Specifika motivačních a instruktáţních postupů dentální hygieny u...

Specifika motivačních a instruktáţních postupů dentální hygieny u různých

věkových kategorií pacientů

Absolventská práce

Tereza Maxová

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola

Praha 1, Alšovo nábřeţí 6

Studijní obor: Diplomovaná dentální hygienistka

Vedoucí práce: Ing. Petra Melounová

Datum odevzdání práce: 23. 4. 2019

Datum obhajoby:

Praha 2019

Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci vypracoval a samostatně a všechny pouţité prameny

jsem uvedl a podle platného autorského zákona v seznamu pouţité literatury a zdrojů

informací.

Praha 15. 4. 2019

Podpis

Děkuji Ing. Petře Melounové za odborné vedení absolventské práce a její cenné rady při

zpracování této práce.

Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné

školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeţí 6.

Podpis

ABSTRAKT

Maxová Tereza

Motivační a instruktáţní postupy dentální hygieny u různých věkových kategorií

pacientů

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeţí 6

Vedoucí práce: Ing. Petra Melounová

Absolventská práce, Praha: VOSŢ a SZŠ, 2019

Absolventská práce se zabývá problematikou motivačních a instruktáţních postupů dentální

hygieny různých věkových skupin pacientů. Úvodní kapitola teoretické části obsahuje popis

dutiny ústní, zubů a parodontu. Další kapitola se zaměřuje na zubní mikrobiální povlak a

nejčastější onemocnění parodontu, které povlak způsobuje. Následující část seznamuje

čtenáře s mechanickými a chemickými prostředky určenými k domácí ústní hygieně.

Mechanické pomůcky jsou popsány a doplněny indikacemi a vhodnými technikami čištění.

Dále jsou popsány různé druhy chemických přípravků, kde je věnována pozornost především

jejich sloţení. Další kapitola popisuje různé věkové skupiny z hlediska vývojové psychologie.

V závěru teoretické části jsou uvedeny principy správné motivace a instruktáţe vztaţené

k jednotlivým věkovým skupinám pacientů. V praktické části je populace rozdělena do pěti

skupin dle věkových kategorií. Pomocí anonymního dotazníkového šetření je zjišťován vztah

populace k orálnímu zdraví a také způsoby motivace a instruktáţe, se kterými se dotazovaní

setkali v rámci návštěv odborných pracovišť či díky dalším edukačním prostředkům. V další

kapitole praktické části je kaţdá věková skupina reprezentována jednou kazuistikou.

Výsledky kazuistických studií podporují významnost správně vybraných motivačních a

instruktáţních postupů, které jsou klíčové k dosaţení efektivní léčby.

Klíčová slova: dentální hygiena, motivace a instruktáţ, mechanické a chemické dentální

pomůcky, věkové skupiny

ABSTRACT

Maxová Tereza

Specifics of Dental Hygiene Instruction and Motivation in the Patients of Different Age

Groups

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeţí 6

Tutor: Ing. Petra Melounová

Graduate work, Praha: VOSŢ a SZŠ

The graduate work deals with the issues of motivation and instruction of dental hygiene in

patients of different age groups. The introductory chapter of the theoretical part is focused on

the description of the oral cavity, teeth and periodontium. The following chapter deals with

dental microbial plaque and the most common periodontal diseases, which dental plaque can

cause. Next chapters introduce various types of mechanical and chemical dental aids for

individual oral hygiene. The mechanical aids are described and supplemented with their

indications and appropriate techniques for use. For chemical aids, attention is paid to their

ingredients and composition. A special chapter describes different age groups in terms of

developmental psychology. The theoretical part is concluded with a list of the basic principles

of proper motivation and instruction related to each age group. In the practical part, the

population is divided into five groups according to their age. Using an anonymous

questionnaire for each age group in this graduate work, the attitude to oral health and the

perception of motivational and instructional methods of the patiens provided to them by

stomatology experts or other educational means, was examined. In the practical part, there are

also five case studies from each age group. These case studies support the importance of

choosing the right motivational and instructional approach to achieve effective treatment.

Key words: dental hygiene, instruction and motivation, mechanical and chemical dental aids,

age groups

OBSAH

ÚVOD ....................................................................................................................................... 10

TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 11

1 Dutina ústní ...................................................................................................................... 11

1.1 Anatomie dutiny ústní ................................................................................................ 11

1.1.1 Předsíň ústní ....................................................................................................... 11

1.1.2 Vlastní dutina ústní ............................................................................................. 11

1.2 Anatomie zubů ........................................................................................................... 11

1.2.1 Sklovina (email) ................................................................................................. 12

1.2.2 Zubovina (dentin) ............................................................................................... 12

1.2.3 Cement (cementum) ........................................................................................... 13

1.2.4 Zubní dřeň (pulpa dentis) ................................................................................... 13

1.3 Anatomie parodontu .................................................................................................. 13

1.3.1 Dáseň (gingiva) .................................................................................................. 13

1.3.2 Periodoncium (ozubice) ...................................................................................... 14

1.3.3 Cement (cementum) ........................................................................................... 14

1.3.4 Alveolární kost ................................................................................................... 14

1.4 Chrup ......................................................................................................................... 15

1.4.1 Dočasný chrup .................................................................................................... 15

1.4.2 Stálý chrup .......................................................................................................... 15

2 Onemocnění parodontu..................................................................................................... 17

2.1 Příčiny parodontopatií- zubní plak ............................................................................ 17

2.1.1 Tvorba zubního plaku ......................................................................................... 17

2.2 Příčiny parodontopatií- zubní kámen ......................................................................... 18

2.3 Plakem podmíněná gingivitis ..................................................................................... 18

2.4 Parodontitis ................................................................................................................ 18

3 Pomůcky individuální orální hygieny............................................................................... 20

3.1 Mechanické dentální pomůcky .................................................................................. 20

3.1.1 Klasický manuální zubní kartáček ...................................................................... 20

3.1.2 Elektrický zubní kartáček ................................................................................... 23

3.1.3 Jednosvazkový kartáček ..................................................................................... 25

3.1.4 Mezizubní kartáček............................................................................................. 26

3.1.5 Zubní nit ............................................................................................................. 27

3.1.6 Mechanické doplňky ústní hygieny .................................................................... 29

3.2 Chemické dentální pomůcky...................................................................................... 30

3.2.1 Zubní pasta ......................................................................................................... 30

3.2.2 Ústní vody .......................................................................................................... 30

3.2.3 Fluoridové přípravky .......................................................................................... 31

4 Vývojová psychologie ...................................................................................................... 33

4.1 Perinatální období, novorozenecké, kojenecké, batolecí období ............................... 33

4.2 Předškolní období ...................................................................................................... 34

4.3 Školní věk .................................................................................................................. 34

4.4 Období dospívání ....................................................................................................... 35

4.5 Dospělost ................................................................................................................... 35

4.6 Stáří ............................................................................................................................ 36

5 Motivace ........................................................................................................................... 37

5.1 Metody motivace ....................................................................................................... 38

5.2 Motivační rozhovor .................................................................................................... 40

6 Instruktáţ .......................................................................................................................... 42

6.1 Instruktáţní metody ................................................................................................... 42

6.2 Instruktáţní postupy ................................................................................................... 42

7 Péče o dutinu ústní u jednotlivých věkových skupin ....................................................... 44

7.1 Prenatální období ....................................................................................................... 44

7.2 Kojenecké období ...................................................................................................... 44

7.3 Batolecí období .......................................................................................................... 45

7.4 Předškolní období ...................................................................................................... 46

7.5 Mladší školní věk ....................................................................................................... 47

7.6 Starší školní věk ......................................................................................................... 47

7.7 Dospělí ....................................................................................................................... 48

7.8 Senioři ........................................................................................................................ 49

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................ 51

8 Cíl práce ............................................................................................................................ 51

8.1 Pracovní hypotézy ...................................................................................................... 51

8.2 Metodika šetření ........................................................................................................ 52

8.2.1 Analýza výzkumu ............................................................................................... 52

8.3 Výsledky dotazníkového šetření ................................................................................ 53

8.3.1 Dotazník 0–6 let ................................................................................................. 53

8.3.2 Dotazník mladší školní věk ................................................................................ 57

8.3.3 Dotazník starší školní věk .................................................................................. 59

8.3.4 Dotazník dospělí ................................................................................................. 62

8.3.5 Dotazník senioři .................................................................................................. 66

8.4 Kazuistiky .................................................................................................................. 68

8.4.1 Kazuistika č. 1 .................................................................................................... 69

8.4.2 Kazuistika č. 2 .................................................................................................... 71

8.4.3 Kazuistika č. 3 .................................................................................................... 72

8.4.4 Kazuistika č. 4 .................................................................................................... 75

8.4.5 Kazuistika č. 5 .................................................................................................... 77

DISKUSE ................................................................................................................................. 79

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 81

Seznam obrázků ........................................................................................................................ 82

Seznam tabulek ......................................................................................................................... 84

Seznam pouţité literatury a zdrojů ........................................................................................... 86

Seznam příloh ........................................................................................................................... 90

10

ÚVOD

V absolventské práci se zabývám motivačními a instruktáţními postupy dentální hygieny.

Toto téma jsem si vybrala, protoţe ve většině odborných zařízení, která jsem navštívila při

odborné praxi, se na kvalitní motivaci a instruktáţ nekladl dostatečný důraz. Jsem

přesvědčena, ţe kvalitní informovanost, důkladná motivace a instruktáţ individuálně

přizpůsobená pacientovi je nejdůleţitějším způsobem, jak přesvědčit pacienta ke spolupráci a

tak zlepšit stav jeho orálního zdraví.

Cílem teoretické části je popsat anatomii dutiny ústní, zubů a parodontu a věnovat se zubnímu

plaku a parodontopatiím, které plak způsobuje. Značná část práce je věnována popisu,

indikacím a kontraindikacím jak mechanických, tak chemických prostředků pro individuální

orální hygienu. Dále se zaměřuji na charakteristiku různých věkových skupin z hlediska

vývojové psychologie a na motivaci a instruktáţ. Správně motivovaný a instruovaný pacient

je nejdůleţitějším krokem k docílení pozitivních změn v oblasti orálního zdraví.

Cílem praktické části je zjistit pomocí dotazníků informovanost ohledně orálního zdraví u

populace rozdělené do pěti věkových kategorií. Dále je v absolventské práci zahrnuta

kazuistika z kaţdé věkové skupiny, která je zaměřena na předpoklad, ţe správně zvolená

motivace a instruktáţ je klíčová k udrţení optimálního orální zdraví.

11

TEORETICKÁ ČÁST

1 Dutina ústní

1.1 Anatomie dutiny ústní

Ústní dutina se z anatomického hlediska dělí na dvě části: předsíň ústní (vestibulum oris) a

vlastní dutinu ústní (cavum oris proprium) (1).

1.1.1 Předsíň ústní

Předsíň ústní je prostor štěrbinovitého tvaru podkovovitého charakteru, zevně je ústní předsíň

ohraničena rty (labia oris) a tvářemi (bucca oris). Vnitřní ohraničení představují horní a dolní

zubní oblouky (arcus dentalis superior et inferior) a dásňové výběţky (processus alveolares).

Zuby a dásňové výběţky tvoří hranici mezi předsíní a vlastní dutinou ústní (1).

1.1.2 Vlastní dutina ústní

Vlastní dutina ústní je ohraničena zubními oblouky a dásňovými výběţky, strop dutiny je

tvořen tvrdým a měkkým patrem (palatum durum et palatum molle). Na konci měkkého patra

nalezneme kuţelovitý výběţek – čípek (uvula). Ohraničení dutiny ústní u vchodu do hltanu

tvoří patrové oblouky (arcus palatini) a mezi oblouky jsou uloţeny patrové mandle (tonsilae

palatinae). Přechod mezi dutinou ústní a hltanem tvoří hltanová úţina. Spodina dutiny ústní je

tvořena převáţně svaly jazyka (1,2).

1.2 Anatomie zubů

Zuby se vyvíjí z ektodermu a ektomezenchymu zárodečných listů. Zuby slouţí k úchopu,

dělení, rozmělňování potravy a také k tvorbě řeči. Lidský chrup se skládá aţ z 32 zubů stálého

chrupu a 20 zubů u dočasného chrupu. Podle tvaru se zuby dělí na řezáky (dentes incisivi),

špičáky (dentes canini), třenové zuby (dentes premolares) a stoličky (dentes molares). Na

12

zubu rozeznáváme korunku, krček a kořen. Zub se skládá celkem ze čtyř následujících

tvrdých tkání – sklovina, zubovina, cement a zubní dřeň (1,2,7).

1.2.1 Sklovina (email)

Sklovina je nejtvrdší tkání v lidském těle. Pokrývá celou korunku zubu, je bílé, naţloutlé nebo

namodralé barvy. Strukturu skloviny tvoří sloupečky sklovinných prizmat, které probíhají od

dentinosklovinné hranice aţ k povrchu skloviny a zapadají do sebe (1,7,13).

1.2.2 Zubovina (dentin)

Dentin tvoří hlavní stavební část zubu, je součástí kořene i korunky. Je to naţloutlá pojivová

tkáň, která je měkčí neţ sklovina. Zubovina vzniká činností buněk zubní dřeně –

odontoblastů. Odontoblasty vysílají výběţky směrem k povrchu zubu – Tomesova vlákna.

Dentin existuje ve 3 formách – primární dentin se vytváří od ukončení vývoje zubu,

sekundární dentin během ţivota redukuje dřeňovou dutinu, terciární dentin (irregulární,

obranný) se tvoří v místech dráţdění zubní dřeně (1,7,13).

Obrázek 1: Popis zubu a parodontu. Zdroj: vlastní

13

1.2.3 Cement (cementum)

Cement je naţloutlá tkáň podobná hutné kosti, která kryje krček a kořen zubu a je velmi

chudá na kostní buňky. Cement je tvořen buňky cementoblastů. V oblasti krčku je vrstva

cementu tenká, směrem ke kořenu se však rozšiřuje. Cement slouţí k ukotvení parodontálních

vazů, které drţí zub pevně v kostním lůţku (1,7,13).

1.2.4 Zubní dřeň (pulpa dentis)

Zubní dřeň je narůţovělá, měkká, vysoce citlivá tkáň, která vyplňuje dřeňovou dutinu zubu.

Skládá se z řídkého bohatě vaskularizovaného vaziva. V tomto vazivu se nachází nervová

vlákna a krevní i mízní cévy. Mezi hlavní funkce zubní dřeně patří regenerace dentinu, výţiva

zubu, transport informací do centrálního nervového systému a imunitní ochrana zubu (1,7,13).

1.3 Anatomie parodontu

Parodont je závěsný aparát zubu. Je to tkáň, která upevňuje a fixuje zub v jeho pozici. Vzniká

při prořezání zubu a zaniká po jeho ztrátě. Parodont se skládá z následujících částí- dáseň,

periodoncium, cement a alveolární kost (13).

1.3.1 Dáseň (gingiva)

Gingiva, jeţ je součástí mastikační sliznice, pokrývá alveolární výběţek. Zdravá gingiva má

růţovou barvu, tuhou konzistenci a spontánně nekrvácí. Za fyziologických podmínek gingiva

sleduje průběh cementosklovinné hranice. Z anatomického hlediska se dělí na dvě části –

marginální neboli volnou gingivu a připojenou neboli alveolární gingivu (1,7,13).

Marginální (volná) gingiva zasahuje od svého okraje do úrovně dna dásňového ţlábku, tvoří

koronární pokračování připojené gingivy a nemá pevný podklad. Zdravá marginální gingiva

nasedá v krčkové oblasti na korunku zubu a u kaţdého zubu vytváří dásňový ţlábek. V

mezizubních prostorech vytváří volná gingiva interdentální papily, které vyplňují mezizubní

prostor (1,13).

14

Připojená (alveolární) gingiva je část gingivy od mukogingivální hranice (hranice mezi

gingivou a alveolárním výběţkem) aţ po dno gingiválního sulku (sulcus gingivae). Je spojena

s kostí, je nepohyblivá vůči podkladu a na jejím povrchu můţeme najít tzv. stippling

(dolíčkování) (1,13).

Gingivodentální spojení (attachment) se nachází na dně gingiválního ţlábku. Je tvořeno

spojovacím epitelem, který sestává z mnoha vrstev rychle regenerujícího nerohovějícího

epitelu. Fyziologická hloubka tohoto ţlábku u zdravého parodontu je od 0,5 – 3 mm.

Obsahem dásňového ţlábku je gingivální tekutina – výpotek krevní plasmy z cév gingivy. U

zánětlivých procesů v oblasti parodontu se tento ţlábek prohlubuje a mnoţství gingivální

tekutiny se zvětšuje, můţeme pak mluvit o vzniku parodontálního chobotu (1,13).

1.3.2 Periodoncium (ozubice)

Periodoncium neboli ozubice je soubor závěsných vazů, které zajišťují spojení zubu

s okolními strukturami, je tvořeno vysoce specializovanými fibroblasty. Tyto vazy vyplňují

většinu prostoru periodontální štěrbiny, zbývající prostor zaujímá řídké vazivo. Periodoncium

je tkáň velmi přizpůsobivá a adaptabilní, spolu s alveolární kostí je schopná reagovat na

fyziologické síly (ţvýkání, řeč) a přizpůsobit se jim. Dle lokalizace se tyto vazy dělí na

mnoho skupin (13, 4).

1.3.3 Cement (cementum)

Cement kořene anatomicky patří k zubu, funkčně je však součástí parodontu (1).

1.3.4 Alveolární kost

Alveolární kost je funkční kost, která společně s periodonciem a cementem vytváří vlastní

stabilizační celek zubu. Povrch alveolárního výběţku je tvořen kompaktní kostí. Kompaktní

kost je v oblasti kořenového hrotu zubu perforovaná pro průchod cév a nervů. Pod kompaktní

kostí se nachází kost spongiózní s kostní dření. Kost alveolárního výběţku nebývá

rovnoměrně vyvinuta, ve frontálním úseku je obvykle slabší neţ v úsecích distálních. Zubní

lůţka jsou od sebe oddělena interdentálními septy alveolární kosti. U vícekořenových zubů

15

jsou to septa interradikulární. Remodelace kostních lůţek v průběhu ţivota s přibývajícím

věkem je fyziologická (13,14).

1.4 Chrup

Chrup neboli dentice je označení pro soubor zubů ukotvených v horní a dolní čelisti.

Rozlišujeme chrup dočasný a stálý (2).

