21. 1. 2011 Cena 10,- Kããíslo 37

Kam jsme do‰ly od stfiedovûku? � Otázková kopanáRozhovor s Vladimírem MuÏíkem � Profesofii jak je neznáte

Arnold � Umûlec? Vandal! � Kdo ‰etfií, má za tfii

ŠKOLNÍ ČASOPISGymnázium Špitálská, Praha 9

Rozhovor s DanielemRozhovor s DanielemDohnalemDohnalem

3

VáÏené ãtenáfiky, váÏení ãtenáfii,protoÏe se dnes koná maturitní ples, je zde nové ãíslo ãasopisu ·pit. Jeho

tématem jsou Rozdíly. Rozdíly mezi státy, kulturami, názory a hlavnû mezilidmi.

Barva kÛÏe. Vyznání. Pohled na svût. Barva oãí. Délka vlasÛ. Délka jazy-ka. Matefisk˘ jazyk. To v‰e a nespoãet dal‰ích vûcí nás od sebe odli‰uje. KaÏd˘je jedineãn˘. Na svûtû neexistují dva stejní lidé. Rozdíly mÛÏeme najít v‰ude.Rozmanitost je krásná, obklopuje nás, a tak je mnohem pfiitaÏlivûj‰í hledatvûci, které jsou totoÏné. Tfieba dvojãata.

Dvojãata vÏdy fascinovala vûdce, badatele i obyãejné lidi. Dva identiãtíjedinci – nevídané! Tolik vûcí k prozkoumání! Jak by se vyvíjela dvojãata,kdyby Ïila oddûlenû? Jak˘ vliv má na nû genetika a jak˘ v˘chova? Mají stejn˘vzhled, platí to i pro charakter? Na dvojãatech byly odpradávna provádûnypokusy, které mûly objasnit v˘voj ãlovûka. Co je mu vrozené, jaké vûci jejbûhem Ïivota ovlivÀují a do jaké míry.

Americk˘ psycholog Peter Neubauer v roce 1968 uskuteãnil experiment– rozdûlil jednovajeãná dvojãata hned po porodu a umístil je do dvou rÛzn˘chrodin. Nikoho ze zúãastnûn˘ch o pokusu neinformoval. Dûti vyrÛstaly samo-statnû a nevûdûly jedno o druhém. AÏ ve tfiiceti pûti letech dospûlé Ïeny vypát-raly pravdu – Ïe jsou z dvojãat. Ihned se se‰ly a zjistily, Ïe se v mnohém li‰í,Ïe jsou jedineãné. I pfiesto si v‰ak oblíbily stejn˘ film i knihu.

Îeny z onoho pokusu si pfipadaly vyuÏité jako laboratorní krysy. KvÛliexperimentu ztratily tfiicet pût let spoleãn˘ch záÏitkÛ. Doktor Neubauer je o bádání odmítl blíÏe informovat. V˘sledky v˘zkumu jsou zapeãetûné aÏ doroku 2066.

Je tûÏké vést v˘zkum na lidech tak, abychom nikomu neublíÏili. PfiestoÏenás láká poznání v‰ech zákonitostí pfiírody, nemûli bychom pfiekraãovat hrani-ce lidskosti.

Pfieji Vám pûkné ãtení tohoto ·pitu a pfiíjemnû proÏit˘ veãer na maturit-ním plese!

Na shledanou v dal‰ím ãísle!

Laura Haiselová

4

Obsah ãísla:

5 Kam jsme do‰ly od stfiedovûku?7 Profesofii jak je neznáte8 Kdo ‰etfií, má za tfii9 Barvy

10 Rozhovor s Danielem Dohnalem12 ·tûdroveãerní menu13 OtuÏilci znovu v akci14 âechy versus Filipíny16 Arnold17 Umûlec? Vandal!19 Rozhovor s Vladimírem MuÏíkem22 O pfiedurãenosti dané místem narození23 Anketa26 Otázková kopaná27 Gym·pit versus...28 Golf v Národním divadle29 What’s up

KKaamm jjssmmee ddoo‰‰llyy oodd ssttfifieeddoovvûûkkuu??Klára Zikmundová

Ve stfiedovûku se Ïeny staraly pfiedev‰ím o domácnost – va-fiily, praly, uklízely, peãovaly o dûti… Na venkovû pracova-

ly na poli. NáplÀ svého Ïivota si neurãovaly samy.

Dcery monarchÛ si musely vzít za muÏe toho, koho jim urãil je-jich otec. Pomocí sÀatkové politiky se zabraÀovalo válkám, zvût‰o-valo se území i moc. Úkolem provdané dívky bylo porodit syna. Po-kud tomu pfiíroda nepfiála, viníkem byla vÏdy Ïena a mohla b˘t i za-puzena.

MuÏi pracovali jako fiemeslníci, rolníci, obchodníci, nebo byli ry-tífii. Velmi dobfie se mûli církevní hodnostáfii, neboÈ kfiesÈanská vírase stala základem fungování spoleãnosti.

Je pfiirozené, Ïe v té dobû byli muÏi bráni jako ti silnûj‰í, chyt-fiej‰í a dÛleÏitûj‰í. Îeny pfiece politice, obchodu a spoustû dal‰íchvûcí vÛbec nerozumí. Pfiedstava, Ïe by spoleãnosti vládla Ïena, by-la tehdy k smíchu. Není se ãemu divit, stfiedovûk byl prostû stfiedo-vûk…

Obãas mám ale pocit, Ïe stopy tohoto stfiedovûkého uspofiádá-ní jsou znát i v dne‰ní dobû.

V Evropû Ïije pfiibliÏnû stejn˘ poãet muÏÛ a Ïen. Myslíte, Ïe jestejn˘ poãet muÏÛ a Ïen v orgánech státní moci âeské republiky?Asi jen blázna by napadlo odpovûdût ano.

V ãeské politice figuruje podstatnû ménû Ïen neÏ muÏÛ. Îenytvofií pouze 22,5% souãasné poslanecké snûmovny. To je sice má-lo, ale dfiíve bylo toto procento je‰tû men‰í (na poãátku minuléhovolebního období jich bylo jen 15,5%). Podle Fóra 50% poãet Ïenv poslanecké snûmovnû vzrostl díky oslabení dvou nejsilnûj‰íchstran – âSSD a ODS, protoÏe právû ony mají na kandidátních lis-tinách nejmen‰í podíl Ïen.

5

názor

Zajímavé je zastoupení Ïen v ãesk˘ch vládách. Nejvíce Ïen odroku 1992 bylo v úfiednické vládû Jana Fischera, která mûla v ru-kou v˘konnou moc od 8. 5. 2009 do 25. 6. 2010. Tehdy bylo ve vlá-dû 23,5% Ïen. V souãasné vládû Petra Neãase není Ïádná. Vládybez Ïen jsme mûli od roku 1992 uÏ 3 – 1. vláda Václava Klause (2. 7. 1992 – 4. 7. 1996), vláda Milo‰e Zemana (22. 7. 1998 – 12. 7. 2002) a jiÏ zmiÀovaná vláda Petra Neãase.

