Správní řád 2015 (500/2004)

Sbrka zkonR Pedpis . 500/2004 Sb.Zkon sprvn d

Znn 01.01.2015

500 ZKON ze dne 24. ervna 2004 SPRVN D Parlament se usnesl na tomto zkonesk republiky:

ST PRVN VODN USTANOVEN HLAVA I

PEDMT PRAVY 1

(1) Tento zkon upravuje postup orgnmoci vkonn, orgnzemnch samosprvnch celk1) a jinch orgn, prvnickch a fyzickch osob, pokud vykonvaj psobnost v oblasti veejn sprvy (dle jen "sprvn orgn"). (2) Tento zkon nebo jeho jednotliv ustanoven se pouij, nestanov-li zvltn zkon jin postup. (3) Tento zkon se nevztahuje na prvn jednn provdn sprvnmi orgny a na vztahy mezi orgny tho zemnho samosprvnho celku pi vkonu samostatn psobnosti.

HLAVA II

ZKLADN ZSADY INNOSTI SPRVNCH ORGN 2

(1) Sprvn orgn postupuje v souladu se zkony a ostatnmi prvnmi pedpisy, jako i mezinrodnmi smlouvami, kter jsou soust prvnho du (dle jen "prvn pedpisy"). Kde se v tomto zkonmluv o zkon, rozum se tm t mezinrodn smlouva, kter je soust prvnho du. (2) Sprvn orgn uplatuje svou pravomoc pouze k tm elm, k nim mu byla zkonem nebo na zkladzkona svena, a v rozsahu, v jakm mu byla svena. (3) Sprvn orgn et prva nabyt v dobr ve, jako i oprvnn zjmy osob, jich se innost sprvnho orgnu v jednotlivm ppad dotk (dle jen "doten osoby"), a me

Ze dne 24.06.2004stka 174/2004innost od 01.01.2006 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500

SbrkazkonR500/2004Sb.

Strnka1/68

zasahovat do tchto prv jen za podmnek stanovench zkonem a v nezbytnm rozsahu. (4) Sprvn orgn db, aby pijat een bylo v souladu s veejnm zjmem a aby odpovdalo okolnostem danho ppadu, jako i na to, aby pi rozhodovn skutkov shodnch nebo podobnch ppadnevznikaly nedvodn rozdly.

3 Nevyplv-li ze zkona nco jinho, postupuje sprvn orgn tak, aby byl zjitn stav vci, o nm nejsou dvodn pochybnosti, a to v rozsahu, kter je nezbytn pro soulad jeho konu s poadavky uvedenmi v 2.

4 (1) Veejn sprva je slubou veejnosti. Kad, kdo pln koly vyplvajc z psobnosti sprvnho orgnu, m povinnost se k dotenm osobm chovat zdvoile a podle monost jim vychzet vstc. (2) Sprvn orgn v souvislosti se svm konem poskytne doten osobpimen pouen o jejch prvech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze konu a osobnm pomrm doten osoby potebn. (3) Sprvn orgn s dostatenm pedstihem uvdom doten osoby o konu, kter uin, je-li to potebn k hjen jejich prv a neohroz-li to el konu. (4) Sprvn orgn umon dotenm osobm uplatovat jejich prva a oprvnn zjmy.

5 Pokud to povaha projednvan vci umouje, pokus se sprvn orgn o smrn odstrann rozpor, kter brn dnmu projednn a rozhodnut dan vci.

6 (1) Sprvn orgn vyizuje vci bez zbytench prtah. Nein-li sprvn orgn kony v zkonem stanoven lhtnebo ve lhtpimen, nen-li zkonn lhta stanovena, pouije se ke zjednn npravy ustanoven o ochranped neinnost ( 80). (2) Sprvn orgn postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbyten nklady, a doten osoby co mon nejmnzatuje. Podklady od doten osoby vyaduje jen tehdy, stanov-li tak prvn pedpis. Lze-li vak potebn daje zskat z edn evidence, kterou sprvn orgn sm vede, a pokud o to doten osoba pod, je povinen jejich obstarn zajistit. Pi opatovn dajpodle tohoto ustanoven m sprvn orgn vi tetm osobm, jich se tyto daje mohou tkat, stejn postaven jako doten osoba, na jej podn daje opatuje.

7 (1) Doten osoby maj pi uplatovn svch procesnch prv rovn postaven. Sprvn orgn postupuje vi dotenm osobm nestranna vyaduje od vech dotench osob plnn jejich procesnch povinnost rovnou mrou. (2) Tam, kde by rovnost dotench osob mohla bt ohroena, sprvn orgn uin opaten potebn k jejmu zajitn.

8 (1) Sprvn orgny dbaj vzjemnho souladu vech postup, kter probhaj souasna souvisej s tmi prvy nebo povinnostmi doten osoby. Na to, e souasn probh vce takovch postupu rznch sprvnch orgnnebo u jinch orgnveejn moci, je doten osoba povinna sprvn orgny bezodkladnupozornit. (2) Sprvn orgny vzjemnspolupracuj v zjmu dobr sprvy.

ST DRUH


Strnka2/68

OBECN USTANOVEN O SPRVNM ZEN HLAVA I

SPRVN ZEN 9

Sprvn zen je postup sprvnho orgnu, jeho elem je vydn rozhodnut, jm se v urit vci zakldaj, mn nebo ru prva anebo povinnosti jmenovituren osoby nebo jm se v urit vci prohlauje, e takov osoba prva nebo povinnosti m anebo nem.

HLAVA II

SPRVN ORGNY Dl 1

Pslunost sprvnch orgn 10

Vcn pslunost Sprvn orgny jsou vcnpslun jednat a rozhodovat ve vcech, kter jim byly sveny zkonem nebo na zkladzkona.

11 Mstn pslunost (1) Mstn pslunost sprvnho orgnu je urena

a) v zench tkajcch se innosti astnka zen ( 27) mstem innosti, b) v zench tkajcch se nemovitosti mstem, kde se nemovitost nachz, c) v ostatnch zench tkajcch se podnikatelsk innosti astnka zen, kter je fyzickou osobou, mstem podnikn,2) d) v ostatnch zench tkajcch se fyzick osoby mstem jejho trvalho pobytu,3) poppadmstem pobytu na zem esk republiky podle druhu pobytu cizince4) (dle jen "msto trvalho pobytu"); nem-li fyzick osoba msto trvalho pobytu na zem esk republiky, je mstn pslunost urena poslednm znmm mstem jejho pobytu na zem esk republiky, e) v ostatnch zench tkajcch se prvnick osoby mstem jejho sdla nebo mstem sdla jej organizan sloky;5) u zahranin prvnick osoby je mstn pslunost sprvnho orgnu urena sdlem jej organizan sloky zzen v esk republice; po zruen organizan sloky je mstn pslunost urena poslednm sdlem tto organizan sloky na zem esk republiky.

(2) Je-li mstnpslunch vce sprvnch orgna nedohodnou-li se jinak, provede zen ten z nich, u nho jako prvnho byla podna dost nebo kter z moci edn uinil kon jako prvn. V ostatnch ppadech nebo nelze-li podmnky mstn pslunosti urit, ur mstn pslunost usnesenm nejble spolennadzen sprvn orgn. Nen-li takovho orgnu, ur mstn pslunost usnesenm stedn sprvn ad,6) do jeho psobnosti rozhodovan vc nle.

12 Postoupen pro nepslunost Dojde-li podn ( 37) sprvnmu orgnu, kter nen vcn nebo mstn pslun,


Strnka3/68

bezodkladn je usnesenm postoup pslunmu sprvnmu orgnu a souasn o tom uvdom toho, kdo podn uinil (dle jen "podatel"). M-li sprvn orgn, jemu bylo podn postoupeno, za to, e nen vcn nebo mstn pslun, me je usnesenm postoupit dalmu sprvnmu orgnu nebo vrtit jen se souhlasem svho nadzenho sprvnho orgnu. Usnesen vydan podle tohoto ustanoven se pouze poznamenaj do spisu.

Dodn 13

(1) Pslun sprvn orgn me usnesenm dodat podzen nebo nadzen sprvn orgn anebo jin vcnpslun sprvn orgn (dle jen "dodan sprvn orgn") o proveden konu, kter by sm mohl provst jen s obtemi nebo s neelnmi nklady anebo kter by nemohl provst vbec. Toto usnesen se doruuje pouze dodanmu sprvnmu orgnu a nelze se proti nmu odvolat. (2) Dodan sprvn orgn provede dodan kon, jako i kony, kter zajiuj el dodn. (3) Dodan sprvn orgn provede kon bez zbytenho odkladu. Pokud nelze provst kon bezodkladn, provede ho dodan sprvn orgn ve lht30 dnode dne doruen dodn. V ppad, e dodan sprvn orgn neme lhtu dodret, me jemu nadzen sprvn orgn na jeho nvrh lhtu prodlouit o dobu nezbytnnutnou. (4) Pokud by dodn bylo v rozporu s prvnmi pedpisy, dodan sprvn orgn usnesenm, kter se pouze poznamen do spisu, odmtne kon provst a vyrozum o tom doadujc sprvn orgn. Dodan sprvn orgn, kter nen ve vztahu podzenosti k orgnu doadujcmu, me odmtnout proveden konu t proto, e by jeho proveden vn ohrozilo plnn jeho vlastnch kol, nebo proto, e proveden dodn by vyadovalo vynaloen nemrnch nklad. Proveden dodn lze odmtnout jen s pedchozm souhlasem nadzenho sprvnho orgnu. (5) Dodan sprvn orgn m oprvnn podle 136 odst. 4. (6) Dodn do ciziny upravuj zvltn prvn pedpisy.7)

Dl 2 Vylouen z projednvn a rozhodovn vci 14

(1) Kad osoba bezprostednse podlejc na vkonu pravomoci sprvnho orgnu (dle jen "edn osoba"), o n lze dvodnpedpokldat, e m s ohledem na svj pomr k vci, k astnkm zen nebo jejich zstupcm takov zjem na vsledku zen, pro nj lze pochybovat o jej nepodjatosti, je vylouena ze vech kon v zen, pi jejich provdn by mohla vsledek zen ovlivnit. (2) astnk zen me namtat podjatost edn osoby, jakmile se o n dozv. K nmitce se nepihldne, pokud astnk zen o dvodu vylouen prokazateln vdl, ale bez zbytenho odkladu nmitku neuplatnil. O nmitce rozhodne bezodkladn usnesenm sluebn nadzen edn osoby nebo ten, kdo m obdobn postaven (dle jen "pedstaven"). (3) edn osoba, kter se dozv o okolnostech nasvdujcch, e je vylouena, je povinna o nich bezodkladnuvdomit svho pedstavenho. Do doby, ne pedstaven posoud, zda je edn osoba vylouena, a provede potebn kony, me tato osoba provdt jen takov kony, kter nesnesou odkladu. (4) Pedstaven edn osoby, kter je vylouena, za ni bezodkladnur jinou edn osobu, kter nen k vylouenmu ve vztahu podzenosti. Usnesen o tom se pouze


Strnka4/68

poznamen do spisu. Nelze-li urit nikoho jinho, bezodkladno tom uvdom nadzen sprvn orgn a spolu s tm mu ped spis. Nadzen sprvn orgn postupuje podle 131 odst. 4. (5) Vylouena je t ta edn osoba, kter se astnila zen v te vci na jinm stupni. Dvodem vylouen nen ast na konech ped zahjenm zen nebo na vkonu kontroly provdn podle zvltnho zkona. (6) Ustanoven pedchozch odstavcse nepouij pro vedouc stednch sprvnch ad. (7) Ustanoven odstavc1 a 4 se obdobnuij pro znalce a tlumonky.

Dl 3 Veden zen a kony sprvnch orgn 15

Veden zen (1) Jednotliv kony v zen se in psemn, pokud zkon nestanov jinak nebo pokud to nevyluuje povaha vci. Jednotliv sdlen v prbhu zen lze vi ptomnmu astnku zen uinit stn, pokud ten na psemn formnetrv. Obsah konprovdnch jinou ne psemnou formou se poznamen do spisu, nestanov-li zkon jinak. (2) kony sprvnho orgnu v zen provdj edn osoby oprvnn k tomu podle vnitnch pedpissprvnho orgnu nebo poven vedoucm sprvnho orgnu (dle jen "oprvnn edn osoby"). (3) Oprvnn edn osoby jsou povinny zachovvat mlenlivost o skutenostech, o kterch se dozvdly v souvislosti s zenm a kter v zjmu zajitn dnho vkonu veejn sprvy nebo v zjmu jinch osob vyaduj, aby zstaly utajeny, nestanov-li zkon jinak. Tto povinnosti jsou oprvnn edn osoby zprotny jen z dvodstanovench zvltnm zkonem nebo vyslov-li souhlas osoba, j se pedmtn skutenost dotk. Ustanoven zvltnch zkono zprotn povinnosti mlenlivosti tm nejsou dotena. (4) O tom, kdo je v dan vci oprvnnou edn osobou, se provede zznam do spisu a sprvn orgn o tom astnka zen na podn informuje. Oprvnn edn osoba na podn astnka zen sdl sv jmno, pjmen, sluebn nebo obdobn oznaen a ve kterm organizanm tvaru sprvnho orgnu je zaazena.9)

16 Jednac jazyk (1) V zen se jedn a psemnosti se vyhotovuj v eskm jazyce. astnci zen mohou jednat a psemnosti mohou bt pedkldny i v jazyce slovenskm. (2) Psemnosti vyhotoven v cizm jazyce mus astnk zen pedloit v originlnm znn a souasnv ednovenm pekladu do jazyka eskho, pokud sprvn orgn nesdl astnkovi zen, e takov peklad nevyaduje. Takov prohlen me sprvn orgn uinit na sv edn desce i pro neurit poet zen v budoucnu. (3) Kad, kdo prohls, e neovld jazyk, jm se vede jednn, m prvo na tlumonka10) zapsanho v seznamu tlumonk, kterho si obstar na sv nklady. V zen o dosti si adatel, kter nen obanem esk republiky, obstar tlumonka na sv nklady sm, nestanov-li zkon jinak.11) (4) Oban esk republiky psluejc k nrodnostn menin, kter tradina dlouhodobije na zem esk republiky,12) m ped sprvnm orgnem prvo init podn a jednat v jazyce sv nrodnostn meniny. Nem-li sprvn orgn edn osobu znalou jazyka nrodnostn meniny, obstar si tento oban tlumonka zapsanho v seznamu


Strnka5/68

tlumonk. Nklady tlumoen a nklady na pozen pekladu v tomto ppadnese sprvn orgn. (5) Neslycm uivatelm eskho znakovho jazyka sprvn orgn ustanov tlumonka eskho znakovho jazyka podle zvltnho zkona13). Neslyc osobpreferujc esk jazyk ustanov prostednka, kter je schopen se s n dorozumt pomoc komunikanch systm vychzejcch z eskho jazyka dle jej vlastn volby. Osob hluchoslep bude ustanoven prostednk, kter je schopen se s n dorozumt pomoc komunikanch systmneslycch a hluchoslepch osob dle jej vlastn volby. Prostednk je ustanovovn za stejnch podmnek, za jakch je ustanovovn tlumonk eskho znakovho jazyka13). O ustanoven tlumonka nebo prostednka vydv sprvn orgn usnesen, kter se oznamuje pouze osobm, jich se dotk.