1.4.1 Dočasný chrup

Zárodky dočasných neboli mléčných zubů se zakládají v zubní liště jiţ od 6. týdne

nitroděloţního vývoje. Jejich mineralizace probíhá od 5. měsíce nitroděloţního vývoje

a pokračuje aţ do narození. Erupce dočasného chrupu začíná většinou od 6. měsíce věku a

končí v 3. roku dítěte. Nejčastěji prořezávají do dutiny ústní nejdříve zuby v dolní čelisti,

později pak v čelisti horní. Kompletní dočasný chrup by tak měl obsahovat 20 zubů – 4

řezáky, 2 špičáky a 4 stoličky v jedné čelisti (1,2).

Tabulka 1: Prořezání dočasných zubů horní a dolní čelisti

Maxilla Mandibulla

Zub Doba

prořezání Zub

Doba

prořezání

1. 7,5. měsíc 1. 6. měsíc

2. 9. měsíc 2. 7. měsíc




1.4.2 Stálý chrup

Prenatálně se tvoří základy stálých řezáků, špičáku a 1. moláru. Základy ostatních stálých

zubů- premoláry a 2. a 3. moláry se vytvářejí aţ postnatálně. Mineralizace stálého chrupu

16

probíhá také postnatálně. Přibliţně mezi 5. a 8. rokem dítěte dochází k resorpci kořene, který

je časem zcela odbourán, korunka se eliminuje z dásně a následně prostor dočasných zubů

zaujímají stálé zuby. Toto období, které trvá přibliţně od 5. do 13. roku nazýváme jako

období smíšeného chrupu. Výjimku tvoří třetí moláry („zuby moudrosti“), jejich erupce je u

kaţdého člověka individuální, objevuje se v rozmezí od 18 do 30 let věku nebo je tato skupina

zubů zaloţena v redukovaném počtu, v některých případech tyto zárodky nejsou zaloţeny

vůbec. Kompletní stálý chrup by měl obsahovat 32 zubů – 4 řezáky, 2 špičáky, 4 třenové zuby

a 6 stoliček v jedné čelisti (1,2).

Tabulka 2: Prořezávání stálých zubů horní a dolní čelisti

Maxilla Mandibulla

Zub Doba prořezání Zub Doba

prořezání

1. 7 – 8 let 1. 6 – 7 let

2. 8 – 9 let 2. 7 – 8 let

3. 11 – 12 let 3. 9 – 10 let

4. 10 – 11 let 4. 10 – 12 let

5. 10 – 12 let 5. 11 – 12 let

6. 6 – 7 let 6. 6 – 7 let

7. 12 – 13 let 7. 11 – 13 let

17

2 Onemocnění parodontu

Onemocnění, která postihují buď část parodontu (dáseň) nebo celý parodont, se nazývají

parodontopatie. Příčiny parodontopatií se dělí na místní a celkové. Nejrozšířenější jsou

zánětlivé parodontopatie vyvolané místním působením mikrobiálního zubního plaku (15).

2.1 Příčiny parodontopatií- zubní plak

Zubní plak je definován jako „vysoce organizovaná ekologická jednotka sestávající z velkého

množství bakterií usazených v makromolekulární matrix bakteriálního a slinného původu“

(Kilian, 2012). Mikrobiální zubní povlak je nejčastější příčinou onemocnění parodontu.

Sloţení zubního plaku závisí na jeho lokalizaci a stáří. Nejčastěji obsahuje zbytky potravy,

odloučené epitélie, odumřelé mikroorganismy, proteiny ze slin, bakterie a jejich produkty.

Plak ulpívá relativně pevně na povrchu zubu a lze jej odstranit pouze mechanicky.

Z topografického hlediska rozlišujeme zubní plak supragingivální, subgingivální, koronální a

fisurální (2,15).

2.1.1 Tvorba zubního plaku

Rozeznáváme dvě stádia tvorby zubního plaku, a to časné stádium tvorby plaku a stádium

zrání plaku. Několik sekund po vyčištění se na povrchu zubu tvoří orální film zvaný pelikula.

Pelikula chrání sklovinu a také má také důleţitou funkci při remineralizaci skloviny. Pelikula

také ovlivňuje adhezi ústních mikroorganismů a slouţí jako substrát pro kolonizaci

mikroorganismů. Pelikula je jiţ od 2 hodin po vyčištění kolonizována bakteriemi

v předurčeném pořadí. Nejprve jsou to G+ koky jako Streptococcus sanguis a Streptococcus

mitis, které jsou schopny adherovat k zubní plošce. Následuje další postupné osidlování

bakteriemi. Po 7-14 dnech má plak větší rozmanitost druhů bakterií a niţší organizovanost.

Tato bakteriální kolonizace je závislá na dalších faktorech jako jsou vlastnosti ústního

prostředí, imunitní reakce lidského organismu, způsob výţivy a úroveň hygieny dutiny ústní

(7,15).

18

2.2 Příčiny parodontopatií- zubní kámen

Zubní kámen vzniká mineralizací zubního plaku. Zubní kámen je nosič plaku, ztěţuje

provádění ústní hygieny a má negativní účinky na dáseň. Z topografického hlediska

rozlišujeme zubní kámen supragingivální a subgingivální. Supragingivální zubní kámen

pokrývá povrchu korunek zubů, je ţlutavě bílý, po účinku chromatogenních látek se můţe

zbarvit do tmavší barvy. Predilekční místa vzniku supragingiválního zubního kamene

nacházíme v oblasti vývodu velkých slinných ţláz, tedy ve frontálním úseku u dolních řezáků

a bukálně u prvních horních molárů. Subgingivální zubní kámen se nachází pod úrovní dásně,

nejčastěji v parodontálních chobotech. Je zabarven hnědě aţ černě kvůli odbouranému

hemoglobinu v krvi (1,2,7).

2.3 Plakem podmíněná gingivitis

Plakem podmíněná gingivitis je nejčastější onemocnění dásní, způsobené bakteriální

mikroflórou zubního plaku. Ve většině případů je tedy příčinou nedostatečná ústní hygiena.

Nejčastěji se jedná o generalizovaná postiţení gingivy, která je zarudlá, edematózní, mírně

bolestivá či nebolestivá a krvácí při sondáţi nebo spontánně. Edém gingivy můţe způsobovat

vznik nepravých parodontálních chobotů, kdy jde o zduření marginální gingivy, ale nedochází

k postiţení dentogingiválního uzávěru. Plakem podmíněná gingivitis je negativně

ovlivňována hormonální nerovnováhou během puberty, gravidity, dále gingivitis můţe

dosáhnout závaţnějšího průběhu během pouţívání různých léků nebo při celkových

onemocněních. Neléčený zánět dásní přechází v parodontitidu (1,2,5,7,15).

2.4 Parodontitis

Je zánětlivé, infekční, bakteriálními produkty indukované onemocnění všech komponent

parodontu – gingivy, periodoncia, cementu a alveolární kosti. Je to onemocnění, které na

rozdíl od plakem podmíněné gingivitis, přesahuje dentogingivální uzávěr. Mezi 3 hlavní

známky parodontitis (parodontologické trias) řadíme plakem podmíněnou gingivitis, pravé

parodontální choboty a resorpci kosti alveolárního výběţku. Další moţné projevy parodontitis

jsou foetor ex ore, parestezie gingivy, obnaţování povrchu kořene, zvýšená pohyblivost zubu,

změna polohy zubů, pocit nejistého skusu, hnisavá exsudace z chobotů, lokální parodontální

19

absces, pulpoparodontální postiţení a jako terminální stádium je definována eliminace zubu

(1,2,16).

20

3 Pomůcky individuální orální hygieny

Pomůcky dentální hygieny rozlišujeme na mechanické a chemické.

o Mechanické dentální pomůcky mají za úkol odstranit zubní plak z povrchu zubů

mechanicky (mluvíme tak o různých druzích kartáčků- klasické, elektrické,

mezizubní, jednosvazkové, kartáčky speciální na čištění protéz a ortodontických

aparátů, dále pak zubní nitě, škrabky na jazyk a zubní párátka).

o Chemické dentální pomůcky slouţí pouze jako doplněk pomůcek mechanických a

nemohou nikdy zcela nahradit jejich funkci (mluvíme tak o zubních pastách, ústních

vodách, gelech a tabletách).

3.1 Mechanické dentální pomůcky

3.1.1 Klasický manuální zubní kartáček

Klasický zubní kartáček je základní pomůckou pro mechanické odstraňování zubního plaku.

Zubní kartáček má dvě části: rukojeť, která slouţí pro uchopení a manipulaci s kartáčkem a

hlavici, která je osazena vlákny. Velikost hlavice by měla záviset na věku pacienta. Do

hlavice kartáčku jsou pevně zasazeny svazky syntetických (nylonových) vláken. Existují

kartáčky se zaoblenými konci nebo kónickými vlákny. Kónické vlákno bývá tvrdší, ale lze

s ním lépe vyčistit mezizubní prostor a dásňový ţlábek. Nejefektivnější umístění vláken

v hlavici je tzv. multi–tufted uspořádání, kde je pracovní část hlavice tvořena přibliţně 40

svazky vláken, které probíhají ve 3 – 4 řadách vedle sebe. Tyto svazky jsou od sebe vzdáleny

přibliţně 2 mm. Dalším důleţitým parametrem při výběru správného kartáčku je jeho tvrdost.

Ta je dána průměrem vláken, délkou, hustotou a způsobem osazení hlavice kartáčku a je

označena v názvu výrobku – ultrasoft, supersoft, soft, medium, hard. Tvrdá vlákna kartáčku

se nedoporučují kvůli moţnosti poranění tvrdých a měkkých zubních tkání (gingivální recesy,

klínovité defekty). Rukojeť kartáčků se v dnešní době přizpůsobuje tak, aby pacienty vedla ke

správnému úchopu kartáčku při čištění (4,7).

21

Pouţití

Zubní kartáček se obvykle pouţívá spolu se zubní pastou. Zubní kartáček by se měl měnit při

známkách opotřebení nebo po prodělání nemoci. Zuby by se měly čistit do té doby, dokud

nejsou po přejetí jazykem zcela hladké. Existuje více metod pouţití zubního kartáčku (4).

Foneho metoda

Tuto metodu čištění pouţíváme při skousnutí zubů hrana na hranu. Vlákna měkkého zubního

kartáčku jsou postavena v pravém úhlu k dlouhé ose zubu. Čistíme oba zubní oblouky

zároveň, pouţíváme velké krouţivé pohyby k vyčištění celé vestibulární plochy zubů. Po

vyčištění vestibulárních ploch se otevřou ústa a vyčistí se horní a dolní zuby orálně.

Nevýhodou této metody je poměrně nedostatečné vyčištění gingiválního ţlábku. Tuto metodu

díky své jednoduchosti indikujeme především dětem nebo lidem se sníţenou manuální

zručností. Foneho metodu neindikujeme pacientům s klínovitými defekty, kvůli moţnému

zhoršení těchto stavů (4,15).

Obrázek 2: Manuální zubní kartáček. Zdroj: vlastní

Obrázek 3: Porovnání kartáčku s rovně zastřiţenými a kónickými vlákny. Zdroj: vlastní

Obrázek 4:Rotační (Foneho) technika čištění. Zdroj: vlastní

22

Bassova intrasulkulární metoda

Jedná se o nejpouţívanější a nejefektivnější metodu čištění zubů. Nazýváme jí téţ metodou

intrasulkulární, jelikoţ při správném pouţití zaručuje odstranění zubního plaku i

z gingiválního ţlábku. Kartáček se přiloţí pod úhlem 45° k povrchu zubu, polovina vláken

kartáčku spočívá na zubním povrchu a polovina vláken je přiloţena ke gingivě, přičemţ

vlákna směřují do gingiválního sulku. Pod mírným tlakem pomocí jemných krouţivých

pohybů odstraňujeme zubní plak. Opakujeme alespoň 10x pro kaţdý segment pokrytý zubním

kartáčkem, posuneme se o zub dále a opakujeme. Orální plochy se čistí stejně jako

vestibulární, ve frontálních úsecích kartáček orientujeme dlouhou osou vertikálně. Okluzní

plošky čistíme horizontálním pohybem od zadních úseků k předním úsekům chrupu. Tato

metoda je doporučována pro většinu pacientů při léčbě zánětu dásní, parodontitidy a během

léčby ortodontickým aparátem. Nevýhodou této metody můţe být časová náročnost a také

moţné poškození dásně při pouţití nadměrného tlaku nebo nevhodně zvoleného zubního

kartáčku (4,15).

Modifikovaná Stillmanova technika

Tato metoda čištění je řazena mezi techniky stírací, kdy je plak stírán směrem od dásně ke

kousací plošce. Vlákna kartáčku se přiloţí na připojenou gingivu pod úhlem 45° a vlákna

kartáčku jsou poté vedena vertikálním pohybem od dásně k incizní hraně zubu. Těmito

stíracími pohyby čistíme zub ze všech stran. Okluzní plošky čistíme horizontálními pohyby.

Stillmanova metoda se doporučuje u pacientů s gingiválními recesy. Nevýhodou je

nedostatečně odstraněný subgingivální plak (4,15).

Obrázek 5: Bassova technika čištění. Zdroj: vlastní

23

Chartersova metoda

Hlavní princip této metody vibrační pohyb, který provádíme tak, ţe vlákna zubního kartáčku

nasměrujeme k zubní korunce pod úhlem 45° směrem k okluzní plošce. Tato technika se také

přezdívá jako „od bílého k červenému“. Tuto metodu indikujeme pro zručné pacienty

s onemocněním parodontu, hyperplazií gingivy nebo po chirurgických operacích (4,15).

U těchto všech metod nesmíme zapomenout na čištění okluzních plošek, které čistíme buď

horizontálními nebo krouţivými pohyby (4,15).

3.1.2 Elektrický zubní kartáček

Původně byly elektrické zubní kartáčky vynalezeny pro mentálně či fyzicky postiţené, ale v

současnosti jsou čím dál tím víc vyuţívány i zdravými pacienty. Pro správné pouţití

elektrického kartáčku je nutná instruktáţ pacienta. Nesprávné pouţití či pouţívání

v kombinaci s abrazivními pastami můţeme mít negativní účinek na měkké i tvrdé tkáně.

Stejně tak nesprávné pouţívání můţe sníţit efektivitu čištění. V dnešní době nalezneme na

trhu mnoho elektrických kartáčků, mohou být vybavené časovačem, senzorem tlaku nebo

moţností propojení s mobilní aplikací. Hlavním rozdílem se mezi kartáčky nabízeným na trhu

Obrázek 6: Modifikovaná Stillmanova technika čištění. Zdroj: vlastní

Obrázek 7: Chartersova technika čištění. Zdroj: vlastní

24

je především druhem pohybu, který vykonává hlavice kartáčku. Na dnešním trhu rozlišujeme

dvě hlavní kategorie kartáčků: rotačně – oscilační a sonické (7,8).

Oscilačně rotační kartáčky fungují na principu půlrotačního pohybu – oscilace (stírání) a

jemných pulzačních pohybů (narušení plaku). Tyto kartáčky mají nejčastěji kulatou hlavici

(8,20).

Pouţití

Hlavicí rotačního kartáčku čistíme kaţdý zub zvlášť, přičemţ by se vlákna kartáčku neměla

dostat do kontaktu s gingivou, aby se předešlo případnému poškození gingivy (20).

Sonické kartáčky fungují na principu vysokofrekvenčního stírání ve vertikálním směru. Vlákna

rozkmitaná vibrací kartáčku vytvoří dynamický proud směsi vody, slin a zubní pasty. Dochází tak

ke kombinaci stíravého pohybu- podobného jako při správném pouţití manuálních kartáčků- a k

silnému proudění tekutiny- cirkulaci. Tyto kartáčky mají různě velkou oválnou hlavici, která se

podobá hlavici klasických manuálních kartáčků. Sonické kartáčky jsou šetrné k tvrdým i měkkým

zubním tkáním (8).

Obrázek 8: Tělo elektrického kartáčku. Zdroj: vlastní

Obrázek 9: Hlavice oscilačního kartáčku. Zdroj: vlastní

Obrázek 10: Hlavice sonického kartáčku. Zdroj: vlastní

25

Pouţití

Vlákna sonického kartáčku jsou přiloţena pod úhlem 45° směrem ke gingivě jak je tomu u

Bassovy metody. Kaţdý úsek je čištěn 3-4 sekundy. S kartáčkem se nevykonává ţádný

pohyb, jen se plynule a postupně přechází na další úseky (8).

3.1.3 Jednosvazkový kartáček

Jednosvazkový kartáček je také znám pod názvem solo kartáček. Tento kartáček je tvořen

jedním svazkem syntetických vláken. Délka vláken můţe být různá. Funkce jednosvazkového

kartáčku je čistit kaţdý zub zvlášť. Indikujeme ho k dočišťování všech ploch zubů, obzvláště

pak u pacientů s anomálií zubů, fixními ortodontickými aparáty, implantáty, můstky a také na

dočišťování špatně přístupných míst (distální plochy posledních molárů). Při této technice se

vlákna dostanou částečně i do dásňového ţlábku. Tato technika čištění je sice časově náročná,

ale velice efektivní pro odstraňování zubního plaku (1,7).

Pouţití

Solo kartáček se pouţívá bez zubní pasty. Při solo technice čištění se vlákna kartáčku

přikládají přibliţně pod úhlem 30° k aproximálním plochám zubů. Kartáček pak provádí malé

vibrační pohyby bez velkého tlaku a současně kopíruje linii gingivy. Hlavice by při čištění

měla být souběţná s dlouhou osou zubu (7).

Obrázek 11: Jednosvazkový kartáček. Zdroj: vlastní

Obrázek 12: Směr vedení kartáčku při solo technice čištění. Zdroj: vlastní

26

3.1.4 Mezizubní kartáček

Mezizubní neboli interdentální kartáček je pouţíván k odstranění mikrobiálního plaku z

interdentálních prostorů a je nezbytnou součástí správné orální hygieny kaţdého pacienta. Je

vţdy první volbou při čištění mezizubních prostor. Nutné však je, aby jeho velikost do

jednotlivých mezizubních prostor doporučil zubní lékař nebo dentální hygienistka. Při

pouţívání nesprávné velikosti je efektivita čištění velmi malá (1,9).

