ŠKOLNÍ ČASOPISŠKOLNÍ ČASOPIS
GYMNÁZIUM ŠPITÁLSKÁ,GYMNÁZIUM ŠPITÁLSKÁ, PRAHA 9PRAHA 9
19. 4. 2011 ãíslo 38 Cena 10,- Kã19. 4. 2011
DVA ROKYDVA ROKYNA CESTĚNA CESTĚ
KKVVÍÍZZKKVVÍÍZZ
RROOZZHHOOVVOORR RROOZZHHOOVVOORR SS BBAARRBBOORROOUUSS BBAARRBBOORROOUU
HHEEJJNNOOVVOOUUHHEEJJNNOOVVOOUU
ãíslo 38 Cena 10,- Kã
AARRNNOOLLDDAARRNNOOLLDD
DDEEAADD OORR AALLIIVVEE!!DDEEAADD OORR AALLIIVVEE!!
HHRRAANNIICCEEHHRRAANNIICCEEEEXXTTRRÉÉMMUUEEXXTTRRÉÉMMUU
3
VáÏené ãtenáfiky, váÏení ãtenáfii!
Jistû jste si v‰imli, Ïe ãasopis ve va‰ich rukou má barevnou pfiednístranu. Stalo se tak díky sponzorskému daru, kter˘ jsme dostali.V barevném kabátû nás budete moci vídat, dokud cel˘ dar nevyãerpáme.
Tématem tohoto ãísla jsou Extrémy.
Vnímejme tedy extrém jako nûco, co se vymyká zajet˘m kolejím a uniká bûÏn˘m mûfiítkÛm. Extrémy mÛÏeme nalézt v‰ude. Mezi zvífiaty,v architektufie, ve vesmíru a hlavnû mezi lidmi. V lidském jednání a my‰-lení. V názorech.
KdyÏ se fiekne extrémní názor, kaÏdému se hned vybaví radikálnípravicové my‰lenky, rasismus. Tyto ideje jsou jistû odsouzeníhodné.Extrémní názory ale nemusí b˘t jen politické. Jsou to jakékoli my‰len-ky, které jsou odváÏné, spoleãnost je vût‰inovû neuznává a povaÏuje jeza nesmyslné.
Ve své dobû byla za extrémní názor jistû povaÏována i Darwinovaevoluãní teorie o vzniku druhÛ nebo Einsteinova teorie relativity. Od dobtûchto vûdcÛ se mnohé zmûnilo, neochota spoleãnosti pfiijímat nové,zdánlivû „extrémní“ my‰lenky v‰ak zÛstává velmi podobná.
Nemusíme vûfiit v‰emu, co nám nûkdo fiekne. Úplnû bude staãit,kdyÏ si uvûdomíme, Ïe vût‰inov˘ názor není vÏdy správn˘.
Pfieji pfiíjemné ãtení tohoto ãísla ãasopisu ·pit a tû‰ím se na shle-danou pfií‰tû.
Laura Haiselová
4
Obsah ãísla:
5 První státní maturity v âR jsou tady!7 Extrémy z fií‰e zvífiat8 Anketa Extrém9 Známky, to je oã tu bûÏí
11 Let balonem nebo rogalem?13 Cena Stelly aneb Extrémní (a vyhrané) soudy14 Arnold15 Posedlost16 Rozhovor s Barborou Hejnovou20 Poetry tristis21 Differences between Czech and English Easter22 Rekordní ãlánek o rekordní knize24 Kat Mydláfi25 Dva roky Na Cestû27 Pût nejextrémnûj‰ích míst k Ïivotu na svûtû29 Hranice extrému30 Dead or Alive!32 Kvíz34 I zemfiít se dá extrémnû aneb Darwinova cena35 „Parlez vous francais, madame?“37 What’s up
5
PPrrvvnníí ssttááttnníí mmaattuurriittyy vv ââRR jjssoouu ttaaddyy!!
Klára Zikmundová
Státní maturity – jedno z nejdiskutovanûj‰ích témat za posled-ních pár let. Nyní jejich premiéra klepe na dvefie a brzy se do-
zvíme, zda firma Cermat tento miliardov˘ projekt dobfie pfiipravila. V generálce, která se uskuteãnila na zaãátku ‰kolního roku2010/2011, se objevila fiada nedostatkÛ, hlavnû ve vyhodnocování,a proto studenti, kantofii a snad i ministr ‰kolství Dobe‰ doufají, Ïematurita „na ostro“ probûhne tak, jak by mûla.
Na na‰í ‰kole jsou leto‰ní maturity zahajovány dnes, 19. dubna,profilovou písemnou zkou‰kou z matematiky. K ústním zkou‰kámprofilové i spoleãné ãásti maturanti pfiistoupí mezi 16. aÏ 27. kvût-nem a v prvním ãervnovém t˘dnu sloÏí písemné zkou‰ky spoleãnéãásti. Maturitní vysvûdãení budou pfiedána nejpozdûji 20. ãervna.
A jak uÏ jsem jednou uvedla, státní maturity jsou v na‰í spoleã-nosti oblíben˘m tématem diskusí. Proto jsem se rozhodla vyzpoví-dat na‰eho pana fieditele.
Myslíte si, Ïe je dobfie, Ïe se sjednotí maturity na ãesk˘chstfiedních ‰kolách, nebo by bylo podle Vás lep‰í ponechat sta-r˘ systém maturit, kdy maturita napfi. na soukrom˘ch ‰koláchmohla b˘t jednodu‰‰í, aãkoli pfii pfiijímacím fiízení na V· mûlastejnou váhu jako maturita na elitním gymnáziu?
Myslím, Ïe je dobfie, Ïe to bude sjednocené.
Chtûl byste, aby studenti gymnázií museli povinnû skládatvy‰‰í úroveÀ maturity?
To bych ani nechtûl, ale co bych chtûl, je, aby studenti gymná-zia v‰ichni povinnû skládali matematiku niωí úrovnû. V‰ichni stu-denti gymnázia by to zvládli hravû, opravdu. Nebyl by v tom vÛbecÏádn˘ problém. Já jsem letos dával tfieÈákÛm (tûm, ktefií mají semi-náfi z matematiky) maturitní zkou‰ku naneãisto, tu, co byla na pod-zim, a v‰ichni by to hravû sloÏili uÏ po druháku.
‰kola
6
Pokud byste mûl zvolit, jestli studenti na‰í ‰koly budouskládat profilovou ãást státní maturity ze 2 nebo ze 3 pfiedmû-tÛ, kterou moÏnost byste vybral?
Letos jsem zvolil 2 pfiedmûty, aby to mûli jednodu‰‰í, protoÏepokud se do budoucna poãítá se 3 pfiedmûty ve spoleãné ãásti, takbych zÛstal u tûch 2 pfiedmûtÛ v profilové ãásti. Ale bohuÏel to asibudeme muset zmûnit, protoÏe se pfiedpokládá, Ïe gymnázia bu-dou muset mít 3 pfiedmûty.
Myslíte, Ïe generálku, která probûhla v fiíjnu, firma Cermatpfiipravila dobfie a Ïe chyby zavinili kantofii?
Na‰i kantofii chyby neudûlali. To, co bylo ‰patnû vyhodnocenostudentce na‰í ‰koly, bylo urãitû chybou Cermatu. KdyÏ se ale v no-vinách pí‰e o tûch tisících chyb, tak si myslím, Ïe to nebyly tisícechyb, ale prostû tam byly zfiejmû nûjaké systémové chyby a pfied-pokládám, Ïe se to dá o‰etfiit.
Oãekáváte tedy, Ïe maturity v kvûtnu a ãervnu probûhnou lépe?
Myslím si, Ïe to probûhne lépe, ale ne úplnû bez chyb. Je toprostû tak velká akce, Ïe chyby se tam vyskytnou. Jsme lidi a lididûlaj chyby, ale myslím, Ïe to dopadne dobfie.
Podle nûkter˘ch studentÛ je niωí úroveÀ smû‰nû jednodu-chá, jiní v ní pfii generálce neuspûli. V matematice dokonce 48%.Co si myslíte o úrovni státní maturity?
Ta maturita musí b˘t taková. Má-li vyzkou‰et studenty uãÀov-sk˘ch ‰kol a souãasnû v˘borné gymnazisty, tak to nemÛÏe dopad-nout jinak, neÏ Ïe v˘born˘m gymnazistÛm se to zdá smû‰né a ti uã-Àové tam propadají.
