24
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ORGANIZACÍ VE SPOJITOSTI S OPERAČNÍMI PROGRAMY 17. 10. 2017 (Impact Hub Praha, Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5) Výstupy z konference
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ORGANIZACÍ VE SPOJITOSTI S OPERAČNÍMI PROGRAMY17. 10. 2017
(Impact Hub Praha, Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5)
Výstupy z konference
2
Cíle Národní konference CSR
Společenská odpovědnost se postupně stává jednou ze zakotvených oblastí fungování každé úspěšné
a konkurenceschopné organizace. Ve snaze zefektivnit opatření, kterými Česká republika podporuje
a podněcuje snahy a konání odpovědných organizací, došlo k prospěšnému spojení tří významných
partnerů, jakými jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Rada
kvality ČR.
Cílem Národní konference CSR, která se konala 17. října 2017 v Impact Hub Praha, bylo prezentovat
současný stav společenské odpovědnosti v národním kontextu a poukázat na strategii a směr, kterým
se Česká republika bude v této oblasti ubírat. Záměrem bylo také upozornit na probíhající operační
programy obou ministerstev, které lze využít a propojit je s tématy společenské odpovědnosti.
Nejzásadnější úloha setkání však spočívala ve vytvoření prostoru pro dialog zainteresovaných stran
CSR a získání zpětné vazby od zástupců organizací i dotčených institucí veřejné správy. Nosným
tématem diskusí byly především náměty pro tvorbu nového strategického dokumentu „Národní akční
plán společenské odpovědnosti organizací“.
3
Program konference
Moderátor: Ing. Lucie Mádlová, Ph.D., výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti
a předsedkyně odborné sekce Společenská odpovědnost organizací a udržitelný rozvoj, Rady kvality
ČR
Hlavní blok, 9:30 – 10:55 (konferenční místnost)
▪ Zahájení konference (ministr průmyslu a obchodu Ing. Jiří Havlíček, MBA, ministryně práce
a sociálních věcí Mgr. Michaela Marksová)
▪ Dialog a spolupráce zainteresovaných stran CSR, Národní akční plán společenské
odpovědnosti organizací v České republice (Ing. Pavel Vinkler Ph.D., Ministerstvo průmyslu
a obchodu)
▪ Sociální podnikání a lokální ekonomika (Mgr. Alena Zieglerová, Ministerstvo práce
a sociálních věcí)
▪ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Operační program
Zaměstnanost (JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D., Ministerstvo průmyslu a obchodu),
Mgr. Martin Kučera, Ministerstvo práce a sociálních věcí)
▪ Společenská odpovědnost v rámci Národní politiky kvality (Ing. Lucie Mádlová, Ph.D., Rada
kvality ČR)
Paralelní skupinové diskuze, 11:10 – 12:40
▪ Dialog a spolupráce zainteresovaných stran CSR, Národní akční plán společenské
odpovědnosti organizací v České republice, Roman Bojko, MSc., Ing. Lucie Mádlová, Ph.D.,
konferenční místnost
▪ Sociální podnikání a lokální ekonomika, Mgr. Alena Zieglerová, modrá místnost
Shrnutí výstupů a závěrečná diskuze, 12:50- 13:20
● Ing. Lucie Mádlová, Ph.D., Roman Bojko, MSc., Mgr. Alena Zieglerová, konferenční místnost
Závěr a networking, 13:20 – 14:00
4
Úvodní slova
Konference byla zahájena dvěma úvodními projevy, a to ministrem průmyslu a obchodu Ing. Jiřím
Havlíčkem, MBA a ministryní práce a sociálních věcí Mgr. Michaelou Marksovou.
Úvodní slovo ministra průmyslu a obchodu pana Ing. Jiřího Havlíčka, MBA
Vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové,
dovolte mi, abych vás přivítal na dnešní konferenci s názvem „Společenská odpovědnost organizací
ve spojitosti s operačními programy“. Na úvod bych rád poděkoval Ministerstvu práce a sociálních věcí
a Radě kvality ČR, které ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu toto podnětné setkání
uspořádaly. V jeho průběhu bude Ministerstvo průmyslu a obchodu prezentovat dvě významná témata,
a to „Společenskou odpovědnost organizací“ a „Operační program Podnikání a inovace
pro konkurenceschopnost“.
Využiji příležitosti a v rámci svého vystoupení přiblížím téma Společenská odpovědnost organizací
(Corporate Social Responsibility - CSR) v České republice. Ministerstvo průmyslu a obchodu je od roku
2013 národním gestorem CSR a v návaznosti na to vypracovalo strategický dokument „Národní akční
plán společenské odpovědnosti organizací v České republice“.