Vyrovnan˘ podíl muÏÛ a Ïen není ani v Evropském parlamen-tu. âesko má v Evropském parlamentu 22 kfiesel, z toho 4 místazaujímají Ïeny – tj. 18%. Kdybychom napsali seznam ãlensk˘ch ze-mí EU a sefiadili bychom je podle procentuálního podílu Ïen v Ev-ropském parlamentu, âeské republice by patfiila pfiedposlední pfiíã-ka. HÛfi neÏ âR je na tom jen Malta, která nemá Ïádnou europo-slankyni. Jako první v seznamu by bylo Finsko s 62% Ïen. PfiibliÏ-nû vyrovnan˘ poãet Ïen a muÏÛ v Evropském parlamentu má·védsko, Estonsko, Nizozemsko, Bulharsko, Dánsko a Francie.

Doufám, Ïe podíl Ïen v politice se bude zvy‰ovat a Ïe stfiedo-vûká my‰lenka o vy‰‰ích schopnostech muÏe úplnû vymizí.

6

PPrrooffeessoofifiii jjaakk jjee nneezznnáátteePetra Bafitipánová

Prohlédnûte si následující ãtyfii fotografie. Pfiijdou vám dût-ské tváfie povûdomé? Vidíte známé rysy? Je to moÏné,

protoÏe na fotografiích jsou lidé, které mÛÏete vidût celkem ãas-to. Jsou to profesofii, ktefií pÛsobí nebo v minulosti pÛsobili nana‰í ‰kole. Zkuste je poznat!

Jména profesorÛ se doãtete na konci ãasopisu.

7

téma

1. 2.

3. 4.

8

KKddoo ‰‰eettfifiíí,, mmáá zzaa ttfifiiiJakub Cepník

Vpfiedvánoãním ãase si studenti rok co rok uÏívají v‰emoÏn˘chradovánek. Uãení b˘vá uÏ jen poskrovnu a kromû toho je

tu mnoho pfiíjemn˘ch kratochvil. ZmiÀme napfiíklad vánoãní laÈku (na které letos exceloval nejmenovan˘ student z kvarty s v˘konem150 cm nÛÏkami – byÈ obsadil aÏ tfietí místo) ãi akademii (jaké pfied-stavení bylo letos nejlep‰í, nemusím snad ani zmiÀovat).

Studenti si tak sotva staãili v‰imnout nûkolika materiálních zmûn,které se na ‰kole pfied nedávnem udály. Jedná se o dfievûné laviãkyve v‰ech patrech a o kompletní nové vybavení poãítaãové uãebny 30.Dále je to v˘stavba zastfie‰eného pfiechodu ke ‰koliãce (viz minuléãíslo ·pitu) a pokud se podíváme o nûco dále do minulosti, nemÛÏe-me opomenout nákladnou pfiestavbu tûlocviãny. âlovûk ani nemusíb˘t velk˘ hnidopich, aby si poloÏil otázku: „Kde na to ‰kola bere?"

Odpovûì je triviální a pozornému ãtenáfii je jiÏ z nadpisu jasná.Zkrátka: vedení se rozhodlo ‰etfiit v‰ude, kde je to jen moÏné. Pojì-me si udûlat struãn˘ prÛfiez v bodech:

- Vût‰ina ‰kol investuje naprosto zbyteãnû do vybavení chemic-k˘ch laboratofií, ãehoÏ jsme se ov‰em my – díky mimofiádnémudÛvtipu profesorského sboru – vyvarovali. „MnoÏství chemick˘chlátek a slouãenin lze získat bez vût‰ích obtíÏí pfiirozenou cestou,“prozradila nám paní profesorka Malaníková, sluÏebnû nejstar‰í za-mûstnankynû na‰í ‰koly a ve volném ãase poradkynû v oblasti part-nerského Ïivota. „Napfiíklad oxid uhelnat˘, titaniãit˘ nebo uhliãitanvápenat˘ mÛÏeme snadno získat z cigaret. To je ostatnû dÛvod,proã jsem pfiesvûdãila kolegyni Musálkovou, aby nepfiestávala sesv˘m zlozvykem. Kromû toho spolupracujeme také s paní S˘koro-vou. Ze zbytkÛ ze ‰kolní jídelny vytváfiíme jakousi biomasu, kterápfiímo pfiekypuje v‰emoÏn˘mi chemick˘mi slouãeninami.“

- Nበtajn˘ zpravodaj zjistil, Ïe zmínûné laviãky na chodbáchvyrábûl sám pan fieditel se sv˘m synem doma na kolenû (!).

nevûfiíte? vûfite!

9

- I pfies ve‰kerou snahu o ‰etfiení vedení usoudilo, Ïe zahrád-ka pana ‰kolníka jiÏ nadále nepostaãuje na pokrytí ve‰keré spotfie-by zeleniny ve ‰kolní jídelnû. Zahrádka byla tedy odstranûna a umoÏnila v˘stavbu jiÏ dlouho plánovaného zastfie‰ení.

- A koneãnû – jsme u nové v˘bavy poãítaãové uãebny. Nask˘-tá se zde otázka, co se stalo se star˘mi poãítaãi. Pan fieditel totiÏzakázal vûnovat je studentÛm, aãkoliv jsou oficiálnû urãeny k likvi-daci. V této souvislosti pÛsobí o to zajímavûji avizovaná nová v˘-bava ‰kolní kuchynû. Pr˘ se zde objeví zcela automatizované vafii-ãe s umûlou inteligencí. TomበNovák, mlad˘ nadûjn˘ vyuãující ro-botiky, se sice tváfií tajemnû, ale jeho v˘povûì je pfiece jen ponû-kud ostentativní: „Recyklace dnes vládne svûtu. A já tak rád leptámti‰tûné spoje...“

BBaarrvvyyLucie Rudolecká

Ktématu "rozdíly" se podle mû hodí hovofiit také o barvách. Jsouv‰ude kolem nás, rÛznû na nás pÛsobí. Rozli‰ujeme mnoho

odstínÛ. Rozdûlujeme si je do v‰emoÏn˘ch skupin.

Barva oãíV‰ímáme si jí dennû. MÛÏe za ni ãást oka zvaná duhovka. Úplnû nejãas-tûj‰í barva oãí je hnûdá aÏ ãerná. Hnûdé totiÏ mají obyvatelé Asie, Afriky,nûktefií Ameriãané a Evropané. Svûtlé oãi se objevují na severu Evropy.

