Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 1
Antika - označení pro řecké a římské dějiny a kulturu v období starověku spojené s otrokářskou společností STAROVĚKÉ ŘECKO Vývojové fáze a osídlení:
1. 2000– 800 př.n.l. – předarchaické období 2. 800 – 500 př.n.l. – archaická doba 3. 500 – 338 př.n.l. – klasická doba 4. 338 – 300 př.n.l. – helénistická doba
V průběhu vývoje Řecka existovala tři státní zřízení: království, vláda aristokracie a otrokářská demokracie Řekové = Helénové 1. Předarchaické období - známy vyspělé kultury Mykénská kultura (1660 – 1200) – nazývaná také pozdně heladská kultura doby bronzové – představovaná Acháji zdrojem obživy zemědělství a rychle se rozvíjející
řemesla rozvíjela se především na území pevninského Řecka -
tehdy rozděleno do mnoha malých království - nejvýznamnější byly Mykény, Pylos, Tiryns, Athény
obchodovali s celým Středomořím – síť kvalitních silnic a osad
stavby a fortifikace z kyklopského zdiva – uprostřed stál palác, jehož jádrem byl megaron – velká sloupová hala s trůnem krále
existence vnitřního krbu mohutné hrady Rhódu a Peloponéssu dvanáct olympijských bohů má původ v mykénské
kultuře Mykéňané byli agresivními a krutými nájezdníky – např.
Trojská válka – příklad loupeživých výprav do Asie. Sami zanikli invazí Dórů (byli součástí vpádu tzv. mořských národů)
první šachtové hroby = ukazují obrovské bohatství vládnoucí třídy
nalezena známá Agamemnónova pohřební maska a zlaté šperky: 6.12.1876 se německému amatérskému archeologovi Heinrichu Schliemannovi, u něhož se projevovaly dobrodružné sklony, podařil jeden z nejsenzačnějších nálezů v dějinách archeologie - v Mykénách objevil jeden z pěti šachtových hrobek na místě, které je dnes známo jako „okruh hrobů A". Při vykopávkách bylo objeveno 19 koster obklopených zlatými šperky, zlatem a stříbrem vykládanými bronzovými zbraněmi, zlatým brněním i zlatými a stříbrnými poháry. Největší nález však na Schliemanna čekal v hrobě číslo 5 - nádherná zlatá maska. Označil ji za posmrtnou masku Agamemnónovu.
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 2
Kréta největší řecký ostrov - minojská palácová
kultura – podle mýtického krále Minóa (2000 př.n.l. ) - centrum vyspělé kultury s dokonalou architekturou – hlavně nádherné a záhadné paláce: Knóssos, Faistos, Mallia a Zakro
Knósský palác měl plochu 2 ha. Měl asi 200 místností, 18 skladových hal, vodovod i kanalizaci. Podle pověsti žil v labyrintu pod palácem Mínótaurus – napůl člověk, napůl býk, který si jako povinnou daň vyžádal 7 chlapců a 7 dívek. Mínotaura porazil Théseus
posvátné zvíře býk (zobrazován na stěnách paláců) doprava, obchod, koloniální expanze Krétská kultura zanikla výbuchem sopky na ostrově Théra a později Krétu
ovládli Mykéňané Ostrov Théra (Santorini) – zanikl
Kykladské ostrovy - Egeida (3000 př.n.l.)
obyvatelé Kykladských ostrovů se zabývali výrobou nástrojů z kovů - hlavně bronzu
vyráběli jednoduchou a naivní keramiku bez hrnčířského kruhu a sošky žen z mramoru (žena jako symbol plodnosti - podle toho i tělesné proporce)
uctívali matku-zemi a plodnost nález: prastaré hroby
Příchod kmenů na území Řecka (kolem 1200 př. n.l.)
V oblasti Egejského moře nastaly po zániku mykénské kultury zásadní proměny a zvraty vyvolané novou invazí kmenů ze severu – Dórové, Achajové, Ionové - pastevecké kmeny Tato doba se kvůli chybějícím soudobým pramenům nazývá „temným obdobím“. Homérská doba (1200 – 800 př.n.l) známy eposy Ilias a Odyssea – čítající
tisíce veršů, popisující existenci rodové šlechty (aristokracie), krále, vojenské shromáždění, předměty z doby Trojských válek atd., v iónském jazyce, autor nebyl pouze Homér
Ilias – popisuje posledních 50 dní desetiletého obléhání Tróji Odyssea – cesta ithackého krále Odyssea z Tróje domů u Řeků se těšily ohromné úctě - považovány za nejvyšší poezii a přednášely se o
největších slavnostech. ve školním vyučování se užívaly jako vzor
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 3
homérská témata byla všudypřítomná v antické řecké literatuře a hojně zastoupená i v pozdější literatuře evropské
v řemesle se začalo používat těžené železo, vyvíjelo se hrnčířství, textil, koželužství, zpracování dřeva, začala se rovněž vyrábět geometrická keramika
2. Archaická doba Znaky:
1) Rozvoj městských států (poleis) – tvořily přirozený územní celek – sídla rodové aristokracie – městské státy mezi sebou válčily
2) Občan městského státu – měl svá práva i povinnosti – účastnil se sněmů, hlasoval o zákonech, volil úředníky, sám si obstarával zbraně
3) Různá politická zřízení: oligarchie (vláda několika), demokracie (vláda lidu), aristokracie (vláda nejlepších), tyranida (samovládce), timokracie (vláda majetku = politická práva určována podle majetku občanů)
4) Zvýšen počet otroků (zemědělství, řemesla, doly, úředníci, písaři, služebníci, vychovatelé)
