasistentky. Klienti cítí bezpeãí, Ïe za niminûkdo stojí, v pfiípadû problémÛ v násmají oporu,“ poznamenává H.Olbrichová. Klienti mají také moÏnostuãit se anglicky. „Chodí k nám totiÏ

i zákazníci-cizinci a chceme, aby klientiznali základní fráze, jako je napfiíkladnabídnout ãaj, kávu,“ sdûluje sociálnípracovnice.

Náv‰tûvnost zafiízení se rÛzní podletoho, která ãást semestru právû probíhá.„KdyÏ mají studenti prázdniny nebozkou‰kové období, míváme kavárnuprázdnûj‰í, kdyÏ je po zkou‰kovémobdobí, b˘vá obsazenûj‰í.Také v dobûobûdÛ je zde samozfiejmû plnûji neÏv kteroukoliv jinou denní dobu,“ upfies-Àuje P. R˘znarová.

Z v˘robkÛ chránûn˘ch dílen se nejvíceprodávají svíce, keramika, tkané koberce,drobné keramické pfiedmûty, ponoÏky,batikovaná triãka, ‰ály ãi hedvábí. „KaÏd˘zákazník si najde to svoje. O v˘robky jevelk˘ zájem, zvlá‰tû v pfiedvánoãnímobdobí,“ tvrdí sociální pracovnice.

Pro leto‰ní rok plánují v Betánii, kterásídlí na Wurmovû ulici, zvût‰ení obchÛd-ku s v˘robky chránûn˘ch dílen a rovnûÏroz‰ífiení kavárenského posezení proimobilní obãany, tzn. bezbariérov˘ nájezdapod.

Projekt financuje dílem krajsk˘ úfiad,dílem jej dotuje olomouck˘ magistráta dal‰í prostfiedky pro zamûstnávánízdravotnû postiÏen˘ch získává Betániehospodáfiskou ãinností, kterou provádí.

PPaavveell BBaajjeerr

�

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 24


ANKETAOTAZNÍKY AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI

Pavla Navrátilová, nezamûstnaná,právû absolvovala rekvalifikaãní kurso‰etfiovatelství, 26 let

1. Myslím si, Ïe je to hlavnû proto, Ïe ti,co by rádi pracovali v urãitém oboru,neseÏenou adekvátní uplatnûní. U nás jenavíc velmi problematické stûhovat senebo dojíÏdût za prací. Nejsem pfiíli‰spokojená ani s ãinností úfiadÛ práce.Napfiíklad mnû nebylo za pÛl roku nabíd-nuto vÛbec nic.TakÏe se snaÏím pracovnípfiíleÏitost sama aktivnû vyhledávat.

2. Pokud mají práci „naãerno“, urãitûano. ZáleÏí na povaze, ale sehnat prácinaãerno dnes není problém.

Lenka Strnadová, zamûstnaná,prodavaãka, 41 let

1. Nejvût‰í problém vidím v tom, Ïei ãerství absolventi jen tûÏko hledajípráci. Myslím si ale, Ïe sehnat práci nenízas tak tûÏké, alespoÀ ne tady v Brnû.Staãí jen chtít.

2. Podle mne schází dostateãná kontro-la, zda lidé nepracují „naãerno“.V tako-vém pfiípadû se jim taky samozfiejmûvyplatí b˘t nezamûstnan˘.

Gina Bosáková, zamûstnaná, vedou-cí prodejny, 42 let

1. Podle mne hodnû lidí nechce dûlat.Znám ve svém okolí rodiny, které zesociálky vyjdou, tak proã by pracovali.

2. Pfii práci „naãerno“ ano. Známpfiípad, kdy upozornili sociálku na ãlovû-ka, kter˘ zamûstnává naãerno, a pfiesto senic nestalo.To se mi váÏnû nelíbí.

Otazníky aktivní politiky zamûstnanostiZaãátkem fiíjna loÀského roku vstoupila v platnost novela zákona o zamûstnanosti. Nenáhodou se tedy leto‰ní první vydání ãasopisu Sociální práce / Sociálna práca vûnujeotázkám spojen˘m s tûmito zmûnami. Anketu jsme v‰ak pojali ze‰iroka.Nezamûstnanost v âR dobyla v loÀském roce alarmující hranici deseti procent. Jdeo celospoleãensk˘ problém, proto jsem se tentokrát vydala do ulic vyslechnout vox populi.

Náhodnû vybran˘m BrÀanÛm jsem poloÏila dvû anketní otázky:1. Proã je podle Vás v âR momentálnû tak vysoká nezamûstnanost?2. Myslíte si, Ïe se u nás vyplatí nepracovat?

Osloven˘m odborníkÛm byly pro moÏnost srovnání poloÏeny stejné otázky.K dané problematice mají v‰ak pfiece jenom blíÏ, proto jsem pfiidala je‰tûtfietí, roz‰ifiující otázku:3. Jaká opatfiení postrádáte v systému aktivní politiky nezamûstnanosti?

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 25


ANKETA OTAZNÍKY AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI

Ing. Libor âern˘, fieditel úfiadupráce Fr˘dek-Místek

1. ZdÛvodÀovat vysokou nezamûstna-nost v âR z na‰í pozice je velmi sloÏité.Regionálnû si dovolím vidût jako jednuz hlavních pfiíãin velk˘ úbytek pracov-ních pfiíleÏitostí pro urãitou skupinukvalifikace v okruhu pÛsobnosti na‰ehoúfiadu práce.Ten zfiejmû ani do budoucnanebude vyrovnán, protoÏe je navíckombinován s nesnadností dostupnéhostûhování za prací.

2. Podobnû jako u první otázky jeodpovûì nesnadná. Z pozice ãlovûkapráci majícího je to moÏná vidût jinakneÏ z pozice nezamûstnaného, jemuÏleckdy nic jiného nezb˘vá (viz druhá ãástodpovûdi na první otázku).

3.V systému aktivní politiky zamûstna-nosti postrádáme vût‰í zapojení obcía nestátních institucí do realizace opatfie-ní k ovlivÀování nezamûstnanosti a vyãle-Àování z trhu práce.V rámci dotaãnípolitiky vãetnû Evropsk˘ch sociálníchfondÛ by nejen v rámci Operaãníhoprogramu Rozvoje lidsk˘ch zdrojÛ, alei ve v‰ech ostatních mûly b˘t jednímz poÏadovan˘ch opatfiení kroky umoÏÀují-cí zapojení nezamûstnan˘ch osob.

Prof. PhDr. Tomá‰ Sirovátka, CSc.,prodûkan pro vûdu a v˘zkum naFakultû sociálních studií MU Brno

1. Jde samozfiejmû o komplex pfiíãin.DÛleÏitá je celá fiada aspektÛ ekonomic-kého rámce zamûstnanosti (rÛst a konku-renceschopnost, zdanûní práce, relace

produktivity a mezd, nastavení dávkov˘chsystémÛ, atd.). Za nejv˘znamnûj‰í alepovaÏuji procesy strukturální zmûnya modernizaci ekonomiky (tyto zejménaplodí regionální rozdíly a dlouhodobounezamûstnanost). Na‰tûstí na nás nedopa-dají tak silnû, jako je tomu na Slovenskunebo v Polsku. I pfiesto pro nás zÛstáváv˘zvou podpora adaptace na tyto zmûny,které budou je‰tû ve velké intenzitûprobíhat v procesu integrace na‰í zemûdo Evropy.V tom mÛÏe sehrát pozitivníroli fiada oblastí a opatfiení vefiejné a soci-ální politiky.

2. O tom, Ïe pro skupiny s nízk˘mipfiíjmy jsou zisky z práce v porovnání sesociálními dávkami malé, dobfie vímea vícekrát jsme to analyzovali. Na druhéstranû víme, Ïe jak Ïivot na sociálníchdávkách, tak i práce v nejistém a ‰patnûplaceném zamûstnání znamenají nízk˘Ïivotní standard. Nûkdy b˘vají dokoncespojeny s materiální a psychickou depri-vací. Je tfieba si proto klást spí‰e otázkutypu co uãinit, aby byla práce produktiv-nûj‰í a pfiínosnûj‰í.

3.TûÏko fiíci, Ïe bych formálnû nûcozcela postrádal. Spí‰e je to oblast slabájako celek: dÛrazem na ni kladen˘m,vloÏen˘mi personálními kapacitamia zdroji, úãastí rÛzn˘ch subjektÛ, koordi-nací...A hlavnû je pak slabá v podpofiezamûstnatelnosti (ãi jak se fiíká „rozvojelidsk˘ch zdrojÛ“) právû u tûch lidí, ktefiíto nejvíc potfiebují.

PPfifiiipprraavviillaa PPeettrraa ZZoouubbkkoovváá

�

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 26


fakta,VYHLÁŠKY...NOVÝ ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI

Zákon upfiesÀuje a zpfiísÀuje postupya podmínky pfii zprostfiedkování zamûst-nání úfiady práce, zejména podmínky prozafiazení a vedení v evidenci uchazeãÛo zamûstnání. DÛvodem je pfiedev‰ímvíce motivovat uchazeãe o zamûstnání,aby bûhem doby, kdy jsou vedeni v evi-denci, spolupracovali s úfiadem práce.

Úfiady práce napfiíklad nebudou mocizapsat do evidence uchazeãÛ o zamûstná-ní osoby, které mají uzavfien pracovnû-právní vztah, a OSVâ. Dále pak ãlenadozorãí rady, spoleãníka nebo jednatelespoleãnosti – tady ale bude novû platit, Ïepokud budou mít osoby v tûchto funk-cích pfiíjem niÏ‰í, neÏ je polovina mini-mální mzdy, bude je moci ÚP do evidencezapsat.

ZpfiísÀují se také podmínky pro vyfiaze-ní z evidence úfiadÛ práce. Z evidencebude vyfiazen ãlovûk, kter˘ napfi. odmítánastoupit do vhodného zamûstnání,odmítá se podrobit lékafiskému vy‰etfienízdravotního stavu, nespolupracuje s úfia-dem práce (nedochází na pravidelnékonzultace) anebo neplní podmínkystanovené v individuálním akãním plánu.Ten budou úfiady práce povinny nabíd-nout absolventÛm. Pokud tento individu-ální akãní plán uchazeã pfiijme a nesplnípodmínky, které si sám nastavil, mÛÏe b˘tvyfiazen.

MMeezzii hhllaavvnníí pprriinncciippyy nnoovvééhhoo zzáákkoonnaaoo zzaammûûssttnnaannoossttii ddáállee ppaattfifiíí::

Absolventi budou moci b˘t evidovaní,

ale nebude se jim do odpracované dobyzapoãítávat doba studia. K tomu, abydostali podporu v nezamûstnanosti,budou muset splnit základní podmínkujako v‰ichni ostatní – v posledních tfiechletech odpracovat alespoÀ 12 mûsícÛ. Doodpracované doby se absolventÛm budouzapoãítávat ve‰keré pracovní pomûry,které budou zakládat úãast na sociálnímpoji‰tûní (pracovní pomûry, dohodyo pracovní ãinnosti...).

Nová právní úprava zpfiísÀuje podmín-ky pro vznik nároku na podporu v neza-mûstnanosti, mûní v˘‰i podpory v neza-mûstnanosti a délku podpÛrãí doby.

V˘‰e podpory je v souãasné dobû prvnítfii mûsíce 50 % pfiedchozího pfiíjmu a pozbytek podpÛrãí doby pak 40 % pfiedcho-zího pfiíjmu. Podle nového zákona by sev˘‰e podpory mûla ve zbytku podpÛrãídoby zvednout na 45 %. Pokud se ucha-zeã úãastní rekvalifikace, pak v˘‰e podpo-ry bude po celou dobu rekvalifikace 60 %pfiedchozího pfiíjmu.

Zv˘‰ení podpory v dal‰ích tfiech mûsí-cích na 45 % je v souladu s úmluvouMOP (Mezinárodní organizace práce)ã. 168, podle které by mûly minimálnídávky v nezamûstnanosti ãinit alespoÀ45 % pfiedchozího ãistého pfiíjmu.

Aby uchazeã o zamûstnání mohl pobí-rat podporu v nezamûstnanosti, zÛstávázákladní podmínka – v uplynul˘ch tfiechletech musí odpracovat alespoÀ 12 mûsí-cÛ. ZÛstává také podmínka, Ïe nesmí

Nov ̆zákon o zamûstnanostiDne 1. fiíjna 2004 zaãíná platit nov˘ zákon o zamûstnanosti. Nová právní úpra-va v˘raznû napomÛÏe zv˘‰it zamûstnanost a sníÏit míru nezamûstnanosti.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 27


fakta,VYHLÁŠKY... NOVÝ ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI

pobírat starobní dÛchod, ale novû mÛÏeb˘t v dÛchodovém vûku.

Délka podpÛrãí doby zÛstává prouchazeãe do 50 let vûku 6 mûsícÛ. Lidé,kter˘m je 50–55 let, budou mít moÏnostpobírat podporu v nezamûstnanosti9 mûsícÛ a pro obãany nad 55 let sepodpÛrãí doba prodlouÏí na 12 mûsícÛ.Pro poslední dva pfiípady ale platí, Ïemusí prokázat alespoÀ 25 let, resp. 30 letúãasti na dÛchodovém poji‰tûní.

Toto opatfiení by mûlo usnadnit star‰ímlidem hledání nového zamûstnání.Vevût‰inû pfiípadÛ mají totiÏ mnohem hor‰ípodmínky neÏ lidé mlad‰í. Navíc by totoopatfiení mûlo ãásteãnû eliminovati poãet lidí, ktefií odcházejí do pfiedãasné-ho dÛchodu.A v neposlední fiadû je tojakási odmûna pro lidi, ktefií po vût‰inuÏivota pracovali.

ÚÚpprraavvaa ããáásstteeããnnéé nneezzaammûûssttnnaannoossttii

Lidé, ktefií budou pobírat podporuv nezamûstnanosti, budou mít moÏnost sipfiivydûlat.A to maximálnû do v˘‰epoloviny minimální mzdy – dnes je to3 350 Kã. Pfiivydûlávat si mohou maximál-nû 20 hodin t˘dnû.

MoÏnost pfiivydûlat si k podpofiev nezamûstnanosti je ve svûtû zcela bûÏnávûc. Jedná se skuteãnû jen o pfiiv˘dûlek,protoÏe s ãástkou maximálnû 3 350korun je velmi tûÏké vyjít. DÛleÏit˘ je takéfakt, Ïe takto si lidé zachovají urãitépracovní návyky a neztratí chuÈ pracovat.A v neposlední fiadû tím, Ïe budou svépfiíjmy legalizovat, se omezí práce naãer-no a tato skuteãnost se pozitivnû promít-ne i do oblasti daní a poji‰tûní.

Stanovení závazn˘ch pravidel pfii

zprostfiedkovávání zamûstnání agen-

turami práce v souladu s poÏadavky

Úmluvy MPO ã. 181 o soukrom˘ch

agenturách práce

Agentury práce– zprostfiedkovávají pracovní místa

pfiímo,– slouÏí jako informaãní a poradenská

stfiediska,– „pronajímají“ své zamûstnance jin˘m

zamûstnavatelÛm.Nov˘ zákon o zamûstnanosti by mûl

zajistit, aby ãlovûk, kter˘ je zamûstnan-cem agentury a pracuje pro jinou firmu,mûl zaruãeny stejné podmínky jakoostatní zamûstnanci dané firmy (pracovnídoba, v˘‰e mzdy). Opatfiení je plnûkompatibilní s právem EU.

KKoommpplleexxnníí úúpprraavvaa pprroobblleemmaattiikkyy oossoobbssee zzddrraavvoottnníímm ppoossttiiÏÏeenníímm aa jjeejjiicchh ppoossttaa--vveenníí nnaa ttrrhhuu pprrááccee

Nov˘ zákon vytváfií podmínky pro ‰ir‰ízamûstnanost zdravotnû postiÏen˘chosob. Obsahuje dosavadní povinnosti prozamûstnavatele – napfi. vytváfiení vhod-n˘ch pracovních míst, zamûstnáváníurãitého procenta handicapovan˘chosob, a kromû toho stanoví i povinnostinové, jako napfi. spolupráci s úfiadempráce pfii provádûní rehabilitace.

Pro zamûstnavatele, kter˘ chce vytvofiitvhodné pracovní místo, zÛstává nadálemoÏnost poÏádat úfiad práce o finanãnípfiíspûvek.

MMooÏÏnnoosstt úúfifiaadduu pprrááccee ppooÏÏááddaatt oo ppoossoouu--zzeenníí zzddrraavvoottnnííhhoo ssttaavvuu ffyyzziicckk˘̆cchh oossoobbpprroo úúããeellyy zzaammûûssttnnaannoossttii uurrããeennéé zzddrraavvoott--nniicckkéé zzaafifiíízzeenníí aa ppoovviinnnnoosstt ffyyzziicckkéé oossoobbyyppooddrroobbiitt ssee vvyy‰‰eettfifieenníí zzddrraavvoottnnííhhoo ssttaavvuu

Úfiad práce bude mít moÏnost nechatna vlastní náklady pfiezkoumat zdravotnístav uchazeãe o zamûstnání, kter˘ napfi.Ïádá o zabezpeãení pracovní rehabilitacenebo kter˘ uvádí nejrÛznûj‰í zdravotnídÛvody bránící mu v nástupu do zpro-

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 28


fakta,VYHLÁŠKY...NOVÝ ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI

stfiedkovaného zamûstnání.ZZaavveeddeenníí nnoovv˘̆cchh nnáássttrroojjÛÛ aakkttiivvnníí

ppoolliittiikkyy zzaammûûssttnnaannoossttii,, kktteerréé ppfifiiissppûûjjííkk zzaajjii‰‰ttûûnníí mmaaxxiimmáállnnûû mmooÏÏnnéé úúrroovvnnûûzzaammûûssttnnaannoossttii aa kk pprroohhlloouubbeenníí iinnddiivviidduuááll--nnííhhoo ppfifiííssttuuppuu kk uucchhaazzeeããii oo zzaammûûssttnnáánníí

– kromû stávajících nástrojÛ aktivnípolitiky zamûstnanosti budou zavedenyi nové pfiíspûvky v rámci APZ:

Pfiíspûvek na dopravu zamûstnancÛbude moci ãerpat zamûstnavatel, jehoÏzamûstnanci nemají moÏnost dopravit sevefiejn˘mi dopravními prostfiedky neboMHD do zamûstnání.V˘‰e pfiíspûvkumÛÏe pokr˘t aÏ 50 % nákladÛ, kterévynaloÏí zamûstnavatel na zabezpeãenídopravy tûchto zamûstnancÛ.

Pfiíspûvek na zapracování mÛÏe dostatzamûstnavatel, kter˘ pfiijal uchazeãeo zamûstnání, jemuÏ ÚP vûnuje zv˘‰enoupéãi (absolventi, Ïeny po rodiãovskédovolené, zdravotnû postiÏení, lidé nad50 let). Pfiíspûvek mÛÏe zamûstnavatelpobírat po dobu tfií mûsícÛ a jeho v˘‰emÛÏe dosahovat aÏ poloviny minimálnímzdy.

ZÛstává pfiíspûvek pfii pfiechodu nanov˘ podnikatelsk˘ program, kter˘ mÛÏezamûstnavatel pobírat, pokud zavádí napfi.nov˘ zpÛsob v˘roby.

Pfieklenovací pfiíspûvek mÛÏe dostatãlovûk, kter˘ jako uchazeã o zamûstnánívyfie‰il za pomoci úfiadu práce svounezamûstnanost zahájením samostatnév˘dûleãné ãinnosti. Pfiíspûvek budevyplácen po dobu tfií mûsícÛ a mÛÏedosahovat maximálnû poloviny Ïivotníhominima pro jednotlivce (dnes 2 050 Kã).

Nov˘ zákon obsahuje i investiãní pobíd-ky, které platily v zákonu pfiedchozím.

Rekvalifikace budou moci absolvovati ti, ktefií nejsou vedeni v evidenci uchaze-

ãÛ o zamûstnání, ale spolupracují s úfia-dem práce jako zájemci o zamûstnání.

Úprava postavení obãanÛ státÛ EU natrhu práce v âeské republice (dále jenâR) v souladu s poÏadavky stanoven˘miv právních aktech EU – obãané jin˘chãlensk˘ch státÛ EU, ktefií budou v âeskérepublice pracovat, budou mít stejnépostavení jako obãané âeské republiky.Vãetnû jejich rodinn˘ch pfiíslu‰níkÛ.

Zapracování ochrany dûtí pfii

umûlecké, kulturní, sportovní a re-

klamní ãinnosti v souladu s poÏadav-

ky Smûrnice Rady ze dne 22. 6. 1994

ã. 94/33/EC o ochranû mlad˘ch lidí

pfii práci:

Právní fiád âeské republiky v souãasnédobû vÛbec neupravuje práci dûtí mlad-‰ích 15 let. Práci mladistv˘ch ve vûku od15 let do 18 let upravuje v pfiípadech,kdy je vykonávána v pracovnûprávníchvztazích podle Zákoníku práce. PfiitomSmûrnice Rady stanoví opatfiení proprávní úpravy ãlensk˘ch státÛ. Napfi. bymûly pfiijmout opatfiení k zákazu prácedûtí a zajistit podmínky stanovenéSmûrnicí pro práci mladistv˘ch. Nûkteráz tûchto opatfiení je nutné novû zapraco-vat do právního fiádu âeské republiky.DÛleÏité postavení pfii zabezpeãováníúkolÛ v této oblasti bude náleÏet úfiadÛmpráce. Z tohoto dÛvodu bylo nutné platn˘stav právních pfiedpisÛ v oblasti zamûst-nanosti doplnit. Souãasnû s nov˘mzákonem o zamûstnanosti zaãne platiti tzv. doprovodn˘ zákon, kter˘ mûní 54zákonÛ. Jedním z nich je i Zákoník práce.Jeho novela zakazuje práci dûtí do 15 letvûku.

Podle nového zákona o zamûstnanosti:– bude povolena pouze ãinnost umûlec-

ká, kulturní, reklamní a sportovní,

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 29


fakta,VYHLÁŠKY... NOVÝ ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI

– povolení k ãinnosti bude vydávatpfiíslu‰n˘ úfiad práce,

– povolení se nebude vyÏadovat pouzev pfiípadû, Ïe se bude jednat o zájmovouãinnost dûtí ve ‰kolách, ústavech sociálnípéãe ãi ‰kolsk˘ch zafiízeních a dítû zavystoupení nedostane Ïádnou penûÏníodmûnu.

Celá tato právní úprava je ve smysluevropské smûrnice, která umoÏÀujeãlensk˘m státÛm zakázat práci dûtía naopak za urãit˘ch ochrann˘ch podmí-nek práci dûtí povolit. „Povolení ãinnostidítûte“ budou vydávat úfiady práce v místûtrvalého bydli‰tû dítûte nebo v místû, vekterém se dítû zdrÏuje. O vydání povoleníúfiad práce rozhodne ve správním fiízenív obvyklé lhÛtû 30 (max. 60) dnÛ a prosvé rozhodnutí si mÛÏe vyÏádat vyjádfieníorgánu sociálnû-právní ochrany dûtí.

Dítû mÛÏe vykonávat pouze umûleckou,kulturní, sportovní a reklamní ãinnost proprávnickou nebo fyzickou osobu, jenjestliÏe je tato ãinnost pfiimûfiená jehovûku, není pro nû nebezpeãná, nebráníjeho vzdûlávání nebo docházce do ‰kolya úãasti na v˘ukov˘ch programech,nepo‰kozuje jeho zdravotní, tûlesn˘,du‰evní, morální nebo spoleãensk˘ rozvoj.Dítû mÛÏe tuto ãinnost vykonávat jen nazákladû jednotlivého povolení vydanéhopro urãité dítû a urãitou ãinnost. Povoleníje nutné na v‰echny ãinnosti dítûte.

Za ãinnost dítûte, pro kterou je vÏdynutné povolení, se povaÏuje ãinnost

a) umûlecká a kulturní – vytváfieníautorsk˘ch dûl nebo provádûní umûlec-k˘ch v˘konÛ podle zvlá‰tního právníhopfiedpisu (zákon ã. 121/2000 Sb., o právuautorském, o právech souvisejícíchs právem autorsk˘m a o zmûnû nûkter˘chzákonÛ) a provádûní úkonÛ zejména

v oblasti hudební, pûvecké a taneãní,b) reklamní – provádûní úkonÛ v rekla-

mû a propagaci v˘robkÛ, sluÏeb nebojin˘ch objektÛ a pfiedmûtÛ a ãinnostv modelingu,

c) sportovní – provádûní v˘konÛ navefiejnosti.

Novela také obsahuje maximální délkudoby, po kterou mÛÏe dítû ãinnost vyko-návat:

do 6 let = maximálnû 2 hodiny dennûa maximálnû 10 hodin t˘dnû

6–10 let = maximálnû 3 hodiny dennûa maximálnû 15 hodin t˘dnû

10–15 let = maximálnû 4 hodiny dennûa maximálnû 20 hodin t˘dnû

Od 22 do 06 hod. Zákoník práce ãinnostdûtem zakazuje.

Písemnou Ïádost o povolení ãinnostidítûte podává jeho zákonn˘ zástupce nebojiná osoba odpovûdná za v˘chovu dítûtepfiíslu‰nému úfiadu práce, kter˘ o povolenírozhoduje. Na Ïádosti je nutné vyjádfieníprovozovatele ãinnosti a praktickéholékafie pro dûti a dorost.Vzor „Îádostio povolení ãinnosti dítûte“ bude od 1. fiíjna2004 k dispozici na úfiadech práce.

Sankce: dodrÏování povinností vypl˘vají-cích z právní úpravy v˘konu ãinnostídítûte budou kontrolovat úfiady práce:

– pokud ten, pro koho dítû práci vyko-nává, nûjak˘m zpÛsobem poru‰í pfiedpisy,mÛÏe dostat pokutu aÏ do v˘‰e 2 mil. Kã,

– v pfiípadû, Ïe dítû bude ãinnost prová-dût bez povolení na základû jednánírodiãe, pak mÛÏe b˘t toto chování kvalifi-kováno jako správní pfiestupek a rodiãmÛÏe b˘t pokutován aÏ do v˘‰e 100 tisícKã.

VV PPrraazzee ddnnee 3300.. 99.. 22000044 KKaatteefifiiinnaaBBeerráánnkkoovváá,, ttiisskkoovváá mmlluuvvããíí MMPPSSVV �

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 30


fakta,VYHLÁŠKY...NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN ZAMĚSTNANOSTI NA LÉTA 2004–2006

II.. SSoouuvviisslloossttii aa ccííllee nnáárrooddnníí ppoolliittiikkyyzzaammûûssttnnaannoossttii

Hlavním hospodáfisk˘m cílem vládyâeské republiky je podpora hospodáfiské-ho rÛstu a zamûstnanosti podnûcovánímzvy‰ování produktivity a konkurence-schopnosti. Souãasnû neodkladn˘múkolem je upevnûní kontroly nad v˘vo-jem vefiejn˘ch financí. Smyslem je zrychlitproces dohánûní hospodáfiské úrovnûãlensk˘ch státÛ EU pfied roz‰ífienímk 1. 5. 2004, aniÏ by do‰lo k zanedbáníenvironmentálních a sociálních poÏadav-kÛ.

DosaÏení vysoké rÛstové dynamiky jetaké nezbytnou podmínkou pro zmûnutrendu v˘voje zamûstnanosti v âeskérepublice. Klíãem k této strategii jezlep‰ování podnikatelské kultury a zkva-litÀování podnikatelského prostfiedí spolus opatfieními zamûfien˘mi na zpruÏnûnínabídkové strany trhu práce (úpravamisystému sociálních dávek, reformouvzdûlávacího systému, podporou dal‰íhoodborného a profesního vzdûlávání jakosouãásti zavádûného systému celoÏivotní-ho uãení) a v neposlední fiadû taképodpora v˘zkumu, v˘voje a inovací.V‰echna tato opatfiení musejí odpovídatprincipÛm udrÏitelného rozvoje.

Hospodáfiská politika bude orientovánana rychlej‰í ekonomickou konvergenci

a zvy‰ování adaptability ekonomiky, abyse sníÏilo riziko zpomalování hospodáfi-ského rÛstu vyvolaného pÛsobenímasymetrick˘ch ‰okÛ.Aãkoliv se charakte-ristiky ãeské ekonomiky od poãátkutransformace pfiiblíÏily charakteristikámzemí EU, pfietrvává urãitá nesladûnostekonomick˘ch cyklÛ a strukturálníodli‰nosti, které nezmizí ani po vstupu doeurozóny. Pro zaji‰tûní dostateãné reakãníschopnosti ãeské ekonomiky je klíãovástabilizující fiskální politika, pruÏnost natrhu práce a trhu produktÛ a dobfiefungující finanãní trhy.

Fiskální reformy zabrání, aby se stavvefiejn˘ch financí stal bariérou pro vstupdo eurozóny nejen vzhledem ke schod-kÛm, ale i pro nedostateãné strukturálnípfiizpÛsobení, zejména v˘dajové strany.Fiskální politika musí b˘t pfiipravena plnitsvou makroekonomickou stabilizaãnífunkci a zároveÀ b˘t konzistentní s ostat-ními strukturálními politikami podporují-cími zlep‰ování konkurenãní schopnostiãeské ekonomiky v podmínkách jednot-ného trhu.

Vláda si je plnû vûdoma nezbytnostidokonãení reformy vefiejn˘ch financí jakozásadního pfiedpokladu pro splnûnímaastrichtsk˘ch kritérií. Nadmûrnérozpoãtové deficity a nepfiíznivé trendyzvy‰ování zadluÏenosti byly doprovod-

Národní akãní plán zamû-stnanosti na léta 2004–2006

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 31


fakta,VYHLÁŠKY... NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN ZAMĚSTNANOSTI NA LÉTA 2004–2006

n˘m jevem transformace a z ní vypl˘vají-cího obrovského transformaãního bfieme-ne, nov˘ch poÏadavkÛ na vytváfieníinfrastruktury a na ochranu Ïivotníhoprostfiedí a potfieby pfiibliÏovat se k hos-podáfiské v˘konnosti EU. Fiskální konsoli-dace probûhne postupnû, v pfiimûfienémãasovém úseku a udrÏiteln˘m zpÛsobem.

Ve shodû s v˘‰e zmínûn˘mi ambicemia v duchu Lisabonské strategie stanovilavláda âR v roce 2004 následující priority:

• podporu hospodáfiského rÛstu a kon-kurenceschopnosti;

• zamûstnanost;• reformu vefiejn˘ch financí;• udrÏiteln˘ rozvoj.

PPllnnûûnníí ttfifiíí pprrÛÛfifieezzoovv˘̆cchh ccííllÛÛ

a) Plná zamûstnanostDosaÏení plné zamûstnanosti lze dosáh-

nout prostfiednictvím realizace komplex-ního politického pfiístupu zahrnujícíhoopatfiení na stranû poptávky i nabídky,ãímÏ dojde ke zv˘‰ení míry zamûstnanos-ti smûrem k lisabonsk˘m a stockholm-sk˘m cílÛm.

Pfiijaté politiky budou pfiispívat k dosa-Ïení následujících prÛmûrn˘ch ukazatelÛza EU:

– celkové míry zamûstnanosti 67 %v roce 2005 a 70 % v roce 2010

– míry zamûstnanosti Ïen 57 % v roce2005 a 60 % v roce 2010

– míry zamûstnanosti star‰ích zamûst-nancÛ (55–64 let) 50 % v roce 2010.

Jakékoli národní cíle by mûly b˘t

v souladu s v˘sledkem oãekávan˘m na

úrovni EU a mûly by brát v úvahu

specifické okolnosti v dané zemi.

V plnûní kkvvaannttiittaattiivvnníícchh ccííllÛÛ lisabonské-ho procesu v oblasti zamûstnanosti âRdosud nedosahuje stanoven˘ch hodnot,stejnû jako vût‰ina ãlensk˘ch státÛ EU.AlejiÏ dnes nûkteré ãlenské zemû splÀují cíle(nûkteré dokonce i u v‰ech tfií ukazatelÛ),které si EU klade pro rok 2010.Následující tabulka poskytuje srovnáníplnûní kvantitativních cílÛ zamûstnanostis nûkter˘mi ãlensk˘mi zemûmi, vãetnûzemí srovnateln˘ch poãtem obyvatelstvas âeskou republikou (v procentníchbodech).

Zemû Celková Zmûna Míra zam. Zmûna Míra zam. Zmûnamíra zam. oproti Ïen 2003 oproti star‰ích oproti2003 2002 2002 osob 2003 2002

Nûmecko 64,8 % –0,6 58,8 % –0,1 39,3 % +0,6

V. Británie 71,8 % +0,1 65,3 % 0,0 55,5 % +2,0

Dánsko 75,1 % –0,8 70,5 % –1,2 60,2 % +2,3

Nizozemí 73,5 % –0,9 65,8 % –0,4 44,8 % +2,5

PrÛmûr EU 15 64,3 % +0,1 56,0 % +0,4 41,7 % +1,6

PrÛmûr EU 25 62,9 % +0,1 55,0 % +0,3 40,2 % +1,5

âR 64,7 % –0,7 56,3 % –0,7 42,3 % +1,5

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 32



Pokud jde o celkovou míru zamûstna-nosti, dosahuje âR vy‰‰í podíl, neÏ jeprÛmûr EU, ale srovnání s porovnateln˘-mi zemûmi, jako je Holandsko ãi Dánsko,ukazuje, Ïe za nimi zaostáváme o 9 aÏ10 procentních bodÛ. Proti pfiedchozímuroku se plnûní âR sníÏilo o 0,7 p. b.vzhledem ke sníÏení poãtu zamûstnan˘chv roce 2003.

DosaÏení stfiednûdobého cíle, tj. podílu67 % do roku 2005 vãetnû, ukládá zv˘‰itcelkovou zamûstnanost v prÛbûhu 2 leto 2,3 p. b., tj. dosáhnout ve zb˘vajícíchdvou letech roãního pfiírÛstku cca 1,2 p. b.(tedy trojnásobek pfiírÛstku v roce2002!).V mífie zamûstnanosti Ïen âRdo‰lo v r. 2003 ke zhor‰ení pozice âR.Pfies pokles o 0,7 % ale i nadále dosahuje-me vy‰‰í hodnotu, neÏ je prÛmûr staré EUa nové EU.V loÀském roce to byl jedin˘ukazatel, kde âR dosahovala hodnotystanovené jako stfiednûdob˘ cíl pro 2005.Ve srovnání s pfiedchozím rokem rovnûÏpoklesl podíl srovnateln˘ch ãlensk˘chzemí (Dánska, Holandska) v rozmezí –1,2aÏ –0,4 %.V˘chozí základna tûchto zemíale zÛstává v˘raznû vy‰‰í neÏ v âR (o de-set aÏ patnáct procentních bodÛ).PrÛmûrn˘ roãní pfiírÛstek staré i nové EUje na rozdíl od âR pozitivní.

Zlep‰ení dosáhla âR pouze v ukazatelimíry zamûstnanosti star‰ích zamûstnancÛ(+1,5 %), je ale plnû srovnateln˘ s ostatní-mi ãlensk˘mi zemûmi. Dánsko a Holand-sko mûlo pfiírÛstky je‰tû vy‰‰í. Zlep‰enítohoto ukazatele je odrazem jiÏ uãinûn˘chúprav podmínek nároku na pfiedãasn˘odchod do dÛchodu. Dal‰í pfiipravovanézmûny v dÛchodovém systému (zv˘‰enívûkového limitu pro odchod do starobní-ho dÛchodu, dal‰í znev˘hodnûní pfiedãas-ného dÛchodu) vytvofií dal‰í pfiedpoklady

pro dosaÏení dlouhodobého cíle. K dosa-Ïení 50% podílu ale zb˘vá zv˘‰it zamûst-nanost do roku 2010 o témûfi 8 p. b.

b) Zlep‰ování kvality a produktivitypráce

Lep‰í kvalita v práci je úzce spojenas pohybem smûrem ke konkurenceschop-né a na znalostech zaloÏené ekonomicea mûla by b˘t dosahována prostfiednic-tvím spoleãného úsilí v‰ech aktérÛa zejména prostfiednictvím sociálníhodialogu. Kvalita práce je vícedimenzionál-ní koncepce t˘kající se jak charakteristikpracovních míst, tak i ‰ir‰ího trhu práce.Zahrnuje vnitfiní kvalitu práce, dovednos-ti, celoÏivotní vzdûlávání a rozvoj kariéry,rovnost pohlaví, ochranu zdraví a bezpeã-nosti pfii práci, flexibilitu, zaãlenûnía pfiístup na trh práce, organizaci prácea rovnováhu mezi Ïivotem a prací,sociální dialog a zapojení zamûstnancÛ,rozmanitost a nediskriminaci a celkov˘pracovní v˘kon. Zvy‰ování míry zamûst-nanosti musí jít ruku v ruce se zvy‰ová-ním rÛstu celkové produktivity práce.Kvalita pfii práci mÛÏe pomoci zv˘‰itproduktivitu a synergie mezi obûmatûmito faktory by se mûla plnû vyuÏít.Topfiedstavuje specifickou v˘zvu pro sociál-ní dialog. Konkrétní naplnûní tûchto cílÛv národní politice bude odrazem naplnû-ní priorit ã. 3, 4, 6 a 7 Hlavních smûrÛzamûstnanosti.

Zvy‰ování míry zamûstnanosti je dálezávislé na flexibilní vzdûlanostní struktu-fie obyvatelstva, na pfiístupu ke vzdûlánía reakci vzdûlávací soustavy na ekono-mické a spoleãenské potfieby.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 33


fakta,VYHLÁŠKY... NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN ZAMĚSTNANOSTI NA LÉTA 2004–2006

c) Posilování sociální soudrÏnostia zaãleÀování

Zamûstnanost je klíãov˘m nástrojemk sociálnímu zaãlenûní. Politika zamûstna-nosti by mûla v synergii s otevfienoumetodou koordinace na poli sociálníochrany usnadÀovat úãast na zamûstna-nosti prostfiednictvím podpory pfiístupuke kvalitnímu zamûstnání pro v‰echnymuÏe a Ïeny schopné pracovat potíránímdiskriminace na trhu práce a pfiedcháze-ním vyluãování lidí ze svûta práce.

Hospodáfiská a sociální soudrÏnost byse mûla posilovat sniÏováním regionál-ních disparit v zamûstnanosti a nezamûst-nanosti, fie‰ením problémÛ zamûstnanostiv ménû rozvinut˘ch oblastech EU a pod-porou hospodáfisko-sociální restrukturali-zace. Hlavní pozornost v NAPZ budev této souvislosti vûnována realizacipriorit ã. 1, 8, 9 a 10.

Strategií a hlavním nástrojem âR v bojis chudobou a sociálním vylouãenímbude, jako v ostatních ãlensk˘ch státechEU, Národní akãní plán sociálního zaãle-Àování (NAPSI).Vláda âR usnesenímã. 1241 ze dne 10. prosince 2003 schváli-la Spoleãné memorandum o sociálnímzaãleÀování âR a EK. Spoleãné memoran-dum o sociálním zaãleÀování bylo pode-psáno 18. prosince 2003 ministrem prácea sociálních vûcí a evropskou komisafikouzamûstnanosti a sociálních vûcí.

SSppeecciiffiicckkáá ddooppoorruuããeenníí RRaaddyy EEUU ââeesskkéérreeppuubblliiccee pprroo rrookk 22000044

Míra zamûstnanosti v âeské republiceje o nûco vy‰‰í, neÏ je prÛmûr EU–15.Nezamûstnanost je zhruba na úrovniprÛmûru EU–15, ale od poloviny 90. letpozvolna roste. Míra zamûstnanostistar‰ích zamûstnancÛ se blíÏí prÛmûru

EU, je v‰ak nízká, zvlá‰tû v pfiípadû Ïen,vzhledem k nízkému zákonnému vûkuodchodu do dÛchodu.V˘znamné jsouregionální nerovnováhy.

ZZvvyy‰‰oovváánníí aaddaappttaabbiilliittyy zzaammûûssttnnaannccÛÛaa ppooddnniikkÛÛ

Pfii provádûní strategie hospodáfiskéhorÛstu a rÛstu zamûstnanosti potfiebujeâeská republika zajistit, aby v˘voj mezdzÛstal v souladu s v˘vojem produktivity.Relativnû vysoké daÀové zatíÏení pracov-ních pfiíjmÛ a nemzdové náklady prácebrzdí tvorbu pracovních míst a vytlaãujínízko kvalifikovanou pracovní sílu z trhupráce do sociálních dávek a/nebo donenahlá‰ené práce. Provázaná reformasystému daní a dávek by tedy mûla víceodrazovat od závislosti na sociálníchdávkách a zajistit, Ïe se fiádná prácevyplatí.

PPfifiiilláákkáánníí vvííccee oossoobb nnaa ttrrhh pprrááccee aa uuããii--nnûûnníí pprrááccee rreeáállnnoouu vvoollbboouu pprroo vv‰‰eecchhnnyy

I kdyÏ je vy‰‰í neÏ prÛmûr EU, mûlo byb˘t zvy‰ování úãasti Ïen a star‰ích za-mûstnancÛ prioritou.V tomto ohledu bymohlo v˘znamnû pfiispût posilovánípobídek k práci na ãásteãn˘ úvazek.Vût‰íúsilí je nutné vyvinout k integraci nejvíceohroÏen˘ch skupin na trhu práce.To jetfieba zejména v regionech mimo Prahua pro romskou populaci.VyÏaduje toaktivní a preventivní opatfiení trhu prácekombinovaná s opatfieními proti diskrimi-naci, se siln˘m dÛrazem na vzdûlávání,odbornou pfiípravu, podporu podnikánía tvorbu pracovních míst. Prioritou bymûla b˘t modernizace vefiejn˘ch sluÏebzamûstnanosti.

VVyy‰‰‰‰íí aa úúããiinnnnûûjj‰‰íí iinnvveessttoovváánníí ddoo lliiddsskkéé--

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 34



hhoo kkaappiittáálluu aa cceellooÏÏiivvoottnnííhhoo vvzzddûûlláávváánníí

V návaznosti na nedávno pfiijatoustrategii rozvoje lidsk˘ch zdrojÛ se zdázvy‰ování úãasti v terciárním vzdûlávání

a v odborné pfiípravû, jak celkovû, tak pronízko kvalifikované osoby, zásadní protrvalou tvorbu pracovních míst a podpo-ru profesní a územní mobility. �

II. Reakce národní politiky zamûstnanosti na priority Hlavních smûrÛpolitiky zamûstnanosti EU a na specifické doporuãení Rady EU âeskérepublice

Priorita ã. 1AKTIVNÍ A PREVENTIVNÍ OPAT¤ENÍ PRO NEZAMùSTNANÉ A NEAKTIVNÍ OSOBY

Priorita ã. 2TVORBA PRACOVNÍCH MÍST A PODNIKÁNÍ

Priorita ã. 3¤E·ENÍ ZMùN A POSILOVÁNÍ ADAPTABILITY A MOBILITY NA TRHU PRÁCE

Priorita ã. 4PODPORA ROZVOJE LIDSKÉHO KAPITÁLU A CELOÎIVOTNÍHO VZDùLÁVÁNÍ

Priorita ã. 5ZVY·OVÁNÍ NABÍDKY PRACOVNÍCH SIL A PODPORA AKTIVNÍHO STÁRNUTÍ

Priorita ã. 6ROVNOST ÎEN A MUÎÒ

Priorita ã. 7PODPORA INTEGRACE OSOB ZNEV¯HODNùN¯CH NA TRHU PRÁCE A BOJ PROTI JEJICH DISKRIMINACI

Priorita ã. 8ZAJISTIT,ABY SE VYPLÁCELO PRACOVAT, PROST¤EDNICTVÍM POBÍDEK KE ZVY·OVÁNÍ ATRAKTIVITY PRÁCE

Priorita ã. 9TRANSFORMOVAT PRÁCI NAâERNO NA ¤ÁDNÉ ZAMùSTNÁNÍ

Priorita ã. 10¤E·ENÍ REGIONÁLNÍCH NEROVNOSTÍ V ZAMùSTNANOSTI

Pozn. red.: Plné znûní Národního akãního plánu zamûstnanosti na léta

2004–2006 naleznete na http://www.mpsv.cz/files/clanky/5769/NAPZ.pdf

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 35


POHLEDYna věc PROGRAMY PRVNÍ PŘÍLEŽITOST A NOVÝ START BY MĚLY POMOCI...

CCoo ppfifiiinneessll NNAAPPZZ zzaa ppoovviinnnnoossttii aa ppfifiíílleeÏÏii--ttoossttii ÚÚPP??

Jedním z cílÛ národní politiky zamûst-nanosti, stanoven˘m v Národním akãnímplánu zamûstnanosti na léta 2004–2006,je podpora zamûstnanosti. Na základûdoporuãení Rady Evropské unie k prová-dûní politiky zamûstnanosti ãlensk˘chstátÛ, respektive ve vazbû na specifickádoporuãení pro âR, byly stanovenypriority a opatfiení k naplnûní tûchto cílÛ.Jednou ze stanoven˘ch priorit jsouaktivní a preventivní opatfiení pro neza-mûstnané a neaktivní osoby. Zde sesouãasnû pfiedpokládá pÛsobení novéprávní úpravy, zákona ã. 435/2004 Sb.,o zamûstnanosti (dále jen „zákona o za-mûstnanosti“), kter˘ nabyl úãinnosti od1. 10. 2004. Zákon o zamûstnanosti

obsahuje fiadu nov˘ch opatfiení v aktivnípolitice zamûstnanosti, mimo jiné roz‰ífie-ní pfiíspûvkÛ pro zamûstnavatele zamûfie-n˘ch zejména na podporu tvorby nov˘chpracovních míst, dále nové nástroje prozlep‰ení poradenské a zprostfiedkovatel-ské ãinnosti apod. Zákon novû umoÏÀujemj. vytváfiení cílen˘ch programÛ k fie‰enízamûstnanosti, a to jak na celostátní, takna regionální úrovni. Jedním ze stanove-n˘ch opatfiení NAPZ je, Ïe úfiady práce vespolupráci s dal‰ími subjekty zamûfií svépÛsobení na skupinu osob dlouhodobûnezamûstnan˘ch uchazeãÛ s cílem jejichzapojení do programÛ aktivní politikyzamûstnanosti.

Je tfieba zmínit vazbu na priority a opat-fiení programov˘ch dokumentÛ, které set˘kají vyuÏití finanãních prostfiedkÛ

Programy První pfiíleÏitosta Nov ̆start by mûly pomoci rizikov˘m skupinám¤adu podnûtÛ ke zv˘‰ení zamûstnanosti nabízí Národní akãní plán zamûst-

nanosti (NAPZ) vydan˘ ministerstvem práce a sociálních vûcí. Jeho priority

nastiÀuje ve svém Pohledu na vûc Mgr. Jana Majerová, vedoucí oddûlení

specifick˘ch podpor zamûstnanosti z odboru Správy sluÏeb zamûstnanosti

MPSV âR.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 36


POHLEDYna věcPROGRAMY PRVNÍ PŘÍLEŽITOST A NOVÝ START BY MĚLY POMOCI...

z Evropského sociálního fondu. Jedná seo Operaãní program Rozvoj lidsk˘chzdrojÛ (OP RLZ), Jednotn˘ programov˘dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hl.m. Praha (JPD 3) a Program IniciativySpoleãenství EQUAL.V rámci Opatfiení1.1 OP RLZ Posílení aktivní politikyzamûstnanosti pfii zamûstnávání uchazeãÛa zájemcÛ o zamûstnání a Opatfiení 1.1JPD 3 Roz‰ífiení a zv˘‰ení adresnostiaktivní politiky zamûstnanosti jsouvyhla‰ovány v˘zvy pro pfiedkládánígrantov˘ch projektÛ zamûfien˘ch na tatoopatfiení.V pfiípadû regionální v˘zvy jevyhla‰ovatelem úfiad práce.

NNaa ccoo ssee zz ppoohhlleedduu NNAAPPZZ zzaammûûfifiííMMPPSSVV??

Pro oblast aktivní a preventivní opatfie-ní pro nezamûstnané a neaktivní osoby jestanoveno pokraãování ve stávajícíchúspû‰n˘ch programech prevence pfieddlouhodobou nezamûstnaností PrvnípfiíleÏitost a Nov˘ start. První pfiíleÏitostje program urãen˘ pro uchazeãe do25 let a do ‰esti mûsícÛ jejich evidencena úfiadu práce.V pfiípadû realizovanéhoprogramu Nov˘ start urãeného vûkovéskupinû nad 25 let a do 12 mûsícÛevidence na úfiadu práce je cílem vytvofie-ní podmínek pro jeho plo‰né zavedení nav‰echny úfiady práce (doposud je pilotnûrealizován deseti úfiady práce).

JJaakkéé jjssoouu ssoouuããaassnnéé pprriioorriittyy aakkttiivvnnííppoolliittiikkyy zzaammûûssttnnaannoossttii??

Priority a cíle aktivní politiky zamûstna-nosti byly stanoveny zejména s ohledemna opatfiení vypl˘vající z NAPZ. Jedná seo zamûfiení z hlediska skupin nezamûstna-n˘ch, tzn. riziková skupina mladí do25 let, riziková skupina star‰í nad 50 leta riziková skupina dlouhodobû nezamûst-nan˘ch.V této souvislosti byl stanovenpodíl pro jejich zafiazení do programÛAPZ z celkového poãtu nezamûstnan˘chevidovan˘ch na úfiadu práce. Dále jdeo zamûfiení na vyuÏití konkrétních nástro-jÛ APZ, tzn. zejména na rekvalifikacea pracovní rehabilitaci, spoleãenskyúãelné pracovní místo – vyhrazenéa vefiejnû prospû‰né práce. Pfii naplnûnív˘‰e uveden˘ch cílÛ vychází úfiad prácez objemu finanãních prostfiedkÛ urãe-n˘ch k realizaci APZ a z aktuální a oãeká-vané situace na trhu práce.V této souvis-losti se pfiedpokládá posílení aktivníspolupráce se zamûstnavateli napfi.prostfiednictvím semináfiÛ, konferencínebo setkání se zamûfiením na vzájemnouinformovanost o moÏnostech fie‰enínezamûstnanosti v regionu.


�

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 37


POHLEDYna věc PERSONÁLNÍ AGENTURY UŽ NEMOHOU ZAMĚSTNÁVAT...

JJaakkéé zzmmûûnnyy vváámm tteeddyy ppfifiiinneessll nnoovv˘̆zzáákkoonn oo zzaammûûssttnnaannoossttii??

Hlavní zmûnou pro nás je, Ïe agenturypráce nesmûjí zamûstnávat na dohoduo provedení práce, coÏ znev˘hodÀujepfiedev‰ím studenty, ktefií musejí odvádûtãást platu na sociální a zdravotní poji‰tû-ní.A i my za nû tyto dávky musímeodvádût, tudíÏ vlastnû také my zdraÏuje-me na‰e sluÏby pro na‰e klienty (tedyfirmy hledající zamûstnance).Tím pádemjsme pfii‰li o velkou ãást zájemcÛ o brigá-dy a také o klienty, ktefií by je zamûstnali.

V souãasné dobû se tedy soustfiedíme naklienty, ktefií zamûstnávají na del‰í pracov-ní úvazek, minimálnû na pÛl roku.PfiiãemÏ na‰i zamûstnanci obdrÏí klasic-kou pracovní smlouvu. Na druhou stranuse na nás ve vût‰í mífie obracejí zájemciz úfiadÛ práce, ktefií si chtûjí pfiivydûlatk hmotnému zabezpeãení.Ale musímpfiiznat, Ïe i kdyÏ je tady tak vysokánezamûstnanost, pfiesto máme problémsehnat pracovníky na dûlnické pozice,protoÏe se jim údajnû nevyplatí pracovatza peníze, které jim nabízíme. Musím fiíct,

Personální agentury uÏ nemohou zamûstnávat na dohodu o provedení práceNov˘ zákon o zamûstnanosti, pfiijat˘ loni v fiíjnu, pfiiná‰í kromû jinéhoi podstatné zmûny pro personální agentury. Jak se tedy vypofiádávají s tû-mito zmûnami, jsme se zeptali Ivany Pfiibylové, vedoucí poboãky agenturyStart v Brnû.Brnûnská poboãka poskytuje své sluÏby jiÏ od roku 1991, kdy se stala jed-nou z prvních personálních agentur v âeské republice, pfiiná‰ející zamûst-navatelÛm na místním trhu práce v˘hodnou formu vyhledávání kvalifikova-né pracovní síly a uchazeãÛm o zamûstnání roz‰ífiení moÏností nalezeníodpovídajícího uplatnûní. Start poskytuje sv˘m zákazníkÛm, jak spoleãnos-tem, tak i uchazeãÛm o zamûstnání, takzvanou úplnou sluÏbu, tedy i speci-fick˘m skupinám na trhu práce, napfiíklad star‰ím osobám nebo zdravotnûpostiÏen˘m

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 38


POHLEDYna věcPERSONÁLNÍ AGENTURY UŽ NEMOHOU ZAMĚSTNÁVAT...

Ïe jiÏní Morava je v tomto ohledu velmispecifick˘ region. I kdyÏ nabízíme pfiíplat-ky na dojíÏdûní, popfiípadû ubytovánív místû zamûstnání, velk˘ zájem o dojíÏ-dûní za prací není. Jedná se samozfiejmûo dûlnické pozice. Máme firmy, kterézamûstnávají na‰e agenturní pracovníkyna vy‰‰ích pozicích (napfiíklad manage-ment), ale jde pfiedev‰ím o pfiípady, kdy jezamûstnanec tfii mûsíce pod námi a po-tom pfiejde pfiímo pod danou firmu.V podstatû si tím daná firma jakoby„prodluÏuje zku‰ební dobu“.

PPrrooãã ssii mmyyssllííttee,, ÏÏee bbyyll zzáákkoonn vv ttééttooppooddoobbûû vvllaassttnnûû ppfifiiijjaatt??

Na to nedokáÏu odpovûdût. Jako poziti-vum vidím, Ïe si mohou pfiivydûlatuchazeãi z úfiadu práce. Nicménû lidéevidovaní ÚP jsou velmi tûÏko „zamûstna-vatelní“ tak jako tak. âást z nich si pfiivy-dûlává naãerno a vût‰ina podle mne ani

nemá zájem si pfiivydûlat.TakÏe se spous-ta z nich u nás jen tak „otoãí“ pro razítko,Ïe se ucházeli, ale evidentnû z jejichstrany není o zamûstnání zájem. Co set˘ãe zamûstnávání studentÛ, tam zákonpfiiná‰í pozitiva i negativa. Studentivysok˘ch ‰kol musí v prÛbûhu studiaodpracovat rok na dohodu o pracovníãinnosti, jinak nemají po ukonãení studianárok na podporu v nezamûstnanosti.

StûÏejním dÛvodem, proã byl zákonv této podobû pfiijat, je patrnû hlavnûnastavení rovn˘ch podmínek pro zamûst-nance pracující pod agenturou a pro stálézamûstnance. Finální v˘sledek, alespoÀtak, jak to vidím já, je ten, Ïe opravduzamûstnáváme nejvíce SlovákÛ, protoÏemístní pracovníci nemají pfieváÏnûo dûlnické pozice zájem.

RRoozzhhoovvoorr ppfifiiipprraavviillaa PPeettrraa ZZoouubbkkoovváá

�

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 39


AKADEMICKÉstatě INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP A STRATEGIE AKTIVACE... / TOMÁŠ SIROVÁTKA

Prof. PhDr.Tomá‰ SirovátkaCSc. je profeso-rem na katedfiesociální politikya sociální práce

na FSS MUv Brnû a fiedite-

lem Institutusociálních studií.

Pravidelnûpfiedná‰í v mezi-národním v˘uko-

vém programuUniverzity

v Leuven (BE)„Masters of

European SocialSecurity“. Vedl

fiadu národníchi mezinárodníchv˘zkumÛ v ob-lasti nezamûst-

nanosti, sociální-ho vylouãení,

sociální politikya politiky za-mûstnanosti,

v˘sledky publiko-val v fiadû

monografíí,v Sociologickém

ãasopise,Politické ekono-

mii aj.

IInnddiivviidduuáállnníí ppfifiííssttuupp aa ssttrraatteeggiieeaakktt iivvaaccee vv ppooll ii tt iiccee nnaa ttrrhhuupprr ááccee vv ââeess kkéé rreeppuubb ll ii ccee1

Individual approach in activationpolicy in the Czech Republic

Abstrakt:âlánek hodnotí aktivaãní strategie uplatnûné na ãeskémtrhu práce, s dÛrazem na individuální pfiístup v procesuzavádûní individuálních akãních plánÛ. Anal˘za se opíráo pfiípadové studie provedené na pûti úfiadech prácea ukazuje pozitivní pfiínosy, ale souãasnû i nedostatky pfiiuplatÀování tohoto programu; tyto vypl˘vají zejménaz nedostateãné kapacity zúãastnûn˘ch institucí.

Abstract:The article aims at activation strategies applied in theCzech Republic’s labour market with emphasis on indivi-dual approach in the process of the implementation ofIndividual Action Plans. The analysis is based on casestudies carried out in five local employment offices andshows the positive contributions of IAPs but also severalimplementation deficits which are mainly due to insuffici-ent administrative capacity.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 40


AKADEMICKÉstatěINDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP A STRATEGIE AKTIVACE... / TOMÁŠ SIROVÁTKA

ÚvodDemografické zmûny, procesy globalizace, promûny trhÛ práce, individualizaãní

a diferenciaãní tendence ve spoleãnosti, ekonomická omezení sociálního státu, to v‰epfiiná‰í nové v˘zvy pro sociální stát. Jednou z odpovûdí na tyto v˘zvy je prosazování cíleplné zamûstnanosti a souãasnû poÏadavku „aktivity“ ve smyslu úãasti ve svûtû práce(srovnej van Berkel a MØller, 2002). Koncept „Active Welfare State“ (Giddens, 1998) sestává vodítkem pro jeho paradigmatickou zmûnu, kdyÏ aktivaãní cíle stále více pronikajía ovlivÀují v‰echny jeho oblasti. Explicitnû se takov˘ posun promítá zejména doEvropské strategie zamûstnanosti, jeÏ patfií ke klíãov˘m agendám EU a která téÏ provû-fiuje úãinnost „otevfiené metody koordinace“. Zdá se zatím, Ïe strategie „aktivace“ jepfiijímána – i kdyÏ s rÛzn˘m akcentem – ve vût‰inû zemí EU bez ohledu na politickouorientaci vlád ãi na reÏim sociálního státu. Lze sledovat, Ïe strategie aktivace obecnûnachází podporu v liberální i v sociálnû demokratické ãásti politického spektra – byÈ sepojetí této strategie odli‰ují.

Zmínûná paradigmatická zmûna sociálního státu nebyla v‰ak zatím pfiíli‰ silnû reflek-tována v postkomunistick˘ch zemích, kde se projevuje více protichÛdn˘ch tendencí. Kestrategii trÏní transformace totiÏ patfií mimo jiné od poãátku v˘chova obãanÛ k indivi-duální zodpovûdnosti, a to i pomocí ekonomick˘ch pobídek. Patfií k ní i potfieba rozvíjetlidsk˘ kapitál na stranû obãanÛ jako podmínku jejich budoucí produktivity.Vedle tohov‰ak ke strategii transformace patfií i omezení vefiejn˘ch v˘dajÛ (srovnej Barr, 1994);pfiitom ov‰em transformace pfiiná‰í nová sociální rizika, potfiebu jejich absorpce, a tedyi nové vyvolané v˘daje (srovnej Offe, 1996). Uplatnûní aktivaãních strategií je takztíÏeno hor‰ími ekonomick˘mi moÏnostmi a zúÏenou kapacitou vefiejn˘ch institucí.

Pfii absorpci nov˘ch rizik, vãetnû rizik nezamûstnanosti, byl za dan˘ch okolností zatímkladen vût‰í akcent na redistribuãní a kompenzaãní nástroje.2) Naproti tomu aktivaãníopatfiení, jakoÏ i celá oblast aktivní politiky na trhu práce za zemûmi EU zatím v˘raznûzaostávají (srovnej Cazes, Ne‰porová, 2003). Kompenzaãní strategie se v‰ak nezdají b˘túãinn˘m fie‰ením nov˘ch sociálních rizik.V postkomunistick˘ch zemích stfiední EvropytotiÏ rostou vefiejné v˘daje, poklesla míra zamûstnanosti a nezamûstnanost je vysoká.Tento stav vyÏaduje pak od politick˘ch reprezentací mnohé nepopulární kroky: sniÏová-ní sociálních dávek, zejména podpor v nezamûstnanosti, zpfiísÀování podmínek proodchod do pfiedãasného starobního dÛchodu a dal‰í reformy v oblasti vefiejn˘ch financí.

Proces pfiiãlenûní nûkter˘ch postkomunistick˘ch zemí k Evropské unii je spojeni s uplatÀováním smûrnic (guidelines) Evropské strategie zamûstnanosti a zamûfiujejejich pozornost k oblasti politiky zamûstnanosti a k aktivaãním strategiím. Motivuje jinejen tlak ze strany Evropské komise vykonávan˘ formou „otevfiené metody koordina-ce“, ale i zájem tûchto nov˘ch ãlensk˘ch zemí o pfiístup k prostfiedkÛm Evropskéhosociálního fondu. Posun pozornosti k strategii aktivace je patrn˘ jak v Národních akã-ních plánech zamûstnanosti, tak v praxi vefiejn˘ch sluÏeb zamûstnanosti nov˘ch ãlen-sk˘ch zemí.

Lze ov‰em oãekávat, Ïe aktivaãní strategie budou ovlivnûny ideologick˘m diskursem

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 41



a specifick˘m pojetím strategie aktivace, stejnû jako institucionálními podmínkami,v nichÏ se realizují.3) Jak budou realizovány a jaké efekty budou mít aktivaãní strategie?Nakolik budou úãinné pro zaãlenûní nezamûstnan˘ch na trh práce, pfiípadnû pro jejichsociální inkluzi?

V této stati se pokusíme zhodnotit vstupní fázi zavádûní aktivaãní strategie v oblastipolitiky na trhu práce v âeské republice. Nejprve budeme charakterizovat obecnépfiístupy k aktivaãním strategiím a roli individuálního pfiístupu v nich. Budeme se pakzab˘vat uplatnûním aktivaãních strategií v âeské republice a rozborem jejich vybran˘chprvkÛ: konkrétnû individuálními pfiístupy, jak je reprezentují Individuální akãní plányrealizované úfiady práce. Budeme si v‰ímat, do jaké míry je jejich realizace ovlivnûnapojetím aktivaãní strategie a do jaké míry je ovlivnûna implementaãními podmínkami.Vycházíme zde z pfiípadov˘ch studií zpracovan˘ch v pûti lokálních úfiadech práce, kterédan˘ program Individuálních akãních plánÛ realizovaly v letech 2002 aÏ 2003.

AAkkttiivvaaããnníí ssttrraatteeggiiee aa rroollee iinnddiivviidduuáállnnííhhoo ppfifiííssttuuppuu

Aktivaãní strategie patfií k dÛleÏit˘m prvkÛm probíhající reformy sociálního státu.Jejich cílem je zaãlenit lidi schopné práce do systému placeného zamûstnání v conejvût‰ích poãtech a v co nejdel‰ím období jejich Ïivotního cyklu.4) K tomu je vyuÏitovhodné kombinace nejrÛznûj‰ích opatfiení vefiejné politiky, sociální politiky, politikyzamûstnanosti atp.

V dosavadních pracích o aktivaãních strategiích byly rozli‰eny dva modelové pfiístupyk cíli aktivace. Je to pfiístup workfare5) versus pfiístup insertion6) (Morel, 1998, inL’demel a Trickey, 2001) ãi workfare versus „seversk˘ produktivismus“ (Esping-Andersen, 1999) nebo defenzívní versus ofenzívní pfiístup (Torfing, 1999, in L’demeland Trickey, 2001) nebo workfare model versus inkluzívní model (Nicaise, 2002) nebopaternalistick˘ optimismus („vnucená participace“) versus aktivaãní optimismus

(„inkluze participací na trhu práce“) (van Berkel a MØller, 2002). Jejich základnícharakteristiky je moÏno shrnout takto (viz str. 43):

Strategie aktivace je pak v procesu implementace charakterizována dal‰ími rysy:mírou individualizace pfiístupu ke klientÛm, mírou diferenciace politik, mírou decentra-lizace a mírou pluralizace subjektÛ intervencí. Uvedené prvky se projevují v oboupolárních modelech (pfiístupech) v nestejné mífie. Pfiedev‰ím v‰ak, jestliÏe se obapfiístupy li‰í v pojetí cílÛ a principÛ aktivace, vymezení role a statusu klientÛ, li‰í se takév chápání v˘znamu a ve vyuÏití individuálního pfiístupu ke klientÛm.

Podle Nicaise (1995) lze pfiístupy k aktivním opatfiením politiky na trhu práce rozdûlitdo dvou skupin. Pokud se zamûfiují na vícenásobné pfiíãiny, jsou znaãnû individualizova-né, naproti tomu pfiístupy zamûfiené na jednoduch˘ handicap (napfiíklad na nedostatekprofesních dovedností) jsou spí‰ standardizované.V prvním pfiípadû individualizovanéa komplexní programy podporující motivaci, sebedÛvûru, znalosti, dovednosti, zku‰enos-ti atp. se opírají o individuální pfiístup, zaloÏen˘ na pfiesné identifikaci potfieb klientÛa jejich kapacit, stejnû jako na komunikaci s nimi a na jejich spoluúãasti. Opatfieníodpovídají individuálním potfiebám (jsou na míru u‰ité).V pfiípadû „aktivace participa-

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 42



cí“ – na trhu práce, v˘cvikov˘ch aktivitách (srovnej Berkel a MØller, 2002), jde o bot-

tom-up pfiístup, kdy klienti mají svá práva a jsou aktivními úãastníky opatfiení – subjektyintervence. Opatfiení vycházejí z potfieb a kapacity klienta a poãítají s jeho úãastí pfiijeho aktivaci. Je pfiitom nutné volit vhodné individuální strategie zaãlenûní, odpovídajícíindividuálním kombinacím znev˘hodnûní jak na trhu práce, tak i v jin˘ch oblastech.Individuální pfiístup má centrální roli jak pfii stanovení individualizovan˘ch cílÛ aktiva-ce, tak pfii navrÏení a uplatnûní individualizovan˘ch opatfiení.

Naopak v pfiípadû „vnucené participace“ zaloÏeném na pfiístupu „top-down“ (shoradolÛ) jsou klienti pojímáni jako objekty intervence a nepoãítá se pfiíli‰ s jejich aktivníúãastí v aktivaci – mají zejména za povinnost pfiijmout podmínky aktivace a podrobit sejim. Opatfiení vycházejí pfiedev‰ím z kapacity institucí: pfiístup, jenÏ zdÛrazÀuje racionál-ní volbu (zaloÏenou hlavnû na ekonomick˘ch pobídkách), pracuje s modelem aktivace,

DIMENZEPfiíãiny nezamûstna-nosti a chudoby

Paradigma

Diskurs, z nûhoÏ politiky vycházejí

IdeologiePfiístup politiky

Cíle aktivace

Cílové skupiny

Principy aktivace a strategie

Role klientÛStatus klientÛ

Objekty aktivace

WORKFARE MODEL

Individuální selhání, nedostateãnápracovní etika, nedostatek doved-nostíJednoduché pfiíãinyRacionální jednání

Závislost, pobídky, sníÏení v˘dajÛsociálního státu, závazky a osobníodpovûdnost Pravicová„Ortodoxní konsensus“PreventivníÚãast na trhu Flexibilita pracovní sílyDlouhodobí klienti sociálníhostátu, pfiíjemci dávek, „slabé“skupiny„Napfied práce“, donucení, „abyse práce vyplácela“

Objekty intervencePodfiízení, mají povinnosti, jsouvystaveni finanãním, administra-tivním a legislativním tlakÛmKlienti

MODEL SOCIÁLNÍHOZAâLENùNÍ

Souhra strukturálních akulturních faktorÛ (seg-mentace trhu práce atp.)SloÏité pfiíãinyKulturní, sociálnû-psycho-logické, racionálníSociální exkluze, sociálníinkluze, sociální koheze

Levicová„Reflexívní aktivace“KurativníZamûstnatelnostSociální zaãlenûníUniverzální pokrytí + preferenãní péãe pronejvíce znev˘hodnûné VyváÏená opatfiení: pfiíjem,v˘cvik, práce, empower-ment, rovné ‰anceSubjekty i partnefii intervencePartnerství, reciprocita,mají práva i závazky

Klienti a také instituce

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 43



jenÏ mÛÏe b˘t uplatnûn bez velkého ohledu na heterogenitu nezamûstnan˘ch a najejich individuální potfieby. Individualizovan˘ch postupÛ je zapotfiebí spí‰e pfii individu-álním ukládání aktivaãních závazkÛ a pfii kontrole jejich naplnûní klienty.Takov˘ indivi-duální pfiístup je pak pfiedev‰ím instrumentální.

K posouzení charakteru a implementace individuálních pfiístupÛ v první fázi uplatnû-

DIMENZECíl individuálního pfiístupuRole individuálníhopfiístupuVolby klientÛ

Forma implementacePozornost potfiebámklientÛTypické strategieindividualizace

WORKFARE MODEL

Prevence závislosti specific-k˘ch kategorií klientÛFormální, instrumentální

Velmi omezené neboneexistujíStereotypizováná, formalizo-vaná,omezená individualizacePobídky (pozitivní i negativ-ní sankce) pro kategorieklientÛ, kontrola jednotli-v˘ch klientÛ

MODEL SOCIÁLNÍ INKLUZE

Sociální inkluze konkrétníchjednotlivcÛ Substanciální

·iroké moÏnosti voleb (foremaktivace)Plnû individuální,ne nutnû formalizovaná,potfieby klienta jsou v centruUniverzální, ale pfiitomindividuální:empowerment a rozvoj lidského kapitálu

ní aktivaãních strategií v âeské republice se pokusíme alespoÀ rámcovû vyuÏít uvedenérozli‰ení typÛ strategií aktivace a odpovídajících typÛ individuálního pfiístupu.

Implementace individuálního pfiístupu v aktivaãních strategiích v âR v iniciaãní fázi

KKoonntteexxtt aa ddiisskkuurrss uuvveeddeenníí aakkttiivvaaããnníícchh ssttrraatteeggiiíí vv ââeesskkéé rreeppuubblliiccee,, rroollee EEUU

Podstata trÏní transformace spoãívá v re-komodifikaci: v privatizaci vlastnictví, zavede-ní vztahÛ trÏní smûny vãetnû smûny práce za mzdu – a tedy v aktivaci lidí na trhupráce. Nikoliv uÏ cestou „nucené práce“ ãi pracovní povinnosti, jako tomu bylo v pfiíka-zové ekonomice, ale cestou individuální zainteresovanosti a ekonomick˘ch pobídek.MÛÏeme to intepretovat jako závislost na trhu, kdy ekonomické pobídky vedou subjektyk osobní odpovûdnosti a k participaci na trhu práce.

Není proto divu, Ïe od poãátku transformace byla v postkomunistick˘ch zemích velkápozornost vûnována otázce pracovních pobídek na formálním trhu práce. Byla pro tofiada dal‰ích dÛvodÛ: pobídky v novém prostfiedí je‰tû nefungují spolehlivû vzhledemk nízk˘m mzdám, relativnû dobfie dostupn˘m pfiíleÏitostem v neformální ekonomice,neefektivnímu v˘konu státní správy pfii eliminaci ‰edé ekonomiky a také dal‰ím okol-nostem – za v˘znamné jsou povaÏovány zvlá‰tû zakofienûné „kulturní“ návyky a spolé-hání se na stát z dob komunismu.

RÛst nezamûstnanosti, zejména dlouhodobé nezamûstnanosti7) spolu s rozmachem

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 44



‰edé ekonomiky vedl pak v profesním diskursu pracovníkÛ vefiejn˘ch sluÏeb zamûstna-nosti k formulaci bûÏnû sdílené hypotézy o relativnû v˘znamném podílu „nepravénezamûstnanosti“.8) Tato hypotéza byla a je do znaãné míry opakována masov˘mi médiia sdílena vefiejn˘m mínûním.V polovinû roku 1999 – kdyÏ uÏ nezamûstnanost dosahova-la 8–9 % – 54 % dotázan˘ch v âR sdílelo názor, Ïe nezamûstnaní ãasto nebo velmi ãastozneuÏívají podpory v nezamûstnanosti, a opût 54 % uvedlo, Ïe nezamûstnaní ãasto nebovelmi ãasto pracují v nelegálním zamûstnání; 49 % dotázan˘ch koneãnû uvedlo, Ïenezamûstnaní jsou ãasto nebo velmi ãasto pasívní pfii hledání zamûstnání (Sirovátka,2002: 338). 9)

Nepravá nezamûstnanost je ov‰em tvofiena dvûma skupinami nezamûstnan˘ch: jednaktûmi, ktefií jsou aktivní v ‰edé ekonomice, jednak tûmi, ktefií jsou „pasívní“ a dávajípfiednost Ïivotu na sociálních dávkách. Hypotéza o v˘znamu ‰edé ekonomiky v postko-munistick˘ch zemích není sice pfiesvûdãivû kvantifikována, kaÏdodenní zku‰enost v‰akpfiiná‰í ãetné argumenty. Kromû toho je zde i nepfiímá evidence: data z V˘bûrov˘ch‰etfiení pracovních sil napovídají na siln˘ „entitlement effect“ (efekt z nároku na dávky),kdyÏ na konci roku 2002 byl poãet registrovan˘ch nezamûstnan˘ch v˘raznû vy‰‰í neÏpoãet tûch, ktefií ve v˘bûrov˘ch ‰etfieních pracovních sil deklarovali, Ïe nemají placenézamûstnání a jsou registrováni: rozdíl byl 38 % z poãtu nezamûstnan˘ch registrovan˘chna úfiadech práce, kdyÏ v˘raznû vy‰‰í poãty registrovan˘ch na úfiadech práce oprotiV˘bûrov˘m ‰etfiením pracovních sil byly zji‰tûny v kategorii krátkodobû nezamûstna-n˘ch, pfiedev‰ím muÏÛ, coÏ naznaãuje pravdûpodobné aktivity v neformální ekonomicepfii souãasné registraci na úfiadech práce.