Po generálce byli studenti pfiekvapeni, jak velk˘ je rozdílmezi niωí a vy‰‰í úrovní. Je podle vás v pofiádku, Ïe je mezinimi takov˘ rozdíl, nebo by je bylo lep‰í trochu pfiiblíÏit, popfi.zavést pouze 1 úroveÀ?
Pokud by byla jen 1 úroveÀ, pak by to byla asi ta niωí, aby pro-‰li uãÀové. To nás ale nikam neposouvá. Pro nás (gymnázia) je tavy‰‰í úroveÀ dobrá, nicménû bych ji nedával povinnû, protoÏe bypak gymnazisti mohli mít hor‰í v˘sledky neÏ uãÀové, pfiestoÏe ma-jí mnohem lep‰í znalosti.
Dûkuji za rozhovor.
EExxttrréémmyy zz fifií퉉ee zzvvíífifiaattMagda Hamáãková
Extrémy mÛÏeme najít mezi lidmi, v lidském chování i ko-nání. Lidé si rádi pofiizují nejrÛznûj‰í zvífiátka. Nevybírají
si v‰ak vût‰inou Ïádné extrémní „kousky“. Umíte si pfiedstavitdomácího mazlíãka tûÏkého nûkolik tun nebo dlouhého nûkolikdesítek metrÛ? Podívejme se na nûkolik extrémÛ ze svûta zvífiat:
EXTRÉMNÍ VELIKOST: Plejtvák obrovsk˘ (nejvût‰í velryba) váÏíaÏ 190 tun a mûfií aÏ 30 metrÛ.EXTRÉMNÍ VÁHA VEJCE: Nejtûωí vejce, dvanáctikilogramové,kladl vyhynul˘ p‰tros madagaskarsk˘.EXTRÉMNÍ SKOKY: Klokan v nebezpeãí vyskoãí aÏ do ãtyfimet-rové v˘‰ky a dûlá pfii tom skoky del‰í neÏ 14 metrÛ.EXTRÉMNÍ POâET MLÁëAT: Kfieãku zlatému se pfii dobrédomácí péãi mÛÏe narodit aÏ 22 mláìat v jednom vrhu.EXTRÉMNÍ ROZPùTÍ K¤ÍDEL: Rozpûtí kfiídel labutû trubaãe je3,1 metru.EXTRÉMNÍ ZRAK: Sokol stûhovav˘ se vrhá na svou kofiist aÏ 7 kmvzdálenou.EXTRÉMNÍ DÉLKA JAZYKA: Mraveneãník pfii lovu mravencÛ a termitÛ vyplázne jazyk aÏ do délky 60 cm.EXTRÉMNÍ ÎÍZE≈: Velbloud bez vody vydrÏí nûkolik dní. Pokudse k ní dostane, vypije naráz aÏ 100 litrÛ bûhem nûkolika minut.EXTRÉMNÍ DÉLKA A VÁHA: Krajta, nejdel‰í z hadÛ, mûfií 10 metrÛ a váÏí 150 kg. Naopak nejmen‰í had, slepan ãervovit˘,mûfií pouh˘ch 10 cm.EXTRÉMNÍ ÎÁBA: Nejvût‰í Ïába svûta, skokan obrovsk˘, váÏí4 kg a mûfií 80 cm.
7
téma
8
AAnnkkeettaa EExxttrréémm
Roland Fritsch, Martin Ko‰atka
Extrém. Co je to vlastnû extrém? Nebyli jsme si jistí, a proto jsme udûlali anketu. ZároveÀ nás zajímalo, co
kdo povaÏuje za extrémní sporty a zdali je nûkdy zkou‰eli. Takjsme poloÏili na‰im spoluÏákÛm a profesorÛm tyto otázky:
1. Co si pfiedstavíte pod slovem extrém?
2. Vyzkou‰el/a jste nûkdy extrémní sport? Jestli ano, jak˘?
Barbora Hejnová (Aj)
1. Cokoliv, co vyboãuje z normy, napfiíklad extrémní sporty.2. Ne, ale zkusila jsem lanové centrum a terénní kolobûÏky.
Mgr. Pavla Pernicová (M, IVT)
1. Cokoliv, co je na nebo za krajní mezí.2. Ne, nejextrémnûj‰í vûc byla lanovka v lanovém centru.
Daniel Dobr (4.V)
1. Nûco hodnû adrenalinového, z ãeho tuhne krev.2. Skákal jsem z dvanáctimetrového útesu do mofie.
Adam John (1.V)
1. Nûco, co není z normálního Ïivota, tfieba bungee jumping.2. Ne.
Petra ·tûpánová (Vv, D)
1. Terorismus, nûco s adrenalinem.2. Ne.
David Trojan (3.V)
1. Slu‰ní Ïáci primy.2. Ano, lezení na umûlé stûnû.
anketa
9
ZZnnáámmkkyy,, ttoo jjee ooãã ttuu bbûûÏÏííLaura Haiselová
Studenti na‰í ‰koly jsou hodnoceni známkami od jednédo pûti. Od v˘borné po nedostateãnou, chcete-li. Dala
by se napsat celá kniha o tom, Ïe známky ve skuteãnosti ne-vypovídají o znalostech studenta. Îe mají úzké spektrum stup-ÀÛ. Îe nejsou dÛleÏité. Îe jsou zbyteãné. MoÏná je to pravda,moÏná ne. Jak ale známky vznikají?
KaÏd˘ vyuãující má svÛj vlastní systém, jak ohodnotit v˘konystudentÛ – aÈ uÏ jsou to rÛzná bodová rozmezí, procenta, spoluhod-nocení spoluÏákÛ, nebo nûco úplnû jiného. Nedávno v‰ak byla nana‰í ‰kole zavedena novinka – dÛrazné odmûÀování nejhor‰ích a nejlep‰ích v˘konÛ.
To znamená, Ïe pokud studentnapí‰e test extrémnû ‰patnû nebo na-opak za pln˘ poãet bodÛ, jeho znám-ka bude mít vy‰‰í neÏ bûÏnou váhu.Toto opatfiení vyvolalo mezi studentymnoho emocí. Proã?
„KdyÏ pí‰u v jeden den tfii testy,nemÛÏu se stihnout pfiipravit nav‰echny. TakÏe si prostû spoãítám, na kter˘ se mÛÏu vyka‰lat, a rad‰i se vûnuju ostatním pfiedmûtÛm,“ fiekl mi jeden student, kte-r˘ se, stejnû jako nûktefií dal‰í, cítí nov˘m opatfiením ohroÏen.
Ptala jsem se pana fieditele Antonína Zajíce, co vedlo profesor-sk˘ sbor k zavedení pûtek s vy‰‰í váhou.
„Bylo by nespravedlivé, kdyby student s nula procenty bodÛ získalstejnou známku jako ten se ãtyfiiceti procenty bodÛ, protoÏe mezi je-jich v˘kony je velk˘ rozdíl,“ odpovídá pan fieditel. Dodává, Ïe cílemopatfiení je zabránit studentÛm, aby si poãítali, ze kterého testu mohoudostat pûtku. A pfiesnû to studentÛm vadí – opatfiení je tedy úãinné.
‰kola
10
Vedení ‰koly pr˘ doporuãilo profesorÛm, aby váhu známky mû-nili maximálnû o jednu tfietinu. Pfiiznejme si, Ïe pûtka s váhou 13není zase o tolik hor‰í neÏ pûtka s váhou 10. Napfiíklad zaveden턉estky“ nebo „sedmiãky“ by bylo mnohem hor‰í. Navíc, pokud stu-dent chodí do ‰koly pravidelnû a pfii hodinách nehraje na poãítaãi,nemûl by Ïádn˘ test odevzdávat prázdn˘ s tím, Ïe nic neví – jsmepfieci na v˘bûrové ‰kole...
Vypadá to, Ïe dal‰í novinky ve známkování nás neãekají. Pod-le pana fieditele by bylo ideální procentuální v˘sledky testÛ vÛbecnepfievádût na známky. Studenti by se tak museli snaÏit dosáhnoutco nejvût‰ího poãtu bodÛ a ne jen bodové hranice známky, kterájim zrovna vyhovuje. Ze zákona v‰ak takovéto známkování nenímoÏné.
11
LLeett bbaalloonneemm nneebboo rrooggaalleemm??Vûra Hujerová
Paní profesorka PapeÏová s panem profesorem Schol-zem si po osmi a ãtyfiech letech s dne‰ními maturanty
vyslouÏili nezapomenuteln˘ záÏitek, kter˘ by se dal nazvat i extrémním sportem. Jsou pfiipraveni? Tû‰í se? To se dozvítev následujícím rozhovoru, takÏe si ho nenechte ujít.