5) Rozvoj řemesel a obchodu 6) Směna naturální byla nahrazena směnou peněžní 7) Roste význam řemeslníků a obchodníků v politickém životě 8) Půda se stala soukromým vlastnictvím 9) Vysoká hustota osídlení v Řecku = Velká řecká kolonizace (8. – 6.st.př.n.l.) –
Magna Graecia - zakládání řeckých osad ve středomořské a černomořské oblasti, dále Sicílie, již. Itálie, již. Francie, Egypt, Egejské moře – obchodníci hledali půdu a nové suroviny, ovšem střetávali se s již existujícími fénickými koloniemi = konflikty mezi Řeky a Puny Postupně vzniklo asi 90 řeckých kolonií Městský stát jakožto zakladatel (metropole) udržoval s koloniemi vztahy a
spojenectví - kolonizace vycházela z nejbohatších měst Korint, Megara, Chalkis a
Mílétos - nejvýznamnější kolonie: Syrakusy na Sicílii, Massalia a Nikaia v Galii,
Neapolis v Itálii, Milétos a Efesos v Malé Asii
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 4
Důvody:
1. hospodářské (nedostatek zemědělské půdy, přelidněnost) 2. hledání odbytišť (trh) 3. ekonomické důvody (nedostatek nerostných zásob) 4. idea „jít za lepším“ 5. náboženské a politické rozpory v obcích
Důsledky kolonizace:
A) levné obilí a suroviny z vlastních kolonií B) vývoz řemeslných výrobků, oleje a vína do vlastních kolonií –
rozvoj dálkového obchodu C) zadlužování rolníků – upadali do dlužního otroctví D) kontakt s Předním Východem a poznávání nových kultur
7. st. př.n.l. – Raná řecká tyranida
v počátcích aristokracie soudila podle nepsaného práva – důležité byly tedy písemné záznamy (kodexy) pro zpětnou kontrolu spravedlnosti soudu = snaha odstranit výhradní moc aristokracie - vznik tyranidy – v čele státu jediný samovládce - tyran – snažil se odstranit výhradní politickou moc aristokracie
potřeba kvalitního výzbroje armády pro boj - bronzová výzbroj typu těžkooděnci = hoplíti
území nazývána fýly – organizační jednotky s právem hlasovat na sněmu a organizovat vlastní vojsko
Rozhodující moc v dějinách Řecka měly 2 městské státy: SPARTA a
ATÉNY. Jednou vystupovali jako spojenci, jindy jako rivalové.
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 5
SPARTA
vláda oligarchie a vojenský charakter na jihu poloostrova Peloponés v kraji zvaném Lakónie Sparťané byli Dórové podrobili si nejen domorodce Acháje, ale i okolní dórské kmeny tvrdý vojenský výcvik a drsný výchovný systém
o chlapci žili v rodině pouze do 7 let – posléze se stali příslušníky vojenských družin - cvičili se ve fyzické zdatnosti a znalostech zákonů
o ve 12 letech dostávali minimum potravy – získávali ji krádežemi, trestáni mrskáním
o od 15 let se účastnili hostin s dospělými, hovořit směli jen tehdy, pokud byli tázáni a směli odpovídat jen stručně a výstižně (lakonicky)
o od 18 – 60 byli v aktivní vojenské službě o rodinu směli založit až ve 30 letech o slabá miminka zabíjeli o dívky sice zůstávaly doma, ale rovněž byly vedeny k tělesné zdatnosti
Sparťané pouze válčili a nepracovali - živilo je nesvobodné obyvatelstvo – perioikové – zabývali se zemědělstvím, řemeslem a obchodem
dále ve Spartě žili heilóti – otroci – byli to buď zadlužení lidé, nebo zajatci - společně s půdou přidělováni Sparťanům – nepokoje mezi Sparťany a heilóty, jejichž byl několikanásobný počet
Politické zřízení ve Spartě
v čele stáli 2 králové – důležití v době válek – voleni z 2 rodů – náboženské a vojenské funkce
na krále dohlíželo 5 úředníků – eforů – právní, soudní a finanční pravomoci – voleni lidovým shromážděním (appellá) na 1 rok, svolávali gerusii a appellu
rada starších (gerusiá) – 28 starců nad 60 let - voleni na doživotí
Peloponéský spolek - 6.st.
Lakeidaimoňané a jejich spojenci – spolek států Peloponésu s výjimkou Argu a Ahaie pod vedením Sparty
Sparta jako hegemon velela všem spojeneckým vojskům rival athénského námořního spolku velmi se osvědčil v řecko-perských válkách
ATHÉNY – vláda oligarchie
na území zvaném Attika občanem Athén se člověk mohl stát narozením
nebo jmenováním sněmem vojenská výchova pouze 2 roky, chlapci a dívky
vychováváni odděleně, ženy žily v oddělených
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 6
prostorách = rozšířena homosexualita diferenciace obyvatel díky majetku cizinci v Athénách (metoikové) – byli obchodníci
(obchod s olivovým olejem) a řemeslníci, neměli půdu ani polická práva
zaměření na duchovní výchovu nedostatek půdy zemědělci upadali do dlužního otroctví
Politické zřízení v Athénách - sídlo politiky v Akropolis ( v překladu „Vysoké město)
v čele nejvyšší úředníci voleni z aristokracie – 9 archontů – funkce správní, náboženské, vojenské, soudní – voleni sněmem
později 6 zákonodárců - thesmothétové aristokratická rada - aeropag – 500 členů – volba úředníků, soudní
spory soud – 6000 členů 10 stratégů démos – běžný lid
V druhé polovině 7. století se tento systém začal hroutit.