Hypotézu o „pasivitû“ nezamûstnan˘ch zase podporuje okolnost, Ïe v˘‰e pomûrunáhrady souhrnu dostupn˘ch sociálních dávek pro nízkopfiíjmové skupiny populace jev âR relativnû vysoká: napfiíklad pro úplné i neúplné domácnosti se dvûma dûtmi, kdeje jen jeden zamûstnan˘ s v˘dûlkem na úrovni dvou tfietin prÛmûrné mzdy, je v poãátkunezamûstnanosti pomûr náhrady kolem 80 % a od 6. mûsíce pak 100 %, coÏ je srovnatel-né napfi. se situací ve ·védsku (OECD 2002).

Diskuse o potfiebû aktivace se za tûchto okolností v âR soustfieìuje pfiedev‰ím naproblém nepravé nezamûstnanosti. Ukazuje se ov‰em, Ïe aãkoliv je problém nepravénezamûstnanosti znám a pracovníky vefiejn˘ch sluÏeb zamûstnanosti i sociálních referá-tÛ pojmenován, úzk˘m hrdlem jejího omezení je nedostateãná personální kapacitaa profesionalita pracovníkÛ úfiadÛ práce a pracovníkÛ sociálních úfiadÛ, které vyplácejídávky sociální pomoci. Zákon o zamûstnanosti umoÏÀuje vyfiadit nezamûstnané pfiiodmítnutí vhodného pracovního místa10) nebo pfii poru‰ení spolupráce s úfiadempráce.11) Podíl sankãnû vyfiazen˘ch v odtoku z registrÛ úfiadÛ práce ãiní dlouhodobûkolem 10 % poãtu vyfiazen˘ch z registrÛ, coÏ se zdá b˘t vysoké ãíslo, nedosahuje v‰akzdaleka odhadované úrovnû „pasívních“ nezamûstnan˘ch.

Pfii pracovním zatíÏení 300–500 klientÛ na pracovníka tûchto institucí, kter˘ je v pfií-mém styku s klienty, je individuální podpora pfii získávání zamûstnání, stejnû jakokontrola aktivit pfii hledání práce problematická, nehledû na neprovázanost spoluprácemezi tûmito institucemi. Pfii rÛstu nezamûstnanosti a poãtÛ klientÛ sociální péãe se totiÏ

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 45



v posledních ‰esti letech relativní personální kapacita institucí sniÏovala.Za tûchto okolností byly cesty k aktivaci klientÛ hledány vedle zpfiísÀování kontrol

procesu hledání zamûstnání pfiedev‰ím ve dvou oblastech: jednak zpfiísÀováním legisla-tivy zakládající nárok na dávky a jednak ve sniÏování pomûru náhrady vypl˘vajícíhoz dávek.12) Navíc se ale v omezeném rozsahu a v závislosti na omezen˘ch personálníchkapacitách vefiejn˘ch sluÏeb zamûstnanosti rozvíjely individuální i skupinové poraden-ské aktivity na úfiadech práce. Na v‰ech úfiadech práce fungují vcelku dobfieIndividuální poradenská stfiediska pro mládeÏ, poskytující radu pfii volbû povoláníi hledání zamûstnání.Vedle toho témûfi v‰ude jsou zavedeny kluby práce vedené obvyk-le pracovníky s potfiebnou kvalifikací (typicky psychology). Na mnoha místech zemû seprovádûjí specializované aktivaãní projekty pro mladé lidi, zahrnující i vysoce individua-lizovan˘ pfiístup.13) Obecnû je moÏno fiíci, Ïe v této oblasti dominuje práce s mlad˘milidmi, i kdyÏ existují rovnûÏ kluby práce pro dlouhodobû nezamûstnané dospûlé. Rozsahtûchto aktivit – v relaci na poãty nezamûstnan˘ch – je v‰ak stále nízk˘.

Od roku 1996 vzrostla nezamûstnanost z 3,5 % na konci roku na 9,4 % na konci roku1999 a v dal‰ím období je‰tû narostla (na 10,3 % na konci roku 2003). Dlouhodobánezamûstnanost narostla v tomto období z 20 % na 40 % poãtu nezamûstnan˘ch, a jejípodíl tak patfií k nejvy‰‰ím v Evropû. Problém „závislosti“ na dávkách se stal akutním,kdyÏ je v zemi od roku 1999 asi 11–12 % domácností registrovan˘ch jako pfiíjemciopakovan˘ch dávek sociální péãe a prÛmûrná doba pobírání sociálních dávek v roce2002 dosáhla 18 mûsícÛ, medián 13 mûsícÛ (Sirovátka,Trbola, 2003).

V dosavadních aktivaãních strategiích pfievaÏovala v‰ak defenzívní strategie zaloÏenána sankcích a zv˘‰ení pobídek omezením nárokÛ na dávky. „Ofenzívní“ aktivaãnístrategie zaloÏené na individuálním pfiístupu spojeném s programy aktivní politikyzamûstnanosti se sice rozvíjejí, ale nepatfií zatím k rozsáhle vyuÏívan˘m instrumentÛm.Poradenské kapacity vefiejn˘ch sluÏeb zamûstnanosti i prostfiedky na aktivní politikuzamûstnanosti jsou totiÏ dost omezené.V dÛsledku trojnásobného rÛstu nezamûstnanos-ti âeská republika sice zv˘‰ila v prÛbûhu let 1997 aÏ 1999 v˘daje na aktivní politikuzamûstnanosti, nicménû stále jsou tyto v˘daje pod úrovní bûÏnou v zemích EU – pfied-stavují necel˘ch 0,2 % HDP, tj. pfiibliÏnû dvakrát, spí‰e ãtyfiikrát ménû neÏ v zemích sesrovnatelnou mírou nezamûstnanosti.14) Vybrané prostfiedky ze sociálního poji‰tûní pronezamûstnanost jsou asi trojnásobnû vy‰‰í proti v˘dajÛm na nezamûstnanost, ale vládaje v souãasné dobû vyuÏívá pro deficitní dÛchodov˘ úãet.V rámci reformy vefiejn˘chfinancí v roce 2003 pak vláda rozhodla o sníÏení podílu prostfiedkÛ urãen˘ch na politi-ku zamûstnanosti v rámci vybran˘ch odvodÛ na úãely sociálního poji‰tûní, a to z 3,6 %na 1,6 % objemu mezd, ve prospûch dÛchodového úãtu. Lze to povaÏovat za signálúmyslu nevydávat na ofenzívní strategie aktivace ani v budoucnu o mnoho více finanã-ních prostfiedkÛ, neÏ je tomu nyní.

Vstup do EU v‰ak pfiiná‰í urãit˘ posun. Na jedné stranû nutnost stabilizovat (tedyomezit) vefiejné rozpoãty k naplnûní vstupních podmínek znamená reálné limity zdrojÛpouÏiteln˘ch ve prospûch aktivních politik, na druhé stranû pfiiná‰í téÏ tlaky ve formûsmûrnic EU v oblasti zamûstnanosti na jejich roz‰ifiování.V dÛsledku toho se mûní

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 46



klíãové programové materiály. âeská republika pfiijala v roce 1999 v souvislosti s pfiípra-vou vstupu do EU Národní akãní plán zamûstnanosti, koncipovan˘ podle smûrnic EU.V prvním pilífii (zamûstnatelnost) deklarovala nároãn˘ závazek smûrnice 1 „prevencea aktivace“ (pfiejíman˘ pak v dal‰ích Národních akãních plánech v následujících letech).Národní akãní plán ale nemûl vazby na státní rozpoãet a nezmûnilo se nijak kapacitnízaji‰tûní vefiejn˘ch sluÏeb zamûstnanosti ani nedo‰lo k nav˘‰ení prostfiedkÛ na opatfieníaktivní politiky zamûstnanosti ãi k roz‰ífiení poradensk˘ch aktivit pro nezamûstnané.

S rÛstem dlouhodobé nezamûstnanosti a s blíÏícím se vstupem do EU deficit adekvát-ních aktivaãních individualizovan˘ch opatfiení nab˘val na v˘znamu. Národní akãní plánna rok 2002 proto otevfienû konstatoval, Ïe Správa sluÏeb nezamûstnanosti nedisponujezdroji, jeÏ by umoÏÀovaly naplnit smûrnici 1 EES. Nicménû do‰lo v zájmu naplnûnísmûrnice 1 (prevence a aktivace) k rozhodnutí zintenzívnit zprostfiedkovatelsko-pora-denskou práci s nezamûstnan˘mi s cílem omezit pfiítok do dlouhodobé nezamûstnanos-ti.Ve vztahu k potfiebû aktivace se tento postup dokonce jevil b˘t vhodn˘m a „finanãnûnenároãn˘m“ nástrojem eliminace pasivity a závislosti ãásti nezamûstnan˘ch na sociál-ních dávkách. Formou realizace toho zámûru se staly podle vzoru fiady zemí EUIndividuální akãní plány.

IImmpplleemmeennttaaccee IInnddiivviidduuáállnníícchh aakkããnníícchh pplláánnÛÛ

Individuální akãní plány byly v prÛbûhu roku 2002 a 2003 zavádûny jako pilotníprojekt na 15 vybran˘ch úfiadech práce (celkem je úfiadÛ práce v zemi 77). Na pûtiz nich byl realizován program „První pfiíleÏitost“ pro nezamûstnané do 25 let, na pûtiz nich program „Nov˘ start“ pro nezamûstnané nad 25 let, na pûti z nich oba programy.Profil programu individuální práce s nezamûstnan˘mi je popsán v pfiíloze. SoubûÏnûbylo provádûno na tûchto úfiadech vyhodnocení fáze implementace, strategie bylazlep‰ována a bylo rozhodnuto o plo‰ném zavedení IAP pro skupinu nezamûstnan˘ch do25 let na v‰ech úfiadech práce a pozdûji v návaznosti na to (od roku 2006) i pro skupi-nu nad 25 let. Zde vycházíme z pfiípadov˘ch studií implementace na vybran˘ch úfiadechpráce. 15)

1. Pojetí cílÛ IAP

Pfii formulaci konkrétních cílÛ IAP úfiady práce akcentovaly jako hlavní cíl pfiedev‰ímzv˘‰ení orientovanosti, odpovûdnosti, samostatnosti a aktivity uchazeãÛ pfii hledánízamûstnání (jeden z úfiadÛ napfiíklad pro IAP navrhuje uÏít oznaãení OSA(„Odpovûdnost, samostatnost, aktivita“).

Vedle toho úfiady práce deklarovaly souãasnû cíl a zámûr prohloubit své vlastníãinnosti a zkvalitnit je: zlep‰ením komunikace jak s nezamûstnan˘mi, tak i se zamûstna-vateli pfii zprostfiedkování zamûstnání.Akcentovaly pfiitom roli informovanosti klienta,individuálního pfiístupu k nûmu, respektování jeho pracovního potenciálu, ãasovéhoplánování souãinnosti s ním. Dále v‰echny úfiady práce akcentovaly cíl zkvalitnit vlastníaktivní pfiístup k vyhledávání pracovních míst a získat ke spolupráci zamûstnavatelevût‰ím respektováním jejich potfieb.V neposlední fiadû ÚP zdÛraznily cíl adresnûj‰ího

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 47



vyuÏití nástrojÛ aktivní politiky zamûstnanosti, stejnû jako lep‰í propojení zprostfiedko-vatelsk˘ch a poradensk˘ch aktivit.

Hlavní akcent pfii implementaci programu spí‰ korespondoval se strategií „paternalis-tického optimismu“, „vnucené participace“, coÏ odpovídá pfievládajícímu vefiejnémudiskursu o kontextu aktivace. Nicménû v implementaãní fázi úfiady práce zjevnû praco-valy s ‰ir‰ím trsem cílÛ, jeÏ do urãité míry korespondují i s inkluzívní participativnístrategií. Komplexita cílÛ byla, zdá se, rozeznána aÏ v samotném prÛbûhu implementaceformou pilotních programÛ.

2. Cílová skupina a v˘bûr úãastníkÛ

Pfies ve‰kerá organizaãní opatfiení pfii realizaci programu (viz dále) úfiady prácenarazily na své kapacitní limity, kdyÏ poãty uchazeãÛ na zprostfiedkovatelku se pohybujíobvykle mezi 250 aÏ 500 klienty, nûkde i více.16) Aplikací IAP na vybranou kohortunezamûstnan˘ch docházelo tedy bûÏnû k ãasov˘m problémÛm a na úfiadech práces vysok˘m poãtem klientÛ, a tím k oddalování náv‰tûv jin˘ch klientÛ neÏ tûch, ktefií seúãastnili projektu.

Omezené personální kapacity vedly téÏ k tomu, Ïe uplatnûní IAP vycházelo z principudobrovolnosti úãastníkÛ. PÛvodním zámûrem a stanoven˘m úkolem bylo uãinit nabídkuIAP v‰em uchazeãÛm. Z tohoto modelu okamÏitû vyboãily úfiady práce s vysokounezamûstnaností, kde takov˘ úkol nebylo moÏné kapacitnû zvládnout.V˘bûr byl prová-dûn na základû individuálních posouzení pfiípadÛ.Tato smûfiovala zjevnû k urãité klasifi-kaci uchazeãÛ, do urãité míry zaloÏené na stereotypu – jak to obecnû popsal Lipsky(1980). Program totiÏ úfiady práce zamûfiily na ty uchazeãe, ktefií na jedné stranû byliposouzeni jako uchazeãi bez dobr˘ch vyhlídek na trhu práce, ale na druhé stranûs dostaãující úrovní motivace k tomu, aby bylo moÏné s nimi efektivnû spolupracovat.Úfiady práce nezahrnuly tedy do experimentu ty uchazeãe, ktefií se jevili jako dostateã-nû aktivní, motivovaní a jejich potfieby spoãívaly podle úsudku zprostfiedkovatelek spí‰v pouhém získávání informací od úfiadu práce („tito klienti si dokáÏou pomoci a najít

místo sami“). Nezahrnuly ani ty uchazeãe, ktefií mûli pfiíli‰ komplikovanou Ïivotnísituaci, jeÏ by vyÏadovala v prvé fiadû intervenci jin˘ch institucí, a pfiijetí zamûstnánínebylo z pohledu úfiadu práce v blízké dobû reálné, ãi uchazeãe, ktefií se jevili zpro-stfiedkovatelkám jako „neumístitelní“, protoÏe sociálnû nepfiizpÛsobiví. I kdyÏ nûkteréúfiady práce oslovily vût‰inou i tyto uchazeãe, právû takoví ãasto odmítli úãast (tvofiilitak uÏ zmínûnou skupinu odmítajících). I ostatní úfiady práce postupnû dospûly k ob-dobn˘m v˘bûrov˘m principÛm.

Zafiazenou skupinou do projektu pak typicky byli uchazeãi sice neorientovaní, tfiebai nedostateãnû aktivní, s kumulovan˘mi handicapy na trhu práce, nûktefií vysoce moti-vovaní, nûktefií ménû, nicménû nebyly u nich zji‰Èovány zásadní problémy ztûÏujícíspolupráci. „Samov˘bûr“ uchazeãÛ, podobnû jako v˘bûrová kritéria uplatnûná úfiadypráce se tedy projevily pfiedev‰ím v naplnûní poÏadavku motivovanosti uchazeãÛ kespolupráci.

Nejãastûji byla do experimentu na poãátku pfii oslovení zapojena asi ãtvrtina uchaze-

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 48



ãÛ, u kter˘ch to teoreticky bez uplatnûní zmínûn˘ch v˘bûrov˘ch kritérií pfiicházelov úvahu (tedy tûch, ktefií neode‰li dosud z registru). Úspû‰nost uzavfiení IAP s tûmi,kter˘m byl nabídnut, se pohybovala ve vût‰inû pfiípadÛ od poloviny do dvou tfietinosloven˘ch.Asi ãtvrtina osloven˘ch nabídku odmítla pro nezájem o takovou formuspolupráce, pfiípadnû nemûli o spolupráci s úfiadem práce zájem vÛbec, ostatní pakdílem proto, Ïe v dobû nabídky IAP spoléhali na jinou moÏnost získání pracovníhouplatnûní, dílem proto, Ïe mûli jiné plány (studium, matefiská péãe, vojenská sluÏba,dÛchod atp.).

IAP pak uzavíralo podle odhadu nûco pod 15 % uchazeãÛ kohorty potenciálníchúãastníkÛ (registrovan˘ch v pfiíslu‰ném období), na úfiadû práce s vysokou nezamûstna-ností jen kolem 6 % u skupiny do 25 let a 1–2 % u skupiny nad 25 let. Na úfiadû práces podprÛmûrnou nezamûstnaností to bylo aÏ 30 %. I tato mnoÏství úãastníkÛ vyãerpalakapacity zúãastnûn˘ch úfiadÛ práce více ménû do krajnosti. Institucionální podmínky sitedy vynutily v˘razné omezení poãtÛ úãastníkÛ programu a jejich v˘bûr podle odhado-vané úãelnosti: to znamená podle individuální „potfieby“ úãasti a vedle toho i podlepfiedpokladÛ úspû‰nosti úãasti v programu. Na jedné stranû tak byla poru‰ena zásadauniverzálního pfiístupu k programu, na druhé stranû díky selektivitû pfii neodpovídají-cích institucionálních kapacitách bylo moÏno zachovat prostor pro individuální práci,jenÏ je dÛleÏit˘m pfiedpokladem pro zamûfiení programu na potfieby klientÛ pfii jehoimplementaci. Nicménû zásada individuálního pfiístupu byla i tak uplatnûna jen ãásteã-nû, protoÏe ãas na individuální práci se ãasto nedostával a spolupráce se stávala formál-ní. Na druhé stranû zku‰enosti úfiadÛ, kde byl vût‰í ãasov˘ prostor k individuální práci,ukázaly, Ïe u nûkter˘ch uchazeãÛ, kde zájem o spolupráci s úfiadem práce nebyl nepfied-pokládán, do‰lo v pfiípadû zafiazení do programu IAP ke zlep‰ení jejich úrovnû motivacei spolupráce.17)

Ukázalo se tak, Ïe v prÛbûhu implementace dochází ke zpfiesÀování a redefinicím cílÛprogramu v závislosti na institucionálních podmínkách implementace a Ïe podmínkyimplementace ovlivÀují zpûtnû a dost podstatnû celkové pojetí a strategii implementaceprogramu.

3. Aktivace k individualizaci na úrovni instituce

Pilotní projekt individuální aktivace na jedné stranû v˘raznû zúãastnûné institucezatíÏil, pfiispûl v‰ak podstatnû k procesu „uãení“ organizace a k procesu vnitfiní reorga-nizace jejích ãinností smûrem k roz‰ífiení moÏností pro individuální práci.

Základním opatfiením bylo na nûkter˘ch úfiadech práce oddûlení evidenãních ãinností(vãetnû hmotného zabezpeãení v nezamûstnanosti) a zprostfiedovatelsko-poradensk˘chãinností a tomu odpovídala i selekce pracovnic pro poradenské ãinnosti (formou IAP).To umoÏnilo celkové zv˘‰ení v˘konnosti v individuální práci s klienty.Takové rozdûleníãinností sice na nûkter˘ch úfiadech práce zv˘‰ilo poãet uchazeãÛ na zprostfiedkovatel-ku-poradkyni (a to na 300–500), ale umoÏnilo jim lépe se soustfiedit na poradenskéaktivity. Nedo‰lo tak k celkovému zv˘‰ení jejich pracovní zátûÏe.

Dal‰ím opatfiením bylo vyuÏití t˘mov˘ch forem práce pfii zaji‰Èování individuálního

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 49



pfiístupu k IAP a tfietím pak efektivní kombinace individuálního a skupinovéhoporadenství.

T˘mová práce mûla pfii implementaci v˘znam ve více ohledech:• umoÏnila v˘mûnu informací a tvorbu efektivních postupÛ, metodické sjednocování

a fie‰ení obtíÏn˘ch pfiípadÛ uvnitfi skupiny zprostfiedkovatelÛ;• umoÏnila zavést supervizi kvality IAP;• umoÏnila zlep‰it koordinaci ãinností a spolupráce s dal‰ími útvary v rámci úfiadu

práce;• vedle toho docházelo ke styku s dal‰ími pilotními skupinami na jin˘ch úfiadech

práce.Na nûkter˘ch úfiadech práce byly nové formy skupinové práce systematicky rozpraco-

vány a formalizovány: formoval se organizaãní t˘m (úloha koordinace) a metodick˘ t˘m(úloha rozvíjet pracovní postupy a kontrolovat jejich kvalitu).

Propojení individuálního poradenství vãetnû diagnostick˘ch metod a skupinov˘chaktivit informaãního, poradenského i motivaãního typu se ukázalo b˘t jedním z klíão-v˘ch prvkÛ zvy‰ujících úãinnost aktivit spojen˘ch s IAP.

Zavádûní IAP tedy v˘znamn˘m zpÛsobem zmûnilo zpÛsob organizace práce v ãinnos-tech evidence, zprostfiedkování a poradenství. Pfiispûlo ke zkvalitnûní poradensk˘chãinností, jejich supervizi a metodickému ujednocování. Zv˘‰ilo podstatnû roli diagnosti-ky, skupinového poradenství a motivaãních aktivit, rekvalifikaãních programÛ.Formalizace procesu práce s klientem vedla – pfies zjevnou stereotypizaci klientÛ vefázi v˘bûru do programu – k prohloubení individuálního pfiístupu ke klientÛm jak pfiiv˘bûru, tak pfii dal‰í práci s nimi.

4. Role a pojetí individuálního pfiístupu

Kvality individuálního pfiístupu spoãívají pfiedev‰ím v jeho kapacitû umoÏÀujícízohlednit potfieby klientÛ a nabídce moÏností volby vyuÏití individuální kapacity klien-tÛ. I kdyÏ program nemûl pfiedem stanovené standardy kvality ani kritéria jejího sledová-ní, úfiady práce v procesu implementace rozeznaly, Ïe dosaÏení stanoven˘ch cílÛ nespo-ãívá ve formálním uzavfiení dohody o IAP, ale ve zv˘‰ení intenzity i kvality individuálnípráce.

Zdá se, Ïe právû vûdomí nedostaãujících kapacit stále vracelo úfiady práce k úvazeo tom, jak kapacity co nejúãelnûji pouÏít a zda provádûná ãinnost je smysluplná a kvalit-ní sluÏba z hlediska potfieb klienta a jeho aktivace a zda vyuÏívá jeho celkov˘ potenciál.

Zv˘‰ily se profesní a obecné kvalitativní poÏadavky na pracovnice-zprostfiedkovatelky:pfiedev‰ím poÏadavky na komunikaãní schopnosti a dovednosti v jednání s klientem, naschopnosti individuální a skupinové práce s klienty, na schopnosti analyzovat a vyhod-nocovat informace. ProtoÏe narostla intenzita práce s klientem, bylo tfieba pfiesnûjispecifikovat potfieby klienta, zprostfiedkování se tak stalo více cílené. Bylo nutno vyhle-dávat stále intenzívnûji co nejvhodnûj‰í zamûstnání, podle potfieb klienta i podle potfiebzamûstnavatele. Bylo prÛbûÏnû potfieba mít k dispozici alespoÀ nûjaká volná pracovnímísta – nabídky pro klienta, jinak IAP ztrácí pro klienta smysl. Bylo souãasnû nutno

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 50



motivovat zamûstnavatele ke spolupráci a nabídce míst – neustálou komunikací i vût‰íuváÏlivostí pfii nabídkách vhodn˘ch klientÛ jako potenciálních zamûstnancÛ.Zprostfiedkovatelky musely prohlubovat znalost trhu práce, získávat a hodnotit informa-ce.18)

Nepfiekvapuje proto, Ïe úfiady práce nedosahovaly vÏdy zam˘‰len˘ch v˘sledkÛ. U fiadyklientÛ, pfiedev‰ím tûch, co byli oznaãeni jako nemotivovaní a neochotní ke spolupráci,se zdály uzavfiené a rozpracované programy IAP ponûkud ploché, formální – „nebylo

tam co napsat“. Právû fie‰ení obtíÏnûj‰ích pfiípadÛ pfiesahovalo jak kapacitní, tak i od-borné moÏnosti zprostfiedkovatelek a vyÏadovalo si (podle slov pracovníkÛ úfiadÛ prácesamotn˘ch) pfiedání klientÛ specializovanûj‰í poradenské sluÏbû, jeÏ v‰ak nebyla úfia-dÛm práce dostupná nebo nebyla dostupná v potfiebné kapacitû. Jen ãásteãnû to úfiadypráce fie‰ily rÛzn˘mi formami supervize, konzultací a metodického ujednocování sv˘chpostupÛ.

Objektivnû vzato, jeví se nûkteré Individuální akãní plány pfii malé kapacitû na indivi-duální práci s klientem a pfii malé profesionalitû, neumoÏÀující vÏdy zvládnout obtíÏnépfiípady, jako formální. Svûdãí o tom i obsah tûchto plánÛ: popisují nûkdy vcelku bûÏnépostupy hledání zamûstnání, jeÏ by probûhly v kaÏdém pfiípadû, a nevyboãují tak pfiíli‰z rutinní zprostfiedkovatelské praxe. Na druhé stranû se princip individualizace vesmyslu otevfienosti potfiebám klientÛ prosadil v mnohem vût‰í mífie neÏ pfiedtím:projevuje se uÏ v peãlivûj‰í anamnéze a vypracování individuálního profilu uchazeãe,v aktivním vyhledávání vhodn˘ch míst a jejich adresné nabídce klientÛm.

5. Role klienta a moÏnosti volby

ProtoÏe úfiady práce nemûly pfii zavedení programu k dispozici dostateãné a potfiebnékapacity, klienti mûli moÏnost volby své úãasti v IAP. Pro ty, ktefií na nabídku pfiistoupili,se tak roz‰ífiily jim poskytované sluÏby a byla tak lépe realizována jejich práva napomoc pfii podpofie k získání zamûstnání. Klienti byli více angaÏováni v dialogu s insti-tucí, neboÈ spoleãnû s ní formulovali návrhy postupu a posuzovali jejich smysluplnost.Na druhé stranû byli mnozí klienti jiÏ ve fázi nabídky této sluÏby opomenuti, na základûrozhodovací volnosti a profesionálního rozhodnutí poskytovatelÛ sluÏeb.

Po zavedení individuální práce ve formû IAP se vynofiuje je‰tû jin˘ problém: jak dálepostupovat s tûmi, ktefií nebyli úspû‰ní v prÛbûhu IAP pfii získání zamûstnání? Právûv tûchto pfiípadech by mûla následovat intenzívnûj‰í poradenská práce a/nebo nabídkapodpory vhodnû volenou formou – s pomocí nástrojÛ aktivní politiky zamûstnanosti.

Nûkteré úfiady práce postupovaly zafiazováním neúspû‰n˘ch pfiípadÛ po skonãeníobdobí IAP do klubÛ práce, to proto, aby udrÏely jejich dal‰í motivaci a aktivitu. Je takétfieba poznamenat, Ïe v‰echny úfiady práce uplatÀují pfii vyuÏití nástrojÛ aktivní politikyzamûstnanosti definovaná kritéria, jeÏ zahrnují preference pro dlouhodobû nezamûstna-né. Nicménû moÏnosti vyuÏití tûchto aktivaãních nástrojÛ, stejnû jako kapacita odborné-ho poradenství, nedostaãují potfiebám. MoÏnosti volby klientÛ v tomto smûru tedyzÛstaly stejnû omezené, jako byly pfiedtím.

Problémem, kter˘ souvisí s dal‰í aktivitou a perspektivou v programu neúspû‰n˘ch

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 51



klientÛ po ukonãení IAP, jsou pak nenaplnûná oãekávání (motivovan˘ch) klientÛ – douzavfiení IAP vkládají nadûje, jeÏ nemÛÏe úfiad práce za stávajících podmínek zaruãit,napfiíklad poskytnutím moÏné úãasti v programech subvencovan˘ch míst ãi rekvalifika-cí.

Této otázce nebyl v‰ak úfiady práce v dobû experimentu pfiikládán pfiíli‰ velk˘ v˘znam– souvisí to s tím, Ïe hlavní cíl byl jimi definován jako „aktivace“ formou vnucenéparticipace (aplikovan˘ ov‰em pro omezen˘ okruh vybran˘ch klientÛ), nikoliv jako„pfiíleÏitost pro kaÏdého“. Nicménû se ukazuje, Ïe po uplynutí období IAP zÛstává dále30 aÏ 40 % úãastníkÛ programu dále v registru, aniÏ by bylo moÏné jim uãinit dal‰ínabídku uplatnûní, a úfiady práce zaãínají reflektovat toto „omezení volby“ jako pro-blém – protoÏe sniÏuje motivaci klientÛ.

ZávûryAktivaãní politiky v âeské republice nejsou zatím pfiíli‰ rozvinuté. Individuální pfiístup

sice uplatÀují úfiady práce bûÏnû, ale v relativnû malém rozsahu. DÛvodem jsou imple-mentaãní podmínky, pfiedev‰ím nedostateãná kapacita institucí státní správy, ale stejnûtak pfievládající diskurs strategie aktivace jako vnucené participace.Tomu odpovídái sníÏen˘ dÛraz na individualizaci. Dan˘ pfiístup v sobû zahrnuje nûkteré rysy poplatné„dûdictví minulosti“, vyuÏívá v‰ak jin˘ch prostfiedkÛ – na místo právních sankcí a donu-cení k placené práci zákonem dfiíve nastoupily dnes ekonomické pobídky.Tento pfiístupvychází také z nov˘ch realit, jako je vysoká dlouhodobá nezamûstnanost, ãásteãnûpromísená s nepravou nezamûstnaností kombinovanou s nelegální prací ãi preferencísociálních dávek. Souãasn˘ model vnucené participace je v‰ak nedÛsledn˘: implemen-taãní podmínky (nedostateãná administrativní kapacita a profesionalita) neumoÏÀujídÛslednou a efektivní kontrolu individuálního naplnûní poÏadavkÛ na aktivní hledánízamûstnání.

Vliv Evropské strategie zamûstnanosti prosazované formou otevfiené metody koordi-nace se projevuje velmi silnû na úrovni programov˘ch dokumentÛ a zavádûní nov˘chforem uplatÀování aktivaãních pfiístupÛ. Pfii jejich implementaci, napfiíklad na úrovniIndividuálních akãních plánÛ, dochází v národním kontextu k posunu v definici cílÛtak, jak to odpovídá modelu vnucené participace: právo na intervenci a rovnováha meziprávy a povinnostmi jsou zatlaãeny ponûkud do pozadí a akcent je kladen jednostrannûna odpovûdnost a povinnosti klienta. Nicménû pfienos principu aktivace a individualizo-vané formy aktivace navozuje implementaãní podmínky, kdy se osobnost a potfiebyklienta dostávají pfiece jen stále více do centra pozornosti a mûní pfiístupy k nûmu.

Pfii pfienosu této formy aktivace ov‰em sehrává dosavadní pojetí cílÛ aktivace, stejnûjako implementaãní podmínky spoãívající v nízk˘ch poãtech a nízké profesionalitûpfiíslu‰n˘ch pracovníkÛ, v mal˘ch moÏnostech nabídek aktivaãních pfiíleÏitostí, znaãnouroli: jejich vlivem se individuální pfiístup stává nûkdy jen formálním naplnûním stanove-ného postupu práce.

Ani vnucená participace není uplatnûna dÛslednû. Stejnû jako malé moÏnosti úãastiv programech aktivní politiky znemoÏÀují dát úãastníkÛm Individuálních akãních plánÛ

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 52



garanci na aktivity podle jejich individuálních potfieb, nedávají personální kapacityvefiejn˘ch sluÏeb zamûstnanosti moÏnost dÛsledného povolání klientÛ k odpovûdnostia povinnostem.

Pfievládající pfiístup je proto moÏné chápat jako nedokonalou nebo ãásteãnou politikuvnucené participace. Specifické implementaãní podmínky v‰ak korigují tento modelje‰tû v dal‰ích smûrech. Jednak si vynucují v˘bûr uÏ‰ího okruhu úãastníkÛ, kdyÏ jsous ohledem na nedostateãné kapacity institucí a jejich racionální vyuÏití vyluãovániprávû ti potenciální úãastníci, ktefií jsou ménû kooperativní, a mûli by tedy b˘t podlecíle „motivace k vy‰‰í odpovûdnosti“ a strategii vnucené participace zafiazeni do progra-mu pfiedev‰ím.

Strategie v˘bûru neodpovídá proto plnû deklarovanému cíli.Aby práci s klienty bylomoÏné zvládnout, v programu jsou zafiazeni spí‰e ti, ktefií spolupracují, ukazuje se v‰ak,Ïe mají jisté handicapy – stojí pak za to jejich potfieby diagnostikovat a fie‰it.To pfiiná‰ídal‰í posun v postupech.Aby takov˘ úkol byl dosaÏen, musí totiÏ instituce vefiejn˘chsluÏeb zamûstnanosti prohloubit individuální pfiístup k nim i k zamûstnavatelÛm a musítaké podstoupit proces „institucionálního uãení“ a vnitfiní reorganizace.

Tyto pfiinejmen‰ím dílãí zmûny modelu vnucené participace, uskuteãÀující se v pro-cesu implementace, navozují podmínky pro rozvoj modelu inkluzívní participace. Nadruhé stranû moÏnosti volby pro potenciální ãi aktuální úãastníky programu jsounedostaãující (jen malá ãást z nich mÛÏe vstoupit do programu a jen malá ãást z úãast-níkÛ nalezne moÏnost dal‰í podpory v pfiípadû, Ïe zlep‰ení procesu hledání zamûstnáníjim samo o sobû nepomÛÏe).

Shrnuto, definice cílÛ a podmínky implementace aktivaãních strategií v âeské republi-ce odpovídají modelu vnucené participace, coÏ ponûkud mûní pfievaÏující„evropské“ pojetí tak specifické formy aktivace, jako jsou Individuální akãní plány, kterénese obvykle více prvkÛ individualizace a inkluze participací.

Na druhé stranû pouÏití specifick˘ch forem aktivace pfievzat˘ch v procesu uãení sez pfiíkladÛ zemí EU pfii implementaci IAP pozmûÀuje v˘chozí ãesk˘ model vnucenéparticipace smûrem k vût‰í individualizaci a rozvoji inkluzívních prvkÛ individuálníchstrategií.

Komplexní interakce cílÛ aktivaãních strategií definovan˘ch v národním kontextu, cí-lÛ definovan˘ch na úrovni EU, pfiebíran˘ch forem individualizované aktivaãní strategiea koneãnû institucionálních podmínek realizace cílÛ a forem aktivace má fiadu nezam˘‰-len˘ch dÛsledkÛ pro v˘slednou podobu intervencí. S ohledem na to, Ïe uplatnûníindividuálních pfiístupÛ v aktivaãních strategiích je v poãátcích, lze oãekávat jejichdynamick˘ rozvoj, zejména v pfiípadû zlep‰ení podmínek jejich implementace.

PPoouuÏÏiittáá lliitteerraattuurraa::

BARR, N. (ed.). LLaabboouurr MMaarrkkeettss aanndd SSoocciiaall PPoolliiccyy iinn CCeennttrraall aanndd EEaasstteerrnn EEuurrooppee.. TThheeTTrraannssiittiioonn aanndd BBeeyyoonndd.. New York: Oxford University Press,1994.

CAZES, S., NESPOROVA A. LLaabboouurr MMaarrkkeettss iinn TTrraannssiittiioonn.. BBaallaanncciinngg FFlleexxiibbiilliittyy aannddSSeeccuurriittyy iinn CCeennttrraall aanndd EEaasstteerrnn EEuurrooppee.. Geneva: ILO, 2003.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 53



ESPING-ANDERSEN, G. SSoocciiaall FFoouunnddaattiioonnss ooff PPoosstt--iinndduussttrriiaall EEccoonnoommiieess.. Oxford: OxfordUniversity Press, 1999.

GIDDENS, A. TThhee TThhiirrdd WWaayy:: TThhee RReenneewwaall ooff SSoocciiaall DDeemmooccrraaccyy.. Cambridge: PolityPress, 1998.

LIPSKY, M. SSttrreeeett LLeevveell BBuurreeaauuccrraaccyy.. DDiilleemmmmaass ooff tthhee IInnddiivviidduuaall iinn PPuubblliicc SSeerrvviicceess..

New York: Russel’age Foundation, 1980.L’DEMEL, I.,TRICKEY, H. (eds.). AAnn OOffffeerr YYoouu CCaann’’tt RReeffuussee.. WWoorrkkffaarree iinn IInntteerrnnaattiioonnaall

PPeerrssppeeccttiivvee.. Bristol:The Policy Press, 2001.MOREL, S. AAmmeerriiccaann wwoorrkkffaarree vveerrssuuss FFrreenncchh iinnsseerrttiioonn ppoolliicciieess iinn aapppplliiccaattiioonn ooff

CCoommmmoonn’’ss tthheeoorreettiiccaall ffrraammeewwoorrkk.. Paper presented at Annual Research Conferenceof the Association for Public Policy and Management. New York, 29–31 October,1998.

NICAISE, I. LLaabboouurr MMaarrkkeett PPrrooggrraammmmeess ffoorr tthhee PPoooorr iinn EEuurrooppee.. PPiittffaallllss,, DDiilleemmmmaass aannddHHooww ttoo AAvvooiidd TThheemm.. Aldershot:Ashgate, 1995.

OECD. BBeenneeffiittss aanndd WWaaggeess.. OOEECCDD IInnddiiccaattoorrss.. Paris: OECD, 2002.OFFE, C. DDiissoorrggaanniisseedd CCaappiittaalliissmm.. Cambridge: Polity Press, 1995.OFFE, C. MMooddeerrnniittyy aanndd tthhee SSttaattee:: EEaasstt,, WWeesstt.. Cambridge: Polity Press, 1996.SIROVÁTKA,T. OOppiinniioonnss ooff CCzzeecchhss aabboouutt tthhee WWeellffaarree SSttaattee.. Czech Sociological Review,

Vol. 38 (3): 327–344, 2002.SIROVÁTKA,T.,TRBOLA, R. PPfifiííjjeemmccii ddáávveekk ssoocciiáállnníí ppééããee zz ttiittuulluu ssoocciiáállnníí ppoottfifieebbnnoossttii..

V˘zkumná zpráva. Praha:V˘zkumn˘ ústav práce a sociálních vûcí, 2003.TORFING, J. WWoorrkkffaarree wwiitthh WWeellffaarree:: rreecceenntt rreeffoorrmmss iinn DDaanniisshh wweellffaarree ssttaattee.. Journal of

European Social Policy,Vol. 9 (1): 5–28, 1999.VAN BERKEL, R., MØLLER, I. H. TThhee CCoonncceepptt ooff AAccttiivvaattiioonn, pp. 15–44, in Van Berkel, R.,

MØller, I. H. (eds.). AAccttiivvee SSoocciiaall PPoolliicciieess iinn tthhee EEUU.. IInncclluussiioonn tthhrroouugghh PPaarrttiicciippaattiioonn??

Bristol:The Policy Press, 2002.VAN BERKEL, R., ROCHE, M. AAccttiivvaattiioonn PPoolliicciieess aass RReefflleexxiivvee SSoocciiaall PPoolliicciieess.. Pp.

197–224, in Van Berkel, R., MØller, I. H. (eds.) AAccttiivvee SSoocciiaall PPoolliicciieess iinn tthhee EEUU..IInncclluussiioonn tthhrroouugghh PPaarrttiicciippaattiioonn?? Bristol:The Policy Press, 2002.

PPfifiíílloohhaaPPoossttuupp ppfifiii iimmpplleemmeennttaaccii IIAAPP vv ââeesskkéé rreeppuubblliiccee ((rrookk 22000022––22000033,, ppûûtt ppiilloottnníícchh pprroojjeekk--ttÛÛ))

IAP byl uzavírán na základû dobrovolnosti se skupinou mlad˘ch uchazeãÛ o zamûstná-ní nejãastûji v 3. aÏ 5. mûsíci nezamûstnanosti. U ostatních uchazeãÛ (nad 25 let) byluzavírán v 5. aÏ 8. mûsíci. Proces práce s klienty mûl tyto fáze:

(1) Informování uchazeãÛ o moÏnosti uzavfiení a realizace IAP a o jeho úãelu naskupinov˘ch informativních schÛzkách, typicky po 2. mûsíci evidence.

(2) Pfiíprava: shromaÏìování a vyhodnocování informací o uchazeãích („anamnéza“,vãetnû vyuÏití metod bilanãní diagnostiky), dal‰í informování potenciálních úãastníkÛprogramu.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 54



(3) Nabídka a projednání návrhu na IAP, následnû jeho uzavfiení/podpis(ve 3.–5. mûsíci nezamûstnanosti v pfiípadû uchazeãÛ do 25 let, s ostatními nad 25 letv 5.–8. mûsíci).

(4) Spolupráce s klientem pfii realizaci plánu, plánování a plnûní jeho aktivit, vãetnûpfiípadné úãasti ve specifick˘ch aktivaãních programech nebo v nástrojích aktivnípolitiky zamûstnanosti (3.–6. mûsíc nezamûstnanosti, respektive 5.–12. mûsíc).

(5) Kontrola a zhodnocení IAP, navrÏení dal‰ího postupu (6. mûsíc, respektive 12. mû-síc).

IAP tedy byl realizován u mlad˘ch lidí v prÛmûru po dobu aÏ 4 mûsícÛ, u dospûl˘chaÏ 7 mûsícÛ. Pfiitom v prvních mûsících jeho realizace byl kladen dÛraz pfiedev‰ím naaktivaci klienta a individuální práci s ním ke zv˘‰ení jeho vlastního úsilí a zefektivnûníhledání zamûstnání, ve stfiední ãasové fázi bylo více vyuÏito rÛzn˘ch forem skupinov˘chaktivit – klubÛ práce, motivaãních kursÛ, pfiípadnû rekvalifikaãních programÛ.V závûreã-né fázi byly ve vût‰í mífie vyuÏívány rÛzné formy finanãní podpory pfii pracovnímumístûní.

�

1) Tato studie byla podpofiena Grantovou agenturou âeské republiky (grant 403/03/1007 „Sociální exkluze a sociální inkluze v ãeské spoleãnosti“).Kontakt na autora: e-mail: [email protected].

2) Rostoucí nezamûstnanost byla tlumena spí‰e pomocí strategie exkluze z trhu práce (Offe, 1985): pfiedãasn˘mi dÛchody, pfiípadnû prodluÏovánímrodiãovské dovolené, a vedle toho zavádûním dávek sociální pomoci a pfiípadnû dávek ãásteãnû kompenzujících pfiíjmy znehodnocované rÛstem inflacea cen bydlení.

3) Napfiíklad nízká úroveÀ v˘konu státní správy je pfiedmûtem dÛrazné kritiky Evropské komise vÛãi nov˘m ãlensk˘m zemím.4) I kdyÏ jde také o jiné formy aktivace, jako je dobrovolná práce a vzdûlávání (Berkel, Roche, 2002).5) Jedná se o specifickou formu „pfiinucení“ k práci, kdyÏ zachování nárokÛ na sociální dávky je podmínûno pfiijetím nabídky úãasti v specifickém

pracovním ãi v˘cvikovém programu (obvykle vefiejné práce, motivaãní kursy atp.).6) MÛÏeme pfieloÏit jako „vãlenûní“ (do trhu práce).7) Pfiedstavovala v âR v roce 2003 40 % registrovan˘ch nezamûstnan˘ch a pfies polovinu nezamûstnan˘ch podle V˘bûrov˘ch ‰etfiení pracovních

sil.8) BûÏnû uvádûné odhady pracovníkÛ úfiadÛ práce hovofií o tfietinû nezamûstnan˘ch.9) V˘zkum Efekty transformace sociální politiky, kvótní v˘bûr, N = 1,319, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita.10) Vhodné pracovní místo mÛÏe b˘t místo s niÏ‰í mzdou a s niÏ‰ími kvalifikaãními poÏadavky. PfiihlíÏí se ov‰em zejména ke zdravotnímu stavu

a rodinné situaci (peãovatelské závazky) nezamûstnaného.11) V˘klad legislativy dává velk˘ prostor pro rozhodovací volnost – napfiíklad pfii nedodrÏení termínu schÛzky bez omluvy atp.12) Dávky v nezamûstnanosti byly v roce 1998 sníÏeny z 60 % na 50 % a z 50 % na 40 % dfiívûj‰í mzdy (první tfii mûsíce a druhé tfii mûsíce

nezamûstnanosti). Podobnû Ïivotní minimum bylo valorizováno podle rÛstu cen (opoÏdûnû) a zaostalo za rÛstem mezd. Nárok na dávky v nezamûstna-nosti byl zpfiísnûn poÏadavkem odpracovat souvisle 6 mûsícÛ, pokud byly dávky ãerpány uÏ v pfiedchozím období. Ministr práce a sociálních vûcí pfii‰elpak v roce 2003 s návrhem zru‰it nárok na podporu v nezamûstnanosti pro absolventy ‰kol, jenÏ byl uplatnûn pfii tvorbû nového zákona o zamûstna-nosti (pfiijat v fiíjnu 2004).

13) Jde napfiíklad o projekt Most vyvinut˘ podle britského vzoru a zahrnující individuální diagnostiku, poradenství, pracovní v˘cvik a subvencovanézamûstnaní, následné vedení kariéry.

14) V roce 2002 to bylo 0,17 % HDP, coÏ je dvakrát ménû ve srovnání s Velkou Británií, tfiikrát ménû ve srovnání s Maìarskem a ãtyfiikrát aÏ‰estkrát ménû ve srovnání se ·panûlskem, Finskem ãi Nûmeckem.

15)V na‰em hodnocení ãerpáme z poznatkÛ z pûti lokalit, z nichÏ tfii pracovaly s obûma skupinami nezamûstnan˘ch, jedna se skupinou do 25 leta jedna se skupinou nad 25 let. Poznatky byly získány formou expertních studií zadan˘ch realizátorÛm, anal˘zou dokumentÛ o programech a rozhovorys realizátory programÛ.

16) Pokud mají b˘t kontakty s klienty dostateãnû ãasté a hlavnû kvalitní, jak by odpovídalo potfiebû IAP, odhaduje vût‰ina expertÛ úfiadÛ práce, Ïeby bylo zapotfiebí sníÏit workload na 150–200 klientÛ na zprostfiedkovatelku. Pak by bylo moÏno mít s uchazeãem minimálnû kontakt dvakrát v mûsícipo 20 aÏ 30 minutách. Tyto podmínky v‰ak úfiady práce nemûly.

17) Obecnû byl sledován pozitivní psychologick˘ efekt individualizace spoãívající v tom, Ïe klienti oceÀovali projev této formy „osobního“ zájmu zestrany úfiadÛ práce.

18) Zv˘‰ení tûchto nárokÛ s sebou pfiineslo zv˘‰ené poÏadavky na personální práci úfiadÛ: na v˘bûr, vzdûlávání a odmûÀování zprostfiedko-vatelÛ–poradkyÀ. Tûmto poÏadavkÛm v‰ak není snadno dostát: ãeské sluÏby zamûstnanosti nemají systém odborné pfiípravy pracovníkÛ. OdmûÀováníje povaÏováno vedoucími pracovníky úfiadÛ práce za nedostaãující a personální kapacity poradenství a zprostfiedkování za nejuÏ‰í profil prácevefiejn˘ch sluÏeb zamûstnanosti (v prÛzkumu, jenÏ jsme v roce 2003 provedli na v‰ech úfiadech práce v âR, 350 vedoucích pracovníkÛ úfiadÛ prácehodnotilo personální kapacitní zaji‰tûní klíãov˘ch ãinností s klienty na „‰kolní“ stupnici 1 aÏ 5 prÛmûrnou známkou 3,5 a moÏnosti adekvátníhoodmûÀování kvality práce známkou 4,3).

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 55


AKADEMICKÉstatě PŘECHODNÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V PRACOVNÍ REHABILITACI... / ONDŘEJ PĚČ

MUDr. OndfiejPûã pracuje jako

psychiatr, psy-choterapeut

a fieditelPsychoterapeuti-cké a psychoso-matické klinikyESET a souãas-nû je pfiedsedou

obãanskéhosdruÏení

ESET-HELP,které provozujesociální sluÏby

pro osoby sezávaÏnou

du‰evní poru-chou.

PPfifieecchhooddnnéé zzaammûûssttnnáávváánníív pracovní rehabilitaci závaÏnû du‰evnû nemocn˘chTransitional employment as a form of vocationalrehabilitation in serious mental illnessesAbstrakt:Autor se zab˘vá v˘vojem a základními charakteristikami pfie-chodného zamûstnávání jako formy pracovní rehabilitace u osobse závaÏnou du‰evní poruchou. âlánek rovnûÏ shrnuje metodolo-gii pfiechodného zamûstnávání a v˘sledky zahraniãních vyhodno-covacích studií. Dal‰í ãást je vûnována zku‰enostem s pfiechod-n˘m zamûstnáváním v na‰ich podmínkách, vãetnû vyhodnocenídopadu pfiechodného zamûstnávání u vzorku 50 klientÛ zafiaze-n˘ch do tohoto programu. V jednoroãním sledování absolventÛpfiechodného zamûstnávání se zv˘‰ila jejich zamûstnanost,v˘dûlek a sníÏil se poãet dní psychiatrické hospitalizace.

Abstract:The author deals with a development and basic characteristicsof transitional employment as a form of vocational rehabilitationin persons with serious mental illness. The article also summari-zes a methodology of transitional employment and results ofevaluation studies in abroad. Next part of this article is dedica-ted to experiences with transitional employment in our conditi-ons together with an evaluation of an outcome of transitionalemployment in a cohort of 50 clients included to this program.There has been an increase of independent employment days, ofclients’ earnings and a decrease in psychiatric hospitalizationdays in a one-year follow up of clients who finished the program.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 56


AKADEMICKÉstatěPŘECHODNÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V PRACOVNÍ REHABILITACI... / ONDŘEJ PĚČ

ÚvodCílem tohoto ãlánku je podat pfiehled o vzniku a v˘voji pfiechodného zamûstnávání

ve svûtû, popsat jeho základní charakteristiky vãetnû metodologie a shrnout v˘sledkyzahraniãních vyhodnocovacích studií o pfiechodném zamûstnávání. Dal‰ím zámûrem jetaké ukázat, jak a s jak˘mi odli‰nostmi a v˘sledky se tato forma pracovní rehabilitaceuplatÀuje v na‰ich podmínkách.

V˘voj ve svûtû a charakteristiky pfiechodného zamûstnáváníPfiechodné zamûstnávání je jedna z roz‰ífien˘ch forem pracovní resocializace in vivo

pro závaÏnû du‰evnû nemocné (schizofrenní poruchy, afektivní poruchy, tûÏ‰í poruchyosobnosti) (Pûã, 1997).

Koncept pfiechodného zamûstnávání vychází z modelu „clubhouse“, je jeho souãástí,i kdyÏ je pfiechodné zamûstnávání rozvíjeno jako samostatná sluÏba mimo tento model.Je proto na místû se nejprve ohlédnout za hhiissttoorriiíí aa iiddeeoouu mmooddeelluu „„cclluubbhhoouussee““.. Vznik„clubhousÛ“ zaãíná ve ãtyfiicát˘ch letech pfiedchozího století, kdy dr. Hiram Johnsonzakládá svépomocnou skupinu pacientÛ se závaÏnou du‰evní poruchou propu‰tûn˘chz hospitalizace za úãelem podpory v oblasti práce a bydlení.Tato skupina se jmenujeWANA („We are not alone“) a postupnû v roce 1949 zakládá v New Yorku tzv. FountainHouse Foundation. âlenové klubu – uÏivatelé si najímají zdravé profesionály nejprvepro administrativní ãinnosti, pozdûji také pro sociální práci.V prÛbûhu ãasu FountainHouse získává podporu od státu a vlastní prostory k ãinnosti. Za fieditele Johna Beardav padesát˘ch letech se zaãal systematiãtûji rozvíjet pracovní program „clubhousu“.Vzniká snaha umisÈovat du‰evnû nemocné do bûÏn˘ch pracovních míst na ãásteãn˘úvazek vedle dÛrazu na integraci tûchto lidí do „normálních“ aktivit (napfi. náv‰tûvarestaurací nebo baseballov˘ch utkání) (Anderson, 1982). Mottem „clubhousu“ je vírav potenciální produktivitu lidí s nejzávaÏnûj‰ími du‰evními nemocemi s tím, Ïe motivu-jícím a integrujícím faktorem je práce. Kromû pfiechodného zamûstnávání spadá doaktivit clubhousu tzv. pracovní den (Work Ordered Day) – neplacená úãast ãlenÛv rÛzn˘ch ãinnostech klubu bûhem dne, dále program pro bydlení, podpora vzdûlávání,rekreaãní aktivity, ale i tzv. nezávislá zamûstnání ãi podporované zamûstnání (Glickman,1992a, b).V sedmdesát˘ch a osmdesát˘ch letech dochází k pomûrnû v˘raznému roz‰ífie-ní „clubhousÛ“ nejen v rámci Spojen˘ch státÛ, ale i v Kanadû, JiÏní Africe a v Evropû.V roce 1987 existuje celkem 220 „clubhousÛ“.V devadesát˘ch letech vzniká mezinárod-ní organizace pro v˘voj, trénink a roz‰ífiení „clubhouse“ systému – tzv. Mezinárodnícentrum pro v˘voj „clubhousÛ“ (International Center for Clubhouse Development –ICCD) s internetovou adresou: www.iccd.org.

Máme-li shrnout zzáákkllaaddnníí pprriinncciippyy aa cchhaarraakktteerriissttiikkyy pfiechodného zamûstnávání,dostaneme se k následujícím bodÛm:

• UÏivatelé pfiechodného zamûstnávání pracují po omezenou dobu (obvykle ‰estimûsícÛ) na bûÏn˘ch pracovních místech mimo vlastní organizaci (nejãastûji pomocnéadministrativní práce, úklid, poslíãek, kopírování, editace do PC apod.) na zkrácen˘úvazek. Místa nevyÏadují Ïádnou zvlá‰tní pracovní kvalifikaci. Pro kaÏdé místo pfiechod-

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 57



ného zamûstnávání je zavedena informaãní karta s popisem práce a s dÛleÏit˘mi kontakty.• Jedin˘m kritériem pro zafiazení do programu je zájem pracovat, odpadá pfiedchozí

vy‰etfiování pracovních funkcí.• Asistenti pfiechodného zamûstnávání na pracovních místech nejprve sami pracují,

testují je a vyhodnocují, poté klienta zauãují, pracují tedy po urãitou dobu spoleãnûs uÏivatelem.V dal‰ím prÛbûhu poskytují uÏivateli prÛbûÏnou podporu.

• UÏivatel je za práci finanãnû odmûÀován (podle poãtu odpracovan˘ch hodin).V pfiípadû v˘padku uÏivatele mÛÏe zastoupit jin˘ uÏivatel nebo i sám asistent pfiechod-ného zamûstnávání.

Po ukonãení programu mÛÏe uÏivatel nastoupit do bûÏného zamûstnání, ãi podporo-vaného zamûstnání, anebo vyzkou‰et jiné místo pfiechodného zamûstnávání. Na závûrpfiechodného místa obdrÏí uÏivatel také certifikát o absolvování programu.

Pfiechodné zamûstnávání slouÏí ke znovunabytí schopnosti pracovat, vytvofiení smyslupro povinnost, posílení sebedÛvûry a získání schopnosti jednat s lidmi a udrÏovat s nimivztahy. Pfiechodem na jiné pfiechodné místo jsou u klienta podporovány adaptaãníschopnosti. Selhání na pfiechodném místû je chápáno jako legitimní zku‰enost, uÏivatelse zapojuje do dal‰ího jiného pfiechodného místa (Probst, 1982, Fountain House, 1992,Lodin, 1992).

Z charakteristik pfiechodného zamûstnávání vypl˘vá, Ïe kromû práce s uÏivateli jejedním z podstatn˘ch úkolÛ profesionálÛ pfiechodného zamûstnávání vv˘̆vvoojj nnoovv˘̆cchhppfifieecchhooddnn˘̆cchh mmíísstt.

V „clubhousech“ na tuto ãinnost mají specializované sociální pracovníky, v˘vojnového pfiechodného místa trvá zhruba 1,5 aÏ 2 roky. Z doporuãovan˘ch strategií seuvádí následující:

• Du‰evnû nemocní upfiednostÀují spí‰e pracovní pozice „bíl˘ch límeãkÛ“ (messen-ger, pomocná administrativa, kopírování, editování) neÏ „‰pinavûj‰í práce“ (sklady,pomocní dûlníci, úklidy).

• Tzv. „studené telefonní kontakty“ na rÛzné firmy mají mnohem men‰í úspû‰nost neÏzískávání míst pfies existující kontakty (doporuãení od stávajících firem s pfiechodn˘mzamûstnáváním, doporuãení ãi kontakty vlastních ãinovníkÛ organizace, doporuãenía kontakty pfies známé).

• Lze vytvofiit „akãní v˘bor“ z rÛzn˘ch pracovníkÛ organizace pro v˘voj nov˘ch míst.• Pfii úvodním interview s nov˘m potenciálním zamûstnavatelem je zapotfiebí vysvût-

lit problematiku du‰evní nemoci, informovat o systému pfiechodného zamûstnávánívãetnû pfiedání písemn˘ch informaãní materiálÛ ãi letákÛ, sdûlit v˘hody pro zamûstna-vatele (neplacení sociálnû zdravotního poji‰tûní, levná sluÏba, splnûní povinnosti za-mûstnanosti osob se ZPS). Je tfieba v‰ak také zdÛraznit, Ïe zamûstnavatel po skonãení‰estimûsíãní lhÛty nemÛÏe pracovníka pfiijmout na stál˘ pracovní pomûr na toto místo.

• V pfiípadû, Ïe zamûstnavatel nemá k dispozici vhodné místo pro pfiechodné zamûst-návání, navrhnout mu vytvofiení úplnû nového pracovního místa v podniku, ve kterémby se mohl du‰evnû nemocn˘ uplatnit (pomocné kanceláfiské práce).

• Zorganizovat pro zamûstnavatele náv‰tûvu stávajících pfiechodn˘ch míst.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 58



Pfii úvodním testování pfiechodného místa se doporuãují tyto zásady:• Pracovat po nûjakou dobu jako budoucí uÏivatel.• Jedno místo na pln˘ úvazek lze rozdûlit na dva ãásteãné úvazky.• Îádat zamûstnavatele, zda by nemohl pro uÏivatele nevhodné a komplikované

ãinnosti zamûnit za jednodu‰‰í úkoly.• âinnosti by nemûly b˘t komplikované, spí‰e repetitivní a strukturované.• Nevhodn˘m prostfiedím je napfiíklad nepfiátelsk˘ nebo netrpûliv˘ vedoucí ãi spolu-

pracovníci.• Zahájit nové pracovní místo umístûním uÏivatele se stfiedním stupnûm postiÏení

(jedna smûna) a alternovat ho uÏivatelem jen s lehk˘m postiÏením – tzv. ringer (druhásmûna). Je to vhodnûj‰í neÏ zaãínat s „dobr˘mi“ uÏivateli a pak je zamûÀovat za uÏivate-le s tûÏ‰ím postiÏením (Fountain House, 1983).

Bilby zformuloval v˘ãet základních odpovûdností asistenta pfiechodného zamûstnává-ní (Bilby, 1992):

• Uãí uÏivatele zvládat zadané ãinnosti a zasazuje se o pozitivní vztah mezi uÏivatelema zamûstnavatelem.

• Vybírá uÏivatele k umístûní do pracovních míst.• Poskytuje podporu v utváfiení vztahu ke spoluzamûstnancÛm.• Kontinuálnû trénuje uÏivatele na pracovním místû a vytváfií podpÛrné a spolehlivé

vztahy.• Sestavuje a obnovuje tréninkové materiály.• UdrÏuje kontakty mezi uÏivatelem a zamûstnavatelem i po tréninku.• Zaji‰Èuje pokrytí absencí, není-li uÏivatel schopen pracovat.• Vyhovuje zájmu zamûstnavatele, vãetnû i vyfiazení uÏivatele z práce.Asistenti pfiechodného zamûstnávání pomûrnû ãasto fie‰í otázku, koho z uÏivatelÛ

zamûstnat pfii omezeném poãtu pfiechodn˘ch míst. Jednou z moÏností, jak se rozhod-nout, je pofiadí, podle toho, kdo se pfiihlásí dfiíve, nebo na základû pfiedchozí zku‰enostis uÏivatelem nebo prostû podle doporuãení asistentÛ (doporuãen˘ seznam zájemcÛ).V kaÏdém pfiípadû je nezbytná dÛkladná znalost pfiedností, nev˘hod, motivací a pfied-chozích zku‰eností na stranû zájemce a na druhé stranû i dobrá obeznámenost asistentas pfiechodn˘m místem.

Co by se mûlo uãinit pfied zafiazením uÏivatele na pfiechodné místo? Od uÏivatele byse mûli asistenti dozvûdût následující: co je pro nûho nejsmysluplnûj‰í, jaké jsou jehokrátkodobé a dlouhodobé cíle, jak se zafiazení do práce na nûm odrazí vzhledem k fyzic-ké zátûÏi, pracovní dobû, finanãní odmûnû, dopravû do práce, jaká jsou jeho oãekávání.Mûli by uÏivatele obeznámit se speciálními poÏadavky pracovního prostfiedí, s pracovnídobou, s termínem nástupu.V „clubhousech“ jsou pofiádány pro zájemce informativníkursy o pfiechodném zamûstnávání, bûhem denních klubov˘ch ãinností se zájemcio pfiechodná místa neformálnû s pracovními místy seznamují (nástûnky, fotografie), prozájemce lze uskuteãnit i exkurzi na pfiechodn˘ch místech.V rámci klubu se mohouzájemci o místa s asistenty pfiedem seznámit a asistenti mohou lépe poznat dovednostiuÏivatelÛ a vhodnûji pro nû volit pfiechodné místo.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 59



Vlastní trénink na pfiechodn˘ch místech trvá zhruba v rozsahu tfií aÏ deseti dnÛ.Ukonãení tréninku je individuální, lépe více tréninku neÏ ménû. Hlavním úkolemasistentÛ není kontrola uÏivatele, ale podpora vedoucí k úplnému zvládání práce a vy-tváfiení vlastních pracovních zku‰eností. Jednou z variant tréninku je systém, kdy uÏiva-tel, kter˘ konãí na pfiechodném místû, zauãuje nového uÏivatele. Po urãitou dobu setedy dva uÏivatelé na jednom místû pfiekr˘vají. Nev˘hodou tohoto fie‰ení je v‰ak ztrátakontaktu mezi asistenty a zamûstnavatelem.

Na trénink navazují podpÛrné intervence asistentÛ na pfiechodném místû.Doporuãuje se náv‰tûva kaÏd˘ druh˘ ãi tfietí t˘den, jinak kdykoliv telefonick˘ kontakta také kdykoliv, vyskytne-li se nûjak˘ problém.Tyto intervence mají za úkol: zmírnitproblémy, které vyvstávají na stranû zamûstnavatele, posílit adaptaci na pracovní prostfie-dí, dojednat se zamûstnavatelem co nejvhodnûj‰í pracovní podmínky.

Pro zamûstnavatele, a tím i pro udrÏení pfiechodného místa, je dÛleÏité zabezpeãitpokrytí absencí. NejschÛdnûj‰ím fie‰ením je pokr˘t tuto absenci uÏivatelem, kter˘ danépracovní místo zvládá. Není-li v‰ak taková moÏnost, musí asistent na místû uÏivatele ponutnou dobu pracovat sám.

V nûkter˘ch pfiípadech jsou asistenti oprávnûni vyfiadit uÏivatele z pracovního místa.Je tomu tehdy, pfieje-li si sám uÏivatel místo pfiedãasnû ukonãit, chce-li zamûstnavateluÏivatele z pracovního místa vyfiadit, nebo není-li uÏivatel schopen práci zvládat nebonení s to akceptovat pracovní prostfiedí. S tûmito pravidly v‰ak musí b˘t uÏivateléobeznámeni dopfiedu. Po pfiedãasném ukonãení se hledá pro uÏivatele dal‰í uplatnûnína jiném pfiechodném místû.

Shrnutí v˘sledkÛ zahraniãních vyhodnocovacích studií¤ada studií vyhodnocovala rÛzné kvantitativní pomûry pfiechodného zamûstnávání

jako sluÏby (Mastboom, 1992, Macias a kol., 1999): na jednom ‰estimûsíãním pfiechod-ném místû stráví asistent v prÛmûru asi 60 hodin, vût‰ina (77 %) „clubhousÛ“ v USA jepropojena s komunitními centry du‰evního zdraví, poãet pracovních míst, se kter˘mimá vût‰ina „clubhousÛ“ navázánu spolupráci, se pohybuje mezi 5 aÏ 23 pozicemi,prÛmûrn˘ pomûr mezi asistenty a uÏivateli byl zji‰tûn 1:6,8.Vedle tûchto kvantitativníchpomûrÛ byl vyhodnocován i efekt pfiechodného zamûstnávání. Pomûr uÏivatelÛ, ktefií seudrÏí v nezávislém zamûstnání ‰est mûsícÛ po ukonãení pfiechodného zamûstnávání, seve vyhodnocovacích studií pohybuje mezi 35–40 %. Studie, která srovnávala pfiechodnézamûstnávání a podporované zamûstnání, zjistila sice lep‰í efekt u pfiechodného zamûst-návání, ale metodologicky nebyla jednoznaãná (Noble, 1991, Bond a kol., 1999). Efektpfiechodného zamûstnávání byl srovnáván i s asertivní komunitní léãbou (PACT)(Macias, 2001). U uÏivatelÛ asertivní komunitní léãby byla zji‰tûna nesignifikantnû lep‰ízamûstnanost, av‰ak absolventi pfiechodného zamûstnávání byli zamûstnáni déle, nakvalitnûj‰ích místech a s lep‰ími v˘dûlky.

Zku‰enosti s pfiechodn˘m zamûstnáváním v âRDo 90. let dvacátého století se pracovní rehabilitace závaÏnû du‰evnû nemocn˘ch

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 60



u nás odehrávala témûfi v˘luãnû v prostfiedí psychiatrick˘ch léãeben ãi jin˘ch lÛÏkov˘chpsychiatrick˘ch zafiízení. Spoleãenské zmûny po roce 1989 umoÏnily vznik nestátníchneziskov˘ch organizací, veden˘ch profesionály (psychiatry, klinick˘mi psychology,sociálními pracovníky), které se zaãaly zab˘vat pracovní rehabilitací závaÏnû du‰evnûnemocn˘ch v prostfiedí, které je blíÏe pfiirozen˘m Ïivotním podmínkám klientÛ.V prvnípolovinû devadesát˘ch let to byly pfiedev‰ím chránûné dílny.Ve druhé polovinû devade-sát˘ch let v‰ak ãást profesionálÛ zab˘vající se pracovní rehabilitací shledávala, Ïechránûné dílny málo umoÏÀují pfiístup klientÛ na otevfien˘ trh práce, a zaãali protoorientovat sluÏby na pfiechodné zamûstnávání a pozdûji i podporované zamûstnání. Jakoprvní zaãalo pfiechodné zamûstnávání rozvíjet v roce 1995 obãanské sdruÏeníESET-HELP, pozdûji i dal‰í neziskové organizace: Péãe o du‰evní zdraví – RegionPardubice, Fokus Praha, Fokus Myklub, Mens Sana. BlíÏe se zamûfiím na pfiechodnézamûstnávání v obãanském sdruÏení ESET-HELP, kde existují zatím nejdel‰í zku‰enosti.

Ve srovnání s „clubhouse“ systémem, kter˘ vznikal na bázi svépomocného hnutíuÏivatelÛ, se ve sdruÏení ESET-HELP postupovalo obrácen˘m smûrem. Nejprve vzniklasluÏba pfiechodného zamûstnávání z iniciativy profesionálÛ, poté centrum denníchaktivit jako klubové zázemí pro uÏivatele pfiechodného zamûstnávání a v nedávné dobûjsou podporovány svépomocné aktivity uÏivatelÛ a aktivní zapojení uÏivatelÛ do rozho-dovacích procesÛ ve sluÏbách. ESET-HELP provozuje 6–8 pfiechodn˘ch míst, sluÏbuzabezpeãují 2–4 sociální pracovníci, empirick˘ pomûr mezi asistenty a uÏivateli jezhruba 1:4. Jako smluvní partnefii se na zaji‰tûní pfiechodn˘ch míst vystfiídalo zhruba40 rÛzn˘ch firem s rÛzn˘mi druhy ãinností: messenger, pomocné kanceláfiské práce,úklid, údrÏbáfi, editace dat, drobné ruãní práce, zahradnické práce, práce ve skladu. Pronavázání kontaktÛ s nov˘mi zájemci je vyãlenûn kontaktní den, je organizována podpÛr-ná skupina sloÏená ze zájemcÛ, aktuálnû zafiazen˘ch uÏivatelÛ a absolventÛ pfiechodné-ho zamûstnávání. Souãástí sluÏby je také job club.Asistenti s uÏivateli sestavují individu-ální rehabilitaãní plány, v˘stupní hodnocení po ukonãení pfiechodného místa. PráceasistentÛ je pravidelnû supervidována. Organizaãní odli‰ností oproti „clubhousu“ jeodli‰n˘ systém uzavírání smluv: sdruÏení uzavírá smlouvy s firmami o pracovníchmístech, firmy platí sdruÏení za zaji‰tûní sluÏby. Smlouvy s uÏivateli uzavírá rovnûÏsdruÏení, od kterého uÏivatelé dostávají stimulaãní odmûny podle odpracované doby.

Podrobnûji vyhodnocovalo obãanské sdruÏení ESET-HELP v˘sledky sluÏby u 50 uÏiva-telÛ, ktefií absolvovali pfiechodné zamûstnávání mezi roky 1996 aÏ 1998: prÛmûrn˘ vûkbyl 35 let; 46 % tvofiily Ïeny; 66 % tvofiili svobodní a ovdovûlí, 22 % rozvedení a jen 12 %Ïenatí ãi vdané; z 52 % ‰lo o stfiedo‰koláky a z 18 % o vysoko‰koláky; 52 % trpûloschizofrenní poruchou, 20 % afektivní poruchou a 28 % poruchou osobnosti; 88 %klientÛ bylo v pfiedchozí dobû psychiatricky hospitalizováno; 84 % pobíralo invalidnídÛchod (prÛmûr 4,8 let). U 30 uÏivatelÛ, ktefií absolvovali alespoÀ 3 mûsíce pfiechodné-ho zamûstnávání, se zv˘‰il bûhem jednoho roku po ukonãení pfiechodného zamûstnává-ní poãet dní v nezávislém zamûstnání prÛmûrnû o 91 dnÛ, bûÏné zamûstnání si vytvofii-lo a udrÏelo 30 % klientÛ, signifikantnû se zv˘‰il i jejich v˘dûlek ve srovnání s rokempfied vstupem do sluÏby (prÛmûrnû o 17 356 Kã roãnû), signifikantnû se sníÏil i prÛ-

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 61



mûrn˘ poãet dní psychiatrické hospitalizace za rok o 22,73 dne (viz tab. ã. 1). UÏivatelépokládali za nejdÛleÏitûj‰í na pfiechodném zamûstnávání zlep‰ení finanãní situace,získání moÏnosti vyzkou‰et si svoje pracovní dovednosti a umoÏnûní kroku k vlastnísamostatnosti (Vocelová, 1999).

Tab. ã. 1: Zmûny pfied vstupem do pfiechodného zamûstnávání a rok po jeho ukonãeníve sledovan˘ch promûnn˘ch

Diskuse a závûrPfiechodné zamûstnávání je roz‰ífienou formou pracovní rehabilitace závaÏnû du‰evnû

nemocn˘ch ve svûtû. Pfiechodné zamûstnávání vzniklo po druhé svûtové válce v USAjako souãást modelu „clubhouse“ – organizací fiízen˘ch klienty a do sedmdesát˘ch letdvacátého století do‰lo k jeho roz‰ífiení do dal‰ích zemí. U nás vznikaly formy pracovnírehabilitace zamûfiené na otevfien˘ trh práce, a tedy i pfiechodné zamûstnávání, teprvev polovinû devadesát˘ch let.V na‰ich podmínkách byli iniciátory vzniku a rozvojepfiechodného zamûstnávání profesionálové, nikoliv klientské hnutí.Aktivní zapojeníklientÛ do fiízení sluÏeb se rozvíjí aÏ následnû.

V na‰í praxi se jeden asistent vûnuje ménû klientÛm, neÏ je tomu v zahraniãí (pomûrasistent ku poãtu klientÛ 1:4 versus 1:6,8). Pomûr klientÛ, ktefií se udrÏí v bûÏnémzamûstnání po ukonãení pfiechodného zamûstnání, je srovnateln˘ (35–40 % v zahraniã-ních studiích pfii pÛlroãním sledování vÛãi 30 % v na‰em roãním sledování). PoãetklientÛ, ktefií ve sledovaném vzorku v na‰ich podmínkách nedokonãili program, je v‰aknezanedbateln˘ (40 %).

Ve sledování v na‰ich podmínkách se rovnûÏ sníÏila doba psychiatrické hospitalizace

PrÛmûrn˘ poãet dní hospitalizaceza rokPrÛmûrn˘ poãetdní stráven˘chv zamûstnánímimo pfiechodnézamûstnávání zarokPrÛmûrn˘ roãnív˘dûlek mimopfiechodnézamûstnávání

Pfied vstupemdo pfiechodnéhozamûstnávání

42,6 dne

15,5 dne

1 825 Kã

1 rok poukonãenípfiechodnéhozamûstnávání19,9 dne

106,0 dne

19 190 Kã

Rozdíl

22,73 dní

91,33 dne

17 356 Kã

Hladina v˘znam-nosti t-test

0,0048

0,000

0,04

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 62



po absolvování programu, coÏ je v souladu s uvádûn˘m efektem pracovnû rehabilitaã-ních programÛ (Bond a kol., 1999).


ANDERSON, S. B. FFoouunnttaaiinn HHoouussee aanndd tthhee DDeevveellooppmmeenntt ooff CClluubbhhoouussee CCuullttuurree.. NewYork: Fountain House, 1982, s.12–19.

BILBY, R. AA RReessppoonnssee ttoo tthhee CCrriittiicciissmm ooff TTrraannssiittiioonnaall EEmmppllooyymmeenntt.. Psychosocial

Rehabilitation Journal, 1992, roã. 16, ã. 2, s. 69–82.BOND, G. R., DRAKE, R. E., BECKER, D. R., MUESER, K. T. EEffffeeccttiivveenneessss ooff PPssyycchhiiaattrriicc

RReehhaabbiilliittaattiioonn AApppprrooaacchheess ffoorr EEmmppllooyymmeenntt ooff PPeeooppllee wwiitthh SSeevveerree MMeennttaall IIllllnneessss..