Mezizubní kartáček se skládá ze dvou částí – z rukojeti a pracovní části, která se zavádí do

mezizubního prostoru. Pracovní část kartáčku je tvořena jádrem a vlákny. Jádro mezizubního

kartáčku je vyrobeno z kovu, ale na trhu lze najít i kartáčky s jádrem potaţeným gumou.

Vlákna mezizubního kartáčku jsou upevněna v kovovém jádru a jejich úkolem je narušování

mikrobiálního plaku v mezizubním prostoru. Tato vlákna jsou syntetická a mohou se lišit

délkou, tvrdostí a hustotou. Vlákna kartáčku mají buď cylindrický nebo kónický tvar. Rukojeť

mezizubního kartáčku slouţí pro uchopení a manipulaci s kartáčkem. Vyrábí se v různých

délkách a různých materiálech. Spojení drţadla a pracovní části je buď pevné (rigidní) anebo

odnímatelné (click systém) (1,9).

Obrázek 13: Velikosti základní řady mezizubních kartáčků Tepe. Zdroj: www.nazuby.cz

Obrázek 14: Velikosti základní řady mezizubních kartáčků Curaprox. Zdroj: www.curaprox.com

27

Pouţití

Mezizubní kartáček se pouţívá bez zubní pasty. Přiloţí se k mezizubnímu prostoru šikmo

k dásni, přibliţně pod úhlem 45°. Následně se kartáček zavede do poloviny mezizubního

prostoru pod bod kontaktu. Po zavedení do poloviny prostoru se kartáček narovná do

vodorovné polohy tak, aby neporanil dáseň. Pro ulehčení zavedení můţeme provádět jemné

krouţivé pohyby. Následně se kartáček protáhne celým mezizubím. Kartáček by měl

mezizubním projít bez odporu a bezbolestně. Poté se opatrně vytáhne zpět. Mezizubní

kartáček by se měl pouţívat minimálně jednou denně (9).

3.1.5 Zubní nit

Zubní nit pouţíváme k čištění aproximálních plošek zubů. Ve srovnání s mezizubním

kartáčkem je patrné nedostatečné vyčištění konkávních ploch všech laterálních zubů. Proto by

měla být spíše druhou volbou při čištění mezizubních prostor. Je indikována u pacientů

s různými anomáliemi zubů, typicky u stěsnaných zubů. Zubní nit je vyrobena z velkého

mnoţství syntetických vláken. Povrch těchto vláken můţe být nevoskovaný či voskovaný.

Voskovaná nit se doporučuje začátečníkům pro lepší kontrolu vlákna. Dále se zubní nitě

rozlišují průřezem vlákna, existují plochá a kulatá. Pro usnadnění zavádění nitě jsou na trhu

různé zavaděče. Dále si pacient můţe usnadnit pouţití nitě pomocí flosspicku. Jedná se o

plastovou pomůcku, kde nalezneme kombinaci nitě napnuté v „luku“, která se pilovitými

pohyby zavede do mezizubního prostoru a zubního párátka na druhém konci. Tato pomůcka

se doporučuje méně zručným pacientům a dětem, u kterých je v niţším věku nutná asistence

rodičů (1,10,11).

Obrázek 15: Správné zavedení mezizubního kartáčku do mezizubního prostoru. Zdroj: vlastní

28

Dalším druhem speciálního vlákna je superfloss. Superfloss se skládá ze tří částí vlákna –

zaváděcí zpevněná část, houbovitá a jednoduchá. Díky houbovité části má superfloss lepší

čistící účinky neţ běţná zubní nit. Superfloss se uţívá při čištění mezičlenů můstků, korunek,

implantátů, v oblasti okolo ortodontických zámečků a pod fixním retainerem (1,3,10,11).

Pouţití

Čištění mezizubních prostor pomocí dentální nitě není zcela jednoduché, proto je velice

důleţité správnou metodu čištění nacvičit s pacientem přímo v jeho vlastních ústech pod

dohledem a vedením dentální hygienistky. Při nesprávném pouţití zubní nitě můţe dojít

k poranění měkkých tkání. Existují dvě nejpouţívanější metody čištění zubní nití – metoda

cívky a metoda smyčky. Při metodě cívky si pacient vlákno o délce přibliţně 30 centimetrů

namotá mezi prostředníčky. Napnutou částí o délce přibliţně 3 centimetry zavádí v horní

čelisti pomocí ukazováků a palce a v dolní čelisti pomocí dvou ukazováků. Zavedení přes bod

kontaktu zubů musí být velice opatrné. Po zavedení se nití obejme jeden zub a poté se

odstraňování zubního plaku provádí stejným způsobem na aproximální ploše druhého zubu.

Obrázek 16: Flosspick. Zdroj: vlastní

Obrázek 17: Superfloss. Zdroj: vlastní

29

Při metodě smyčky si pacient vlákno o délce přibliţně 30 centimetrů zaváţe do smyčky, kam

vloţí prsty obou rukou. Následuje čištění jako u metody cívky. (1,5,22)

3.1.6 Mechanické doplňky ústní hygieny

Zubní párátko

Zubní párátko slouţí jako doplněk ústní hygieny. Můţe být vyrobeno ze dřeva, kovů, plastu a

můţe být potaţeno speciálními štětinami. Slouţí jako pomůcka při zaklínění zbytku potravy

v mezizubních prostorech. Zubním párátkem nelze odstranit zubní plak kvůli absenci vláken

(6).

Škrabka na jazyk

Škrabka na jazyk slouţí jako doplněk ústní hygieny. Zubní škrabku indikujeme především

pacientům s hlubokými rýhami v jazyku, kde můţe docházet k shromaţďování mikroorganismu

nebo pacientům trpícím halitózou. Škrabkou stíráme povlak směrem od kořene jazyka k jeho

špičce (22).

Ústní irigátor (sprcha)

Ústní sprcha slouţí jako doplněk ústní hygieny. Skládá se z těla, speciální nádrţky a trysek.

Skrz trysku vstřikuje ústní sprcha proud vody nebo dezinfekčních prostředků, který dokáţe

odstranit z povrchu zubů zbytky potravy, zubní plak však neodstraní. (12).

30

3.2 Chemické dentální pomůcky

3.2.1 Zubní pasta

Zubní pasty slouţí pouze jako doplněk ústní hygieny. Zubní pasta usnadňuje odstranění

zubního mikrobiálního povlaku, avšak adherující zubní povlak neodstraní. I bez pouţití pasty

lze dosáhnout dokonalé ústní hygieny, pokud pouţijeme správnou čistící techniku.

Rozhodujícím faktorem při výběru zubních past by mělo být její sloţení. Různé sloţení past

tak umoţňuje různorodou indikaci. Ideální zubní pasta by měla mít vysoký čistící účinek a

nesmí poškozovat zuby, výplně a měkké tkáně. Sloţení zubních past tak můţeme rozdělit na

dvě skupiny. První skupina zahrnuje sloţky základní, které jsou přítomny ve většině zubních

past. Druhá skupina jsou sloţky účinné, které mají terapeutický účinek (2,7).

Základní sloţkou ústních past je voda, která zaujímá téměř polovinu obsahu a funguje jako

rozpouštědlo ostatních látek. Další větší sloţkou je abrazivní substance, jejíţ hodnota je

vyjádřena zkratkou RDA (Relative Dentin Abrasivity). Pasty s vysokým obsahem RDA se

nedoporučují. Dalšími sloţky jsou tenzidy neboli pěnidla, pojiva, zvlhčovadla, aromatické

látky, sladidla, konzervační látky a barviva (4).

Mezi účinné sloţky v zubních pastách řadíme hlavně fluoridy, které se vyuţívají v prevenci se

zubním kazem díky tomu, ţe zvyšují tvrdost tvrdých zubních tkání. Koncentrace fluoridů je

uvedena v jednotkách ppm (parts per million). Podle hodnoty ppm rozdělujeme zubní pasty

na pasty dětské s niţším obsahem fluoridů (250-500 ppm), pasty kosmetické (1000–1500

ppm) a pasty terapeutické s vysokým obsahem fluoridů (1800–2500 ppm). Další účinnou

sloţkou zubních past můţe být Chlorhexidin, který má antimikrobiální, antivirové a

antimykotické účinky. Pasty s Chlorhexidinem jsou indikovány na krátkodobé pouţití

pacientům po operacích nebo pacientům s plakem podmíněnou gingivitidou v iniciální fázi

léčby. Dalšími účinnými sloţkami mohou být éterické oleje (např. eukalyptol, thymol) a různá

další antiseptika (např. Triklosan) (5,13,17,18).

3.2.2 Ústní vody

Ústní vody slouţí jako deodorační doplněk k vyplachování dutiny ústní. Ústní vody

nenahrazují mechanickou očistu zubů manuálním a mezizubním kartáčkem. Pro pacienty

31

s dobrou ústní hygienou doporučujeme šetrnou ústní vodu především bez alkoholu a pěnidel

(např. SLS), aby nedošlo k poškození ústní sliznice. Dále můţeme ústní vodu dle sloţení

doporučit pacientům se zánětlivým onemocněním v ústní dutině nebo jako prevenci zubního

kazu. Ústní vody najdou uplatnění i u pacientů s ortodontickým aparátem, ortodontickou

vadou a po operacích v dutině ústní (2,5,19).

Ústní vody rozdělujeme dle sloţení na dvě základní skupiny. Kosmetické ústní vody slouţí

pouze ke krátkodobému osvěţení dechu, neinhibují kumulaci plaku a neodstraňují příčinu

zápachu z úst, protoţe nemají antimikrobiální účinky. Terapeutické ústní vody působí proti

kumulaci zubního plaku, pomáhají odstranit příčinu zápachu z úst, pomáhají jako prevence

zubního kazu a jsou indikovány pacientům se zánětlivými procesy v dutině ústní (2,5,19).

3.2.3 Fluoridové přípravky

Fluoridové přípravky zvyšují odolnost tvrdých zubních tkání. Základní sloţkou tvrdých

zubních tkání je hydroxyapatit, jehoţ krystalky tvoří sklovinná prizmata. Fluoridové

přípravky se dokáţí během demineralizačního procesu (při poklesu pH) navázat na vazbu

sklovinných krystalů a posílit ji. Zabraňují tak procesu demineralizace a podporují proces

remineralizace. Slouţí tak jako prevence i terapie zubního kazu především při léčbě

počínajícího zubního kazu. Dále fluoridové přípravky najdou své vyuţití při hypersenzitivitě

dentinu, protoţe mají schopnost uzavírat dentinové tubuly. Fluoridové preparáty mají ve

vyšších koncentracích bakteriostatický účinek (dokáţí zastavit mnoţení bakterií) nebo

baktericidní účinek (dokáţí bakterie zničit). Mezi časté sloučeniny fluoru vyskytujících se

v chemických dentálních prostředcích patří zejména fluorid sodný, fluorid cínatý a

aminofluoridy (2,4,5).

Fluoridové přípravky můţeme rozdělit na dvě skupiny, přípravky pro domácí a pro ordinační

pouţití. Domácí je moţno pouţívat pravidelně ve formě zubní pasty nebo gelů (Elmex gelée,

GC MI Paste Plus, GC Tooth Mousse a další). Pro ordinační pouţití se jedná o gely nebo laky

s vyšší koncentrací fluoridů (např. Tiefenfluorid) (2,4,5).

32

Obrázek 18: Chemické prostředky pro ústní hygienu. Zdroj: vlastní

33

4 Vývojová psychologie

Vývojová psychologie se zabývá zkoumáním změn a hledání logiky v chování a proţívání

v jednotlivých časových obdobích jedince. Dle Vágnerové (2000), rozdělujeme tato období na

následujících šest skupin obsahujících další podskupiny:

4.1 Perinatální období, novorozenecké, kojenecké, batolecí období

Perinatální období zahrnuje dobu od početí po narození dítěte, trvá tedy přibliţně 40 týdnů

(9 měsíců). Perinatální období je rozděleno do tří etap – oplodnění a vytvoření zárodku (trvá

první 3 týdny), embryonální období (4. – 12. týden, vytváří se základní orgány) a fetální

období (od 12. týdne do porodu, plod má jiţ vyvinuté orgány) (20, 21).

Novorozenecké neboli neonatální období trvá od narození do 28. dne od porodu. Toto období

se také nazývá adaptační, kdy se dítě přizpůsobuje prostředí, do kterého se narodilo. V tomto

období začíná dýchání, přestavba krevního oběhu a začínají fungovat trávicí a exkreční

funkce. Novorozenci většinu času prospí, své potřeby vyjadřují pomocí pláče. Ţiviny dítěti

nejčastěji poskytuje matka prostřednictvím mateřského mléka, proto je dítě na matce zcela

závislé (20,21).

Kojenecké období končí dovršením 1. roku ţivota. Toto období je charakterizováno

především prudkým růstem. V tomto období se také velmi rozvíjí centrální nervová soustava.

S tím souvisí rozvoj pohybových dovedností (úchop předmětů, jemná motorika, sezení a

lezení) a také kognitivní vývoj a řeč (proces myšlení, pozornost, zrak, barvocit a paměť). Dítě

v tomto období hodně vnímá v rámci mezilidské interakce a začíná vstupovat do procesu

socializace. Dalším důleţitým bodem je začátek konzumace jiné potravy neţ mateřské mléko

(20,21).

Batolecí období trvá od 1 roku do 3 let ţivota dítěte. Toto období je charakterizováno

především rozvojem osobnosti. Charakteristickým znakem se tak stává samostatnost. Nastává

opět intenzivní tělesný růst. Patrné je také zdokonalení mnoha dovedností (hrubá a jemná

motorika, řeč, myšlení, vnímání, pozornost, paměť, učení, kresba, orientace v prostoru, čase a

mnoţství, …). V tomto období dítě získává ve svém sociálním prostředí různé role (20,21).

34

4.2 Předškolní období

Předškolní období trvá od 3 do 6 let ţivota dítěte. Konec této fáze je zakončen vstupem do

školy. Toto období je charakterizováno opětovným zdokonalením jiţ osvojených dovedností.

V tomto období uţ dítě má své názory a jeho pozornost má tzv. bezděčný charakter (dítě

upoutají jen podněty, které povaţuje za atraktivní). Dále se vyvíjí fantazie, kterou dítě

pouţívá k přizpůsobování reality ke svým potřebám. Hra v tomto období tvoří velkou úlohu

v socializačním procesu dítěte. Socializace předškolního dítěte probíhá v rodině a

v mateřských zařízeních, kde dítě přichází poprvé do styku se svými vrstevníky (20,21).

4.3 Školní věk

Školní věk, tj. období základní školy lze rozdělit na tři dílčí fáze – mladší (raný) školní věk,

střední školní věk a starší školní věk.

Mladší (raný) školní věk trvá od nástupu do školy v šesti či sedmi letech do osmi či devíti

let. Vstup do školy znamená pro dítě velkou změnu. Dochází zde k přeměně dominantní

činnosti dítěte, protoţe hra je nyní nahrazována učením. V tomto období dochází ke

zpomalení růstu. Růst mozku zde končí a mozek dosahuje velikosti mozku dospělého

člověka. Výrazně se zlepšuje hrubá a jemná motorika, pohyby jsou rychlejší, koordinace těla

je dokonalejší a svalová síla narůstá. Ţáci mladšího školního věku si dokáţí trvale

zapamatovat informace, na které se soustředí. Paměť má v tomto věku spíše mechanický

charakter. Rozsah pozornosti se zvětšuje, avšak dítě v tomto věku nedokáţe udrţet záměrnou

pozornosti déle neţ 30 minut. Dítě má osvojeno základní společenské návyky a je schopno

spolupráce v kolektivu (20,21).

Střední školní věk trvá od 8-9 let do 11-12 let. Střední školní věk končí nástupem na druhý

stupeň základní školy. V tomto období se dále vyvíjejí rozumové schopnosti. Dítě se tak stává

samostatnější, rozumnější a je schopno lépe usuzovat a uvaţovat. Mechanickou paměť

v tomto věku doplňuje paměť logická. U dítěte středního školního věku roste i zájem o druhé

pohlaví a potřeba zapadat do určitých sociálních skupin (20,21).

35

Starší školní věk trvá do dokončení základní školy do věku 15 let. V tomto období se

začínají projevovat známky puberty. Typický je taky vysoký zájem o druhé pohlaví. Děti

v tomto věku potřebují hodně porozumění, lásky, podpory a pocit jistoty (20,21).

4.4 Období dospívání

Do období dospívání můţeme zařadit dvě dílčí fáze, které jsou dle věkové hranice velmi

individuální.

Období pubescence začíná mezi 11. aţ 13. rokem a končí mezi 14. aţ 15. rokem. Pubescent

si vytváří svoji vlastní identitu, pomalu se mění z dítěte na dospělého jedince. Toto období je

charakteristické hormonálními změnami, které způsobují prudký tělesný růst a pohlavní

dospívání. Tyto hormonální změny mohou přinést emoční labilitu, úzkost a problémy se

sebepřijetím. Pubescenti mají často pocit, ţe jim dospělí nerozumí, můţe tak dojít k období

vzdoru (20,21).

Období adolescence trvá přibliţně od 15. do 20. roku. V tomto období je ukončován tělesný

vývoj. Vrcholí zde rozvoj intelektuálních vlastností. Charakteristické pro toto období je

utváření ţivotních cílů a jejich postupné naplňování, osamostatňování, pocit nejistoty a

potřeba sexuální aktivity a partnerského ţivota (20,21).

4.5 Dospělost

V České republice se člověk stává legálně dospělým v 18 letech ţivota, avšak

z psychosociálního hlediska můţe období dospělosti nastat i později. Období dospělosti je

nejdelší, proto se dělí na tři dílčí fáze – období mladé dospělosti, období střední dospělosti a

období pozdní dospělosti.

Období mladé dospělosti, trvá od 20 do 35 let. V tomto období dochází k dosaţení osobní

zralosti. Člověk v tomto období začíná chodit do práce, hledá souţití v partnerském ţivotě

s následným zakládáním vlastní rodiny. Charakteristický je růst psychosociálních dovedností

a odpovědné etické chování (20,21).

36

Období střední dospělosti trvá od 35 do 45 let. Jedná se o průměrný střed lidského ţivota.

V tomto období můţe nastat krize středního věku, kdy dochází k poklesu výkonnosti a pocitu

prázdnoty. U ţen se ukončuje reprodukční období a nastává klimakterium. Člověk v tomto

věku dosahuje intelektuálního maxima (20,21).