Drakontovy a Solonovy reformy
Drakon
pověřen sepsáním tradičních státních norem snažil se řešit situaci dlužního otroctví a bohatnutí neurozených nechal sepsat velmi přísný zákoník, který aplikoval velmi tvrdé tresty často
končící smrtí (odtud známe pojem „drakonické potrestání“)
Solón
vyvedl aténský stát z krize a nastartoval demokratické reformy zvolil cestu kompromisu zrušil dlužní otroctví = zrušil všechny dluhy a prodané Athéňany
vykoupil z ciziny rozdělil občany do 4 majetkových tříd podle zemědělského výnosu
– odstupňoval jim práva a povinnosti vůči státu k úřadům měli kromě aristokracie přístup i bohatí obchodníci a
řemeslníci zavedl radu čtyř set – ekklésia
zavedl odvolací lidový porotní dvůr zlomil moc aristokracie zabýval se obchodem a navíc skládal básně
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 7
Tyranida Pesistratovců
Pesistrates – velký rozkvět Athén
zavedl tyranidu zaměřenou proti aristokracii řešil problém bezzemků – přiděloval jim půdu, která patřila aristokracii athénským obchodníkům zajistil nová odbytiště rolníkům půjčoval peníze podporoval umění, vědy a náboženské slavnosti budoval chrámy a vodovod zahájil výstavbu Akropole dvakrát vypuzen, ale vždy se vrátil a vládl až do své smrti po jeho smrti nastupuje syn Hippias – z Athén vyhnán
Kleisthenes – pokračuje v díle Pesistrata
odstranil poslední zbytky rodového zřízení (frátrie) - odstranil moc aristokracie
vydal ústavu = vznik demokracie (podrobný popis Athénské demokracie u Perikla)
významné slovo získali obchodníci a řemeslníci
úřady nebyly placeny, proto si je mohli dovolit jen bohatí
lidé se scházeli na agoře = tržiště, kde obchodovali a debatovali
zavedl územní organizaci – základní nejmenší jednotka démos – tvořily trittye – 3 trittye = fýla – celkem existovalo 10 fýl
fungoval sněm svobodných občanů - ekklésiá střepinový soud = ostrakismus – svobodní Athéňané na mimořádném
shromáždění zkoumali, zda není ohrožena demokracie, zda není v obci někdo, kdo by snad chtěl na sebe strhnout vládu = každý napsal na hliněný střep jméno toho, kdo se mu zdál nebezpečný a ohrožoval aténskou demokracii - kdo dostal nejvíce hlasů, byl na 10 let odsouzen k vyhnanství
Athénský námořní spolek = Délský námořní spolek – 478 př.n.l.
federace antických městských států pod vedením Athén
cíl: ochrana řeckých měst před Peršany centrum: nejdříve ostrov Délos, později Athény
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 8
3. Klasická doba
V 6. století dosáhla řecká kultura a vzdělanost vrcholu. Ale řecká města byla ohrožena útokem Persie na osady na pobřeží Egejského moře.
Persie (550 – 530) – velký řecký rival Řecka před řecko - perskými válkami
Peršané, kteří sídlili východně od Babylónie, byli jazykově i kmenově příbuzní s Médy. Původně bylo jejich království poddáno médské říši. Mezi Peršany i Médy existovaly blízké příbuzenské svazky.
základem Perské říše byla Médská říše - vlády v ní se zmocnili Peršané a vytvořili Médo-Persii (550 př.n.l.) – v čele Kyros II. Veliký - připojil také říši Lydskou a dobyl říši Novobabylónskou => sjednotil celou Přední Asii
Babylonie a Persie existovaly jako personální unie Kyros dovolil Židům, aby se vrátili do Palestiny a postavili znovu Šalamounův
chrám 525 př. n.l. nástupce Kambyses dobyl Egypt (526 př.nl.l), čímž se Perská
říše stala největší říší na světě!!! Dareios I. – zasnoubil se s vdovou po Kambysesovi výtečný organizátor a vládce měl ohled na národní i náboženský řád sobě poddaných národů
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 9
rozdělil říši na provincie (satrapie), do jejichž čel postavil místodržící (satrapy)
v každé provincii navíc sídlil vojenský velitel s posádkou a nechyběly ani kanceláře, nad nimiž dohlíželi špióni
podporoval obchod = dal budovat dopravní cesty - např. královskou cestu z hlavního města Persopolis = Sús do Sardinie
dal vybudovat kanál z Nilu do Rudého moře zavedl poštovní styky dal razit zlaté mince na západě Persie rozkvétalo řemeslo
a obchod, zatímco na východě zemědělství vytáhl přes Hellespont proti Skytkům,
kteří sídlili na sever od Černého moře
Řecko - perské války (492 – 449)
dějiny klasického období začínají povstáním maloasijských Řeků proti perské moci, která expandovala západním směrem
maloasijská polis = Milétos, Efesos, Fókaia, Kolofón a další přilehlé ostrovy patřily v archaické době ke kulturně nejvyspělejším částem řeckého světa, OVŠEM zde se Řekové setkali s despotickou vládou asijského kulturního okruhu, neslučitelnou s jejich svobodomyslným duchem
Perská říše se během krátkého období stala jediným sousedem řeckých států na východní hranici a obyvatelé PŘ se cítili nadřazeni
řecká města byla začleněna do Perského státu = vzbouření těchto iónských osad
v čele iónského povstání město Milétos, které vypálilo město Sardy (499 př.n.l.)
v další fázi boje požádalo Řecko o pomoc - pomohly však jen Athény a Eritrea (ale pomoc nevydatná) = Peršané maloasijské Řeky porazili a Mílétos byl v roce 494 př.n.l. dobyt, vypleněn a jeho obyvatelé prodáni do otroctví
Iónské povstání se stalo záminkou pro počátek řecko - perských válek. Šlo o to, kdo bude pánem Evropy!
Persie = vojevůdce Mardonios X Řecko 492 stanul vojevůdce Mardonios v čele první perské trestné výpravy
proti Řecku - dobyl ostrovy, překročil Héllespontos a chtěl proniknout do Řecka, ALE u mysu Athos bylo jeho loďstvo zničeno (díky bouři)
Peršané se s tímto faktem však nesmířili a připravovali další tažení jako trest těm, kteří pomohli Milétu
Dareios vyslal do Řecka posly, aby Řekové uznali Perskou nadvládu - všichni tak učinili, až na Athény a na Spartu (Sparťané dokonce posly hodili do studny)
1. Řecko-perská válka
Persie = vojevůdci Datis + Artafernés
Řecko = athénský vojevůdce Miltiadés mladší
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 10
490 Peršané v čele s vojevůdci Datisem a Artafernésem uskutečnili druhou výpravu proti Řecku, tentokráte přes Egejské moře = dobyli Eritreu a připravovali se na dobytí Athén
Sparta slíbila Athénám pomoc, ale jelikož měli zrovna období náboženských svátků, tak toto nebylo možné.