Journal of Disability Policy Studies, 1999, roã. 10, ã. 1, s. 18–52.FOUNTAIN HOUSE: EEsssseennttiiaall CChhaarraacctteerriissttiicc ooff tthhee FFoouunnttaaiinn HHoouussee TTrraannssiittiioonnaall

EEmmppllooyymmeenntt PPrrooggrraamm.. Nepublikovan˘ materiál, 1992.FOUNTAIN HOUSE: TTrraannssiittiioonnaall EEmmppllooyymmeenntt DDeevveellooppmmeenntt SSttrraatteeggiieess.. New York:

Fountain House, 1983.GLICKMAN, M. TThhee VVoolluunnttaarryy NNaattuurree ooff tthhee CClluubbhhoouussee.. Psychosocial Rehabilitation

Journal, 1992a, ã. 2, s. 39–40.GLICKMAN, M. WWhhaatt iiff NNoobbooddyy WWaannttss ttoo MMaakkee aa LLuunncchh.. BBoottttoomm LLiinnee RReessppoonnssiibbiilliittyy iinn

tthhee CClluubbhhoouussee.. Psychosocial Rehabilitation Journal, 1992b, roã. 16, ã. 2, s. 15–17.LODIN, S. TThhee MMeeaanniinngg ooff TTrraannssiittiioonnaall EEmmppllooyymmeenntt.. Psychosocial Rehabilitation

Journal, 1992, roã. 6, ã. 2, s. 85–86.MACIAS, C., JACKSON, R., SCHROEDER, C.,WANG, Q. WWhhaatt iiss aa CClluubbhhoouussee?? RReeppoorrtt oonn

tthhee 11999966 IICCCCDD CClluubbhhoouussee SSuurrvveeyy.. Community Mental Health Journal, 1999, roã. 35,ã. 2, s. 181–190.

MACIAS, C. AAnn EExxppeerriimmeennttaall CCoommppaarriissoonn ooff PPAACCTT aanndd CClluubbhhoouussee.. FFiinnaall RReeppoorrtt..MMaassssaacchhuusseettttss EEmmppllooyymmeenntt IInntteerrvveennttiioonn DDeemmoonnssttrraattiioonn PPrroojjeecctt.. New York: FountainHouse, 2001.

MASTBOOM, J. C. M. FFoorrttyy CClluubbhhoouusseess:: MMooddeell aanndd PPrraaccttiicceess.. PsychosocialRehabilitation Journal, roã. 16, ã. 2, 1992, s. 20–38.

NOBLE, J. H. BBeenneeffiittss aanndd ccoossttss ooff ssuuppppoorrtteedd eemmppllooyymmeenntt ffoorr ppeeooppllee wwiitthh mmeennttaalliillllnneessss aanndd wwiitthh ttrraauummaattiicc bbrraaiinn iinnjjuurryy iinn NNeeww YYoorrkk SSttaattee.. New York:The ResearchFoundation of State University of New York, 1991.

Pùâ, O. PPfifieecchhooddnnéé zzaammûûssttnnáávváánníí.. âeská a slovenská psychiatrie, 1997, Supplementum ã.2, str. 61–63.

PROBST, R. TThhee SSttaannddaarrddss ffoorr CClluubbhhoouussee PPrrooggrraammss:: WWhhyy aanndd hhooww tthheeyy wweerree ddeevveelloo--ppeedd.. Psychosocial Rehabilitation Journal, 1982, roã. 16, ã. 2, s. 25–30.

VOCELOVÁ, K. PPfifieecchhooddnnéé zzaammûûssttnnáávváánníí.. Diplomová práce. Filosofická fakulta UK,katedra sociální práce, Praha 1999.

�

Adresa pro korespondenci: ESET-HELP, Vejvanovského 1610, 149 00 Praha 4, e-mail: [email protected].

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 63


AKADEMICKÉstatě MULTIDISCIPLINÁRNY TÍM A ÚLOHY... / A. ZEMANOVÁ, E. KOPCOVÁ

Mgr. AndreaZemanová1) je

absolventkouodboru psycholó-

gie naFilozofickej

fakulteUniverzity

Komenskéhov Bratislave,

Slovenská rep.V rámci svojho

‰túdia absolvova-la ‰tudijné

pobyty vo Viednia Brémach.

Venuje sa najmäoblasti pracovnej

a organizaãnejpsychológie.

Multidisciplinárny tím

The multidisciplinary team and the roles of a psychologist in the process of job integration of individuals with disability

a úlohy psychológa v procesepracovnej integrácie jedincov so zdravotn˘m postihnutím

Abstrakt:Predkladan˘ ãlánok hovorí o potrebe a v˘zname multidis-ciplinárneho odborného tímu pri integrácii zdravotnepostihnut˘ch ºudí do pracovného procesu. Zameriava sapredov‰etk˘m na prínos psychológov a ich ‰pecifickejãinnosti pre uveden˘ odborn˘ tím. ZloÏenie tímu vrátanepoÏiadaviek na odbornosÈ a kvalifikácie ãlenov tímu, a totak na úrovni európskej, ako aj slovenskej reality, súÈaÏiskom tohto ãlánku. StaÈ o úlohe psychológa v pracov-nej integrácii naznaãuje taktieÏ potenciál, ktor˘ sa dáv tejto oblasti rozvinúÈ.

Abstract:This article is about the need and the meaning of multi-disciplinary team in the process of job integration ofpeople with disabilities. Particularly, it is focused on thecontribution of psychologists and its specific activities for

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 64


AKADEMICKÉstatěMULTIDISCIPLINÁRNY TÍM A ÚLOHY... / A. ZEMANOVÁ, E. KOPCOVÁ

ZloÏenie multidisciplinárneho tímuV predkladanom ãlánku sa pokúsime poukázaÈ na moÏnosti

vyuÏitia psychologick˘ch sluÏieb v rámci pracovnej integrácie osôbso zdravotn˘m postihnutím. ZloÏenie a poslanie tímu pre pracovnúintegráciu jedincov so zdravotn˘m postihnutím u nás nie sú zatiaºdostatoãne ‰pecifikované a legislatívne ukotvené.

Aká je celoeurópska realita? Pre prvotnú in‰piráciu priná‰amev prílohe ã. 1 prehºad o zloÏení multidisciplinárnych tímov pripráci so zdravotne postihnut˘mi ºuìmi v niektor˘ch európskychkrajinách.Tabuºku sme rozsahom upravili pre na‰e úãely. Celkovovypovedá o situácii v trinástich ‰tátoch. Sedem z nich uvádza vosvojom tíme i psychológa, priãom ‰esÈ vyuÏíva sluÏby psychológapri vypracovaní rehabilitaãného plánu ºudí s postihnutím, ìalej priich sprevádzaní poãas rehabilitácie, ergoterapii, integrácii a s nimisúvisiacej diagnostike osobnosti, intelektu, schopností a zvy‰kovéhopotenciálu, a taktieÏ pri identifikácii ‰peciálnych vzdelávacíchpotrieb.

Vo v‰eobecnosti je najroz‰írenej‰ou kombináciou povolanív tíme: lekár, sociálny pracovník a psychológ.V 6. kapitole bodu2.5 s názvom „Poradenstvo“, v Odporúãaní ã. R(92) 6 V˘boruministrov Rady Európy (2003) sa trvá na tom, aby tím urãite obsa-hoval poradcu, lekára a sociálneho pracovníka. KeìÏe poradenstvotvorí súãasÈ základov psychologického akademického vzdelania,tento fakt poukazuje na oprávnenosÈ psychológa byÈ súãasÈou tímuzúãastÀujúceho sa pracovnej integrácie ºudí so zdravotn˘m postih-nutím. Okrem spomínan˘ch profesií sa ìalej, podºa vy‰‰ie uvedené-ho prehºadu o zloÏení multidisciplinárnych tímov, do procesupracovnej integrácie a pomoci obãanom so zdravotn˘m postihnu-tím podºa ‰pecifick˘ch poÏiadaviek zapájajú prípadne fyzioterape-ut, ‰pecialista na trh práce, predstaviteº spomedzi zamestnávateºov,zdravotné sestry, právnici, ‰peciálni pedagógovia, poradcovia prepovolania, andragógovia, ergoterapeuti a iní.

Samozrejme, v slovenskej realite nie je momentálne moÏné takéto‰irokospektrálne zloÏenie interne zamestnaného tímu. Preto ãasto

Mgr. ElenaKopcová2)

pôsobí naKatedre psycho-lógie FiFUKv Bratislave akointerná dokto-randka. Jeexternou spolu-pracovníãkoun. o. Agentúrypodporovanéhozamestnávaniav Bratislave,ktorá napomáhazdravotnepostihnut˘mnezamestnan˘mzaãleniÈ sa dopracovnéhoprocesu.ZároveÀ jeprojektovoumanaÏérkouv Asociáciisupervízorova sociálnychporadcovv Bratislave.

this kind of specialized team. The structure of team, aswell as requirements of team members’ expertness andqualification, both on the European and Slovak realitieslevel, is the crux of the article. Section about the task ofpsychologist in job integration indicates also the potenti-al, which can be developed in this field.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 65



mnohí odborníci pôsobia ako externí spolupracovníci (lekár – ‰pecialista, psychológz centier poradensko-psychologick˘ch sluÏieb, fyzioterapeut, zamestnávateº, právniksociálnej poisÈovne, poradca úradu práce atì). ZároveÀ interne zamestnaní odborníci napracovnú asistenciu nezamestnan˘m so zdravotn˘m postihnutím pri integrácii dopracovného procesu (najãastej‰ie sociálny pracovník, ‰peciálny pedagóg, andragóg atì.)pôsobia zároveÀ ako ‰pecialisti na trh práce, ergoterapeuti, poradcovia pre v˘berpovolania apod. Miera, do akej je psychológ zapojen˘ do procesu pomoci klientomv rámci ich pracovnej integrácie, je závislá najmä od zamerania a vyÈaÏenosti konkrétnejorganizácie zo strany klientov a predurãuje aj potrebu interného zaãlenenia psychológado odborného tímu alebo externej spolupráce s organizáciou.

Úzka a dynamická spolupráca medzi spomínan˘mi odborníkmi v tíme je veºmi potreb-ná. Neznamená to len „posúvanie“ klienta od jedného odborníka k druhému za úãelomvypracovania posudku a rehabilitaãného plánu, ale najmä prepájanie v˘sledkov jednotli-v˘ch odporúãaní a zistení vy‰etrení, ktoré naznaãí efektívny a pre klienta prospe‰n˘rehabilitaãn˘ a terapeutick˘ plán s cieºom úspe‰nej pracovnej integrácie do konkrétne-ho vybraného zamestnania. Súvisí to i so znaãnou heterogénnosÈou zdravotne postihnu-t˘ch klientov vypl˘vajúcou z rôznych druhov, typov a stupÀov postihnutí. Nie je jednot-n˘ recept na pracovno-integraãn˘ ãi rehabilitaãn˘ postup pre kaÏd˘ druh zdravotnéhopostihnutia. Úspech vyÏaduje predov‰etk˘m dostatoãnú vzájomnú komunikáciu a ‰peci-álne ‰kolen˘ tím, nakoºko kaÏd˘ obãan so zdravotn˘m postihnutím vyÏaduje individuál-ny prístup.Tento prístup závisí od postihnutia, ktoré je u kaÏdého iné (má inú mieru,stupeÀ a dynamiku v˘voja) a na takomto prístupe musí pracovaÈ aj multidisciplinárnytím.

PoÏiadavky na odbornosÈ ãlenov multidisciplinárneho tímuâo sa t˘ka kvalifikácie alebo vy‰kolenia ãlenov odborného tímu v rámci pracovnej

integrácie, teda aj psychológa, v 10. kapitole Odporúãania ã. R(92) 6 V˘boru ministrovRady Európy (2003: 56) s názvom „Vzdelávanie ºudí zapojen˘ch do rehabilitaãnéhoprocesu a do procesu sociálnej integrácie ºudí so zdravotn˘m postihnutím“ sa v bode5.1 „Vzdelávanie zamestnancov profesijnej integrácie“ uvádza, Ïe: „zamestnanci zodpo-

vední za zamestnávanie ºudí so zdravotn˘m postihnutím by mali pred získaním

takejto práce prejsÈ v˘berom. Ako doplnok ku základnému vzdelaniu by mali pred

alebo krátko po prebratí úloh nav‰tevovaÈ úvodné kurzy, ako aj ìal‰ie vzdelávanie

t˘kajúce sa povahy handicapov a rozliãn˘ch typov zamestnaní pre ºudí so zdravot-

n˘m postihnutím.“

My oãakávame, Ïe zamestnanci profesijnej integrácie postihnut˘ch ºudí by mali maÈprehºad o povahe handicapov, ich dôsledkoch, úlohách (pracovnej) rehabilitácie, aspek-toch komunikácie so zdravotne postihnut˘mi a ich motivácie, o v˘zname a aspektochprimeranej komunikácie v rámci tímu. Nevyhnutné je taktieÏ neustále oboznamovaniesa so sociálno-administratívnymi opatreniami, ako aj s aktuálne sa meniacou legislatívouv tejto oblasti, a získavanie prehºadu o nov˘ch podporn˘ch programoch. ·kolenie bymalo zah⁄ÀaÈ poznatky z rôznych vedn˘ch odvetví. Okrem úzkej spolupráce v rámci

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 66



multidisciplinárneho tímu profesijnej integrácie sa zdôrazÀuje spolupráca s rozliãn˘miagentúrami, priemyseln˘mi a dobrovoºn˘mi organizáciami.

Úlohy psychológa v pracovnej integráciiÚlohy a v˘zvy pre psychológa v multidisciplinárnom tíme v rámci pracovnej integrá-

cie ºudí so zdravotn˘m postihnutím vidíme najmä v t˘chto oblastiach:– rôzne intervenãné programy – nielen v rámci prevencie sociálnej patológie, ale aj

napríklad v rodine zdravotne postihnutého klienta (podiel rodiny najmä v otázkachmotivácie, dodávaní sebadôvery a podpory vytrvalosti v záujme o prácu je u zdravotnepostihnutého klienta v˘razn˘). Prácu s rodinou do svojho programu uÏ zaradila nadáciaSalva Vita z Maìarska ako súãasÈ programu sluÏieb podporovaného zamestnávaniav Euroregióne (Kovago, 2003).V˘razná je aj pomoc psychológa pri zvládaní rôznychproblémov na pracovisku, prípadne v rámci pracovného procesu atì.

– psychodiagnostika – v˘znamne súvisí s v˘berom povolania, so zaãlenením klientado pracovného procesu, jeho úspechom pri vykonávaní práce a jeho pretrvaním v nej.Psychológ diagnostikou ‰peciálnych schopností alebo vlôh, ãi záujmov napomáhaurãeniu správneho potrebného druhu vzdelávania a prípravy pre trh práce.TaktieÏv˘ber primeranej práce na základe intelektovej kapacity a osobnostn˘ch charakteristíkmôÏe zabrániÈ nielen zlyhaniam v budúcom zamestnaní, ale naopak posilniÈ osobnosÈklienta a rozvinúÈ jeho pracovn˘ potenciál.

– tréningy sociálnych zruãností – potrebn˘ch najmä pri integrácii ºudí so zdravotn˘mpostihnutím medzi beÏnú populáciu.VyuÏívajú sa najmä behaviorálne techniky (napr.pre prijatie do práce je potrebné absolvovaÈ prijímací pohovor u samotného zamestná-vateºa, tzn. pomôcÈ klientovi zvládaÈ jednotlivé fázy prijímacieho pohovoru).

– motivácia v rámci pracovnej integrácie – Úrady práce sociálnych vecí a rodiny SRa poradenské informaãné centrá pri nich zriadené uvádzajú zlú spoluprácu s ºuìmi sozdravotn˘m postihnutím (ich náv‰tevy ãasto konãia po pár stretnutiach, na ktor˘chzdravotne postihnutí ºudia pôsobia dojmom, Ïe sa im nechce pracovaÈ).To v‰ak môÏesúvisieÈ s nenadobudnutím dôvery v pracovn˘ personál vy‰‰ie uveden˘ch in‰titúcií.Tieto problémy vypl˘vajú taktieÏ z obáv klientov súvisiacich s neznámym prostredím,dlh˘m obdobím nezamestnanosti, strachom z práce medzi beÏnou populáciou a in˘chfaktorov. Preskúmanie moÏn˘ch príãin zlyhania v prv˘ch fázach pracovnej integrácie napracovisku naznaãí nielen vhodn˘ poradensk˘ plán, ale ãasto aj moÏné vyuÏitie terapie.

ZáverVzÈah jednotlivca k práci je determinovan˘ mnoh˘mi faktormi, ktoré pôsobia v rôznej

intenzite v priebehu individuálnej Ïivotnej dráhy. âlovek osobitn˘m spôsobom nielenspracúva informácie a poÏiadavky prostredia, ale pretvára si ich aj do vlastn˘ch jedineã-n˘ch zoskupení poznatkov, hodnôt, motívov, cieºov a ãinností.A práca v nich zohrávav˘znamnú rolu. âlovek si ju uvedomuje v jej v‰eobecnej i konkrétnej podobe, hodnotíjej v˘znam, prispôsobuje si ju na svoj spôsob a sám sa prispôsobuje jej poÏiadavkám.Práca teda zaujíma urãité miesto v hierarchii hodnôt kaÏdého ãloveka. Je úãelom aj

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 67



prostriedkom dosahovania osobn˘ch Ïivotn˘ch cieºov a uspokojovania potrieb. Miera,do akej sú tieto potreby uspokojované a ciele naplÀované, súvisí s úsilím, intenzitoua smerom jeho Ïivotnej aktivity, ktorá je súãasÈou celkovej Ïivotnej spokojnosti a úspe‰-nosti.

Základn˘m snaÏením kaÏdého poradcu pre ãloveka so zdravotn˘m postihnutím, tedaaj psychológa, by malo byÈ pomôcÈ mu k preÏívaniu plnohodnotného Ïivota.To môÏenastaÈ, ak ãlovek prijme svoje postihnutie.Vtedy je na polceste k spoznaniu vlastn˘chmoÏností a efektívnemu vyuÏitiu svojich potenciálov. Premena vlastného postihnutia napozitívnu silu vo svojom snaÏení môÏe znamenaÈ naplnenie Ïivota.

PPoouuÏÏiittáá lliitteerraattúúrraa::AAsssseessssiinngg DDiissaabbiilliittyy iinn EEuurrooppee – SSiimmiillaarriittiieess aanndd DDiiffffeerreenncceess.. In: IInntteeggrraattiioonn ooff PPeeooppllee

wwiitthh DDiissaabbiilliittiieess.. Strasbourg: Council of Europe Publishing.KKoohheerreennttnnáá ppoolliittiikkaa rreehhaabbiilliittáácciiee pprree ººuuddíí ssoo zzddrraavvoottnn˘̆mm ppoossttiihhnnuuttíímm.. OOddppoorrúúããaanniiee ãã..

RR((9922)) 66 VV˘̆bboorruu mmiinniissttrroovv RRaaddyy EEuurróóppyy.. Bratislava: Informaãná kancelária RadyEurópy v Bratislave, 2003.

KOVAGO, E. SSiittuuáácciiaa ppooddppoorroovvaannééhhoo zzaammeessttnnáávvaanniiaa vv rrookkuu 22000033 vv MMaaììaarrsskkuu.. In Kol.SSlluuÏÏbbyy ppooddppoorroovvaannééhhoo zzaammeessttnnáávvaanniiaa vv EEuurroorreeggiióónnee.. Zborník z medzinárodnejkonferencie 2003. Bratislava:Agentúra podporovaného zamestnávania, 2003,s. 28–32.

ZEMANOVÁ,A. MMooÏÏnnoossttii vvyyuuÏÏiittiiaa ppssyycchhooddiiaaggnnoossttiikkyy uu zzddrraavvoottnnee ppoossttiihhnnuutt˘̆cchh ººuuddíí zzaaúúããeelloomm iicchh zzaammeessttnnaanniiaa.. ·kol. KOPCOVÁ, E. Bratislava: Univerzita Komenského,Filozofická fakulta, Katedra psychológie, 2004.

PPrríílloohhaa ãã.. 11:: ÚÚlloohhaa mmuullttiiddiisscciipplliinnáárrnnyycchh ttíímmoovv ((ppooddººaa AAsssseessssiinngg DDiissaabbiilliittyy iinn EEuurrooppee –SSiimmiillaarriittiieess aanndd DDiiffffeerreenncceess.. IInntteeggrraattiioonn ooff ppeeooppllee wwiitthh ddiissaabbiilliittiieess)).. �

Krajina

Belgicko

Multidiscipli-nárny tímNie

Áno

Úãel

Individuálnevy‰etreniea vedenie

Posúdeniehandicapua rozhodnutieo „integraãnomprotokole“

âlenovia

Vo v‰etk˘ch tímoch:lekári, sociálnipracovníci, psycholó-govia

Metódy práce

Multidisciplinárnasyntéza prípadu,po individuálnomvy‰etrení odborní-kom (vo flámskejkomunite)

Prezentácia adiskusia o prípademultidisciplinár-nou (posudzova-cou) komisiou (vov‰etk˘ch oblast-

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 68



Fínsko

Maìarsko

Island

Taliansko

1. Nie oficiálne2.Áno

Áno

Áno

Áno

2.aKomunálne sluÏby

2.b Technická po-moc a rehabilitácia

Posúdenie rehabili-taãného potenciáluuchádzaãa

Posúdenie stupÀazníÏenia pracovnejschopnosti a statuszdravotnéhopostihnutia

Vo väã‰ine tímov: iníexperti–paramedics(logoterapeuti, pracovníterapeuti, fyzioterapeu-ti), právnici, experti preprípravu na povolanie,zvy‰koví v˘chovnípedagógovia

2.a Komunálne sluÏby:sociálni pracovníci,psychológovia, lieãebnílekári, atì.2.b Lekári, psychológo-via, sociálni pracovníci

2. Lekári sociálnejpoisÈovne (internámedicína, chirurgia,neurológia)

Lekár, sociálny pracov-ník, fyzioterapeut,psychológ a predstavite-lia in˘ch disciplín(podºa potreby)

Sociálna poisÈovÀa,pracovní a klinickí‰pecialisti (neurológo-via)Pre status zdravotnéhopostihnutia tieÏ sociálnymanipulant

n˘ch jednotkách)

2.a PosúdiÈ kapaci-tu a potreby osoby2.b PosúdiÈ celko-vú situáciu a naplá-novaÈ vhodné sluÏ-by a rehabilitáciu

Interview/vy‰etre-nie uchádzaãakaÏd˘m ãlenom +oddelené diskusiena posúdenierehabilitaãnéhopotenciálu +formulovanieindividuálnehoplánu

Interview, lekárskeposúdenie, rozhod-nutie

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 69



1) Kontakt na autorku: Andrea Zemanová, OkruÏná 689/5, 022 04 âadca, e-mail: [email protected]) Kontakt na autorku: Elena Kopcová, Katedra psychológie FiF UK, Bratislava, e-mail: [email protected]) Major and Special Events Committee – Komisia pre záväzné a mimoriadne prípady

Litva

Luxembursko

MSEC3)

Áno

PosúdiÈ poruchu,pracovnú kapacitua stratu príjmu

PosúdiÈ stavzávislosti, starostli-vosti a potrebnejpomoci, domácaalebo in‰titucionál-na starostlivosÈ,rehabilitaãn˘ plán

3. Lekári, sociálnipracovníci, odborníkna trh práce,predstaviteº zamest-návateºov a psycho-lóg

Lekári, psychológo-via, ergoterapeuti,sociálni asistenti,zdravotné sestry

Lekárska eviden-cia, lekárskeposúdenie funkã-nej kapacity,pracovn˘ch asociálnych údajov,vy‰etrenie odbor-níkom

Lekárske posúde-nie (príãiny aokolnosti závislos-ti) a posúdeniestavu závislostizaloÏené na4 otázkach

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 70


AKADEMICKÉstatěVYUŽITIE AKTÍVNEHO SOCIÁLNEHO UČENIA... / IGOR KREDÁTUS

PhDr. IgorKredátus pracu-je na Úradeprace, sociálnychvecí a rodinyv KeÏmarku akoriaditeº v rámciodboru sluÏiebzamestnanosti.ZároveÀ savenuje lektorskejãinnosti v oblastivzdelávanianezamestna-n˘ch. Od roku2000 je exter-n˘m lektoromZdruÏeniaK.A.B.A.Slovensko.

VyuÏitie aktívneho sociálneho uãenia programového vo vzdelávaní nezamestnan˘chUtilization of active social computer based learning in training and education of unemployedAAbbssttrraakktt::Autor analyzuje nezamestnanosÈ ako záÈaÏovú Ïivotnúsituáciu. ·túdia je v˘sledkom rozsiahlej‰ieho skúmaniamlad˘ch nezamestnan˘ch metódou aktívneho sociálnehouãenia programového (ASUP). Táto metóda sa osvedãila ajpri rie‰ení problému súvisiaceho so stratou práce, najmäzámern˘m zdokonaºovaním sociálnych zruãností, schopnos-tí a ich uplatnením v spoloãenskom styku. V˘skum sa za-oberal aj postojmi zamestnávateºsk˘ch subjektov a ichpredstaviteºov k problémom nezamestnan˘ch. Metódu jemoÏné vyuÏiÈ aj v príprave sociálnych poradcov a sociotera-peutov.

AAbbssttrraacctt::The author analyses unemployment as an endurance lifesituation. Studies is a result of a sizable research of youngunemployed people by using of method (ASUP) – activesocial computer based learning. The above-mentionedmethod proved to be competent when solving problemsrelated to loss of a job as well, foremost by deliberatedinnovation of social skills, competences and their introdu-cing into social communication. The research also treatedthe attitudes of employer subjects and their representativestowards the problems of unemployed. The method can beused in training of social counsellors and socio-therapists.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 71


AKADEMICKÉstatě VYUŽITIE AKTÍVNEHO SOCIÁLNEHO UČENIA... / IGOR KREDÁTUS

ÚvodPotreba pomoci evidovan˘m nezamestnan˘m ako ‰pecifickej skupine rizikov˘ch

obãanov zaloÏená len na dobre mienen˘ch radách je nedostaãujúca.Strata práce predstavuje Ïivotnú záÈaÏovú udalosÈ stresového charakteru, ktorá vyvolá-

va neurotické ÈaÏkosti depresívneho a úzkostného rázu, priãom ani telesné zdravieneostáva bez porúch. Zhor‰uje sa sociálny status, nová sociálna situácia znamená ob-medzovanie kontaktov ãasto vedúcich k sociálnej izolácii.

Kvalifikovaná pomoc v tak˘chto situáciách predpokladá poznanie procesov, ktoré saodohrávajú v jednotlivcovi, ão je ochotn˘ prijaÈ, s ãím nesúhlasí, ako vníma svoj aktuál-ny stav. Problémy nezamestnanosti sú interdisciplinárne. NauãiÈ sa rie‰iÈ problémyspojené so stratou práce vyÏaduje od kaÏdého ãloveka zmenu prístupu k nepreÏit˘msituáciám a skúsenostiam, vyrovnávanie sa s ch˘bajúcou odvahou a zruãnosÈou zvládaÈa rie‰iÈ nepredvídateºné Ïivotné záÈaÏe vedúce k zmene prístupu v pracovnom a Ïivot-nom uplatnení.

·túdia je struãn˘m v˘Èahom teoretick˘ch v˘chodísk a v˘sledkov rozsiahlej‰iehoexperimentálneho skúmania mlad˘ch nezamestnan˘ch, ktoré autor realizoval metódouaktívneho sociálneho uãenia programového (ASUP) v ‰iestich skupinách (n = 11)a v skupine vybran˘ch (ochotn˘ch) zamestnávateºsk˘ch subjektov (n = 7).

Metóda ASUP nebola, podºa nám dostupn˘ch prameÀov, v práci s nezamestnan˘midoteraz aplikovaná. Aj preto uãenie a nácvik spôsobilosti realizovaÈ sociálny stykprostredníctvom ìal‰ieho vzdelávania, rozvoj vlastn˘ch schopností a zruãností povaÏuje-me za nevyhnutn˘ spôsob roz‰irovania osobnostnej dimenzie ãloveka.

1. NezamestnanosÈ ako záÈaÏová Ïivotná situácia a vzdelávacie aktivity v nejPod pojmom Ïivotná situácia rozumieme v‰etky faktory pôsobiace na ºudskú osob-

nosÈ a determinujúce jej celkové správanie a ãinnosÈ (âáp, Dytrych, 1968). Îivotnúsituáciu tvoria v‰etky ssuubbjjeekkttíívvnnee ffaakkttoorryy: motívy, schopnosti, vedomosti a ìal‰ie psycho-logické osobitosti, ako aj v‰etky prvky zo Ïivota, ktoré mali vplyv na aktuálny stavãloveka. Do Ïivotnej situácie spadajú v‰ak v‰etky oobbjjeekkttíívvnnee ffaakkttoorryy z fyzikálnehoprostredia, ako aj tie, ktoré sú svojou povahou ssoocciiáállnnee, tj. vypl˘vajú z uÏ‰ieho alebo‰ir‰ieho sociálneho prostredia.

NezamestnanosÈ ako psychologick˘ a existenãn˘ problém kladie zv˘‰ené nároky naãloveka, na jeho adaptaãné mechanizmy; vyÏaduje nezvyãajnú aktivitu a prispôsobova-nie sa novoutvorenej situácii, ão pôsobí ako psychická záÈaÏ, tj. záÈaÏová situácia(Kredátus, 1989).V takejto situácii je ãlovek, nezamestnan˘ o to viac, nedôverãiv˘,bojazliv˘, s rezonujúcim pocitom zlyhania. Je psychicky a sociálne neist˘ a r˘chlo sastáva sociálne závisl˘m.Vzorce správania a preÏívanie dobrovoºne nezamestnan˘ch ºudísú ãasto doprevádzané psychick˘mi problémami. Pre spoloãenské prekonávanie tejtobariéry je potrebné emocionálne podnetné a sociálne dôverné prostredie, podporujúcejeho rozhodovanie sa a realistickú sebareflexiu. Spolu s posilÀovaním vedomia nutnostispolupráce komunikaãn˘ch schopností a rie‰enia záÈaÏov˘ch situácií (konfliktov a stre-sov) tvoria základ pre vzdelávacie aktivity s nezamestnan˘mi.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 72



11..11.. CCiieellee vvzzddeelláávvaanniiaa nneezzaammeessttnnaann˘̆cchh

Vzdelávanie nezamestnan˘ch nie je rie‰ením hospodárskych problémov nezamestna-nosti, ale dôleÏit˘m nástrojom jej sociálneho prekonania a je potrebné chápaÈ hokomplexne. Obsahuje podporu nezamestnaného ãloveka predov‰etk˘m v dobrej ponu-ke vzdelávacích moÏností a jeho prípravu pre ãoraz tvrd‰ie podmienky na trhu práce(Siegrist, 1998).

Cieºom v‰etk˘ch vzdelávacích podujatí, kurzov, rekvalifikácií pre nezamestnan˘ch jezlep‰enie ich predpokladov uplatniÈ sa na trhu práce.Ak oblasÈami vzdelávania dospe-l˘ch sú profesijné, v‰eobecné a obãianske, sociokultúrne vzdelávanie a vzdelávaniev sociálnej oblasti (rekvalifikácie), pre nezamestnan˘ch sú spravidla najÏiadanej‰ie tie,ktoré môÏu stotoÏniÈ so svojimi záujmami a potrebami. MôÏu sa dot˘kaÈ v‰etk˘ch vy‰‰iespomenut˘ch oblastí, priãom vÏdy pôjde o ‰peciálnu skupinu, vybranú z veºkého poãtuºudí, tzv. cieºovú skupinu.

âlenovia v‰etk˘ch skupín nezamestnan˘ch v‰ak postupne strácajú kontakt s objektív-nou realitou, ktorú predstavovala práca, pracovné prostredie a medziºudské vzÈahyv Àom.Tieto faktory zapríãiÀujú vznik a v˘vin silnejúcich pocitov straty spoloãenskejuÏitoãnosti.

2. Sociálne uãenie, aktívne sociálne uãenie a aktívne sociálne uãenie programové

UÏ sme uviedli, Ïe nezamestnanosÈ pôsobí ako situácia psychickej záÈaÏe, a preto sado popredia dostáva ººuuddsskkéé ssoocciiáállnnee uuããeenniiee, v ktorom sa ãlovek uãí zo zmien, ktoré sámsvojou aktívnou ãinnosÈou vyvoláva vo vlastnom prostredí.V rizikovej skupine, akou súnepochybne mladí nezamestnaní, je proces uãenia, a readaptácia, resocializácia a reedu-kácia v Àom, nevyhnutne potrebn˘.V tejto ‰túdii sú procesy sociálneho uãenia charakte-rizované a modifikované do sféry Ïivotn˘ch zmien, ktoré vyvolal stav nezamestnanosti.

22..11.. SSoocciiáállnnee uuããeenniiee ((SSUU))

V‰etky druhy uãenia ãloveka sa uskutoãÀujú v sociálnych podmienkach. Podobne akopohybové schopnosti a zruãnosti aj sociálne schopnosti a zruãnosti sa dajú nauãiÈ.Voväã‰ine prípadov sa v‰ak nedajú nadobudnúÈ alebo zlep‰iÈ tradiãn˘mi vzdelávacímimetódami.

Podstatou sociálneho uãenia je ssoocciiáállnnaa iinntteerraakkcciiaa,, ktorá predstavuje základnév˘chodisko pre osvojovanie sociálnej skúsenosti. Je to aktívne osvojovanie si t˘chforiem správania, ktoré iní ºudia podnecujú a posilÀujú. Ide tieÏ o odnauãenie tak˘chspôsobov a vzorcov správania, ktoré iní ºudia vo väã‰ine prípadov odsudzujú, alebozakazujú, napr. fajãenie, abúzus alkoholu, gambling (Kredátus, 1989, 2000).

Pri sociálnom uãení vznikajú interakãné vzÈahy vzájomn˘m odovzdávaním informáciív priebehu a v˘sledkoch spoloãnej ãinnosti.T˘m sa vytvárajú individuálne a sociálnespätné väzby, ktoré koordinujú nielen aktivity jednotlivcov, ale i normy, ktoré skupinauznáva, a tieÏ sociálne vzÈahy, ktoré pôsobia motivaãne.

Termín sociálne uãenie je súhrnn˘m oznaãením pprree ssiittuuáácciiuu,, kkeeìì uuããeenniiee ããlloovveekkaa

pprreebbiieehhaa ppoodd vvppllyyvvoomm ssoocciiáállnnyycchh ffaakkttoorroovv,, ktoré sa uplatÀujú nielen pri monadickom

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 73



ale i pri dyadickom a tieÏ pri skupinovom uãení. ªudské uãenie je teda uãením sociálnesprostredkovan˘m a patrí k v˘vojovo najvy‰‰ím druhom uãenia (Sedlák, 1984).

Jeden z moÏn˘ch v˘kladov charakterizuje ssoocciiáállnnee uuããeenniiee aakkoo uuããeenniiee ssaa rroolláámm,, tj.uãenie sa konaÈ, cítiÈ a vnímaÈ podobn˘m spôsobom ako konajú, cítia a vnímajú ostatníºudia, ktorí zaujímajú v spoloãnosti rovnaké miesto. Pri sociálnom uãení sa ãlovek akobyuãil ÏiÈ medzi ºuìmi. Jedinec si pri styku s druh˘m ãlovekom alebo skupinou osvojujespôsobilosti, zruãnosti a postoje potrebné k styku s ºuìmi; preberá do svojho individuál-neho hodnotového systému morálne, právne, kultúrne a ìal‰ie hodnoty a normy.UskutoãÀuje sa to najãastej‰ie prostredníctvom základn˘ch foriem sociálneho uãenia,ktor˘mi sú: napodobÀovanie, sociálne spevÀovanie a identifikácia.

Nezamestnan˘ sa uãí novú rolu t˘m, Ïe sa správa v súlade s normami a hodnotami,ktoré vyÏaduje jeho doteraj‰í stav. Dochádza k utváraniu konformn˘ch sociálnychvzÈahov, osvojovaniu si sociálnej skúsenosti in˘ch nezamestnan˘ch.

22..22.. AAkkttíívvnnee ssoocciiáállnnee uuããeenniiee ((AASSUU))

V teórii uãenia sa v r. 1972–1976 vyãleÀoval termín aktívne sociálne uãenie(Linhart,1972; Perlaki,1976; Sedlák,1984) a bol presne vymedzen˘ a diferencovan˘ odpojmu sociálne uãenie.Vy‰‰ie uvedení autori charakterizujú AASSUU aakkoo pprrooggrraamm pprree

zzáámmeerrnnéé zzddookkoonnaaººoovvaanniiee uurrããiitt˘̆cchh ssoocciiáállnnyycchh ããiinnnnoossttíí,, iinnddiivviidduuáállnnyycchh aa ssoocciiáállnnyycchh

sscchhooppnnoossttíí aa zzrruuããnnoossttíí ããlloovveekkaa..

Z uvedeného vypl˘va, Ïe ASU je vzájomné pôsobenie jedného alebo viacer˘ch jedin-cov na ostatn˘ch ãlenov v rámci skupiny, na formovanie ich sociálnych postojov. Je toovplyvÀovanie jedinca skupinou a skupiny jedincom – ãlenom skupiny. Pri skupinovomrie‰ení problémov, záÈaÏov˘ch situáciách, sa cviãia tieÏ rroozzhhooddoovvaacciiee pprroocceessyy,, naktor˘ch efektívnosÈ má vplyv mnoÏstvo vstupn˘ch informácií.

22..33.. AAkkttíívvnnee ssoocciiáállnnee uuããeenniiee pprrooggrraammoovvéé ((AASSUUPP))

ASUP je jednou z modifikácií aktívneho sociálneho uãenia a vznikla v r. 1976.AutorJifií Sedlák (1984: 21) vymedzil ASUP ako „„oossvvoojjoovvaanniiee ppoozznnaattkkoovv,, nnáávvyykkoovv,, zzrruuããnnoossttíí

aa rroozzvvííjjaanniiee sscchhooppnnoossttíí iicchh uuppllaattnneenníímm vv ssppoollooããeennsskkoomm ssttyykkuu““..

ASUP nie je celkom novou metódou. Nadväzuje na tzv. pprroobblléémmoovvéé vvyyuuããoovvaanniiee,, ktorébolo aplikované v pedagogickom procese na ‰kolách (MojÏí‰ek,1986). Metóda ASUPtento postup modifikuje a prená‰a aj za hranice ‰kolsk˘ch a vzdelávacích in‰titúcií.

Jeho vznik mal praktickú príãinu: ani cieºavedom˘ v˘chovno-vzdelávací proces nevie-dol automaticky k rozvoju spoloãenského styku medzi ºuìmi, a to nielen v cieºavedo-mom osvojovaní informácií v normálnych, ale i v zhor‰en˘ch situáciách.ASUP t˘mzv˘razÀuje nielen kvalitu komunikácie, ale i kvalitu spoloãenského kontaktu vo vzÈahuk Ïivotn˘m záÈaÏov˘m situáciám. Je urãené pre zámerné zdokonaºovanie vybran˘chsociálnych ãinností, spôsobilostí a zruãností nielen v rôznych profesiách (sociálni pracov-níci, manaÏéri a ìal‰í), ale aj pri rie‰ení osobn˘ch, pracovn˘ch, rodinn˘ch a ‰tudijn˘chproblémov. Jeho urãením sa roz‰irujú aj ciele, ktor˘ch vrcholom je nauãiÈ sa vzájomnejkomunikácii a re‰pektovaniu hodnôt druh˘ch osobností i spoloãensk˘ch hodnôt.

UÏ samotn˘ termín aktívne sociálne uãenie programové (ASUP) poukazuje na skutoã-nosÈ, Ïe jjee pprroocceessoomm zzáámmeerrnnééhhoo zzddookkoonnaaººoovvaanniiaa uurrããiitt˘̆cchh ssoocciiáállnnyycchh ããiinnnnoossttíí,, pre

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 74



zvy‰ovanie sociálnej spôsobilosti ãloveka a efektívnosti jeho sociálneho správania.ASUPje zamerané na rie‰enie záÈaÏov˘ch situácií, ktoré sú odvodené zo Ïivotn˘ch skúsenostía v prípade nezamestnan˘ch aj zo Ïivotn˘ch osudov úãastníkov. TTááttoo mmeettóóddaa jjee ttaakk

ddiiaaggnnoossttiicckkáá aakkoo ffoorrmmaattíívvnnaa.. Diagnostická preto, Ïe pre skupinové rie‰enie si zisÈujenajpálãivej‰ie otázky, nezhody, konflikty, frustrácie z najbliÏ‰ieho okolia a Ïivota úãastní-kov, formatívna preto, Ïe pri skupinovom rie‰ení kaÏd˘ úãastník aktívne rie‰i záÈaÏovúsituáciu, má svoju stratégiu, pritom ale v jednotliv˘ch fázach dochádza k zmenám,k stotoÏneniu sa s najefektívnej‰ím rie‰ením, ão v koneãnom hodnotení formuje postojek problému, vpl˘va na osobnosÈ rie‰iteºa.

3. Struãne o cieºoch a v˘sledkoch v˘skumuReálne prostredie úradu práce, skúsenosti z individuálnej poradenskej ãinnosti,

príprava a lektorsk˘ v˘kon v skupinovom poradenstve pre nezamestnan˘ch prostred-níctvom neziskového zdruÏenia K.A.B.A. Slovensko evokovali u autora snahu rroozz‰‰íírriiÈÈ

nnáássttrroojjee,, ffoorrmmyy aa mmeettóóddyy vv oobbssaahhoovveejj ii iinn‰‰ttrruummeennttáállnneejj zzllooÏÏkkee pprríípprraavvyy nneezzaammeesstt--

nnaann˘̆cchh na vylúãenie z trhu práce, na vnímanie daného stavu, ale najmä na kontroluvlastnej situácie, získavanie straten˘ch hodnôt a iissttoottyy vv ssoocciiáállnnyycchh rroolláácchh..

T˘m, Ïe ná‰ v˘skum sme realizovali metódou aktívneho sociálneho uãenia programo-vého (ASUP), jeho ciele sa sústredili a roz‰írili na:

a) Poznávanie reakcií mlad˘ch ºudí na stav nezamestnanosti, predov‰etk˘m na stratuprofesijnej roly a sociálnej úspe‰nosti, ão vedie

b) k obmedzeniu, ãi strate sociálnych kontaktov, sociálnej identity a sebaúcty.To jeÏivotná záÈaÏová situácia, ktorú

c) mlad˘ nezamestnan˘ nepreÏil, pretoÏe e‰te nepracoval, alebo pracoval a v takejtosituácii sa neocitol, teda nevie, nedokáÏe, ãi nechce ju rie‰iÈ. Zvládanie t˘chto záÈaÏo-v˘ch situácií, konfliktov, frustrácií a stresov je moÏné sa uãiÈ, trénovaÈ.

d) Získavanie poznatkov zo stretnutí ssoo zzaammeessttnnáávvaatteeººmmii,, nnáázzoorryy nnaa rreeaaggoovvaanniiee

nneezzaammeessttnnaann˘̆cchh uucchhááddzzaajjúúcciicchh ssaa uu nniicchh oo pprriijjaattiiee nnaa iissttéé pprraaccoovvnnéé ppoozzíícciiee,, rriiee‰‰ee--

nniiee iicchh pprroobblléémmoovv mmaannaaÏÏéérrsskkyymm pprrííssttuuppoomm,, akceptovanie moÏností uchádzaãov, aleaj zamestnávateºsk˘ch (vlastníckych) priorít sleduje vo svojich cieºoch tento v˘skum.Takéto ppoossttoojjee zzaammeessttnnáávvaatteeººsskk˘̆cchh ssuubbjjeekkttoovv nniiee ssúú bbeeÏÏnnéé a zaradenie tejto proble-matiky do komparácie v na‰om v˘skume bboolloo eexxppeerriimmeennttoomm aa nneennáárrookkuujjee ssii zzoovv‰‰ee--

oobbeeccnneenniiee..

Z uveden˘ch cieºov sa odvíjali aj hhyyppoottéézzyy, v ktor˘ch dominoval predpoklad, Ïetréningom (sociálnym uãením) bude maÈ rie‰enie problémov˘ch situácií v ‰iestichskupinách nezamestnan˘ch stúpajúci trend v tvorbe znakovo-v˘znamov˘ch jednotiek(ZVJ), priãom ZVJ je návrh na rie‰enie záÈaÏovej situácie, problému rôzneho stupÀaa originality. Je to operacionalistická jednotka, ktorá je prostriedkom k vyjadreniuefektivity ASUP.To isté sme predpokladali aj v skupine predstaviteºov zamestnávateº-sk˘ch subjektov.

VV˘̆bbeerr sskkúúmmaannééhhoo ssúúbboorruu sa uskutoãnil vo viacer˘ch etapách, priãom do ‰iestichv˘skumn˘ch skupín boli zaradení len tí, ktorí súhlasili s moÏnosÈou prípravy a zdokona-

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 75



lenia ich sociálnej spôsobilosti a sociálnych zruãností metódou ASUP (66 klientov).Z uvedeného poãtu bolo vytvoren˘ch ‰esÈ skupín (n = 11) podºa nasledovn˘ch kritérií:podºa dæÏky doby evidovanej nezamestnanosti – I. skupina od 1–6 mesiacov, II. skupinaod 7–18 mesiacov; podºa pohlavia a dæÏky doby EN (7–12 mesiacov) – III. skupina –Ïeny, IV. skupina – muÏi; podºa fyzického veku – V. skupina od 20–23 rokov,VI. skupinaod 24–26 rokov. Skupinu podºa dosiahnutého stupÀa vzdelania sme nevytvorili, pretoÏebolo nedostatoãné zastúpenie vzdelanostn˘ch stupÀov, a preto nebola moÏná kompará-cia rie‰ení ãlenmi jednotliv˘ch vzdelanostn˘ch stupÀov.V súbore bolo 5,28 % (v abs.vyjadrení 8) mlad˘ch nezamestnan˘ch, ktorí nemali pracovnú skúsenosÈ.

Pri vytváraní skupiny zamestnávateºov sme sa sústredili na t˘ch, ktorí majú manaÏér-ske skúsenosti, prichádzajú do styku s nezamestnan˘mi, alebo sú úspe‰n˘mi Ïivnostník-mi ãi podnikateºmi. Oslovili sme 17-ich, ochotní boli siedmi, a to: ‰piãkoví manaÏériz troch prosperujúcich akciov˘ch spoloãností, top manaÏér spoloãnosti s ruãenímobmedzen˘m, vedúci ‰tátnej vzdelávacej in‰titúcie, majiteº a zároveÀ odborn˘ vedúcistavebného podniku, majiteº – Ïivnostník v˘roby a predaja odevov.

33..11.. RReeaalliizzáácciiaa vv˘̆sskkuummuu

V˘skum sa uskutoãnil v dvoch etapách.V pprríípprraavvnneejj sme sa zamerali na spracovaniet˘ch Ïivotn˘ch situácií, ktoré nezamestnan˘m a ich rodinám vznikajú. Sústredili sme sapredov‰etk˘m na prvky anal˘zy chybn˘ch rie‰ení, riskovania, tvorivosti, rozhodovaniaa uspokojenia. Poãas 245 exploraãn˘ch stretnutí sme zisÈovali najviac frekventovanéproblémové, konfliktné, frustrujúce a stresové situácie, s ktor˘mi sa EN najviac stretá-vajú, a na ich základe sme spracovali 14 najtypickej‰ích a závaÏn˘ch problémov (príkla-dov). Z nich sme vybrali sedem príkladov (problémov˘ch, konfliktn˘ch situácií) prenezamestnan˘ch a sedem pre zamestnávateºské subjekty. K uveden˘m príkladom smeformulovali pomocné otázky k rie‰eniu. Príklady boli upravené tak, aby boli primeranezloÏité, aby umoÏÀovali doplÀovanie deja.V ‰truktúre problému, v jeho opise smeponechali dejové medzery, ktoré si kaÏd˘ rie‰iteº doplní sám podºa svojich skúseností,ão mu uºahãuje rie‰enie a vÏitie sa do opísanej situácie. Uvádzame príklad ã. 7 s názvom– Zarobíte si:

Na chodbe úradu práce sa rozprávajú traja známi. Sú evidovan˘mi nezamestna-

n˘mi.

„Neboj sa, Emil, a ani ty, ·tefan,“ hovorí ‰tyridsaÈroãn˘ Marek dvom, takmer

o polovicu mlad‰ím nezamestnan˘m. „Ak chcete, môÏete od zajtra nastúpiÈ do práce

tam, kde som ja,“ láka ich ìalej Marek.

„Ale veì to musíme oznámiÈ tu, na úrade práce,“ namietajú mladí.

„âo ste spadli z hru‰ky? To nemusíte. Ja to uÏ dávno tak robím. Zarobíte si a niã

sa nikomu nestane. Naìalej zostanete v evidencii nezamestnan˘ch. Tak rozm˘‰ºaj-

te!“ Emil a ·tefan stáli a pozerali v nemom úÏase na Mareka.

I.Va‰e konkrétne rie‰enie:II. ëal‰ie moÏné varianty rie‰enia:III. DoplÀujúce otázky:1.Ako by ste sa rozhodli, keby ste boli na mieste Emila a ·tefana?

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 76



2. ZhodnoÈte reãi a ponuky ‰tyridsaÈroãného Mareka a ich moÏn˘ dopad na osuddvoch mlad˘ch muÏov.

3. Charakterizujte stav právneho vedomia troch úãastníkov rozhovoru, ale aj neza-mestnan˘ch v‰eobecne.

IInntteennzzíívvnnaa ããaassÈÈ (realizaãná etapa) v˘skumu sa uskutoãnila v skupinách, vÏdy formouminikurzu v trvaní 4–5 hodín.V priebehu rie‰enia problémov˘ch situácií sme zazname-návali poãet vystúpení kaÏdého ãlena pri jednotliv˘ch príkladoch a pomocou súãtujednotliv˘ch vystúpení v‰etk˘ch rie‰iteºov nám vznikol ãíseln˘ rad. Z neho sa vytvorilcelkov˘ v˘vojov˘ trend aktivity rie‰iteºov a spolu s kvalitatívnou anal˘zou návrhov narie‰enie tvorili základ ‰tatistického spracovania. Za jeho základ bola zvolená korelaãnáa regresná anal˘za ãasového radu znakovo v˘znamov˘ch jednotiek (ZVJ) tvoren˘chv skupinách podºa dæÏky doby nezamestnanosti, veku, pohlavia a ich kombináciách.Identicky sme spracovávali rie‰enia problémov v skupine manaÏérov zamestnávateº-sk˘ch subjektov.

V˘sledky, závery a moÏné aplikácie v˘skumuMetóda ASUP ako metóda prípravy na rie‰enie situácií a problémov, ktoré priná‰a

nezamestnanosÈ, sa uplatnila pri hºadaní v˘chodísk a adaptaãn˘ch procesov pre jejzvládanie.Vo v˘skumnom procese sa ich hºadanie stalo cieºom a potrebou ãlenovrie‰iteºsk˘ch skupín, pretoÏe sa stretli so spoloãn˘mi porovnateºn˘mi problémamia získali pre tieto problémy porovnateºné rie‰enia.

Ukázalo sa, Ïe také faktory, ak˘mi sú vek, vzdelanie, pohlavie, dæÏka doby nezamestna-nosti, pracovné zaradenie pred vznikom stavu nezamestnanosti v˘znamne ovplyvÀujúvariabilitu efektivity ASUP. Osobitne zdôrazÀujeme zisten˘ vzÈah medzi dæÏkou pracovné-ho pomeru, dæÏkou doby evidencie v nezamestnanosti úãastníkov rie‰iteºsk˘ch skupína ich aktivitou v ASUP. Korelaãn˘ koeficient u Ïien je rxy = 0,850 a u muÏov rxy =0,848.

Na‰e skúmanie potvrdilo, Ïe rie‰enie problémov˘ch situácií (tvorba ZVJ) v skupinenezamestnan˘ch má stúpajúci trend, pretoÏe v tomto procese sú spojení spoloãn˘mdiagnostick˘m a poznávacím znakom, ktor˘m je nezamestnanosÈ.V preÏívaní tohtostavu sa uplatÀujú individuálne skúsenosti, ale aj interindividuálne sociálno-psychologic-ké vzÈahy medzi ãlenmi skupín.V‰etky skupiny rie‰ili rovnaké príklady, priãom preÏitésituácie a problémy v nezamestnanosti sa nezhromaÏìovali rovnako dlho.Aj preto saproces porovnávania (komparácie) svojho rie‰enia s návrhmi in˘ch ãlenov dostáva dotvorivej roviny a má bezprostredn˘ vplyv na sebauvedomovací a sebahodnotiaci proces.Nezamestnan˘ prejavuje svoj názor, obhajuje ho, ale aj kritizuje, porovnáva a prijímanajvhodnej‰ie rie‰enie. Okrem toho verejne komunikuje, vystupuje, prekonáva tiezábrany, ktoré ho predt˘m viedli k neadekvátnemu reagovaniu a rie‰eniu situácie.

Podstatn˘m faktorom efektivity ASUP v skupinách nezamestnan˘ch je v˘ber problé-mov˘ch situácií, keì ich v˘ber a zostavenie z ich Ïiv˘ch osudov zaujme rie‰iteºova podmieÀuje ich aktivitu.

V˘skum nám ukázal, Ïe poãas ASUP prebiehala séria rozhodovacích aktov, ktoré sú

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 77



moÏn˘mi stratégiami rie‰enia problémov˘ch situácií. Boli to napríklad hodnotiacestratégie jednotlivca s úpln˘m alebo ãiastoãn˘m prijatím rie‰enia skupinou, ale ajabsolútne odmietnutia.V uvedenom príklade „Zarobíte si“ i‰lo o postupné kroky stotoÏ-nenia sa s odmietnutím návrhov Mareka ãlenmi uãiacej sa skupiny. ZároveÀ sme pozoro-vali, Ïe správna funkcia komunikácie a informácií v skupine záleÏí na pravdivosti,podrobnosti, zrozumiteºnosti a prístupnosti.

Pre aplikáciu v praxi povaÏujeme za dôleÏité uviesÈ, Ïe v typoch interakcií sme ne-prehliadli konfrontácie a korekcie moÏnosti rie‰enia jednotlivcom v skupine, priãomkooperácia s ostatn˘mi ãlenmi ostáva neporu‰ená. Nesúhlas, oponentúra, námietkya polemika sa dot˘ka predov‰etk˘m vysloven˘ch návrhov rie‰enia problémov (príkla-dov) in˘mi rie‰iteºmi.

V˘skum priniesol poznatky o sociálnej percepcii a vzájomnom vzÈahu ãlenov rie‰iteº-sk˘ch skupín, pojal otázky individuálnej a sociálnej prevencie, v ich rámci tieÏ interakã-né faktory, ako sú mechanizmy vyrovnávania sa so stavom nezamestnanosti (vzdor,podliehanie, fatalizmus), sociálna podpora rodiny, náhradné Ïivotné ciele.

Zaradenie ochotn˘ch predstaviteºov zamestnávateºsk˘ch subjektov do v˘skumu a ichprínos pre rie‰enie problémov evidovan˘ch nezamestnan˘ch bolo dôkazn˘m potvrde-ním potreby rozvíjaÈ spoluprácu medzi úradmi práce a zamestnávateºmi.V˘znam ichúãasti v na‰om v˘skume, napriek malému poãtu, je predov‰etk˘m v tvorbe kon‰truktív-no-analytick˘ch a odporúãajúcich rie‰ení problémov˘ch situácií (príkladov).

Kvantita i kvalita rie‰ení vypl˘va z motivaãn˘ch tendencií: prosperita vedenéhopodniku, efektívne vedenie ºudí v Àom a manaÏérske a‰pirácie. Pre ilustráciu uvedieme,Ïe siedmi úãastníci vytvorili 126 rie‰ení problémov˘ch situácií zhrnut˘ch do siedmichpríkladov, z toho 99 (78,57 %) v kvalite kon‰truktívno-analytického a 27 (21,43 %)v odporúãajúcej forme rie‰enia.

Nie je moÏné na tomto mieste uviesÈ ìal‰ie závery vypl˘vajúce z ìal‰ieho skúmania.V˘skum v‰ak potvrdil, Ïe ASUP je metódou, ktorú spolu s ìal‰ími vzdelávacími a trénin-gov˘mi formami a metódami môÏeme vyuÏívaÈ pri odstraÀovaní straty identity neza-mestnan˘ch, najmä mlad˘ch, zvy‰ovaÈ sociálnu kompetenciu a v jej rámci sociálny styk,interakciu, percepciu a komunikáciu. Poznatky ná‰ho v˘skumu je moÏné rozvinúÈnielen v práci s nezamestnan˘mi, ale túto metódu (ASUP) odporúãame vyuÏiÈ a apliko-vaÈ taktieÏ pre zamestnancov úradov práce.

PPoouuÏÏiittáá lliitteerraattúúrraa::

BANDURA,A.,WALTERS, R. H. SSoocciiaall lleeaarrnniinngg aanndd ppeerrssoonnaalliittyy ddeevveellooppmmeenntt.. New York:Holt Rinehart and Winston, 1970.

BUCHTOVÁ, B. KK ppssyycchhoollooggiicckkéé ddiimmeennzzii nneezzaammûûssttnnaannoossttii.. Brno: ESF MU, 1992.âÁP, J., DYTRYCH, Z. UUttvvááfifieenníí oossoobbnnoossttii vv nnáárrooããnn˘̆cchh ÏÏiivvoottnníícchh ssiittuuaaccíícchh.. Praha: SPN,

1968.KREDÁTUS, I. PPrrooggrraamm pprree mmllaadd˘̆cchh ÏÏiivviitteeººoovv rrooddíínn.. In V˘chodoslovenské noviny.

Tatransk˘ denník, roã. III, ã.104, 2001, s.1.KREDÁTUS, I. PPrrooggrraamm ppooddppoorryy zzaammeessttnnáávvaanniiaa mmllaadd˘̆cchh ººuuddíí vv ookkrreessee KKeeÏÏmmaarrookk..

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 78



Noviny KeÏmarok, roã. IX, ã. 11, 2001, s. 4.KREDÁTUS, I. SS cciieeººoomm zzlleepp‰‰iiÈÈ zzaammeessttnnaatteeººnnoossÈÈ RRóómmoovv.. Podtatranské noviny, roã. XLIII,

ã. 34, 2002, s. 1.KREDÁTUS, J. AAbbssttiinneenntt vv zzááÈÈaaÏÏoovv˘̆cchh ÏÏiivvoottnn˘̆cchh ssiittuuáácciiáácchh.. Ko‰ice: Krajsk˘ ústav národ-

ného zdravia, 1989.LINHART, J. PPrroocceess aa ssttrruukkttuurraa lliiddsskkééhhoo uuããeenníí.. Praha:Academia, 1972.MARE·, P. Nezamûstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatel-

ství, 1994.MOJÎÍ·EK, L. VVyyuuããoovvaaccíí mmeettooddyy.. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986.NAKONEâN ,̄ M. SSoocciiáállnníí ppssyycchhoollooggiiee.. Praha: Academia, 2000.PERHÁCS, J. VVzzddeelláávvaanniiee mmuullttiipplliikkááttoorroovv pprree nneezzaammeessttnnaann˘̆cchh.. In SSoocciiáállnnaa pprrááccaa aa ººuudd--

sskkéé pprráávvaa.. Zborník referátov z vedeckej konferencie s medzinárodnou úãasÈou.Pre‰ov: Filozofická fakulta Pre‰ovskej univerzity, s.166–170, 1997.

PERLAKI, I. SSppäättnnáá vvääzzbbaa vv pprroocceessee aakkttíívvnneehhoo ssoocciiáállnneehhoo uuããeenniiaa.. In âeskoslovenskápsychologie, roã. 20, 1976, s. 129–136.

SEDLÁK, J. OOttáázzkkyy ssoocciiáállnnííhhoo uuããeenníí.. Brno: Universita J. E. Purkynû, 1984.SIEGRIST, M. VVzzddeelláávvaanniiee nneezzaammeessttnnaann˘̆cchh.. In Zborník z vedeckej konferencie.

Bratislava: Katedra andragogiky Filozofickej fakulty Univerzity Komenského, s. 64–69,1998.

TOKÁROVÁ,A. SSoocciiáállnnee aassppeekkttyy vv˘̆cchhoovvyy aa vvzzddeelláávvaanniiaa.. In SSoocciiáállnnyy ppootteenncciiááll ããlloovveekkaa –mmooÏÏnnoossttii aa oobbmmeeddzzeenniiaa vvzzddeelláávvaanniiaa ddoossppeell˘̆cchh aa ssoocciiáállnneejj pprrááccee.. Zborník referátovz vedeckej konferencie. Pre‰ov – Humenné: Filozofická fakulta Pre‰ovskej univerzitya Nemocnica s poliklinikou, s. 8–13, 2000.

ÎIAKOVÁ,E., âECHOVÁ, J., KREDÁTUS, J. PPssyycchhoossoocciiáállnnee aassppeekkttyy ssoocciiáállnneejj pprrááccee.. ActaFacultatis philosophicae Universitatis Pre‰oviensis.Vysoko‰kolská uãebnica. Pre‰ov:Filozofická fakulta Pre‰ovskej univerzity, 2001.

�

Kontakt na autora: e-mail: [email protected].

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 79


AKADEMICKÉstatě SOCIÁLNE DIMENZIE KARIÉRNEHO ROZVOJA / LADISLAV SOJKA

ÚvodPod pojmom kariéra sa vo vedomí väã‰iny ºudí vybaví vertikálny

posun po rebríãku podnikovej a spoloãenskej hierarchie. Rovnakovo vedomí ºudí pretrváva názor, Ïe kariéra sa t˘ka relatívne úzkehookruhu pracovníkov, väã‰inou v manaÏérskych pozíciách podnikovalebo spoloãensk˘ch organizácií.Tieto názory pretrvávajú z obdo-bia plánovaného hospodárstva, keì jedin˘ spôsob slu‰nej‰ie zabez-peãiÈ seba aj svoju rodinu bolo napredovanie po rebríãku funkcií,ktoré muselo byÈ naviac podporené odpovedajúcim politick˘mzabezpeãením.

Ing. LadislavSojka, CSc.pôsobí na

Katedre manaÏ-mentu FakultymanaÏmentu

Pre‰ovskejuniverzity ako

odborn˘ asistent.Orientuje sa na

problematikukvality a ‰peciali-

zuje na kvalitupracovného

Ïivota. ëal‰ieoblasti jehoodbornéhozáujmu súpersonálny

manaÏment,motivaãné

systémy a regio-nálny manaÏ-

ment.

Sociálne dimenzie kariérneho rozvojaSocial dimensions of thecarreer develepmentAbstrakt:Príspevok analyzuje hlavné problémy súvisiace s plánova-ním a realizáciou kariérneho rozvoja. Kariérny rozvoj jetu poníman˘ v súlade s poznatkami znalostného manaÏ-mentu ako získavanie intelektuálneho kapitálu. Na zákla-de tejto skutoãnosti hodnotí taktieÏ kvalitu pracovn˘chmiest, prostredníctvom novozavedeného ukazovateºa„kariérneho potenciálu“. Tento potenciál je v tomtoprípade povaÏovan˘ za nástroj rie‰enia sociálnej situácie.

Abstract:The report describes main problems related to careerpath planning and development. Career is definedin accordance with a knowledge management, as theintellectual capacity building. Quality of job posts isevaluated by an indicator „Career Potential“. This poten-tial is considered as a tool for social problem solution.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 80


AKADEMICKÉstatěSOCIÁLNE DIMENZIE KARIÉRNEHO ROZVOJA / LADISLAV SOJKA

Zmenou politického systému, zmenou podnikateºského prostredia, zmenami v metó-dach a formách riadenia sa nielen kariéra ale aj kariérny rozvoj ocitli v inej pozíciia nadobudli iné dimenzie. Ukazuje sa, Ïe pri správnom manaÏovaní procesu kariérnehorozvoja môÏe byÈ tento vhodn˘m nástrojom pre rie‰enie sociálnych problémov. Cieºompredmetného príspevku je poukázanie na tieto súvislosti.

1. Vymedzenie pojmovKlasickou definíciou kariéry je definícia Z. Baumana (1967): „Zo sociologického

hºadiska je jadrom pojmu kariéra premiestÀovanie z niÏ‰ích sociálnych pozícií napozície vy‰‰ie. Kariéra je typom vertikálnej sociálnej mobility jednotlivcov.“

Andragógick˘ slovník (2000) charakterizuje kariéru ako súbor aktivít jednotlivcazameran˘ch na rozvoj osobného potenciálu, ãi ako profesionálnu dráhu, na ktorejãlovek získava nové skúsenosti a realizuje svoj osobn˘ potenciál, alebo priebeh pracov-ného zaradenia od vstupu do prvého zamestnania aÏ po trvalé ukonãenie spravidlaodchodom do dôchodku.

V‰etky pramene vlastne definujú kariéru ako vertikálnu profesionálnu mobilitu,dosahovanie prestíÏe a pozícií. Len F. Bûlohlavek a J. Koubek poukazujú aj na osobn˘rozvoj v súvislosti s kariérou.Toto sú ciele, ktoré je potrebné zdôrazniÈ, keìÏe právezískavané know-how môÏe byÈ v˘znamn˘m impulzom pri rie‰ení sociálnej situácie.

KKaarriiéérraa je celoÏivotn˘ proces práce ãloveka na sebe; je to proces, ktor˘ mu umoÏÀujeudrÏaÈ sa konkurencieschopn˘m na trhu práce. Pritom dosiahnutie pozície, postupuv zamestnaní, je skôr len vedºaj‰ím produktom.Vertikálna sociálna mobilita nie jecieºom ani prostriedkom, ale len moÏn˘m v˘sledkom úspe‰nej kariéry.

Na základe uvedeného sa zdá, Ïe najviac vyhovuje definícia Bûlohlavkova, ktoráhovorí: „Kariéra je dráha Ïivotom, obzvlá‰È profesionálnym, na ktorej ãlovek získavanové skúsenosti a realizuje svoj osobn˘ potenciál.“ (Bûlohlavek, 1978.)

Veºmi dôleÏit˘m pojmom, ktor˘ zaviedol Schein (1978), je kariérová kotva. Kariérovákotva predstavuje súbor subjektívne vnímaného vlastného talentu, motívov i hodnôta slúÏi k vedeniu, usmerÀovaniu a integrácii kariéry.

Existuje päÈ typov kariérov˘ch kotiev:– technicko-funkãná kompetencia,– manaÏérska kompetencia,– istota,– kreativita,– autonómia.Z uvedeného prehºadu kariérnych kotiev je zrejme, Ïe manaÏérske kompetencie sú

len jednou z moÏn˘ch kotiev.Aj ìal‰ie ‰tyri kotvy dávajú plnohodnotnú ‰ancu naosobn˘ rozvoj.

Pokiaº sa jedná o rozdelenie základn˘ch druhov kariéry, tak existujú dva základnétypy, a to:

– tzv. „komínov˘“, pri ktorom jednotlivec postupuje vo vertikálnom smere v jednom

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 81



odbornom zameraní (napr. od radového obchodníka po riaditeºa pre obchod na generál-nom riaditeºstve),

– polyfunkãn˘ (medziodborov˘), pri ktorom pracovník prechádza pozíciami v rôz-nych odboroch a získava ‰irokospektrálne skúsenosti.

Zo sociálneho hºadiska je evidentné, Ïe medziodborov˘ typ kariéry je v˘hodnej‰íz hºadiska sociálnej ochrany pracovníka, nakoºko mu poskytuje väã‰ie moÏnosti na trhupráce.

11..11 SSúúããaassnnéé ppoohhººaaddyy nnaa kkaarriiéérruu

Ako vyplynulo z anal˘zy väã‰iny definícií kariéry, ale aj z praktického ponímania tohtopojmu, kariéra je tradiãne ponímaná ako stupienok v rebríãku podnikovej hierarchie.Celkove nazeranie na tento problém sa v‰ak zaãína meniÈ koncom minulého storoãia.Túto zmenu determinujú najmä tieto skutoãnosti:

a) Rozpad mamutích podnikov a organizaãn˘ch ‰truktúr a vznik „ploch˘ch“ flexibil-n˘ch ‰truktúr.V˘raznej‰í podiel zaujímajú maticové a projektové ‰truktúry, strategicképodnikateºské jednotky, kde uÏ klasická hierarchická ‰truktúra stráca na v˘zname, ãímsa stráca aj prestíÏ s Àou spojená.

b) Nástup znalostného manaÏmentu. Do popredia sa dostáva intelektuálny kapitál.PrestíÏ a s Àou spojené hmotné, ale aj morálne ocenenie získavajú vlastníci intelektuál-neho kapitálu.

c) Masívny nástup akreditácie a certifikácie, a to ako v produktovej oblasti, tak ajv oblasti ºudsk˘ch zdrojov. Pre budúceho zamestnávateºa certifikát, ktor˘ udelila nezávis-lá certifikaãná organizácia, znamená viac ako prípadná funkcia, ktorú v existujúcej firmeadept zastával.

d) Nástup personálnych agentúr na pracovn˘ trh, ktoré buì vo forme leasingu, alebosystematick˘m hºadaním ºudsk˘ch zdrojov pre partnerské firmy v˘razne roz‰irujúpotenciálne moÏnosti uplatnenia pre pracovníkov disponujúcich intelektuálnym kapitá-lom v akejkoºvek forme.

e) Outsourcing, práca pre pôvodného zamestnávateºa, av‰ak na základe Ïivnostenské-ho oprávnenia, majúca v plnom rozsahu atribúty podnikateºskej ãinnosti.V takomtoprípade ide o kontraktaãn˘ vzÈah a hierarchické pozície uÏ vo vyãlenenom subjektenehrajú primárnu rolu.

Spoloãn˘m znakom v‰etk˘ch uveden˘ch aspektov je, Ïe sa v˘razne do poprediadostávajú zznnaalloossttnnéé kkoommppeetteenncciiee,, namiesto kompetencií funkãn˘ch. Hodnota pracovné-ho miesta sa uÏ neposudzuje len podºa toho, akú momentálnu finanãnú odmenu drÏite-ºovi poskytuje, ale aj podºa miery potenciálneho príspevku ku zv˘‰eniu jeho intelektuál-neho kapitálu. Dá sa teda tvrdiÈ, Ïe kaÏdé pracovné miesto má v sebe urãit˘ kariérny(rozvojov˘) potenciál.

Identifikovanie tohto potenciálu tvorí jadro procesu manaÏovania kariéry. Pri správ-nom manaÏovaní a vyuÏití môÏe predstavovaÈ siln˘ motivaãn˘, ale aj sociálny nástroj.V ìal‰ej ãasti práce bude pojem kkaarriiéérrnnyy ppootteenncciiááll poníman˘ ako „„ssúúhhrrnn vv‰‰eettkk˘̆cchhppootteenncciiáállnnyycchh pprraaccoovvnn˘̆cchh mmiieesstt,, kkttoorréé mmôôÏÏee jjeeddnnoottlliivveecc zzaassttáávvaaÈÈ ppoo úúppllnnoomm zzvvllááddnnuuttíí

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 82



úúlloohh pprríísslluu‰‰nnééhhoo pprraaccoovvnnééhhoo mmiieessttaa bbeezz ttoohhoo,, aabbyy ssii mmeenniill ddoossiiaahhnnuutt˘̆ ssttuuppeeÀÀ vvzzddeellaa--nniiaa,, rreesspp.. bbeezz ttoohhoo,, aabbyy ssaa rreekkvvaalliiffiikkoovvaall““ (definícia autora).

2. Súãasn˘ stav v plánovaní kariéryJe treba hneì na úvod povedaÈ, Ïe neboli v dostupnej literatúre zistené súborné

relevantné v˘sledky v˘skumov. Na základe v˘sledkov viacroãn˘ch sledovaní v rámcidiplomov˘ch prác ‰tudentov personálneho manaÏmentu sa dá povedaÈ, Ïe v priemere22 % podnikov na Slovensku sa zapodieva problematikou kariérneho plánovania. PrezaujímavosÈ podºa Scholtza (2002) je to v Nemecku 49 %, v USA 75 %, v Rakúsku 44 %,v ·panielsku 7 %.

Ak sa má v plnom rozsahu vyuÏiÈ potenciál, ktor˘ kariérne plánovanie poskytuje preobe zúãastnené strany, tj. pre zamestnanca aj pre organizáciu, Ïiadúce je rozanalyzovaÈcel˘ proces plánovania a dosahovania kariéry práve s ohºadom na nové skutoãnosti, akoaj s ohºadom na sociálne aspekty, ktoré táto oblasÈ generuje. Pritom je treba zdôrazniÈ,Ïe cieºom plánovania kariéry nie je zastávaÈ urãitú pozíciu, ale byÈ pripraven˘ na zastá-vanie urãitej pozície.V tomto procese majú nezastupiteºnú rolu tak zamestnanec, ako ajfirma.V ìal‰ej ãasti sú uvedené základné metódy a postupy manaÏovania kariérnehorozvoja s cieºom, aby sa vyuÏila aj jeho sociálna dimenzia.

3. Metódy manaÏovania kariérneho rozvoja33..11 PPoolliittiikkaa kkaarriiéérrnneehhoo rroozzvvoojjaa

V˘chodzím dokumentom pri stanovovaní kariérnej politiky je podnikateºská stratégia,formulovaná do súboru strategick˘ch cieºov. Personálna stratégia tvorí integrálnu súãasÈpodnikateºskej stratégie. Kariérna politika ako komponent personálnej stratégie potomurãuje:

– ak˘m spôsobom bude firma zabezpeãovaÈ svoje pracovné sily, tzn. z intern˘ch, aleboextern˘ch zdrojov,

– na báze ak˘ch kritérií, v prípade intern˘ch zdrojov, bude umoÏnen˘ kariérnyrozvoj,

– ak˘mi metódami bude zabezpeãovaÈ tento rozvoj.Neexistuje v‰eobecne platn˘ návod, preto je moÏné uviesÈ len urãité v‰eobecné

zásady a doporuãenia. Firma si musí spracovaÈ svoju vlastnú politiku pri zohºadnenísvojich konkrétnych ‰pecifík podºa okolností, v ktor˘ch pôsobí.V prípade, Ïe firmapostaví svoju politiku na intern˘ch zdrojoch, potom sú v súlade so Scholtzom (2000)moÏné tri prístupy:

a) multifunkãn˘ prístup vzdelávania, kedy sa pripravuje celá skupina pracovníkov napotenciálne potreby v budúcnosti,

b) kontigenãn˘ prístup je zameran˘ na urãité vybrané oblasti, ktoré s vysokou pravde-podobnosÈou pokryjú aj alternatívne potreby (napr. poãítaãoví experti pokryjú ajpotreby na programovanie NC strojov),

c) adresn˘ prístup, vzdelávanie a rozvoj sa orientuje len na konkrétne a exaktneformulované potreby.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 83



Uvedené prístupy, aj keì to explicitne nie je uvedené, sú do znaãnej miery determino-vané aj ekonomick˘mi moÏnosÈami firmy a prínosmi, ktoré z toho firma oãakáva.