Paní profesorka PapeÏová
První, a to pomûrnû podstatná, otázkazní: kdy se vlastnû uskuteãní vበlet?
Já bych zaãala, Ïe mû pomûrnû pfiekva-pilo, Ïe to víte, jelikoÏ jsem se o tom dozvû-dûla na maturitním plese. Tam pfiece niωíroãníky nebyly, ne? Ráda bych letûla na za-ãátku prázdnin. Studenti mi dokonce slíbili,Ïe mi i zamávají.
Co na tuto pozornost fiíká va‰e rodina?
No, kluci se trochu pousmáli a manÏel poletí se mnou.
UÏ jste nûkdy okusila nûjak˘ jin˘ extrémní sport? Nebo vá‰pfiíbuzn˘?
Já nejsem zrovna pfiíznivcem adrenalinov˘ch sportÛ, i kdyÏ, po-kud jde o nûjaké v˘‰ky atd., tak je to spí‰e na mnû neÏ na rodiãích.
Máte ráda adrenalin? Zkou‰ela jste nûjaké dechberoucíatrakce na pouti, kdyÏ jste byla malá?
Já jsem z venkova, takÏe mám za sebou v‰echny klasickéatrakce, které u nás byly. Teprve letos jsem se poprvé vydala naMatûjskou, kde jsem byla ohromena nûkter˘mi atrakcemi Na nû-které bych se opravdu neodváÏila!
‰kola
12
Co byste fiekla, kdyby to byl místo letu balonem let rogalem?
S podmínkou, Ïe by se mnou byl nûjak˘ zku‰en˘ instruktor, kte-rému bych se mohla svûfiit, ano. Jediné, ãeho bych se obávala, jebungee jumping. Nahání mi to hrÛzu.
Pan profesor Scholz
První, a to pomûrnû podstatná,otázka zní: kdy se vlastnû uskuteãnívበlet?
VÛbec nevím, ani netu‰ím.(smích)
Jakou to u vás vyvolalo reakci?
No, ono je to tûωí. Nejdfiíve se mûstudenti opatrnû ptali, co bych na tofiekl atd. Teprve na maturitním plese jsem se dozvûdûl, Ïe to mys-leli váÏnû. Byl jsem víceménû zaskoãen.
Máte rád adrenalin? Zkou‰el jste nûjaké dechberoucíatrakce na pouti, kdyÏ jste byl mal˘?
Ne, já jsem tohle nikdy nevyhledával, nemám to zapotfiebí, animû to nijak neláká.
Jak jste si asi v‰imli, tak je mezi tûmito rozhovory pomûrnû zfie-teln˘ kontrast. ZÛstane jejich názor stejn˘ i po letu? Zmen‰í se po-ãet profesorÛ o dva ãleny? Pokud vás to zajímá, poãkejte si na po-kraãování tohoto ãlánku, které uvedeme na zaãátku ‰kolního roku2011/2012.
CCeennaa SStteellllyy aanneebb EExxttrréémmnníí ((aa vvyyhhrraannéé)) ssoouuddyy
Magda Hamáãková
Cena byla pojmenována podle jedenaosmdesátileté StellyLiebeck, která se kdysi polila kávou a úspû‰nû za to ne-
chala odsoudit McDonalda. Tento pfiípad inspiroval ke kaÏdo-roãnímu vyhlá‰ení nejkurióznûj‰ích pfiípadÛ z USA. Nejãastûjise (kupodivu) soudí teenagefii s McDonaldem, protoÏe po jídlev nûm ztloustli. Zde jsou nûkteré z pfiípadÛ:
Kathleen Robertsová z Texasu vysoudila $ 780 000 za zlome-n˘ kotník, kdyÏ v nábytkáfiském obchodu zakopla o „pobíhajícíhospratka“. Majitelé obchodu byli rozsudkem dosti pfiekvapeni, neboÈpfiedmûtn˘ „pobíhající spratek“ byl syn paní Robertsové.
Devetenáctilet˘ Carl Truman z Los Angeles získal $74 000, kdyÏmu jeho soused pfiejel ruku vozidlem Honda Accord. Pan Truman si zfiej-mû nev‰iml, Ïe nûkdo sedí za volantem auta, ze kterého kradl poklice.
Filadelfská restaurace musela zaplatit panu Amberu Carsonoviz Lancasteru náhradu ve v˘‰i $113 500 poté, co uklouzl na limoná-dû a zlomil si kostrã. Limonáda se dostala na zem zvlá‰tním zpÛso-bem – pan Carson ji po ostfiej‰í v˘mûnû názorÛ chrstl do obliãeje své-mu pfiíteli.
Kara Waltonová z Claymontu vysoudila na noãním klubu ná-hradu za to, Ïe pfii vylézání z okna na WC spadla na zem a vyrazi-la si dva pfiední zuby. Stalo se to proto, Ïe se paní Waltonová po-kou‰ela utéct z toalety bez zaplacení poplatku $3,5. Získala náhra-du $12 000 + náklady za zubafie.
13
téma
Dfiív b˘val pfiesun do ‰koliãkytémûfi zkou‰kou odvahy,
ne‰lápnout do louÏe ãi bfieãkystálo Ïáky dost námahy.
Páchnoucí a nacucaná ãervenohnûdá ohavnostje dnes dávno odepsaná,
koberce uÏ bylo dost.
Teì bl˘ská se na lep‰í ãasya po pár t˘dnech lomozu
byl vylep‰en˘ koncept trasyuveden do provozu.
Nyní zbrusu nová stfiechavypíná se ve vzduchu,
Ïák je ‰Èastn˘ jako blecha,mÛÏe pfiejít po suchu.
Drobn˘ problém tu v‰ak kouká:prÛchod nemá boãní krytí,pfii de‰ti vítr z boku fouká
- stejnû budou v‰ichni zlití.
Jedno je v‰ak ale jisté:v‰echen písek, ‰tûrk a prach
nezanechá pantofle ãisté,a rozná‰en je po chodbách.
Proã je tedy málem trestné jít v papuãích do posilovny,
kdyÏ jsou si tratû (je to zcestné)co do mnoÏství ‰píny rovny?
AArrnnoolldd
14
Znáte Arnolda? Je to ‰kolní kostlivec, kter˘ rád a do v‰eho strkános. KdyÏ se mu nûco nezdá, nebojí se ozvat. Líbí se Vám jehonázory? Souhlasíte s ním? Máte ho rádi? Chcete s ním kamará-dit? Chcete mu pohladit ple‰? Podrbat ho za uchem? Dopisovatsi s ním? Zbít ho? RozloÏit ho na jednotlivé kostiãky a potom zasesestavit? Diskutovat s ním? Hádat se?MÛÏete ho kontaktovat! Arnold sdíli e-mail s redakcí,napi‰te mu na - [email protected]
15
PPoosseeddlloossttVûra Hujerová
Myslím, Ïe pod posedlostí si tfieba i deset lidí mÛÏe pfied-stavit nûco úplnû rozdílného. Od posedlosti ve smyslu
zájmu, hobby, lásky... aÏ k posedlosti, o které se míním bavit.
Posedlost bych popsala hlavnû podle filmu âerná labuÈ. Nejenfakt, Ïe za nûj Natalie Portmanová dostala Oscara, svûdãí totiÏ
o jeho kvalitû. Nina (Natalie Portma-nová) se ve‰ker˘ svÛj ãas vûnujebaletu a dfie, jak jen je to moÏné. Je-jím cílem v baletní kariéfie je zahrátsi Labutí královnu v Labutím jezefie.Ta v‰ak musí ztvárnit svou dobrou i ‰patnou stránku v podobû Bílé a âerné labutû. Po vynaloÏenémúsilí Nina získá svou vysnûnou roli,
ale musí na sobû pracovat více, jelikoÏ je pro ni (kfiehkou, mladou a nezku‰enou dívku cel˘ Ïivot Ïijící s matkou) tûÏké ztvárnit âernoulabuÈ, která by mûla h˘fiit sebevûdomím a umûním svést prince. Ni-na se tím pádem tak neskonale snaÏí o to, co nezná, aÏ to pfiejde v pravou posedlost. Ta se projeví v halucinacích, které Nina neroz-li‰uje od reality, coÏ jí velmi znepfiíjemní Ïivot. Sice dosáhne svéhocíle, ale ony stejné halucinace se stanou pfiíãinou Nininy smrti.
kultura/názor
16
RRoozzhhoovvoorr ss BBaarrbboorroouu HHeejjnnoovvoouuJifií Culka
Na na‰e gymnázium v poslední dobû ãasto pfiicházejí no-ví uãitelé, zvlá‰tû pak angliãtináfii. Redaktofii na‰eho ãa-
sopisu pomalu neví, kterého oslovit dfiív, aby s ním udûlali krát-ké interview, které by pfiiblíÏilo osobnost nového kantora a uká-zalo jej studentÛm z trochu jiné stránky, neÏ mohou vidût ve‰kolních uãebnách. ProtoÏe na‰e tfiída dostala od zaãátku to-hoto ‰kolního roku na angliãtinu paní profesorku Barboru Hej-novou, rozhodl jsem se vyzpovídat právû ji.