Je potěšující zjištění, že společenská odpovědnost organizací se postupně stává nepostradatelnou
součástí národní i mezinárodní politické agendy. V celém světě je toto téma stále více akcentováno
jako základ pro udržitelný rozvoj, tedy rozvoj, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž
by ohrozil schopnost naplňovat potřeby generací budoucích. Hlavním záměrem Ministerstva průmyslu
a obchodu je udržovat CSR stále v rovině dobrovolnosti.
5
CSR je přitom aktuální nejen pro velké společnosti, ale i pro malé a střední podniky, které se snaží být
v této oblasti stále více aktivní. Současně je také nezbytné podporovat rozvoj CSR v orgánech veřejné
správy, což jsme se snažili promítnout do aktualizovaného Národního akčního plánu společenské
odpovědnosti organizací.
Na Ministerstvu průmyslu a obchodu již započaly přípravné práce na zcela novém návrhu akčního
plánu, který bude v souladu s usnesením vlády č. 49 z ledna 2016 předložen vládě do 30. září 2018.
Je na místě zmínit také Radu kvality ČR, která je klíčovým subjektem zajišťujícím propagaci
a koordinaci aktivit v oblasti CSR na národní úrovni, a mimo jiné i její odbornou Sekci pro společenskou
odpovědnost a udržitelný rozvoj.
Vážené dámy, Vážení pánové,
rád bych poukázal na některé významné aktivity, které se nám podařilo zrealizovat od doby převzetí
gesce k CSR Ministerstvem průmyslu a obchodu. Především byl vytvořen v České republice oficiální
portál o společenské odpovědnosti organizací tzv. Národní informační portál o CSR –
www.narodniportal.cz, kde jsou zveřejňovány veškeré informace k CSR, např. sdílení informací
a dobrých praxí, propagace aktivit členů Platformy zainteresovaných stran CSR a mnohé další.
Jednou z dalších významných aktivit bylo vytvoření již zmíněné Platformy zainteresovaných stran CSR,
tedy pléna odborníků, z nichž mnozí jste právě i dnes přítomni na dnešní konferenci.
V průběhu dnešní konference budete moci diskutovat náměty a návrhy pro nový akční plán CSR,
dozvíte se také o Společenské odpovědnosti v rámci Národní politiky kvality a budou vám prezentovány
příklady dobré praxe. Uvítáme tak veškeré vaše komentáře a náměty, které pro nás vždy budou cenným
zdrojem informací.
Jsme si plně vědomi, že pro rozvoj CSR v České republice a současně i pro realizaci jednotlivých aktivit
definovaných v Akčním plánu, je role zainteresovaných aktérů, tedy i vás přítomných, klíčová. Je proto
nezbytné posilovat váš přístup k informacím a spolupracovat s vámi i nadále, mimo jiné i při tvorbě
národní strategie. Současně doufám, že vám bude nový Národní akční plán sloužit i jako jakési vodítko
pro plánování vašich strategií a aktivit.
Vážení, věřím, že rovněž téma Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost bude
zajímavým podnětem k diskusi. Aktuální informace vám představí náměstek Sekce fondů EU, VaVaI
a investičních pobídek, pan JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D.
Přeji vám všem zdárný a úspěšný průběh dnešní konference a nyní mi již dovolte, abych předal slovo
paní ministryni práce a sociálních věcí Mgr. Michaele Marksové.
6
Úvodní slovo paní ministryně práce a sociálních věcí Mgr. Michaely Marksové
Děkuji Vám za slovo, pane ministře, a dovolte mi, vážené dámy a vážení pánové, abych vás i já srdečně
přivítala na této konferenci.
Ministerstvo práce a sociálních věcí je už svou podstatou předurčeno k tomu, aby vytvářelo prostředí
pro společenskou odpovědnost propojením tak silných témat jako je zaměstnanost, sociální
zabezpečení a služby potřebným. Současně jde ale i na našem ministerstvu o činnost vysoce
ekonomickou, protože to, nakolik bude stát schopen na životní situace lidí pružně reagovat, ovlivní jejich
možnosti zapojení se na trh práce a do občanských aktivit, a tím i stabilitu společnosti jako takové.