Pritom ide aj o prínosy, ktoré sa v korunách ÈaÏko vyãísºujú, ako je napr. lojalita,zlep‰enie imidÏu firmy a pod. Ide tu o to, na základe ak˘ch kritérií bude firma vykoná-vaÈ kariérny rozvoj, keìÏe v takomto prípade rie‰i zamestnanca z hºadiska sociálnejstránky aj t˘m, Ïe zvy‰uje jeho cenu na trhu práce.V prípade, Ïe absolvovanie vzdeláva-cích aktivít je spojené s certifikáciou, ktorá má platnosÈ aj v rámci EU, dáva mu v˘znam-n˘ nástroj na rie‰enie svojej sociálnej situácie.Ako v‰eobecné kritérium by maloi v tomto prípade platiÈ pravidlo rovnakej príleÏitosti pre v‰etk˘ch, priãom tí, ktorí majúpre urãit˘ druh ãinnosti lep‰ie predpoklady, by mali maÈ prednosÈ.

Z uvedeného je zrejmé, Ïe implementáciou politiky kariérneho rozvoja firma uÏvedome alebo nevedome aplikuje prvky znalostného manaÏmentu.Vytvárajú sa zároveÀpredpoklady pre obojstrann˘ prospech; tzn. firmy aj jednotlivca. Peter Senge (1995)formuloval päÈ kºúãov˘ch faktorov uãenlivej organizácie:

• spoluvlastnená vízia,• systémové myslenie,• individuálne majstrovstvo,• mentálne modely a tímové uãenie sa.Uãenlivá organizácia nutne, v súlade s Burgerom (2002), potrebuje:• uplatÀovaÈ metódy manaÏmentu poznatkov na úrovni pracovného tímu,• vhodn˘ riadiaci ‰t˘l manaÏérov investujúcich ãasÈ zdrojov do tvorby a zmeny

mentálnych modelov,• prajné prostredie v organizácii, tj. vhodná organizaãná kultúra.

33..22 MMeettóóddyy rroozzvvoojjaa kkaarriiéérryy

âo sa t˘ka metód vzdelávania a kariérneho rozvoja, tie sú dostatoãne popísané v in-˘ch ‰túdiách a publikáciách. Je v‰ak potrebné ich struãne zosumovaÈ a upozorniÈ naniektoré jednoduché, ale malo vyuÏívané techniky

a) v práci (on the job),b) popri práci (along the job),c) mimo práce (out of the job).VVzzddeelláávvaanniiee ((rroozzvvoojj)) vv pprrááccii poskytuje najlep‰ie moÏnosti, nakoºko obvykle nevyÏadu-

je dodatoãné vysoké náklady a v˘luku z práce; jeho v˘sledky sú dobre merateºné a veri-fikovateºné.VyÏaduje si v‰ak obojstranne cieºavedom˘ prístup ako zo strany zamestnan-ca, tak aj zo strany firmy. MoÏné metódy a techniky sú nasledujúce:

• kouãovanie,• mentorovanie,• rotácia,• roz‰írenie práce,• obohatenie práce,• práca na projektoch,• úãasÈ v krúÏkoch kvality, ap.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 84



Firma si pomocou uvádzan˘ch metód zabezpeãuje rezervoár pracovn˘ch síl.Pracovníci získavajú poznatky a skúsenosti bez toho, aby si to uvedomovali. Ich cena navnútornom trhu práce na vonkaj‰om trhu práce aj na medzinárodnom trhu práce,rastie.

VVzzddeelláávvaanniiee aa rroozzvvoojj pprrii pprrááccii predstavuje získavanie poznatkov a skúseností v rámciseminárov a ‰kolení ako aj v rámci víkendov˘ch sústredení, ap.

VVzzddeelláávvaanniiee aa rroozzvvoojj mmiimmoo pprrááccee predstavuje ‰pecifickú skupinu, ktorá sa zaãínauplatÀovaÈ najmä v poslednej dobe v rámci outplacementu. Je prejavom starostlivostifirmy o svojich zamestnancov v prípadoch, keì je jasné, Ïe dôjde k ich uvoºneniu.Tentodruh rozvoja má r˘dzo sociálny charakter.

33..33 RRoollee ssuubbjjeekkttoovv vv pprroocceessee kkaarriiéérrnneehhoo rroozzvvoojjaa

V procese manaÏovania kariéry majú rozhodujúcu rolu dva subjekty, a to organizáciaa zamestnanec. Organizácia je v tomto procese reprezentovaná obvykle personálnymútvarom.

Jednotlivé role sú detailne popísané v nasledujúcich podkapitolách.

33..33..11 RRoollaa jjeeddnnoottlliivvccaa ((zzaammeessttnnaannccaa))

Zamestnanec v súvislosti s plánovaním a dosahovaním kariéry musí:– poznaÈ svoj kariérny (rozvojov˘) potenciál,– maÈ záujem rozvíjaÈ kariéru,– maÈ pote‰enie z kariéry,– podávaÈ v˘kon,– podieºaÈ sa na spracovaní plánu kariérneho rozvoja a plniÈ úlohy z neho vypl˘vajú-

ce,– poznaÈ moÏnosti vo firme aj mimo nej, vrátane moÏnosti zapoãatia vlastného podni-

kania,– vhodn˘m spôsobom sa exponovaÈ.

33..33..22 RRoollaa oorrggaanniizzáácciiee

Organizácia v procese plánovania a rozvoja kariéry by mala zabezpeãovaÈ:– informácie o moÏnostiach kariéry,– umoÏniÈ odborn˘ rast,– spracovaÈ plány kariérneho rozvoja a kontrolovaÈ stav ich plnenia,– spracovaÈ modelové kariérne dráhy,– spracovaÈ anal˘zy práce a ‰pecifikácie práce pre jednotlivé pracovné miesta – stanoviÈ jasnú a dobre komunikovateºnú kariérnu politiku.Ako uÏ bolo uvedené, kariérny rozvoj je predmetom a náplÀou znalostného manaÏ-

mentu.Tento si vyÏaduje spracovanie konkrétnych postupov a odpovedajúce kádrovéa organizaãné zabezpeãenie. Konkrétna forma rie‰enia závisí od veºkosti, charakterua kultúry organizácie.Ak hovoríme o znalostnom manaÏmente, ide predov‰etk˘mo vytváranie infra‰truktúry pre správu znalostí, budovanie kultúry znalostí a zabezpeãe-

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 85



nie spoºahlivého a efektívneho fungovania celého systému.Tieto okruhy ãinnosti byv tej ãi onej podobe mali byÈ zabezpeãované v kaÏdej organizácii.Av‰ak je na jej roz-hodnutí, ãi bude pre tuto oblasÈ menovaÈ manaÏéra znalostí (Knowledge Officer), alebobude táto oblasÈ obsiahnutá v náplni niektorého z liniov˘ch manaÏérov, obvykle v per-sonálnom útvare.

33..33..33 VV˘̆cchhooddzziiuu zzáákkllaaddÀÀuu ttvvoorriiaa aannaall˘̆zzyy pprrááccee

Po vymedzení politiky kariérneho rozvoja a vymedzení rolí jednotliv˘ch subjektov jezákladom pre akékoºvek plánovanie anal˘za práce.Anal˘zy práce, v˘chodzie aleboopakované, sa spracovávajú pre v‰etky rozhodujúce miesta (pozície). Obvykle sa spraco-vávajú dotazníkovou metódou.Typické univerzálne a najãastej‰ie pouÏívané dotazníkysú:

– Position Analysis Questionare (PAQ),– Genfer schéma,– REFA schéma.Dotazníky PAQ majú celosvetové roz‰írenie a boli spracované McCormikom (1981).

Genfer schéma a REFA schéma sú typické pre nemecky hovoriace krajiny. Dotazník PAQje zaloÏen˘ na rozdelení aktivít do 6-tich hlavn˘ch skupín ãinnosti so 194 poloÏkami,ktoré detailne popisujú jednotlivé kategórie.

Na báze anal˘zy práce sa spracovávajú tieto dokumenty:– popisy práce,– anal˘zy práce,– v˘konové charakteristiky.Popisy práce sú profilom práce, zatiaº ão ‰pecifikácie práce sú profilom ºudsk˘ch

charakteristík.V˘konové charakteristiky hovoria o tom, podºa ak˘ch kritérií sa hodnotív˘kon na príslu‰nom pracovnom mieste, teda ão sa od drÏiteºa pracovného miestaoãakáva. Okrem uveden˘ch v˘stupov z anal˘zy sa dá spracovaÈ aj ìal‰í veºmi dôleÏit˘dokument pre potreby plánovania kariéry, a to kariérny potenciál pracovného miesta.

Kariérny potenciál pracovného miesta (ako bol definovan˘ v prvej kapitole) je súhr-nom v‰etk˘ch potenciálnych pracovn˘ch miest, ktoré môÏe drÏiteº pracovného miestazastávaÈ po úplnom zvládnutí úloh na príslu‰nom pracovnom mieste bez toho, aby simenil dosiahnut˘ stupeÀ vzdelania, resp. bez toho, aby sa rekvalifikoval.

Ináã povedané ide o famílie prác, ktoré vyÏadujú rovnaké vzdelanie, prax, schopnostia skúsenosti a ktoré je jednotlivec schopn˘ zvládnuÈ po beÏnom zapracovaní. Pri po-drobnej‰om skúmaní kariérneho potenciálu sa zisÈuje, Ïe tento môÏe byÈ inherentn˘,alebo kultivovan˘.

Inherentn˘ potenciál je tak˘, ktor˘ je vlastn˘ tomuto pracovnému miestu. Je v Àomobsiahnut˘ a drÏiteº pracovného miesta ho zvláda bez toho, aby si to zvlá‰È uvedomo-val, resp. bez toho, aby si zvy‰oval kvalifikáciu.

Kultivovan˘ potenciál je tak˘, ktor˘ si drÏiteº pracovného miesta cieºavedome rozvíjaa získava ìal‰ie poznatky a skúsenosti. Je potrebné upozorniÈ, Ïe ide o v‰etky potenciál-ne pracovné miesta, tj.:

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 86



– vo firme, v ktorej je momentálne zamestnan˘,– v in˘ch analogick˘ch firmách,– v prípadnom vlastnom podnikaní.Kariérny potenciál teda predstavuje urãit˘ „tromf“ ako na strane drÏiteºa pracovného

miesta, tak aj na strane firmy.Na strane firmy môÏe byÈ tento „tromf“ vyuÏit˘ v personálnom marketingu.

Pracovníkovi dáva ‰ancu a prehºad, kde v‰ade má moÏnosÈ uplatniÈ sa, vrátane vlastnéhobiznisu. Z toho vypl˘va, Ïe kariérny potenciál pri správnom manaÏovaní predstavuje ajv˘znamn˘ sociálny faktor, (ktor˘ práve v situácii, v akej sa nachádzame) môÏe pomôcÈrie‰iÈ jeho sociálnu situáciu.

ZáverAko z uvedeného príspevku vypl˘va, kaÏdé pracovné miesto má urãit˘ kariérny

potenciál.Je v‰ak nevyhnutné tento identifikovaÈ a posúdiÈ z hºadiska moÏnosti jeho uplatnenia

na vnútornom (firemnom) trhu práce, vonkaj‰om – národnom trhu práce, na medziná-rodnom trhu práce, ale aj z hºadiska vyuÏitia v súkromnom podnikaní. Zo strany firmy sapredpokladá, Ïe cieºavedome poskytuje informácie o kariérn˘ch moÏnostiach, popisochpráce a ‰pecifikáciách práce. ZároveÀ musí cieºavedome vyuÏívaÈ existujúce techniky nazvy‰ovanie úrovne znalosti. Na strane zamestnanca musí existovaÈ predov‰etk˘m záujem,snaha podávaÈ v˘kon a exponovaÈ sa a v urãit˘ch prípadoch obetovaÈ aj finanãné prostri-edky na vzdelávanie, najmä ak je potrebné získaÈ certifikát s platnosÈou mimo firmu.

Pri takomto ponímaní kariérneho rozvoja je nosn˘m prvkom znalostn˘ manaÏment,a nie iba urputná snaha dosiahnuÈ a udrÏaÈ urãitú pozíciu ãi plat. Cieºom je byÈ pripra-ven˘ zastávaÈ urãitú pozíciu, príp. pozície, ktoré tvoria obsah kariérneho potenciálu.Treba e‰te zdôrazniÈ, Ïe sa nejedná len o kariérny rozvoj manaÏérskych pozícií, alev‰etk˘ch, vrátane robotníckych. Z tohto pohºadu potom kariérny rozvoj predstavujev˘znamn˘ nástroj rie‰enia sociálnej situácie na globalizujúcom sa trhu práce.


BAUMAN, Z. KKaarriiéérraa.. SSoocciioollooggiicckkéé ããrrttyy.. Praha: Mladá fronta, 1967.BURGER, I. AAjj VVaa‰‰iicchh ººuuddíí mmooÏÏnnoo nnaauuããiiÈÈ.. ManaÏér ã. 3/2002. Produkt siete Ibis partnér,

Bratislava.BùLOHLAVEK, F. ¤¤íízzeenníí lliiddsskk˘̆cchh zzddrroojjÛÛ.. Praha: Managment Press, 2001.MCCORMICK, E. J., ILGER, D. R. IInndduussttrriiaall ppssyycchhoollooggyy.. London: George Alen and Unwin,

1981.MA¤IKOVÁ, N., PETRUSEK, M.,VODÁKOVÁ, A. VVeeººkk˘̆ ssoocciioollooggiicckk˘̆ sslloovvnnííkk.. Praha, 1966.SENGE, P. M. PPiiaattaa ddiisscciippllíínnaa mmaannaaÏÏmmeennttuu,, ssyyssttéémmoovvéé mmyysslleenniiee,, pprreeddppookkllaadd rroozzvvoojjaa

oorrggaanniizzáácciiíí.. Bratislava: Open windows, 1995.SCHOLTZ, CH. PPeerrssoonnaallmmaannaaggmmeenntt.. München:Verlag Franz Vahlen, 2000.

�Kontakt na autora: e-mail: [email protected]

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 87


AKADEMICKÉstatě VZDELÁVANIE V SOCIÁLNEJ PRÁCI... / M. SCHAVEL, M. DAVIDEKOVÁ

Vzdelávanie v sociálnej práci, porovnanie obsahu ‰túdia na vybran˘ch fakultáchEducation in social work; the comparison among contents of studies at selected faculties

Doc. PaedDr.Milan Schavel,

Ph.D, pôsobí naFakulte zdravot-

níctva a sociálnejpráce TUv Trnave,

Katedre apliko-vanej sociálnejpráce. Okrem

iného sa podieºana tvorbe

‰tandardovvzdelávania, je

spoluzakladate-ºom Asociácievzdelávateºov

v sociálnej prácina Slovensku.

V oblasti vzdelá-vania v sociálnejpráci spolupra-

cuje aj s ìal‰ímiin‰titúciami

a univerzitamina Slovensku.

Abstrakt:Príspevok predstavuje genézu sociálneho ‰kolstva naSlovensku, poskytuje niekoºko informácií o vzdelávanísociálnych pracovníkov v rámci in‰titucionálnej prípravyako aj v oblasti ìal‰ieho vzdelávania. Pre zainteresované-ho ãitateºa môÏe byÈ zaujímavé porovnanie obsahu ‰túdiav ‰tudijnom odbore sociálna práca v âechách a naSlovensku podºa jednotliv˘ch ‰tudijn˘ch okruhov.Príspevok môÏe byÈ in‰piratívny pre vzdelávateºov v soci-álnej práci, niektoré zistenia poslúÏia ako podklad preAsociáciu vzdelávateºov v sociálnej práci na Slovensku prispracovaní minimálnych ‰tandardov vzdelávania v ‰tudij-nom odbore sociálna práca, o ktoré sa tento subjektv súãasnosti usiluje.

Abstract:The contribution presents the genesis of social educationin Slovakia, it presents number of informations about theeducation of social workers in framework of institutionalpreparation as well as in area of additional education. Itmight be interesting for an involved reader to look intothe comparision of educational study contents of the fieldsocial work in Slovakia and in Czech republic according

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 88


AKADEMICKÉstatěVZDELÁVANIE V SOCIÁLNEJ PRÁCI... / M. SCHAVEL, M. DAVIDEKOVÁ

ÚvodV poslednom desaÈroãí sme sa stali svedkami prejavov nov˘ch

sociálnych problémov, ktoré boli doposiaº buì latentné, alebo savôbec neprezentovali. Ide najmä o niektoré sociálno–patologickéjavy a sociálne problémy, ak˘mi sú nezamestnanosÈ, bezdomovec-tvo, prípadne chudoba.Tieto okolnosti si aj vplyvom legislatívnychzmien vyÏiadali zmenu v prístupe ku klientovi. Nastal obrat v rie‰enízloÏit˘ch sociálnych situácií; ‰tát zmenil základnú filozofiu k rie‰eniuproblémov; upú‰Èa od paternalizmu; prechádza od starostlivostia zabezpeãenia k sociálnej pomoci.Vy‰‰ie uvedené okolnosti sivyÏadovali od sociálnych pracovníkov nové vedomosti a zruãnosti,ktoré sa nedajú získaÈ len formou ìal‰ieho vzdelávania alebo úãas-Èou na poradách a odborn˘ch seminároch. Okrem in˘ch aj tietookolnosti podnietili zainteresovan˘ch vzdelávateºov k opätovnémuzavedeniu samostatného ‰tudijného odboru sociálna práca nauniverzitách u nás. Spoloãenská prax prijíma absolventov sociálnejpráce rôzne a podobne aj medzi ‰tudentmi neustále prebiehajúdiskusie o moÏnostiach ich uplatnenia po ukonãení ‰túdia.

Veºká rôznorodosÈ v stupÀoch poÏadovanej prípravy od stredo-‰kolského aÏ po univerzitné vzdelanie spôsobila, Ïe nebolo moÏné,aby sa mechanicky prevzal niektor˘ z uÏ vybudovan˘ch zahraniã-n˘ch modelov prípravy sociálnych pracovníkov.

Od vzniku univerzitného ‰tudijného odboru sociálnej prácepre‰lo viac ako 10 rokov, proces sociálneho ‰kolstva je stále vov˘vine. PovaÏovali sme za vhodné po tomto období pozastaviÈ sanad genézou formovania sociálneho ‰kolstva na Slovensku a nadporovnaním obsahu vzdelávania v oblasti sociálnej práce na vybra-n˘ch fakultách v âechách i na Slovensku, s cieºom poskytnúÈaktuálny obraz na súãasn˘ stav vzdelávania v tomto odbore.

11.. SSoocciiáállnnee ‰‰kkoollssttvvoo nnaa SSlloovveennsskkuu – hhiissttóórriiaa

Ak spomenieme v˘voj sociálneho ‰kolstva na Slovensku, jebezpodmieneãne nutn˘ retrospektívny návrat na zaãiatok minuléhostoroãia.

PhDr. MáriaDavideková jeodbornou asi-stentkou naKatedre apliko-vanej sociálnejpráce FZaSP TUv Trnave. OblasÈsociálneho‰kolstva jesúãasÈou jejdoktorandskejprípravy; zaobe-rá sa ‰túdiomobsahu vzdelá-vania v krajináchV 4.

to various spheres of education. This contribution may beinspiring for educators in social work; some findings canbe used as a basis at the compilation of minimal stan-dards of education in the field of social work for theSlovak Association of educators in social work that isdrawing up the standards at present.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 89



Na rozdiel od situácie v âechách bol pojem „sociálna práca“ zaãiatkom 20. storoãiana Slovensku málo známy. Po vzniku I. âSR navrhla Alice Masaryková zriadiÈ aj naSlovensku ‰kolu, ktorá by poskytovala potrebné vzdelanie sociálnym pracovníãkam. Dr.Alice Masaryková v roku 1920 na schôdzi Îiveny – spolku slovensk˘ch Ïien, v ãeles Elenou Maróthy–·oltésovou, vyvinula mimoriadne úsilie, aby túto my‰lienku uviedli doÏivota (Levická, 2002).

Od februára 1920 sa Îivena usilovala zabezpeãiÈ finanãné prostriedky na v˘stavbu‰koly.V roku 1922 bolo zriadené prípravné kuratórium ‰koly, ktoré tvorili E. M.·oltésová, Franti‰ek Mare‰ a Igor Dula. Základn˘ kameÀ tejto ‰koly bol slávnostnepoloÏen˘ 9. 8. 1922.V tejto ‰kole, známej ako Ústav Milana Rastislava ·tefánika, sazaãalo vyuãovaÈ uÏ v ‰kolskom roku 1925/26. K jej slávnostnému otvoreniuv Turãianskom Svätom Martine do‰lo za prítomnosti prvého prezidenta âSR Tomá‰aGarrygua Masaryka a jeho dcéry Alice Masarykovej.

Ústav M. R. ·tefánika tvorili dve ‰koly, a to:1. Dvojroãná ‰kola pre vzdelanie uãiteliek gazdinského odboru

2. Dvojroãná ‰kola pre sociálno-zdravotnú starostlivosÈ

Do ‰koly sa prijímali minimálne 18-roãné absolventky dvojroãnej rodinnej ‰koly.·kola pre sociálno-zdravotnú starostlivosÈ sa usilovala, aby jej Ïiaãky získali seriózne

teoretické poznatky pre praktické uplatnenie v Ïivote.Vedenie ‰koly sa tieÏ usilovaloo to, aby absolventkám bolo umoÏnené ìal‰ie vzdelávanie.

Vìaka spolupráci E. Maróthy–·oltésovej s predstaviteºkami ãeského Ïenského ‰kolstvapri‰li na Slovensko Marie ·techová, Antonie Beranová, uãiteºky vy‰‰ích dievãensk˘ch‰kôl, ktoré napomohli v poãiatoãnom období rozvoja ‰koly. Prvou riaditeºkou ‰koly sastala Emília Adreasová, ktorá bola tieÏ ãeského pôvodu.

Mimoriadny v˘znam mali tzv. ºudové kurzy pre Ïeny, ktoré sa zaãali organizovaÈpriamo v Ústave M. R. ·tefánika. Kurzy trvali 3–4 t˘Ïdne, boli zamerané na problematikusociálnej a zdravotnej v˘chovy, na ‰itie, varenie, vedenie domácnosti a podobne. ÚstavM. R. ·tefánika poskytoval vzdelávanie sociálnym pracovníkom aÏ do roku 1953, kedybola v jeho priestoroch zriadená zdravotná ‰kola, ktorá tam pôsobí dodnes. (Levická,2002.)

Po „februári 1948“ nastupuje obdobie komunizmu spojené s paternalistick˘m centrál-ne riaden˘m a regulovan˘m prístupom v sociálnej oblasti, kde hlavn˘m nástrojompomoci bolo adresné poskytovanie sociálnych dávok. Sociálna sféra sa tak stala absolút-nou doménou ‰tátu, kde paternalistick˘ prístup vylúãil akúkoºvek úãasÈ in˘ch neÏ‰tátnych subjektov. Poskytovanie sociálnych sluÏieb sa zúÏilo na poskytovanie ústavnejstarostlivosti v zariadeniach.

·tátny paternalizmus bránil v úãasti obãana rie‰iÈ vlastnú sociálnu situáciu alebosituáciu jeho rodiny. Jednoznaãne moÏno povedaÈ, Ïe spoloãnosÈ, resp. ‰tát prebrali plnúzodpovednosÈ za jednotlivca, obmedzovali jeho rozvoj, priãom podporovali pohodlnosÈa pasivitu.Toto obdobie neprezentovalo potrebu sociálnej práce ako prostriedku k in-tervencii zameranej na rie‰enie sociálnych problémov a potrieb ãloveka. Sociálnypracovník bol v postavení byrokrata a administrátora, jeho úloha sa vnímala ako posky-

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 90



tovanie starostlivosti prostredníctvom formálnej úradníckej práce (Schavel,1999).Tak˘to systém riadenia pretrvával aÏ do deväÈdesiatych rokov, kedy vzhºadom na

spoloãensko–ekonomickú situáciu narastajú sociálne problémy a sociálno-patologickéjavy; spoloãnosÈ pociÈuje akútny nedostatok sociálnych pracovníkov.

Na tento problém zareagovali mnohé ‰koly a zaãali s profesionálnou prípravou sociál-nych pracovníkov. Po takmer ‰tyridsiatich rokoch je tu snaha opäÈ nadviazaÈ na obnovuvzdelávania v sociálnej práci a jej rozvoj, ktor˘ bol v päÈdesiatych rokoch preru‰en˘.

22.. SSúúããaassnn˘̆ ssyyssttéémm vvzzddeelláávvaanniiaa ssoocciiáállnnyycchh pprraaccoovvnnííkkoovv nnaa SSlloovveennsskkuu

Transformácia systému sociálneho zabezpeãenia po roku 1989 vyvolala potrebuzmeniÈ kvalitu a obsah sociálnej práce, jej profesionalizáciu a zintenzívnenie zvy‰ovaniakvalifikácie odborn˘ch pracovníkov a ostatn˘ch zamestnancov pracujúcich v sociálnejsfére, ãím sa po roku 1990 zaãali na Slovensku opätovne rozvíjaÈ rôzne formy vzdeláva-nia sociálnych pracovníkov.

Sociálna práca sa zaãala chápaÈ ako ‰pecifická odborná ãinnosÈ a profesionálnaaktivita, ktorá si vyÏaduje od svojich realizátorov, profesionálnych sociálnych pracovní-kov ‰pecifickú odbornú prípravu, dosiahnutie urãitého veku, osobnostnej zrelosti, skú-seností a uznávanie spoloãensky preferovan˘ch etick˘ch postojov (Schavel, 1999).

22..11.. IInn‰‰ttiittuucciioonnáállnnee vvzzddeelláávvaanniiee ssoocciiáállnnyycchh pprraaccoovvnnííkkoovv

Prípravu odborníkov pre sociálnu sféru zabezpeãujú stredné a vysoké ‰koly humanit-ného, ekonomického a iného zamerania. Sociálna sféra si vyÏaduje ‰irok˘ záber profesij-n˘ch ãinností, ktoré predpokladajú odborné vzdelanie. Jednotlivé profesie, ktoré akcep-tuje sociálna sféra, sú v rámci systému stredo‰kolského alebo vysoko‰kolského ‰túdiapripravované pre prax v‰eobecne.V súãasnosti sa na Slovensku ‰túdium sociálnej prácerealizuje formou univerzitného a neuniverzitného ‰túdia. Sociálnych pracovníkovmoÏno e‰te dovzdelávaÈ formou ìal‰ieho vzdelávania.

Stredné a vysoké ‰koly poskytujú moÏnosÈ získania odborného vzdelania v dennej

a externej forme na rôznej úrovni:– stredné vzdelanie na úrovni maturity,– vy‰‰ie odborné ‰túdium,– bakalársky stupeÀ,– magistersk˘ stupeÀ,– vo vedeckom doktorandskom ‰túdiu s moÏnosÈou získaÈ vedeckú hodnosÈ Ph.D.Vysoko‰kolské vzdelávanie v sociálnej práci sa na Slovensku obnovilo aÏ v roku 1990,

kedy bolo na Filozofickej fakulte UK v Bratislave, v rámci Katedry sociológie, otvorenémagisterské ‰túdium v odbore sociológia so ‰pecializáciou na oblasÈ sociálnej práce.·pecializovaÈ sa mohli ‰tudenti od tretieho roãníka. Neskôr pri‰lo k otvoreniu ‰peciali-zácie sociálna andragogika na Katedre v˘chovy a vzdelávania dospel˘ch – FiF UKBratislava.

V roku l991 sa na Pedagogickej fakulte UK v Bratislave otvorila prvá samostatnáKatedra sociálnej práce v SR, ãím sa vlastne poloÏili základy odbornej, vysoko‰kolskej

Zlom 01/05 9.3.2005 20:46 Stránka 91



prípravy pre sociálnych pracovníkov na Slovensku.Neskôr postupne vznikli katedry sociálnej práce buì ako samostatné, alebo v rámci

in˘ch katedier aj na ìal‰ích univerzitách.Univerzitnou prípravou magisterského a bakalárskeho ‰túdia sociálnej práce sa ìalej

zaoberajú:– Trnavská univerzita v Trnave – v ‰kolskom roku 1993/94 zaãala pracovaÈ Katedra

sociálnej práce na Fakulte o‰etrovateºstva a sociálnej práce Trnavskej univerzity (v roku1997 pri‰lo k zmene názvu fakulty na Fakultu zdravotníctva a sociálnej práce TU),

– Filozofická fakulta Pre‰ovskej univerzity v Pre‰ove – Katedra vzdelávania dospel˘cha sociálnej práce,

– Pravoslávna bohoslovecká fakulta Pre‰ovskej univerzity v Pre‰ove – Katedra základ-ného bohoslovia a sociálnej práce,

– Filozofická fakulta Univerzity Kon‰tantína Filozofa v Nitre – Katedra etiky a sociálnejpráce, od roku 2001 Fakulta sociálnych vied – Katedra sociálnej práce a sociálnychvied,

– Pedagogická fakulta UMB v Banskej Bystrici – Katedra pedagogiky a sociálnej práce.K ìal‰ím vysok˘m ‰kolám, ktoré realizujú vzdelávanie v sociálnej práci (so ‰pecializá-

ciami s rôznymi názvami: sociálna pedagogika, sociálna andragogika a pod.) patria:– Filozofická fakulta UK v Bratislave – Katedra andragogiky a Katedra pedagogiky,– Pedagogická fakulta UKF Nitra – Katedra rómskej kultúry,– Národohospodárska fakulta EU Bratislava – Katedra sociálneho rozvoja a práce,– Fakulta hospodárskej informatiky EU v Bratislave,– Právnická fakulta UK v Bratislave – Katedra pracovného práva a sociálneho zabezpe-

ãenia.Tieto univerzity pripravujú budúcich zamestnancov pre sociálnu sféru na úrovni

riadneho magisterského ‰túdia v dennom ‰túdiu alebo v ‰túdiu popri zamestnaní.Magisterské ‰túdium má podºa vysoko‰kolského zákona dva cykly, priãom I. cyklus je

zhodn˘ s bakalárskym ‰túdiom a nadväzuje naÀ. Druh˘ cyklus pripravuje sociálnychpracovníkov do oblasti riadenia, v˘uky, v˘skumu alebo pre nároãnej‰iu prax v sociálnejpráci. Poskytuje v‰eobecn˘ akademick˘ rozhºad v ‰pecializovan˘ch pozíciách poradcov,mediátorov, supervízorov a metodikov v sociálnej práci.

Absolvent by mal získaÈ prehºad o ‰irok˘ch politick˘ch a sociálnych súvislostiachspoloãensk˘ch javov a procesov, o modeloch ich rie‰ení, nahliadnutie do problematikyºudsk˘ch práv, prehºad o mechanizmoch diskriminácie a sociálneho bezprávia, o organi-zovaní a riadení spoloãensk˘ch procesov. Program by mal poskytnúÈ ‰tudentom teore-tické poznatky spolu s odbornou praxou.

Niektoré z t˘chto univerzít pripravujú sociálnych pracovníkov aj na úrovni odborné-ho trojroãného vysoko‰kolského bakalárskeho ‰túdia, respektíve v I. cykle magister-ského ‰túdia v dennom aj externom ‰túdiu. ·tudijn˘ program musí splniÈ základn˘vzdelávací ‰tandard.Absolvent by mal byÈ v‰eobecne vzdelan˘, pripraven˘ na sociálnuprax a preukázaÈ základné vedomosti odbornej práce s jednotlivcom, skupinou, rodinoua komunitou v súvislosti s ich sociálnou situáciou v ‰ir‰ích spoloãensk˘ch súvislostiach.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 92



Po absolvovaní magisterského ‰túdia môÏe sociálny pracovník ‰tudovaÈ na úrovnivedeckého doktorandského ‰túdia v trvaní 3–5 rokov.

Formy vysoko‰kolského a vy‰‰ieho odborného ‰túdia sociálnej práce dávajú absolven-tom predpoklady pre prácu s klientom a vykonávanie kvalitnej sociálnej práce. Obsah‰túdia sociálnej práce poskytuje absolventom základné teoretické vedomosti a minimál-ne praktické zruãnosti v rámci absolvovania odbornej praxe poãas ‰túdia. Najmä rie‰e-nie zloÏit˘ch sociálnych problémov si vyÏaduje od sociálnych pracovníkov ‰pecifickévedomosti a zruãnosti, ktoré je potrebné doplÀovaÈ formou permanentného vzdeláva-nia.

22..22.. ëëaall‰‰iiee vvzzddeelláávvaanniiee ssoocciiáállnnyycchh pprraaccoovvnnííkkoovv

Cieºom ìal‰ieho vzdelávania sociálnych pracovníkov je podºa Machalovej (1997):– rozvíjaÈ ich adekvátne sebapoznanie prostredníctvom poznatkov, záÏitku a skúse-

nosti vo vzdelávacom procese,– podporovaÈ ich vlastn˘ rozvoj osobnosti a individualitu tak, Ïe sa na vzdelávacom

procese iniciatívne a aktívne zúãastÀujú,– rozvíjaÈ profesijnú a zvlá‰È psychologickú kultúru osobnosti sociálnych pracovní-

kov,– rozvíjaÈ profesijnú kompetenciu sociálnych pracovníkov na interdisciplinárnom

základe, v zmysle integrovania poznatkov rôznych vedn˘ch oblastí a ich praktickejaplikácie.

Priestor pre aktivity v ìal‰om vzdelávaní sociálnych pracovníkov vytvára ‰tát v rámcirezortného vzdelávania v pôsobnosti dvoch ministerstiev:

1. Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR (touto úlohou sa zaoberá Centrumvzdelávania)

2. Ministerstvo vnútra SR (konkrétne In‰titút pre verejnú správu)Uvedené subjekty zabezpeãujú a koordinujú systematické vzdelávanie sociálnych

pracovníkov (z odborov sociálnych vecí úradov práce, sociálnych vecí a rodiny kraj-sk˘ch a okresn˘ch úradov, zariadení sociálnych sluÏieb, vrátane ne‰tátnych subjektov).

V oblasti ìal‰ieho vzdelávania sociálnych pracovníkov sa aktivizuje najmä tretí sektorprostredníctvom obãianskych zdruÏení a nadácií. Prínosom sú najmä vzdelávacieaktivity, ktoré sú akreditované v zmysle § 7 ods. 1 zákona NR SR ã. 386/1997 o ìal‰omvzdelávaní, podºa ktorého o akreditáciu môÏu poÏiadaÈ ustanovizne, ktoré spæÀajústanovené podmienky. O udelení akreditácie pre konkrétnu ustanovizeÀ rozhodujeAkreditaãná komisia Ministerstva ‰kolstva SR na ìal‰ie vzdelávanie.

Akreditovan˘ vzdelávací program musí maÈ pevne stanoven˘ obsah, poãet hodín,lektorské zabezpeãenie, popísané metódy v˘uky a pod.Tieto pevne stanovené podmien-ky sú dôleÏité pre dodrÏiavanie nevyhnutnej úrovne vo vzdelávacom procese.

ëal‰ie vzdelávanie zamestnancov pracujúcich vo verejnej správe je bliÏ‰ie vymedzenév zákone NR SR ã. 312/2001 Z. z. o ‰tátnej sluÏbe a v zákone NR SR ã. 553/2003 Z. z.o sluÏbe vo verejnom záujme.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 93



33.. KKoommppaarráácciiaa oobbssaahhuu vvzzddeelláávvaanniiaa nnaa vvyybbrraann˘̆cchh ffaakkuullttáácchh

Sociálne ‰kolstvo (systém ‰kôl sociálnej práce) tvorí ãasÈ in‰titúcií vzdelávaciehosystému, ktoré sú obsahovo zamerané na profesionálnu prípravu a zvy‰ovanie kvalifiká-cie sociálnych pracovníkov. Odborné vzdelávanie je základn˘m predpokladom kvalitné-ho v˘konu sociálneho pracovníka. Napriek tomu, Ïe sociálne ‰kolstvo na Slovenskua v âechách je kon‰tituované a v súãasnosti sa etabluje moderná koncepcia profesijnej– odbornej prípravy sociálnych pracovníkov, odborná verejnosÈ, ale aj samotní úãastnícivzdelávania neustále poukazujú na znaãné diferencie v obsahu vysoko‰kolského ‰túdia‰tudijného odboru sociálna práca.Aj z uvedeného dôvodu sme sa rozhodli porovnaÈobsah ‰túdia sociálnej práce na vybran˘ch fakultách na Slovensku a v âeskej republikea poukázaÈ na prípadne rozdiely v obsahu ‰túdia.

V rámci prieskumu sme pouÏili komparáciu – porovnávanie jednotliv˘ch predmetovv rámci uãebn˘ch okruhov.

Vybran˘mi skúman˘mi subjektami boli fakulty univerzít v rámci Slovenskej a âeskejrepubliky, ktoré sa intenzívne zaujímajú o skvalitÀovanie obsahu ‰túdia sociálnej práce,vzájomne komunikujú a rozvíjajú aktivity a spoluprácu. Ide o nasledovné fakulty:

– Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brne,– Zdravotnû sociální fakulta Jihoãeské univerzity v âesk˘ch Budejoviciach,– Zdravotnû sociální fakulta Ostravské univerzity,– Pedagogická fakulta UK v Bratislave,– Filozofická fakulta Pre‰ovskej univerzity,– Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce Trnavskej univerzity.

33..11.. SSpprraaccoovvaanniiee zzíísskkaann˘̆cchh úúddaajjoovv

Pri spracovaní údajov ná‰ho prieskumu sme vychádzali predov‰etk˘m zo ‰tudijn˘chplánov a profilov absolventov vybran˘ch vzdelávacích subjektov. Spracovanie získan˘chúdajov bolo pomerne nároãné.

Jednotlivé ‰tudijné plány sa lí‰ili vo svojej ‰truktúre, hlavne z dôvodu zavádzaniakreditného systému do ‰túdia niektor˘ch fakúlt. Bolo taktieÏ zloÏité porovnávaÈ hodino-vú sadzbu jednotliv˘ch predmetov. Diferenciácia pri ich sledovaní bola v˘razná v rámciich zaradenia v jednotliv˘ch roãníkoch.

Predmety sme zosumarizovali do uãebn˘ch okruhov. Údaje, ktoré sme získali z jednot-liv˘ch ‰tudijn˘ch programov fakúlt, sme spracovali do prehºadn˘ch tabuliek podºauãebn˘ch okruhov.Tabuºky sú spracované podºa stupÀov vysoko‰kolského vzdelávaniav sociálnej práci:

– bakalárske ‰túdium,– magisterské ‰túdium.Je len prirodzené, Ïe na tomto mieste nie je moÏné uviesÈ v‰etky v˘sledky realizova-

nej komparatívnej ‰túdie. Z uvedeného dôvodu vyberáme len niektoré v˘sledky priesku-mu.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 94



POROVNÁVANIE JEDNOTLIV¯CH PREDMETOV V UâEBNOM OKRUHU„V·EOBECN¯ ZÁKLAD“Tabuºka ã. 1Bakalárske ‰túdium

+ je súãasÈou v‰eobecného základu – nie je súãasÈou v‰eobecného základu

Pri sledovaní obsahu ‰túdia v uãebnom okruhu VV‰‰eeoobbeeccnn˘̆ zzáákkllaadd bola zistená zzhhooddaa

na troch fakultách, a to:– Fakulta sociálních studií Brno,– Pedagogická fakulta UK Bratislava,– Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce v Trnave.V rámci porovnávania – komparácie uvedeného uãebného okruhu sme zistili zzhhoodduu

na v‰etk˘ch fakultách v tt˘̆cchhttoo pprreeddmmeettoocchh::–– FFiilloozzooffiiaa,,–– PPssyycchhoollóóggiiaa,,–– SSoocciiáállnnaa kkoommuunniikkáácciiaa,,–– SSoocciioollóóggiiaa aa ssoocciiáállnnaa ppaattoollóóggiiaa,,–– CCuuddzzíí jjaazzyykk..

Predmet: Zdrav. Zdrav.soc. Fakulta FiF FZSP sociál. fak. fak. Ostrava soc. Pedag. fak. Pre‰ovskej Trnavaâeské studií UK Bratislava univerzityBudejovice Brno

Filozofia + + + + + +Psychológia + + + + + +Soc.komunikácia + + + + + +Sociológia a soc. patológia + + + + + +Cudzí jazyk + + + + + +Demografia – + + + – +·tatistika + – + + – +Náuka o zdraví + + + + – +Základy ekonomiky + – + + – +Základy informatiky + + + + – +Pedagogické disciplíny + – + + + +

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 95



POROVNÁVANIE JEDNOTLIV¯CH PREDMETOV V UâEBNOM OKRUHU„PRÁVNY A SPOLOâENSK¯ KONTEXT“Tabuºka ã. 2 Bakalárske ‰túdium

+ je súãasÈou právneho a spoloãenského kontextu – nie je súãasÈou právneho a spoloãenského kontextuPri porovnávaní obsahu ‰túdia v rámci uãebného okruhu PPrráávvnnyy aa ssppoollooããeennsskk˘̆

kkoonntteexxtt – Bc. ‰túdium, bola zistená zzhhooddaa v obsahu ‰túdia na ‰‰ttyyrroocchh ffaakkuullttáácchh:– Zdravotnû sociální fakulta v Ostrave,– Fakulta sociálních studií v Brne,– Pedagogická fakulta UK v Bratislave,– Fakulta zdravotníctva a soc. práce v Trnave.ZároveÀ uvádzame, Ïe boli zistené 2 diferencie v obsahu ‰túdia, a to na fakultách:– Zdravotnû-sociální fakulta v âesk˘ch Budûjovicích absentuje v dvoch predmetoch:

Základy rodinného práva, Ústavné právo.– Filozofická fakulta Pre‰ovskej univerzity, kde absentuje v deviati predmetoch:

Základy práva, Právo soc. zabezpeãenia, ªudské a sociálne práva, Základy rodinnéhopráva, Obãanské právo, Ústavné právo, Správne právo, Pracovné právo,Trestné právo.

V rámci uãebného okruhu PPrráávvnnyy aa ssppoollooããeennsskk˘̆ kkoonntteexxtt – Bc. ‰túdium sme zistiliveºk˘ rozdiel v obsahu ‰túdia sociálnej práce.


Sociálna politika + + + + + +Základy práva + + + + – +Právo soc.zabezpeãenia + + + + – +ªudské a sociálne práva + + + + – +Základy rodinného práva – + + + – +Základy obãianskeho práva + + + + – +Trestné právo + + + + – +Ústavné právo – + + + – +Správne právo + + + + – +Pracovné právo + + + + – +

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 96



POROVNÁVANIE JEDNOTLIV¯CH PREDMETOV V UâEBNOM OKRUHU„TEÓRIA A ETIKA SOCIÁLNEJ PRÁCE“ Tabuºka ã. 3 Magisterské ‰túdium

+ je súãasÈou Teórie a etiky SP – nie je súãasÈou Teórie a etiky SPPri sledovaní obsahu ‰túdia v uãebnom okruhu TTeeóórriiaa aa eettiikkaa ssoocciiáállnneejj pprrááccee – Mgr.

‰túdium sme zistili zzhhoodduu v obsahu ‰túdia v ‰‰ttyyrroocchh vvzzddeelláávvaaccíícchh ssuubbjjeekkttoocchh::

– Fakulta sociálních studií v Brne,– Pedagogická fakulta UK v Bratislave,– Filozofická fakulta Pre‰ovskej univerzity,– Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce v Trnave.

POROVNÁVANIE JEDNOTLIV¯CH PREDMETOV V UâEBNOM OKRUHU„METÓDY SOCIÁLNEJ PRÁCE“ Tabuºka ã.4 Magisterské ‰túdium

+ je súãasÈou Metód sociálnej práce – nie je súãasÈou Metód sociálnej práce


Teórie SP I. + + + + + +Etika SP I. + + + + + +Dejiny SP I. – – + + + +


Poradenské metódy + + + + + +Terapeutické metódy + + + + + +Intervenãné metódy – + + + + +Resocializaãnémetódy + + + + + +Metódy sociálnejprevencie + – + + + +Metódy SP s jed.,rod., komun. + + + + + +SP s cieºov˘miskupinami + + + + + +Supervízie + – + + + +

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 97



Pri porovnávaní obsahu ‰túdia v rámci uãebného okruhu MMeettóóddyy ssoocciiáállnneejj pprrááccee –Mgr. ‰túdium bola zistená zzhhooddaa v obsahu ‰túdia v‰etk˘ch predmetov na 44 ffaakkuullttáácchh::

– Pedagogická fakulta UK v Bratislave,– Filozofická fakulta Pre‰ovskej univerzity,– Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce v Trnave,– Fakulta sociálních studií v Brne.

POROVNÁVANIE JEDNOTLIV¯CH PREDMETOV V UâEBNOM OKRUHU„RIADENIE“ Tabuºka ã. 5 Magisterské ‰túdium

+ je súãasÈou riadenia – nie je súãasÈou riadeniaPri sledovaní obsahu ‰túdia v uãebnom okruhu RRiiaaddeenniiee bola zistená zzhhooddaa na v‰et-

k˘ch fakultách v predmetoch:– MMaannaaggeemmeenntt,,–– MMaarrkkeettiinngg..

POROVNÁVANIE JEDNOTLIV¯CH PREDMETOV V UâEBNOM OKRUHU „V¯SKUM“Tabuºka ã. 6 Magisterské ‰túdium

+ je súãasÈou v˘skumu – nie je súãasÈou v˘skumu

Predmet: Zdrav. Zdrav.soc. Fakulta FiF FZSP sociál. sak. fak. Ostrava soc. Pedag. fak. Pre‰ovskej Trnavaâeské studií UK Bratislava univerzityBudejovice Brno

Management + + + + + +Soc.plánov.a projektovanie + + + – – +Marketing + + + + + +Financovanie + – + + + +VzÈahy s verejnosÈou – – – + + –


Metodol. vedy – + + + – +Metódy spol.ved. v˘sk. + + – + – –·tatistické met. sprac. dát + – + + + +

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 98



Pri porovnávaní obsahu ‰túdia v rámci uãebného okruhu VV˘̆sskkuumm – Mgr. ‰túdium, bolizistené znaãné diferencie v obsahu ‰túdia. Uvádzame, Ïe iba PPeeddaaggooggiicckkáá ffaakkuullttaa UUKKvv BBrraattiissllaavvee má v uvedenom okruhu zzaassttúúppeennéé vv‰‰eettkkyy pprreeddmmeettyy.. Absentovanie predme-tov na jednotliv˘ch fakultách je nasledovné:

– Zdravotnû sociální fakulta v âesk˘ch Budejoviciach absentuje v predmeteMetodológia vedy,

– Zdravotnû sociální fakulta v Ostrave absentuje v predmete ·tatistické metódyspracovania dát,

– Fakulta sociálních studií v Brne absentuje v predmete Metódy spol. ved. v˘skumu,– Filozofická fakulta Pre‰ovskej univerzity absentuje v predmetoch Metodológia vedy,

Metódy spol. ved. v˘skumu,– Fakulta zdravotníctva a soc. práce v Trnave absentuje v predmete Metódy spoloã.

ved. v˘skumu.Zistené v˘sledky poukázali na niektoré diferencie v obsahu vysoko‰kolského vzdeláva-

nia v sociálnej práci. Dôvody t˘chto rozdielov sú rôzne, podºa ná‰ho názoru obsah‰túdia ovplyvÀuje:

– profil a zameranie fakulty,– profil absolventa fakulty,– tradície, genéza vzniku ‰tudijného odboru sociálna práca, jeho vyprofilovanie

prostredníctvom jednotliv˘ch katedier a konkrétnych pedagógov.Pote‰iteºné je, Ïe ‰tudijn˘ odbor sociálna práca je koncipovan˘ tak, Ïe je kompatibiln˘

s podobn˘mi ‰tudijn˘mi programami krajín Európskej únie.V súãasnosti sa ukazuje, Ïe mierna nejednotnosÈ vo vysoko‰kolskom vzdelávaní je

akceptujúca, pretoÏe umoÏÀuje, aby jednotlivé fakulty prejavili svoju ‰pecializovanosÈodbornej prípravy pre rôzne cieºové skupiny a ich sociálne problémy.

Veºk˘m prínosom vo vzdelávaní sociálnej práce v âeskej republike sú prijaté„Minimálne ‰tandardy vzdelávania pre v˘uku sociálnej práce na úrovni vy‰‰ieho

odborného a vysoko‰kolského vzdelávania“, ktoré spracovala a vydala AsociacevzdûlávatelÛ v sociální práci âR. ·tandard bol chápan˘ ako „minimálny“ preto, aby sa‰koly navzájom neobmedzovali vo svojej ‰pecifickej orientácii a zámeroch a aby pone-chával priestor pre ‰pecifickú profiláciu ‰koly.

Snahy o vytvorenie a dodrÏiavanie minimálnych ‰tandardov v oblasti vzdelávaniav sociálnej práci sú aj na Slovensku; prijatie t˘chto ‰tandardov je nemalá v˘zva a úlohapre odborníkov a vzdelávateºov v sociálnej práci.

ZáverVzdelávanie sociálnych pracovníkov na úrovni vysoko‰kolského ‰túdia je reakciou na

mnoÏstvo Ïivotn˘ch situácií, ktoré nepriaznivo pôsobia na jednotlivca, skupinu, alebo nacelú spoloãnosÈ. Je taktieÏ reakciou na potrebu odborného rie‰enia narastajúcichsociálnych problémov v spoloãnosti.

Úlohou profesionálnej prípravy sociálnych pracovníkov, teda vzdelávania na v‰etk˘ch

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 99



stupÀoch a vo v‰etk˘ch formách, je odovzdaÈ ‰tudentom nielen sumár informácií, alepripraviÈ ich ão najkvalitnej‰ie aj na zvládnutie profesionálnych kompetencií spojen˘chs v˘konom svojej profesie.

Prehºad o vzdelávaní a obsahu ‰túdia sociálnej práce na Slovensku a v âecháchpoukázal na niektoré rozdiely v obsahu ‰túdia uvedeného odboru, ktoré nie sú zásadné-ho charakteru. Zaujímavé je, Ïe väã‰ie rozdiely v obsahu ‰túdia sú medzi vzdelávateºmina Slovensku.Tento fakt poukazuje na pretrvávajúci problém doposiaº neprijat˘chminimálnych ‰tandardov v ‰tudijnom odbore sociálna práca.

ëal‰ie skvalitÀovanie odbornej prípravy budúcich sociálnych pracovníkov je úlohoupre ‰irokú odbornú verejnosÈ a najmä vzdelávateºov v sociálnej práci. Jednou z moÏnos-tí ako prispieÈ k tomuto skvalitneniu je aj posilnenie vzájomnej spolupráce medziAsociáciami vzdelávateºov v sociálnej práci v âeskej a Slovenskej republike, ktorá byurãite obohatila systém a obsah vzdelávania v sociálnej práci.


LEVICKÁ, J. NNááããrrtt ddeejjíínn ssoocciiáállnneejj pprrááccee.. Trnava: SAP, 1999.LEVICKÁ, J. TTeeoorreettiicckkéé aassppeekkttyy ssoocciiáállnneejj pprrááccee.. Trnava: PROSOCIO, 2002.MACHALOVÁ, M. BBiiooddrroommáállnnyy aa cceelloossttnn˘̆ pprrííssttuupp vv ppssyycchhoollooggiicckkeejj pprríípprraavvee ssoocciiáállnnyycchh

pprraaccoovvnnííkkoovv.. In: Zborník – Sociálna práca a ºudské práva. Pre‰ov: FF PU,1997.SCHAVEL, M. PPeerrssppeekkttíívvyy vv pprríípprraavvee aa ììaall‰‰oomm vvzzddeelláávvaanníí zzaammeessttnnaannccoovv ssoocciiáállnneejj ssfféérryy.

In: Práca a sociálna politika. 8, 1999, ã. 4, s. 8–9.STRIEÎENEC, ·. SSlloovvnnííkk ssoocciiáállnneehhoo pprraaccoovvnnííkkaa.. Trnava:AD, 1996.STRIEÎENEC, ·. ÚÚvvoodd ddoo ssoocciiáállnneejj pprrááccee.. Trnava:AD, 1999.

�

Kontakt na autora: e-mail: [email protected], Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce TU v Trnave, Katedra aplikovanej sociálnej práce, Univerzitnénámestie 1, 917 00 Trnava.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 100


AKADEMICKÉstatěTELEFONICKÁ KRIZOVÁ INTERVENCE PRO DĚTI... / L. JEDLIČKOVÁ

Mgr. LenkaJedliãková1)

pracuje v âeskéabilympijskéasociaci2)

v Pardubicích,kde zastáváfunkci projekto-vého manaÏera.V CAA se podílíjako lektorka narealizaci osvûto-v˘ch záÏitkov˘chsemináfiÛ.Souãasnû jeexterní pracovni-cí Linky dÛvûryPardubice.Kromû proble-matiky krizovéintervence sezab˘vá fundrai-singov˘mi a PRaktivitami.

Telefonická krizová intervence pro dûti a mládeÏ v âR – situace v roce 2002 a 2003Telephone crisis intervention for children and young people in the Czech republic – a situation in 2002 and 2003Abstrakt:Tato staÈ je zkrácenou a ãásteãnû upravenou verzí empi-rické ãásti mé diplomové práce s totoÏn˘m tématem.Shrnuji a interpretuji zde zejména data a informace,které jsem získala kvantitativnû-kvalitativním v˘zkumemna dûtsk˘ch linkách dÛvûry.V˘zkumu se zúãastnilo tfiináctlinek pro dûti a mládeÏ, které v roce 2002 a 2003 v âRexistovaly, pfiiãemÏ ke sbûru dat byly pouÏity rÛznétechniky. Anal˘za získan˘ch dat spolu s vymezenímpostavení dûtské linky dÛvûry mezi ostatními organizace-mi psychosociální sítû poskytuje ucelen˘ obraz o sluÏbûtelefonické krizové intervence pro dûti a mládeÏ, která jev souãasné dobû u nás poskytována.

Abstract:The following work is a shortened and a partly modifiedversion of an empirical part of my diploma work with thesame title. I sumarize and interpret information, whichI got during my quantitative-qualitative research of13 childhelplines existing in 2002 and 2003. I used various

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 101


AKADEMICKÉstatě TELEFONICKÁ KRIZOVÁ INTERVENCE PRO DĚTI... / L. JEDLIČKOVÁ

ÚvodK tématu diplomové práce, jejíÏ název je totoÏn˘ s názvem této stati, mne pfiivedla

dvouletá pracovní zku‰enost na praÏské Lince bezpeãí. Kladla jsem si otázku, jak vlastnûfungují jiné linky pro dûti a mládeÏ, kolik dûtí na nû volá a zda se zpÛsob práce podobátomu, kter˘ se praktikuje na praÏské Lince bezpeãí – lince mezi ostatními zcela specific-ké svou bezplatností, nonstop provozem a klientelou z celé republiky.

11.. VV˘̆zzkkuumm nnaa lliinnkkáácchh ddÛÛvvûûrryy pprroo ddûûttii aa mmllááddeeÏÏ

S cílem získat celkov˘ obraz fungování sluÏby telefonické krizové intervence pro dûtia mládeÏ jsem v prÛbûhu dubna aÏ fiíjna roku 2003 osobnû nav‰tívila 10 linek a písem-nû kontaktovala tfii dûtské linky. Za pouÏití rÛzn˘ch v˘zkumn˘ch metod (strukturovan˘rozhovor s vedoucím linky, zúãastnûné pozorování prostfiedí linky, standardizovan˘dotazník pro pracovníky, anal˘za dokumentÛ) jsem chtûla zmapovat situaci dûtsk˘chlinek dÛvûry. M˘m v˘zkumn˘m cílem bylo zjistit, kolik takov˘ch linek v âR vÛbecexistuje, jak pracují a jaké metody práce pouÏívají, jak jsou vyuÏívané. Z analyzovan˘chdat odvozuji, jak a ãím je tato sluÏba pro klienty uÏiteãná, zda je vyuÏívaná a potfiebná,její postavení a návaznost na ostatní sluÏby ãi organizace psychosociální sítû.V˘zkum,jeho prÛbûh, v˘sledky a zji‰tûní popisuji v empirické ãásti této práce a troufám si tvrdit,Ïe to je relativnû kompletní obraz o sluÏbû telefonické krizové intervence pro dûtia mládeÏ v âeské republice roku 2002 a 2003.

22.. VV˘̆zznnaamm ddûûttsskk˘̆cchh lliinneekk ddÛÛvvûûrryy,, mmeezziinnáárrooddnníí oorrggaanniizzaaccee CChhiillddrreenn HHeellpplliinneeIInntteerrnnaattiioonnaall ((CCHHII))

UNICEF jako vedoucí svûtová agentura zab˘vající se dûtmi ve své ImplementationHandbook of the Convention on the Rights of the Child zdÛraznil dÛleÏitost existencedûtsk˘ch linek dÛvûry a zahrnul zfiizování a fungování dûtsk˘ch linek do mûfiítek, podlekter˘ch se posuzuje úroveÀ ochrany práv dítûte v jednotliv˘ch zemích svûta. Opírá seo fakt, Ïe dûtské linky dÛvûry jsou dûtem a dospívajícím ãasovû a finanãnû dostupnéa umoÏÀují jim kontakt v akutní situaci. Poskytují dûtem a dospívajícím moÏnost pfiímovyjádfiit své problémy a prodiskutovat otázky, které je trápí. Pomoc je zaloÏena na vífie,Ïe dûti mají svá práva a Ïe mohou identifikovat svÛj problém. Linky zaji‰Èují pomoca asistenci volajícímu kdykoliv, kdy potfiebuje, a zároveÀ jsou dostupné velkému poãtudûtí a dospívajících. Jsou podstatn˘m ãlánkem v komunitû pfii zaji‰Èování ochrany dûtí.Koncept dûtsk˘ch linek je zvlá‰È dÛleÏit˘ tím, Ïe vychází z konstrukce dûtsk˘ch práva modelu partnerství (The International conference of Childlines, Bratislava, 2003).

V souãasné dobû na svûtû existuje 38 linek pro dûti a mládeÏ, které se nacházejí na

techniques of data collecting. The data analysis together with defining theposition of childhelpline among other psychosocialnet’s organizations givestotal pictures about telephone crisis intervention for children and youngpeople in the Czech Republic.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 102



témûfi v‰ech kontinentech – v Evropû,Americe,Asii,Austrálii. Seznam linek byl vytvofienv rámci aktivit vznikající mezinárodní organizace dûtsk˘ch linek dÛvûry (Draft List ofHelplines 2002). O vzniku mezinárodní organizace bylo rozhodnuto na mezinárodnímkonziliu ochrany dûtí v srpnu 2001 ve mûstû Pune v Indii.

Od ãervna 2002 na experimentální bázi funguje organizace CChhiillddrreenn’’ss HHeellpplliinneeIInntteerrnnaattiioonnaall ((CCHHII)),, jejímÏ posláním je3) utvofiit kooperující síÈ jiÏ existujících linekdÛvûry a zajistit vzájemné pfiedávání a vymûÀování zku‰eností, poznatkÛ a informacímezi tûmito linkami.

Ve dnech 29. 9.–1. 10. 2003 se uskuteãnil první snûm Child Helpline International, nakterém se úãastníci zab˘vali potfiebami a strategick˘mi koncepty této ãerstvû fungujícíorganizace. Mimo jiné definovali klíãové koncepty telefonické pomoci dûtem a dospíva-jícím:

• 2244hhooddiinnoovv˘̆ sseerrvviiss – sluÏba dostupná kdykoliv, kdy dítû potfiebuje,• definice vûku cílové skupiny volajících– ddûûttii:: jedinci do 18 let vûku– mmllaaddíí lliiddéé:: mezi 18–21 lety, max. 25 lety vûku v krizov˘ch situacích,• cílová skupina: linka se zamûfiuje na nneejjvvííccee mmaarrggiinnaalliizzoovvaannéé sskkuuppiinnyy ddûûttíí v dané

zemi,• technologie: tteelleeffoonn (pevná linka, mobilní telefon, SMS)iinntteerrnneett (chat, webové stránky)rrááddiioo

33.. PPoossttaavveenníí lliinneekk mmeezzii oossttaattnníímmii oorrggaanniizzaacceemmii ppssyycchhoossoocciiáállnníí ssííttûû

Pracovník linky dÛvûry mÛÏe nabídnout volajícímu vyslechnutí a pochopení, podporua ocenûní (více k náplni TKI viz Vodáãková, 2002). MÛÏe s volajícím zmapovat problém,podívat se na nûj z rÛzn˘ch úhlÛ pohledu a vymyslet rÛzné alternativy moÏností fie‰ení.S konkrétním fie‰ením situace mu v‰ak není schopen pomoci a právû zde nastupujevelmi dÛleÏitá spolupráce linek dÛvûry s ostatními organizacemi psychosociální sítû.

Mezi organizace poskytující pomoc v akutní i neakutní situaci, s kter˘mi by dûtskálinka dÛvûry mûla spolupracovat nebo na nû mít alespoÀ kontakt, patfií:

• dûtská krizová centra, azylové domy pro dûti,• oddûlení sociálnû-právní ochrany dítûte,• nestátní neziskové organizace povûfiené v˘konem sociálnû právní ochrany dítûte,• Policie âR,• dût‰tí a dorostoví lékafii, psychologové, psychiatfii, psychoterapeuti,• ‰kolní psychologové a v˘chovní poradci,• pedagogicko-psychologické poradny,• dûtské psychiatrické léãebny,• stfiediska v˘chovné péãe a zafiízení pro v˘kon ústavní a ochranné v˘chovy,• rodinné a jiné poradny,• zafiízení pro práci s handicapovan˘mi dûtmi a dospívajícími (speciálnû pedagogická

centra, stacionáfie a ústavy sociální péãe),

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 103



• centra pro práci s experimentátory drog ãi drogovû závisl˘mi,• organizace s náplní volnoãasov˘ch a preventivních aktivit a dal‰í jiné.Spolupráce s tûmito zafiízeními, ãi minimálnû kontaktní informace na v˘‰e jmenovaná

zafiízení jsou pro linku nezbytné, pokud její pracovník chce konkrétnû dítûti v jehosituaci pomoci. Je v‰ak vÏdy nutné myslet na to, Ïe pouh˘ odkaz dítûte na dané zafiízenínení pfiedpokladem úspûchu a Ïe vÏdy do znaãné míry záleÏí na jak kompetentní,kvalifikovanou a ochotnou osobu dítû v dané organizaci narazí.

44.. VV˘̆zzkkuumm nnaa lliinnkkáácchh ddÛÛvvûûrryy44..11.. TTeecchhnniikkyy ssbbûûrruu ddaatt

Rozhodla jsem se pro následující techniky sbûru informací:• Strukturovan˘ rozhovor s vedoucím linky ãi jejím zástupcem.• Zúãastnûné pozorování místnosti a prostfiedí linky.• Dotazník rozdan˘ pracovníkÛm linky.• Anal˘za dokumentÛ, zejména v˘roãních zpráv organizací.

AAdd 11

Cílem strukturovaného rozhovoru s vedoucím bylo získání následujících informací:11.. Zfiizovatel linky – vznik, filozofie linky, financování, propagace, ãlenství v âeské

asociaci pracovníkÛ linek dÛvûry (âAPLD).4)

22.. Zamûstnanci – poãet, kvalifikace, systém vzdûlávání v rámci linky.33.. Supervize – jak ãasto, jak kvalifikovanû.44.. Prostory a technické vybavení linky – telefon a jeho moÏnosti, kolik klientÛ najed-

nou se dovolá, práce s informacemi o klientech (poãítaãov˘ program), databáze psycho-sociální sítû.

55.. Metody práce kromû telefonické krizové intervence (TKI) a pfiípadné intervencena oddûlení sociálnû-právní ochrany dítûte (OSPOD)5) – jiné metody práce ãi aktivity.

66.. Krizové lÛÏko – pfiítomnost krizového centra, krizového lÛÏka u linky, návaznost najiné zafiízení.

77.. Plány do budoucnosti.88.. Legislativní a jiné nedostatky v rámci sluÏby TKI.SSttaattiissttiikkaa:: Ke statistické anal˘ze jsem poÏadovala statistické údaje hovorÛ za rok 2002.

Tento zámûr se v‰ak nepodafiilo na v‰ech linkách uskuteãnit – nûkteré linky statistickéúdaje vÛbec nezpracovávají (Rokycany, Prostûjov), linky v rámci krizov˘ch centerzahrnují telefonické kontakty do celkového poãtu klientsk˘ch kontaktÛ v dûtskémkrizovém centru, a údaje proto nelze pouÏít. Ze statistick˘ch údajÛ jsem se zamûfiila napoãet hovorÛ (pfiípadnû poradensk˘ch e-mailÛ), typ hovorÛ, procentuální zastoupenípohlaví volajících, vûkové rozloÏení volajících, délku trvání hovorÛ a témata hovorÛ.

AAdd 22

Pfii pozorování místnosti a prostfiedí linky jsem se zamûfiovala zejména na aspekty,které mohou ovlivÀovat kvalitu práce linkafie.V‰ímala jsem si, zda linka poskytujepracovníkÛm dostateãné zázemí pro to, aby mohli neru‰enû pracovat – zda má linka

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 104



samostatnou místnost, jak je místnost zafiízená a jak˘m dojmem pÛsobí, technickévybavení (telefonní aparát a jeho moÏnosti, poãítaã), celkové zázemí linky (dal‰í vybave-ní, moÏnost relaxace pro pracovníky atd.).

AAdd 33

Kromû strukturovaného rozhovoru s vedoucími ãi zástupci linek jsem se snaÏilavyzpovídat pracovníky linek formou dotazníkového ‰etfiení. Na kaÏdé lince (kromûLinky bezpeãí) jsem zanechala dotazník pro alespoÀ polovinu pracovníkÛ (na linkáchs mal˘m poãtem zamûstnancÛ pro v‰echny zamûstnance). PfiibliÏn˘ celkov˘ poãetpracovníkÛ v‰ech linek ãinil v dobû realizace v˘zkumu 216 zamûstnancÛ (ãíslo nenípfiesné vzhledem k neuvedení tohoto údaje nûkter˘mi linkami). Zpût do m˘ch rukou sedostalo 47 vyplnûn˘ch dotazníkÛ.

V dotazníku jsem se zamûfiila na 3 hlavní tematické oblasti:• SluÏba TKI pro dûti a mládeÏ – její uÏiteãnost, moÏnosti a meze, v˘znam oddûlování

dûtsk˘ch linek od linek dÛvûry pro celou populaci, názor na bezplatnost volání, kladya zápory netarifovaného volání.

• Psychosociální síÈ regionu – zastoupení psychosociálních sluÏeb v regionu, hodno-cení nízkoprahovosti zafiízení psychosociální sítû, spokojenost se spoluprací s OSPODa policií, fungování pohotovosti OSPOD.

• Specifika TKI pro dûti a mládeÏ – odli‰nosti TKI pro dûti a mládeÏ od TKI prodospûlé, specifické znaky hovorÛ v rÛzn˘ch vûkov˘ch kategoriích, direktivita, vykánía tykání, tûÏká témata hovorÛ.

Ve svém v˘zkumu jsem se opírala o tradiãní metodu kvalitativních v˘zkumÛ – metoduinduktivní logiky (blíÏe Disman, 2000).Vzhledem k vlastní praktické zku‰enosti s pracína dûtské lince dÛvûry jsem si dovolila navíc formulovat nûkolik domnûnek, které jsemchtûla mimo jiné v˘zkumem ovûfiit. Byly to následující domnûnky:

1. Linky dÛvûry ve mûstech s vy‰‰ím poãtem obyvatel mají vût‰í poãet hovorÛ neÏlinky ve mûstech men‰ích, jsou tedy vyuÏívanûj‰í.

2. Okruhy témat, se kter˘mi dûti a dospívající volají na jednotlivé linky, jsou podobné,ve velké mífie se neli‰í.

3. Procentuální zastoupení testovacích hovorÛ je nejvy‰‰í na praÏské Lince bezpeãí.4. Krizové centrum u linky dÛvûry je potfiebnou sluÏbou.5. PfievaÏuje spí‰e nespokojenost se spoluprací s Policií âR.

44..22.. SSeezznnaamm lliinneekk

Pfii vytváfiení seznamu linek jsem vycházela z Adresáfie krizov˘ch psychosociálníchsluÏeb vydaného Remediem roku 2002 a z informaãní databáze Linky bezpeãí.Netroufám si fiíci, Ïe jsem vytvofiila kompletní seznam linek dÛvûry pro dûti a mládeÏv souãasné dobû u nás fungujících, nicménû pfieváÏná vût‰ina linek je ve v˘zkumuzahrnuta. Jsou to tedy následující linky6):

• Linka bezpeãí Praha• Linka Dûtského krizového centra Praha-Zápolí• RÛÏová linka Praha

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 105



• Linka vzkaz domÛ Praha• Modrá linka Brno• Linka Krizového centra pro dûti a mládeÏ Spondea Brno• Linka dûtské pomoci t˘raného a zneuÏívaného dítûte PlzeÀ• Linka dÛvûry pro dûti a mládeÏ Olomouc• Linka dÛvûry Oddûlení sociálnû-právní ochrany dítûte Prostûjov• Linka nadûje Znojmo• Linka Dûtského krizového centra v Chrudimi• Linka pro Tebe Náchod• Linka dÛvûry Pedagogicko-psychologické poradny v Rokycanech

Sbûr dat v˘zkumu se odehrával v období dubna aÏ fiíjna roku 2003.Kontakt s vedoucími linek ve Znojmû, Náchodû a s vedoucí RÛÏové linky Praha

probíhal prostfiednictvím korespondence ãi e-mailu (zejména z dÛvodu zaneprázdnû-nosti vedoucích – RÛÏová linka, omezování provozu linky – Náchod). Ostatní linky jsemosobnû nav‰tívila, prohlédla si jejich prostory a vybavení, uskuteãnila jsem strukturova-n˘ rozhovor s vedoucím ãi zástupcem linky a zanechala dotazník pro pracovníky.

44..33.. VV˘̆zznnaammnnáá zzjjii‰‰ttûûnnííZZjjii‰‰ttûûnníí 11

Bûhem nûkolika prvních náv‰tûv linek jsem zjistila, Ïe deklarovaná klientela – dûtia mládeÏ – se neshoduje s reálnou klientelou vût‰iny dûtsk˘ch linek. Z rozhovorÛs vedoucími k mému pfiekvapení vyplynulo, Ïe na tyto linky volá pfieváÏnû dospûlápopulace, takÏe ve skuteãnosti jsou to spí‰e linky dÛvûry pro celou populaci neÏ linkypro dûti a mládeÏ.

Potvrdilo se tak, Ïe sluÏbu bezplatného volání na Linku bezpeãí vyuÏívají dûti z celérepubliky (Statistika Linky bezpeãí 2002), tedy i z regionÛ, kde zároveÀ existují placenédûtské linky. DÛvodem je finanãní nenároãnost hovoru. Koneãn˘m dÛsledkem je to, Ïezatímco Linka bezpeãí se v˘hradnû orientuje na dûtské a dospívající klienty (dospûlívolající jsou odkazováni na linky pro dospûlé a hovor se s nimi nevede), klienty nûkte-r˘ch ostatních dûtsk˘ch linek jsou ve velké mífie dospûlí lidé – tvofií mezi 70–96 %volajících (PlzeÀ, Modrá linka, Olomouc, Praha-Zápolí).V této souvislosti jsem si poloÏilaotázku: Odli‰uje se taková linka nûjak od linky pro celou populaci?

Pro vytvofiení komplexní pfiedstavy o vyuÏívání linek dÛvûry dûtmi a mládeÏí jsemkontaktovala linky dÛvûry pro celou populaci za úãelem zji‰tûní statistik volání cílovéskupiny dûtí a mládeÏe.Tyto linky kontaktovalo v roce 2002 v prÛmûru 5–10 % dûtía dospívajících do 19 let, tedy v podstatû stejn˘ pomûr jako na dûtsk˘ch linkách.

Nicménû, jak vypl˘vá z dále uvedené anal˘zy dotazníkÛ, pracovníci dûtsk˘ch linekdÛvûry si pfiesto myslí, Ïe oddûlování dûtsk˘ch linek od linek pro celou populaci másvÛj v˘znam.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 106



ZZjjii‰‰ttûûnníí 22

Na základû vlastního zúãastnûného pozorování, rozhovoru s vedoucími a celkovéanal˘zy dat a informací, které jsem od pracovníkÛ linek získala,7) si dovoluji vytvofiitnûkolik kategorií linek dÛvûry pro dûti a mládeÏ:

1. Linky s jasnû definovanou filozofií sluÏby TKI pro dûti jako hlavní náplní práce– Linka bezpeãí, RÛÏová linka, Modrá linka, OlomoucFungují cel˘ t˘den nonstop nebo do veãerních hodin. Hlavní náplní pracovníkÛ je

sluÏba TKI, popfiípadû sluÏby související – internetové poradenství, pfiedná‰ky na ‰ko-lách. Pracovníci jsou ‰koleni v TKI. Pro pracovníky je zaji‰tûna rÛzná forma odbornésupervize na práci na lince. O vyuÏívanosti, funkãnosti a propagovanosti tûchto linekvypovídá vysok˘ poãet hovorÛ. Modrá linka svou profesionalitu opírá o kolektivníãlenství v âeské asociaci pracovníkÛ linek dÛvûry (âAPLD), nûktefií pracovníci linkyv Olomouci jsou individuálními ãleny âAPLD.

2. Linky dûtsk˘ch krizov˘ch center (DKC)– DKC Praha-Zápolí, DKC Spondea Brno, DKC ChrudimLinka dÛvûry je jednou ze sluÏeb tûchto zafiízení (ne stûÏejní sluÏbou) a je ãasto

kontaktní linkou DKC (velká ãást volajících je pozvána k osobnímu kontaktu do DKC).Tyto linky mají nonstop provoz. Interní pracovníci linky jsou vût‰inou zároveÀ pracovní-ky DKC a obsluhují linku v pracovní dobû v rámci své ostatní práce. Externí pracovnícipak zaji‰Èují odpolední, noãní a víkendov˘ provoz linky. Pracovníci jsou vy‰koleni v TKI,linka má samostatnou místnost. Supervize existuje – u nûkter˘ch zamûfiená pfiímo naTKI (Praha-Zápolí), u jin˘ch spojená se supervizí práce v DKC. Nûktefií pracovníci linkyPraha-Zápolí a Chrudim jsou individuálními ãleny âAPLD.