PocityRÛzné barvy v nás vyvolávají rÛzné pocity. âervená a oranÏová jsouenergické barvy. Napfiíklad oranÏovû vymalovaná místnost na nás pÛ-sobí útulnûji, neÏ studen˘ svûtle modr˘ pokoj.

KaÏdá barva nûco znamená. Vypsala jsem ‰est základních bareva jejich charakteristiky.

âervená: DráÏdivá barva, nûkdy spojovaná s krví. Pfiiná‰í sílu a energii.Îlutá: Uvolnûní, energie.Zelená: Nadûje, bezpeãí, symbol pfiírody.Modrá: UklidÀující, symbolizuje mír, pohodu nebo tfieba tradici.âerná: Symbol smutku, formálnosti, elegance.Bílá: âistota, svoboda, mír.

téma

10

RRoozzhhoovvoorr ss DDaanniieelleemm DDoohhnnaalleemmJan Holan

Pan profesor Daniel Dohnal pfiedstavuje v souãasnosti na na‰í ‰ko-le ãerstvou krev. PfiestoÏe u nás není zrovna dlouho, je jiÏ mezi

Ïáky oblíben˘. Pro nûkteré je ale pofiád velkou neznámou. Z toho dÛvo-du jsem se ho rozhodl vyzpovídat.

Kolik je vám let?¤ekl bych, Ïe jsem je‰tû mlad˘ „zají-

ãek“, ale moÏná by to z více dÛvodÛ vy-znûlo divnû, takÏe prostû 24 :-).

Odkud jste?Jsem z Trutnova. Do Prahy jsem ‰el

za vzdûláním, ale nûjak se mi tu zalíbilo.âímÏ nechci házet Trutnov pfies palubu!Je to krásné mûsto, ke kterému mámvztah a stále v nûm trávím hodnû ãasu.

Co jste studoval?V Trutnovû to byla sportovnû zamûfie-

ná základní ‰kola a v‰eobecné gymnázi-um. Vysoká uÏ tady v Praze na UK - obortûlesná v˘chova a sport v kombinaci s ge-ografií. Studium geografie probíhalo na PfiF a tûlocviku na FTVS. Ale uÏje hotovo a jsem na druhé stranû barikády.

Co jste dûlal, neÏ jste nastoupil k nám?Pilnû studoval… :-)

Jak se vám líbí na na‰í ‰kole?Líbí. Je tu pfiíjemné rodinné prostfiedí a má své kouzlo. Právû to je

dÛvod, proã jsem dal pfiednost této ‰kole pfied ostatními.

Jak vycházíte s ostatními profesory?Doufám, Ïe dobfie. AspoÀ se mi to tak zdá, v‰ichni tu jsou pfiátel‰tí.

Jak hodnotíte vybavení ‰koly?Myslím, Ïe je velice nadstandardní. Jen je ‰koda mal˘ch vnitfiních pro-

stor pro tûlocvik.

Jak vycházíte se studenty?Také doufám, Ïe dobfie… ale to se ukáÏe ãasem, je‰tû je asi brzo na

rozhovor

11

hodnocení. Nebylo je‰tû ani vysvûdãení. Zatím jsem se studenty Ïádn˘závaÏn˘ problém nemûl a nefie‰il… Snad to tak i zÛstane.

Baví vás více zemûpis, nebo tûlocvik?Jednoznaãnû tûlocvik.

Co vás baví vyuãovat?To uvidím, aÏ si v‰echno vyzkou‰ím. Zatím bych fiekl, Ïe mám rád

skoro v‰echno.

Vûnujete se nûjakému sportu?V souãasné dobû je to pfiedev‰ím rekonvalescence kolena. Jinak je

asi známo, Ïe jsem florbalista (pouze 4. rokem) a florbal je sportem, kte-r˘ mû momentálnû naplÀuje nejvíc. Ale není to jen florbal, jsou tu i dal‰ísporty. Závodnû i atletika, mezi pravideln˘mi aktivitami je posilování,squash, tenis… a mnoho dal‰ích. Také sporty, kter˘m jsem se vûnovaldfiíve závodnû nebo ãasto… Je toho doopravdy hodnû… skromnû bychse oznaãil za v‰estranného sportovce :-).

Jaké máte záliby?Urãitû bych sem zafiadil sport. Taky mám rád poãítaãe a tak nûjak

v‰echno kolem nich. Dál spoleãnost pfiátel, hudba, filmy a seriály, jídlo a vafiení…

Co dûláte ve volném ãase?Své záliby :-).

âtete ·pit?Zatím jsem Ïádn˘ z tûch dvou v˘tiskÛ nepro‰vihl, takÏe se povaÏuji

za pravidelného a vûrného ãtenáfie!

âím jste chtûl b˘t jako mal˘?Jó, tak uãitel to asi urãitû nebyl :-). Nepamatuju se, Ïe bych mûl nû-

jaké vysnûné povolání v dûtství. Spí‰ jich bylo hodnû a kaÏdou chvíli nû-co jiného…

Vzpomínáte si na nûjak˘ svÛj ‰kolní prÛ‰vih?AÈ vzpomínám, jak vzpomínám, na nic vzpomenout si nemohu, jeli-

koÏ nic takového nebylo…

Trápíte rád malé vepfiíky?No jéje, ‰koda mluvit :-).

Dûkujeme za rozhovor!

12

··ttûûddrroovveeããeerrnníí mmeennuuTereza Broklová

Je dobr˘m zvykem, Ïe se 24. prosince v kaÏdé spofiádané ro-dinû objeví na ‰tûdroveãerní tabuli rybí polévka a jako slav-

nostní jídlo kapr s bramborov˘m salátem. Jak to vypadá s touto tra-dicí dnes? Po men‰ím prÛzkumu mezi Ïáky na‰í ‰koly bohuÏel mu-sím konstatovat, Ïe jsme asi ãím dál více "zh˘ãkaní."

"Bahnivého" kapra ãasto na stole vystfiídá filé nebo kufiecí fiízek.Je ‰koda, Ïe se v‰ichni pfiejídáme i na ·tûdr˘ den, a tudíÏ se jen zlo-mek vyvolen˘ch mohl veãer rozzáfiit pohledem na zlaté prasátko.Nezb˘vá nám, neÏ si vzít ponauãení do pfií‰tího roku.

anketa

Vinná klobása

OOttuuÏÏiillccii zznnoovvuu vv aakkccii ((nneebboo ssppí퉉ee vvee VVllttaavvûû))

Vûra Hujerová

UÏ minul˘ rok moÏná nûktefií z vás zahlédli mÛj ãlánek o otuÏil-cích, ktefií nejenÏe plavou ve Vltavû, ale je‰tû v zimû. Tak co?