17 Spis (1) V kad vci se zakld spis. Kad spis mus bt oznaen spisovou znakou. Spis tvo zejmna podn, protokoly, zznamy, psemn vyhotoven rozhodnut a dal psemnosti, kter se vztahuj k dan vci. Plohou, kter je soust spisu, jsou zejmna dkazn prostedky, obrazov a zvukov zznamy a zznamy na elektronickch mdich. Spis mus obsahovat soupis vech svch soust, vetnploh, s urenm data, kdy byly do spisu vloeny. (2) Zaslaj-li se dodan spisy v potovn zsilce, mus odeslajc sprvn orgn zvolit takovou potovn slubu, kter zahrnuje stvrzen podn a dodn potovn zsilky. (3) Z dvodu ochrany utajovanch informac a z dvodu ochrany jinch informac, na nse vztahuje zkonem uloen nebo uznan povinnost mlenlivosti, se v ppadech stanovench zvltnm zkonem st psemnost nebo zznamuchovv oddlenmimo spis. (4) Nevykonv-li pslun sprvn orgn spisovou slubu, ped spis po prvn moci rozhodnut sprvnmu orgnu, kter pro nj spisovou slubu vykonv.

18 Protokol

(1) O stnm jednn ( 49) a o stnm podn, vslechu svdka, vslechu znalce, proveden dkazu listinou a ohledn, pokud jsou provdny mimo stn jednn, jako i o jinch konech souvisejcch s zenm v dan vci, pi nich dochz ke styku s astnky zen, se sepisuje protokol. Krom protokolu lze t podit obrazov nebo zvukov zznam. (2) Protokol obsahuje zejmna msto, as a oznaen kon, kter jsou pedmtem zpisu, daje umoujc identifikaci ptomnch osob, vylen prbhu pedmtnch kon, oznaen sprvnho orgnu a jmno, pjmen a funkci nebo sluebn slo oprvnn edn osoby, kter kony provedla. daji umoujcmi identifikaci fyzick osoby se rozumj jmno, pjmen, datum narozen a msto trvalho pobytu, poppad jin daj podle zvltnho zkona. (3) Protokol podepisuje oprvnn edn osoba, poppadosoba, kter byla povena sepsnm protokolu, a dle vechny osoby, kter se jednn nebo proveden konu zastnily. Odepen podpisu, dvody odepen a nmitky proti obsahu protokolu se v protokolu zaznamenaj. (4) Jin osoby, jich se obsah protokolu pmo dotk, mohou bezprostednpo seznmen s protokolem podat stnost ( 175) proti jeho obsahu. (5) Opravy zejmch nesprvnost, ktermi jsou zejmna chyby v psan a potech, v


Strnka6/68

protokolu provd oprvnn edn osoba, kter je stvrd svm podpisem. Kad oprava mus bt provedena tak, aby pvodn zpis zstal iteln. Me-li mt oprava prvn vznam, astnci zen se o n vyrozum. (6) V ppadjinch oprav, ne kter jsou uvedeny v odstavci 5, se o proveden opravy rozhodne usnesenm, kter se pouze poznamen do spisu.

Dl 4 Doruovn 19

Spolen ustanoven o doruovn (1) Psemnost doruuje sprvn orgn, kter ji vyhotovil. Sprvn orgn doru psemnost prostednictvm veejn datov st do datov schrnky13a). Nelze-li psemnost takto doruit, me ji doruit sprvn orgn sm; v zkonem stanovench ppadech me psemnost doruit prostednictvm obecnho adu, jemu narovepostavenho sprvnho orgnu14) (dle jen obecn ad) nebo prostednictvm policejnho orgnu pslunho podle msta doruen; je-li k zen pslun orgn obce, me psemnost doruit prostednictvm obecn policie. (2) Nen-li mon psemnost doruit prostednictvm veejn datov stdo datov schrnky13a), lze ji doruit tak prostednictvm provozovatele potovnch slueb. Sprvn orgn zvol takovou potovn slubu, aby z uzaven potovn smlouvy15) vyplvala povinnost dodat potovn zsilku obsahujc psemnost zpsobem, kter je v souladu s poadavky tohoto zkona na doruen psemnosti. (3) Nevyluuje-li to zkon nebo povaha vci, na podn astnka zen sprvn orgn doruuje na adresu pro doruovn nebo elektronickou adresu,16) kterou mu astnk zen sdl, zejmna me-li to pispt k urychlen zen; takov adresa me bt sdlena i pro zen, kter mohou bt u tho sprvnho orgnu zahjena v budoucnu. (4) Do vlastnch rukou adresta se doruuj psemnosti podle 59, 72 odst. 1, psemnosti, o nich tak stanov zvltn zkon, a jin psemnosti, nad-li to oprvnn edn osoba. (5) Do vlastnch rukou se doruuje i psemnost, u n hroz, e by mohla bt vydna jinmu astnkovi zen, kter m na vci protichdn zjem. Jestlie je psemnost doruena jinmu astnkovi zen, kter m na vci protichdn zjem, psemnost se povauje za doruenou jen v ppad, e adrest psemnosti jej pevzet od pjemce uzn nebo e je z jeho postupu v zen zjevn, e mu bylo dorueno. (6) Je-li pro zen teba, aby bylo doruen doloeno, mus bt zajitn psemn doklad stvrzujc, e psemnost byla doruena nebo e potovn zsilka obsahujc psemnost byla dodna, vetn dne, kdy se tak stalo. Nelze-li doruen prokzat, je nutno doruit opakovan. Psemnho dokladu o doruen nebo dodn vak nen zapoteb, je-li z postupu astnka zen v zen zjevn, e mu bylo dorueno. (7) Doruovatel jsou oprvnni zjiovat totonost adresta a osob, kter jsou za nj oprvnny psemnost pevzt. Tyto osoby jsou povinny na vzvu doruovatele pedloit prkaz totonosti ( 36 odst. 4). Provd-li doruovatel kony podle tohoto zkona, m postaven edn osoby a povinnosti nositele potovnho tajemstv podle zvltnho zkona.17) (8) Psemnosti uveden v odstavci 4 se na podn adresta doruuj jinm zpsobem podle tohoto zkona; v takovm ppadplat, e psemnost je doruena tetm dnem ode dne, kdy byla odeslna. V ppaddoruovn na elektronickou adresu plat, e psemnost je doruena v okamiku, kdy pevzet doruovan psemnosti potvrd adrest zprvou


Strnka7/68

podepsanou jeho uznvanm elektronickm podpisem.16) Nepotvrd-li adrest pevzet psemnosti nejpozdji nsledujc pracovn den po odesln zprvy, kter se nevrtila jako nedoruiteln (odstavec 9), doru sprvn orgn psemnost, jako by adrest o doruen na elektronickou adresu nepodal. (9) Pokud nebylo mono doruit psemnost doruovanou na elektronickou adresu adresta podle odstavce 3 nebo 8, protoe se datov zprva vrtila jako nedoruiteln, uin sprvn orgn neprodlen dal pokus o jej doruen; bude-li dal pokus o doruen nespn, doru psemnost, jako by adrest o doruen na elektronickou adresu nepodal.

20 Doruovn fyzickm osobm (1) Fyzick osobse psemnost doruuje na adresu pro doruovn ( 19 odst. 3), na adresu evidovanou v informanm systmu evidence obyvatel, na kterou j maj bt doruovny psemnosti17a), na adresu jejho trvalho pobytu, ve vcech podnikn do msta podnikn, nebo pi doruovn prostednictvm veejn datov st na jej elektronickou adresu; fyzick osob lze vak doruit, kdekoli bude zastiena. Provd-li doruen sm sprvn orgn, mohou osoby doruen provdjc doruit i mimo zemn obvod tohoto sprvnho orgnu. (2) Psemnost, kter se doruuje do vlastnch rukou, lze doruit adrestovi, nebo t tomu, koho adrest k pijet psemnosti zmocnil psemnou plnou moc s edn ovenm podpisem; edn oven nen teba, pokud byla pln moc udlena ped doruujcm orgnem. (3) Psemnost, kter se nedoruuje do vlastnch rukou a jej pevzet m bt potvrzeno pjemcem, lze doruit adrestovi pmo nebo pednm jin vhodn fyzick osobbydlc, psobc nebo zamstnan v tomt mst nebo jeho okol, kter souhlas s tm, e psemnost adrestovi ped. (4) Psemnost, kter se nedoruuje do vlastnch rukou nebo jej doruen nem bt potvrzeno pjemcem, lze doruit vloenm psemnosti do adrestovy domovn schrnky nebo na jin vhodn msto anebo zpsobem podle odstavce 3. (5) Pi doruovn psemnosti, kter souvis s podnikatelskou innost fyzick osoby a kter je doruovna na adresu msta podnikn,2) se postupuje obdobnpodle 21. (6) Psemnost urenou advoktu, vetnpsemnosti doruovan do vlastnch rukou, mohou pijmout tak advoktn koncipienti nebo jin jeho zamstnanci. Vykonv-li advokacii spolen s jinmi advokty, me bt psemnost, vetn psemnosti doruovan do vlastnch rukou, odevzdna t tmto advoktm, jejich advoktnm koncipientm nebo jinm jejich zamstnancm. Jestlie advokt vykonv advokacii jako spolenk veejn obchodn spolenosti, mohou psemnost urenou advoktu, vetnpsemnosti doruovan do vlastnch rukou, pijmout rovnostatn spolenci tto spolenosti, advoktn koncipienti nebo jin jej zamstnanci. Pro doruovn psemnosti noti, soudnmu exekutorovi a jin osob, kter poskytuje prvn pomoc podle zvltnch zkon, plat vta prvn a tet pimen. Ustanoven o doruovn prvnickm osobm ( 21) plat pro doruovn psemnosti advoktovi, noti, soudnmu exekutorovi a jin osob, kter poskytuje prvn pomoc podle zvltnch zkon, obdobn.

21 Doruovn prvnickm osobm (1) Prvnick osobse psemnost doruuje na adresu pro doruovn ( 19 odst. 3), na adresu jejho sdla2) nebo sdla jej organizan sloky, j se zen tk; u zahranin prvnick osoby se doruuje na adresu sdla jej organizan sloky zzen v esk republice, tk-li se psemnost innosti tto organizan sloky. Pi doruovn


Strnka8/68

prostednictvm veejn datov stse doruuje na elektronickou adresu prvnick osoby. V ostatnch ppadech se zahraninm prvnickm osobm psemnosti doruuj zpsobem uvedenm v 22. (2) Psemnost, kter se doruuje do vlastnch rukou, jsou oprvnny pevzt orgny a osoby uveden v 30 nebo jin osoby, kter byly poveny psemnosti pijmat. (3) Prvnick osoba neme dat o prominut zmekn konu s poukazem na to, e se na adrese jejho sdla nebo sdla jej organizan sloky nikdo nezdruje. Sprvn orgn vak v ppad, e na uveden adrese nebyl nikdo zastien, me psemnost doruit osobm uvedenm v 30 na jejich adresu. (4) Psemnost, kter se nedoruuje do vlastnch rukou a jej pevzet m bt potvrzeno pjemcem, lze doruit fyzick osob, kter je za adresta oprvnna psemnost pevzt, fyzick osob, kter pevzet psemnosti potvrd raztkem adresta, poppad t jin vhodn fyzick osobbydlc, psobc nebo zamstnan v tomt mstnebo jeho okol, kter souhlas s tm, e potovn zsilku s psemnost adrestovi ped. (5) Psemnost, kter se nedoruuje do vlastnch rukou a jej pevzet nem bt potvrzeno pjemcem, lze doruit vloenm psemnosti do adrestovy domovn schrnky nebo na jin vhodn msto anebo zpsobem podle odstavce 4. (6) Ustanoven odstavc1 a 5 se pimenvztahuj i na doruovn sprvnm orgnm a jinm orgnm veejn moci.

22 Doruovn do ciziny Adrestm, kte se zdruj v cizinnebo jejich sdlo nebo pobyt, poppadjin adresa pro doruovn podle 19 odst. 3 je v cizin, lze doruit prostednictvm provozovatele potovnch slueb nebo prostednictvm pslunho orgnu sttn sprvy povenho k doruovn psemnost do ciziny. Pokud se tmto zpsobem nepoda psemnost doruit, ustanov jim sprvn orgn opatrovnka [ 32 odst. 2 psm. d)].

23 Uloen (1) Nebyl-li v ppaddoruovn podle 20 adrest zastien a psemnost nebylo mono doruit ani jinm zpsobem ppustnm podle 20, psemnost se ulo. (2) Nebyla-li v ppaddoruovn podle 21 zastiena dn osoba, kter by bylo mono psemnost doruit, a psemnost nebylo mono doruit ani jinm zpsobem ppustnm podle 21, psemnost se ulo. (3) Psemnost se ulo

a) u sprvnho orgnu, kter ji vyhotovil, nebo b) u obecnho adu nebo v provozovnprovozovatele potovnch slueb, pokud se doruuje jejich prostednictvm.