3. Linky neprofesionální– Linka dÛvûry OSPOD Prostûjov, Linka Nadûje Znojmo, Linka dÛvûry PPP RokycanyVznikly vût‰inou z podnûtu individuálních pracovníkÛ, na základû jejich nad‰ení

a nasazení ve sluÏbách pro dûti. Jde o linky vzniklé ve státním sektoru, fungující pouzev rámci pracovní doby zfiizující organizace. Pracovníci linky nejsou vy‰koleni, hovoryvedou v rámci ostatní pracovní náplnû, ãasto v prÛchozí místnosti organizace. Pokudexistuje supervize (Rokycany, Znojmo), je zamûfiena na hlavní pracovní náplÀ pracovní-ka, ne pfiímo na hovory na lince. Kromû linky ve Znojmû nevedou statistiky o hovorech.Objevuje se nízk˘ poãet hovorÛ.

4. Linky nepfiíli‰ vyuÏívané– Linka dûtské pomoci PlzeÀ, Linka pro Tebe NáchodPracovníci tûchto linek jsou vy‰koleni v TKI a jsou ãleny âAPLD nebo s touto organi-

zací spolupracují. Na obou linkách je také zaji‰tûna urãitá forma supervize.V podstatûby mohly b˘t zafiazeny do kategorie první, kdyby nebylo následujících skuteãností. Obûlinky mají v porovnání se statistick˘mi údaji ostatních linek velmi nízk˘ poãet hovorÛza rok 2002.Vedoucí plzeÀské linky klade vût‰í dÛraz na kontaktování dûtí a dospívají-cích ve ‰kolách a na prevenci formou v˘ukov˘ch programÛ. Mal˘ poãet hovorÛ jezapfiíãinûn nedostatkem financí a s ní spojenou nedostateãnou propagací. Provoznáchodské linky je v souãasné dobû dokonce pozastaven.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 107



5. Linky specifické – Linka vzkaz domÛSpecifická svou cílovou klientelou – dûti a mladí lidé na útûku. Základní metodou

práce je pfiedání vzkazu, kter˘ zanechají volající dûti a dospívající pro své rodiãe,pfiípadnû pfiedání vzkazu od rodiãÛ dûtem. Z hlediska hodnotících kritérií lze tuto linkuzafiadit do první kategorie linek.

DDaall‰‰íí ddÛÛlleeÏÏiittéé iinnffoorrmmaacceePPrrooppaaggaaccee lliinneekk

Propagace linek pro dûti a mládeÏ probíhá tradiãním zpÛsobem jako na linkách procelou populaci – letáky a plakáty na rÛzn˘ch místech, ãlánky a inzeráty v regionálníchnovinách a populárních ãasopisech, rozhovory v médiích, reklamní spoty v rádiích,webové stránky, dny otevfien˘ch dvefií. Nûkteré linky mají zajímavé propagaãní materiá-ly, cílené na dûtskou populaci – rozvrh hodin s odkazem na linku, samolepky, pohledy,vizitky. PlzeÀská linka má samolepky s kontaktem na linku vylepeny v telefonníchbudkách.

âast˘m zpÛsobem propagace a zároveÀ preventivní aktivitou jsou pfiedná‰ky a progra-my na rÛzn˘ch ‰kolách, kontakt s v˘chovn˘mi poradci. Jako dobfie propracovan˘ „‰kol-ní“ program se mi jevil v˘ukov˘ program Modré linky v Brnû – Ïáci a studenti do tzv.Ruky pomoci doplÀují potenciální osoby, organizace ãi instituce, které by jim mohly b˘tv pfiípadû akutní situace nápomocné.

Pfiedstavitelé Linky bezpeãí zase objíÏdûjí praÏské a mimopraÏské ‰koly spolu sezástupci z fiad Policie âR, pfiedávají informace o ãinnosti obou tûchto organizací a disku-tují s Ïáky a studenty nad tématy souvisejícími (trestné ãiny, kasuistiky).

TTeecchhnniicckkéé vvyybbaavveenníí lliinneekk

Jako pozitivní trend vidím pouÏívání mobilního telefonního ãísla na nûkter˘ch lin-kách. Zvy‰uje se tím dostupnost linky pro majitele mobilních telefonÛ a zároveÀ se „jdes dobou“ v souãasném rapidním rozvoji komunikaãních technologií.V této souvislostimi na mysli vyvstává praktická otázka: Jak obslouÏit dva telefony zároveÀ?

(S tímto praktick˘m problémem se ale pot˘kají i pracovníci pevn˘ch linek, kteréumoÏÀují pfiíjem dvou hovorÛ najednou.)

Pro neru‰ené poskytování sluÏby TKI se mi jeví jako sporná moÏnost pfiesmûrováváníhovorÛ na mobilní telefon pracovníka, kter˘ se nenachází pfiímo na pracovi‰ti linkydÛvûry.

Poskytování sluÏby internetového poradenství reaguje na uÏivatelsk˘ nárÛst tohotomédia a podle mého názoru by se mûlo stát standardní sluÏbou nabídky linek dÛvûry –zvlá‰tû pak linek dÛvûry pro dûti a mládeÏ.Anal˘za dat internetového poradenstvíukazuje, Ïe právû skupina star‰ích dûtí a mládeÏe vyuÏívá moÏnosti poradit se prostfied-nictvím e-mailu nejvíce ze v‰ech vûkov˘ch kategorií. Internetové poradenství se takstává nízkoprahovou branou vstupu do svûta psychosociální pomoci.

44..44.. ÚÚvvaahhaa nnaadd vv˘̆sslleeddkkyy ddoottaazznnííkkoovvééhhoo pprrÛÛzzkkuummuu pprraaccoovvnnííkkÛÛ lliinneekk8)

Jak jsem v˘‰e zmínila, na linkách dÛvûry pro dûti a mládeÏ v dobû realizace mého

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 108



v˘zkumu pracovalo pfiibliÏnû 216 pracovníkÛ. Dotazníkového ‰etfiení se zúãastnilo 47z nich, coÏ není velké mnoÏství, ale myslím si, Ïe anal˘za dotazníkov˘ch v˘povûdí mÛÏemít urãitou vypovídající hodnotu.AÏ na linku ve Znojmû a RÛÏovou linku jsem získalaalespoÀ jeden dotazník z kaÏdé linky (Linka bezpeãí – 18, Linka DKC Praha Zápolí – 7,Linka vzkaz domÛ – 2, Modrá linka – 6, Linka dÛvûry Olomouc – 4, Linka dÛvûry PlzeÀ –3, Linka DKC Spondea Brno 3, Linka dÛvûry Rokycany – 1, Linka dÛvûry Prostûjov – 1,Linka DKC Chrudim – 1, Linka dÛvûry Náchod – 1).

V˘znam oddûlení linek dÛvûry pro dûti a mládeÏ od linek dÛvûry pro celou popu-

laci

U pracovníkÛ dûtsk˘ch linek jsem oãekávala vût‰í míru pfiesvûdãení o odÛvodnûnostioddûlování linek pro dûti a mládeÏ. Názor bezv˘znamnosti oddûlování linek u témûfijedné tfietiny respondentÛ pravdûpodobnû vychází z praktické zku‰enosti pracovníkÛ,Ïe na jejich dûtskou linku v pfieváÏné mífie volají dospûlí klienti (NE na otázku Myslíte,

Ïe má v˘znam oddûlovat linky dÛvûry pro dûti a mládeÏ od linek dÛvûry pro celou

populaci? odpovûdûlo 14 pracovníkÛ, zejména z linek v Prostûjovû, Rokycanech, Modrélinky a linky DKC Zápolí,ANO – 33 pracovníkÛ).

·est pracovníkÛ, ktefií odpovûdûli NE na uvedenou otázku, si zároveÀ myslí, Ïe TKIu dûtí a mládeÏe není odli‰ná od TKI s dospûl˘mi.

Pfii pohledu na tyto v˘sledky mû napadá otázka, zda má vÛbec smysl zfiizovat dûtskélinky dÛvûry, na které volá obdobné procento dûtí a dospívajících (5–10 %) jako naostatní linky pro celou populaci. Hlavními pfiesvûdãovacími argumenty pro existencitûchto linek jsou zejména:

• Názor respondentÛ, Ïe na linku dÛvûry specificky zamûfienou na dûti a mládeÏ volajíklienti (tedy dûti a dospívající) s vût‰í dÛvûrou.

• Názor 35 respondentÛ, ktefií si myslí, Ïe hovor s dítûtem ãi dospívajícím je odli‰n˘od hovoru s dospûl˘m a Ïe pracovníci by mûli b˘t pro tento druh TKI specificky ‰kole-ni.

• Myslím si, Ïe regionální linky dÛvûry pro dûti a mládeÏ mohou navázat tûsnûj‰íspolupráci s konkrétními organizacemi a jejich zástupci v daném regionu, a tím pfiispûtk lep‰í návaznosti sluÏeb a zvy‰ování efektivity pomoci volajícímu dítûti ãi dospívající-mu.

Bezplatnost linky a její zneuÏívání

Nízká finanãní dostupnost je bezesporu stûÏejním pfiedpokladem dûtské linky dÛvûry.To si uvûdomují také pracovníci dûtsk˘ch linek, ktefií odpovûdûli na otázku Jak˘ máte

názor na bezplatnost volání na Linku dÛvûry pro dûti a mládeÏ? následujícím zpÛso-bem: je to správné a dÛleÏité – 31, není to správné a dÛleÏité (tato sluÏba by mûla b˘ttarifovaná) – 0, urãité tarifní zv˘hodnûní dûtské linky je dobré – 2, mûla by b˘t moÏnostv˘bûru mezi bezplatnou a placenou linkou – 1, jedna bezplatná linka v republice staãí – 1.

JiÏ v˘‰e jsem zmínila negativní dÛsledky bezplatného volání v podobû vysokéhopoãtu testovacích a imitaãních, pfiípadnû zneuÏívajících hovorÛ, a následné sníÏenídostupnosti linky.Tohoto tématu se pak dot˘ká fiada otazníkÛ, jak zafiídit, aby linkafungovala tak, jak má:

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 109



• Má b˘t linka bezplatnû dostupná i z mobilních telefonÛ?(Ze zku‰enosti Linky bezpeãí vypl˘vá, Ïe právû z mobilních telefonÛ je uskuteãnûno

nejvût‰í procento testovacích hovorÛ. Omezením volání z mobilních telefonÛ by sezároveÀ zúÏily moÏnosti, odkud mÛÏe klient volat.)

• Mohou b˘t blokována telefonní ãísla s vysok˘m poãtem testovacích hovorÛ? Jakjinak a zda postihovat permanentní zneuÏivatele linky?

(Od bfiezna 2004 je na praÏské Lince bezpeãí zavedena moÏnost blokování telefon-ních ãísel, která se na linku dovolají více neÏ 300krát za mûsíc, a jejichÏ majitelé tedylinku zneuÏívají.)

Psychosociální síÈ regionu

Obecnû lze vyhodnotit, Ïe pracovníci linek dÛvûry stále je‰tû v psychosociální síti âRpostrádají zejména dostateãné mnoÏství:

• kvalitnû fungujících krizov˘ch center pro dûti a mládeÏ vãetnû krizov˘ch lÛÏek,• azylov˘ch domÛ pro matky s dûtmi vãetnû krizov˘ch lÛÏek pro matky s dûtmi.Ze zku‰eností pracovníkÛ také vypl˘vá, Ïe je stále je‰tû mnoho co dohánût ve vzájem-

né spolupráci jednotliv˘ch organizací podílejících se na fie‰ení problému dítûte ãimladistvého v regionu – napfiíklad spolupráce linky, ‰koly, OSPOD, lékafiÛ, policie.

Hodnocení nízkoprahovosti zafiízení psychosociální sítû

V rÛzn˘ch regionech se nízkoprahovost jednotliv˘ch zafiízení pochopitelnû rÛzní.Obecnû lze pfii pohledu na jednotlivé prÛmûry zhodnotit, Ïe:

• Dûtská krizová centra – jsou pomûrnû zfietelnû nízkoprahová – pfievaÏují hodnotyod 1 do 2,2.

• Stfiediska v˘chovné péãe – stfiednû nízkoprahová – od 2 do 2,8.• Azylové domy pro matky s dûtmi – hÛfie nízkoprahové – od 2,7 do 4.• Pedagogicko-psychologické poradny – stfiednû aÏ hÛfie nízkoprahové – od 2 do 3,5.• Speciálnû pedagogické centrum – velmi rÛznorodé v jednotliv˘ch regionech

– od 1 do 4,7.• Oddûlení sociálnû-právní ochrany – také velmi rÛznorodé – od 1 do 3.Hodnocení spolupráce linek s OSPOD a Policií âR

V odpovûdích na tuto otázku jsem podle své vlastní hypotézy oãekávala spí‰e nespo-kojenost s tûmito institucemi.Anal˘za v˘povûdí v‰ak potvrdila pozitivnûj‰í trend, a to, Ïezku‰enost pracovníkÛ linek vypovídá spí‰e o pfieváÏné spokojenosti (s OSPOD pfieváÏnûdobrou zku‰enost mûlo 20 odpovídajících, nûkdy dobrou, nûkdy nedobrou zku‰enost14, s policií bylo pfieváÏnû spokojeno 15, nûkdy spokojeno a nûkdy nespokojeno 16).Ani v jedné z odpovûdí se neprojevila absolutní nespokojenost s prací OSPOD ãipolicie.

Nûktefií pracovníci k v˘povûdi doplnili obecnû znám˘ fakt, Ïe efektivita a kvalitapomoci vÏdy záleÏí na konkrétním pracovníkovi dané instituce, kter˘ se na fie‰enípfiípadu podílí.

Specifické znaky hovorÛ s jednotliv˘mi vûkov˘mi kategoriemi

Respondenti zmiÀovali zejména témata hovorÛ v jednotliv˘ch vûkov˘ch kategoriích.Poznámky o zpÛsobu vedení hovoru byly pouze ojedinûlé (coÏ je pochopitelné, protoÏe

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 110



hovory i stejnû star˘ch klientÛ mohou b˘t zcela odli‰né). Potvrdilo se, Ïe znalost v˘vojo-vé psychologie je pro pracovníka linky dÛvûry dÛleÏit˘m vodítkem informací – tématauvedená pracovníky se pochopitelnû shodují s tématy v˘vojov˘mi (tedy napfiíkladkamarádské vztahy a ‰kola v 7–12 letech, lásky a vztahy v 13–15 letech, sexuální proble-matika a vztahy v 16–18 letech atd.).

TûÏká témata

KaÏd˘ pracovník pomáhající profese se setkává s urãit˘mi tématy, s kter˘mi se mupracuje hÛfie neÏ s jin˘mi.Tuto citlivost do jisté míry ovlivÀuje jeho vlastní Ïivotnízku‰enost.V odpovûdích na tuto otázku se tedy objevila velká rÛznorodost.

V nûkolika odpovûdích se jako spoleãné téma objevilo, Ïe obtíÏn˘mi hovory propracovníky jsou ty, ve kter˘ch volající nechce sám svoji situaci fie‰it ãi odmítá zmûnu(8 odpovûdí), popfiípadû nelze nalézt Ïádné moÏné fie‰ení situace (6 odpovûdí).Takovéhovory vyvolávají v pracovníkovi pocit bezmoci, s nímÏ se tûÏko smifiuje.

Objektivnû obtíÏn˘mi tématy, která respondenti uvedli, jsou zejména pfiípady rÛzn˘chforem syndromu CAN (syndromu t˘raného a zneuÏívaného dítûte) a téma sebevraÏdyv hovorech s dûtmi a dospívajícími.

44..55.. DDiisskkuussee oo ddoommnnûûnnkkáácchh,, kktteerréé jjsseemm ffoorrmmuulloovvaallaa nnaa zzáákkllaaddûû vvllaassttnníí pprraaxxee

1. Linky dÛvûry ve mûstech s vy‰‰ím poãtem obyvatel mají vût‰í poãet hovorÛ neÏ

linky ve mûstech men‰ích, jsou tedy vyuÏívanûj‰í.

Porovnáním statistick˘ch dat jsem si ovûfiila pfieváÏnou platnost této domnûnky.VyuÏívanost linky (poãet hovorÛ) je pfiímo úmûrnû ovlivnûna velikostí mûsta, ve kterémse linka nachází, coÏ je pomûrnû logické. Na pfiíkladu plzeÀské linky (tfietí nejvût‰ímûsto souboru) se v‰ak také ukázalo, Ïe vyuÏívanost linky (poãet hovorÛ) ovlivÀujíi jiné promûnné. (Celkov˘ poãet hovorÛ na této lince za rok 2002 byl 288. Linkav Olomouci, kde Ïije o 65 000 lidí ménû neÏ v Plzni, mûla ve stejném období o 1 528hovorÛ více – celkem 1 816 hovorÛ.)

2. Okruhy témat, se kter˘mi dûti a dospívající volají na jednotlivé linky, jsou

podobné, ve velké mífie se neli‰í.

Statistická data linek a zejména údaje o tématech hovorÛ nelze zcela porovnávat,protoÏe linky nepouÏívají totoÏné programy pro zaznamenávání údajÛ (program LDW,vytvofien˘ âAPLD, pouÏívají ãtyfii linky z mnou vytvofieného seznamu linek).Tematickéskupiny jsou tedy na rÛzn˘ch linkách odli‰nû definované.

Pfiesto lze obecnû vyhodnotit, Ïe témata hovorÛ, s kter˘mi dûti a dospívající na dûtskélinky dÛvûry volají, jsou podle procentuálního zastoupení obdobná. Nejvût‰í kategoriitémat na vût‰inû linek tvofií problematika vztahová (vztahy rodinné, partnerské, vrstev-nické), následují osobnostní témata a dále ‰kolní a sexuální problematika.

3. Procentuální zastoupení testovacích hovorÛ je nejvy‰‰í na praÏské Lince bezpeãí.

Bezplatnost linky s sebou vÏdy nese kromû vysoké dostupnosti i moÏnost testování,popfiípadû i zneuÏívání linky. Ze statistiky Linky bezpeãí vypl˘vá, Ïe 53,7 % hovorÛ jezafiazeno právû do kategorie testovací hovory, coÏ u jin˘ch linek nemá obdoby (linkaDKC v Zápolí uvádí napfi. 9 % testovacích a zneuÏívajících hovorÛ, pokud se do nich

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 111



zapoãítá i mlãení a zavû‰ení).4. Krizové centrum u linky dÛvûry je potfiebnou sluÏbou.

Pfii rozhovoru s vedoucími jsem se doptávala na dÛleÏitost pfiítomnosti krizovéhocentra u linky dÛvûry. Odpovûdi byly následující:

Pfiítomnost krizového centra (KC) u linky dÛvûry je velkou v˘hodou, je dobré,

kdyÏ klienti mohou dojít, není nad pfiímou práci s klientem – názor ãtyfi vedoucích.Názor dal‰ích dvou vedoucích je, Ïe pfiítomnost krizového centra pfiímo u linky

není nezbytnû nutná, ale je dÛleÏitá spolupráce s dostupn˘m KC, aby byla zaji‰tûna

návaznost sluÏby v pfiípadû potfieby.

Dva vedoucí uvádûjí, Ïe provázanost LD a KC je nev˘hodou, dochází k mí‰ení

pracovníkÛ a sluÏeb, ale zároveÀ jiní tfii vedoucí si myslí, Ïe u KC by mûla b˘t pfiítom-

na LD jako jedna ze sluÏeb.

5. PfievaÏuje spí‰e nespokojenost se spoluprací s Policií âR.

Nikdo z pracovníkÛ neuvedl, Ïe by byl zcela nebo pfieváÏnû nespokojen se spolupracís policií. 15 pracovníkÛ bylo pfieváÏnû spokojeno, 16 nûkdy spokojeno, nûkdy nespoko-jeno.Tato domnûnka se mi tedy nepotvrdila, coÏ je pozitivní zpráva.

ZávûrVe své diplomové práci jsem chtûla zmapovat situaci linek dÛvûry pro dûti a mládeÏ

a zhodnotit fungování sluÏby telefonické krizové intervence pro dûti a mládeÏ v âRv souãasné dobû.

JJaakkáá jjssoouu nneejjddÛÛlleeÏÏiittûûjj‰‰íí zzjjii‰‰ttûûnníí aa ppoozznnaattkkyy??

• Linky dÛvûry pro dûti a mládeÏ jsou mezinárodními organizacemi (napfi. UNICEF)hodnoceny jako ddÛÛlleeÏÏiitt˘̆ ããlláánneekk vv kkoommuunniittûû ppfifiii zzaajjii‰‰ÈÈoovváánníí oocchhrraannyy ddûûttíí.

O zvy‰ování standardu sluÏby TKI pro dûti a mládeÏ se v poslední dobû snaÏí meziná-rodní organizace Children Helpline International, která sdruÏuje linky dÛvûry pro dûtia mládeÏ v‰ech zemí svûta.

SluÏba TKI je uÏiteãná zejména místní a ãasovou dostupností, nepfietrÏitou pomocí,principem anonymity. U TKI pro dûti a mládeÏ má velk˘ v˘znam bezplatnost linkya koncept opírající se o dûtská práva a model partnerství.

• V rámci svého v˘zkumu jsem vytvofiila sseezznnaamm 1133 lliinneekk pprroo ddûûttii aa mmllááddeeÏÏ, kterév souãasné dobû v âeské republice fungují.V rozsahu a kvalitû sluÏeb, které tyto linkynabízejí, se objevuje velká rÛznorodost. Existují linky, které fungují pouze v pracovnídobû sv˘ch zfiizovatelÛ, pracovníci nejsou vy‰koleni a hovory vyfiizují v rámci sv˘chostatních pracovních povinností v prÛchozí místnosti. ZároveÀ jsem mûla zku‰enosts linkami zcela profesionálními, sv˘m nonstop provozem, vy‰kolen˘m personálem,odpovídajícími prostory a ‰irokou nabídkou sluÏeb od TKI pfies internetové poradenstvíaÏ po pfiedná‰ky na ‰kolách.

Na základû pozorování a dostupn˘ch informací jsem linky rozdûlila do pûti rÛzn˘ch

kategorií – lliinnkkyy ss jjaassnnûû ddeeffiinnoovvaannoouu ffiilloozzooffiiíí TTKKII pprroo ddûûttii jjaakkoo hhllaavvnníí nnááppllnníí pprrááccee,,lliinnkkyy ddûûttsskk˘̆cchh kkrriizzoovv˘̆cchh cceenntteerr,, lliinnkkyy nneeppfifiííllii‰‰ vvyyuuÏÏíívvaannéé,, lliinnkkyy nneepprrooffeessiioonnáállnníí aa lliinnkkyyssppeecciiffiicckkéé.V rámci v˘zkumu jsem nemûla prostor pro následné hlub‰í zkoumání jednot-

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 112



liv˘ch kategorií linek, myslím v‰ak, Ïe by tento poãin mohl pfiinést dal‰í zajímavéinformace.Tématem pro dal‰í zkoumání by mohla b˘t kategorie linek dûtsk˘ch krizo-v˘ch center a ovûfiení otázky, zda moÏnost objednání na osobní konzultaci do DKCnûjak ovlivÀuje kvalitu ãi kvantitu hovorÛ na lince dÛvûry.

Na pfiíkladu plzeÀské linky se zase ukázalo, Ïe poãet hovorÛ (vyuÏívanost linky)neovlivÀuje pouze velikost mûsta, ve které linka sídlí, ale i jiné promûnné (napfiíkladzpÛsob propagace a prezentace linky na vefiejnosti) – potenciální téma pro dal‰í zkou-mání.

• StûÏejním nositelem sluÏby TKI pro dûti a mládeÏ v âR je praÏská LLiinnkkaa bbeezzppeeããíí.. Natuto linku díky bezplatnosti volá nejvíce dûtí a dospívajících, linku vyuÏívají dûti a do-spívající z celé republiky, tedy i z regionÛ, kde existuje jiná dûtská linka. Linka bezpeãív roce 2002 zaznamenala 97 059 tematick˘ch hovorÛ o problémech a ve 258 váÏn˘chpfiípadech intervenovala ve prospûch dítûte ãi dospívajícího. Bezplatnost linky zaji‰Èujebezbariérovost sluÏby, zároveÀ poskytuje moÏnost testování, pfiípadnû zneuÏívání linky.Praxe Linky bezpeãí vyvolává etické otázky typu: Zda trestat, pfiípadnû jak trestat zneuÏi-vatele linky? Jak zabránit ãi pfiedejít zneuÏívání bezplatné dûtské linky?

• OOssttaattnníí lliinnkkyy pro dûti a mládeÏ nabídku sluÏby TKI pro dûti v âR pouze doplÀují. Jefaktem, Ïe na fiadu dûtsk˘ch linek v âR volá pfieváÏná vût‰ina dospûl˘ch klientÛ a tytolinky jsou ssppíí‰‰ee lliinnkkaammii pprroo cceelloouu ppooppuullaaccii. Byla by sluÏba TKI pro dûti a mládeÏ efek-tivnûj‰í a uÏiteãnûj‰í, kdyby i regionální dûtské linky byly bezplatné a orientovaly sev˘hradnû na populaci dûtí a dospívajících?

V˘hodou regionálních linek je podle mého názoru zaji‰tûní plynulej‰í návaznostinásledné péãe v zafiízeních daného regionu (v˘hoda oproti centralizované Lince bezpe-ãí.). Zda je tento mÛj názor opodstatnûn˘, by stálo za v˘zkumné ovûfiení.

Pfiípadn˘ dal‰í v˘zkum by se mohl také zamûfiit na pprroobblleemmaattiicckkéé ssiittuuaaccee, se kter˘mise pracovníci na dûtsk˘ch linkách dÛvûry pot˘kají. Napadají mû reálné pfiípady, se kter˘-mi jsem se setkala na Lince bezpeãí:

• zneuÏívané dítû odmítá pomoc,• dítûti na útûku je linkou zprostfiedkován kontakt s policií, ta ho následnû odveze

zpût domÛ,• dítû volající v noci se nemá kam uch˘lit, vyÏaduje akutní pomoc, pohotovost

OSPOD nefunguje a v regionu není Ïádné krizové zafiízení,• linka provede intervenci ve prospûch dítûte (na OSPOD, policii ãi jiném zafiízení),

pfiiãemÏ se následnû ukáÏe, Ïe pfiípad je smy‰len˘, nereáln˘.Jak se pracovníci s takov˘mi situacemi vyrovnávají a jak je fie‰í?Z uvedeného vypl˘vá, Ïe sluÏba telefonické krizové intervence pro dûti a mládeÏ

nefunguje v âR zcela bezproblémovû a kvalitnû. U kaÏdé z linek dÛvûry lze identifikovatvût‰í ãi men‰í nedostatky, které je nutné odstranit, aby se linka mohla stát kvalitnímposkytovatelem sluÏby TKI pro dûti a mládeÏ. Je dÛleÏité, Ïe fiada vedoucích linek si tytonedostatky uvûdomuje, snaÏí se na nich pracovat a zkvalitÀovat sluÏby.

I za stávajícího stavu, kter˘ není zcela ideální, jsou linky dÛvûry pro dûti a mládeÏ

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 113



stûÏejní organizací na poli psychosociálních sluÏeb pro dûti a mládeÏ. Pokud se odbor-nost linek a kvalita poskytovan˘ch sluÏeb bude zvy‰ovat, mÛÏe to b˘t pro tento druhsociální sluÏby jenom pfiínosem.

PPoouuÏÏiittáá lliitteerraattuurraa::AA CChhiilldd’’ss wwoorrlldd aanndd ddiissttaannccee ccoouunnsseelllliinngg.. The International conference of Childlines,

6.–8. March 2003. Bratislava, Slovakia.DISMAN, M. JJaakk ssee vvyyrráábbíí ssoocciioollooggiicckkáá zznnaalloosstt. Praha: Karolinum, 2000.DDrraafftt LLiisstt ooff HHeellpplliinneess. Amsterdam: Children Helpline International, 2002.CChhiillddrreenn’’ss HHeellpplliinnee IInntteerrnnaattiioonnaall – aa GGlloobbaall nneettwwoorrkk ooff HHeellpplliinneess aanndd TTeelleeccoomm

oouuttrreeaacchh ffoorr cchhiillddrreenn aanndd yyoouunngg ppeeooppllee.. Amsterdam: CHI, 2002.KKrriizzoovvéé ppssyycchhoossoocciiáállnníí sslluuÏÏbbyy vv ââeesskkéé rreeppuubblliiccee. Praha: Remedium, 2002.SSttaattiissttiikkaa LLiinnkkyy bbeezzppeeããíí – rrookk 22000022. Praha: Linka bezpeãí, 2003.VODÁâKOVÁ D. a kol. KKrriizzoovváá iinntteerrvveennccee. Praha: Portál, 2002.TT˘̆rraannéé,, zznneeuuÏÏíívvaannéé aa zzaanneeddbbáávvaannéé ddííttûû aa DDûûttsskkéé kkrriizzoovvéé cceennttrruumm vv PPrraazzee. Bulletin DKC

v Praze. Praha: Dûtské krizové centrum, 1995.V˘roãní zprávy organizací, které se úãastnily v˘zkumu.

�

1) Kontakt na autorku: [email protected]) âeská abilympijská asociace (CAA) je hlavním organizátorem národní abilympiády (pfiehlídky pracovních schopností a dovedností zdravotnû

postiÏen˘ch). SdruÏení pÛsobí také v oblasti zamûstnávání zdravotnû postiÏen˘ch lidí a v oblasti prevence a odstraÀování stavebních bariér.3) Dokument Children’s Helpline International – a Global Network of Helplines and telecom outreach for children and young people. 2002.4) Více informací o âeské asociaci pracovníkÛ linek dÛvûry, v˘znamu ãlenství linek v této asociaci, v˘cvicích v telefonické krizové intervenci a

tématech s ní spojen˘ch se lze dozvûdût na internetov˘ch stránkách www.capld.cz.5) OSPOD = oddûlení sociálnû-právní ochrany dítûte.6) Seznam linek sestaven podle velikosti mûst.7) Kompletní informace o jednotliv˘ch linkách zde vzhledem k omezení délky ãlánku nemohu uvést. ZájemcÛm v‰ak ráda poskytnu svou diplomovou

práci v digitální podobû.8) Vzhledem k omezení délky ãlánku nemohu na tomto místû uvést kompletní anal˘zu dotazníkov˘ch dat ani kvantitativní vyhodnocení jednotliv˘ch

odpovûdí dotazníku. ZájemcÛm na vyÏádání je opût ráda za‰lu v digitální podobû.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 114


AKADEMICKÉstatěMEDICINALIZACE – PROBLÉM STÁLE ŽIVÝ / SYLVA BÁRTLOVÁ

PhDr. SylvaBártlová, CSc.,pracuje jakosociologv Národnímcentru o‰etfiova-telství a nelékafi-sk˘ch zdravot-nick˘ch oborÛv Brnû. Nakatedfie SPSPFakulty sociál-ních studií MUvyuãuje externûpfiedmût„Sociologiemedicíny“. Odpoãátku svéprofesní prácese zab˘vásociologickouproblematikoumedicíny azdravotnictví.

Medicinalizace – problém stále Ïiv˘Medicalisation – problem which is still aliveAbstrakt:âlánek podává základní informace a fiadu pfiíkladÛ, t˘kají-cí se problematiky medicinalizace, která je i v souãasnédobû stále Ïiv˘m problémem. Uvádí kladné i zápornéstránky tohoto fenoménu, kter˘ je v˘znamn˘m vedlej‰ímproduktem rÛstu poznatkÛ v oblasti medicíny. V‰ímá sii mnoha deviantních zpÛsobÛ chování, se kter˘mi sociálnípracovníci ãasto pfiicházejí do styku.

Abstract:The article gives the basic information and a number ofexamples concerning the problems of medicalisation,which is still a live issue at present. It puts forward bothpositive and negative aspects of this phenomenon whichis an important by-product of the growth of knowledge inthe area of medicine. It also pays attention to a lot ofdeviant behaviours frequently encountered by the socialworkers.

ÚvodV˘znamn˘m vedlej‰ím produktem rÛstu poznatkÛ v oblasti

medicíny a s tím související vysoké prestiÏe lékafiské profese jevût‰í poãet situací, ve kter˘ch se medicína, resp. lékafi uplatÀuje.Americk˘ sociální filozof Illich I. jiÏ v roce 1976 uvádí, Ïe lékafiizískávají spoleãenskou dominanci pfiesahující jejich kompetencetím, Ïe nûkteré sociální otázky a fyziologické aspekty Ïivota byly

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 115


AKADEMICKÉstatě MEDICINALIZACE – PROBLÉM STÁLE ŽIVÝ / SYLVA BÁRTLOVÁ

mmeeddiicciinnaalliizzoovváánnyy.To znamená, Ïe dostávají oznaãení v medicínské terminologii, jsouchápány jako medicínské problémy a mají b˘t fie‰eny lékafiskou intervencí. Plnû lze dotohoto okruhu zahrnout narození a smrt, alkoholismus, drogové závislosti, t˘rání dûtí,nûkteré oblasti kriminality apod. (Illich,1976).

Lékafiské povolání má znaãnou moc, která je konkretizována ‰ífiením lékafisk˘chpojmÛ a lékafisk˘ch metod mezi vefiejností. Medicínskou iniciativu v‰ak nerozvíjejípouze lékafii, pfiípadnû i sestry a pfiedstavitelé dal‰ích nelékafisk˘ch oborÛ, jako fyziote-rapie, ergoterapie, farmacie apod., ale rovnûÏ i prÛmysl vyrábûjící nezbytné doplÀkylékafiské praxe. Zejména farmaceutické spoleãnosti energicky vyhla‰ují lékafiskouhegemonii.

Lékafiská profese, jak tvrdí Irving Zola, se stala „pohfiebi‰tûm pravdy“, kdy názorylékafiÛ silnû ovlivÀují názory ostatních nejen na antisociální chování, ale i na kaÏdodenníÏivot celé populace. Podle Zoly jsou témûfi v‰echny oblasti na‰ich kaÏdodenních ãinnos-tí infiltrovány lékafiskou charakteristikou toho, co je normální (zdravé) a co je nenormál-ní (nezdravé). (Zola, 1977, In Morrall, 2001: 101.) Znamená to, Ïe celá na‰e existencebyla mmeeddiicciinnaalliizzoovváánnaa.

I. V˘voj medicinalizaceTak jako medicínou upfiednostÀovan˘ pfiístup k urãit˘m aspektÛm Ïivota lidí na jedné

stranû stále narÛstal, tak se na druhé stranû zaãala zmen‰ovat role institucí, jako napfi.rodiny, církve apod.V‰e, co se vztahuje k oblasti reprodukce Ïivota (sexualita, antikon-cepce, neplodnost, prenatální péãe, pfiedãasné ukonãení nechtûného tûhotenství,náhradní rodiãovství, tûhotenství, porod, péãe o dûti bez rodiãÛ nebo s rodiãi, kteréo dûti nestojí), se stalo záleÏitostí medicíny. Problémy dfiíve spadající do pole pÛsobnostirodiny, zákonodárství, církve apod. jsou pfiebírány lékafii.

¤ada rÛzn˘ch spoleãensk˘ch i osobních faktorÛ mÛÏe b˘t v souãasné dobû ovlivÀová-na lékafisk˘mi zásahy. Menstruace jiÏ není pfiirozenou, i kdyÏ nevítanou „kletbou“, alestavem, kter˘ mÛÏe b˘t regulován a v urãit˘ch pfiípadech ji lze zcela potlaãit.Pfiedmenstruaãní tenze není jen obdobím nevyhnutelné hormonální nerovnováhy, alei symptomem, kter˘ lze léãit. Nadmûrná hmotnost tûla nemusí b˘t jen dÛsledek pfiejídá-ní a velkého oceÀování jídla, které dokonce v nûkter˘ch kulturách naznaãuje bohatstvía vysoké spoleãenské postavení, ale i stigmatizovan˘ neduh (obezita), kter˘ mÛÏevyÏadovat chirurgické zásahy (jako napfi. liposukci nebo ãásteãnou gastrektomii). Pocitúnavy a nezájmu o v‰echny aspekty denního Ïivota, ale zvlá‰tû práci, je pojmenovánjako „syndrom chronické únavy“ (CFS) a mÛÏe b˘t léãen léky nebo psychoterapií.Tûlesná vada nemusí b˘t pouze ne‰Èastn˘m vedlej‰ím produktem porodu nebo nehod.Ve svûtû, kter˘ si cení dokonalosti, pfiedstavuje nepfiípustnou odchylku, která by mûlab˘t chirurgicky korigována.

Podobnû kosmetická chirurgie usiluje o odstranûní vad, které jsou provázeny neeste-tick˘m vzhledem. Problémy akceptované dfiíve, jeÏ byly bûÏnou souãástí Ïivota (holohla-vost, vrásãitost, nadváha, akné, malá prsa, úzkost, ospalost a jiné) v souãasné dobûchápeme jako vady, které slouÏí pro dostateãnou argumentaci k intervenci medicíny.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 116



Neposlu‰ní ‰koláci jsou nyní „hyperaktivní“ nebo trpí „syndromem nedostatku pozor-nosti“. Problém pfii ãtení (dyslexie) nebo mluvení (dysfázie) je zji‰Èován ve specifick˘chanomáliích funkce mozku. Je-li nám za tmav˘ch a studen˘ch zimních dnÛ bídnû, jsme-limrzutí a líní, znamená to, Ïe trpíme „sezónní afektivní poruchou“.

Medicinalizace urãit˘ch podmínek s sebou v souãasnosti nese velké v˘hody projednotlivce. ·ílenství pfiestylizované do lékafiské kategorie, i kdyÏ následuje nucenáléãba a urãitá izolace, je jistû pro trpícího lep‰í neÏ b˘t upálen u kÛlu po oznaãení jako„ãarodûjnice“, jak tomu bylo v urãit˘ch historick˘ch údobích.Vyru‰ující Ïák mÛÏe ve‰kole dostat vítanou a zvlá‰tní podporu, jestliÏe jeho rodiãe poÏádají o lékafiskou diag-nózu hyperaktivity.

MMeeddiicciinnaalliizzaaccee postihla hlavnû Ïeny. Cecil Helman, lékafisk˘ antropolog (1994, InMorrall, 2001: 103), konstatuje, jak se od devatenáctého století zmûnil názor na meno-pauzu. Dfiíve vût‰ina Ïen zemfiela, je‰tû neÏ ztratila svou reprodukãní schopnost.V indu-strializovaném svûtû se spolu s prodluÏováním vûku Ïen stala menopauza – jako lékafi-ská kategorie – v˘znaãn˘m rysem jejich Ïivota. Pfiirozené sniÏování hladiny estrogenuu Ïen stfiedního vûku, coÏ znamená konec moÏnosti porodit dítû, zpÛsobuje návaly,nadmûrné pocení v noci a zmûny ve sloÏení kostí a vaginální sekrece. Urbanizace protopfiivedla tyto symptomy do dosahu stále se roz‰ifiující lékafiské profese, která má základ-nu v nemocnici. Se Ïenami se nezachází tak, jako by pouze procházely „zmûnou“z plodnosti do neplodnosti. Na stav menopauzy je zejména v prÛmyslovû vyspûl˘chzemích pohlíÏeno spí‰e jako na „nemoc“. I kdyÏ ne v‰ichni lékafii souhlasí s nezbytností„hormonální substituãní terapie“, pfiesto se stala ãasto pfiedepisovanou medikací napomoc mnoha Ïenám, aby se mohly vyrovnat s fyziologick˘mi symptomy menopauzy.

Praktick˘ lékafi James Le Fanu poukazuje na to (Le Fanu, 1997, In Morrall, 2001: 104),Ïe ohromné mnoÏství lidí je diagnostikováno jako „ne-nemocní“, coÏ je stále se roz‰ifiují-cí jev díky vy‰etfiování zdravotního stavu. Dokazuje, Ïe napfi. desetitisíce lidí je klasifiko-váno jako „hypertenzní“ a jsou jim pfiedepisovány odpovídající léky následkem toho, Ïekdysi jim nûjak˘ lékafi namûfiil vy‰‰í hodnotu krevního tlaku jako souãást formálníhonebo ad hoc zji‰tûní celkového zdravotního stavu. Dokonce naznaãuje, Ïe u urãité ãástiÏen bylo chybnû diagnostikováno, Ïe mají rakovinu prsu, v dÛsledku zji‰tûní „bulky“a patologové se radûji m˘lí, neÏ aby nûco zanedbali.Tyto Ïeny v‰ak po cel˘ svÛj Ïivottrpí úzkostí, kterou má tato diagnóza za následek, nemluvû o tûlesném znetvofienívlivem následné radiologické nebo chirurgické léãby.

Zdravotní prohlídky mohou b˘t nejen neopodstatnûné na stranû jedné, protoÏemedicinalizují lidi, ktefií nemají Ïádnou nemoc, ale nemusí b˘t ani úãinné na stranûdruhé pfii hledání skuteãn˘ch nemocí. Studie dfiívûj‰ích ‰védsk˘ch klinick˘ch zkou‰ekúãinnosti mamografie do‰la k závûru, Ïe neexistuje spolehliv˘ dÛkaz, Ïe tato speciálnívy‰etfiovací metoda v koneãné fázi onemocnûní zachraÀuje Ïivoty (GGoottzzsshhee,, OOllsseenn,2000, In MMoorrrraallll, 2001: 105).Tito vûdci do‰li k závûru, Ïe na kaÏd˘ch 1 000 Ïen podro-ben˘ch jednou za dva roky prohlídce bylo bûhem dvanáctiletého období zabránûno jenjednomu letálnímu konci pro rakovinu prsu.

Dal‰í v˘znam medicinalizace spoãívá ve vyuÏívání medicínsk˘ch argumentÛ k vyfie‰e-

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 117



ní pfiípadÛ, které v‰ak bezprostfiednû s medicínou nesouvisejí. Napfiíklad hladina hlukupfii rockové hudbû je v této souvislosti zmiÀována z dÛvodÛ po‰kozování sluchu a jakonezdravá pro mentální v˘voj dûtí.Také zneãi‰tûné Ïivotní prostfiedí vede k niãení rostlina ÏivoãichÛ a je pfiíãinou fiady onemocnûní.V urãit˘ch pfiípadech jde o pfiesun vlastníodpovûdnosti ze spoleãnosti na jednotlivce a na medicínské faktory. Pro státní politikuje totiÏ efektivnûj‰í a levnûj‰í hledat medicínská fie‰ení a nezam˘‰let se nad spoleãensk˘-mi kofieny problémÛ. Sociální marketing je velk˘m ‰ifiitelem medicínské problematiky,kdy ve jménu zdraví úspû‰nû obchoduje se v‰ím – od vysoce vláknit˘ch obilovin,rostlinn˘ch projímadel, analgetik aÏ po nízkokalorická sladidla.

II. Medicinalizace deviantního chováníMnoho „deviantních“ zpÛsobÛ chování, jako napfi. problematika závislosti, kriminality,

gamblerství apod., se dostává pod drobnohled lékafiské profese. Opilství s následnousomatickou neschopností jiÏ není jen zvolen˘m, sebedestruktivním zpÛsobem Ïivota.KvÛli „závislosti na alkoholu“ mÛÏe b˘t „obûÈ návyku“ hospitalizována a jsou jí pfiedepi-sovány rÛzné léky. Sexuální pfiestupek nepfiedstavuje jen ãin, zasluhující potrestání, alei léãiteln˘ problém. Na základû tûchto poznatkÛ vstupují téÏ do vûzeÀského systémudal‰í tzv. expertní psychiatrické sluÏby, s jejichÏ pomocí se potom vytváfií „terapeuticképrostfiedí“.

Lidé závislí na alkoholu, drogách nebo hracích automatech, dfiíve povaÏovaní zajedince s nedostatkem volních vlastností, s poruchami hodnotové orientace a chování,jsou v dne‰ních spoleãensk˘ch podmínkách ãasto oznaãováni za nemocné jedince.

Nûktefií kriminalisté dokonce povaÏují asociální chování za medicínsk˘ problém, coÏznamená, Ïe rÛzní naru‰itelé zákona, od zlodûjÛ v obchodû aÏ po masové vrahy, mohoub˘t chápáni jako potenciální nemocní.

Medicinalizace také zahrnuje redefinování sociálních problémÛ. JestliÏe se o uÏívánídrog uvaÏuje jako o nemoci, je nutné uvaÏovat o umisÈování narkomanÛ pfiedev‰ím dopsychiatrick˘ch léãeben. Podobnû jestliÏe jsou rÛzní kriminální násilníci povaÏováni za„nemocné“, byla by podpora psychiatrickému léãení v˘hodnûj‰í neÏ nápravná zafiízení.Z posledních dvou pfiíkladÛ je zfiejmé, Ïe ze spoleãenského hlediska není jednoduchérozli‰it mezi nemocí a kriminální deviací, ponûvadÏ osoba, která je nemocná, je ve velkémífie zbavena zodpovûdnosti za své chování.Aãkoliv se jeví jako zvlá‰tní povaÏovatdeviantní chování, kter˘m je napfi. závislost na alkoholu nebo na drogách, spí‰e zanemoc neÏ asociální jednání, navozuje to otázku po sociální kontrole. MÛÏe b˘t napfi.namátkové testování uÏívání drog ãi vy‰etfiení poÏití alkoholu na pracovi‰ti povaÏovánoza poru‰ování lidsk˘ch práv, kdyÏ se tak dûje na ochranu pracovníkova zdraví?

III. PsychiatrizaceMichael Stone (1998) pozoruje, Ïe v posledních padesáti letech existuje více psychiat-

rÛ neÏ za celou historii tohoto oboru a Ïe psychiatrická pojednání se neodvolatelnûstala souãástí kultury západních spoleãností.To znamená, Ïe soukromé my‰lenky,chování, emoce a spoleãenské hodnoty byly dÛkladnû „„ppssyycchhiiaattrriizzoovváánnyy““.Tento pfiístup

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 118



je variantou toho, co Thomas Szasz popisuje jako medicinalizaci problémÛ v Ïivotû(1973, 1974). Pro Szasze bûÏné a opakující se události a potíÏe lidského Ïivota (napfi.konflikty s ostatními, ztráta zamûstnání, fie‰ení finanãních problémÛ a vyrovnání se seztrátou sv˘ch blízk˘ch) nejsou primárnû záleÏitostí lékafie. Szasz uvádí, Ïe lékafii majízodpovûdnost pfiedev‰ím za léãbu problémÛ organického pÛvodu.

PPssyycchhiiaattrriizzaaccee lidského Ïivota byla zapoãata aplikací psychologick˘ch metod léãby veviktoriánském období a „terapie formou rozhovoru“ hraje stále v˘znamnou úlohui v souãasné psychiatrické praxi. Fyzikální metody léãby se v‰ak staly v procesu medici-nalizace Ïivotních problémÛ v˘znamnûj‰ími.Ve 30. a 40. letech minulého století do‰lok zavedení inzulínové terapie pfii léãbû psychiatrick˘ch nemocí a k aplikaci psychochi-rurgick˘ch metod.V padesát˘ch letech byla objevena léãba pomocí antipsychotick˘cha antidepresívních lékÛ. Na konci dvacátého století se v lékafiské diagnostice objevilydal‰í dÛleÏité postupy (napfi. arteriografie mozkového fieãi‰tû, poãítaãová tomografie,magnetická rezonance, pozitronová emisní tomografie a dal‰í zobrazovací metody).Souãasnû se rozvinula v˘roba nové vlny psychotropních látek, jako jsou napfi. antidepre-siva SSRI a dal‰í.

Nejmarkantnûj‰ím pfiíkladem ppssyycchhiiaattrriizzaaccee kaÏdodenního Ïivota je v USA roz‰ífieníléku Prozac – prvního SSRI, kter˘ je sice indikován k terapii deprese, ale stal se, spolus lékem Viagra na muÏskou impotenci, základním prostfiedkem urãitého Ïivotního stylu.Tzn. Ïe stejnû jako Viagra byla vyuÏívána k zesílení muÏské sexuální síly (spí‰e neÏk pouhému zamûfiení se na sexuální dysfunci), i Prozac se stal chemick˘m pfiípravkemmûnícím lidskou mysl, a pouÏívan˘m tedy k boji proti nesnázím a zklamáním obyãejnélidské existence. Peter Kramer, americk˘ profesor psychiatrie, bojuje za Prozac jako za„prostfiedek vylep‰ující osobnost“. Stejnû jako Viagra vytváfií pfiedstavu, Ïe poskytujemuÏÛm (a moÏná i Ïenám) extravagantní orgasmy, i Kramer tvrdí, Ïe uÏíváním Prozacuse mÛÏeme v‰ichni cítit „lépe neÏ dobfie“. Pro Kramera je souãástí „kosmetické psycho-farmakologie“.Av‰ak na rozdíl od somatické kosmetické chirurgie se mohou SSRIpouÏívat nejen k obnovení základních sloÏek stavu ãlovûka, ale mohou zcela zmûnitlidskou povahu (Kramer, 1994).

IV. Sociologick˘ pfiístup k medicinalizaciVelmi kritick˘ postoj vÛãi procesu mmeeddiicciinnaalliizzaaccee zaujali pfiedev‰ím sociologové.

Uveden˘ pojem byl aplikován sociálními vûdci k popisu toho, jak˘ negativní úãinekmÛÏe mít lékafiská profese vÛãi jednotlivci i spoleãnosti. Kromû aspektÛ „„ssppoolleeããeennsskkéékkoonnttrroollyy““ v lékafiské praxi existuje rovnûÏ nepfiím˘ „kontrolní“ úãinek medicinalizace,kter˘ je daleko mocnûj‰í.

KdyÏ lékafii léãí pacienta onemocnûlého napfi. bronchitidou, srdeãním selháním,rakovinou plic nebo du‰evní poruchou, je zákrok zamûfien na jednotlivce. Je to jednotli-vec, kter˘ se musí kvÛli prohlídce svléknout, je to jeho krev, která se posílá do laborato-fie na vy‰etfiení, a je to osoba, které se podávají léky nebo je podrobena chirurgickémuzákroku.Av‰ak mnoho váÏn˘ch nemocí má spoleãenské a environmentální rozmûry.Mnoho smrteln˘ch nemocí je podmínûno chudobou, ‰patn˘m bydlením, nepfiízniv˘m

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 119



pfiírodním prostfiedím a také rizikov˘mi pracovními podmínkami.Zamûfiením se v˘hradnû na pacienta iinnddiivviidduuaalliizzuujjee lléékkaafifi ssppoolleeããeennsskkéé pprroobblléémmyy.To

znamená, Ïe lékafiská praxe posiluje samotn˘ spoleãensk˘ systém, kter˘ je v podstatûzdrojem mnoha chorob. KdyÏ lékafii provádûjí léãebné zákroky na jednotlivcích, je navícsniÏována zodpovûdnost státu za zmûnu spoleãnosti, která se neobejde bez znaãn˘chstátních finanãních dotací.

Bez zavedení kontroly povedou medicinalizaãní aktivity lékafiÛ ke kvantifikaci stálevíce nemocí, které se musí diagnostikovat a léãit pomocí narÛstajícího rozsahu vyspû-l˘ch technologií (Morall, 2001: 107).

Lékafiská profese je v‰ak do jisté míry ovlivÀována vefiejn˘m zdravotnictvím, kteréposkytuje ‰ir‰í vûdomostní základnu pro determinanty zdraví a nemoci. Biomedicínskéa individualistické v˘klady toho, co udrÏuje zdraví a co zpÛsobuje nemoc, jsou zahrnutydo obsáhlej‰ího a propracovanûj‰ího v˘kladového rámce, kter˘ alespoÀ ãásteãnû uznávásocioenvironmentální faktory.

MMeeddiicciinnaalliizzaaccee v‰ak nemusí mít pouze funkci spoleãenské kontroly, která jí dáválegitimitu. Jak poznamenává Scambler, je lékafiská hegemonie ãásteãnû i v˘sledkemskuteãného úspûchu v léãbû nûkter˘ch nemocí. Navíc perspektiva velkého pokrokulékafiské vûdy díky genovému mapování, poãítaãov˘m technologiím a úãinku lékÛ nabiochemii ãlovûka pfiedpokládá dal‰í úspûchy medicíny. Realistick˘ pohled pfiipou‰tí, Ïelékafisk˘ pokrok je charakterizován úspûchy i neúspûchy, ale to je dáno pfiirozen˘miproblémy, které má vûda pfii definování cílÛ své ãinnosti. Znamená to, Ïe vûda je schop-na se pouze pfiiblíÏit ke skuteãn˘m událostem a Ïe vûdecká medicína pouze posuzujena základû „nejlep‰í domnûnky“ pfiíãinu, a tedy i léãbu nemoci.Vûda i medicína jsounavíc souãástí spoleãenského kontextu, kter˘ stanoví a smûruje jejich jednotlivé i spo-leãné programy.AÈ jsou v‰ak zji‰tûné omyly ve vûdeckém i lékafiském úsilí jakékoliv,existuje obecná inklinace k objevování faktÛ, pfiíãin a pfiíãinn˘ch vztahÛ. Nikdy nebu-dou existovat absolutní znalosti ani zcela jasné pochopení toho, co tvofií fyzick˘ a pfií-rodní svût a co pfiesnû plodí nemoci a léãí je, ale to by nemûlo vést k ignorování toho,co známe (Scambler, 1997).

ZávûrTak jako se lékafiská terminologie roz‰ífiila do mnoha lidsk˘ch aktivit a na fie‰ení

problémÛ, které nejsou primárnû nemocí, tak také diskuse o uveden˘ch otázkách budenadále pokraãovat a budou se objevovat ve stále vût‰í mífie demedicinalizaãní snahy. JakjiÏ bylo fieãeno, medicinalizace se neobe‰la bez kritiky.V souãasné dobû jsme svûdkyddeemmeeddiicciinnaalliizzaaããnníícchh pprroocceessÛÛ, kdy lékafii i pacienti se pokusili v fiadû pfiípadÛ odstranitnûkteré aspekty lidského chování z dosahu medicíny. Lékafii vyãlenili homosexualituz oficiálního manuálu psychiatrick˘ch poruch, kdyÏ zaãali tvrdit, Ïe homosexuální stykse souhlasícím dospûl˘m není nemocí.Také lidé s rozliãn˘mi problémy, jako napfi.gamblefii, zneuÏívané manÏelky apod., zaãali zakládat pfiedev‰ím v USA svépomocnéskupiny k zvládnutí sv˘ch problémÛ bez zásahu medicínské autority.Ve v‰ech vyspûl˘chstátech je v posledních desetiletích kladen dÛraz na komunitní péãi o du‰evnû nemoc-

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 120



né, která je zaloÏena na spolupráci se sociálními, právními a dobrovoln˘mi laick˘mipracovníky.

Nûktefií kritikové medicinalizace se snaÏí redefinovat aspekty Ïivota, jak˘mi jsou napfi.narození, smrt apod., jako soukromé záleÏitosti, ve kter˘ch by mûly b˘t lékafiské zásahylimitovány.

Aãkoliv tyto snahy jsou jen poãátkem odporu proti medicinalizaci spoleãnosti a zdajíse b˘t dosud izolovan˘mi v˘jimkami „medicinalizaãního“ trendu, upozorÀují i na urãitéproblémy v tomto zapoãatém boji.


GOTZSHE, P., OLSEN, O. IIss ssccrreeeenniinngg ffoorr bbrreeaasstt ccaanncceerr wwiitthh mmaammmmooggrraapphhyy jjuussttiiffaabbllee?? InMORRALL, P. SSoocciioollooggyy aanndd NNuurrssiinngg.. London: Routledge, 2001.

HELMAN, C. G. CCuullttuurree,, HHeeaalltthh,, aanndd IIllllnneessss.. In MORRALL, P. SSoocciioollooggyy aanndd NNuurrssiinngg..

London: Routledge, 2001.ILLICH, I. MMeeddiiccaall NNeemmeennssiiss ((TThhee eexxpprroopprriiaattiioonn ooff hheeaalltthh)).. New York: Random House,

1976.KRAMER, P. D. LLiisstteenniinngg ttoo PPrroozzaacc:: AA PPssyycchhiiaattrriisstt EExxpplloorreess AAnnttiiddeepprreessssaanntt DDrruuggss aanndd

tthhee RReemmaakkiinngg ooff tthhee SSeellff.. London: Fourth Estate, 1994.LE FANU, J. RRiissee ooff tthhee nnoonn--ddiisseeaassee.. In MORRALL, P. SSoocciioollooggyy aanndd NNuurrssiinngg.. London:

Routledge, 2001.MORRALL, P. SSoocciioollooggyy aanndd NNuurrssiinngg.. London: Routledge, 2001.SCAMBLER, G. SSoocciioollooggyy aass AApppplliieedd ttoo MMeeddiicciinnee.. London: Saunders, 1997.STONE, M. H. HHeeaalliinngg tthhee MMiinndd:: AA HHiissttoorryy ooff PPssyycchhiiaattrryy ffrroomm AAnnttiiqquuiittyy ttoo tthhee PPrreesseenntt..

London: Pimlico, 1998.SZASZ,T. S. TThhee MMaannuuffaaccttuurree ooff MMaaddnneessss.. St.Albans: Paladin, 1973.SZASZ,T. S. TThhee MMyytthh ooff MMeennttaall IIllllnneessss:: FFoouunnddaattiioonnss ffoorr aa TThheeoorryy ooff PPeerrssoonnaall CCoonndduucctt..

New York: Harper and Row, 1974.ZOLA, I. HHeeaalltthhiissmm aanndd ddiissaabblliinngg mmeeddiiccaalliizzaattiioonn.. In MORRALL, P. SSoocciioollooggyy aanndd NNuurrssiinngg..

London: Routledge, 2001.�

Kontakt na autorku: e-mail: [email protected].

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 121


AKADEMICKÉstatě SROVNÁNÍ KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍHO PŘÍSTUPU.../ S. ŠEVČÍKOVÁ

ThMgr.Stanislava

·evãíková1) jeasistentkou na

katedfie sociálnípolitiky a sociál-

ní práce FSSMU v Brnû, kde

také studujev doktorském

programu.Zab˘vá se

teoriemi a meto-dami sociální

práce, supervizí,etikou a hodno-

tami v sociálnípráci

Srovnání kognitivnû-behaviorálního pfiístupu a logoterapie v sociální práci v nástinu terapie drogové závislostiComparison of cognitive behavioral approach andlogotherapy in social work within the outlie of drug abuse

Abstrakt:Cílem následujícího textu je srovnat logoterapiiV. Frankla a kognitivnû-behaviorální terapii a nastínit jejídal‰í moÏné uÏití v terapii drogovû závisl˘ch. Autorka senejprve pokou‰í detailnû identifikovat hlavní komponentyobou teorií a nalézt podporu pro implicitní tvrzení, ÏevyváÏení slabostí jedné teorie se nachází v pfiednostechteorie druhé, tedy Ïe obû teorie, vhodnû aplikované, lzepouÏít ne-li pfiímo komplementárnû, tedy alespoÀ sou-bûÏnû ãi následnû.

Abstract:The aim of the following text is to compare the logothe-rapy of V. Frankl and the cognitive-behavioural therapyand to outline the possibility of its further use in thetherapy of drug abuse. To begin with, the author is tryingto identify in detail the main components of both theori-es and to find evidence for the implicite statement thatthe balancing of some weak points of one theory consistsin finding the virtues of the other theory. Both theoriesthus could, if applied appropriately, be used in a comple-mentary way, or at least, simultaneously or subsequently.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 122


AKADEMICKÉstatěSROVNÁNÍ KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍHO PŘÍSTUPU.../ S. ŠEVČÍKOVÁ

ÚvodDrogovû závislí, ktefií se dobrovolnû ãi s pfiispûním blízk˘ch rozhodnou k léãbû své

závislosti na návykov˘ch látkách, ãi je jim léãba soudnû nafiízena, se mohou dostat dopsychoterapeutického prostfiedí, které nemusí b˘t zcela ãitelné. Existuje celá ‰kálapsychoterapeutick˘ch metod a k trendÛm dne‰ní doby patfií eklektické ãi integrativnísmûry (Knobloch, Knoblochová, 1999; Nelson-Jones, 2000, Navrátil, 2001).V sociálnípráci neplatí, Ïe pfiívlastek „eklektick˘“2) je pejorativní – v pomáhajících profesích jetento racionálnû zdÛvodnûn˘ pfiístup Ïádoucí.

Cílem vzdûlávání v sociální práci je, aby sociální pracovník, terapeut ãi jin˘ pomáhají-cí pracovník nebyl ortodoxním zastáncem pouze jedné metody, ale tvofiivû vyuÏívali pfiedností ostatních ‰kol a smûrÛ3). Pro zachování logiky tohoto textu zafiadím roger-sovskou terapii k humanistick˘m a existencionálním metodám4) (srov. napfi. Payne,1997; Nelson-Jones, 2000; Navrátil, 2001) a dále se budu vûnovat srovnání kognitivnû-behaviorální terapie (dále jen KBT) a logoterapie, kterou fiadíme taktéÏ mezi humanistic-ké teorie v sociální práci (srov. Kurz, 1995; Payne, 1997; Navrátil, 2001) a kterou, jakpozdûji prokáÏu, je moÏné také zafiadit mezi úãinné prostfiedky léãby drogovû závisl˘ch.

Cílem následující studie je komparace dvou metod sociální práce: logoterapie a exi-stenciální anal˘zy V. E. Frankla,5) a terapie kognitivnû-behaviorální ve vztahu k léãbûdrogové závislosti. Frankl sám pokládal behaviorismus za smûr, kter˘ logoterapie pfiedsti-hla o celá desetiletí, coÏ je dal‰ím dÛvodem pohlédnout ve vzájemném vztahu na obasmûry dÛkladnûji.

Nejprve nastíním kognitivnû behaviorální terapii v její ‰ífii a historickém kontextu,dále se zamûfiím na logoterapii (jejíÏ v˘chodiska jsou mi blízká) a její hlavní charakteris-tiky a pokusím se je komparovat se zámûrem nastínit dal‰í vyuÏití obou metod v léãbûdrogov˘ch závislostí. Nastínûní detailní formy pomoci a aplikace obou metod pro léãbudrogov˘ch závislostí pfiesahuje rámec uvaÏovaného textu.

1. KOGNITIVNù-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIEKognitivní teorie i behaviorismus se zpoãátku vyvíjely jako dvû odli‰né a samostatné

‰koly. Podle nûkter˘ch autorÛ (Mahoney, 1974; Meichenbaum, 1977; MoÏn˘, Pra‰ko,1999; Kratochvíl, 2002) se v polovinû 70. let spojily a zdálo se, Ïe vznikla vlastnû symbi-oticky jedna ucelená a komplexnûj‰í teorie. Skuteãností ov‰em je, Ïe v rámci tûchtoteorií vznikly variace dal‰ích teorií a pfiístupÛ, které se hlásí ke kognitivnû-behaviorální-mu my‰lení. Jeden z hlavních protagonistÛ KBT,A. Ellis, ji v poãátcích (v roce 1955) dûlína racionálnû emotivní behaviorální terapii (REBT) – u nás známé jako racionálnû-emoãní terapie (která se dûlí na obecnou a specifickou) (Nelson-Jones, 2000: 181,Kratochvíl, 2002: 66).V krátkosti mÛÏeme fiíci, Ïe obecná REBT je témûfi totoÏná s v âRznámou KBT a specifická REBT klade dÛraz na hlubokou filozofickou promûnu klienta.Ellis sám sebe pokládá za otce REBT a praotce KBT. Jeho dílo Nelson-Jones (2000: 185)pokládá za kontroverzní, neboÈ REBT je vlastnû syntéza psychoanal˘zy a my‰lenekrogeriánského pfiístupu. Kognitivní terapie A. Becka a teorie sociálního uãení A. Bandury

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 123



(zafiazovaná do tohoto smûru, srov. napfi. Payne, 1997; Navrátil, 2001) se nûkdy pojedná-vá jako odli‰né teorie.V ãeském prostfiedí v‰ak zdomácnûla tato teorie pod oznaãenímKBT se specifick˘mi prvky, popsan˘mi níÏe (MoÏn˘, Pra‰ko, 1999).

11..11 BBEEHHAAVVIIOORRIISSMMUUSS

My‰lenkové poãátky behaviorismu sahají aÏ do starovûkého ¤ecka, kdy Aristotelespopsal proces uãení jako asociace mezi podnûty. Rusk˘ vûdec I. P. Pavlov vypracoval napfielomu 19./20. století svou teorii o tzv. klasickém podmiÀování.V USA ve 20. letech20. století americk˘ vûdec J. B.Watson formuloval svou tezi o behaviorismu (anglickybehavior znamená chování) a tuto metodu aplikoval na fie‰ení psychick˘ch konfliktÛ.Pohled na terapii jako zmûnu jednání byl blízk˘ i anglickému psychologovi H. J.Eysenkovi a americkému psychiatrovi J.Wolpemu.

Tehdej‰í psychologie se profilovala jako „psychologie bez du‰e“, jak nazval zakladatelnovodobé experimentální psychologie W.Wundt své stûÏejní dílo, tedy Ïe ãlovûkachápala vûda, potaÏmo psychologie, pouze jako biologicky determinovan˘ komplexbunûk, kter˘ reaguje na vnûj‰í podnûty. Co bylo uvnitfi, nebylo mûfiitelné, a tudíÏ anivûdecky relevantní. Navíc by zab˘vání se vnitfiními procesy terapii jen komplikovaloa prodluÏovalo (Kratochvíl, 2002).

Behaviorismus staví na tfiech pfiedpokladech: v‰ichni lidé chtûjí pfieÏít, touÏí mít conejménû bolesti a chtûjí b˘t ‰Èastní.

âlovûk na základû stimulÛ reaguje na své sociální prostfiedí a tyto zjevné reakcemohou b˘t Ïádoucí (kladné) nebo neÏádoucí (‰patné). Jediné, co je podle autorÛ moÏnépsychologicky ovlivnit, je odstranit (oslabit, nechat vyhasnout) návyky ‰patn˘ch fie‰enía cviãit a posilovat Ïádoucí chování. Negativní odezva (trest) je pocitovû nepfiíjemnáa odmûna naopak pfiíjemná.

Behaviorismus se zamûfioval na ovlivÀování v˘hradnû vnûj‰ích vlivÛ: podnût(stimulus) a reakce na nûj v podobû chování. âlovûk byl chápán jako tzv. ãerná skfiíÀka,do jeho nitra se v˘zkumník ãi terapeut nesnaÏil proniknout, ponûvadÏ se vnitfiní pocho-dy podle tehdej‰ího mínûní nedaly mûfiit, a pokud by se o to nûkdo pokusil, bylo by topokládáno za nevûdecké. Prvotní psychologie si totiÏ vetkla do vínku právû vûdeckostna dÛkaz své blízkosti k tehdej‰ím pfiírodním vûdám.

Rozkvût behaviorismu se datuje do 50. a 60. let, kdy vznikly dvû ‰koly: britská a ame-rická, obû ale vycházely z odli‰n˘ch v˘chodisek a zamûfiovaly se na rozdílné skupinyklientÛ, pfiedev‰ím z oblasti psychologie.Ameriãané se dokonce hrdû oznaãovali za„sociální inÏen˘ry“. Neúspûch behaviorismu spoãíval pfiedev‰ím v léãení deprese, a tobyl jeden z dÛvodÛ, proã se behavioristé zaãali zajímat o kognitivní procesy.

Podstatou behaviorální terapie je anal˘za chování a uvûdomûní si jejich pfiíãin (ante-cedentÛ). Platí tfii pravidla: 1. v˘sledky se musí dát mûfiit, 2. terapeut se vyh˘bá spekula-cím, 3. platí tzv. Ockhamova bfiitva (podle níÏ lze zjednodu‰enû fiíci, Ïe nejjednodu‰‰ívysvûtlení je souãasnû také nejpravdûpodobnûj‰í).

Mezi základní principy behaviorismu patfií: lidské chování je nauãené, maladaptivnímuchování se ãlovûk uãí jako adaptivnímu a je moÏné je odstranit uãením chování adaptiv-

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 124



ním a podmínky, které byly pfiíãinou maladaptivního chování, mohou b˘t odli‰né odtûch, které toto chování udrÏují.Terapeut se má pfiedev‰ím vûnovat impulsÛm udrÏují-cím.

11..22 KKOOGGNNIITTIIVVNNÍÍ TTEEOORRIIEE

I kognitivní teorie (cognitio znamená latinsky poznání) vidí své kofieny ve starovû-kém uãení stoikÛ, ktefií doporuãovali vnitfiní vyrovnanost pfii fie‰ení konfliktních situací,kladli dÛraz na vnitfiní pocity a názory na vnûj‰í událost a vyuÏívali tzv. „sokratovskéotázky“6).

Za novodobé zakladatele této ‰koly se pokládají Ameriãané A. Ellis a A.T. Beck (MoÏn˘,Pra‰ko, 1999). Nelson-Jones (2000) a Kratochvíl (2002) oproti tomu pokládají Ellise zazakladatele racionálnû emotivní behaviorální terapie, jak jiÏ bylo zmínûno v kap. 1.1,ktefií svÛj pÛvodnû psychoanalytick˘ pfiístup roz‰ífiili smûrem ke zkoumání vnitfiníchkognitivních procesÛ (lat. cognitio znamená poznání), tj. zpÛsobÛ, jak lidé pfiijímají,interpretují, vybírají, uchovávají a pfiedávají podnûty ze svého sociálního prostfiedí.Kognitivní teorie vychází z pfiedpokladu, Ïe v prÛbûhu kognitivního v˘voje ãlovûkadochází k uãení nesprávn˘ch vzorcÛ, napfi. interpretace skuteãnosti. âlovûk tedy nerea-guje primárnû na podnûty ze svého prostfiedí, ale na svou kognitivní interpretaci tûchtoudálostí.Tato teorie v˘znamnû pfiispívá k pochopení toho, jak ãlovûk konstruuje sociálnírealitu (srov. Nurius, Berlin, 1995: 513). Podle ní je ãlovûk zahlcován mnoÏstvím verbál-ních i neverbálních impulsÛ a z nich vybírá a spoluutváfií svÛj vnitfiní svût, v nûmÏ Ïije.Percepce je vlastnû v˘sledkem interakce mezi jednotlivcem a kulturou, sociálnímprostfiedím. Kognitivní terapie se pokou‰ela zjistit chyby v poznávacích procesechorganismu a identifikování jeho „iracionálních pfiesvûdãení“, fale‰ného pfiesvûdãenío realitû.

Mezi základní principy této teorie patfií: pfiesvûdãení o kognitivních pfiíãinách psy-chick˘ch poruch, terapie je ãasovû limitovaná a hraje v ní dÛleÏitou úlohu pevn˘terapeutick˘ vztah, kde terapeut spolupracuje s klientem, vyuÏívá tzv. „sokratovskéotázky“. Kognitivní terapie je direktivní a orientuje se na problém, klient dostává domá-cí úkoly a mezi cíle patfií i vzdûlávání klienta, které umoÏÀuje jeho orientaci v problémua kvalifikovanûj‰í volbu (v na‰em pfiípadû) pro abstinenci od drog, pro kterou nastoupilterapii.

11..33 KKOOGGNNIITTIIVVNNùù--BBEEHHAAVVIIOORRÁÁLLNNÍÍ TTEERRAAPPIIEE

Novû vzniklá kognitivnû-behaviorální terapie (viz kap. 1) umoÏÀovala lépe pochopitindividualitu klientÛ, pfiiãemÏ behaviorismus poskytl metodu a kognitivní teorie obsah.Nejde pouze o to, aby se klienti cítili lépe, ale aby zmûnili své chování i navykl˘ zpÛsobmy‰lení. Poznatek behaviorismu, Ïe vnûj‰í prostfiedí ãasto ovlivÀuje projevení vnitfiníchdispozic a jejich míru, je dodnes platn˘.Vzhledem k tomu, Ïe KBT je velmi roz‰ífienáa pro urãité skupiny klientÛ takfika jedinû moÏná uplatnitelná terapie, je vhodné, abys ní byli seznámeni i pomáhající pracovníci.

Limity této teorie jsou v souãasnosti napfi. v léãbû schizofrenie nebo maniodepresívní

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 125



psychózy, jejichÏ vznik nelze uspokojivû vysvûtlit vlivy vnûj‰ího prostfiedí.Podle Ellise má KBT tfii hlavní cíle: bezpodmíneãné pfiijetí sebe, druh˘ch a snaha

zvládnout frustraci.7)

V zásadû v‰ak je moÏné urãit desatero zásad KBT (podle MoÏn˘, Pra‰ko, 1999: 31).1. KBT je krátká, ãasovû omezená.2. KBT je strukturovaná a terapeut je aktivní a pozitivnû direktivní.3. KBT se opírá o vztah otevfiené aktivní spolupráce mezi klientem a terapeutem.4. KBT vychází z teorií uãení a teorií kognitivní psychologie.5. KBT se zamûfiuje na pfiítomnost.6. KBT se zamûfiuje na konkrétní, jasnû definované problémy.7. KBT si stanovuje konkrétní, funkãní cíle.8. KBT se zamûfiuje na pozorovatelné chování a vûdomé psychické procesy.9. KBT uplatÀuje vûdeckou metodologii.10. Koneãn˘m cílem KBT je dosaÏení sobûstaãnosti klienta.

11..33..11 TTEEOORRIIEE UUââEENNÍÍ VV KKBBTT

PÛvodní behaviorismus znal pouze dvû formy uãení, klasické podmiÀování8) a ope-rantní podmiÀování9), pozdûj‰í autofii uznali i uãení nápodobou ãili sociální uãení.Kognitivní teorie obohatila syntézní KBT o kognitivní uãení (model podnût – organis-mus – reakce – následek). Právû kognitivní procesy zprostfiedkovávají linii mezi podnû-tem a reakcí. „Není to tedy ãlovûk sám, kter˘ vyvolává urãité chování, ale v˘znam, kter˘ãlovûk tomuto podnûtu pfiisoudí.“ (MoÏn˘, Pra‰ko, 1999: 42.)

