Specifické případy při vedení úetnictví FO a rozdíly mezi ...bp.svse.cz/2010_Bakalarske...

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

Specifické případy při vedení účetnictví FO a

rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Dana Neubauerová

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ladislav Ţalio

Znojmo, prosinec 2009

Abstrakt

Tato práce se zabývá evidencí soustavné podnikatelské činnosti fyzických osob pro

podnikatelské účely. Úvodní část seznamuje s pojmem podnikání a s druhy příjmů

z podnikání fyzických osob. Ve druhé části jsou uvedeny formy vedení evidencí

podnikatelské činnosti fyzických osob od účetnictví přes daňovou evidenci aţ k evidenci

příjmů. Další část se zaměřuje na přechody z jednodušších evidencí na účetnictví. Poslední

teoretická část je věnována účetnictví fyzických osob a hlavní rozdíly od účetnictví

právnických osob. V praktické části je uvedeno porovnání vedení daňové evidence a

účetnictví na konkrétním případu a vyhodnocení daňových dopadů u daných případů

vedení evidence podnikatelské činnosti.

Abstrakt

This material deals with evidence of systemized entrepreneurial activity from industry

purposes. The introduction covers the term enterprise and with types of income from

entrepreneurial activity of individuals. The second part covers different types of accounting

of entrepreneurial activity of individuals from accounting, tax matters and also revenue.

The next part covers the change from simpler accounting standards to more complex

standards. The final part is dedicated to differences between accounting standards of

individuals and corporations. The practical section compares tax evidence and accounting

on a specific example and the evaluation of the tax impact.

.

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci „Specifické případy při vedení účetnictví fyzických

osob a rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím“ vypracovala samostatně, pod

vedením Ing. Ladislava Ţalio a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje.

V Hodonicích 30. dubna 2010

_______________________

Dana Neubauerová

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkovala ing. Ladislavu Ţalio za jeho cenné připomínky

a odbornou pomoc při zpracování této bakalářské práce. Dále chci poděkovat ing. Tomáši

Šimčíkovi za poskytnuté účetní informace, ing. Jiřímu Barabášovi za moţnost vyuţití jeho

účetních a daňových podkladů a podporu při zpracovávání bakalářské práce.

Obsah:

ÚVOD ............................................................................................................................... 7

Cíl práce a metodika .......................................................................................................... 8

1 PODNIKÁNÍ, PODNIKATELÉ A PŘÍJMY Z PODNIKÁNÍ ......................................... 9

1.1 Podnikání ................................................................................................................ 9

1.2 Podnikatel ................................................................................................................ 9

1.3 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ..................................... 10

1.3.1 Příjmy z podnikání .......................................................................................... 10

1.3.2 Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti .................................................... 10

2 VOLBA VEDENÍ DAŇOVÝCH EVIDENCÍ A ÚČETNICTVÍ .................................. 11

2.1 Vedení účetnictví ................................................................................................... 11

2.1.1 Podstata, význam a funkce účetnictví ............................................................. 12

2.1.2 Právní úprava a regulace účetnictví ................................................................. 14

2.1.3 Princip účetnictví ............................................................................................ 16

2.1.2 Hospodářský výsledek .................................................................................... 18

2.1.3 Nástroje účetnictví .......................................................................................... 18

2.2 Vedení daňové evidence ........................................................................................ 19

2.2.1 Cíle daňové evidence ...................................................................................... 19

2.3 Forma vedení daňové evidence .............................................................................. 19

2.3.1 Deník příjmů a výdajů ..................................................................................... 20

2.3.2 Evidence majetku ............................................................................................ 21

2.3.3 Evidence pohledávek a závazků ...................................................................... 22

2.4 Evidence příjmů, pohledávek a majetku ................................................................. 22

2.4.1 Nástroje vedení evidence příjmů ..................................................................... 23

3 PŘECHODY Z DAŇOVÉ EVIDENCE ....................................................................... 23

3.1 Přechod z daňové evidence na evidenci příjmů (při uplatnění výdajů

procentem z příjmů) .................................................................................................... 23

3.2 Přechod z daňové evidence na vedení účetnictví .................................................... 24

4 ÚČETNICTVÍ PODNIKATELE – FYZICKÉ OSOBY ................................................ 27

4.1 Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu .................................................................... 28

4.1.1 Účetní knihy ................................................................................................... 29

4.1.2 Zahájení vedení účetnictví............................................................................... 29

4.2 Majetek ................................................................................................................. 30

4.2.1 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek ....................................................... 31

4.3 Zásoby ................................................................................................................... 33

4.3.1 Oceňování zásob ............................................................................................. 33

4.3.2 Způsob evidence zásob ................................................................................... 34

4.3.3 Inventarizace ................................................................................................... 34

4.4 Náklady a výnosy .................................................................................................. 35

4.4.1 Náklady .............................................................................................................. 35

4.4.2 Výnosy ............................................................................................................... 36

4.5 Zúčtovací vztahy ................................................................................................... 36

4.6 Účetní uzávěrka a závěrka ..................................................................................... 37

4.6.1 Etapy účetní uzávěrky ..................................................................................... 37

4.6.2 Účetní závěrka ................................................................................................ 39

4.6.3 Archivace účetních dokladů ............................................................................ 39

5 SROVNÁNÍ DAŇOVÉ EVIDENCE A ÚČETNICTVÍ ................................................ 40

5.1 Daňová evidence ................................................................................................... 44

5.2 Přechod z daňové evidence na účetnictví ............................................................... 45

Závěr ............................................................................................................................... 49

Seznam pouţité literatury ................................................................................................ 51

Právní předpisy ............................................................................................................... 52

Seznam obrázků: ............................................................................................................. 53

Seznam příkladů: ............................................................................................................. 53

Seznam příloh ................................................................................................................. 54

7

ÚVOD

Práce se zaměřuje především na problematiku účetnictví u podnikatelů – fyzických osob.

V první kapitole jsou zaznamenány formy podnikání fyzických osob, co to vlastně

podnikání je a různé druhy příjmů z podnikatelské činnosti. Podnikatelé – fyzické osoby si

(na rozdíl od právnických osob, kterým zákon nařizuje vést účetnictví) můţe vybrat jako

evidenci podnikatelské činnosti si zvolí.

Moţnosti těchto evidencí jsou uvedeny ve druhé kapitole. Nejméně administrativně

náročnou evidencí je evidence příjmů, kde výdaje pro daňové účely nejsou sledovány.

Podnikatel pro daňové účely vyuţije moţnost paušálních výdajů spočítaných procentem ze

zdanitelných příjmů. Takovou evidenci většinou vedou podnikatelé ve sluţbách a

řemeslníci, kteří vyuţívají zajímavých procentních sazeb u takto uplatněných výdajů

k daňové optimalizaci. Podnikatelé, kteří chtějí evidovat své příjmy i výdaje pouţívají

daňovou evidenci. Ovšem stále více podnikatelů se svým růstem zjišťuje, ţe ani daňová

evidence nepostihuje všechny situace a skutečnosti, které podnikatel potřebuje

zaznamenat. Důvodem jsou i dotace z Evropské unie, kde u některých příjemců takových

dotací je vedení účetnictví nezbytné pro samotnou moţnosti přijetí dotace. Dalšími

podnikateli, kteří jsou nuceni vést účetnictví jsou výrobci elektrické energie. U fyzických

osob jsou to zejména výrobci elektrické energie z alternativních zdrojů, ať uţ vodní či

fotovoltaické elektrárny.

Podnikatel se můţe rozhodnou přejít z jedné evidence na druhou i v průběhu podnikání,

takovou situací se zabývám v praktickém příkladu. Data podnikatele, který v roce 2009

vedl daňovou evidenci jsou zpracována z pohledu stávajícího a následně ve variantě, kdyţ

by se rozhodl k 1.1.2009 vést účetnictví. Oba postupy jsou porovnány a vyhodnoceny na

konci této poslední kapitoly. Daňový dopad případného přechodu je zajímavý. Nedá se

však aplikovat kaţdoročně. Proto je vţdy dobře zváţit i následující období – jaké budou

pravděpodobné výsledky podnikání, zda můţeme očekávat růst či naopak pokles aktivit a

s nimi spojených výnosů (příjmů).

8

Cíl práce a metodika

Cílem této bakalářské práce je poznání principů vedení účetnictví fyzických osob a

odlišností od účetnictví osob právnických a porovnání daňových dopadů při vedení

účetnictví a jiných evidencí pro daňové účely fyzických osob.

Na úvod popíšu pojmy podnikání, podnikatel. Dále se zaměřím na druhy moţných příjmů

ze samostatné výdělečné činnosti fyzických osob.

V další kapitole se budu věnovat moţnostem evidence pro daňové účely. Zaměřím se

zejména na vedení účetnictví – jeho základy a principy a daňovou evidenci. Tady popíšu

její princip, moţnosti vedení evidenčních knih a výhody. Dále v krátkosti připomenu i

moţnost vedení evidence pouze daňových příjmů a uplatňování výdajů paušální částkou.

Poté se zaměřím na moţnost přechodu z jednodušších evidencí na účetnictví. Důkladněji

proberu zejména daňové dopady takového přechodu a nutnost důkladné kontroly všech

vedených evidencí pro daňové účely. Budou názorně vysvětleny postupy při ukončování

daňové evidence a přechodu na účetnictví.

Jako poslední teoretická kapitola bude kapitola Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.

Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu je nejčastější formou vedení účetnictví fyzických

osob. Popíšu základní účetní problémy s upozorněním na situace, kdy vznikají odlišné

účetní případy od účetnictví osob právnických.

V praktické části na konkrétním případu vedení daňové evidence a toho samého případu

při vedení účetnictví ukáţu odlišnosti a z toho plynoucí daňové dopady. Jedná se zejména

o odlišnosti daňových dopadů příjmů a výnosů a jejich promítnutí do příslušných účetních

období a důsledků přechodu na účetnictví z DE v minulém účetním období.

Při tvorbě této práce budu vycházet z odborné literatury a příslušné legislativy. Zdroje

informací budou uvedeny na konci této práce.

9

1 PODNIKÁNÍ, PODNIKATELÉ A PŘÍJMY

Z PODNIKÁNÍ

Podnikání a podnikatele vymezuje zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů

(dále jen Obchodní zákoník) v § 2. Existují však i další moţnosti provozování výdělečné

činnosti fyzických osob podnikatelského charakteru, které nejsou definované obchodním

zákoníkem.

1.1 Podnikání

Podnikání je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na

vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku.

Tato definice obsahuje všechny formy pojetí pojmu podnikání. Z ekonomického pohledu

jde zejména o zvýšení původní hodnoty ekonomických zdrojů podnikatele a to zejména

inovací a zavedením změn. Dále podnikání vytváří moţnost prospěchu i dalším

zúčastněným osobám – zejména vytvořením pracovních míst či spolupráce dalších

podnikatelů. V neposlední řadě podnikání uspokojuje potřebu dané fyzické osoby v jeho

seberealizaci a dosáhnutí dalších cílů.