(4) Adrest se vyzve vloenm oznmen o nespnm doruen psemnosti do domovn schrnky nebo na jin vhodn msto, aby si uloenou psemnost ve lht10 dnvyzvedl; souasnse mu sdl, kde, odkdy a v kterou denn dobu si lze psemnost vyzvednout. Je-li to mon a nevylouil-li to sprvn orgn, psemnost se po uplynut 10 dnvlo do domovn schrnky nebo na jin vhodn msto; jinak se vrt sprvnmu orgnu, kter ji vyhotovil. (5) Zroves oznmenm podle odstavce 4 se adrest psemnpou o prvnch dsledcch, kter by jeho ppadn jednn podle 24 odst. 1, 3 a 4 vyvolalo nebo o monosti postupu podle 24 odst. 2. Toto pouen mus obsahovat i oznaen sprvnho


Strnka9/68

orgnu, kter psemnost odesl, a jeho adresu. 24

Pekky pi doruovn (1) Jestlie si adrest uloen psemnosti psemnost ve lht10 dnode dne, kdy byla k vyzvednut pipravena, nevyzvedne, psemnost se povauje za doruenou poslednm dnem tto lhty. (2) Proke-li adrest, e si pro doasnou neptomnost nebo z jinho vnho dvodu nemohl bez svho zavinn uloenou psemnost ve stanoven lhtvyzvednout, me za podmnek ustanoven 41 podat o uren neplatnosti doruen nebo okamiku, kdy byla psemnost doruena. (3) Jestlie adrest psemnosti, kter je fyzickou osobou, nebo fyzick osoba, kter m bt pedna psemnost adresovan prvnick osob, pokus o doruen psemnosti znemon tm, e ji odmtne pevzt nebo e neposkytne souinnost nezbytnou k dnmu doruen, ped se j pouen o prvnch dsledcch, kter z jejho jednn uvedenho v odstavci 4 vyplvaj; novho pouen vak nen zapoteb, pokud se ho adrestovi dostalo ji podle 23 odst. 5. (4) Jestlie osoba uveden v odstavci 3 pedn pouen znemon nebo jestlie i pes pouen podle 23 odst. 5 nebo podle odstavce 3 doruen neumon, psemnost se povauje za doruenou dnem, kdy k nespnmu pokusu o doruen dolo.

25 Doruovn veejnou vyhlkou (1) Osobm neznmho pobytu nebo sdla a osobm, jim se prokazateln neda doruovat, jako i osobm, kter nejsou znmy, a v dalch ppadech, kter stanov zkon, se doruuje veejnou vyhlkou. (2) Doruen veejnou vyhlkou se provede tak, e se psemnost, poppadoznmen o monosti pevzt psemnost, vyvs na edn desce sprvnho orgnu, kter psemnost doruuje; na psemnosti se vyzna den vyven. Psemnost nebo oznmen se zveejn t zpsobem umoujcm dlkov pstup. Patnctm dnem po vyven se psemnost povauje za doruenou, byla-li v tto lhtsplnna i povinnost podle vty druh. (3) Jde-li o zen, ve kterm se veejnou vyhlkou doruuje ve sprvnch obvodech nkolika obc, sprvn orgn, kter psemnost doruuje, ji nejpozdji v den vyven zale t pslunm obecnm adm, kter jsou povinny psemnost bezodkladn vyvsit na svch ednch deskch na dobu nejmn 15 dn. Dnem vyven je den vyven na edn desce sprvnho orgnu, kter psemnost doruuje. Jinak plat ustanoven odstavce 2 obdobn. (4) Tk-li se veejn vyhlka zleitosti prv pslunknrodnostnch menin a je-li ve sprvnm obvodu sprvnho orgnu zzen vbor pro nrodnostn meniny nebo jin orgn pro zleitosti nrodnostnch menin, veejnou vyhlku sprvn orgn uveejn t v jazyce pslun nrodnostn meniny. (5) Fyzick osoby, kter vykonvaj psobnost v oblasti veejn sprvy, doruuj veejnou vyhlkou prostednictvm edn desky obecnho adu v mstvkonu jejich psobnosti.

26 edn deska (1) Kad sprvn orgn zizuje edn desku, kter mus bt nepetritveejnpstupn. Pro orgny zemnho samosprvnho celku se zizuje jedna edn deska. Obsah edn desky se zveejuje i zpsobem umoujcm dlkov pstup.


Strnka10/68

(2) Ustanoven odstavce 1 se nevztahuje na fyzick osoby, kter vykonvaj psobnost sprvnho orgnu, s vjimkou podnikajcch fyzickch osob, u nich vkon tto psobnosti souvis s pedmtem podnikn. (3) Nen-li sprvn orgn schopen zajistit zveejnn obsahu edn desky zpsobem umoujcm dlkov pstup podle odstavce 1, uzave osoba uveden v 160 odst. 1, jej je tento sprvn orgn soust, s obc s rozenou psobnost, v jejm sprvnm obvodu m sdlo, veejnoprvn smlouvu ( 160) o zveejovn obsahu edn desky zpsobem umoujcm dlkov pstup. (4) Nedojde-li k uzaven veejnoprvn smlouvy podle odstavce 3, postupuje se v ppadobecnho adu podle zvltnho zkona.18) V ppad jinho sprvnho orgnu rozhodne nadzen sprvn orgn, e pro nj bude tuto povinnost vykonvat sm nebo e jejm vykonvnm pov jin podzen vcn pslun sprvn orgn ve svm sprvnm obvodu. Rozhodnut nadzenho sprvnho orgnu se zveejn nejmnpo dobu 15 dnna edn desce sprvnho orgnu, kter povinnost neplnil.

HLAVA III

ASTNCI ZEN A ZASTOUPEN Dl 1

astnci zen 27

(1) astnky zen (dle jen "astnk") jsou a) v zen o dosti adatel a dal doten osoby, na kter se pro spoleenstv prv nebo povinnost s adatelem mus vztahovat rozhodnut sprvnho orgnu; b) v zen z moci edn doten osoby, jim m rozhodnut zaloit, zmnit nebo zruit prvo anebo povinnost nebo prohlsit, e prvo nebo povinnost maj anebo nemaj.

(2) astnky jsou t dal doten osoby, pokud mohou bt rozhodnutm pmo doteny ve svch prvech nebo povinnostech. (3) astnky jsou rovnosoby, o kterch to stanov zvltn zkon. Nestanov-li zvltn zkon jinak, maj postaven astnkpodle odstavce 2, ledae jim m rozhodnut zaloit, zmnit nebo zruit prvo anebo povinnost nebo prohlsit, e prvo nebo povinnost maj anebo nemaj; v tom ppadmaj postaven astnkpodle odstavce 1.

28 (1) Za astnka bude v pochybnostech povaovn i ten, kdo tvrd, e je astnkem, dokud se neproke opak. O tom, zda osoba je i nen astnkem, vyd sprvn orgn usnesen, je se oznamuje pouze tomu, o jeho asti v zen bylo rozhodovno, a ostatn astnci se o nm vyrozum. Postup podle pedchoz vty nebrn dalmu projednvn a rozhodnut vci. (2) Jestlie osoba, o n bylo usnesenm rozhodnuto, e nen astnkem, podala proti tomuto usnesen odvoln, jemu bylo vyhovno, a mezitm zmekala kon, kter by jako astnk mohla uinit, je oprvnna tento kon uinit do 15 dnod oznmen rozhodnut o odvoln; ustanoven 41 odst. 6 vty druh plat obdobn.

29 Procesn zpsobilost (1) Kad je zpsobil init v zen kony samostatn (dle jen "procesn zpsobilost") v


Strnka11/68

tom rozsahu, v jakm mu zkon piznv svprvnost.19) Ustanoven 28 se pouije obdobn. (2) Osoby omezen ve svprvnosti nemaj procesn zpsobilost v rozsahu tohoto omezen.20) (3) Sprvn orgn me dt pleitost fyzick osob, kter nem procesn zpsobilost, aby se v prbhu zen k vci vyjdila. (4) V zen, jeho astnkem je nezletil dt, kter je schopno formulovat sv nzory, postupuje sprvn orgn tak, aby byl zjitn nzor nezletilho dtte ve vci. Za tm elem sprvn orgn poskytne dtti monost, aby bylo vyslyeno bupmo, nebo prostednictvm zstupce nebo pslunho orgnu sociln-prvn ochrany dt. Vyaduje-li to zjem dtte, lze jeho nzor zjistit i bez ptomnosti rodinebo jinch osob zodpovdnch za vchovu dtte. V takovm ppadsprvn orgn k konu pibere jinou vhodnou dosplou osobu. K nzoru dtte sprvn orgn pihl s pihldnutm k jeho vku a rozumov vysplosti. (5) kony tkajc se spolench vc nebo prv in astnci spolen, pokud ze zvltnho zkona21) nevyplv nco jinho.

30 kony prvnick osoby (1) Jmnem prvnick osoby in kony ten, kdo je k tomu oprvnn v zen ped soudem podle zvltnho zkona.22) (2) V te vci me za prvnickou osobu souasninit kony jen jedna osoba. (3) V zen ped sprvnm orgnem in kony jmnem sttu vedouc organizan sloky sttu, pslun podle zvltnho prvnho pedpisu, nebo jm poven zamstnanec zaazen do tto nebo jin organizan sloky sttu. (4) Za zemn samosprvn celek in kony ten, kdo je podle zvltnho zkona oprvnn zemn samosprvn celek navenek zastupovat, jeho zamstnanec nebo len zastupitelstva, kter byl touto osobou poven. (5) Kad, kdo in kony, mus prokzat sv oprvnn.

31 Zstupce Zstupcem astnka je zkonn zstupce, opatrovnk nebo zmocnnec; zstupcem astnk, jejich zjmy si neodporuj, me bt i spolen zmocnnec nebo spolen zstupce.

32 Zastoupen na zkladzkona a opatrovnictv (1) V rozsahu, v jakm astnk nem procesn zpsobilost, mus bt zastupovn zkonnm zstupcem. (2) Sprvn orgn ustanov opatrovnka

a) astnkovi uvedenmu v odstavci 1, pokud nem zkonnho zstupce nebo neme-li ho zkonn zstupce zastupovat a nem-li opatrovnka podle zvltnho zkona, b) osobm, kterm brn jin prvn pekka, aby v zen samy inily kony, jestlie si nezvolily zmocnnce, c) prvnick osob, kter nem orgn zpsobil za ni jednat, poppadjemu lze


Strnka12/68

doruovat, poppad je-li v jinm zen pedmtem sporu, kdo tmto orgnem prvnick osoby je, d) osobm neznmho pobytu nebo sdla a osobm, jim se prokazatelnneda doruovat, e) osobm, kter nejsou znmy, f) osobm zvltce zdravotnpostienm, s nimi se nelze dorozumt ani prostednictvm tlumonka nebo prostednka podle 16 odst. 5, g) osobm stienm pechodnou duevn poruchou, kter jim brn samostatnv zen jednat, je-li to nezbytn k hjen jejich prv; v tchto ppadech sprvn orgn rozhoduje na zkladodbornho lkaskho posudku, h) astnkm uvedenm v 27 odst. 1, kterm se nepodailo oznmit zahjen zen z moci edn ( 46 odst. 2), nebo i) astnkm, o nich tak stanov zvltn zkon.

(3) Nejde-li o astnka, ktermu m bt v zen uloena povinnost nebo odato prvo, sprvn orgn opatrovnka podle odstavce 2 psm. d) a e) neustanov a astnkm tam uvedenm doruuje veejnou vyhlkou. (4) Opatrovnkem sprvn orgn ustanov toho, u koho je osoba, j se opatrovnk ustanovuje, v pi, anebo jinou vhodnou osobu. Tato osoba je povinna funkci opatrovnka pijmout, pokud j v tom nebrn zvan dvody. astnku, kter v oekvn vlastn nezpsobilosti prvn jednat projevil vli, aby se urit osoba stala jeho opatrovnkem, ustanov sprvn orgn opatrovnkem s jejm souhlasem osobu oznaenou za opatrovnka v pedbnm prohlen43). Opatrovnkem nelze ustanovit osobu, o n lze mt dvodnza to, e m takov zjem na vsledku zen, kter odvoduje obavu, e nebude dnhjit zjmy opatrovance. (5) O ustanoven opatrovnka rozhoduje sprvn orgn usnesenm. (6) Usnesen o ustanoven opatrovnka se oznamuje pouze tomu, kdo je ustanovovn opatrovnkem, a nevyluuje-li to povaha vci nebo stav opatrovance, kter zpsobuje, e opatrovanec by nebyl schopen vnmat obsah usnesen, t opatrovanci. (7) Nedb-li opatrovnk o ochranu prv nebo zjmopatrovance nebo lze-li mt dvodnza to, e opatrovnk m takov zjem na vsledku zen, kter odvoduje obavu, e nebude dn hjit zjmy opatrovance, sprvn orgn usnesenm zru pedchoz ustanoven opatrovnka a ustanov opatrovnkem nkoho jinho. (8) Funkce opatrovnka zanik, jakmile zastoupen zaal bt zastupovn zkonnm zstupcem nebo nabyl procesn zpsobilosti anebo pominuly dvody, pro n byl opatrovnk ustanoven. Tuto skutenost sprvn orgn poznamen do spisu, jakmile se o n dozv; v pochybnosti rozhodne usnesenm, kter se oznamuje pouze opatrovnkovi a opatrovanci nebo jeho zkonnmu zstupci.

33 Zastoupen na zkladpln moci (1) astnk si me zvolit zmocnnce. Zmocnn k zastoupen se prokazuje psemnou plnou moc. Plnou moc lze udlit i stn do protokolu. V te vci me mt astnk souasnpouze jednoho zmocnnce. (2) Zmocnn me bt udleno

a) k uritmu konu, skupinkonnebo pro uritou st zen, b) pro cel zen,


Strnka13/68

c) pro neurit poet zen s uritm pedmtem, kter budou zahjena v uren dobnebo bez omezen v budoucnu; podpis na pln moci mus bt v tomto ppadvdy edn oven a pln moc mus bt do zahjen zen uloena u vcn pslunho sprvnho orgnu, poppadudlena do protokolu, nebo d) v jinm rozsahu na zkladzvltnho zkona.

(3) Zmocnnec me udlit plnou moc jin osob, aby msto nho za astnka jednala, jen je-li v pln moci vslovn dovoleno, e tak me uinit, pokud zvltn zkon nestanov jinak.23) (4) Jestlie se neda doruovat psemnosti zmocnnci, postupuje se podle 32 odst. 2 psm. d) nebo 32 odst. 3 a astnk se o tomto postupu, jako i o obsahu psemnosti vyrozum.

34 (1) Zstupce podle 32 a 33 v zen vystupuje jmnem zastoupenho. Z konzstupce vznikaj prva a povinnosti pmo zastoupenmu. (2) S vjimkou ppad, kdy m zastoupen nco v zen osobnvykonat, doruuj se psemnosti pouze zstupci. Doruen zastoupenmu nem inky pro bh lht, nestanov-li zkon jinak. (3) V pochybnostech o rozsahu zastoupen plat, e zstupce je oprvnn vystupovat jmnem zastoupenho v celm zen. (4) Sprvn orgn me uznat kony uinn ve prospch astnka jinou osobou ne zstupcem za kony uinn zstupcem, jestlie o to astnk pod a neme-li vzniknout jma jinmu astnkovi. O uznn kon rozhoduje sprvn orgn usnesenm; nevyhov-li podateli, oznamuje usnesen pouze jemu.

