Účetnictví a financování sportovních organizací · 2013-05-02 · 9 1 Úvod Pro...

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

Účetnictví a financování sportovních organizací

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Adam PALÁN

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jana VRTALOVÁ

Znojmo, 2013

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Účetnictví a financování sportovních

organizací vypracoval samostatně pod vedením Ing. Jany Vrtalové a uvedl v seznamu

použité literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

Ve Znojmě dne 2. 5. 2013

……………………………………

vlastnoruční podpis autora

PODĚKOVÁNÍ

Tímto bych rád poděkoval vedoucí své bakalářské práce Ing. Janě Vrtalové za pomoc

a cenné připomínky při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat

panu Romanu Švarcovi za poskytnutí informací potřebných pro vypracování praktické

části a za čas, který mi věnoval.

ABSTRAKT

Teoretická část bakalářské práce se zabývá sportovní problematikou v České republice,

sportovními organizacemi a jejich účetnictvím. Blíže jsou zde rozvedeny zdroje jejich

financování, které zabezpečují provozování sportovní činnosti.

V praktické části je popsána a vyhodnocena ekonomická situace Okresního fotbalového

svazu Znojmo v období od roku 2010 do roku 2012 a nastínění rozpočtu organizace

v roce 2013. Dále jsou zde popsány účetní postupy organizace a zdroje financování.

Na závěr jsou navrženy opatření, které by měli vylepšit hospodaření Okresního

fotbalového svazu Znojmo.

Klíčová slova: zdroje financování sportu, sportovní organizace, občanské sdružení,

účetnictví

ABSTRACT

The theoretical part of the bachelor thesis deals with sport issue in the Czech Republic,

sport organizations and their accounting. The financial sources supporting the sport

activities are presented in detail here.

In the practical part, the economic situation of the District football union Znojmo in the

period 2010 – 2012 is described and evaluated and the future development of the

organization in 2013 is mentioned. Next, the accounting procedures of the organization

and its financial sources are described here. Finally, the recommendations to improve

the financial management of this organization are proposed.

Key words: financial sources of sport, sport organization, civic society, accounting

OBSAH

1 ÚVOD ...................................................................................................................9

2 CÍL A METODIKA PRÁCE ............................................................................ 10

3 TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................... 11

3.1 DEFINICE SPORTU ............................................................................................. 11

3.1.1 Historie sportu v České republice ............................................................. 11

3.1.2 Sport v současnosti................................................................................... 13

3.1.3 Sport v Evropské unii ............................................................................... 14

3.1.4 Společenská role sportu ............................................................................ 15

3.2 SPORTOVNÍ LEGISLATIVA .................................................................................. 15

3.2.1 Sportovní organizace ................................................................................ 16

3.2.2 Občanská sdružení ve sportu .................................................................... 18

3.3 ZDROJE FINANCOVÁNÍ SPORTOVNÍCH KLUBŮ ..................................................... 19

3.3.1 Zdroje financování z hlavní činnosti ......................................................... 19

3.3.2 Zdroje financování z doplňkových činností .............................................. 20

3.3.3 Zdroje ze speciálních aktivit ..................................................................... 21

3.3.4 Sponzoring ............................................................................................... 22

3.3.5 Dobrovolnictví ......................................................................................... 23

3.3.6 Financování sportu v zemích EU .............................................................. 23

3.4 ÚČETNICTVÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ........................................................... 24

3.4.1 Daňová evidence ...................................................................................... 25

3.4.2 Účetnictví ................................................................................................ 25

4 OKRESNÍ FOTBALOVÝ SVAZ ZNOJMO .................................................... 27

4.1 CHARAKTERISTIKA OFS ZNOJMO ...................................................................... 27

4.1.1 Historie FAČR ......................................................................................... 27

4.1.2 Struktura fotbalových soutěží ................................................................... 29

4.1.3 Činnost OFS Znojmo ............................................................................... 30

4.1.4 Orgány Okresního fotbalového svazu ....................................................... 30

4.2 HOSPODAŘENÍ OFS ZNOJMO ............................................................................. 31

4.2.1 Výsledek hospodaření .............................................................................. 31

4.2.2 Náklady ................................................................................................... 32

4.2.3 Výnosy .................................................................................................... 36

4.3 ZDROJE FINANCOVÁNÍ OFS ............................................................................... 38

4.3.1 Zdroje financování v roce 2010 ................................................................ 38



4.4 NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ ....................................................................................... 41

4.4.1 Navýšení výnosů ...................................................................................... 41

4.4.2 Snížení nákladů ........................................................................................ 44

5 ZÁVĚR............................................................................................................... 45

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................... 46

9

1 Úvod

Pro vypracování mé bakalářské práce jsem si vybral téma Účetnictví a financování

sportovních organizací. Toto téma mě zaujalo tím, že se věnuje tématům, která přímo

souvisí s oborem, který studuji, je tedy zaměřený na účetnictví a financování. Dalším

důvodem, díky kterému jsem si následující téma zvolil, je zájem o sport. Sportu se

věnuji už od dětství, jak aktivně, tak pasivně. Samozřejmě, když jsem jako malý začal

hrát fotbal, vůbec mě nemohlo napadnout, co všechno je potřeba k tomu, aby vůbec

takový malý fotbalový klub na vesnici mohl fungovat. Netušil jsem, že klub někde musí

obstarat zdroje pro to, aby si hráči vůbec mohli navléknout dresy, pro to, aby mohli

vběhnout na trávník a začít hrát. Tyto starosti šli mimo mě a začal jsem si je

uvědomovat až v pozdějším věku, když už jsem aktivně nehrál. Čím je člověk starší, tím

si více uvědomuje, jak velkou roli všude hrají finance. Peníze jsou rozhodujícím

faktorem v každé činnosti, ať už se jedná o výrobní firmu, firmu nabízející služby,

neziskové organizace, jako školy nebo o sportovní klub, ani jeden bez dobrého

financování a hospodaření dlouho nevydrží. V každé z těchto organizací, které byly

výše jmenovány, se obstarávají zdroje odlišnou cestou. Já jsem se teda zaměřil na

sportovní organizace. Zajímal jsem se, jak jejich financování funguje oproti jiným

subjektům, jak získávají své zdroje, aby zajistili fungování organizace: zajištění místa

(např. haly nebo venkovního hřiště), sportovního zařízení, které je důležité pro dobrý

sportovní rozvoj sportovců, obzvláště v mládežnickém věku a dobrovolníků, kteří tyto

věci zajistí. I účetnictví sportovních organizací má svoje specifika a i na tyto se moje

práce zaměří. Po zodpovězení otázek, co všechno musí sportovní organizace obstarat

a zařídit, aby se zde vůbec mohl nějaký sport provozovat, si člověk uvědomí, že sport

není jen kopání do míče, běhání nebo skákání, ale že jde o mnoho dalších faktorů

a starostí, které normální člověk, který v takové organizaci nepůsobí a ani nikdy

v minulosti nepůsobil, těžko chápe.

10

2 Cíl a metodika práce

Hlavním cílem této bakalářské práce je navržení řešení vedoucí ke zlepšení ekonomické

situace sportovního organizace OFS Znojmo na základě zhodnocení současného stavu

jejího účetnictví a financování. Analýza by měla vyhodnotit dosavadní hospodaření

klubu a provést předpoklad ekonomického vývoje na další roky a ze zjištěných údajů

vytvořit návrh na vylepšení ekonomiky klubu.

V první části byla použita metoda sběru dat k získání poznatků a informací týkajících se

sportovních klubů a sportu všeobecně. Jsou zde uvedeny pojmy a legislativa, vztahující

se k této problematice. Dále jsou zde blíže rozebrány zdroje financování a účetnictví

sportovních klubů. Údaje jsou získány studiem odborné literatury a platných zákonů.

Ve druhé části byla provedena obsahová analýza k uspořádání získaných dat a informací

využitých v této práci a následnému vyhodnocení účetnictví a finančních zdrojů

OFS Znojmo. Po této analýze byly navrženy změny, které by vedly ke zlepšení hospodářské

situace organizace.

V bakalářské práci bylo použito deskripce odborné literatury, analýzy dat, klasifikace a

komparace poznatků z dané oblasti.

11

3 Teoretická část

3.1 Definice sportu

Původní význam slova sport se odvozuje z latinského "disportare", později

starofrancouzského "désporter" a anglického "disport", později zkráceného na sport.