Období pozdní dospělosti trvá od 45 do 60 let. V tomto věku dochází k involučním změnám,

jako je obtíţnější pohyblivost, zhoršení zraku a sluchu. Dochází i výrazným změnám ve

vzhledu člověka, začínají se objevovat první vrásky a šediny. Člověk v tomto období začíná

plnit roli prarodiče a připravuje se na odchod do důchodu (20,21).

4.6 Stáří

„Pod pojmem stárnutí se zpravidla rozumí souhrn změn ve struktuře a funkcích organismu,

které podmiňují jeho zvýšenou zranitelnost a pokles schopností a výkonnosti jedince a jež

kulminují v terminálním stadiu smrt“ (Langmeier, Krejčířová, 2007).

Období raného stáří, které trvá od 60 do 74 let. V tomto období se člověk musí vypořádat se

zásadní změnou v jeho ţivotě – odchod do důchodu. Jiţ v období raného stáří se setkáváme se

zhoršováním zraku, sluchu a poklesu inteligence. Tento fakt je ale velmi individuální, záleţí

na mnoha faktorech, jako je genetická výbava, ţivotospráva a podobně (20,21).

Období vlastního stáří, které trvá od 75 do 89 let. V tomto období je člověk vystaven

různým zátěţovým situacím. Podle Vágnerové (2000) se můţe jednat o nemoc nebo úmrtí

partnera, zhoršení zdravotního stavu nebo také vynucená změna ţivotního stylu. Senioři

v tomto období mohou být ohroţeni různými chorobnými změnami, které se projevují

v oblasti psychiky (20,21).

Dlouhověkost, jedná se o období 89 let a dále. Na dosaţení dlouhověkosti se podílí genetické

dispozice a ţivotní styl jedince. V tomto období se prohlubují změny, které jsou uvedeny

v předchozím odstavci (20,21).

37

5 Motivace

„Motivace je vnitřní nebo vnější faktor nebo soubor faktorů vedoucí k energetizaci

organismu. Motivace usměrňuje naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle.“ (23)

Cílem motivace je pacienta stimulovat tak, aby spolupracoval a získal k péči o své orální

zdraví kladný vztah. Pacienta informujeme o problémech, které jsou přítomny nebo mohou

vzniknout v jeho dutině ústní. Během motivace tyto problémy objasňujeme, zdůvodňujeme a

informujeme pacienta o moţnostech léčby tak, abychom pacienta dostatečně zaujali. Jedině

dobře informovaný pacient můţe být dostatečně motivovaný. Jen pokud se podaří pacienta

přesvědčit ke spolupráci tak, aby se řídil pokyny a rady dentální hygienistky a zubního lékaře,

můţe být léčba úspěšná (17,26).

Abychom pacienta mohli motivovat, musíme velmi dobře rozumět dané problematice, ovládat

znalosti z vývojové psychologie, psychologie chování a být mistrem v komunikaci, která je

naším hlavním nástrojem. Empatie a schopnost pacientovi porozumět jsou dalšími důleţitými

faktory k zajištění úspěchu léčby. Úspěch motivace však nezáleţí pouze na dentální

hygienistce, ale i na přístupu pacienta (6,17,26).

Pacientova spolupráce můţe být ovlivněna mnoha faktory, jako jsou naučené hygienické

návyky, sociální prostředí, dosaţené vzdělání, ekonomické hledisko, dosavadní zkušenosti

týkající se ošetření stomatologem a přístup ošetřujícího (6,5,17).

Během motivace se můţeme u různých věkových skupin setkat s různými komunikačními

problémy. Například u dětí to můţe být problém s udrţením pozornosti, tvrdohlavost a strach.

U pacientů v pokročilém věku se můţeme setkávat s poruchami paměti, sluchu, zakořeněnými

stereotypy, předsudky a jinými. Na všechny tyto situace by měla být dentální hygienistka

připravená a způsob motivace individuálně přizpůsobit kaţdému jedinci (17,26).

38

5.1 Metody motivace

Existuje mnoho motivační metod, které pacienta zaujmou a přesvědčí ke spolupráci.

K motivaci pacienta můţeme pouţít roztok či tablety na vizualizaci přítomného zubního

plaku, který se nyní nepouţívá jen při motivaci dětí, ale i k motivaci dalších věkových

kategorií pacientů. Vizualizační roztok se nanese pomocí štětičky na všechny plochy všech

zubů, opláchne vodou a poté můţeme pacientovi pomocí zrcadla ukázat místa, kde se

nedokonale vyčištěný zubní plak obarvil. Některé plak detektory dokáţí rozlišit starý plak od

nového podle kyselosti pH. Plak detektor se pak projeví ve třech tónech červeno/růţová–

nově utvořený plak, modro/fialová- plak zralý (více neţ 48 hodin) a světle modrý– vysoce

rizikový plak (pH pod 4,5). Po nanesení plakového indikátoru je také velmi efektivní ukázka

odstranění zubního plaku z povrchu zubů zubním kartáčkem. V tomto případě spojujeme

motivaci (detekce plaku plakovým indikátorem) a instruktáţ (odstranění plaku pomocí

zubního kartáčku ve vlastních ústech). Tablety na detekci plaku můţeme doporučit pacientům

i na domácí pouţití pro kontrolu správnosti čištění (5,24,26).

Dále můţeme pacienta motivovat pomocí rentgenových snímků panoramatických nebo

bitewing mezizubních, na kterých lze vidět zubní kaz, zubní kámen a ústup kosti v případě

pokročilého onemocnění parodontu (5,26).

Obrázek 19: Detekční roztok Curaprox. Zdroj: vlastní Obrázek 20: Detekční gel GC Tri Plaque. Zdroj: vlastní

39

Další metody motivace představují obrázky a atlasy. Poslouţí při seznámení pacienta

s anatomií zubů. Dále demonstrují různé problémy v dutině ústní jako je zubní plak, ze

zubního plaku vznikající zánět dásní a zubní kámen a v poslední řadě pokročilejší

onemocnění parodontu jako je parodontitis. Tyto atlasy nemusí být nejen pro děti, ale i pro

dospělé (5,26).

Velkou efektivitu v poslední době vykazuje pořizování fotografií dutin ústní před, během a

po dokončení léčby. Pacient tak vidí sám na sobě pokroky a zlepšení, kterých se mu podařilo

v průběhu léčby dosáhnout (5,26).

Do motivace můţeme zahrnout i plakové či gingivální indexy, které hygienistka provádí

k orientačnímu posouzení stavu orální hygieny pacienta. Číselné či procentuální vyjádření

naměřených hodnot muţe pacienta motivovat ke zlepšení (5,26).

Obrázek 21: Dentální atlas. Zdroj: vlastní

Obrázek 22: Fotografie po ošetření 2. návštěva. Zdroj: vlastní Obrázek 23: Fotografie po ošetření 1. návštěva. Zdroj: vlastní

40

Jako plakový index je vyuţíván např. index QHI (Oral hygiene index), který nás

informuje o mnoţství plaku na vestibulárních a orálních ploškách zubů. K detekci

plaku pouţíváme různé plakové indikátory ve formě roztoků nebo tablet.

K vyhodnocení detekce plaku indexem QHI pouţíváme šestistupňovou hodnotící

škálu od 0 - ţádný plak, 1 - ojedinělé kolonie plaku, 2 – zřetelný plak okolo dásně, 3 –

plak pokrývá 1/3 krčkové korunky zubu, 4 – plak pokrývající 2/3 povrchu zubu, 5 –

plak pokrývající víc neţ 2/3 povrchu zubu (27).

Jako gingivální index je vyuţíván např. KOD index, který hodnotí intenzitu krvácení

po podráţdění parodontologickou sondou po obvodu celého zubu. Začíná se

vyšetřovat na distovestibulární ploše posledního zubu v daném kvadrantu a postupuje

se aţ k prvnímu zubu daného kvadrantu. Index KOD vyuţívá čtyřstupňovou hodnotící

škálu od 0 - dáseň po sondáţi nekrvácí, 1 – po podráţdění se objeví ojedinělý

krvácející bod, 2 – po podráţdění se objeví více krvácejících bodů, 3 - na dásni se

vytvořila kapka krve (27).

Zmínit můţeme i negativní ekonomický dopad vyplývající z nedodrţení našich rad pro

zajištění zdravého parodontu a zubů (26). Motivace úzce souvisí s instruktáţí.

5.2 Motivační rozhovor

Motivační rozhovor je nejdůleţitějším krokem, jak přesvědčit pacienta ke spolupráci a tak

docílit efektivní terapie. Během rozhovoru s pacientem si všímáme jeho porozumění a

vnímání. U pacienta je také nutné dbát na jeho věk, dosaţené vzdělání, sociální postavení,

povahu a inteligenci. Lze se setkat i s lidmi s fyzickým či mentálním znevýhodněním. Tudíţ

je velmi důleţité ke kaţdému pacientovi přistupovat individuálně a dle těchto faktorů

přizpůsobovat motivaci. Dentální hygienistka by vţdy měla najít správnou cestu, jak pacienta

motivovat. Můţe se tak jednat o vzhled pacienta, vliv onemocnění dutiny ústní na celkový

stav, finanční hledisko či obavy z prognózy. Při rozhovoru s pacientem je důleţité dodrţovat

několik zásad, které pomohou k docílení vzájemného porozumění (5,17,26):

Motivační rozhovor by měl probíhat v přátelském duchu, dentální hygienistka by

k pacientovi měla přistupovat otevřeně a měla by mu naslouchat.

41

Ideální je hovořit s pacientem tak, aby oči pacienta i oči hygienistky byly ve stejné

výšce (hygienistka by neměla stát, kdyţ pacient sedí a naopak)

Pacientovi nedostatky nekritizujeme, snaţíme se je napravit a pacienta chválíme i za

menší úspěchy

Neuţíváme příliš odborných výrazů, popřípadě odborné termíny vysvětlujeme

Pacientovi nesdělujeme zbytečné informace, ale pouze ty, které se týkají jeho problému

Důleţité informace opakujeme (5,16,26).

42

6 Instruktáţ

Instruktáţ představuje ukázku a nácvik pouţití všech mechanických prostředků ústní hygieny,

které byly pacientovi doporučeny pro dosaţení optimálního orálního zdraví. Instruktáţ

přizpůsobujeme věku, intelektu, stavu dutiny ústní pacienta a manuální zručnosti. Podle toho

se pak odvíjí výběr a pouţití daných pomůcek. Metoda čistění by měla být účinná, dobře

osvojitelná a snadno zapamatovatelná (26).

6.1 Instruktáţní metody

Instruktáţní metody nám zajištují skutečnost, ţe pacient bude dokonale poučen o správném

provádění ústní hygieny. Jako pomoc při instruktáţi pacientů nám pomáhají různé

instruktáţní pomůcky, které slouţí pro názornost a snazší porozumění. Jsou to pomůcky, jako

je model chrupu, na kterém můţeme demonstrovat pouţití různých zubních pomůcek. Dále

pouţíváme zvětšený model kartáčku, obrázky, atlasy a pro děti speciální hračky v podobě

plyšáků s modelem zubů. Další důleţitou pomůckou je zrcadlo, kde pacient sleduje správné

pouţívání vybraných pomůcek. Nejúčinnější instruktáţní metoda je nácvik čistících metod

přímo ve vlastní dutině ústní za dohledu odborníka. Můţeme tak na pacienta přímo dohlíţet,

zda všechny pomůcky pouţívá správným způsobem, popřípadě metodu upravit či doplnit

(5,17).

6.2 Instruktáţní postupy

Při první návštěvě seznamujeme pacienta se základními informacemi jako je stavba zubu,

příčina a vznik, ale moţnosti léčby různých onemocnění parodontu. Pacientovi popisujeme,

jak má vypadat správný kartáček a seznamujeme ho s dalšími pomůckami, jako jsou

mezizubní kartáčky, jednosvazkový kartáček případně zubní nit. Při první návštěvě je důleţité

pacienta příliš nezahltit informacemi a pomůcky přidávat v průběhu dalších návštěv postupně.

Všechny indikované pomůcky se pacient musí naučit správně pouţívat, aby byla léčba

úspěšná. Nejdříve můţeme pacientovi demonstrovat pouţití zubních pomůcek na modelu

chrupu, poté dostane pacient do rukou zrcadlo, ve kterém sleduje názornou ukázku v jeho

vlastních ústech a nakonec nejdůleţitější bod, kdy pacient vyzkouší pouţití zubních pomůcek

43

sám ve vlastních ústech. Nezapomene vysvětlit správný úchop a tlak při pouţívání zubního

kartáčku. Pacient by na manuální kartáček neměl příliš tlačit, aby nedošlo k poškození

tvrdých a měkkých tkání. Pacienta je nutné přesvědčit, aby se soustředil na správné přiloţení

kartáčku mezi zub a dáseň. Na pacienta můţeme v této chvíli dohlíţet a kontrolovat správnost

čištění, popřípadě techniku doplnit a upravit. Upozorňujeme na predilekční místa výskytu

zubního plaku (dolní frontální zuby, molární laterální zuby, zuby nebo skupiny zubů

s ortodontickou anomálií, oblast gingiválního ţlábku). Dále upozorňujeme na moţnost

krátkodobého krvácení dásní po provádění ústní hygieny, které bude postupně sniţovat na

intenzitě, aţ do úplného vymizení. Pacienta informujeme o posloupnosti, systematice,

frekvenci pouţívání a pravidelné výměně indikovaných pomůcek. Pravákům se doporučuje

začít v levém horním vestibulu laterálně a systematicky postupovat po oblouku do pravého

horního vestibula. Poté se přejde do pravého dolního vestibula a opět se systematicky

postupuje po oblouku aţ na konec levého dolního vestibula. Stejným systémem se čistí i

orální plochy zubů. Nakonec se vyčistí okluzní plošky. V rámci instruktáţe můţeme kaţdému

pacientovi individuálně doporučit pouţívání chemických prostředků (pasty s vysokým

obsahem fluoridů pro pacienty s vyšší kazivosti zubů, pasty s chlorhexidinem pro pacienty se

zánětlivými onemocnění gingivy) (5,17,26).

Při dalších návštěvách kontrolujeme správnost pouţívání indikovaných pomůcek. Pomoci si

můţeme plakovým indikátorem. Pokud se setkáme s úspěchem a vidíme u pacienta zájem,

můţeme přidat další pomůcky. Pokud však úspěšnost není příliš velká, provádíme

opakovanou instruktáţ a motivaci. Kdyţ ani po 4–5 návštěvách nevidíme zlepšení, je nutné

změnit metodu edukační techniky (5,17,26).

Obrázek 25: Instruktáţní kufřík. Zdroj: vlastní Obrázek 24: Edukační pomůcka pro děti.

Zdroj: amazon.com

44

7 Péče o dutinu ústní u jednotlivých věkových skupin

7.1 Prenatální období

Prevence začíná jiţ před početím dítěte. Ţena by správně ještě před početím měla mít

optimální stav ve své dutině ústní a oba budoucí rodiče by měli mít dostatečně zaţité správné

hygienické návyky v oblasti péče o dutinu ústní. Během těhotenství má ţena nárok, kromě

běţných dvou preventivních prohlídek u stomatologa za jeden rok, na jednu další prohlídku

hrazenou pojišťovnou navíc. Alespoň jedna návštěva zubního lékaře v průběhu těhotenství je

však povinná. Rizikový je v těhotenství výskyt zubního kazu, zubního plaku, zánětu dásní či

pokročilejší onemocnění parodontu. Přítomnost patogenních bakterií v ústech těhotné

pacienty můţe negativně ovlivnit jakýkoliv orgán v lidském těle, coţ můţe mít za následek

zvyšování krevního tlaku, zhoršování onemocnění srdce a v neposlední řadě můţe vést

k předčasnému porodu či potratu. Vhodná je návštěva dentální hygienistky či zubního lékaře i

z důvodu informování těhotné ţeny o prevenci nejen týkající se její dutiny ústní, ale také o

péči o chrup budoucího miminka a to včetně stravovacích návyků (25).

7.2 Kojenecké období

Čištění zubů a dásní by se v kojeneckém věku nemělo podceňovat, bohuţel se tak často děje.

V okamţiku narození je bezzubá dutina sterilní a k její kolonizaci bakteriemi dochází

postupně. V tomto období (obvykle kolem 6. měsíce věku) začínají prořezávat do dolní čelisti

střední a postranní dočasné řezáky. Později, kolem dovršení 1. roku ţivota začínají do úst

prořezávat první dočasné moláry. Uţ tyto zuby jsou osidlovány bakteriemi, nacházející se

v zubním plaku, který lze odstranit pouze mechanicky (33,34).

Při prořezávání zubů je dítě plačtivé a ze spánku ho často budí bolest. Dásně jsou oteklé a

citlivé. Někdy se můţe objevit zvýšená tvorba slin a teplota. Zpočátku se tak doporučují různá

kousátka s chladivým gelem, zklidňující gely, analgetika na tišení bolesti a rostlinné tinktury

(např. heřmánek). Z hlediska péče o dutinu ústní je v tomto věku nevhodné usínání dítěte u

kojení, zbytečně dlouhé kojení či přislazování a podávání sladkých nápojů nebo potravin.

Čištění zubů a dásní pomocí navlhčené gázy nebo látkového kapesníku by mělo ideálně

probíhat po kaţdém kojení či krmení. Později můţeme doporučit speciální dětský kartáček

45

zvaný „prstáček“, který si rodič navlékne na prst a tím čistí a zároveň masíruje dásně dítěte.

Jiţ od půl roku ţivota dítěte je vhodné pouţívat dětský zubní kartáček, který by měl mít

měkká a rovně střiţená vlákna. Pravidelným čištěním tak dítě na kartáček zvykáme. Ideálním

časem pro první návštěvu zubního lékaře je v období prořezání prvních zubů do dutiny ústní,

zhruba od půl roku věku dítěte (33,34).

7.3 Batolecí období

Batolecí období je rozhodující pro upevnění si správných hygienických návyků. Dítě by se

mělo naučit i správné frekvenci čištění zubů. Doporučujeme, aby dítě společně s rodičem

navštěvovalo pravidelně kaţdé ráno a kaţdý večer koupelnu a na čištění zubů společně

pracovali. Můţeme pouţívat různé pohádky nebo básničky, abychom zvýšili zájem a

namotivovali dítě k provádění ústní hygieny. Dítě je v tomto věku schopno samo uchopit

zubní kartáček a snaţí si zuby vyčistit samo. Mělo by být však samozřejmostí, ţe rodiče zcela

zodpovídají za stav chrupu svého dítěte a tak jeho zuby musí dočišťovat. V tomto období

bývá chrup většinou mezerovitý, ale pokud jsou zuby v kontaktu, doporučujeme začít

pouţívat mezizubní pomůcky. Od 2 let věku dítěte lze pouţívat zubní pastu, která by obsahem

fluoridů neměla překračovat hranici 500 ppm fluoridů. Pastou vlákna kartáčku pouze lehce

potřeme, protoţe většinu pasty děti v tomto věku spolykají (33,34).