1.2 Podnikatel

Podnikatel dle Obchodního zákoníku je:

a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku

b) osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění

c) osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle

zvláštních předpisů

d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle

zvláštního předpisu

Do obchodního rejstříku se zapisují fyzické osoby jestliţe výnosy (či příjmy) dosáhly za

dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částky 120 mil. Kč nebo

provozuje ţivnost průmyslovým způsobem. Pokud tyto podmínky fyzická osoba přestala

10

splňovat, můţe poţádat o výmaz z obchodního rejstříku. Fyzická osoba můţe poţádat o

zápis do obchodního rejstříku i bez splnění těchto podmínek.

Podnikatelem se můţe stát fyzická osoba, která je bezúhonná, způsobilá k právním

úkonům po dosaţení 18 let věku. Podnikatel jedná svým jménem a sám také nese

podnikatelské riziko. Za svoje závazky ručí celým svým majetkem.

1.3 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti

Příjmy fyzických osob jsou rozděleny dle Zákona o dani z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění

pozdějších předpisů takto:

a) příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky

b) příjmy z podnikání

c) příjmy z kapitálového majetku

d) příjmy z pronájmu

e) ostatní příjmy

1.3.1 Příjmy z podnikání

Za příjmy z podnikání jsou povaţovány:

- příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství

- příjmy ze ţivností

- příjmy z jiného podnikání dle zvláštních předpisů (např. auditoři, advokáti, daňový

poradci, lékaři apod.)

- podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní

společnosti na zisku

1.3.2 Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti

Jsou definovány Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších

předpisů, v § 7 odst.2 takto:

11

a) příjmy z uţití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního

vlastnictví, autorských práv vč. práv příbuzných právu autorskému, a to vč. příjmů

z vydávání, rozmnoţování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.

b) Příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není ţivností ani podnikáním podle

zvláštních předpisů (např. příjmy sportovců)

c) Příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele

kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost

podle zvláštních právních předpisů

d) Příjmy z činnosti insolvenčního správce, vč. příjmů z činnosti předběţného

insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního

správcea zvláštního insolvenčního správce, které nejsou ţivností ani podnikáním

podle zvláštního právního předpisu

2 VOLBA VEDENÍ DAŇOVÝCH EVIDENCÍ A ÚČETNICTVÍ

Do konce roku 2003 existovaly dvě účetní soustavy –jednoduché a podvojné účetnictví.

Od 1.1.2004 bylo jednoduché účetnictví zrušeno a nahrazeno daňovou evidencí. (Štohl,

s.5, 2007)

Zákon o dani z příjmů uvádí, ţe fyzické osoby s příjmy z podnikání a z jiné samostatné

výdělečné činnosti, které nevedou účetnictví (povinně nebo dobrovolně dle zákona o

účetnictví) a neuplatňují výdaje paušální částkou z dosaţených příjmů, vedou daňovou

evidenci.

V následujících kapitolách popíšu základní informace o jednotlivých evidencích pro

zjištění základu daně fyzických osob.

2.1 Vedení účetnictví

Základním předpisem pro vedení účetnictví je zákon o účetnictví, kterým se řídí vedení

účetních záznamů závazně pro všechny účetní jednotky. (Štohl, s. 4, 2007)

Tento předpis obsahuje informace o rozsahu a způsobu vedení účetnictví, náleţitostmi a

obsahem účetních dokladů a účetních zápisů, účetních knih a účetní závěrky. Také jsou

v něm uvedeny způsoby oceňování majetku a jeho inventarizace.

12

Podnikatel je povinen vést účetnictví, pokud se dle zákona o účetnictví stane účetní

jednotkou. Účetní jednotkou se podnikatel stane a má povinnost vést účetnictví pokud:

a) je zapsán do obchodního rejstříku

b) jeho obrat přesáhl stanovený limit 25 mil. Kč za bezprostředně předcházející

kalendářní rok

c) se dobrovolně rozhodne vést účetnictví

d) je účastníkem sdruţení bez právní subjektivity, pokud alespoň jeden účastník je

účetní jednotkou

e) je zahraniční fyzickou osobou podnikající na území ‚ČR

f) mu to ukládá zvláštní právní předpis

Pokud podnikatel přesáhl limit daný zákonem o účetnictví, je povinen od prvního dne

účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se stal účetní jednotkou vést

účetnictví. Tento limit se vztahuje pouze na podnikatele, nikoliv fyzické osoby s příjmy

z jiné samostatně výdělečné činnosti.

Ukončit vedení účetnictví můţe podnikatel aţ po uplynutí pěti po sobě jdoucích účetních

období, ve kterých vedl účetnictví. (Cardová, s. 14, 2007) Tato podmínka platí i pro

podnikatele, kteří se rozhodnou vést účetnictví dobrovolně.

2.1.1 Podstata, význam a funkce účetnictví

Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to

v peněţních jednotkách. (Štohl, s. 3, 2007)

Účetnictví poskytuje informace o dané účetní jednotce k určitému okamţiku a o stavu a

pohybu majetku a závazků a nákladech, výnosech a s tím související zjištění

hospodářského výsledku.

Tyto informace jsou důleţité zejména pro osoby, které jsou v účetní jednotce majetkově

zainteresování, nebo do dané jednotky chtějí investovat, či jí půjčit finanční prostředky,

popř. s ní spolupracovat. Dále pro osoby, které účetní jednotku řídí či kontrolují.

V neposlední řadě účetnictví obsahuje informace pro vymezení daňových povinností,

13

čerpání dotací popř. úvěrů a je moţno ho pouţít jako důkazní nástroj při soudních

jednáních.

Funkce účetnictví:

- poskytování informací o hospodaření firmy k určitému okamţiku a za určité období

- poskytování informací pro rozhodování a řízení podniku

- zjištění základu daně z příjmů

- poskytování informací o majetku firmy a hospodaření s ním

Obrázek 1: Základní prvky účetnictví:

Zdroj: práce autora

Další důleţité informace o účetnictví:

Účetní období: je to 12 po sobě nepřetrţitě jdoucích kalendářních měsíců. Můţe to být

kalendářní rok nebo hospodářský rok.

Sběr prvotních

informací, jejich ověření

a vyhodnocení

Třídění, zpracování

informací do

přehledných výstupu

Kontrola informací,

jejich ověření, případně

schválení

Předání účetních

informací uţivatelům

14

Měna účetnictví: účetnictví se vede v české měně. Povinností účetní jednotky, která vede

záznamy o majetku či závazcích v cizí měně, tuto hodnotu přepočítat a vyjádřit v české

měně.

Forma vedení účetnictví: účetní jednotka můţe vést účetnictví buď ručně nebo pomocí

účetního softwaru

2.1.2 Právní úprava a regulace účetnictví

Zákon o účetnictví jako základní právní norma, jímţ je účetnictví upraveno, je provázán

s řadou dalších zákonů a ovlivňuje ho silně i mezinárodní regulace účetnictví (ISU, s.28,

2006)

Povinností podnikatele je dle zákona o účetnictví vést účetnictví úplně, průkazně a správně

a zajistit aby účetní závěrka sestavená na základě údajů z účetnictví věrně a poctivě

zobrazovala účetnictví a finanční situaci účetní jednotky

úplnost účetnictví: jsou zaúčtovány všechny účetní případy týkající se daného účetního

období

průkaznost účetnictví: doloţení účetních případů účetními doklady

správnost účetnictví: pokud neporušuje povinnosti stanovené zákonem

Za účetnictví zodpovídá podnikatel a to i v případě, ţe mu účetnictví zpracovává další

osoba na základě pracovního poměru, smlouvy či dohody.

Stát reguluje účetnictví zejména vydáváním:

a) zákonů

b) vyhlášek

c) standardů

Hlavním zákonem upravující účetnictví je Zákon o účetnictví na kterou navazují prováděcí

vyhlášky, které podrobněji stanoví způsob provádění zákona. Konkrétní postupy účtování

jsou obsaţeny v českých účetních standardech. Zákon o účetnictví předkládá Ministerstvo

financí České republiky.

15

Obsah Zákona o účetnictví:

- vymezení účetní jednotky

- stanovení předmětu účetnictví

- vymezení rozsahu účetnictví, povinných náleţitostí účetních dokladů

- vymezení účetní závěrky, okamţik ke kterému ji lze sestavit, její druhy, povinnosti

ověřování účetní závěrky auditorem, obsah výroční zprávy a způsob jejího

zveřejňování

- obsahuje směrnou účetní osnovu a poţadavky kladené na účtový rozvrh

- určuje účetní období

- povinnosti účetní jednotky ve vazbě na konsolidovanou účetní závěrku

- upravuje základní účetní metodu (zejména způsoby oceňování)

- pravidla pro inventarizaci majetku a závazků

- podmínky průkaznosti, přenosu, oprav a úschovy účetních záznamů

- stanovení pokut za porušení povinností, které ukládá

Dále ministerstvo financí vydává vyhlášky, kterými se provádějí některá ustanovení

zákona o účetnictví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek.

Zejména:

- poloţky účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, jejich uspořádání a

označování

- účetní metody a jejich pouţití

- směrnou účtovou osnovu

- metody konsolidace účetní závěrky a postupy spojené s konsolidací

Dalším regulačním prvkem jsou české účetní standardy, který vznikly na základě

původních pokynů a sdělení ministerstva financí, které byly vydávány do 31.12.2003. tyto

standardy podrobně upravují účetní metody a stanovují postupy v konkrétních účetních

případech, popř. upravují postupy pro skupiny majetku.

Účetní jednotka si můţe na základě platných norem a předpisů určit jak bude postupovat,

či jakou metodu v účetnictví zvolí svou vnitřní směrnicí. Smyslem těchto směrnic je

aplikace zákonů na podmínky dané účetní jednotky a vybrání nejvhodnější varianty z těch,

které zákony či vyhlášky dovolují. V neposlední řadě také vnitřní předpisy obsahují

rozdělení pravomocí a odpovědností osob v účetní jednotce.

16

2.1.3 Princip účetnictví

Základním principem účetnictví je posouzení majetku ze dvou hledisek.

Aktiva – skutečné konkrétní majetkové poloţky – hmotný majetek, nehmotný majetek,

zásoby, peníze apod.