Termín sport se poprvé začíná objevovat na počátku 14. století ve smyslu činnosti,

jejímž účelem je aktivní a pasivní zábava, odpočinek, rozptýlení a uvolnění ve volném

čase.1

Sport lze také definovat jako „veškeré formy tělesné aktivity, které jsou provozovány

příležitostně nebo organizovaně a usilují o vyjádření nebo vylepšení fyzické kondice a

duševní pohody, rozvoj společenských vztahů či dosažení výsledků v soutěžích na

všech úrovních. Sport představuje obecně prospěšnou činnost.“2

3.1.1 Historie sportu v České republice

Počátky sportu na našem území bychom mohli hledat už ve čtrnáctém století v době

vlády Lucemburků. V této době totiž začala růst obliba rytířských turnajů,

které můžeme považovat za předchůdce dnešních sportovních klání. Sport má tedy

v českých zemích velmi dlouhou tradici. Od šestnáctého století patřilo mezi oblíbené

aktivity také např. sáňkování či bruslení. Na přelomu patnáctého a šestnáctého století

se objevují první halové sporty, respektive sporty pěstované v tzv. míčovnách, dodnes

je jedna z nich dochována na Pražském hradě. Zde v takovýchto míčovnách hráli

šlechtici míčové hry, které se podobali třeba dnešnímu tenisu nebo lukostřelbě.

Postupně se stala oblíbenou také hra kuželky. V sedmnáctém století vznikla Královská

česká zemská stavovská šermírna, zde se zrodil sportovní šerm u nás.3

1 DOVALIL, Josef; CHOUTKA, Miroslav. Sport. [online]. [cit 2012-12-18].

<http://www.olympic.cz/www/docs/osmus/sport.pdf>

2 KINDLOVÁ, Ilona; RÝDLOVÁ, Tereza. Rozprava k návrhu Zákona o podpoře sportu. [online]. [cit

2012-12-18]. < http://www.olympic.cz/public/img/dokumenty/rozprava-zakon_o_sportu_viewfin.pdf >

3 Historie sportu v ČR a důležité organizace [online]. [cit. 2012-11-25] Dostupné z WWW:

<http://www.czech.cz/cz/Objevte-CR/Zivotni-styl-v-CR/Historie-sportu-v-CR-a-dulezite-sportovni-

organiza>

12

Moderní sport začíná do českých zemí pronikat ke konci první poloviny 19. století.

Hlavní vliv měly švédská léčebná gymnastika, německý turnerský systém cvičení

a anglický systém sportu. Nejprve v Praze vznikly léčebné, ortopedické ústavy, kde se

cvičilo za peníze. První na sport zaměřený spolek vznikl v Praze, byl německý a vzápětí

v roce 1862 byla založena česká „tělocvičná jednota Sokol pražský“. Z anglického

prostředí k nám přicházely nové sporty a zakládaly se sportovní kluby. Na konci

19. století a začátku 20. století začaly vznikat tělovýchovné organizace napojené na

politické strany a hnutí (DTJ, Orel, FPTJ), podle odhadů byly před válkou organizovány

ve sportovních organizacích cca 2 miliony členů. za protektorátu (1939-1945) byla

sportovní aktivita silně narušena zákazy činnosti, okupanty byla podporována

tělovýchovná organizace Kuratorium. Krátce po skončení války existoval pluralitní

systém sportovního hnutí. V roce 1948 došlo ke sjednocení sportovních organizací do

jednotné organizace Sokol. Pokus o zavedení sovětského modelu trval pouze 4 roky

1952-1956 a neosvědčil se, v roce 1957 vzniká nová jediná zastřešující organizace

Československý svaz tělesné výchovy a sportu (ČSTV), což byl návrat ke spolkovým

principům. Po listopadu 1989 nastalo obnovování pluralitního systému sportovního

hnutí. V roce 1990 se ČSTV štěpí do řady nástupnických organizací, jednoznačně se

oddělila slovenská část. ČSTV se transformoval do Českého svazu tělesné výchovy

a v současnosti je to největší zastřešující sportovní organizace v České republice s téměř

1,5 milionu členů. V současnosti se odhaduje, že je organizováno cca 2,5 milionu členů

ve sportovních organizacích, které tvoří občanská sdružení registrovaná u MV ČR.4

4 NOVOTNÝ, Jiří, a kolektiv. Sport v ekonomice. 1. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 512 s. ISBN 978-

80-7357-666-0., str. 45

13

3.1.2 Sport v současnosti

Sport patří v současném světě k nejvýraznějším společenským fenoménům, ovlivňuje

mnoho obyvatel všech kontinentů, dotýká se nejrůznějších organizací, hnutí a skupin

bez rozdílu ideologického, filosofického či náboženského zaměření. Sport je dnes

neoddělitelnou součástí života společnosti, jeho význam vysoce oceňují mezinárodní

politické a kulturní instituce (např. OSN, UNESCO), veřejně jej podporují vlády většiny

států, uznávají jej i významní politici, vědci a další významné osobnosti mnoha oborů

lidské činnosti.5

„V současnosti se ve světě šíří pojem sport pod heslem „sport pro všechny“. Jde

o zdůraznění prapůvodního pojetí sportu, kde se soutěžení orientuje na překonávání

jednotlivých stupňů zdatnosti jedince. To vše ukazuje na nedostatek pohybu lidí

v moderní vyspělé společnosti a s tím především související vyšší výskyt srdečně

cévních a dalších civilizačních chorob. Existuje snaha nalézt nový smysl života pro

postindustriální společnosti, ve které jsou eliminovány pohyb a fyzická námaha

z každodenní pracovní činnosti. Tělesná aktivita se má stát součástí trávení volného

času a regenerace sil.“6

5 DOVALIL, Josef; CHOUTKA, Miroslav. Sport. [online]. [cit 2012-12-18]. <http://www.olympic.cz/www/docs/osmus/sport.pdf>

6 NOVOTNÝ, Jiří, a kolektiv. Sport v ekonomice. 1. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 512 s. ISBN 978-

80-7357-666-0., str. 19 – 20

14

Obrázek č.1. Strom života členů České asociace Sport pro všechny, o.s. k 31. 12.

2011

Zdroj: http://www.caspv.cz/download/sites/vyrocni-zprava-2011-685.pdf

3.1.3 Sport v Evropské unii

Sport je v celé Evropské unii považován za důležitou veřejně prospěšnou činnost, která

má velké množství přínosů. Podle Bílé knihy EU o sportu bylo odhadnuto, že v roce

2004 vytvořil sport v EU přidanou hodnotu ve výši 407 miliard €, což představovalo

3,7 % HDP Evropské unie. Kromě toho vytvořil sport místa pro 5,4% pracovní síly.7

Činnost EU má za cíl podporovat iniciativy členských států a doplňovat je v případech,

kdy je vhodné řešit problémy, jako jsou případy násilí a netolerance při sportovních

událostech nebo absence srovnatelných údajů o sportovním odvětví EU jakožto základu

pro vytváření politik. Současně pomáhá činnost EU řešit nadnárodní úkoly, na které

sport v Evropě naráží, jako je koordinovaný přístup k problematice dopingu, podvodům

a manipulacím s výsledky zápasů či aktivitám sportovních agentů.8

7 Koncepce financování sportu v České republice. [online]. [cit 2012-12-18]. <http://www.cstv.cz/zpravy/ostatni/koncepce_financovani_sportu-prezentace.pdf>

8 Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu. [online]. [cit 2012-12-18]. <http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0012:FIN:CS:PDF>

15

Činnost EU rovněž přispívá k dosahování celkových cílů strategie Evropa 2020 tím, že

zlepšuje zaměstnatelnost a mobilitu, a to zejména prostřednictvím opatřeních na

podporu sociálního začleňování v oblasti sportu a prostřednictvím sportu, vzdělávání

a odborné přípravy (mimo jiné prostřednictvím evropského rámce kvalifikací)

a prostřednictvím evropských pokynů pro fyzickou aktivitu.9

3.1.4 Společenská role sportu

Sport je oblastí lidské činnosti, která se těší velkému zájmu občanů Evropské unie

a která má zároveň obrovský potenciál je sdružovat a oslovovat, a to bez ohledu na věk

či společenský původ. Podle průzkumu agentury Eurobarometer z listopadu roku 2004

přibližně 60 % evropských občanů pravidelně provozuje sportovní aktivity v rámci nebo

mimo rámec zhruba 700 000 klubů, které jsou samy členy velkého počtu sdružení

a federací. Velká část sportovních aktivit se odehrává v rámci amatérských sdružení.

Narůstá význam profesionálního sportu a stejnou mírou přispívá ke společenské roli

sportu. Sport kromě upevňování zdraví evropských občanů plní i funkci výchovnou

a hraje roli společenskou, kulturní a rekreační. Společenská role sportu má rovněž

potenciál utužit vnější vztahy unie.10

3.2 Sportovní legislativa

Provozování sportu je lidským právem garantovaným v čl. 4 Olympijské charty. Každý

jednotlivec tak musí mít možnost provozovat sport bez jakékoli diskriminace

a v olympijském duchu, jenž vyžaduje vzájemné porozumění v duchu přátelství,

solidarity a fair-play. Kontrola organizace, administrativy a řízení sportu je pak v rukou

nezávislé sportovní organizace.