35 Spolen zmocnnec a spolen zstupce (1) V zench, v nich vce astnkuplatuje shodn zjem, me k usnadnn prbhu zen sprvn orgn vyzvat tyto astnky, aby si v pimen lht zvolili spolenho zmocnnce. astnci si mohou spolenho zmocnnce zvolit i bez vzvy. (2) Pokud si astnci spolenho zmocnnce na vzvu sprvnho orgnu nezvol a pokud v souvislosti s tm lze oekvat vznik prtah v zen, me sprvn orgn usnesenm ustanovit nkterho z astnk, kter je fyzickou osobou, nebo nkterou fyzickou osobu uvedenou v 30 odst. 1, spolenm zstupcem pro astnky, kte uplatuj shodn zjem, a to s pihldnutm k jejich zjmm. Do doby, ne se tak stane, jim me psemnosti doruovat uloenm u sprvnho orgnu; na tuto monost mus bt astnci upozornni ve vzvuveden v odstavci 1. Funkce spolenho zstupce zanik dnem, kdy astnci oznm sprvnmu orgnu, e si zvolili spolenho zmocnnce podle odstavce 1. (3) V zen me bt zvoleno i nkolik spolench zmocnncnebo ustanoveno nkolik spolench zstupc, z nich kad bude jednat jen jmnem urit skupiny astnk. (4) Pro spolenho zmocnnce a spolenho zstupce plat 34 obdobn.

Dl 2 kony astnk 36

(1) Nestanov-li zkon jinak, jsou astnci oprvnni navrhovat dkazy a init jin nvrhy po celou dobu zen a do vydn rozhodnut; sprvn orgn me usnesenm prohlsit, dokdy mohou astnci init sv nvrhy.


Strnka14/68

(2) astnci maj prvo vyjdit v zen sv stanovisko. Pokud o to podaj, poskytne jim sprvn orgn informace o zen, nestanov-li zkon jinak. (3) Nestanov-li zkon jinak, mus bt astnkm ped vydnm rozhodnut ve vci dna monost vyjdit se k podkladm rozhodnut; to se netk adatele, pokud se jeho dosti v plnm rozsahu vyhovuje, a astnka, kter se prva vyjdit se k podkladm rozhodnut vzdal. (4) astnk m pi jednn se sprvnm orgnem prvo na konzultace s osobou, kter mu podle obanskho zkonku me jako podprce44) napomhat pi rozhodovn; je-li takovch osob vce, zvol si astnk jednu z nich. Namtne-li v prbhu zen podprce astnka vlastnm jmnem neplatnost prvnho jednn uinnho podporovanm astnkem, sprvn orgn k tto nmitce v zen pihldne.

(5) astnk, jeho zstupce nebo podprce44) je povinen pedloit na vzvu oprvnn edn osoby prkaz totonosti. Prkazem totonosti se pro ely tohoto zkona rozum doklad, kter je veejnou listinou, v nm je uvedeno jmno a pjmen, datum narozen a msto trvalho pobytu, poppadbydlitmimo zem esk republiky a z nho je patrn i podoba, poppad jin daj umoujc sprvnmu orgnu identifikovat osobu, kter doklad pedkld, jako jeho oprvnnho dritele.

37 Podn (1) Podn je konem smujcm vi sprvnmu orgnu. Podn se posuzuje podle svho skutenho obsahu a bez ohledu na to, jak je oznaeno. (2) Z podn mus bt patrno, kdo je in, kter vci se tk a co se navrhuje. Fyzick osoba uvede v podn jmno, pjmen, datum narozen a msto trvalho pobytu, poppad jinou adresu pro doruovn podle 19 odst. 3. V podn souvisejcm s jej podnikatelskou innost uvede fyzick osoba jmno a pjmen, poppad dodatek odliujc osobu podnikatele nebo druh podnikn vztahujc se k tto osobnebo j provozovanmu druhu podnikn, identifikan slo osob a adresu zapsanou v obchodnm rejstku nebo jin zkonem upraven evidenci jako msto podnikn, poppad jinou adresu pro doruovn. Prvnick osoba uvede v podn svj nzev nebo obchodn firmu, identifikan slo osob nebo obdobn daj a adresu sdla, poppad jinou adresu pro doruovn. Podn mus obsahovat oznaen sprvnho orgnu, jemu je ureno, dal nleitosti, kter stanov zkon, a podpis osoby, kter je in. (3) Nem-li podn pedepsan nleitosti nebo trp-li jinmi vadami, pome sprvn orgn podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstrann a poskytne mu k tomu pimenou lhtu. (4) Podn je mono uinit psemnnebo stndo protokolu anebo v elektronick podobpodepsan uznvanm elektronickm podpisem.16) Za podmnky, e podn je do 5 dnpotvrzeno, poppad doplnno zpsobem uvedenm ve vt prvn, je mono je uinit pomoc jinch technickch prostedk, zejmna prostednictvm dlnopisu, telefaxu nebo veejn datov stbez pouit uznvanho elektronickho podpisu. (5) Ten, kdo in podn v elektronick podobpodle odstavce 4 vty prvn, uvede souasnposkytovatele certifikanch slueb, kter jeho certifikt16) vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikt pipoj k podn. (6) Podn se in u sprvnho orgnu, kter je vcna mstnpslun. Podn je uinno dnem, kdy tomuto orgnu dolo. (7) Nen-li sprvn orgn schopen zajistit pijmn podn v elektronick podobpodle odstavce 4, uzave osoba uveden v 160 odst. 1, jej je tento sprvn orgn soust, s obc s rozenou psobnost, v jejm sprvnm obvodu m sdlo, veejnoprvn smlouvu (


Strnka15/68

160) o provozovn elektronick adresy podatelny. (8) Nedojde-li k uzaven veejnoprvn smlouvy podle odstavce 7, postupuje se v ppadobecnho adu podle zvltnho zkona;18) v ppad jinho sprvnho orgnu rozhodne krajsk ad, e pro nj bude tuto povinnost vykonvat obecn ad obce s rozenou psobnost, do jeho sprvnho obvodu pat. Rozhodnut vydv krajsk ad v penesen psobnosti. Rozhodnut krajskho adu se zveejn nejmnpo dobu 15 dn na edn desce sprvnho orgnu, kter povinnost neplnil.

38 Nahlen do spisu (1) astnci a jejich zstupci maj prvo nahlet do spisu, a to i v ppad, e je rozhodnut ve vci ji v prvn moci ( 73). Nen-li astnk zastoupen, me spolu s astnkem nahlet do spisu i jeho podprce44). (2) Jinm osobm sprvn orgn umon nahldnout do spisu, prok-li prvn zjem nebo jin vn dvod a nebude-li tm porueno prvo nkterho z astnk, poppaddalch dotench osob anebo veejn zjem. (3) Nevidomm osobm bude obsah spisu peten. Na podn sprvn orgn nevidom osob umon pozen zvukovho zznamu. Sprvn orgn nevidom osob rovnumon, aby do spisu nahlel jej prvodce. (4) S prvem nahlet do spisu je spojeno prvo init si vpisy a prvo na to, aby sprvn orgn podil kopie spisu nebo jeho sti. (5) Odepel-li sprvn orgn osobnahlet do spisu nebo jeho sti, vyd o tom usnesen, kter se oznamuje pouze tto osob. (6) Z nahlen do spisu jsou vyloueny jeho sti, kter obsahuj utajovan informace nebo skutenosti, na nse vztahuje zkonem uloen nebo uznan povinnost mlenlivosti; to neplat o stech spisu, jimi byl nebo bude provdn dkaz, do takovch st spisu vak me nahlet pouze astnk zen nebo jeho zstupce za pedpokladu, e jsou pedem seznmeni s nsledky poruen povinnosti mlenlivosti o tchto skutenostech a e o pouen je sepsn protokol, kter podep. Ustanoven odstavce 4 se nepouije.

HLAVA IV

LHTY A POTN ASU 39

Uren lhty k proveden konu (1) Sprvn orgn astnkovi ur pimenou lhtu k proveden konu, pokud ji nestanov zkon a je-li toho zapoteb. Urenm lhty nesm bt ohroen el zen ani poruena rovnost astnk. Usnesen o uren lhty se oznamuje pouze tomu, komu je urena, poppad i tomu, jeho se jinak pmo dotk. (2) Lhtu urenou sprvnm orgnem me na dost astnka sprvn orgn za podmnek stanovench v odstavci 1 usnesenm pimenprodlouit.

40 Potn asu (1) Pokud je proveden uritho konu v zen vzno na lhtu,

a) nezapotv se do bhu lhty den, kdy dolo ke skutenosti urujc potek lhty; to neplat, jde-li o lhtu urenou podle hodin; v pochybnostech se za potek lhty povauje den nsledujc po dni, o nm je jisto, e skutenost rozhodujc pro potek bhu lhty ji


Strnka16/68

nastala, b) kon lhty uren podle tdn, mscnebo let uplynutm toho dne, kter se svm oznaenm shoduje se dnem, kdy dolo ke skutenosti urujc potek lhty; nen-li v msci takov den, kon lhta poslednm dnem msce, c) pipadne-li konec lhty na sobotu, nedli nebo svtek,25) je poslednm dnem lhty nejbli pt pracovn den; to neplat, jde-li o lhtu urenou podle hodin, d) je lhta zachovna, je-li poslednho dne lhty uinno podn u vcna mstnpslunho sprvnho orgnu anebo je-li v tento den podna potovn zsilka adresovan tomuto sprvnmu orgnu, kter obsahuje podn, driteli potovn licence nebo zvltn potovn licence anebo osob, kter m obdobn postaven v jinm stt; neme-li astnk z vnch dvoduinit podn u vcna mstnpslunho sprvnho orgnu, je lhta zachovna, jestlie je poslednho dne lhty uinno podn u sprvnho orgnu vyho stupn; tento sprvn orgn podn bezodkladn postoup vcn a mstnpslunmu sprvnmu orgnu.

(2) V pochybnostech se lhta povauje za zachovanou, dokud se neproke opak. 41

Navrcen v pedel stav (1) Navrcenm v pedel stav se rozum prominut zmekn konu, kter je teba provst nejpozdji pi stnm jednn nebo v urit lht, nebo povolen zptvzet nebo zmny obsahu podn, kterou by jinak nebylo mono uinit. (2) Podat o prominut zmekn konu astnk me do 15 dnode dne, kdy pominula pekka, kter podateli brnila kon uinit. S podnm je teba spojit zmekan kon, jinak se jm sprvn orgn nezabv. Zmekn konu nelze prominout, jestlie ode dne, kdy ml bt kon uinn, uplynul jeden rok. (3) Sprvn orgn me podn o prominut zmekn konu piznat odkladn inek, pokud podateli hroz vn jma a nevznikne-li piznnm odkladnho inku jma zpsoben dotenm prv nabytch v dobr ve nebo dotenm veejnho zjmu pevyujc jmu hrozc podateli. (4) Sprvn orgn promine zmekn konu, proke-li podatel, e pekkou byly zvan dvody, kter nastaly bez jeho zavinn. (5) Sprvn orgn zmekn konu nepromine, je-li zjevn, e by jma, kter by byla zpsobena dotenm prv nabytch v dobr ve nebo dotenm veejnho zjmu, pevila jmu hrozc podateli. (6) O prominut zmekn konu rozhoduje usnesenm sprvn orgn, kter v dobpodn o prominut zmekn konu vede zen. V ppad, e sprvn orgn promine zmekan kon, dopln zen ve smyslu konu, jeho zmekn bylo prominuto. (7) Usnesen, kterm sprvn orgn zmekn konu nepromine, se oznamuje pouze podateli. (8) Podat o povolen zmny obsahu podn astnk me pouze do vydn rozhodnut ( 71). Sprvn orgn me povolit zptvzet nebo zmnu obsahu podn jen v ppad, e podateli hroz vn jma; tm nen doteno ustanoven 45 odst. 4. Ustanoven odstavc2 a 4, 6 a 7 plat obdobn.

HLAVA V

POSTUP PED ZAHJENM ZEN 42

Pijmn podntk zahjen zen


Strnka17/68

Sprvn orgn je povinen pijmat podnty, aby bylo zahjeno zen z moci edn. Pokud o to ten, kdo podal podnt, pod, je sprvn orgn povinen sdlit mu ve lht30 dnode dne, kdy podnt obdrel, e zen zahjil, nebo e neshledal dvody k zahjen zen z moci edn, poppade podnt postoupil pslunmu sprvnmu orgnu. Sdlen sprvn orgn nezasl, postupuje-li vi tomu, kdo podal podnt, podle 46 odst. 1 nebo 47 odst. 1.

43 Odloen vci (1) zen o dosti ( 44) nen zahjeno a sprvn orgn vc usnesenm odlo v ppad, e

a) vi nmu byl uinn kon, kter zjevnnen dost, nebo z nj nelze zjistit, kdo jej uinil, nebo b) bylo uinno podn, k jeho vyzen nen vcnpslun dn sprvn orgn.

(2) Usnesen o odloen vci se vdy oznamuje osob, kter se tk, je-li znma, a podateli. HLAVA VI

PRBH ZEN V PRVNM STUPNI Dl 1

Zahjen zen 44

Zahjen zen o dosti (1) zen o dosti je zahjeno dnem, kdy dost nebo jin nvrh, kterm se zahajuje zen (dle jen "dost"), doel vcna mstnpslunmu sprvnmu orgnu. (2) Pokud ze zkona nebo z povahy vci vyplv, e dost me podat jen vce adatelspolen, nen teba, aby podn byla uinna souasn. Pro zahjen zen je rozhodn, kdy tak uinil posledn z nich; sprvn orgn o zahjen zen ostatn adatele vyrozum.

45 dost (1) dost mus mt nleitosti uveden v 37 odst. 2 a mus z n bt patrn, co adatel d nebo eho se domh. adatel je dle povinen oznait dal jemu znm astnky. (2) Nem-li dost pedepsan nleitosti nebo trp-li jinmi vadami, pome sprvn orgn adateli nedostatky odstranit na mstnebo jej vyzve k jejich odstrann, poskytne mu k tomu pimenou lhtu a pou jej o nsledcch neodstrann nedostatk v tto lht; souasnme zen peruit ( 64). (3) dost nesm bt zjevnprvnneppustn. Takovou dost sprvn orgn neprojednv a zen zastav ( 66). Usnesen se oznamuje astnkm, kte byli o zahjen zen uvdomni. (4) adatel me zit pedmt sv dosti nebo vzt dost zpt; toto prvo nelze uplatnit v dobod vydn rozhodnut sprvnho orgnu prvnho stupndo zahjen odvolacho zen.