Pasiva – zdroje financování majetku – vlastní a cizí zdroje financování

Tato souběţná dvojí klasifikace majetku představuje základ účetnictví jako systému,

označuje se jako bilanční princip. (Cardová, s. 77, 2007)

Obrázek 2: Rozvaha

Aktiva Rozvaha k Pasiva

Dlouhodobý majetek (aktiva)

Dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobý hmotný majetek

Dlouhodobý finanční majetek

Oběžný majetek (aktiva)

Zásoby

Dlouhodobé pohledávky

Krátkodobé pohledávky

Peněţní prostředky

Aktiva celkem

Vlastní kapitál

Základní kapitál

Fondy

Výsledek hospodaření (zisk)

Cizí zdroje

Dlouhodobé závazky

Krátkodobé závazky

Bankovní úvěry

Pasiva celkem

Zdroj: ISU, s. 61, 2006

Rozvaha je základním zdrojem informací o celkové struktuře majetku firmy, o tom kolik

tam vlastníci sami vloţili, jaký zisk (ztrátu) vytvořili a kolik dluhů mají a to vše za běţný

rok a pro porovnání ještě za rok předchozí. (Cardová, s.135, 2007)

17

Obrázek 3: Základní bilanční princip:

=

V rozvaze se můţeme setkat pouze se čtyřmi typy změn, kterými jsou:

Změna poloţek aktiv (celková suma aktiv zůstává nezměněná)

Změna poloţek pasiv (celková suma pasiv zůstává nezměněná)

Přírůstek aktiv a pasiv současně

Úbytek aktiv a pasiv současně

Veškeré účetní případy jsou zaznamenávány podvojně a souvztaţně. Podvojnost znamená,

ţe jsou zachyceny alespoň na dvou účtech; souvztaţné účty jsou účty vhodné k danému

účetnímu případu. (Cardová, s. 77. 2007)

Účet má dvě strany:

MD – má dáti (na vrub, debet)

D – Dal (ve prospěch, kredit)

Na jedné straně účtu účtujeme přírůstek, na druhé úbytek.

U aktivních účtů přírůstky účtujeme na stranu MD u pasivních se přírůstky účtují na stranu

D v souladu s principem rozvahy.

Mimo rozvahových účtů vznikly ještě účty nákladové a výnosové. Nákladové účty mají

přírůstek na MD, výnosy na D.

Výnosy: trţby za provedené práce či sluţby, výrobky nebo zboţí vztahující se k danému

účetnímu období

Náklady: spotřeba hospodářských prostředků (materiál, přípravky), sluţeb, energií, práce

zaměstnanců vztahující se k trţbám daného účetního období

Výnosy či náklady vztahující se k jinému účetnímu období musí být časově rozlišeny a

zaúčtovány do správného účetního období.

AKTIVA

PASIVA

18

2.1.2 Hospodářský výsledek

Výsledek hospodaření se v účetnictví uvádí jako rozdíl mezi výnosy a náklady podnikatele.

Hospodářský výsledek není totoţný se základem daně. Je to pouze podklad pro zjištění

základu daně, je nutné ho ještě upravit dle zákona o dani z příjmů o další připočitatelné či

odčitatelné poloţky. Zejména o rozdíly mezi účetními a daňovými odpisy,

nevyfakturované dodávky, nedaňové výnosy či náklady apod.

2.1.3 Nástroje účetnictví

Účetní doklad je základním prvkem v účetnictví. Jeho hlavním úkolem je věrné popsání

jevu, který nastal v účetní jednotce. Náleţitosti účetního dokladu: název účetního dokladu,

obsah účetního případu a označení zúčastněných stran v případě dvoustranných smluv

(dodavatel – odběratel, zaměstnanec – zaměstnavatel,…), datum vyhotovení, částku a

mnoţství, uskutečnění účetního případu, jestliţe se liší od data vyhotovení a podpis

odpovědné osoby za účetní případ a za zaúčtování.

Účetním zápisem se eviduje účetní případ. Je to účetní záznam týkající se účetních knih

(hlavní knihy, účetního deníku, knih analytické evidence a podrozvahových účtů).

Účetní deník je chronologický seznam veškerých účetních záznamů za účetní období.

Součástí zápisu do účetního deníku je účtovací předpis (tzv. předkontace), ten udává čísla

pouţitých účtů na stranách Má dáti a Dal, na kterých jsou účetní případy zaúčtovány

v hlavní knize. Deník tak propojuje účetní doklady s ostatními účetními knihami.

V hlavní knize jsou oproti tomu členěny záznamy věcně, systematicky. Je to soubor

syntetických účtů, na kterých jsou věcně zaúčtovány všechny hospodářské transakce

daného období s nimi související. Syntetické účty souborně zachycují všechny účetní

případy v peněţním vyjádření představují v podstatě rozklad rozvahových poloţek aktiv a

pasiv, většinou ještě v přesnějším členění (Kovanicová, s. 25, 2008)

19

Knihy analytické evidence jsou soubor analytických účtů, slouţící pro podrobnější členění

informací uvedených na syntetických účtech. Odděleně sledují jednotlivé sloţky majetku,

které je pro firmu účelné sledovat odděleně (zvláštní účty pro jednotlivá stálá aktiva, různé

účty v bankách, různé pokladny, je-li jich v podniku více, druhy zboţí, členění závazků a

pohledávek podle věřitelů/dluţníků, členění podle jednotky měny, rozlišení jednotlivých

závazků vůči státu – zvláštní účet pro kaţdou z daní, sociální pojištění zaměstnance a

zaměstnavatele, zdravotní pojištění atd.).(Sedláček, s. 68,2005)

2.2 Vedení daňové evidence

Daňová evidence nahrazuje od 1.1.2004 jednoduché účetnictví. Poskytuje hlavně údaje

potřebné pro zjištění daně z příjmů fyzických osob. Vedou ji fyzické osoby, které dosahují

příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a:

- uplatňují pouţité výdaje ve skutečné výši

- nevedou účetnictví, ať jiţ dobrovolně, či nedosahují limitu pro který by se museli

stát účetní jednotkou, ani jim to neukládá zvláštní právní předpis

- neuplatňují stanovení výdajů procentem z příjmů

- neplatí paušální daň

Cílem daňové evidence je definován v §7b Zákona o dani z příjmu

2.2.1 Cíle daňové evidence

Cílem daňové evidence je:

- zjištění základu daně z příjmů (rozdíl mezi daňovými příjmy a výdaji)

- zjištění stavu majetku a závazků, které ovlivňují základ daně z příjmů

- vyuţití zjištěných údajů pro další rozhodování

2.3 Forma vedení daňové evidence

Formy vedení DE se mohou lišit dle sloţek druhu podnikání podnikatele.

Základními evidenčními knihami jsou:

- deník příjmů a výdajů (peněţní prostředky)

- kniha pohledávek a závazků (evidence pohledávek a závazků)

20

- evidenční karty dlouhodobého majetku a zásob (evidence dlouhodobého majetku a

zásob

- evidenční karty rezerv

- mzdová evidence (mzdy a personalistika)

- evidence stálých plateb (leasingy, zálohy na daň apod.)

- kniha jízd

2.3.1 Deník příjmů a výdajů

Je stěţejní součástí daňové evidence v členění potřebném pro zjištění základu daně

z příjmů. V praxi se často označuje jako peněţní deník. Je určen pro podnikatele a další

OSVČ, kteří dosahují příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, nejsou

účetními jednotkami a neuplatňují výdaje procentem z příjmů (Vybíhal, s.52, 2009).

Podnikatel si můţe pro přehlednost zaloţit více deníků – pro kaţdou agendu zvlášť. Jedná

se zejména o deník běţného účtu, pokladní deník, deník faktur přijatých apod.

Deník musí obsahovat:

- datum uskutečnění operace

- označení daňového dokladu

- stručný popis transakce

- přehled o celkových příjmech a výdajích

- přehled o příjmech, které jsou předmětem daně z příjmů v poţadované struktuře

podle jednotlivých druhů příjmů (§7 aţ 10 Zákona o dani z příjmu)

- přehled o výdajích souvisejících s příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů a

nejsou osvobozeny od daně

- přehled o úpravách základu daně (poloţky zvyšující či sniţující rozdíl mezi příjmy

a výdaji)

Zápisy se provádějí chronologicky, kaţdá operace na samostatný řádek. Ke konci

zdaňovacího období se provedou součty příjmů a výdajů. Do deníku příjmů a výdajů se

zapisuje na základě pokladních dokladů a bankovních výpisů. (Štohl, s. 26, 2007) Vstupují

tedy do něj pouze pohyby peněţní (finanční) nikoliv tzv. předpisy plateb (faktury,

splátkové kalendáře apod.

21

K evidenci operací mezi peněţními účty (běţnými účty a pokladnou) slouţí tzv. průběţné

poloţky.

2.3.2 Evidence majetku

V daňové evidenci je zachycen majetek, který se podnikatel (OSVČ), rozhodl vloţit do

podnikání – do svého obchodního majetku.

Pro obsahové vymezení sloţek majetku v DE se pouţijí zvláštní právní předpisy o

účetnictví, není-li dále stanoveno jinak.

Obrázek 4 Struktura majetku podnikatele:

Zdroj: Sedláček, s. 125, 2009

Vhodným způsobem evidence je karta hmotného majetku, která slouţí k jeho identifikaci a

obsahuje zejména:

- název

- popis majetku nebo číselné označení

Obchodní majetek

Dlouhodobý majetek

Oběžný majetek

Zásoby Dlouhodobý nehmotný

majetek

Dlouhodobý hmotný

majetek

Dlouhodobý finanční

majetek

Dlouhodobé

pohledávky

Krátkodobé

pohledávky

Finanční majetek

Peněţní prostředky

22

- datum a způsob jeho pořízení a uvedení do uţívání

- ocenění

- údaje o zvoleném postupu daňového odpisování, roční sazby odpisů a částky

odpisů za zdaňovací období

- datum a způsob vyřazení

(Cardová, s. 24, 2009)

2.3.3 Evidence pohledávek a závazků

Jako základ této evidence slouţí kniha faktur vydaných a přijatých. Tato kniha zajišťuje

oddělené sledování jednotlivých pohledávek a závazků na základě faktur či jiných dokladů.

Datum vzniku závazku či pohledávky a částku. Dále je zde zaznamenán datum splatnosti a

forma úhrady, popř. další údaje.

Pro ostatní pohledávky a závazky je většinou vedena zvláštní kniha pohledávek a závazků.

2.4 Evidence příjmů, pohledávek a majetku

Fyzická osoba má moţnost výběru uplatnění buď skutečných výdajů, nebo uplatnit výdaje

procentem z příjmů dle zákona o dani z příjmů ve výši:

a) 80% z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a

z řemeslných ţivností

b) 60 % z příjmů ze ţivností kromě řemeslných

c) 40 % z příjmů ostatních

Výjimky kdy nelze výdaje uplatnit procentem z příjmů jsou vymezeny zákonem o daních

z příjmů. Pokud fyzická osoba – podnikatel uplatní výdaje tímto způsobem, jsou v nich

zahrnuty veškeré výdaje (spojené s dosahováním příjmů z podnikání či jiné samostatné

výdělečné činnosti).