Stát nemusí pomoc poskytovat přímo, ale má jedinečnou roli v tom, aby pro společensky odpovědné
chování své i ostatních subjektů, zejména obcí a krajů, soukromých podniků a nestátních neziskových
organizací, vytvářel vhodné legislativní prostředí a také efektivní způsoby financování. Ukazuje se, že
podpora společensky žádoucího chování se neobejde bez cíleného propojování subjektů TRHU
s VEŘEJNOU SPRÁVOU a OBČANSKOU SPOLEČNOSTÍ. Příkladem takového propojení je sociální
podnikání na místní úrovni, o čemž tu ještě bude řeč na jednom z dnešních workshopů.
Za doby mého působení vznikl na MPSV rozvojový dokument Koncepce MPSV pro období 2015 – 2017
s výhledem do roku 2020, který se v mnoha tématech potkává s Národním akčním plánem společenské
odpovědnosti organizací v ČR, který je předmětem dnešní konference. Za všechna opatření mi dovolte
krátce zhodnotit tato čtyři:
1. V oblasti vyrovnávání šancí žen a mužů na trhu práce jsme dosáhli zavedení dětských skupin nejen
do legislativy, ale také do praxe. Rodiče mohou nyní bez obav svěřit na pár hodin denně nebo týdně
7
své děti již od 1 roku věku do více než 400 dětských skupin. Kromě toho se podařilo začít s podporou
tzv. mikrojeslí.
2. Nově využívaným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti je podpora regionální mobility
a přestěhování se za prací. Dlouhodobě nezaměstnaní mohou po určitou dobu dostávat příspěvek
až 3,5 tisíce korun měsíčně na dojíždění nebo 50 tisíc korun na přestěhování se za prací.
3. Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek je výrazem odpovědného chování veřejných
zadavatelů – státu, krajů a obcí – k subjektům působícím na trhu. Zaměstnat na veřejných
zakázkách dlouhodobě nezaměstnané nebo osoby zdravotně postižené a hodnotit kromě ceny také
kvalitu začíná patřit k dobrému tónu veřejné správy v ČR a MPSV jde v tomto směru příkladem.
4. Sociální podnikání se v uplynulém období konečně „přehouplo“ přes svůj projektový stín. Přestává
být jen dotační příležitostí, ale aktivity MPSV směřují k tomu, aby se sociální podniky naopak mohly
stát příležitostí pro posílení místních ekonomik. MPSV se zásadním způsobem podílelo na tvorbě
věcného záměru zákona o sociálním podnikání schváleném vládou v květnu roku 2017, přijalo roli
gestora této problematiky a spolu s MPO a Úřadem vlády pracuje na dokončení zákona o sociálním
podnikání v paragrafovém znění. Kromě zákona je nutné hledat systémovou dohodu na způsobu
podpory sociálního podnikání se zhruba šesti ministerstvy a také napříč sektory tak, aby sociální
ekonomika fungovala výhodně pro všechny strany. Vyjasnit je zapotřebí rovněž úlohu samospráv,
vzdělávacích organizací a finančních institucí při podpoře sociálního podnikání v systému sociální
ekonomiky, čemuž může napomoci i dnešní konference.
Dámy a pánové, odrazovým můstkem pro zahájení prvních kroků při realizaci mnoha CSR témat byly
a stále jsou projekty financované z evropských strukturálních a investičních fondů, v případě rezortu
MPSV z Operačního programu Zaměstnanost, jehož aktuální stav Vám dnes přiblíží náměstek Sekce
pro řízení ekonomiky a evropských fondů Mgr. Martin Kučera.
Témat dnešní konference je mnoho a já věřím, že naše setkání bude přínosem nejen pro všechny
přítomné, ale i pro dokončení takových úkolů, jakými jsou např. legislativní ukotvení sociálního
podnikání či příprava zcela nového Národního akčního plánu společenské odpovědnosti organizací
v České republice.
8
Hlavní blok - přehled prezentujících a obsah prezentací
Dialog a spolupráce zainteresovaných stran CSR, Národní akční plán společenské
odpovědnosti organizací v České republice
Ing. Pavel Vinkler, Ph.D.
ředitel Odboru podnikatelského prostředí a vnitřního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo průmyslu a obchodu je od roku 2013 národním gestorem společenské odpovědnosti
organizací. V rámci gestorství připravilo MPO významný strategický dokument s názvem Národní akční
plán společenské odpovědnosti organizací v České republice (dále jen NAP), který je ve své
aktualizované podobě platný na období 2016 – 2018.