46 Zahjen zen z moci edn (1) zen z moci edn je zahjeno dnem, kdy sprvn orgn oznmil zahjen zen astnkovi uvedenmu v 27 odst. 1 doruenm oznmen nebo stnm prohlenm, a nen-li sprvnmu orgnu tento astnk znm, pak ktermukoliv jinmu astnkovi.


Strnka18/68

Oznmen mus obsahovat oznaen sprvnho orgnu, pedmt zen, jmno, pjmen, funkci nebo sluebn slo a podpis oprvnn edn osoby. (2) Jestlie je v zen z moci edn vce astnkuvedench v 27 odst. 1, m pro zahjen zen vznam oznmen o zahjen zen prvnmu z nich. Tm, kterm se nepodailo zahjen zen oznmit, ustanov sprvn orgn opatrovnka; usnesen o ustanoven opatrovnka se doruuje veejnou vyhlkou. (3) Oznmen o zahjen zen me bt spojeno s jinm konem v zen.

47 (1) O zahjen zen je sprvn orgn povinen uvdomit bez zbytenho odkladu vechny jemu znm astnky. (2) O tom, e probh zen, je sprvn orgn povinen bezodkladnpot, co se o nm dozv, uvdomit i toho, kdo se stal astnkem a po zahjen zen, nejde-li o osobu, kter se sama jako astnk do zen pihlsila. (3) Oznmen o zahjen zen lze vedle postupu podle odstavc1 a 2 zveejnit t na edn desce sprvnho orgnu.

48 Pekky zen (1) Zahjen zen u nkterho sprvnho orgnu brn tomu, aby o te vci z tho dvodu bylo zahjeno zen u jinho sprvnho orgnu. (2) Piznat tot prvo nebo uloit tut povinnost lze z tho dvodu te osobpouze jednou.

Dl 2 stn jednn 49

(1) stn jednn sprvn orgn nad v ppadech, kdy to stanov zkon, a dle tehdy, jestlie je to ke splnn elu zen a uplatnn prv astnk nezbytn. Nehroz-li nebezpe z prodlen, uvdom sprvn orgn o stnm jednn astnky nejmn s ptidennm pedstihem. Tuto povinnost nem vi astnkovi, kter se prva asti na stnm jednn vzdal. (2) stn jednn je neveejn, pokud zkon nestanov nebo sprvn orgn neur, e jednn nebo jeho st jsou veejn. Pi urovn veejnho stnho jednn db sprvn orgn na ochranu utajovanch informac a na ochranu prv astnk, zejmna prva na ochranu osobnosti, jako i na ochranu mravnosti. Z dvodu ochrany mravnosti mohou bt z asti na stnm jednn vyloueny nezletil osoby. (3) Jestlie astnk uveden v 27 odst. 1 navrhne, aby stn jednn bylo veejn, sprvn orgn mu vyhov, pokud tm neme bt zpsobena jma ostatnm astnkm. Ustanoven odstavce 2 vty druh a tet plat obdobn. (4) O nvrhu astnka, aby bylo stn jednn veejn, rozhodne sprvn orgn usnesenm, kter se pouze poznamen do spisu.

(5) I neveejnho jednn se me zastnit podprce44) astnka. Dl 3

Podklady pro vydn rozhodnut 50


Strnka19/68

(1) Podklady pro vydn rozhodnut mohou bt zejmna nvrhy astnk, dkazy, skutenosti znm sprvnmu orgnu z edn innosti, podklady od jinch sprvnch orgnnebo orgnveejn moci, jako i skutenosti obecnznm. (2) Podklady pro vydn rozhodnut opatuje sprvn orgn. Jestlie to neme ohrozit el zen, me na podn astnka sprvn orgn pipustit, aby za nj podklady pro vydn rozhodnut opatil tento astnk. Nestanov-li zvltn zkon jinak, jsou astnci povinni pi opatovn podklad pro vydn rozhodnut poskytovat sprvnmu orgnu vekerou potebnou souinnost. (3) Sprvn orgn je povinen zjistit vechny okolnosti dleit pro ochranu veejnho zjmu. V zen, v nm m bt z moci edn uloena povinnost, je sprvn orgn povinen i bez nvrhu zjistit vechny rozhodn okolnosti svdc ve prospch i v neprospch toho, komu m bt povinnost uloena. (4) Pokud zkon nestanov, e nkter podklad je pro sprvn orgn zvazn, hodnot sprvn orgn podklady, zejmna dkazy, podle sv vahy; pitom pelivpihl ke vemu, co vylo v zen najevo, vetntoho, co uvedli astnci.

Dokazovn 51

(1) K proveden dkazlze ut vech dkaznch prostedk, kter jsou vhodn ke zjitn stavu vci a kter nejsou zskny nebo provedeny v rozporu s prvnmi pedpisy. Jde zejmna o listiny, ohledn, svdeckou vpova znaleck posudek. (2) O provdn dkazmimo stn jednn mus bt astnci vas vyrozumni, nehroz-li nebezpe z prodlen. Tuto povinnost nem sprvn orgn vi astnkovi, kter se vzdal prva asti pi dokazovn. (3) Je-li v souladu s poadavky 3 zjitna skutenost, kter znemouje dosti vyhovt, neprovd sprvn orgn dal dokazovn a dost zamtne.

52 astnci jsou povinni oznait dkazy na podporu svch tvrzen. Sprvn orgn nen nvrhy astnkvzn, vdy vak provede dkazy, kter jsou potebn ke zjitn stavu vci.

53 Dkaz listinou (1) Sprvn orgn me usnesenm uloit tomu, kdo m listinu potebnou k proveden dkazu, aby ji pedloil. Usnesen se oznamuje pouze osob, kter je povinnost ukldna. (2) Pedloen listiny nelze dat nebo me bt odepeno z dvod, pro kter nesm bt svdek vyslechnut nebo pro kter je svdek oprvnn vpovodept ( 55 odst. 2 a 4). (3) Listiny vydan soudy esk republiky nebo jinmi sttnmi orgny nebo orgny zemnch samosprvnch celk v mezch jejich pravomoci, jako i listiny, kter jsou zvltnmi zkony prohleny za veejn, potvrzuj, e jde o prohlen orgnu, kter listinu vydal, a nen-li dokzn opak, potvrzuj i pravdivost toho, co je v nich osvdeno nebo potvrzeno. (4) Pokud mezinrodn smlouva, kter je soust prvnho du, nestanov jinak, mus bt pravost ednch raztek a podpis na veejnch listinch vydanch orgny cizch sttovena orgny k tomu pslunmi.


Strnka20/68

(5) Pedloen listiny je v ppadech a za podmnek stanovench zvltnm zkonem mon nahradit estnm prohlenm astnka nebo svdeckou vpovd. (6) O proveden dkazu listinou se uin zznam do spisu. Za ptomnosti astnknebo zastnnch osob, anebo astn-li se konu veejnost, se dkaz listinou provede tak, e se listina pete nebo sdl jej obsah.

54 Dkaz ohlednm (1) Vlastnk nebo uivatel vci nebo ten, kdo m vc u sebe, je povinen pedloit ji sprvnmu orgnu nebo strpt ohledn vci na mst. Sprvn orgn o tom vyd usnesen, je se oznamuje pouze osobuveden ve vtprvn. Hroz-li nebezpe z prodlen, postupuje se podle 138. (2) Ohledn nelze provst nebo me bt osobou uvedenou v odstavci 1 odepeno z dvod, pro kter nesm bt svdek vyslechnut nebo pro kter je svdek oprvnn vpovodept ( 55 odst. 2 a 4). (3) O ohledn na mstsprvn orgn vyrozum t toho, kdo je oprvnn s pedmtem ohledn nakldat, nejedn-li se o osobu, kter se usnesen oznamuje podle odstavce 1. (4) Sprvn orgn me k asti na ohledn pizvat nestrann osoby, aby zajistil jejich ptomnost pi provdn dkazu. Tyto osoby nemaj prva ani povinnosti astnk.

55 Dkaz svdeckou vpovd (1) Kad, kdo nen astnkem, je povinen vypovdat jako svdek; mus vypovdat pravdiva nesm nic zamlet. (2) Svdek nesm bt vyslchn o utajovanch informacch chrnnch zvltnm zkonem, kter je povinen zachovat v tajnosti, ledae byl tto povinnosti pslunm orgnem zprotn. (3) Svdek nesm bt vyslchn t tehdy, jestlie by svou vpovd poruil sttem uloenou nebo uznanou povinnost mlenlivosti, ledae byl tto povinnosti pslunm orgnem nebo tm, v jeho zjmu tuto povinnost m, zprotn. (4) Vpovme odept ten, kdo by j zpsobil sobnebo osobblzk26) nebezpe sthn pro trestn in nebo sprvn delikt. (5) Sprvn orgn svdka ped vslechem pou o dvodech, pro kter nesm bt vyslchn, o prvu odept vpov, o jeho povinnosti vypovdat pravdiv a nic nezamlet a o prvnch nsledcch nepravdiv nebo nepln vpovdi.

56 Dkaz znaleckm posudkem Zvis-li rozhodnut na posouzen skutenost, k nim je teba odbornch znalost, kter edn osoby nemaj, a jestlie odborn posouzen skutenost nelze opatit od jinho sprvnho orgnu, sprvn orgn usnesenm ustanov znalce. Usnesen se oznamuje pouze znalci. O zamlenm ustanoven znalce, poppado ustanoven znalce sprvn orgn vhodnm zpsobem astnky vyrozum. Sprvn orgn znalci ulo, aby posudek vypracoval psemna pedloil mu jej ve lht, kterou souasnur. Me znalce tak vyslechnout.

Pedbn otzka 57


Strnka21/68

(1) Jestlie vydn rozhodnut zvis na een otzky, ji nepslu sprvnmu orgnu rozhodnout a o kter nebylo dosud pravomocnrozhodnuto, sprvn orgn

a) me dt podnt k zahjen zen ped pslunm sprvnm orgnem nebo jinm orgnem veejn moci; v ppadech stanovench zkonem je sprvn orgn povinen takov podnt dt, nebo b) me vyzvat astnka, poppadjinou osobu, aby podala dost o zahjen zen ped pslunm sprvnm orgnem nebo jinm orgnem veejn moci ve lht, kterou sprvn orgn ur, nebo c) si o n me uinit sudek; sprvn orgn si vak neme uinit sudek o tom, zda byl spchn trestn in, pestupek nebo jin sprvn delikt a kdo za nj odpovd, ani o otzkch osobnho stavu.

(2) Probh-li ped pslunm sprvnm orgnem nebo ped jinm pslunm orgnem veejn moci zen o pedbn otzce nebo jestlie dal sprvn orgn k takovmu zen podnt podle odstavce 1 psm. a) i uinil vzvu podle odstavce 1 psm. b), postupuje sprvn orgn podle 64. Pokud zen na podnt sprvnho orgnu nebylo zahjeno nebo nebyla podna dost o zahjen zen v uren lht, lze v zen pokraovat. (3) Rozhodnutm pslunho orgnu o pedbn otzce, kter je pravomocn, poppadpedbnvykonateln, je sprvn orgn vzn. (4) Jestlie vydn rozhodnut zvis na een otzky, k jejmueen je sprvn orgn pslun, o n vak nelze rozhodnout ve spolenm zen, provede sprvn orgn nejprve zen o tto pedbn otzce, je-li oprvnn zahjit zen z moci edn, poppadvyzve toho, kdo je oprvnn podat dost, aby tak uinil.

Dl 4 Zajitn elu a prbhu zen 58

vodn ustanoven Sprvn orgn uije zajiovac prostedky ( 59 a 63 a 147) pouze v ppadech, kdy to vyaduje, a v rozsahu, v jakm to vyaduje zajitn prbhu a elu zen.

59 Pedvoln Sprvn orgn pedvol osobu, jej osobn ast pi konu v zen je k proveden konu nutn. Pedvoln mus bt psemn a doruuje se do vlastnch rukou s dostatenm, zpravidla nejmnptidennm pedstihem. V pedvoln mus bt uvedeno, kdo, kdy, kam, v jak vci a z jakho dvodu se m dostavit a jak jsou prvn nsledky v ppad, e se nedostav. Pedvolan je povinen dostavit se vas na uren msto; neme-li tak ze zvanch dvoduinit, je povinen bezodkladnse s uvedenm dvodsprvnmu orgnu omluvit.

60 Pedveden (1) Jestlie se astnk nebo svdek bez nleit omluvy nebo bez dostatench dvodna pedvoln nedostav, me sprvn orgn vydat usnesen, na jeho zklad bude astnk nebo svdek pedveden. Psemn vyhotoven usnesen se doruuje orgnm, kter maj pedveden provst; edn osoby, kter pln koly tchto orgn, doru usnesen


Strnka22/68

pedvdnmu. (2) Pedveden na podn sprvnho orgnu zajiuje Policie esk republiky nebo jin ozbrojen sbor, o nm to stanov zvltn zkon. V zen ped orgny obc zajiuje pedveden t obecn policie.

61 Pedbn opaten (1) Sprvn orgn me z moci edn nebo na podn astnka ped skonenm zen rozhodnutm nadit pedbn opaten, je-li teba, aby byly zatmn upraveny pomry astnk, nebo je-li obava, e by bylo ohroeno proveden exekuce. Pedbnm opatenm lze astnkovi nebo jin osobpikzat, aby nco vykonal, neho se zdrel nebo nco strpl, anebo zajistit vc, kter me slouit jako dkazn prostedek, nebo vc, kter me bt pedmtem exekuce. (2) O podn astnka o pedbn opaten mus bt rozhodnuto do 10 dn. Rozhodnut se oznamuje jen tomu, koho se tk, poppadt jinmu astnkovi, kter o jeho vydn podal. Odvoln proti rozhodnut o nazen pedbnho opaten nem odkladn inek; me je podat pouze astnk, ktermu se rozhodnut oznamuje. (3) Sprvn orgn pedbn opaten zru rozhodnutm bezodkladnpot, co pomine dvod, pro kter bylo nazeno. Neuin-li tak, pozbv pedbn opaten innosti dnem, kdy se rozhodnut ve vci stalo vykonatelnm nebo nabylo jinch prvnch ink. (4) Osoba, kter bylo oznmeno rozhodnut o zajitn vci, je povinna tuto vc sprvnmu orgnu vydat. Nen-li vc v uren lhtsprvnmu orgnu vydna, me bt tomu, kdo ji m u sebe, odata. O vydn nebo odnt zajitn vci se sepe protokol, v nm se uvede t popis zajitn vci. Osob, kter vc vydala nebo j byla vc odata, sprvn orgn nebo edn osoba provdjc odnt vci vystav potvrzen. Pozbylo-li pedbn opaten innosti, vrt se vc osob, kter byla zajitna, neme-li bt pedmtem exekuce.