Athénský vojevůdce Miltiadés však svojí taktikou Peršany v bitvě u Marathónu 490 př.n.l. porazil a zahnal je zpět do lodí (odpluli)
mrtví Řekové byli pohřbeni a jejich jména vytesána na společný hrob aby informoval Athény o tomto vítězství, uběhl Marathónský běžec 42,65 km,
informoval je a zemřel bitva měla hlavně psychologický význam (Řekové se ubrání i přesile)
Mezitím v Athénách vznikly dvě politické strany: představitelé - Thémistoklés × Aristeidés.
483 př.l. byly objeveny stříbrné doly v Attice a hned se objevily dva názory, jak s nimi hospodařit. Thémistoklés nechtěl stříbro rozdat, ale využít ho k výstavbě válečného loďstva a k budování přístavu Pireos, zatímco Aristeidés navrhoval, aby se stříbro využilo ke zbudování pozemního vojska (těžkooděnci).
Ostrakismem byl z Athén vyhoštěn Aristeidés a začalo se budovat loďstvo (tzv. Triér = válečné lodě, kde veslaři seděli ve třech řadách)
2. Řecko-perská válka
Persie = vojevůdce a vládce Xerxés
Řecko = vojevůdce Leonidas
480 před Kristem Peršané uspořádali třetí výpravu proti Řekům, kterou vedl Xerxés
perské pozemní vojsko mělo 150 000 mužů a směřovalo na sever k Héllespontu tam postavili pontonové mosty, díky kterým Héllespontos přešli dále postupovali podél pobřeží do Řecka směřovaly i perské lodě (s Féničany a maloasijskými Řeky (otroci) na
palubách)
Řecká opatření:
1) v Řecku vznikla protiperská koalice 30 řeckých polis, mezi nimiž byly ukončeny vnitřní spory
2) Aristeidés byl povolán zpět do Athén 3) Vrchní velení převzala Sparta, Athény a Péloponéský spolek
Bitva u Thermopyl 480 př.n.l.
Peršané obsadili Thesálii a pronikli do středního Řecka
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 11
Řekové obsadili Thermopylskou soutěsku u Malijského zálivu, kterou Peršané museli projít, avšak řecký zrádce Efialtés převedl Peršany jinudy přímo Řekům do zad.
Leonidas, velitel řeckých vojsk v Thesálii odeslal většinu řeckého vojska na jih a zůstal zde s několika sty řeckých a spartských vojáků - účelem bylo zdržet Peršany v postupu dále
všichni tamní vojáci samozřejmě padli - po válce jim byl postaven pomník s nápisem „POUTNÍČE, ZVĚSTUJ LAKEDAIMONSKÝM, ŽE MY TUTO LEŽÍME MRTVÍ, JAK ZÁKONY KÁZALY NÁM.“
Peršané měli otevřenou cestu do nitra Řecka vyplenili Attiku a Athény (i stavební skvosty) Athéňané se naštěstí stihli evakuovat na blízký ostrov Salamis 480 př.n.l. Athéňané prosadili vojenskou bitvu u Salaminy = námořní bitva -
perské lodě sice měly převahu, ale byly příliš velké a tedy obtížně manévrovatelné
řecké lodě byly naopak menší (přizpůsobené členitému pobřeží Řecka) = Peršané opět poraženi a s velkými ztrátami se vrátili zpět do Malé Asie
Xerxes byl nakonec zavražděn náčelníkem své tělesné stráže 479 byli Peršané poraženi i v pozemních bitvách u Plataje a u Mykalé - Řecko i
Egejské moře bylo zbaveno perské nadvlády Athéňané uspořádali výpravu k Héllespontu - zde však končí Hérodotův popis
řeckých válek, čímž nám schází podrobnosti - víme jen, že do roku 449 boje pokračovaly
449 uzavřen Kalliův mír - znamenal pro Řecko ztrátu Perského nebezpečí, Perské flotile byl zakázán vjezd do Egejského moře a hlavně byla uznána nezávislost řeckých měst v Malé Asii
Důvody vítězství
- technická převaha - morální převaha - projev vlastenectví - řecký boj o svou vlastní existenci - podařilo se vytvořit spojenectví Sparty a Athén
Athény za Perikla – 443 - 429 př.n.l. = zlatý věk Athén a athénské demokracie - od konce řecko - perských válek do peloponéské války
Periklés
- vnuk Kleisthénův, pocházel z bohaté rodiny - athénský demokratický politik a vynikající řečník - vrchním velitel (stratég) a byl zvolen i do jiných funkcí – před občany měl
velkou autoritu - cíl jeho politiky: posílit moc Athén v zahraniční politice (snažil se o mír se
Spartou) a posílit demokratické zřízení – upravil ústavu, zavedl losování místo voleb, platil úřady a pečoval o chudinu, snažil se sladit zájmy bohatých a chudých = bohatí platí příspěvky městu nebo státu (byla to pro
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 12
ně čest) - např. stavba a udržování lodi nebo divadelní představení, nemajetní práce na stavbách, práce veslařů na válečných lodích = námořní pěchota
- vzhledem ke zničení Athén za Řecko - Perských válek byla podporována stavební činnost
- postavena akropolis („vyšehrad“) a dlouhé zdi (opevnění spojující Athény s přístavem Pireus).
Znaky athénské demokracie: 1) posilování role dému (démos = lid) 2) rozhodující vliv měl sněm (ekklésia), v něm byli všichni plnoprávní muži
Athén od 20ti let 3) sněm měl zákonodárnou moc, rozhodoval o důležitých otázkách (válka, mír,
hospodářské a náboženské otázky), mohl udělovat občanství; volil stratégy - sněm se scházel asi 4 X do roka, účastnilo se jej asi 5000 lidí - mezi zasedáními sněmu řídila Athény „rada pěti set“
4) byly zavedeny porotní soudy rozhodující o závažných otázkách 5) byla přesně vymezena kompetence úředníků
- vzhledem ke zničení Athén za Řecko - perských válek byla podporována stavební činnost
- postavena akropolis („vyšehrad“) a dlouhé zdi (opevnění spojující Athény s přístavem Pireus).