NAP je rozdělen do tří částí. Nejzásadnější z hlediska obsahu představuje třetí kapitola Klíčové oblasti
Národního akčního plánu. V rámci každé z 10 klíčových priorit jsou určeny konkrétní cíle a aktivity,
prostřednictvím kterých bude cíle dosaženo a zároveň jsou stanoveny odpovědnosti za tyto aktivity
a termín realizace. Naplňování úkolů NAP průběžně sleduje odbor podnikatelského prostředí a vnitřního
obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu a Odborná sekce Rady kvality ČR Společenská
odpovědnost a udržitelný rozvoj.
Desek klíčových oblastí Národního akčního plánu (Priority a aktivity):
1. Propagace a podpora konceptu společenské odpovědnosti
2. Dialog a spolupráce zainteresovaných stran společenské odpovědnosti
3. Úloha orgánů veřejné správy
4. Šíření, implementace a dodržování mezinárodních standardů chování
9
5. Mezinárodní spolupráce
6. Dodržování lidských práv
7. Sociální podnikání
8. Vzdělávání a výzkum v oblasti společenské odpovědnosti
9. Oceňování organizací za společenskou odpovědnost
10. Ochrana zájmů spotřebitelů
Aktivitami Národního akčního plánu CSR jsou mimo jiné správa Národního informačního portálu o CSR,
nebo například seskupení významných stakeholderů v rámci Platformy zainteresovaných stran CSR.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v současné době pracuje na novém akčním plánu pro budoucí
období. Při jeho tvorbě počítá s výstupy z konference, z dotazníkového šetření, se spoluprací
s odborníky na CSR, se zapojením stakeholderů, se zapojením Platformy zainteresovaných stran CSR,
s uváděním best practices apod. Součástí nového akčního plánu bude rovněž vyhodnocení aktivit
stávajícího Národního Akčního plánu společenské odpovědnosti organizací v České republice. Nový
Akční plán CSR bude platný pro období 2019 – 2023.
10
Sociální podnikání a lokální ekonomika
Mgr. Alena Zieglerová
ředitelka Odboru realizace programů ESF – adaptabilita a rovné příležitosti, Ministerstvo práce
a sociálních věcí
Sociální podnikání představuje jako jedna z kapitol Národního akčního plánu společenské
odpovědnosti organizací v České republice významnou oblast. Dokonce tak významnou, že v květnu
2017 vláda schválila věcný záměr samostatného zákona o sociálním podnikání, na kterém se právě
pracuje, a který by měl být do konce roku 2017 předložen vládě ČR.
Cílem zákona o sociálním podnikání bude především legislativní zakotvení v sociálním podniku, jako
pojmu, dále budou vymezeny rozhodovací pravomoci, které by měly směřovat k MPSV a neposlední
řadě bude stanoven účel samotné regulace, jako jsou společenský prospěch, úspory ve veřejném
financování, nebo například podpora místního a environmentálního rozvoje. Součástí návrhu zákona
je také ustanovení Rady vlády pro rozvoj sociální ekonomiky.
Při přípravě nového zákona se naráží na určité bariéry jako je vymezení kompetencí jednotlivých
resortů, ziskové a neziskové subjekty, majetková účast obcí v kontextu zásady nezávislosti, lokální
princip či zvýhodnění pro sociální podniky. Stěžejním tématem pro sociální podnikání se tak stává
především mezisektorová spolupráce.
Ze zprávy OECD a Evropské komise o sociálním podnikání v České republice z prosince 2016 vyplynul
požadavek na zlepšení ekosystému sociálního podnikání v ČR, který (byl kvantifikován) upozorňoval
na následující nedostatky. Právě na ty se zaměřuje příprava nového zákona o sociálním podnikání.
11
1. Zlepšit viditelnost a rozpoznatelnost sociálních podniků
2. Zpracovat Národní strategii rozvoje sociálního podnikání
3. Uplatňovat subsidiaritu na všech úrovní veřejné správy
4. Zlepšit legislativní a normativní prostředí
5. Rozvinout odpovědné zadávání veřejných zakázek
6. Podpořit kulturu sociálního financování
7. Zajistit optimální využití ESIF
8. Posílit sebe-organizaci komunity sociálních podniků
12
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D.
náměstek ministra průmyslu a obchodu
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) představuje zásadní
program na podporu českých podnikatelů pro období 2014–2020. Má pozitivní dopad na rozvoj
infrastruktury, investice do vzdělávání, vědy a výzkumu, rozvoj venkova, obnovitelných zdrojů energie,
nová pracovní místa, rozvoj a konkurenceschopnost firem atd. Bezpochyby tak ztělesňuje konkrétní
kroky podpory v oblasti společenské odpovědnosti.