Dobr˘ den. Zaãneme prostouotázkou: kolik vám je let?
Dvacet osm.
Mohu mít smûl˘ dotaz? Jstepomûrnû mladá, pfiedpokládám, Ïeje‰tû nemáte dûti...
Nemám.
Nicménû jste ãerstvû vdaná...
Ano.
Plánujete tedy v nejbliωí dobû mít dûti?
(Smích) Opravdu myslíte, Ïe bych vám to fiekla, kdybych to plá-novala? No, je to pochopitelné, Ïe asi vzhledem k mému vûku dobudoucna plánuji mít dûti.
âím jste chtûla b˘t jako malá?
VÛbec si nevzpomínám, Ïe bych mûla nûjaké dûtské pfiedsta-vy o své budoucí profesi. Potom kdyÏ jsem byla na osmiletém gym-náziu, tak jsem pfiem˘‰lela, Ïe budu dûlat pfiekladatelku nebo tlu-moãnici. Nikdy mû nenapadlo, Ïe budu uãit. Chtûla jsem ale urãitûdûlat jazyky.
rozhovor
17
Kterou vysokou ‰kolu jste studovala?
Je‰tû nemám dostudováno, stále studuji. Zaãala jsem na Filo-zofické fakultû Univerzity Karlovy v Praze dvouoborové studiumanglistiky-amerikanistiky a latiny. Po dvou letech jsem anglistikuopustila a místo ní si vzala starofieãtinu. Nicménû po nûjaké dobûjsem toho kvÛli nedostatku ãasu nechala. Teì studuji pedagogikua je‰tû nûjak˘ ãas budu.
Plánujete na na‰í ‰kole vyuãovat latinu?
Ano, latina jako nepovinn˘ pfiedmût v pfií‰tím ‰kolním roce bu-de a pfiihlásilo se na ni asi 40 lidí.
Mûl bych otázku na vበstudentsk˘ Ïivot. Pfiedpokládám,Ïe jste byla studentka vzorná a bezproblémová.
Na základní ‰kole i gymnáziu urãitû ano. Na vysoké ‰kole jsemve druháku zaãla pracovat. Od té doby to jde s mojí studijní pílí ra-pidnû z kopce.
Uãila jste uÏ i na jin˘ch ‰kolách?
Uãila jsem ‰est let na Gymnáziu Jaroslava Seiferta zde ve Vysoãanech.
Vnímáte nûjaké rozdíly mezi na‰í ‰kolou a va‰ím pfiedcho-zím pÛsobi‰tûm?
Jisté rozdíly tu jsou patrné. Technicky vzato, tady jsou vût‰í tfií-dy, tam bylo maximálnû 24 lidí v kaÏdé tfiídû, v‰ichni jsme se na té‰kole znali osobnû. Tam jsem mûla tfieba dvanáct lidí ve skupinû a bylo to moc. Tady kdyÏ mi pfiijde jenom dvanáct lidí, tak je to pfií-jemné.
Jak vnímáte úroveÀ studentÛ na na‰í ‰kole?
To se nedá tak generalizovat, ale dá se fiíct, Ïe zdej‰í studentijsou srovnatelní s tûmi z mého b˘valého pÛsobi‰tû. Tam mûli stu-denti hodnû hodin s rodil˘m mluvãím a v men‰ích skupinách, tak-Ïe tam ti lidé byli trochu víc zvyklí mluvit neÏ tady, ale zase mûli po-mûrnû hor‰í gramatiku a písemn˘ projev.
18
Pfiejdûme k va‰im zájmÛm a koníãkÛm. Jaké aktivity pro-vozujete?
Sporty, nejvíc asi bruslení – in-line bruslení, chození do divadla,deskové hry. A potom geocaching, to dûlám taky... Ráda chodímdo kina, ráda chodím na túry a na procházky nebo jezdím na kole,i kdyÏ na to moc nemám ãas.
Cestujete ãasto? Byla jste nûkdy v nûjaké exotické zemi?
Cestujeme jen po Evropû. Ale tfieba loni mû úplnû dostalo, kdyÏjsme byli s manÏelem v âerné Hofie. Nav‰tívili jsme pohofií Durmi-tor, kde se dají podnikat nádherné túry a nejlep‰í na tom v‰em je,Ïe tam nejsou turisti.
âtete anglické knihy?
Ano.
A jak˘ je vበoblíben˘ autor?
To je velmi tûÏké fiíci. Mám ráda obecnû jakoukoliv, nejen ang-lickou, literaturu, ve volném ãase si pfieãtu tfieba fantasy, pfii tom sedobfie relaxuje. Teì ãtu tfieba Roberta Holdstocka nebo TerryhoPratchetta.
Máte doma nûjakého zvífiecího mazlíãka?
Máme dvû koãky a pagekona fiasnatého.
Gekon je nûjak˘ druh plazu podobn˘ chameleonovi, nem˘-lím-li se?
Jo. Psa jsme nechtûli, protoÏe ten by u nás trpûl – kaÏdou chví-li jsme s manÏelem pryã a nemûl by ho kdo venãit. Zato koãky jsouv tomhle ohledu v pohodû a navíc vÏdycky jsme je chtûli. Ten ge-kon je spí‰ manÏelÛv, rád se o nûj stará, je to jedna z jeho nejmi-lej‰ích zálib.
19
Jaké to je b˘t dcerou dal‰í ãlenky profesorského sboru? Je to stejné, jako by tu nebyla?
No, stejné to není, jako by tu moje máma nebyla. To ani stejnéb˘t nemÛÏe. Myslím si, Ïe kaÏd˘ ãlovûk se v kolektivu chová jinak,kdyÏ tam má matku. Pro mû byl docela ‰ok vidût, jaká je v práci a v kontaktu se studenty. Ona je úplnû jiná tady neÏ doma. Já jsemji znala jako úplnû jiného ãlovûka neÏ tady a docela mû pfiekvapu-je vidût ji z toho úplnû jiného pohledu. Myslím, Ïe i kdyÏ je nûkdyobtíÏné oddûlovat tu úroveÀ „máma a dcera“ a „kolegynû a kolegy-nû“, tak se nám to docela dafií. Opravdu se chová úplnû jinak tadyneÏ doma.
Kterou látku vyuãujete nejradûji a naopak nejménû ráda?
Stra‰nû nerada uãím vtaÏné vûty. Jinak mám ráda skorov‰echno. Mû baví vyuãovat systematicky a baví mû pfiipravovat li-di cílenû na v‰echny moÏné jazykové zkou‰ky a certifikáty.
Va‰e matka vede letos kurz CAE pro septimu...
Ano. Pro pfií‰tí rok jsme si to rozdûlily na pÛlky, protoÏe se tampfiihlásilo hodnû lidí.
Jak si pfiedstavujete ideálního studenta?
To je tûÏká otázka. Nemusí to b˘t za kaÏdou cenu jedniãkáfi. JedÛleÏit˘, aby ten ãlovûk mûl o ten pfiedmût zájem, byl motivovan˘a opravdu se chtûl nûco nauãit. Rozhodnû oceÀuji, kdyÏ se dotyã-n˘ snaÏí, i kdyÏ mu to tfieba nijak zvlá‰È nejde. Správn˘ student byv hodinû nemûl vyru‰ovat, kdyÏ uÏ nemá zrovna ten den náladu, a i to se nûkdy mÛÏe stát, mûl by b˘t schopen si v klidu zalézt do-zadu a neotravovat.
Na závûr si neodpustím jistou otázku, která je typická prov‰echny rozhovory ve ·pitu: trápíte ráda malé vepfiíky?
Nejsem si vûdoma toho, Ïe bych nûco takového dûlala. (smích)
Dûkujeme za rozhovor!