V tomto věku se doporučuje návštěva zubního lékaře po prořezání první stoličky. V tomto

období se doporučuje co nejdříve přestat dávat dítěti dudlík, popřípadě eliminovat dumlání

Obrázek 26: Dětský kartáček a kousátko. Zdroj: profimed.cz

46

palců. Dítěti jinak můţe hrozit otevřený skus, vyklonění horních řezáků, deformace horního

patra a také problémy s řečí. Zubní lékař také kontroluje správnost prořezávání zubů a opět

informuje rodiče o rizikových faktorech ve výţivě dítěte. Je důleţité nepřislazovat ani

nepodávat slazené nápoje, zejména pak v noci, kdy dutina ústní není dostatečně očišťována

slinami. Sladkosti jsou doporučovány pouze v omezeném mnoţství a méně rizikové jsou ve

formě přírodních cukrů (33,34).

7.4 Předškolní období

Toto období je důleţité z hlediska udrţení dočasných zubů a tak zabránění ztrátě opěrné zóny.

Z dočasných zubů je potřebné pravidelně odstraňovat zubní plak, který můţe být zdrojem

infekce také pro prořezávající stálé zuby. Uţ v tomto věku je vhodné ordinaci dentální

hygienistky s dítětem navštívit. Úkolem dentální hygienistky je informovat rodiče o

moţnostech prevence, vhodném způsobu výţivy a důleţitosti dočišťování zubů. Při

instruktáţi děti učíme čistit metodou dle Foneho, rodiče by však měli dočišťovat

modifikovanou metodou dle Basse. V tomto věku uţ mezi zuby jsou body kontaktu, proto je

vhodné začít s pouţíváním mezizubních pomůcek minimálně jedenkrát denně. První volbou je

vţdy mezizubní kartáček, případně lze pouţít flosspick. Nejčastěji jsou v kontaktu dočasné

moláry, obvykle kolem dovršení 3. roku dítěte. Vhodnou pomůckou na dočišťování vnitřních

ploch a zadních úseků chrupu je jednosvazkový kartáček. Kolem 6. roku lze pouţívat zubní

pastu s 500–1000 ppm fluoridů v mnoţství přibliţně menšího hrášku (33,34).

V oblasti výţivového poradenství informujeme rodiče o negativním vlivu cukrů na vznik

zubního kazu. Dítě se v tomto věku stává samostatnějším, coţ můţe vést k ovlivňování

skladby jídelníčku. Důleţité je příjem sacharidů minimalizovat nebo alespoň upravit jeho

frekvenci přijímaní. Dítě by mělo pít neslazené nápoje, nejlépe vodu (33,34).

Pro edukaci dětí předškolního věku je vhodné pouţívat názorné edukativní pomůcky.

Předškolní děti se nejlépe učí hrou, proto díky interaktivním pomůckám informace lépe

zapamatují (26,33,34).

Na preventivní prohlídky by v tomto věkovém období mělo dítě chodit pravidelně dvakrát

ročně. V období začátku výměny chrupu by měl být zhotoven první panoramatický rentgen

(33,34).

47

7.5 Mladší školní věk

Obvykle kolem 6. roku začínají prořezávat první stále moláry, které se nachází za druhými

dočasnými moláry pod úrovní okluze a jsou tedy velmi špatně čistitelné. Také se zde

neuplatňuje proces samoočišťování z důvodu chybějících antagonistů. První stálý molár je

zub nejčastěji zkaţený a následně sanovaný či extrahovaný. Proto je důleţité rodiče upozornit

na jejich důkladné očišťování (33,34).

Podle zručnosti indikujeme dítěti modifikovanou metodu dle Basse. V průběhu období

mladšího školního věku lze doporučit výměnu dětské zubní pasty na zubní pastu pro dospělé

s vyšším obsahem fluoridů- 1000 aţ 1500 ppm (33,34).

7.6 Starší školní věk

V tomto věku se ukončuje vývoj kostí a zubů, tudíţ je v tomto období nejčastěji

započata ortodontická léčba. V případě ortodontické léčby doporučujeme věnovat ústní

hygieně zvýšenou pozornost, neboť dokonalá ústní hygiena je základním předpokladem pro

úspěšnou léčbu. Velmi důleţité je, aby pacient ještě před nasazením ortodontického aparátu

ovládal zásady správné ústní hygieny. Pokud tomu tak není, nemělo by se s ortodontickou

léčbou začít. Po nasazení ortodontického aparátu instruujeme pacienta v pouţívání vhodné

čistící metody a indikujeme správné pomůcky. Cílem je perfektní zvládnutí techniky čištění

v oblasti všech plošek zubů, gingiválního ţlábku, okolí ortodontických zámků, drátků,

krouţků i mezizubních prostor (17,26).

I v případě ortodontické léčby platí, ţe správný kartáček má být měkký, hustě osázený vlákny,

s rovným zástřihem a malou pracovní hlavou. Existují i speciální ortodontické kartáčky, které

mají ve střední části hlavičky kratší vlákna, které kopírují ortodontický aparát. Pacienti, kteří

tyto kartáčky pouţívají, mají však tendenci k horizontální technice čištění a z toho důvodu

nedostatečně vyčistí gingivální ţlábek. Pacientům v průběhu ortodontické léčby

doporučujeme Bassovu metodu čištění a tzv. „třízónové“ čištění chrupu, které zajistí

odstranění zubního plaku ze všech povrchů ortodontického zámečku. Třízónové čištění

chrupu spočívá ve sklopení vláken kartáčku k horním a dolním pólům zámečků a následného

vyčištění zámečku přímo z vestibulární strany. Toto čištění zámečků se provádí horizontálním

48

pohybem. Tuto metodu můţe nahradit jednosvazkový solo kartáček, který díky malé hlavičce

vyčistí všechna špatně přístupná místa důkladně. Samozřejmostí jsou i mezizubní kartáčky, u

kterých při kaţdé návštěvě kontrolujeme jejich správnou velikost kvůli změnám velikosti

mezizubních prostorů během léčby. Prostory pod drátem a boční plochy ortodontických

zámků se dají vyčistit pouţitím kónického mezizubního kartáčku či mezizubního kartáčku

větší velikosti, který se zavádí pod ortodontický drát. Při nedodrţení těchto zásad mohou

nastat komplikace v podobně bílých skvrn demineralizované skloviny, zubní kazy a záněty

dásní, které můţou přejít v hyperplastickou gingivitidu. Intervaly návštěv v ordinaci dentální

hygienistky by měly nejčastěji 3–4 měsíce (31,32).

7.7 Dospělí

U dospělých se můţeme setkat s širokou škálou problémů, týkajících se dutiny ústní. Můţe se

jednat o zánět dásní, který je způsoben přítomností zubního plaku. Dále u dospělých můţeme

objevit závaţnější onemocnění závěsného aparátu – parodontitis. Kde mimo plakem

podmíněné gingivitidy nacházíme problém v podobě parodontálních chobotů a resorpce

alveolární kosti. Toto infekční onemocnění lze vyléčit pouze důkladnou profesionální dentální

hygienou a následně perfektně prováděnou individuální ústní hygienou. Především u dospělé

populace se také vyskytují změny tvrdých zubních tkání způsobené zevními příčinami. Jedná

se především o eroze, které jsou způsobeny působením kyselých látek na tvrdé zubní tkáně,

dále atrice, která je způsobena přímým kontaktem sousedících zubů a v neposlední řadě

abraze, která je způsobena kontaktem tvrdých zubních tkání s cizím předmětem. Typickým

problémem vznikajícím zevními příčinami je abfrakce neboli klínovité defekty, které se jeví

jako úbytky tvrdé zubní tkáně labiálních a bukálních ploch v krčkové oblasti. Příčinou

abfrakce je nesprávná čistící technika v kombinaci s pouţíváním abrazivní pasty nebo

nepřiměřeným zatěţováním zubu. V případě úbytku tvrdých zubních tkání se pacient můţe

setkat s nepříjemnou citlivostí zubů. Na citlivost zubů pacientovi doporučujeme různé

chemické přípravky. Pokud přípravky neúčinkují, řeší se citlivost zubů výplněmi.

U pacientů v dospělé věkové kategorii se můţeme setkat s různými protetickými náhradami –

např. implantáty, korunky a můstky. V případě protetické náhrady, je nutné, aby pacient

věnoval zvýšenou pozornost jejich očistě. Dle případu tak pacientovi indikujeme pomůcky,

které mu jejich údrţbu usnadní a zajistí dlouhou funkčnost náhrady (16,26,30).

49

7.8 Senioři

Většina pacientů v tomto věku vlastní protetickou náhradu. Tyto náhrady mohou být různého

charakteru, fixní, snímatelné nebo hybridní. Je důleţité pacienta o správném zacházení se

zubní náhradou poučit. Čištění zubní náhrady je důleţité pro udrţení její funkčnosti a

hygienické čistoty, které je důleţitá pro pacientovo orální zdraví (17,29).

Pří nošení celkových snímatelných náhrad je vhodné po kaţdém jídle vypláchnout ústa a

náhradu pod tekoucí vodou opláchnout. Zubní náhrada se čistí klasickým manuálním

kartáčkem nebo speciálním kartáčkem na zubní protézy. Jako čisticí prostředek se pouţívá

dětské zásadité mýdlo. Běţná zubní pasta je méně vhodná kvůli abrazivním sloţkám. Zubní

náhrada by se měla čistit kaţdý večer, nad napuštěným umyvadlem či podloţkou, aby se

předcházelo poškození náhrady při případném pádu. Ze zubní náhrady tak odstraníme

mikrobiální zubní plak, zbytky jídla mikroorganismy, které mohou způsobovat zánět či různé

choroby v dutině ústní. Jako chemický doplněk můţeme pacientům doporučit různé roztoky a

tablety na čištění, které dokáţí pomoci odstranit zbytky fixačních prostředků. Přes noc se

zubní náhrada ukládá do sklenice čisté vlaţné vody či vhodného čisticího prostředku, aby se

zabránilo vyschnutí a porušení materiálu, z kterého je náhrada vyrobena. V případě

bezzubého alveolárního výběţku doporučujeme pacientům masírovat měkkým kartáčkem

dáseň pod zubní protézou. Touto masáţí lze zpomalit resorpci alveolární výběţku a předejít

tak moţným komplikacím spojených s tímto problémem (28,29).

Fixní zubní náhrady se čistí podobně jako vlastní zuby, pouţívá se klasický manuální kartáček

a zubní pasta. Zvýšený důraz je nutno klást na místa, kde se náhrada dotýká sliznice a také na

krčkové oblasti zubů, které slouţí jako pilíře pro ukotvení zubní náhrady. Ideální pomůckou,

například pro zubní můstky, je superfloss, který díky své houbovité části dokáţe vyčistit

špatně čistitelná místa pod zubním můstkem (28, 29).

V případě hybridních protéz čistíme vlastní zuby či zásuvné spoje manuálním nebo

jednosvazkovým kartáčkem. Snímatelnou část náhrady čistíme tak, jak je popsáno u

celkových snímatelných náhrad (28,29).

50

Obrázek 27: Kartáček na zubní protézy. Zdroj: cistimesizuby.cz

51

PRAKTICKÁ ČÁST

8 Cíl práce

Cílem praktické části této absolventské práce bylo zjistit vztah populace k orálnímu zdraví a

také způsoby motivace a instruktáţe, se kterými se dotazovaní setkali v rámci návštěv

odborných pracovišť či prostřednictvím dalších edukačních prostředků. V této práci byla

populace rozdělena do pěti skupin dle věkové kategorie. Pro kaţdou cílovou kategorii byl

vytvořen jeden dotazník. Pro kaţdou věkovou skupinu byla stanovena jedna hypotéza. Dalším

cílem práce bylo pomocí kazuistických studií ověřit důleţitost správně zvolených motivačních

a instruktáţních postupů dentální hygieny u pacienta z kaţdé věkové kategorie při první a

druhé návštěvě pacienta v ordinaci dentální hygienistky.

8.1 Pracovní hypotézy

Byly stanoveny následující hypotézy:

Hypotéza č. 1 pro věkovou skupinu 0-6 let

Předpokládám, ţe více neţ 50 % rodičů svým dětem ve věku 0-6 let pomáhá s čištěním zubů.

Hypotéza č. 2 pro věkovou skupinu mladší školní věk

Předpokládám, ţe více neţ 60 % dětí ve věkové skupině mladší školní věk se někdy ve škole

učilo o tom, jak mít zdravé zuby a správně o ně pečovat.

Hypotéza č. 3 pro věkovou skupinu starší školní věk

Předpokládám, ţe více neţ 60 % dětí ve věkové skupině starší školní věk nečistí pravidelně

mezizubní prostory.

Hypotéza č. 4 pro věkovou skupinu dospělí

Předpokládám, ţe více neţ 50 % dospělých nebylo nikdy instruováno pouţití mezizubních

kartáčků přímo v jejich vlastních ústech.

52

Hypotéza č. 5 pro věkovou skupinu senioři

Předpokládám, ţe více neţ 60 % seniorů nikdy nenavštívilo dentální hygienistku.

8.2 Metodika šetření

Pro ověření správnosti hypotéz práce bylo vytvořeno 5 typů dotazníků pro kaţdou z cílových

skupin. Jednou z dotazovaných skupin byla věková skupina 0-6 let, kdy dotazník vyplňovali

rodiče dětí v MŠ Mníšek pod Brdy. Dalšími dotazovanými skupinami byly děti ve věku

mladšího školního věku (2. třída) a staršího školního věku (9. třída) ZŠ Mníšek pod Brdy.

Další dotazovanou skupinou byli dospělí, kteří byli zaměstnanci restaurace Lískovka

v Mníšku pod Brdy a zaměstnanci ve firmě Doosan Bobcat Emea, Dobříš. Poslední skupinou,

která byla předmětem dotazníkové studie, byli senioři z Domova důchodců pod Skalkou,

Mníšek pod Brdy.

Kaţdý dotazník obsahoval maximálně 9 stručně formulovaných otázek. U některých otázek

bylo moţné zaznamenat více odpovědí nebo vlastní odpověď. Otázky byly zaměřeny na vztah

populace k orálnímu zdraví a na způsoby motivace a instruktáţe, se kterými se dotazovaní

setkali v rámci návštěv odborných pracovišť či díky dalším edukačním prostředkům.

8.2.1 Analýza výzkumu

Z cílové skupiny 0-6 let se výzkumu zúčastnilo celkem 30 dětí – 52 % chlapců a 48 % dívek

v průměrném věku 4 roky.

Z cílové skupiny mladší školní věk se výzkumu zúčastnilo celkem 30 dětí – 30 % chlapců a

70 % dívek v průměrném věku 8 let.

Z cílové skupiny starší školní věk se výzkumu zúčastnilo celkem 29 dětí – 52 % chlapců a 48

% dívek v průměrném věku 14 let.

Z cílové skupiny dospělí se výzkumu zúčastnilo celkem 43 dospělých – 62 % ţen a 47 %

muţů v průměrném věku 39 let.

53

Z cílové skupiny senioři se výzkumu zúčastnilo celkem 31 seniorů – 70 % ţen a 30 % muţů

v průměrném věku 81 let.

Celé šetření probíhalo ve Středočeském kraji od prosince 2018 do února 2019. Návratnost

dotazníků u kaţdé jednotlivé skupiny byla 100 %.

8.3 Výsledky dotazníkového šetření

Ke zpracování dat získaných dotazníkovým šetřením byl vyuţit program Microsoft Excel

2010. Výsledná data jsou zpracována do tabulek či grafů.

8.3.1 Dotazník 0–6 let

Otázka č. 1: Znáte povolání „dentální hygienistka“?

Tabulka 3: vyhodnocení otázky č. 1 (0 aţ 6 let)

Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v %

Ano – ale ještě jsem u ní

nebyl/a 8 27

Ano – navštívil/a jsem ji 15 50

Ano – navštěvuji i s dítětem 5 17

Ne 2 6

Celkem 30 100

Otázka č. 2: Pravidelné návštěvy u dentální hygienistky v tomto věku dítěte jsou dle

Vás:



Důleţité 13 43

Zbytečné 17 57

Celkem 30 100

54

Otázka č. 3: Pomáháte svému dítěti s čištěním zubů?



Ano 27 90

Občas 1 3

Ne 2 7

Celkem 30 100

Otázka č. 4: Jak často si Vaše dítě čistí zuby?



1x denně – ráno 0 0

1x denně – večer 2 10

2x denně – ráno a večer 28 90

Nečistí zuby kaţdý den 0 0

Celkem 30 100

Otázka č. 5: Jaké pomůcky pro zubní hygienu Vaše dítě pouţívá pravidelně?

Graf 1: : vyhodnocení otázky č. 5 (0 aţ 6 let)

0

10

20

30 26

4 2

6 6

1

24

3 1

0

55

Otázka č. 6: Poučil Vás někdo, jak správně pečovat o chrup svého dítěte?



Ano – zubní lékař 19 63

Ano – dentální hygienistka 3 10

Ano – zubní asistentka,

zdravotnický personál 1 3

Ano – příbuzní, rodina 2 7

Nikdo 5 17

Celkem 30 100

Otázka č. 7: Z jakého důvodu bylo Vaše dítě poprvé u zubního lékaře?



Preventivní prohlídka 25 83

Zubní kaz/bolest/úraz 3 10

Ještě u zubaře nebylo 2 7

Celkem 30 100

Otázka č. 8: Má Vaše dítě kaz, či ošetřený chrup následkem kazu?



Ano – pouze 1 kaz či

ošetřený zub 6 20

Ano – více neţ 1 kaz či

ošetřený zub 3 10

Nemá zubní kaz 20 67

Nevím 1 3

Celkem 30 100

56

Otázka č. 9: Je pro Vaše dítě čistění zubů zábava nebo povinnost?