Pfiebûhl vám mráz po zádech? 26. 12. se konal Memoriál Alfréda Ni-kodéma na Îofínû. Ale nebyl poslední, nedûlejte si starosti. Va‰e ‰an-ce stát se otuÏilcem je‰tû nekonãí. Zacituji vám svého otce a otuÏilcezároveÀ: „Na otuÏování není nikdy pozdû ani brzo!“

Rozhovor s m˘m otcem - otuÏilcem

Jak tû napadlo, Ïe pÛjde‰ v zimû plavat do Vltavy?Nûjak jsem si jednou prodlouÏil léto a v záfií i fiíjnu jsem chodil

zdolávat jezera. Nemusíte hned chodit v zimû do Vltavy, pro zaãá-tek to staãí tfieba i do jezera.

Jak dlouho uÏ tû pfiitahují adrenalinové záÏitky?Já osobnû si nemyslím, Ïe je to adrenalin, jelikoÏ se na to pfii-

pravujete a jdete na to postupnû. To byste si museli skoãit po hlavûbez pfiípravy.

Myslí‰, Ïe bych se mohla dát na otuÏování také? Co speci-fického bych nemûla postrádat?

Já jsem urãitû pro! OtuÏilec by mûl b˘t zdatn˘, zdrav˘ a mûl bymít kolektivního ducha, po pfiípadû umût první pomoc.

A ty ji umí‰?Asi jo, ale je‰tû jsem ji nepouÏil.

Mami, pÛjde‰ si s námi zaplavat také?Leda tak do bazénu. (smích)

TakÏe pfií‰tû bude tento ãlánek z pohledu otuÏilkynû, studentky a novináfiky… UÏ se na to tû‰ím!

13

názor

téma

ââeecchhyy vveerrssuuss FFiilliippíínnyyMagda Hamáãková

Zajímalo by vás, jak si Ïijí lidé v jin˘ch, pro nás exotick˘ch zemích? Podívejme se na nejvût‰í rozdíly mezi zpÛsobem

Ïivota v âechách a na Filipínách.

Bohat‰í ãeská rodina Ïije ve vût‰ím domku, chud‰í v men‰ím by-tû. Na Filipínách v‰ak bohatá rodina Ïije v domû velkém jako zámeka chudá v polorozpadlé kÛlniãce.

Co udûláme se ‰pinav˘m prádlem? „Hodíme ho do praãky,“ od-poví skoro kaÏd˘ âech. Zku‰enost FilipíncÛ je rozdílná. Ten, kdo mákoupelnu s praãkou, odpoví stejnû jako âech. Ten, kter̆ koupelnu ne-má, nejspí‰e odpoví, Ïe obleãení bude nosit aÏ do nedûle, kde jej mat-ka s nejstar‰ími sestrami vypere v lavoru na ulici.

Popelnici a oranÏové auto s blikajícím majáãkem, to si vût‰ina li-dí Ïijící v âechách vybaví, kdyÏ se fiekne odpad. Víte, co si vybaví Fi-lipínci? MuÏíka nakládajícího Ïluté ãi modré pytle plné odpadkÛ na Ïe-lezn˘ ko‰ pfiidûlan˘ na jakémsi trakafii.

Spousta lidí miluje fast foody. Jako pfiíklad si vezmûte dûtskémenu u McDonalda. Co chce vût‰ina ãesk˘ch "mimin"? Hranolky,nugetky, pomeranãov˘ dÏus a hraãku. Co dostane mal˘ Filipínec?R̆ Ïi, kufie, mangov˘ dÏus a hraãku. S ãím svÛj pokrm sní? Buì ru-kama nebo lÏící a vidliãkou. NÛÏ totiÏ na Filipínách jako souãástpfiíboru nepouÏívají.

Máme-li v domû my‰, pofiídíme si pastiãku nebo koãku. Pofiádnáfilipínská Ïena by ani jeden z tûchto razantních krokÛ nezvolila. Povû-ra totiÏ praví, Ïe ten, kdo zpÛsobil my‰i smrt, bude potrestán. My‰ sek nûmu vrátí a rozkou‰e mu v‰echny ‰aty.

·koly v âechách vypadají takto: lavice, Ïidle a velká budova. NaFilipínách si mÛÏete vybrat: (vût‰inou) soukromá ‰kola a ve tfiídû Ïid-

14

15

le s jednou podruãkou prodlouÏenou tak, aby se na ni dal poloÏit se-‰it a psát, nebo kÛlniãka podobná té, ve které mÛÏete ve Filipínské re-publice Ïít, a "velmi pohodlné sezení" na udusané zemi. V kaÏdém pfií-padû v‰ak budete do ‰koly chodit v uniformû.

Dlouhá tráva v âechách?Îádn˘ problém: vytáhneme se-kaãku. Dlouhá tráva na Filipí-nách? Není problém, zavolámeÏivou sekaãku v podobû muÏe s nÛÏkami, kter˘ nám zahraduruãnû ostfiíhá. Ov‰em jen zapfiedpokladu, Ïe máme dostatekpenûz. Pokud jsme chudí, za-hradu nemáme, tím pádem nicnevytahujeme a ani nikoho ne-voláme.

Nechce se vám pracovat a nechcete zemfiít hlady? Odstû-hujte se na Filipíny. Je tam teplo,u‰etfiíte za vytápûní svého pfií-bytku. A kdyÏ dostanete hlad?Vylezete na nejbliωí palmu,utrhnete si tfieba kokos nebochytíte rybku v mofii a máte zdra-vou ãerstvou svaãinku.

16

U srdce mû obãas bolía je to aÏ k nevífie,

kdyÏ studenti na‰í ‰kolyhrají si na malífie.

V ruce tfiímají propisku,v‰ak místo psaní zápiskÛ

kreslí ãmáranic tisícena desku své lavice.

Hned jak ãlovûk do tfiídy vejde, uzfií podivné obrázky,

pozná, Ïe rozhodnû nejdeo umûlecké ukázky.

Îáci desky stolÛ kazí,ãmárají po nich kytiãky,klikyháky, rÛzné vzkazy,

maãkají inkoust z bombiãky.

Pokud kreslí tuÏkou pouhou,vydrÏí díla stûÏí den.

Pro zachování na dobu dlouhouje musejí r˘t kruÏítkem.

Tyto vandalské bfieãkyk ‰ílenství mû dohání,zdej‰í paní uklízeãky mají tûÏké poslání.

Musí dennû zas a znovadrhnout z lavic sprostá slova,

která se zítra témûfi jistûobjeví na tom samém místû.

