Stanice ISS - tři Stanice ISS - tři roky nouzového roky nouzového

režimurežimu

Ing. Radek ValkovičIng. Radek Valkovič

Stavba ISS: Clintonovo rozhodnutí 1993. Problémy s Rusy i technikou. Zarja 20.11. 1998. Unity (Node 1, STS-88) 4.12. 1998. Dlouhé čekání na Zvezdu – 12.7. 2000. 11.10. Z-1 (STS-92). Expedice 1: Shepherd, Gidzenko, Krikaljev 31.10.2000. ITS P-6 (STS-97) 30.11. Destiny (STS-98) 7.2.2001.

19.4. 2001 Canadarm 2 (STS-100). 12.7. Quest (STS-104). 14.8. Pirs 8.4. 2002 Nosník S0 (STS-110). 5.6. přepravník MBS (STS-111) 7.10. Nosník S1 (STS-112) 24.11.2002 Nosník P1 (STS-113). Nyní je váha ISS 183,3 t, (191,7 t se Sojuzem).

1. února 2003 došlo ke katastrofě Columbie, na ISS v té době sloužila Expedice 6: Bowersox, Pettit, Budarin. ISS bude v nouzovém režimu – dvě osoby, minimum vědy. Problémy : doprava z ISS na Zemi, Racks a gyroskopy. Názor, že ISS nemá budoucnost – opustit ji. Bowersox a Pettit : dva

výstupy. Drsný návrat 4.5.2003: 460 km mimo, 4 hod. nalezení, let 161 d. Expedice 7: Malenčenko a Lu. 185 d, žádné výstupy, návrat s P. Duquem 23.10.2003.

Expedice 8: Foale a Kaleri, start s P.Duque – program Cervantes, pokračoval nouzový režim. 26.2.2004 výstup obou, stanice prázdná. Kaleri problém s chlazením Orlan-M. Zkrácení. Návrat s A. Kuipersem 30.4.2004 po 195 d.

Expedice 9: Padalka a Fincke, start 19.4. s Kuipersem (Delta). 24.6. pokus o výstup, selhání Orlan-M po 16 min. 30.6. výstup, oprava spínače CMG. 3.8. a 3.9. výstup - údržba. Návrat po 188 d 24.10. se Šarginem v Sojuzu TMA-4.

Expedice 9 v Destiny u ovladače Canadarmu.

Expedice 10: 14.10.2004 Chiao, Šaripov start s Šarginem. 26.1.2005 EVA, další 28.3. přípravy pro plánovaný přílet ATV a vypuštění Nanosputniku.

Šaripov a Nanosputnik 5 kg.

Chiao trénuje na TVISu ve Zvezdě.

Expedice 10 se vrátila 24.4. 2005 s Vittorim po 193 d.

Modul Zvezda (obytný) pohled dozadu.

Chiao v modulu Destiny.

Expedice 11: Krikaljov a Philips. Start s R. Vittorim 15.4.2005. 19.7. přelet Sojuzem z Pirsu na Zarju. Po dvou letech bez STS se nahromadil odpad, výsledky experimentů, systémy Kurz : Progressy nestačí. Problémy s gyroskopy – jen jeden funkční.

Start raketoplánu neustále odkládán. Nárůst odporu proti ISS.

Konečně start STS-114 Discovery 26.7.2005, připojení 28.7. třikrát EVA: oprava CMG-2 a výměna CMG-1, MPLM, 8 t nahoru a 9 t dolů (11 Kurzů pro Progressy).

Let byl obrovskou pomocí ISS. Bohužel kvůli problémům s izolací další start snad letos v červenci.

Dalším zpestřením pobytu na ISS jsou přílety nákladních Progressů 4 ročně. Krikaljov demontuje průlez pro snadné vykládání.

Oprava Elektronu (2H2O=> 2H2+ O2, Vozduch – Sabatierova reakce 4H2+CO2=>CH4 +2H2O). Pro odstranění CO2 slouží americký systém CDRA, záloha: kanystry s LiOH. Na generování kyslíku ruské svíce: KClO4=>KCl+2O2. V modulu Zarja.

Krikaljov se stal rekordmanem, 6 letů : 2x Mir, 2x STS (s Unity k Zarje) a 2x na ISS (1. a 11. posádka), 8 výstupů. Celkem ve vesmíru 803 d.

Přistání Krikajlova a Philipse 11.10. 2005 s turistou Olsenem po 179 d.

Oprava Matrjošky.

Expedice 12: McArthur a Tokarev. Start s G. Olsenem (3.turista) 1.10.2005.

7.11.2005 1. výstup. 18.11. přelet z Pirsu k Zarje (místo pro Prog.) 3.2. výstup – SuitSat.

Tokarev připravuje SuitSat.

McArthur obsluhuje CHeCS v Destiny – lékařský Rack.

McArthur obsluhuje experiment CFE v MWA v Destiny.

Obsluha MSG při Protein Crystal Growth v Destiny.

Obsluha Canadarmu 2 (SSRMS) v Destiny. Přelet Sojuzu. Přistání v dubnu 2006 po cca 180 d.

Expedice 13 odstartovala dnes, 30.3. 2006 ve 4:30 SELČ. Posádka: P.V. Vinogradov, J.N. Wiliams a Marcos Pontes (Brazilec).

Po úspěšném startu STS-121 se k Expedici 13 připojí Thomas Reiter (ESA).

Minulost: tři turisti (Tito, Shuttleworth a Olsen) a jedna svatba (Malenčenko). Budoucnost nejistá : ISS je spojen s STS a s programem letů na Měsíc.

Plán NASA: STS-121, červenec 2006 – MPLM STS-115, srpen 2006 – ITS P3/P4 STS-116, 2006 – ITS P5 STS-117, 2007 – ITS S3/S4 STS-118, 2007 – ITS S5 2007 Ariane 5 ATV STS-120, 2007 – Node 2 STS: Columbus, Kibo, ITS S6, Node 3, Cupola.

Kritika ISS neustává – málo času zbývá na vědu. Chybou je dvoučlenná posádka – to bylo nutné v roce 2003, ale při prozíravosti mohli létat tři už v roce 2004 – stačilo zaplatit Rusku navíc 2 Progressy a 1 Sojuz ročně – stálo by to asi 140 mil. dolarů ročně.

Polární záře nad Pobaltím.

KonecKonec