Zábava 17 57

Povinnost 13 43

Celkem 30 100

Výsledky dotazníku věkové skupiny 0-6 let se dají hodnotit jako příznivé. Pozitivní výsledky

byly zjištěny především u odpovědi na otázku číslo 3. „Pomáháte svému dítěti s čištěním

zubů?“. V této otázce 90 % respondentů odpovědělo, ţe svému dítěti s čištěním zubů

pomáhají, 3 % odpověděla, ţe svému dítěti pomáhají s čištěním zubů občas a zbylých 7 %

odpovědělo, ţe dítěti s čištěním zubů nepomáhají. Za orální zdraví dítěte v tomto věku je plně

odpovědný rodič, tudíţ je nezbytné zuby dětem pravidelně dočišťovat. Této otázky se týkala i

hypotéza č. 1: Předpokládám, ţe více neţ 50 % rodičů svým dětem ve věku 0-6 let pomáhá s

čištěním zubů. Hypotéza č. 1 se tedy potvrdila. S otázkou č. 3 souvisí otázka č. 7, kde byli

respondenti tázáni na otázku “Má Vaše dítě kaz, či ošetřený chrup následkem kazu?“. U této

otázky odpovědělo 20 % respondentů „ano, pouze 1 kaz či ošetřený zub“, 10 % respondentů

„ano, více neţ 1 kaz či ošetřený zub“, 3 % respondentů nevěděla, zda má jejich dítě kaz či

ošetřený zub a celkem 67 % respondentů odpovědělo, ţe jejich dítě zubní kaz nemá.

Pozitivním se také dá shledávat vyhodnocení otázky č. 7 „Z jakého důvodu bylo Vaše dítě

poprvé u zubního lékaře?“. V této otázce odpovědělo celkem 83 % respondentů, ţe důvodem

první návštěvy u zubního lékaře byla pouze preventivní prohlídka. Je důleţité, aby dítě mělo

z první návštěvy u zubaře kladný záţitek.

57

8.3.2 Dotazník mladší školní věk


Tabulka 11: Vyhodnocení otázky č. 1 – mladší školní věk



nebyl/a 6 20


Ne 19 63

Celkem 30 100

Otázka č. 2: Jak často si čistíte zuby?






nečistím kaţdý den 2 4

Celkem 30 100

Otázka č. 3: Jaké pomůcky k čištění zubů pouţíváte?

Graf 2: vyhodnocení otázky č. 3 - mladší školní věk

0

10

20

3028

2 0 0

5

30

9

0 2 0

58

Otázka č. 4: Poučil Vás někdo, jak správně pečovat o svůj chrup?

Tabulka 13: vyhodnocení otázky č. 4 – mladší školní věk







Nikdo 3 10

Celkem 30 100

Otázka č. 5: Pomáhají Vám s čištěním zubů rodiče?



Ano 2 6

Občas 14 47

Ne 14 47

Celkem 30 100

Otázka č. 6: Je pro Vás čištění zubů zábava nebo povinnost?



Zábava 8 27

Povinnost 22 73

Celkem 30 100

Otázka č. 7: Učili jste se ve škole o tom, jak mít zdravé zuby a jak si je správně čistit?

Tabulka 16: vyhodnocení otázky č. 7 – mladší školní věk


Ano 21 71

Ne 9 29

Celkem 30 100

59

Z výsledků dotazníkového šetření u věkové skupiny mladší školní věk lze povaţovat za

pozitivní výsledek otázky č. 7 „Učili jste se ve škole o tom, jak mít zdravé zuby a jak si je

správně čistit?“. V této otázce uvedlo celkem 71 % respondentů odpověď „ano“ a 29 %

respondentů „ne“. Této otázky se týkala i hypotéza č. 2: Předpokládám, ţe více neţ 60 % dětí

ve věkové skupině mladší školní věk se někdy ve škole učili o tom, jak mít zdravé zuby a

správně o ně pečovat. Hypotéza č. 2 se tedy potvrdila. Po rozhovoru s paní učitelkou bylo

zjištěno, ţe v osnovách předmětu výchova ke zdraví, je zahrnuta i tématika ústní hygieny a

zubů. V tomto případě lze připustit, ţe respondenti, kteří na tuto otázku odpověděli záporně,

si jen toto probírané učivo jiţ nepamatují. Vzhledem k tomu, ţe v tomto věku klesá u dítěte

autorita rodiče, je výhodné, kdyţ informace týkající se péče o dutinu ústní děti získávají také

prostřednictvím školního systému, kde bývá vyučující pro děti dostatečnou autoritou. Na

otázku č. 5 „Pomáhají Vám s čištěním zubů rodiče?“ odpovědělo 6 % „ano“, 47 % „občas“ a

zbývajících 47 % odpovědělo „ne“. Zhruba do 12 let věku dítěte by rodiče měli dětem zuby

dočišťovat a pomáhat s mezizubním čištěním.

8.3.3 Dotazník starší školní věk


Tabulka 17: Vyhodnocení otázky č. 1 – starší školní věk



nebyl/a 10 39


Ne 5 6

Celkem 29 100








Celkem 29 100

60

05

1015202530 24

5

0 2 3

29

12

2 0 0

Otázka č. 3: Jaké pomůcky k čištění zubů pouţíváte pravidelně?









Nikdo 5 17

Celkem 29 100

Otázka č. 5: Čistíte si pravidelně mezizubní prostory mezizubním kartáčkem nebo zubní

nití?



Ano 5 17

Ne 24 83

Celkem 29 100

Graf 3: vyhodnocení otázky č. 3 – starší školní věk

61

Otázka č. 6: Slyšeli jste někdy o zubním plaku, víte co to je?



Ano – vím, co to je 19 66

Ano – ale nevím co to je 5 17

Ne 5 17

Celkem 29 100

Otázka č. 7: Učili jste se ve škole někdy o tom, jak mít zdravé zuby a jak si je čistit?



Ano 19 66

Ne 10 34

Celkem 29 100

Otázka č. 8: Je pro Vás čištění zubů zábava nebo povinnost?

Tabulka 23: vyhodnocení otázky č. 8 – starší školní věk


Zábava 3 10

Povinnost 26 90

Celkem 29 100

Vyhodnocení dotazníku starší školní věk přináší negativní odpovědi především u otázky č. 6

„Slyšeli jste o zubním plaku, víte co to je?“. V této otázce odpovědělo 66 % respondentů

„ano, vím co to je“, 17 % respondentů odpovědělo „ano, ale nevím co to je“ a 17%

odpovědělo „ne, nevím co to je“. Zjištění, ţe téměř 20 % populace ze skupiny starší školní

věk není seznámeno s pojmem zubní plak poukazuje na to, ţe tito respondenti pravděpodobně

nejsou informováni o patologických procesech v dutině ústní. Bez znalosti příčiny vzniku

onemocnění dutiny ústní je ovšem obtíţné těmto onemocněním předcházet. V otázce č. 5

„Čistíte si pravidelně mezizubní prostory mezizubním kartáčkem nebo zubní nití?“

odpovědělo pouze 17 % respondentů „ano“ a celkem 83 % respondentů „ne“. Této otázky se

týkala hypotéza č. 3: Předpokládám, ţe více neţ 60 % dětí ve věkové skupině starší školní věk

nečistí pravidelně mezizubní prostory, která byla potvrzena. Čištění mezizubních prostor je

klíčové k udrţení orálního zdraví, proto se dají výsledky této otázky hodnotit jako velmi

62

nepříznivé. Vyhodnocení otázky č. 8 „Je pro Vás čištění zubů zábava nebo povinnost?“

odpovědělo 90 % respondentů „povinnost“. V tomto věku je taková odpověď očekávatelná. Je

na rodičích, aby v období puberty dbali zvýšený důraz na kontrolu správné orální hygieny

pubescenta, protoţe většina dětí v tomto věku v hygieně dutiny ústní poleví.

8.3.4 Dotazník dospělí


Tabulka 24: Vyhodnocení otázky č. 1 – dospělí



nebyl/a 12 28


Ano – chodím pravidelně

(minimálně kaţdý půl rok) 8 19

Ne 0 0

Celkem 43 100








Celkem 43 100

63

Otázka č. 3: Jaké pomůcky k čištění zubů pouţíváte pravidelně?









Nikdo 9 21

Celkem 43 100

Otázka č. 5: Pokud jste byli v ordinaci stomatologického pracovníka poučeni o správné

technice čištění manuálním kartáčkem, jakým způsobem?



Slovní vysvětlení 16 37

Na modelu čelistí zubů 9 21

Obrázková forma 3 7

Přímo ve vlastní dutině ústní 7 16

Nebyl/a jsem nikdy poučen/a 8 19

Celkem 43 100

Graf 4 vyhodnocení otázky č. 3 – dospělí

05

1015202530 24

5 0 2 3

29

12

2 0 0

64

Otázka č. 6: Jakou metodu čištění zubů manuálním kartáčkem pouţíváte?


Otázka č. 7: Byli jste někdy poučeni o potřebě čistit mezizubní prostory?


Otázka č. 8: Pokud jste byli poučeni o správném čištění mezizubním kartáčkem, jakým

způsobem?



Slovní vysvětlení 15 34

Na modelu čelistí zubů 9 21

Obrázková forma 2 5

Přímo ve vlastní dutině ústní 9 21


Celkem 43 100


Stírací metodu (od dásně

k zubu) 11 26

Krouţivé pohyby (půlka

kartáčku je na zubu, půlka na

dásni)

11 26

Horizontální (zprava doleva) 11 26

Čistím zuby libovolně, jak

mě napadne 10 24

Celkem 43 100


Ano 37 92

Ne 6 8

Celkem 43 100

65

Otázka č. 9: Čistíte si pravidelně mezizubní prostory?


Z hodnocení odpovědí vyznívají nepříznivě odpovědi na otázku č. 9, kde se dotazovaných

ptám: „Čistíte si pravidelně mezizubní prostory?“. U této otázky odpovědělo pouze 21 %

respondentů, ţe mezizubní prostory čistí pravidelně a celkem 79 % odpovědělo, ţe si

mezizubní prostory pravidelně nečistí. Přičemţ v otázce č. 7 „Byli jste někdy informováni o

potřebě čistit mezizubní prostory?“ odpověděla většina respondentů, celkem 92 %, ţe o

potřebě čistit mezizubní prostory poučeni byli. Čištění mezizubních prostor je jedním

z nejdůleţitějších zásad k udrţování orálního zdraví, proto se dají výsledky této otázky

hodnotit jako velmi nepříznivé aţ alarmující. Naopak jako pozitivní by se daly povaţovat

výsledky otázky č. 1, kde se dotazovaných ptám: „Znáte povolání dentální hygienistka?“.

V této otázce uvedlo 28 % dotazovaných „ano, ale ještě jsem u ní nebyl/a“, 53 % odpovědělo

„ano, navštívil/a jsem ji“, 19 % odpovědělo, ţe dentální hygienistku pravidelně (minimálně

kaţdý půl rok) navštěvují a ţádný respondent neuvedl odpověď, ţe toto povolání nezná.

Pozitivní je tedy zjištění, ţe tento obor je pro dotazovou věkovou skupinu dospělých znám.

Z výsledků otázky č. 8 „Pokud jste byli poučeni o správném čištění mezizubním kartáčkem,

jakým způsobem?“. V této otázce bylo zjištěno, ţe celkem 34 % respondentů se setkalo se

slovním vysvětlením, 21 % respondentů se setkalo s poučením na modelu zubních čelistí, 5 %

respondentů se setkalo s obrázkovou formou vysvětlení, 21 % se setkalo s instruktáţí přímo

ve vlastní dutině ústní a 19 % nebylo v ordinaci stomatologického pracovníka o správné

technice čištění manuálním kartáčkem nikdy poučeno. V této otázce povaţuji za nepříznivé,

ţe pouze 21 % respondentů se setkalo s instruktáţí přímo ve vlastní dutině ústní, která je

povaţována za nejúčinnější ze všech metod instruktáţe dentální hygieny. Této otázky se

týkala i hypotéza č. 4: Předpokládám, ţe více neţ 50 % dospělých nebylo nikdo instruováno

pouţití mezizubních kartáčků přímo v jejich vlastních ústech. Tato hypotéza tedy byla

potvrzena.


Ano 13 21

Ne 30 79

Celkem 43 100

66

8.3.5 Dotazník senioři


Tabulka 32: vyhodnocení otázka č. 1 - senioři



nebyl/a 8 26


Ano – chodím pravidelně

(minimálně kaţdý půl rok) 5 16

Ne 13 42

Celkem 31 100

Otázka č. 2: Jak často si čistíte zuby/ zubní náhrady?



1x denně 12 39

2x denně 6 19

Pravidelně – po kaţdém jídle 2 6

Nepravidelně 3 10

Nečistím si je 0 0

Nemám zuby 8 26

Celkem 31 100

Otázka č. 3: Jste spokojeni s úrovní Vaší ústní hygieny?



Ano 19 61

Ne 12 39

Celkem 31 100

67

Otázka č. 4: Jaké pomůcky k čistění pouţíváte?

Graf 5: vyhodnocení otázka č. 4 - senioři

Otázka č. 5: Pokud máte zubní náhradu, poučil Vás někdo, jak o ni správně pečovat?









Nemám zubní náhradu 3 10

Celkem 31 100

Z vyhodnocení dotazníku věkové skupiny senioři vyplývá, ţe na otázku č. 5, kde se

respondentů ptám: „Pokud máte zubní náhradu, poučil Vás někdo, jak o ni správně pečovat?“

odpovědělo celkem 39 % dotazovaných, ţe nikdy nebyli poučeni o správné péči o svojí zubní

náhradu. Toto zjištění povaţuji za negativní, protoţe by mělo být samozřejmostí, ţe pacient je

při prvním kontaktu se svojí novou zubní náhradou poučen, jak ji správně čistit, aby byla co

nejdelší moţnou dobu zachována její funkčnost a zároveň nebylo ohroţováno orální zdraví

pacienta. U otázky č. 1, kde se dotazovaných ptám „Znáte povolání „dentální hygienistka“?“,

odpovědělo celkem 26 % respondentů „ano- ale ještě jsem u ní nebyla“, 16 % respondentů

0

5

10

15

2019

2

10

0 2 3

16

4 7

6

0

68

odpovědělo „ano- navštívil/a jsem ji“, 16 % respondentů odpovědělo „ano- chodím pravidelně

(minimálně kaţdý půl rok)“ a celkem 42 % respondentů odpovědělo, ţe povolání dentální

hygienistka neznají. Této otázky se týkala hypotéza č. 5: Předpokládám, ţe více neţ 60 %

seniorů nikdy nenavštívilo dentální hygienistku. Z této otázky vyplývá, ţe dentální

hygienistku navštívilo celkem 32 % seniorů. Hypotéza č. 5 se tedy potvrdila. Vzhledem

k tomu, ţe dentální hygiena je poměrně nový obor, odpověď na otázku tohoto typu byla

očekávaná. V dnešní době se však tato situace zlepšuje.

8.4 Kazuistiky

Pacienti kazuistik č. 1, 2, 3, 4 a 5 byli vyšetřeni a následně ošetřeni na pracovišti dentální

hygieny SZŠ a VOŠ Alšovo nábřeţí, Praha 1 nebo na pracovišti Fine Dent, Praha 2. Všichni

tito pacienti (či zákonní zástupci pacientů) souhlasili se zveřejněním získaných údajů a

fotografií, které byly získány pro účely této absolventské práce.

69

8.4.1 Kazuistika č. 1

Anamnéza

Dívka, 4 roky

Osobní anamnéza– bez celkového onemocnění

Alergická anamnéza – neguje

Farmakologická anamnéza – bez trvalé medikace

Stomatologická anamnéza – preventivní prohlídku u zubního lékaře jiţ podstoupila, dočasná

dentice, chrup a měkké tkáně intaktní, normookluze (fotky vykazují falešnou ortodontickou

anomálii způsobenou nedostatečnou spoluprací pacientky), pouţívá dětský kartáček z

drogerie

První návštěva: pacientka přichází do ordinace v doprovodu matky

Vyšetření: Detekce plaku plakovým indikátorem - QHI index 12, dáseň růţová, bez známek

zánětu, hygiena výborná

Ošetření: Depurace depurační pastou, fluoridace GC MI Paste Plus.

Motivace, instruktáţ: Motivace byla provedena pomocí dentálního atlasu, kdy byly dívka i

matka seznámeny s anatomií zubu, zubním plakem a onemocněním, které plak způsobuje.

Následovala debata s matkou ohledně výţivového poradenství. Dalším krokem byla detekce

plaku plakovým indikátorem, nácvik Foneho rotační metody přímo v ústech pacientky

s kartáčkem Curaprox Smart, následovalo poučení matky o nutnosti dočišťování zubů dítěte

Bassovou metodou a nácvik metody přímo v dutině ústní dítěte. Dále byl pacientce doporučen

jednosvazkový solo kartáček na dočišťování. Pro mezizubní čištění byl vybrán Tepe flosspick

a byla vybrána správná velikost mezizubního kartáčků – Tepe 0,45 mm. Matka byla

instruována ohledně mezizubního čištění přímo v dutině ústní dítěte.

Druhá návštěva: Pacientka přichází v doprovodu otce na kontrolu po 3 měsících.

Vyšetření: detekce plaku plakovým indikátorem- QHI index 7, gingiva růţová, bez známek

zánětu, hygiena výborná

Ošetření: Airflow prášek Plus (Erythritol), fluoridace GC MI Paste Plus.

70

Motivace, instruktáţ: Kontrola metody čištění manuálním kartáčkem, solo kartáčkem a

mezizubním kartáčkem.

Tato kazuistika je příkladem, ţe i u dětí předškolního věku lze udrţovat úroveň orálního

zdraví ve výborném stavu. Stav pacientčiny hygieny dutiny ústní byl jiţ v první návštěvě

chvalitebný. Dítě tohoto věku je potřeba ihned při příchodu zaujmout. Proto byl pro pacientku

vyroben maňásek z nafouknuté gumové rukavice, který na celý průběh ošetření dohlíţel.

Pacientce byla vyprávěna pohádka, která seznamovala se zubní plakem a zubním kazem.

Instruktáţ byla provedena nejprve na plyšové hračce s umělým chrupem a potom přímo

v dutině ústní za aktivního zapojení matky. Jako pozitivní lze hodnotit i informovanost o

správné technice čištění u otce, který s pacientkou dorazil aţ na druhou návštěvu a při první

návštěvě přítomen nebyl.