9 Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu. [online]. [cit 2012-12-18]. <http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0012:FIN:CS:PDF>

10 COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES. White paper of sport. 1. Brussels, 2007. 20

s. ISBN 978-92-79-06547-7., str. 3

16

Z poslední věty předchozího odstavce vyplývá, že základním atributem sportu je jeho

autonomie. Přičemž jednu ze základních premis představuje skutečnost, že žádný státní

orgán nemá oprávnění svým rozhodnutím mj. určit nejvyšší sportovní autoritu v zemi.

Uvedené oprávnění mají pouze mezinárodní sportovní instituce, jejímiž členy národní

sportovní organizace zpravidla jsou.11

Sportovní organizace nekomerčního charakteru jsou zakládány podle zákona

č. 83/1990 Sb., řídí se stanovami a musí být registrovány na MV ČR a jsou právnickými

osobami. V textu stanov mimo jiné musí být precizně formulovány cíle a poslání

organizace. Legislativa je dále důležitá pro pořádání sportovních akcí a postavení

amatérských a profesionálních sportovců.12

3.2.1 Sportovní organizace

Ve sportovním prostředí působí vedle sebe paralelně několik druhově i institucionálně

rozličných typů sportovních organizací. Příčinou této rozličnosti je roztřísněný

a nehomogenní právní rámec, v němž jsou nuceny se sportovní organizace pohybovat.

Z hlediska práva tedy rozlišujeme mezi sportovními organizacemi:

občanská sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů

organizace s mezinárodním prvkem působící na území České republiky

v souladu se zákonem č. 116/1985 Sb. o podmínkách činnosti organizací

s mezinárodním prvkem v České republice – jedná se o mezinárodní sportovní

federace, které mohou mít na území České republiky sídlo anebo zde mohou

působit prostřednictvím své organizační jednotky

11 JANÁK, Jiří. Státní zásahy do autonomie sportovních organizací. [online]. [cit. 2012-12-18] Dostupné

z WWW: <http://www.epravo.cz/top/clanky/statni-zasahy-do-autonomie-sportovnich-organizaci-85559.html?mail>

12 NOVOTNÝ, Jiří, a kolektiv. Sport v ekonomice. 1. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 512 s. ISBN

978-80-7357-666-0., str. 19 – 20

17

rozpočtové nebo příspěvkové organizace – jsou zřízené ústředním orgánem

státní správy nebo v případě příspěvkových organizací i obcí k zajišťování např.

vrcholového sportu, zřízené podle zákona č. 576/1990 Sb. o hospodaření

s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, s účinností

od 1. 1. 2001 je právní forma rozpočtových organizací nahrazena právní formou

organizační složky státu

nadace a nadační fondy – zřízené podle zákona č. 227/1997 Sb. o nadacích

a nadačních fondech, pokud jsou tyto subjekty zřízeny za účelem shromaždování

prostředků určených k rozvoji sportu a tělovýchovy

zájmová sdružení právních osob podle § 20f–21 občanského zákoníku

č. 40/1964, pokud je účelem jejich existence činnost v oblasti tělovýchovy

a sportu

obchodní společnosti a družstva – vznikla podle zákona č. 513/1991 Sb.

obchodního zákoníku za účelem provozování sportovní činnosti – zejména

u vrcholných celostátních soutěží v kolektivních sportech

obecně prospěšné společnosti – vzniklé podle zákona č. 248/1995 Sb. o obecně

prospěšných společnostech, pokud poskytují obecně prospěšné služby v oblasti

tělovýchovy a sportu13

V oblasti sportu působí řada dalších subjektů s různou právní formou – společnosti

s ručením omezeným (s. r. o.), akciové společnosti (a. s.), příspěvkové organizace

řízené státem a obcemi (p. o.). Povaha těchto dalších subjektů se však v praxi příliš

neliší od činnosti ostatních subjektů, které u nás působí mimo sportovní sféru.14

13TOPINKA, Jiří; STANJURA, Jan. Občanská sdružení ve sportu: Právní, účetní a daňové problémy 1. Praha: Olympia, 2001. 262 s. ISBN 80-7033-223-9., Str. 24 - 25


978-80-7357-666-0., str. 74

18

3.2.2 Občanská sdružení ve sportu

I mezi občanskými sdruženími je možno rozlišovat mezi několika základními typy

těchto subjektů. V takovém případě se však nejedná o právní hledisko, ale o hledisko

věcné. Takovými typy sportovních organizací jsou:

zastřešující sportovní asociace – jedná se o organizaci s neomezenou druhovostí

provozovaných sportů s obvykle přímým vztahem k příslušnému ústřednímu

orgánu státní správy. Prostřednictvím těchto orgánů čerpá ze státního rozpočtu

ČR dotace. V České republice jsou takovými organizacemi např.: Český svaz

tělesné výchovy, Česká obec sokolská ad.

samostatná sportovní asociace – je zde omezená druhovost na jeden sport nebo

na jednu sportovní skupinu. Prostřednictvím své zastřešující sportovní asociace

obvykle čerpá dotace ze státního rozpočtu ČR. Vzhledem ke svým partnerům,

sponzorům a ostatním klubům, vystupuje jako samostatný subjekt. Mezi tyto

organizace patří prakticky všechny sportovní srazy sdružené v Českém svazu

tělesné výchovy.

sportovní klub – má přímou ekonomickou vazbu, jak na zastřešující sportovní

asociaci, tak i samostatnou sportovní asociaci. Prostřednictvím těchto asociací

mohou sportovní kluby čerpat prostředky ze státního rozpočtu ČR, k ostatním

veřejným rozpočtům (např.: obce) vystupují již samostatně. Mají právní

subjektivitu. Sportovní klub může existovat nejen ve formě občanského

sdružení, ale i ve formě obchodní společnosti.

sportovní oddíl nebo odbor – jedná se o nejnižší typ sportovní organizace

a existuje v rámci sportovního klubu. Základním znakem odboru nebo oddílu

je ten, že provozují pouze jeden sport nebo jednu skupinu sportů. Jsou taktéž

ekonomicky a právně omezeny ze strany svého mateřského sportovního klubu.

Na rozdíl od sportovních odborů, mají sportovní oddíly vlastní organizační

mikrostrukturu a vlastní orgány, které je zastupují ve vztahu k mateřskému

19

sportovnímu klubu či k příslušnému sportovnímu svazu, nikoliv však navenek.

Sportovní odbory se převážně ustanovují v nezávodních sportech.15

3.3 Zdroje financování sportovních klubů

Zdroje financování tělesné kultury a sportu můžeme rozdělit na zdroje z hlavní činnosti a na

zdroje z doplňkové činnosti a speciální aktivity. Příjmy z hlavních činností jsou vázány na

sportovní aktivity a většinou osvobozené od daně z příjmů. Příjmy z doplňkových

a speciálních činností mohou být vázány na sportovní i nesportovní aktivity.16

3.3.1 Zdroje financování z hlavní činnosti

Mezi zdroje financování z hlavní činnosti patří:

Členské příspěvky – můžeme je dále rozdělit na tři skupiny:

o Zápisné – platí se pouze jedenkrát při vstupu nového člena do

tělovýchovné jednotky, resp. sportovního klubu.

o Členské příspěvky – platí se jedenkrát ročně

o Oddílové příspěvky – platí se zpravidla jednou měsíčně

Dary – členové klubu TJ anebo další příznivci dávají dary klubu, ale bez nároku

na protislužbu. Dary mohou mít formu peněžní i nepeněžní.

Patronáty – Vyskytují se často zejména u velkých firem, které věnují velkou

sumu peněz na podporu mládežnických družstev v klubu. Patronáty se řeší

zákonem darovacím.

Příspěvky municipalit – obec pomáhá svému klubu nebo tělovýchovné jednotě.

Často se využívá formy pronájmu městského sportovního zařízení místní TJ za

symbolickou cenu.

Příspěvky od zastřešující sportovní organizace – poskytování příspěvků nižším

článkům od zastřešující organizace jako je ČSTV, Sokol, ČASPV, atd.

Dotace od státu – vždy se jedná o účelovou dotaci většinou do sportovních

zařízení a částečného krytí nákladů na provoz a údržbu sportovních zařízení.

15 TOPINKA, Jiří; STANJURA, Jan. Občanská sdružení ve sportu: Právní, účetní a daňové problémy. 1. Praha : Olympia, 2001. 262 s. ISBN 80-7033-223-9., Str. 25 - 26


978-80-7357-666-0., str. 164

20

Vstupné na sportovní akce – jedná se o jeden z tradičních zdrojů peněžních

zdrojů, které české TJ a SK využívají. V našich poměrech je významným

příjmem především u ledního hokeje a kopané, méně již u házené, volejbalu,

basketbalu, florbalu. Protože vstupné podléhá zdanění, je pro malé vesnické

kluby vhodné využívat principu dobrovolného vstupného, a tím se dostávají do

kategorie darů, kde pro ně existuje možnost daňového osvobození.