Rozpočet operačního programu k alokaci představuje 4,331 mld. EUR. OP obsahuje čtyři věcně
zaměřené prioritní osy a jednu prioritní osu pro technickou pomoc:
• Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace
• Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků
• Účinné nakládání s energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie,
podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání s energií druhotných surovin
• Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních
technologií
13
Operační program Zaměstnanost
Mgr. Martin Kučera
náměstek Sekce ekonomiky a evropských fondů, Ministerstvo práce a sociálních věcí
Operační program Zaměstnanost 2014-2020 (OPZ) se skrze oblasti podpory především nehmotného
charakteru soustředí na rozvoj společenských témat, jakými jsou podpora zaměstnanosti, rovných
příležitostí, nebo například sociálního začleňování. Hlavním mottem programu je dodržování
ekonomické, sociální, genderové a environmentální vyváženosti se zřetelem na snížení lokálních
nerovností. OPZ přispívá z velké části k aktivitám CSR, včetně vytváření sociálních inovací, které
posouvají společnost nad rámec zákonných povinností a vytvářejí předpoklady optimálních řešení
některých sociálních problémů.
Celková alokace OPZ představuje 2,6 mld. EUR v pěti prioritních osách:
14
Společenská odpovědnost v rámci Národní politiky kvality
Ing. Lucie Mádlová, Ph.D.
předsedkyně odborné sekce Společenská odpovědnost a udržitelný rozvoj Rady kvality ČR
Rada kvality ČR jako poradní a koordinační orgán vlády České republiky realizuje v rámci Národní
politiky kvality v ČR řadu aktivit zaměřených na podporu konceptu společenské odpovědnosti. Řadíme
mezi ně především oceňování za společenskou odpovědnost v programech, jako jsou Cena hejtmana
za společenskou odpovědnost, Cena za společenskou odpovědnost „Podnikáme odpovědně“, nebo
Národní cena ČR za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj. Jedním z dalších významných
pilířů Národního akčního plánu společenské odpovědnosti organizací v České republice je dialog
a spolupráce zainteresovaných stran, k tomuto účelu bylo zřízeno uskupení organizací soukromého
i veřejného sektoru, tedy Platforma zainteresovaných stran CSR, jejímž komunikačním nástrojem se
stal Národní informační portál o CSR http://narodniportal.cz/.
Platforma zainteresovaných stran CSR je odrazem dobrovolné vůle organizací soukromého i veřejného
sektoru vést diskuzi a dialog v oblasti společenské odpovědnosti a v současné době sdružuje 56 členů.
15
Praktické workshopy
První část Národní konference CSR proběhla formou odborných prezentací, ta druhá byla naopak
zaměřena na praktické workshopy, během nichž došlo k využití potenciálu koncentrace všech
zainteresovaných osob na jednom místě. Účastníci konference byli nejen z řad významných malých
i velkých podnikatelů, odborových organizací či svazů, ale také zástupci veřejného sektoru, všechny
spojoval především zájem o témata společenské odpovědnosti i sociálního podnikání.
Záměrem dopoledních workshopů bylo podnícení plodných diskusí nad oběma tématy. Aby bylo možné
přiblížit se účastníkům a vytvořit tak přátelskou atmosféru, došlo k rozdělení na základě zájmů
a preferencí přihlášených do dvou tematických okruhů:
● „Dialog a spolupráce zainteresovaných stran CSR + Národní akční plán společenské
odpovědnosti organizací v České republice“
● „Sociální podnikání a lokální ekonomika“.
Dialog a spolupráce zainteresovaných stran CSR + Národní akční plán společenské
odpovědnosti organizací v České republice
Cílem tohoto workshopu bylo sesbírat podněty zainteresovaných stran k právě vznikajícímu národnímu
akčnímu plánu společenské odpovědnosti tak, aby nový dokument co nejvíce odrážel zájmy těch,
kterých se problematika dotýká, a které může příznivě ovlivnit.
V rámci diskusní skupiny došlo dále k rozdělení na tři pracovní hnízda, ve kterých měli účastníci za úkol
odpovídat na otázky, týkající se Národního akčního plánu společenské odpovědnosti organizací
v České republice a to konkrétně: „Jak si představujete ideální stav, co by měl podporovat NAP
CSR v ČR? Jaké témata by měl obsahovat, na co by se měl zaměřovat, co by nemělo chybět?“
16
Následovalo další kolo debat (ování), které bylo zaměřené na formulaci doporučení pro tvorbu
nového akčního plánu CSR.