PPooeettrryy ttrriissttiiss
Metodûj Novotn˘
Síní zní ty smutné tóny hran,to lkaní star˘ch dam,
skfiehot vran.
Neptá se kdo ano a kdo ne,smrt a její Ïnû,
kfiik a krev.
Taková je cena Ïivotní,ateista bigotní,
ber ãi nech.
O ãem ti muÏi v rakvích sní,kdyÏ zní, ty hrany, zní,
písnû poslední.
báseÀ
DDiiffffeerreenncceess bbeettwweeeenn CCzzeecchh aanndd EEnngglliisshh EEaasstteerr
Martin Ko‰atka
The Czech and English traditions vary much so I havewritten an article about the differences. But I think it
would be better first to say something about Easter generally.
Easter is a Christian feast but a similar one was celebrated forexample in Gaelic religions. It is the feast of Jesus’s death and ris-ing. Also it is the most important feast for Christians.
But now I will return to the main topic that I am writing about. To begin let’s say something about English Easter.
It may surprise you but the Easter bunny is not common in Eng-land but it is common in America.Also the egg decorating is not anEnglish custom. Another traditionis the Morris dance. A classical fo-od for Easter is the Simnal Cake.
Now let’s write about CzechEaster. Some of the classical customs are, as everyone of youshould now, egg decorating, the Easter bunny and then the egghunt, but also 'pomlázka', which practically consists in beating girlsso they give you sweets and chocalate eggs.
Finally, I would like to say something about the differences. Thecustoms are very different and the opinions could also be different,but there is one that an Englishman would not tolerate; it is the 'po-mlázka'. They would probably say that it is very cruel and humiliating.
english page
22
RReekkoorrddnníí ããlláánneekk oo rreekkoorrddnníí kknniizzee
Jan Holan
Vût‰ina jistû jiÏ pochopila, Ïe je fieã o Guinnessovû knizerekordÛ. Jak ale vlastnû vznikla?
Sir Hugh Beaver byl generálním fieditelem pivovaru Guinness.10. listopadu roku 1951 se zúãastnil setkání myslivcÛ v Irsku. KdyÏse pozdûji ten veãer nepohodl s ostatními ohlednû otázky, zda nej-rychlej‰ím lovn˘m ptactvem v Evropû je korop-tev, nebo kulík zlat˘, napadlo ho, Ïe podob-n˘ch sporÛ musí existovat více a Ïe by se ho-dila kniha, která by mohla spolehlivû potvrditnebo vyvrátit nûkterá tvrzení.
Sir Hugh Beaver zaãal svoji my‰lenku po-malu uskuteãÀovat, kdyÏ mu byli doporuãenidva studenti – dvojãata Ross a Norris McWhir-terovi, ktefií si zaloÏili v Lond˘nû informaãníagenturu. Na Beaverovy pokyny poté McWhirterovi shromáÏdili do-statek informací, aby byla vydána první Guinnessova kniha rekor-dÛ, která vy‰la v srpnu 1954 v nákladu tisíc v˘tiskÛ. Od té doby ta-to tradice pokraãuje a kaÏd˘ rok vychází nová Guinnessova kniharekordÛ. BeaverÛv nápad se stal dokonce tak úspû‰n˘m, Ïe Guin-nessova kniha rekordÛ je nejprodávanûj‰í knihou svûta hned poBibli.
My‰lenka mapovat v‰echna lidská i nelidská NEJ se dostala sa-mozfiejmû i do âeské republiky. Zde se jí ujala agentura Dobr˘ Den.Té se za devatenáct let existence podafiilo shromáÏdit nûkolik tisícãesk˘ch i slovensk˘ch rekordÛ. Krom toho v roce 1994 tato agen-tura také otevfiela v Pelhfiimovû Muzeum rekordÛ a kuriozit. Pelhfii-mov se tak díky tomu stal ãast˘m cílem v˘letÛ, a to jak ãesk˘ch, takzahraniãních turistÛ.
téma
23
Víte, Ïe...
Nejmen‰í jednotka ãasu 10-43
sekund je známá jako PlanckÛvãas? Je to doba, za jak dlouho nejrychlej‰í vûc, tj. svûtlo, pfiekonánejkrat‰í moÏnou vzdálenost, tzv. Planckovu vzdálenost 10-35 m.
Nejvût‰ím skokanem mezi morãaty je morãe jménem Diesel,které pokofiilo vzdálenost 20,5 cm.
Nejvût‰í m˘dlová bublina mûla objem 13.67 m3.
Nejvût‰í hra na schovávanou mûla 188 úãastníkÛ a uspofiádalji Kuniko Teramura v Japonsku v dubnu 2010.
Nejdel‰í slovo pochází z portugal‰tiny a je to inconstitucionalis-simamente. Znamená "s nejvy‰‰ím stupnûm protiústavnosti".
24
KKaatt MMyyddllááfifiBronislav âíÏek
Jednoho dne se mû kamarád zeptal, jestli nechci zhlédnoutpfiedpremiéru muzikálu Kat Mydláfi. ¤ekl jsem si, Ïe je to
v˘born˘ nápad, navíc kdyÏ to byla pfiedpremiéra, a tudíÏ jsem sinemusel kupovat Ïádn˘ lístek. Musím fiíci, Ïe to bylo velmi zají-mavé.
V Ïivotû jsem na vlastní oãi nezaÏil reÏii muzikálu. Proto jsem bylpfiekvapen, Ïe reÏisér neustále okfiikoval zpûváky, aby stáli jinde a Ïesvûtla mají svítit jinak a kulisy se mají posunout pozdûji a ne ve chví-li, kdyÏ je je‰tû rozsvíceno a podobnû. Rozhodnû je to neobvykl˘ zá-Ïitek.
Samotn˘ muzikál, dle mého názoru, nebyl tak dokonal˘, jak jsemoãekával. Vzhledem k tomu, Ïe hudbu skládal geniální skladatel Mi-chal David, mi nûkteré melodie nepfii‰ly zas aÏ tak zajímavé a v párpasáÏích jsem se i trochu nudil. Navíc, uváÏíme-li, Ïe jsme mûli nej-lep‰í moÏné obsazení, zpûváci nepodali aÏ tak skvûl˘ v˘kon. Nejlep-‰í ze zpûvákÛ zde byl bezkonkurenãnû Petr Koláfi a docela hodnû mé-nû znám˘ch zpûvákÛ. Je to zajímavé, ale ãím ãastûji chodím na mu-zikály, tak tím více se setkávám s daleko lep‰ími v˘kony ménû zná-m˘ch zpûvákÛ neÏ samotn˘ch hvûzd.
Tento muzikál je pojat na mÛj vkus aÏ pfiíli‰ modernû. Celou dobuse zde setkáváte s rÛzn˘mi blikátky, které neustále blikají pfiímo doobecenstva, Ïe by z toho jeden aÏ chvílemi dostával epileptick˘ zá-chvat. Naopak, co se mi zde velmi líbilo, byla neuvûfiitelná souhra ku-lis. âlovûk jen mrkl a najednou se pfied ním naskytl úplnû jin˘ obrazneÏ byl pfied tím. Velmi povedené je také plátno za úãinkujícími, kdese promítají rÛzné kulisy a celkovû je zde pouÏita skvûlá technika.
PfiestoÏe jsem zde uvedl nûkolik v˘tek, muzikál celkovû pokládámza celkem slu‰n˘, nelíbily se mi jenom nûkteré jeho pasáÏe. Vidûl jsemuÏ mnoho lep‰ích, ale na druhou stranu i mnoho hor‰ích, takÏe pokudmáte jiÏ koupené lístky, tak je rozhodnû nevracejte. A pokud je je‰tû kou-pené nemáte, tak si je kupte, myslím, Ïe tím rozhodnû chybu neudûlá-te. Ze souãasn˘ch muzikálÛ je nejspí‰ Kat Mydláfi jeden z nejlep‰ích.
kultura
25
DDvvaa rrookkyy NNaa CCeessttûûJosefína Kurfürstová
Drtivá vût‰ina z vás, ktefií znáte Petra Daubnera, si z jehonad‰eného pfiedprázdninového vyprávûní roku 2009 pa-
matujete, Ïe odjel do JiÏní Ameriky. Náv‰tûvníci jeho profilu naFacebooku také vûdí, Ïe svoji cestu prodlouÏil, jak mûl v plánu,„kdyÏ bude dost penûz“, i o Austrálii a Oceánii. A pravidelní ãte-náfii jeho webov˘ch stránek (www.kompas.estranky.cz) vûdí, Ïevelkolepá Cesta s velk˘m C se pomalu, ale jistû blíÏí ke konci.