AArrnnoolldd

Znáte Arnolda? Je to ‰kolní kostlivec, kter˘ rád a do v‰eho strkános. KdyÏ se mu nûco nezdá, nebojí se ozvat. Líbí se Vám jehonázory? Souhlasíte s ním? Máte ho rádi? Chcete s ním kamará-dit? Chcete mu pohladit ple‰? Podrbat ho za uchem? Dopisovatsi s ním? Zbít ho? RozloÏit ho na jednotlivé kostiãky a potom zasesestavit? Diskutovat s ním? Hádat se?MÛÏete ho kontaktovat! Arnold sdíli e-mail s redakcí,napi‰te mu na - redakce.spit@seznam.cz

17

UUmmûûlleecc?? VVaannddaall!!Laura Haiselová

Rozbíjí v˘lohy. Niãí vefiejné osvûtlení. Sprejuje. Demoluje za-stávky. Rozhazuje odpadky. ·lape na laviãky. Pusto‰í hfibitov-

ní náhrobky. NeváÏí si cizího ani vefiejného majetku. Po‰kozuje coko-li, jen pro vlastní potû‰ení. Tak si studenti na‰í ‰koly pfiedstavují van-dala.

Vandalství jako umûní

Vût‰ina vandalÛ niãí cizí majetek bez jakéhokoli motivu. JenkvÛli potfiebû odreagovat se, ãasto pod vlivem drog nebo alkoholu.Najde se v‰ak i skupina lidí, ktefií po‰kozováním cizích vûcí vytvá-fiejí umûní. Ilegální, mnoha lidmi zatracované a nechtûné umûní.Jsou to sprejefii.

Asi nejznámûj‰ím umûlcem tohoto druhu je Banksy, sprejer z Velké Británie. Kombinuje graffiti s uÏitím ‰ablon. Jeho díla jsousatirická a nesou kulturní ãi politická poselství. Banksy se stal uzná-van˘m umûlcem a jeho díla jsou známa po celém svûtû, pfiestoÏepatfií mezi „zavrhované vandaly“.

Vût‰ina studentÛ na‰í ‰koly se shodla, Ïe se jim graffiti líbí, po-kud má my‰lenku, a je dobfie udûlané. „Graffiti by rozhodnû mûlozÛstat nezákonné,“ vyjádfiil se jeden z dotázan˘ch. „Nejhor‰í jsousprejefii, ktefií ãmáfiou po historick˘ch památkách,“ stûÏuje si dal‰ístudentka. I ona by si klidnû zkusila nûco nasprejovat, ale jedinû namísto k tomu vyhrazené. Jin˘ názor má v‰ak paní profesorka Pa-peÏová. „Není to mÛj ‰álek kávy,“ vyjádfiila se. Stejnû je na tom pa-ní profesorka ·tûpánová.

Niãitelé ze ·pitálské

„Poãmáral jsi nûkdy lavici?“

Student stydlivû sklopí oãi. „Ano,“ odpovídá po chvíli s rozpaãit˘músmûvem. Stejná situace se opakuje u drtivé vût‰iny dotázan˘ch.

téma

Podle prÛzkumu více neÏ polovina studentÛ nûkdy nûco nakresli-la na lavici! Tyto v˘tvory mÛÏeme vidût ve ‰kole kaÏd˘ den.

A je‰tû zajímavûj‰í je, Ïe vût‰inû tûchto provinilcÛ poãmáranélavice ve ‰kole vadí! „Nelíbí se mi, kdyÏ se ta lavice maÏe a já seod ní u‰piním,“ fiíká studentka a pro jistotu si prohlíÏí rukávy, kteréprávû zvedla ze stolu.

Niãení stolÛ se nelíbí ani „v˘tvarkáfiÛm“ – na poãmáran˘ch lavi-cích nevidí Ïádné umûní. „PovaÏuji to za vandalismus a neúctu ke‰kolnímu majetku,“ fiíká paní profesorka ·tûpánová.

Mezi vandalské prohfie‰ky studentÛ na‰í ‰koly ale rozhodnû ne-patfií pouze psaní po lavicích. Proã si chodit ofiezávat tuÏku nadko‰? Proã neházet slupky od mandarinky po celé tfiídû? Proã si ne-odloÏit igeliÈák od svaãiny tfieba pod stÛl? Pfiece proto, Ïe nejsmeprasata!

18

19

RRoozzhhoovvoorr ss VVllaaddiimmíírreemmMMuuÏÏííkkeemm

Josefína Kurfürstová

Vladimír MuÏík pÛsobí jiÏ devût let jako ‰éfredaktor nejpro-dávanûj‰ích ãesk˘ch i slovensk˘ch novin. Nejprve pût let ve

slovenském Novém ãasu a teì uÏ ãtvrt˘m rokem "velí" ãeskémuBlesku. ZároveÀ je také nejmlad‰ím ‰éfredaktorem novin v âeskérepublice.

Na‰i ‰kolu nav‰tívil, aby pfiedná‰el v kurzu mediální v˘chovypro 6.V a 2.B. Pfii té pfiíleÏitosti se uvolil zodpovûdût nûkolik otázek.

Jak jste pfii‰el ke své práci?

Ve tfietím roãníku na stfiední‰kole (Obchodní akademie Kollá-rova ulice) jsme dostali za úkol zú-ãastnit se ãtrnáctidenní praxe v nûjakém podniku, v˘bûr byl v zá-sadû na nás. Já jsem si pÛvodnûdohodl praxi v tehdy existující Kre-ditní bance, nakonec v‰ak pfii‰elmÛj kamarád, Ïe v tehdej‰íchpraÏsk˘ch novinách - Dobrém ve-ãerníku - berou brigádníky. Takjsem se ‰el zeptat a vzali mûhned. Byla to zajímavá zku‰enosta hlavnû jsem se tím Ïivil dál bûhem stfiední ‰koly a byl to dostivítan˘ zdroj pfiíjmÛ...

PovaÏujete Blesk za bulvár?

Ano povaÏuji a je tfieba na to b˘t i hrd˘. Na bulvárnosti nic ‰pat-ného nevidím, je to dle mého názoru obor Ïurnalistiky, podobnûjako je stfiední zdravotnická ‰kola ãi obchodní akademie. V‰ichni

rozhovor

20

se ve svém oboru nauãí základ a získají dal‰í odbornost a mohousvou specifikaci vyuÏít v dal‰ím Ïivotû.

Netrápí vás svûdomí, kdyÏse v Blesku o nûkom napí‰enepravdivá informace, kterámu nûjak˘m zpÛsobem ublíÏí?

Trápí je silné slovo, mû tospí‰e zlobí a pak moÏná trápí. Jetfieba rozli‰ovat nepravdivé in-formace do dvou sfér: 1. Neprav-divá informace kvÛli chybû - bo-huÏel ãlovûk je chybující tvor a kaÏd˘ v Ïivotû dûlá chyby, bez-chybnost neexistuje ani u poãíta-ãÛ, takovou chybu je tfieba vyfie-‰it s redaktorem, zjistit pfiíãinu chyby, pfiípadnû se omluvit a udûlatv‰e proto, aby se neopakovala. 2. Zámûrná chyba - zákefinost, jetfieba zjistit pfiíãinu, dotyãného redaktora vyhodit a následnû se po-stiÏenému omluvit.