62 Podkov pokuta (1) Sprvn orgn me rozhodnutm uloit podkovou pokutu a do ve 50 000 Ktomu, kdo v zen zvanztuje jeho postup tm, e

a) se bez omluvy nedostav na pedvoln ke sprvnmu orgnu, b) navzdory pedchozmu napomenut ru podek, nebo c) neuposlechne pokynu edn osoby.

(2) Podkovou pokutu podle odstavce 1 lze uloit i tomu, kdo uin hruburliv podn. (3) Pi stanoven ve podkov pokuty db sprvn orgn, aby nebyla v hrubm nepomru k zvanosti nsledku a k vznamu pedmtu zen; pokutu lze ukldat i opakovan. (4) Podkovou pokutu vybr podle zvltnho zkona27) sprvn orgn, kter ji uloil. V zen o uloen povinnosti, k jej exekuci je sprvn orgn pslun, je exekunm sprvnm orgnem ( 103 odst. 2) sprvn orgn, kter podkovou pokutu uloil. Pjem z podkovch pokut je pjmem rozpotu, ze kterho je hrazena innost sprvnho orgnu, kter pokutu uloil. (5) astnkem zen o uloen podkov pokuty je pouze osoba, kter m bt podkov pokuta uloena. Prvnm konem v zen ve vci uloen podkov pokuty je vydn rozhodnut. Odvoln proti rozhodnut o uloen podkov pokuty m vdy odkladn inek. (6) Pravomocnuloenou podkovou pokutu me sprvn orgn, kter ji uloil, novm


Strnka23/68

rozhodnutm prominout nebo snit. Pitom sprvn orgn pihldne zejmna k tomu, jak osoba, kter byla podkov pokuta uloena, pln svoje procesn povinnosti v dalm prbhu zen.

63 Vykzn z msta konn konu (1) Toho, kdo nepstojnm chovnm ru podek pi stnm jednn nebo ohledn na mst, poppadpi jinm konu, me sprvn orgn po pedchozm upozornn vykzat z msta, kde se kon kon. Usnesen se vyhlauje stn. Sprvn orgn pou vykazovanou osobu o nsledcch neuposlechnut. Vykzn vynucuj tyt orgny, kter provdj pedveden podle 60. (2) Jestlie kon nen uskuteovn v ednch mstnostech sprvnho orgnu, nelze z msta konu vykzat osobu, kter m vlastnick i uvac prvo k prostoru, kde se kon kon.

Dl 5 Peruen zen a zastaven zen Peruen zen

64 (1) Sprvn orgn me zen usnesenm peruit

a) souasns vzvou k odstrann nedostatkdosti podle 45 odst. 2, b) souasns vzvou k zaplacen sprvnho poplatku, kter je spojen s uritm konem v zen, a s urenm lhty k jeho zaplacen; v zen pokrauje, jakmile mu byl pedloen doklad o zaplacen sprvnho poplatku, c) probh-li zen o pedbn otzce nebo sprvn orgn

1. dal k takovmu zen podnt podle 57 odst. 1 psm. a), 2. uinil vzvu podle 57 odst. 1 psm. b), anebo 3. uinil kon podle 57 odst. 4;

za kon sprvnho orgnu se povauje i pedn psemnosti k doruen podle 19 a vyven psemnosti na edn desce,

d) do doby ustanoven opatrovnka procesnnezpsobilmu astnkovi, e) z dalch dvodstanovench zkonem.

(2) V zen o dosti peru sprvn orgn zen na podn adatele; jestlie je adatelvce, me tak uinit jen za podmnky, e s peruenm souhlas vichni. (3) V zen z moci edn me sprvn orgn, nen-li to v rozporu s veejnm zjmem, na podn astnka, pokud s tm vichni astnci uveden v 27 odst. 1 psm. b) souhlas, z dleitch dvodperuit zen. (4) zen lze peruit na dobu nezbytnnutnou. Pi postupu podle odstavc2 a 3 sprvn orgn pi uren doby peruen pihl k nvrhu astnka.

65 (1) Po dobu peruen zen in sprvn orgn a astnci kony, kterch je zapoteb k odstrann dvodperuen. Sprvn orgn me rovninit kony podle 137 odst. 1 a 138. Lhty tkajc se provdn konv zen neb. Lhta pro vydn rozhodnut ve vci pestv bet ji dnem, kdy nastal nkter z dvoduvedench v 64 odst. 1, a neskon dve ne 15 dnode dne, kdy peruen zen skonilo.


Strnka24/68

(2) Sprvn orgn pokrauje v zen, jakmile odpadne pekka, pro ni bylo zen perueno, nebo uplyne lhta uren sprvnm orgnem podle 64 odst. 2 nebo 3. Bylo-li zen perueno podle 64 odst. 2 nebo 3, me v zen sprvn orgn pokraovat t na podn astnka, kter podal o jeho peruen. O tom, e v zen pokrauje, vyrozum sprvn orgn astnky a provede o tom zznam do spisu.

Zastaven zen 66

(1) zen o dosti sprvn orgn usnesenm zastav, jestlie a) adatel vzal svou dost zpt; jestlie je adatelvce, mus se zptvzetm souhlasit vichni adatel; ve spornm zen sprvn orgn zen nezastav, pokud se zptvzetm odprce z vnch dvodnesouhlas, b) byla podna dost zjevnprvnneppustn, c) adatel v uren lhtneodstranil podstatn vady dosti, kter brn pokraovn v zen, d) adatel ve stanoven lhtnezaplatil sprvn poplatek, k jeho zaplacen byl v zen povinen, e) zjist pekku zen podle 48 odst. 1, f) adatel zemel nebo zanikl, pokud v zen nepokrauj prvn nstupci nebo pokud nen vce adatel, anebo zanikla-li vc nebo prvo, kterho se zen tk; zen je zastaveno dnem, kdy se sprvn orgn o mrt nebo zniku adatele nebo o zniku vci nebo prva dozvdl, g) dost se stala zjevnbezpedmtnou, h) z dalch dvodstanovench zkonem.

(2) zen veden z moci edn sprvn orgn usnesenm zastav, jestlie zjist, e u nkterho sprvnho orgnu ji ped zahjenm tohoto zen bylo zahjeno zen v te vci, nebo jestlie v zen, ve kterm nemohou pokraovat prvn nstupci, odpadl jeho dvod, zejmna jestlie astnk zemel nebo zanikl, anebo zanikla vc nebo prvo, jeho se zen tk. Toto usnesen se pouze poznamen do spisu.

Dl 6 Rozhodnut 67

Obsah a forma rozhodnut (1) Rozhodnutm sprvn orgn v urit vci zakld, mn nebo ru prva anebo povinnosti jmenovituren osoby nebo v urit vci prohlauje, e takov osoba prva nebo povinnosti m anebo nem, nebo v zkonem stanovench ppadech rozhoduje o procesnch otzkch. (2) Rozhodnut se vyhotovuje v psemn form. Rozhodnut se psemnnevyhotovuje, stanov-li tak zkon; vrokov st takovho rozhodnut, podstatn sti jeho odvodnn a pouen o opravnm prostedku se pouze vyhls a do spisu se uin zznam, kter obsahuje vrokovou st, odvodnn, datum vydn, slo jednac, datum vyhotoven, otisk ednho raztka, jmno, pjmen, funkci nebo sluebn slo a podpis oprvnn edn osoby. (3) stnvyhlen rozhodnut sprvn orgn potvrd psemn, pokud astnk psemn


Strnka25/68

potvrzen poaduje. Psemn potvrzen obsahuje pouze vrokovou st rozhodnut ( 68 odst. 2) a dal nleitosti uveden v 69.

Nleitosti rozhodnut 68

(1) Rozhodnut obsahuje vrokovou st, odvodnn a pouen astnk. (2) Ve vrokov sti se uvede een otzky, kter je pedmtem zen, prvn ustanoven, podle nich bylo rozhodovno, a oznaen astnkpodle 27 odst. 1. astnci, kte jsou fyzickmi osobami, se oznauj daji umoujcmi jejich identifikaci ( 18 odst. 2); astnci, kte jsou prvnickmi osobami, se oznauj nzvem a sdlem. Ve vrokov sti se uvede lhta ke splnn ukldan povinnosti, poppad t jin daje potebn k jejmu dnmu splnn a vrok o vylouen odkladnho inku odvoln ( 85 odst. 2). Vrokov st rozhodnut me obsahovat jeden nebo vce vrok; vrok me obsahovat vedlej ustanoven. (3) V odvodnn se uvedou dvody vroku nebo vrokrozhodnut, podklady pro jeho vydn, vahy, ktermi se sprvn orgn dil pi jejich hodnocen a pi vkladu prvnch pedpis, a informace o tom, jak se sprvn orgn vypodal s nvrhy a nmitkami astnka s jejich vyjdenm k podkladm rozhodnut. (4) Odvodnn rozhodnut nen teba, jestlie sprvn orgn prvnho stupnvem astnkm v plnm rozsahu vyhov. (5) V pouen se uvede, zda je mon proti rozhodnut podat odvoln, v jak lhtje mono tak uinit, od kterho dne se tato lhta pot, kter sprvn orgn o odvoln rozhoduje a u kterho sprvnho orgnu se odvoln podv. (6) Pokud odvoln nem odkladn inek, mus bt tato skutenost v pouen uvedena.

69 (1) V psemnm vyhotoven rozhodnut se uvede oznaen "rozhodnut" nebo jin oznaen stanoven zkonem. Psemn vyhotoven rozhodnut dle mus obsahovat oznaen sprvnho orgnu, kter rozhodnut vydal, slo jednac, datum vyhotoven, otisk ednho raztka, jmno, pjmen, funkci nebo sluebn slo a podpis oprvnn edn osoby. Podpis oprvnn edn osoby je na stejnopisu mono nahradit dolokou "vlastn rukou" nebo zkratkou "v. r." u pjmen oprvnn edn osoby a dolokou "Za sprvnost vyhotoven:" s uvedenm jmna, pjmen a podpisu edn osoby, kter odpovd za psemn vyhotoven rozhodnut. (2) V psemnm vyhotoven rozhodnut se uvedou jmna a pjmen vech astnk. (3) Pokud se na dost astnka m rozhodnut doruit elektronicky, vyhotov edn osoba, kter za psemn vyhotoven rozhodnut odpovd, jeho elektronickou verzi s tm, e na mstotisku ednho raztka vyjd tuto skutenost slovy "otisk ednho raztka" a dokument podepe svm uznvanm elektronickm podpisem.16) (4) Na podn astnka sprvn orgn vyd stejnopis psemnho vyhotoven rozhodnut. Na podn astnka lze t vydat pouze stejnopis vroku.

70 Opravu zejmch nesprvnost v psemnm vyhotoven rozhodnut na podn astnka nebo z moci edn usnesenm provede sprvn orgn, kter rozhodnut vydal. Tk-li se oprava vroku rozhodnut, vyd o tom sprvn orgn opravn rozhodnut. Prvnm konem sprvnho orgnu ve vci opravy je vydn tohoto rozhodnut. Prvo podat odvoln proti opravnmu usnesen anebo opravnmu rozhodnut m pouze astnk, kter jm me bt pmo doten.


Strnka26/68

71 Lhty pro vydn rozhodnut (1) Sprvn orgn je povinen vydat rozhodnut bez zbytenho odkladu. (2) Vydnm rozhodnut se rozum

a) pedn stejnopisu psemnho vyhotoven rozhodnut k doruen podle 19, poppad jin kon k jeho doruen, provd-li je sprvn orgn sm; na psemnosti nebo potovn zsilce se tato skutenost vyzna slovy: "Vypraveno dne:", b) stn vyhlen, pokud m inky oznmen ( 72 odst. 1), c) vyven veejn vyhlky, je-li doruovno podle 25, nebo d) poznamenn usnesen do spisu v ppad, e se pouze poznamenv do spisu.

(3) Pokud nelze rozhodnut vydat bezodkladn, je sprvn orgn povinen vydat rozhodnut nejpozdji do 30 dnod zahjen zen, k nim se pipotv doba

a) a 30 dn, jestlie je zapoteb nadit stn jednn nebo mstn eten, je-li teba nkoho pedvolat, nkoho nechat pedvst nebo doruovat veejnou vyhlkou osobm, jim se prokazatelnneda doruovat, nebo jde-li o zvlsloit ppad, b) nutn k proveden dodn podle 13 odst. 3, ke zpracovn znaleckho posudku nebo k doruen psemnosti do ciziny.

(4) Po dobu nezbytnou k opaten dajpodle 6 odst. 2 lhty pro vydn rozhodnut neb. (5) Nedodren lht se neme dovolvat ten astnk, kter je zpsobil.

72 Oznamovn rozhodnut (1) Rozhodnut se astnkm oznamuje doruenm stejnopisu psemnho vyhotoven do vlastnch rukou nebo stnm vyhlenm. Nestanov-li zkon jinak, m stn vyhlen inky oznmen pouze v ppad, e se astnk souasnvzd nroku na doruen psemnho vyhotoven rozhodnut. Tato skutenost se poznamen do spisu. (2) Pokud se vichni astnci vzdaj nroku na doruen psemnho vyhotoven rozhodnut, uin se msto psemnho vyhotoven rozhodnut pouze zznam do spisu podle 67 odst. 2 vty druh. (3) astnk se me vzdt prva na oznamovn vech rozhodnut vydanch v zen, s vjimkou rozhodnut, jm se zen kon, a rozhodnut, jm se mu v prbhu zen ukld povinnost, a prva na vyrozumvn o usnesench poznamenanch do spisu. Pokud se vichni astnci vzdali prva na oznamovn vech usnesen v zen, usnesen se pouze poznamen do spisu.