„Jak ho to vÛbec napadlo? To opravdu jezdí úplnû sám? Kdena to bere peníze?“
Tfii otázky, které obvykle sl˘chávám jako odezvu na svoje vy-právûní o mém b˘valém profesorovi dûjepisu, kter˘ se sám vydalna dobu blíÏe neurãenou do JiÏní Ameriky.
Nápad se panu profesorovi zrodil v hlavû uÏ v dûtství, jakoi mnoho jin˘ch úÏasn˘ch a ãasto nerealizovateln˘ch plánÛ, které sedûtem líhnou v hlavû. Opravdu váÏnû zaãal o uskuteãnûní svého„dobrodruÏství“ pfiem˘‰let aÏ v listopadu roku 2008, kdy se rozho-dl, Ïe projede JiÏní Ameriku a pak (hlavnû podle financí) bude buìpokraãovat dál do Austrálie, Oceánie a Asie, nebo se vrátí. V led-nu roku 2009 si zakoupil jednosmûrnou letenku do Limy, hlavníhomûsta Peru, a 7. ãervence odletûl vstfiíc Latinské Americe. Úplnûsám.
Vypsat krátce, co následovalo, je obtíÏné. Nejlépe popsaná jecelá Cesta na jeho webov˘ch stránkách. Pokou‰et se zhustit dvou-leté putování do jednoho ãlánku by byl nesmysl. Proto jsem se s profesorem Daubnerem spojila pfies e-mail do Austrálie a zepta-la se na ty nej… momenty jeho cesty. Tady jsou:
• Jako nejpÛsobivûj‰í hodnotí Brazílii, JiÏní Georgii a Vanuatu.Kdyby mûl vybírat, kde se mu líbilo nejvíc, vybral by ze státÛ Brazí-lii a z oblastí Amazonii.
‰kola
26
• Nejménû se mu líbilo v Uruguayi. Je to pr˘ zemû úplnû placa-tá, kde nakonec pobyl jen tfii dny.
• Jako nejvût‰í (a pfiíjemné) pfiekvapení uvedl JiÏní Kaledonii.âekal, Ïe cel˘ ostrov bude zniãen tûÏbou niklu. Místo toho zjistil,Ïe vût‰ina ostrova je stále pokryta nádhernou tropickou pfiírodou.
• Ke zklamáním svojí cesty fiadí hlavnû to, Ïe nebyl v jiÏním Pe-ru a prakticky vÛbec nenav‰tívil Kolumbii.
• Dal‰í zklamání, které sice neuvedl, ale já nepochybuji, Ïe tourãitû velká nepfiíjemnost na jeho Cestû byla - v Chile byl okraden.Ukradli mu mal˘ batoh s nejcennûj‰ími vûcmi, co mûl s sebou (mimo notebooku). Na‰tûstí se na‰ly alespoÀ pasy, jinak by muselsvoji Cestu pfiedãasnû ukonãit.
• Celou JiÏní Ameriku, Austrálii i Oceánii rozhodnû v‰em dopo-ruãuje. Ale alespoÀ na pÛl nebo na cel˘ rok. Zájezdy na pár t˘dnÛ(nebo tfieba i na mûsíc) jsou tam moc krátké.
Jak profesor Daubner napsal, celá Cesta naprosto pfiedãilav‰echna jeho oãekávání.
A co cestovatel doporuãuje ãtenáfiÛm ·pitu? „Hlavnû bych kaÏ-dému doporuãil, aby se na takovou cestu sám nûkdy vydal. Nemu-sí to b˘t zrovna kolem zemûkoule, ale prostû vypadnout alespoÀ napÛl roku nebo na rok nûkam do svûta. Také bych doporuãil uãit sevíc cizí jazyky. Sám jsem se pfied Cestou uãil trochu ‰panûlsky, alechce to umût víc…“.
Petr Daubner na Cestû zatím nav‰tívil 17 nezávisl˘ch státÛ, An-tarktidu a 5 závisl˘ch území. Pfied sv˘m návratem do âeské repub-liky se chystá je‰tû zavítat mimo zbytku Austrálie i do Malajsie a Singapuru (nebo eventuálnû i do více státÛ). DomÛ se vrátí 1. srp-na 2011.
Pfiejeme dal‰í pfiíjemné záÏitky na cestách a ‰Èastn˘ návrat!
27
PPûûtt nneejjeexxttrréémmnnûûjj‰‰íícchh mmíísstt kk ÏÏiivvoottuu nnaa ssvvûûttûû
Roland Fritsch
1. Jezero Mono v Kalifornii
Jezero Mono je 2,5x slanûj‰í a 80x zásaditûj‰í neÏ voda v oce-ánech. Je nejstar‰ím jezerem v Severní Americe a nemá Ïádn˘ od-tok, voda se mÛÏe jenom vypafiit. Pfiesto zde Ïijí fiasy, kor˘‰i, hmyz.Druhy, které se dokázaly pfiizpÛsobit tûmto podmínkám, zde totiÏnenacházejí pfiirozené nepfiátele, a proto jich je obrovské mnoÏství.Základem potravního fietûzce jsou zde fiasy, díky tomu v bfieznu vo-da pfiipomíná hrachovou polévku.
2. ¤eka Tinto ve ·panûlsku
Voda fieky Tinto je v podstatû témûfi ãistá kyselina. Za její kyse-lost mÛÏe vysoká koncentrace slouãenin síry a sulfidÛ. Bakterie, kte-ré Ïijí ve vodû, promûÀují sv˘m metabolismem sulfidy na kyselinu sí-rovou. Dal‰í bakterie zase oxidují Ïelezo z okolních hornin a dávajítak fiíãní vodû rezavou barvu. Je zde 1300 druhÛ organismÛ. KvÛli svéjedineãnosti je prostfiedí fieky Tinto studováno astrobiology z NASA i ‰panûlského Astrobiologického centra. Podobná prostfiedíby se totiÏ mohla snadno vyskytovat na Marsu ãi jinde ve vesmíru.
3. Lost Hammer v Kanadû
PrÛmûrná roãní teplota vzduchu v blízkosti pramene Lost Ham-mer je -15 °C, i pfies tyto nízké teploty voda v prameni nezmrzne,protoÏe má obrovitou koncentraci solí - 24 % (salinita mofiské vo-dy se pohybuje okolo 3,4 %). Voda obsahuje hodnû metanu, ale nekyslík. Byl zde objeven neznám˘ druh mikroorganismÛ archebak-terií, které se metanem Ïiví. Nedávn˘ objev podobn˘ch míst naMarsu dává objevení Ïivota na rudé planetû vût‰í ‰anci.
téma
28
4. Octopus Spring v Yellowstonském národním parku v USA
Dal‰í z nejextrémnûj‰ích míst na Zemi je Yellowstone. Je tu bo-hat˘ vulkanick˘ Ïivot. Pro vûdce studující moÏnosti Ïivota v extrém-ních podmínkách tvofií doslova laboratofi. Jedním z nejzajímavûj‰íchhork˘ch pramenÛ Yellowstonu je Octopus Spring. Není kysel˘, protoje zde mikrobiální ekosystém znaãnû odli‰n˘ od ostatních. Teplota vo-dy je pfies 90 °C. Îijí zde bakterie, které dokáÏí snést teplotu aÏ 88 °C.Jak voda pomalu stoupá k hladinû, ochlazuje se a poskytuje Ïivotníprostfiedí i dal‰ím druhÛm ménû nároãn˘m na teplo, napfi. sinicím.
5. Pou‰È Atacama v Chile
Uzavfiení mezi hor-sk˘mi ‰títy dûlá z chilsképou‰ti jedno z nejsu‰‰íchmíst na svûtû. Nacházejíse zde oblasti, kde nepr-‰elo celé stovky let. Denníteploty dosahují aÏ 50 °Ca noãní 0 °C, zpÛsobenénezvyklou nadmofiskouv˘‰kou (aÏ 5000 m. n. m.).Nedávno zde byl objevenjeden z nejvût‰ích milovníkÛ extrémÛ, bakterie kmene R1. DokáÏípfieÏít extrémní v˘kyvy teplot, dehydrataci, vakuum, radiaci a obrov-skou kyselost. Poté, co pfieÏijí sucho a radiaci, dokáÏí navíc vyuÏítunikátního mechanismu – opravit si svou vlastní DNA.