Terapeut na základû znalostí konstrukce individuálního svûta, svûta hodnot a vztahÛmÛÏe intervenovat, opravovat, reinterpretovat to, co klient zaÏil. Pomocíkognitivnû-behaviorální terapie se pokou‰í vytvofiit efektivní a adaptivní prostfiedí fie‰eníproblémÛ Ïivota pomocí pozitivních stimulÛ. Podporuje a simuluje fie‰ení problémÛ, sekter˘mi se klient aktuálnû zab˘vá, pomocí rÛzn˘ch metod osvojení si urãitého druhuchování.V sezení terapeut modeluje urãité situace, se kter˘mi má klient potíÏe, a on seje s pomocí terapeuta ãi skupiny uãí fie‰it.V terapii není tedy primární vnitfiní stránkavûci, klienta, ale fie‰ení chování.

2. LOGOTERAPIE A EXISTENCIÁLNÍ ANAL¯ZAViktor Frankl vûnoval pokusu o vysvûtlení svého nového smûru velkou ãást svého

díla.Logoterapie vznikla jako reakce na setkání s tehdej‰í psychoanal˘zou S. Freuda (kter˘

mimo jiné zab˘vání se smyslem Ïivota pokládal za symptom nemoci) a Adlerovouindividuální psychologií. Rozchod s obûma smûry, které podle Frankla ãlovûka „deperso-nalizují“, odlid‰Èují, znamenal nutnost budování nového psychoterapeutického smûru.PfiestoÏe jeho zárodky se objevily v pfiedváleãném rukopise klíãového díla Lékafiská

péãe o du‰i, právû v koncentraãním tábofie, kdy zcela nah˘ a oholen˘, zakusil sám nasobû pocit „holé existence“ (Frankl, 1996), coÏ pravdûpodobnû znamenalo jeho defini-tivní pfiiklonûní k existencialismu a nikoli napfi. k tehdy vznikající personální filozofii.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 126



Jeho pfiístup byl v roce 1924 W. Souckem nazván „tfietí vídeÀská ‰kola psychoterapie“,pfiesto zpoãátku Frankl sám mûl zpoãátku pouze na mysli stávající „psychologii bezducha“ reformovat, rehumanizovat, polid‰tit (Frankl, 1997a), neboÈ ignorovala a nebralana vûdomí duchovní dimenzi ãlovûka, kterou chápal Frankl jako „specificky lidskou“a jejíÏ dÛleÏitost silnû zdÛrazÀoval.

Etymologicky znamená logoterapie sloÏení dvou fieck˘ch slov logos (kromû v˘znamuslovo také smysl) a terapeuo „léãím“. Logoterapie je tedy název smûru i technikyvedoucí k pomoci pacientovi (klientovi). Existenciální anal˘za je (pfiedev‰ím) filozofick˘pokus o vyloÏení lidské existence jako odpovûdi Ïivotu, kter˘ klade otázku smyslu, alemÛÏe znamenat i anal˘zu Ïivotní situace jednotlivého ãlovûka. Logoterapie je více neÏpouhou anal˘zou skuteãnosti, pokou‰í se nalézt fie‰ení sv˘mi technikami a nezab˘vá se(pouze) filozoficky otázkami bytí ãlovûka, ale hledá odpovûì na palãivou otázku posmyslu. Frankl definuje dále logoterapii také podle tfií základních ctností ArthuraSchnitzera, vûcnost, odvaha a pocit zodpovûdnosti – tomu Frankl pfiifiazuje i tfii vídeÀskésmûry psychoterapie. K odvaze patfií individuální psychologie A.Adlera (vÛle k moci),vûcnost k psychoanal˘ze (vÛle ke slasti) a zodpovûdnost k logoterapii (vÛle ke smyslu).

22..11 EEXXIISSTTEENNCCIIÁÁLLNNÍÍ VVAAKKUUUUMM AA VVÒÒLLEE KKEE SSMMYYSSLLUU

Logoterapie reaguje na sílící pocit bezesmyslnosti, vnitfiní existenciální prázdnotua vakuum novodobého ãlovûka poãínajícího 20. století, kter˘ mimo jiné není pronásle-dován ani tak vinou, jako úzkostí a jehoÏ vÛle ke smyslu je silnû frustrována, coÏ sekun-dárnû vyvolává du‰evní choroby. Pocit bezesmyslnosti specifikuje Frankl jako „masovouneurotickou triádu: deprese, narkomanie a agrese“ (1994: 178). Jako „nemoci doby“jmenuje Frankl také útûk do kolektivního my‰lení, fatalistického ãi provizorního postojek Ïivotu a k fanatismu.

Frustrace a existenciální prázdnota se projevuje mimo jiné také jakousi leností a lho-stejností. Lenost se mÛÏe projevovat jako urãitá ztráta zájmu (o sebe, druhé, svût),lhostejnost zase nedostatek iniciativy nûco v okolí nebo ve svûtû vykonat, zlep‰it.Tentopocit marnosti ve spoleãnosti zesílil pfiedev‰ím po její masové technizaci, kdy namístoúmorn˘ch 12–14 hodin se sniÏovala postupnû pracovní doba a vznikl nov˘ fenoménv masové kultufie – voln˘ ãas. Frankl zkoumal také úãinky dlouhodobé nezamûstnanostimládeÏe a organizoval pro ni bezplatné poradny10).

Ke smyslu je moÏné smûrovat pouze neustál˘m pokou‰ením se o uskuteãÀováníhodnot.Ty Frankl dûlí na tvÛrãí – napfi. ãin a jednání (nûco dûlat), záÏitkové – kdyÏ donitra ãlovûka vstoupí krása a dobro (nûco zaÏít, nûkoho milovat) a postojové – v pfiípa-dû, Ïe je ãlovûku z jak˘chkoli pfiíãin odepfieno realizovat hodnoty tvÛrãí a záÏitkové, máalespoÀ moÏnost k nim zaujmout postoj – pfietvofiit utrpení ve v˘kon.

Frankl za základní hodnotu pokládá Ïivot v metafyzickém smyslu, a to pfiedev‰ím proskuteãnosti darovanosti a nedotknutelnosti Ïivota jako v˘zvy urãené k naplnûní. Zdenastupuje úloha svobody, která je tou vlastností umoÏÀující sebetranscendenci, zapome-nutí na sebe, ale i „vzdornou sílu ducha“, kdy ãlovûk z tûÏké, patové nebo jinak nepfiíz-nivé situace dokáÏe realizovat svou existenci. Frankl také hovofií o „tragické triádû“ –

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 127



utrpení, viny a smrti, které jsou úheln˘m kamenem, kde se svoboda ãlovûka projevuje.

22..22 DDUUCCHHOOVVNNÍÍ DDIIMMEENNZZEE ââLLOOVVùùKKAA

Duchovní dimenze se projevuje „vÛlí ke smyslu“, kterou Frankl identifikuje jakoklíãovou pro své chápání psychoterapie. Duchovní dimenzi v psychiatrickém (nikolináboÏenském) smyslu pfiisuzuje Frankl naprostou autonomii. âlovûk má tedy dimenzisomatickou a du‰evní (ve smyslu emoãní, pudové, kognitivní a konativní stránky, podob-nû jako zvífiata, i kdyÏ i je v tomto smyslu pfiesahuje) a duchovní, která poÏaduje smyslve‰kerého bytí.Tento nov˘ antropologick˘ model, tzv. tfiídimenzionální obraz ãlovûka, jeprávû nov˘m a prÛlomov˘m aspektem v tehdej‰í medicínû a psychologii. âlovûk jevnímán i s duchovní dimenzí, která je v nûm pfiítomna, v˘znamnû se projevuje, ale nenímoÏné ji mûfiit a pozorovat právû ve smyslu pfiedchozí „vûdecké“ psychologie. Dnesbychom neopomenuli ani dimenzi sociální, neboÈ ãlovûk je zoon politikon, neboli tvorsociální, ve smyslu fiecké polis, obce, jak o nûm hovofiil jiÏ Aristoteles.

Noetická dimenze je chápána jako nová kategorie v psychoterapii, nikoli ve smyslufieckého nús – rozum, ale ve smyslu nezamûnitelného osobního názoru, volby, vûdomí,navazuje na dimenzi psychickou a somatickou. „K plnému lidství – k jeho úplnosti –v‰ak patfií i tato tfietí, duchovní dimenze. Ne v‰ak pouze jen jako jedna z jemu vlastníchdimenzí. Je to totiÏ právû tato dimenze, která – i kdyÏ není jedinou dimenzí lidskéexistence – je vlastní dimenzí lidství. âlovûk se vÛbec stává ãlovûkem teprve v onûch(duchovních) poãinech, jimiÏ se pozvedá ze somatopsychické roviny do dimenzeduchovní.“ (Frankl, 1999: 37.) Neboli i za sebetûÏ‰í nemocí (i du‰evní, napfi. psychózou)nebo za sebetûÏ‰ích podmínek koncentraãního tábora zÛstává ãlovûku zbytek svobody,v nûmÏ se mÛÏe rozhodnout pro smysl, a tím dostat novou dÛstojnost. Frankl právûv koncentraãním tábofie mohl konat svá psychologická pozorování na stranû vûzÀÛi dozorcÛ, a tak pozorovat lidské hyeny i svaté – obû tyto skupiny mûly stejné podmínkya moÏnosti se rozhodnout.

Chápat tuto duchovní dimenzi v náboÏenském smyslu vûfiícího Îida Frankla zaãalipostupnû úspû‰nû kfiesÈan‰tí psychologové. Logoterapeut (ve Franklovû dobû mohl b˘tterapeutem pouze lékafi) se snaÏí o to, ukázat klientovi úkoly, ale i konfrontace, kterému Ïivot nabízí – nabídky smyslu ãlovûku... On je tázan˘ – „tady a teì“. Svobodnérozhodnutí reagovat na tuto v˘zvu dodává ãlovûku hodnotu v˘konu a osobní dÛstoj-nost.To je pro Frankla mimo jiné v˘znamn˘m dÛvodem proti eutanázii, kterou v jehodobû provádûli nacisté.

Frankl se opírá také o svûdomí. Svûdomí je orgánem smyslu, vychází z nevûdoméhloubky lidské osoby, rozhodnutí lidského bytí jsou ãasto nevûdomá a nereflektovaná.V tomto smyslu je svûdomí i nelogické, ba pre-logické, intuitivní. Existuje pre-logicképochopení sebe a dokonce i pre-logick˘ hodnotov˘ Ïebfiíãek.Ve svûdomí vÏdy probíhá„sekundární racionalizace“ událostí a rozhodnutí. Bytí odpovídá tedy „jsoucí“ a svûdomí„je‰tû ne-jsoucí“, co bytí musí.Toto „co bytí musí“ se teprve uskuteãÀuje, není tedyskuteãné, ale moÏné. (V nûmãinû je to v˘stiÏnû etymologicky vyjádfieno rozdílem meziSEIN a SOLLEN).

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 128



Kde se tedy duchovní Já ponofiuje do nevûdomé sféry jako do svého základu, mluví-me o svûdomí, lásce a umûní. Kde ale opaãnû do vûdomí proniká skuteãnost – hovofií-me o neuróze nebo psychóze.

22..33 TTEECCHHNNIIKKYY LLOOGGOOTTEERRAAPPIIEE

Dereflexe (sebedistance), paradoxní intence a sebetranscendování ãlovûka jsounejzákladnûj‰ími metodami pro práci logoterapeuta s klientem. (Frankl, 1994: 172.)

Sebetranscendence znamená, Ïe ãlovûk je bytostnû zamûfien na nûco, co není on sám,co je mimo nûj, ba nad ním.Toto nûco oznaãuje Frankl za smysl, v jehoÏ naplnûní mÛÏeãlovûk pocítit ‰tûstí. âlovûk, kter˘ nevidí konec svého existenãního provizoria, tûÏkosvÛj Ïivot zamûfiuje k nûjakému cíli. NemÛÏe uÏ, jako ãlovûk v normálním Ïivotû, zamû-fiit svÛj Ïivot na budoucnost.Tím se v‰ak zmûní i celá struktura jeho vnitfiního Ïivota.Dochází k vnitfiním úpadkov˘m jevÛm, jak je uÏ známe z jin˘ch oblastí Ïivota.

Pomocí sebedistance neboli dereflexe mÛÏe ãlovûk odstoupit od sebe, svého utrpení,a dal‰í metodou, napfi. paradoxní intence, se nad nû pfienést, dokonce se zasmát sámsobû. âlovûk nemÛÏe ovlivnit bûh Ïivota, události, které ho potkávají, ale mÛÏe, a tozásadním zpÛsobem, ovlivnit svÛj vnitfiní postoj k nim.A to je podstata logoterapie.

Logoterapie hovofií o tzv. noodynamice, tedy napûtí mezi smyslem jako takov˘ma úkolem ãlovûka smysl naplnit nebo mezi tím, co ãlovûk je, a tím, k˘m se má stát.Noodynamické zákonitosti v pozitivním ãi terapeutickém smyslu platí ov‰em pouzetehdy, je-li zatíÏení (prese) pfiibliÏnû adekvátní vnitfinímu zaloÏení ãlovûka. Lidsk˘ Ïivotse obvykle vyznaãuje urãit˘m tlakem, dynamikou, ne-statick˘mi situacemi.Ve chvíli, kdytlak zmizí, vstupuje do ãlovûka de-prese (od-tlak), která má velmi negativní (i nevratné)dÛsledky pro dal‰í psychick˘ rozvoj ãlovûka.Tento proces oznaãuje logoterapie existen-ciální dynamikou (noodynamikou).

3. POKUS O KOMPARACI OBOU METODSrovnat11) obû metody lze velmi obtíÏnû. Obû metody se od sebe odli‰ují odli‰n˘m

antropologick˘m v˘chodiskem. Na rozdíl od logoterapie, kde je v popfiedí specifickytzv. tfiídimenzionální antropologick˘ pfiístup ke ãlovûku a techniky nejsou na prvnímmístû, v behaviorální terapii je specifická technika (na-uãení, od-uãení) na prvním místûa teorie se primárnû nezab˘vá filozofickou antropologií (srov. Kratochvíl, 2002). Cíleobou konceptÛ jsou také odli‰né: logoterapie si klade za cíl, aby ãlovûk dokázal pfii-jmout svou obtíÏnou Ïivotní situaci „tady a teì“ a nalezl v ní smysl. Úspû‰nost KBT seneposuzuje jako zmûna pfiístupu k problému, jako je tomu v logoterapii, ale jako zmûnachování, odnauãení se nesprávnému chování apod.

Metodika kognitivnû-behaviorální terapie není aplikovatelná na v‰echny typy klientÛa na v‰echny du‰evní ãi sociální poruchy.V takovém pfiípadû se doporuãuje navrhnoutklientovi jinou terapii12). Jak jiÏ bylo fieãeno, pojetí KBT je u nejrÛznûj‰ích ‰kol ãastovelmi odli‰né. MoÏné striktní, direktivní ãi „jednoznaãné“ chápání jednoho pomáhající-ho pracovníka je rozdílné od pojetí napfi. A. Ellise, kter˘ vyuÏívá disputací (logické,filozofické argumenty a vyuÏívání zku‰enosti) ãi partnerského rozhovoru pomáhajícího

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 129



pracovníka a klienta, sokratovského rozhovoru (kladení otázek tak, aby klient na odpo-vûì pfii‰el sám). Klient je veden také k jakési racionálnû emotivní pfiedstavivosti (napfi.pfiedstavit si nejhor‰í moÏné fie‰ení své svízelné situace), hraní rolí, uãí se vyuÏívathumor (srov. Nelson-Jones, 2000).

Je moÏné tedy vzít jako jednotky komparace: antropologické v˘chodisko, typy problé-mÛ a úspû‰nost. Kritéria, jako napfi. roz‰ífienost pfiístupu v praxi nebo obtíÏnost zvládnu-tí pfiístupu pomáhajícím pracovníkem, jsou zavádûjící.Ale jiÏ v˘‰e zvolená kritéria se pfiihlub‰ím zamy‰lení ukáÏou problematická s ohledem na komparaci. Metody jsou natolikodli‰né, Ïe srovnávat je prostû není moÏné. Pfiesto se domnívám, Ïe právû provádûn˘„pokus“ o komparaci má smysl právû pro svou praktickou aplikaci v sociální práciv práci s drogovû závisl˘mi. Nastínûné metody a jejich hlavní komponenty pfiímovybízejí ke kombinovanému pouÏití obou teorií v práci s drogovû závisl˘mi.

4. APLIKACE OBOU P¤ÍSTUPÒ NA DROGOVù ZÁVISLÉPodle MoÏného a Pra‰ka (1999: 264) „lze fiíci, Ïe v‰echny komplexní léãebné progra-

my pro klienty závislé na alkoholu a na drogách vyuÏívají jako základního pfiístupubehaviorální a kognitivní metody“. Zastánci této teorie chápali drogovou závislost jako„nauãen˘ vzorec chování“ a ve své léãbû se koncentrovali pfiedev‰ím na zmûnu tûchtovzorcÛ a návyk na nové vzorce, které podporují abstinenci. Mezitím bylo zji‰tûno, Ïeexistují biologické dispozice pro závislost (srov. MoÏn˘, Pra‰ko, 1999: 264), coÏ posunu-lo terapeutick˘ proces „blíÏe“ k podstatû problému a stalo se „lid‰tûj‰ím“.

Z pfiedchozího teoretického uchopení obou metod plyne, Ïe obojí je moÏné vyuÏítv pomoci drogovû závisl˘m, ale v rÛzn˘ch stadiích.Ve stadiu odvykání, kdy jsou primár-ní zmûny a reakce fyziologické a psychické dimenze ãlovûka, je lépe vyuÏít KBT, popfi.její variace (viz kap. 1).Ve stadiu doléãování, kdy se klient zam˘‰lí nad sv˘m postojemk Ïivotu, hledá nové nosné hodnoty pro svÛj budoucí Ïivot bez drogy, která jej do dobypfiedcházející rozhodnutí o léãbû naprosto vyplÀovala, dále se snaÏí integrovat dospoleãnosti – pak je zfiejmé, Ïe logoterapie je metodou pouÏitelnou právû pro tentodruh klientÛ v této fázi doléãování. ZáleÏí ov‰em také na osobû terapeuta, kter˘ dosvého terapeutického pfiístupu mohl implicitnû ãi explicitnû zakomponovat prvky, kterépokládá logoterapie za sobû vlastní (viz kap. 2).

Je tedy zfiejmé, Ïe pouÏití kognitivnû-behaviorálních aspektÛ v metodû terapie v poãá-teãních fázích léãby jsou velmi prospû‰né a logoterapie mÛÏe nastoupit ve fázi udrÏova-cí, kdy klienta netrápí pfiímé fyzické potíÏe spojené s odvykací léãbou, ale koncentrujese v rámci doléãování na budoucnost, snaÏí se napravovat svÛj souãasn˘ Ïivot. Drogovûzávislí klienti nejsou problematiãtí a potfiební pouze v jedné oblasti, v oblasti zneuÏívánídrog. âasto mají nevyfie‰ené závazky se soudy v dÛsledku jejich kriminální ãinnostispojené s obstaráváním si drog; jejich sociální kontakty jsou z téhoÏ dÛvodu minimální(pokaÏené vztahy s rodiãi, zamûstnavatelem, hledá nové pfiátele, ktefií jsou „ãistí“ atd.),trpí poruchami osobnosti a emoãními problémy (jsou labilní, zakou‰ejí úzkosti, depreseapod.). Je tfieba zab˘vat se nejen jejich psychickou a somatickou stránkou, ale i oblastíduchovní a sociální.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 130



Zde mÛÏe logoterapie v˘znamnû pomoci jak sv˘m pojetím anal˘zy existence „tadya teì“, tak sv˘mi technikami.

Kognitivnû-behaviorální terapeut se zamûfiuje pfiedev‰ím na vûcné poskytnutí informa-cí o rizicích a dÛsledcích konzumace návykov˘ch látek, dále pomocí uvûdomûní siproblémÛ a ztrát („co mi droga vzala a dala“) motivovat klienta k pokraãování v absti-nenci, pomáhá nácvikem fie‰it krizové situace, relaxaci, zvládání stresu a nácvik bûÏn˘chsociálních dovedností.Terapeut vede klienta k tomu, aby sníÏil riziko „setkání“ s drogouna minimum tak, aby se vyh˘bal lidem a místÛm, které mohou b˘t s drogou spojeny,klient si uvûdomuje, Ïe neexistuje absolutní vyléãení (srov. Pravidla anonymních alkoho-likÛ a analogické organizace pro b˘valé drogovû závislé pfii pfiedstavování: Jmenuji seXY a jsem alkoholik, abstinuji x mûsícÛ, let.).

Klienti se uãí nauãit se krizov˘ vzorec chování pro krizovou situaci stresu, setkánís drogou, ãlovûkem. Klienti jsou vedeni k realistickému pfiístupu – mají vypracovan˘plán pro pfiípadn˘ relaps, znovupoÏití drogy, coÏ je velmi pravdûpodobné.V prÛbûhuterapie si klienti stanovují krátkodobé a dlouhodobé cíle a pokou‰ejí se je fie‰it.

V neposlední fiadû je dÛleÏité konstatovat, Ïe pro úspû‰nou terapii je dÛleÏitá vedleosoby terapeuta i komunita lidí se stejn˘mi nebo obdobn˘mi problémy, tedy skupinováterapie kombinovaná individuální terapií.

V 80. letech 20. století byly vyvinuty kognitivní pfiístupy, které se zamûfiovaly naposílení motivace k abstinenci, a to je podle mého názoru prÛnik obou teorií.Vût‰inav˘znamn˘ch, ani existenciálnû humanistick˘ch, psychologick˘ch systémÛ kromûV. E. Frankla nepouÏívá kategorii smysl (srov. Kováã, 2001: 41).

âlovûk, kter˘ se rozhodne abstinovat, neboli nerezignovat na smysluplnost dal‰íhoÏivota, vûfiit ve smysl odepfiení si drogy, která pfiipou‰tí moÏnost, Ïe se v dal‰ím Ïivotûobjeví znovu prázdnota, frustrace nebo nuda, pfied kterou chtûl/-a uniknout právûaplikací drogy, vûfiit ve smysluplnost dal‰ího Ïivota nezpestfieného drogou, potfiebujesilnou motivaci a podporu k takovému zpÛsobu Ïivota.Tato motivace nemÛÏe pfiijítzvenãí, neinternalizovan˘m nauãením se pozitivnû ladûn˘ch vût ãi my‰lenek.

Tento dal‰í Ïivot v dlouhodobé abstinenci mÛÏe b˘t nesen pouze hluboce proÏit˘mvûdomím dal‰ího smyslu, aÈ smyslu „tady a teì“ – v konkrétní situaci, kdy si ãlovûkuvûdomí, co dobrého jiÏ uãinil nebo pro koho je dÛleÏit˘, komu mÛÏe b˘t prospû‰n˘nebo i vûdomí absolutního smyslu (srov. Franklovu poslední knihu v roce 1997, kdyzemfiel, „âlovûk hledá absolutní smysl“). Obecnû platí, Ïe lidé se skuteãnû proÏit˘mzáÏitkem smyslu (nebo tradiãnû fieãeno, záÏitky religiózního charakteru) mají ponûkudusnadnûnou cestu abstinence a zvládání krizov˘ch situací, které jsou mnohdy podprahem krize, kter˘ vnímá zdrav˘ ãlovûk, a tedy je napfi. snáze toleruje, protoÏe chápeapod.

Logoterapeut, kter˘ mÛÏe ve fázi zaãlenûní b˘valého narkomana ãi alkoholika nastou-pit místo (nebo „ke“) kognitivnû-behaviorálnû orientovaného terapeuta, mÛÏe, alei nemusí b˘t osobou, která pomÛÏe dal‰ímu smûfiování a udrÏení klienta na nastoupenécestû abstinence.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 131



ZÁVùRPokus o komparaci obou popsan˘ch metod: kognitivnû-behaviorální a logoterapie

musí nutnû vést k závûru, Ïe nekompromisní aplikace (viz ale hermeneutick˘ v˘klad –kdo je oprávnûn k „ortodoxnímu“ vykladu, jedná se pfiece vÏdy o nûjaké individuálníporozumûní determinované mnoh˘mi faktory) jedné nebo druhé metody by neposlou-Ïila vytãenému primárnímu cíli: léãbû klienta a jeho integrace do pÛvodního nebonového prostfiedí. Dá se fiíci, Ïe v první fiadû aplikovaná kognitivnû-behaviorální terapie,která upravuje vztah klienta ke svûtu, uÏ‰ímu i ‰ir‰ímu sociálnímu prostfiedí, k zaji‰tûnífinanãních pfiíjmÛ, práce a bydlení, je vysoce efektivní. Na druhé stranû ani logoterapienemusí b˘t nutnû bezv˘sledná, záleÏí na klientovi, v jakém se nachází rozpoloÏenív dobû, kdy se rozhodl/-a k abstinenci, jakou má podporu prostfiedí.

Proto mÛÏe b˘t zavádûjící rozli‰it pro první fázi „léãení“ KBT a pro „doléãování“v˘hradnû logoterapii, která by se pokou‰ela udrÏet klienta motivovaného pro dal‰í Ïivot,pro del‰í ãasové období, aãkoli to je právû v˘sadou logoterapie, která pomáhá najítsmysl Ïivota „tady a teì“, pomáhá najít dÛvody k abstinování, ponûvadÏ moÏná právû napoãátku závislosti a konzumace drog stála nuda a pocit ztráty Ïivotního smyslu, byÈmoÏná ãasto skryt˘ za experimentování s drogou ve skupinû, partû (srov. Lukasová,1997, 1998; Fizzoti, 1998).

Je nutné s povdûkem konstatovat, Ïe zastánci jednotliv˘ch pfiístupÛ uÏ dnes13)

pfiijímají toto vzájemné prolínání se smûrÛ, které zpoãátku stály diametrálnû vÛãi sobû.


BARBER, J. G. SSoocciiaall WWoorrkk wwiitthh AAddddiiccttiioonn.. Houndmills, Basingstoke, London: MacmillanPress Ltd., 1995.

FIZZOTI, E. BB˘̆tt ssvvoobbooddnn˘̆.. JJaakk ssvvoobbooddnnûû jjeeddnnaatt aa mmyysslleett vv kkoonnzzuummnníí ssppoolleeããnnoossttii..

Kostelní Vydfií: Karmelitánské nakladatelství, 1998.FRANKL,V. E. ......AA ppfifieessttoo fifiííccii ÏÏiivvoottuu aannoo.. Kostelní Vydfií: Karmelitánské nakladatelství,

1996.FRANKL,V. E.: DDaass LLeeiiddeenn aann ssiinnnnlloosseenn LLeebbeenn.. PPssyycchhootthheerraappiiee ffüürr hheeuuttee.. Frankfurt–

Basel–Wien: Herder, 1981.FRANKL, V. E. LLéékkaafifisskkáá ppééããee oo dduu‰‰ii.. Brno: Cesta, 1994.FRANKL, V. E. TTeeoorriiee aa tteerraappiiee nneeuurróózz.. Praha: Grada Publishing, 1999.FRANKL,V. E. CCoo vv mm˘̆cchh kknniihháácchh nneenníí.. AAuuttoobbiiooggrraaffiiee.. Brno: Cesta, 1997a.FRANKL, V. E. VVÛÛllee kkee ssmmyysslluu.. Brno: Cesta, 1997.KNOBLOCH, F., KNOBLOCHOVÁ, J. IInntteeggrroovvaannáá ppssyycchhootteerraappiiee vv aakkccii.. Praha: Grada, 1999.KOVÁâ, D. KKvvaalliittaa ÏÏiivvoottaa – nnaalliieehhaavváá vv˘̆zzvvaa pprree vveedduu nnoovvééhhoo ssttoorrooããiiaa.. In

âeskoslovenská psychologie, 2001, roã. 45, str. 34–44.KRATOCHVÍL, S. ZZáákkllaaddyy ppssyycchhootteerraappiiee.. Praha: Portál, 2002.KURZ, W. DDeerr MMeennsscchh iinn ddeerr EEnnttffrreemmdduunngg vvoonn ssiicchh sseellbbsstt.. In KURZ,W., SEDLAK, F.

(eds.). KKoommppeennddiiuumm ddeerr LLooggootthheerraappiiee uunndd EExxiisstteennzzaannaallyyssee.. BBeewwäähhrrttee GGrruunnddllaaggeenn..NNeeuuee PPeerrssppeekkttiivveenn.. Tübingen: Lebenskunst Verlag, 1995, str. 17–38.

LUKASOVÁ. E. II ttvvoojjee uuttrrppeenníí mmáá ssmmyyssll.. LLooggootteerraappeeuuttiicckkáá úúttûûcchhaa vv pprraaxxii.. Brno:Cesta,1998.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 132



LUKASOVÁ. E. LLooggootteerraappiiee vvee vv˘̆cchhoovvûû.. Praha: Portál, 1997.MAHONEY, M. J. CCooggnniittiioonn aanndd bbeehhaavviioorr mmooddiiffiiccaattiioonn.. Cambridge (USA): Ballinger, 1974.

In: KRATOCHVÍL, S. ZZáákkllaaddyy ppssyycchhootteerraappiiee.. Praha: Portál, 2002.MEICHENBAUM, D. CCooggnniittiivvee bbeehhaavviioorr mmooddiiffiiccaattiioonn.. AAnn iinntteeggrraattiivvee aapppprrooaacchh.. New

York: Plenum Press, 1977. In: KRATOCHVÍL, S. ZZáákkllaaddyy ppssyycchhootteerraappiiee.. Praha: Portál,2002.

MOÎN ,̄ P., PRA·KO, J. KKooggnniittiivvnnûû--bbeehhaavviioorráállnníí tteerraappiiee.. ÚÚvvoodd ddoo tteeoorriiee aa pprraaxxee.. Praha:Triton, 1999.

NELSON-JONES, R. SSiixx KKeeyy ttoo CCoouunnsseelllliinngg && TThheerraappyy.. London, New York: Continuum,2000.

NURIUS, P. S, BERLIN, S. B. CCooggnniittiioonn aanndd SSoocciiaall CCooggnniittiivvee TThheeoorryy.. In EEnnccyyccllooppeeddiiaa ooffSSoocciiaall WWoorrkk.. Washington, DC: NASW Press, 1995.

PAYNE, M. MMooddeerrnn SSoocciiaall WWoorrkk TThheeoorryy.. London: Macmillan, 1997.RONEN,T. CCooggnniittiivvee--BBeehhaavviioouurraall TThheerraappyy.. In Davies, M. (ed.). TThhee BBllaacckkwweellll CCoommppaanniioonn

ttoo SSoocciiaall WWoorrkk.. Oxford: Blackwell, 1997, pp. 202–213.TUMPACHOVÁ, N. KKooggnniittiivvnnûû bbeehhaavviioorráállnníí tteerraappiiee zzáávviisslloossttíí.. In Psychologie dnes, 2001,

s. 26–27.VVeellkk˘̆ ssoocciioollooggiicckk˘̆ sslloovvnnííkk, Praha: Karolinum, 1996. (Zkr.VSS.)VYMùTAL, J., REZKOVÁ,V. RRooggeerrssoovvsskk˘̆ ppfifiííssttuupp kk ddoossppûûll˘̆mm aa ddûûtteemm.. Praha: Portál, 2001.– [on-line] [ 31-10-2004]

�

1) Kontakt na autorku: e-mail:[email protected]) Eklekticismus je pfiístup ve filozofii a umûní, kter˘ neklade dÛraz na vlastní pfiínos, ale vybírá si a kombinuje to, co mu vyhovuje z jiÏ vytvofiené-

ho. Etymologicky pochází z fieckého eklektos – ek- legein – vybírat. In: [on-line] [31-10-2004].3) V souãasnosti mezi preferencemi psychoterapeutÛ pfievaÏuje kognitivnû-behaviorální terapie a rogersovská terapie (nejvíce respondentÛ z fiad

psychoterapeutÛ oznaãilo podle dotazníkového ‰etfiení jako terapie sobû vlastní obû 19 %) (srov. Tumpachová, 2001: 27).4) Jiní autofii, napfi. Kratochvíl (2002), pojímají rogersovskou ‰kolu samostatnû a do humanistick˘ch a existencionálních ‰kol fiadí pouze daseinsana-

l˘zu, logoterapii a humanistickou psychoterapii. Rogers v‰ak z humanistick˘ch v˘chodisek nespornû vychází. „Carl Rogers is probably the mostimportant humanist writer on therapy to have an influence on social work.“ (Payne, 1997: 178, taktéÏ Navrátil, 2001: 50.)

5) „Vynikající znalci behaviorální terapie neúnavnû poukazují na to, Ïe jsem svou paradoxní intencí pfiedstihl o celá desetiletí léãebnou metoduopírající se o teorii uãení, která byla vyvinuta v ‰edesát˘ch letech. Nemluvû ani o technice léãení poruch potence, podrobnû popsané v mé knize,Psychoterapie v praxi’, kterou v sedmdesát˘ch letech vydávali za ,novou sexuální terapii’ Masters a Johnson.“

6) „Na behaviorální terapii nedám vÛbec dopustit. Mohu-li to tak fiíci, vytáhla za mû ka‰tany z ohnû v boji proti posychoanal˘ze a samozfiejmû taképroti psychologistické individuální terapii. Jsem vÏdy rád, kdyÏ logoterapie zÛstane u‰etfiena toho, aby kritizovala druhé smûry, i kdyÏ je kritikasebesprávnûj‰í a dávno pro‰lá.“ (Frankl, 1997a: 50.)

7) Sokrates se ve svém puzení po poznání neustále dotazoval, pfiestoÏe on byl v komunikaci vût‰inou více „vûdoucím“, vÏdy usmûrÀoval dialogotázkami, které partnera dialogu dovedly k odpovûdi.

8) Zde se KBT pfiibliÏuje transakãní anal˘ze, která si stanoví podobné cíle.9) PrÛkopníkem a zakladatelem je I. P. Pavlov, podle nûhoÏ reflexní reakce organismu je moÏné dosáhnout i podnûtem, kter˘ pÛvodnû tuto reakci

nevyvolával, organismus se ãasem nauãil reagovat na tyto pÛvodnû neutrální podnûty. Rizikem je vyhasínání reakce pfii dlouhodobé nepfiítomnostipodnûtu. Toto uãení probíhá reflexívnû, bez moÏnosti ovlivÀovat je lidskou vÛlí, pfiíkladem jsou známí Pavlovovi psi.

10) Systematické ovlivÀování Ïádoucích a neÏádoucích v˘stupÛ pomocí umûl˘ch reakcí. Tûmito reakcemi lze ãlovûka, ale i zvífie nauãit a odnauãiturãité následky. I zde v‰ak dochází k vyhasínání, není-li operace dlouho opakována.

11 )Je pravdûpodobné, Ïe pocit existenciální prázdnoty existoval i dfiíve, snad pfiedev‰ím u bohat‰ích lidí, jejichÏ Ïivot se nesestával pouzez bûdného úsilí uÏivit sebe a rodinu, ale to se lidé obraceli spí‰e na knûze (Frankl, 1981: 86). Neurózy, které Frankl zaãal úspû‰nû léãit, nazvalnoogenní neurózy, jako neurózy z nedostatku smyslu, které dnes v úhrnu tvofií asi 20 % v‰ech neuróz (Frankl, 1994: 14).

12) Etymologie pojmu: comparatio – srovnání, porovnání, pÛvodnû z com – par – stejn˘, rovn˘), „v nejobecnûj‰ím smyslu zpÛsob my‰lení spoãívajícíve vzájemném pfiifiazování jevÛ k sobû a uvaÏování o jejich podobnostech ãi rozdílnostech“ (Velk˘ sociologick˘ slovník, dále VSS, heslo komparace).Komparace mÛÏe b˘t vûdecká, která systematicky vede k v˘roku o mífie rozdílnosti ãi podobnosti, nebo intuitivní, která vysvûtluje jevy pomocí srovnánís jin˘m jevem. Intuitivní komparace ve svém v˘sledku se odráÏí v „Ïivotní zku‰enosti“ a právû Ïivotní zku‰enost je hermeneutick˘m klíãem intuitivníkomparace.

13) Dal‰í poruchy, jako je napfi. agorafobie (strach z otevfien˘ch prostranství), panickou poruchu, sociální fobii, obsedantnû kompulzívní poruchu,hypochondrii, depresi, poruchy pfiíjmu potravy, lze v‰ak stejnû úãinnû o‰etfiit logoterapií, dále je kognitivnû-behaviorální terapie i logoterapie vhodná propartnerské a rodinné problémy, problémy s dûtmi nebo zmírÀování následkÛ schizofrenie. Pro partnerské problémy a problémy dûtsk˘ch poruch jevelmi úãinná a oblíbená rogersovská terapie (srov. Vymûtal, Rezková, 2001).

14) Aãkoli dfiíve se za neortodoxnost vyluãovalo – viz napfi. S. Freud a A. Adler vylouãili V. Frankla ze sv˘ch spoleãností a kruhu kolem jejichãasopisÛ za neortodoxnost a nedrÏení se striktnû pojaté linie psychoanal˘zy a individuální psychologie.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 133


školy sePŘEDSTAVUJÍ PRAXE PŘISPÍVÁ I K VÝCHOVĚ OSOBNOSTI

•• KKddyy bbyyllaa vvaa‰‰ee ‰‰kkoollaa zzaallooÏÏeennaa?? KKddoossttááll uu jjeejjííhhoo zzrroodduu??

V˘uka sociální práce nemûla v Jihlavûani v regionu Ïádnou tradici, nejbliÏ‰ívzdûlávání bylo v Brnû a v Praze. Protosoukrom˘ zfiizovatel ‰koly v r. 1994 podalprojekt na otevfiení pomaturitní Sociálnûprávní akademie. Úspû‰nou transformacíprojektu pak byla v roce 1996 schválenaa otevfiena Soukromá vy‰‰í odborná ‰kolasociální. ·kolu zfiídila s. r. o.Ad fontesrerum. K realizaci projektu se podafiilovytvofiit pedagogick˘ t˘m, sloÏen˘ z absol-ventÛ oboru a odborníkÛ ze sociální sféryv regionu. Právnû byla ‰kola od saméhozaãátku koncipována jako neziskováorganizace, v souãasné dobû je obecnûprospû‰nou spoleãností.

Vyuãujeme jeden obor sociální prácev tfiíletém denním a ãtyfiletém dálkovémstudiu.

•• JJaakkéé jjee zzaammûûfifieenníí ‰‰kkoollyy??

·kola je koncipována jako v˘raznûterciární typ vzdûlávání. Obsahem,organizací i formami v˘uky usiluje o stan-dard, kter˘ platí zároveÀ pro bakaláfiské

studium. ZpÛsob v˘uky i hodnocení mácharakter vysoko‰kolsk˘, s v˘raznouorientací na praxi.Tento trend odpovídái souãasnému v˘voji vy‰‰ích odborn˘ch‰kol a jejich postavení v novém ‰kolskémzákonû, kter˘ bude jiÏ od leto‰ního rokupoÏadovat speciální akreditaci VO·.K akreditaci se na‰e ‰kola okamÏitûpfiihlásí.

Vyuãován je jeden obor: sociální práce.Proto nabízíme z odborného vzdûlání:znalosti práva, organizace státní správya rozsáhlé kursy sociální politiky. Dálezáklady sociologie a dovednosti sociolo-gick˘ch v˘zkumÛ, znalosti teorií a metodsociální práce s klientem i rÛzn˘miskupinami klientÛ, znalosti problematikymen‰in, andragogiky a organizace volné-ho ãasu. Obor sociální práce roz‰ifiujerozsáhl˘ kurs personální práce vãetnûmzdového úãetnictví. Ze v‰eobecnéhovzdûlání pak poskytujeme znalosti soma-tologie, psychologie a pedagogiky, ekono-mie a osobnostní v˘chovy. Samozfiejmûv˘uku jednoho svûtového jazyka a rozsáh-lou v˘uku dovedností informaãníchtechnologií.V‰e doplÀuje praxe.

Praxe pfiispívá i k v˘chovû osobnostiV dal‰í ãásti na‰í pravidelné rubriky zavítáme na Vysoãinu. Soukromouvy‰‰í odbornou ‰kolu sociální v Jihlavû pfiedstaví její fieditelka Mgr. JanaDvofiáková.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 134


školy sePŘEDSTAVUJÍPRAXE PŘISPÍVÁ I K VÝCHOVĚ OSOBNOSTI

•• JJaakkáá jjee ppooddoobbaa pprraaxxee nnaa vvaa‰‰íí ‰‰kkoollee((kkaatteeddfifiee))??

Na praxi je kladen velk˘ dÛraz.Tvofií30 % v˘uky. Systém praxí se osvûdãila ustálil.V prvním roãníku je úkolempraxe seznámení s rÛzn˘mi zafiízenímisociální oblasti. Nejde v‰ak o exkurze.Na‰i studenti získávají pfiedev‰ím proÏitkykonkrétní situace klientÛ, neboÈ provádûjíi pfiímou sanitární práci. Praxe má takv˘znam nejen informaãní, ale pfiispívái k v˘chovû osobnosti.Ve vy‰‰ích roãní-cích jiÏ studenti pracují na samostatn˘chsociálních projektech. Domníváme se, Ïeprávû v projektové práci ‰kola dosáhlaspojení s praxí. Z jednotliv˘ch, pÛvodnûkrat‰ích projektÛ byly vytvofieny dlouho-dobé projekty, ve kter˘ch se stále pokra-ãuje: a) vytvofiení komunitního centrav sídli‰ti s romsk˘m obyvatelstvem, b)nûkolikalet˘ pokraãující program preven-ce ‰ikany a drog na Z· v Jihlavû, c)projekt ,,Partnerství“ s Dûtsk˘m domo-vem pro problémové dûti, d) dále vytvo-fiení REC (Regionálního empirickéhocentra), které provádí sociologickév˘zkumy, ãasto i na zakázky krajeVysoãina nebo Magistrátu mûsta Jihlavy.Nejv˘znamnûj‰ím projektem je v‰akmnohaletá práce s dûtsk˘mi klientyv programu s názvem Star‰í kamarád (vizPfiedstavení projektu). Na projekty ‰kolazískává peníze z grantÛ (NROS, nynípfiedev‰ím lépe dosaÏitelné granty krajeVysoãina), a drobné pfiíspûvky od sponzo-rÛ.

•• SSppoolluupprraaccuujjeettee ss nnûûkktteerroouu ddaall‰‰íí‰‰kkoolloouu ((kkaatteeddrroouu)) ppooddoobbnnééhhoo zzaammûûfifieenníí??JJaakk??

·kola spolupracuje s ostatními vy‰‰ímiodborn˘mi a vysok˘mi ‰kolami od samé-

ho zaãátku v ASVSP. Právû tato organizacepomáhala ‰kole zvy‰ovat úroveÀ v˘uky.Jako fiádn˘ ãlen Asociace vzdûlavatelÛv sociální práci (od r. 1999) splÀujeminimální akreditaãní standard, shodn˘pro vy‰‰í odborné i vysoko‰kolské baka-láfiské studium. UÏ‰í spolupráci pak má‰kola s FSS MU Brno. Uãitelé práva, metodsociální práce a filozofie a etiky úspû‰nûstáÏovali jeden semestr pfii v˘uce na FSS.Úsilí o spoleãnou akreditaci bakaláfiskéhoprogramu se v‰ak zatím nepodafiilo,neboÈ z na‰í strany chybí podmínkadostateãného poãtu frekventantÛ dokto-randského studia.

•• MMÛÛÏÏeettee ppfifiiibbllííÏÏiitt ssppeecciiffiikkaa,, ooddllii‰‰nnoossttii‰‰kkoollyy ((kkaatteeddrryy))??

Odli‰nost na‰í ‰koly proti ostatním VO·je pfiedev‰ím ve zfiizovateli, kter˘m jesoukromá firma. Studenti platí ‰kolné.PfiestoÏe není vysoké, musí ‰kola obstátv konkurenci v˘hodnûj‰ích státních ‰kol.·kola má sice stále pfievis uchazeãÛ, alene tak velk˘ jako V· nebo státní VO·.Proto musí systémem doplÀkov˘chkursÛ, vût‰ího poãtu v˘ukov˘ch hodindoplnit i pfiípadné nedostatky absolventÛstfiedních ‰kol.Také klademe velk˘ dÛrazna schopnost studentÛ uplatnit se na trhupráce. Proto mají kromû oboru sociálnípráce nadstandardní znalosti cizíhojazyka a informaãních technologií.

•• JJaakk vvyyppaaddáá ÏÏiivvoott vvaa‰‰iicchh ssttuuddeennttÛÛvv pprroossttoorráácchh ‰‰kkoollyy ((kkaatteeddrryy))??

Domníváme se, Ïe na‰e ‰kola se li‰í odvelk˘ch ‰kol pfiedev‰ím témûfi rodinnouatmosférou. Obãas pfiicházejí vzkazyb˘val˘ch studentÛ, které pro nás zname-nají dobrou zpûtnou vazbu.

Za v‰echny na‰e absolventka, nyní

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 135



posluchaãka posledního roãníku magis-terského studia V·, která nám zaslala svÛjpfiíspûvek v publikaci edice Na pomocÏenám. „Chtûla bych vám vûnovat tento

sborník a souãasnû podûkovat, protoÏe

neb˘t vás a celé VO·, ãlánek by nikdy

nespatfiil svûtlo svûta. Vzpomínám na

tfii roky v Jihlavû s láskou, pokorou

i hrdostí. Od ukonãení ‰koly jiÏ uplynu-

lo nûkolik let, mûla jsem moÏnost

poznat rÛzná prostfiedí, lidi, vztahy.To

v‰e mû utvrdilo v mém pfiesvûdãení, Ïe

tato ‰kola je v˘jimeãná nejen vysokou

kvalitou v˘uky, ale i atmosférou

a uznávan˘mi hodnotami, které se

bûhem studia staly vlastní i nám stu-

dentÛm...“Dal‰í absolventka srovnává: „V leto‰ním

‰kolním roce jsem dokonce zahájila

studium V· obor sociální patologie

a prevence na V·, doufám, Ïe i tady

vyuÏiji, co jsem se nauãila v Jihlavû.

PfiestoÏe studuji kombinovanû (coÏ

nelze srovnávat s denním studiem),

vidím tu velkou anonymitu a sterilitu

vysoko‰kolského prostfiedí, chybí mi tu

ta rodinná atmosféra na‰í ‰koly.“

Absolventka, která uãí nûmãinu na Z·a studuje PF, nám napsala: „V‰em bych

chtûla podûkovat za lidsk˘ pfiístup, za

vysokou tolerantnost a vstfiícnost bûhem

studia. Myslím, Ïe vztahy mezi studenty

a uãiteli jsou velmi dÛleÏité. Na této

‰kole jsem získala zcela jin˘ pohled na

Ïivot.“

Absolventka, která pokraãovala naPolicejní akademii: „Pobyt v Jihlavû

(a nejen studium) pro mne byl dÛleÏit˘.

Za ty tfii roky se v mém Ïivotû spousta

vûcí zmûnila. ¤ekla bych, Ïe mû to

natolik ovlivnilo, Ïe jsem se vydala na

jinou Ïivotní cestu, úplnû odli‰nou od

té, po které jsem do té ‰koly ‰la. S tou

novou jsem spokojenûj‰í.“Pracující ve státní sféfie: „Pfii absolvová-

ní kursu odborné zpÛsobilosti jsem byla

oproti ostatním dost ve v˘hodû. Jednalo

se o kurs pro pracovníky odboru sociál-

ních vûcí z celé republiky. Bylo nás tam

68 a pouze já jsem mûla ‰kolu se sociál-

ním zamûfiením, je‰tû s jednou kolegyní.

Po tfiech mûsících se dûlaly písemné

a ústní zkou‰ky, na které jsem se, kromû

zákona o obcích a krajích, témûfi neuãi-

la. Ze ‰koly jsem vûdûla mnohem víc.

Jinak v práci jsem opravdu moc spoko-

jená.“

•• NNaavváázzaallii jjssttee ssppoolluupprrááccii ss nnûûkktteerroouuzzaahhrraanniiããnníí ‰‰kkoolloouu ((kkaatteeddrroouu))??

V tomto bodû ‰kola opravdu zaostává.Nemáme zahraniãní kontakt, kromûojedinûl˘ch náv‰tûv a brigád studentÛ,ktefií si je sami zajistí. PovaÏujeme to zanedostatek, ale pfii mnoÏství nadstandard-ní v˘uky zb˘vá zatím na tento programmálo ãasu.

•• CCoo vv‰‰eecchhnnoo bbuuddee uummûûtt aa zznnáátt vváá‰‰aabbssoollvveenntt??

Usilujeme o to, aby ná‰ absolvent mûl‰iroké znalosti a kompetence. Jakosoukromá firma si nemÛÏeme dovolit, abyná‰ produkt (absolvent) nebyl pfiipravenpro trh práce.V˘chova k samostatnémufie‰ení situací a práce s lidmi mu dávámoÏnost pracovat ve v‰ech oblastechstátní správy, samosprávy i v soukrom˘chfirmách. Dokonalé zvládnutí práce na PCvãetnû internetu spolu s právními,sociálními a jazykov˘mi znalostmi dávámoÏnost uplatnûní v profesích od advo-kátních kanceláfií aÏ po asistenty starostÛobcí nebo vedoucích firem. Praktické

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 136


školy sePŘEDSTAVUJÍPRAXE PŘISPÍVÁ I K VÝCHOVĚ OSOBNOSTI

dovednosti z oblasti psychologie, metodsociální práce a moderní personalistikyspolu s v˘cvikem kultury osobníhoprojevu a v˘cvikem ve vypracovávánívlastních projektÛ na‰e absolventy, jakukazuje praxe, zv˘hodÀují i pfied bakaláfii,ktefií leckde pro praxi tolik pfiipravováninejsou. ·kola zároveÀ vhodnû pfiipravujepro dal‰í studium na V· humanitníhotypu. Právnické, pedagogické, psycholo-gické i filozofické znalosti a dovednostiumoÏÀují velké ãásti absolventÛ studovatúspû‰nû V· i pfii zamûstnání.

•• NNaa jjaakk˘̆ hhooddnnoottoovv˘̆ ssyyssttéémm jjee oorriieennttoo--vváánnaa vvaa‰‰ee ‰‰kkoollaa ((kkaatteeddrraa))??

V základní koncepci ‰koly je stanovenav˘chova stabilní osobnosti studentas vysokou etickou úrovní. Znamená to, Ïekromû kompetencí v oboru sociálnípráce, kromû dovedností cizího jazykaa orientace v informatice usilujeme o to,aby ná‰ absolvent mûl pevné morálnízásady, dostatek empatie, návyky pracovníkáznû a snahu o celoÏivotní vzdûlávání.Tyto úkoly ov‰em patfií k nejtûÏ‰ím.


IInnffoorrmmaaccee oo ppfifiiijjíímmaaccíímm fifiíízzeenníí::

Pfiijímací zkou‰ky, které ‰kola v minu-l˘ch letech dûlala prÛbûÏnû od bfiezna,budou nyní podle nového ‰kolskéhozákona nejdfiíve v ãervnu, druhé kolozkou‰ek v srpnu. Je ale moÏné, Ïe se ‰kolarozhodne pouze pro pohovor a odzkou‰ek upustí.

PPooããttyy uucchhaazzeeããÛÛ aa ssttuuddeennttÛÛ

Do prvního roãníku denního studiabude ‰kola pfiijímat 50–55 studentÛ. Dal‰íprvní roãník dálkového studia budeotevfien aÏ v r. 2006/07.Ve tfiech roãní-

cích studuje nyní 90 studentÛ a ‰kola jiÏvy‰‰í kapacitu pro dálkové studium nemá.

IInnffoorrmmaaccee oo oobboorruu,, ffoorrmmûû,, ddoobbûû ssttuuddiiaa

Obor studia – sociální práce75-41-N/002 denní studium tfiíleté,dálkové ãtyfileté (pfiihlá‰ky aÏ na r.2006/07)

AAddrreessaa ‰‰kkoollyy::

Soukromá VO· sociální, o. p. s., MatkyBoÏí 15, 586 01 Jihlava

www. svoss.ji.czTel. 567 312 629·kolné: 12 000 Kã roãnû (2–4 splátky)·kolu je moÏno v pracovní dny kdykoli

nav‰tívit, v sobotu po dohodû. Nachází sepfiímo v centru mûsta.

PPfifieeddssttaavveenníí pprroojjeekkttuu::

Projekt Star‰í kamarád je zamûfien nazlep‰ení situace a fie‰ení volnoãasov˘chaktivit skupiny 60 dûtí, které jsou znev˘-hodnûny zdravotní nebo sociální situacíve sv˘ch rodinách. Jedná se o dûti zdra-votnû postiÏené, dûti opoÏdûné ve v˘vojiv dÛsledku kulturního a sociálníhostatutu buì úplné, ãasto v‰ak neúplnérodiny.V projektu se jedná o dlouholetou(10 let) aktivitu Soukromé vy‰‰í odborné‰koly sociální v Jihlavû, kdy kaÏd˘ studentmá po dobu studia svého ,,mlad‰íhokamaráda“ – sociálního klienta, kterémupomáhá kvalitnûji trávit voln˘ ãas a záro-veÀ mÛÏe uplatÀovat svoje znalostia dovednosti sociální práce, které ve‰kole prÛbûÏnû získává. Své klienty pfiedukonãením ‰koly pfiedávají studentitfietího roãníku kolegÛm z prvníhoroãníku. ZároveÀ je‰tû spolupracují cel˘semestr formou supervize. Pod supervizívedoucí uãitelky praxe je projekt perma-nentnû. S nûkter˘mi dûtmi tak ‰kolapracuje jiÏ osm let. Dûti do péãe nám

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 137



doporuãují na‰i partnefii v tomto projek-tu: Pedagogicko-psychologická poradna,Dûtsk˘ domov se ‰kolou, magistrátnísociální odbor, základní ‰koly a organiza-ce rodiãÛ zdravotnû postiÏen˘ch dûtí.âasto kontaktují ‰kolu i sami rodiãe.Student nejménû jedenkrát t˘dnû trávís dítûtem jeho voln˘ ãas, pro celouskupinu dûtí pak pofiádáme ‰est aÏ desetakcí roãnû.

Nejedná se o prosté vyplnûní volnéhoãasu, ale cílem jsou pomáhající aktivity,

které zvy‰ují ‰kolní úspû‰nost dûtí,umoÏÀují poskytnout kulturní záÏitkydûtem, které z rÛzn˘ch dÛvodÛ (finanã-ních, zdravotních, nezájmu rodiãÛ apod.)na nû nemohly dosáhnout. Projekt taképomáhá k zaãlenûní znev˘hodnûn˘chskupin do vût‰inové spoleãnosti.V nepo-slední fiadû pak zvy‰uje kvalifikaci a prak-tické dovednosti studentÛ v práci sesociálním klientem a jejich schopnostvytváfiet a realizovat sociální projekty.

�

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 138


inspirace PRO PRAXIJAK ZÍSKAT KLIENTA PRO SPOLUPRÁCI?

Otázka uvedená v záhlaví se na prvnípohled t˘ká práce s tzv. „nedobrovoln˘mklientem“, kter˘ byl ke kontaktu sesociálním pracovníkem donucen. SnadnomÛÏeme podlehnout dojmu, Ïe ãlovûk,kter˘ poÏádá o pomoc sám od sebe, budetaky sám od sebe spolupracovat. JenÏeouha. I klient, kterého k sociálnímupracovníkovi nepfiivedlo ani soudnírozhodnutí, ani upozornûní úfiadÛ nahrozící kolizi se zákonem, b˘vá k Ïádostio pomoc donucen Ïivotními okolnostmi.Pokud vzdor pocitu donucení vyslovíÏádost o pomoc v nadûji, Ïe se mu podafiíneblah˘m okolnostem uniknout, mohl bypfiece jen spolupracovat. Pfiedstavysociálního pracovníka a klienta o k˘Ïe-ném v˘sledku jejich setkávání a o tom,jak v˘sledku dosáhnout, se v‰ak mohouli‰it. Spolupráce pak – navzdory pÛvod-ním nadûjím klienta – vázne.

Krátce fieãeno, na sociálního pracovníkase ãasto obrací klient, kter˘ sice pfii‰elz vlastního rozhodnutí, pfiesto v‰ak proÏí-vá pocit donucení a oãekává nûco jiného,neÏ co mu sociální pracovník nabízí. Jakpro spolupráci získat takového klienta?

Zajímavou odpovûì na tuto otázkujsem na‰el v knize autorské trojice PegHess, Brenda McGowan a Michael BotskoNurturing the One, Supporting the

Many1) (Hess, McGowan, Botsko, 2003).Podtitul pak upozorÀuje, Ïe kniha jevûnována práci nevládního Stfiediska prorodinn˘ Ïivot, které pÛsobí ve ãtvrtipfiistûhovalcÛ Sunset Park v newyorském

Brooklynu.Autofii podrobnû popisujíkomunitní pfiístup pracovníkÛ stfiediskak práci s rodinou.V této souvislosti setaké na nûkolika místech textu vûnujíotázce, jak „se ãleny rodiny navodit

dÛvûrypln˘ vztah a jak dosáhnout toho,

aby rodiãe nebo v‰ichni ãlenové rodiny

vyuÏívali sluÏby“, které jim stfiediskonabízí nebo zprostfiedkovává (str. 95).Pokusím se k této otázce pfiipoutatpozornost tûch ãesk˘ch a slovensk˘chsociálních pracovníkÛ, ktefií se dnesa dennû pot˘kají s motivací „dobrovolné-ho – nedobrovolného“ klienta. Doufám,Ïe uvítají pfiíleÏitost porovnat své zku‰e-nosti s propracovan˘m pfiístupem pracov-níkÛ Center for Family Life in SunsetPark, Brooklyn.

Pracovníci stfiediska jsou pfiesvûdãeni,Ïe samotné poradenství „ãasto nedokáÏe

rodinû pomoci, aby dosáhla lep‰í schop-

nosti zvládat své problémy“ (str. 96).KKaaÏÏddáá rrooddiinnaa mmáá ssvvééhhoo ppoorraaddccee, kter˘spoleãnû s ní vypracuje plán.Ten obvyklezahrnuje rrÛÛzznnéé sslluuÏÏbbyy,, ddííkkyy kktteerr˘̆mm jjeemmooÏÏnnéé rreeaaggoovvaatt nnaa rrÛÛzznnoorrooddéé ppoottfifieebbyy

ãlenÛ rodiny.Ve snaze pomoci klientÛms rÛzn˘mi typy jejich problémÛ zaji‰Èujeporadce rodinû kromû vlastního poraden-ství nejãastûji vzdûlávání rodiãÛ, pomocdûtem s pfiípravou do ‰koly a zaji‰tûníjejich kaÏdodenních i prázdninov˘chrekreaãních potfieb (vãetnû u nás zavede-n˘ch letních táborÛ pro klienty), dálerÛzné typy specializovaného poradenstvívãetnû právního2) a zprostfiedkování

Jak získat klienta pro spolupráci?

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 139


inspirace PRO PRAXI JAK ZÍSKAT KLIENTA PRO SPOLUPRÁCI?

zdravotní péãe. SoubûÏnû s poradenstvímnebo v návaznosti na nû vyuÏívají klientifiadu dal‰ích sluÏeb, mezi nimi napfiíkladpotravinovou a finanãní v˘pomoc, pomocpfii hledání zamûstnání, podporu bydlení,denní péãi, ubytování v azylu a mnohéjiné. Seznam sluÏeb, které vyuÏívají klientiporadny, zahrnuje tfiicet sedm poloÏek(str. 98), jedna rodina vyuÏije v prÛmûrudevût rÛzn˘ch sluÏeb a tfii ãtvrtiny rodinvyuÏily více neÏ ‰est sluÏeb3). Jednaz poradensk˘ch sociálních pracovnicstfiediska to komentovala následovnû:„Existuje spousta rÛzn˘ch zpÛsobÛ, jak

lidi zaangaÏovat, nnee jjeennoomm ttrraaddiiããnníí

ppoorraaddeennssttvvíí ,,jjeeddeenn--nnaa--jjeeddnnoohhoo’’.. VV‰‰eemm ssee

nneeddáá ppoommooccii sstteejjnn˘̆mm zzppÛÛssoobbeemm. Pro

jednoho je poradenství úãelné a pro

jiného zas ne. Je to jak kdy, ale skoro ve

100 % pfiípadÛ jsem si jistá, Ïe budu pfii

práci s klientem potfiebovat pomoc

stfiediska zamûstnanosti nebo budu

muset zavolat pracovníky na‰eho

stfiediska ve ‰kole. Nebo Ïenám, které se

právû rozvedly, doporuãím svépomoc-

nou skupinu Ïen.“

Je zfiejmé, Ïe stfiedisko sv˘m klientÛmnenabízí sluÏby, které by byly sociálnímpracovníkÛm v âechách, na Moravû nebona Slovensku neznámé.Ani my‰lenka, Ïeje tfieba reagovat na rÛznorodé potfiebyv‰ech ãlenÛ rodiny nabídkou nebozprostfiedkováním rÛznorod˘ch, odpoví-dajících sluÏeb, není objevná.Pozoruhodné a u nás ne zcela bûÏné v‰akpodle mne je, Ïe tuto my‰lenku v SunsetPark dosti systematicky uvádûjí v Ïivot,a vvyyttvvááfifieejjíí ttaakk rrooddiinnáámm ppooddmmíínnkkyy kk ttoo--mmuu,, aabbyy ssee mmoohhllyy aannggaaÏÏoovvaatt vv fifiee‰‰eenníí ssvvééssiittuuaaccee. Dospûlí klienti stfiediska v rozho-vorech s autory knihy zdÛrazÀovali, Ïejim úãast men‰ích dûtí i adolescentÛ

v programech, které stfiedisko odpolednea veãer organizuje v místních ‰kolách,dává moÏnost chodit do práce, zvládatdomácnost nebo se spolu s poradcem ãisvépomocnou skupinou vûnovat zvládánívlastních psychick˘ch, vztahov˘ch a dal-‰ích nesnází. Rodiãe mají ãas zajistitrodinu ekonomicky, zvládnout péãio domácnost i vûnovat se sami sobûa ãiní tak s vûdomím, Ïe jejich dûti jsouv bezpeãí, pfiipraví se do ‰koly v podnût-ném prostfiedí.Ve volném ãase se vyhnourizikÛm spojen˘m s bezcíln˘m toulánímse ulicemi (str. 167 aÏ 173). Není potomdivu, Ïe mají zájem se stfiediskem spolu-pracovat na fie‰ení své svízelné situace.

Pomoc rodiãÛm, ktefií mají sami codûlat se sv˘mi problémy, pfii zaji‰Èováníbezpeãnosti dûtí, zvládání jejich ‰kolníchpovinností a vyuÏívání jejich volnéhoãasu je dobrou ilustrací uplatnûní princi-pu „„ssddíílleennééhhoo rrooddiiããoovvssttvvíí““ (str. 105).Pracovníci rodiãÛm poskytují nejenemocionální podporu. Nabízejí jim takésluÏby, které mohou usnadnit fie‰eníjejich praktick˘ch problémÛ (napfiíkladzaji‰tûní dûtí bûhem pracovní doby).Mohou tak uvolnit stres, kter˘ rodiãeproÏívají.Tím, Ïe na sebe ppfifieebbíírraajjíí ããáássttrrooddiiããoovvsskkééhhoo bbfifieemmeennee,, uummooÏÏÀÀuujjíí pprraaccoovv--nnííccii rrooddiiããÛÛmm nnaauuããiitt ssee zzvvllááddaatt jjeejjiicchhvvllaassttnníí pprroobblléémmyy a souãasnû tím umoÏÀu-jí zlep‰it jejich (ãasto po‰ramocen˘)obraz v oãích dûtí.Tento typ pomoci jezzvvlláá‰‰ttûû ddÛÛlleeÏÏiitt˘̆ pprroo lliiddii vv ssoocciiáállnníí iizzoollaaccii,napfiíklad pro pfiistûhovalce, kter˘ch jev Sunset Park mnoho. Sdílení rodiãov-sk˘ch úkolÛ jim usnadÀuje adaptaci naneznámé prostfiedí, ve kterém postrádajípodporu pro nû dfiíve bûÏn˘ch a srozumi-teln˘ch institucí, zejména podporu své‰ir‰í rodiny.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 140



Zájem jedincÛ i cel˘ch rodin na spolu-práci se stfiediskem je podle jeho pracov-níkÛ tfieba podporovat zapojením ãlenÛrodiny do rozhodování o postupu inter-vence. Hess, McGowan, Botsko zjistili, Ïe„vût‰ina ãlenÛ rodin, které byly zafiaze-

ny do zkoumaného souboru, se od

prvního kontaktu ppooddíílleellaa nnaa iiddeennttiiffii--

kkaaccii ppoottfifieebb aa pprroobblléémmÛÛ rrooddiinnyy aa nnaa

ssttaannoovvoovváánníí pplláánnuu iinntteerrvveennccee“ (str. 99).Souãástí posouzení situace rodiny pfiitombylo nejen spoleãné vymezování problé-mÛ a potfieb, ale také rroozzppoozznnáávváánnííssiillnn˘̆cchh ssttrráánneekk rodiny a jejích ãlenÛ.PPooddppoorraa ssiillnn˘̆cchh ssttrráánneekk, které by rodinûmohly pomoci zvládat obtíÏnou situaci, jedÛleÏitou souãástí intervence pracovníkÛstfiediska. Jedna z jeho zakladatelek tvrdí,Ïe „v zájmu získání klienta pro spolu-

práci s námi je nejzásadnûj‰í zjistit

jejich vlastní pfiednosti“ (str. 100).Takovou pfiedností je podle pracovníkÛstfiediska tfieba ooddhhooddlláánníí kklliieennttÛÛ: „Chce

to hodnû kuráÏe b˘t malé dítû a vyklá-

dat nûkomu, kdo není z va‰í rodiny,

nahlas o vûcech, ze kter˘ch máte strach

nebo které vám dûlají starosti.“ (Str.108.)

Pracovníci stfiediska oãekávají, Ïe seklienti dobrovolnû zapojí do pomáhající-ho vztahu a budou aktivní pfii urãovánícílÛ intervence, sluÏeb, které potfiebují,oãekávan˘ch v˘stupÛ intervence i rozho-dování o jejím ukonãení.Tato svá ooããeekkáá--vváánníí ssddûûlluujjíí kklliieennttÛÛmm zzppÛÛssoobbeemm,, kktteerr˘̆vv nniicchh vvyyvvoolláávváá ppoocciitt,, ÏÏee jjssoouu rreessppeekkttoovváá--nnii. BûÏná konzultace má podle toho, cofiíkají klienti, následující scénáfi. Nejprvese mluví o problémech, potom pracovníks klientem pfiedbûÏnû naznaãí zpÛsoby,jak tyto problémy fie‰it, pak se mluvío tom, zda klient zvládne navrhované

kroky, a nakonec se dohodne, jakoupfiitom bude potfiebovat podporu. Hess,McGowan, Botsko tvrdí, Ïe pro klienty jetakto získan˘ „ppoocciitt rreessppeekkttuu snad

nejdÛleÏitûj‰í dimenzí jejich zku‰enosti“

ve stfiedisku (str. 102). Slovy klientek:„KdyÏ jsem odcházela, cítila jsem se

dobfie, protoÏe mi fiekla, Ïe jsem v poho-

dû, Ïe to, co cítím, je v pohodû. âlovûk se

obejde bez nûkoho, kdo ho hodnotí

a fiíká ,To nefiíkej’ nebo ,To je hloupost’.“

(Str. 102.) „VÛbec mû nehodnotila. KdyÏ

jsem jí fiekla, Ïe jsem mûla potrat, ne

s manÏelem, ale s jin˘m muÏem, mysle-

la jsem, Ïe mû zaãne hodnotit, ale

neudûlala to. Mûla jsem krizi identity,

a kdyÏ jsem jí fiekla, Ïe mám zmatek

v sexuální orientaci, dost pfiekvapivû

fiekla: ,OK – a?’“ (Str. 102–103.) PPoocciittrreessppeekkttuu ppfifiiittoomm ppooddllee nnûûkktteerr˘̆cchh kklliieennttÛÛzzÛÛssttáávváá,, ii kkddyyÏÏ pprraaccoovvnnííkk ssttfifieeddiisskkaavvyyjjááddfifiíí nneessoouuhhllaass. Nûkdy dávají rodiãepracovníkÛm najevo, Ïe „pfii‰li proto,

abychom my napravili jejich zlobivé

dítû, a kdyÏ jim fieknete, Ïe je nemÛÏete

napravit, kdyÏ se do toho nezapojí taky,

odejdou“. Jindy ale dává klient najevo, Ïemu nesouhlas pracovníka stfiediskapomohl pokraãovat: „Nûkdy chci odejít

pryã a ona fiekne: ,Ne, to není zpÛsob,

jak se k tomu postavit. Odchodem se nic

nevyfie‰í. Zvykla jsem si, Ïe kdyÏ mû

nûco vyleká, snaÏím se to nevidût, a má

pracovnice mi to nedovolí. ¤ekne: ,Ne,

musí‰ se sv˘m problémÛm postavit, ne

se schovávat. Uãí‰ svoje dûti, aby pfiijí-

maly odpovûdnost, ne, aby se pfied ní

schovávaly, tak musí‰ dûlat totéÏ. KdyÏ

tû tvoje dûti uvidí, udûlají to taky tak.’“

(Str. 103.) Zdá se, Ïe pocit vzájemnéhorespektu závisí na tom, zda se oba úãast-níci vztahu – sociální pracovník i klient –

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 141



drÏí toho, co spolu dohodli. Klient pakmÛÏe za projev respektu povaÏovati nesouhlas pracovníka s jeho nedÛsled-ností – s tím, Ïe by pod tlakem okolnostímohl nechat stranou to, co oba povaÏujíza dÛleÏité.

Pracovníci Stfiediska v Sunset Park sesnaÏí v Ïivotû klientÛ hrát úlohu tzv.„bezpeãné základny“. Hess, McGowan,Botsko poukazují na to, Ïe vztahy mezipracovníky stfiediska a jejich klienty senápadnû podobají pfiedstavám Bowblyho.Ten tvrdí, Ïe pomáhající pracovník mÛÏepodpofiit autonomii klienta podobnû, jakoto ãiní rodiãe ve vztahu ke sv˘m dûtem.¤íká, Ïe jsme ‰Èastní, pokud je ná‰ „Ïivot

organizován jako fiada dlouh˘ch nebo

krátk˘ch v˘letÛ, na nûÏ se vydáváme

z bezpeãné základny, kterou nám

sk˘tají na‰i blízcí“. Je-li tomu tak, mámek dispozici „bezpeãnou základnu, ze

které mÛÏeme prozkoumávat svût“.(Str. 104.) Pro toho, kdo se „vydává nav˘let“, je podle Bowblyho bbllíízzkkáá oossoobbaabbeezzppeeããnnoouu zzáákkllaaddnnoouu,, ppookkuudd jjee ss nníímmooÏÏnnéé ssnnaaddnnoo nnaavváázzaatt kkoonnttaakktt aa jjee--lliivvnníímmaavváá aa cciittlliivváá vvÛÛããii oossoobbnníímm zzvvlláá‰‰ttnnooss--tteemm ttoohhoo,, kkddoo nnaa nnii ssppoollééhháá. Hess,McGowan, Botsko tvrdí, Ïe pracovnícii klienti stfiediska popisují své vzájemnévztahy právû tímto zpÛsobem. Klientivnímají úkoly, jejichÏ plnûní jim má podledohody s pracovníky stfiediska pomoci,jako nejisté experimenty. PPrraaccoovvnnííccii hhrraajjíírroollii „„bbeezzppeeããnnéé zzáákkllaaddnnyy““,, aa kklliieennttÛÛmm ttaakkppoommááhhaajjíí ppfifieekkoonnáávvaatt oobbaavvyy aa uussnnaaddÀÀoovvaattkkrrookkyy ddoo nneezznnáámmaa:: „S podporou tûsného

vztahu s pracovníky stfiediska jsou

ãlenové rodin schopni prom˘‰let, pláno-

vat a provádût své ,v˘lety’ s rostoucí

autonomií a sebedÛvûrou. Spoléhají

pfiitom na to, Ïe jim personál stfiediska .

poskytne emocionální podporu a bude

je provázet, pomÛÏe jim modelovat nové

role a uãit se je zvládat, podá jim

pomocnou ruku pfii fie‰ení problémÛ

a poradí, kdyÏ bude tfieba.“ (Str. 107.)Podle pracovníkÛ stfiediska ovlivÀuje

ochotu ke spolupráci pfiíznivû „„ssnnaaddnnáá

ddoossttuuppnnoosstt““ sslluuÏÏeebb (str. 114). Z tohotohlediska podporuje stfiedisko angaÏova-nost klientÛ tfiemi zpÛsoby – usnadÀová-ním fyzické dostupnosti sluÏeb, v‰ezahr-nujícím vymezením podmínek vyuÏitísluÏeb stfiediska a omezováním takov˘chpojmenování sluÏeb, která by klientimohli vnímat jako degradující nebo máloohleduplná.

Z hlediska fyzické dostupnosti sepracovníci snaÏí ochotu klientÛ kespolupráci podporovat tím, Ïe v‰echnynabízené sluÏby jsou ddoossttuuppnnéé ppfifiíímmoo vveeããttvvrrttii SSuunnsseett PPaarrkk,, kkddee kklliieennttii bbyyddllíí.. Podletypu sluÏby dva aÏ sedm dnÛ v t˘dnuooddppoolleeddnnee aa vvee vveeããeerrnníícchh hhooddiinnáácchh4).

Organizace zamûfiené na práci s rodi-nou se ãasto zab˘vají pouze rodinamitûch dûtí, které jsou zneuÏívány nebozanedbávány a kde je naléhavé rizikojejich umístûní do náhradní rodinnépéãe. Bez nadsázky lze fiíci, Ïe k vyuÏívánítohoto typu sluÏeb mívají pfiístup pouzerodiny, kde uÏ do‰lo k po‰kození dítûte.Pracovníci Stfiediska v Sunset Park totoomezení podmínek pfiístupu ke sv˘msluÏbám odmítli. JJeeddiinnoouu ppooddmmíínnkkoouuppfifiííssttuuppuu kkee sslluuÏÏbbáámm ssttfifieeddiisskkaa jjee vvllaassttnnííÏÏááddoosstt rrooddiinnyy nneebboo jjeejjííhhoo ããlleennaa.Neomezen˘ vstup do programÛ pro‰kolní dûti a adolescenty5), jejichÏ sluÏebvyuÏívá kaÏdoroãnû více neÏ dva a pÛltisíce klientÛ, se díky tomu stává pomysl-nou „branou“ vstupu do specifiãtûj‰íchporadensk˘ch programÛ. Hess, McGowan,

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 142



Botsko totiÏ zjistili, Ïe témûfi polovinarodin, které na vlastní Ïádost vyuÏilyporadenské sluÏby, vyuÏily jiÏ dfiíve jinousluÏbu stfiediska, nejãastûji právû nûkte-rou ze sluÏeb pro dûti nebo adolescenty.Zdá se tedy, Ïe vyuÏívání sluÏeb, kteréusnadÀují kaÏdodenní Ïivot rodiny,v˘hledovû podporuje zájem o sluÏby,jejichÏ vyuÏití od klienta vyÏaduje, abynûkomu otevfiel svÛj svût, byl konfronto-ván s nezvykl˘m pohledem na svousituaci a byl vystaven nezvykl˘m oãekává-ním.