Startovné – využívají se především v individuálních sportech nebo na

několikadenních turnajích, kterých se zúčastňuje několik družstev.17

3.3.2 Zdroje financování z doplňkových činností

U tělovýchovných jednot a sportovních klubů jako neziskových organizací existuje

problém jasného kritéria, které nám určí, co lze zahrnout mezi doplňkové činnosti

klubu, které jsou jednoznačně zdaňovány, a co nikoli. Z těchto důvodů je pro OS

důležité, co mají ve stanovách vyjmenováno mezi hlavními činnostmi. V českém

sportovním prostředí hrál tento zdroj příjmů vždy významnou roli a dovoloval

sportovním organizacím značnou nezávislost na státních orgánech.

Mezi zdroje financování z doplňkových činností patří:

Sponzorské příspěvky – tímto způsobem získává klub účelové peníze na soutěž,

tréninkový tábor na ceny apod. od sponzora, který naopak očekává určitou

protislužbu. Nejčastěji to bývají:

o loga na klubových dresech

o loga na vstupních branách, mantinelech, hrazení apod.

o reklama v klubových novinách, na webových stránkách klubu apod.

Drobné klubové suvenýry, upomínkové předměty se symbolikou klubu –

V českých podmínkách je tato komerční aktivita hospodářsky zajímavá jen

u nejpopulárnějších sportů a klubů v kopané a ledním hokeji. V žádném případě

však nedosahuje ve struktuře příjmů podílů dosahovaných nejpopulárnějšími

profesionálními kluby v USA a západní Evropě.


978-80-7357-666-0., str. 149 - 152

21

Nájemné z klubových sportovních zařízení – klub pronajímá veřejnosti své

sportovní zařízení (tělocvičny, tenisové kurty, atd.)

Klubové restaurace a ubytovací zařízení – sokolské jednoty si u nově

budovaných sokoloven vyčleňovaly prostory pro hospody a často i ubytovny.

Výpůjčky od členů klubu – ve fungování českých a moravských TJ a SK to není

často využívaná forma, ale tato možnost zde existuje.

Bankovní půjčky – v současnosti si mohou TJ i SK vypůjčit i u bank, a protože

mají většinou majetek, neměl by to být žádný problém. Úročení půjček je velmi

vysoké, proto se mu většina klubů vyhýbá. Při nesplácení úvěru hrozí

exekuce.18

3.3.3 Zdroje ze speciálních aktivit

Jedná se o aktivity nabízející sportovní i nesportovní vyžití i nečlenům klubu. Čisté

výtěžky jsou pak zdrojem financování. Mezi nesportovní aktivity patří:

Taneční zábava, diskotéka – společenské akce pořádané sportovní organizací

Burzy – často se vyskytují burzy s použitým sportovním vybavením

Aktivní výpomoci v místě bydliště

Mezi sportovní aktivity patří:

Organizování a realizace sportovních kurzů

Organizování a realizace tréninkových táborů

Akademie

Prodej občerstvení členy klubu19

18 NOVOTNÝ, Jiří, a kolektiv. Sport v ekonomice. 1. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0., str. 153 - 155


978-80-7357-666-0., str. 156 - 157

22

3.3.4 Sponzoring

Sponzorování představuje významný specifický prostředek k zabezpečení dostatečných

finančních zdrojů, sloužících k realizaci zejména kulturních, vědeckých, charitativních

a dalších aktivit v různých sférách života společnosti. V tomto směru nečiní výjimku ani

tělovýchovné, sportovní a turistické organizace, spolky, kluby, avšak i jednotlivci,

usilující o získání finančních prostředků pro jejich mnohočetnou a rozsáhlou činnost.

Formy sponzorování ve sportu:

Sponzorování jednotlivých sportovců – sportovec pomáhá propagovat výrobek

(vyobrazení sportovce na produktu, autogramiády, akce pro spotřebitele atd.).

Sportovec naopak dostává kromě finanční odměny i materiální pomoc, jako

oblečení, vozidlo atd.

Sponzorování sportovních týmů – sponzor poskytuje zejména finance, sportovní

vybavení, dopravu nebo vlastní výrobky a služby. Sponzorovaný tým nabízí

především reklamu na dresu, mantinelu, internetových stránkách atd.

Sponzorování sportovních akcí – zde lze sponzorovi nabídnout vstupenky,

reklamy o přestávkách nebo titul „hlavní sponzor“ akce.

Sponzorování sportovních klubů – tato forma nabízí nejširší možnosti z hlediska

činností, které lze nabídnout sponzorovi. Tím, že např. sportovní klub disponuje

jak sportovci, sportovními družstvy, svými profesionálními odděleními, pořádá

sportovní akce atd., jde šířka nabízených protivýkonů do velkého rozmezí.

Sponzorování ligových soutěží – firmy, které představují partnery, mají svá

firemní označení v názvu soutěže a využívají multifunkční prezentace na všech

ligových stadionech.20

20 ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu: metody, ukazatele, využití v praxi. 1. Praha :

Olympia, 2009, 225 s. ISBN 978-80-7376-150-9. Str. 201 - 202

23

3.3.5 Dobrovolnictví

V souvislosti s financováním sportovních organizací nemůžeme opomenout

ani fenomén dobrovolnictví. Dobrovolník se zcela vědomě a svobodně rozhoduje,

že bude svoji bezplatnou činnost vykonávat ve prospěch jednotlivce, skupiny či celé

společnosti. Poskytuje tak nejen svoje schopnosti, ale i část svého (především volného)

času a energie ve prospěch uspokojení potřeb spoluobčanů. Motivace může být různá,

ale vždycky souvisí s vnitřním nutkáním a potřebou být někomu prospěšný nad rámec

běžných sociálních rolí. Dalo by se tak i říci, že se jedná o jakousi formu nepeněžního

dárcovství, za kterým ale vždy skrývá pocit solidarity a snahy pomoci.

Práce dobrovolníků z mikroekonomického hlediska nejenže snižuje náklady na mzdy

v podílu na produkci příslušného subjektu, ale souběžně i navyšuje produkci o přínos

z dobrovolné práce.21

3.3.6 Financování sportu v zemích EU

Na financování sportu se z velké části podílí veřejný sektor. Výdaje na sport, které

poskytuje stát, se v jednotlivých zemích různí. V našem hodnocení poskytuje nejméně

prostředků Bulharsko, kde ze státního rozpočtu jde do sportu 6,1 € na obyvatele.

Nejvýznamnější veřejné výdaje na sport byly poskytovány v Nizozemí, Finsku, Francii,

Irsku, Dánsku a Lucembursku, kde byla podpora sportu z veřejných rozpočtů v přepočtu

na počet obyvatel nejvyšší.22

21 HODAŇ, Bohuslav; HOBZA, Vladimír. Financování tělesné kultury jako složky občanské společnosti. 1. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 214 s. ISBN 978-80-244-2658-7., str. 20 - 32

22 Koncepce financování sportu v České republice. [online]. [cit 2012-12-18].

<http://www.cstv.cz/zpravy/ostatni/koncepce_financovani_sportu-prezentace.pdf>

24

Obrázek č. 2 Země Evropské unie – porovnání veřejných výdajů na sport na

jednoho obyvatele

Zdroj:http://www.olympic.cz/public/img/financovani-

sportu/Analysis%20of%20sports%20financing%20in%20CR_final_cze..pdf

3.4 Účetnictví neziskových organizací

Základní právní normou, kterou se řídí účetnictví je zákon o účetnictví (č. 563/91 Sb.).

Vztahuje se na všechny právnické osoby, i když nepodnikají, a na fyzické osoby, pokud

prokazují pro daňové účely své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení

příjmů (např. sportovce, kteří provozují sportovní činnost jako podnikání a nebudou

uplatňovat své výdaje formou tzv. paušálů). Všechny tyto osoby se dle tohoto zákona

považují za účetní jednotky.