Pokud se rozhodne fyzická osoba pro tento postup uplatňování výdajů, musí vést evidenci

o příjmech, pohledávkách a majetku. Jestliţe fyzická osoba má příjmy z vícero činností

uplatňuje daňové výdaje dle těchto činností příslušným procentem podle příjmů. Musí

23

členit příjmy dle činností, aby byl zřejmý nárok na uplatnění výdajů procentem ve správné

výši.

Podnikatel, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů nevede daňovou evidenci. Daňové

výdaje procentem z příjmů můţe uplatnit i plátce DPH a podnikatel vedoucí účetnictví.

(Cardová,s. 17,2007)

2.4.1 Nástroje vedení evidence příjmů

Forma vedení evidence příjmů není nařízena, je na kaţdém podnikateli jakou formu

evidence si zvolí. Všeobecně je hojně pouţívána evidence vycházející z daňové evidence –

peněţní deník, knihy pohledávek, karty majetku, u plátců DPH je vyuţívána evidence pro

potřeby DPH.

3 PŘECHODY Z DAŇOVÉ EVIDENCE

3.1 Přechod z daňové evidence na evidenci příjmů (při uplatnění výdajů

procentem z příjmů)

Základní principy vedení obou evidencí jsem uvedla v předcházejících kapitolách.

Z daňového hlediska je někdy výhodnější přejít na uplatňování výdajů procentem

z dosaţených zdanitelných příjmů.

Pokud chce podnikatel přejít na paušální výdaje z příjmů, není povinen tuto skutečnost

hlásit správci daně.

Povinností podnikatele při přechodu na uplatňování paušálních výdajů je upravit základ

daně za období, kdy končí vedení daňové evidence.

Poloţky zvyšující dílčí základ daně:

- neuhrazené pohledávky (s výjimkou poskytnutých záloh)

- cena nespotřebovaných zásob

- zůstatky vytvořených rezerv (dle zákona)

24

Poloţky sniţující dílčí základ daně:

- neuhrazené závazky, s výjimkou přijatých záloh

- poměrnou část časově rozlišeného nájemného připadajícího na příslušný rok

Podnikatel musí mít na zřeteli to, ţe pokud se rozhodne přejít na paušální výdaje aţ po

ukončení zdaňovacího období, kdy uţ by chtěl uplatnit paušální výdaje je povinen podat

dodatečné daňové přiznání a upravit dílčí daňový základ o poloţky upravující základ daně

za období, kdy končí vedení daňové evidence. Tato úprava je jednorázová. Nelze ji rozdělit

do několika let jako v případě přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví.

3.2 Přechod z daňové evidence na vedení účetnictví

Tento přechod je na rozdíl od výše uvedeného popsán jak z hlediska účetního, tak

daňového podrobně. Ve vyhlášce č. 500/2000 Sb. § 61b je přechod na vedení účetnictví

popsán z hlediska účetního a v zákoně č. 586/1992 Sb. (jak v příslušných § zákona, tak

v samostatné příloze č. 3 k tomuto zákonu) zase z pohledu daňového.

Před přechodem na účetnictví podnikatel musí zohlednit všechny důsledky tohoto

rozhodnutí. Tedy pokud k takovému kroku není povinen ze zákonných důvodů a v tom

případě je to jeho jediné moţné rozhodnutí.

Vedení účetnictví je v mnoha ohledech sloţitější neţ daňová evidence. Klade důraz na

precizní zpracování vstupních dat a jejich neustálou kontrolu jak z hlediska věcného či

časového. V daňové evidenci je rozhodným okamţikem pro zaznamenání případu pohyb

peněz, pro účetnictví je rozhodný okamţik, ke kterému má daný účetní případ souvislost.

Př. 1 Dopady evidencí podnikatelské činnosti v čase

1. Faktura za materiál zaplacená v r. 2009

2. Spotřeba materiálu v lednu 2010

3. Výplata prosincových mezd 2009 v lednu 2010

4. Vystavená faktura v r. 2009 za prodané zboţí

5. Úhrada faktury odběratelem leden 2010

25

Případ DE 2009 DE 2010 Účetnictví

2009

Účetnictví

2010

Faktura za materiál

zaplacená

LXXX

Spotřeba materiálu xxxxx

Mzdy zapl. v 1/10 LXXX xxxxx

Vystavená faktura xxxxx

Úhrada vyst. faktury LXXX

xxxxx - daňový dopad v daném roce


Pro mnoho podnikatelů je vedení účetnictví natolik komplikované, ţe si na jeho zpracování

najímají externí účetní firmy, oproti vedení daňové evidence, kterou je většina podnikatelů

schopna zpracovat sama. Základem pro přechod na vedení účetnictví je kvalitní zpracování

uzavření daňové evidence, zejména provedení inventarizace všeho majetku a závazků,

uzavření a dokontrolování všech evidencí a podání daňového přiznání. Tyto zůstatky je

nutno převést do účetnictví. Převedením těchto zůstatků vznikne zahajovací rozvaha.

Př. 2 Přechod z daňové evidence na účetnictví

Převod zůstatků daňové evidence na účetnictví. Zůstatky knih k 31.12.2009:

Dlouhodobý majetek 2 300 tis., odpisy 1 570 tis.

Pokladna: 20 tis.,

banka 350 tis.,

zásoby na skladě: 200 tis.,

odběratelé - pohledávka 150 tis. (vč. DPH),

dodavatelé - závazek 180 tis.,

zůstatek úvěru 450 tis.,

závazky za zaměstnanci: 35 tis.,

závazky OSSZ: 16 tis,

nadměrný odpočet DPH za IV.Q: 15 tis

26

Řešení:

Zahajovací rozvaha k 1.1.2010 v tis. Kč

Aktiva Pasiva

Dlouhodobý majetek 2 300 022 Účet individuálního

podnikatele

1 234 491

Oprávky k dlouh.maj. -1 570 082 Závazky: Obchodní 180 321

Zásoby 200 112 Zaměstnanci 35 331

Pohledávky 150 311 Sociální zabezpečení 16 336

Bankovní účet 350 221

Pokladna 20 211 Bankovní úvěry 450 461

Nadměrný odpočet DPH 15 343

Celkem 1 465 Celkem 1 465


Dalším krokem, který je třeba provést je vyčlenění poloţek, které ovlivní základ daně

v prvním zdaňovacím období vedení účetnictví.

Obr. 4 Schéma úpravy dílčího základu daně:

Poloţky zvyšující základ daně

v následujícím období po

ukončení vedení daňové

evidence

__________________________________ základ daně

Poloţky sniţující základ daně

v následujícím období po

Hodnota zásob a cenin

Hodnota poskytnutých

záloh (mimo záloh na

hmotný majetek)

Hodnota pohledávek

(které by při úhradě byly

zdanitelným příjmem)

Hodnota přijatých záloh

Hodnota závazků, které

by při úhradě byly

výdajem na dosaţení,

zajištění a udrţení příjmů

27

ukončení vedení daňové

evidence


V § 23 Zákona o daních z příjmů je dále uvedena moţnost zahrnout do základu daně

hodnotu zásob a pohledávek, které podnikatel evidovat při zahájení vedení účetnictví buď

jednorázově v roce zahájení vedení účetnictví nebo postupně v devíti následujících letech,

počínajícím rokem zahájení vedení účetnictví. Pokud se podnikatel rozhodne pro postupné

zahrnutí těchto poloţek do základu daně a v některém z následujících období ukončí

vedení účetnictví (ať jiţ z důvodu ukončení činnosti, nebo přechodu na jinou evidenci) je

povinen zbývající hodnotu těchto poloţek uplatnit v posledním roce vedení účetnictví.

Toto je výhodou oproti výše zmiňovanému přechodu z daňové evidence na uplatnění

paušálních výdajů, kde dopad jednorázového dodanění pohledávek a zásob můţe být

faktorem, kvůli kterému se podnikatel pro přechod raději nerozhodne.

Dalším rozdílem oproti výše uvedenému přechodu je to, ţe úprava základu daně proběhne

nikoliv v roce ukončení vedení daňové evidence, ale aţ v prvním roce vedení účetnictví.

Nesmíme opomenout také další úkony na počátku vedení účetnictví jako zejména sestavení

účetního rozvrhu a sestavení vnitřních účetních směrnic.

4 ÚČETNICTVÍ PODNIKATELE – FYZICKÉ OSOBY

Nyní bych ráda zdůraznila odlišnosti účetnictví, které vedou fyzické osoby od účetnictví

právnických osob. Jedním z nich je, ţe fyzické osoby nemusejí vést účetnictví v plném

rozsahu.Účetnictví v plném rozsahu musí vést pouze účetní jednotky s povinností auditu.

Povinnost ověřit účetní závěrku auditorem mají právnické osoby (společnosti, druţstva) a

další účetní jednotky při překročení těchto limitních hodnot:

- aktiva celkem brutto: více neţ 40 mil. Kč

28

- roční úhrn čistého obratu: více neţ 80 mil. Kč

- průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období byl více neţ 50

Akciové společnosti mají povinnost auditu jiţ při překročení jedné limitní hodnoty, u

ostatních společností, druţstev a dalších účetních jednotek se posuzují dvě ze tří

uvedených limitujících hodnot za dvě po sobě jdoucí období (Cardová,s. 80, 2007)

4.1 Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu

Pokud účetní jednotka nevede účetnictví v plném rozsahu vede účetnictví ve

zjednodušeném rozsahu podnikatelé můţou sestavovat účtový rozvrh pouze v členění na

účtové skupiny.

Vzor části účtového rozvrhu:

účtová třída 5 - Náklady

50 – Spotřebované nákupy

51 – Sluţby

52 – Osobní náklady

53 – Daně a poplatky

54 – Jiné provozní náklady

55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné poloţky provozních

nákladů

56 – Finanční náklady

57 – Rezervy a opravné poloţky finančních nákladů

58 – Mimořádné náklady

59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů

Zdroj: Příloha č. 4 k vyhlášce č.500/2002 Sb

Toto členění je nicméně vhodné jen pro opravdu nenáročného podnikatele na evidenci a

členění. Podnikatelé jsou nuceni z mnoha jiných důvodů (ať jiţ kvůli dotacím, či různým

kontrolním institucím a podávaným přehledům) své náklady či výnosy členit, stejně jako

pohledávky a závazky.

29

Při vedení účetnictví v zjednodušeném rozsahu nemusí podnikatelé účtovat na

analytických či podrozvahových účtech, netvoří rezervy ani opravné poloţky (pouze

zákonné). Neoceňují také jednotlivé sloţky majetku a závazků reálnou hodnotou dle § 27.

Podnikatelé vedoucí účetnictví ve zjednodušeném rozsahu můţou sestavovat účetní

závěrku ve zjednodušeném rozsahu dle pravidel, které vymezuje vyhláška č. 500/2002 Sb.