OOtteevvfifieennoosstt sluÏeb stfiediska podporujezapojení lidí ze Sunset Park je‰tû jin˘mzpÛsobem. UmoÏÀuje, aby „lidé mohli

pfiicházet a zase odcházet“. Z dlouhodo-bého hlediska to vede k tomu, „Ïe lliiddéé

ppfifiiicchháázzeejjíí aa ooddcchháázzeejjíí aa ppoo lléétteecchh ssee

jjaassnnûû uukkááÏÏee,, ÏÏee ssee hhllaavvnnûû vvrraacceejjíí zzppûûtt“

(str. 190). Jejich návraty usnadÀuje skuteã-nost, Ïe stfiedisko nabízí specificképrogramy pro v‰echny vûkové kategorie.Dûti pfiijdou se stfiediskem do kontaktudíky odpolední péãi a letním táborÛm.Adolescenti se mohou bavit v odbornûveden˘ch umûleck˘ch a sportovníchkrouÏcích a jako dobrovolníci mohoupracovat se ‰kolními dûtmi. Mladí dospûlímohou s dûtmi pracovat pod supervizípracovníkÛ stfiediska v rámci men‰íchpracovních úvazkÛ a jako studenti mohoudo stfiediska pfiicházet na praxi. Rodiãea prarodiãe mohou vyuÏívat specializova-né poradenské sluÏby a podporu terapeu-tick˘ch nebo svépomocn˘ch skupin,podporu pfii hledání zamûstnání, v nouzitaké finanãní a potravinovou pomoci laciné nákupy zboÏí „z druhé ruky“. OdrodiãÛ se pfiitom oãekává, Ïe zzaa kkaaÏÏddoouusslluuÏÏbbuu ppoosskkyyttnnoouu nnûûjjaakkoouu pprroottiisslluuÏÏbbuu.MÛÏe to b˘t sponzorsk˘ dar, ale spí‰e to

b˘vá dobrovolná práce pfii pfiípravû akcípro dûti a adolescenty. ¤¤aaddaa oobbyyvvaatteellSSuunnsseett PPaarrkk ssee vv rrÛÛzznn˘̆cchh ffáázzíícchh ssvvééhhooÏÏiivvoottaa zzaappoojjuujjee ddoo pprrooggrraammÛÛ pprroo rrÛÛzznnéévvûûkkoovvéé kkaatteeggoorriiee.. VVzznniikkáá ttaakk ppoocciittllooaajjaalliittyy, kter˘ se obvykle neztrácí aniv obdobích, kdy spolupráce jedince sestfiediskem ochabuje.

Ve snaze pfiedejít riziku, Ïe by klientimohli vyuÏití sluÏby vnímat jako degradu-jící, pracovníci stfiediska nenabízejísluÏby, jejichÏ uÏivatelé by mûli spoleãn˘problém nebo byli vystaveni stejnémuriziku. Pracovníci jsou toho názoru, Ïelidé „sice mají podobné problémy, ale

jako osoby se li‰í . a reagují odli‰nû“,a totéÏ platí o „jednotliv˘ch rodinách“

(str. 116).V souladu s tím sskkuuppiinnyy,, kktteerr˘̆mmssee pprraaccoovvnnííccii vvûûnnuujjíí,, nneejjssoouu nniikkddyy oozznnaa--ããeennyy nnáázzvveemm pprroobblléémmuu (napfi. „t˘ranéÏeny“ nebo „mladiství delikventi“), aalleejjssoouu oozznnaaããoovváánnyy vvûûkkeemm aa ppfifiííppaaddnnûûppoohhllaavvíímm úúããaassttnnííkkÛÛ sskkuuppiinnyy (napfi. „dívkyve vy‰‰ím ‰kolním vûku“). Pracovníci jsoupfiesvûdãeni, Ïe tento zpÛsob vytváfienía oznaãování skupin usnadÀuje zapojenítûch klientÛ, ktefií by se báli zvefiejnit svÛjproblém vstupem do skupiny, která bynesla jeho název.

Lidé ze stfiediska se snaÏí, aby obyvateleSunset Park spojovala solidarita zájmovéskupiny. Znaãnou pozornost proto vûnujíoobbhhaajjoobbûû jjeejjiicchh zzáájjmmÛÛ. UpozorÀují vefiej-né ãinitele mûsta na moÏné negativnídopady navrhovan˘ch zmûn vefiejn˘chprogramÛ, plánovan˘ch investic a dal‰íchpolitick˘ch rozhodnutí. PPíí‰‰oouu úúfifieeddnnííddooppiissyy aa úúããaassttnníí ssee ppoolliittiicckk˘̆cchh jjeeddnnáánníí,,ssppíí‰‰ee aappeelluujjíí,, vvyyssvvûûttlluujjíí aa ffoorrmmuulluujjíínnáávvrrhhyy nneeÏÏ pprrootteessttuujjíí.. Pfiípady, do jejichÏfie‰ení stfiedisko jako uznávaná nevládníorganizace v zájmu sv˘ch klientÛ vstoupi-

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 143



lo, jsou rÛznorodé povahy. Lze mezi niminajít jak kauzy, které se pfiímo t˘kajípráce s klienty (napfiíklad zámûr mûstské-ho úfiadu podporovat v˘hradnû pfiímézásahy na ochranu ohroÏen˘ch dûtí, jehoÏrealizace by vedla k potlaãení preventivnípráce s rodinou), pfies ochranu kvalitypodmínek pro trvalé bydlení v SunsetPark (napfiíklad spor o v˘stavbu dálnicenapfiíã obytnou ãtvrtí), aÏ po podporuãínsk˘ch ‰vadlen v jejich mzdovém sporuse zamûstnavatelem. PPfifiii ppfifiíípprraavvûû ssvv˘̆cchhssvvûûddeeccttvvíí pprroottii nneeggaattiivvnníímm ddooppaaddÛÛmmppoolliittiicckk˘̆cchh rroozzhhooddnnuuttíí pprraaccoovvnnííccii ssttfifieeddiiss--kkaa ddiisskkuuttuujjíí ss oobbyyvvaatteellii SSuunnsseett PPaarrkk.UmoÏÀuje jim to získat relevantní infor-mace a vtáhnout obyvatele „své“ ãtvrti dodûje.

Místo závûreãného shrnutí jsem napfiedchozích stránkách tuãnû oznaãilslova, která podle mého názoru vyjadfiujídÛleÏité my‰lenky a principy. Nemyslím,

Ïe by bylo úãelné nebo moÏné je kopíro-vat. Udûlalo by mi radost, kdyby se jejichstruãn˘ popis stal podnûtem k zamy‰lenísociálních pracovníkÛ nad otázkou: „Cobychom mohli lidem v nesnázích nabíd-nout a jak bychom se k nim mohli chovat,aby ztratili zábrany a mûli chuÈ vydat sena ,v˘let’ mimo své zabûhané zvyklosti?“

DDoocc.. PPhhDDrr.. LLiibboorr MMuussiill,, CCSScc..KKaatteeddrraa SSPPSSPP FFSSSS MMUU,,

GGoorrkkééhhoo 77,, 660022 0000 BBrrnnooee--mmaaiill:: mmuussiill@@ffssss..mmuunnii..cczz


HESS, P., MCGOWAN, B. G., BOTSKO, M.:NNuurrttuurriinngg tthhee OOnnee,, SSuuppppoorrttiinngg tthheeMMaannyy.. The Center for Family Life inSunset Park, Brooklyn. ColumbiaUniversity Press, New York 2003.

�

1) Titul Nurturing the One, Supporting the Many by snad ‰lo do ãe‰tiny pfieloÏit v˘razem: „Vûnujeme se jedincÛm, podporujeme je v‰echny.“2) Jedná se o rÛzné typy skupinového poradenství a dále o poradenství pro lidi s problémy v manÏelství, pro obûti sexuálního zneuÏívání, pro obûti

domácího násilí, pfii fie‰ení dÛsledkÛ konzumu alkoholu a nelegálních drog, právní poradenství, rodinné plánování a poradenství pfii zacházení s penûzi. 3) Uvedené údaje získali autofii knihy rozborem dokumentace 189 náhodnû vybran˘ch rodin, které v dobû v˘zkumu byly v kontaktu se stfiediskem. 4) Napfiíklad poradci jsou veãer dostupní dva dny v t˘dnu, odpolední péãe o dûti je k dispozici ‰est dnÛ v t˘dnu, programy pro adolescenty, které se

konají pozdû odpoledne nebo veãer, se ãasto konají i bûhem víkendu atd. 5) Jedná se zejména o letní tábor, odpolední péãi o dûti, dobrovolnou péãi adolescentÛ o ‰kolní dûti aj.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 144


inspirace PRO PRAXIINDIVIDUÁLNA HODNOTA DOBROVOĽNÍCTVA

Fenoménom dobrovoºníctva naSlovensku sa intenzívnej‰ie zaoberáme odroku 1999. Pri rôznych ‰koleniach ãitréningoch dobrovoºníkov a koordináto-rov zaãíname obyãajne s utváranímasociácií na slovo „dobrovoºníctvo“.V psychologickej terminológii ide o zdru-Ïovanie predstáv ãloveka, spojeniemy‰lienok.Asociácia je základn˘m prv-kom procesu ºudského uãenia sa, ktoréprebieha na základe asociaãn˘ch spojení.Do nich sa premieta faktor skúsenostiumocnen˘ preÏívaním, ovplyvnen˘postojmi a hodnotami. Preto sme si zvoliliasociácie na slovo dobrovoºníctvo zakostru ná‰ho príspevku, prostredníctvomktorej chceme prezentovaÈ hodnotudobrovoºníctva tak pre ºudí, ktorí hoposkytujú, ako aj t˘ch, ktorí ho uÏívajú.

Na‰a práca v oblasti dobrovoºníctva jesústredená na ‰koliace aktivity. Primárnoucieºovou skupinou sú manaÏéri mimo-vládnych organizácií, resp. koordinátoridobrovoºníkov, sekundárnou samotnídobrovoºníci. Hoci sme sledovali rôzneskupiny ºudí, ako napríklad vysoko‰kolskí‰tudenti, kresÈanskí pracovníci, ºudiaz mimovládnych organizácií, ich asociaã-né spojenia majú zväã‰a veºmi podobn˘charakter a sú rozdelené do niekoºk˘chkategórií. Zaujímavé je, Ïe sme nezazna-menali rozdiel v asociáciách skupinydobrovoºníkov a skupiny klientov.

Najãastej‰ie sa vyskytujú asociácie najednotlivé súãasti ºudského tela.

V‰eobecne sa objavujú pojmy srdce

a úsmev.. Oba sú popisované ako v˘razo-vé prostriedky tepla, ºudskosti, preÏívania,pozitívnych citov. Srdce je v na‰ej kultúrevnímané ako fyziologické centrumpreÏívania osobnosti. Sústreìuje sa v Àomcel˘ repertoár emócií. Dobrovoºníctvo jespájané s preÏívaním zväã‰a pozitívnycha veºmi intenzívnych emócií. Pri sledovanínajv˘znamnej‰ích prvkov práce prinábore dobrovoºníkov veºká väã‰ina ºudípovaÏovala za emocionálne prejavyprezentácie tie, ktoré ich tzv. „zastavili“a upútali. Prezentácia emocionálnehoobsahu mala napríklad formu fotografiídetí, ktoré sú bité, ãi chor˘ch ºudí nanemocniãn˘ch posteliach a podobne.Vecn˘ program a forma organizovaniapomoci zaujali respondentov aÏ následneaj.

U zdravotne postihnut˘ch ºudí sa‰pecificky pri asociaãnom proceseobjavujú ruky, nohy, oãi, u‰i. Pri spraco-vaní v˘sledkov sa nám zdá logické, Ïeºudia, ktorí majú ochrnuté dolné konãati-ny, asociujú do dobrovoºníctva nohy,nevidiaci oãi a podobne. Pri zadávaníúlohy v‰ak respondenti e‰te netu‰ili, ãobolo jej cieºom, a napriek tomu spontán-ne produkovali práve vy‰‰ie uvedenéasociaãné spojenia.

Zriedkavo sa vyskytuje asociácia naslovo krv. UÏ sama o sebe predstavujesilnú symboliku Ïivotodarnej sily.AÏ porozprávaní sa o téme dozvedáme o obrov-

Individuálna hodnota dobrovoºníctva

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 145


inspirace PRO PRAXI INDIVIDUÁLNA HODNOTA DOBROVOĽNÍCTVA

skom v˘zname pre klienta. Klienti vní-majú dobrovoºníka ako nieão, ão klientovipriná‰a novú energiu, ktorá ho mobilizujeãiniÈ Ïivotné rozhodnutia. KeìÏe krvplynie, zaãne s dobrovoºníkom plynúÈ ajdeÀ ãloveka, ktor˘ doposiaº uÏ príli‰ dlhostál. Dobrovoºník s novou krvou – myslí-me t˘m nov˘mi názormi, postojmi,zvykmi – prichádza do stojat˘ch vôdklienta a celé ich rozvíri.

Veºmi silné puto medzi dobrovoºníkmia klientmi predstavujú asociácie typuIvetka, Pavol, Mária ad. Zaujímavé bolo,Ïe tento mechanizmus pôsobil nielen vovzÈahu dobrovoºník x klient, ale aj v sa-motnej skupine dobrovoºníkov navzájom.Minimálne nám to pripomína potrebuinterpersonálneho kontaktu a vyznávaniehodnôt kvalitn˘ch medziºudsk˘ch kontak-tov.

Zriedkavej‰ie sa vyskytujú asociácietypu svet okolo nás, spoloãenstvo, ktor˘vyznáva potrebu integrácie ãloveka dospoloãnosti, ão sa transformuje do sociál-nych hodnôt, ak˘mi sú túÏba patriÈniekam, maÈ tam svoje postavenie.

Do asociácií sa premietajú aj jednotlivéºudské aktivity, väã‰inou spojené s tráve-ním voºného ãasu, ako napríklad spieva-

nie, ‰port a príroda. Tieto spojenia sanachádzajú skôr v organizáciách mlad˘chºudí.

Energetizujúce kategórie asociáciíhovoria o pozitívnom postoji k Ïivotu,o dobrovoºníctve ako prameni, z ktoréhoãerpáme silu. SpravodlivosÈ ºudskéhobytia je zahrnutá v spojení: koºko dá‰,

toºko prijme‰. Na druhej strane sa obja-vuje aj termín opotrebovanie.

Slnko je neuhasiteºn˘ zdroj energieÏivota na zemi a v symbolike dobrovo-ºníctva sa objavuje ãasto. Symbolizuje

teplo, svetlo, Ïivotnú silu. Dobrovoºníctvoje vnímané aj ako most na druh˘ breh,tzn. brod. Dobrovoºník je ak˘si staviteºmostov. Prv˘ breh je ten, na ktorom jeklient, z ktorého sa nevie dostaÈ cezrieku. Dobrovoºníci sú vnímaní taktieÏako ºudia – kamene, po ktor˘ch plynievoda. Such˘ peÀ symbolizuje chorobu,nevládnosÈ, postupné hynutie. No ak honiekto zaãne polievaÈ, vypuãia mu ajzelené konáriky, ktoré ãasom zarodiaa ich semienka sa rozosejú do zeme.Veºmi zaujímavá bola interpretácia ÈaÏkozdravotne postihnut˘ch ºudí, ktorí hovori-li o dobrovoºníctve ako o domãeku na

straãej nôÏke. Domãek nie je poloÏen˘ nazemi, ale stojí na vratkej nôÏke, ktorá homôÏe ochrániÈ pred nepriateºmi – hadmia modlivkami, ale na druhej strane netvo-rí so zemou celok, ako to b˘va v prípadevnímania domova nepostihnut˘mi jedin-cami.

Inou kategóriou sú asociácie, ktorévypovedajú o utrpení a bolesti.Tu dobro-voºníci hovoria o symbole obety, pomocipri nosení kríÏa, rie‰ení problémov,o konkrétnom postihnutí.T˘mito spojeni-ami sa vyznaãujú najmä charitatívnea náboÏenské organizácie.Asociácie typuãas, poãasie sa ukazujú ako prozaické. Idetu o vyjadrenie povinnosti dobrovoºníkapomáhaÈ za kaÏdého poãasia.

Negatívny odtieÀ prezentujú spojeniadobrovoºník – otravná mucha, ktorástále bzuãí dokola a dobrovoºník akosomárik Èahá naloÏenú káru ìalej.Niekedy sa aj napriek úsiliu dobrovoºníkatvári klient ako m⁄tvy chrobák, naktorom dobrovoºník pácha dobro. Medzidobrovoºníkmi sa v‰ak vyskytujú ajmodlivky, ktoré poÏierajú svojich klien-tov a vedia im vedome ‰kodiÈ.Väã‰inou

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 146


inspirace PRO PRAXIINDIVIDUÁLNA HODNOTA DOBROVOĽNÍCTVA

sú v‰ak ako mravce alebo vãely, ktoréusilovne budujú svoje stavby tak, abypreÏili.

Poslednú frekventovanú kategóriuasociácií na slovo dobrovoºníctvo tvoriafarby. MôÏeme vlastne hovoriÈ o kyticikvetov, ktorá je uvitá z rôznych ºudí,rôznych pováh, rôznych vlastností.PestrosÈ jej dodáva na pôvabe. Farbysymbolizujú jednotlivé city. Najãastej‰ie savyskytujú ãervená farba ako symbol lásky,zelená ako nádej, modrá ako harmónia.

Frederick Herzberg (Ochmanová, 1997)rozdelil pracovné potreby (a teda ajdobrovoºnícke) na hygienické a motivaã-né. Hygienické sú spojené s pocitmibezpeãia, primeran˘mi pracovn˘mipodmienkami, medziºudsk˘mi vzÈahmia peniazmi. Zo v‰etk˘ch t˘chto faktorovsa nám v dobrovoºníckej sfére objavujúako dôleÏité len medziºudské vzÈahy.Motivaãné potreby súvisia s pocitmiuspokojenia a pôsobia vo forme pocituúspechu, uznania, nov˘ch v˘ziev, vy‰‰ejzodpovednosti, rastu a rozvoja.V‰etky saobjavujú v na‰om zisÈovaní poãas rokov1999–2002. Najv˘raznej‰ia je hodnotapráce, teda potreba pomáhaÈ, urobiÈdobr˘ skutok, cítiÈ spolupatriãnosÈ,vytváraÈ nové vzÈahy na pracovnompodklade, ktorú deklaruje aÏ 37 % respon-dentov.

Sledovali sme zvyky a návyky ºudí akopodnety pre vykonávanie dobrovoºníckejpráce.V tomto smere sme zistili, Ïe ºudiana Slovensku nepovaÏujú pri vykonávanía prijímaní dobrovoºníckej práce tentofaktor za dôleÏit˘. NajdôleÏitej‰iu roluzohrávajú zvyky pravdepodobne u klien-tov, ktorí si potrebujú zvyknúÈ na to, Ïeisté ãinnosti bude vykonávaÈ dobrovoºníka nie pracovník servisnej organizácie a Ïe

to môÏe robiÈ dostatoãne kvalifikovane.V tréningovom procese sme získali od

potenciálnych dobrovoºníkov informácieo tom, ktoré záujmy si môÏu prostredníc-tvom vykonávanej dobrovoºníckej práceuspokojovaÈ. Boli to predov‰etk˘mzáujem o prácu s deÈmi a postihnut˘miºuìmi, záujem o identifikáciu a napæÀaniepotrieb in˘ch, rozvoj vlastného náboÏen-ského cítenia, získavanie nov˘ch foriemvzdelávania, zmysluplné trávenie voºnéhoãasu. Klienti si prostredníctvom dobrovo-ºníkov môÏu napæÀaÈ predov‰etk˘m svojezáºuby (nahrádzajú im ruky a nohy, u‰ia oãi).

Poznanie, emócie a tendencie konaÈtvoria základ tvorby postojov ãloveka.U skupiny dlhodobo pôsobiacich dobro-voºníkov sme sledovali, ktoré postoje sau nich ãasom, pod vplyvom dobrovoºníc-tva, menili.Tvrdili, Ïe dokáÏu oveºa zruã-nej‰ie presadzovaÈ a verejne prezentovaÈpravdu, silne zaãali preciÈovaÈ solidárnosÈvoãi skupine, zmenili sa im Ïivotnéhodnoty a niektoré osobnostné charakte-ristiky. Zmenili svoje postoje k vnímaniutvorby a aktívnemu presadzovaniu verej-nej politiky, prípadne k mechanizmomfungovania demokracie v‰eobecne.

Poãas ‰tvorroãného procesu práces dobrovoºníkmi a ich koordinátormi smespracovávali nakoniec aj problematikuich hodnôt. ZisÈovali sme, ãi vôbeca ak˘m spôsobom sa ich hodnoty podvplyvom dobrovoºníctva menili.AÏ 51 %respondentov preferovalo hodnotu lásky,presnej‰ie lásky k blíÏnemu, utváraniapriateºstiev, spolunaÏívania, duchovnéhopochopenia, akceptácie iného ãloveka.ëalej 12 % hovorilo o pestovaní si hodnôttrpezlivosti a dôvery, 8 % o hodnotepreÏitia plnohodnotného a kvalitnej‰ieho

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 147


inspirace PRO PRAXI INDIVIDUÁLNA HODNOTA DOBROVOĽNÍCTVA

Ïivota a hodnote aktivity, 19 % o hodno-tách pomoci a 10 % o hodnotách seba-dôvery, sebaúcty a spokojnosti s dobrevykonanou prácou.

Akoby úplne inou kategóriou hodnôt,na ktorú sme natrafili, je hodnota moci,sily. Prezentovalo ju pomerne málorespondentov, no predstavuje akúsi inúdimenziu. Otvorene o nej hovoria lenpomerne silné osobnosti. Moc nad in˘mimá v na‰ich kultúrach veºmi siln˘ agresív-ny akcent.V dobrovoºníctve väã‰inoupracujeme s klientmi, ktorí sú slabí, chorí,mladí, odkázaní na pomoc in˘ch, a voãitak˘m sa nepatrí prejavovaÈ moc. Predsasa tu v‰ak objavuje. Nie je aj altruizmuslen zu‰ºachtenou podobou agresivity?V dobrovoºníctve ºudia, ktorí hovorilio moci, ju pomenovali ako svoju schop-nosÈ, silu daÈ nieão in˘m, od nich slab‰ím.DaÈ in˘m to, ão nemajú.

Na záver by sme teda chceli zosumari-zovaÈ svoj príspevok.Vo v˘skume smezistili, Ïe najãastej‰ie preÏívan˘mi hodno-tami sú: láska, zdravie, Ïivot, vzÈahy,integrácia, aktivity, energia, pomoc, ale ajutrpenie a rozmanitosÈ.

Musíme povedaÈ, Ïe individuálnahodnota dobrovoºníctva je nevyãísliteº-

nou dimenziou. Pre kaÏdého má inúcenu, pre v‰etk˘ch je v‰ak neopakovateº-nou. Najotvorenej‰ie ju dokáÏu vyjadrovaÈemócie, na ktor˘ch je dobrovoºníctvozaloÏené. ªudia rozdávajú nielen lásku, aleaj nenávisÈ, nielen dobroprajnosÈ, ale ajzávisÈ.To v‰etko sú dimenzie emócií.SkutoãnosÈ, Ïe dobrovoºníctvo je priesto-rom, do ktorého vchádzajú ºudia dobro-voºne, bez prinútenia, predpokladámoÏnosÈ preÏívania viac menej lenpozitívnych emócií.

PPhhDDrr.. EEvvaa MMyyddllííkkoovváá

Asociácia supervízorov a sociálnychporadcov, Grosslingova 67, 811 09Bratislava,

tel./fax 252 733 797e-mail:[email protected] www.changenet.sk/assp


MYDLÍKOVÁ Eva a kol. Dobrovoºníctvona Slovensku alebo âo si poãaÈ s dob-rovoºníkom. Bratislava:ASSP, 2002.

OCHMANOVÁ, M., JORDAN, P.Dobrovoºníci – cenn˘ zdroj pomoci.Bratislava: SAIA.SCTS, 1997.

�

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 148


RECENZE

Zygmunt Bauman, Tim May: Mysletsociologicky. Netradiãní úvod dosociologie, Praha, SLON, 2004.

Pfiedkládaná kniha pfiedního svûtovéhosociologa polského pÛvodu ZygmuntaBaumana, kter˘ se jiÏ po nûkolik desetile-tí zab˘vá pfieváÏnû otázkami modernía postmoderní doby, a britského sociolo-ga Tima Maye, zamûfieného na sociálníteorie a sociálnû vûdní v˘zkum, pfiedsta-vuje na poli existujících anglosask˘chuãebnic úvodÛ do sociologie skuteãnûnetradiãní poãin.Vedle klasick˘ch knihprezentujících základní poznatky o socio-logii vût‰í ãi men‰í mûrou encyklopedic-k˘m zpÛsobem (a pfiedkládají tak „socio-logická fakta“, která je nutné se „nauãit“),je obsah a struktura tohoto textu vysoceinterpretativní (a jsou tak pfiedkládána„sociologická zji‰tûní“, kter˘m je nutnépfiedev‰ím „porozumût“).V ãeskémjazyce se pak v souãasné dobû mÛÏemesetkat s úvody do sociologie, které jsouna pomyslném kontinuu „existencefaktÛ–interpretace faktÛ“ zcela vlevo(Giddens), blíÏe pravému okraji (Kellera Jandourek) a zcela vpravo (Berger;Bauman a May).V˘sledkem Baumanovaa Mayova snaÏení je ãtivá a uÏiteãnákniha, která „.pojednává o tom, jak Ïivotve spoleãnosti ovlivÀuje to, co dûlámea jak chápeme sebe, vûci a jiné lidi a jakéto má dÛsledky“ (str. 121).

Netradiãní pfiístup „porozumûní“, kter˘spoãívá jednak v pochopení smysluplnos-ti fiádu vûcí a jednak v získání poznání,které nám umoÏÀuje vûdût si rady a prak-ticky jednat v prostfiedí, ve kterém senalézáme, se nevyhnul ani struktufieknihy: BûÏnû bychom totiÏ hledali (a na-lezli) vymezení sociologie jako vûdní

disciplíny a pfiedmûtu jejího zájmuv úvodu knihy.Autofii tuto informacipfiedkládají aÏ v samotném závûru;pfiednost pfiitom dávají pfiedmûtu zájmusociologie, jmenovitû „problémÛm, kterépfiiná‰í kaÏdodenní Ïivot“ ve spoleãnosti(str. 23). Sociologii vnímají jako „nûco, coje zásadní pro sociální Ïivot obecnû:interpretaci zku‰eností“, jako „disciplino-van˘ pohled, kter˘ zkoumá, jak si vedemev kaÏdodenním Ïivotû a jak tyto postfiehyumísÈujeme na mapu, která tyto bezpro-stfiední zku‰enosti pfiesahuje“ (str. 200).Nutno podotknout, Ïe Baumanovoa Mayovo vnímání sociologie jakoÏto vûdy,která umoÏÀuje vysvûtlit dÛvody lidskéhojednání rozporného s oãekáváním dru-h˘ch lidí, je pfiínosné pro aplikovanédisciplíny, mezi které beze sporu patfiíi sociální politika a sociální práce.Odborníky z tûchto a pfiíbuzn˘ch aplikova-n˘ch disciplín, jakoÏ i zájemce ze v‰eobec-né vefiejnosti by pfiitom nemûla odraditspecifiãnost (abstraktnost) sociologickéhojazyka, kter˘ se snaÏí „zbavit emocí“,nastolit vysvûtlení spoleãensk˘ch jevÛ bezvlivu hodnot v˘zkumníka, jak to vyÏadovaljiÏ Weber. Soudobou sociologii v˘znamnûovlivÀuje negativní zku‰enost americk˘chv˘zkumníkÛ z období poãátku jejíhobudování ve Spojen˘ch státech:Sociologové byli jakoÏto „odborníci na(spoleãensk˘) fiád“ vyzváni nejen k dia-gnostice rozrÛstajících se sociálnû deviant-ních jevÛ, ale i k jejich fie‰ení (byli ztotoÏ-Àováni se sociálními pracovníky – blíÏe vizBergerovo Pozvání do sociologie).Vzhledem k tomu, Ïe fie‰ení vÏdy pfiedsta-vují volbu jedné z nûkolika existujícíchalternativ – a nelze se tak odvdûãit v‰emaktérÛm, kter˘ch se fie‰en˘ problém t˘ká –byli sociologové kritizováni za aktivní

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 149


RECENZE

podporu asymetrie spoleãenské moci, resp.za zvût‰ování moci tûch,kdo jiÏ u mocijsou, a tím i za utvrzování existujícíchnerovností ve spoleãnosti.

Nyní v‰ak k vlastnímu obsahu knihya k jejím pfiínosÛm.První ãást autofii nazvalijednáním, identitou a porozumûním kaÏdo-denního Ïivota.Klíãovou my‰lenku zdetvofií vztah mezi svobodou a závislostí,ukazatelem postavení ãlovûka ve spoleãnos-ti jakoÏto v˘sledku procesu socializacejedince.Tento vztah je pfiitom vnímán jakonepfietrÏit˘ proces zmûny a vyjednávání,které probíhají v rámci interakce mezi lidmiod jejich narození aÏ do smrti.Dále autofiipfiedkládají v˘znam role sociální distance,fyzick˘ch a symbolick˘ch hranic a prostoruv kaÏdodenním Ïivotû,které utváfiejísociální identitu a sebeidentitu jednotlivce.Kromû odli‰ení sociálního postaveníjedince a jeho pfiíslu‰nosti k vlastní refe-renãní skupinû vnímané jako „my“ oprotiskupinám cizím vníman˘m jako „oni“ jedemonstrována specifiãnost lidsk˘chvztahÛ.Tu je moÏné identifikovat pomocípomyslného kontinua s póly spoleãenstvína jedné stranû a organizace na stranûdruhé: Spoleãenství lze pfiitom vnímat jakopfiirozenou jednotu reprezentovanounapfiíklad náboÏenskou skupinou ãi rodi-nou,která se projevuje pfieváÏnû tradiãníma emocionálním jednáním.Organizaci jevhodné oproti tomu vnímat jako kaÏdouskupinu, jejíÏ ãlenové s pfiedepsan˘mirolemi sledují formálnû stanovené cíle;jednání ãlenÛ je zde zaloÏeno na racionalitûa kalkulu.

Druhá ãást knihy pojednává o rÛzn˘chtématech,která pfiedstavují zpÛsob, jakÏijeme svÛj svût.ZmiÀováno je na‰e rozho-dování a jednání; vztah daru a smûny;na‰etûlo, zdraví a sexualita; v˘znam ãasu,

prostoru a fiádu;vztah mezi kulturoua pfiírodou a státem a teritoriem; touhaspotfiebovávat v dÛsledku sv˘ch vlastníchnekoneãn˘ch potfieb a popudu zdokonalují-cích se technologií; v˘sledn˘ Ïivotní styl.Mezi dÛleÏité poznatky této ãásti patfiípfiedev‰ím uvûdomûní si pfievahy habituál-ního a afektivního jednání na úkor jednáníracionálního v lidské kaÏdodennosti. Jevhodné si také uvûdomit, Ïe samotnérozhodování a jednání ve vztahu k jiÏzmínûné dichotomii mezi svobodou a závis-lostí souvisí s mocí, a tím i s mírou svobodyrozhodovat se v kontextu spoleãenstvíversus organizace.Za dal‰í klíãové poznatkyknihy povaÏuji uvûdomûní si polarityexistence principu darování vycházejícíhoz jednání spoleãenství na jedné stranûa polarity pfiedstavované principem ekviva-lentní (trÏní) smûny související s racionál-ním jednáním.Tyto polarity jsou pfiitomsynonymem lásky versus smûny, respektivepotfieby sounáleÏitosti a omezené svobody,potfieby individuálnosti a svobody.

Musím zdÛraznit, Ïe teoretiãtí i praktiãtípracovníci v oblasti sociální politiky a soci-ální práce mohou nalézt v této knizemnoho podnûtn˘ch informací.Tyto infor-mace se t˘kají mechanismÛ porozumûnív takov˘ch oblastech, jako jsou rodina,národnostní men‰iny ãi sociálnû deviantníjevy.V pfiípadû rodiny je moÏné se dozvûdûto rodinn˘ch funkcích, jednání a (vlastnic-k˘ch) právech ãlenÛ rodiny,o rozpadurodiny, lásce,vzájemnosti a dÛvûrnosti.V pfiípadû sociálnû deviantních jevÛ mÛÏe-me porozumût problematice prostituce ãibulimie a anorexie jakoÏto nemocem,kterémÛÏeme vnímat jako vyskytující se „narozhraní mezi tûlem a okolím“.Vfieledoporuãuji.

PPaavveell HHoorráákk

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 150


RECENZE

Hal Urban: To nejdÛleÏitûj‰í v Ïivo-tû, Praha, Portál, 2003.

V úvodu knihy To nejdÛleÏitûj‰í v Ïivo-

tû se doãtete, Ïe „ãlovûku, kter˘ vám daltuto knihu, na vás záleÏí a chce pro vás tonejlep‰í“. Souhlasím. Hal Urban, stfiedo-‰kolsk˘ profesor, pfiedná‰í po celém svûtûna téma pozitivních charakterov˘ch rysÛa jejich vztahu ke kvalitû Ïivota.Tatokniha, pÛvodnû psaná pro uãitele a rodi-ãe, pfiedává tfiicet pût let jeho práce vedvaceti pfiehledn˘ch kapitolách. Je inspi-rací a dobr˘m pomocníkem, jak svÛj ãasa celkovû Ïivot lépe vyuÏít, jak ze sebevydat to nejlep‰í. MÛÏe b˘t i ukazatelem,ãeho mÛÏeme b˘t schopni. RovnûÏ semÛÏe stát i povzbudiv˘m pfiítelem vechvílích, kdy se vám v‰e bortí pod ruka-ma a ztrácíte nadûji.

Na rozdíl od podobn˘ch lacin˘chpublikací se nás autor nesnaÏí pfiesvûdãit,Ïe b˘t úspû‰n˘ a slavn˘ mÛÏe b˘t kaÏd˘a hned a Ïe to je to nejdÛleÏitûj‰í. Naopakvychází ze základní teze, Ïe Ïivot je tûÏk˘,není spravedliv˘ a ãlovûk nalezne rovno-váhu pouze sv˘m pfiístupem k tétorealitû. Na pfiíkladu sv˘ch ÏákÛ na stfiední‰kole ukazuje, Ïe nás ‰kola vût‰inounepfiipraví na reáln˘ Ïivot.Autor pfiíjem-n˘m a ãtiv˘m zpÛsobem vysvûtluje, jak jedÛleÏité si toto uvûdomit, nezaujmoutpasívní postoj a vyhradit si ãas i nazábavu. Na druhé stranû dává praktickérady a povzbuzení, jak si postupnûvytvofiit pozitivní Ïivotní postoj a návyky,které nám mohou pomoci konstruktivnûfie‰it Ïivotní realitu v ná‰ prospûch.

Základními my‰lenkami v jednotliv˘chkapitolách je povzbuzení ãtenáfiÛ, abydokázali b˘t ãestní a mûli úctu nejen kesvému Ïivotu, ale také na sobû dokázali

postupnû tvrdû pracovat, umûli si rozvrh-nout svÛj vlastní ãas, dokázali sebeúspû‰nû motivovat a nakonec dosáhlisv˘ch cílÛ.Autor v‰ak nepodává rychl˘a jednoduch˘ návod. Pokud nûkdo hledázázraãnou metodu na v‰echny problémysvûta, v této knize ji urãitû nenajde.Vût‰ina autorov˘ch postfiehÛ smûfiujek závûru, Ïe pozitivního postoje a kvalitní-ho Ïivota lze dosáhnout jen postupnûtvrdou prací, která stojí mnoho úsilí.ZÛstává na nás, ãeho, pro co jsme schop-ni se vzdát, protoÏe v‰e nûco stojí. Urbantaké zdÛrazÀuje, Ïe nevûfií v reklamníslogany typu: „MÛÏete mít v‰e a hned,staãí otoãit knoflík, zmáãknout tlaãítko,staãí fiíct, spolknout pilulku a podobnû.“Autor odmítá definice o pfiedurãenía osudu ãlovûka, nezmûnitelnost osobnos-ti ãi motivaãní pfiedná‰ky. Naopak zdÛraz-Àuje, Ïe „Ïivot není náhoda, ale volba“a „skuteãná motivace pochází zevnitfi“.Velkou váhu pfiikládá dennímu fiádua „správn˘m návykÛm“, kter˘mi lze podlejeho zku‰eností nahradit ty „‰patné“,a pracovat tak i na vnitfiní promûnû.

Vûfiím, Ïe tato kniha bude jak dobr˘mdárkem pro nûkoho, na kom vám záleÏí,tak i cenn˘m pomocníkem pro studenty,uãitele, rodiãe, a dokonce i vedoucípracovníky, manaÏery ãi kohokoliv, kdochce na sobû pracovat. KaÏdému, kdochce nalézt, co je v Ïivotû nejdÛleÏitûj‰í,a hlavnû svÛj Ïivot dobfie naplnit.

··ttûûppáánnkkaa JJaakkee‰‰oovváá

•••

Francois Delivré: Buìte pány svéhoãasu, Praha, Portál, 2002.

Pokud si ãasto kladete otázku, jak lépenakládat se svûfien˘m ãasem, tato kniha

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 151


RECENZE

nabízí odpovûì, a navíc s pfiihlédnutímk va‰im individuálním vlastnostema stereotypÛm v hospodafiení s ãasem.Jejím prvofiad˘m cílem je „nabídnout ãask Ïití, jehoÏ hlavní náplní by bylo splnûníplánÛ, které vám leÏí na srdci“ (str. 11).

âas pfiedstavuje dÛleÏit˘ proÏitkov˘rámec na‰í existence.Autor sám byl pfiedlety jako technicko-obchodní zpravodajzahlcen mnoÏstvím úkolÛ, kter˘mi bylpracovnû povûfien bûhem dohledu nadv˘znamn˘m projektem. U zrodu knihy takstála touha nauãit se mezi rÛzn˘mi druhyúkolÛ odli‰it ty, které je tfieba splnitpfiednostnû, a pfiitom nezapomenout nanic dÛleÏitého. Cílem pfiitom není získatpouze „více ãasu“ tím, Ïe zefektivnímehospodafiení s ãasem, jako spí‰e umût ãas,kter˘ máme k dispozici, smysluplnûvyuÏít. Kromû roviny pedagogické a psy-chologické tak v textu mÛÏeme vysledo-vat i rovinu existenciální.Autor tuto ideucitlivû reflektuje zejména v úvodu a závû-ru knihy, kde se svûfiuje, Ïe ho prohlubo-vání úvah o smysluplném zacházenís ãasem nakonec pfiivedlo k jinémupovolání. Znalosti získané ze své zku‰e-nosti technika roz‰ífiil studiem transakãníanal˘zy a od práce v oddûlení inÏen˘r-sk˘ch sluÏeb pfie‰el k poradenské a pfied-ná‰kové ãinnosti – od roku 1990 se stalkonzultantem pro mezilidské vztahya organizace.Ve svém pfiístupu kromûtransakãní anal˘zy vyuÏívá pojetí stavbyinteligence Jeana Piageta, neurolingvistic-ké programování nebo „cyklus úspûchu“,jehoÏ autorem je Gysa Jaoui.

Kniha obsahuje tfii základní ãásti. Prvnídvû seznamují s tím, „jak fiídit sami sebev ãase“ a „jak si uspofiádat ãas“.Ve tfietíãásti autor rozebírá problematiku tzv.vztahového ãasu, tj. to, jak˘m zpÛsobem

strukturujeme ná‰ ãas, kter˘ trávímes druh˘mi. ZmiÀovaná první ãást pfiibliÏu-je zpÛsob, jak ãas, kter˘m disponujeme,pfiemûnit na „úspû‰nû vyuÏit˘ ãas“.Autorpopisuje proces dosaÏení cíle pomocíschématu „ryba ãasu“.To zahrnuje v zása-dû ãtyfii fáze, které odpovídají hlavû,Ïábrám, bfiichu a ocasu „ryby ãasu“.Nezbytná je pfiedev‰ím dovednost vytyãitsi cíle a ovûfiit si jejich proveditelnost.Následuje zvolení pfiimûfiené metodya koneãnû vychutnání si fáze dokonãeníúkolu. Klidnû a úãinnû fiídit sebe v ãaseznamená jasnû si uvûdomit svá Ïivotnípfiání a stanovit si vzhledem k tomuplány, které chceme nebo musíme usku-teãnit.V dal‰ích kapitolách se autor stávárádcem a pomocníkem na cestû, jakodhalit své hlavní opakující se chybyv nakládání s ãasem. Navrhuje postupy,jak tyto ru‰ivé ãinitele rozpoznat a redu-kovat, a systematicky vede ãtenáfie kezmûnû, po které touÏí.V knize naleznemecelkem 20 cviãení.Autor nepodceÀuje anivliv okolností na realizaci plánÛ a upozor-Àuje na nedostatky voluntaristickéhozápadního pojetí ãasu. Protipólem jev˘chodní pojetí ãasu, které umoÏÀuje co„nejtûsnûj‰í sepûtí s realitou“. Je dobrémít cíl a sestavit si plán jeho uskuteãnûní.Nûkdy je ale také potfiebné „umût poãkata nedûlat násilnû nic, co by ‰lo protipfiirozenému v˘voji vûcí“ (str. 76).Autorfiíká, Ïe je nûkdy v˘hodnûj‰í nechatnûjak˘ plán uzrát a vyuÏít vhodn˘chk okolností k jeho uskuteãnûní. První ãástzakonãuje úvahami o holomorfnímcharakteru ãasu (holomorfie – jev, kdyãást celku odpovídá celku samotnému).I jedin˘ den totiÏ mÛÏe b˘t jak˘msizmen‰en˘m obrazem celého na‰ehoÏivota.Autor poznamenává, Ïe „dosáhnout

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 152


RECENZE

‰tûstí v souvislosti s ãasem znamenádopracovat se k takovému kaÏdodennímuproÏívání ãasu, jeÏ by odráÏelo cel˘ ná‰Ïivot“ (str. 13).

V dal‰í ãásti autor seznamuje s tím, jakrozpoznat priority v kaÏdodenním Ïivotû.Stává se, Ïe dochází ke stfietu na‰ichosobních pfiání a nutnosti splnit povin-nost.Tuto situaci Delivré analyzuje napodkladû transakãní anal˘zy a navrhujehledat smír za pomoci vnitfiního „pro-stfiedníka“.V sedmé kapitole nabízíãtenáfii úãinnou metodu vedení diáfie(formou zápisníku), kter˘ mu pomohl sisvÛj ãas lépe uspofiádat. Základem hospo-dafiení s ãasem podle této metody jeodpovûì na otázku: „Co chci mít splnûnok tomu a tomu datu?“ NejdÛleÏitûj‰í jeov‰em zpÛsob, jak˘m se s diáfiem pracuje.Zápisník, kter˘ nemáme stále u sebenebo kter˘ je sice po technické stráncedokonal˘, ale nepopsan˘, je k niãemu.

Ve tfietí ãásti knihy autor radí, jakdosáhnout optimálního proÏití ãasustráveného s druh˘mi. Doporuãujedohodnout se se sv˘m okolím na rozdûle-ní úkolÛ. Cílem strukturování vztahovéhoãasu je vzájemná v˘mûna kladn˘ch ãizáporn˘ch projevÛ uznání.Autor v knizepfiejímá rozdûlení Erika Berna, kter˘rozli‰uje ‰est zpÛsobÛ strukturovánívztahového ãasu – ãinnost, zábava, rituál,ústup, uvolnûní a psychologické hry.Destruktivnû pÛsobí psychologické hry,které b˘vají dÛsledkem nejasností vestanovení termínÛ nebo ve stanovení rolí.V zacházení s ãasem zpÛsobují nemaléãasové ztráty zejména tehdy, kdyÏ malánedorozumûní pfierostou v dramatick˘konflikt. Následují doporuãení, jak senenechat zbyteãnû vyru‰ovat. Pomáhámaximálnû zkonkrétnit Ïádosti, se kter˘-

mi se na nás spolupracovníci obracejí.K tomu lze dospût rozborem problema-tické situace a moÏn˘ch fie‰ení. Cílpfiedstavuje dosaÏení vzájemné dohodyo postupu a spoluzodpovûdnosti.

Autor v závûru knihy vstupuje do role„doktora ãasu“ a nabízí odpovûdi naotázky, které ve své praxi poradce zazna-menal jako velmi ãasté. Odpovídá formoukomentáfiÛ, diagnostick˘ch hypotéza návodÛ napfiíklad na dotazy typu „Jak toudûlat, kdyÏ jsem zavalen mnoÏstvímÏádostí a nemohu v‰em vyhovût?“, „Jakmohu ãelit tzv. velmi naléhav˘m úko-lÛm?“, „Co dûlat, kdyÏ se pfiede mnou tyãíhora dlouho odkládan˘ch nepfiíli‰ dÛleÏi-t˘ch drobností, které je tfieba vyfiídit?“apod. Delivré zde pfiipomíná, Ïe senevyplácí pfiepínat své síly. K dobrémuzacházení s ãasem nezbytnû patfií takédu‰evní a tûlesná hygiena.

Tato kniha se pfiíjemnû li‰í od ostatníchknih pojednávajících o managementuãasu a psychohygienû. Bere v úvahulidskost ãlovûka, jeho nepfiedvídatelnosta lásku ke svobodû.Autor podot˘ká, Ïebez pfiihlédnutí k individualitû ãlovûkanemÛÏe b˘t Ïádná racionální metodaúãinná.Také vyslovuje pfiání podûlit seo vlastní zku‰enost s proÏíváním ãasu seãtenáfii. Zámûrem knihy je pfiedat praxíprovûfiené zásady.Ty jsou totiÏ uÏiteãnûj‰íneÏ mnoÏství technick˘ch návodÛ. Zapomoci jednotliv˘ch úkolÛ autor ukazuje,jak tyto zásady aplikovat v kaÏdodennímÏivotû. âtenáfi je veden krok za krokemk rozpoznání problematické situace a uãíse postupovat k Ïádoucímu stavu.Autorse neobrací se pouze ke ãtenáfiÛm pracu-jícím ve vrcholového managementu, spí‰ese snaÏí pfiesvûdãit, Ïe pokud budemetyto zásady alespoÀ ãásteãnû uplatÀovat,

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 153


RECENZE

aÈ jiÏ k profesním nebo soukrom˘múãelÛm, získáme nejenom v˘konnost, alei klid. Konfrontováni se svou smrtelnostípak nebudeme litovat toho, co jsme seneodváÏili uskuteãnit.

A co autor nabízí ãtenáfiÛm, kdyÏ siosvojí zásady uvedené v jeho knize?„...získáte ãas pro uskuteãnûní snÛ, kterév sobû nosíte, a budete mít pfiíleÏitostdosáhnout smysluplného, bohatéholidského Ïivota, v nûmÏ staãíte uskuteã-nit, co jste si uskuteãnit pfiáli.“ (Str. 13.)

EEddiittaa HHrrssttkkoovváá

•••Jana Levická: Sociálna pedagogikapre sociálnych pracovníkov, SPVaV,Trnava, 2005.

Vysoko‰kolské skriptá Jany Levickejpod názvom Sociálna pedagogika presociálnych pracovníkov reagujú napotreby ‰tudentov sociálnej práce získaÈurãité penzum vedomostí z oblastisociálnej pedagogiky. Najmä medzivysoko‰kolsk˘mi pedagógmi ãasto rezo-nujú názory, Ïe sociálna práca je súãasÈousociálnej pedagogiky. Iní tvrdia, Ïe jezákladom teoretick˘ch a praktick˘chv˘chodísk tejto hraniãnej vednej disciplí-ny, ktorá sa jednoznaãne zaraìuje medzipedagogické vedy napriek tomu, Ïe jeurãitá tendencia niektor˘ch predstavite-ºov vymedziÈ sociálnu pedagogiku akosamostatnú vednú oblasÈ. Na druhejstrane je snaha vnímaÈ sociálnu pedagogi-ku, a to najmä z pohºadu sociálnej práce,ako jej ‰pecifick˘ úsek so zameraním nasociálno-pedagogické aspekty sociálnejpráce, ão znamená v praxi najmä orientá-ciu na sociálnu prácu s mládeÏou.Tieto,ako aj ìal‰ie názory, ktoré sa prezentujúmedzi odborníkmi oboch disciplín, si

zasluhujú urãitú selekciu s cieºom sprost-redkovaÈ ‰tudentovi sociálnej prácemoÏnosÈ zorientovaÈ sa v zloÏit˘chtendenciách jednotliv˘ch smerov, prúdov,alebo aj v tvrdeniach konkrétnych jednot-livcov – odborníkov v spomínan˘choblastiach pomáhajúcich profesií.Autorkapristupuje k tejto selekcii nezávisle, ãomoÏno pripísaÈ jej ãasto prezentovanejsnahe smerovanej k spolupráci jednotli-v˘ch spoloãensko-vedn˘ch odborov, ale ajjednotliv˘ch profesií so zachovaním ichautonómnosti a relatívnej ãistoty.

Publikáciu tvorí desaÈ kapitol, z ktor˘chprvé tri sú venované podrobnému popisuvzniku a v˘voju sociálnej pedagogikyv zahraniãí a na Slovensku.Autorka citujeniekoºko v˘znamn˘ch slovensk˘chsociálnych pedagógov.V tejto ãastiposkytla pre zainteresovaného ãitateºaucelen˘ obraz o formovaní sociálnejpedagogiky v rámci jej dejinn˘ch a aktuál-nych v˘chodísk alebo súvislostí. Z hºadis-ka historického poznania a samotnejgenézy sociálnej pedagogiky sú na infor-matívnej báze spracované tri základnésmery, ktoré autorka charakterizuje akopraktick˘, teoretick˘ a experimentálnysmer.V tretej kapitole Jana Levickápopisuje súãasn˘ stav sociálnej pedagogi-ky vo svete a na Slovensku; v tejto ãastisprostredkovala postoje a odkazy nieko-ºk˘ch v˘znamn˘ch teoretikov, jasnedefinovala postoje a vnímanie sociálnejpedagogiky z pohºadu slovensk˘chsociálnych pedagógov (BaláÏ, Hroncová,Bako‰ová).

V druhej ãasti publikácie sú spracovanézákladné charakteristiky sociálnej pedago-giky ako sú spoloãnosÈ, vplyv procesusocializácie a prostredia s re‰pektovanímhodnôt, normality a abnormality ako

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 154


RECENZE

faktorov ovplyvÀujúcich proces v˘chovy.V tejto ãasti Jana Levická podrobnerozoberá najprv vzájomné pôsobeniespoloãnosti a v˘chovy (kapitola ã. 4),priãom kladie dôraz najmä na precíznecharakterizovanie v˘chovn˘ch ‰t˘lov,ktor˘ch poznanie je v praxi sociálnehopracovníka pri stanovovaní sociálnejdiagnózy, ale aj prognózy mimoriadnedôleÏité. Podobne moÏno nájsÈ niekoºkosúvislostí a odkazov pre prax sociálnehopracovníka aj v ìal‰ej ãasti tejto kapitoly.Otázka hodnôt, vplyvu prostredia a otáz-ka normality ãloveka je dôleÏit˘m sumá-rom, ktor˘ poskytuje odborníkovi v po-máhajúcej profesii pomerne ucelen˘obraz o kon‰trukcii ãloveka, teda jehopríãin a prejavov správania, ktoré musísociálny pracovník postupne skúmaÈa odhaºovaÈ. Problém prejavov správania,poznanie ich príãin môÏe súvisieÈ s pre-zentovan˘mi sociálno-patologick˘mijavmi, ktor˘ch rie‰enie je aj v kompeten-cii sociálneho pracovníka. Spomínané trisúãasti ovplyvÀujúce správanie jednotliv-ca umoÏÀujú sociálnemu pracovníkovizákladnú orientáciu v pojmoch, názorochjednotliv˘ch autorov, sú in‰piráciou preìal‰ie ‰túdium a poznanie t˘chto základ-n˘ch kategórií ovplyvÀujúcich ºudskésprávanie.

Samostatnú kapitolu venuje JanaLevická vplyvu troch úrovní v˘chovn˘cha in‰titucionálnych vplyvov na formova-nie dieÈaÈa. Sú to vplyvy rodiny, akoprimárnej úrovne, ‰koly – sekundárnaúroveÀ a sociálnej pedagogiky – terciárnaúroveÀ. Napriek tomu, Ïe uvedené ãlene-nie vyvoláva urãitú disharmóniu v charak-terizovaní samotn˘ch in‰titucionálnychprvkov (najmä ak ide o sociálnu pedago-giku ako hraniãnú pedagogickú vedu),

dospejeme pri podrobnej anal˘ze textuk urãitej logickej náväznosti a akceptova-ní tohto ãlenenia.Vnímanie sociálnejpedagogiky ako teoretického zdrojavzniku in‰titúcií, ktoré sa koncentrujú nacielenú starostlivosÈ o deti a mládeÏohrozen˘ch sociálnymi rizikami, moÏnopovaÏovaÈ za správnu a podnetnú.Tútomy‰lienku podporujú aj niektoré základ-né princípy sociálnej pedagogiky, akonapríklad: orientácia na prevenciu, úãasÈsociálnej pedagogiky na aktivitách sme-rujúcich k zlep‰eniu kvality Ïivota k od-straÀovaniu sociálnych problémov jednot-livcov.V poslednej kapitole pod názvomV˘chova ako humanizujúci ãiniteº autor-ka preferuje my‰lienku humanistickejv˘chovy ako prostriedku smerujúcehok posiºÀovaniu prosociálneho správaniajednotlivcov, opiera sa pri tom o tvrdenianiektor˘ch autorov (Brazinka,BliÏkovsk˘), ktorí sa tejto problematikeintenzívne venujú.

Jana Levická prispela svojimi vysoko-‰kolsk˘mi skriptami k roz‰íreniu nevy-hnutn˘ch vedomostí ‰tudentov sociálnejpráce z príbuzného odboru, ktor˘msociálna pedagogika bezpochyby je.·tudenti sociálnej práce budú maÈ moÏ-nosÈ orientovaÈ sa v rozdieloch, ako ajspoloãn˘ch v˘chodiskách sociálnej prácea sociálnej pedagogiky. KaÏdá kapitola jeukonãená otázkami pre ‰tudentov, ãoprospieva lep‰iemu upevneniu si vedo-mostí v ÈaÏiskov˘ch oblastiach danejspoloãensko-vednej disciplíny. SkriptámôÏu okrem ‰tudentov sociálnej práceposlúÏiÈ aj ìal‰ím záujemcom, najmäz prostredia pomáhajúcich profesií;zainteresovanému ãitateºovi poskytujepublikácia ucelen˘ prehºad o sociálnejpedagogike. MMiillaann SScchhaavveell

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 155


RECENZE

Anthony Giddens: DÛsledky moder-nity, Praha, SLON, 2003.

Dílo dnes jiÏ klasika svûtové sociologiepochází z roku 1990, jedná se o pfiekladKarla Müllera s kvalifikovan˘m doslovemMiroslava Petruska.V nakladatelství SLONse jedná jiÏ o druhé vydání.Tyto úvodníúdaje jsou dÛleÏité pro pochopení odbor-né terminologie, kdy více neÏ vstup dopostmoderny jsou zev‰eobecÀoványdÛsledky moderny a jsou jist˘m zpÛso-bem radikalizovány.V souãasnosti se jiÏãastûji hovofií o postmodernû jako o reali-tû, oproti tomu Giddens ji vidí jinak: „Zahranicemi modernity mÛÏeme postfieh-nout obrysy jiného a nového fiádu, kter˘je ,postmoderní’, ale zcela odli‰n˘ odtoho, co je právû teì mnoh˘mi naz˘váno,postmodernitou’.“ (Str. 12.) Pokou‰í seo „dekonstrukci v˘vojového pohledu naspoleãnost“ (str. 14) – historii nelzechápat jako jednotu a nespojitost, navíc jetfieba vnímat rozsah spoleãensk˘ch zmûna rytmus zmûny, kter˘ byl modernitouuveden do pohybu (a tím se stal postmo-derní). Modernitu charakterizuje rozkladtradiãní spoleãnosti a obrat k jednotlivci.„Modernita ,vy-misÈuje’, místo se stávápfiízrakem.“ (Str. 126.) Dal‰í v˘znamn˘koncept je srovnání postmoderny pfievza-té pfiedev‰ím z poststrukturalistické ‰kolya „radikalizované modernity“ A. Giddense.Postmodernu (zjednodu‰enû jako chaosa ztráta jak˘chkoli opûrn˘ch bodÛ)nahrazuje umírnûnûj‰í koncept „radikali-zované modernity“, která reflektujeskuteãnost a umoÏÀuje tvorbu sebe-identity, vnímá globální integraci a odha-luje faktory, které pÛsobí pocity roztfií‰tû-nosti a chaosu reality. Postmoderna sama

sebe chápe jako „konec epistemologie(nauky o vûdûní, poznámka recenzen-

ta)/individua/etiky“, oproti tomu „radika-lizovaná modernita“ „definuje postmoder-nitu jako moÏné zmûny vedoucí ,zahranice’ institucí modernity“(str. 133–134).

Giddens vidí poãátky pfiechodu donového období v roz‰ífiení mechanick˘chhodin na konci 18. století, které faktickyrozdûlilo ãas od prostoru (str. 24), dochá-zí ke zmûnû hodnot a pohledu na svût(str. 45).V kontextu bezpeãí a nedostatkubezpeãí, kter˘ chápe Giddens jako otázkudÛvûry a rizika, coÏ koresponduje s poje-tím amerického psychoanalytikaE. Eriksona, na str. 85 hovofií o „ontologic-kém bezpeãí“, které spojuje s bytím,„bytím ve svûtû – Dasein“.V otázcedÛvûry je tfieba si uvûdomit její jakousi„obyãejnost“ a „samozfiejmost“, je nor-mální (vûfiím a nepochybuji, Ïe se nepolá-me auto, nespadne letadlo, nepadnevláda, lidé se budou chovat jako obyãej-nû) (str. 35). Samozfiejmû existuje rozdílmezi dÛvûrou, dÛvûfiivostí a slepoudÛvûrou.

Dal‰í klíãovou otázkou je otázka identi-ty, která právû v dobû zmûn, rozkolísánístar˘ch systémÛ se dostává do novédimenze. DÛvûra implikuje identitu, jíÏrodiãe musí (pfiedev‰ím sv˘mi ãiny)ukázat dítûti, Ïe to, co dûlají, má smysl.Poru‰ená dÛvûra (Ïe vûci jdou, jak mají)zapfiíãiÀuje vznik existenciální frustrace(u Giddense „existenciální úzkosti“),ublíÏení, zmatenosti a zrady, podezíravostia nepfiátelství (str. 90). „Upevnûní dÛvûryje zde bytostnou podmínkou uznání plnéidentity objektÛ a osob.“ (Str. 91.) K iden-titû je tedy tfieba také uznání a potvrzenídruh˘ch. „Ve své nejhlub‰í antitezi

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 156


RECENZE

dÛvûry stav mysli, kter˘ mÛÏe b˘t souhrn-nû vyjádfien jako existenciální pocit

úzkosti nebo strach.“ (Str. 144.) Proutváfiení identity ãlovûka se stává v˘znam-nou seberealizace ãlovûka, která korelujes jeho uplatnûním ve spoleãnosti a nale-zením nového místa ve spoleãnosti.

Také „náboÏenská víra mÛÏe b˘t zdro-jem extrémní úzkosti nebo zoufalství –a to tím spí‰e, Ïe s úzkostí nebo zoufal-stvím musí b˘t poãítáno jako s jednímz hlavních parametrÛ (zakou‰eného)rizika a nebezpeãí v mnoha pfiedmoder-ních prostfiedích.“ (Str. 94.)

Postmodernita je spojována s koncemfundamentalismu i s koncem dûjin (str.49) a pro sociální vûdy se stává klíãov˘mpojem globalizace (str. 51). Giddensrozli‰uje ãtyfii dimenze globalizace:národní stát, svûtová kapitalistická ekono-mika, svûtov˘ vojensk˘ fiád, mezinárodnídûlba práce (str. 67), tím se de facto hlásík levicovému pohledu na svût a dûjiny.Hovofií o emancipaãní politice, která máb˘t spojena se Ïivotností a seberealizací –jde o radikální angaÏovanost, která pod-poruje naplnûn˘ Ïivot pro co nejvût‰ípoãet lidí. Giddens pfii úvahách o postmo-dernitû pfiesto uvaÏuje o tom, co bude„po“ kapitalismu – má na mysli socialis-mus nového typu (v kontextu seberealiza-ce ãlovûka, popfi. planetární péãe a zod-povûdnosti ãlovûka). Jako varianta se mujeví Lovelockova „hypotéza Gaia“ (str.150), která nabízí variantu Zemû jakojeden organismus, vãetnû ãlovûka.V radi-kálním stadiu ohroÏení Zemû agresora(ãlovûka bezohlednû vyuÏívajícího neob-novitelné zdroje) dokáÏe v sebeobranûzniãit.

Dílo je velmi uÏiteãné studovat z nûkoli-ka dÛvodÛ: Giddens hovofií o postmoder-

nû v dobû, kdy se tento pojem teprvestabilizoval, a naznaãuje zajímavé spojenís konceptem ontologického (bazálního)bezpeãí nezbytného pro ãlovûkau E. Eriksona. Zde se sociologie integrativ-nû spojuje s psychologií a filozofií a uka-zuje také plodnost tohoto spojení. ProGiddense znamená modernita bytostnouorientaci na budoucnost, ale není toutopická teorie – tato orientace nabudoucnost poskytuje novodobémuãlovûku „ontologické bezpeãí“. Zajímavépro lidi z b˘valého postkomunistickéhobloku je i to, Ïe postmoderna byla kdysispojována „s nahrazením kapitalismusocialismem“ (str. 46). Giddensovi nechy-bí ani smysl pro rozumné praktické uÏitímarxismu: „cesty k vytouÏené sociálnízmûnû mají mal˘ praktick˘ vliv, pokudnejsou spojeny s moÏností institucionali-zace“ (str. 138).

SSttaanniissllaavvaa ··eevvããííkkoovváá

•••

Bohuslav BlaÏek: Tváfií v tváfi obra-zovce, SLON, Praha, 1995.

Kazí televize na‰e dûti? Jak se vyvíjímediální chování dítûte v ontogenezi? Jakvnímat televizní násilí? Jsou média skuteã-nû nebezpeãná? Jak se lze bránit jejichtlaku? Je televizní obrazovka zrcadlemnastaven˘m spoleãnosti, nebo námpodsouvá vlastní vykonstruovanou viziskuteãnosti? Je opravdu tak lehké jivypnout? A je to jen obrana, nebo fie‰ení?Na tyto a zmûÈ mnoha dal‰ích otázekhledá odpovûì Bohuslav BlaÏek ve svéknize Tváfií v tváfi obrazovce. Kdo ãekájasnou a konkrétní odpovûì, odloÏí tutoknihu patrnû uÏ po pfieãtení úvodu.A Ïádná ‰koda pro ãtenáfie tohoto typu.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 157


RECENZE

Vûfiím, Ïe ti zvídavûj‰í uÏ tu‰í sloÏitostdané problematiky a chápou, Ïe mnohemdÛleÏitûj‰í je hledat, ptát se a diskutovat.

Ve svém úvodu Od útokÛ k porozumû-ní vychází autor ze stále aktuální diskuseo vlivu televizního násilí i médií obecnû.Nejv˘raznûji se podle nûj prosazují tfiihlasy: proti televizi, která diktuje, protidûtem, jeÏ ji sledují, a proti rodiãÛm, ktefiíto dovolí. JiÏ v prvních fiádcích v‰akodmítá hledat jediného viníka. Jakorozhodující v˘chodisko z tohoto zaãaro-vaného kruhu navrhuje pokusit se pfie-m˘‰let o problému mediálních úãinkÛpfiinejmen‰ím v celém vztahovém troj-úhelníku.A nutno dodat, zaãíná opravduze ‰iroka, v kontextu nové disciplíny –„sociální ekologie médií“.

Elektronick˘ expres lidského v˘vojenabral v posledních sto letech nejprud‰ítempo zmûn v dûjinách. „UÏ i malé dûti

se dnes stávají pamûtníky ãehosi nená-

vratnû minulého. Pfiesnûji fieãeno: mohly

by se jimi stát, kdyby jim na to ,zbyl

ãas’.“ V kolotoãi postmoderní éry tíhne-me k zítfiku, ztrácíme dûjinnou kontinui-tu, zvyk a moÏnost srovnávat a hodnotit.Ztrácíme schopnost zviditelnit si aktuálnítrendy, a tedy i potenciální rizika.Intelektuální nástroje, donedávna slouÏícíjen profesionálÛm, se stále více pfiibliÏujísv˘m laick˘m uÏivatelÛm.V BlaÏkovûpojetí v‰ak nemá pojem laik tradiãnípejorativní nádech. Naopak volá poosvícen˘ch laicích, schopn˘ch kritickéhomy‰lení a srovnávání. „Profesionální

televizní divák nebo profesionální hráã

poãítaãov˘ch her je ostatnû podobnû

nechutn˘ pomysl jako profesionální

rodiã nebo profesionální milenec. Je to

moÏné, ale je to degradující. Jsou vûci,

ve kter˘ch je tfieba zÛstat laiky doÏivot-

nû a ze zásady.“ Civilizaãní sebeklamneustálého vûdeckotechnického pokrokuje podle autora na cestû k sebezniãení.Nastupující kultura dává obrovskou ‰anciprávû nezatíÏen˘m laikÛm.V dobû vzrÛ-stající interaktivity médií je tedy na nás,uÏivatelích, jak s médiem nakládáme,nakolik se snaÏíme porozumût komuni-kaãnímu kontextu a nakolik se snaÏímeodhalit vlivy, které do procesu komunika-ce vstupují.Vyhneme se tak zjednodu‰ují-cím a zavádûjícím fie‰ením typu„ZakáÏeme dûtem televizi a poãítaãovéhry, aby více ãetly“ a podobnû.Zjednodu‰enû fieãeno, BlaÏek zdÛrazÀujepotfiebu nauãit se s médii zacházet, coÏobná‰í nauãit se kriticky hodnotit a vybí-rat.

Kniha Tváfií v tváfi obrazovce se skládáze tfií hlavních celkÛ: Média zcela jinak,Patologie dialogu a Takzvané zlo.V prv-ním z nich zdÛrazÀuje nutnost nauãit seo médiích pfiem˘‰let jinak, neÏ jsem bylidoposud zvyklí.To znamená pfienéstdÛraz kladen˘ na samotné sdûlení kekomunikaãní situaci.V tomto ohledunejednou odkazuje na pfievratnou my‰len-ku slavného teoretika médií MashallaMcLuhana „medium is the message“(médium je sdûlení). Médium podleautora nemusí b˘t jen slepû pfiijíman˘mmonologem.V kapitole Patologie dialoguse vûnuje rÛzn˘m podobám mediálníhosdûlení a jeho zámûrn˘m i nezámûrn˘múãinkÛm.V závûreãné ãásti Takzvané zlopak varuje pfiedev‰ím pfied ãernobíl˘mpohledem na televizní násilí.

Podle samotného autora není jehokniha sbírkou návodÛ, jak zmanipulovatjeden z kontextu vytrÏen˘ prvek (aÈ uÏ byto byla televize, dûti nebo rodiãe).Pfiedkládá pluralitu souãasn˘ch názorÛ

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 158


RECENZE

jako podnûtÛ k vlastnímu pfiem˘‰lenía rozhodování. „ZÛstáváme totiÏ v zajetímanipulace, pokud na ni odpovídáme jenkontramanipulací,“ tvrdí BlaÏek.

PPeettrraa ZZoouubbkkoovváá

•••

David Niven: Sto tajemství uspoko-jiv˘ch vztahÛ, Portál, Praha, 2004.

ReceptÛ na krásn˘ a ‰Èastn˘ Ïivot bylonapsáno nepoãítanû. Chcete-li b˘t nejlep-‰ími rodiãi, skvûl˘mi dûtmi, stále seusmívajícími seniory ãi vyrovnan˘miprodavaãkami, mÛÏete si b˘t témûfi jisti,Ïe v nejbliÏ‰ím knihkupectví objevítealespoÀ jeden titul, kter˘ se bude tváfiitjako pomocník schopn˘ danou rovnová-hu nastolit. Stejnou jistotu, kterou máne‰Èastník, kdyÏ ví, Ïe svého papírovéhopfiítele najde, má i autor, kter˘ ví, Ïe jehodobfie mínûné rady namaãkané na jed-nom malém prostoru zasáhnou cíl.A právû tuto jednoduchou strategiizvolilo v roce 2004 nakladatelství Portál,které vydalo knihu Davida Nivena v˘stiÏ-nû nazvanou Sto tajemství uspokojiv˘chvztahÛ. Z pohledu partnera, kter˘ se snaÏílepit po‰ramocené souÏití a pfieje si b˘tpouãen od zasvûceného psychologateoretick˘mi poznatky, je koupû podob-ného titulu jistû na místû. Otázkou alezÛstává, zda tato lacinû vypadající knihaje tím prav˘m pfiítelem v nouzi.

âtenáfi se orientuje v knize podlekapitol, které mají svou nemûnnoustrukturu.A právû ãlenûní jednotliv˘chtémat pfiedstavuje jednu ze silnûj‰íchstránek této pfiíruãky na ‰Èastn˘ Ïivot.V titulku je vÏdy vyslovena rada, kteroudále sofistikovanû rozvedl samotn˘ autor.Aby se imperativ zakotvil do pamûti

hloubûji, je podpofien vyprávûním pfiíbû-hu o souÏití muÏe a Ïeny, ktefií se zesv˘ch chyb pouãili, nebo Niven nastiÀujeÏivotní filozofii ‰Èastného páru, ústícív dokonal˘ vztah. âasto zde nahlédnemedo Ïivota slavn˘ch a úspû‰n˘ch hercÛ,ktefií i pfies nepfiízeÀ osudu udrÏeli svÛjvztah v dobré kondici. Závûr kapitoly jepodloÏen such˘mi statistikami a v˘sledkypsychologick˘ch v˘zkumÛ.Takto koncipo-vaná kniha by samozfiejmû nebyla ‰pat-n˘m projektem, pokud by ov‰em mûla conabídnout tápajícímu âechovi. Pouh˘pfieklad americké knihy se v‰ak stáváoknem do svûta americk˘ch párÛ, kterétrápí rozdílné problémy s jin˘m koncemãi odli‰n˘m zpÛsobem fie‰ení.V jistémohledu lze argumentovat, Ïe podstatakonfliktÛ ve vztazích je po celém svûtûpodobná, a proto se ãtenáfi mÛÏe zamys-let nad konkrétním pfiíkladem bez ohleduna to, zda se mu rozpadá vztah ve·védsku ãi Francii. Otázkou ale zÛstává,zda takto nastolené rady, které pfiímo sr‰ípovûstn˘m americk˘m sentimentalis-mem, Evropan pfiijme.V pfiípadû, Ïe by seanglického originálu ujal nûkter˘ z ães-k˘ch psychologÛ, doplnil my‰lenkyo zajímavosti z na‰í kotliny, nebylo by odvûci popfiem˘‰let o tom, jací my âe‰ivlastnû jsme.Takto v‰ak musíme vzdávathold americk˘m párÛm, které zvládlyprojít nástrahami Ïivota i pfies to, Ïev USA je tûÏké dát pfiednost partnerské-mu souÏití pfied televizí.

Dal‰í nedostatek této kuchafiky ‰Èastné-ho Ïití vidím v tom, Ïe autor nenabízípárÛm Ïádnou filozofickou rovinu, kteráby obsáhla v‰ech sto témat sama od sebe.Jednotlivé rady pfiedstavují kli‰é a jentûÏko pomohou uvûdomit si, co vlastnûdûlá jeden z partnerÛ ‰patnû.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 159


Pokud byste po pfieãtení knihy oãekáva-li, Ïe budete nabiti osvobozujícím poci-tem, Ïe teì uÏ v‰e pÛjde snáz, ani zde senedoãkáte dojmu, Ïe se vám 225 korunãesk˘ch vrátilo alespoÀ s poloviãnímv˘nosem. Pokud pfiece jen nûkteré z ná-zvÛ kapitol upoutají vá‰ zrak, je to pfiede-v‰ím díky v˘borné zacílenosti na urãité vevztahu ãasto se vyskytující problémy.Niven se totiÏ nejednou vûnuje podobn˘mproblémÛm, mnohdy dokonce stejn˘m, jenjinak pojmenovan˘m. Mnohokrát seopakuje otfiepaná my‰lenka otevfienostivztahu, pfiátelského chování a jisté dávkytolerance. O podstatû lidského proÏívánía chování se mnoho nedoãtete.

V souvislosti s touto knihou tedyvyvstává otázka, proã se pl˘tvá ãas napfieklad knihy, která nemá v na‰í kulturníoblasti valn˘ v˘znam. Není na místûpopfiem˘‰let nad tím, kolik dÛleÏit˘chknih z oblasti psychologie a spoleãen-sk˘ch vûd marnû ãeká na pfieklad? V pfií-padû této knihy je to jednoduché jakolusknutí prstu jen proto, Ïe v domácíchknihovnách skfiípajících vztahÛ je dobrénechat ãnít transparentní nápis: Stotajemství uspokojiv˘ch vztahÛ.

VVeerroonniikkaa HHrrddáá

•••

Ján Pra‰ko, Hana Pra‰ková, JanaPra‰ková: Deprese a jak ji zvládat(Stop zoufalství a beznadûji), Portál,Praha, 2003.

Knihu, kterou chci pfiedstavit, napsaljeden z na‰ich snad z nejznámûj‰ícha nejuznávanûj‰ích psychiatrÛ Ján Prá‰kospolu s manÏelkou a dcerou. MUDr. JánPra‰ko pÛsobí jako psychiatr a psychote-rapeut v Psychiatrickém centru Praha,

jeho Ïena MUDr. Hana Pra‰ková vyuãujena LF UK v Praze a pÛsobí rovnûÏ jakopsychiatr v klinické praxi. Jejich dceraJana Pra‰ková je studentkou gymnázia,tudíÏ její role jako spoluautora této knihymi pfiipadá trochu nejasná.