Hnízdo A
Shrnutí – výstupy z diskuze
Jaká témata by měl obsahovat NAP?
- Vzdělávání ve školkách a školách pro děti a mládež (MŠ, ZŠ, SŠ), podpora dětských projektů
- Vzdělávání zaměstnanců ve firmách a vzdělávání spotřebitelů
- Udržitelný rozvoj
- Odpovědné zadávání veřejných zakázek
- Osvěta, propagace a komunikace vůči odborné a široké veřejnosti
- Podpora vědy a výzkumu v CSR
- Zmapování současné situace CSR v ČR, celospolečenské trendy a priority, provázanost se
stávajícími dokumenty
- Měření dopadu NAP v čase
17
Hnízdo B
Shrnutí – výstupy z diskuze
- Klíčová je výchova
- Je potřeba si definovat cíl, účel, čeho chceme dosáhnout?
- Důraz na výsledek
- Odpovědné zadávání veřejných zakázek vč. zjednodušení administrace
- Bonifikace projektů CSR/podniků CSR
- Veřejná správa instituce – jít příkladem stát
- Mezigenerační přístup (sjednocení společnosti v rámci veřejné komunikace, respektování
pluralitních názorů)
- Veřejná diskuze
- Stakeholdeři/zahraniční praxe
Hnízdo C
Shrnutí – výstupy z diskuze
- Srozumitelně popsat CSR – jednoduchá definice.
- Analýza – rozbor, etapy, vydefinování kompetencí (učit se ze zahraničí – EU, svět - ať
neděláme, co již existuje).
- Jednotnost, postoje státu a ministerstev (ne aby dělali všichni jednu věc), Motivace - nesmí
být odtrženo od reality (svoboda, na CSR by se měli podílet i zaměstnanci).
- Pilotní testování - KPI, Kvantifikace (měřitelnost).
- Zmapované dopady – výsledek (dosažen/nedosažen).
18
Sociální podnikání a lokální ekonomika
Druhý praktický workshop zaměřený na témata sociálního podnikání měl za cíl jednak získat podněty
a zpětnou vazbu ohledně postavení resortů státní správy a jejich kompetencí v oblasti sociálního
podnikání, a zároveň prodiskutovat současnou situaci lokální ekonomiky u nás.
Otázky, které byly v této diskusní skupině pokládány:
„Kdo a jak by měl přispět k rozvoji sociálního podnikání, a co by měly dělat jednotlivé rezorty pro jeho
rozkvět?“
„Jak vidíte situaci v ČR? Jak pomoci vnímání lokální ekonomiky jako zdroje místního rozvoje? Příklady
dobré a špatné praxe sociálních podniků?“
„Jak podpořit, aby podnikatelé podnikali sociálně?“
„Malé podniky, jak by mohly prospět? Jak propojit místní samosprávu a malé podniky/místní
podnikatele?“
19
Závěry konference
Oba vedoucí skupin představili v závěrečné části výstupy za jednotlivé skupiny.
Roman Bojko představil shrnutí vedoucího workshopu Dialog a spolupráce zainteresovaných
stran CSR a to zejména doporučení pro přípravu nového Národního akčního plánu společenské
odpovědnosti organizací v ČR:
- Ve všech pracovních skupinách zazněla důležitost propagace a jednoznačného
a srozumitelného definování prioritních oblastí. Veřejnost by měla být o účelu národního
akčního plánu pravidelně informována, proč vlastně vzniká a k čemu bude sloužit.
- Pro účely propagace je vhodné využívat i nadále současné programy oceňování CSR aktivit.
Významným bodem debat byla také spolupráce zainteresovaných stran, především na úrovni
jednotlivých ministerstev, jejich pravomocí a odpovědností a zároveň potřeba nezbytné
spolupráce na jednotlivých programech, které by si neměly v žádném případě konkurovat,
ale naopak být ve vzájemném souladu.
- Národní akční plán obsahuje strategické priority i konkrétní cíle, tyto však nejsou měřitelné
v čase. Účastníci konference upozornili na nutnost kvantifikace cílů a stanovení měřitelných
ukazatelů, aby bylo možné jednotlivé úkoly vyhodnocovat (tzv. KPIs). Určení cílové hodnoty a
posouzení finálního stavu může napomoci dalšímu rozvoji (v dané problematice) dané
problematiky a zároveň i ke zhodnocení úrovně v oblasti společenské odpovědnosti pro
veřejnost.