Obrázek 29: Pacient č. 1, první návštěva Obrázek 28: Pacient č. 1, druhá návštěva

71


Anamnéza

Dívka, 8 let

Osobní anamnéza– ţákyně základní školy, bez celkového onemocnění



Stomatologická anamnéza – dochází pravidelně na preventivní prohlídky k zubnímu lékaři,

na dentální hygieně poprvé, smíšená dentice, v chrupu celkem tři sanace kazů, normookluze,

uţívá elektrický rotační kartáček

První návštěva: pacientka přichází do ordinace v doprovodu rodičů

Vyšetření: Detekce plaku plakovým indikátorem QHI index 49, přítomnost zánětu dásní KOD

index 42. Gingiva zarudlá, výrazný edém v oblasti dásně zubů 11–12. Hygiena nedostatečná,

zubní plak přítomen difuzně, nejvíce v okolí zubních krčků.


Motivace, instruktáţ: Motivace byla provedena pomocí dentálního atlasu, kdy byla dívka a

rodiče seznámeni s anatomií zubu, zubním plakem a onemocnění, které způsobuje.

Následovala debata s rodiči ohledně výţivového poradenství. Dalším krokem byla detekce

plaku plakovým indikátorem, nácvik Foneho rotační metody přímo v ústech pacienta

s kartáčkem Curaprox Smart, poučení rodičů a o nutnosti dočišťování Bassovou metodou a

její nácvik přímo v dutině ústní dítěte. Pro mezizubní čištění byl vybrán Tepe flosspick a byla

vybrána správná velikost mezizubních kartáčků- Curaprox 06,08. Rodiče byli instruováni

ohledně mezizubního čištění přímo v dutině ústní dítěte.

Druhá návštěva: Pacient přichází v doprovodu rodičů na kontrolu po 3 měsících.

Vyšetření: detekce plaku plakovým indikátorem QHI index 19, Gingiva růţová, edém

zmírněn, KOD index 15. Hygiena viditelně zlepšena.


72

Motivace, instruktáţ: Prvním krokem byla detekce plaku plakovým indikátorem. Následovala

remotivace a reintruktáţ přímo v dutině ústní pacienta s účastí rodičů.

Tato kazuistika podporuje důleţitost zapojení rodičů do provádění dentální hygieny dítěte.

V tomto případě bylo zjištěno, ţe pacientka si zuby čistí bez dohledu rodičů. Pacientky stav

ústní hygieny při první návštěvě byl nedostatečný. Rodiče byli poučeni, ţe poskytovat dítěti

pomoc s prováděním ústní hygieny je nutné přibliţně do 12 let věku dítěte. Pacientka byla

motivována pomocí dentálního atlasu, kde jí byl vysvětlen vliv zubního plaku na měkké i

tvrdé tkáně dutiny ústní. Při druhé návštěvě se stav hygieny dutiny ústní zlepšil, pacientka

byla motivována porovnáním fotek v první a druhé návštěvě ordinace.


Chlapec, 12 let

Osobní anamnéza– ţák základní školy, bez celkového onemocnění

Alergická anamnéza – roztoči, pyl



na dentální hygienu chodí kaţdý půl rok, smíšený chrup, normookluze, chrup intaktní,

pouţívá manuální kartáček Spokar Ultra Soft, mezizubní kartáčky odmítá pouţívat pravidelně

První návštěva: pacient přichází do ordinace v doprovodu matky


73


index 48. Gingiva zarudlá, přítomný edém. Stav hygieny nedostatečný.

Ošetření: Airflow prášek Plus (Erythritol), odstranění zubního kamene supragingiválně

v dolní frontě orálně, fluoridace GC MI Paste Plus.

Motivace, instruktáţ: Motivace byla provedena pomocí dentálního atlasu, kdy byl chlapec

seznámen s anatomií zubu, zubním plakem a onemocněním, které plak způsobuje. Chlapci byl

vysvětlen i estetický dopad při nedodrţování řádné ústní hygieny. Dalším krokem byla

detekce plaku plakovým indikátorem, nácvik Bassovy metody přímo v ústech pacienta a

poučení matky o kontrole případně nutnosti dočišťování. Pro mezizubní čištění byl vybrán

Tepe flosspick a byla vybrána správná velikost mezizubních kartáčků - Curaprox 06. Matce

chlapce byla doporučena moţnost koupě sonického kartáčku (nejlépe se senzorem tlaku), pro

zvýšení chlapcova zájmu o čištění zubů.

Druhá návštěva: Pacient přichází v doprovodu matky na kontrolu po 2 měsících, byl mu

zakoupen sonický kartáček se senzorem tlaku.

Vyšetření: Detekce plaku plakovým indikátorem QHI index 10, KOD index 8. Dáseň růţová,

přítomný stippling. Stav hygieny výrazně zlepšen.


74

Motivace, instruktáţ: V první řadě byla provedena detekce plaku plakovým indikátorem.

Následně byla provedena instruktáţ přímo ve vlastní dutině ústní s elektrickým kartáčkem.

Dalším krokem byla kontrola správnosti čištění mezizubních prostor, kdy byla velikost

kartáčku Curaprox 06 vyměněna za Curaprox 07.

Tato kazuistika je příkladem, ţe děti ve věkové skupině starší školní věk orální hygieně

nevěnují příliš velkou pozornost. Chlapec byl motivován pomocí dentálního atlasu, kde mu

byly ukázány fotky pokročilejších onemocnění parodontu. Byla mu vysvětlena i estetická

stránka následků nedodrţování základních principů udrţování orálního zdraví. Jelikoţ byl

chlapec technický typ, po pořízení elektrického sonického kartáčku se zájem o provádění

dentální hygieny výrazně zlepšil.


75


Ţena, 44 let

Osobní anamnéza– floristka, bez celkového onemocnění

Alergická anamnéza –latex



na dentální hygienu chodí nepravidelně, v chrupu celkem 6 sanací kazů, normookluze,

pouţívá manuální kartáček Curaprox 1560, mezizubní kartáček CPX 09.

První návštěva: Pacientka přichází do ordinace na svůj vlastní impuls, chtěla by v budoucnu

podstoupit bělení zubů, proto se rozhodla stav své orální hygieny vylepšit.


index 28. Stav hygieny dobrý. Klínovité defekty v oblasti zubů 13, 14, 23, 25, 45 v důsledku

horizontální techniky čištění zubů v kombinaci s tvrdým kartáčkem. Zubní kámen přítomen

supragingiválně v horní čelisti v oblasti molárů bukálně a v dolní frontálním úseku v oblasti

ortodontického fixního retaineru (z důvodu nevyhovující velikostí mezizubních kartáčků).

Ošetření: Airflow prášek Plus (Erythritol), odstranění supragingiválního zubního kamene,

depurace depurační pastou, fluoridace GC MI Paste Plus.

Motivace, instruktáţ: Pacientka byla pomocí dentálního atlasu informována o zubním plaku a

onemocněních, které způsobuje. Pacientce byl doporučen měkčí kartáček Curaprox 5960.

Přímo v dutině ústní proběhla instruktáţ Bassovy čistící techniky. Dalším krokem byl výběr

mezizubních kartáčků (Curaprox 09, perio 405 a 406). Technika mezizubních kartáčků byla

instruována přímo v ústech pacientky. Dále byl pacientce doporučen jednosvazkový solo

kartáček na dočištění prostor kolem fixního retaineru. Technika solo čištění instruována přímo

v dutině ústní pacientky.

Druhá návštěva: Pacientka přichází na kontrolu čištění po 3 měsících.

Vyšetření: Detekce plaku plakovým indikátorem QHI index 2, KOD index 1. Stav hygieny

výborný.

76


Motivace, Instruktáţ: Kontrola Bassovy a solo techniky čištění, rekalibrace mezizubních

kartáčků (Curaprox 09 a perio 406).

Tato kazuistika je příkladem, jak můţe být bělení pouţito jako motivační prostředek.

Pacientky stav při první návštěvě byl dobrý, ovšem aby mohlo být provedeno bělení zubů,

stav orální hygieny se musel zlepšit. Při druhé návštěvě byl po plakové detekci vidět výrazný

pokrok pacientky. Pacientka poté byla ihned objednána na otiskování pro dlahy na domácí

bělení, které bude v následujícím měsíci podstupovat.


77


Muţ, 70

let

Osobní anamnéza– v důchodové penzi


Farmakologická anamnéza – Condrosulf (onemocnění kloubů)


na dentální hygieně poprvé, singulární antagonismus, atrice na zubech 35 – 45, 13 – 23

z důvodu špatného skusu, gingivální recesy a klínovité defekty přítomny na všech špičácích a

třenových zubech, z důvodu špatné čistící metody (horizontální) v kombinaci s tvrdým

kartáčkem, protetické řešení keramickou korunkou na zubech 15 a 25, přítomný hemangiom

na jazykové uzdičce, v chrupu celkem 7 sanací zubní kazu, pouţívá tvrdý kartáček z drogerie

s nerovným zástřihem, mezizubní kartáčky nikdy nepouţíval.

První návštěva: Pacient přichází do ordinace dentální hygienistky na doporučení nového

zubního lékaře, ke kterému nyní začal docházet.


index 55, přítomný zubní kámen supragingiválně difuzně, subgingiválně v parodontálních

chobotech u všech laterálních zubů. Ošetření: Odstranění supragingiválního zubního kamene,

depurace depurační pastou, fluoridace GC MI Paste Plus.

Motivace, instruktáţ: Pacient byl pomocí zubního atlasu informován o příčině vzniku zánětu

dásní a parodontitis. Následoval nácvik Bassovy techniky zubním kartáčkem Curaprox 3960

přímo ve vlastní dutině ústní pacienta. Instruktáţ jednosvazkového solo kartáčku na

dočišťování zubů moudrosti a kompresních zubů v dolní frontě. Dále následoval výběr

mezizubních kartáčků (Curaprox 08,011) a jejich instruktáţ. Nácvik pouţití nitě superfloss

v okolí keramických korunek. Pacientovi doporučeno zakoupit Enzymel 35gel, pouţívat

místo zubní pasty jako přípravu pro subgingivální ošetření.

Druhá návštěva: pacient přichází po 14 dnech na subgingivální ošetření

Vyšetření: detekce plaku plakovým indikátorem QHI index 30, KOD index 24

78

Ošetření: Odstranění zubního kamene subgingiválně, depurace depurační pastou.

Motivace, instruktáţ: Kontrola Bassovy čistící metody, pacient pouţívá stále velký tlak –

poučen.

Třetí návštěva: pacient přichází po 3 týdnech na kontrolu

Vyšetření: detekce plaku plakovým indikátorem- QHI index 6, KOD index 9. Hygiena

výborná.

Ošetření: Airflow prášek Plus, fluoridace GC

Motivace, instruktáţ: Kontrola správnosti Bassovy techniky čištění. Kontrola správné solo

techniky čištění. Rekalibrace mezizubních kartáčků (Curaprox 011).

Tato kazuistika dokazuje, ţe v ţádném věku není pozdě začít s prováděním řádné orální

hygieny. Pacient č. 5 byl do ordinace dentální hygienistky poslán na ţádost nového zubního

lékaře, ke kterému pacient začal docházet. O oboru dentální hygiena se od nového zubního

lékaře doslechl poprvé. Pacientovi byl vysvětlen vliv orálního zdraví na celkové zdraví.

Zpočátku byl pacientův přístup trochu skeptický, ale postupně se pacientův postoj změnil. Uţ

při druhé návštěvě byly rozdíly v plakové detekci patrné. Pacient začal pravidelně pouţívat

mezizubní kartáčky, měkký kartáček s rovným zástřihem a jednosvazkový solo kartáček.

S aktuálním stavem své dutiny ústní je velmi spokojený.

Obrázek 36: Pacient č. 5, první návštěva Obrázek 37: Pacient č. 5, třetí návštěva

79

DISKUSE

Prvním cílem praktické části této absolventské práce bylo zmapovat povědomí populace

rozdělené celkem do pěti skupin dle věkových kategorií ohledně orálního zdraví a zjistit

způsoby motivace a instruktáţe, se kterými se dotazovaní setkali ve stomatologických

ordinacích. Dalším cílem této absolventské práce bylo pomocí kazuistických studií potvrdit

předpoklad důleţitosti správně zvolených motivačních a instruktáţních postupů dentální

hygieny. Tyto kazuistické studie probíhaly u různých věkových skupin pacientů formou dvou

návštěv ordinace dentální hygienistky.

Anonymní dotazníky pro kaţdou věkovou skupinu obsahovaly otázky ohledně vzdělanosti

populace v oblasti orálního zdraví a také otázky ohledně motivačních a instruktáţní postupů,

které byly populaci v ordinacích stomatologů a dentálních hygienistek poskytnuty. Po

vyhodnocení dotazníků byly vyhodnoceny předem stanovené hypotézy. Hypotéza č. 1:

„Předpokládám, ţe více neţ 50 % rodičů svým dětem ve věku 0-6 let pomáhá s čištěním

zubů“, se potvrdila. V této otázka odpovědělo celkem 90 % rodičů, ţe svému dítěti s čištěním

zubů pomáhá. Hypotéza č. 2: „Předpokládám, ţe více neţ 60 % dětí ve věkové skupině mladší

školní věk se někdy ve škole učili o tom, jak mít zdravé zuby a správně o ně pečovat“, se

potvrdila. V této otázce uvedlo celkem 71 % dětí mladšího školního věku, ţe ve škole toto

téma probíraly. Hypotéza č. 3: „Předpokládám, ţe více neţ 60 % dětí ve věkové skupině starší

školní věk nečistí pravidelně mezizubní prostory“, se potvrdila. V této otázce odpovědělo

celkem 83 % ţáku, ţe pravidelně mezizubní prostory nečistí. Hypotéza č. 4: „Předpokládám,

ţe více neţ 50 % dospělých nebylo nikdy instruováno pouţití mezizubních kartáčků přímo

v jejich ústech“, se potvrdila. U této otázky odpovědělo pouze 21 % respondentů, ţe bylo

poučeno o čištění mezizubním kartáčkem přímo v jejich dutině ústní. Hypotéza č. 5:

„Předpokládám, ţe více neţ 60 % seniorů nikdy nenavštívilo dentální hygienistku“, se

potvrdila. V této otázce uvedlo pouze 32 % dotazovaných, ţe dentální hygienistku jiţ

navštívili. Stoprocentní návratnost dotazníků byla zajištěna díky osobnímu rozdání a

vyzvednutí dotazníku v příslušných zařízeních.

Kazuistické studie této práce potvrzují předpoklad, ţe správně zvolená motivace a instruktáţ

přizpůsobena věku, schopnostem a potřebám pacienta je klíčová k dosaţení efektivní léčby.

Pro kazuistickou studii byl vybrán z kaţdé věkové skupiny jeden pacient, který byl pozván do

80

ordinace dentální hygienistky a následně byl vhodnými postupy orální hygieny motivován a

instruován. Pomocí plakové detekce je u pacientů porovnávána přítomnost zubního plaku

v první a druhé návštěvě ordinace. U většiny pacientů je zřetelné výrazné zlepšení původního

stavu orální hygieny.

Cíle praktické části lze povaţovat za splněné. I přes tuto skutečnost nelze výsledky

dotazníkového šetření a kazuistické studie povaţovat za statisticky významné kvůli poměrně

malému mnoţství respondentů a případových studií. Proto by bylo přínosné studii v této

oblasti v budoucnu provést s větším vzorkem populace.

Tato práce byla cílena na názor laické veřejnosti. Vyšetření perspektivy stomatologických

odborníků v otázkách problematiky motivačních a instruktáţních postupů, které ve své praxi

poskytují, nebylo cílem této absolventské práce. Pro ucelení problematiky motivačních a

instruktáţních postupů dentální hygieny u různých věkových kategorií pacientů bych

doporučovala rozsáhlejší výzkum této problematiky se zapojením stomatologických

odborníků do populace respondentů.

81

ZÁVĚR

Cílem této práce bylo poukázat na důleţitost řádné motivace a instruktáţe poskytované

stomatologickými odborníky. Toto téma je velmi aktuální. V praxi dentální hygienistky se

denně setkáváme s pacienty s různými problémy. Většina těchto problémů vzniká v důsledku

nedostatečné informovanosti široké veřejnosti. Kvalitní informace o orálním zdraví by měly

být poskytovány všem věkovým skupinám od nastávajících matek aţ po seniory v poslední

etapě ţivota. Platí totiţ, ţe dobře informovaný pacient je dobře motivovaný. Řádně prováděná

kaţdodenní orální hygiena je jediný způsob k dosaţení plného orálního zdraví, které má vliv i

na celkový stav jedince.

Cílem teoretické části bylo shrnout popis dutiny ústní a hlavních onemocnění ústní dutiny

způsobené zubním plakem, zaměřit se na mechanické a chemické pomůcky individuální

orální hygieny, popsat je a zahrnout jejich indikace. Dalším cílem teoretické části bylo

porozumět charakteristice jednotlivých věkových skupin dle vývojové psychologie, shrnout

základní motivační a instruktáţní postupy dentální hygieny a v neposlední řadě tyto postupy

vztáhnout k jednotlivým věkovým skupinám. V praktické části bylo prostřednictvím

dotazníkového šetření zmapováno povědomí populace rozdělené celkem do pěti skupin dle

věkových kategorií ohledně orálního zdraví a zjištěny způsoby motivace a instruktáţe, se

kterými se dotazovaní setkali ve stomatologických ordinacích či prostřednictvím dalších

edukačních prostředků. Pomocí tohoto šetření bylo zjištěno, ţe populace stále není dostatečně

informovaná v oblasti péče o své orální zdraví nebo na rady poskytované stomatologickými

odborníky nedbají. Stanoveno bylo celkem pět hypotéz, které byly potvrzeny. Další část

praktické části se zabývala kazuistickými případy. Cílem těchto studií bylo pozvat zástupce

kaţdé věkové kategorie do ordinace dentální hygienistky a potvrdit předpoklad důleţitosti

správně zvolených motivačních a instruktáţních postupů dentální hygieny. Při porovnání

fotografií plakové detekce pořízených v prvních a druhých návštěvách ordinace dentální

hygienistky lze pozorovat velké pokroky v oblasti individuální orální hygieny. Dílčí cíle

stanovené v úvodu práce lze povaţovat za splněné.