Pra‰ko díky sv˘m bohat˘m zku‰enos-tem vytvofiil velmi ãtivou publikaci, vekteré dokázal skloubit odborné pojednánío této záludné nemoci s anonymními, alevelmi autentick˘mi pfiíbûhy lidí, kteréléãil. Kniha je urãena pfiedev‰ím lidemproÏívajícím depresi, jejich rodinn˘mpfiíslu‰níkÛm a v‰em, kdo pfiicházejí dostyku s takto nemocn˘mi. Domnívám sev‰ak, Ïe uÏiteãná mÛÏe b˘t i ãtenáfii, kter˘dosud s depresí do styku nepfii‰el, proto-Ïe vyvrací mezi vefiejností v‰eobecnûroz‰ífien˘ názor, Ïe deprese je lenosta nedá se pfiekonat vÛlí.Autor k tomufiíká: „Deprese je nemoc, která je léãitel-ná. Pfii depresi dochází k vyãerpánínûkter˘ch látek na nervov˘ch spojeníchv mozku a vhodnû nasazená antidepresi-va napomáhají k jejich obnovû.“ (Str. 91.)

Obsah knihy tvofií ãtyfii kapitoly, kter˘mpfiedchází Úvod a Dva pfiíbûhy pfiedúvodem, vtahující ãtenáfie do popisovanéproblematiky. První kapitola s názvem Jakporozumût depresi dopodrobna popisujepfiíznaky a druhy deprese, pomáhá rozli‰itmezi smutkem a depresí, vymezujeskupiny osob k depresi náchylnûj‰ícha zároveÀ dává nemocnému konkrétnínávod, jak˘m zpÛsobem si mÛÏe sámzmûfiit závaÏnost deprese pomocíBeckovy stupnice ãi denního záznamunálad. Za kaÏdou podkapitolou následujekasuistika pro konkrétnûj‰í pfiiblíÏeníodbornû popsané situace.

Druhá kapitola s názvem Jak se depre-sívní porucha léãí nastiÀuje moÏnosti

RECENZE

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 160


léãby deprese. Je to jistû kapitola, kterápro takto nemocného ãlovûka pfiiná‰íurãitou nadûji, Ïe z jeho beznadûje vedecesta ven. Základní léãbou pfii depresi jeléãba farmakoterapií – tzv. antidepresivy,doplÀkovou léãbou je potom léãbapsychoterapií. Pra‰ko varuje pfied podce-Àováním farmakoterapie pfii depresi a jejínahrazování psychoterapií. Mnohdy setotiÏ pacient nebo jeho rodina mylnûdomnívá, Ïe kdyÏ se berou „léky nanervy“, dostane od okolí automatickynálepku blázna. Pravda v‰ak je, Ïe bezantidepresiv není nemocn˘ schopen mítpln˘ uÏitek z psychoterapie a ocitá seznovu v bludném kruhu v˘ãitek, sebepod-ceÀování a pocitÛ viny, které jen jehodepresi zvy‰ují. Jako velmi pfiínosnouhodnotím poslední podkapitolku vedruhé kapitole s názvem Co dûlat a nedû-lat v prÛbûhu deprese. Za nejdÛleÏitûj‰ípovaÏuji radu pravdivû bez zbyteãnéhodramatizování ãi podceÀování si pfiiznat,Ïe není nûco v pofiádku, a chtít udûlatkonkrétní kroky pro návrat do normální-ho Ïivota. Je dÛleÏité nezÛstat v tétonemoci sám a najít si dÛvûryhodnouosobu, která mû podpofií v této tûÏkéÏivotní situaci a pomÛÏe mi moje rozhod-nutí uskuteãnit.

Ve tfietí kapitole Zvládání deprese seãtenáfii nabízí postupné konkrétní krokypfii zvládání pocitÛ, nálad, omylÛ a chyb,ke kter˘m v prÛbûhu léãby dochází.Nejvíce se mi líbila my‰lenka o zkoumánípravdivosti automatického my‰lení.Pra‰ko v tabulce názornû ukazuje pfiíkla-dy depresívního automatického my‰lenía moÏné pfiíklady jeho nahrazení my‰len-kami konstruktivními. (Str. 108–109.)Myslím si, Ïe je to dobr˘ návod, jak seãlovûk v depresi mÛÏe nauãit „jinému“,

pozitivnûj‰ímu my‰lení. Pfiínos tabulkyvidím i v tom, Ïe není jen „v hlavû“, alev psané formû a pacient mÛÏe sledovatv˘voj sv˘ch my‰lenek.

Kapitola Pfiíprava na budoucnostobsahuje dÛleÏité rady, jak postupovat pfiizafiazování se do bûÏného Ïivota, tzn. jakse nauãit drÏet hranice, stfiídat ãinnosti,nezapomínat na svoje koníãky a pfiátele.Myslím si, Ïe ani tyto rady nejsou psané„jen do vûtru“, ale Ïe skuteãnû vycházejíz autorovy bohaté zku‰enosti z práces klienty, mnohokrát ovûfiené v praxi.Právû praktiãnost v‰ech tûchto rad,uveden˘ch v knize, hodnotím velmipozitivnû. Domnívám se, Ïe u nás vy‰lomálo publikací, které tak ãiteln˘m a pou-tav˘m zpÛsobem popisují jednotlivékroky pfii léãbû depresívního pacienta.Nejvût‰í pfiínos má tato publikace podlemého názoru pro rodinné pfiíslu‰níkydepresívního pacienta, ménû snad uÏ propacienta samotného, kter˘ si pfii ãtenítéto knihy znovu pfiipomíná chvílebeznadûje a zoufalství. Za malé negativumv této publikaci povaÏuji fakt, Ïe pfiíznakydeprese popsali autofii tak podrobnû,jednotlivé kasuistiky pÛsobí tak sugestiv-nû, Ïe jsem se pfii ãtení neubránila dojmu,Ïe deprese na nás v bûÏném Ïivotû ãíhajína kaÏdém rohu, a koho je‰tû nepotkaly,tak na toho stejnû dfiív nebo pozdûjipfiijdou. Nicménû ani toto malé negati-vum neubírá podle mého názoru nic nakvalitû této knihy.

JJaannaa PPaazzddeerroovváá

RECENZE

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 161


Vladimír Labáth a kol.: RizikovámládeÏ, Praha, SLON, 2001.

Struktura a obsah knihy RizikovámládeÏ plnû odpovídá specifickémuprizmatu profese jejích autorÛ, sloven-sk˘ch odborníkÛ v oblasti pedagogikya psychologie delikventní mládeÏe.Ti seproto jednak zab˘vají vybran˘mi (sociolo-gick˘m diskursem fieãeno) sociálnûdeviantními skupinami mládeÏe v˘hradnûz individuálního (psychologickéhoa sociálnû-psychologického) hlediskaa jednak vládnou nepfiehlédnuteln˘mipraktick˘mi zku‰enostmi, které kvalitouv˘raznû pfievy‰ují v˘slednou hodnotuteoretické ãásti textu. O ãem v‰ak autofiivlastnû pí‰í? Jaké poznatky nabízejía v jaké podobû?

Autofii se (v souladu s v˘vojovû psycho-logick˘m pohledem) zamûfiili na tyskupiny mládeÏe, u kter˘ch hrozí oprotibûÏné populaci naru‰ení jejich psychoso-ciálního v˘voje, tj. je ohroÏena Ïádoucíadaptace na spoleãensky uznávanéhodnoty a normy (proto je mládeÏoznaãena jako „riziková“), a které sevyznaãují „agresívním“ a „disociálním“chováním. Rozli‰ení na skupiny s tûmitodvûma typy chování je pomûrnû záhadné:nemá Ïádnou vzájemnou logiku, neboÈ zadisociální chování mÛÏe b˘t povaÏovánochování agresívní a agresívní chovánímÛÏe b˘t rovnûÏ v urãit˘ch pfiípadechvnímáno jako disociální.Tento pojmov˘zmatek, pfiipomínající nestrukturovanostíslovní salát, je ostatnû pfiítomen i v pfiíslu-‰ející ãásti vymezující disociální chování,kde jsou bez ladu a skladu demonstrová-ny termíny typu delikvence, adaptace,adjustace, maladjustace, deviace, nonkon-formní jednání a poruchy jednání.

Oznaãení druhého typu chování je navíclingvisticky nadfiazenûj‰ím (obecnûj‰ím)pojmem, a toto rozli‰ování tedy vzniklozfiejmû v reakci na odli‰né zpÛsoby fie‰enítakto vymezen˘ch typÛ chování.

Agresívní chování se v knize prezentujejako dÛsledek „nepfiíznivého v˘voje, kdyse impulsy náklonnosti a lásky izolují od(pfiirozen˘ch, pudov˘ch) agresívníchimpulsÛ a ustupují do pozadí“ (str. 26).Lze jej identifikovat jak u subkulturmlad˘ch lidí zab˘vajících se finanãnímimachinacemi a podvody ve snaze o conejrychlej‰í a bezpracné nabití zisku(veksláci, pfiekupníci, prostitutky aj.), taki u jednotlivcÛ a skupin mladistv˘ch, ktefiímají spoleãnou zku‰enost s násilnoukriminalitou, chuligánstvím, ‰ikanováním;anebo trpí úzkostmi ãi depresemi; ãi jsoudiagnostikovány jako majitelé lehkémozkové dysfunkce apod. (viz str. 23,27–28). Disociální chování na stranûdruhé pfiedstavuje ‰kálu takového chová-ní, které je v nesouladu ãi pfiímo v rozpo-ru se spoleãensky akceptovan˘mi norma-mi a hodnotami a mÛÏe mít podobu„drobn˘ch pfiestupkÛ typu poru‰ování‰kolského pofiádku, nepfiimûfiená vzdoro-vitost, nadmûrná konfliktnost aÏ... závaÏ-né poru‰ování spoleãensk˘ch, etick˘cha právních norem, v extrémním pfiípadûtrestná ãinnost“ (str. 41).Toto chování jezajímavû vymezeno jako identifikovatelnév pûti formách: jako disociální chovánískupiny, disociální porucha osobnosti,disociální v˘voj a nepravé a epizodickédisociální chování (viz str. 46–56,145–146). Pfiíãiny chování tûchto rÛzn˘chskupin je poté moÏné hledat ve vrozenéãi získané nemoci du‰e ãi ve vûdomémnesouhlasu s existujícími spoleãensk˘mihodnotami a normami.V první ãásti

RECENZE

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 162


knihy se tak autofii pokou‰ejí vymezitrizikovou mládeÏ s agresívním a disociál-ním chováním, projevy a pfiíãiny chovánítûchto skupin a v neposlední fiadû takézmiÀují rizikové faktory, které mohoupopisovaná chování zpÛsobit.

Druhá ãást knihy je vûnována individu-álním, skupinov˘m a rodinn˘m metodámpráce s rizikovou mládeÏí. DÛraz se zdeklade na v˘znam individuálního vztahumezi pracovníkem a klientem v rámcijednotliv˘ch teoretick˘ch pfiístupÛ(komunikaãní psychoterapie, na klientazamûfien˘ RogersÛv pfiístup a behaviorál-ní pfiístup zaloÏen˘ na procesu uãení),individuální vztah mezi klientem a skupi-nou a skupinovou dynamikou, a rodinnouterapií a rodinn˘m poradenstvím.

Tfietí, poslední ãást knihy je urãena propraktiky zab˘vající se rizikovou mládeÏía lze ji povaÏovat za nejzdafiilej‰í: informu-je o konkrétních moÏnostech intervenceu skupin s obûma typy chování.V pfiípadûosob s agresívním chováním se vycházíz poznatku, Ïe nejãastûj‰í pfiíãinou jeneurotick˘ ãi depresívní stav agresívnímládeÏe. Neopomenuteln˘ je také vlivpuberty v kombinaci s nepfiízniv˘mrodinn˘m zázemím (str. 110). Doporuãenje ambulantní a poradensk˘ osobníkontakt s klientem a vyvarování seústavního kontaktu. Kromû práce s klien-tem kniha obsahuje i ãetná doporuãení,jak pracovat s rodiãi rizikov˘ch dûtía mládeÏe, ktefií jsou mnohdy nemotivo-vaní, pfiípadnû stejnû jako potomeknásilní a hrubí. Skupiny s disociálnímjednáním jsou „léãeny“ pomocí behavio-rálního, interpersonálnû-nápravného ãihumanistického pfiístupu. Kromû zmínû-n˘ch tfii pfiístupÛ jsou v závûreãné ãástiknihy popsány a vysvûtleny existující

modely péãe o jedince s disociálnímjednáním (justiãní model, terapeutick˘model, model osobní zodpovûdnostia sociálnû-komunitní model). Prezentovánje taktéÏ tzv. víceúrovÀov˘ model péãe,kter˘ pfiedstavuje „nepfietrÏité“ poskyto-vání rÛzn˘ch forem pomoci (od terénnísociální práce pfies práci komunitní aÏ poambulantní péãi, denní a noãní centraa centra komunitní). Za velmi pfiínosnélze povaÏovat praktické pfiíklady interven-ce do chování rizikové mládeÏe v rÛz-n˘ch zahraniãních zemích.

Kniha je pfiehledná a s v˘jimkou vybra-n˘ch pasáÏí první ãásti srozumitelnáa uÏiteãná pro profesionály i potenciálnízájemce; navíc obsahuje velké mnoÏstvíkasuistik, pfiiãemÏ kaÏdá podkapitola jeukonãena nûkolika cviãeními.Velmidobr˘ praktick˘ materiál.

PPaavveell HHoorráákk

•••

Beáta Balogová, Stanislav Matulay,Tatiana Matulayová, MiroslavÎupina: Vybrané kapitoly zo sociál-nej patológie, PU Pre‰ov, PBFPre‰ov, 2003.

Skriptá Sociálna patológia od autorské-ho kolektívu B. Balogová a spol. povaÏu-jem za vcelku úspe‰nú prezentáciuproblematiky sociálnej patológie z hºadis-ka jej terminologick˘ch v˘chodísk a vy-bran˘ch problémov aplikovanej sociálnejpatológie. MoÏno kon‰tatovaÈ splnenietejto pojmologickej a ‰trukturálnejambície autorov vo vzÈahu k danej téme.Pozitívne v publikácii vyznieva chápaniea prezentácia sociálno-patologick˘chjavov ako viacvrstvov˘ch a mnohoroz-mern˘ch, ão provokuje k ich komplexnej-

RECENZE

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 163


‰iemu a kvalitatívne hlb‰iemu poznaniu.Je to iste v dôsledku toho, Ïe skriptá súdielom rozhºaden˘ch a erudovan˘chautorov.

Úvodnú ãasÈ publikácie Terminologickév˘chodiská sociálnej patológie autorkaBeáta Balogová rozãlenila na sedemsubkapitol.

Prvá je zameraná na terminologickévymedzení predmetu sociálna patológias t˘m, Ïe autorka sa prikláÀa k názoruP. Ondrejkoviãa a chápanie tohto pojmuje sociologizujúce.Vymedzuje vzÈahsociálnej patológie a in˘ch vied – sociál-nej práce, patopsychológie, kde je v˘raz-ne poukázané na dominantn˘ rozdielpredmetu t˘chto vied, ale venuje sa ajsociálnej deviácii a sociálnej patológii akodvom ekvivalentn˘m pojmom.Aj keìBalogová v rámci tejto kapitoly neprezen-tuje svoju prioritu v dan˘ch pojmoch, jejasná z názvu samotnej publikácie.

Histórii sociálnej patológie je venovanádruhá a tretia subkapitola.Autorka v rám-ci nej prezentuje vybrané socionormatív-ne názory a predstavy starovekéhov˘chodu, starovekej âíny, antickéhoGrécka a rímskych mysliteºov. Historick˘exkurz do v˘voja myslenia neskôr sformo-vaného ako sociálna patológia pokraãujev˘vojom názorov na socionormatívneregulácie na Blízkom v˘chode i v Európea historick˘ prierez konãí novovek˘muãením.

·tvrtá subkapitola je venovaná sociál-nym normám a hodnotám ako kompara-tívnemu priestoru pri hodnotení „norma-lity“ sociálnych javov.Autorka tuanalyzuje jednotlivé druhy sociálnychnoriem, na ktoré nadväzuje systémhodnoty a jej deformáciu.

Piata subkapitola ‰truktúrovane a jasne

vymedzuje v˘znam pozitívnych deviáciív Ïivote spoloãnosti.V t˘chto súvislost-iach sa prikláÀa k teórii sociálnychdeviácii podºa P. Ondrejkoviãa.

V ‰iestej subkapitole definuje pojemanómie ako prejav bezzákonnosti v spo-loãnosti vyuÏívajúc pritom teoretickéanal˘zy daného javu podºa E. Durkheima,M. Seemana, P. Ondrejkoviãa a in˘ch, ãímvznikla rozsahom subtílna, ale obsahovoprimerane v˘znamná subkapitola.

V poslednej subkapitole venovanejsubkultúre a kontrakultúre autorkavymedzuje základné pojmy súvisiaces kultúrou a jej prejavmi. Predov‰etk˘mcharakterizuje pojmy subkultúra a kontra-kultúra, analyzuje teóriu subkultúry podºaCohena a druhy delikventn˘ch subkultúrpodºa P. Ondrejkoviãa.

Druhá ãasÈ Vybrané problémy aplikova-nej sociálnej patológie je rozdelená dodvanástich subkapitol, ktor˘ch autormi súB. Balogová,T. Matulayová a S. Matulay.

PozornosÈ je tu venovaná definovaniusociálno-patologick˘ch javov so zdôrazne-ním v˘znamu prevencie, konkrétneporadenstva ako jednej z moÏnostípomoci a prevencie sociálno-patologic-k˘ch javov v spoloãnosti. ëalej sú s od-kazmi na domácich aj zahraniãn˘chautorov bliÏ‰ie ‰pecifikované a teoretickyvymedzené sociálno-patologické javy:alkoholizmus, drogové závislosti, samovra-ÏednosÈ, sociálno-patologické javy v sexu-álnom správaní.V uveden˘ch súvislosti-ach neabsentujú ani opatrenia sociálnejprevencie.V tejto ãasti publikácie saautori venujú sociálnym javom, ktoréa priori nevnímame ako sociálno-patolo-gické, ale skôr spoloãensk˘ neÏiadúce,môÏu v‰ak viesÈ u niektor˘ch jedincova skupín k deviaãnému aÏ sociálno-

RECENZE

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 164


patologickému správaniu. Ide o definova-nie chudoby ako sociálneho problému,vrátane príãin, dôsledkov chudoby,merania chudoby, skupín ohrozen˘chchudobou a rie‰enia chudoby v zmysleÚstavy Slovenskej republiky a v rámcizáchrannej sociálnej siete v SR. ëalej tunájdeme subkapitolu venovanú kriminali-te ako sociálnemu problému, nezamestna-nosti v komplexnom vnímaní ako sociál-nemu javu a sociálnemu problémus bliÏ‰ím definovaním druhov, typovnezamestnanosti, politike zamestnanosti,ale aj sociálnej práci s nezamestnan˘mi.

V rámci tejto ãasti sú analyzované dvevybrané sociálne triedy zo ‰ir‰ieho celkuskupín najviac ohrozen˘ch chudobou, aleaj potencionalitou k deviaãnému a sociál-no-patologickému správaniu. Ide o etnic-ké spoloãenstvá a mládeÏ ako ohrozenúvekovú kategóriu.

V ãasti venovanej etnick˘m spoloãen-stvám sa S. Matulay venuje struãnej, alev˘stiÏnej charakteristike etnick˘chkonfliktov. Následne analyzuje s vysokouerudovanosÈou a na pomerne rozsiahlompriestore základné charakteristiky róm-skeho spoloãenstva, poznámky ku geno-fondu a rôznorodosti rómskeho spoloãen-stva, základné sociálno-patologicképrejavy rómskeho spoloãenstva, okolnostivedúce k masov˘m sociálno-patologic-k˘m prejavom v správaní u rómskehospoloãenstva, postoje uvedeného spolo-ãenstva k vzdelaniu a jeho prejavy vovoºnoãasov˘ch aktivitách.TieÏ sa venujesprávaniu a charakteristikám procesusocializácie v rómskych rodinách.

V ãasti venovanej mládeÏi ako ohroze-nej vekovej skupine B. Balogová analyzujezákladné pojmy v oblasti porúch správa-nia u mládeÏe a ãinitele, ktoré ich môÏu

ovplyvÀovaÈ, a prejavy porúch správaniav sociálnych vzÈahoch ãi v preÏívanímladého ãloveka. Na túto subkapitolulogicky nadväzuje subkapitola venovanásociálno-patologick˘m javom prejavujú-cim sa vo funkciách rodiny.Autorka sabliÏ‰ie venuje t˘raniu, zneuÏívaniu a zane-dbávaniu detí.

Celú kapitolu uzatvára krátky teoretick˘vstup venovan˘ indikátorom sociálnejpatológie, kde sa autorka venuje ur˘chºo-vaãom sociálno-patologick˘ch javov, ktoréje potrebné rozpoznaÈ a venovaÈ impozornosÈ v rámci prevencie.

Posledná kapitola je venovaná hodno-tám a normám pravoslávnej kresÈanskejetiky.Autor M. Îupina chápe hodnotya normy ako telo duchovného Ïivota,ktorej základom je evanjelium odkr˘vajú-ce BoÏiu lásku k ãloveku a vyz˘vajúceãloveka k odpovedi na túto neohraniãenúlásku.Analyzuje následky odtrhnutia etikyod duchovného Ïivota a jej vnímania akoprávnej vedy v pravoslávnom prostredí.Rovnako autor zdôvodÀuje rovnocennosÈa totoÏnosÈ pojmov sociálna etika a sociál-ny rozmer kresÈanskej etiky a poukazujena „urãité nedostatky v pravoslávnychkruhoch v otázke ãelenia etick˘m a spolo-ãensk˘m problémom, zvlá‰È t˘m, ktorévznikli a neustále sa rodia s uplatÀovaním,v˘dobytkov’ súãasnej vedy a techniky“.V duchu my‰lienok sv. Maxima autorpoukazuje na jeden aspekt v˘znamu vieryv Boha pre jednotlivca aj spoloãnosÈ, keìuvádza, Ïe „ãlovek, ktorého Ïivot je odBoha vzdialen˘, smeruje k neustále zväã-‰ujúcemu sa rozvratu, ktor˘ rozkladá jehoosobn˘ i spoloãensk˘ Ïivot“.Túto kapitoluvítame zvlá‰È ako aktuálny a nov˘ pohºadna súvislosÈ sociálnej patológie, etikya hodnôt spoloãnosti a viery v Boha.

RECENZE

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 165


Publikácia je ºahko ãitateºná, zrozumite-ºná a vytvára základn˘ vedomostn˘ rámeca pojmov˘ prehºad sociálnej patológie.Pôsobí ako kompaktné dielo. Je vhodnápri ‰túdiu nielen v ‰tudijnom odboresociálna práca, ale aj v in˘ch pomáhajú-cich profesiách v zmysle kopfiivovskéhochápania.

AAnnnnaa ÎÎiilloovváá

•••

Józef Augustyn: Kdo je mÛj bliÏní?Otázky a odpovûdi, Karmelitánskénakladatelství, Kostelní Vydfií, 1997.

„Jsme bliÏní jeden druhého. Nejen

proto, Ïe nás poutají rodinné, náboÏen-

ské a národnostní svazky, ale pfiedev‰ím

proto, Ïe angaÏujeme svou osobní

svobodu k tomu, abychom s její pomocí

budovali mezi sebou vztahy pfiátelství

a lásky a pomáhali si navzájem. B˘t

druhému bliÏním se musíme teprve

nauãit. JeÏí‰ nám to dÛraznû pfiipomíná

v podobenství o milosrdném

Samaritánovi. Knûz i levita byli sice

souvûrci pfiepadeného a oloupeného

Îida, ale v jeho ne‰tûstí se mu lhostejnû

vyhnuli. Nebyli jeho bliÏní. Stal se jím

Samaritán, cizinec, kter˘ mu prokázal

milosrdenství.“ (Str. 5.)Tato slova z úvodu knihy v˘stiÏnû

pfiedznamenávají obsah knihy. Jejímautorem je polsk˘ psycholog a jezuitaJózef Augustyn, kter˘ vede ãtenáfie k sebe-zamy‰lení nad vztahem ke druh˘m lidem.Tuto úvahu klade do roviny se znám˘mbiblick˘m podobenstvím o milosrdnémSamaritánu, ãlovûku „se zku‰enostmi

v o‰etfiování a hojení lidsk˘ch poranûní,

v navazování pout pfiátelství a lásky.

Byl natolik ,siln˘ a bohat˘’, Ïe mohl vzít

na sebe ve‰kerou tíhu pomoci ãlovûku

tûÏce postiÏenému osudem“ (str. 5).Augustin v˘stiÏnû uvádí, Ïe není snadnéstát se Samaritánem, pro fiadu lidí jecharakteristická spí‰e postava knûzea levity, ktefií v dÛsledku pfiedchozíchÏivotních zku‰eností a kfiivd utíkali pfiedpomocí druhému ãlovûku.

Z podtitulu knihy vychází otázka: Comusíme dûlat, abychom se nauãili pomá-hat druh˘m lidem? Odpovûdi lze naléztv sedmi kapitolách.V první se zab˘váAugustyn moÏn˘mi bariérami osobnostní-ho rÛstu pomáhajícího: lpûní na povûsti,touze po zalíbení se druh˘m lidem,ãast˘m pocitÛm závisti, pfiecitlivûlosti,komplexÛm ménûcennosti, atd. Jehonázory na to, jak reagovat na odli‰nostibliÏních, pfiedstavuje následující kapitola.Mimo jiné se v ní odpovídá na dotazy: jakse vypofiádat s egoismem a arogancí,s manipulativními pfiedstavami druh˘chlidí, s akceptací druh˘ch lidí takov˘ch,jací jsou.Vnitfiním, psychick˘m zranûnímje vûnována tfietí kapitola Ukfiivdûní,odpu‰tûní a usmífiení, která se zab˘vámimo jiné pocity plynoucími z ukfiivdûníblízk˘m ãlovûkem, otázkami nezraÀujícíupfiímnosti a dÛvûry vÛãi druh˘m lidem.âtvrtá kapitola pojednává o vztazíchs rodiãi. Obsahuje také citlivá témata,napfiíklad vyrovnání se se zavrÏením zestrany matky a s alkoholismem jednohoz rodiãÛ. Následující kapitolu zasvûtilautor manÏelsk˘m vztahÛm. Zab˘vá sev ní otázkami, zda pfiijmout partneratakového, jak˘ je, nebo se jej snaÏitpfietvofiit k obrazu svému a jak reagovatna alkoholismus partnera. Pfiedposledníkapitola se zab˘vá nûkter˘mi dilematysouvisejícími s láskyplnou v˘chovoudítûte – reakcemi na lhaní a zlomyslnost

RECENZE

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 166


dítûte, otázkami fyzick˘ch trestÛ apod.Poslední kapitola nazvaná V‰ichni potfie-bujeme pomoc pojednává o tom, zda lzebliÏnímu opravdu pomoci, o bezradnostiãlovûka v souãasném svûtû a o individuál-ní psychologické a duchovní pomociãlovûku.

Na první pohled se mÛÏe jevit, Ïe tatokniha je urãena spí‰e neprofesionálÛmneÏ lidem z pomáhajících profesí. O tom,Ïe tomu tak nemusí b˘t, svûdãí uÏ samopodobenství o milosrdném Samaritánovi– vÏdyÈ to byli knûz a levita – tedy pfied-stavitelé profesionálÛ, lidí, ktefií majípomoc bliÏním „v popisu práce“.Nepomohli ãlovûku v tíÏivé situaci, a bylitak v tomto smyslu naprosto „zahanbeni“laikem. Domnívám se, Ïe tuto knihu lzepfiíslu‰níkÛm pomáhajících profesídoporuãit jako cenn˘ zdroj osobnostníhorÛstu, protoÏe jen ãlovûk, kter˘ pfiijal sámsebe, mÛÏe pomáhat druh˘m.

MMoonniikkaa ··ii‰‰lláákkoovváá

•••

Jifiina Kalabisová: S kloboukem nanepfiítele. OkamÏik – sdruÏení propodporu nejen nevidom˘ch, Praha,2005.

„Kdy se vlastnû slovo nepfiítel nauãíme?Ve svém prvním roce... nebo aÏ zjistíme,Ïe i my ho máme v sobû?“

Tyto a mnohé jiné hluboce humánníotázky i zcela drobné pfiíbûhy a postfiehypfiedkládá na plo‰e témûfi stovky drob-n˘ch próz autorka, která jako jednaz prvních pfiijala do své bûÏné tfiídynevidomou holãiãku.

Jifiina Kalabisová se integrací zdravotnûpostiÏen˘ch dûtí s láskou i nadhledemzab˘vá po fiadu let. Její pedagogická

ãinnost byla nûkolikrát pfiedstavenav médiích, autorka je zvána pedagogick˘-mi fakultami k besedám s posluchaãispeciální pedagogiky. Byla nûkolikrátocenûna ministerstvem ‰kolství, mládeÏea tûlov˘chovy, dále v roce 1992 medailíJ.A. Komenského a cenou Martina Palase.

Co se dûti ve tfiídû Jifiiny Kalabisovénauãily? Tfieba to, Ïe „svût nás potfiebujev‰echny, i kdyÏ nikdo nejsme akorát“, Ïe„l jsou tfii body pod sebou“ nebo Ïe„kdyÏ je nejhÛfi, vÏdycky se najde nûkdo,kdo pomÛÏe“. Paní uãitelka zase díkydûtem objevila, Ïe pfii ranním vstávání jetfieba talífi a dvû lÏiãky, s „namaskérová-ním“ jde psaní i ãtení lépe, Ïe (nejen)dûti se „neznámého bojí a odli‰néhonûkdy taky“ a Ïe nevidomá Lucka mocdobfie „vidí, kdyÏ je nûkdo na‰tvan˘“.MoÏná se pfii ãtení téhle kníÏky pfiiuãímenûco i my.

Poetickou, humornou a pfiem˘‰livouknihu vhodnou pro studenty, pedagogy,sociální pracovníky i ‰irokou vefiejnostozvlá‰tÀuje 70 hrav˘ch ilustrací vytvofie-n˘ch zcela originální technikou. âtenáfie(stejnû jako autorku pfiedmluvy TerezuBouãkovou) nejspí‰e pfiekvapí, Ïe jenakreslila nevidomá v˘tvarnice PavlaFrancová.

Publikace má 121 stran, stojí 139 Kãa lze ji zakoupit v OkamÏiku, Umûlecká 5,Praha 7 (tel.: 233 379 196, e-mail: [email protected], www.okamzik.cz), dálev distribuãní síti firmy Kosmas ãi v knih-kupectvích Kanzelsberger.

HHeelleennaa VVeeããeerrkkoovváá

•••

RECENZE

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 167


Renata Veselá a kol.: Rodina a ro-dinné právo. Historie, souãasnosta perspektivy, Eurolex Bohemia,Praha, 2003.

Autorsk˘ kolektiv této publikace tvofiíMilana Hru‰áková, Renata Veselá a KarelSchelle, ktefií pfiedná‰ejí na Právnickéfakultû Masarykovy Univerzity v Brnû.Poslední dva jmenovaní také vyuãujíspolu s Jaroslavem Padrnosem a Dagmar·tefancovou na International BusinessSchool v Brnû. Posledním ãlenem autor-ského kolektivu je Zdenûk Sovák, ãlentrestního kolegia Nejvy‰‰ího soudu v âR.

Rodina tvofií základní strukturálníjednotku spoleãnosti. Její základní úlohouby mûla b˘t reprodukce potomstva,následná v˘chova dûtí, ale také by mûlab˘t pfiedev‰ím domovem, tudíÏ místem,kde jsou uspokojovány lidské potfieby,jako potfieba bezpeãí a jistoty, potfiebalásky. PrapÛvodnû nebyla tato institucenijak regulována, aÏ s postupn˘m v˘vo-jem spoleãnosti se ukázala nutnost i tutosféru lidského Ïivota jist˘m zpÛsobemregulovat, stanovit pravidla vzájemnéhosouÏití muÏe a Ïeny a jejich potomkÛ.A právû o rodinû a rodinném právuhovofií stejnojmenná kniha, kterou zmínû-n˘ autorsk˘ kolektiv rozdûlil do pûtikapitol. První dvû kapitoly jsou zamûfienyobecnû, ostatní jiÏ vycházejí z konkrétnísouãasné právní úpravy dané problemati-ky.

První kapitola (Padrnos) seznamujeãtenáfie se sociologií a psychologií rodiny,definuje rodinu, pfiiãemÏ vychází zejménaz (fiekla bych právní) teorie, která vestruãnosti fiíká, Ïe o rodinû mÛÏemehovofiit tehdy, kdyÏ se muÏi a Ïenû, ktefiíspolu Ïijí, narodí dítû. Uvádí pfiehled

nejdÛleÏitûj‰ích sociologick˘ch teoriírodiny a zmiÀuje se také o struktufie rolív nukleární rodinû. Z psychologickéhohlediska rozebírá kapitola osobnostpartnerÛ, promûny manÏelství v ãase,kvalitu rodinného souÏití, v˘vojov˘ trendrodiny, ale napfiíklad také specifikumromské komunity.V podkapitole o ãeskérodinû devadesát˘ch let 20. století, opûtzamûfiené spí‰e sociologicky, vychází jejíautor z demografick˘ch dat t˘kajících sesniÏování sÀateãnosti, zmûn v charakterupartnerství, poklesu a naopak zvy‰ováníporodnosti. Kapitola je vtipnû protkánanázory (citáty) v˘znamn˘ch osobností nalásku a manÏelství.

Druhá kapitola (Veselá, Schelle) sezab˘vá v˘vojem rodinného práva odfiímskoprávního pojetí manÏelství a man-Ïelského práva aÏ po v˘voj po roce 1963a samostatnû se vûnuje i v˘voji matrik.DÛleÏité je zmínit, Ïe nejde o v˘vojz hlediska celosvûtového, ale v˘vojvztahující se k evropské oblasti a specific-ky pak zejména k dûjinám rodinnéhopráva v ãesk˘ch zemích. âtenáfi má tedymoÏnost se virtuálnû pfienést do rodinyobdobí starého ¤íma, do doby stfiedovûkéa nakoukne i do novovûku. Seznámí se sezákladní právní úpravou institutu manÏel-ství a následného rodinného Ïivota.Ov‰em nesmím opomenout upozornit, Ïese nejedná o populárnû-vûdecky, ale ãistûodbornû psanou kapitolu, kterou protojistû ocení zejména (ale nejen) studentiprávnick˘ch fakult.

Ve tfietí kapitole nás Milana Hru‰áková,vûnující se dlouhodobû problematicerodinného práva, seznamuje s její souãas-nou právní úpravou. Jedná se o konkrét-ní, praktick˘ právní v˘klad klíãov˘choblastí, z nichÏ mÛÏeme zmínit pojem

RECENZE

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 168


RECENZE

manÏelství, obãansk˘ ãi církevní sÀatek,rozvod manÏelství, urãení rodiãovstvíapod.Autorka pfiitom nevychází jen zezákona o rodinû, ale i dal‰ích právníchnorem, jako napfi. Obãanského zákoníku,Obãanského soudního fiádu atd.

âtvrtá kapitola (·tefancová) se v˘hrad-nû specializuje na právní v˘klad proble-matiky rozvodového fiízení a péãe souduo nezletilé, coÏ zahrnuje témata omezenínebo zbavení rodiãovsk˘ch práv, záleÏi-tosti nezletilého, o nichÏ se rodiãe nemo-hou pfii v˘konu rodiãovsk˘ch právdohodnout, fiízení osvojení, opatrovnickéfiízení, fiízení upravující styk s dítûtema dal‰í.Autorka doplÀuje informaceo rozvodovém fiízení, které ãtenáfi mohlnaãerpat jiÏ v pfiedcházející kapitole,a obohacuje je (nejen v tématu rozvodo-vého fiízení) zejména fakty vypl˘vajícímiz Obãanského soudního fiádu. Konkrétnûzde mÛÏeme zjistit náleÏitosti návrhurozvodu, co znamená plnûní dÛkaznípovinnosti atd. Cennou se stane jistûi informace t˘kající se rozvodu manÏelstvív pfiípadû, kdy manÏelé jsou pfiíslu‰níkyrÛzn˘ch státÛ.

Poslední kapitola (Sovák) krátce rozebí-rá ochranu rodiny prostfiednictvímtrestního práva. Kniha vy‰la v roce 2003,proto neobsahuje zásadní právní normus právní úãinnost od 1. ledna 2004, a tozákon ã. 218/2003 Sb., o soudnictví vevûcech mládeÏe, v jehoÏ dÛsledku bylyprovedeny zmûny i v trestním zákonû.

Více neÏ 260stránková kniha bohuÏelpostrádá celkov˘ i dílãí seznam literaturya pfiehled nejdÛleÏitûj‰ích právníchnorem pouÏit˘ch v textu.Absence pouÏi-té literatury zamrzí ãtenáfie nejspí‰ehlavnû v prvních dvou kapitolách.Tentonedostatek vyvaÏuje kvalita a odbornost

zpracování dané problematiky. Knihapodávající ucelenûj‰í pohled na proble-matiku rodiny a rodinného práva se mÛÏestát cenn˘m zdrojem informací prostudenty nejen právnick˘ch fakult, alei studentÛ spoleãenskovûdních oborÛ –napfi. studium oboru sociální práce ãistudium psychologie apod.

Závûrem bych pfiidala malé zamy‰lenív podobû citátu Charlese deSainte–Beuve, zmínûného v první kapito-le: „ManÏelství je plné starostí a trnÛ, alenese ovoce, které se jinde nerodí.“

VVllaaddiimmíírraa LLoouukkoottoovváá

•••

Jifií PfiibáÀ: Jací mÛÏeme b˘t.Podoby demokracie a identityv multikulturní situaci, SLON,Praha, 2004.

Autor, profesor právní filozofie a socio-logie, pfiedkládá ãtenáfii soubor úvahz období záfií 2001 aÏ fiíjen 2003, kterébyly samostatnû publikovány v rÛzn˘chãasopisech.Toto vcelku ‰Èastné spojenípÛvodnû (zfiejmû) nezam˘‰len˘ch kapitolv‰ak nepostrádá jednotící prvek v podo-bû osobní i kolektivní identity v multi-kulturní spoleãnosti a jejích promûnv mírovém procesu sjednocování Evropy,ale i v dobû teroristick˘ch útokÛ a válek.Multikulturní spoleãnost chápe autor jakofakt, nesnaÏí se o my‰lenkovou restauracido „pfied-multikulturní“ spoleãnosti.Reflexe procesÛ v multikulturní spoleã-nosti osciluje kolem morálních a politic-k˘ch hodnot, které tvofií prizma tohotoúhlu pohledu.Autor si je vûdom skuteã-nosti, Ïe právû probíhající zmûny v ostat-ních demokratick˘ch spoleãnostech dfiívenebo pozdûji zasáhnou i na‰i zemi.

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 169


RECENZE

PfiibáÀ pfiedstavuje ‰irokou paletu sv˘chznalostí od umûní (Tvrdohlaví, Gombrich,Coetzee, Dostojevskij), filmu (Herzog)a filozofie (Habermas, Ricouer, Nietzsche,Kierkegaard) aÏ po napfiíklad kulturníantropologii (Lévi-Strauss), ãímÏ pfiedklá-dá ãtenáfii zajímavou partituru pohleduna nejrÛznûj‰í hrÛzné události (napfi.spojení rituální vraÏdy v Lond˘nû z Afrikyk tomuto úãelu speciálnû dovezenéhochlapce a souãasného teroristickéhoútoku v New Yorku v záfií 2001).

Multikulturalismus jako „harmonickésouÏití vzájemnû emancipovan˘ch kultur“(str. 28) není podle Pfiibánû moÏn˘,ponûvadÏ se ve svém dÛsledku spoléhána státní moc „otevfiené spoleãnosti“.UpozorÀuje také na to, Ïe jakákoli kolek-tivní identita, aÈ uÏ náboÏenská, neboetnická, byla v Evropû vÏdy zdrojemkonfliktÛ.Vûdomé kultivování vlastníidentity by se mohlo posunout z pÛvodní-ho: „Kdo jsme?“ na: „Jací mÛÏeme b˘t?“(str. 55), a tím by se odstranil jak˘si strachz odli‰ností, kter˘ byl v kofienech tvorbyidentity v minulosti.

PfiestoÏe knihu tvofií pÛvodnû samostat-né eseje, kniha je koherentní a cennápfiedev‰ím nadãasov˘m komentáfiemsouãasného kulturnû-politického dûní.

SSttaanniissllaavvaa ··eevvããííkkoovváá

Anna Tokárová a kol.: Kvalita Ïivotav kontextoch globalizácie a v˘kono-vej spoloãnosti. Humanistick˘ zbor-ník 3 (AFPh UP 56/138), Pre‰ov2002.

Zborník je jedn˘m z v˘stupov rie‰eniavedeckov˘skumnej úlohy grantovéhoprojektu VEGA ã. 1/7550/20 Kvalita

Ïivota v sociálnych kontextoch globalizá-cie a v˘konovej spoloãnosti, ktorú rie‰ilkolektív uãiteºov Katedry vzdelávaniadospel˘ch a sociálnej práce Filozofickejfakulty Pre‰ovskej univerzity. Na rie‰enietejto úlohy a ako autorsk˘ kolektív boliprizvaní uãitelia dvoch univerzít z Poºska,a to: LodÏská univerzita v LodÏia Univerzita Warminsko-Mazurskáv Olsztyne. âlánky do zborníka prispeliuãitelia z Univerzity Pavla Jozefa ·afárikav Ko‰iciach a Trnavskej univerzityv Trnave.

Obsahovo je zborník rozãlenen˘ dotroch tematick˘ch ãastí:

1.Teoretické v˘chodiská, epistemologic-ké prístupy,

2. Rodina, sociálne prostredie, sociálnapráca,

3.Vzdelávanie, práca, komunitná práca,svojpomoc.

V ãasti TTeeoorreettiicckkéé vv˘̆cchhooddiisskkáá,, eeppiissttee--mmoollooggiicckkéé pprrííssttuuppyy je prezentovan˘chsedem príspevkov.Anna TTookkáárroovváá v prí-spevku K metodologick˘m otázkam

v˘skumu a hodnotenia kvality Ïivota sazaoberá pojmoslovn˘mi otázkami kvalityÏivota, genézou vnímania problematikykvality Ïivota od druhej polovice20. storoãia a struãne v˘vojom úsiliao vymedzenie indikátorov kvality Ïivotavo vedách o spoloãnosti.Venuje sa tieÏindikátorom kvality Ïivota na v‰eobecnejúrovni a indikátorom individuálnej kvalityÏivota. Príspevok Ewy MMaarryynnoowwiicczz--HHeettkkaa

Kategória „kvalita Ïivota“ – niektoré

epistemologické a metodologické pohºa-

dy z aspektu sociálnej pedagogiky

(Kategoria „jakosc zycia“ – kilka uwag

spistemologicznych a metodologicznych

z perspektywy spolezcno-pedagogicznej)

je venovan˘ negatívnym charakteristikám

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 170


RECENZE

procesu „mcdonaldizácie“ a dehumanizá-cie sociálneho Ïivota, ìalej pojmu kvalitaÏivota z hºadiska sociálnej pedagogikya reflektuje niektoré oblasti i perspektívyskúmania kvality Ïivota v oblasti sociálnejpráce. Oºga BBaalleeggoovváá v príspevku KvalitaÏivota ako termín a interpretácia venujepozornosÈ v˘skumn˘m a epistemologic-k˘m orientáciám zameran˘m na zisÈova-nie sociálnych a ekonomick˘ch indikáto-rov a indikátorov tzv. psychickej pohody,s ktor˘mi je ãasto spájaná kvalita Ïivotaako vedecko-filozofická téma. Balegovárovnako uvaÏuje nad interpretáciaminajrozmanitej‰ích dát, vymedzení pozíciía kompetencií rôznych typov interpreta-ntov súvisiacich s pojmom kvalita Ïivota.Vincent KKoovvaaããiiãã v príspevkuAutoregulaãn˘ imunitn˘ systém jednot-

livca v procese globalizácie a transfor-

mácie na Slovensku po roku 1990

prezentuje autoregulaãn˘ systém jednot-livca ako jeden z podstatn˘ch ãiniteºovkvality osobného Ïivota, ktor˘ môÏeobmedziÈ destabilizáciu premyslen˘cha pozitívnych trendov v kreatívnomrozvoji osobnosti ãloveka a realizaãnompotenciáli ºudsk˘ch zdrojov. BliÏ‰ievymedzuje charakteristiku autoregulaãné-ho imunitného systému jednotlivca(AISJ), jeho aktuálnosÈ, súãasné vedecko-teoretické prístupy, predpoklady úspe‰-nosti AISJ. ZároveÀ sa venuje faktorom,ktoré uvedenú destabilizáciu vyvolávajúa podporujú, ktoré skôr negatívne akopozitívne ovplyvÀujú kreatívne Ïivotnézámery a hodnoty, ºudskú orientáciuv sociálnych vzÈahoch a spoloãensko-sociálne normované správanie. Du‰an··lloossáárr vo stati Vzdelávanie z pohºadu

národného rozvoja spoloãnosti v kon-

texte globalizácie venuje pozornosÈ

potrebe aktualizácie mobility pracovnejsily v súvislosti so zmenami v národn˘chekonomikách, politike, legislatíve a v spo-loãensk˘ch vzÈahoch a procesoch vyvola-n˘ch globalizaãn˘mi trendmi. Uvedenéskutoãnosti ilustruje zaujímav˘mi ‰tatis-tick˘mi údajmi z oblasti trhu práce, aletieÏ názormi o úrovni vzdelávaniav Slovenskej republike z pohºadu obsahuuãiva. ZároveÀ prezentuje názor, Ïeotázka zvládnutia na trhu práce poÏado-van˘ch zruãností a návykov sa stávafundamentálnou, v˘chodzou kategórioupri etablovaní národného v globálnoma v koneãnom dôsledku taktieÏ vo vytvá-raní porovnateºn˘ch podmienok v kvaliteÏivota. Eva ··iimmoovváá s príspevkom Vieme

zmeniÈ mapu Ïivota v dôsledku posunu

Ïivotného cyklu upozorÀuje na silnejúcitrend posunu Ïivotného cyklu u zatiaºmalej, ale stále sa zväã‰ujúcej ãasti obyva-teºstva.Vychádza z psychologickéhokontextu pojmu kvalita Ïivota a prezentu-je pojem „mapa Ïivota“ a charakteristikyzmien v jednotliv˘ch vekov˘ch obdobi-ach ãloveka podºa autorky GailSheehyovej (1999).V závere príspevkuvyslovuje názor, Ïe vzdelávanie profesio-nálov vo verejnej správe je dôleÏitézameraÈ aj na poznanie zákonitostíºudského správania a jeho zmien podºaveku, na poznanie potrieb ºudí podºaveku a t˘m prispievaÈ k kvalite Ïivotat˘chto skupín ºudí. Ewa KKaannttoowwiicczz

v príspevku Dimenzie kvality Ïivota

z pohºadu sociálnej pedagogiky

(Wymiary Jakosci zycia w perspektywie

pedagogiki spolecznej) predkladá anal˘-zu kvality Ïivota z pohºadu sociálnejpedagogiky a v˘znamu normatívneja poznávacej úlohy sociálnej pedagogikyv súvislosti s rôznymi aspektmi a tvorbou

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 171


RECENZE

vzorcov kvality Ïivota v súãasnej spoloã-nosti.

V ãasti RRooddiinnaa,, ssoocciiáállnnee pprroossttrreeddiiee,,ssoocciiáállnnaa pprrááccaa sú prezentované tri prís-pevky. Jozef KKrreeddááttuuss príspevkomRodina ako systém, rodina ako klient

a pacient sa venuje problematike rodin-ného systému, stabilite, labilite a variabili-te vzájomn˘ch vzÈahov v rodine. Definuje‰tádiá prechodu rodiny ako systémuk rodine ako pacientovi (klientovi).Autoranalyzuje rodinu, v rámci ktorej Ïije ãlenrodiny závisl˘ na alkohole, s prechodomdo závislosti, a poukazuje na „spoluzávis-losÈ“ ãlenov rodiny, v ktorej tato osobaÏije. Lucyna TTeellkkaa sa v príspevku Detské

jasle ako in‰titúcia podporujúca dieÈa

a rodinu (Zlobek jako instytucja wspie-

rajaca dziecko i rodzine) venuje proble-matike detsk˘ch jaslí ako in‰titúcieovplyvÀujúcej kvalitu Ïivota rodiny.Prezentuje v˘sledky v˘skumu realizované-ho v lodÏsk˘ch detsk˘ch jasliach v80-tych rokoch.V príspevku sa tieÏvenuje realite vzdelania detsk˘ch sestier(pestúnok) a vedúcich v detsk˘ch jasliachv 90-tych rokoch a potrebe zamerania ichvzdelávania v súãasnosti. Na úrovnimetodika sa bliÏ‰ie venuje plánovaniua koordinácii pestúnsko-v˘chovnej prácev detsk˘ch jasliach a moÏnostiam pomocidieÈaÈu v rámci rodiny, ako na tietoskutoãnosti poukazuje uÏ spomínan˘v˘skum v LodÏi. Zameranie príspevkuHanny KKaammiinnsskkeejj Vybrané aspekty

sociálnej situácie osamel˘ch matiek bez

prístre‰ia (Wybrane aspekty sytuacji

spolecznej samotnych bezdomnych

matek) je do aktuálnej spoloãenskejoblasti bezdomovectva.Autorka analyzujeniektoré v˘sledky v˘skumu realizovanéhov LodÏi u osamel˘ch matiek bez prístre‰ia

umiestnen˘ch v zariadeniach sociálnejpomoci (útulkoch) a u pracovníkovt˘chto in‰titúcií. Poukazuje na ‰truktúruskúman˘ch osôb z hºadiska ich profesij-ného vybavenia, úrovne vzdelania, uplat-nenia na trhu práce, materiálneho zabez-peãenia, rodinnej situácie, ão priamosúvisí s kvalitou ich Ïivota. Uvedenéaspekty sú jedn˘m zo sprievodn˘chznakov spoloãenskej akceptácie resp.exklúzie.

âasÈ zborníka VVzzddeelláávvaanniiee,, pprrááccaa,,kkoommuunniittnnáá pprrááccaa,, ssvvoojjppoommoocc je tematic-ky najrôznorodej‰ia, aj keì súvisiaca.Zaoberá sa rôznymi stránkami, najmäpríãinami a dôsledkami nekvality Ïivota

a moÏnosÈami (formami a metódami) ichrie‰enia.Vladimír PPaauukkoovviiãã sa v príspevkuNezamestnanosÈ mládeÏe a jej sociálne

a etické dôsledky pokúsil o anal˘zunezamestnanosti mládeÏe v podmienkachekonomickej a sociálnej transformácieSlovenska.Vychádza z predpokladu, Ïemasová a dlhodobá nezamestnanosÈmlad˘ch ºudí, vznik subkultúry programo-vo nezamestnan˘ch mlad˘ch ºudí, v˘skytsociálno-patologick˘ch javov spät˘chs nezamestnanosÈou sú faktory, ktoré uÏv súãasnosti ohrozujú mladú populáciu,ale v budúcnosti môÏu do znaãnej mieryovplyvniÈ kvalitu Ïivota celej spoloãnosti.Príspevok Anity GGuullcczziinnsskkeejj Sociálne

vylúãenia ako kategória sociálnych vied

– rôzne aspekty (Wylaczenie spoleczne

jako kategoria nauk spolecznych –rozne perspektywy) je venovan˘ teoretic-k˘m v˘chodiskám skúmania a interpretá-cie spoloãenského správania v súvislostiso sociálnym vylúãením.Autorka prezen-tuje sociálne vylúãenie z hºadiska ‰truktu-rálneho funkcionalizmu a z hºadiskaetnometodológie, ktorá plánuje akceptá-

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 172


RECENZE

ciu individuálnych aspektov, ako v˘cho-disko pre vedecké skúmanie aj praxv sociálnej oblasti. Ivana PPiirroohhoovváá v prís-pevku In‰titucionalizácia – základy

a problémy právneho vedomia mládeÏe

sa venuje utváraniu právneho vedomiamládeÏe vyuÏívaním v˘chovno-vzdeláva-cích in‰titúcií ako nástroja in‰titucionali-zácie definovanej vo v‰eobecnosti akoproces formálneho utvárania noriemv sociálnom celku. Konkrétne sa venujezvy‰ovaniu právneho vedomia mládeÏena stredn˘ch ‰kolách s dôrazom na súladmedzi kvalitou osobného Ïivota a záujma-mi spoloãnosti.Vladimír FFrrkk s príspev-kom Kvalita pracovného Ïivota prezen-tuje názory hovoriace o tom, Ïe kvalitapracovného Ïivota súvisí nielen s rozvo-jom ºudsk˘ch schopností, zruãností,celkového pocitu spokojnosti, bezpeãnos-ti, istoty zamestnancov, rozvojom organi-zaãnej v˘konnosti a efektívnosti, ale aj sosociálnou zodpovednosÈou organizáciefungujúcej v neustále sa meniacomprostredí, pre ktoré je typické narastaniekonkurencie a globalizácie ãinnostiorganizácie.Autor tieÏ poukazuje namoÏnosti intervencie do kvality pracov-ného Ïivota a predkladá metódy navytvorenie kvality pracovného Ïivota.Elzbieta SSkkoocczzyyllaass--NNaammiieellsskkaa v príspevkuIndividuálne a kolektívne dimenzie

svojpomoci (Jednostkowy i zbiorowy

wymiar samopomocy) sa venuje jednot-liv˘m koncepciám pomoci/svojpomocipodºa autorov P. Kropotkina, H. Radlin-skej,A. Grzybowskiej, E. Heimanna.Vysvetºuje tieÏ uveden˘ termín z pohºadujeho ‰ir‰ieho a uÏ‰ieho chápania a naãrtá-va krátky exkurz do histórie jej vzniku.Branislav FFrrkk v príspevku Komunitná

práca, sociálne problémy a kvalita

Ïivota sa venuje komunitnej práci akojednému z efektívnych nástrojov rie‰eniasociálnych problémov komunít.Konkrétnej‰ie sa venuje komunitnémuorganizovaniu, ako málo poznanej a apli-kovanej formy práce s veºkou skupinouosôb, ktoré okrem iného môÏe v˘raznemeniÈ kvalitu Ïivota ãlenov komunity.Michal TTookkáárr v príspevku Arteterapia

a kvalita Ïivota objasÀuje základnépojmy arteterapia a kvalita Ïivota.UpozorÀuje na malé uplatÀovanie artete-rapie v mimomedicínskom prostredí,priãom tato predstavuje moÏnosÈ zlep‰e-nia kvality Ïivota jednotlivca (tj. procestvorby je procesom sebapoznávania)a spoloãnosti v súvislosti s kultúrno-duchovnou oblasÈou.Vná‰a tak do skúma-nia a ovplyvÀovania kvality Ïivota málovníman˘ aspekt.

Zborník je vedecky aj obsahovo hod-notn˘ a je prínosom pre odborníkovv sociálnych a humánnych vedách,ktor˘ch pôsobnosÈ vo vede aj praxizasahujú dimenzie prebiehajúcehoprocesu globalizácie s konfrontaãn˘mihodnoteniami jeho následkov na kvalituÏivota jednotlivca aj spoloãnosti.

Zborník tematicky nadväzuje naZborník z príspevkov z vedeckej konfe-rencie s medzinárodnou úãasÈou Kvalita

Ïivota a ºudské práva v kontextoch

sociálnej práce a vzdelávania dospe-

l˘ch, ktor˘ vydala FF Pre‰ovskej univerzi-ty v Pre‰ove zaãiatkom roku 2002.

AAnnnnaa ÎÎiilloovváá

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 173

• Institut pro kouãování a supervizi (I-KOS) Praha nabízí v˘cvik SYSTEMICKÁ SUPER-VIZE A KOUâOVÁNÍ – 10 dvoudenních setkání (zahájení 28. 4. 2005), 200 hodin inten-zivního v˘cviku (teorie, praxe, sebezku‰enost, supervize), cena 24 000 Kã. Lektor:MUDr. Franti‰ek Matu‰ka, supervizor: PhDr.Vratislav Strnad. Podrobné informace získátena adrese: I-KOS, Máchova 23, 120 00 Praha 2, tel.: 222 521 008, 603 223 510, e-mail:[email protected], www.spas-praha.com


akce, zprávya OZNÁMENÍ

NNEEBBOOJJTTEE SSEE NNEEVVIIDDOOMM¯̄CCHH

OKAMÎIK sdruÏení pro podporu nejen nevidom˘ch

pofiádá v sobotu 99.. 44.. 22000055 jednodenní semináfi s názvem NNeebboojjttee ssee nneevviiddoomm˘̆cchh.

Místem konání je klubovna sdruÏení OkamÏik, Umûlecká 5, 170 00 Praha 7.Semináfi je urãen v‰em, ktefií se chtûjí dozvûdût více o Ïivotû nevidom˘ch lidía o kontaktu s nimi. Program semináfie obsahuje konkrétní návody a praktickénácviky správného fie‰ení situací, do nichÏ se nevidomí a vidící bûÏnû dostávají.Semináfi poslouÏí jak lidem, ktefií s nevidom˘mi pfiicházejí do styku takfiíkajíc dennû(v rodinû, v zamûstnání apod.), tak i kaÏdému, kdo by tfieba rád nabídl svou pomockolemjdoucímu s bílou holí, ale neví pfiesnû, JJAAKK NNAA TTOO.

PPRROOGGRRAAMM99::3300 – 1122::3300 JJAAKK VVIIDDÍÍMM SSVVùùTT,, KKDDYYÎÎ NNEEVVIIDDÍÍMM(Lektorka: MMggrr.. PPaavvllaa FFrraannccoovváá--VVaallnnííããkkoovváá,, paralympijská medailistka v bûÏec-

k˘ch disciplinách v kategorii nevidom˘ch Ïen)

• Jak lze Ïít bez zraku?• Je lep‰í nikdy nevidût, nebo ztratit zrak aÏ pozdûji?• Kdo jsou nevidomí?• Nevidomí nebo slepí?• Je vhodné s nevidom˘mi mluvit a jednat jinak?1122::3300 – 1133::3300 OOBBùùDDÚãastníci si obûd zaji‰Èují z vlastních prostfiedkÛ, je moÏné vyuÏít restaurací poblíÏmísta konání semináfie.

1133::3300 – 1166::3300 JJaakk VVÁÁMM MMOOHHUU PPOOMMOOCCII??(Lektor: MMggrr.. RRaaddeekk SScchhiinnddlleerr,, instruktor prostorové orientace a samostatného

pohybu nevidom˘ch, b˘val˘ metodik Tyfloservisu, o. p. s.)

Pfiehled a nácvik úãinn˘ch technik pomoci nevidom˘m v rÛzn˘ch situacích, pfiede-v‰ím pfii chÛzi s vidícím prÛvodcem.Z organizaãních dÛvodÛ je nutné úúããaasstt nnaa sseemmiinnááfifiii ppoottvvrrddiitt ddoo 44.. 44.. 22000055 na adresesdruÏení OkamÏik: Umûlecká 5, 170 00 Praha 7, tel.: 233 379 196, e-mail:[email protected], www.okamzik.cz. Zde Vám také rádi zodpovíme pfiípadnédotazy.ÚÚããaassttnniicckk˘̆ ppooppllaatteekk 110000 KKãã uuhhrraaììttee nneejjppoozzddûûjjii 44.. 44.. 22000055 na ãíslo úãtu sdruÏení6304-005/2700 (do zprávy pro pfiíjemce uveìte své jméno). Z váÏn˘ch sociálníchdÛvodÛ lze poplatek sníÏit nebo prominout.Absolventovi v˘cviku, kter˘ se stanena‰ím dobrovolníkem, poplatek vrátíme.

TTûû‰‰íímmee ssee nnaa VVááss!! T˘m pracovníkÛ sdruÏení OkamÏik

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 174


KONTAKTY

Portál sluÏeb zamûstnanostihttp://portal.mpsv.cz/sz

Katalog organizací pfieváÏnû zamûstná-vajících osoby se zdravotním postiÏením

http://www.upoc.cz/Zps/zpsdef.htm

Vybral pbp

âasopis Sociální práce / Sociálna práca – Ceny inzerce2. nebo 3. strana obálky 160 x 230 mm (2 barvy) ..............................15 000 Kã4. strana obálky 160 x 230 mm (2 barvy)...........................................18 000 KãFormát 160 x 230 mm – celá vnitfiní strana .......................................6 000 KãFormát 160 x 115 (80 x 230) mm 1/2 vnitfiní strany.......................... 4 000 KãFormát 80 x 115 mm, 1/4 vnitfiní strany ............................................. 2 000 KãFormát 40 x 67 mm, 1/8 vnitfiní strany ............................................... 1 500 Kã¤ádková inzerce ....................................................................... 150 Kã za fiádku

Objednávky inzerce a kontakt na redakci:ASVSP – Sociální práce / Sociálna prácaGorkého 7, 602 00 Brno Tel.: +420 549 493 895e-mail: [email protected] ãi [email protected] • www. socialniprace.cz

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 175


PŘEDPLATNÉ

Objednávka pfiedplatného 2005 Tuto objednávku vystřihněte a odešlete na adresu redakce

Jméno a adresa objednavatele (nezapomeňte prosím uvést PSČ):

Fakturační adresa (nezapomeňte prosím uvést PSČ): uvádějte prosím tehdy, je-li fakturační adresa odlišná od adresy zasílací. Platí pro objednávky organizací.

tel. /mobil: e-mail:

IČO, DIČ objednavatele:

Závazně objednávám předplatné časopisu SOCIÁLNÍ PRÁCE / SOCIÁLNA PRÁCA:

2005 (set 4 čísel) � (vypište počet setů)

� 1/05 Aktivní politika zaměstnanosti

� 2/05 Sociální práce s rodinou

� 3/05 Rovné příležitosti

� 4/05 Probační a mediační služba

Prosím o zaslání minulých čísel (vypište počet kusů):

� ks 4/04 Hodnoty a etika v sociální práci � ks 4/03 Sociální práce v rómských komunit.

� ks 3/04 Komunitní práce � ks 3/03 Teorie a metody sociální práci*

� ks 2/04 Rodina a péče o seniory * � ks 2/03 Děti a náhradní výchovná péče*

� ks 1/04 Standardy kvality v sociální službě* � ks 1/03 Vzdělávání*

� ks 2/02 Rómové v české společnosti*

� ks 1/02

* čísla označená hvězdičkou již nejsou dostupná v tištěné podobě. Můžeme vám je zaslat v el. formátu (PDF – pro Acrobat Reader). Cena je shodná s cenou výtisku. V případě zájmu tato číslo odešleme na vámi uvedenou e-mailovou adresu. Velikost souboru se pohybuje kolem 1 MB

Druh předplatného (zakřížkujte):

� studentské – 4 x 59 Kč za rok 2005: celkem 236 Kč

� občanské – 4 x 89 Kč za rok 2005: celkem 356 Kč

� pro organizace – 4 x 189 Kč za rok 2005: celkem 756 Kč

Studenty žádáme o zaslání potvrzení o studiu (možno i e-mailem scan ISICu – oboustranně)

Platbu provedu (zakřížkujte): � složenkou � převodem z účtu

Adresa redakce: ČČaassooppiiss SSoocciiáállnníí pprrááccee // SSoocciiáállnnaa pprrááccaaAASSVVSSPP,, GGoorrkkééhhoo 77,, 660022 0000 BBrrnnoo,, ((oodd ssrrppnnaa 22000055 –– JJooššttoovvaa 1100,, 660022 0000 BBrrnnoo)) tteell..:: ++442200 554499 449966 442288,, ffaaxx:: ++442200 554499 449911 992200IIČČOO:: 4499446655661199, číslo účtu: 777630001/2400 e-mail: [email protected] • www: http://socialniprace.cz/

Podpis / razítko:

Zlom 01/05 9.3.2005 20:47 Stránka 176

âasopis vychází ãtyfiikrát v roce a publikuje co nej‰ir‰í spektrum ãlánkÛ relevantních pro sociální práci. âlánky mohou b˘t zamûfieny najak˘koliv aspekt praxe, v˘zkumu, teorie ãi vzdûlávání. âasopis má následující strukturu:

1) Editorial; 2) O ãem se mluví; 3) Anketa; 4) Fakta, vyhlá‰ky, zákony, dokumenty...; 5) Pohledy na vûc; 6) Akademické statû; 7) Studentsképráce; 8) ·koly se pfiedstavují; 9) Inspirace pro praxi; 10) Recenze knih; 11) Zprávy, akce, oznámení; 12) Kontakty

âasopis je zamûfien na publicisticko-praktickou a akademickou ãást. Zatímco v ãástech 6 a 7 jsou publikovány zejména texty, které referujío v˘zkumu a studentsk˘ch pracích, ostatní ãásti jsou koncipovány ‰ífieji a jsou urãeny pro publikování textÛ autorÛ z praxe (informaceo zajímav˘ch projektech, problematick˘ch skuteãnostech v˘konu profese atp.). Nároky na úroveÀ autorsk˘ch textÛ urãen˘ch pro publikaciv jednotliv˘ch rubrikách jsou odli‰né. Následující pokyny jsou pak adresovány autorÛm do akademické ãásti ãasopisu.

1) Pokyny autorÛm akademick˘ch textÛRedakce pfiijímá pfiíspûvky, které odpovídají profilu ãasopisu. Zaslan˘ pfiíspûvek musí b˘t urãen v˘hradnû pro publikaci v ãasopise Sociálnípráce / Sociálna práca. Uvefiejnûná staÈ se stává majetkem ãasopisu a pfietisknout její ãást nebo pouÏít obrázek v jiné publikaci lze jens citací pÛvodu. Redakce si vyhrazuje právo provádût drobné stylistické úpravy. NevyÏádané rukopisy a pfiílohy se nevracejí.

Nabídka rukopisÛRedakci se zasílají tfii provedení rukopisu. Jedno provedení na disketû 3,5 palce ve formátu RTF a dvû ti‰tûné kopie, které neobsahují jménoani pracovi‰tû autora. Odkazy v textu, které by mohly vést k identifikaci autora, se uvádûjí na zvlá‰tním listu. Recenzní fiízení je oboustrannûanonymní, práce jsou posuzovány po stránce obsahové i formální. Na základû posudkÛ rozhodne redakãní rada o jejich pfiijetí ãi odmítnutí.Podle pfiipomínek recenzentÛ mÛÏe b˘t práce vrácena autorÛm k doplnûní, ãi k pfiepracování.

Rozhodnutí o vydáníO v˘sledku recenzního fiízení je autor vyrozumûn. V pfiípadû potfieby je autor vyzván, aby dodal koneãnou verzi práce buì na disketû 3,5palce ve formátu RTF, nebo elektronickou po‰tou. Disketu je nutno oznaãit nálepkou se jménem souboru.

NáleÏitosti rukopisuText musí b˘t napsán v souladu s platn˘mi jazykov˘mi normami. Formátování textu odpovídá textové normostranû (tj. 30 fiádkÛ /fiádkovaã 2/po 60 úhozech). Texty Ïádáme napsané písmem Times New Roman, velikost písma 12, styl písma Normální. Stránky jsou oãíslované.Poznámky pod ãarou lokalizujte v˘hradnû na konec stati. Prosíme, abyste dodrÏovali standard ãasopisu pro citaci literatury podleâSN ISO 690 (010197).

1. Titulní strana obsahuje v˘stiÏn˘ a struãn˘ název práce v ãe‰tinû a angliãtinû, jména v‰ech autorÛ, biografickou charakteristiku (do 50 slov)a v poznámce pod ãarou také kontaktní informaci pro korespondenci.2. Abstrakt v ãe‰tinû v rozsahu maximálnû 200 slov.3. Abstrakt v angliãtinû v rozsahu maximálnû 200 slov v angliãtinû.4. Vlastní text (rozsah maximálnû 5 000 slov).5. Seznam citované literatury: Autory Ïádáme, aby zv˘‰enou pozornost vûnovali pfiesnému a korektnímu odkazování (viz níÏe). V textu seodkazuje uvedením autorova pfiíjmení, roku publikace (Korda, 2002) a v pfiípadû, Ïe se jedná o doslovnou citaci, také strany uvedené zarokem po dvojteãce. Seznam literatury je uveden na konci statû a je v nûm uvedena pouze literatura, na kterou se v textu odkazuje. Seznamje uspofiádán abecednû podle autorÛ a v pfiípadû, Ïe se odkazuje na více prací téhoÏ autora, jsou jeho práce uvedeny chronologicky. JestliÏese odkazuje na práce autora, které publikoval v tomtéÏ roce, jsou práce odli‰eny uvedením písmena a, b atd. u roku vydání.

Citace a odkazy se uvádûjí v souladu s âSN ISO 690 (010197). Vybrané pfiíklady zde uvádíme:Monografická publikace:PELIKÁN, J. Základy v˘zkumu. Praha: Karolinum, 1998.Pfiíspûvky do monografické publikace:FOUâKOVÁ, M. Reinkarnace a hlubinná terapie. In WHITTON, J. L., FISHER, J. Îivot mezi Ïivoty. Brno: Bollingenská vûÏ, 1992, s. 9–14.Pfiíspûvek do ãasopisu:WINTER, J. Z trosek likvidace signál celé Evropû. âeskomoravsk˘ profit, 1995, roã. 6, ã. 28, s. 10–11.

Studentské práce akademického charakteru: Snaha o úroveÀ jako u akademick˘ch ãlánkÛ. Pfiedpokládá se pouze ãásteãná znalosta orientace v dané problematice. PouÏití literatury a citace jako u akademick˘ch statí jsou pfiedpokladem.Studentské práce esejistického charakteru: Pfiedpokládá se osobní znalost a zku‰enost s tématem z praxe, popfi. jako kritická úvaha nadskuteãnou praxí. Citace a literatura nejsou podmínkou.

2) Pokyny pro formát recenzíRubrika recenze nabízí prostor v‰em zájemcÛm, ktefií chtûjí seznámit ostatní ãtenáfie se zajímav˘mi knihami z oblasti sociální práce a pfiíbuz-n˘ch oborÛ. Maximální rozsah recenze je stanoven na 1 200 slov. Recenze musí obsahovat bibliografick˘ údaj o hodnocené knize (DanielaVodáãková a kol.: Krizová intervence, Portál, Praha, 2002) a jméno autora recenze spolu s kontaktem na pracovi‰tû, pfiíp. e-mailem.Nabídky recenzí zasílejte ve formátu RTF, jednoduchém fiádkování, ve formátu písma Times New Roman, velikost písma 12, na disketû 3,5palce ãi e-mailem.

3) Ostatní rubrikyPfiíspûvky ostatních rubrik nemají stanoven˘ závazn˘ formát, jejich podoba bude upfiesÀována individuálnû na základû dohody s redakcí.

4) Kontaktní údaje:

Své pfiíspûvky zasílejte na adresu redakce:

âasopis Sociální práce / Sociálna prácaASVSP, Fakulta sociálních studií MU, Gorkého 7, 602 00 Brno Telefon: +420 549 493 895, e-mail: [email protected]:socialniprace.cz

Editorial ........................................................................................................................................................... 1O ãem se mluví Dlouhodobû nezamûstnan˘ch je v Brnû skoro polovina ................................................................................ 3Evropsk˘ sociální fond jako moÏnost financování projektÛ NNO ................................................................... 6 EURES usnadÀuje mobilitu pracovních sil .................................................................................................. 12Kluby práce nabízejí fiadu moÏností nejen tûlesnû postiÏen˘m ................................................................... 14Poradenské sluÏby pomáhají pfiedcházet psychick˘m problémÛm u nezamûstnan˘ch .............................. 16Krásné a kvalitní svíãky vyrobí v chránûn˘ch dílnách ................................................................................... 18Betánie zamûstnává osoby s psychick˘m postiÏením .................................................................................. 22

AnketaOtazníky aktivní politiky zamûstnanosti ......................................................................................................... 25

Fakta, vyhlá‰ky...Nov˘ zákon o zamûstnanosti ....................................................................................................................... 27Národní akãní plán zamûstnanosti na léta 2004–2006 ................................................................................ 31

Pohledy na vûcProgramy První pfiíleÏitost a Nov˘ start by mûly pomoci rizikov˘m skupinám: J. Majerová ....................... 36Personální agentury uÏ nemohou zamûstnávat na dohodu o provedení práce: I. Pfiibylová ................... 38

Akademické statûT. Sirovátka: Individuální pfiístup a strategie aktivace v politice na trhu práce v âeské republice ........... 40

O. Pûã: Pfiechodné zamûstnávání v pracovní rehabilitaci závaÏnû du‰evnû nemocn˘ch ........................ 56

A. Zemanová, E. Kopcová: Multidisciplinárny tím a úlohy psychológa v procese pracovnej integrácie jedincov so zdravotn˘m postihnutím ................................................................................................... 64

I. Kredátus: VyuÏitie aktívneho sociálneho uãenia programového vo vzdelávaní nezamestnan˘ch ......... 71

L. Sojka: Sociálne dimenzie kariérneho rozvoja .................................................................................. 80

M. Schavel, M. Davideková: Vzdelávanie v sociálnej práci, porovnanie obsahu ‰túdia na vybran˘ch fakultách ...................................................................................................................... 88

L. Jedliãková: Telefonická krizová intervence pro dûti a mládeÏ v âR – situace v roce 2002 a 2003 ... 101

S. Bártlová: Medicinalizace – problém stále Ïiv˘ ............................................................................... 115

S. ·evãíková: Srovnání kognitivnû-behaviorálního pfiístupu a logoterapie v sociální práci v nástinu terapie drogové závislosti ................................................................................................................ 122

·koly se pfiedstavují Soukromá VO· sociální Jihlava: Praxe pfiispívá i k v˘chovû osobnosti ............................................... 134

Inspirace pro praxiJak získat klienta pro spolupráci?: L. Musil ....................................................................................... 139

Individuálna hodnota dobrovoºníctva: E. Mydlíková ............................................................................ 145

Recenze ......................................................................................................................................... 149

Akce, zprávy a oznámení .............................................................................................................. 174

Kontakty ........................................................................................................................................ 175

Obálka 01/2005 9.3.2005 20:43 Stránka 2

Date post:	09-Jan-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

SP - socialniprace.cz · Sociální práce / Sociálna práca âasopis pro teorii, praxi a...

Documents