25

Paragraf 9 zákona o účetnictví (č. 563/91 Sb.) rozděluje různé typy právnických

a fyzických osob a určuje povinnost vést daňovou evidenci nebo účetnictví:

daňovou evidenci vedou sportovní organizace, které nepodnikají, nebo pokud

jejich příjmy nedosáhly v předchozím roce výše 3 mil. Kč

sportovní organizace, které nesplní alespoň 1 podmínku, jsou povinny vést

účetnictví“23

3.4.1 Daňová evidence

„Opatřením Ministerstva financí č. j. 283/32 774/96 ze dne 24. 6. 1996 (zveřejněno

ve Finančním zpravodaji č. 8/96) jsou stanoveny postupy účtování u malých

příspěvkových organizací a u jiných drobných organizací, mezi které patří i některé

sportovní organizace. Tyto postupy vymezují:

rozdělení majetku a definici jeho jednotlivých složek, tj. dlouhodobý hmotný

majetek, dlouhodobý nehmotný majetek, zásoby, pohledávky, peněžní

prostředky, ceniny, finanční majetek

postup při otevírání a uzavírání účetních knih

podmínky oceňování

konkrétní podobu vedení daňové evidence“24

3.4.2 Účetnictví

„Závazným přepisem pro vedení účetnictví je Opatření ministerstva financí, kterým se

stanoví účtová osnova a postupy účtování pro politické strany, hnutí, občanská sdružení

a jednotlivé nevýdělečné organizace ve znění příslušných novel (poslední novela

publikována ve Finančním zpravodaji č. 10/99). Od 1. 1. 2001 platí nové Postupy

účtování, které byly uveřejněny ve FZ 11/2000. Pomocí účtové osnovy a postupů je

možné naplnit předmět účetnictví, tj. vytvořit pro jednotlivé ekonomické kategorie,

kterými se předmět účetnictví zabývá (majetek, závazky, náklady a výnosy), systém

syntetických účtů, na kterých se uvedené skutečnosti evidují a třídí. I když dle této

23 TOPINKA, Jiří; STANJURA, Jan. Občanská sdružení ve sportu: Právní, účetní a daňové problémy 1. Praha : Olympia, 2001. 262 s. ISBN 80-7033-223-9., Str. 81

24 TOPINKA, Jiří; STANJURA, Jan. Občanská sdružení ve sportu: Právní, účetní a daňové problémy 1.

Praha : Olympia, 2001. 262 s. ISBN 80-7033-223-9., Str. 83 - 84

26

účtové osnovy účtuje poměrně mnoho sportovních organizací, jejichž účetnictví vedou

dobrovolní pracovníci (často bezplatně) bez odpovídajících odborných schopností, nelze

podrobně rozebírat jednotlivá ustanovení postupů. Postupy jsou koncipovány podobně

jako postupy pro podnikatelské subjekty, tj. v jednotlivých částech jsou definovány

některé pojmy (úvodní ustanovení) a obsahová náplň jednotlivých účetních tříd. Účtová

osnova je vnitřně členěna do sedmi účtových tříd, které se dělí na účtové skupiny a ty na

syntetické účty. Účtové skupiny jsou označeny jednomístným číslicovým znakem,

účtová skupina dvoumístným a syntetický účet trojmístným znakem. Případným

připojením dalších číselných znaků vzniká soustava analytických účtů, které nejsou

účtovou osnovou předepsány, pouze jsou stanovena hlediska pro jejich utváření.

Členění majetku do jednotlivých účtových tříd a skupin respektuje hledisko likvidnosti

majetkových složek, jejich funkci v činnosti sportovní organizace (investiční majetek

a oběžný majetek) a v případě závazků i hledisko krátkodobých nebo dlouhodobých

zdrojů financování. Vlastní zdroje se člení podle jednotlivých zdrojů tvorby, tj. základní

jmění, fondy tvořené ze zisku a nerozdělený zisk. Nejvýznamnější odlišnosti od postupů

pro podnikatelské subjekty:

účtová třída č. 9 nahrazuje třídy č. 4 (tj. základní jmění, nerozdělený zisk,

rezervy, dlouhodobé bankovní úvěry) a účtové třídy 7 (počáteční a konečný účet

rozvažný)

absence účtové třídy 5 (náklady), kterou nahrazují účtové třídy 4, včetně splatné

dnové povinnosti

členění nákladů a výnosů je v účtové osnově zjednodušeno (účtové třídy 4 a 6)

tím, že jsou předepsány pouze účtové skupiny minimální dělení nákladových

a výnosových položek. Pouze u některých typů nákladů a výnosů je předepsán

konkrétní syntetický účet

účtování investičních dotací prostřednictvím účtu 900

účtování o členských příspěvcích až v okamžiku jejich zaplacení“25

25 TOPINKA, Jiří; STANJURA, Jan. Občanská sdružení ve sportu: Právní, účetní a daňové problémy 1.

Praha : Olympia, 2001. 262 s. ISBN 80-7033-223-9., Str. 85 - 86

27

4 Okresní fotbalový svaz Znojmo

4.1 Charakteristika OFS Znojmo

Okresní fotbalový svaz (OFS) je organizační jednotkou FAČR zřízenou podle § 6 odst.

2 e) zák. č. 83/1990 Sb. OFS má od roku 2011 vlastní právní subjektivitu odvozenou ze

stanov FA. Soutěží, které pořádá, se v roce 2012 účastnilo celkem 67 oddílů s celkovým

počtem členů 3 818.

4.1.1 Historie FAČR

Fotbal se u nás začal rozšiřovat v devadesátých letech 19. století. Nejprve byl

organizován Českou amatérskou atletickou unií, avšak její rychlý rozvoj si brzy vynutil

vznik samostatného ústředí. Stal se jím Český svaz footballový, založený v roce 1901.

V roce 1905 byl ustanoven Svaz českých fooballových soudců, který měl značné

zásluhy o rozvoj kopané. Po vytvoření Československa roku 1918 se ČSF ujal řízení

fotbalu v celé republice, roku 1921 byl přejmenován na Československý svaz

footballový. Prim hrála sportovně i funkcionářsky silná středočeská fotbalová župa.

V březnu 1922 byla ustavena Československá associace footballová. Vedle ČSF, který

řídil soutěže i na Podkarpatské Rusi, do ní vstoupily menšinové organizace – německý

Deutscher Fussball Verband, maďarský Magyar Labdarúgok Szövetsége, Polski

Zwiazek Pilki Noźnej a židovský Kuwucas Meschakej Kadúr Regel Jehudith.

Ve dvacátých letech 20. století se v souvislosti s rozvojem profesionalismu vytvořila

i Unie footballových profesionálů v ČSR. Kopaná se stala nejpopulárnějším sportem,

což našlo svůj výraz i v tom, že předseda ČSAF dr. Pelikán se stal i předsedou

Československého všesportovního výboru.

Po rozbití republiky, v nově vytvořeném Protektorátu Čechy a Morava začal znovu

působit Český svaz. Po osvobození vytvořil nejprve jednotné ústředí se Slovenským

futbalovým zväzem, později byla obnovena Asociace.

Po roce 1945 existovaly kromě ČSAF: Český footballový svaz a Slovenský zväz

footballový. Únorový puč v roce 1948 znamenal konec dosavadního uspořádání

československého fotbalu. Fotbal byl nadále řízen ústřední sekcí kopané Sokola, později

Státního výboru pro tělesnou výchovu sport a od roku 1957 Čs. svazu tělesné výchovy.

28

Pokus obnovit svébytnou organizaci v roce 1968 ztroskotal po vpádu sovětských vojsk.

Během následné „normalizace“ bylo předchozí byrokratické řízení z jednoho centra

ještě prohloubeno, existence Čs. fotbalového svazu byla čistě formální záležitostí.

Z vedoucích představitelů fotbalu komunistické éry pouze František Blažej (předseda

ústřední sekce v polovině padesátých let) funkcionářsky vyrostl od práce v klubu přes

župu a odborné komise, v ostatních případech se jednalo o dosazené „politruky“.

Národní fotbalový svaz se jako samosprávná organizace obnovil po listopadu 1989,

tehdy ještě v rámci Československého svazu. Brzy změnil jméno na Českomoravský

fotbalový svaz (ČMFS) a po rozdělení Československa se ujal svrchovaného vedení

fotbalu v České republice. V roce 2011 delegáti valné hromady Českomoravského

fotbalového svazu (ČMFS) schválili nové stanovy, které mimo jiné změnily název

organizace na Fotbalová asociace České republiky (FAČR). Fotbalová asociace České

republiky je členský svaz organizací FIFA a UEFA.

Zdroj: Oficiální webové stránky Národního muzea: www.nm.cz

Obrázek č. 3 Loga organizací FIFA, FAČR a UEFA

Zdroj: Webové stránky: www.sportslogos.net

Zdrojem majetku FA jsou zejména příjmy z vlastní sportovní činnosti, z členských

příspěvků, příspěvky a dotace od UEFA a FIFA, příjmy z hospodářské činnosti, příjmy

ze zisku obchodních společností a dalších právnických osob, v nichž má FA účast,

včetně podílu na výtěžku loterijních společností, a dále z příspěvků ze státního rozpočtu

nebo z jiných veřejných rozpočtů, dary apod.

29

4.1.2 Struktura fotbalových soutěží

Nejvyšším řídícím orgánem fotbalu u nás je FAČR, která provozuje dvě nejvyšší

fotbalové soutěže. Na dalším stupni je Česká fotbalová liga společně

s Moravskoslezskou fotbalovou ligou. Tyto ligy jsou řízeny řídícími komisemi pro

Čechy a Moravu. Tyto komise dále řídí Divize A-E. Krajské fotbalové svazy, kterých je

podle územního rozložení krajů na našem území 14, řídí krajské přebory a dále I. A

a I. B třídy. Pod krajskými organizacemi se nacházejí okresní fotbalové svazy, které

provozují okresní přebory, III. třídy a v některých případech i IV. třídy.