4.1.1 Účetní knihy

Při vedení účetnictví v plném rozsahu jsou pouţívány tyto účetní knihy:

- deník

- hlavní kniha

- kniha analytických účtů

- kniha podrozvahových účtů

Deník: obsahuje účetní doklady v chronologickém pořadí

Hlavní kniha: obsahuje pohyby na syntetických útech

Analytické účty: v rámci syntetických účtů zajišťují jejich členění podle potřeb účetní

závěrky, poţadavků právních předpisů apod. (Cardová, s. 82, 2007)

Podrozvahové účty: slouţí ke sledování skutečností, které nelze aplikovat na

standardní účty. Jedná se zejména o uţívání cizího majetku (majetek na finanční

leasing).

Zjednodušený rozsah účetnictví umoţňuje vést knihy pouze dvě a to hlavní knihu a deník.

Tyto knihy je moţno spojit. Formou takových spojených knih je tzv. americký deník.

4.1.2 Zahájení vedení účetnictví

Pokud si podnikatel určí, ţe bude jiţ od začátku vést účetnictví je výchozím okamţikem

pro zahájení účetnictví otázka co vloţí do svého obchodního majetku.

Př. 3 Zahájení vedení účetnictví

30

Podnikatel zahájí podnikání 1.2.2008. Do svého obchodního (podnikatelského) majetku

vloţil: 15 tis. Kč v hotovosti, 200 tis. Kč na bankovním účtu,dlouhodobý majetek hmotný

ve výši 300 tis. Kč. Zásoby materiálu 150 tis. Kč.

Zahajovací rozvaha

Dlouhodobý hm. majetek 300 000,-

Materiál 150 000,-

Peníze 15 000,-

Běţný účet 200 000,-

Aktiva celkem 675 000,-

Účet individuálního podnikatele

675 000,-

Pasiva celkem 675 000,-

Zaúčtování:

Text Částka MD DAL

Vklad hotovosti 15 000,-- 211 491

Vklad BÚ 200 000,-- 221 491

Vklad DHM 300 000,-- 04x 491

Zásoby materiálu 150 000,-- 11x 491

Pokud se podnikatel rozhodl přejít z daňové evidence na účetnictví postupuje obdobně. Po

zjištění zůstatků majetku, pohledávek a závazků tyto zůstatky převede na účet 491 – účet

individuálního podnikatele a rozúčtuje dle povahy zůstatku. Při pouţití zjednodušeného

rozsahu účetnictví pouţije účetní skupinu 49 – Individuální podnikatel. K datu přechodu

podnikatel sestaví tzv. přechodový můstek, zůstatky v knihách závazků a pohledávek,

31

pokladní knize a jiných evidencí vč. knih majetku. (Příklad na přechod z daňové evidence

na účetnictví je popsán v kapitole 3.2).

Nyní se budu věnovat dílčím oblastem účtování podnikatele – fyzické osoby

4.2 Majetek

Podnikatel si na začátku podnikání určí, který majetek vloţí do svého podnikání – do

svého obchodního majetku. O tomto majetku bude dále povinen vést evidenci a účtovat o

něm.

4.2.1 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek

Za dlouhodobý hmotný majetek se povaţuje dle zákona o dani z příjmů:

- samostatné movité věci, případně soubory movitých věcí se vstupní cenou vyšší

neţ 40 000,-- a s dobou pouţitelnosti delší neţ jeden rok

- budovy, stavby

- pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší neţ tři roky

- základní stádo a taţná zvířata

- jiný majetek (technické zhodnocení nad 40 000,- Kč)

Za dlouhodobý nehmotný majetek nepovaţuje dle zákona o dani příjmů:

- zřizovací výdaje

- nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

- software

- ocenitelná práva s dobou pouţitelnosti delší neţ jeden rok

- povolenky na emise a preferenční limity

- jiný majetek (technické zhodnocení nad 40 000,- Kč)

pokud je vstupní cena tohoto majetku vyšší neţ 60 000,- Kč

Výjimky upravuje taktéţ zákon o dani z příjmů

32

Majetek splňující podmínku pouţitelnosti delší neţ jeden rok, pokud nesplňuje podmínku

ceny vyšší neţ 40 tis. Kč nelze povaţovat za dlouhodobý hmotný majetek a je nutné o

něm účtovat ve skupině 50 – Spotřebované nákupy

Pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku je nutné si jiţ při pořízení určit, zda

pořizovaný majetek není zboţím (např. při obchodech s pozemky, budovami apod.)

Dlouhodobý hmotný majetek zařazujeme při uvedení do stavu způsobilém k uţívání.

Př. 4 Nákup dlouhodobého hmotného majetku

Nakoupený automobil 25.2.2008, registrace tohoto vozidla 27.2.2008 (dodání registračních

značek) .

Automobil zařadíme ke dni 27.2.2008

Postup při účtování koloběhu dlouhodobého hmotného majetku:

Text Účet MD Účet D

Pořízení v hotovosti 04 21

Pořízení na úvěr 04 32

Výroba ve vlastní reţii 04 62

Vklad do podnikání 04 49

Uvedení do pouţívání 02 04

Odpisy 55 02

Vyřazení pořizovací hodnoty 08 02

Vyřazení zůstatkové ceny 54,55 08

Prodejní cena 31 64


Tento postup můţeme aplikovat i na dlouhodobý nehmotný majetek, při pouţití účtů

příslušných k nehmotnému dlouhodobému majetku.

Účetní odpisy dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku u individuálního

podnikatele zpracovávajícího účetnictví ve zjednodušeném rozsahu se rovnají odpisům dle

33

zákona o dani z příjmů. Ale můţe se samozřejmě rozhodnout, ţe účetní odpisy budou jiné.

V tom případě je podnikatel povinen sestavit odpisový plán účetních odpisů.

U odpisů bych ráda upozornila na moţnost mimořádných daňových odpisů, kde u majetku

pořízeného od 1.1.2009 do 30.6.2010 a zařazeného do odpisové skupiny 1 je moţno jej

plně odepsat jiţ za 12 měsíců a majetek zařazený do skupiny 2 za 24 měsíců (60% ceny za

prvních 12 měsíců a 40 % ceny za dalších 12 měsíců). Tento postup se můţe uplatnit

pouze u poplatníka, který je prvním vlastníkem takového majetku a nelze u takovéhoto

majetku přerušit odepisování.

Technickým zhodnocením u dlouhodobého majetku se rozumí vţdy náklady (výdaje) na

dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku,

pokud:

- u jednotlivého majetku

- za zdaňovací období,

- v úhrnu převýšily částku 40 000,- Kč

(Cardová, s. 34, 2007)

Pokud technické zhodnocení nedosáhlo u jednotlivého majetku za zdaňovací období

limitní hodnotu můţe podnikatel rozhodnout o zařazení tohoto zhodnocení do

dlouhodobého majetku na základě vlastního vnitřního předpisu.

Dlouhodobý majetek je nutné řádně evidovat na kartách majetku a inventarizovat.

Inventarizace dlouhodobého majetku probíhá minimálně ke dni účetní závěrky.

4.3 Zásoby

Za zásoby je povaţován materiál, zboţí či zásoby vlastní výroby na skladě a zvířata. Za

takový materiál je povaţován materiál do okamţiku spotřeby a zboţí do okamţiku prodeje.

Zásoby vlastní výroby obsahují jak nedokončenou výrobu a polotovary (produkt, který jiţ

není materiálem, ale není ještě hotovým výrobkem), tak hotové výrobky určené k prodeji

nebo spotřebě uvnitř účetní jednotky.

34

Evidence zásob jako taková není vymezena. Zásoby jsou vymezeny v předpisech pro

účetnictví jen v základním rámci, dále předpisy nabízí variantní řešení oceňování zásob.

Pro potřeby evidence jsou pouţívány tzv. skladové karty. Tyto karty by měly obsahovat

pohyby materiálu (či jiných zásob) s určením data uskutečnění pohybu. Pohyby je vhodné

evidovat jak v měrných jednotkách, tak v peněţním vyjádření.

4.3.1 Oceňování zásob

Nakupované zásoby oceníme pořizovací cenou při jejich nákupu. Pokud nakupujeme

zásoby stejného druhu za různou pořizovací cenu, potom musíme rozhodnout, jakou cenu

pouţijeme při jejich vyskladnění. (Cardová, s. 52, 2007)

a) ocenění metodou váženého aritmetického průměru – je moţné pouţít průměr

přepočítaný po kaţdém přírůstku (viz vzorec), nebo tento průměr spočítat

v časovém období. Nejdelší moţné období je jeden měsíc

materiál na skladě v Kč + poslední přírůstek v Kč

váţený průměr proměnlivý = ---------------------------------------------------------------

materiál na skladě v mnoţství + posl.přírůstek v

mnoţství

b) metoda FIFO – první do skladu, první ze skladu.

Zásoby vyráběné ve vlastní reţii oceňujeme vlastními náklady. Bezúplatně nabyté zásoby

oceňujeme reprodukční pořizovací cenou .

4.3.2 Způsob evidence zásob

Zásoby na skladě můţeme evidovat dvojím způsobem:

Způsob A – zásoby se v průběhu roku zaúčtují na příslušný účet v 1. účetní skupině a do

nákladů se zaúčtují aţ při jejich spotřebě

Způsob B – nakupované zásoby se zaúčtují přímo do nákladů. Na účet v 1. účetní skupině

se zaúčtují aţ při roční uzávěrce, kdy se zaúčtují zůstatky zásob na skladě.

35

Způsoby A a B lze kombinovat u jedné účetní jednotky při dodrţení zásady přehlednosti.

4.3.3 Inventarizace

Inventarizace zásob se provádí minimálně k datu sestavení řádné účetní závěrky.

Fyzická inventura – skutečný stav zásob prováděný inventarizační komisí, která vyhotoví

inventurní soupisy a inventarizační zápis.

Touto inventurou můţe být zjištěn inventární rozdíl.

Manko – vyjadřuje stav, kdy skutečný zjištěný stav je niţší neţ stav účetní a tento stav

nelze doloţit ţádným účetním dokladem.

Zjištěné manko je provozní náklad, předpis jeho náhrady je provozním výnosem. Manko

nad předepsanou náhradu není daňově uznatelným nákladem.

Přirozený úbytek zásob – u některých druhů zásob dochází působením vnějších vlivů

k úbytkům hmotnosti či objemu. Tento úbytek se účtuje jako spotřeba zásob nikoliv jako

manko.

Přebytky zásob – vyjadřuje stav, kdy skutečný zjištěný stav je vyšší neţ stav účetní.

Zjištěný přebytek je provozní výnos

4.4 Náklady a výnosy

Podnikatelé a OSVČ vedoucí účetnictví vychází pro zjištění základu daně z příjmů

z rozdílu výnosů a nákladů (Cardová,s. 85,2007).