Souhlasíte s náplní Blesku? Koupil byste si ho, kdybystebyl "obyãejn˘" ãlovûk?

Jsem obyãejn˘ ãlovûk a k v‰eobecnému rozhledu patfií i to, Ïevím, co se pí‰e bulváru podobnû jako tfieba v seriózním ãasopise Re-flex. Od dcery studuji i Bravo Girl, abych vûdûl, co zajímá mladé.

Co povaÏujete za hlavní náplÀ Blesku?

Podobnû jako u v‰ech novin na svûtû: poradit, pobavit, infor-movat. V tomto pofiadí to uvádím zámûrnû, noviny to s prvotním in-formováním v dobû internetu mají hodnû tûÏké.

21

Od 1. ledna stojí Blesk o korunu víc. Myslíte, Ïe to nûjak za-sáhne do prodejnosti?

Obyãejnû, kdyÏ se nûco zdraÏí, nezaãnû se toho prodávat více.Já jen doufám, Ïe pokles bude co nejniωí.

Chystáte se v dohledné dobû na nûjaké dal‰í zmûny v Blesku?

Blesk se mûní kaÏd˘ den. Kdybyste si vzali dva roky star˘Blesk, urãitû vypadal jinak neÏ ten dne‰ní.

Co byste poradil budoucím novináfiÛm? Doporuãujete jimnovinafiinu, nebo se je spí‰ budete snaÏit odradit?

AÈ kaÏd˘ studuje, co chce. DÛleÏit˘ pro novináfie je zájem, v‰e-obecn˘ rozhled a znalost jazyka. To lze dobfie získat i bez vysoké‰koly...

Nav‰tívil jste na‰i ‰kolu v mediálním kurzu. Jak na vás za-pÛsobila?

Nevím, kdo pÛsobil, ‰kola, kurz nebo Ïáci. ·kola normálka, hod-nû vûcí se za patnáct let zmûnilo, automaty jsme je‰tû ve ‰kole ne-mûli, nemûli jsme ani podobné pfiedná‰ky. Hodina v˘chovy asi v po-hodû a Ïáci jsou zvídaví, to je dobré... Ale asi jsou jako celá spo-leãnost: nûktefií lep‰í jiní hor‰í, nûktefií zvídavûj‰í, jiní znudûnûj‰íatd... Ale nejsou zásadnû jiní neÏ dfiíve, myslím. MládeÏ se nezhor-‰uje, jen má prostû více zájmÛ, vjemÛ a moÏností.

Trápíte rád malé vepfiíky?

Neeeeee, protoÏe nemám rád jejich vÛni.

Dûkuji za rozhovor.

Hezk˘ den.

22

OO ppfifieedduurrããeennoossttii ddaannéé mmíísstteemm nnaarroozzeenníí

Metodûj Novotn˘

Jak mudrc z âínyhledím do dáli

chtûje znát zpûv pavuãinykterou utkali

pavouci.

Jak mudrc z Tibetusedím v klá‰tefienohy do kvûtu

v bezmezné dÛvûfiev Buddhu.

Jak mudrc z âechsedím v lokále

kde i pes zdechv utkvûlé snaze

dojíti dna.

23

anketa

AAnnkkeettaaAnka Holanová

VkaÏd˘ z nás pí‰e v pololetí mnoho testÛ a písemek. Po chod-bách posedávají studenti zavrtaní v se‰itech a uãebnicích,

o pfiestávkách se rychle je‰tû uãíme co jsme nestihli. âasto se pí‰e i nûkolik testÛ dennû, a stejnû tak ãasto chodí nûktefií studenti do ka-binetÛ a prosí profesory o odloÏení testu. A tak jsem se zeptala dvoustudentÛ a paní profesorky Ciburové: Co si myslíte o psaní více tes-tÛ v jeden den? Aco si myslíte o jejich odkládání, pokud je testÛ moc?

Linda Berková, 6.VVíce testÛ v jeden den – zní to sice hroznû,ale nemusí to b˘t tak zlé pokud to jsou jen„malé opakovací testíky“ z pfiedmûtÛ, kdemáme známek hodnû, tak to se dá dlemého názoru celkem pfieÏít. Ale velké testyz neoblíben˘ch pfiedmûtÛ by se dva v jeden den rozhodnû psát nemûly, proto-Ïe ãlovûk vlastnû ani pofiádnû neví, co seuãit dfiív a akorát je z toho ve stresu.Co se t˘ãe odkládání testÛ, jsem zásadnû

proti. Nechápu, proã kdyÏ jsme se domluvili na nûjakém termínu (i kdyÏ oceÀuji, Ïe vût‰ina profesorÛ je ochotna s námi o termínu testudiskutovat a dohodnout se) nûkolik dní dopfiedu se má ten test najed-nou odloÏit jen proto, Ïe se pár lidí na nûj nebylo schopno pfiipravit.

âastokrát se stane, Ïe se test (proti mé vÛli) odloÏí na náhradní ter-mín, kdy uÏ se ale pí‰e jin˘ test. Toto povaÏuji za nejhor‰í variantu, proã,to si dovede snad kaÏd˘ pfiedstavit sám.

Na závûr bych chtûla podotknout, Ïe mi také vadí, kdyÏ nûktefií je-dinci bûhem domlouvání testu odmítnou vhodn˘ termín, protoÏe denpfied ním mají vlastní soukromou akci (napfi. sportovní turnaj ãi v˘let).

24

Michael Repetn˘, 7.VOsobnû mi to dokáÏe zpestfiit den. VÏdy,kdyÏ pí‰i test, mám pocit, Ïe prodávám svéznalosti, tfiebaÏe jich je pohfiíchu málo, opro-ti bûÏn˘m hodinám, kdy si nekonãícím datlo-váním a neustál˘m hypnotizováním obra-zovky poãítaãe místy pfiipadám jako ãínská‰vadlena, takÏe mnû více testÛ nevadí,aspoÀ se nûco dûje. (To byla vûta!) Kdyjindy máte pocit pokochat se pohledem naspoluÏáky, ktefií se v dÛsledku stresu mûní

na rÛzná zvífiata odfiíkávající testovou látku hlasem onoho Ïivoãicha?Ti ménû fievuzdatní ukazují latentní pûvecké schopnosti, kdyÏ tfiídouzní dynamick˘ a jemnû disharmonick˘ kánon "Já to neumím!". A zasna druhou stranu proti odkladÛm nic nemám - jsou dny, kdy pfiíjdu do‰koly, akademicky fieãeno, v ne zrovna dobrém rozpoloÏení, jakotfieba kaÏdé pondûlí, a to pak myslím jen polovinou mozku zotavujese z víkendov˘ch radovánek - potom fiíkám odkladu své neodkladnéano, akorát je s tímto oddalováním více práce. Z pohledu peãlivéhoãlovûka, coÏ není zrovna pohled mÛj, musím fiíci, Ïe pokud bych simûl zapisovat data v‰ech plánovan˘ch, v‰ech odloÏen˘ch a v‰echpotencionálnû odloÏiteln˘ch testÛ mûl bych v tom pofiádn˘ hambuk,maglajs, prostû nepofiádek.