V Jihomoravském kraji se nachází 7 okresních fotbalových svazů, včetně OFS Znojmo.

Tabulka č. 1 Struktura fotbalových soutěží v ČR

Zdroj: Vlastní zpracování

Soutěže řízené FAČR (profesionální)

1. 1. Gambrinus liga

2. 2. liga

Soutěže řízené řídicí komisí pro Čechy Soutěže řízené řídicí komisí pro Moravu

3. Česká fotbalová liga Moravskoslezská fotbalová liga

4. Divize A Divize B Divize C Divize D Divize E

Soutěže řízené krajskými fotbalovými svazy a Pražským fotbalovým svazem

5. Krajské přebory a Pražský přebor

6. I. A třídy

7. I. B třídy

Soutěže řízené okresními fotbalovými svazy a v Praze Pražským fotbalovým svazem

8. II. třídy (okresní přebory) a Pražská II. třída

9. III. třídy

10. IV. třídy (není ve všech okresech)

30

4.1.3 Činnost OFS Znojmo

Hlavní činností OFS Znojmo je sdružovat fotbalové kluby v okresu Znojmo a pečovat

o komplexní rozvoj fotbalu v okrese a vytvářet pro něj všestranné a rovnoprávné

podmínky. Toto uskutečňuje zejména tím, že pořádá a organizuje fotbalové soutěže na

území Znojemského okresu, které řídí podle řádu a předpisů FAČR a rozpisů, které pro

potřebu sám vydává. Dále se věnuje péči a výchově mládeže, jak po stránce etické, tak

i výkonnostní a organizuje přípravu trenérů, rozhodčích a dalších funkcionářů

a činovníků v rámci znojemského okresu.

4.1.4 Orgány Okresního fotbalového svazu

Nejvyšším orgánem OFS je valná hromada. Na VH vysílají po 1 delegátu všechny

kluby, které mají sídlo na území okresu vyjma těch, které jsou podle čl. 6 odst. 4 těchto

stanov začleněny jako celek do jiného okresu, kde se také účastní valné hromady.

Každý delegát má 1 hlas. V současnosti má Okresní fotbalový svaz Znojmo 75 oddílů

z toho 67 aktivních. Řádná valná hromada se koná jedenkrát za 2 roky. Mimořádnou

valnou hromadu svolává výkonný výbor OFS, pokud to sám považuje za nutné anebo

pokud o to požádá s uvedením důvodů nadpoloviční většina klubů se sídlem v okrese.

Valná hromada zejména projednává a schvaluje zprávu o činnosti výkonného výboru

vč. hospodaření a zprávu revizní komise. Dále volí předsedu a další členy výkonného

výboru a 3 členy revizní komise. Funkcionáři jsou zvoleni, hlasuje-li pro ně

nadpoloviční většina přítomných delegátů

Výkonným orgánem je výkonný výbor. Má 9 členů včetně předsedy a dvou

místopředsedů. Funkční období VV je 4 roky a schází se 1krát měsíčně. VV zajišťuje

okresní soutěže a k jejich řízení vydává příslušné rozpisy. Jmenuje a odvolává předsedu

a členy sportovně-technické komise, disciplinární komise, komise rozhodčích, komise

mládeže, trenérsko metodické komise a hospodářské komise. Zároveň k těmto komisím

plní funkci odvolacího orgánu.

Kontrolním orgánem je revizní komise. Má 3 členy, jejichž funkce je neslučitelná

s funkcí člena VV a ostatních komisí. Úkolem komise je kontrola hospodaření VV

a jeho komisí a kontroluje využívání poskytnutých dotací členskými kluby.

31

4.2 Hospodaření OFS Znojmo

4.2.1 Výsledek hospodaření

Okresní fotbalový svaz Znojmo se jako občanské sdružení řadí mezi neziskové

organizace. Jeho hlavní činností je pořádání fotbalových soutěží a turnajů.

Tabulka č. 2 Výsledek hospodaření v letech 2010 až 2012

2010 2011 2012

Náklady 514 101,30 909 761,42 1 071 683,59

Výnosy 688 393,00 985 497,92 1 300 085,52

Výsledek Hospodaření 174 291,70 75 736,50 228 401,93


V tabulce č. 2 jsou znázorněny celkové náklady, výnosy a výsledek hospodaření

v jednotlivých letech. Můžeme vidět, že během sledovaného období se celkové náklady

spojené s chodem organizace více než zdvojnásobili. Největší nárůst zaznamenaly

z roku 2010 na rok 2011, kdy vzrostly o téměř 77 %, což bylo dáno odvodem části

dotací získaných ze státního rozpočtu klubům. V roce 2012 se konečné hodnota nákladů

zastavila na čísle 1 071 683,59 Kč.

Společně s náklady se ale podařilo organizaci konstantně navyšovat i výnosy a to

meziročně o přibližnou částku 300 000 Kč.

32

Graf č. 1 Výsledek hospodaření v letech 2010 až 2012


4.2.2 Náklady

Tabulka č. 3 Náklady v letech 2010 až 2012

Účet Název 2010 2011 2012

501/01 Spotřeba materiálu sportovního 21 105,00 47 265,00 74 253,00

501/02 Spotřeba materiálu režijního 27 188,00 39 928,00 78 238,32

511 Opravy a udržování 890,00 -0- -0-

512 Cestovné 54 115,00 42 228,00 53 757,00

518 Ostatní služby 255 210,30 286 941,42 203 152,27

521 Mzdové náklady -0- 30 000,00 120 000,00

524 Zákonné SZP -0- 10 200,00 40 800,00

549 Ostatní náklady 155 593,00 160 199,00 129 709,00

581 Příspěvky klubům -0- 293 000,00 371 774,00

Celkem 514 101, 30 909 761,42 1 071 683,59


0,00

200 000,00

400 000,00

600 000,00

800 000,00

1 000 000,00

1 200 000,00

1 400 000,00

2010 2011 2012

VH v letech 2010 až 2012

Náklady

Výnosy

Výsledek Hospodaření

33

V tabulce č. 3 jsou pomocí horizontální analýzy porovnány náklady v letech 2010 až

2012. Při srovnání lze pozorovat nárůst jednotlivých položek nákladů.

Spotřeba materiálu sportovního - mezi sportovní materiál patři v OFS nejrůznější

sportovní potřeby jako např. míče, dresy, sítě, vápno, atd. potřebné při pořádání turnajů

pod záštitou OFS Znojmo.

Spotřeba materiálu režijního – jedná se o náklady spojené s chodem organizace,

zejména kancelářské potřeby.

Cestovné – Z celkové částky cestovného tvořilo v jednotlivých letech zhruba 65 %

cestovné pro rozhodčí. Zbylých 35 % nákladů na cestovné tvořilo cestovné pro členy

komisí OFS. Jízdné při použití vlastního dopravního prostředku je:

Osobní automobil (5 Kč/km)

motocykl (3 Kč/km)

V případě použití veřejné dopravy je jízdné proplaceno dle předložené jízdenky.

Ostatní služby – ostatní služby tvoří jednu z nejvýznamnějších položek v nákladech

organizace. Organizace tyto náklady v účetnictví analyticky rozděluje na tyto účty:

Tabulka č. 4 Analytické rozdělení účtu Ostatní služby

Účet Název 2010 2011 2012

518/01 Pronájem kanceláře 36 819,00 41 437,00 27 360,00

518/02 Pronájem sportovišť 20 125,00 29 780,00 37 010,00

518/03 Telefon, internet 23 852,30 29 176,42 32 461,27

518/04 Poštovné 4 590,00 9 959,00 10 609,00

518/05 Ostatní služby 139 824,00 173 989,00 95 712,00


34

Pronájem kanceláře – organizace v současnosti sídlí ve Znojmě v ulici Dvořákova

2922/16. V roce 2012 se OFS podařilo vyjednat novou výhodnější smlouvu o pronájmu

za cenu 2280 Kč měsíčně a tak snížit náklady na pronájem kanceláře o 14 077 Kč.

Pronájem sportovišť – zde jsou zahrnuty poplatky za pronájem sportovišť

využívaných při konání turnajů OFS. OFS každoročně pořádá hned několik turnajů, od

turnajů žáků, dívek až po turnaje funkcionářů OFS.

Telefon, internet – náklady vynaložené na telefonní a mobilní hovory.

Poštovné – jedná se zejména o poplatky za poštovní poukázky, které OFS využívá při

udělování pokut v disciplinárním řízení.

Ostatní služby – v jednotlivých letech se jednalo o náklady spojené s organizací

soutěží, školením, zdravotnickým dozorem na turnajích a zpracováním účetnictví.