Athénská demokracie je doposud vzorem spravedlivého státního zřízení. Byla to tzv. „přímá demokracie“, což znamená, že se všichni občané přímo účastnili hlasování apod., všichni občané byli plnoprávní (demokracie se netýkala pouze otroků, nesvobodných obyvatel a přistěhovalců). Trvale usazení přistěhovalci v Athénách (metoikové) se mohli stát plnoprávnými občany za služby Athénám.
KONFLIKT Athény X Sparta
V období míru s Persií postupně narůstají spory Sparty a Atén (oba státy se snažily rozšiřovat svou moc v severním pobřeží Egejského moře = obchodní kontakty s Velkým Řeckem = vnitřní spory v Řecku => spory se pomalu začaly rozrůstat ve válku Péloponéská válka (431 - 404) = SPARTA (vítezství) X ATHÉNY
- začala sporem mezi Athénami X Korintem + Megarou (v podstatě obchodní rivalita a tedy boj o hospodářskou a politickou převahu v Řecku)
- vyústila spory mezi demokratickými městskými státy v čele s Athénami a oligarchickými státy v čele se Spartou
- Athénský námořní spolek X Peloponéský spolek
A: fáze - Archidámova válka (431 - 421)
- Archidámos byl Spartský král - Sparťané pustošili Attiku, obyvatelé Athén se ukrývali za dlouhé zdi -
zásobováni byli námořní cestou (z kolonií). Athénské loďstvo na oplátku
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 13
přepadalo pobřeží Péloponésu. Síly Athén a Sparty však nebyly vyrovnané dlouho
- 430 postihla Athény epidemie moru, kdy zemřela 1/3 všech obyvatel Attiky - 421 uzavřen Nikiův mír (athénský politik)
= Athény zavedly daně od obyvatel a zvýšily poplatky členům spolku
415 - 413 prosadil vojevůdce Alkibiadés výpravu na Sicílii - snažil se ukázal Sparťanům sílu Athén = totální neúspěch – jeho vojsko bylo poraženo a sám Alkibiadés souzen - raději utekl do Sparty
B: fáze - Dekelejská válka
- Sparťané obsadili Attickou pohraniční pevnost a odtud pořádali nájezdy do Athén - na straně Sparty zasáhla také Persie, která narušila obchodní spojení s Černomořím - odtud byly Athény zásobovány obilím – mnohé obce vystoupili s Délského spolku - finanční vyčerpanost Athén
- rovněž zrušeny stříbrné doly v Attice (utekli otroci) = Athénská politická krize 411 - 410 = svržení demokracie a vláda oligarchie
- 405 bylo Athénské vojsko poraženo u Aigospotamoi („u kozích říček“) v Héllespontu - Sparťané oblehli Athény z moře a v následujícím roce 404 vyhladovělé Athény kapitulovaly.
Důsledky Péloponéské války
pro Athény: - ztráta velmocenského postavení
- museli strhnout dlouhé zdi a vydat válečné lodě - museli rozpustit Athénský spolek - zrušení demokracie (vláda 30ti oligarchů „vláda třiceti tyranů“)
pro Řecko: - celkové oslabení Řecka a vzrůst jeho roztříštěnosti
- Peršané získali nadvládu nad Malou Asií a vměšovali se do Řeckých problémů - vznikly dočasné federace (nedlouhého trvání)
4. HELENISTICKÉ OBDOBÍ
Dle oblíbeného rčení „když se dva perou, třetí se směje“ - i ve válce Sparty proti Athénám se našel třetí, kdo se smál – Makedonie
V 6 st. př. n.l. se sjednotila a využívala kulturních podnětů z Řecka (předtím jen pastevecké a zemědělské kmeny) ALE když dosáhla patřičné úrovně, začala Makedonie konflikt s Řeckem díky snaze dostat se k Egejskému moři = nastává období helénismu = ekonomicko-sociální a kulturní období starověku, kdy se dostala v Řecku do popředí Makedonie a zároveň Perská říše dobyta makedonským vojskem
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 14
Filip Makedonský (359-336 př.n.l.)
- své chlapectví prožil jako rukojmí v Thébách, takže měl možnost poznat řeckou kulturu a řecké slabosti
- od r. 359 makedonský vládce – postupně sjednocuje Makedonii a dobývá Thrácii
- při pronikání do Řecka využíval rozporů mezi řeckými městskými státy a zasahoval do jejich záležitostí = proti Makedonii se postavily na odpor Athény a Théby + další řecké obce, ale Filip jejich vojska porazil 338 u Chaironeie = kongres v Korintě – vznik Korintského spolku = spolek řeckých obcí pod vedením Makedonie
- zavražděn
Alexandr Makedonský Veliký (336 – 323 př.n.l.)
Narodil se 356 př. n.l. v Pelle a zemřel 323 v Babylóně
- vychovatelem byl Aristoteles – Alexandr jej měl velmi rád - velmi nadaný muž – zajímal se o filosofii, drama, poezii, hru na flétnu a lyru - další významná osoba v jeho životě – přítel Hefaiston - prý zkrotil divokého hřebce Búkefala, když si všiml, že se kůň bojí svého stínu
– otočil jej proti slunci a nasedl - na otcově svatbě s milenkou Kleopatrou Alexandr svého otce uráží – do smrti
Filipa oba muži spolu nekomunikují - v 18 letech velel levému křídlu Makedonie v bitvě u Chaironee - 334 zahájil tažení proti Persii, jejíž vládcem byl Dáreios III. – protože
armádu Persie tvořili vojáci různých zemí, neměli zájem na vítězství krále Persie = byli poraženi nad řekou Granikem (u Helespontu)
- armáda AV po tomto vítězství přezimovala v městě Gordin (zde Alexandr přetl mečem tzv. gordický uzel), pak táhla dále na jih a dobyla Syrské a Fénické pobřeží
- 333 u Issu porazil znovu Dáreia a zajal jeho rodinu - dobyl Tyros - 332 dostal se do Egypta, kde byl přivítán jako osvoboditel a založil
Alexandrii - 331 dobyl zbytek Perské říše u Gaugamel - v následujících letech se zmocnil území Indie po řeku Indus – nevlídné vlhké
indické počasí = posléze Alexandrovo vojsko odmítlo postupovat dál na východ pro velkou únavu a slavnostně se vrací
- 323 Alexandr umírá v Babylonu ve věku 33 let – snad na zápal plic, snad na malárii nebo se opil k smrti
- nezanechal po sobě následníka
= celá monstrózní, ale křehká Alexandrova říše se rozpadá pod nadvládu velitelů Alexandrových vojsk – na státy diadochů (říše Ptolemaiovců v Egyptě, říše Seleukovců v Sýrii, říše Antigonovců)
Makedonská armáda – tvořena elitní těžkou jízdou (hetairoi) a lehkou určenou k průzkumu. Jezdci byli vybaveni přilbami, hrudní zbrojí, chrániči holení, meči a 3m
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 15
kopím. Lehká pěchota byla ozbrojena oštěpy, krátkými meči a lehkými kulatými štíty. Dále makedonská armáda disponovala lučištníky a prakovníky, vlastnila samostříly a obléhací stroje.