Zdroj: http://atanova-zasuvka.blog.cz/1011/milovnici-extremu
29
HHrraanniiccee eexxttrréémmuuAnka Holanová
KdyÏ jde o to, co uÏ je extrémno, má kaÏd˘ z nás hrani-ci jinde. Ale kde uÏ jde o stoprocentní extrém, víme
v‰ichni. Nûkteré sporty, fiazené do extrémních, ani nám „nor-málním“ jedincÛm dnes uÏ niãím neobyãejné nepfiijdou. Patfiísem tfieba i horolezectví, jízda na kole v terénu, dálkové plavá-ní nebo jeÏdûní na skateboardu - „sporty jako kaÏdé jiné“.
Bungee-jumping, nejznámûj‰í adrenalinov˘ sport. Spoãíváprostû v tom, Ïe vám na nohy pfiiváÏou dlouhou gumu a skoãíte. Z padesáti, sta metrÛ. Prakticky odkudkoli. Chcete si sáhnout navodu v Korintském prÛplavu?
Zorbing - Struãnû fieãeno jste zavfieni do plastové koule o prÛ-mûru 3,2 metru a pu‰tûni z pomûrnû prudkého svahu. Normální jenabrat rychlost okolo 50 km/h, záleÏí na délce kopce. Do koule sevejdou aÏ tfii lidé, takÏe nudit se rozhodnû nebudete.
Obmûnou zorbingu je aquazorbing, kdy nejste v kouli spu‰tû-ni z vrcholku kopce, ale nacházíte se na klidné vodû a v podstatûse snaÏíte po té vodû chodit, pfiiãemÏ samozfiejmû podléháte fyzi-kálním zákonÛm, na jejichÏ existenci jste dávno zapomnûli. Údaj-nû to je velmi veselá podívaná, obzvlá‰tû kdyÏ jsou v kouli dva. Bo-huÏel krátká, protoÏe „aquazorbista“ je, podle kondice, zcela uta-hán po 5-10 minutách.
Extrémní sport je v pÛvodním v˘znamu sport, jehoÏ provozo-vání je spojené s vy‰‰ím rizikem.
téma
30
DDeeaadd oorr AAlliivvee!!Adam Cepník
„Bylo by politicky nekorektní vyjadfiovat se k tomu,“sdûlil pan profesor Pretl, kdyÏ pfii‰la fieã na fieditelÛv
pobyt v Maìarsku.
KdyÏ se 14. bfiezna ve ‰kole objevily plakáty s nápisem „Wan-ted - Dead or Alive“ a s fotkou fieditelena‰í ‰koly, kaÏd˘ je pfie‰el jen s pou-smáním. VÏdyÈ byl projektov˘ den s te-matikou 30. let, kter˘ v sobû zahrnovali program t˘kající se mafie. Nikdo alenetu‰il, Ïe jsou tyto inzeráty my‰lenyváÏnû. „Ano. Bylo vyhlá‰eno pátrání pofiediteli Antonínu Zajícovi. Proã? To ne-mohu prozradit, fieknûme z politick˘chdÛvodÛ." vysvûtlil mi s kamennou tváfiípan profesor Stanislav Gottwald.
Toto zji‰tûní mi nedalo spát a rozhodljsem se, Ïe zjistím bliωí informace.
V‰e zaãalo 11. bfiezna 2011. Pan fieditel toho dne ráno nedo-razil do ‰koly. V‰ichni fieditelovi blízcí byli v ‰oku, ale na vefiejnostse tyto informace nedostaly. Aby nikdo nic nepoznal, do ‰koly ‰el
zastupovat pana fieditele Alfred Za-jíc, jeho dvojãe. Od tohoto dne o panu fiediteli nikdo nic nesly‰el a nebyla nalezena ani nejmen‰ístopa. Do pátrání se zapojila i Po-licie âeské republiky, ale ve‰kerásnaha byla marná.
Byly vyvû‰eny inzeráty vybízející k hledání Antonína Zajíce, alebohuÏel se na ‰kole objevily pfii projektovém dni a nikdo je nebralváÏnû.
nevûfiíte? vûfite!
Situace ale nabyla zcela jin˘ch rozmûrÛ, kdyÏ se na gymnázi-um donesla informace, Ïe kdesi v Maìarsku byl 17. bfiezna ve ve-ãerních hodinách nalezen vyãerpan˘ a dezorientovan˘ muÏ, kter˘o sobû tvrdil, Ïe je fieditelem jistého praÏského gymnázia. Zfiejmûutrpûl otfies mozku a nic z posledních dní si nepamatoval.
„MoÏností se naskytuje mnoho. Mohlo jít o nûjak˘ druh únosumimozem‰Èany, nebo se dotyãn˘ nûjak˘m zpÛsobem dostal do ji-né dimenze. Z vûdeckého hlediska se naskytuje snad jenom námû-síãnost – ale pfiiznejme si, Ïe je silnû nepravdûpodobné, aby ãlo-vûk urazil za tak krátkou dobu vzdálenost mezi Prahou a Budape‰-tí. Pfiíãinu mÛÏeme hledat také v únosu nûjak˘m zloãincem, ale jásám se pfiikláním spí‰e k neúmyslnému pfiechodu do jiné dimenze,“vysvûtluje záhadolog Gedeon Procházka.
Jak to tedy bylo, zÛstává nejasné. Jediné, co je jisté, je to, Ïehned 18. bfiezna se do Maìarska vydala fieditelova rodina, aby hoodvezla zpût do Prahy. Tak se také stalo a po desetidenním léãe-ní se vrátil zpût do ‰koly.
V‰e tedy dopadlo dobfie, pan fieditel je zpût na svém místû.
Pfiesto stojí za zmínku jistá zpráva, která se na internetu objevila2. dubna. Stojí v ní: „Je to k nevire, ale stalo se to znovu! Jsem v centru Budapesti, do skoly poslete Alfreda. AZ.“ Ke zprávû jepfiiloÏena i následující fotografie. Tak tedy, posuìte sami.
31
KKvvíízzLucie Rudolecká
Pfiipravila jsem si pro vás kvíz. Myslíte si, Ïe uãivo primy zvlád-nete levou zadní? Vyzkou‰ejte si otázky a uvidíte sami!
1) Jaké byly státy Mezopotámie ve starovûku?
a) As˘rie, Babylónie, Sumer, Persieb) As˘rie, Babylónie, Sumerc) S˘rie, Palestina, Arábie
2) V Athénách bylo ve starovûku v ãele státu 9 archontÛ. Jak to bylo ve Spartû?
a) v ãele státu stáli 2 královéb) bylo to úplnû stejné jako v Athénáchc) v ãele státu stálo 7 eforÛ
3) Jak jdou po sobû oceány od nejvût‰ího po nejmen‰í?
a) Indick˘, Atlansk˘, Tich˘, Severní ledov˘, JiÏníb) Tich˘, Atlansk˘, Indick˘, JiÏní, Severní ledov˘c) Atlansk˘, Tich˘, Indick˘, Severní ledov˘
4) Jaká osobnost je na 2000 bankovce?
a) T. G. Masarykb) Karel IV.c) Ema Destinová
5) Pfii uãení mÛÏeme uplatnit rÛzné typy uãení. KaÏdému vyhovuje jiná. Na jaké typy se podle toho lidédûlí?
a) zrakov˘, sluchov˘, pohybov˘b) logick˘, teoretick˘, praktick˘c) obrázkov˘, textov˘
32
kvíz
6) Které ãásti buÀky nemá buÀka Ïivoãi‰ná, ale jen rostlinná?
a) bunûãná stûna, vakuoly, chloroplastyb) jádroc) mitochondrie, plazmatická membrána
7) Jak˘mi 2 organismy je tvofien li‰ejník?
a) prvok + siniceb) fiasa + sinicec) houba + fiasa nebo sinice
8) Na jaká stádia se dûlí v˘vin nepfiím˘ s promûnou dokonalou?
a) vajíãko, larva, dospûlecb) vajíãko, larva, kukla, dospûlecc) larva, dospûlec
9) âím se zab˘vá stylistika?
a) Je to vûda, která se zab˘vá modernizací zastaral˘ch slov.b) Je to vûda o zpÛsobu v˘bûru a uspofiádání slov v jazykov˘ch
projevech.c) Takov˘ obor vÛbec neexistuje.
10) Kdy Ïil Jaroslav Foglar?
a) v letech 1834-1891b) v letech 1901-1986c) v letech 1907-1999
¤e‰ení: 1b, 2a, 3b, 4c, 5a, 6a, 7c, 8b, 9b, 10c
33
II zzeemmfifiíítt ssee ddáá eexxttrréémmnnûû aanneebbDDaarrwwiinnoovvaa cceennaa
Magda Hamáãková
Darwinova cena se udûluje lidem, ktefií zemfieli svou ne-opatrností nebo hloupostí. Zajímá vás, kdo napfiíklad
cenu dostal? Tak ãtûte dál!