Mzdové náklady – všichni členové orgánů a komisí OFS pracují jako dobrovolníci bez

nároku na honorář. Jediným placeným zaměstnancem se v říjnu 2011 stal sekretář

Roman Švarc, který pobírá měsíční mzdu 10 000 Kč. V roce 2011 tak mzdové náklady

činily 30 000 Kč. V následujícím roce to bylo 120 000 Kč.

Zákonné SZP – V letech 2011 a 2012 měl zaměstnavatel povinnost odvádět 9 %

z hrubé mzdy zaměstnance na zdravotní pojištění a 25 % na sociální zabezpečení.

V roce 2011 byl sekretář zaměstnán pouze po dobu tří měsíců, a proto byly náklady na

ZP a SZ pouze ve výši 10 200 Kč. V roce 2012 už zaměstnanec pracoval po celý rok

a náklady se tak vyšplhaly na 40 800 Kč.

35

Ostatní náklady

Tabulka č. 5 Analytické rozdělení účtu Ostatní náklady

Účet Název 2010 2011 2012

549/01 Občerstvení, obědy 22 187,00 61 417,00 74 712,00

549/03 Delegáti, rozhodčí 36 798,00 41 660,00 45 230,00

549/04 Bankovní poplatky 528,00 796,00 2 251,00

549/05 Ostatní náklady 26 080,00 58 926,00 7 516,00


Občerstvení, obědy – zahrnuje náklady na drobné občerstvení při pořádání valné

hromady. Dále sem patří nárok rozhodčích na stravné ve výši 60 Kč v případě, že

celková doba cesty k utkání a zpět včetně řízení utkání trvá déle než 5 hodin.

Delegáti, rozhodčí – rozhodčím náleží dle sazebníku FAČR odměna za odpískané

utkaní ve výši 300 Kč v případě, že se jedná o utkání okresního přeboru, 250 Kč pokud

se jedná o utkání III. a IV. třídy, 200 Kč za utkání dorostu a 130 za utkání žáků.

Odměna delegátům OFS je dle sazebníku FAČR stanovena částkou 200 Kč. Delegáti

jsou na zápasy nasazováni podle potřeby VV OFS.

Bankovní poplatky – poplatky za vedení účtu.

Ostatní náklady – předplatné časopisů, potisk teplákových souprav, dálniční známky,

poplatky dané státem (např.: poplatky úřadům).

Příspěvky klubům – V roce 2011 tvořily příspěvky klubům 32 % celkových nákladů

a jednalo se tak o nejvyšší nákladovou položku. V roce 2012 se sice množství peněz

vyplacených klubům, které spadají pod OFS Znojmo, zvýšilo o 78 774 Kč, ale podíl

těchto nákladů klesl na 28,6 %.

36

4.2.3 Výnosy

V tabulce č. 6 jsou porovnány výnosy ve sledovaném období. Je vidět konstantní

navyšování výnosů, které je způsobeno zejména rostoucími dotacemi ze státního

rozpočtu.

Tabulka č. 6 Výnosy v letech 2010 až 2012

Účet Název 2010 2011 2012

602 Tržby za služby -0- -0- 2 500,00

644 Úroky -0- 10,92 92,79

649/01 Přefakturace nákladů -0- -0- 10 272,73

649/02 Školení 15 040,00 27 020,00 33 800,00

649/03 Ostatní sportovní příjmy 331 156,00 359 966,00 293 150,00

649/04 Výnosy z prodeje -0- 6 930,00 9 660,00

682 Přijaté příspěvky (dary) -0- 140 000,00 109 000,00

691 Dotace od státu 342 197,00 451 571,00 841 610,00

Celkem 688 393,00 985 497,92 1 300 085,52


Tržby za služby – tržby za reklamu od Sportcentra Šanov uveřejněnou v brožuře

s rozpisy fotbalových soutěží na sezonu 2012/2013.

Úroky – úroky tvořily v jednotlivých letech nepodstatnou část výnosů.

Přefakturace nákladů – jednalo se o náklady, jejichž úhradu požadoval OFS Znojmo

po FAČR.

37

Školení – OFS Znojmo před začátkem každé sezóny pořádá školení rozhodčích

a trenérů. Poplatek za přeškolení rozhodčích činí 100 Kč. Jestliže se rozhodčí nedostaví,

je určen náhradní termín, na kterém už poplatek činí 400 Kč. Pokud se rozhodčí bez

řádné omluvy nedostaví ani tam, je vyřazen z listiny rozhodčích. OFS Znojmo dále

pořádá školení trenérů licence „C“. Poplatek za toto školení činí 600 Kč.

Ostatní sportovní příjmy – na tomto účtu účtuje OFS Znojmo o všech výnosech

spojených s provozem soutěží. Jedná se o výnosy ze startovného, pokut a poplatků za

jednání disciplinární komise.

Výnosy z prodeje – OFS Znojmo od roku 2011 začalo vydávat a prodávat výukové

materiály pro rozhodčí a trenéry.

Přijaté příspěvky – V letech 2011 a 2012 se organizaci podařilo získat příspěvky od

společností Chance a.s. a Synot TIP, a.s.

Dotace od státu – dotace od státu tvoří každoročně nejvyšší výnosovou položku OFS

Znojmo. Tato položka a její podíl na celkových příjmech organizace bude blíže

znázorněna v následující části práce.

38

4.3 Zdroje financování OFS

4.3.1 Zdroje financování v roce 2010

Mezi nejvýznamnější zdroje financování OFS Znojmo patří mimořádná neinvestiční

dotace ze státního rozpočtu MŠMT ČR – Programu č. V, kterou okresním fotbalovým

svazům přerozděluje FAČR na základě zjištěného stavu členské základny. V současné

době má OFS Znojmo 75 oddílů z toho 67 aktivních a celkový počet členů je 3 818.

V roce 2010 činily dotace 342 197,00 Kč. Ve stejném roce činily výnosy z vlastní

činnosti 346 196,00 Kč. Největší část výnosů z vlastní činnosti tvořilo startovné,

placené fotbalovými kluby před zahájením soutěžního ročníku. Další významnou

výnosovou položku tvořily poplatky a pokuty disciplinární komisy.

Graf č. 2 Podíl zdrojů financování na příjmech v roce 2010


50% 50%

Podíl zdrojů na příjmech v roce 2010

Dotace od státu Výnosy z vlastní činnosti

39


V roce 2011 se na příjmech organizace podílely tyto zdroje:

dotace od státu

výnosy z vlastní činnosti

přijaté příspěvky

Dotace od státu se v roce 2011 zvýšily o 109 374 Kč. Výnosy z vlastní činnosti taktéž

vzrostly ovšem jen o 47 730,92 Kč. Oproti roku 2010 přibyl nový zdroj financování

v podobě přijatých příspěvků od společností Chance a.s. a Synot TIP, a.s., které mají

podle zákona povinnost odvést procentuální část svého výtěžku na veřejně prospěšný

účel. Tyto příspěvky ve výši 140 000 Kč tvořily 14 % všech příjmů v roce 2011.



46%

14%

40%


Dotace od státu Přijaté příspěvky Výnosy z vlastní činnosti

40


V roce 2012 odstartovala Fotbalová asociace České Republiky projekt Členství ve

Fotbalové asociaci České republiky a začala vybírat členské příspěvky ve výši 50 Kč,

z nichž 50 % obdrží příslušný územní celek, ze kterého byla tato částka vybrána. To se

významně projevilo na dotacích obdržených v roce 2012, kdy tyto dotace činily celkem

841 610 Kč.

I přesto, že se výnosy z vlastní činnosti oproti minulým rokům výrazně nezměnily

a činily 349 475,52 Kč, tak se jejich podíl na celkových zdrojích zmenšil na pouhých

27 %. I v roce 2012 se organizaci podařilo zajistit si finanční zdroje od společností

Chance a.s a Synot TIP, a.s. Tyto příjmy byly ve výši 109 000 Kč.



65% 8%

27%


Dotace od státu Přijaté příspěvky Výnosy z vlastní činnosti

41

4.4 Návrhy na zlepšení

4.4.1 Navýšení výnosů

Jednou z možností, jak navýšit výnosy OFS Znojmo je zvýšit startovné. V sezoně

2012/2013 dospělí hrající okresní přebor a soutěž III. třídy platí startovné 2000 Kč.

Oddíly dospělých hrající IV. třídu platí 1500 Kč a dorost 1000 Kč. Žáci a přípravky

žádné startovné nehradí.

Tabulka č. 7 Původní výše startovného

Počet týmů Startovné (Kč/1tým) Výnosy ze startovného

(2012/2013)

Okresní přebor 14 2 000 28 000

III. třída 28 2 000 56 000

IV. třída 42 1 500 63 000

Dorost 16 1 000 16 000

Celkem 100 163 000


Pro sezónu 2013/2014 jsem navrhoval navýšení startovného na částky, které můžete

vidět v tabulce č. Jediná skupina, u které bych startovné nezvyšoval, jsou dorostenci.