KULTURA ŘECKA
A: Archaické období
Řekové byli vysoce vzdělaní. Jejich kultura dává dodnes základ Evropské kultuře.
KALOKAGATHIE:
kalos = krásné tělo
agathos = duch vyznačující se ctností, spravedlností a udatností
Termín antické estetiky a představy o výchově – harmonie vnějšího a vnitřního – člověk má být tělesně krásný a mravně ušlechtilý = vzdělaný
Písmo: hláskové - převzato od Féničanů - mělo 24 znaků - řečtina byla rozšířena mezi všechny vrstvy obyvatelstva, protože byla dobře čitelná a snadno naučitelná
Vzdělání: každý svobodný občan dosáhl určitého stupně vzdělání - bylo to nezbytné pro denní život - školy se navštěvovaly od 6-18 let – školský systém byl na svou dobu velmi dokonalý – hlavně v Athénách – byly to především školy soukromé, ale stát na ně přispíval – bohatí si najímali domácí učitele – důležité předměty: zpěv, hudba, tanec
Literatura: především poezie, hlavně milostná, politická a satirická – sborové písně zpívané na počest boha – Dionýsa – bůh vína a opojení
Divadlo: první divadelní představení v Řecku uskutečněno v 6. st.př.n.l. – hrál jen jeden herec a vyprávěl o svých pocitech – sbor komentoval vyprávění děje
Filosofie: (filein = milovat X sofia = moudrost): racionální výklad člověka
1) materialistická – podstatu světa hledali v pralátkách (materia) = oheň, voda, země, vzduch
Pythagoras – kvantita a číslo = porozumění přírody
2) idealistická – odmítala hmotný základ světa, obhajovala tvrzení o neměnnosti světa
Náboženství: mytologický výklad světa – „Staré řecké báje a pověsti“ – na počest bohů se konaly slavnosti a hry, které měly velikou oblibu.
Nejvýznamnější Olympíjské hry – poprvé r. 776 př.n.l. na Peloponésu. Jejich součástí byl marathónský běh. Během nich všude zastavovány války
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 16
Architektura: Velmi vyspělá !!!
Hlavní znak: sloup = odlišné stavební slohy – dórský (sloupy silné, masivní, hlavice jednoduché podoby bochníku chleba)
ionský (sloupy štíhlejší, hlavice ozdobena dvěma závity)
korintský (hlavice sloupu nejzdobnější, měla podobu rostlinných listů)
Hefaistův chrám v Athénách Parthenón – chrám zasvěcený Athéně na athénské akropoli
Polykleitos – pod vlivem pythagoreismu vytvořil ideální proporční kánón mužského těla (hlava=1/7 výšky)
Malířství: dipylská váza z Athén (8.st.př.n.l.) + další hliněné vázy
B: Klasické období
= největší rozkvět
Filosofie: opět řešen problém základní podstaty světa
Demokritos (460 – 370 př.n.l.) – všechny látky se skládají z nedělitelných částeček = atomů – ty se rozlišují velikostí a tvarem – vznik a zánik = spojování a rozpojování atomů
Sofisté = „učitelé moudrosti“ – profesionální učitelé filosofie, gramatiky, rétoriky a dialektiky, důraz na řečnictví, umění shromáždit důkazy o pravdivosti svého tvrzení,
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 17
odmítali náboženství a zdůrazňovali racionalismus a sociální relativismus – dospěli k pochybnostem o hodnotě lidského poznání
Sofistika – vědomé užití nesprávných argumentů při řešení sporných otázek
= Co je to v dnešní době „sofistikovaný“? = složitý, důmyslný, propracovaný, moudrý ALE i překombinovaný, vyumělkovaný
Sokrates (460 – 399 př.n.l) – idealistický filosof, působil v Athénách, analyzoval poznání a myšlení člověka, systematicky kladl otázky přivádějící diskutujícího do rozporů s počátečními výroky (sokratovská ironie) následně tyto rozpory vyrovnával, tím, že vymezil obecný pojem, vystupoval proti sofistům, zajímal se o problém mravnosti, zdůrazňoval praktické umění žít
Chudák dopadl tak, že byl obviněn z kažení mládeže, postaven před soud a musel požít jed.