82

Seznam obrázků

Obrázek 1: Popis zubu a parodontu. Zdroj: vlastní .................................................................. 12

Obrázek 2: Manuální zubní kartáček. Zdroj: vlastní ................................................................ 21

Obrázek 3: Porovnání kartáčku s rovně zastřiţenými a kónickými vlákny. Zdroj: vlastní ...... 21

Obrázek 4:Rotační (Foneho) technika čištění. Zdroj: vlastní ................................................... 21

Obrázek 5: Bassova technika čištění. Zdroj: vlastní................................................................. 22

Obrázek 6: Modifikovaná Stillmanova technika čištění. Zdroj: vlastní ................................... 23

Obrázek 7: Chartersova technika čištění. Zdroj: vlastní........................................................... 23

Obrázek 8: Tělo elektrického kartáčku. Zdroj: vlastní ............................................................. 24

Obrázek 9: Hlavice oscilačního kartáčku. Zdroj: vlastní ......................................................... 24

Obrázek 10: Hlavice sonického kartáčku. Zdroj: vlastní ......................................................... 24

Obrázek 11: Jednosvazkový kartáček. Zdroj: vlastní ............................................................... 25

Obrázek 12: Směr vedení kartáčku při solo technice čištění. Zdroj: vlastní ............................ 25

Obrázek 13: Velikosti základní řady mezizubních kartáčků Tepe. Zdroj: www.nazuby.cz .... 26

Obrázek 14: Velikosti základní řady mezizubních kartáčků Curaprox.

Zdroj: www.curaprox.com ....................................................................................................... 26

Obrázek 15: Správné zavedení mezizubního kartáčku do mezizubního prostoru.

Zdroj: vlastní ............................................................................................................................ 27

Obrázek 16: Flosspick. Zdroj: vlastní ...................................................................................... 28

Obrázek 17: Superfloss. Zdroj: vlastní ..................................................................................... 28

Obrázek 18: Chemické prostředky pro ústní hygienu. Zdroj: vlastní ...................................... 32

Obrázek 19: Detekční roztok Curaprox. Zdroj: vlastní ............................................................ 38

Obrázek 20: Detekční gel GC Tri Plaque. Zdroj: vlastní ......................................................... 38

Obrázek 21: Dentální atlas. Zdroj: vlastní ................................................................................ 39

Obrázek 22: Fotografie po ošetření 2. návštěva. Zdroj: vlastní ............................................... 39

Obrázek 23: Fotografie po ošetření 1. návštěva. Zdroj: vlastní ............................................... 39

Obrázek 24: Edukační pomůcka pro děti. Zdroj: amazon.com ................................................ 43

Obrázek 25: Instruktáţní kufřík. Zdroj: vlastní ........................................................................ 43

Obrázek 26: Dětský kartáček a kousátko. Zdroj: profimed.cz ................................................. 45

Obrázek 27: Kartáček na zubní protézy. Zdroj: cistimesizuby.cz ............................................ 50

Obrázek 28: Pacient č. 1, druhá návštěva ................................................................................. 70

Obrázek 29: Pacient č. 1, první návštěva.................................................................................. 70

83








Obrázek 37: Pacient č. 5, třetí návštěva.................................................................................... 78

84

Seznam tabulek

Tabulka 1: Prořezání dočasných zubů horní a dolní čelisti ...................................................... 15

Tabulka 2: Prořezávání stálých zubů horní a dolní čelisti ........................................................ 16

Tabulka 3: vyhodnocení otázky č. 1 (0 aţ 6 let) ....................................................................... 53







Tabulka 10: vyhodnocení otázky č. 9 (0 aţ 6 let) ..................................................................... 56

Tabulka 11: Vyhodnocení otázky č. 1 – mladší školní věk ...................................................... 57


Tabulka 13: vyhodnocení otázky č. 4 – mladší školní věk ....................................................... 58



Tabulka 16: vyhodnocení otázky č. 7 – mladší školní věk ....................................................... 58

Tabulka 17: Vyhodnocení otázky č. 1 – starší školní věk ........................................................ 59






Tabulka 23: vyhodnocení otázky č. 8 – starší školní věk ......................................................... 61

Tabulka 24: Vyhodnocení otázky č. 1 – dospělí ...................................................................... 62








85

Tabulka 32: vyhodnocení otázka č. 1 - senioři ......................................................................... 66




86

Seznam pouţité literatury a zdrojů

Kniţní zdroje

1. MAZÁNEK, Jiří. Zubní lékařství: pro studující nestomatologických oborů. Praha: Grada

Publishing, 2018. ISBN 978-80-247-5807-7

2. KILIAN, Jan. Stomatologie pro studující všeobecného lékařství. 3., dopl. vyd. Praha:

Karolinum, 2012. ISBN 978-80-246-2172-2

3. LIMEBACK, Hardy, ed. Preventivní stomatologie. Přeloţil Jana KAIFEROVÁ, přeloţil

Zdeněk BROUKAL. Praha: Grada Publishing, 2017. ISBN 978-80-271-00941

4. WEBER, Thomas. Memorix zubního lékařství. 2. české vyd. přeloţila Magdalena

KOŤOVÁ. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3519-1

5. KILIAN, Jan. Prevence ve stomatologii. 2. rozš. vyd. Praha: Galén, c1999. ISBN 80-7262-

022-3

6. ZOULOVÁ, Andrea. Psychosociální aspekty v ordinaci dentální hygienistky: praktický

průvodce komunikace dentální hygienistky s pacientem. Náchod: Andrea Zoulová, 2018.

ISBN 978-80-270-3561-8

7. MAZÁNEK, Jiří. Stomatologie pro dentální hygienistky a zubní instrumentářky. Praha:

Grada Publishing, 2015, 287 stran. ISBN 978-80-247-4865-8

10. MUTSCHELKNAUSS, R. E. Praktická parodontologie: Klinické postupy. Praha:

Quintessenz, 2002, 532 s. ISBN 80-902118-8-7

11. ZOUHAROVÁ, Zuzana. Zdravý úsměv: péče o zuby a dásně. 3. vyd. váţany nad Litavou:

JoshuaCreative, c2012. Zdraví (JoshuaCreative). ISBN 978-80-904414-5-3

13. SLEZÁK, Radovan. Preklinická parodontologie. Hradec Králové: Nucleus HK, 2007.

Edice zubního lékařství (Nucleus HK). ISBN 978-80-87009-18-5

87

14. SLEZÁKOVÁ, Lenka, Markéta HRUŠKOVÁ, Petra KADUCHOVÁ, Irena

PŘIVŘELOVÁ, Eva STAROŠTÍKOVÁ a Eva VŠETIČKOVÁ. Stomatologie I: pro SZŠ a

VOŠ. Praha: Grada Publishing, 2016. ISBN 978-80-247-5826-8

17. BOTTICELLI, Antonella Tani. Dentální hygiena: teorie a praxe. Praha: Quintessenz,

c2002. Quintessenz bibliothek. ISBN 80-903181-1-8.

20. KELNAROVÁ, Jarmila a Eva MATĚJKOVÁ. Psychologie: pro studenty zdravotnických

oborů 1. díl. Praha: Grada, 2010. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247- 3270-1.

22. MAZÁNEK, Jiří. Zubní lékařství: propedeutika. Praha: Grada, 2014, 569 s. ISBN 978-80-

247-3534-4

26. KOVAĽOVÁ, Eva a Tatiana ČARNOKÁ. Motivácia pacienta v dentálnej hygiene.

Prešov: Prešovská univerzita, Fakulta zdravotníctva, 2008. Vysokoškolské učebné texty.

ISBN 978-80-8068-768-7

28. KRŇOULOVÁ, Jana, Jiří ZEMAN a Robert HOUBA. Domácí péče o snímatelné zubní

náhrady. Quintessenz: mezinárodní odborný časopis pro zubní lékaře a zubní techniky. 2000,

roč. 9, č. 2, s. 70-73. ISSN 1210-017X

31. KOŤOVÁ, Magdalena. Ortodontický průvodce praktického zubního lékaře. 1. vyd. Praha:

Grada, 2006. ISBN 80-247-1305-5

33. KOVÁŘOVÁ, Jitka a Zuzana ZOUHAROVÁ. Pečujeme o zdravý dětský chrup. Brno:

Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3029-2

Internetové zdroje

8. Jak vybrat elektrický zubní kartáček [online]. [cit. 2018-11-25] Dostupné z:

https://www.zubni-kartacek.cz/jak-vybrat-elektricky-zubni-kartacek

9. FLORYKOVÁ, Karolína. Čištění mezizubních prostorů I. [online].[cit. 2018-11-25].

Dostupné z: http://www.angisrevue.cz/revue/archiv/cislo/detail/14/

88

12. Ústní sprcha [online]. [cit.2019-1-3]. Dostupné z: https://www.nazuby.cz/ustni-sprcha

18. Adstringens [online]. [cit.2019-2-16] Dostupné z:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adstringens

19. Mouthrinse [online]. [cit. 2019-2-16] Dostupné z: https://www.ada.org/en/member-

center/oral-health-topics/mouthrinse

21. Vývojová psychologie [online]. [cit. 2019-2-1]. Dostupné z: https://www.studium-

psychologie.cz/vyvojova-psychologie/vyvojova-psychologie.html

23. Motivace [online]. [cit. 2019-2-8] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Motivace

24. Tri plaque id gel [online]. [cit. 2019-3-1] Dostupné z: https://www.dentamed.cz/e-

shop/gc-tri-plaque-id-gel-40g-tuba_004273.html

25. Víte kdy jít k zubaři? [online]. [cit. 2019-3-5] Dostupné z:

https://www.abctehotenstvi.cz/txt/maminky-vite-kdy-mate-jit-k-zubari

29. ŠULTA, Jakub a Lukáš KALOŠ. Čištění snímatelné zubní náhrady. [online]. [cit. 2019-

04-21]. Dostupné z: http://www.nechcikazy.cz/cisteni-snimatelnezubni-nahrady

Jiné zdroje

15. SLOVÁKOVÁ Martina, přednáška: Mikrobiální zubní plak a metody čištění, předmět:

Preventivní zubní lékařství. Praha: VOŠZ A SZŠ Praha, studijní obor diplomovaná dentální

hygienistka, školní rok 2017/18

16. ŢALOUDKOVÁ Alexandra, přednáška: Parodontitis, předmět: Preventivní zubní

lékařství. Praha: VOŠZ A SZŠ Praha, studijní obor diplomovaná dentální hygienistka, školní

rok 2018/19

89

27. ANDRLOVÁ Eva, přednáška: Plaková a gingivální indexy, předmět: Preventivní zubní


rok 2017/18

30. SLOVÁKOVÁ Martina, přednáška: Léze tvrdých zubních tkání, předmět: Preventivní

zubní lékařství. Praha: VOŠZ A SZŠ Praha, studijní obor diplomovaná dentální hygienistka,

školní rok 2017/18

32. SLOVÁKOVÁ Martina, přednáška: Ortodoncie, předmět: Preventivní zubní lékařství.

Praha: VOŠZ A SZŠ Praha, studijní obor diplomovaná dentální hygienistka, školní rok

2017/18

34. SLOVÁKOVÁ Martina, přednáška: Pedostomatologie, předmět: Preventivní zubní


rok 2017/18

90

Seznam příloh

1. Příloha č. 1 – dotazník věková skupina 0-6 let

2. Příloha č. 2 – dotazník věková skupina mladší školní věk

3. Příloha č. 3 – dotazník věková skupina starší školní věk

4. Příloha č. 4 – dotazník věková skupina dospělí

5. Příloha č. 5 – dotazník věková skupina dospělí

91

DOTAZNÍK – Věková skupina 0-6 let

Dobrý den,

jmenuji se Tereza Maxová a jsem studentkou 3. ročníku oboru dentální hygieny na Vyšší

odborné škole zdravotnické v Praze. Tímto bych Vás ráda poţádala o pravdivé vyplnění

následujícího dotazníku, který bude vyuţit pro účely výzkumu mé absolventské práce s

názvem „Specifika motivačních a instruktážních postupů dentální hygieny u různých věkových

skupin pacientů“. Dotazník je zcela anonymní.

Děkuji za Váš čas a spolupráci.

Uveďte prosím pohlaví Vašeho dítěte: □ dívka □ chlapec

Uveďte prosím věk Vašeho dítěte: …………………………………………

1. Znáte povolání „dentální hygienistka“?

a) ano - ale ještě jsem u ní nebyl/a

b) ano - navštívil/a jsem ji

c) ano – navštěvuji i s dítětem

d) ne

2. Pravidelné návštěvy u dentální hygienistky v tomto věku dítěte jsou podle Vás:

a) důležité

b) zbytečné

3. Pomáháte svému dítěti s čištěním zubů?

a) ano

b) ne

c) občas

4. Jak často si Vaše dítě čistí zuby?

a) 1x denně – ráno

b) 1x denně – večer

c) dvakrát denně – ráno a večer

d) nečistí zuby každý den

92

5. Jaké pomůcky pro zubní hygienu Vaše dítě používá pravidelně? (můžete vybrat i více

možností)

a) klasický (manuální) zubní kartáček

b) elektrický zubní kartáček

c) jednosvazkový (solo) kartáček

d) mezizubní kartáček

e) zubní nit (floss pick)

f) prsťáček

g) zubní pasta

h) ústní voda

i) fluoridový gel

j) jiné (prosím uveďte) …………………………………………………………………

6. Poučil Vás někdo, jak správně pečovat o chrup svého dítěte?

a) ano - zubní lékař

b) ano - dentální hygienistka

c) ano - zubní asistentka, zdravotnický personál

d) ano - příbuzní, rodina

e) nikdo

7. Z jakého důvodu bylo Vaše dítě poprvé u zubního lékaře?

a) preventivní prohlídka

b) zubní kaz/ bolest/ úraz

c) ještě u zubaře nebylo

8. Má Vaše dítě kaz, či ošetřený chrup následkem kazu?

a) ano, pouze jeden kaz či ošetřený zub

b) ano, více než jeden kaz či ošetřený zub

c) nemá zubní kaz

d) nevím

9. Je pro Vaše dítě čistění zubů zábava nebo nepříjemná povinnost?

a) zábava

b) nepříjemná povinnost

93

DOTAZNÍK – věková skupina mladší školní věk

Dobrý den,







Uveďte prosím svoje pohlaví: □ dívka □chlapec

Uveďte prosím svůj věk: …………………………………………………….




c) ne

2. Jak často si čistíte zuby?



c) 2x denně – rána a večer

d) nečistím každý den

3. Jaké pomůcky k čistění zubů používáte pravidelně? (můžete vybrat i více možností)






f) zubní pasta

g) ústní voda

h) fluoridový gel

i) škrabka na jazyk

j) jiné (prosím uveďte) …………………………………………………

94

4. Poučil Vás někdo, jak správně pečovat o svůj chrup?

a) ano -zubní lékař




e) nikdo

5. Pomáhají Vám s čištění zubů rodiče?

a) ano

b) občas

c) ne

6. Je pro Vás čištění zubů zábava nebo povinnost?

a) zábava

b) povinnost

7. Učili jste se někdy ve škole o tom, jak mít zdravé zuby a jak si je správně čistit?

a) ano

b) ne

95

DOTAZNÍK – věková skupina starší školní věk

Dobrý den,







Uveďte prosím svoje pohlaví: □ dívka □chlapec





c) ne




c) 2x denně – ráno a večer








f) zubní pasta

g) ústní voda

96

h) fluoridový gel


j) zubní sprcha

k) jiné (prosím uveďte) …………………………………………………






e) nikdo

5. Čistíte si pravidelně mezizubní prostory mezizubním kartáčkem nebo zubní nití?

a) ano

b) ne

6. Slyšeli jste někdy o zubním plaku, víte co to je?

a) ano – vím, co to je

b) ano – ale nevím co to je

c) ne

7. Učili jste se někdy ve škole o tom, jak mít zdravé zuby a jak si je správně čistit?

c) ano

d) ne

8. Je pro Vás čištění zubů zábava nebo povinnost?

c) zábava

d) povinnost

97

DOTAZNÍK – věková skupina dospělí

Dobrý den,



následujícího dotazníku, který bude vyuţit pro účely výzkumu mé absolventské práce

s názvem „Specifika motivačních a instruktážních postupů dentální hygieny u různých

věkových skupin pacientů“. Dotazník je zcela anonymní.


Uveďte prosím svoje pohlaví: □ ţena □muţ





c) ano – chodím pravidelně (minimálně každý půl rok)

d) ne




c) 2x denně – ráno a večer








f) zubní pasta

g) ústní voda

h) fluoridový gel


98

j) zubní sprcha

k) jiné (prosím uveďte) …………………………………………………






e) nikdo

5. Pokud jsme byli poučeni o správné technice čištění manuálním kartáčkem, jakým

způsobem?

a) slovní vysvětlení

b) na modelu čelistí zubů

c) obrázková forma

d) přímo ve vlastní dutině ústní

e) nebyl/a jsem nikdy poučen/a

6. Jakou metodu čištění zubů manuálním kartáčkem používáte?

a) stírací metodu (od dásně k zubu)

b) krouživé pohyby (půlka kartáčku je na zubu, půlka na dásni)

c) horizontální (zprava doleva)

d) čistím zuby libovolně, jak mě napadne

7. Byli jste někdy poučeni o potřebě čistit mezizubní prostory?

a) ano

b) ne

8. Pokud jste byli poučeni o správném čištění mezizubním kartáčkem, jakým způsobem?

a) slovní vysvětlení

b) na modelu čelistí zubů

c) obrázková forma

d) přímo ve vlastní dutině ústní


9. Čistíte si pravidelně mezizubní prostory?

c) ano

d) ne

99

DOTAZNÍK – věková skupina senioři

Dobrý den,







Uveďte prosím svoje pohlaví: □ ţena □muţ





c) ano – chodím pravidelně (minimálně každý půl rok)

d) ne

2. Jak často si čistíte zuby/ zubní náhrady?

a) 1x denně

b) 2x denně

c) pravidelně - po každém jídle

d) nepravidelně

e) nečistím si je

f) nemám zuby

3. Jste spokojeni s úrovní Vaší ústní hygieny?

a) ano

b) ne

4. Jaké pomůcky k čistění používáte? (můžete vybrat i více možností)


100


c) kartáček na zubní náhrady

d) jednosvazkový (solo) kartáček

e) mezizubní kartáček

f) zubní nit

g) zubní pasta

h) ústní voda

i) čistící tablety zubních náhrad

j) fixační krém

k) jiné (prosím uveďte) ………………………………………………………………….

5. Pokud máte zubní náhradu, poučil Vás někdo, jak o ni správně pečovat?



c) ano - zdravotnický personál

d) ano – rodina, příbuzní


f) nemám zubní náhradu

Date post:	11-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

Specifika motivačních a instruktáţních postupů dentální hygieny u...

Documents