Zvýšení nákladů u mládeže by dle mého nepřineslo tak pozitivní změny, jako

u dospělých sportovců. Mělo by se dělat vše pro to, aby mladí sportovci měli co

nejjednodušší podmínky pro provozování sportu, do toho zapadá i to, aby nebyl pro

jejich rodiče sport tak finančně náročný.

Startovné okresního přeboru jsem zvýšil o 1000 Kč. Tyto kluby jsou už na vyšší úrovni

a mají možnost postoupit do I. B třídy organizované Jihomoravským krajským

fotbalovým svazem, měly by tudíž platit nejvyšší příspěvky na vedení soutěže.

Tato změna by se pozitivně odrazila na výnosech organizace, které by tak vzrostly

o 14 000 Kč.

42

Fotbalovým klubům hrajícím III. a IV. třídu bych navýšil startovné o 500 Kč. To by do

rozpočtu OFS Znojmo přineslo o 35 000 Kč více.

Tabulka č. 8 Navrhované změny startovného

Počet týmů Startovné (Kč/1tým) Výnosy ze startovného

(2013/2014)

Okresní přebor 14 3 000 42 000

III. třída 28 2 500 70 000

IV. třída 42 2 000 84 000

Dorost 16 1 000 16 000

Celkem 100 212 000


Celkově by tyto navrhované změny do pokladny organizace přinesly o 49 000 Kč více

než v sezoně 2012/2013.

Graf č. 5 Výnosy po zvýšení startovného


0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

163 000,00 Kč

163 000,00 Kč

49 000,00 Kč

Výnosy po zvýšení startovného

Zisk ze sezony 2012/2013 Navýšení zisku v sezoně 2013/2014

43

Další možností, jak zvýšit výnosy je navýšení poplatku za projednání případu

disciplinární komisí. V současné době činí poplatek za projednání 100 Kč. Disciplinární

komise OFS Znojmo po každém odehraném kole projednává průměrně 12 případů.

Během jedné sezony se odehraje 28 soutěžních kol, z toho plyne, že se na těchto

poplatcích v jednom roce vybere průměrně 33 600 Kč. V případě, že by se tento

poplatek zvýšil na 150 Kč, vybralo by se průměrně 50 400 Kč.

Dalším návrhem je zvýšení pokut za disciplinární prohřešky. A to jak pro jednotlivce,

tak i pro samotné kluby. Čímž by se navýšily výnosy organizace a zároveň by to kluby

stimulovalo k čistější hře.

Tabulka č. 9 Navrhované změny pokut

Prohřešek Pokuta v sezoně 2012/2013 Návrh na pokuty v sezoně

2013/2014

3 ŽK v zápase 100 Kč 300 Kč

4-6 ŽK v zápase 300 Kč 600 Kč

7 a více ŽK v zápase 500 Kč 1 000 Kč

Nedostavení se k DK 500 Kč 1 500 Kč


44

4.4.2 Snížení nákladů

Snížit náklady by se dalo hned v několika oblastech:

telefonní hovory – zde je možnost nahradit dosavadní telefonní komunikaci za

komunikaci pomocí e-mailu a telefony používat pouze, je-li to nezbytné.

Popřípadě může organizace využít současného trendu zlevňujících tarifů.

internet – v roce 2012 platil Okresní fotbalový svaz Znojmo za internetové

připojení 399 Kč měsíčně. V roce 2013 by proto mohl využít levnějších variant

na trhu, které se pohybují okolo 200 Kč měsíčně.

cestovné – možností, jak snížit náklady na cestovné, je přidělovat rozhodčí na

soutěžní zápasy podle vzdálenosti od místa bydliště na místo konání zápasu. Tím

by se výrazně snížily ujeté kilometry a výrazně by se také eliminovala možnost

vyplácení stravného ve výši 60 Kč v případě, že se celková doba cesty k utkání

a zpět včetně řízení utkání protáhne na více než 5 hodin.

poštovné – zde je opět možnost nahradit tento způsob komunikace za

komunikaci internetovou.

45

5 Závěr

Tématem mé bakalářské práce bylo účetnictví a financování neziskových sportovních

organizací.

V teoretické části práce jsem se zabýval tématy jako historie a současnost sportu, jak

v České republice, tak i v Evropské unii a sportovní legislativou. Zvýšenou pozornost

jsem věnoval zdrojům financování sportovních organizací a účetnictví neziskových

organizací.

Obsahem praktické části bakalářské práce byla analýza účetnictví a financování

Okresního fotbalového svazu Znojmo. Tato organizace pořádá fotbalové soutěže ve

Znojemském okrese a ve sledovaném období, a to v letech 2010 až 2012, hospodařila

v kladných číslech. Zisk v roce 2010 činil 174 291,70 Kč. V dalším roce však klesl

o téměř 100 000 Kč. V roce 2012 však dosáhl, díky změně systému přidělování dotací

ze státního rozpočtu, svého maxima, a to částky 228 401,93 Kč.

Organizace si tedy vede poměrně dobře, i zde je však prostor aplikovat změny, které by

vedly ke zlepšení stávající ekonomické situace Okresního fotbalového svazu Znojmo.

Mezi tyto změny, které jsem navrhl, patří například přiměřené zvýšení startovného,

které je placeno kluby před startem sezony. Byly však navrženy tak, aby se finančně

nedotkly dorosteneckých a mládežnických soutěží. Tyto změny by do rozpočtu

organizace přinesly o 49 000 Kč více než v roce 2012. Dalším krokem ke zlepšení by

mělo být navýšení pokut a poplatků za jednání u disciplinární komise. Tyto kroky by

měly nejen pozitivní finanční dopad, ale i výchovný dopad směrem ke klubům, které by

vedly své hráče k čistější hře.

Snížit by se pochopitelně daly i náklad. Vybral jsem především ty, které by neměly

dopad na kvalitu pořádaných soutěží a turnajů. Jsou jimi: náklady na telefonní hovory,

internet, cestovné a poštovné.

I přes to, že se jedná o neziskovou organizaci, která není založena za účelem tvorby

zisku, daří se jí poslední tři roky zisk vykazovat. Organizace by se nadále měla ubírat

tímto směrem, ne však za cenu snížení kvality fotbalových soutěží v okrese.

46

6 Seznam použité literatury

COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES. White paper of sport. 1.

Brussels, 2007. 20 s. ISBN 978-92-79-06547-7.

ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu: metody, ukazatele, využití v

praxi. 1. Praha : Olympia, 2009, 225 s. ISBN 978-80-7376-150-9.

DOVALIL, Josef; CHOUTKA, Miroslav. Sport. [online]. [cit 2012-12-18].

<http://www.olympic.cz/www/docs/osmus/sport.pdf>.

Historie sportu v ČR a důležité organizace [online]. [cit. 2012-11-25] Dostupné

z WWW: <http://www.czech.cz/cz/Objevte-CR/Zivotni-styl-v-CR/Historie-sportu-v-

CR-a-dulezite-sportovni-organiza>.

HODAŇ, Bohuslav; HOBZA, Vladimír. Financování tělesné kultury jako složky

občanské společnosti. 1. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 214 s.

ISBN 978-80-244-2658-7.

JANÁK, Jiří. Státní zásahy do autonomie sportovních organizací. [online]. [cit. 2012-12-18]

Dostupné z WWW: <http://www.epravo.cz/top/clanky/statni-zasahy-do-autonomie-

sportovnich-organizaci-85559.html?mail>.

KINDLOVÁ, Ilona; RÝDLOVÁ, Tereza. Rozprava k návrhu Zákona o podpoře sportu.

[online]. [cit 2012-12-18]. < http://www.olympic.cz/public/img/dokumenty/rozprava-

zakon_o_sportu_viewfin.pdf >.

Koncepce financování sportu v České republice. [online]. [cit 2012-12-18].

<http://www.cstv.cz/zpravy/ostatni/koncepce_financovani_sportu-prezentace.pdf>.

NOVOTNÝ, Jiří, a kolektiv. Sport v ekonomice. 1. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011.

512 s. ISBN 978-80-7357-666-0.

TOPINKA, Jiří; STANJURA, Jan. Občanská sdružení ve sportu: Právní, účetní a

daňové problémy 1. Praha: Olympia, 2001. 262 s. ISBN 80-7033-223-9.

Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu. [online]. [cit 2012-12-18]. <http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0012:FIN:CS:PDF>.

47

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. Praha :

Grada Publishing a.s., 2010, 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1.

WAGNER, Jaroslav. Měření výkonnosti. 1. Praha : Grada Publishing a.s., 2009. 256 s.

ISBN 978-80-247-2924-4.

Date post:	07-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

Účetnictví a financování sportovních organizací · 2013-05-02 · 9 1 Úvod Pro...

Documents