Náklady a výnosy jsou tzv. výsledkové účty. Účtuje se na nich narůstajícím způsobem od

počátku účetního období. Na začátku roku mají vţdy zůstatek nulový. Tímto způsobem

jsme schopni zjistit na konci účetního období hospodářský výsledek. O celkové výši a

struktuře nákladů a výnosů a výši hospodářského výsledku nás informuje Výkaz zisku a

ztráty.

36

4.4.1 Náklady

Náklady jsou vlastně spotřebou výrobních činitelů vyjádřenou v peněţních jednotkách.

Spotřebou výrobních činitelů rozumíme např. spotřebu materiálu, pracovní síly, sluţeb,

energií či opotřebení dlouhodobého majetku.

Náklady evidujeme v účtové skupině 5 – Náklady. Na těchto účtech účtujeme přírůstek

nákladů na straně MD. Do nákladů zahrnujeme takové poloţky, které časově a věcně

souvisí s účetním obdobím.

Náklady členíme zejména s důrazem na druhové členění a dále na členění potřebné pro

zjištění základu daně (daňově uznatelné a neuznatelné náklady). Jako daňově neuznatelné

náklady vstupují do daňové evidence např. platby na sociální a zdravotní pojištění

podnikatele – na tyto náklady je v účtové osnově zaveden účet 526 – sociální náklady

individuálního podnikatele. Nedaňové náklady by měly být vedeny pro přehlednost na

samostatných účtech.

4.4.2 Výnosy

Výnosy jsou poskytované výkony (výrobky, práce a sluţby) pro ostatní subjekty, které jsou

výsledkem výrobní či nevýrobní činnosti podnikatele vyjádřené v peněţních jednotkách.

Výnosy evidujeme v účtové skupině 6- Výnosy. Přírůstek výnosů účtujeme na straně Dal

těchto účtů. Také u výnosů je nutná časová a věcná souvislost při účtování na účty výnosů.

4.5 Zúčtovací vztahy

V účtové osnově pro podnikatele je pro účtování na zúčtovacích vztazích vyhrazena 3.

účtová skupina. Soustřeďují se zde především účty, na nichţ se zaznamenávají vztahy

účetní jednotky k vnějšímu okolí v podobě pohledávek (krátkodobých i dlouhodobých) a

závazků (jen krátkodobých). (Štohl,s. 91, 2007)

37

Podnikatel - fyzická osoba vyuţívá nejvíce účtování v účetní skupině 31 – Pohledávky a 32

– Závazky. V těchto účetních skupinách se účtuje o běţných obchodních vztahů. A účetní

skupiny 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi a 34 Zúčtování daní a dotací.

Př. 5 Příklad účtování na účtech skupin 31 a 32 (neplátce DPH)

Text Částka MD Dal

Vystavená faktura 20 000,- 311 602,604

Úhrada vystavené faktury na BÚ 20 000,- 221 311

Přijatá faktura 15 000,- 50x,51x 321

Úhrada přijaté faktury pokladnou 15 000,- 321 211

4.6 Účetní uzávěrka a závěrka

Vzhledem k tomu, ţe etapy účetní uzávěrky a na ni navazující účetní závěrky zahrnují

značný objem prací, je vţdy vhodné zpracovat harmonogram účetní uzávěrky a účetní

závěrky. (Cardová, s. 133,2007). Harmonogram by měl obsahovat všechny činnosti

spojené s účetní uzávěrkou a závěrkou včetně termínů a určení osob, které zodpovídají za

jejich zpracování a dodrţení.

4.6.1 Etapy účetní uzávěrky

Inventarizace a účetní analýza

Tyto dvě činnosti spolu úzce souvisí a do jisté míry se spolu prolínají. Inventarizace (jak

jiţ bylo popsáno v předchozích kapitolách) je jedním z nejdůleţitějších pilířů průkaznosti

účetnictví. Inventarizací majetku a závazků potvrdíme, ţe stav skutečný je totoţný se

stavem účetním. Teprve tehdy, jestliţe zůstatky majetkových a závazkových účtů jsou

doloţeny skutečným stavem a tímto stavem souhlasí, je moţno hovořit o průkazně

vedeném účetnictví. (Cardová,s. 133,2007)

38

Účetní analýza má za cíl zjistit výsledek hospodaření před zdaněním. Jedná se zejména o

proúčtování skutečností k datu účetní závěrky:

- kurzové rozdíly

- inventarizační rozdíly

- dohadné poloţky aktiv a pasiv

- časové rozlišení nákladů a výnosů

- tvorba a zúčtování rezerv

- opravné poloţky k pohledávkám

- změna stavu zásob vlastní výroby

- nevyfakturované dodávky zásob

- odpisy

- přecenění cenných papírů, oceňovací rozdíly

- vypořádání výsledku hospodaření z minulého období

- opravy chyb

Po doúčtování uzávěrkových operací můţe účetní jednotka přistoupit k uzavírání účetních

knih. Při účetní uzávěrce je třeba provést kontrolu správnosti účetních zápisů. (Březinová,

Štohl, s. 49,2008). Při uzavírání účetních knih pouţijeme uzávěrkové účty ze směrné účetní

osnovy. Výsledek hospodaření zjistíme jako rozdíl mezi náklady a výnosy na Účtu zisků a

ztrát, který uzavírá výsledkové účty a shodně jako rozdíl aktiv a pasiv na Konečném účtu

rozvaţném uzavírajícím rozvahové účty.

Schéma uzavírání výsledkových účtů:

Náklady Účet zisků a ztrát Výnosy

Náklady Výnosy

Zisk Ztráta

KZ KZ

Celkem = Celkem

Schéma uzavírání rozvahových účtů

39

Aktiva Konečný účet rozvaţný Pasiva

Aktiva Pasiva

Zisk

KZ KZ

Celkem = Celkem

Po ověření správnosti zaúčtování běţných či uzávěrkových účetních operací můţeme

přistoupit k výpočtu daně z příjmů. Ta zahrnuje mimoúčetní úpravu účetního

hospodářského výsledku na daňový základ podle struktury daňového přiznání a v souladu

se zákonem o daních z příjmů. Tato úprava v sobě zahrnuje např. očištění účetních nákladů

a výnosů o daňově neuznatelné a rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy.Takto vypočtený

základ daně se dále upravuje o odčitatelné poloţky. K takovým poloţkám patří ztráta

z minulých let, výdaje na výzkum a vývoj a hodnota darů (dle zákona o dani z příjmů).

Těmito odčitatelnými poloţkami dostaneme skutečný základ daně (zaokrouhlený dle

zákona o dani z příjmů) a vypočteme daň. V roce 2009 činila daň z příjmů fyzických osob

15 % ze základu daně. Od této daně odečteme slevy na dani a získáme konečnou daňovou

povinnost.

Schéma účtování o dani z příjmů (není počítáno s daní z mimořádné činnosti)

221 Bankovní účty 341 daň z příjmů 591 daň z příjmů z běţné činnosti

úhrada daně daňový závazek

40

4.6.2 Účetní závěrka

Sestavení účetní závěrky je vrcholem účetní práce za celé účetní období v dané účetní

jednotce.

Obsah účetní závěrky:

- Rozvaha (aktiva a pasiva účetní jednotky)

- Výkaz zisku a ztráty (výše nákladů a výnosů, hospodářský výsledek

- Příloha (obecné informace o účetní jednotce, informace o účetních metodách,

způsobu oceňování, doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty popř.

cash flow či přehled o změnách vlastního kapitálu

4.6.3 Archivace účetních dokladů

Podnikatel ať jiţ vede daňovou evidenci či účetnictví má povinnost archivovat příslušné

záznamy po dobu, kterou stanoví zákon či zvláštní právní předpis.

Vybrané doby archivací:

Záznam Doba archivace Dle zákona

Účetní závěrka (výroční

zpráva

10 let Zákon o účetnictví

Účetní doklady, účetní

knihy, odpisové plány,

účtový rozvrh


Záznamy dokládající formu

vedení účetnictví


Záznamy o zdanitelných

plněních (DPH)

10 let Zákon o dani z přidané

hodnoty

Mzdové listy zaměstnanců 30 let Zákon o organizaci a

provádění sociálního

zabezpečení


Doba archivace se počítá od konce zdaňovacího období, ke kterému záznamy přísluší. U

mzdových listů se doba povinné archivace počítá od konce kalendářního roku, kterého se

týkají.

41

5 SROVNÁNÍ DAŇOVÉ EVIDENCE A ÚČETNICTVÍ

Jako praktický příklad jsem si vybrala vedení daňové evidence fyzické osoby v roce 2009 a

porovnání daňových dopadů, kdyby ve stejném období a v období předcházejícím vedl

podnikatel účetnictví a také variantu, ţe by přešel na účetnictví právě od porovnávaného

období.

Podnikatel provozující zemědělskou výrobu – výroba vína. Plátce DPH, od 1.6.2009

zaměstnává jednoho zaměstnance.

Podnikatel mimo níţe uvedené údaje ještě vytvořil v letech 2008 a 2009 rezervu na opravu

majetku. Protoţe tato rezerva se do všech daňových základů promítne stejným způsobem,

není v případech uvedena.

Vybrané zůstatky evidenčních knih:

Kniha majetku:

Počáteční stav k 1.1.2009 2 231 430,-

Nákup dlouhod.majetku 1 223 829,-

Likvidace DHM 69 237,-

Dotace DHM 154 251,-

Odpisy 519 659,-

Konečný stav k 31.12.2009 2 712 112,--


Poznámka: nákup strojů z dotačního programu:

Mlýnkoodstopkovač: cena celkem 191 682,- Kč z toho dotace 77 633,-; vinifikátor: cena

celkem 189 176,- Kč z toho dotace 76 617,-

42

vypracování pro potřeby správné evidence. (SW není neoddělitelnou součástí zařízení, to

můţe pracovat i bez pouţití tohoto SW) Nákup SW 8.12.2009.

Pokladní kniha

Počáteční stav k 1.1.2009 29 354,-

Konečný stav k 31.12.2009 19 992,-

Kniha bankovních pohybů


Konečný stav k 31.12.2009 394 756,-

Kniha dlouhodobých závazků:


Konečný stav k 31.12.2009 291 600,-

Kniha faktur a závazků:

Počáteční stav 95 353,-

Přijaté faktury k roku 09 1 425 552,-

Přijaté zálohové faktury 09 2 600,-

Závazky z mezd 86 184,-

Závazek DPH 125 404,-

Uhrazené závazky z r. 08 95 353,-

Z toho DPH 93 353,-

Z toho faktury z r. 08 2 000,-

Uhrazené faktury z r. 09 1 403 977,-

Uhrazené zál. faktury 09 2 600,-

Uhrazené mzdy 09 72 709,-

Uhrazené DPH 09 94 046,-

Konečný stav 66 408,-

43


Faktura za elektřinu: 15 080,- bez DPH; celková spotřeba 18 480,- Kč, odpočty záloh

z roku 2008 činily 3 400,-. Odečet ke dni 28.12.2008. DUZP shodné se dnem odečtu.