Výrok: „Poznat můžeme jen sami sebe“
Platón (427 – 347 př.n.l.) – žák Sokrata a učitel Aristotela – založil v Athénách filosofickou školu (Akademii), svět je vnímatelný jen odrazem ideí, které jsou dokonalé a neměnné, duše uvězněná ve smrtelném těle se rozpomíná na svět ideí, v němž dříve přebývala, pravou skutečnost nelze uchopit smysly, nýbrž jen rozumovým poznáním,
Aristoteles (384 – 322 př.n.l) – žák Platonův, největší filosof Řecka – zakladatel logiky, tedy vědy o správném myšlení – smyslové poznání je základ poznání, vychovatel Alexandra Makedonského
Divadlo: vrchol dramatu = tragédie i komedie
Představitelé: Aischylos (pro Athéňany národní básník a učitel občanských ctností), Sofokles, Euripides, Aristofanes
Architektura: obnovena athénská Akropole – nové chrámy se sochařskou výzdobou
Dějepis:
- otec dějepisu Hérodotos – „Dějiny řecko-perských válek“ – 9 knih – podnikal studijní cesty ze kterých čerpal poznatky o řeckém světě, Egyptu a Babylonii a čerpal poznatky pro své dílo
- Thukydes – „Dějiny peloponéských válek“
C: Helénistické období
Střediska kultury: knihovna a vzdělávací středisko v Alexandrii + v Pergamonu (Malá Asie)
Ideál : činnost každého občana má být veden ve prospěch celé obce
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 18
Filosofie:
1) Stoicismus – otázky osobního života jedince – vznik „stoické školy“ – myšlenky: všichni jsou si rovni, smysl lidského života spočívá v dokonalosti, smíření se s osudem
2) Epikureismus – učení Epikura a jeho žáků - smysl života spočívá v pocitu spokojenosti a blaženosti = duše má být zbavena strachu ze smrti
Sochařství: smutné, neradostné výjevy ze života, námět = těla starců a stařen = mládí je pomíjivé
Architektura: výstavba nových měst, která byla zpustošena válkami, tržiště, sloupořadí
Vědní obory:
Archimédes – fyzika – konstrukce válečných strojů
Euklides – matematika + geometrie
Astronomie – poznatky: Země obíhá kolem Slunce, výpočet obvodu Země
Pojmy:
Megaron: v egejské a řecké kultuře dům na pravoúhlém půdorysu s otevřenou předsíní
Kyklopské zdivo bylo typem kamenného zdiva používaného v mykénské architektuře. Tvořily jej velké vápencové balvany poskládané k sobě tak, aby mezi sebou měly minimální odstup. Na rozdíl od kvádrového zdiva nebyly spojovány maltou. Tyto balvany byly neopracované, pouze v některých případech byly zběžně osekány kladivem. Mezery mezi nimi bývaly vyplněny menšími vápencovými kameny.Nejznámější příklady kyklopského zdiva je možné spatřit ve zdech starověkých Mykén nebo Tíryntu. Tento stavební postup je charakteristický pro mykénské fortifikace. Podobné postupy lze spatřit také u jiných kultur.
- Termín vznikl na základě domněnek starověkých Řeků, že pouze mýtičtí Kyklopové měli dostatek sil k postavení takových zdí.
Polis (řecky πόλις), plurál: poleis (řecky πόλεις) znamená město, obec nebo městský stát. Slovo představuje typ starověkého řeckého městského státu, který se vyvinul v archaickém období. Jedná se o předchůdce moderního města i státu.
- Pro Řeky byla polis: samotné město (území) obec (ve smyslu stát) občané (konkrétní obyvatelé)
- Občanem se mohl stát výhradně člověk, který se v městském státě narodil příslušníkům státu. Ideální počet děti: 2. Přebytečné děti odkládali. Občan měl právo hlasovat na sněmu, hlasovat o zákonech, volit úředníky, vlastnit půdu a nemovitosti. Každý, kdo se přistěhoval, byl pokládán za cizince až do své smrti (včetně svých dětí).
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 19
Alexandrijská knihovna = Múzeion
- největší a nejslavnější knihovna starověku - AMBICE SHROMÁŽDIT VEŠKERÉ VĚDĚNÍ LIDSTVA - psalo se na svitky slepených papyrových listů, které byly namotány na hůlce
a uloženy v kožených pouzdrech, označené se řadily do polic - součást vědeckého ústavu Múseion (= příbytek Múz neboli božských
ochránkyň umění a věd) v egyptské Alexandrii vybudovaného z podnětu Ptolemaia I.
- první univerzita dotovaná státem (= stovky písařů – přepisují rukopisy zapůjčené ze všech knihoven světa do knihovny, na prodej a na výměnu za jiné svitky)
- každá loď zakotvená v alexandrijském přístavu musela dát povinně k dispozici všechny rukopisy nacházející se na palubě, aby byly přepsány
- vzácnější svitky byly i odkoupeny - za doby Caesarovy přechovávala na 700 tisíc rukopisů na pergamenových
svitcích, které shrnovaly tehdejší poznatky v oboru matematiky, astronomie, fyziky, lékařství a historie
- 1. neštěstí : ničení Římanů - knihovna z části vyhořela v roce 47 př. n. l., za války mezi Caesarem a Pompeiem, když Alexandrii obsadilo Caesarovo vojsko
- 2. neštěstí: ničení křesťanů - 389 n.l. za náboženských bouří byla zcela zbořena, když ji z podnětu alexandrijského patriarchy Theofila zničilo vojsko římského císaře Theodosia I.
- 3. neštěstí: ničení Arabů - záhy byla znovuvybudována a ve své vědecké činnosti pokračovala až do roku 643, kdy byla Alexandrie dobyta Araby
Pergamen
– vznikl v Maloasijském městě Pergamon, nahradil papyrové svitky – základem byla telecí, ovčí, oslí nebo vepřová kůže, která se nakládáním do
vápenného mléka zbavovala ochlupení – kůže se napínala na rám, nechala se vysušit, následně se obrousila, vyhladila křídou
a pemzou – výhoda: napsaný text se dal vyškrábat a nahradit novým
Při studiu věnujte pozornost rovněž pojmům z učebnice !