Prvn moc, vykonatelnost a jin prvn inky rozhodnut 73

(1) Nestanov-li tento zkon jinak, je v prvn moci rozhodnut, kter bylo oznmeno a proti ktermu nelze podat odvoln. (2) Pravomocn rozhodnut je zvazn pro astnky a pro vechny sprvn orgny; ustanoven 76 odst. 3 vty posledn tm nen doteno. Pro jin osoby je pravomocn rozhodnut zvazn v ppadech stanovench zkonem v rozsahu v nm uvedenm. Pravomocn rozhodnut o osobnm stavu je zvazn pro kadho. Jestlie je pro prva


Strnka27/68

a povinnosti astnkurujc prvo k movit nebo nemovit vci,28) je pravomocn rozhodnut zvazn i pro prvn nstupce astnk.

74 (1) Rozhodnut je vykonateln nabytm prvn moci nebo pozdjm dnem, kter je v jeho vrokov sti uveden. Rozhodnut je pedbn vykonateln, pokud odvoln nem odkladn inek. (2) Rozhodnut ukldajc povinnost k plnn je vykonateln, je-li v prvn moci a jestlie uplynula lhta ke splnn povinnosti. Rozhodnut ukldajc povinnost k plnn je pedbnvykonateln, pokud odvoln nem odkladn inek, a byla-li stanovena lhta ke splnn povinnosti, jejm uplynutm. (3) Ustanoven o vykonatelnosti plat obdobni pro jin prvn inky rozhodnut.

75 Doloka prvn moci nebo vykonatelnosti (1) Sprvn orgn, kter rozhodl v poslednm stupni, vyzna na psemnm vyhotoven rozhodnut, kter zstv soust spisu, prvn moc nebo vykonatelnost rozhodnut. Zrovevyzna den vyhlen tohoto rozhodnut nebo den, kdy byla psemnost pedna k doruen. (2) Na podn astnka opat sprvn orgn prvnho stupndolokou prvn moci nebo vykonatelnosti stejnopis rozhodnut, kter byl astnkovi doruen. Na podn astnka se vyhotov stejnopis vroku spolu s vyznaenm doloky prvn moci nebo vykonatelnosti. (3) Jestlie dojde k chybnmu vyznaen nebo pozbude-li rozhodnut prvn moci nebo vykonatelnosti, sprvn orgn to sdl tm osobm, jim daje uveden v odstavci 1 vyznail, a uin o tom oznmen veejnou vyhlkou.

76 Usnesen (1) V ppadech stanovench zkonem rozhoduje sprvn orgn usnesenm. (2) Usnesen podle 11 odst. 2, 13 odst. 4, 28 odst. 1, 29 odst. 1, 38 odst. 5 a 80 odst. 4 psm. b) a c) lze vydat bez pedchozho zen, jestlie obdobn usnesen bylo tm sprvnm orgnem podle ustlen rozhodovac praxe vydno v te nebo jin vci za obdobnch skutkovch okolnost. inky takovho usnesen nastvaj jeho vydnm. (3) Usnesen se oznamuje podle 72, nestanov-li zkon, e se pouze poznamen do spisu. Usnesen, kter se oznamuje podle 72, nabv prvn moci, bylo-li oznmeno a nelze-li proti nmu podat odvoln. O usnesen, kter se pouze poznamen do spisu, se astnci vhodnm zpsobem vyrozum; takov usnesen nabv prvn moci poznamennm do spisu. Usnesen, kter se pouze poznamen do spisu, me sprvn orgn v prbhu zen zmnit novm usnesenm; nov usnesen se pouze poznamen do spisu. (4) Usnesen, kter se tkaj pslunosti sprvnch orgn, se oznamuj t vem sprvnm orgnm, kterch se dotkaj. (5) Proti usnesen se me odvolat astnk, jemu se usnesen oznamuje. Odvoln proti usnesen nem odkladn inek. Proti usnesen, kter se pouze poznamen do spisu, a proti usnesen, o nm to stanov zkon, se nelze odvolat.

Dl 7 Nicotnost rozhodnut


Strnka28/68

77 (1) Nicotn je rozhodnut, k jeho vydn nebyl sprvn orgn vbec vcnpslun; to neplat, pokud je vydal sprvn orgn nadzen vcn pslunmu sprvnmu orgnu. Nicotnost z tohoto dvodu zjiuje a rozhodnutm prohlauje sprvn orgn nadzen sprvnmu orgnu, kter nicotn rozhodnut vydal. (2) Nicotn je dle rozhodnut, kter trp vadami, je je in zjevnvnitnrozpornm nebo prvn i fakticky neuskutenitelnm, anebo jinmi vadami, pro n je nelze vbec povaovat za rozhodnut sprvnho orgnu. Nicotnost z tchto dvodvyslovuje soud podle soudnho du sprvnho.29) (3) Pokud se dvod nicotnosti tk jen nkterho vroku rozhodnut nebo vedlejho ustanoven vroku, je nicotn jen tato st, jestlie z povahy vci nevyplv, e ji nelze oddlit od ostatnho obsahu.

78 (1) Nicotnost se zjiuje a prohlauje z moci edn, a to kdykoliv. astnci zen, v nm bylo rozhodnut vydno, a dle ti, kdo jsou uvedeni v psemnm vyhotoven tohoto rozhodnut, jako i prvn nstupci vech tchto osob, pokud by byli rozhodnutm vzni, mohou dt podnt k prohlen nicotnosti; jestlie sprvn orgn neshled dvody k zahjen zen o prohlen nicotnosti, sdl tuto skutenost s uvedenm dvoddo 30 dnpodateli. (2) Proti rozhodnut, jm sprvn orgn prohlsil nicotnost, nelze podat odvoln. (3) Jestlie sprvn orgn dojde k zvru, e jin sprvn orgn uinil kon, kter je nicotnm rozhodnutm, d podnt sprvnmu orgnu pslunmu k prohlen nicotnosti.

Dl 8 Nklady zen 79

(1) Nklady zen jsou zejmna hotov vdaje astnka jejich zstupc, vetnsprvnho poplatku, ul vdlek astnka jejich zkonnch zstupc, nklady dkaz, tlumon a odmna za zastupovn. (2) Rozhodnut ve vci nkladzen me bt ve vrokov sti jinho rozhodnut nebo me bt vydno samostatn; lze je vydat i v prbhu zen. Rozhodnut se oznamuje pouze osobm, jich se tk. (3) Nestanov-li zkon jinak, nese sprvn orgn nebo doten orgn ( 136) a astnk sv nklady. (4) Provdc prvn pedpis stanov rozsah, v nm sprvn orgn hrad hotov vdaje a ul vdlek jinm osobm, zejmna v souvislosti s vkonem funkce opatrovnka a s opatovnm podklad pro vydn rozhodnut. Nrok na nhradu mus bt u sprvnho orgnu uplatnn do 8 dnpot, co nklady vznikly, jinak zanik. (5) Povinnost nahradit nklady zen pauln stkou ulo sprvn orgn astnkovi, kter zen vyvolal poruenm sv prvn povinnosti. Provdc prvn pedpis stanov vi pauln stky nklad zen a vi pauln stky nklad zen ve zvltsloitch ppadech nebo byl-li pibrn znalec. V ppadech hodnch zvltnho zetele lze vi pauln stky na podn snit. (6) Povinnost nahradit nklady zen, kter by jinak sprvnmu orgnu nebyly vznikly, me sprvn orgn uloit tomu, kdo jejich vznik zpsobil poruenm sv povinnosti. (7) Nklady na opaten dajpodle 6 odst. 2 tvo hotov vdaje sprvnho orgnu


Strnka29/68

zven o stku odpovdajc sprvnm poplatkm, kter by byla povinna zaplatit doten osoba, kter o opaten daj podala, kdyby si je opatovala sama; tyto nklady hrad doten osoba, je o opaten dajpodala. (8) Nhradu nkladvybr podle zvltnho zkona27) sprvn orgn, kter ji uloil. V zen o uloen povinnosti, k jej exekuci je sprvn orgn pslun, je exekunm adem sprvn orgn, kter nhradu nkladuloil.

HLAVA VII

OCHRANA PED NEINNOST 80

(1) Nevyd-li sprvn orgn rozhodnut ve vci v zkonn lht, nadzen sprvn orgn uin z moci edn opaten proti neinnosti, jakmile se o tom dozv. (2) Opaten proti neinnosti uin nadzen sprvn orgn i tehdy, nezahj-li pslun sprvn orgn zen ve lht 30 dn ode dne, kdy se dozvdl o skutenostech odvodujcch zahjen zen z moci edn. (3) Opaten proti neinnosti me nadzen sprvn orgn uinit i v ppad, kdy je z okolnost zjevn, e vcn a mstn pslun sprvn orgn nedodr lhtu stanovenou pro vydn rozhodnut o dosti nebo zahjit zen z moci edn anebo v zen dnpokraovat. Po uplynut lht pro vydn rozhodnut me dost o uplatnn opaten proti neinnosti podat astnk. (4) Nadzen sprvn orgn me

a) pikzat neinnmu sprvnmu orgnu, aby ve stanoven lhtuinil potebn opaten ke zjednn npravy nebo vydal rozhodnut, b) usnesenm pevzt vc a rozhodnout namsto neinnho sprvnho orgnu, c) usnesenm povit jin sprvn orgn ve svm sprvnm obvodu vedenm zen, nebo d) usnesenm pimenprodlouit zkonnou lhtu pro vydn rozhodnut, lze-li dvodnpedpokldat, e sprvn orgn v prodlouen lhtvyd rozhodnut ve vci, a je-li takov postup pro astnky vhodnj; pitom pihl ke lhtm uvedenm v 71 odst. 3.

(5) Postup uveden v odstavci 4 psm. b) a c) nelze pout vi orgnm zemnch samosprvnch celkpi vkonu samostatn psobnosti. (6) Usnesen podle odstavce 4 se oznamuje sprvnm orgnm uvedenm v odstavci 4 psm. b) a d) a astnkm uvedenm v 27 odst. 1; ostatn astnci se o nm vyrozum veejnou vyhlkou. Usnesen nadzen sprvn orgn vyd i v ppad, e dosti astnka podle odstavce 3 vty druh nevyhov; toto usnesen se oznamuje pouze tomuto astnkovi; proti tomuto usnesen se nelze odvolat.

HLAVA VIII

ODVOLAC ZEN Odvoln

81 (1) astnk me proti rozhodnut podat odvoln, pokud zkon nestanov jinak. (2) Prvo podat odvoln nepslu astnkovi, kter se po oznmen rozhodnut tohoto prva psemnnebo stndo protokolu vzdal. (3) Jestlie odvolatel vzal podan odvoln zpt, neme je podat znovu. (4) Statutrn orgn prvnick osoby m prvo podat odvoln proti rozhodnut, jm m bt


Strnka30/68

omezena zpsobilost prvnick osoby samostatn jednat ped sprvnm orgnem, i kdy je toto rozhodnut pedbnvykonateln.

82 (1) Odvolnm lze napadnout vrokovou st rozhodnut, jednotliv vrok nebo jeho vedlej ustanoven. Odvoln jen proti odvodnn rozhodnut je neppustn. (2) Odvoln mus mt nleitosti uveden v 37 odst. 2 a mus obsahovat daje o tom, proti ktermu rozhodnut smuje, v jakm rozsahu ho napad a v em je spatovn rozpor s prvnmi pedpisy nebo nesprvnost rozhodnut nebo zen, je mu pedchzelo. Nen-li v odvoln uvedeno, v jakm rozsahu odvolatel rozhodnut napad, plat, e se domh zruen celho rozhodnut. Odvoln se podv s potebnm potem stejnopis tak, aby jeden stejnopis zstal sprvnmu orgnu a aby kad astnk dostal jeden stejnopis. Nepod-li astnk potebn poet stejnopis, vyhotov je sprvn orgn na nklady astnka. (3) Pokud odvoln smuje jen proti nktermu vroku rozhodnut nebo proti vedlejmu ustanoven vroku, kter netvo nedln celek s ostatnmi, a pokud tm neme bt zpsobena jma nktermu z astnk, nabv zbytek vrokov sti prvn moci, umouje-li to povaha vci. (4) K novm skutenostem a k nvrhm na proveden novch dkaz, uvedenm v odvoln nebo v prbhu odvolacho zen, se pihldne jen tehdy, jde-li o takov skutenosti nebo dkazy, kter astnk nemohl uplatnit dve. Namt-li astnk, e mu nebylo umonno uinit v zen v prvnm stupni urit kon, mus bt tento kon uinn spolu s odvolnm.

Odvolac lhta 83

(1) Odvolac lhta in 15 dnode dne oznmen rozhodnut, pokud zvltn zkon nestanov jinak. Odvoln lze podat teprve pot, co bylo rozhodnut vydno. Bylo-li odvoln podno ped oznmenm rozhodnut odvolateli, plat, e bylo podno v prvn den odvolac lhty. (2) V ppadchybjcho, neplnho nebo nesprvnho pouen podle 68 odst. 5 lze odvoln podat do 15 dnode dne oznmen opravnho usnesen podle 70 vty prvn, bylo-li vydno, nejpozdji vak do 90 dnode dne oznmen rozhodnut.

84 Odvolac lhta pi neoznmen rozhodnut (1) Osoba, kter byla astnkem, ale rozhodnut j nebylo sprvnm orgnem oznmeno, me podat odvoln do 30 dnode dne, kdy se o vydn rozhodnut a een otzky, je byla pedmtem rozhodovn, dozvdla, nejpozdji vak do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnut oznmeno poslednmu z astnk, kterm ho sprvn orgn byl oznmil; zmekn konu nelze prominout. Ustanoven tohoto odstavce neplat pro astnky uveden v 27 odst. 1. (2) Neoznmen rozhodnut se neme dovolvat ten, kdo se s nm prokazatelnseznmil. Na takovho astnka se hled, jako by mu sprvn orgn doruil rozhodnut s chybjcm pouenm podle 83 odst. 2. (3) Pi veden zen po podn odvoln podle odstavce 1 je teba zvldbt oprvnnch zjmastnk, kte byli v dobr ve. Odkladn inek odvoln lze z vnch dvodvylouit ( 85 odst. 2) i dodaten.

inky odvoln 85


Strnka31/68

(1) Nestanov-li zkon jinak, m vas podan a ppustn odvoln odkladn inek. V dsledku odkladnho inku odvoln nenastv prvn moc, vykonatelnost, ani jin prvn inky rozhodnut. (2) Sprvn orgn me odkladn inek odvoln vylouit,

a) jestlie to nalhavvyaduje veejn zjem, b) hroz-li vn jma nktermu z astnk, nebo c) pod-li o to astnk; to neplat, pokud by tm vznikla jma jinm astnkm nebo to nen ve veejnm zjmu.