Faktura zaúčtovaná do období 1/2009. Uhrazena 27.1.2009.

Kniha vystavených faktur a pohledávek:

Počáteční stav 377 700,-

Vystavené faktury 09 2 125 315,-

Uhrazené faktury 08 377 700,-

Uhrazené faktury 09 1 890 551,-

Konečný stav 234 764,-


Vybrané údaje z DE z roku 2009:

Text K období 2008 K období 2009

Provozní dotace od státu

přijaté v roce 2009

19 800,-* 179 693,-

Dotace úrokové sazby 22 222,-

PHM – traktory 74 309,-

Mzdy 6-11/2009 72 709,-

Mzdy 12/2009 zapl. 1/2010 13 475

Úrok z úvěru 34 290,-

Spotřeba provozní 337 450,-

Nákup SW 68 000,-

Prodej výrobků a sluţeb 377700,-* 2 125 315,-

Z toho zapl. v r.2010 234 764,

44


´*´ platby přijaté v roce 2009, vztahující se k podnikání v roce 2008, přijaté dotace na

plochu za rok 2008, proplacené v lednu 2010 a úhrada pohledávek za výrobky z roku

2008 uhrazené v roce 2009.

V roce 2009 byl pro náklady související s provozem osobních motorových vozidel pouţit

paušál 5000,- za kaţdý měsíc provozu. Celkem tedy 2 vozidla, obě po 12 měsících.

Uplatněné paušální výdaje tedy činí 120 000,-. (Skutečné výdaje na PHM a parkovné

činily v roce 2009 48 148,- Kč za obě vozidla, tyto náklady byly vyčleněny jako nedaňové

– viz příloha).

V prosinci 2009 přijato rozhodnutí Státního zemědělského o vyplacení podpory na ochranu

proti poškození vinic ptactvem ve výši 58 420,- Dotace byla vyplacena 31. 12. 2009 na

účet podnikatele přišla 4. 1. 2010.

Zaplacené pojistné podnikatele: sociální a zdravotní celkem 174 216,- - tyto platby jsou

daňově neúčinné jak v daňové evidenci, tak při vedení účetnictví.

Převody na účet podnikatele – v roce 2009 byl vklad do podnikání 360 393,- a

z podnikatelských účtů bylo vybráno pro osobní spotřebu 650 000,-.

5.1 Daňová evidence

Výpočet základu daně pro podnikatele vedoucího daňovou evidenci z výše uvedených

podkladů. Ostatní výdaje a příjmy budou brány jako daňově neúčinné.

Příjmy:

Příjmy z poskytovaných výrobků a sluţeb 2 268 251,-

199 493,-

Výdaje:

Provozní spotřeba 360 976,-

PHM 74 309,-

Vyplacené mzdy + sociální + zdravotní pojištění 72 709,-

45

Úrok z úvěru 34 290,-

Paušál na provoz automobilů (2x60 000,-) 120 000,-

Nákup SW 68 000,-

Poloţky zvyšující základ daně:

Dotace úroků z úvěru 22 222,-

Poloţky sniţující základ daně:

Odpisy hmotného majetku 519 659,-

ZÁKLAD DANĚ 1 236 455,-


Software je v daňové evidenci daňovým jednorázovým výdajem. Není jej nutné odepisovat

tak, jako při vedení účetnictví.

5.2 Přechod z daňové evidence na účetnictví

Zahajovací rozvaha

Aktiva

Skupin

a Pasiva

skupin

a

Dlouhodobý majetek 4 201 185,-

02 účet

indiv.podnikatele 2 623 435,-

49

oprávky k dl.majetku -1 969 755,- 08,07 Dlouhodobé závazky 414 678,- 46

Zásoby 450 000,- 13 Krátkodobé závazky

Peníze v pokladně 29 354,- 21 z toho obchodní 2 000,- 32

Peníze na účtech 44 982,- 22 z toho DPH 93 353,-

Pohledávky 377 700,- 31

Suma aktiv 3 133 466,- Suma pasiv 3 133 466,-


46

Výpočet základu daně

Kč Účetní skupina

Výnosy:

Výnosy z poskytovaných výrobků a sluţeb 2 125 315,- 60

Provozní dotace 257 493,- 64

Náklady:

Provozní spotřeba 360 976,- 50,51

PHM 74 309,- 50

Osobní náklady 86 184,- 52

Úrok z úvěru 34 290,- 56

Paušál na provoz automobilů (2x60 000,-) 120 000,- 50


Dotace úroků z úvěru 22 222,- 64


Odpisy hmotného majetku 523 437,- 55

Zvýšení základu daně při přechodu na účetnictví

Hodnota pohledávek 377 700,-

Poskytnuté zálohy 3 400,-

Sníţení základu daně při přechodu na účetnictví

Hodnota závazků 2 000,-



Oproti výpočtu základu daně při vedení daňové evidence je nyní základ daně upraven o

platby přijaté aţ v roce 2010 - započteny výnosy týkající se období 2009 tedy nejen

vyfakturované výrobky a sluţby, ale i rozhodnutí o dotaci vztahující se k roku 2009

vyplacené v roce 2010. Odpisy majetku jsou navýšeny o odpis SW. Je odepsána 1/18 ceny

SW. Také nelze opomenout zaúčtování faktury za elektřiny do nákladů, i kdyţ časově

souvisí s obdobím 2008, protoţe by tato faktura jinak úplně vypadla z daňově účinných

47

poloţek: Ze stejných důvodů patří do výnosů i dotace vztahující se k roku 2008, ale přijatá

aţ v roce 2009.

Dále je provedena úprava základu daně dle přílohy č. 3 Zákona o dani z příjmů. V tomto

případě o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem a o hodnotu

poskytnutých záloh a dále o hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na

dosaţení, zajištění a udrţení příjmů podnikatele.

Výpočet základu daně pro podnikatele, který jiţ v předcházejícím roce vedl účetnictví a

nadále ve vedení účetnictví pokračuje

Kč Účetní skupina

Výnosy:

Výnosy z poskytovaných výrobků a sluţeb 2 125 315,- 60

Provozní dotace 238 113,- 64

Náklady:

Provozní spotřeba 342 496,- 50,51

PHM 74 309,- 50

Osobní náklady 86 184,- 52

Úrok z úvěru 34 290,- 56

Paušál na provoz automobilů (2x60 000,-) 120 000,- 50


Dotace úroků z úvěru 22 222,- 64


Odpisy hmotného majetku 523 437,- 55


Zde není oproti předchozí variantě nutno upravovat základ daně o nezaplacené

pohledávky, poskytnuté zálohy a závazky, protoţe ty jiţ vstoupily do základu daně

v předchozím účetním období (či jiných předcházejících obdobích).

48

Zato jiţ nelze do nákladů zahrnovat náklady roku 2008 zaplacené v roce 2009. Tyto

náklady je nutné přes přechodné účty či náklady příštích období (či výnosy příštích

období) zaúčtovat k období, ke kterému se věcně vztahují.

V tomto případě se jedná o náklady za spotřebu elektrické energie, která v celé své výši

18 480,- Kč patří do nákladů roku 2008. Také nelze z týţ důvodů zahrnout do výnosů

dotaci přijatou v roce 2009, ale vztahující se k roku předchozímu. O tyto částky byly

výnosy i náklady očištěny.

Jak je z příkladů zřejmé případný přechod na účetnictví můţe daňový základ značně zvýšit.

Je proto velmi důleţité (z hlediska daňové optimalizace) dobrovolný přechod na účetnictví

důkladně promyslet a načasovat.

Rozdíly plynou zejména z rozdílného pojetí příjmů a výnosů a výdajů a nákladů, které

jsem vysvětlila v předchozích kapitolách. A povinným postupem při přechodu z daňové

evidence.

Dalším rozdílem je nákup softwaru, který v daňové evidenci podnikatel jednorázově vloţí

do evidence jako výdaj a dále jej zapíše do evidence nehmotného majetku a vede o něm

záznamy jako o majetku. Podnikatel vedoucí účetnictví tento software musí odepisovat dle

§ 32a Zákona o daních z příjmů.

Obr. 5 Grafické znázornění výše základu daně při daných formách evidence

DE DE/ÚČ ÚČ

0

200000

400000

600000

800000

1000000

1200000

1400000

1600000

1800000

základ daně

49


Závěr

V předchozích kapitolách jsem čtenáře této práce seznámila se základními pojmy a

skutečnostmi, které jsou potřebné pro základní pochopení moţných forem evidence

podnikatelské činnosti fyzické osoby - podnikatele. Tyto formy jsem dále podrobněji

vysvětlila. Závěrečným příkladem jsem chtěla poukázat na to, ţe ať jiţ podnikatel vede

daňovou evidenci či účetnictví, je důleţité zejména dobré a pečlivé členění vstupních údajů

do obou evidencí. V případě přechodu na jinou evidenci, či jen při tvorbě účetní závěrky se

tak vyhneme zdlouhavému vybírání údajů z různých evidencí. Zejména se jedná o poloţky

týkajících se jiných období neţ aktuálního, daňově účinné a daňově neúčinné poloţky.

Existuje jiţ mnoho účetních programů i programů pro zpracování daňové evidence, které

jsou k dispozici a jsou i uţivatelsky přístupné a srozumitelné.

50

Rozdíly vznikající z principů obou evidencí jsou zřejmé. Jedná se hlavně o základní

principy těchto evidencí. Účetnictví je postaveno na aktuálním principu, zatímco daňová

evidence na peněţním principu. Nicméně rozdíly vzniklé z těchto principů se v pohledu

více účetních období srovnávají (za běţných okolností).

Další rozdíly vznikají při přechodu z jedné evidence na druhou. V praktickém případu se

jedná o přechod z daňové evidence na účetnictví. Tady bylo nutné dodanit pohledávky

z roku 2008, coţ značně zvýšilo základ daně a dále upravit základ daně dle zákona.

Dalším rozdílem je rozdílné pojetí nehmotného majetku v daňové evidenci a v účetnictví.

Jednorázový vstup software do daňově uznatelných výdajů je při vyšším základu daně jistě

velkou výhodou a účinným prostředkem daňové optimalizace podnikatele.

U podnikatelů vedoucích daňovou evidenci lze také sniţovat základ daně nákupem zásob

na konci roku. Tyto nákupy lze také zahrnout do výdajů, i kdyţ nejsou plně spotřebovány.

Stav zásob je nutné pouze evidovat na kartách zásob.