RNDr. Milu‰e Ciburová, matematika - fyzikaCo si myslím o psaní více testÛ najednou a jejich odkládání?Není to tak dávno, co jsem byla sama stu-dentkou a musela psát testy. I kdyÏ jsemnebyla Ïádn˘ flákaã (ãastokrát mû spoluÏá-ci naz˘vali ‰prtkou), nemûla jsem ráda neo-hlá‰ené písemky. âlovûk mÛÏe b˘t dobfiepfiipraven, a pfiesto ho to vyvede z míry.Dnes, v roli uãitele, se také fiadím k pfiízniv-

cÛm ohlá‰en˘ch písemek. Myslím si, Ïe cílem kaÏdého uãitele jenauãit Ïáky toho co nejvíc. Dám-li neohlá‰enou písemku, velké pro-

25

cento ÏákÛ uãivo nebude umût a nebude mít ani dÛvod se látkupozdûji douãit. Dostat pûtku je totiÏ pro Ïáky dost demoralizující.

V jeden den by se nemûlo psát více testÛ najednou. Mnohdy pfii-jdou Ïáci ze ‰koly aÏ pozdû odpoledne a jsou zcela du‰evnû vyãer-páni. Navíc mají velké mnoÏství domácích úkolÛ a také by se mûli pfii-pravit na moÏné zkou‰ení z pfiedmûtÛ, které mají následující den narozvrhu. MoÏná také nav‰tûvují nûjaké zájmové krouÏky a doma mu-sí splnit nûkteré své povinnosti. KdyÏ si k tomu pfiipoãteme je‰tû pfií-pravu na více neÏ jednu písemku, mají toho opravdu moc.

Roli zde hraje i to, Ïe po jedné písemce je Ïák unaven a v˘sle-dek dal‰í písemky tím bude negativnû ovlivnûn.

Pokud my uãitelé chceme, aby Ïáci psali nejv˘‰e jednu písemkuza den, musíme písemky ohla‰ovat a se Ïáky se pfiedem dohodnout.Dfiíve jsme psali termíny písemek obyãejnou tuÏkou do tfiídnice. TakkaÏd˘ uãitel vûdûl, jestli na dan˘ den mají studenti jiÏ ohlá‰enou nû-jakou písemku. BohuÏel elektronická tfiídnice je v tomto ohledu vel-mi nepfiehledná. Je potfieba si otevfiít dan˘ den dopfiedu, pak jin˘ denatd. Zápis dopfiedu se dá udûlat, ale vzniká komplikace s ãíslovánímhodin a s tím, Ïe poãítaã hlásí nezapsané hodiny v mezidobí. Pro mûje to tak komplikované, Ïe jiÏ písemky dopfiedu do tfiídnice nepí‰u. Ne-vím ani, Ïe by to dûlal nûkter˘ z m˘ch kolegÛ. To znamená, Ïe si mu-sí písemky evidovat Ïáci sami. Nûkdy se tak stane, Ïe uãitel pfiedmû-tu s jednou nebo dvûma hodinami t˘dnû (Fy) tûÏko hledá termín prozadání své písemky. Uãitelé pfiedmûtÛ se ãtyfimi nebo pûti hodinamit˘dnû (Ma) mu pak mohou popustit svÛj zablokovan˘ termín písem-ky. Tak se stane, Ïe se písemka musí odloÏit.

Tento dÛvod je zcela pochopiteln˘ a uÏ jsem takto písemku po-sunula.

Obãas ale Ïáci chtûjí odloÏit písemku proto, Ïe se na ni nenauãi-li. Pokud k tomu není nûjak˘ váÏn˘ dÛvod, písemku neodkládám. Máto svÛj v˘chovn˘ efekt. Îák si musí uvûdomit, Ïe si své povinnosti máplnit. Je to pfiíprava na budoucí dospûl˘ Ïivot.

26

OOttáázzkkoovváá kkooppaannááJakub Cepník

Jakub Rosenbaum (2.B)

se ptá Jakuba Mudry (2.B):

Jak vidí‰ svou budoucnost, co se t˘ãe kariéry, a jak tato‰kola tyto tvé moÏnosti rozvíjí, pfiípadnû jak by je mohla rozví-jet více?

Moje budoucnost se zdá b˘t velmi nejistá a ani ‰kola uÏ mi ne-pomÛÏe. Za to v‰ak mÛÏe ãistá lenost. Musím fiíct, Ïe profesorsk˘sbor je – aÏ na v˘jimky – kvalitní a dosti nauãí.

Myslí‰, Ïe kolektiv ve tvé tfiídû je dobr˘? Jak by se mohlzlep‰it?

Nበkolektiv opravdu není nic moc. Pfiál bych si sice zlep‰ení,ov‰em myslím si, Ïe nám uÏ nepomÛÏe ani zázrak.

Jak˘ je tvÛj pfiístup ke ‰kole?

MÛj pfiístup? Ve ‰kole vût‰inou spím a doma se do ní ãas od ãa-su pfiipravuji.

Jak si pfiedstavuje‰ vysnûnou ‰kolu?

Mojí vysnûnou ‰kolou by byla zfiejmû ‰kola mimo provoz. ¤ek-nûme, Ïe v mém vûku o takov˘hto vûcech moc nepfiem˘‰lím. Zají-mají mû spí‰ jiné záleÏitosti.

�

�

27

GGyymm··ppiitt vveerrssuuss ......Martina Kune‰ová

V‰ichni víte, jak vypadá na‰e gymnázium. Nûkteré vûci má-me lep‰í neÏ jinde, nûkteré hor‰í. Dovolím si srovnat na‰i

milou ‰kolu s ostatními ‰kolami.

Gymnázium âeskolipskáâeskolipská má na rozdíl od nás u osmiletého gymplu v kaÏdém

roãníku po dvou tfiídách, coÏ naznaãuje, Ïe je také o pofiádn˘ kusvût‰í. V‰ak ji také ti, co se tam byli jenom párkrát podívat, oznaãujíza bludi‰tû. Co se t˘ãe uãebnic, v primû studenti angliãtiny zaãínajís 2. dílem uãebnice Project, takÏe jejich úroveÀ roste rychleji neÏ u nás. A ve ‰kolním fiádu je jeden velmi zajímav˘ bod: studenti senesmí líbat na chodbách.

Gymnázium LitomûfiickáLitomûfiická je také mírnû vût‰í neÏ na‰e malé gymnázium, od

kaÏdého roãníku je po dvou tfiídách, stejnû jako na âeskolipské. A je‰tû jedna zajímavost: zatímco my máme ·pit, Litomûfiická má do-konce vlastní televizi!