- Rozvoj společnosti je dynamický a trendy se stále více rozvíjejí. Je nezbytné, aby byla
společenská odpovědnost posuzována v kontextu, nikoli izolovaně. Udržitelný rozvoj
představuje širší pojetí odpovědnosti a Národní akční plán musí tyto souvislosti plně
respektovat.
- Nový akční plán by měl být zaměřen také na vyšší míru zapojení podnikové sféry. Oceňování
organizací představuje jen jednu z možných cest, jak motivovat ostatní organizace, jak šířit
dobrou praxi a propagovat koncept odpovědného podnikání. Propojení podnikatelského
sektoru s veřejnou správou by mohlo představovat užší spolupráci na obecně prospěšných
projektech.
- Inspiraci lze také čerpat z dlouhodobě prosperujících modelů zahraničních podniků
a organizací.
- V neposlední řadě byla vyzdvižena oblast vzdělávání a výchova CSR, jako jedna z prioritních
oblastí nového akčního plánu. Zaměření na vzdělávání by mělo jít od nejnižších stupňů školství,
zároveň by nemělo být opomenuto vzdělávání jak spotřebitelů, tak například i zaměstnanců
a dalších zainteresovaných osob.
20
Ing. Pavel Vinkler, Ph.D., ředitel Odboru podnikatelského prostředí a vnitřního obchodu, jako zástupce
národního gestora CSR MPO doplnil shrnutí a zdůraznil další významné oblasti, kterým bude v novém
akčním plánu věnována pozornost. Jsou jimi také nefinanční reporting, přímá podpora organizací,
a také poradenství v rámci CSR. MPO také získává další podněty od zainteresovaných stran.
Náměty a připomínky k nově vznikajícímu dokumenty může podat kdokoli prostřednictvím emailu
na adresy: [email protected] a [email protected].
Mgr. Alena Zieglerová představila shrnutí za skupinovou diskuzi Sociální podnikání a lokální
ekonomika
Účastníci pracovního workshopu zaměřeného na sociální podnikání se shodli v otázce kompetencí
jednotlivých rezortů v oblasti podpory sociálního podnikání na úlohách následujících resortů:
- Ministerstvo práce a sociálních věcí by se mělo zaměřit na podporu znevýhodněných osob.
V rámci problematiky náhradního plnění spočívá úloha MPSV v odstraňování bariér pro spolky
a organizace tak, aby docházelo k efektivní podpoře.
- Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci problematiky sociálního podnikání plní funkci
propagátora a iniciátora prostřednictvím investičních pobídek.
- Ministerstvo pro místní rozvoj se zaměřuje na odpovědné zadávání veřejných zakázek,
podpoře místních podniků a komunitně vedenému místnímu rozvoji, tzv. CLLD. CLLD je
zobecněním metody LEADER pro vícefondové financování (EFRR, ESF) a pro všechny typy území
(městské, příměstské, venkovské).
21
- Ministerstvo zemědělství podporuje a rozvíjí CLLD, dále spolupracuje s menšími zemědělskými
podniky a farmami.
- Ministerstvo životního prostředí soustředí svou pozornost do oblastí energetiky, lokálního
pěstování a ochrany životního prostředí.
- Ministerstvo financí plní svou úlohu prostřednictvím daňového zvýhodňování a zapojováním
bankovního sektoru.
Za nejvýznamnějšího hráče na trhu v oblasti rozvoje sociálního podnikání na lokální úrovni označili
účastníci místní samosprávní celky.
Rada vlády pro rozvoj sociálního podnikání bude nadále diskutovat zapojení a úlohy jednotlivých
rezortů.
Závěrečné slovo za MPSV pronesl Mgr. Pavel Dudek, který doplnil, že principy sociálního
uvažování by měly být zakotveny v každém z nás. Vyslovil však zklamání nad tím, že ne vždy tomu
tak je, a proto je podpora a propagace témat jako je společenská odpovědnost a sociální podnikání
nezbytně důležitá.
22
Komentáře a hodnocení účastníků
Účastníci obou workshopů pracovali velice intenzivně, z jejich diskusí lze vyzdvihnout následující
závěry.