Daňová evidence je na první pohled jednodušší co do zpracování, ale myslím si, ţe při

vedení podrobných evidencí a širším záběru podnikání (podnikatelé pracující ve dvou a

více činnostech) se stává nepřehlednou. Dle mého názoru je daňová evidence vhodná pro

malé podnikatele provozující jeden druh činnosti. S rozšiřujícím se spektrem činností a

potřeby dotačních titulů či získávání úvěrů bych se přikláněla k vedení účetnictví.

Účetnictví se jeví jako sloţitější evidence podnikatelské činnosti a tím pádem i draţší

variantou. Mnoho podnikatelů si kvůli velmi sloţité legislativě není schopno účetnictví

evidovat samo a jsou nuceni si najímat účetní specialisty. Nicméně při řádném vedení

účetnictví je díky podvojným zápisům eliminováno mnoţství chyb vzniklých

z nepozornosti na minimum. Účetnictví je přehlednější a jeho výstupy se (i v případech,

kdy je daňová evidence velmi dobře vedena) lépe dají vyuţít pro potřeby externích

subjektů – banky, instituty přidělující dotace apod.

Z hlediska přechodu na jinou evidenci je velmi důleţité rozhodnout ke kterému období

podnikatel chce na jinou evidenci přejít a důkladně promyslet popř. propočítat dopady na

tuto skutečnost.

51

Seznam použité literatury

BŘEZINOVÁ, H., ŠTOHL, P. Účetní závěrka: Výklad a praktické příklady. 1. vyd.

Znojmo: SVŠE Znojmo, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-6-8

CARDOVÁ, Z. Daňová evidence a účetnictví individuálního podnikatele. 1. vyd. Praha:

ASPI, 2007. 156 s. ISBN 978-80-7357-288-4.

CARDOVÁ, Z. Majetek v daňové evidenci. 1. vyd. Praha: ASPI, 2009. 136 s. ISBN 978-

80-7357-431-4.

52

KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 18.vydání, Praha: Polygon,

2008. 440 s., ISBN 978-80-7273-152-7.

PILÁTOVÁ, J. Daňová evidence. 5. vyd. Praha: ANAG, 2009. 295 s., ISBN 978-80-7263-

517-7.

SEDLÁČEK, J. Daňová evidence podnikatelů 2009, 1. vyd. Praha: Grada Publishing,

2009. 128 s. ISBN 978-80-247-2919-0.

ŠTOHL, P. Učebnice účetnictví II.díl. 9. vyd. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel

Štohl, 2007. 197 s. ISBN 978-80-903915-1-2

VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2009, 5. vyd. Praha: Grada Publishing,

2009. 224 s. ISBN 978-80-247-2998-5.

Právní předpisy

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 586/1991 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů,

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.,

o účetnictví ve znění pozdějších předpisů pro účetní jednotku účtující v soustavě

podvojného účetnictví.

53

Seznam obrázků:

OBRÁZEK 1: ZÁKLADNÍ PRVKY ÚČETNICTVÍ: ..................................................... 13

OBRÁZEK 2: ROZVAHA ............................................................................................. 16

OBRÁZEK 3: ZÁKLADNÍ BILANČNÍ PRINCIP: ......................................................... 17

OBRÁZEK 4: STRUKTURA MAJETKU PODNIKATELE: .......................................... 21

54

Seznam příkladů:

Př. 1 Dopady evidencí podnikatelské činnosti v čase……………………………………..24

Př. 2 Přechod z daňové evidence na účetnictví……………………………………………25

Př. 3 Zahájení vedení účetnictví…………………………………………………………...29

Př. 4 Nákup dlouhodobého hmotného majetku…………………………………………...30

Př. 5 Účtování na účtech skupin 31 a 32 (neplátce DPH)…………………………………31

Seznam příloh

Přehled o majetku podnikatele

Směrná účetní osnova pro podnikatele

Vyčlenění spotřeby pohonných hmot a parkovného pro potřeby vyuţití paušálních výdajů

na dopravu

55

Příloha č. 1

Přehled o majetku a závazcích

Vyplní poplatník v Kč

1 2

Na začátku Na konci

účetního období účetního období

( 01.01.2009 ) ( 31.12.2009 )

1 Dlouhodobý nehmotný majetek

2 Drobný dlouhodobý nehmotný majetek

3 Dlouhodobý hmotný majetek podle § 26 zákona

nebo Čl. II odst. 3, 4 a 5 Opatření 22311 430 2712 112

4 Hmotný majetek v ocenění od 3 000 Kč do 40 000 Kč

5 Peníze v hotovosti 29 354 21 010

6 Peníze na bankovních účtech 44 982 394 756

7 Cenné papíry a peněžní vklady

8 Ostatní finanční majetek

9 Ceniny

10 Zásoby 450 000 300 000

11 Pohledávky 377 700 234 764

12 Opr. položky k úplatně nabytému majetku (aktivní)

13 Závazky (bez úvěrů a půjček) 95 353 21 575

14 Úvěry a půjčky 414 678 291 600

15 Opravné položky k úplatně nabytému majetku (pasivní)

16 Zákonné rezervy 200 000 400 000

17 Časové rozlišení

Podpis: ........................................................................

Příloha č. 2

Směrná účtová osnova

Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek

01 – Dlouhodobý nehmotný majetek

02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný

03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný

04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý

finanční majetek

05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek

06 – Dlouhodobý finanční majetek

07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku

08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku

09 – Opravné poloţky k dlouhodobému majetku

Účtová třída 1 – Zásoby

11 – Materiál

12 – Zásoby vlastní výroby

13 – Zboţí

15 - Poskytnuté zálohy na zásoby

19 – Opravné poloţky k zásobám

Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry

21 – Peníze

22 – Účty v bankách

23 – Krátkodobé bankovní úvěry

24 – Krátkodobé finanční výpomoci

25 – Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek

26 – Převody mezi finančními účty

29 – Opravné poloţky ke krátkodobému finančnímu majetku

Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy

31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé)

32 – Závazky (krátkodobé)

33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi

34 – Zúčtování daní a dotací

35 – Pohledávky za společníky, za účastníky sdruţení a za členy druţstva

36 – Závazky ke společníkům, k účastníkům sdruţení a ke členům druţstva

37 – Jiné pohledávky a závazky

38 – Přechodné účty aktiv a pasiv

39 – Opravná poloţka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování

Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky

41 – Základní kapitál a kapitálové fondy

42 – Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky

hospodaření

43 – Výsledek hospodaření

45 – Rezervy

46 – Dlouhodobé bankovní úvěry

47 – Dlouhodobé závazky

48 – Odloţený daňový závazek a pohledávka

49 – Individuální podnikatel

Účtová třída 5 – Náklady

50 – Spotřebované nákupy

51 – Sluţby

52 – Osobní náklady

53 – Daně a poplatky

54 – Jiné provozní náklady

55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné poloţky v provozní

oblasti

56 – Finanční náklady

57 – Rezervy a opravné poloţky ve finanční oblasti

58 – Mimořádné náklady

59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů

Účtová třída 6 – Výnosy

60 – Trţby za vlastní výkony a zboţí

61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti

62 – Aktivace

64 – Jiné provozní výnosy

66 – Finanční výnosy

68 – Mimořádné výnosy

69 – Převodové účty

Účtová třída 7 – Závěrkové a podrozvahové účty

70 – Účty rozvaţné

71 – Účet zisků a ztrát

75 aţ 79 – Podrozvahové účty

Účtové třídy 8 a 9 – Vnitropodnikové účetnictví

Příloha č. 3

Datum Číslo Text Celkem Zaúčtování

24.1.2009 29HV00005 PHM Berlingo 1240,40 22VPHM

7.2.2009 29HV00010 PHM Felicie 499,00 22VPHM

8.2.2009 29HV00016 parkovné 10,00 9Vrost

8.2.2009 29HV00011 53357 Berlingo 1 214,00 22VPHM


20.2.2009 29HV00020 PHM Berlingo 786,00 22VPHM


7.3.2009 29HV00023 55823 Berlingo 1 175,00 22VPHM


7.4.2009 29HV00047 nafta Berlingo 1 255,00 22VPHM

9.4.2009 29HV00048 natural Felicie 520,00 22VPHM

17.4.2009 29HV00052 nafta Berlingo 500,00 22VPHM

19.4.2009 29HV00053 nafta berlingo 1 380,40 22VPHM

20.4.2009 29HV00055 natural felicie 1 105,00 22VPHM

18.5.2009 29HV00077 natural felicie 500,00 22VPHM

21.5.2009 29HV00086 natural felicie 1 016,00 22VPHM







3.7.2009 29HV00118 Nafta Berlingo 1 470,00 22VPHM

9.7.2009 29HV00122 Natural Felicie 542,00 22VPHM

14.7.2009 29HV00126 Natural felicie 544,00 22VPHM

16.7.2009 29HV00130 Natural Felicie 1 114,00 22VPHM

16.7.2009 29HV00128 berlingo 1 409,00 22VPHM

17.7.2009 29HV00131 felicie 142,00 22VPHM

20.7.2009 29HV00133 felicie 140,00 22VPHM

18.9.2009 29HV00167 felicie 143,00 22VPHM

18.9.2009 29HV00157 PHM nafta 450,00 22VPHM

18.9.2009 29HV00149 PHM felicie 500,00 22VPHM


18.9.2009 29HV00158 PHM felicie 1 000,00 22VPHM

18.9.2009 29HV00155 PHM berlingo 1 025,00 22VPHM


18.9.2009 29HV00146 PHM Berlingo 1 386,00 22VPHM



6.10.2009 29HV00197 Felicie 500,00 22VPHM

6.10.2009 29HV00194 Felicie 1 125,00 22VPHM

6.10.2009 29HV00187 berlingo 60768 1 201,00 22VPHM

6.10.2009 29HV00186 berlingo 59882 1 241,00 22VPHM

6.10.2009 29HV00188 berlingo 63470 1 352,00 22VPHM

6.10.2009 29HV00199 Berlingo 1 450,00 22VPHM

15.10.2009 29HV00213 Berlingo 270,00 22VPHM

15.10.2009 29HV00218 Nafta berlingo 887,00 22VPHM

15.10.2009 29HV00212 Felicie 1 060,00 22VPHM

15.10.2009 29HV00216 berlingo 71316 1 332,00 22VPHM

25.10.2009 29HV00222 Berlingo 346,00 22VPHM

29.10.2009 29HV00224 berlingo 72490 1 359,00 22VPHM

11.11.2009 29HV00233 berlingo 73374 1 244,00 22VPHM

20.11.2009 29HV00238 Felicie 120,00 22VPHM

23.11.2009 29HV00244 Berlingo 1 400,00 22VPHM

12.12.2009 29HV00252 berlingo 75155 1 405,00 22VPHM

Celkem 48 147,80

Date post:	15-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

Specifické případy při vedení úetnictví FO a rozdíly mezi ...bp.svse.cz/2010_Bakalarske...

Documents