Zajímavosti:
ILIAS a ODYSSEA - vznik v Ionii v 8. stol. př. Kr., údajný autor Homér - pochybnosti o Homérově autorství, eposy nejsou dílem jednoho básníka, nýbrž většího počtu pěvců (aoidů), jejichž výtvory byly později spojeny v celek - předchůdci eposy: aoidové - pěvci, kteří zpívali epické písně za doprovodu strunného nástroje, formingy či kithary, pobývali na šlechtických dvorech nebo putovali z místa na místo - látka obou eposů čerpána z pověstí trojského cyklu - rozsáhlé skladby: Ilias - 15 000 a Odyssea - 12 000 veršů - epická šíře, idealizace dějů, hojné přímé řeči, přirovnání, výtečná charakteristika osob; bohové zasahují do lidského jednání, i když jsou vznešenější, chovají se jako lidé - záměrem eposů je oslava hrdinských činů předků rodové šlechty
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 20
- bohatý zdroj inspirace pro pozdější tvůrce lit. i výtvar. děl; ve středověku byla na západě přímá znalost Homéra nepatrná, teprve za renesance byly eposy znovu oceňovány (Boccaccio, Petrarca, Tasso) Ilias - vychází z historických událostí, nelíčí průběh celé trojské války, zachycuje jen 51 dní z desátého roku boje - hlavní osnovou básně je Achilleův hněv, všechny události vyprávěny ze široka zrcadlí se v nich celá minulost boje o Troju i její brzký pád Pověst vyprávěla, že syn trojského krále Priama, Paris, unesl spartskému králi Menelaovi jeho ženu, krásnou Helenu. Pohaněný Meneláos vyzval proto všechny řecké vládce k vojenské výpravě proti Troji; vrchním velitelem se stal Meneláův bratr Agamemnon, král mykénský. Řekové město oblehli, ale nemohli je dobýt. Boj už trval devět let se střídavým štěstím pro obě strany, když tu vypukl spor mezi Achilleem a Agamemnonem. Agamemnon odebral Achilleovi jeho zajatkyni Bríseovnu a uražený Ach. se odmítl účastnit boje. Jeho božská matka Thetis dokonce na Diovi vymohla slib, že Trojané budou tak dlouho vítězit, dokud Achilleovi nebude učiněno zadost. Teprve když padl Achilleův věrný přítel Patroklos, převlečený do jeho zbroje, usmířil se Achilleus s Ag. a rozhodl se, že pomstí přítelovu smrt. V nové zbroji, ukované Héfaistem, se pustil znovu do boje a zabil nejslavnějšího trojského hrdinu Hektora. (Jeho tělo vydal stařičkému Priamovi k pohřbení). Sám se však konce války nedočkal, neboť byl zasažen šípem do paty, jediného zranitelného místa na svém těle. Řekové nakonec dobyli Troju lstí: nejstatečnější bojovníci se ukryli do dřevěného koně, ostatní vojsko předstíralo ústup. Trojané vtáhli koně do města, přesvědčeni, že je bude chránit svou nadpřirozenou mocí. Večer vystoupili Řekové z koně a dali svému vojsku světlem znamení, na kterém místě jsou hradby probořeny. Rozpoutal se strašný boj, v němž většina Trojanů padla; Řekové město vyplenili a zapálili. Odyssea - navazuje na události vylíčené v Iliadě - nepředvádí celé desetileté bloudění Odysseovo, jen 41 dní posledního roku, dřívější osudy vypráví sám hrdina u krále Faiaků Alkinoa - hlavní téma Odysseův návrat na Ithaku a potrestání nápadníků, kteří se ucházeli o jeho manželku Penelopu a ničili jeho majetek. Ústřední postavou prvních 4 zpěvů je Odysseův syn Telemachos, hledající svého otce, který se stále ještě nevrátil z dobyté Tróje. Hrdinou celé básně je však sám Odysseus. Ten nakonec jako jediný z Ithačanů překoná všechny útrapy na moři i na souši, spojené s návratem na jeho rodný ostrov Ithaku, (Lotofagové, Kyklópové a lidožrout Polyfémos, král větrů Aiolos, Kirké, Sirény, Skylla a Charibdis, Kalypsó, Fajákové) a vrátí se po desetiletém bloudění domů. Ve svém paláci, kam přišel v přestrojení za žebráka, postřílí s pomocí Telemacha a dvou věrných věrných pastýřů domácí šlechtice, kteří se ucházeli o ruku jeho věrné manželky Penelopé.
„Mozek je člověku na nic?!“
Antičtí myslitelé dlouho předpokládali, že mozek pouze ochlazuje krev. V 5. st. př.n.l. provádí řecký filozof Anaxagoras pitvu lidského mozku a je toho názoru, že v mozku končí lidské smysly. Mozek zůstává při zkoumání lidského těla dlouho opomíjen, dokonce považován za něco přebytečného. Tato nesmyslná tvrzení vyvrátí definitivně až něm. lékař Konrád Viktor Schneider.
Vražedný paprsek aneb proměnil Archimédes zrcadlo ve strašlivou zbraň?
Známý řecký učenec prý nejen objevil, že „těleso ponořené do kapaliny je nadnášeno silou, která se rovná váze kapaliny, tělesem vytlačené“, ale prý zachránil v průběhu punské války celé město Syrakusy , když jen s několika zrcadly podpálil nepřátelské lodě. Podle dobových pramenů Archimédes sestrojil velké šestiúhelné zrcadlo a kolem něj nastavil menší čtyřhranná zrcadla. Když se paprsky slunce odrazily v zrcadle, na lodích nepřátel vzplál strašlivý oheň a spálil je na popel. Je toto tvrzení reálné? O tom se chtělo přesvědčit několik týmů odborníků, kteří celou situaci simulovali. Např. 70 dobrovolníků mířilo zrcadly do jednoho bodu a zapálili loďku. Ovšem potřebovali k tomu 15 minut nehybnosti loďky, což v případě římské lodě nehrozilo. Na závěr můžeme konstatovat, že Archimédes napáchal na nepřátelských lodích spíše menší škody, ale na psychiku vojáků to mělo nedozírný důsledek. Kdo v té době mohl zapálit loď na dálku, navíc bez použití ohně?
Stahuju moudře, stahuju z lidickyzjednicky.blog.cz 21
„Neruš mi mé kruhy“
Když roku 212 př.n.l. Římané drancovali Syrakusy, jeden z nich přítomný narazí na starce, který si na zemi do písku něco kreslí. Nemotorná noha vojáka mu však tyto kresby ničí, načež stařec reaguje: „Neruš mi mé kruhy!“ Bojechtivý Říman starce probodne, aniž by věděl, že právě zabil geniálního vynálezce Archiméda.