Gymnázium ÚstavníNa Ústavní mají na rozdíl od nás bufet (podle mého zdroje s vel-

mi dobr˘mi párky v rohlíku). Budovu ‰koly okupují dvû gymnázia - tovefiejné a pak také ãesko-italské gymnázium. Kupodivu tato ‰kola ne-má elektronickou tfiídnici ani zápis známek na internet.

Arcibiskupské GymnáziumJak název napovídá, na gymnáziu probíhá i v˘uka náboÏenství.

·kola má u kaÏdého z roãníkÛ osmiletého gymnázia po dvou tfiídách.Jídelna je propojena s kavárnou a dokonce mají, stejnû jako my, i ‰kol-ní ãasopis.

Gymnázium Thomase MannaToto gymnázium je pouze osmileté, s jednou tfiídou od kaÏdého

roãníku. Je men‰í neÏ na‰e, takÏe na obûdy i na tûlocvik se chodí ji-nam. Dal‰ím rozdílem je také v˘uka probíhající v ãe‰tinû a nûmãinû.

téma

28

GGoollff vv NNáárrooddnníímm ddiivvaaddlleeDenisa ·enk˘fiová

KdyÏ jsem na‰la pod stromeãkem obálku, ve které byly 3 vstu-penky do Národního divadla na operu Bedfiicha Smetany Pro-

daná nevûsta, je‰tû jsem nevûdûla, co mû ãeká…Babiãka a dûdeãek, ktefií ‰li se mnou, byli velmi nad‰eni z na-

‰eho veãerního programu. Já jsem jejich radost sdílela jen z polo-viny, a to jen proto, Ïe jsem je‰tû netu‰ila, co v‰echno se mÛÏe natakovém noblesním místû, jako je Národní divadlo, pfiihodit.

V‰e zaãalo tím, Ïe se na jevi‰ti objevila postava Jeníka, kter˘stál na zvlá‰tní plo‰e pfiedstavující pole. Byl to jak˘si oblouk ze dfie-va „zdoben˘“ slámou a rÛzn˘mi obfiími kvûty, kter˘ byl vztyãen kol-mo k jevi‰ti. Doteì mi vrtá hlavou, jak se mohl Jeník na tom oblou-ku udrÏet. Kosou, která mu slouÏila jako pomÛcka, ‰vihal velmizvlá‰tním zpÛsobem a to spoustu muÏÛ v sále rozesmálo.

Dal‰í zajímavostí byly kost˘my. Zpûváci byli obleãeni do krojÛ,které pfiipomínaly spí‰e odûvy cirkusov˘ch klaunÛ.

Musím fiíct, Ïe mû celá první ãást pfiímo ohromila. Takové pfied-stavení jsem opravdu neãekala a samozfiejmû ho uÏ vÛbec neãe-kali mí prarodiãe, zvyklí na klasiku. Na druhou stranu takto moder-nû pojatá opera v‰echny pfiíjemnû pfiekvapila. Tím to ale je‰tû ne-skonãilo…

KdyÏ se na jevi‰ti objevil Kecal, celá „show“ zaãala vrcholit. Pfiiãásti árie: „Znám jednu dívku, ta má dukáty, má dukáty…“, kterouKecal zpíval, neãekanû ukázal podivuhodné gesto. KdyÏ chtûl po-ukázat na dívãino bohatství, napfiáhl se a pfiedstavoval odpal míã-ku pfii golfu. V‰em v sále se pfiímo zatajil dech, ale vzápûtí pfii‰elohromující smích.

Ten se opakoval je‰tû ve vût‰í mífie, kdyÏ na jevi‰tû nastoupilaMafienka. KdyÏ totiÏ ve své árii vyslovila slova jako „hanebník“ ne-bo „lháfi“, tak se na tabuli nad oponou, na které bûÏí pfieklady árií v angliãtinû a v nûmãinû, objevilo jen slovo „idiot“. Toho si na‰tûstímí prarodiãe nev‰imli, ale mnû tento detail neunikl. V‰ichni mladí v sále okamÏitû vyprskli smíchy.

Veãer se vydafiil nad mé oãekávání, a tak mohu opery v Národnímdivadle v‰em jen vfiele doporuãit.

kultura

29

WWhhaatt''ss uupp??

StaÀte se redaktorem ·pitu!

Máte zájem psát do ‰kolního ãasopisu? Pfiijìte se podívat nana‰i radu! Scházíme se kaÏdou stfiedu o velké pfiestávce v jídel-nû. Nebojte se, nekou‰eme.

31. 1. 2011 Pfiedání pololetních vysvûdãení

25. 1. bude uzavfiena klasifikace. Potom uÏ se budeme mocitû‰it na vyvrcholení celého pololetí. V˘sledky svého snaÏení uvi-díme na vysvûdãeních.

4. 2. 2011 Pololetní prázdniny

V pátek 4. 2. si po celém pÛlroku usilovného studia budeme uÏí-vat jeden den bez ‰kolního vyuãování.

7. – 13. 2. 2011 Jarní prázdniny

Na pololetní volno ihned naváÏou jarní prázdniny, které budoutrvat tradiãnû t˘den. Mnoho z nás se jistû vydá na hory, pfiejemetedy pfiíjemné lyÏování a minimum úrazÛ.

14. 3. 2011 Projektov˘ den

Na na‰í ‰kole se poprvé uskuteãní Projektov˘ den, kter˘ organi-zuje paní profesorka Hejnová. Na pfiípravû se budou podílet stu-denti napfiíã v‰emi tfiídami. Dne se zúãastní celá ‰kola – kaÏd˘student bude mít moÏnost vybrat si mezi rÛzn˘mi aktivitami,které budou spadat do daného tématu.

·pit na Facebooku

âasopis ·pit má svou stránku na nejvût‰í sociální síti. Pokudnás máte rádi, mÛÏete se stát na‰imi fanou‰ky.

¤e‰ení ze str. 7 - Profesofii jak je neznáte:1. Pavla Pernicová (M, IVT)2. Lenka Bare‰ová (Tv, Nj)

3. Ivana Zikmundová (âj, D)4. Petr Daubner (Z, D)

30

SSuuddookkuu

·éfredaktorLaura Haiselová (7.V)

RedakceLucie Rudolecká (1.V), Alice Kopalová (1.V), MagdalenaHamáãková (1.V), Martina Kune‰ová (2.V), Adam Cepník (2.V),Denisa ·enk˘fiová (3.V), Vûra Hujerová (3.V), JosefínaKurfürstová (4.V), Metodûj Novotn˘ (4.V), Jan Holan (4.V), Jakub Cepník (4.V), Anna Holanová (6.V), Bronislav âíÏek (7.V),Petra Svobodová (7.V), Jifií Culka (4.B);