Michael pozoroval kamaráda pfii ãi‰tûní akvária a stûÏoval si najednu z ryb, která rychle rostla a poÏírala ostatní. S v˘kfiikem „Takjí provedeme to samé“ ji Michael vzal a strãil do úst. Stále Ïivá ry-ba mu v‰ak uvízla v hrtanu a neÏ pfiijela pomoc, byl Michael mrtv˘.Ocásek vyãuhující z úst se stále mrskal…
Vyhlá‰en˘ lovec Ali chytil hada poblíÏ Teheránu tak, Ïe jej pfiimáãkl k zemi paÏbou. Plaz se zaãal kolem pu‰ky ovíjet natolik,Ïe zmáãkl spou‰È a prostfielil Alimu hlavu.
Tfii inteligenti chytili na golfu sysla. Odnesli jej do malé dfievû-né boudy, zavfieli do bed˘nky a postfiíkali ho zmrazovací látkou.KdyÏ sysel stále Ïil, pfiem˘‰leli, jak jej zabít, k ãemuÏ si zapálili cigaretu. Bouda plná v˘parÛ bouchla a pfieÏil…pouze sysel.
Daniel byl propu‰tûn z hasiãského sboru v Sequoyah. Jeho ka-marádi se mu rozhodli udûlat radost tím, Ïe mu „zafiídí“ poÏár v ne-obydleném domû, kter˘ „obûtavû“ zlikviduje „náhodou“ procháze-jící Daniel. Plán zkrachoval, kdyÏ Daniel pfii rozlévání benzinu uví-zl ve sklepû. KdyÏ jeden z kamarádÛ dÛm zapálil, Danielovi nezby-lo neÏ uhofiet.
Malé kufie spadlo v Egyptû do studny. Postupnû se jej vydalovylovit ‰est lidí. KdyÏ ‰est utopen˘ch postupnû vytáhli profesionál-ní záchranáfii, vylovili i viníka – kufie. Jak jinak neÏ Ïivé.
34
téma
„„PPaarrlleezz vvoouuss ffrraannccaaiiss,, mmaaddaammee??““Denisa ·enk˘fiová
Musím se vám s nûãím svûfiit - poslední dobou Ïiji vel-mi kulturní Ïivot. Za poslední pÛlrok jsem se sv˘mi ro-
diãi, prarodiãi ãi kamarády nav‰tívila v‰elijaká divadla, muzeai koncertní sínû vícekrát, neÏ za celou dobu, co jsem vÛbec na-Ïivu. Samotnou mû taková my‰lenka ponûkud vyvádí z míry.Na druhou stranu mû tento fakt pfiivádí k uvaÏování nad tím, Ïei takové váÏné kulturní akce mohou pfiinést neãekané, mnoh-dy i pomûrnû vtipné záÏitky, z nichÏ se ihned stanou vzpomín-ky, na které se opravdu dlouho nezapomíná.
Ptáte se, proã je název mého ãlánku ve francouzském jazyce?Nezb˘vá neÏ ãíst dál…
Kdo ãetl mÛj minul˘ãlánek v rubrice Kultu-ra, jistû ví, Ïe jsem ne-dávno nav‰tívila Ná-rodní divadlo, abych sesv˘mi prarodiãi zhlédlaoperu Bedfiicha Smeta-ny Prodaná nevûsta.
Hned pár t˘dnÛ poté jsem se do Národního divadla vypravilaopût, ov‰em tentokrát ve spoleãnosti m˘ch kulturnû Ïijících rodiãÛ.A na co Ïe jsme se to ‰li podívat? Na Dvofiákovu Rusalku.
Sedûli jsme v pfiízemí v krásné osmé fiadû. Tûsnû pfied zaãát-kem pfiedstavení do sálu vplula skupinka star‰ích, ponûkud hluã-nûj‰ích, ale elegantních FrancouzÛ. Nejprve jsem si jich pfiíli‰ ne-v‰ímala, ale pfii první pfiestávce mé zvûdavosti neunikli. Abyste ro-zumûli, na na‰í ·pitálské se uãím francouz‰tinu teprve první rok, a tak jsem chtûla cizí hovor energick˘ch FrancouzÛ jen ti‰e odpo-slouchávat. Samozfiejmû se mi to vymstilo. Jeden ze star‰ích pá-nÛ se ke mnû náhle otoãil a zadrmolil cosi, pro mne totálnû, nesro-
35
kultura
zumitelného. Znûlo to jako: „Parlez vous francais, madame?“. Je-ho laskav˘ úsmûv mû v té chvíli dost znervóznil. Nebyla jsemschopna ze sebe najednou vydat jedinou hlásku. Nadechla jsemse, usmála, pokud moÏno „francouzsky“, a nakonec ze mû vypad-lo jen „oui“ (ano). Ihned mi do‰lo, Ïe jsem mûla fiíct spí‰ „non“ (ne),ale uÏ bylo moc pozdû. Zaãal mi nejspí‰ sdûlovat své dojmy…Zachránil mû aÏ zvonek ohla‰ující konec pfiestávky. Vzápûtí mû dûjpfiedstavení opût dostal do dobré nálady.
Pfii v˘stupu Vodníka zaznûlo: „JeÏibabu si zavolej, ubohá Rusal-ko bledá!...“. Na titulkovacím zafiízení totiÏ bûÏelo: „Call JeÏibaba, dear Rusalka !..“. Tento pfieklad mû tedy opravdu „dostal“. Jak to asi pochopili ti Francouzi pfiede mnou?
No, takov˘ Dvofiák nebo Smetana, ti by pravdûpodobnû také sou-ãasné moderní pojetí sv˘ch veledûl chápali na první pohled jen stûÏí.
Vfiele Vám doporuãuji náv‰tûvu Národního divadla, protoÏe tako-v˘ záÏitek je zajímav˘m zpestfiením na‰ich ‰kolních dní.
P.S. Nespadnûte u toho z kfiesel…
36
WWhhaatt''ss uupp
19. 4. 2011 Maturita a volby do ‰kolské rady
Dnes, v den, kdy vychází toto ãíslo ·pitu, maturanti na na‰í‰kole psali písemnou zkou‰ku profilové ãásti maturity.NezapomeÀte se zúãastnit voleb do ‰kolské rady! Pokud VámuÏ bylo osmnáct, smíte sami hlasovat. Jinak mÛÏete kandidáty(nûkteré i z fiad studentÛ ‰koly) podpofiit alespoÀ prostfiednictvímsv˘ch rodiãÛ.
26. – 27. 4. 2011 Pfiijímací zkou‰ky
I letos na na‰í ‰kole probûhnou pfiijímací zkou‰ky do prvních roãníkÛ ãtyfiletého a osmiletého studia. Ke ãtyfiletému studiu seletos pfiihlásilo 105 uchazeãÛ, k osmiletému dokonce 275.
17. 6. Uzavfiení klasifikace za 2. pololetí
JiÏ za necelé dva mûsíce nás ãeká uzavfiení klasifikace druhéhopololetí, coÏ znamená konec stresu a blíÏící se zaslouÏenéprázdniny.
30. 6. Vysvûdãení a dal‰í ãíslo ·pitu
Na dal‰í ãíslo ·pitu se mÛÏete tû‰it v poslední ‰kolní den, kter˘letos nastane aÏ v posledním moÏném termínu – 30. 6.
37
·éfredaktorLaura Haiselová (7.V)
RedakceAlice Kopalová (1.V), Magdalena Hamáãková (1.V), LucieRudolecká (1.V), Martin Ko‰atka (1.V), Roland Fritsch (1.V),Martina Kune‰ová (2.V), Adam Cepník (2.V), Denisa ·enk˘fiová(3.V), Vûra Hujerová (3.V), Josefína Kurfürstová (4.V), JakubCepník (4.V), Metodûj Novotn˘ (4.V), Jan Holan (4.V), AnnaHolanová (6.V), Bronislav âíÏek (7.V), Petra Svobodová (7.V),Jifií Culka (4.B)
Pro chytré hlavičky...Pro chytré hlavičky...
SSSSuuuu ddddooookkkk uuuu ttttěěěě žžžžkkkkéééé
SSSSuuuu ddddooookkkk uuuu lllleeeehhhhkkkk éééé