Dialog a spolupráce zainteresovaných stran CSR + Národní akční plán
společenské odpovědnosti organizací v České republice
Zpracovatelé nového národního akčního plánu CSR by se měli podle účastníků konference zaměřit na
PROPAGACI dokumentu, informovat širokou veřejnost o tom, k čemu národní akční plán slouží a v
čem je prospěšný. Dále by měly být jasně vydefinovány ROLE a KOMPETENCE všech
zainteresovaných stran tak, aby při jejich konání docházelo k synergickému efektu. Budoucí akční plán
by měl obsahovat MĚŘITENÁ KRITÉRIA, posouditelná v čase. Společenská odpovědnost organizací
by měla být uvažována v kontextu UDRŽITELNÉHO ROZVOJE, zde je důležité vyjasnit vzájemnou
souvislost a ujasnění priorit v obou oblastech. Z praktické stránky upozornili účastníci především na
důležitost VZDĚLÁVÁNÍ a VÝCHOVY v oblasti CSR od útlého věku a také na vyšší míru ZAPOJENÍ
PODNIKATELSKÉHO SEKTORU.
Co například zaznělo?
“Do vznikajícího akčního plánu CSR potřeba zařadit větší důraz na podporu vzdělávání dětí a mládeže
– zavést ve větší míře do systému vzdělávání na ZŠ a MŠ (formování hodnot již v raném věku).
Rozšíření na ZŠ a MŠ bude mít praktický dopad na děti a mládež, pomůže nastavit pravidla slušného
a zodpovědného chování v období, které je důležité pro formování osobnosti.“
„Za důležité se také považuje zmapování dopadů. V současnosti chybí statistiky, chybí údaje, které by
mohly být „odrazovým můstkem“. Stát nekontroluje dopady nových nařízení, či zákonů, atd. Postoj státu
k CSR by měl být jasně definován a zároveň by stát měl umět motivovat organizace k dobrovolnému
dodržování pravidel CSR.“
„Je důležité dbát na odlišnosti v rámci veřejného a neveřejného sektoru, ale přitom je důležité brát oba
sektory jako celek. Stejně tak vnější a vnitřní prostředí organizací.“
Sociální podnikání a lokální ekonomika
Odborníci a zainteresované strany, kteří se věnovali tématům sociálního podnikání a lokální ekonomice,
přispěli svými náměty a pomohli definovat kompetence jednotlivých rezortů. Důležitou roli sehrávají při
rozvoji sociálního podnikání na lokální úrovni podle účastníků workshopu především MÍSTNÍ
SAMOSPRÁVY, které dokáží nejlépe mapovat rozvoj lokální ekonomiky v obcích a vytvářet podmínky
pro podporu místních podnikatelů. Dále se na rozvoji sociálního podnikání významně podílejí
NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE.
Co například zaznělo?
„Podnikání je prostředek, jak udržet lidi v regionu. Poukázat na možnosti vytvoření projektů
multioborových byznysů, které jsou ekonomicky soběstačné, chtějí reinvestovat peníze do firmy,
chovají se environmentálně s lokálním aspektem.“
„Pro podniky je důležitá technická infrastruktura, sociální infrastruktura, dostupnost kvalifikované
pracovní síly a politický záměr. Tyto čtyři faktory může obec ovlivnit. Starosta by měl dát první impulz,
poskytování zpětné vazby je poté zodpovědnost trhu.“
23
„Malý podnik je zároveň i spotřebitel v dané lokalitě.“
Zpětná vazba účastníků na průběh a obsah akce
Konference pro mne byla velmi přínosná. Dozvěděla jsem se mnoho nových zajímavých informací a dala mi impuls pro mé vlastní „nápady“.
Přínos spatřuji především v inspiraci, v průběhu konference mě napadly asi tři nové projekty na CSR, které snad bude možné díky kontaktům získaným na konferenci realizovat.
Z hlediska práce, kterou vykonávám je přínos spíše nižší – spíše o vyslechnutí si „směřování“. Z obsahu konference není pro mě osobně přímo aplikovatelné v praxi nic (domnívám se, že to ani nebylo cílem této akce �). Jako zásadní však hodnotím přínos z hlediska „společenského“ – utřídění názorů na to, jak má vypadat NAP CSR, možnost diskutovat názory odborné veřejnosti.
Vzhledem k interaktivitě, a tak možnosti sdílení různorodých pohledů, byl pro mne přínos akce v tomto ohledu velmi vysoký.
24
Poděkování organizačního týmu konference
Rádi bychom poděkovali všem řečníkům, účastníkům a organizátorům za výborně připravenou
a realizovanou akci. Věříme, že se Národní konference o CSR stane tradicí a dokáže i v příštím roce
spojit nad jedním tématem klíčové aktéry a zainteresované strany k další podnětné diskusi a prezentaci
příkladů dobré praxe.