(3) Z dvodu ochrany prv nabytch v dobr ve, oprvnnch zjmastnknebo veejnho zjmu lze vylouit odkladn inek odvoln, jeho zmekn sprvn orgn promj. (4) Vylouen odkladnho inku odvoln mus bt odvodnno. Vrok o vylouen odkladnho inku odvoln je soust rozhodnut ve vci; proti tomuto vroku se nelze odvolat.

Podn odvoln a postup sprvnho orgnu, kter napaden rozhodnut vydal 86

(1) Odvoln se podv u sprvnho orgnu, kter napaden rozhodnut vydal. (2) Sprvn orgn, kter napaden rozhodnut vydal, zale stejnopis podanho odvoln vem astnkm, kte se mohli proti rozhodnut odvolat, a vyzve je, aby se k nmu v pimen lht, kter nesm bt krat ne 5 dn, vyjdili. Podle okolnost dle dopln zen. Ustanoven tohoto odstavce se nepouije, bylo-li odvoln podno opodnnebo bylo-li neppustn. (3) Ustanoven 82 odst. 4 vty prvn plat pro vyjden astnkk podanmu odvoln obdobn. Vyjden astnk k podanmu odvoln jsou soust spisu. K vyjdenm podanm po lhtse nemus pihlet.

87 Sprvn orgn, kter napaden rozhodnut vydal, je me zruit nebo zmnit, pokud tm pln vyhov odvoln a jestlie tm neme bt zpsobena jma dnmu z astnk, ledae s tm vichni, kterch se to tk, vyslovili souhlas. Proti tomuto rozhodnut lze podat odvoln.

88 Pedn spisu odvolacmu sprvnmu orgnu (1) Neshled-li sprvn orgn, kter napaden rozhodnut vydal, podmnky pro postup podle 87, ped spis se svm stanoviskem odvolacmu sprvnmu orgnu do 30 dnode dne doruen odvoln. Jestlie byl odvolnm napaden jen nkter vrok rozhodnut podle 82 odst. 3 a lze-li pslunou st spisu oddlit, ped sprvn orgn pouze tu st spisu, kter se tk otzky, o n bylo rozhodnuto v napadenm vroku rozhodnut. V ppadneppustnho nebo opodnho odvoln ped spis odvolacmu sprvnmu orgnu do 10 dn; ve stanovisku se omez na uveden dvod rozhodnch pro posouzen opodnosti nebo neppustnosti odvoln. (2) Pokud ped pednm spisu odvolacmu sprvnmu orgnu nastal nkter z dvodzastaven zen uveden v 66 odst. 1 psm. a), e), f) nebo g) nebo v 66 odst. 2, sprvn orgn, kter napaden rozhodnut vydal, zen zastav, ledae by rozhodnut o odvoln mohlo mt vznam pro nhradu kody.


Strnka32/68

Postup odvolacho sprvnho orgnu 89

(1) Nestanov-li zkon jinak, je odvolacm sprvnm orgnem nejble nadzen sprvn orgn. (2) Odvolac sprvn orgn pezkoumv soulad napadenho rozhodnut a zen, kter vydn rozhodnut pedchzelo, s prvnmi pedpisy. Sprvnost napadenho rozhodnut pezkoumv jen v rozsahu nmitek uvedench v odvoln, jinak jen tehdy, vyaduje-li to veejn zjem. K vadm zen, o nich nelze mt dvodnza to, e mohly mt vliv na soulad napadenho rozhodnut s prvnmi pedpisy, poppad na jeho sprvnost, se nepihl; tmto ustanovenm nen doteno prvo na nhradu kody zpsoben nesprvnm ednm postupem.

90 Rozhodnut odvolacho sprvnho orgnu (1) Jestlie odvolac sprvn orgn dojde k zvru, e napaden rozhodnut je v rozporu s prvnmi pedpisy nebo e je nesprvn,

a) napaden rozhodnut nebo jeho st zru a zen zastav, b) napaden rozhodnut nebo jeho st zru a vc vrt k novmu projednn sprvnmu orgnu, kter rozhodnut vydal; v odvodnn tohoto rozhodnut vyslov odvolac sprvn orgn prvn nzor, jm je sprvn orgn, kter napaden rozhodnut vydal, pi novm projednn vci vzn; proti novmu rozhodnut lze podat odvoln, anebo c) napaden rozhodnut nebo jeho st zmn; zmnu nelze provst, pokud by tm nktermu z astnk, jemu je ukldna povinnost, hrozila jma z dvodu ztrty monosti odvolat se; podle 36 odst. 3 se postupuje, pouze pokud jde o podklady rozhodnut novpozen odvolacm sprvnm orgnem; je-li to zapoteb k odstrann vad odvodnn, zmn odvolac sprvn orgn rozhodnut v sti odvodnn; odvolac sprvn orgn neme svm rozhodnutm zmnit rozhodnut orgnu zemnho samosprvnho celku vydan v samostatn psobnosti.

(2) Podle odstavce 1 psm. a) postupuje odvolac sprvn orgn t tehdy, jde-li o odvoln proti rozhodnut o pedbnm opaten a nabylo-li ji rozhodnut ve vci prvn moci, ledae by rozhodnut o tomto odvoln mohlo mt vznam pro nhradu kody. (3) Odvolac sprvn orgn neme zmnit napaden rozhodnut v neprospch odvolatele, ledae odvoln podal tak jin astnk, jeho zjmy nejsou shodn, anebo je napaden rozhodnut v rozporu s prvnmi pedpisy nebo jinm veejnm zjmem. (4) Jestlie odvolac sprvn orgn zjist, e nastala skutenost, kter odvoduje zastaven zen, bez dalho zru napaden rozhodnut a zen zastav, ledae jin rozhodnut o odvoln me mt vznam pro nhradu kody nebo pro prvn nstupce astnk. (5) Neshled-li odvolac sprvn orgn dvod pro postup podle odstavc1 a 4, odvoln zamtne a napaden rozhodnut potvrd. Jestlie odvolac sprvn orgn zmn nebo zru napaden rozhodnut jen zsti, ve zbytku je potvrd. (6) Rozhodnut v odvolacm zen vyd odvolac sprvn orgn ve lhtch stanovench v 71. Lhta pon bet dnem pedn spisu odvolacmu sprvnmu orgnu k rozhodnut ( 88).

91 (1) Proti rozhodnut odvolacho sprvnho orgnu se nelze dle odvolat. Rozhodnut odvolacho sprvnho orgnu je v prvn moci, jestlie bylo oznmeno vem odvolatelm a astnkm uvedenm v 27 odst. 1.


Strnka33/68

(2) Pokud je napaden rozhodnut pedbnvykonateln, plat pro inky jeho zruen ustanoven 99 obdobn. (3) Pokud odvolatel vzal podan odvoln zpt, zen o odvoln je zastaveno dnem zptvzet odvoln. Pokud vichni odvolatel vzali podan odvoln zpt, odvolac zen je zastaveno dnem zptvzet odvoln poslednho z odvolatel. Dnem nsledujcm po zastaven zen nabv napaden rozhodnut prvn moci. O skutenosti, e zen bylo zastaveno, sprvn orgn vyd usnesen, kter se pouze poznamen do spisu a vyrozum se o nm odvolatel, jako i jin astnci, pokud byli o podanm odvoln uvdomni podle 86 odst. 2. Odvoln lze vzt zpt nejpozdji do vydn rozhodnut odvolacho sprvnho orgnu. (4) Je-li v zen vce astnka vichni se vzdali prva podat odvoln, nabv rozhodnut prvn moci dnem nsledujcm po dni, kdy tak uinil posledn z nich.

92 (1) Opodn nebo neppustn odvoln odvolac sprvn orgn zamtne. Jestlie rozhodnut ji nabylo prvn moci, nsledn zkoum, zda nejsou dny pedpoklady pro pezkoumn rozhodnut v pezkumnm zen, pro obnovu zen nebo pro vydn novho rozhodnut. Shled-li pedpoklady pro zahjen pezkumnho zen, pro obnovu zen nebo pro vydn novho rozhodnut, posuzuje se opodn nebo neppustn odvoln jako podnt k pezkumnmu zen nebo dost o obnovu zen nebo dost o vydn novho rozhodnut. (2) Dojde-li odvolac sprvn orgn k zvru, e odvoln bylo podno vas a e je ppustn, vrt vc sprvnmu orgnu, kter rozhodl v prvnm stupni.

Pouit obecnch ustanoven 93

(1) Jestlie v tto hlavnen stanoveno jinak, pro zen o odvoln se obdobnpouij ustanoven hlav I a IV, VI a VII tto sti. (2) Kde se v hlavch I a VII tto sti hovo o nadzenm sprvnm orgnu, rozum se tm pi postupu podle tto hlavy sprvn orgn nejble nadzen odvolacmu sprvnmu orgnu; jinak plat ustanoven 178.

HLAVA IX

PEZKUMN ZEN 94

(1) V pezkumnm zen sprvn orgny z moci edn pezkoumvaj pravomocn rozhodnut v ppad, kdy lze dvodnpochybovat o tom, e rozhodnut je v souladu s prvnmi pedpisy. Pezkumn zen lze zahjit, i pokud je rozhodnut pedbnvykonateln podle 74 a dosud nenabylo prvn moci; pokud bylo po zahjen takovho pezkumnho zen podno odvoln, postupuje se podle ustanoven hlavy VIII tto sti. astnk me dt podnt k proveden pezkumnho zen; tento podnt nen nvrhem na zahjen zen; jestlie sprvn orgn neshled dvody k zahjen pezkumnho zen, sdl tuto skutenost s uvedenm dvoddo 30 dnpodateli. (2) Pezkumn zen nen ppustn, jestlie byl rozhodnutm astnkovi udlen souhlas k prvnmu jednn nebo povolen vklad prva k nemovitosti evidovan v katastru nemovitost nebo jestlie bylo rozhodnuto ve vci osobnho stavu a adatel nabyl prv v dobr ve. V pezkumnm zen nelze pezkoumvat ani rozhodnut vydan podle 97. Rozhodnut odvolacho sprvnho orgnu podle 90 odst. 1 psm. b) nelze pezkoumvat, jestlie ji bylo pi novm projednvn vci vydno nov rozhodnut.


Strnka34/68

(3) Samostatnlze v pezkumnm zen pezkoumvat pouze usnesen o odloen vci ( 43) a usnesen o zastaven zen ( 66). Ostatn usnesen lze pezkoumvat a spolu s rozhodnutm ve vci, poppads jinm rozhodnutm, jeho vydn pedchzela, a jedintehdy, me-li to mt vznam pro soulad rozhodnut ve vci nebo jinho rozhodnut s prvnmi pedpisy anebo pro nhradu kody. (4) Jestlie po zahjen pezkumnho zen sprvn orgn dojde k zvru, e akoli rozhodnut bylo vydno v rozporu s prvnm pedpisem, byla by jma, kter by jeho zruenm nebo zmnou vznikla nktermu astnkovi, kter nabyl prva z rozhodnut v dobr ve, ve zjevnm nepomru k jm, kter vznikla jinmu astnkovi nebo veejnmu zjmu, zen zastav. (5) Pi rozhodovn v pezkumnm zen je sprvn orgn povinen etit prva nabyt v dobr ve, zejmna mn-li rozhodnut, kter bylo vydno v rozporu s prvnmi pedpisy ( 97 odst. 3) nebo uruje-li, od kdy nastvaj inky rozhodnut vydanho v pezkumnm zen ( 99).

95 (1) Sprvn orgn nadzen sprvnmu orgnu, kter rozhodnut vydal, zahj z moci edn pezkumn zen, jestlie po pedbnm posouzen vci dojde k zvru, e lze mt dvodnza to, e rozhodnut bylo vydno v rozporu s prvnmi pedpisy. (2) Jestlie podnt k pezkumnmu zen dal astnk, me pezkumn zen provst sprvn orgn, kter pezkoumvan rozhodnut vydal, pokud pln vyhov astnkovi, kter podnt uplatnil, a jestlie tm neme bt zpsobena jma dnmu jinmu astnkovi, ledae s tm vichni, jich se to tk, vyslovili souhlas. Jinak ped vc k proveden pezkumnho zen nadzenmu sprvnmu orgnu. (3) V pezkumnm zen, v nm je pezkoumvno rozhodnut odvolacho sprvnho orgnu, lze pezkoumat i rozhodnut vydan sprvnm orgnem prvnho stupn. (4) astnky pezkumnho zen jsou astnci pvodnho zen, v nm bylo vydno pezkoumvan rozhodnut, jich se pezkumn zen tk, nebo jejich prvn nstupci. (5) Hroz-li vn jma nktermu z astnknebo veejnmu zjmu, me pslun sprvn orgn pi zahjen nebo v prbhu pezkumnho zen usnesenm pozastavit vykonatelnost nebo jin prvn inky pezkoumvanho rozhodnut. (6) Jde-li o rozhodnut stednho sprvnho adu, rozhoduje v pezkumnm zen ministr nebo vedouc jinho stednho sprvnho adu; ustanoven 152 odst. 3 plat obdobn.

96 (1) Usnesen o zahjen pezkumnho zen lze vydat nejdle do 2 mscode dne, kdy se pslun sprvn orgn o dvodu zahjen pezkumnho zen dozvdl, nejpozdji vak do 1 roku od prvn moci rozhodnut ve vci. (2) Soulad rozhodnut s prvnmi pedpisy se posuzuje podle prvnho stavu a skutkovch okolnost v dob jeho vydn. K vadm zen, o nich nelze mt dvodnza to, e mohly mt vliv na soulad napadenho rozhodnut s prvnmi pedpisy, poppadna jeho sprvnost, se nepihl. Pslun sprvn orgn posoud spisov materil a podle poteby zajist vyjden astnka sprvnch orgn, kter zen provdly. (3) Pezkumn zen tkajc se pedbnho opaten nelze konat pot, co se rozhodnut ve vci stalo vykonatelnm nebo nabylo jinch prvnch ink anebo co bylo toto rozhodnut zrueno, ledae by posouzen mlo vznam pro nhradu kody.

97 Rozhodnut v pezkumnm zen (1) Jestlie sprvn orgn po zahjen pezkumnho zen zjist, e prvn pedpis poruen


Strnka35/68

nebyl, zen usnesenm zastav. Usnesen se pouze poznamen do spisu. (2) Rozhodnut ve vci v pezkumnm zen v prvnm stupni nelze vydat po uplynut 15 mscode dne prvn moci rozhodnut ve vci. Probh-l

Date post:	07-Nov-2015
Category:	Documents
Upload:	zakony-pro-lidi
View:	217 times
Download:	0 times

Správní řád 2015 (500/2004)

Documents